Podcasts about institutu

Česko zasáhla první letošní vlna veder, která opět přitáhla pozornost ke klimatické změně. Zároveň ale stále častěji zaznívá, že si budeme muset vybrat – buďto dekarbonizaci a klimatická opatření, nebo investice do obrany. „Jako občanovi mi obrana dává smysl. Ovšem pokud mluvíme o odolnosti našeho kontinentu, tak bez ochrany klimatu to nepůjde,“ podotýká ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?Hostem Ptám já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Brněnští vývojáři vytvořili speciální stůl pro takzvané válečné hry plné map a strategií. Jak se na něm hraje a učí zároveň?

Colombe Schneck je študirala je na pariškem Institutu za politične študije in na Univerzi v Parizu II. Sodelovala je z nekaterimi francoskimi televizijskimi mrežami in režirala odmevne dokumentarce, na primer Ženske brez otrok, sumljive ženske iz leta 2014 ter Stari zaljubljenci naslednjega leta. Pisati je začela leta 2007, od takrat je objavila petnajst knjig in zanje prejela prestižne francoske literarne nagrade, nekatere knjige so prevedene v več jezikov. V slovenščini lahko zdaj beremo v prevodu Eve Mahkovic dve noveli v knjigi z naslovom Diptih. Izšla je letos pri založbi No!Press. Pogovarja se Tadeja Krečič, bere Lidija Hartman. Tehnična izvedba Gašper Loborec.

Co vše lze dělat, aby se Praha stala lepším místem k životu? Lze ji proměnit v 15minutové město? Co kromě vysokých cen bydlení trápí obyvatele metropole? Kolik v ní skutečně žije lidí? A kam až sahá pomyslná hranice "velké Prahy"?  O rozvoji hlavního města se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Ondřejem Boháčem, ředitelem Institutu plánování a rozvoje Prahy.

Jak se osobnost podnikatele odráží v kultuře jeho firmy, jakými lidmi se i nevědomky obklopuje a jak se firemní kultura musí měnit s tím, jak firma roste? O tom si budu povídat se spoluzakladatelem Institutu firemní kultury a management consultantem Jakubem-Markem Štěpánem. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/jak-zakladatel-vytvari-kulturu-ve-sve-firme-jakub-marek-stepan-t54533 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Kemijski elementi do vključno železa nastajajo v zvezdah z jedrsko fuzijo. Vsi težji elementi – od kobalta in svinca do zlata, urana in drugih – pa za nastanek potrebujejo še mnogo bolj ekstremna okolja: nastajajo ob eksplozijah zvezd in trkih nevtronskih zvezd. A marsičesa o njihovem nastanku še ne vemo. Za raziskave nukleosinteze in poustvarjanje tako ekstremnih okolij tu na Zemlji so potrebni posebni pospeševalniki delcev, kakršen je Evropski center za raziskave z ioni in antiprotoni FAIR v nemškem Darmstadtu. Slovenija je med ustanovnimi članicami te znanstvene povezave, tako da v tamkajšnjih raziskavah aktivno sodelujejo tudi slovenski znanstveniki in znanstvenice. V raziskavi, ki je bila objavljena v prestižni reviji Nature, so odkrili nepričakovane asimetrične cepitve v eksotičnih jedrih. Kaj je pomen te in drugih raziskav s področja jedrske fizike je predstavila nacionalna koordinatorka Centra FAIR dr. Jelena Vesić z odseka za fiziko nizkih in srednjih energij na Institutu "Jožef Stefan".

