Podcasts about filozofick

Je jen málo témat, které by v poslední době zástupci všech tří vládních stran skloňovaly častěji. Proti větrným elektrárnám se nejdříve začal stavět poslanec Libor Vondráček (za SPD) a později třeba také vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristé sobě) nebo premiér Andrej Babiš (ANO). Politici varují před zaplavením české krajiny větrnými monstry. Hrozí skutečně českým obcím podobné nebezpečí?Host: Petr Vidomus - publicista, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a sociolog z Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Krátke zhrnutie niekoľkých filozofických smerov 20. storočia. Dominantným smerom filozofie je v tomto období existencializmus, ktorý reaguje na pochmúrnu, pesimistickú realitu po dvoch svetových vojnách. Orientuje sa na jednotlivcov v hraničných životných situáciách, blízko smrti. Ďalej sme spomenuli fenomenológiu, pragmatizmus a hermeneutiku. Fenomenológia chce poznať veci v ich pravej podstate, očistené od reality. Pragmatizmus vznikol v USA a najviac sa rozšíril po druhej svetovej vojne, čo nie je prekvapujúce. Chceš vedieť viac? Pozri si náš nový podcast. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Pár argumentů proč věřit neznamená přestat myslet.

Nahradia chatboti priateľstvo či aj romantické vzťahy a aj sex? Kam až chceme pustiť umelú inteligenciu, kde je jej miesto a dokážeme ešte mať AI pod kontrolou? Vieme, čo od umelej inteligencie chceme a otázka otázok: Dokážeme ju v prípade - že nám prerastie cez hlavu, vôbec vypnúť? AI a jej etické dilemy s filozofkou Danielou Vacek.Dobrý sluha, no zlý pán. I tak by sa dala označiť AI – teda Umelá inteligencia, ktorej čoraz masovejšie nasadenie, ako i priam rýchlo rastúca chytrosť či neuveriteľná schopnosť učiť sa, zásadne mení svet okolo nás. Éra AI však prináša i veľmi veľa veľmi zásadných etických otázok a problémov.Od prípadov, v ktorých ktorých chatboty prakticky dohnali používateľov k samovražde - ako boli kauzy belgickej Elizy či floridskej Dany až po hrozbu prakticky nerozoznateľných deepfaekov. Témou sú však aj otázky právnej subjektivity - a teda i zodpovednosti AI, spôsoby odfiltrovania rôznych predsudkov pri procese učenia sa umelej inteligencie, masívny zber dát bez nášho súhlasu, ale aj téma vytvárania pocitu falošnej “ľudskej” emocionality.Cieľom nie je naučiť AI myslieť, ale vyvinúť nástoj, ktorý nám vie uľahčiť niektoré činnosti - a teda i život. To by mal byť cieľ v oblasti AI. Obsesia všeobecnou Umelou inteligenciou, ktorá by mala dosiahnuť- či dokonca presiahnuť človeka, nie je dobrým cieľom a nie je to ani eticky obhájiteľné, tvrdí filozofka Daniala Vacek. Podľa nej je chybou umiestňovať AI do rolí, ktoré jej vôbec neprináležia - ako napríklad úloha terapeutov či učiteľov, tvrdí. Navyše, podľa nej by sme mali – ako spoločnosť, žiadať od tvorcov AI oveľa viac zodpovednosti k rolám, ktoré AI dnes zastupuje.Vážnou témou sú i veľmi zásadné zmeny na trhu práce - a nahrádzanie celých segmentov ľudskej práce, environmentálne dopady a napokon nesmie chýbať ani téma tém - teda možná hrozba samotnej straty kontroly nad Umelou inteligenciou. Sledujete Ráno Nahlas, dnes s filozofkou z Filozofického ústavu SAV Danielou Vacek. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský. Dovidenia v lepších časoch.

