Podcasts about institutu

Zářijový speciál podcastu De Facto se zabývá tím, co politické strany a hnutí slibují před blížícími se sněmovními volbami a zda tyto sliby obstojí při bližším pohledu. O obraně a bezpečnosti hovořil Tomáš Kučera z Institutu politologických studií. O daních a udržitelnosti veřejných financí diskutovala Markéta Malá z Institutu ekonomických studií a Centra veřejných financí. A o tom, jak strany své sliby komunikují a prodávají voličům, mluvila Marcela Konrádová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky.Stalo se téma obrany hlavním předmětem politického střetu těchto voleb? Kdy se politické kampaně dotkly hranic etiky? A jak se lépe orientovat v předvolebních slibech? Dozvíte se v podcastu.

Donald Trump včera představil plán pro ukončení války v Pásmu Gazy. „Premiér Izraele sice plán odkýval, ale stále visí otazník nad tím, jak se k tomu postaví hnutí Hamás,“ konstatuje odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje polský návrh na bezletovou zónu nad západní Ukrajinou, posilování východního křídla NATO nebo možnou obrannou spolupráci některých arabských zemí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump včera představil plán pro ukončení války v Pásmu Gazy. „Premiér Izraele sice plán odkýval, ale stále visí otazník nad tím, jak se k tomu postaví hnutí Hamás,“ konstatuje odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje polský návrh na bezletovou zónu nad západní Ukrajinou, posilování východního křídla NATO nebo možnou obrannou spolupráci některých arabských zemí.

Co můžeme čekat od umělé inteligence a jaká jsou její rizika? Představuje technologie existenční hrozbu pro lidstvo, anebo naopak přinese vědecký pokrok, vyléčí rakovinu a nastartuje ekonomický růst? V Salonu Echa o tom diskutovala trojice odborníků. Kristina Fort se zabývá geopolitickými dopady umělé inteligence a aktuálně pracuje pro americký Institut pro právo a AI, vystudovala London School of Economics a působila mimo jiné i v Google DeepMind a v Evropské službě pro vnější činnost. Stanislav Fort má doktorát v umělé inteligenci ze Stanfordu, pracoval jako výzkumník ve společnosti Anthropic, StabilityAI a Google DeepMind, v současnosti je šéfem vývoje ve startupu, jenž se zabývá umělou inteligencí a kyberbezpečností. A Ondřej Bajgar pracoval na jazykových modelech ve firmě IBM Watson, následně působil v Institutu pro budoucnost lidstva při Univerzitě v Oxfordu, kde také dokončuje doktorát v oblasti strojového učení a bezpečnosti umělé inteligence. Každý z hostů tu mluvil sám za sebe a jejich názory nereprezentují instituce ani firmy, v nichž působí.

Kamarádšofty vedení církve s prezidentem táhnou Srbsko na východDo nové epizody podcastu Hej, Slované si Jakub tentokrát pozval Karin Rodinger Hofmeisterovou, doktorku z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, která se dlouhodobě věnuje historii Srbské pravoslavné církve i jejímu nespornému vlivu na vnitřní a zahraniční politiku Srbska. Právě fungování této tradicemi svázané instituce a její úloha (nejen) v současné srbské společnosti jsou hlavními tématy tohoto dílu.Během rozhovoru dojde mimo jiné i na porovnání vztahu Srbů a Čechů k náboženství, hlavním důvodům, proč se v Srbsku k pravoslaví aktivně hlásí až 80 % lidí, ale dotkneme se i úzkého propojení Srbské pravoslavné církve s Ruskou pravoslavnou církví a jejich dlouhodobé kooperaci v otázkách mezinárodní politiky. Jak velké je propojení SPC se současnou vládou Aleksandra Vučiće? Jakou úlohu hraje v dlouhotrvajících protestech, které ochromují srbskou společnost? Je Srbsko sekulárním státem? Na tyto a další otázky se vám pokusíme odpovědět v aktuální epizodě bratrského podcastu Hej, Slované