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů ⁠https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠Kdo je Laura Janáčková? Psycholožka, sexuoložka, publicistka a autorka bestsellerů. Je docentkou klinické psychologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, zakladatelkou Institutu partnerských vztahů a prorektorkou VŠAPS.V této epizodě se s Laurou Janáčkovou – klinickou psycholožkou a odbornicí na sexuální chování – noříme do světa, kde se evoluce potkává s dnešním Tinderem, kde se ztracená chemie vysvětluje vědecky a kde komunikace není luxus, ale základní přežití vztahu.Zkoumáme, jak hluboko v nás fungují staré vzorce, které si neseme z dob lovců a sběraček – a proč je těžké je „jen tak překonat“. Co se děje, když žena začne vydělávat víc než muž? Jaké jsou nové výzvy vztahů, jak se proměnilo randění v době internetu, a proč je komunikace a vůně silnější než jakákoliv aplikace.Získáš vhledu do evoluční sexuologie, vztahové psychologie i ženských strategií vyjednávání – a možná se budeš u toho i smát. Epizoda, která je stejně moudrá jako zábavná.Kup si naší novou knihu nyní v akci s bonusem a podpisem (posledních 150ks) na ⁠⁠LevnyDopamin.cz⁠⁠Parťákem dnešního dílu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠GymBeam⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 42! Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod a představení Laury Janáčkové04:15 Sexuální zdraví a psychologická prevence07:10 Proč mladí lidé mají méně sexu?10:10 Vliv internetu a online seznamování na vztahy14:00 Pět smyslů v atraktivitě a neverbální komunikace17:45 Evoluční sexuologie: Jak si vybíráme partnery?24:45 Úspěšné ženy a vyšší míra rozvodů: Proč?29:40 Evoluční strategie: Devalvace partnerky a udržení kontroly35:00 Komunikace: Mužská vs. ženská perspektiva a nedorozumění39:20 Evoluce v komunikaci: Jak lépe vyjednávat ve vztazích?46:10 Vyjednávání mezi mužem a ženou48:30 Pravidlo 5.5.5 pro konstruktivní hádky 54:00 Cíl intimního rozhovoru je porozumění, ne řešení01:00:10 Sebepoznání a jeho role ve vztazích01:04:00 Zralost vs. znalost: Metoda "stromu života" a sebepoznání01:09:00 Sexuální výchova: Více než jen prevence nemocí01:14:30 Metoda "Cedník na partnera": Jak si vybrat správně?01:22:30 Čeho lidé nejvíce litují ve vztazích a sexu?01:27:45 Hormonální antikoncepce a její vliv na výběr partneraVIP část:01:33:10 Řešení intimních problémů (erekce, orgasmus, ejakulace)01:37:00 Předstírání orgasmu a komunikace o potřebách01:42:30 Předčasná vs. oddálená ejakulace: Příčiny a řešení01:48:50 Závislost na pornu a zamilovanosti (fenylethylamin)01:52:10 Mužské uspokojení ze spokojenosti ženy a umění "ukecat"01:55:00 Sexuální nácviky a význam prevence02:01:30 Sebeláska vs. sobectví a její přínosy pro vztahy02:04:30 Klíčové životní poznání: Cena času a Dalajlámovy kroky ke štěstí

Do nové epizody podcastu De Facto dorazila Lucie Ptáčková, absolventka Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, která je v současné době na rodičovské dovolené a zároveň působí jako moderátorka na televizní stanici CNN Prima News. Mimo to veřejně otevírá problematiku umělého oplodnění, kterým si sama prošla. Na konci loňského roku s novinářkou Kateřinou Kilik založila podcast Buď dobrá, v němž se zaměřují na témata rezonující mezi ženami po třicítce.Jak vzpomíná na situaci s tehdejší ministryní financí Alenou Schillerovou, na kterou začala při rozhovoru neplánovaně mluvit anglicky? Proč se snaží zviditelnit tematiku umělého oplodnění? A jak se snaží vypořádat s negativními komentáři na sociálních sítích? Dozvíte se v podcastu.

Ako sa správne pohádať? Ako otvoriť vo vzťahu čo vás páli a prísť k riešeniu, ktoré naplňuje potreby oboch? Čo vlastne všetko spadá pod potreby? Prečo keď sa naučíte nenásilne komunikovať, tak sa začnete viac hádať? S lektorkou a facilitátorkou Hanou Švábíkovou z Institutu nenásilný komunikace vám dáme odpovede na tieto a mnohé ďalšie otázky. Hlboký rozhovor plný AHA momentov pre sebarelizáciu a skvalitnenie svojich vzťahov. V herohero časti sa snažíme prísť na kĺb tomu ako komunikovať s ľuďmi z opačnej strany politického spektra aby sme sa nezničili a zároveň si porozumeli. Institut nenásilné komunikace: www.ink.czkurz Nenásilná komunikace ve vztazích pro ženy: https://nenasilnakomunikace.org/kurz/nenasilna-komunikace-ve-vztazich-pro-zeny-odpoledne-v-praze/facebook INKu: https://www.facebook.com/InstitutNenasilneKomunikaceHanu sleduj na IG @hana.svabikovaweb Hany: www.hanasvabikova.czPodcastové aplikace nám nic neplatí. Moc vám děkujeme za odběry, díky nim můžeme fungovat.

