Podcasts about odpov

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se extrémní teploty stanou pravidlem?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se extrémní teploty stanou pravidlem?

Nejvýraznější zatmění Slunce za poslední roky bylo viditelné v Česku 11 minut po osmé večer. Jak tento mimořádný úkaz vzniká, co všechno můžeme během jevu vidět a proč musíme být při pozorování mimořádně opatrní? Odpovědi s astronomy přinesl Magazín Experiment speciál vysílaný živě z louky u ondřejovské hvězdárny.

Nejvýraznější zatmění Slunce za poslední roky bylo viditelné v Česku 11 minut po osmé večer. Jak tento mimořádný úkaz vzniká, co všechno můžeme během jevu vidět a proč musíme být při pozorování mimořádně opatrní? Odpovědi s astronomy přinesl Magazín Experiment speciál vysílaný živě z louky u ondřejovské hvězdárny.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

Vláda chce efektivní a finančně stabilní zdravotnictví. Plánuje zvyšovat kompetence sester i dalších nelékařských pracovníků, jak plyne i z programového prohlášení. „Je to plánovaný proces, který se neděje nahodile,“ říká v pořadu Pro a proti Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester. „Přijde mi to hrozně zbytečně kostrbaté,“ myslí si prezident České lékařské komory Milan Kubek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč si někteří lidé vozí práci i na pláž, proč po dovolené přichází únava a jak předejít syndromu vyhoření? Odpovídá psychiatr Miroslav Skačáni.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesnice Radvanov stávala u Studánek na Českokrumlovsku. Kousek odtud narazíte na nejjižnější bod republiky a také takzvané švédské šance. Co to přesně je? Odpoví regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdybychom měli jít minus miliardu, tak to můžeme zavřít,“ říká generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Návrh nového financování televize považuje v současné podobě za nepřijatelný. Nejde podle něj jen o nižší částku, ale také o omezení komerčních příjmů, která by zůstala v platnosti. „Oni nás vracejí částkou, ale nechali tam věci, které nás omezují,“ upozorňuje. Vedení České televize už připravuje krizový rozpočet. Chudárek odmítá argument, že televize dokázala se stejnými penězi fungovat už před zvýšením poplatků. Tehdy se podle něj zastavovala výroba a následky jsou ve vysílání patrné dodnes. ČT navíc mezitím uzavřela dlouhodobé smlouvy na sportovní práva i původní dramatickou tvorbu, ze kterých se nemůže bez vysokých ztrát jednoduše stáhnout. Škrty by proto dopadly především na projekty, které zatím nejsou podepsané. Ohrožený je například nový dětský seriál, ubýt by mohlo původní dramatické tvorby, regionálního vysílání i zahraničních zpravodajů. „Pohádek máme dost, budeme je reprízovat, ale to není to, co chceme,“ říká Chudárek. Česká televize podle něj existuje právě proto, aby vytvářela obsah, který komerční televize nenabízejí. Pokud by se z ní stala především reprízová stanice, začala by podle něj ztrácet svůj smysl. Samotné financování ze státního rozpočtu ale Chudárek za automatické ohrožení nezávislosti nepovažuje. Rozhodující podle něj je, aby byla částka stanovena zákonem jako mandatorní výdaj a doplněna silnými pojistkami. Odpovídá také na obavy, zda dokáže garantovat nezávislost zpravodajství a popisuje svůj postup v případu Václava Moravce a pozvání Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce. Co by miliardový škrt s Českou televizí skutečně udělal? Proč Chudárek věří v dohodu s politiky, přestože od nich zatím nemá konkrétní příslib? Ustoupil v případě Václava Moravce tlaku rady? A dokáže přesvědčit veřejnost, že Česká televize za své peníze nabízí službu, kterou má smysl bránit? Poslechněte si celý rozhovor.

Zatímco největší technologické giganty sledují všichni, v zákulisí finančních trhů existuje svět, kde lze díky vlastní rešerši stále najít hrubě podceněné tituly. Trh s takzvanými small caps, neboli firmami s malou tržní kapitalizací, nabízí příležitosti, ale i specifická rizika od nízké likvidity až po nutnost osobního prověřování managementu. V nové epizodě podcastu Money Penny o tom mluví Jan Maňaska, portfolio manažer a zakladatel společnosti Arborator Capital. Odpoví například na otázky, proč vsadil na drony a obranné technologie, jaká rizika mohou u malých firem nastat a proč se občas vyplatí jet do firmy osobně.

