Podcasts about filozofick

Ženy XYZ #57: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataSvět starého Egypta, jak souhrnně říkáme starobylé civilizaci existující více než tři tisíce let, po generace fascinuje fanoušky historie. Stejně jako další obory i egyptologii, která má v Česku navíc dlouhou, úspěšnou tradice, proměňuje nová generace vědkyň. Mimo jiné na zapojení žen do náboženských rituálů či správy státu během tzv. Nové říše se specializuje Dana Bělohoubková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ s redaktorkou Silvií Lauder mluví o tom, že ženy starého Egypta vlastnily i dědily majetek, uměly číst a psát nebo hrály důležitou roli v náboženském životě. 

„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává… Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ komentuje generační rozdíly v konzumaci zpravodajství datový analytik a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. Jak se mění novinařina vlivem AI? A jak jsou na tom Češi s důvěrou v média?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává… Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ komentuje generační rozdíly v konzumaci zpravodajství datový analytik a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. Jak se mění novinařina vlivem AI? A jak jsou na tom Češi s důvěrou v média?

Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomocí AI novou verzi filmu, která bude údajně více odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odysseji odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o původním díle, jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad díla od Emily Wilson, nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Playlist:

Šéf Sněmovny Tomio Okamura jako první český vládní politik po sedmi letech oficiálně navštívil Čínu. Slibuje si od toho zlepšení vztahů s Pekingem a posílení vzájemného cestovního ruchu. Co cesta reálně přinese? Hostem Ptám se já byla sinoložka z Filozofické fakulty UK v Praze Olga Lomová. S předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) se při návštěvě Číny setkal šéf tamního parlamentu Čao Le-ťi. Podle agentury Nová Čína ocenil pozitivní a pragmatickou politiku nové české vlády vůči Pekingu a vyjádřil přesvědčení, že současný příznivý vývoj vzájemných vztahů bude pokračovat. Okamura prohlásil, že podle jeho mínění se vzájemné vztahy České republiky a Číny během návštěvy podařilo obnovit. S čínskou stranou měl probírat možné zrušení víz pro Čechy cestující do Číny, znovuzavedení přímé letecké linky Praha–Šanghaj nebo zapůjčení terakotové armády na výstavu do Česka. Během jednání české delegace v čínském parlamentu padly také nové informace o Čechovi, kterého Peking zadržel na konci června a vyšetřuje ho kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Jak upozornily i Seznam Zprávy, české bezpečnostní složky nevylučují, že by Čína mohla chtít muže vyměnit za jejího občana zadrženého v Česku. Vztahy mezi Prahou a Pekingem se v posledních letech výrazně zhoršily především kvůli otázce Tchaj-wanu. Čína ostře kritizovala cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan v roce 2020 i jeho druhou výpravu letos v červnu. Peking, který ostrov považuje za součást svého území, v souladu s politikou jedné Číny odmítá oficiální kontakty zahraničních politiků s tchajwanskými představiteli. „Celé té cestě udělalo tečku vyhlášení sankcí na 14 evropských firem jako protiopatření evropských sankcí na 14 čínských firem, které do Ruska dodávají zboží dvojího užití a vlastně tím podporují válku v Rusku. Ty firmy byly vybrány víceméně náhodně a objevila se tam i česká firma Tatra,“ připomněla v Ptám se já sinoložka Olga Lomová. „Nemůžu to číst jinak, než určitý tlak z čínské strany. Vzápětí po návštěvě, která projevuje přátelství, touhu vycházet Číně vstříc, jít naproti jejím požadavkům, se v sankčním seznamu, kde mohla být jakákoliv jiná firma, objeví i česká firma. To není náhoda, ale je to jenom ukázka toho, že v čínské diplomacii platí, že když naznačíte, že chcete ustoupit, že vyjdete druhé straně vstříc nebo dokonce řeknete natvrdo, že chcete druhé straně vyjít vstříc, tak ona na vás ještě víc přitlačí,“ dodala Lomová. Jaký vliv může mít Okamurova cesta na další vztahy Česka s Čínou? A co lze očekávat v případu zadrženého Čecha? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do kin připlula Odyssea režiséra Christophera Nolana. Výpravný antický epos o deset let trvající cestě krále Odyssea domů do Ithaky je nejočekávanějším snímkem letošního léta a tomu odpovídá i divácký zájem. Celá Odyssea byla natočena na speciální IMAX kamery a snímek tedy existuje i na 70 milimetrovém filmovém pásu. V Praze je přitom jedno z mála kin v Evropě, kde se na speciální promítačce dá tato verze zhlédnout. A to láká i diváky ze zahraničí. V podcastu 5:59 jsme se proto dnes vydali za promítačem kina na Floře, mluvili jsme ale také s filmovým kritikem nebo docentkou klasické filologie. Hosté:Ondřej Urbanec - promítač z pražského kina IMAX na Floře Martin Pleštil - filmový kritik a publicista Irena Radová - docentka klasické filologie a děkanka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czSkutečnost, že v kinech nyní běží filmová událost roku, adaptace Homérovy Odyssey režiséra Christophera Nolana, jsme využili k uspořádání Salonu Echa o antických eposech a řecké mytologii. Hosty byli klasická filoložka a spisovatelka Sylva Fischerová, klasická filoložka a děkanka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Irena Radová, klasický filolog, filozof, publicista a překladatel Petr Šourek a spisovatel Ivan Matoušek.

Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. V tomto díle Štěpán Křeček s Michaelem Romancovem rozebírají aktuální vývoj války na Ukrajině a ekonomické i politické postavení Ruska. Věnují se tempu ruského postupu, životní úrovni obyvatel, postoji ruské společnosti k válce i tomu, jak se proměňuje fungování tamního režimu. Diskutují také o tom, v jaké kondici se nachází ruská ekonomika a jaké vyhlídky může mít po skončení konfliktu. Debata se dále zaměřuje na situaci na Blízkém východě, včetně konfliktu mezi Izraelem a Íránem, role Spojených států a strategického významu Hormuzského průlivu pro světovou ekonomiku. Řeč přichází také na ekonomickou situaci Íránu, stabilitu tamního režimu a širší geopolitické souvislosti, které mohou ovlivnit další vývoj v regionu i světové hospodářství. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

„Ve světě dochází k radikálním změnám. Na místě jsou obavy z toho, jestli věci, které dnes považujeme za samozřejmé, budou samozřejmé i v budoucnost,“ říká filozofický poradce Adam Lalák. Podle něj navíc existuje více druhů nejistoty. Nejde jen o to, zda věci dopadnou dobře, ale také o hlubší otázku: víme vůbec, jak bychom chtěli, aby dopadly?Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ve světě dochází k radikálním změnám. Na místě jsou obavy z toho, jestli věci, které dnes považujeme za samozřejmé, budou samozřejmé i v budoucnost,“ říká filozofický poradce Adam Lalák. Podle něj navíc existuje více druhů nejistoty. Nejde jen o to, zda věci dopadnou dobře, ale také o hlubší otázku: víme vůbec, jak bychom chtěli, aby dopadly?

Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. V tomto díle Štěpán Křeček s Michaelem Romancovem rozebírají proměnu postavení Spojených států ve světě a návrat Donalda Trumpa do centra globální politiky. Věnují se tomu, zda Trump vystupuje spíše jako politický lídr, nebo šéf obchodního impéria, a jak jeho styl ovlivňuje domácí i zahraniční politiku USA. Diskutují také o roli sociálních sítí v budování politického vlivu, změnách světového řádu i ekonomické strategii Spojených států v době rostoucí geopolitické konkurence. Řeč přichází také na vztahy USA s Čínou, historické souvislosti Kuby a širší mocenské soupeření světových velmocí. Rozhovor nabízí pohled na to, jak mohou americké politické změny ovlivnit světovou ekonomiku, mezinárodní vztahy i budoucí směřování globálního uspořádání. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden ze spoluautorů výstavy Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Samotná výstava je rozdělena do tří částí dle dispozic výstavních sálů. Hned na začátku jsou návštěvníkům představeny pilíře přemyslovské moci, kde je představena problematika církve, vzdělanosti a postavení celé dynastie. Druhá část se pak věnuje době knížecí, tedy době raných Přemyslovců a rozvoje dynastie. Zde jsou mimo jiné také představeny důležité nebo výrazné stavby tohoto období. V posledním velkém sále je pak představeno královské období Přemyslovců a tedy hlavně období 13. století. Poslední menší části výstavy, která navazuje na tento je sál, je reflexe této dynastie v dobách mladších. S Jakubem Izdným jsme tak probrali období raných knížecích let přemyslovského období, jestli a kdy se dá hovořit o státu a národu v období středověkých dějin, a čím se vyznačuje předěl přemyslovské dynastie, kdy se z ní stal rod královský. Více písemných dokladů a společenské změny, ke kterým v té době docházelo, nám totiž v královské přemyslovské etapě přivádí na scénu v mnohem větší míře také přemyslovské ženy. Výstava je sice formou své prezentace značně konzervativní, chybí ji interaktivní prvky a neodvažuje se na období středověku podívat z jiných úhlů pohledu, jak tomu je běžné například v západní historiografii, avšak její silnou stránkou je to, že dokázala shromáždit takřka všechny dostupné předměty z tohoto období na jedno místo. Playlist:

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Saša Michailidis se ptá amerikanistky Hany Ulmanové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a literárního kritika a šéfredaktora Deníku Alarm Jana Bělíčka. Vltava uvede od konce června v Četbě s hvězdičkou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Jakou roli hrají dystopické romány v době koncentrace moci a bohatství, klimatické krize, technologických proměn a rostoucí společenské nejistoty? Dokážou nabízet odpovědi na to, co se kolem nás děje?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtení z výboru Marie Valachová - Země trochu těžká, který v roce 2023 připravila Zuzana Gabrišová pro nakladatelství Malvern.Marie Valachová se narodila 26. června 1930 a zemřela 5. ledna 1989. Vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její první básnická sbírka Černý kámen vyšla roce 1968 v nakladatelství Československý spisovatel.Kvůli svému manželství s Jiřím Hájkem, který byl signatář a mluvčí Charty 77, nemohla publikovat. V roce 1980 vyšla v samizdatu její druhá sbírka Nebe, peklo, ráj v Edici Petlice.Nakladatelství Malvern vydalo v roce 2023 výbor Země trochu těžká, který z nevydaných básní připravila editorka, básnířka a překladatelka Zuzana Gabrišová. Ten je sestaven ze tří strojopisných sbírek Ptáci zpívají šíleným žebrákům: verše z let 1978-1984, Lisování vína a Srdce není žaludové eso.

Saša Michailidis se ptá amerikanistky Hany Ulmanové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a literárního kritika a šéfredaktora Deníku Alarm Jana Bělíčka. Vltava uvede od konce června v Četbě s hvězdičkou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Jakou roli hrají dystopické romány v době koncentrace moci a bohatství, klimatické krize, technologických proměn a rostoucí společenské nejistoty? Dokážou nabízet odpovědi na to, co se kolem nás děje?

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků?Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků? Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Emeritní profesor Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého zemřel ve středu 10. června 2026 po krátké nemoci ve věku 96 let.

Potřetí v řadě povede dánskou vládu sociálně demokratická politička Mette Frederiksen, která se úspěšně postavila Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a která z Dánska udělala jednoho z největších podporovatelů bránící se Ukrajiny. To ale ve volební kampani ani při následném skládání vlády příliš velkou roli nehrálo. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech. Proč? A v čem přesně je dánská premiérka tak úspěšná, že i po sedmi letech v čele vlády ve funkci zůstane?Hostka: Helena Březinová - skandinavistka z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Potřetí v řadě povede dánskou vládu sociálně demokratická politička Mette Frederiksen, která se úspěšně postavila Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a která z Dánska udělala jednoho z největších podporovatelů bránící se Ukrajiny. To ale ve volební kampani ani při následném skládání vlády příliš velkou roli nehrálo. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech. Proč? A v čem přesně je dánská premiérka tak úspěšná, že i po sedmi letech v čele vlády ve funkci zůstane? Hostka: Helena Březinová - skandinavistka z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

„To, že je čeština schopná přejímat z cizích jazyků, je projevem sebevědomí, suverenity, toho, že si to může dovolit a že ji to neohrozí,“ říká Alžběta Vintrová, absolventka oboru český jazyk a literatura a francouzština na brněnské Filozofické fakultě, jejíž Pravopisné jednohubky na sociálních sítích vyhledává spousta lidí.

