Podcasts about filozofick

Hlad v Gaze. Jídlo je dražší a je ho málo. Izrael sice zmírnil blokádu, ale jen minimálně. Co bude dál? A vážně chce Netanjahu ovládnout celé Pásmo Gazy? Téma pro analytika Jakuba Záhoru z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat? Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května pořádali večírek společně s festivalem Beseda u Bigbítu, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme. Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita –, který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovi voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají. Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kašmír ve varu. V Himálaji se ostřelují Indie s Pákistánem. Američané jim sice dohodli příměří, útoky přesto pokračují. Aspoň se z nich tedy obě strany obviňují. Proč ke konfliktu došlo? A co z toho může mít Čína? Téma pro indologa a politologa Jiřího Krejčíka z Metropolitní univerzity v Praze, který působí také ve Filozofickém ústavu Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kašmír ve varu. V Himálaji se ostřelují Indie s Pákistánem. Američané jim sice dohodli příměří, útoky přesto pokračují. Aspoň se z nich tedy obě strany obviňují. Proč ke konfliktu došlo? A co z toho může mít Čína? Téma pro indologa a politologa Jiřího Krejčíka z Metropolitní univerzity v Praze, který působí také ve Filozofickém ústavu Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.

Všetko info a prihlásenie: www.filozofickyvikend.sk a nezabudnite na zľavu 10% so zľavovým kódom: POSLEDNASANCA10----more---- Teším sa na skoré stretnutie!   

V pohanských dobách byly Velikonoce jako jarní svátky spojeny s řadou obřadů, které souvisely se zajištěním budoucí úrody a ochranou před zlými silami. A některé přetrvaly i do křesťanských dob. Poučil nás o tom etnolog Libor Dušek, univerzitní pedagog a odborný asistent na Katedře sociální a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudebník Denis Bango aka Fvck Kvlt vydal v polovině března novou dlouhohrající desku, kterou doplnil o experimentální text Manifest Mŕtvej Revolúcie. „Filozofické směry ve svých životech aplikujeme každý den, přitom si to vůbec neuvědomujeme. Častokrát se chováme podle principů anarchismu, aniž bychom věděli, že nějaký anarchismus existuje. Podobně jako někdo může žít život podle desatera víc než někdo, kdo se ohání Kristem a křížem,” říká hudebník Denis Bango.

Hudebník Denis Bango aka Fvck Kvlt vydal v polovině března novou dlouhohrající desku, kterou doplnil o experimentální text Manifest Mŕtvej Revolúcie. „Filozofické směry ve svých životech aplikujeme každý den, přitom si to vůbec neuvědomujeme. Častokrát se chováme podle principů anarchismu, aniž bychom věděli, že nějaký anarchismus existuje. Podobně jako někdo může žít život podle desatera víc než někdo, kdo se ohání Kristem a křížem,” říká hudebník Denis Bango.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozveme vás do kina, a to rovnou na dva pozoruhodné filmy, na kterých se podílel Libor Dušek, horolezec, sociokulturní antropolog, etnolog a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. První dokument je o mistrovství podkrkonošských sklářů a druhý pak sleduje krkonošské horolezecko-vědecké expedice z let 1979 a 2024. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všetko info a prihlásenie na deeptalky: www.deeptalky.sk  Prihlásenie na 2. jarný turnus Filozofického víkendu: www.filozofickyvikend.sk ----more----

Dnes mám pre vás rozhovor so systémovým biológom Martinom Lukačišinom o hraniciach redukcionizmu cez prizmu tzv. emergencie, s ktorou operuje ako biológia tak aj filozofia. ----more---- Súvisiace dávky: PD#325: Rozhovor so Schmidtom o filozofii vedy  PD#323: Filozofia a veda: Nepriatelia či spojenci? PD#303: Liberálny naturalizmus: Je veda mierou všetkých vecí? PD#282: Kresťanstvo a vedecká revolúcia PD#185: Scientizmus: Bude mať veda odpoveď na všetko? ​​PD#96: Vedecká sekularizácia: nahradí čoskoro veda náboženstvo? PD#68: Premeny vedy a jej odluka od náboženstva V rozhovore zaznelo alebo odporúčame:  Filozofický víkend, www.filozofickyvikend.sk Deeptalky (online večerné kurzy), www.deeptalky.sk  Patreon PD, www.patreon.com/pravidelnadavka  Jakubov substack newsletter, substack.com/@dennikfilozofa *** Baví ťa s nami rozmýšľať? Podpor našu tvorbu priamo na SK2811000000002943116091 alebo cez Patreon (https://bit.ly/PDtreon), kde Ťa odmeníme aj my.