Zatímco největší technologické giganty sledují všichni, v zákulisí finančních trhů existuje svět, kde lze díky vlastní rešerši stále najít hrubě podceněné tituly. Trh s takzvanými small caps, neboli firmami s malou tržní kapitalizací, nabízí příležitosti, ale i specifická rizika od nízké likvidity až po nutnost osobního prověřování managementu. V nové epizodě podcastu Money Penny o tom mluví Jan Maňaska, portfolio manažer a zakladatel společnosti Arborator Capital. Odpoví například na otázky, proč vsadil na drony a obranné technologie, jaká rizika mohou u malých firem nastat a proč se občas vyplatí jet do firmy osobně.

Tygří kožich, tygří bujón, tygří víno. Tygří jatka. Preparátoři šelem a obchodníci se smrtí. Černý trh a jeho spojení s Českem. Jak silné je? Otázka pro další epizodu série KOŘIST o pytlácích a pašerácích. Odpovídá Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tygří kožich, tygří bujón, tygří víno. Tygří jatka. Preparátoři šelem a obchodníci se smrtí. Černý trh a jeho spojení s Českem. Jak silné je? Otázka pro další epizodu série KOŘIST o pytlácích a pašerácích. Odpovídá Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

František Prachař přišel do Koťák Live jako nejmladší člen slavné herecké rodiny, ale velmi rychle bylo jasné, že to nebude žádné opatrné „syn z dobré rodiny“ povídání. Dorazil v bundě, kterou Koťák okamžitě označil za špinavou, s energií člověka, který se stihl během pár minut urazit, smát, hrát na kytaru a filozofovat o mravencích padajících z letadla.Hodně dobrá je část o tom, co znamená být „nepo baby“. František je součástí klipu Nepo Baby a Koťák se snaží zjistit, jestli mladá generace ví, co to vlastně znamená. Výsledek je takový, že klip zatím „nehytl“, slovo „slejáda“ zůstává podezřelé a Prachařovi jako rodina působí podle Koťáka jako zvláštní úkaz: všichni mají něco z vypravěčů, bavičů a lidí, kteří dokážou rozhodit jakoukoli situaci.Silná a vtipná linka přijde u Dubaje. František popisuje svůj strach z létání tak barvitě, že člověk skoro slyší, jak v letadle svírá opěrky. Když se během letu probudil a zjistil, že se něco děje, začal si představovat všechny možné katastrofické scénáře. Do toho si pustil film s Jiřím Langmajerem a přemýšlel, jestli opravdu chce umřít zrovna u tohohle.A pak je tu hudba. František má song Křehký oči, miluje starou Lucii a Koťák ho nechá vzít kytaru. Z toho se stane směs Lucie, Davida Kollera, Anděla, improvizace a otázky, kolik by stálo objednat si Františka na narozeniny. Odpověď je v zásadě jednoduchá: jedno čisté tričko. 

Tygří kožich, tygří bujón, tygří víno. Tygří jatka. Preparátoři šelem a obchodníci se smrtí. Černý trh a jeho spojení s Českem. Jak silné je? Otázka pro další epizodu série KOŘIST o pytlácích a pašerácích. Odpovídá Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

V bonusovém díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali tím, zda a proč může historie fungovat jako PR. Stalo se tak za účasti publika na veletrhu Svět knihy v Praze.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V bonusovém díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali tím, zda a proč může historie fungovat jako PR. Stalo se tak za účasti publika na veletrhu Svět knihy v Praze.

V bonusovém díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali tím, zda a proč může historie fungovat jako PR. Stalo se tak za účasti publika na veletrhu Svět knihy v Praze.

Časosběrný dokumentární seriál mapuje nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání zasahuje.Všechny díly podcastu Dokument Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: Co by se stalo, kdyby Spojené státy vypnuly Evropě umělou inteligenci? A jak velký problém by to byl pro firmy, které AI začínají stále více využívat? Odpovědi nabídneme hned po rychlém přehledu ekonomického zpravodajství.

Ranní brífink Patrika Saláta: Co by se stalo, kdyby Spojené státy vypnuly Evropě umělou inteligenci? A jak velký problém by to byl pro firmy, které AI začínají stále více využívat? Odpovědi nabídneme hned po rychlém přehledu ekonomického zpravodajství.

