Podcasts about filozofick

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Saša Michailidis se ptá amerikanistky Hany Ulmanové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a literárního kritika a šéfredaktora Deníku Alarm Jana Bělíčka. Vltava uvede od konce června v Četbě s hvězdičkou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Jakou roli hrají dystopické romány v době koncentrace moci a bohatství, klimatické krize, technologických proměn a rostoucí společenské nejistoty? Dokážou nabízet odpovědi na to, co se kolem nás děje?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtení z výboru Marie Valachová - Země trochu těžká, který v roce 2023 připravila Zuzana Gabrišová pro nakladatelství Malvern.Marie Valachová se narodila 26. června 1930 a zemřela 5. ledna 1989. Vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její první básnická sbírka Černý kámen vyšla roce 1968 v nakladatelství Československý spisovatel.Kvůli svému manželství s Jiřím Hájkem, který byl signatář a mluvčí Charty 77, nemohla publikovat. V roce 1980 vyšla v samizdatu její druhá sbírka Nebe, peklo, ráj v Edici Petlice.Nakladatelství Malvern vydalo v roce 2023 výbor Země trochu těžká, který z nevydaných básní připravila editorka, básnířka a překladatelka Zuzana Gabrišová. Ten je sestaven ze tří strojopisných sbírek Ptáci zpívají šíleným žebrákům: verše z let 1978-1984, Lisování vína a Srdce není žaludové eso.

Saša Michailidis se ptá amerikanistky Hany Ulmanové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a literárního kritika a šéfredaktora Deníku Alarm Jana Bělíčka. Vltava uvede od konce června v Četbě s hvězdičkou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Jakou roli hrají dystopické romány v době koncentrace moci a bohatství, klimatické krize, technologických proměn a rostoucí společenské nejistoty? Dokážou nabízet odpovědi na to, co se kolem nás děje?

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků?Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Emeritní profesor Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého zemřel ve středu 10. června 2026 po krátké nemoci ve věku 96 let.

Emeritní profesor Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého zemřel ve středu 10. června 2026 po krátké nemoci ve věku 96 let. Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Potřetí v řadě povede dánskou vládu sociálně demokratická politička Mette Frederiksen, která se úspěšně postavila Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a která z Dánska udělala jednoho z největších podporovatelů bránící se Ukrajiny. To ale ve volební kampani ani při následném skládání vlády příliš velkou roli nehrálo. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech. Proč? A v čem přesně je dánská premiérka tak úspěšná, že i po sedmi letech v čele vlády ve funkci zůstane?Hostka: Helena Březinová - skandinavistka z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Kreslení ji bavilo už od dětsví, ale babička o ní tehdy říkala, že je rychlomalířka, protože byla se vším hned hotová. Jak pracuje Vendula Váňová dnes? A co v ní vzbuzuje třeba modrá barva?Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kreslení ji bavilo už od dětsví, ale babička o ní tehdy říkala, že je rychlomalířka, protože byla se vším hned hotová. Jak pracuje Vendula Váňová dnes? A co v ní vzbuzuje třeba modrá barva?

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

„To, že je čeština schopná přejímat z cizích jazyků, je projevem sebevědomí, suverenity, toho, že si to může dovolit a že ji to neohrozí,“ říká Alžběta Vintrová, absolventka oboru český jazyk a literatura a francouzština na brněnské Filozofické fakultě, jejíž Pravopisné jednohubky na sociálních sítích vyhledává spousta lidí.

„To, že je čeština schopná přejímat z cizích jazyků, je projevem sebevědomí, suverenity, toho, že si to může dovolit a že ji to neohrozí,“ říká Alžběta Vintrová, absolventka oboru český jazyk a literatura a francouzština na brněnské Filozofické fakultě, jejíž Pravopisné jednohubky na sociálních sítích vyhledává spousta lidí.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům?Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