Tématem nové epizody podcastu Evropa zblízka je aktuální unijní reakce na bezpečnostní situaci v Evropě. Je EU silným hráčem na mezinárodním poli? Měli by Evropané nakupovat vojenskou techniku spíše doma, nebo v zahraničí? A bude bezpečnost téma v předvolebním boji před českými parlamentními volbami? Odpovídá politolog Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Turecko hostí přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Na návrh Vladimira Putina, i když bez jeho osobní účasti. Ať už se ale jednání nakonec zúčastní kdokoliv, faktem zůstává, že si ruský prezident pro obnovení tři roky neprobíhajících jednání vybral Istanbul. Proč vlastně? A čím si Turecko získalo důvěru obou stran konfliktu? Host: Jan Šír - politolog z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Výnosy z daní z hazardních her každoročně rostou, loni poprvé překonaly hranici 20 miliard korun, celkové daňové inkaso se vyšplhalo na 21,4 miliardy. Ovšem mnoho tradičních značek, jako Rebuy Stars a další, v Česku skončilo nebo mají problémy. „Český trh s hazardními hrami prochází výraznou reformou. Ještě před deseti lety se dalo říct, že Česko je kasinem Evropy, měli jsme tu téměř sto tisíc povolených výherních hracích automatů, téměř devět tisíc heren a kasin a v přepočtu na obyvatele jsme byli druhá země na světě, co do počtu hazardních her,“ řekl Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, v diskusi Hospodářských novin, která se konala na začátku května. Spolu s ním o regulaci hazardu debatovali Tomáš Pintér, starosta obce Planá, a Jakub Žofčák, analytik z Centra ekonomických a tržních analýz a Metropolitní univerzity Praha.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nyní ochotný s Ruskem jednat, aniž by Moskva přijala návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Květnový tematický speciál fakultního podcastu De Facto se věnuje financování české obrany. Do studia dorazili dva experti z FSV UK – Petr Janský z Institutu ekonomických studií FSV UK a Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Oba nedávno vydali ve spolupráci s dalšími odborníky studii, která se věnuje tomu, jak by Česká republika měla financovat svou obranu.Proč je potřeba výdaje na obranu zvýšit? Jak zlepšit fungování veřejných financí? A jakou historku si odnáší Petr Janský z jednání na Generálním štábu Armády ČR?Dozvíte se v podcastu.

Během vojenské přehlídky v Moskvě 9. května nejspíš uslyšíme o tom, jak se Rusko obětovalo k záchraně evropské civilizace. Ale nic o tom, jak Sovětský svaz spolupracoval s Hitlerovou říší. Jednostranná interpretace druhé světové války se stala součástí politické identity Ruska. Intenzivně s ní pracuje zejména prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku proti Ukrajině s tvrzením, že je potřeba porazit tamní nacisty. Proč je to i po 80 letech pro Rusko tak důležité?Host: Tomáš Glanc -  rusista z Institutu východoevropských studií na Curyšské univerzitěČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Pokud nás rádi posloucháte, zvažte prosím podporu 5:59 v soutěži Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Mockrát děkujeme! Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Upřímně si nemyslím, že u Česka je nějaký kulturně konzervativní přelom na pořadu dne, na to tady není dost takto smýšlejících voličů", říká k převratným změnám, které ve Spojených státech provádí Donald Trump. Jakou nejradikálnější změnu od podzimních voleb očekává? A bude Andrej Babiš chtít v případě vítězství přiblížit Česko Ficovu Slovensku? Moderuje Barbora Tachecí.

Do další epizody podcastu De Facto dorazila absolventka Institutu ekonomických studií FSV UK Lenka Šomvárska, spoluzakladatelka technologicko-medicínského startupu Vitadio, který funguje jako digitální terapeutikum pro prevenci a léčbu diabetu 2. typu.Kolika pacientům s diabetem 2. typu již pomáhají? Proč ji po dostudování nelákala klasická dráha ekonomky? A co je podle ní ve start-upovém prostředí nejtěžší?Dozvíte se v podcastu.