V Maďarsku se dějí velké věci – padají hlavy a mění se ústava. Dalo se to po přelomových volbách čekat, přesto nad tou rychlostí a závratností mnozí kroutí hlavou. Oprávněně? A jak to teď je s tamní demokracií? Odpovídá hungarista Jan Blažek. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Maďarsku se dějí velké věci – padají hlavy a mění se ústava. Dalo se to po přelomových volbách čekat, přesto nad tou rychlostí a závratností mnozí kroutí hlavou. Oprávněně? A jak to teď je s tamní demokracií? Odpovídá hungarista Jan Blažek. Ptá se Matěj Skalický.

Může prezidentovo veto novely o veřejných rozpočtech dál vyhrotit jeho vztahy s vládou? Jak Národní protidrogová centrála reaguje na to, že v sousedním Polsku se ve velkém vyrábějí syntetické drogy? A jak se mohlo stát, že testovaný model umělé inteligence společnosti OpenAI napadl nekontrolovaně jinou firmu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.A Michal Bláha je přesně takový případ. Přijel na motorce, protože po Praze se to prý jinak nedá, a přivezl s sebou dobrou náladu a plus mínus třicet let českého internetu. Michal totiž spoluzakládal Atlas, jeden z prvních českých portálů a konkurenta Seznamu. A rád připomíná, že první český freemail neměl Seznam, ale právě Atlas. Pustili ho ven den před podzimním veletrhem Invex, aby byli první. Tak se tenkrát válčilo.Pak strávil rok v Silicon Valley se startupem pro cestovatele, který nakonec převálcoval Facebook. Ale Michal si z Kalifornie odvezl něco cennějšího: poznání, že tam žít nechce. Vrátil se do Česka, kterému říká hobitín, a rozhodl se, že když už tady zůstane, převychová si stát k obrazu svému. Tak vznikl Hlídač státu, kterému bude za měsíc deset let. Tohle je tedy tak trochu jubilejní rozhovor.Mluvili jsme o tom, proč nejlíp fungují ty státní úřady, o které politici nemají zájem, protože z nich nekoukají ani rychlé peníze, ani vliv a ani popularita u voličů.Mluvili jsme i o tom, proč katastr umí digitalizaci a ministerstva ne.Proč bývalý ministr financí zablokoval jeden vládní projekt slovy „jen přes moji mrtvolu“ – a jeho lidé pak přiznali, že měli za úkol tři měsíce zdržovat.A proč o největším transformačním průšvihu posledních let média skoro nepíšou. Nápověda: developeři mají lepší lobbing než účetní.Došlo samozřejmě i na Michalův výlet do vysoké politiky. Rok dělal místopředsedu Pirátů, a když se nedostal do sněmovny, z výletu se vrátil, ze strany odešel a od té doby zase hlídá stát.A hodně jsme mluvili o AI. Hlídače státu dělají čtyři lidé, ale díky umělé inteligenci teď zvládnou místo jedné investigativy ročně klidně jednu týdně. Michal říká, že je to, jako by měl po ruce deset špičkových juniorních analytiků. A taky pronesl větu, že z AI dneska lezou texty lepší, než napíše sedmdesát procent novinářů. Osobně si myslím, že to číslo možná bude vyšší, já říkám devadesát procent. Ale zároveň si na rozdíl od Michala nemyslím, že by AI mohla novináře či obecně žurnalistiku nahradit.Natáčeli jsme v Holešovicích, kousek od Nejvyššího kontrolního úřadu, oficiální a ze zákona. Dva hlídači státu takřka na dohled.A připomínám: pokud vás zajímá AI a chcete jí přijít na kloub, tak workshopy a kurzy, které děláme se Sentou, najdete na webu inspiruj.se. Pořád našemu hlavnímu workshopu říkáme AI Masterclass, a snažíme se v něm lidi inspirovat, nikoli jen učit. A na rozdíl od našich workshopů před třemi lety nemluvíme jen o tom, jak, kdy a proč AI používat, ale skoro stejně času věnujeme i tomu, jak, kdy a proč AI nepoužívat. Těšíme se na vás.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

V dnešním díle našeho podcastu se budeme bavit o našem výletu na Krétu. Co se nám líbilo, co jsme viděli, co nám chutnalo. Taky si promluvíme o Oddyseovi od Chrise Nolana, o sportu a hlavně o tom, zda je výhled na hrad pro restauraci Reason požehnáním, nebo prokletím. (Odpověď: možná je to od obého trochu.)

Sexuální predátoři v Robloxu. Téma, o kterém se teď čím dál častěji mluví. Jak Roblox vypadá? Jak se hraje? A co to je grooming? Odpovědi zná Jakub Staněk, psycholog se zaměřením na digitální hry z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ptá se Matěj Skalický.