K jednomu mikrofonu společně zasedli nová děkanka Filozofické fakulty Ostravské univerzity, docentka Anna Pumprová i odcházející děkan, profesor Robert Antonín. Bývalí spolužáci z vysoké školy v rozhovoru potvrdili, že předání funkce může probíhat v pohodové a přátelské atmosféře. A došlo i na koníčky obou respektovaných historiků nebo na původ jejích příjmení.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povedlo se mu během pár dní dostat před školy a náměstí desetitisíce vysokoškoláků a středoškoláků. Důvod? Obava o osud veřejnoprávních médií, která chce Babišova vláda fakticky zestátnit. Do podcastu Generační konflikt jsme pozvali organizátora iniciativy Média nedáme – studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Stráníka, a ptali jsme se ho, co mladé lidi do ulic žene a jak budou protesty pokračovat.Proč vlastně mladým lidem tak záleží na veřejnoprávních médiích, když klasické kontinuální vysílání televize a rozhlasu sledují jen minimálně? Jak vlastně velká média „konzumují“ a jakou roli v tom hrají sociální sítě? Dozvíte se!Mluvčí iniciativy Média nedáme má i jeden razantní vzkaz pro opoziční politiky, kteří se snaží na studentských demonstracích přiživovat.A generační slovníčky se tentokrát týkají médií veřejné služby. Vzpomenete si třeba, jak se jmenovala rozhlasová stanice, ze které se vyvinul Radiožurnál za socialismu?

Yundi He je absolventkou Filozofické fakulty Ostravské univerzity a profesor Jaroslav David je vedoucím katedry českého jazyka. Yundi je původem z Číny a v Ostravě se rozhodla vystudovat češtinu. Je čerstvou držitelkou Ceny děkana za nejlepší diplomovou práci akademického roku 2024/2025.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ESET Science Award, ocenenie, ktoré vyzdvihuje výnimočné vedecké osobnosti, otvára svoj nový ročník. Témou ročníka 2026 je Zodpovednosť poznania, ktorá poukazuje na to, že vedecké poznanie nie je hodnotovo neutrálne. S rastúcou silou vedeckých objavov a technologických možností rastie aj zodpovednosť za to, ako sa tieto poznatky využívajú a aký vplyv majú na spoločnosť. O tejto otázke diskutujú: – Daniela Vacek (Filozofický ústav SAV, Kempelenov inštitút inteligentných technológií), laureátka ESET Science Award v kategórii Výnimočná osobnosť vedy do 35 rokov – Martin Kahanec (Stredoeurópsky inštitút pre výskum práce CELSI v Bratislave, Stredoeurópska univerzita vo Viedni, Ekonomická univerzita v Bratislave), laureát ESET Science Award v kategórii Výnimočná osobnosť vedy na Slovensku – Erik Láštic (Filozofická fakulta UK v Bratislave) – Paulína Bohmerová (Nadácia ESET) Diskusiu moderuje Juraj Petrovič.

Česká hádka o sudetské Němce. V Brně budou mít sjezd. A některým lidem se to dost nelíbí. Co jim vadí? Na co upozorňují? A proč se sudetoněmecké sdružení setkává právě v Brně? Téma pro reportéra Tomáše Kremra. A hostem bude ve druhé části i historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Drtivé volební vítězství strany Tisza s Péterem Magyarem v čele ukončilo v Maďarsku 16 let nepřetržité vlády Viktora Orbána a jeho strany Fidesz. Co s sebou změna přinese? Jak těžké bude demontovat systém, který Viktor Orbán v zemi ustavil? A stane nakonec dlouholetý hegemon maďarské politiky, obviňovaný z masivní korupce, před soudem? Hosté:Jiří Januška - vedoucí Oddělení hungaristiky na Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty Univerzity KarlovyFilip Harzer - středoevropský reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Donald Trump už poněkolikáté ohlásil dosažení všech cílů ve svém tažení proti íránskému režimu a místo zničení íránských elektráren a mostů, kterým vyhrožoval, oznámil klid zbraní. Na domácí frontě v každém případě americký prezident o vítězství mluvit nemůže. Jeho tažení proti Íránu a s ním spojené zvýšení cen paliv a dalšího zboží přispělo k dalšímu propadu jeho preferencí. Poslouží válka proti Íránu jako katalyzátor souboje o to, kdo zdědí jeho voliče? Host: Jan Beneš - amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Výtah Respektu: V Česku proběhl experiment, který ve vysokopříjmové zemi v Evropě nemá obdoby. Organizace Neposeda z. ú., výzkumný tým z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního centra sociálních studií vybrali v rámci projektu New Leaf 40 lidí bez domova, kterým dali 100 tisíc korun a sledovali, jak s tím během dvanácti měsíců naloží. Dali peníze na alkohol a drogy, nebo je to stereotyp a lidé bez domova si zajistili práci a bydlení? V čem se český projekt liší od kanadského, kterým se inspiroval? Budou výsledky nějak využitelné v praxi? A jakou roli by v tom mohl mít stát? Ve středeční epizodě odpovídá vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová z Katedry sociální práce FF UK.

