Podcasts about institutu

Litují brexitu, volí Farage. Deset let po referendu o brexitu považuje 57 procent Britů odchod z Evropské unie za chybu a zhruba stejný počet by hlasoval pro návrat. Přesto strana lídra brexitářů Nigela Farage vede ve volebních průzkumech. Jak tento paradox chápat? Které ze slibů tehdejší kampaně Vote Leave se naplnily a které ukázaly jako mýtus? A je reálný návrat Británie do EU, když ani možný příští premiér Andy Burnham nechce toto téma zvedat? Zeptáme se ředitele Institutu liberálních studií Martina Pánka, který byl poradcem britské europoslankyně z Brexit Party, a v Británii žijícího novináře Ivana Kytky. Moderuje Lukáš Matoška.

Ministerstvo školství chystá velkou reformu veřejných vysokých škol. Počítá se zavedením univerzitní rady, jejíž část by vybírala komise jmenovaná ministrem, a chce taky posílit funkci rektora. „Akademické svobody jsou základem rozvoje vysokých škol,“ zdůrazňuje v Pro a proti předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský. „Zdůrazňuje se svoboda, ale v zahraničí je to i schopnost posouvat se dopředu,“ upozorňuje Šimon Stiburek z Institutu pro rozvoj vysokého školství.

Ministerstvo školství chystá velkou reformu veřejných vysokých škol. Počítá se zavedením univerzitní rady, jejíž část by vybírala komise jmenovaná ministrem, a chce taky posílit funkci rektora. „Akademické svobody jsou základem rozvoje vysokých škol,“ zdůrazňuje v Pro a proti předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský. „Zdůrazňuje se svoboda, ale v zahraničí je to i schopnost posouvat se dopředu,“ upozorňuje Šimon Stiburek z Institutu pro rozvoj vysokého školství.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hranice začínají řešit lidé, kteří cítí, že nemůžou zažívat pocit respektu v momentě, kdy se vyjeví. Kteří mají pocit, že se přizpůsobují druhým a ztrácí sami sebe,“ vysvětluje Pavel Rataj, párový terapeut a zakladatel Institutu párové terapie (INPAT). Podle něj se i proto často nejedná o téma samotných hranic – ve skutečnosti může jít třeba o problém s autoritou, strach z opuštění, ze selhání, z trapnosti, nedostatečnou autonomii nebo pevnost v naší identitě.Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hranice začínají řešit lidé, kteří cítí, že nemůžou zažívat pocit respektu v momentě, kdy se vyjeví. Kteří mají pocit, že se přizpůsobují druhým a ztrácí sami sebe,“ vysvětluje Pavel Rataj, párový terapeut a zakladatel Institutu párové terapie (INPAT). Podle něj se i proto často nejedná o téma samotných hranic – ve skutečnosti může jít třeba o problém s autoritou, strach z opuštění, ze selhání, z trapnosti, nedostatečnou autonomii nebo pevnost v naší identitě.

„Bez veřejných toalet se ve městě žije špatně. Je to služba, která by měla být samozřejmá,” říká host třetího dílu podcastu Fasády architekt Vojtěch Luxemburk z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bez veřejných toalet se ve městě žije špatně. Je to služba, která by měla být samozřejmá,” říká host třetího dílu podcastu Fasády architekt Vojtěch Luxemburk z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Alzheimerovou chorobou v Česku trpí tisíce lidí. Pro včasný záchyt nemoci je však důležitá prevence. Nejen té se ve své práci věnuje absolventka Institutu ekonomických studií FSV UK Eva Skácelíková. Ze světa financí, dat a analytických modelů se vydala cestou studia psychologie. Na čísla ale úplně nezanevřela, pracuje totiž jako datová analytička ve Schole Empirica, kde se podílí na implementaci a následném hodnocení programu proti šikaně. Ve svém budoucím doktorském studiu se chce zaměřit na oblast neuropsychologie.Jak se dá pomocí dat analyzovat lidská mysl? A co všechno si lze ze studia ekonomie odnést i do jiných oborů? Dozvíte se v podcastu!Nejnovější epizodu podcastu DeFacto moderuje studentka žurnalistiky Eliška Bervidová.