Nahradia chatboti priateľstvo či aj romantické vzťahy a aj sex? Kam až chceme pustiť umelú inteligenciu, kde je jej miesto a dokážeme ešte mať AI pod kontrolou? Vieme, čo od umelej inteligencie chceme a otázka otázok: Dokážeme ju v prípade - že nám prerastie cez hlavu, vôbec vypnúť? AI a jej etické dilemy s filozofkou Danielou Vacek.Dobrý sluha, no zlý pán. I tak by sa dala označiť AI – teda Umelá inteligencia, ktorej čoraz masovejšie nasadenie, ako i priam rýchlo rastúca chytrosť či neuveriteľná schopnosť učiť sa, zásadne mení svet okolo nás. Éra AI však prináša i veľmi veľa veľmi zásadných etických otázok a problémov.Od prípadov, v ktorých ktorých chatboty prakticky dohnali používateľov k samovražde - ako boli kauzy belgickej Elizy či floridskej Dany až po hrozbu prakticky nerozoznateľných deepfaekov. Témou sú však aj otázky právnej subjektivity - a teda i zodpovednosti AI, spôsoby odfiltrovania rôznych predsudkov pri procese učenia sa umelej inteligencie, masívny zber dát bez nášho súhlasu, ale aj téma vytvárania pocitu falošnej “ľudskej” emocionality.Cieľom nie je naučiť AI myslieť, ale vyvinúť nástoj, ktorý nám vie uľahčiť niektoré činnosti - a teda i život. To by mal byť cieľ v oblasti AI. Obsesia všeobecnou Umelou inteligenciou, ktorá by mala dosiahnuť- či dokonca presiahnuť človeka, nie je dobrým cieľom a nie je to ani eticky obhájiteľné, tvrdí filozofka Daniala Vacek. Podľa nej je chybou umiestňovať AI do rolí, ktoré jej vôbec neprináležia - ako napríklad úloha terapeutov či učiteľov, tvrdí. Navyše, podľa nej by sme mali – ako spoločnosť, žiadať od tvorcov AI oveľa viac zodpovednosti k rolám, ktoré AI dnes zastupuje.Vážnou témou sú i veľmi zásadné zmeny na trhu práce - a nahrádzanie celých segmentov ľudskej práce, environmentálne dopady a napokon nesmie chýbať ani téma tém - teda možná hrozba samotnej straty kontroly nad Umelou inteligenciou. Sledujete Ráno Nahlas, dnes s filozofkou z Filozofického ústavu SAV Danielou Vacek. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský. Dovidenia v lepších časoch.

Jednou za život ho pocítí až osmdesát pět procent z nás. Řeč je o syndromu podvodnice nebo podvodníka, který způsobuje, že člověk pochybuje o svých dovednostech a má neustálý strach, že se příjde na to, že nic neumí a všech úspěchů dosáhl jen se štěstím a náhodou. I když se dřív předpokládalo, že se imposter syndrome týká hlavně žen, aktuální studie ukazují, že  trápí i muže. Jak se v reálném životě projevuje? A jak sním bojovat alespoň někdy vyhrát?Ve studiu podcastu MDŽ se tentokrát sešly lingvistka z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Hana Dufková a lektorka a konzultantka Denisa Dědičová z GrowJob Institutu.Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Co když největší chybou našeho života není to, co jsme udělali…ale to, kým jsme se nikdy nestali?V této epizodě podcastu se setkávám s Markem Orko Váchou – římskokatolickým knězem, molekulárním biologem a jedním z výrazných myslitelů současnosti. Společně otevíráme témata, která se dotýkají každého z nás – bez ohledu na víru, věk nebo životní situaci.