So vznikom medzivojnového Československa vstupujú ženy do politiky. Získavajú volebné právo a možnosť kandidovať vo voľbách. Na papieri tieto možnosti vyzerajú dobre: aká je však realita? Ako prebieha proces vstupovania žien na politickú scénu? S akými predsudkami sa stretávajú? Aké majú ciele a darí sa im ich dosiahnuť? A napokon čo ich čaká po nástupe dvoch totalít, najprv nacistickej a neskôr komunistickej? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s profesorkou Danou Musilovou, českou historičkou a profesorkou Historického ústavu Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Profesorka Musilová sa vo svojom výskume špecializuje na históriu 20. storočia, genderovú históriu a gender studies. Spolupracuje s Českou televíziou (napr. Historie cs.) a Českým rozhlasom (napr. cyklus Ženy a válka). Je autorkou viacerých kníh a štúdií v niekoľkých jazykoch. V aktuálnom podcaste Dejiny bude reč najmä o monografii: Z ženského pohledu: poslankyně a senátorky Národního shromáždění Československé republiky 1918 - 1939. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Skibidi, crush, red flag. Výrazy, které používá dnešní mládež, jsou pro mnohé dospělé jen těžko srozumitelné. Významy různých neologismů veřejnosti často rád vysvětluje lingvista Ondřej Bláha z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který vývoj českého jazyka podrobně sleduje.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhý nástup Donalda Trumpa do prezidentské funkce otřásl nejen s domácí americkou politikou politikou, ale s celým mezinárodním řádem a výrazně zasáhl i Evropu. Zejména o scénářích pro Evropu jsme si povídali s politoložkou Zorou Hesovou z Ústavu politologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povinné upozornění na těhotenských testech odkazující na informace, které podporují zachování těhotenství. S tím počítal pozměňovací návrh tří poslanců v čele s lidovkyní Romanou Bělohlávkovou. Návrh po medializaci spadl pod stůl - aby se posléze znovu objevil. Seznam Zprávy zjistily, že na něm mělo podíl i protipotratové Hnutí pro život. Čeho se ultrakonzervativní spolek snaží dosáhnout?Hosté:Jaroslav Hroch - reportér Seznam ZprávEva Svatoňová - socioložka zaměřující se na antigenderová hnutí z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty PurkyněČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Broligarchie je jen mediální nálepka, která odráží zvláštní vývoj v Americe, kde několik málo technologických gigantů zdánlivě spojilo svůj ekonomický zájem se zájmem autoritářského populisty. Ve světě spíš sledujeme něco, čemu už se delší dobu říká technofeudalismus. Začíná být naprosto nemožné regulovat globální monopoly,“ říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sledujeme zlomové globální přeskupování politické moci? Proč přibývá států, které se odchylují od liberální demokracie? A jak se efektivně bránit autoritářům? Podívejte se na celou epizodu.   

Všetko info a prihlásenie na www.filozofickyvikend.sk A využite 10% dole cez zľavový kód: jasnyturnus10