Zachytili bychom včas signály, že se Rusko chystá použít nukleární zbraň? A má pro takovou situaci Západ připravenou odpověď? „Spojené státy a Severoatlantická aliance by v takovém případě nejspíše zvážily kompletní změnu přístupu k válce na Ukrajině a možná i konvenční útoky na ruské pozice na Ukrajině,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U Sarajevu se 25. rujna/septembra otvara najveća konferencija o umjetnoj inteligenciji u jugoistočnoj Europi. Oko 40 stručnjaka iz više od 25 svjetskih kompanija raspravljat će o tome kako AI mijenja ekonomiju, bankarstvo, obrazovanje i društvo, ali i koje opasnosti nosi. O ovoj temi Maja Marić razgovara s WDR-ovim dopisnikom Amirom Sužnjem i Eldarom Kurtićem, glavnim istraživačkim znanstvenikom u Institutu za znanost i tehnologiju Austrije. Von Maja Maric.

Do sněmovních voleb zbývají už jen tři týdny. Tradičně je rozhodovala téměř výlučně domácí témata. Letošní hlasování se ale odehraje za situace, kdy na evropském kontinentu zuří válka. Nabízejí české strany a hnutí voličům důvěryhodné a účinné recepty, jak ochránit Českou republiku před násilnými turbulencemi za jejími hranicemi? Host: Vojtěch Bahenský - bezpečnostní analytik a výzkumný pracovník Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Prevence je to nejdůležitější,“ říká můj dnešní host, paní profesorka Věra Adámková, přednostka pracoviště Preventivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, se kterou jsme nedávno pořádali dermatologickou konferenci na Malostranském náměstí, a při té příležitosti se společně vyfotili.

Setkání s jednou z nejvýraznějších osobností sexuologie a klinické psychologie, ženou, která mimo jiné doprovází těžce nemocné pacienty do konce jejich života. Pozvání Šárky Volemanové přijala sexuoložka Laura Janáčková, docentka klinické psychologie Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, zakladatelka Institutu partnerských vztahů. I ona si mohla přizvat osobu sobě z nejbližších a zvolila svého manžela Vladimíra.

Do dalšího dílu fakultního podcastu De Facto dorazila absolventka Institutu sociologických studií FSV UK Kateřina Konrádová, která nyní pracuje jako analytička vzdělávací politiky a lídryně týmu vnějších vztahů v nevládní organizaci Učitel naživo. Má za sebou i zkušenosti z ministerstva školství, kde se podílela na přípravě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.Co ji přivedlo k tématu vzdělávání? Jaké jsou podle ní největší rozdíly mezi vzdělávacími systémy v Česku a v zahraničí? A jak by si přála, aby české školství vypadalo za 10 let? Dozvíte se v podcastu.

Danes se o umetni inteligenci govori večinoma kot o revolucionarni tehnologiji, ki bo tako rekoč spremenila svet. Med drugim naj bi nam pomagala reševati tudi posledice podnebnih sprememb in degradacije okolja. Koliko resnice je v tovrstnih napovedih in kje so pasti njene uporabe? Kje vse se uporablja in kaj se razvija? Bomo z njeno pomočjo lahko dejansko zmanjšali naš ogljični in okoljski odtis ali pa bo njena visoka poraba električne energije temeljni problem le še povečala. Gostje: prof. dr. Sašo Džeroski, vodja odseka za Tehnologije znanja na Institutu "Jožef Stefan"; prof. dr. Griša Močnik, vodja Centra za raziskave atmosfere na Univerzi v Novi Gorici in član Podnebnega sveta, posvetovalnega organa vlade; izr. prof. dr. Nataša Atanasova s fakultete za gradbeništvo in geodezijo Univerze v Ljubljani; doc. dr. Vida Groznik s fakultete za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani. Ponovitev Intelekte. Avtorica oddaje Nina Slaček.