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům? Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům?Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

ESET Science Award, ocenenie, ktoré vyzdvihuje výnimočné vedecké osobnosti, otvára svoj nový ročník. Témou ročníka 2026 je Zodpovednosť poznania, ktorá poukazuje na to, že vedecké poznanie nie je hodnotovo neutrálne. S rastúcou silou vedeckých objavov a technologických možností rastie aj zodpovednosť za to, ako sa tieto poznatky využívajú a aký vplyv majú na spoločnosť. O tejto otázke diskutujú: – Daniela Vacek (Filozofický ústav SAV, Kempelenov inštitút inteligentných technológií), laureátka ESET Science Award v kategórii Výnimočná osobnosť vedy do 35 rokov – Martin Kahanec (Stredoeurópsky inštitút pre výskum práce CELSI v Bratislave, Stredoeurópska univerzita vo Viedni, Ekonomická univerzita v Bratislave), laureát ESET Science Award v kategórii Výnimočná osobnosť vedy na Slovensku – Erik Láštic (Filozofická fakulta UK v Bratislave) – Paulína Bohmerová (Nadácia ESET) Diskusiu moderuje Juraj Petrovič.

Česká hádka o sudetské Němce. V Brně budou mít sjezd. A některým lidem se to dost nelíbí. Co jim vadí? Na co upozorňují? A proč se sudetoněmecké sdružení setkává právě v Brně? Téma pro reportéra Tomáše Kremra. A hostem bude ve druhé části i historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Drtivé volební vítězství strany Tisza s Péterem Magyarem v čele ukončilo v Maďarsku 16 let nepřetržité vlády Viktora Orbána a jeho strany Fidesz. Co s sebou změna přinese? Jak těžké bude demontovat systém, který Viktor Orbán v zemi ustavil? A stane nakonec dlouholetý hegemon maďarské politiky, obviňovaný z masivní korupce, před soudem? Hosté: Jiří Januška - vedoucí Oddělení hungaristiky na Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Filip Harzer - středoevropský reportér Seznam Zpráv Článek a další informace**** najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Drtivé volební vítězství strany Tisza s Péterem Magyarem v čele ukončilo v Maďarsku 16 let nepřetržité vlády Viktora Orbána a jeho strany Fidesz. Co s sebou změna přinese? Jak těžké bude demontovat systém, který Viktor Orbán v zemi ustavil? A stane nakonec dlouholetý hegemon maďarské politiky, obviňovaný z masivní korupce, před soudem? Hosté:Jiří Januška - vedoucí Oddělení hungaristiky na Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty Univerzity KarlovyFilip Harzer - středoevropský reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Donald Trump už poněkolikáté ohlásil dosažení všech cílů ve svém tažení proti íránskému režimu a místo zničení íránských elektráren a mostů, kterým vyhrožoval, oznámil klid zbraní. Na domácí frontě v každém případě americký prezident o vítězství mluvit nemůže. Jeho tažení proti Íránu a s ním spojené zvýšení cen paliv a dalšího zboží přispělo k dalšímu propadu jeho preferencí. Poslouží válka proti Íránu jako katalyzátor souboje o to, kdo zdědí jeho voliče? Host: Jan Beneš - amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzity Článek a další informace**** najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Donald Trump už poněkolikáté ohlásil dosažení všech cílů ve svém tažení proti íránskému režimu a místo zničení íránských elektráren a mostů, kterým vyhrožoval, oznámil klid zbraní. Na domácí frontě v každém případě americký prezident o vítězství mluvit nemůže. Jeho tažení proti Íránu a s ním spojené zvýšení cen paliv a dalšího zboží přispělo k dalšímu propadu jeho preferencí. Poslouží válka proti Íránu jako katalyzátor souboje o to, kdo zdědí jeho voliče? Host: Jan Beneš - amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Výtah Respektu: V Česku proběhl experiment, který ve vysokopříjmové zemi v Evropě nemá obdoby. Organizace Neposeda z. ú., výzkumný tým z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního centra sociálních studií vybrali v rámci projektu New Leaf 40 lidí bez domova, kterým dali 100 tisíc korun a sledovali, jak s tím během dvanácti měsíců naloží. Dali peníze na alkohol a drogy, nebo je to stereotyp a lidé bez domova si zajistili práci a bydlení? V čem se český projekt liší od kanadského, kterým se inspiroval? Budou výsledky nějak využitelné v praxi? A jakou roli by v tom mohl mít stát? Ve středeční epizodě odpovídá vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová z Katedry sociální práce FF UK.