Sehnat v Česku dostupné bydlení je dnes pro generaci Z téměř nemožné. Nájmy raketově rostou, tisíce domácností se potýká s energetickou chudobou a na dotace na úsporné renovace domů často dosáhnou jen ti nejbohatší.Jak může krizi bydlení řešit stát či obce? Jak moc je u nás rozšířená energetická chudoba a proč o ní prakticky vůbec nevíme? Co by mohlo změnit pravidla pro nájemní bydlení, aby byla spravedlivější? A proč v aktuálním nastavení dotace na zateplování a úsporné renovace často vyčerpají bohatší žadatelé, zatímco ti nejohroženější na ně nedosáhnou?O (ne)dostupnosti bydlení si povídáme s Kristinou Zindulkovou, analytičkou z Asociace pro mezinárodní otázky, a Dominikem Davidem, doktorandem z Masarykovy univerzity. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je závěrečná ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií. Naši výzkumnou studii o dotačních programech na úsporné renovace najdete na našem webu.

Ať už dojíždíte ráno do školy, do práce nebo za rodinou a využíváte k tomu auto, vlak, sdílené kolo nebo chodíte pěšky, doprava se vás týká.Proč jsou české silnice stále plné aut, když si veřejnou dopravu většina lidí chválí? Proč vychází Česko v dostupnosti nabíjení elektroaut tak dobře? Jak rozvážkové a donáškové služby ovlivňují bezpečnost v ulicích? A jsou sdílená kola nebo auta budoucnost dopravy v Česku?O moderních formách dopravy i elektrifikaci si dnes povídáme s Klárou Školníkovou, expertkou na dopravu z Centra pro dopravu a energetiku, a Markétou Braun Kohlovou, výzkumnou pracovnicí Univerzity Karlovy. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je druhou ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií.

Práce, jistoty i dovednosti, které byly ještě před pár lety samozřejmé, se rychle mění. Dekarbonizace, digitalizace, automatizace i nástup umělé inteligence už dnes zásadně proměňují pracovní trh.Proč je tohle téma aktuální? Jak fungují rekvalifikace a kdo za ně nese odpovědnost? Jaký vliv mají tzv. zelené politiky na trh práce? A měli bychom se bát, že nás nahradí umělá inteligence?O změnách na trhu práce si dnes povídáme s Martinem Navrátilem, ředitelem Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, a Monikou Martiškovou, výzkumnou pracovnicí ze Středoevropského institutu pro výzkum práce CELSI. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je první ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií.

Saša Michailidis se ptá historika architektury z ČVUT Miroslava Pavla a Jaromíra Haince z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Sto let slaví Velký strahovský stadion. Výročí připomíná i festival Open House Praha. Proč nás fascinuje chátrající kolos, který hostil všesokolské slety, spartakiády, vojenské přehlídky, bohoslužbu papeže Jana Pavla II. nebo koncert Rolling Stones?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá historika architektury z ČVUT Miroslava Pavla a Jaromíra Haince z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Sto let slaví Velký strahovský stadion. Výročí připomíná i festival Open House Praha. Proč nás fascinuje chátrající kolos, který hostil všesokolské slety, spartakiády, vojenské přehlídky, bohoslužbu papeže Jana Pavla II. nebo koncert Rolling Stones?

Nošením duhové stužky si 17. května každoročně připomínáme Mezinárodní den proti homofobii, transfobii a bifobii (IDAHOBIT). Odkazuje na den z roku 1990, kdy Světová zdravotnická organizace vyškrtla homosexualitu z mezinárodního seznamu duševních nemocí. U této příležitosti jsme do speciálu fakultního podcastu De Facto pozvali doktorandky Nelu Andresovou z Institutu sociologických studií a Karolínu Hájkovou z Insitutu komunikačních studií a žurnalistiky.Obě se queer tematice ve svých výzkumech z různých úhlů pohledu věnují. Nela se zaměřuje na trans rodiny v České republice a Karolína se zabývá tím, jak se od 90. let proměnil mediální obraz onemocnění AIDS v souvislosti s LGBTQ+ minoritou.Jak ke queer lidem v průběhu let přistupovala média? V čem je randění na seznamovacích aplikacích pro trans lidi náročné? A proč je důležité rozlišovat při informování o AIDS mezi rizikovou skupinou a rizikovým chováním? Dozvíte se v díle, který moderovali studující žurnalistiky Marek Sedláček a Eliška Bervidová.