V Rijádu v Saúdské Arábii v úterý jednají ministři zahraničí Spojených států Marco Rubio a Ruska Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom opakovaně vyloučil, že by Ukrajina přijala jakákoliv rozhodnutí, která o ní učiní Spojené státy a Rusko bez ukrajinského zastoupení. „To dělá velice dobře,“ chválí v pořadu Osobnost Plus spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny historik profesor Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Problém sebepoškozování se v Česku týká desetitisíců dětí a dospívajících. Upozornila na to studie psychologů z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nejvíc ohroženy jsou podle odborníků dívky kolem třinácti let věku. Proč mají mladí lidé tendenci si ubližovat? A co může pomoci?Hosté: Petr Švihel - redaktor Seznam ZprávPavla Čípková - psycholožka zaměřující se na krizovou intervenci a vedoucí směny na Lince bezpečíKde najdete pomoc při sebepoškozováníLinka bezpečí na telefonním čísle 116 111Linka důvěry Dětského krizového centra na telefonním čísle 241 484 149Vzkazy na těle na stránkách www.vzkazynatele.czČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Rijádu v Saúdské Arábii v úterý jednají ministři zahraničí Spojených států Marco Rubio a Ruska Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom opakovaně vyloučil, že by Ukrajina přijala jakákoliv rozhodnutí, která o ní učiní Spojené státy a Rusko bez ukrajinského zastoupení. „To dělá velice dobře,“ chválí v pořadu Osobnost Plus spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny historik profesor Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump přes vlnu odmítavých reakcí nadále mluví o tom, že Spojené státy převezmou kontrolu nad Pásmem Gazy a udělají z něj blízkovýchodní Riviéru. Ovšem bez Palestinců. Ti by se podle něj měli přesunout do okolních států. Jak se k tomu staví arabský svět? Jaké světlo to vrhá na USA a jejich pozici v regionu? A jaká čeká Gazu budoucnost?Host: Zora Hesová - politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filozofického ústavu Akademie věd ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Dnes mám pre vás rozhovor so slovenským filozofom Martinom Schmidtom o filozofii vedy a limitoch poznávania.----more---- Martin Schmidt je slovenský filozof, vysokoškolský pedagóg a dekan Filozofickej fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Špecializuje sa na výučbu argumentácie, kritického myslenia, metafyziky a filozofie vedy. Je autorom a spoluautorom publikácií, ako napríklad Identita a pretrvávanie v čase a Filozofia prírodných vied. Vo svojich prednáškach a článkoch zdôrazňuje úlohu logickej analýzy a vo filozofii vedy sa venuje najmä otázkam času a priestoru.  Súvisiace dávky: PD#323: Filozofia a veda: Nepriatelia či spojenci? PD#303: Liberálny naturalizmus: Je veda mierou všetkých vecí? PD#282: Kresťanstvo a vedecká revolúcia PD#185: Scientizmus: Bude mať veda odpoveď na všetko? ​​PD#96: Vedecká sekularizácia: nahradí čoskoro veda náboženstvo? PD#68: Premeny vedy a jej odluka od náboženstva V rozhovore zaznelo alebo odporúčame:  Filozofický víkend, www.filozofickyvikend.sk Patreon PD, www.patreon.com/pravidelnadavka  Jakubov substack newsletter, substack.com/@dennikfilozofa Stephen Hawking, Mlodinow, The Grand Design (2010) Weinberg, Dreams of a Final Theory: The Search for The Fundamental Laws of Nature (1992) Frank, Gleiser, Thompson, The Blind Spot (2024) *** Baví ťa s nami rozmýšľať? Podpor našu tvorbu priamo na SK2811000000002943116091 alebo cez Patreon (https://bit.ly/PDtreon), kde Ťa odmeníme aj my.

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všetko info o FV a prihlásenie na www.filozofickyvikend.sk  Teším sa na skoré stretnutie. Jakub (:

Očekávat, že v rámci parlamentní vyšetřovací komise se ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) nebude dělat politika, by bylo naivní. Podobné komise ji dělaly vždy, ať už se probíralo tunelování Investiční a Poštovní banky, nebo zabíjení ryb na Bečvě.

Brutální zločin, k němuž došlo v únoru roku 1968 v obci Vonoklasy u Prahy, poskytl námět k jednomu z nejslavnějších dílů socialistického televizního seriálu Třicet případů majora Zemana s názvem Studna. Teď - více než čtyřicet pět let po prvním filmovém zpracování - se příběh na obrazovky vrací. Čím stále diváky uchvacuje?Hosté:Kamil Činátl - historik a didaktik z Filozofické fakulty UKPavel Švec - publicista a novinářČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Miliardář Elon Musk po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa vzbudil pozornost a celosvětové debaty svým gestem, které výrazně připomínalo nacistický pozdrav z druhé světové války. „Elon Musk chtěl ukázat: ‚Já se nebojím dělat explicitní gesta',“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Koblížek, který se věnuje filozofii jazyka a působí v oddělení analytické filozofie na Filozofickém ústavu Akademie věd České republiky v Praze.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se zástupci vládní koalice a opozice ve sněmovně neshodnou na hodnocení vyšetřovací zprávy k předloňském útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Jak vyzněl dnešní projev Donalda Trumpa k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu? A jak přijala letošní nominaci na filmového Oscara česká autorka výpravy ke snímku Nosferatu?