Sexuální predátoři v Robloxu. Téma, o kterém se teď čím dál častěji mluví. Jak Roblox vypadá? Jak se hraje? A co to je grooming? Odpovědi zná Jakub Staněk, psycholog se zaměřením na digitální hry z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sexuální predátoři v Robloxu. Téma, o kterém se teď čím dál častěji mluví. Jak Roblox vypadá? Jak se hraje? A co to je grooming? Odpovědi zná Jakub Staněk, psycholog se zaměřením na digitální hry z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ptá se Matěj Skalický.

Sexuální predátoři v Robloxu. Téma, o kterém se teď čím dál častěji mluví. Jak Roblox vypadá? Jak se hraje? A co to je grooming? Odpovědi zná Jakub Staněk, psycholog se zaměřením na digitální hry z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ptá se Matěj Skalický.

Horko na Blízkém východě. Válka v Íránu pokračuje. Kdo si začal? Selhala diplomatická jednání? A jak je to teď s Hormuzským průlivem? Odpovídá Břetislav Tureček, blízkovýchodní expert z Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Horko na Blízkém východě. Válka v Íránu pokračuje. Kdo si začal? Selhala diplomatická jednání? A jak je to teď s Hormuzským průlivem? Odpovídá Břetislav Tureček, blízkovýchodní expert z Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Výtvarník Tadeáš Pochman je čerstvý absolvent AVU, který ve své tvorbě neotřelým způsobem reflektuje biblické symboly v kontextu významných událostí moderní historie. Impulsem pro vznik jeho díla byly především cesty, během kterých se dostával do hraničních situací, například v Bosně nebo ve válkou zmítané Ukrajině. Konfrontace s utrpením v něm vyvolávaly otázky, které pro něj přirozeně rezonovaly se světem víry.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Stovky dronů, Dustin Hoffman a trochu širší červený koberec. Jsou to dostatečné oslavy 60. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech? Jak se z něj vůbec stala takto úspěšná akce? A nejde spíš o byznys a mejdany než o filmy? Odpovídá Jindřiška Bláhová, filmová kritička z Respektu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #51: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata V červenci 2025 vyšel první díl mezigeneračního feministického podcastu Respektu s názvem Ženy XYZ. Za rok existence si vybudoval takové posluchačské zázemí, až mu to vyneslo sedmé místo v hlasování veřejnosti ve kategorii společenských podcastů ankety Podcast roku. Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová oslavují rok “vysílání” dílem, kde odpovídají na otázky posluchačstva. Jaké jsou jejich oblíbené akty mikrofeminismu? Jak reagují na to, když je někdo nepřátelsky naladěný k feministickým myšlenkám? A nadávají někdy v soukromí? 

Před deseti lety rozhodli britští voliči v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vyřešit se tak měla otázka napjatého vztahu mezi Británií a EU. Podle ekonoma Richarda Hindlse šlo o „příliš jednoduchou odpověď na velmi složitou otázku“. Jak si Británie vede dnes a je vůbec reálný její návrat? V pořadu také zazní, jak velkým strukturálním problémem jsou extrémní vedra, i to, co se změnilo rok od rozsáhlého blackoutu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tento díl jsme se chystali docela dlouho, ale už jsme museli - bavíme se se Zuzkou o našem konci v Šodó a o tom, co nám všechno Šodó dalo a vzalo. Taky odpovídáme na vaše dotazy, které se Šodó týkají a které jste nám poslali. No a kdo doposlechne až do konce, ví, k čemu je tento odkaz: https://tikkurila.com/colors/l420-l420Na slyšenou zaše příště!

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl kordista Michal Čupr, držitel bronzové olympijské medaile. Mluví o tom, zda musí po OH ještě pracovat jako fyzioterapeut a jaká vlna zájmu o šerm se po Olympiádě zvedla. Vrací se také k tomu, kolik času mu věnovali rodiče a jak náročná pro rodinu je příprava špičkového sportovce. Odpovídá i na otázky, co to znamená být dnes moderním rytířem a kdy šermíři chodí do důchodu.Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Kdo jsou dnešní čtyřicátníci? Co mají společného a čím se odlišují od ostatních generací? Odpovědi hledá nová rozhovorová série Českého rozhlasu Plus s názvem Klub 40. Moderátorkou je Ivana Veselková, známá například z podcastu Buchty na Rádiu Wave. Mezi první hosty patří například herečka Tereza Hof, podcaster Martin Vymětal nebo herec Petr Vančura.