1. května začíná měsíc lásky. Jak se láska proměňuje? Jak ji najít, udržet a žít? S Liborem Boučkem si o tom povídá psychoterapeutka a zakladatelka Institutu moderní lásky Markéta Šetinová. Co si myslí o polibku pod třešní? „Líbí se mi to jako rituál. Ve vztazích je důležité mít rituály. Může to být polibek pod třešní nebo že si dáme jednou týdně společnou snídani, jednou za měsíc vyrazíme tancovat... Ukazuje se z výzkumů, že mít společné rituály, rande, dává velký smysl.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. května začíná měsíc lásky. Jak se láska proměňuje? Jak ji najít, udržet a žít? S Liborem Boučkem si o tom povídá psychoterapeutka a zakladatelka Institutu moderní lásky Markéta Šetinová. Co si myslí o polibku pod třešní? „Líbí se mi to jako rituál. Ve vztazích je důležité mít rituály. Může to být polibek pod třešní nebo že si dáme jednou týdně společnou snídani, jednou za měsíc vyrazíme tancovat... Ukazuje se z výzkumů, že mít společné rituály, rande, dává velký smysl.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nové epizodě podcastu De Facto debatuje Alice Němcová Tejkalová s doktorandkami Lindou Coufal z Institutu sociologických studií a Alicí Novákovou z Institutu mezinárodních studií o roli žen ve veřejném prostoru. Rozhovor otevírá téma online násilí vůči ženám, sporů o inkluzivní jazyk či postavení žen ve vědě.Proč je online misogynie tak silná právě teď — a kdo na ní vydělává?  Co je „academic housekeeping“ a proč dopadá hlavně na ženy? A jak gender ovlivňuje styl politického leadershipu? Dozvíte se v podcastu.

„I když se režim může zdát navenek silně zabetonovaný, neměnný natolik, že tam došlo k demokratické erozi, tak demokracie je pořád dost pružná. Lidé jsou citliví na to, co se děje, a změna je možná,“ hodnotí poselství z uplynulých maďarských voleb Klára Kosová z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. V Osobnosti Plus označuje v nadsázce volební porážku Viktora Orbána za poboření hradeb nedobytného paláce. Otázkou podle ní je, zda se podaří zbořit i ty ostatní.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do další epizody podcastu De Facto zavítal absolvent Institutu politologických studií FSV UK Vít Nejedlo. V současnosti působí jako ředitel Amerického centra, které je součástí Velvyslanectví USA v Praze a zaměřuje se na veřejnou diplomacii, vzdělávání a kulturní výměnu. V minulosti vedl česká Eurocentra a působil také jako projektový manažer v Asociaci pro mezinárodní otázky.Co se americkým diplomatům na Češích nelíbí? Spolupracují v Americkém centru i s jinými ambasádami v Česku? A jaké předpoklady by podle něj měli splňovat uchazeči o studium mezinárodních vztahů? Dozvíte se v podcastu.

Zajímalo mne, jaké jsou možné scénáře vývoje dnešního světa. Jedna věc je, nakolik sledujeme současné podivné dění na celé planetě, ale druhá věc je, kam to směřuje? Co se z toho může všechno vyvinout? Můžeme se poučit? Nabízí se nějaká pozitivní katarze? Nejde mi o hru na věšteckého mistra. Zajímá mne, jaké mohou být scénáře dalšího vývoje.Toto není snadné téma, a tak jsme velice rád, že si udělal čas špičkový analytik mezinárodního věhlasu.Michal Smetana je docent na Institutu mezinárodních studií FSV UK, ředitel univerzitního výzkumného centra excelence Peace Research Center Prague (PRCP) a vedoucí Experimental Lab for International Security Studies (ELISS). Dříve byl rovněž hostujícím výzkumníkem na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, Stockholmském institutu pro výzkum míru (SIPRI) a Frankfurtském institutu pro výzkum míru. Kromě toho všeho je také letošním lauerátem prestižní vědecké ceny Neuron.Rozhovor byl velmi zajímavý a analýza docenta Smetany je cenná. Jsem zvědav co budete říkat vy!Kdybyste chtěli slyšet, jak na situaci a možný vývoj současného světa pohlíží psychoterapeut Pavel Špatenka, poslechněte si jej zde: https://www.buzzsprout.com/admin/681515/episodes/18297914-lekar-a-psychoterapeut-pavel-spatenka-doba-ktera-vytahuje-dobro-i-zlo-jak-tomu-rozumet 00:00 Poměry ve světě.16:26 Kde hrozí další střet?20:51 Ruská invaze na Ukrajinu.Zbytek více než 70 minutového rozhovoru obsahuje navíc tyto kapitoly:34:01 Útok USA na Írán.52:50 Jakou roli hraje Čína?59:20 Slábne Amerika?01:02:48 Role Evropské unie ve světovém dění.Pustit si je můžete na mém kanálu na Herohero - http://herohero.co/petrhorkySupport the show