Važno je da ljudi učine sve da održe porodicu, ali kad shvate da će biti srećniji odvojeni, onda treba da se raziđu, jer to je bolja opcija i za dete, priča gošća Mamazjanije i mama jedne Senje, Ivana Marinković “Frajerka”, koja je doktor filoloških nauka, zaposlena u Institutu za srpski jezik SANU, organizatorka venčanja, influenserka, a uz sve to, naglašava, uvek ima vremena za sebe i za svoje dete. Ivana se tokom razgovora osvrnula na bolne periode kada je pokušavala da održi i iznese trudnoću, ali, nažalost, nije uspevala. "Imala sam vanmateričnu trudnoću, potom i sponatni, a kad sam treći put ostala trudna, ležala sam dva meseca u bolnici. Hospitalizovana sam kad sam bila tek u petoj nedelji. Imam utisak da sam uspela, jer sam 'pustila', odnosno konačno sam se opustila i rekla sebi, ‘šta bude, biće'. Takođe sam se obraćala i bebi u sebi, i rekla joj da i ona mora malo da poradi na ovome", kroz osmeh priča Ivana. Ona je danas ponosna mama devetogodišnje Senje kojoj posvećuje najveći deo svog slobodnog vremena. "Imala sam neke poslovne ponude, ali sam ih odbila jer želim da provodim više vremena sa ćerkom dok je još mala. Aktivnost na mrežama je išla tom putanjom da mi oduzme dosta vremena, a već radim u Institutu i bavim se organizacijom venčanja i to je sve zajedno mnogo posla". Dodaje da kad ne radi i nije sa ćerkom, voli i sebi da udovolji, da se opusti i napuni baterije. "Bar pola sata dnevno odvojim samo za sebe, da izađem negde i popijem kafu. Mislim da je jako važno da žena bude ostvarena i zadovoljna da bi bila dobra mama", kaže Ivana. Nakon borbe da održi trudnoću, iz koje je stigla Senja, nažalost, došlo je do razvoda. "Ona je bila mala, a mi smo odlučili da se rastanemo. To nikad nije lako. Čovek sve čini da mu se porodica ne raspadne, nije to samo dvoje ljudi koji se razilaze, to je rascep porodice, a okolina krivicu uvek nekako svaljuje na ženu. Svakako, ne kajem se, jer mislim da je za dete daleko bolje da bude sa roditeljima koji su odvojeni, a srećni, nego da živi u disfunkcionalnoj zajednici", objašnjava Ivana. Opisuje i kako je ćerki dosta pomogla psihoterapija da prebrodi težak period. "Kad smo joj zajedno saopštili, počela je da se smeje, ali to je delovalo kao odbrambeni mehanizam deteta koje ne može odmah da prihvati tako drastičnu promenu", priča naša gošća. Ono što je problem su ljudi, koji i danas, u 21. veku, stigmatizuju samohrane majke. “Doživljavamo da u centru Beograda stičeš utisak da bi lakše prihvatili da žena, majka, ima pored sebe bilo kakvog muškarca, makar i onog koji je bije, samo da nije sama. Da je tu ta muška figura, kakva god i to je prosto neverovatno”, naglašava Ivana. U razgovoru je navela da ćerki pruža dosta slobode i da nije helikopter mama. “Ima nekih ljudi koji kažu da je 'nestašna', jer se popela na drvo, a ona je samo živahno dete, puno energije i deca treba da budu napolju, a ne da sede sa tabletom po ceo dan. Dogovorile smo se da može da koristi tablet pola sata radnim danima i sat vremena kad ne ide u školu. Za sad nekako uspeva, ali videćemo koliko će potrajati. Svakako, ono što želimo da naša deca budu i kako želimo da žive i da se ponašaju, treba mi prvo da pokažemo, jer je naš model taj na koji se ugledaju”, zaključuje Ivana “Frajerka”.