Cenami ověnčený film Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka podle předběžného rozhodnutí soudu nesmí na obrazovky veřejnoprávní televize. Na tvůrce podala žalobu jedna ze zneužívaných sboristek souboru Bambini di Praga, která ve filmu poznala svůj vlastní příběh. Co měli tvůrci udělat jinak? A lze vůbec natočit společensky závažný film a nikoho se nedotknout? Host: Tomáš Koblížek - analytický filozof z Filozofického ústavu Akademie věd Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Cenami ověnčený film Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka podle předběžného rozhodnutí soudu nesmí na obrazovky veřejnoprávní televize. Na tvůrce podala žalobu jedna ze zneužívaných sboristek souboru Bambini di Praga, která ve filmu poznala svůj vlastní příběh. Co měli tvůrci udělat jinak? A lze vůbec natočit společensky závažný film a nikoho se nedotknout? Host: Tomáš Koblížek - analytický filozof z Filozofického ústavu Akademie věd Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Aférka na teambuildingu se šéfem, randění s nezodpovězenými otázkami o sobě samém nebo naznačování vztahu tam, kde chceme jen sex. Filozofický poradce Adam Lalák z Centra moderní mysli a Filozofické fakulty UK rozebírá v podcastu Moderní láska tři morální dilemata ze vztahového života a ukazuje, kde intuice nestačí a kde je potřeba se zastavit a myslet.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Matka ho odvrhla, tlupa nepřijala. Druhý domov našel v náručí plyšáka. Malý japonský makak jménem Punch, hrdina sociálních sítí. Jak moc se chování primátů blíží tomu u lidí? Ví Tereza Nekovářová, expertka na etologii a neurovědy působící na Přírodovědecké fakultě UK, v Národním ústavu duševního zdraví a na katedře psychologie Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je jen málo témat, které by v poslední době zástupci všech tří vládních stran skloňovaly častěji. Proti větrným elektrárnám se nejdříve začal stavět poslanec Libor Vondráček (za SPD) a později třeba také vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristé sobě) nebo premiér Andrej Babiš (ANO). Politici varují před zaplavením české krajiny větrnými monstry. Hrozí skutečně českým obcím podobné nebezpečí?Host: Petr Vidomus - publicista, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a sociolog z Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Je jen málo témat, které by v poslední době zástupci všech tří vládních stran skloňovaly častěji. Proti větrným elektrárnám se nejdříve začal stavět poslanec Libor Vondráček (za SPD) a později třeba také vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristé sobě) nebo premiér Andrej Babiš (ANO). Politici varují před zaplavením české krajiny větrnými monstry. Hrozí skutečně českým obcím podobné nebezpečí? Host: Petr Vidomus - publicista, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a sociolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Matka ho odvrhla, tlupa nepřijala. Druhý domov našel v náručí plyšáka. Malý japonský makak jménem Punch, hrdina sociálních sítí. Jak moc se chování primátů blíží tomu u lidí? Ví Tereza Nekovářová, expertka na etologii a neurovědy působící na Přírodovědecké fakultě UK, v Národním ústavu duševního zdraví a na katedře psychologie Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.