Americký prezident Trump dál tlačí na Írán. V pondělí opět pohrozil, že pokud země nepřistoupí na dohodu zahrnující otevření Hormuzského průlivu, USA zničí íránskou infrastrukturu. Teherán požadavky odmítl. Kam konflikt povede?Hostem Ptám se já byl Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.Požadavky šéfa Bílého domu íránská armáda v noci na úterý odmítla jako „arogantní rétoriku“. A uvedla, že výroky amerického prezidenta nemají žádný vliv na její operace. Írán a Izrael tak i dnes pokračovaly ve vzájemných útocích. Trump naposledy v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že Spojené státy zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu vyhovovala. Součástí takové dohody musí být i otevření Hormuzského průlivu, který je důležitou tepnou pro vývoz ropy.USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února a zažehly tak regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali ostřelovat nejen izraelské území a americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Pokračování vzájemných útoků mezitím hlasí také Rusko a Ukrajina, která se ruské invazi brání už přes čtyři roky. I tyto dvě znepřátelené země se americký prezident snaží přimět k ukončení války. Ani v tomto případě ale jeho úsilí zatím větší výsledky nepřineslo. Jak dlouho se Írán dokáže bránit? Může ještě Trump doufat ve změnu íránského režimu? A jak si ve stínu Íránu stojí Ukrajina?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co znamená být v Česku chudý? A poznáme to vůbec z běžně používaných statistik? Nová epizoda fakultního podcastu De Facto se věnuje tomu, jak se chudoba měří, které skupiny obyvatel zůstávají v datech méně viditelné a co o české společnosti vypovídají údaje o spotřebě či dostupnosti bydlení.Pozvání přijali sociální antropoložka Lucie Trlifajová z Institutu sociologických studií a ekonom Marek Šedivý z Institutu ekonomických studií. Společně mluvili o tom, proč Česko v evropských srovnáních vychází jako země s jednou z nejnižších měr chudoby, a zároveň proč tento obraz nevystihuje zkušenost mnoha domácností, které žijí v dlouhodobé finanční nejistotě.

Série zemských a místních voleb u našich největších sousedů přinesla fiasko pro tamní sociální demokracii - koaličního partnera CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Jejich radikální protivník, Alternativa pro Německo, naopak stále sílí. Proč se německá SPD vydala na sestupný kurz, který připomíná osud české sociální demokracie?Host: Zuzana Lizcová - vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UKČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vzhledem k vývoji světa potřebuje Francie větší jaderný arzenál. Takový vzkaz nedávno vyslal prezident Emmanuel Macron s tím, že je také nutné zpřísnit jadernou doktrínu. Současné otřesy na globální scéně ale přinášejí otázku, jestli se neschyluje k širším závodům v jaderném zbrojení. Roli mohou sehrát i údery na Írán.Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost, který působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UKČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč bydlí v nájmu. Dostupné nájemní byty jsou podle něj to, co Praha potřebuje. „Městu prospívá, když tu je střední třída a vychovává tu děti,“ říká.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč bydlí v nájmu. Dostupné nájemní byty jsou podle něj to, co Praha potřebuje. „Městu prospívá, když tu je střední třída a vychovává tu děti,“ říká.

Život dětí a dospívajících se stále více přesouvá na internet, kde často sdílí své jméno i fotografii obličeje. I ta může být ale pomocí nástrojů umělé inteligence zneužita. „Kdo chce, tak dokáže udělat nahou fotku i z fotky obličeje,“ upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Voráč z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se podílel na výzkumu Čeští žáci v online světě 2025.

Život dětí a dospívajících se stále více přesouvá na internet, kde často sdílí své jméno i fotografii obličeje. I ta může být ale pomocí nástrojů umělé inteligence zneužita. „Kdo chce, tak dokáže udělat nahou fotku i z fotky obličeje,“ upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Voráč z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se podílel na výzkumu Čeští žáci v online světě 2025.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět se poprvé po víc než půl století ocitá ve stavu, kdy dvojici největších jaderných arzenálů, ruského a amerického, nebude limitovat vůbec nic. „Konec smlouvy Nový START je symptom nemoci, která nás znepokojuje. V zásadě má dvě hlavní příčiny: změnu mezinárodního bezpečnostního prostředí a technologický vývoj,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Jan Ludvík, analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Svět se poprvé po víc než půl století ocitá ve stavu, kdy dvojici největších jaderných arzenálů, ruského a amerického, nebude limitovat vůbec nic. „Konec smlouvy Nový START je symptom nemoci, která nás znepokojuje. V zásadě má dvě hlavní příčiny: změnu mezinárodního bezpečnostního prostředí a technologický vývoj,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Jan Ludvík, analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naruči svoj primerak Kosogor Metod kartica - https://ivankosogor.com/#metod Milutin Kostić je pshijtar na Institutu za mentalno zdravlje i docent na Medicinskom fakultetu Univerziteta u Beogradu. Doktor nauka iz oblasti molekularne medicine i Fulbrajtov stipendista._______________________________________________________________________________________________Sponzori ⚡️Crux suplementi: Ja koristim Ashwagandu pred svako snimanje podkasta ili pred neku meni lično važnu aktivnost koja zahteva moj fokus i energiju. Pružite prirodnu snagu svom umu i telu:

Jak česká společnost vnímá mladé aktivisty a aktivistky? Publikace ‘V patřičných mezích: Reprezentace aktivismu mladistvých v online veřejném prostoru' ukazuje, že mladí lidé jsou v Česku vesměs bráni jako neplnohodnotní občané a jejich aktivity jsou často zpochybňovány. „Překvapilo nás, jak jsou uživatelské komentáře vůči mladým lidem nenávistné,“ říká jedna ze spoluautorek knihy, mediální výzkumnice Lenka Vochocová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Mexikem otřásla další vlna násilí spojená s drogovými kartely. Po zabití narkobarona „El Mencha“, šéfa mocného Kartelu Jalisco nová generace (CJNG), zemřely nejméně desítky lidí. Odkud pramení síla mexických drogových gangů? Jakou strategií proti nim tamní vláda bojuje? A jak daleko má Mexiko ke klidnějším dobám?Host: Jaroslav Bílek - politolog se zaměřením na Latinskou Ameriku, který působí na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Jde o naše libidózní vyvlastnění a libidózní dezorientaci, abychom chtěli to, co máme chtít, abychom kupovali to, co máme kupovat, abychom si mysleli to, co si máme myslet, abychom volili toho, koho máme volit,“ říká zakladatel Institutu alternativního vzdělávání Milan Calábek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 01.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -- V prosinci vystoupí v rámci cyklu Anarchokapitalismus se svou přednáškou Štěpán Drábek; bude zabývat příspěvky F. A. Hayeka, rakouského filozofa a ekonoma s moravskými kořeny, k monetární ekonomii. Konkrétně se zaměří na Hayekovu ranou kritiku stabilizace cenové hladiny (dílo Prices and Production), která dle něj iniciuje hospodářský cyklus, a na Hayekův návrh odluky peněz od státu (díla Denationalisation of Money, Choice in Currency a další). Zaměřím se též na pozoruhodný vývoj Hayekova postoje k možnosti existence nestátních peněz v čase – od jeho díla The Road to Serfdom, přes The Constitution of Liberty až po Law, Legislation, and Liberty. Prezentace: https://prednasky.urza.cz/ll/ – Štěpán Drábek; ekonom; analytik Institutu liberálních studií; libertarián; hledač pravdy

„Teď stojíme před vůbec nejvážnější situací lidstva, jestli přežijeme a rozvineme se ve zcela něco nového, ve zcela odlišný druh, nebo jestli vyhyneme. Všechny války, které probíhají, všechny ostatní věci, jsou úplnou prkotinou proti tomu, před čím stojíme teď,“ říká Milan Calábek, zakladatel Institutu alternativního vzdělávání, v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 25.01.2026, www.RadioUniversum.cz

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda odmítla návrh zálohovat PET lahve a plechovky. Premiér Andrej Babiš (ANO) to odůvodnil tím, že současný systém třídění je efektivnější. Zálohování prosazoval exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Aktuální systém není pro tyto dvě komodity efektivní,“ poukazuje v Pro a proti Petr Novotný z Institutu pro cirkulární ekonomiku. „Vhodnější je investovat do osvěty,“ namítá pro Český rozhlas Plus Jan Mraček z Hospodářské komory.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátkem ledna nařídil americký prezident Donald Trump únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten byl převezen do Spojených států a má být souzen za narkoterorismus. Kam bude Venezuela směřovat po Madurově sesazení? „Na normalizaci vztahů s USA by autoritářské elity vydělaly, Trump má v plánu spolupracovat s vládnoucí diktaturou,“ říká expert na Jižní Ameriku z Institutu politologických studií FSV UK Jaroslav Bílek, host Osobnosti Plus.