Prezident Petr Pavel narušil zaběhané pořádky české zahraniční politiky. Podle hlavy státu se totiž po razantních akcích Izraele v Pásmu Gazy dá za židovský stát jen těžko postavit. Pavel zároveň kritizoval kabinet Petra Fialy z ODS, který podle něj podporuje Izrael v podstatě bez výhrad k jeho stávající politice. Premiér se proti tvrzení ohradil. Kde jsou historické kořeny pevné podpory Izraele ze strany českých politiků? Jak se liší postoje české veřejnosti?Hostka: Tereza Plíštilová - doktorandka na Katedře mezinárodních vztahů Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě věnuje Blízkému východuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danes se o umetni inteligenci govori večinoma kot o revolucionarni tehnologiji, ki bo tako rekoč spremenila svet. Med drugim naj bi nam pomagala reševati tudi posledice podnebnih sprememb in degradacije okolja. Koliko resnice je v tovrstnih napovedih in kje so pasti njene uporabe? Kje vse se uporablja in kaj se razvija? Bomo z njeno pomočjo lahko dejansko zmanjšali naš ogljični in okoljski odtis ali pa bo njena visoka poraba električne energije temeljni problem le še povečala. O tem so razmišljali gostje tokratne Intelekte: prof. dr. Sašo Džeroski, vodja odseka za Tehnologije znanja na Institutu "Jožef Stefan"; prof. dr. Griša Močnik, vodja Centra za raziskave atmosfere na Univerzi v Novi Gorici in član Podnebnega sveta, posvetovalnega organa vlade; izr. prof. dr. Nataša Atanasova s fakultete za gradbeništvo in geodezijo Univerze v Ljubljani ter doc. dr. Vida Groznik s fakultete za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani. Foto:Pixabay

V pátek na Aljašce došlo po čtyřech letech k prvnímu setkání amerického a ruského prezidenta. Američané pro ruského diktátora rozvinuli červený koberec a Donald Trump nešetřil potleskem a úsměvy. K čemu toto setkání ale vlastně povede? A o čem si Donald Trump povídal se Zelenskym a evropskými politiky ve Washingtonu? Tomu všemu jsme se v novém dílu pořadu Studio Alarm+ věnovali s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou, ředitelem výzkumného centra Peace Research Center Prague, který momentálně působí na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Podpořte naši redakci v kampani Alarm neškrtnou: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

Donald Trump před páteční schůzkou s Vladimirem Putinem neskrývá sebevědomí. Prohlásil, že během prvních dvou minut bude vědět, jestli k dohodě o ukončení bojů na Ukrajině dojde, nebo ne. V minulosti pak Trump opakovaně ukázal, že dokáže otočit jen na základě jednání s ruským prezidentem. Například před sedmi lety v Helsinkách neváhal přijmout Putinovu tezi, že se Rusko nevměšovalo do prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2016, přestože americké tajné služby tvrdily opak. Jaká je dynamika vztahu mezi americkým prezidentem a ruským vůdcem?Host: Kryštof Kozák - amerikanista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z načrtovanjem materialov na atomski ravni se lahko ustvari prav posebne, nove lastnosti, ki jih do zdaj nismo poznali. To je danes osnova za načrtovanje številnih tehnologij prihodnosti. Od denimo najrazličnejših t. i. zelenih tehnologij, ki so potrebne za prehod v nizkoogljično družbo, kot tudi za elektroniko prihodnosti, kot so čipi naslednje generacije. O novih materialih, ki jih razvijajo, njihovih zanimivih potencialnih aplikacijah ter o širših pogojih, ki so potrebni, da lahko žanjemo koristi novih spoznanj in možnosti, ki jih odpirajo, je v Podobah znanja predstavil vodja Odseka za razvoj sodobnih materialov na Institutu "Jožef Stefan" izr. prof. dr. Matjaž Spreitzer. Pogovor je bil premierno predvajan aprila 2024.

Ondřej Fafejta je psychoterapeut, redaktor nakladatelství Portál a také zakládající člen Institutu pro vysokou citlivost. Kromě všeho zmíněného je Ondřej také věřícím člověkem. A to už dlouhé roky. Co je ale novinkou - nedávno byl přijat za člena Náboženské společnosti Přátel, společnosti, které se také říká Kvakeři. Co pro něj toto společenství znamená, přišel přiblížit do pořadu Hergot!.