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil očekávaná reciproční cla na všechno zboží dovážené do Spojených států v minimální sazbě deset procent, na dovoz z Evropské unie 20 procent. „Cla jsou nelegální. Neměli bychom jednat překotně, ale něco udělat musíme,“ je přesvědčený ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Je třeba podívat se na to, co bude bolet Ameriku,“ souhlasí Pavel Telička, podnikatel a někdejší eurokomisař.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil očekávaná reciproční cla na všechno zboží dovážené do Spojených států v minimální sazbě deset procent, na dovoz z Evropské unie 20 procent. „Cla jsou nelegální. Neměli bychom jednat překotně, ale něco udělat musíme,“ je přesvědčený ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Je třeba podívat se na to, co bude bolet Ameriku,“ souhlasí Pavel Telička, podnikatel a někdejší eurokomisař.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Krajně pravicová politička Marine Le Pen se odvolala proti verdiktu, jenž jí na pět let zakazuje kandidovat ve volbách. Podle soudkyně je spolu s dalšími vinna ze zpronevěry evropských peněz. Marine Le Pen, která je favoritkou na francouzskou prezidentku, považuje proces za politický.Část politiků včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo maďarského premiéra Viktora Orbána ji podpořili, další vyzývají k respektu soudu. Odvolací soud v úterý oznámil, že se k případu chce vrátit příští rok v létě. Oslabí, nebo posílí verdikt nad Marine Le Pen krajní pravici ve Francii?Host: Jan Rovný - politolog a profesor z Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po)Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ostře sledovaný telefonát s nejasným výsledkem. Tak se na konci týdne jeví úterní více než dvouhodinový hovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Na obzoru má být nicméně částečné příměří v podobě pozastavení úderů Ruska i Ukrajiny na energetiku. Může jít o první krok na cestě k míru? A před jakými riziky teď Ukrajina stojí?Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na americko-kanadské hranici je dusno. Washington tento týden uvalil bezprecedentní clo na kanadské zboží, protože země podle amerického prezidenta Donalda Trumpa pouští na území Spojených států migranty a pašeráky drog. Vláda Justina Trudeaua v reakci na to zavedla odvetná opatření. Co všechno může stát za tím, že americký prezident rozdmýchává celní válku?Hostka: Magdalena Fiřtová - odbornice na Kanadu z Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Těžká zkouška pro NATO. Trump má pifku na Zelenského, ale Evropa pomoc Spojených států k obraně Ukrajiny potřebuje. Nebo ne? Bere starý kontinent věci do svých rukou? Téma pro Ondřeje Ditrycha z Institutu pro bezpečnostní studia Evropské unie, seniorního analytika pro Rusko a východní partnerství. Ptá se Matěj Skalický.