Začátkem ledna nařídil americký prezident Donald Trump únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten byl převezen do Spojených států a má být souzen za narkoterorismus. Kam bude Venezuela směřovat po Madurově sesazení? „Na normalizaci vztahů s USA by autoritářské elity vydělaly, Trump má v plánu spolupracovat s vládnoucí diktaturou,“ říká expert na Jižní Ameriku z Institutu politologických studií FSV UK Jaroslav Bílek, host Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co si mají ze zápisu do základní školy odnést děti, jejich rodiče i budoucí učitelé? Proč je vysoká míra odkladů školní docházky problém? Jsou pedagogové připraveni na to, že dnešní děti jsou jiné, než před lety? Umí škola rozpoznat talent? Proč je tak důležité zapasovat znalosti do nějakého hodnotového nebo postojového rámce? Co je to Národní soustava kvalifikací? Může počítač vždy nahradit tužku a papír? Podle jakého kritéria posuzuje Ivo Jupa nové prvky ve vzdělávání? Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, potvrzené americké útoky a aktuální dění v Latinské Americe. Jak daleko jsou Spojené státy ochotné zajít a co může následovat, rozeberou v pořadu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký s redaktorem Alexem Švamberkem. Svůj pohled nabídne i politolog Jaroslav Bílek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na autoritářské režimy, včetně těch v Jižní Americe.

Zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, potvrzené americké útoky a aktuální dění v Latinské Americe. Jak daleko jsou Spojené státy ochotné zajít a co může následovat, rozeberou v pořadu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký s redaktorem Alexem Švamberkem. Svůj pohled nabídne i politolog Jaroslav Bílek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na autoritářské režimy, včetně těch v Jižní Americe.

Rok otřesů skončil, rok otřesů začíná? Loni globální politikou zacloumal návrat Donalda Trumpa k moci, který napřímil Spojené státy do nového směru. Co to znamená pro Evropu zasaženou válkou a kde se v tom všem nachází Česko s nově úřadující vládou, rozebíráme se známým politologem Jacquesem Rupnikem.Host: Jacques Rupnik - francouzský politolog a historik, který působí na Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po) a na College of Europe v belgických BruggáchČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

S Jaroslavem Bílkem z Institutu politologických studií FSV UK. Jaroslav Bílek výzkumně působil na University of Notre Dame v USA nebo na UNAN Managua v Nikaragui. Ve svém výzkumu se věnuje volební manipulaci, vojenským převratům a autokratům v politice.Původně jsme chtěli mluvit hlavně o vůdci Venezuely Madurovi a jeho režimu, ale nakonec nás aktuální události přivedly k mnoha dalším otázkám. Odhodlá se Donald Trump k plnohodnotné invazi? Jsou argumenty o drogovém režimu skutečné, nebo se jedná o přípravu na válku? A bude válka kvůli drogám, nebo kvůli surovinám? Jaká je vlastně strategie Trumpa ohledně Latinské Ameriky?Co je Monroova doktrína? Odvolává se skutečně Trump na ni, nebo spíše na její rozšířenou doktrínu prezidenta Theodora Roosevelta? Je skutečně možné, aby USA ovládaly celý kontinent a vybudovaly tzv. „Pevnost Amerika“ a rozdělily si svět s Čínou a Ruskem?To všechno jsme probírali, a mnoho dalších témat týkajících se vztahu USA a Latinské Ameriky i současných kroků trumpovské vlády ve Washingtonu.

Česko vplulo do chřipkové epidemie výrazně dříve než minulou sezónu. Šíří se navíc i vysoce nakažlivý subtyp viru, který nezohlednila aktuálně dostupná vakcína. Většina Čechů se ale očkování tak jako tak dlouhodobě vyhýbá. Jaké to má důsledky? Jak závažná bude aktuální epidemie? A má smysl se nechat očkovat?Host: Petr Smejkal - infektolog, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Emisní povolenky děsí Čechy: Budou drahé, jsou nutné? Nesouhlasí s nimi končící, ani nově vznikající vláda. Tak proč je budeme mít? A co riskujeme, kdybychom je nepřijali? Otázky pro Viktora Daňka z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Ptá se Matěj Skalický.

Emisní povolenky děsí Čechy: Budou drahé, jsou nutné? Nesouhlasí s nimi končící, ani nově vznikající vláda. Tak proč je budeme mít? A co riskujeme, kdybychom je nepřijali? Otázky pro Viktora Daňka z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Lucie Vopálenská.