Ondřej Fafejta je psychoterapeut, redaktor nakladatelství Portál a také zakládající člen Institutu pro vysokou citlivost. Kromě všeho zmíněného je Ondřej také věřícím člověkem. A to už dlouhé roky. Co je ale novinkou - nedávno byl přijat za člena Náboženské společnosti Přátel, společnosti, které se také říká Kvakeři. Co pro něj toto společenství znamená, přišel přiblížit do pořadu Hergot!.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policie navrhuje obžalovat Tomia Okamuru a jeho hnutí SPD z podněcování k nenávisti kvůli plakátům, na kterých byl například muž tmavé pleti s krvavým nožem v ruce a text „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. „Ačkoliv jde o svobodu slova, tak si myslím, že státní zástupce by měl podat obžalobu na hnutí SPD a na Tomia Okamuru,“ soudí v pořadu Interview Plus Aleš Michal z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od července platí zákaz kouření hlavně tam, kde se vyskytují děti, tedy na plážích, ve veřejných parcích a zahradách nebo třeba u knihoven. Mělo by se o něčem podobném uvažovat i v Česku? Nakolik jsou efektivní? A jak moc zasahují do naší osobní svobody? Hosty Pro a proti budou Kamila Zvolská ze Společnosti pro léčbu závislostí na tabáku a Martin Pánek, ředitel Institutu liberálních studií. Moderuje Lucie Vopálenská.

Od července platí ve Francii zákaz kouření hlavně tam, kde se vyskytují děti, tedy na plážích a ve veřejných parcích. Mělo by se o tom uvažovat i v Česku? „Nemůžeme regulovat úplně každý aspekt života s odkazem na to, že to pomáhá dětem,“ namítá pro Český rozhlas Plus Martin Pánek, ředitel Institutu liberálních studií. „Francie si uvědomuje, že kouření je hlavní příčinou předčasných úmrtí,“ oponuje lékařka Kamila Zvolská ze Společnosti pro léčbu závislostí na tabáku.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hledá se asi 408 kilo íránského uranu obohaceného na 60 procent, který je nyní nezvěstný. Objasnit, kde se nachází, je podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho naprosto nezbytné. „Pokud ho mají Íránci, může být kdekoliv. A potom je téměř nemožné ho najít,“ obává se analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Ludvík.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uf, je to tady. Romantické lásce odzvonilo, my se chceme kamarádit! Jenže jak to dělat tak, aby nám v tom bylo dobře? Můžeme ukončit přátelství jinak než ghostováním? Je důležité se umět pohádat, a jaké metody nám můžou pomoci pečovat o naše kamarádské vztahy? První epizoda naší letní podcastové reportážní série Přátelení je tu. Věnujeme se v ní prvním kamarádským láskám, ale i konfliktům, které mohou naše vztahy prohloubit nebo ukončit. Přátelení je totiž krásný, důležitý a zároveň i bolavý. V této epizodě si povídáme s Míšou, Johanou a psychoterapeutkou Kateřinou Cabalkovou z Institutu moderní láska.Námět, scénář, střih, moderace by vyhoňky Z+T

Česko zasáhla první letošní vlna veder, která opět přitáhla pozornost ke klimatické změně. Zároveň ale stále častěji zaznívá, že si budeme muset vybrat – buďto dekarbonizaci a klimatická opatření, nebo investice do obrany. „Jako občanovi mi obrana dává smysl. Ovšem pokud mluvíme o odolnosti našeho kontinentu, tak bez ochrany klimatu to nepůjde,“ podotýká ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog.

Česko zasáhla první letošní vlna veder, která opět přitáhla pozornost ke klimatické změně. Zároveň ale stále častěji zaznívá, že si budeme muset vybrat – buďto dekarbonizaci a klimatická opatření, nebo investice do obrany. „Jako občanovi mi obrana dává smysl. Ovšem pokud mluvíme o odolnosti našeho kontinentu, tak bez ochrany klimatu to nepůjde,“ podotýká ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Psychopat je rozený vůdce stáda, nesmrdí potem strachu, je charismatický, přesvědčivý a prolže se vším, prohlásil nestor české psychiatrie Radkin Honzák z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Moc je pro tohoto člověka největší afrodiziakum. Dostat se výš na sociálním žebříku znamená mít menší příděl agrese, která padá shora,“ říká Honzák pro Český rozhlas Plus. „Psychopati jsou nesmírně šikovní, takže je to automaticky vynáší nahoru jak bublinky v sodovce.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?Hostem Ptám já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Brněnští vývojáři vytvořili speciální stůl pro takzvané válečné hry plné map a strategií. Jak se na něm hraje a učí zároveň?