Proč se zástupci vládní koalice a opozice ve sněmovně neshodnou na hodnocení vyšetřovací zprávy k předloňském útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Jak vyzněl dnešní projev Donalda Trumpa k účastníkům a účastnicím Světového ekonomického fóra v Davosu? A jak přijala letošní nominaci na filmového Oscara česká autorka výpravy ke snímku Nosferatu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump se ujal funkce a hned začal s plněním kampaňových slibů. Nový americký prezident podepsal desítky rozhodnutí, která ruší kroky předchozí administrativy, zavírají hranice země imigrantům a mají vyvázat Spojené státy z mezinárodních dohod. V protrumpovském táboře vládne nadšení, mnozí zahraniční partneři naopak znervózněli. Co prezidentovy kroky ukazují o tom, kam chce Ameriku dovést?Host: Jan Beneš - amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozkrádání dotací v tenisovém svazu, přistižení podvodníků při praní špinavých peněz nebo odhalení špiona ruské tajné služby GRU na pražské Filozofické fakultě. To jsou některé z kauz, které v uplynulém roce rozkryli investigativní reportéři Radiožurnálu. Rokem 2024 z pohledu rozhlasových investigativců vás provede Jan Bumba.

V sobotu uplyne rok od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po které zemřelo dvanáct studentů a dva vyučující. Dalších 25 lidí bylo zraněno. Rodiny pozůstalých se se ztrátou svých bližních stále smiřují jen těžko. Redaktor Seznam Zpráv Jan Novák se s těmi, co měli zájem vyprávět svůj příběh a zavzpomínat, spojil a natočil s nimi rozhovory.Na své blízké v epizodě podcastu vzpomínají Katarína Holcová, František Jurák a Lucie Lidická.Pokud je pro vás téma událostí z loňského prosince citlivé, zvažte, prosím, další poslech. A pokud se necítíte psychicky dobře, nebojte se říct si o pomoc:Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMALinka důvěry Centra krizové intervence – tel. 284 016 666 (nonstop)Krizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rok poté. Rok po střelbě. Je rok hodně, nebo málo? Jak se uzdravuje Filozofická fakulta Univerzity Karlovy? A zahojí se to někdy? Tým Vinohradské 12 se spojil s tím, komu 21. prosince 2023 volal jako prvnímu. Pozvání přijal krizový psycholog Štěpán Vymětal z ministerstva vnitra. Ptá se Matěj Skalický.

Rok poté. Rok po střelbě. Je rok hodně, nebo málo? Jak se uzdravuje Filozofická fakulta Univerzity Karlovy? A zahojí se to někdy? Tým Vinohradské 12 se spojil s tím, komu 21. prosince 2023 volal jako prvnímu. Pozvání přijal krizový psycholog Štěpán Vymětal z ministerstva vnitra. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„První výročí patří hlavně těm nejvíce zasaženým. Ti budou mít velmi, velmi náročný den,” říká Grete Dyb, psychiatrička a výzkumnice z Norského centra pro studium násilí a traumatického stresu, známého svou prací po útocích v Norsku v roce 2011.

Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus.