Horory Backrooms a Posledlost jako nový Barbenheimer? Gen Z přináší čerstvý vzduch do filmařiny a láme s ní rekordy. Člověk by už skoro vytěsnil finále Euforie. Tour Harryho Stylese pomalu končí, ta Ariany Grande začíná a lidé opět komentují její tělo víc než hudební výkon. Kdy už v Česku dojdou zájemci o účast v reality shows? Poslouchejte Slejvák a nechte se zkropit popkulturním deštíkem.

Horory Backrooms a Posledlost jako nový Barbenheimer? Gen Z přináší čerstvý vzduch do filmařiny a láme s ní rekordy. Člověk by už skoro vytěsnil finále Euforie. Tour Harryho Stylese pomalu končí, ta Ariany Grande začíná a lidé opět komentují její tělo víc než hudební výkon. Kdy už v Česku dojdou zájemci o účast v reality shows? Poslouchejte Slejvák a nechte se zkropit popkulturním deštíkem.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #24 s teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sněmovna poslala do Senátu vládní novelu, která rozvolňuje rozpočtová pravidla. Opozice varuje, že pokud předloha projde, hrozí nekontrolované utrácení. Podle člena Národní rozpočtové rady Petra Musila jsou fiskální pravidla kanárkem v dole, který nás chrání před překročením hranice nebezpečného zadlužení. „Jiné varovné světýlko nám nezbývá," upozorňuje v Pro a proti. Ekonom Akademie věd Robin Maialeh se ale domnívá, že rozvolnění pravidel k většímu zadlužení vést nemusí.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Jako třeba toho dnešního. Marek Hlavica má za sebou několik kariér: už v druhé polovině osmdesátých let byl úspěšným novinářem v tehdy legendárním Mladém světě, pak ho chvíli řídil jako ředitel, před koncem tisíciletí se přesunul do světa komunikace a reklamy. V ní končil jako konzultant, a dnes je, řečeno nehezkým slovem, papalášem hned ve dvou profesních organizacích. Ale aby jeho seniorská léta nebyla nudná a úřednická, je zároveň aktivním a taky uznávaným muzikantem. Plus tedy ještě právě vydává svou první knihu.O tom všem jsme spolu mluvili. A taky o tom, proč se mu spousta důležitých věcí v života podařila na druhý pokus. Ne na první nebo na třetí, ale nejčastěji právě na ten druhý. Jaký je rozdíl mezi tím, když člověk pracuje v korporaci, anebo když pro korporaci pracuje na volné noze - a budete se divit, souvisí to se zatloukáním hřebíčku do stěny. Mimo jiné.Proč měl v životě štěstí i smůlu, jak se to vezme, na velké a dramatické události. A řeč kupodivu nebyla o revolucích či státních převratech, ale o požáru v pivovaru a bankovní loupeži. Plus jsem se ho zeptal, kým by chtěl být, kdyby dostal možnost žít ještě jeden život. Odpověď vás možná překvapí, jako mě.Povídání s Markem Hlavicou mě bavilo, asi proto, že se známe dlouho, možná třicet let, ale nikdy jsme spolu takto důkladně nemluvili. A tak jsem napjatě poslouchal, když popisoval, jak jednou přišel omylem v Ostravě na jiný koncert, než si vybral - a byl z toho jeden z největších hudebních zážitků. Nebo když vysvětluje, proč se nebojí smrti, ale bojí se budoucnosti.Snad to bude bavit i vás.A připomínám: už příští týden mám v Divadle v Řeznické premiéru se svým novým standupem, je to 28. května, a pokud neseženete lístek, přijďte 19. června na reprízu. Neváhejte, další možnost bude nejdřív na podzim. A to už bude zase asi trochu jiné představení. Jak to už u standupů bývá.Těším se na vás, a přeju dobrý poslech.

Kontaktu s knížkou se dnes díky bohaté nabídce online platforem a pestré paletě jiných volnočasových možností můžou snadno vyhnout dospělí i děti. Děti z Dismanova souboru se proto rozhodly v dalším díle svého live podcastu zjistit, k čemu je nám čtení dobré a jestli ho v době bleskurychlého technologického pokroku lidé stále potřebují. Odpovědi Dismančata hledala u básníka Robina Krále a akademika Ondřeje Vojtíška.

„Jsem pokrevní příbuzná Jana Kubiše ze strany maminky. Tato skutečnost člověka ovlivní, i když v oné době nežil. Je to odpovědnost,“ říká v rozhovoru s Markem Němcem praneteř hrdiny protinacistického odboje, který se spolu s Jozefem Gabčíkem podílel v rámci Operace Anthropoid na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.