Colombe Schneck je študirala je na pariškem Institutu za politične študije in na Univerzi v Parizu II. Sodelovala je z nekaterimi francoskimi televizijskimi mrežami in režirala odmevne dokumentarce, na primer Ženske brez otrok, sumljive ženske iz leta 2014 ter Stari zaljubljenci naslednjega leta. Pisati je začela leta 2007, od takrat je objavila petnajst knjig in zanje prejela prestižne francoske literarne nagrade, nekatere knjige so prevedene v več jezikov. V slovenščini lahko zdaj beremo v prevodu Eve Mahkovic dve noveli v knjigi z naslovom Diptih. Izšla je letos pri založbi No!Press. Pogovarja se Tadeja Krečič, bere Lidija Hartman. Tehnična izvedba Gašper Loborec.

Jak se osobnost podnikatele odráží v kultuře jeho firmy, jakými lidmi se i nevědomky obklopuje a jak se firemní kultura musí měnit s tím, jak firma roste? O tom si budu povídat se spoluzakladatelem Institutu firemní kultury a management consultantem Jakubem-Markem Štěpánem. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/jak-zakladatel-vytvari-kulturu-ve-sve-firme-jakub-marek-stepan-t54533 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů ⁠https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠Kdo je Laura Janáčková? Psycholožka, sexuoložka, publicistka a autorka bestsellerů. Je docentkou klinické psychologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, zakladatelkou Institutu partnerských vztahů a prorektorkou VŠAPS.V této epizodě se s Laurou Janáčkovou – klinickou psycholožkou a odbornicí na sexuální chování – noříme do světa, kde se evoluce potkává s dnešním Tinderem, kde se ztracená chemie vysvětluje vědecky a kde komunikace není luxus, ale základní přežití vztahu.Zkoumáme, jak hluboko v nás fungují staré vzorce, které si neseme z dob lovců a sběraček – a proč je těžké je „jen tak překonat“. Co se děje, když žena začne vydělávat víc než muž? Jaké jsou nové výzvy vztahů, jak se proměnilo randění v době internetu, a proč je komunikace a vůně silnější než jakákoliv aplikace.Získáš vhledu do evoluční sexuologie, vztahové psychologie i ženských strategií vyjednávání – a možná se budeš u toho i smát. Epizoda, která je stejně moudrá jako zábavná.Kup si naší novou knihu nyní v akci s bonusem a podpisem (posledních 150ks) na ⁠⁠LevnyDopamin.cz⁠⁠Parťákem dnešního dílu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠GymBeam⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 42! Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod a představení Laury Janáčkové04:15 Sexuální zdraví a psychologická prevence07:10 Proč mladí lidé mají méně sexu?10:10 Vliv internetu a online seznamování na vztahy14:00 Pět smyslů v atraktivitě a neverbální komunikace17:45 Evoluční sexuologie: Jak si vybíráme partnery?24:45 Úspěšné ženy a vyšší míra rozvodů: Proč?29:40 Evoluční strategie: Devalvace partnerky a udržení kontroly35:00 Komunikace: Mužská vs. ženská perspektiva a nedorozumění39:20 Evoluce v komunikaci: Jak lépe vyjednávat ve vztazích?46:10 Vyjednávání mezi mužem a ženou48:30 Pravidlo 5.5.5 pro konstruktivní hádky 54:00 Cíl intimního rozhovoru je porozumění, ne řešení01:00:10 Sebepoznání a jeho role ve vztazích01:04:00 Zralost vs. znalost: Metoda "stromu života" a sebepoznání01:09:00 Sexuální výchova: Více než jen prevence nemocí01:14:30 Metoda "Cedník na partnera": Jak si vybrat správně?01:22:30 Čeho lidé nejvíce litují ve vztazích a sexu?01:27:45 Hormonální antikoncepce a její vliv na výběr partneraVIP část:01:33:10 Řešení intimních problémů (erekce, orgasmus, ejakulace)01:37:00 Předstírání orgasmu a komunikace o potřebách01:42:30 Předčasná vs. oddálená ejakulace: Příčiny a řešení01:48:50 Závislost na pornu a zamilovanosti (fenylethylamin)01:52:10 Mužské uspokojení ze spokojenosti ženy a umění "ukecat"01:55:00 Sexuální nácviky a význam prevence02:01:30 Sebeláska vs. sobectví a její přínosy pro vztahy02:04:30 Klíčové životní poznání: Cena času a Dalajlámovy kroky ke štěstí