Marius Borg Høiby má problém. Nebo spíš skoro 40 problémů, které bude rozplétat soud v Oslu. Syn norské korunní princezny čelí rozsáhlé obžalobě, mimo jiné ze znásilnění. Může skončit na dost dlouho ve vězení. Téma pro skandinavistku Helenu Březinovou z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cena rektora je prestižní ocenění studentů, absolventů a akademických či vědeckých pracovníků Ostravské univerztity za jejich vynikající studijní a pracovní výsledky či jinou mimořádnou činnost. Profesorka Iva Málková, přední osobnost Filozofické fakulty Ostravské univerzity v oboru bohemistiky, ji získala za vynikající dlouhodobou vzdělávací činnost.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Existovala v Česku někdy klimatická politika? Spojí téma oligarchie českou levici? V čem nám brání a v čem nás posouvá snění o lepším světě? A proč je na Babišovi problematičtější, že je oligarcha, než to, že byl veden jako agent StB? Nový díl podcastu Moshpit je o klimatické politice, Evropské unii a identitě současného protestu. Mluvili jsme s Matějem Moravským, klimatickým redaktorem Deníku Referendum a doktorandem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Českou klimatickou politiku vždycky vytvářela Evropská unie, žádná strana si to nikdy nevzala jako svoje téma. Všechna vina se svalila na klimatické hnutí, které ale Green Deal nenapsalo, přemýšlí o třetí cestě,“ říká Moravský. Motoristé sobě jsou podle něj jen loutkami fosilního oligarchy. „Hodně toho můžeme změnit, když se budeme učit od místních lídrů a budeme postupovat pragmaticky. Klimatické hnutí mi toho hodně dalo, naučilo mě nad věcmi přemýšlet systémově.“ Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí – od Francie přes Německo a Británii po Polsko, zatímco Česká republika mlží. Minulý týden Deník N citoval zápis z přijetí amerického velvyslance u českého ministra zahraničí, kde Američan českou stranu žádá o zdrženlivost. Současně nové české vládě připomíná, že předchozí kabinet slíbil nakoupit stíhačky F-35 s tím, že „plnění obranných závazků je podmínkou pro udržení úzkého spojenectví“.O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat česká vláda, přišli diskutovat náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na Filozofické fakultě ZČU v Plzni a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský, nyní vyučující na Fakultě sociálních věd UK v Praze a působící v think-tanku Solvo podnikatelky Ivany Tykač.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 ---- Na Filozofický kruh Západočeské university v Plzni jsem přijel besedovat už podruhé; nejen proto, že vždycky rád znovu navštívím město, kde jsem prožil prvních osmnáct let svého života, ale především proto, že studenty zajímal anarchoagorismus, jemuž se poslední dobou intenzivně věnuji. Na besedu dorazilo hodně lidí, včetně známého objektivisty Jiřího Kinkora; témata byla různorodá – zprvu jsme řešili spíše praktické věci jako třeba zajištění na stáří, časem jsme se postupně začali věnovat filozofickým otázkám týkajících se svobody a hlavně toho, co pro ni můžeme udělat. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Od 1. ledna v Česku vchází v platnost nový zákon o zbraních a střelivu, který přináší desítky změn. Prodejci zbraní například budou muset hlásit podezřelé obchody a držitelé zbraní podstupovat lékařskou prohlídku nikoliv po deseti, ale po pěti letech. Nová pravidla prošla sněmovnou na konci ledna roku 2024, tedy jen pár týdnů po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, změny byly plánovány už dříve: „O tom zákonu se debatovalo roky, současná podoba vznikla za vlády Petra Fialy (ODS). Ta střelba na FF UK urychlila schválení," upřesňuje s tím, že změny jsou hlavně formální. „I po těch změnách bude mít Česko jeden z nejliberálnějších zákonů o držení zbraní civilisty v demokratických zemích. Naprosto zásadní změna je, že vznikne digitální centrální registr zbraní, do kterého bude mít přístup policie i tajné služby." Co se ale s novými pravidly změní v praxi? Proč se v Česku nezohledňuje etická rovina držení zbraní? Kolik lidí je má vlastně legálně? A v čem se oproti většině Evropy budeme lišit i s novým zákonem?