Krátke zhrnutie niekoľkých filozofických smerov 20. storočia. Dominantným smerom filozofie je v tomto období existencializmus, ktorý reaguje na pochmúrnu, pesimistickú realitu po dvoch svetových vojnách. Orientuje sa na jednotlivcov v hraničných životných situáciách, blízko smrti. Ďalej sme spomenuli fenomenológiu, pragmatizmus a hermeneutiku. Fenomenológia chce poznať veci v ich pravej podstate, očistené od reality. Pragmatizmus vznikol v USA a najviac sa rozšíril po druhej svetovej vojne, čo nie je prekvapujúce. Chceš vedieť viac? Pozri si náš nový podcast. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Nahradia chatboti priateľstvo či aj romantické vzťahy a aj sex? Kam až chceme pustiť umelú inteligenciu, kde je jej miesto a dokážeme ešte mať AI pod kontrolou? Vieme, čo od umelej inteligencie chceme a otázka otázok: Dokážeme ju v prípade - že nám prerastie cez hlavu, vôbec vypnúť? AI a jej etické dilemy s filozofkou Danielou Vacek.Dobrý sluha, no zlý pán. I tak by sa dala označiť AI – teda Umelá inteligencia, ktorej čoraz masovejšie nasadenie, ako i priam rýchlo rastúca chytrosť či neuveriteľná schopnosť učiť sa, zásadne mení svet okolo nás. Éra AI však prináša i veľmi veľa veľmi zásadných etických otázok a problémov.Od prípadov, v ktorých ktorých chatboty prakticky dohnali používateľov k samovražde - ako boli kauzy belgickej Elizy či floridskej Dany až po hrozbu prakticky nerozoznateľných deepfaekov. Témou sú však aj otázky právnej subjektivity - a teda i zodpovednosti AI, spôsoby odfiltrovania rôznych predsudkov pri procese učenia sa umelej inteligencie, masívny zber dát bez nášho súhlasu, ale aj téma vytvárania pocitu falošnej “ľudskej” emocionality.Cieľom nie je naučiť AI myslieť, ale vyvinúť nástoj, ktorý nám vie uľahčiť niektoré činnosti - a teda i život. To by mal byť cieľ v oblasti AI. Obsesia všeobecnou Umelou inteligenciou, ktorá by mala dosiahnuť- či dokonca presiahnuť človeka, nie je dobrým cieľom a nie je to ani eticky obhájiteľné, tvrdí filozofka Daniala Vacek. Podľa nej je chybou umiestňovať AI do rolí, ktoré jej vôbec neprináležia - ako napríklad úloha terapeutov či učiteľov, tvrdí. Navyše, podľa nej by sme mali – ako spoločnosť, žiadať od tvorcov AI oveľa viac zodpovednosti k rolám, ktoré AI dnes zastupuje.Vážnou témou sú i veľmi zásadné zmeny na trhu práce - a nahrádzanie celých segmentov ľudskej práce, environmentálne dopady a napokon nesmie chýbať ani téma tém - teda možná hrozba samotnej straty kontroly nad Umelou inteligenciou. Sledujete Ráno Nahlas, dnes s filozofkou z Filozofického ústavu SAV Danielou Vacek. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský. Dovidenia v lepších časoch.

Jednou za život ho pocítí až osmdesát pět procent z nás. Řeč je o syndromu podvodnice nebo podvodníka, který způsobuje, že člověk pochybuje o svých dovednostech a má neustálý strach, že se příjde na to, že nic neumí a všech úspěchů dosáhl jen se štěstím a náhodou. I když se dřív předpokládalo, že se imposter syndrome týká hlavně žen, aktuální studie ukazují, že  trápí i muže. Jak se v reálném životě projevuje? A jak sním bojovat alespoň někdy vyhrát?Ve studiu podcastu MDŽ se tentokrát sešly lingvistka z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Hana Dufková a lektorka a konzultantka Denisa Dědičová z GrowJob Institutu.Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Marius Borg Høiby má problém. Nebo spíš skoro 40 problémů, které bude rozplétat soud v Oslu. Syn norské korunní princezny čelí rozsáhlé obžalobě, mimo jiné ze znásilnění. Může skončit na dost dlouho ve vězení. Téma pro skandinavistku Helenu Březinovou z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.