Ako sa správne pohádať? Ako otvoriť vo vzťahu čo vás páli a prísť k riešeniu, ktoré naplňuje potreby oboch? Čo vlastne všetko spadá pod potreby? Prečo keď sa naučíte nenásilne komunikovať, tak sa začnete viac hádať? S lektorkou a facilitátorkou Hanou Švábíkovou z Institutu nenásilný komunikace vám dáme odpovede na tieto a mnohé ďalšie otázky. Hlboký rozhovor plný AHA momentov pre sebarelizáciu a skvalitnenie svojich vzťahov. V herohero časti sa snažíme prísť na kĺb tomu ako komunikovať s ľuďmi z opačnej strany politického spektra aby sme sa nezničili a zároveň si porozumeli. Institut nenásilné komunikace: www.ink.czkurz Nenásilná komunikace ve vztazích pro ženy: https://nenasilnakomunikace.org/kurz/nenasilna-komunikace-ve-vztazich-pro-zeny-odpoledne-v-praze/facebook INKu: https://www.facebook.com/InstitutNenasilneKomunikaceHanu sleduj na IG @hana.svabikovaweb Hany: www.hanasvabikova.czPodcastové aplikace nám nic neplatí. Moc vám děkujeme za odběry, díky nim můžeme fungovat.

Turecko hostí přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Na návrh Vladimira Putina, i když bez jeho osobní účasti. Ať už se ale jednání nakonec zúčastní kdokoliv, faktem zůstává, že si ruský prezident pro obnovení tři roky neprobíhajících jednání vybral Istanbul. Proč vlastně? A čím si Turecko získalo důvěru obou stran konfliktu? Host: Jan Šír - politolog z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nyní ochotný s Ruskem jednat, aniž by Moskva přijala návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během vojenské přehlídky v Moskvě 9. května nejspíš uslyšíme o tom, jak se Rusko obětovalo k záchraně evropské civilizace. Ale nic o tom, jak Sovětský svaz spolupracoval s Hitlerovou říší. Jednostranná interpretace druhé světové války se stala součástí politické identity Ruska. Intenzivně s ní pracuje zejména prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku proti Ukrajině s tvrzením, že je potřeba porazit tamní nacisty. Proč je to i po 80 letech pro Rusko tak důležité?Host: Tomáš Glanc -  rusista z Institutu východoevropských studií na Curyšské univerzitěČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Pokud nás rádi posloucháte, zvažte prosím podporu 5:59 v soutěži Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Mockrát děkujeme! Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Upřímně si nemyslím, že u Česka je nějaký kulturně konzervativní přelom na pořadu dne, na to tady není dost takto smýšlejících voličů", říká k převratným změnám, které ve Spojených státech provádí Donald Trump. Jakou nejradikálnější změnu od podzimních voleb očekává? A bude Andrej Babiš chtít v případě vítězství přiblížit Česko Ficovu Slovensku? Moderuje Barbora Tachecí.