Výuka češtiny je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury zatížená příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Jak přizpůsobit výuku mateřštiny, když do ní žáci běžně míchají anglické výrazy? Hana Dufková z Filozofické fakulty univerzity Karlovy vede žáky například k tomu, aby nad tím, jak anglicismus zapojují do systému své mateřštiny, přemýšleli. A lektorka a učitelka Lucie Bušová doporučuje přístup, který vede žáky ke kritickému myšlení nad textem.

Teď si budeme povídat o archeologii. Představíme vám vedoucího Centra terénní archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové Ladislava Rytíře, který se specializuje na terénní výzkumy a záchrannou archeologii. Rád se také plaví na historické lodi La Grace. V listopadu obdržel cenu rektora za rozvoj univerzitního zázemí, služeb a podpůrných činností.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď si budeme povídat o archeologii. Představíme vám vedoucího Centra terénní archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové Ladislava Rytíře, který se specializuje na terénní výzkumy a záchrannou archeologii. Rád se také plaví na historické lodi La Grace. V listopadu obdržel cenu rektora za rozvoj univerzitního zázemí, služeb a podpůrných činností.

Jaké vzpomínky provázejí dnešní výročí předloňského útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Proč způsob, jakým americké ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje tzv. Epsteinovy spisy, vyvolává pobouření nejen v řadách demokratů, ale i republikánů? A jak slavilo ve 30. letech minulého století Vánoce panstvo na vizovickém zámku?

Jaké vzpomínky provázejí dnešní výročí předloňského útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Proč způsob, jakým americké ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje tzv. Epsteinovy spisy, vyvolává pobouření nejen v řadách demokratů, ale i republikánů? A jak slavilo ve 30. letech minulého století Vánoce panstvo na vizovickém zámku?

Jaké vzpomínky provázejí dnešní výročí předloňského útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Proč způsob, jakým americké ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje tzv. Epsteinovy spisy, vyvolává pobouření nejen v řadách demokratů, ale i republikánů? A jak slavilo ve 30. letech minulého století Vánoce panstvo na vizovickém zámku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lenka Šimůnková se po smrti své dcery Elišky, jedné z obětí masové střelby na Filozofické fakultě v Praze, opakovaně pokusila o sebevraždu. Nedokázala se smířit se ztrátou svého jediného dítěte ani s tím, že policie podle jejího přesvědčení o událostech neinformovala pravdivě. V dubnu letošního roku ukončila svůj život skokem do propasti Macocha. Policie má ale důvodné podezření, že se předtím stala obětí manipulace. Investigativní reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková v závěrečné epizodě podcastové série Nesmířená skládá poslední dílky do mozaiky tohoto tragického příběhu a konfrontuje i hlavního podezřelého, který měl Lence Šimůnkové k sebevraždě dopomoci.*****Poslech podcastu na toto téma není jednoduchý a některé posluchače může traumatizovat. Myslete, prosím, na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Články a další informace k sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz 

Lenka Šimůnková přišla před dvěma lety při střelbě na Filozofické fakultě v Praze o svou jedinou dceru Elišku. Následně se rozhodla na vlastní pěst pátrat po tom, zda policisté o tragické události a o tom, co jí bezprostředně předcházelo, informovali veřejnost pravdivě. Odmítla například přijmout tezi, že policie považovala pachatele střelby do poslední chvíle za sebevraha. I z toho důvodu ztratila důvěru ve vedení policie a ministra vnitra. A její averze k nim se dál stupňovala.*****Poslech podcastu na toto téma není jednoduchý a některé posluchače může traumatizovat. Myslete, prosím, na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Závěrečný díl série zveřejníme v sobotu 13. 12. Články a další informace k sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz 