Cenami ověnčený film Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka podle předběžného rozhodnutí soudu nesmí na obrazovky veřejnoprávní televize. Na tvůrce podala žalobu jedna ze zneužívaných sboristek souboru Bambini di Praga, která ve filmu poznala svůj vlastní příběh. Co měli tvůrci udělat jinak? A lze vůbec natočit společensky závažný film a nikoho se nedotknout? Host: Tomáš Koblížek - analytický filozof z Filozofického ústavu Akademie věd Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Aférka na teambuildingu se šéfem, randění s nezodpovězenými otázkami o sobě samém nebo naznačování vztahu tam, kde chceme jen sex. Filozofický poradce Adam Lalák z Centra moderní mysli a Filozofické fakulty UK rozebírá v podcastu Moderní láska tři morální dilemata ze vztahového života a ukazuje, kde intuice nestačí a kde je potřeba se zastavit a myslet.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aférka na teambuildingu se šéfem, randění s nezodpovězenými otázkami o sobě samém nebo naznačování vztahu tam, kde chceme jen sex. Filozofický poradce Adam Lalák z Centra moderní mysli a Filozofické fakulty UK rozebírá v podcastu Moderní láska tři morální dilemata ze vztahového života a ukazuje, kde intuice nestačí a kde je potřeba se zastavit a myslet.

Pět dní po společném útoku Spojených států amerických a Izraele na Írán zůstává mnoho nezodpovězených otázek – nejasná zůstává zejména motivace Spojených států k zásahu. Přední američtí představitelé přišli s několika protichůdnými vyjádřeními. „Musíme se smířit s tím, že je to improvizace a žádný americký plán není. Izraelská strategie je naopak konzistentní,“ shrnuje v pořadu Osobnost Plus politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Matka ho odvrhla, tlupa nepřijala. Druhý domov našel v náručí plyšáka. Malý japonský makak jménem Punch, hrdina sociálních sítí. Jak moc se chování primátů blíží tomu u lidí? Ví Tereza Nekovářová, expertka na etologii a neurovědy působící na Přírodovědecké fakultě UK, v Národním ústavu duševního zdraví a na katedře psychologie Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je jen málo témat, které by v poslední době zástupci všech tří vládních stran skloňovaly častěji. Proti větrným elektrárnám se nejdříve začal stavět poslanec Libor Vondráček (za SPD) a později třeba také vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristé sobě) nebo premiér Andrej Babiš (ANO). Politici varují před zaplavením české krajiny větrnými monstry. Hrozí skutečně českým obcím podobné nebezpečí?Host: Petr Vidomus - publicista, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a sociolog z Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Matka ho odvrhla, tlupa nepřijala. Druhý domov našel v náručí plyšáka. Malý japonský makak jménem Punch, hrdina sociálních sítí. Jak moc se chování primátů blíží tomu u lidí? Ví Tereza Nekovářová, expertka na etologii a neurovědy působící na Přírodovědecké fakultě UK, v Národním ústavu duševního zdraví a na katedře psychologie Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.