Važno je da ljudi učine sve da održe porodicu, ali kad shvate da će biti srećniji odvojeni, onda treba da se raziđu, jer to je bolja opcija i za dete, priča gošća Mamazjanije i mama jedne Senje, Ivana Marinković “Frajerka”, koja je doktor filoloških nauka, zaposlena u Institutu za srpski jezik SANU, organizatorka venčanja, influenserka, a uz sve to, naglašava, uvek ima vremena za sebe i za svoje dete. Ivana se tokom razgovora osvrnula na bolne periode kada je pokušavala da održi i iznese trudnoću, ali, nažalost, nije uspevala. "Imala sam vanmateričnu trudnoću, potom i sponatni, a kad sam treći put ostala trudna, ležala sam dva meseca u bolnici. Hospitalizovana sam kad sam bila tek u petoj nedelji. Imam utisak da sam uspela, jer sam 'pustila', odnosno konačno sam se opustila i rekla sebi, ‘šta bude, biće'. Takođe sam se obraćala i bebi u sebi, i rekla joj da i ona mora malo da poradi na ovome", kroz osmeh priča Ivana. Ona je danas ponosna mama devetogodišnje Senje kojoj posvećuje najveći deo svog slobodnog vremena. "Imala sam neke poslovne ponude, ali sam ih odbila jer želim da provodim više vremena sa ćerkom dok je još mala. Aktivnost na mrežama je išla tom putanjom da mi oduzme dosta vremena, a već radim u Institutu i bavim se organizacijom venčanja i to je sve zajedno mnogo posla". Dodaje da kad ne radi i nije sa ćerkom, voli i sebi da udovolji, da se opusti i napuni baterije. "Bar pola sata dnevno odvojim samo za sebe, da izađem negde i popijem kafu. Mislim da je jako važno da žena bude ostvarena i zadovoljna da bi bila dobra mama", kaže Ivana. Nakon borbe da održi trudnoću, iz koje je stigla Senja, nažalost, došlo je do razvoda. "Ona je bila mala, a mi smo odlučili da se rastanemo. To nikad nije lako. Čovek sve čini da mu se porodica ne raspadne, nije to samo dvoje ljudi koji se razilaze, to je rascep porodice, a okolina krivicu uvek nekako svaljuje na ženu. Svakako, ne kajem se, jer mislim da je za dete daleko bolje da bude sa roditeljima koji su odvojeni, a srećni, nego da živi u disfunkcionalnoj zajednici", objašnjava Ivana. Opisuje i kako je ćerki dosta pomogla psihoterapija da prebrodi težak period. "Kad smo joj zajedno saopštili, počela je da se smeje, ali to je delovalo kao odbrambeni mehanizam deteta koje ne može odmah da prihvati tako drastičnu promenu", priča naša gošća. Ono što je problem su ljudi, koji i danas, u 21. veku, stigmatizuju samohrane majke. “Doživljavamo da u centru Beograda stičeš utisak da bi lakše prihvatili da žena, majka, ima pored sebe bilo kakvog muškarca, makar i onog koji je bije, samo da nije sama. Da je tu ta muška figura, kakva god i to je prosto neverovatno”, naglašava Ivana. U razgovoru je navela da ćerki pruža dosta slobode i da nije helikopter mama. “Ima nekih ljudi koji kažu da je 'nestašna', jer se popela na drvo, a ona je samo živahno dete, puno energije i deca treba da budu napolju, a ne da sede sa tabletom po ceo dan. Dogovorile smo se da može da koristi tablet pola sata radnim danima i sat vremena kad ne ide u školu. Za sad nekako uspeva, ali videćemo koliko će potrajati. Svakako, ono što želimo da naša deca budu i kako želimo da žive i da se ponašaju, treba mi prvo da pokažemo, jer je naš model taj na koji se ugledaju”, zaključuje Ivana “Frajerka”.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil očekávaná reciproční cla na všechno zboží dovážené do Spojených států v minimální sazbě deset procent, na dovoz z Evropské unie 20 procent. „Cla jsou nelegální. Neměli bychom jednat překotně, ale něco udělat musíme,“ je přesvědčený ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Je třeba podívat se na to, co bude bolet Ameriku,“ souhlasí Pavel Telička, podnikatel a někdejší eurokomisař.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Těžká zkouška pro NATO. Trump má pifku na Zelenského, ale Evropa pomoc Spojených států k obraně Ukrajiny potřebuje. Nebo ne? Bere starý kontinent věci do svých rukou? Téma pro Ondřeje Ditrycha z Institutu pro bezpečnostní studia Evropské unie, seniorního analytika pro Rusko a východní partnerství. Ptá se Matěj Skalický.