Přinášíme vám druhý díl podcastové série Nesmířená. Investigativní reportérka Kristina Ciroková se v něm věnuje předloňskému případu masové střelby na pražské Filozofické fakultě. A to pohledem Lenky Šimůnkové - matky, která při ní přišla o svou jedinou dceru Elišku. V tomto díle se vrátíme do dnů krátce po této šokující události - na policejní tiskové konference a do období, kdy truchlící matka začala veřejně klást otázky, na které jí ovšem nikdo neodpovídal. Policie vedla vyšetřování a půl roku prakticky mlčela. Lenka Šimůnková si proto informace začala shánět sama a navštívila i matku pachatele. *****Poslech podcastu na toto téma může být náročný, tím spíš že se blíží výročí tragédie. Prosím, myslete na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Třetí díl série zveřejníme v pátek 12. 12. a závěrečný o den později.Články a další informace k nové sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Přinášíme vám další podcastovou řadu. Tentokrát s investigativní reportérkou Seznam Zpráv Kristinou Cirokovou. 21. prosince uplynou dva roky od masové střelby na pražské Filozofické fakultě. Zemřelo při ní 14 studentů a pedagogů, dalších 25 lidí bylo zraněno. Jednou z obětí byla i dvacetiletá studentka Eliška Šimůnková. Její matka Lenka Šimůnková letos na jaře spáchala sebevraždu. Kristina Ciroková s ní více než půl roku natáčela časosběrný dokument. A nakonec se rozhodla z natočeného materiálu připravit podcastovou sérii.Zachycuje příběh matky, která přišla o dceru – a postupně i o víru, že jí stát říká pravdu. Příběh o lidské tragédii, nasazení i přešlapech policistů, nepřesné komunikaci a o tom, jak se bolest Lenky Šimůnkové stala nástrojem v rukou politiků a lidí z dezinformační scény.V první epizodě čtyřdílné podcastové série, která bude v kanálu 5:59 vycházet po dva týdny vždy v pátek a v sobotu, Kristina představuje Lenku a Elišku Šimůnkovy a za pomoci autentických nahrávek získaných z policejního spisu rekonstruuje průběh policejního zásahu osudného 21. prosince 2023.*****Pokud je pro vás dané téma příliš citlivé, zvažte, prosím, zda tuto epizodu poslouchat. A pokud se necítíte psychicky dobře, nebojte se říct si o pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Článek a další informace k nové sérii Nesmířená najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V pátek 5. prosince startuje nová podcastová série z dílny Seznam Zpráv Nesmířená. Reportérka Kristina Ciroková v ní vypráví příběh Lenky Šimůnkové, která předloni při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přišla o svou jedinou dceru Elišku a následně i o důvěru ve stát. Od 5. prosince bude nový díl Nesmířené k poslechu vždy v pátek a v sobotu v kanálu 5:59 na webu Seznam Zpráv a ve všech podcastových aplikacích.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 ------ Filozof Filip Staněk mi poslal svou kritiku anarchokapitalismu a navrhl debatu o ní ve Studiu; jelikož mi to, co napsal, dávalo smysl (byť jsem nesouhlasil), rozhodl jsem se na to kývnout a pozvat ho. Připadá mi důležité neustále zpochybňovat vše, čemu věřím. Během debaty se ukázalo, že mám nejspíš problém pochopit řeč filozofů (což se ukazovalo už v některých dřívějších dílech); jeho kritika mi připadala poměrně plytká, ale možná jsem jen něco nepochopil. Prosím, napsali byste mi do komentářů, co jste pochopili Vy? – Filip Staněk; filozof; kritik anarchokapitalismu, potažmo celé západní civilizace – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Na dějiny často nahlížíme optikou svého národa. Meziválečné Československo bylo ale domovem řady národnostních skupin. K těm se ve svém vzkazu, zveřejněném teprve letos, vyjadřoval i první československý prezident Tomáš G. Masaryk. „Je problém, když se pohled nějaké dokonce jen úzké skupiny lidí začne považovat za normotvorný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička a germanistka Kateřina Čapková z Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.