Krátke zhrnutie niekoľkých filozofických smerov 20. storočia. Dominantným smerom filozofie je v tomto období existencializmus, ktorý reaguje na pochmúrnu, pesimistickú realitu po dvoch svetových vojnách. Orientuje sa na jednotlivcov v hraničných životných situáciách, blízko smrti. Ďalej sme spomenuli fenomenológiu, pragmatizmus a hermeneutiku. Fenomenológia chce poznať veci v ich pravej podstate, očistené od reality. Pragmatizmus vznikol v USA a najviac sa rozšíril po druhej svetovej vojne, čo nie je prekvapujúce. Chceš vedieť viac? Pozri si náš nový podcast. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Nahradia chatboti priateľstvo či aj romantické vzťahy a aj sex? Kam až chceme pustiť umelú inteligenciu, kde je jej miesto a dokážeme ešte mať AI pod kontrolou? Vieme, čo od umelej inteligencie chceme a otázka otázok: Dokážeme ju v prípade - že nám prerastie cez hlavu, vôbec vypnúť? AI a jej etické dilemy s filozofkou Danielou Vacek.Dobrý sluha, no zlý pán. I tak by sa dala označiť AI – teda Umelá inteligencia, ktorej čoraz masovejšie nasadenie, ako i priam rýchlo rastúca chytrosť či neuveriteľná schopnosť učiť sa, zásadne mení svet okolo nás. Éra AI však prináša i veľmi veľa veľmi zásadných etických otázok a problémov.Od prípadov, v ktorých ktorých chatboty prakticky dohnali používateľov k samovražde - ako boli kauzy belgickej Elizy či floridskej Dany až po hrozbu prakticky nerozoznateľných deepfaekov. Témou sú však aj otázky právnej subjektivity - a teda i zodpovednosti AI, spôsoby odfiltrovania rôznych predsudkov pri procese učenia sa umelej inteligencie, masívny zber dát bez nášho súhlasu, ale aj téma vytvárania pocitu falošnej “ľudskej” emocionality.Cieľom nie je naučiť AI myslieť, ale vyvinúť nástoj, ktorý nám vie uľahčiť niektoré činnosti - a teda i život. To by mal byť cieľ v oblasti AI. Obsesia všeobecnou Umelou inteligenciou, ktorá by mala dosiahnuť- či dokonca presiahnuť človeka, nie je dobrým cieľom a nie je to ani eticky obhájiteľné, tvrdí filozofka Daniala Vacek. Podľa nej je chybou umiestňovať AI do rolí, ktoré jej vôbec neprináležia - ako napríklad úloha terapeutov či učiteľov, tvrdí. Navyše, podľa nej by sme mali – ako spoločnosť, žiadať od tvorcov AI oveľa viac zodpovednosti k rolám, ktoré AI dnes zastupuje.Vážnou témou sú i veľmi zásadné zmeny na trhu práce - a nahrádzanie celých segmentov ľudskej práce, environmentálne dopady a napokon nesmie chýbať ani téma tém - teda možná hrozba samotnej straty kontroly nad Umelou inteligenciou. Sledujete Ráno Nahlas, dnes s filozofkou z Filozofického ústavu SAV Danielou Vacek. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský. Dovidenia v lepších časoch.