Těžká zkouška pro NATO. Trump má pifku na Zelenského, ale Evropa pomoc Spojených států k obraně Ukrajiny potřebuje. Nebo ne? Bere starý kontinent věci do svých rukou? Téma pro Ondřeje Ditrycha z Institutu pro bezpečnostní studia Evropské unie, seniorního analytika pro Rusko a východní partnerství. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Těžká zkouška pro NATO. Trump má pifku na Zelenského, ale Evropa pomoc Spojených států k obraně Ukrajiny potřebuje. Nebo ne? Bere starý kontinent věci do svých rukou? Téma pro Ondřeje Ditrycha z Institutu pro bezpečnostní studia Evropské unie, seniorního analytika pro Rusko a východní partnerství. Ptá se Matěj Skalický.

Zelenskyj se pohádal s Trumpem. A když se dva perou, Kreml se směje. Padl Zelenskyj do pasti, nebo byl příliš hrrr, když tlačil na bezpečnostní záruky? A má vůbec Trump morální právo tohle posuzovat? Otázky pro analytika Michala Smetany z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitel Pražského centra pro výzkum míru. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zelenskyj se pohádal s Trumpem. A když se dva perou, Kreml se směje. Padl Zelenskyj do pasti, nebo byl příliš hrrr, když tlačil na bezpečnostní záruky? A má vůbec Trump morální právo tohle posuzovat? Otázky pro analytika Michala Smetany z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitel Pražského centra pro výzkum míru. Ptá se Matěj Skalický.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Prvním přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Roman Joch se svou přednáškou „Proč je konzervativismus za svobodu a proč je progresivismus proti ní“. Konzervatismus chce státem společnost bránit, ale nezasahovat do jejího spontánního, svobodného vývoje; progresivismus chce státem do ní zasahovat a „vylepšovat ji“, zakazovat a přikazovat lidem různé věci. Konzervatismus je za soukromé vlastnictví, progresivismus ne tak celkem, nebo dokonce proti. Konzervatismus vnímá člověka jako jedinečného jednotlivce, originál; progresivismus prismatem identity a intesekcionality pohlavní, rasové, sexuální, cis- či trans-genderové. Konzervatismus chce chránit (konzervovat) Západní civilizaci, kolébku svobody; progresivismus ji považuje za unikátně zlou a chce ji „dekonstruovat“ a nahradit novou, „lepší“ post-civilizací. Roman Joch (1971) je publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval všeobecné lékařství na Karlově univerzitě v Praze. Je předsedou Občanského institutu. V letech 2010-12 byl poradcem předsedy Vlády ČR pro lidská práva a zahraniční politiku, v letech 2020-23 ředitelem Institutu pro výzkum práce a rodiny v Bratislavě na Slovensku. Je vyučujícím na Vysoké škole ekonomické a na Vysoké škole CEVRO, kde působí taky jako Senior Fellow jejího Centra transatlantických vztahů (PCTR). Je autorem několika knih a studií o politické filosofii a politice, přispěvatelem do českých i slovenských médií. Mezi jeho knihami jsou „Vzpoura proti revoluci 20. století“ o americkém poválečném konzervatismu a „Ne, pane premiére!“ o zkušenosti poradce předsedy vlády.

Jak zhubnout bez extrémů? Strava, pohyb a udržitelné návyky s Lukášem Roubíkem V tomhle díle si s Lukášem Roubíkem z Institutu moderní výživy povídáme o tom, jak skutečně funguje hubnutí, proč nejsou extrémní diety řešením a proč by vás kalorická bilance měla zajímat víc než aktuální trendy. Zjistíte:

Nový parlament si letos v Evropě volí Němci a Češi. I v možných předčasných volbách jiných států budou pravděpodobně o hlasy voličů usilovat také populistické strany. „Je tady určitá obava, že do budoucna budou tyto strany hrát ještě silnější roli. Rezonovaly už při volbách do Evropského parlamentu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Tomáš Cirhan z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Národního institutu SYRI.

Nový parlament si letos v Evropě volí Němci a Češi. I v možných předčasných volbách jiných států budou pravděpodobně o hlasy voličů usilovat také populistické strany. „Je tady určitá obava, že do budoucna budou tyto strany hrát ještě silnější roli. Rezonovaly už při volbách do Evropského parlamentu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Tomáš Cirhan z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Národního institutu SYRI. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý svět už od pondělí čeká na každé slovo, které nový americký prezident Trump vysloví směrem k Rusku a řešení války na Ukrajině. Zatím Putina vyzval k dohodě, jinak hrozí cly. Jak zafungují Trumpovy první silácké výroky? Hostem Ptám se já byl výzkumník a pedagog na Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel Peace Research Center Prague Michal Smetana. Americký prezident Donald Trump ve své kampani sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od návratu do Bílého domu. Několik dní před pondělní inaugurací ale připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.Po nástupu do úřadu pak pohrozil Rusku vysokými cly, pokud brzy neuzavře dohodu o ukončení konfliktu. Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump Moskvě hrozí nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do USA, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. O jaké by mělo jít, už ale neupřesnil.Podle Smetany ale uvalení cel není pro Moskvu velkou hrozbou: „Ruskem zahýbou ceny ropy víc než americká cla.“ USA by podle něj mohly těžbou snížit cenu ropy na světových trzích, což by Rusku uškodilo.K řešení konfliktu jsou podle něj klíčové bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Členství v NATO je teď ale politicky neprůchozí,“ připomněl Smetana. Přestože podle něj by ukrajinská armáda byla přínosem. Kdy by mohlo k dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině dojít? Jak by taková dohoda mohla vypadat? A jak zajistit do budoucna bezpečí Ukrajiny, a tím i Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V hlavním městě Praha bude do roku 2050 zřejmě žít o 400 tisíc obyvatel víc, uvádí prognóza Institutu plánování a rozvoje. Podle údajů Českého statistického úřadu počet obyvatel hlavního města v roce 2023 stoupl skoro o 27,5 tisíc, o rok dříve o téměř 11 tisíc. Čísla za loňský rok jsou známá pouze za první pololetí, statistici nicméně uvedli, že Praha byla společně se Středočeským krajem jedinými dvěma kraji, kde k přírůstku obyvatel došlo.