Ženy XYZ #16: Genderové stereotypy se prolínají snad všemi oblastmi života, jídlo a stravování nevyjímaje. Hostkou 16. dílu feministického podcastu Ženy XYZ byla antropoložka jídla Eva Ferrarová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V diskusi s redaktorkami Respektu Clarou Zanga a Markétou Plíhalovou mluvila o tom, jak gender vstupuje do toho, co jíme, proč pečující ženy málokdy vaří to, na co mají skutečně chuť, i jak se mění vztah k jídlu u starších žen, které ovdověly. 

Ivan Sviták, jedna z nejvýraznějších osobností roku 1968 – či lépe řečeno jeho předokupační části – se narodil v roce 1925, po válce byl členem sociální demokracie a v roce 1948 se stal komunistou. Vystudoval právnickou fakultu a v letech 1954 až 1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu Československé akademie věd. Jeho názory a postřehy se zachovaly v rozhlasovém archivu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.

Všetky informácia ako vždy na pravidelnadavka.sk alebo konkrétne na: ----more---- Filozofický víkend: filozofickyvikend.sk Deeptalky: deeptalky.sk Študentská Agora: studentskaagora.sk  E-booky: pravidelnadavka.sk/ebooky  Teším sa na skoré počutie a stretnutie!

Debata Respektu v Olomouci s Pavlem Šaradínem a Karlem Páralem o tom, co rozhodne volby, a co bude rozhodující po nich. Moderuje Tomáš Brolík.„Tomio Okamura má své voliče jisté bez ohledu to, jak se mu povede kampaň. Žádnému jinému lídrovi se teď ale nespí dobře. ANO potřebuje co nejvyšší zisk a 31 procent jim nestačí. SPOLU chtělo dosáhnout 25 procent a od toho jsou zatím v průzkumech daleko. STAN zůstává zhruba na svých a v zádech má velkého konkurenta v podobě Pirátů. Komunisté se drží někde kolem 6 procent, ale s ohledem na očekávatelný obrovský finiš ANO, pro ně může být nakonec 5 procent velký sen, kterého nedosáhnou. A Motoristé mají zatím spaní zatím asi nejhorší,“popisuje politolog Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. S tímto hodnocením souhlasí i jeho univerzitní kolega Karel Páral z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky: „Andrejovi Babišovi se teď rozhodně dobře nespí. A důvodem není to, že ho možná ještě pobolívá v zátylku po ráně holí. Po volbách může být ve velmi komplikované situaci. A SPD se povedl majstrštyk spojením s dalšími třemi subjekty,“ Jak se před volbami usíná představitelům různých stran? K čemu se jednotlivá uskupení pár týdnů před volbami upínají a co čekat od nové Poslanecké sněmovny? Nejen o tom debatovali v Divadle na cucky se zástupcem šéfredaktora Týdeníku Respekt Tomášem Brolíkem.

V USA nabírají na síle snahy republikánů (a v reakci na to i demokratů) překreslit volební mapy některých států a ovlivnit tak výsledky voleb do Kongresu v příštím roce. Rozruch vzbuzuje i to, že prezident Trump povolal Národní gardu do hlavního města Washingtonu. Jde mu skutečně o boj se zločinem, jak tvrdí, nebo jen demonstruje sílu voličům i svým oponentům z Demokratické strany?Host: Jan Beneš - amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzity Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Když se setkal Trump s Putinem na Aljašce, hned jsem tam viděl paralely,“ vypráví student Ústavu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Vojtěch Benýšek. „Jsme pořád stejní, pořád se chce každý ukázat,“ říká. Jaké paralely mezi současným děním a středověkem lze nalézt? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystudoval sinologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a už během studií vstoupil do cestovního ruchu. V roce 2013 založil zahraniční zastoupení CzechTourismu v Šanghaji. „Turisty do Česka lákají památky, hory i lázně, ale bohužel i klišé, jako je levné pivo,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu František Reismüller. Jaký potenciál má gastroturistika? Jak z cestovního ruchu těží města a obce? A jak cestování ovlivňují influenceři?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Inspekce bezpečnostních sborů podle Ústavního soudu chybovala, když otci oběti střelby na Filozofické fakultě nezpřístupnila spis. Jak důležité rozhodnutí ústavních soudců je? Kde má být hranice práva pozůstalých na informace z vyšetřování? „Policie nebo GIBS nebo příslušný orgán nyní nemohou bez dalšího rozmýšlení říct, že do spisu nikoho nepustí. Budou vázáni nosnými důvody, které jsou v nálezu Ústavního soudu. To je to novum,“ popisuje advokát otce oběti Tomáš Gřivna.

Inspekce bezpečnostních sborů podle Ústavního soudu chybovala, když otci oběti střelby na Filozofické fakultě nezpřístupnila spis. Jak důležité rozhodnutí ústavních soudců je? Kde má být hranice práva pozůstalých na informace z vyšetřování? „Policie nebo GIBS nebo příslušný orgán nyní nemohou bez dalšího rozmýšlení říct, že do spisu nikoho nepustí. Budou vázáni nosnými důvody, které jsou v nálezu Ústavního soudu. To je to novum,“ popisuje advokát otce oběti Tomáš Gřivna.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak Ústavní soud zdůvodňuje právo poškozených nahlížet do vyšetřovacího spisu Generální inspekce bezpečnostních sborů v případu střelby na Filozofické fakultě v Praze? Jak funguje evropský systém pomoci hasičských sborů při zásahu proti rozsáhlým požárům? A jaké mimořádné úkazy nabízí v těchto dnech pohled na noční oblohu?

Fajn zpěv, dobrá melodie, chytlavý refrén – možná i vy jste propadli kouzlu nějaké nové kapely. Napadlo vás ale, že nemusí být vůbec skutečná? Jak snadno nás dokáže umělá inteligence obelhat a může kvůli ní lidem měknout mozek? Otázky na Josefa Šlerku, mediálního analytika z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Fajn zpěv, dobrá melodie, chytlavý refrén – možná i vy jste propadli kouzlu nějaké nové kapely. Napadlo vás ale, že nemusí být vůbec skutečná? Jak snadno nás dokáže umělá inteligence obelhat a může kvůli ní lidem měknout mozek? Otázky na Josefa Šlerku, mediálního analytika z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fajn zpěv, dobrá melodie, chytlavý refrén – možná i vy jste propadli kouzlu nějaké nové kapely. Napadlo vás ale, že nemusí být vůbec skutečná? Jak snadno nás dokáže umělá inteligence obelhat a může kvůli ní lidem měknout mozek? Otázky na Josefa Šlerku, mediálního analytika z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Evropské státy chtějí omezit přístup dětí a dospívajících na sociální sítě. Jde například o Řecko, Španělsko nebo Nizozemí. Jako důvod země uvádějí ochranu dětí před kyberšikanou a dalšími riziky online prostoru. Radikální přístup zaujala Francie - prezident Emmanuel Macron chce, aby se sociální sítě pro děti mladší 15 let zakázaly, a hodlá o tom přesvědčit další země. Co konkrétně chtějí některé evropské země regulovat? Hostka: Michaela Slussareff - teoretička médií z Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rakety, letadla, drony. Konflikt mezi Íránem a Izraelem vstoupil do nové fáze. Vzplála na Blízkém východě další velká válka? A může Izrael skutečně zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně? Odpovídá Jakub Koláček z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Rakety, letadla, drony. Konflikt mezi Íránem a Izraelem vstoupil do nové fáze. Vzplála na Blízkém východě další velká válka? A může Izrael skutečně zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně? Odpovídá Jakub Koláček z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.