Nahradia chatboti priateľstvo či aj romantické vzťahy a aj sex? Kam až chceme pustiť umelú inteligenciu, kde je jej miesto a dokážeme ešte mať AI pod kontrolou? Vieme, čo od umelej inteligencie chceme a otázka otázok: Dokážeme ju v prípade - že nám prerastie cez hlavu, vôbec vypnúť? AI a jej etické dilemy s filozofkou Danielou Vacek.Dobrý sluha, no zlý pán. I tak by sa dala označiť AI – teda Umelá inteligencia, ktorej čoraz masovejšie nasadenie, ako i priam rýchlo rastúca chytrosť či neuveriteľná schopnosť učiť sa, zásadne mení svet okolo nás. Éra AI však prináša i veľmi veľa veľmi zásadných etických otázok a problémov.Od prípadov, v ktorých ktorých chatboty prakticky dohnali používateľov k samovražde - ako boli kauzy belgickej Elizy či floridskej Dany až po hrozbu prakticky nerozoznateľných deepfaekov. Témou sú však aj otázky právnej subjektivity - a teda i zodpovednosti AI, spôsoby odfiltrovania rôznych predsudkov pri procese učenia sa umelej inteligencie, masívny zber dát bez nášho súhlasu, ale aj téma vytvárania pocitu falošnej “ľudskej” emocionality.Cieľom nie je naučiť AI myslieť, ale vyvinúť nástoj, ktorý nám vie uľahčiť niektoré činnosti - a teda i život. To by mal byť cieľ v oblasti AI. Obsesia všeobecnou Umelou inteligenciou, ktorá by mala dosiahnuť- či dokonca presiahnuť človeka, nie je dobrým cieľom a nie je to ani eticky obhájiteľné, tvrdí filozofka Daniala Vacek. Podľa nej je chybou umiestňovať AI do rolí, ktoré jej vôbec neprináležia - ako napríklad úloha terapeutov či učiteľov, tvrdí. Navyše, podľa nej by sme mali – ako spoločnosť, žiadať od tvorcov AI oveľa viac zodpovednosti k rolám, ktoré AI dnes zastupuje.Vážnou témou sú i veľmi zásadné zmeny na trhu práce - a nahrádzanie celých segmentov ľudskej práce, environmentálne dopady a napokon nesmie chýbať ani téma tém - teda možná hrozba samotnej straty kontroly nad Umelou inteligenciou. Sledujete Ráno Nahlas, dnes s filozofkou z Filozofického ústavu SAV Danielou Vacek. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský. Dovidenia v lepších časoch.

Jednou za život ho pocítí až osmdesát pět procent z nás. Řeč je o syndromu podvodnice nebo podvodníka, který způsobuje, že člověk pochybuje o svých dovednostech a má neustálý strach, že se příjde na to, že nic neumí a všech úspěchů dosáhl jen se štěstím a náhodou. I když se dřív předpokládalo, že se imposter syndrome týká hlavně žen, aktuální studie ukazují, že  trápí i muže. Jak se v reálném životě projevuje? A jak sním bojovat alespoň někdy vyhrát?Ve studiu podcastu MDŽ se tentokrát sešly lingvistka z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Hana Dufková a lektorka a konzultantka Denisa Dědičová z GrowJob Institutu.Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Marius Borg Høiby má problém. Nebo spíš skoro 40 problémů, které bude rozplétat soud v Oslu. Syn norské korunní princezny čelí rozsáhlé obžalobě, mimo jiné ze znásilnění. Může skončit na dost dlouho ve vězení. Téma pro skandinavistku Helenu Březinovou z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 ---- Na Filozofický kruh Západočeské university v Plzni jsem přijel besedovat už podruhé; nejen proto, že vždycky rád znovu navštívím město, kde jsem prožil prvních osmnáct let svého života, ale především proto, že studenty zajímal anarchoagorismus, jemuž se poslední dobou intenzivně věnuji. Na besedu dorazilo hodně lidí, včetně známého objektivisty Jiřího Kinkora; témata byla různorodá – zprvu jsme řešili spíše praktické věci jako třeba zajištění na stáří, časem jsme se postupně začali věnovat filozofickým otázkám týkajících se svobody a hlavně toho, co pro ni můžeme udělat. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Výuka češtiny je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury zatížená příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Jak přizpůsobit výuku mateřštiny, když do ní žáci běžně míchají anglické výrazy? Hana Dufková z Filozofické fakulty univerzity Karlovy vede žáky například k tomu, aby nad tím, jak anglicismus zapojují do systému své mateřštiny, přemýšleli. A lektorka a učitelka Lucie Bušová doporučuje přístup, který vede žáky ke kritickému myšlení nad textem.

Jaké vzpomínky provázejí dnešní výročí předloňského útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Proč způsob, jakým americké ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje tzv. Epsteinovy spisy, vyvolává pobouření nejen v řadách demokratů, ale i republikánů? A jak slavilo ve 30. letech minulého století Vánoce panstvo na vizovickém zámku?

Jaké vzpomínky provázejí dnešní výročí předloňského útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Proč způsob, jakým americké ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje tzv. Epsteinovy spisy, vyvolává pobouření nejen v řadách demokratů, ale i republikánů? A jak slavilo ve 30. letech minulého století Vánoce panstvo na vizovickém zámku?

Lenka Šimůnková se po smrti své dcery Elišky, jedné z obětí masové střelby na Filozofické fakultě v Praze, opakovaně pokusila o sebevraždu. Nedokázala se smířit se ztrátou svého jediného dítěte ani s tím, že policie podle jejího přesvědčení o událostech neinformovala pravdivě. V dubnu letošního roku ukončila svůj život skokem do propasti Macocha. Policie má ale důvodné podezření, že se předtím stala obětí manipulace. Investigativní reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková v závěrečné epizodě podcastové série Nesmířená skládá poslední dílky do mozaiky tohoto tragického příběhu a konfrontuje i hlavního podezřelého, který měl Lence Šimůnkové k sebevraždě dopomoci.*****Poslech podcastu na toto téma není jednoduchý a některé posluchače může traumatizovat. Myslete, prosím, na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Články a další informace k sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz 

Lenka Šimůnková přišla před dvěma lety při střelbě na Filozofické fakultě v Praze o svou jedinou dceru Elišku. Následně se rozhodla na vlastní pěst pátrat po tom, zda policisté o tragické události a o tom, co jí bezprostředně předcházelo, informovali veřejnost pravdivě. Odmítla například přijmout tezi, že policie považovala pachatele střelby do poslední chvíle za sebevraha. I z toho důvodu ztratila důvěru ve vedení policie a ministra vnitra. A její averze k nim se dál stupňovala.*****Poslech podcastu na toto téma není jednoduchý a některé posluchače může traumatizovat. Myslete, prosím, na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Závěrečný díl série zveřejníme v sobotu 13. 12. Články a další informace k sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz 

Přinášíme vám druhý díl podcastové série Nesmířená. Investigativní reportérka Kristina Ciroková se v něm věnuje předloňskému případu masové střelby na pražské Filozofické fakultě. A to pohledem Lenky Šimůnkové - matky, která při ní přišla o svou jedinou dceru Elišku. V tomto díle se vrátíme do dnů krátce po této šokující události - na policejní tiskové konference a do období, kdy truchlící matka začala veřejně klást otázky, na které jí ovšem nikdo neodpovídal. Policie vedla vyšetřování a půl roku prakticky mlčela. Lenka Šimůnková si proto informace začala shánět sama a navštívila i matku pachatele. *****Poslech podcastu na toto téma může být náročný, tím spíš že se blíží výročí tragédie. Prosím, myslete na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Třetí díl série zveřejníme v pátek 12. 12. a závěrečný o den později.Články a další informace k nové sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Přinášíme vám další podcastovou řadu. Tentokrát s investigativní reportérkou Seznam Zpráv Kristinou Cirokovou. 21. prosince uplynou dva roky od masové střelby na pražské Filozofické fakultě. Zemřelo při ní 14 studentů a pedagogů, dalších 25 lidí bylo zraněno. Jednou z obětí byla i dvacetiletá studentka Eliška Šimůnková. Její matka Lenka Šimůnková letos na jaře spáchala sebevraždu. Kristina Ciroková s ní více než půl roku natáčela časosběrný dokument. A nakonec se rozhodla z natočeného materiálu připravit podcastovou sérii.Zachycuje příběh matky, která přišla o dceru – a postupně i o víru, že jí stát říká pravdu. Příběh o lidské tragédii, nasazení i přešlapech policistů, nepřesné komunikaci a o tom, jak se bolest Lenky Šimůnkové stala nástrojem v rukou politiků a lidí z dezinformační scény.V první epizodě čtyřdílné podcastové série, která bude v kanálu 5:59 vycházet po dva týdny vždy v pátek a v sobotu, Kristina představuje Lenku a Elišku Šimůnkovy a za pomoci autentických nahrávek získaných z policejního spisu rekonstruuje průběh policejního zásahu osudného 21. prosince 2023.*****Pokud je pro vás dané téma příliš citlivé, zvažte, prosím, zda tuto epizodu poslouchat. A pokud se necítíte psychicky dobře, nebojte se říct si o pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Článek a další informace k nové sérii Nesmířená najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.