Na Blízkém východě se znovu rozhořel konflikt, který nikdy doopravdy neskončil - syrská občanská válka. Zemí postupují islamističtí povstalci z organizace Hajat Tahrír aš-Šám, kteří bojují proti vládním jednotkám režimu Bašára Asada. O co přesně usilují? Dokáže je Asadův režim zastavit, nebo padne? A bude širší krize na Blízkém východě dál eskalovat?Host: Zora Hesová - politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filozofického ústavu Akademie věd ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Známe se od roku 1988, kdy jsem se jako “pomocná vědecká síla” a student biokybernetiky zúčastnil v Tišnově experimentu Štola 88 (simulovaný let na Mars v režii Laboratoře pro výzkum stresu při Fyziologickém ústavu ČSAV), zatímco on tam přijel jako psycholog a doktorand Filozofické fakulty.Tehdy tvrdil, že se považuje za marxistu, jen se s ostatními marxisty rozchází v názoru na to, jak se beztřídní společnosti podaří dosáhnout. “Oni tvrdí, že tou cestou bude revoluce, ale podle mě je to píčovina a bude to LSD,” prohlašoval.Pak jsme se pár let vídali sem tam v tehdejší Univerzitní knihovně v Karolinu (dnes Národní knihovna), a pamatuju se, jak jsme se někdy počátkem roku 1990 potkali na Karlově mostě. Už z dálky na mě volal: “Průůůůser, kamaráde, strašnej průůůůser.” Polilo mě horko.Uvědomte si, byla to stále napjatá doba, byť už bylo zřejmé, že komunismus i marxismus jsou poraženy. Ale i tak jsem se zachvěl, jaká hrozná věc se děje. Zastřelili Gorbačova? Ušili Václavu Havlovi další pár kalhot, které jsou příliš krátké? Nic z toho, naštěstí. Když se ke mně přiblížil natolik, že jsme si mohli normálně povídat, řekl: “Představ si, zavřeli bufet v Univerzitní knihovně! Nevíš, co by se dalo podniknout?”O rok později jsme oba začali pracovat v Reflexu, a on na jedné poradě prohlásil, že ho “morbidně technicistní texty pana inženýra Čermáka zneklidňují”, což byla zřejmě reakce na to, že já jsem na předešlé poradě poznamenal, že by bylo příjemné, kdyby “pan doktor napsal některý z textů, aniž by byl zkouřený jak Chvaletice”, nebo něco na ten způsob.Ani od jednoho z nás to nebyl humor, vždyť se to odehrálo v době, kdy jsme se všichni a vždycky brali vážně.Od té doby jsme přátelé, aspoň myslím. Mám Jirku X. Doležala rád a zároveň si ho vážím, což je ta nejlepší kombinace. Myslím, že dobře píše, je chytrý, umí být zábavný a je vždycky inspirující. Proto je také pravidelným hostem v mém podcastu Jedno procento. Rozhovory s ním jsou osvěžující a provokující. Přeju hezkou zábavu.

Radek Váňa vystudoval na Filozofické fakultě UK estetiku a kulturologii, věnoval se teorii architektury. Je spoluautorem publikace České chaty: architektura za branou každodennosti, která vyšla na podzim. Dříve zpracovával problematiku minimalistického bydlení, tzv. tiny house. „Vždycky mě fascinovalo, že někdo dokáže vytvořit krásný dům, krásné bydlení. A o tom naše knížky jsou,“ usmívá se autor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radek Váňa vystudoval na Filozofické fakultě UK estetiku a kulturologii, věnoval se teorii architektury. Je spoluautorem publikace České chaty: architektura za branou každodennosti, která vyšla na podzim. Dříve zpracovával problematiku minimalistického bydlení, tzv. tiny house. „Vždycky mě fascinovalo, že někdo dokáže vytvořit krásný dům, krásné bydlení. A o tom naše knížky jsou,“ usmívá se autor.

Na Národní třídě se sešli také Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a Šimon Pánek z Člověka v tísni. Jak je fakulta spojená se 17. listopadem 1989 a jak rozhýbala vývoj listopadových událostí? A jak na svobodu pohlíží studenti dnes? Jak se organizace Člověk v tísni zasazuje o to, aby lidé porozuměli válečným konfliktům? Ptá se Lucie Výborná.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Bílém domě brzy nastane střídání stráží, co čekat od nového týmu Donalda Trumpa? Mladistvá dívka si odpyká dvouletý trest vězení za to, že na sociálních sítích schvalovala střelbu na Filozofické fakultě Univerzity a za přípravu vraždy spolužaček. Potvrdil to vrchní soud v Olomouci. Jaký tím vysílá signál společnosti? Hlava anglikánské církve a arcibiskup z Canterbury Justin Welby dnes oznámil svou rezignaci. Ovlivní to postavení celé církve?