Velký den pro Ameriku. Velký den pro Donalda Trumpa. Stane se 47. prezidentem Spojených států. Čeká ho skládání slibu a první oficiální projev. Jak důležitým okamžikem je inaugurace hlavy státu? Poví Jana Sehnálková, amerikanistka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velký den pro Ameriku. Velký den pro Donalda Trumpa. Stane se 47. prezidentem Spojených států. Čeká ho skládání slibu a první oficiální projev. Jak důležitým okamžikem je inaugurace hlavy státu? Poví Jana Sehnálková, amerikanistka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Při středečním útoku na Záporoží zemřelo nejméně 13 lidí a 113 jich bylo zraněno. „Je to vztek, je to zmar a je to určité zakousnutí se v tom nepolevit, protože jestliže Rusové tímto způsobem nakládají s civilním obyvatelstvem, tak si nikdo nedělá iluze, jak by to tady vypadalo v případě, že by do města zašli,“ popisuje pocity místních politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v Záporoží dlouhodobě pobývá.

Při středečním útoku na Záporoží zemřelo nejméně 13 lidí a 113 jich bylo zraněno. „Je to vztek, je to zmar a je to určité zakousnutí se v tom nepolevit, protože jestliže Rusové tímto způsobem nakládají s civilním obyvatelstvem, tak si nikdo nedělá iluze, jak by to tady vypadalo v případě, že by do města zašli,“ popisuje pocity místních politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v Záporoží dlouhodobě pobývá.

Při středečním útoku na Záporoží zemřelo nejméně 13 lidí a 113 jich bylo zraněno. „Je to vztek, je to zmar a je to určité zakousnutí se v tom nepolevit, protože jestliže Rusové tímto způsobem nakládají s civilním obyvatelstvem, tak si nikdo nedělá iluze, jak by to tady vypadalo v případě, že by do města zašli,“ popisuje pocity místních politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v Záporoží dlouhodobě pobývá.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos měly svátky vyjít českou domácnost v průměru na 12 500 korun, tedy o 500 korun více než loni. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy letos Češi víc než jindy nad nákupy přemýšleli. „Třeba u elektroniky rozmýšleli, jestli koupit teď, nebo na internetu se slevou, anebo nejdřív pořídit voucher a nakoupit později,“ popisuje v pořadu Pro a proti. Soňu Klepek Jonášovou z Institutu cirkulární ekonomiky naopak těší, že roste oblast nákupů z druhé ruky.

Může v dohledné době Evropská unie (EU) přijmout Kosovo nebo Srbsko do svých řad? Nemá sedmadvacítka dost starostí s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny? „Problém je v tom, že ani my v EU na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy fungování,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Jak naučit děti cizí jazyk, aby jim dával smysl a bavily se? Podle Miroslava Janíka z Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity je na čase opustit přehnaný důraz na gramatiku a zaměřit se na to, jak a kde děti opravdu komunikují. V podcastu Reparát se dozvíte, jak mohou učitelé využít repertoár jazyků, se kterými se děti setkávají doma, při sledování videí nebo na online platformách a jaké metody pomáhají rozvíjet jazykové znalosti.

Evropští lídři zapomínají na kritiku Donalda Trumpa, a snaží se na budoucnost transatlantické spolupráce hledět pozitivně. Jednání s novým americkým prezidentem ale budou tvrdá, což připouští například i Trumpův podporovatel maďarský premiér Viktor Orbán. „Výhodou je, že to není první prezidentství a lídři lépe vědí, co od Trumpa čekat. Velká část z nich ale spoléhala na to, že nevyhraje,“ podotýká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Doktor Slobodan Simić je psihijatar na Institutu za mentalno zdravlje u Beogradu gde vodi Kabinet za sudsku psihijatriju. Autor je knjiga "Sve o narkomaniji" i "Sve o depresiji". Član je Srpskog lekarskog društva, Srpske lekarske komore i Udruženja psihijatara Srbije. _______________________________________________________________________________________________ _ Sponzori ⚡️ Crux suplementi: Ja koristim Ashwagandu pred svako snimanje podkasta ili pred neku meni lično važnu aktivnost koja zahteva moj fokus i energiju. Pružite prirodnu snagu svom umu i telu: