Podcasts about filozofick

Smrtonoš fentanyl. Droga, která zabíjí, zamořila Spojené státy. Co fentanyl způsobuje, jak s ním bojovat a není už pro některá města pozdě? Téma pro Denisu Krásnou z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Smrtonoš fentanyl. Droga, která zabíjí, zamořila Spojené státy. Co fentanyl způsobuje, jak s ním bojovat a není už pro některá města pozdě? Téma pro Denisu Krásnou z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v BrněVšechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Každá společnost řeší krize a tou je i válka na Ukrajině, která zasáhla i nás. Naše společnost se klidně mohla pod přílivem uprchlíků třeba i zhroutit, a je velmi pozoruhodné, že se to nestalo. Naopak jsme projevili vysoký stupeň odolnosti, a to včetně toho, jak Ukrajinu dál podporujeme v její sebeobraně,“ domnívá se vědec Martin Nitsche z Filozofického ústavu Akademie věd ČR.

Hosté: Petr Hlaváček, ředitel, odbor výzkumu a vzdělávání, Ústav pro studium totalitních režimů Jakub Rákosník, historik, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Daniel Kroupa, politolog, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370809/

Iniciativa Nahlas společně s ombudsmankou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze připravily workshop pro zájemce a studenty, kteří pořádají seznamovací kurzy. Co by doporučili organizátorům a také účastníkům?

Akademické vody rozvířil otevřený dopis výtvarníka Jiřího Černického, v němž vysvětluje důvody, proč odchází z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Stěžuje si, že není možné se dál na škole vyjadřovat svobodně. „Nemyslím, že by v tomto případě osekával svobodnou diskusi přístup studentů,“ říká doktorandka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Anna Schubertová. „Měli bychom hledat normálnost a nepodléhat nějaké superkorektnosti,“ míní emeritní rektor UMPRUM Jiří Pelcl.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CO BY KDYBY je talk-show se zaměřením na vědu. Moderátoři Martin Rota a JaRon Tomáštík se snaží hosty dostat na pokraj vědeckých hypotéz a hledají odpovědi na absurdní hypotetické otázky. Miroslav Černý Vystudoval moderní filologii, doktorát získal na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde na pozici docenta přednáší anglistiku a amerikanistiku. Badatelsky se zaměřuje na výzkum variant angličtiny v bývalých britských koloniích, na problematiku vymírání menšinových jazyků a na literaturu a kulturu původních národů Severní Ameriky. Jeho autorský profil zahrnuje i činnost překladatelskou, cestopisnou, básnickou, textařskou a editorskou. Marek Timko Marek Timko je uznávaný filozof specializující se na etiku, politickou filozofii a metafyziku. Působí jako vyučující na Univerzitě Palackého v Olomouci a Slezské univerzitě v Opavě. Získal magisterský titul v oboru filozofie a doktorát se zaměřením na metafyziku a filozofii mysli. Jeho výzkumné práce se týkají morálního rozhodování, etických systémů, politických teorií, subjektivity a objektivity. Marek je autor publikací v odborných časopisech a přednáší na mezinárodních konferencích. Je ceněn pro své hluboké pochopení a analytický přístup ke svému oboru. Autor projektu Aleš Brunclík

Dva dni po oslavách historického víťazstva nad fašizmom sme nahliadli na to, čo tvorilo a tvorí podstatu jeho povahy, aké sú dnešné prejavy fašizmu a či súčasné spoločenské procesy a premenné predstavujú živnú pôdu pre pre jeho možný návrat. Diskutujú: Miloslav Szabó, historik a germanista, Filozofická fakulta UK Bratislava a Anton Hruboň, historik, Fakulta politických vied a medzinárodných vzťahov UMB Banská Bystrica. Dramaturgia a moderovanie debaty: Bohdan Smieška Z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Host: Karel Hlaváček, katedra sociologie, Filozofická fakulta Ostravské univerzity https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370615/

Co by kdybychom se potkali s mimozemšťany? CO BY KDYBY je talk-show se zaměřením na vědu. Moderátor Martin Rota se snaží hosty dostat na pokraj vědeckých hypotéz a hledá odpovědi na absurdní hypotetické otázky. Hosté: Jan Tomáštík za Vědátora Miroslav Černý Vystudoval moderní filologii, doktorát získal na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde na pozici docenta přednáší anglistiku a amerikanistiku. Badatelsky se zaměřuje na výzkum variant angličtiny v bývalých britských koloniích, na problematiku vymírání menšinových jazyků a na literaturu a kulturu původních národů Severní Ameriky. Jeho autorský profil zahrnuje i činnost překladatelskou, cestopisnou, básnickou, textařskou a editorskou. Marek Timko Marek Timko je uznávaný filozof specializující se na etiku, politickou filozofii a metafyziku. Působí jako vyučující na Univerzitě Palackého v Olomouci a Slezské univerzitě v Opavě. Získal magisterský titul v oboru filozofie a doktorát se zaměřením na metafyziku a filozofii mysli. Jeho výzkumné práce se týkají morálního rozhodování, etických systémů, politických teorií, subjektivity a objektivity. Marek je autor publikací v odborných časopisech a přednáší na mezinárodních konferencích. Je ceněn pro své hluboké pochopení a analytický přístup ke svému oboru. Autor projektu: Aleš Brunclík Jedná se o zvukový záznam. Originální video lze najít pod tímto odkazem.

V Súdánu pokračují prudké boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory. Mohou za to neshody dvou nejvyšších představitelů vojenského vedení země. Boje mají závažné dopady na civilisty, kteří prchají ze země ve velkém. Co vedlo k současné krizi? A jak to může v Súdánu dopadnout? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s Lenkou Varadzinovou, egyptoložkou z Filozofické fakulty Karlovy Univerzity.

Tomáš Halík je profesorem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1990 je prezidentem České křesťanské akademie a rektorem kostela Nejsvětějšího Salvátora. Od roku 2004 je farářem nově zřízené pražské akademické farnosti. Papež Jan Pavel II. ho jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími a papež Benedikt XVI. ho jmenoval čestným papežským prelátem. Získal nespočet ocenění a v roce 2014 bylo jeho celoživotní dílo oceněno Templetonovou cenou. Se Štěpánem v podcastu diskutovali nad řadou nejen teologických otázek.

Speciální díl podcastu Středověk (jinak) trvá byl natáčen v prostorách brněnského Knihkupectví Barvič & Novotný na ulici Česká. Historik umění Ivana Folettiho a archeolog Jiří Macháček si budou povídat o knize Zápisky z cest 4: Jižní Kavkaz. Ta obsahuje články studentů brněnského Semináře dějin umění, kteří vycestovali za krásami Jižního Kavkazu, do Arménie, Gruzie a na území dnešního Turecka.Knihu si můžete koupit na našich stránkách: https://www.earlymedievalstudies.com/membership.html nebo v hlavních knihkupectvích po celé České republice.Děkujeme Semináři dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a nakladatelství MUNIPRESS.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou aukčního domu Zezula.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Gajane Achverdjanová a Anna KelblováZvuková postprodukce: Gajane AchverdjanováZnělka: Jakub KrausPoděkování Kláře Doležalové za přípravu textů a jejich korekturu.Pokud Vás zajímají aktivity Centra raně středověkých studií, můžete se přihlásit k odběru novinek zde česky http://eepurl.com/dJYjqU nebo anglicky http://eepurl.com/dJYtNM.Staňte se členem a podpořte naše aktivity: https://www.earlymedievalstudies.com/... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Donald Trump dnes jako první exprezident v historii Spojených států stane v roli obžalovaného před soudem. V New Yorku si vyslechne obvinění v souvislosti s platbou za mlčení pornoherečky Stormy Daniels během prezidentské kampaně v roce 2016. O jaký mezník americké historie se jedná? A jak ovlivní Trumpovy snahy o návrat do Bílého domu? Host: Jan Beneš - amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

 Kým bude v Rusku pri moci Putin, je Bezpečnostná rada OSN zablokovaná.  Pre nás je dôležité, že sme v NATO, na OSN by sa už dnes nedá veľmi spoliehať.  OSN nie je mŕtvy koncept, potrebuje ale zásadnú reformu. Ako ju však urobiť tak, aby ju rešpektovali aj všetky reálne veľmoci? Témy pre filozofa a právnika Michala Liptáka. V marci 2003, pred dvadsiatim rokmi, začali Spojené štáty inváziu do Iraku. Kľúčové dôvody, ktorými ju vtedy obhajovali, v skúške času však neobstáli a argumenty o zbraniach hromadného ničenia mieriacich rovno na Londýn sa dokonca ukázali ako lož. No a dnes sa zasa táto intervencia stáva častým, ale rovnako tak i zástupným argumentom zástancov Putinovej invázie na Ukrajine. Aké stopy na tvári medzinárodného práva táto intervencia s názvom “Iracká sloboda” vyryla, prečo sa sa jej iniciátori tak veľmi zmýlili a mohla sa stať negatívnym precedensom, ktorý zmenil pohľad sveta na nás, teda Západné spoločenstvo? Dá sa na medzinárodné právo spoľahnúť, keď ho nemá reálne kto vymáhať? Sú niektoré intervencie legitímne a správne a ak áno, na základe čoho a kto ich má aj reálne vykonať a umierať v nich? No a je v čase, keď Rusko, ako jeden z členov Bezpečnostnej rady OSN, útočí na Ukrajinu, koncept OSN ešte vôbec zmysluplný? A ako by vlastne vyzeral svet bez garancií medzinárodného práva? Témy a otázky pre právnika a filozofa z Filozofického ústavu SAV Michala Liptáka. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Odvolává, odvolává a kritiku odmítá. Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Rozhádali se v něm už zase historici. Kvůli čemu? Jak vlastně zkoumat dějiny? A potřebujeme na to speciální ústav? Téma pro historika Michala Stehlíka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů hrozí stávkou nebo odchodem na střední a základní školy kvůli podprůměrným platům. Dělá stát dost pro to, aby se jejich situace zlepšila? „Celé vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno a my se snažíme tuto situaci řešit,“ říká vrchní ředitelka sekce pro vysoké školství ministerstva Radka Wildová. „Dosud ne, ale chovám naději, že se blýská na lepší časy,“ věří děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal.

Jak uchránit pozornost jako klíčový statek? Jak chápat dnešní svět z pohledu přehlcení z možností volby? A jak svět sociálních sítí a takzvaných digitálních mělčin ovlivňuje politiku a společnost jako celek? Hostem dalšího dílu Deep Talks byl přední český filozof Václav Bělohradský. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově. Profesor Bělohradský patří k žákům Jana Patočky a dlouhá léta spolupracoval s českými exilovými nakladatelstvími a domácím disentem. Je autorem mnoha knih, z těch posledních například Čas pléthokracie.

Egyptolog Miroslav Bárta a jeho přednáška o prokletí elektromobilů, podezřelé černozemi v pralese a nejstarším lobbistovi na světě… :-) "Společnost drží pohromadě hodnoty a vize, ne excelové tabulky…“ – Miroslav Bárta PODPOŘTE MÉ USILÍ O OPRAVU ROZBITÉHO SVĚTA A DALŠÍ PARÁDNÍ PŘEDNÁŠKY: https://neurazitelny.cz/podpora VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=g0l4rZEKR7Y CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ MŮJ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri V přednášce Miroslava Bárty odhalíme například: - Kterak hrstka trilobitů zcela převrátila naše smýšlení o evoluci - 17:00 - Tři věci, které odlišují skutečné elity od mnoha rádoby verzí - 41:56 - Jaké události dokázaly způsobit kolaps hned několika civilizací najednou - 59:57 - Proč nemá cenu se stresovat tím, čím bychom se stresovat měli - 1:18:15 Sledujte mě na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Hlavním povoláním je profesor Miroslav Bárta egyptolog a archeolog, jenž už více než 10 let vede výzkum archeologické lokality v Abúsíru. Mimo to se ale zabývá také mezioborovým výzkumem vzestupů a kolapsů civilizací, na kteréžto téma sepsal v autorském kolektivu Miroslav Bárta knihy Kolaps a regenerace a Civilizace a dějiny. Na základě tohoto výzkumu postuloval Miroslav Bárta sedm zákonů kterými se cykly kolapsu a regenerace řídí. Těchto sedm zákonů vytvořilo také základ, na němž vystavěl Miroslav Bárta film Civilizace, jehož spoluautorem je cestovatel, kameraman a režisér Petr Horký. Zmíněných 7 zákonů Civilizace představuje ve vizuální podobě natáčené po celém světě. Od června 2022 je spojena se jménem Miroslav Bárta přednáška Vzestupy a pády civilizací. V první části přednášky představil Miroslav Bárta sedm zákonů hezky popořadě, včetně názorných příkladů a souvislostí. Dozvěděli jsme se, co nám může archeologie prozradit o současném světě, a také jsme poznali nejstaršího lobbistu na světě. Prostor dostaly i pojmy jako nepotismus či vetokracie. Závěr přednášky přinesla zamyšlení nad tím, jak dosáhnout toho, aby nás nepotkal stejný osud jako dosud všechny civilizace před námi. Jako nejstabilnější označil Miroslav Bárta civilizace s nízkou komplexitou a náročností, která má silnou občanskou společnost a dokáže se adaptovat na vnější změny. Večer s Miroslavem Bártou se odehrál 13. června roku 2022 ve Velké aule Filozofické fakulty UK. Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chci potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. PS: Pevně věřím, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

Únor 1948 změnil osudy mnoha lidem. Byl mezi nimi i student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Peška (1920 až 2002). Odešel do exilu, pracoval pro Rádio Svobodná Evropa a nakonec zakotvil na francouzských univerzitách. V pořadu Portréty přiblíží jeho život historička Doubravka Olšáková.

Únor 1948 změnil osudy mnoha lidem. Byl mezi nimi i student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Peška (1920 až 2002). Odešel do exilu, pracoval pro Rádio Svobodná Evropa a nakonec zakotvil na francouzských univerzitách. V pořadu Portréty přiblíží jeho život historička Doubravka Olšáková.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco učitelům na základních a středních školách má zákon garantovat nadprůměrný příjem, vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů nyní kvůli nízkým platům zvažují stávku. „Už je to pod hranicí důstojné mzdy, za níž lze ve městech, kde se otevírají vysoké školy, přežít,“ upozorňuje Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Po vypjaté a nenávistné předvolební kampani všichni hovoří o sjednocování společnosti. „Apel na sjednocování po tom, co nás volby rozdělily, znamená, že se tady bude potřeba hluboce zamyslet, co to všechno má znamenat. Kdo jsme my a co to znamená sjednocovat. Protože nějak usilovat o homogenní společnost je strašné,“ myslí si filozof Miroslav Petříček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Může ale volání po sjednocování znamenat, že se alespoň přestaneme nenávidět?

„Každý volič by měl sledovat média, aby měl představu o vystupování jednotlivých kandidátů a taky znát pravomoci prezidenta, aby neměl očekávání, která budoucí hlava státu naplňovat nemůže,” radí politoložka Eva Lebedová z Katedry politologie a evropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v doprovodném rozhovoru k minisérii Na Hradě.

VIERA A MATEMATIKA, PRAVDA A NEPRAVDA. Ateliér RAMAGU a Filozofická fakulta Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach prinášajú novú sériu diskusií. Stálym hosťom bude Mgr. Martin Škára, PhD. a hosťom pre túto tému bude kňaz, košický dominikán, brat Reginald. Dajte si u nás pohár dobrého vína a vypočujte si moderovanú diskusiu o tom, na čom skutočne záleží.

Študenti žurnalistiky sú zdesení z útokov politikov na novinárov a mnohí chcú radšej písať o športe ako o politike. V dnešnom podcaste o tom hovoria vedúci katedry žurnalistiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského a jeho kolegyňa Lucia Virostková. Novinár musí vedieť viac ako ostatní a preto musí veľa čítať. Ako sa dá rozlíšiť seriózna informácia? Slovensko potrebuje fungujúcu novinársku organizáciu, lebo politici si na novinárov dovoľujú priveľa. Politik predsa nemôže novinárovi určovať hranice, pokiaľ ho môže kritizovať. Novinárskych škôl je priveľa – a ak by ich bolo menej, mohli by sme si budúcich novinárov viac vyberať, hovorí novinárka a vysokoškolská učiteľka žurnalistiky Lucia Virostková. Ako rozlíšime spoľahlivý zdroj informácií od toho, ktorý s novinárčinou nemá nič spoločné? Majú novinári patent na pravdu a vedia ju vždy rozlíšiť? A ako má vyzerať žurnalistika v 21. storočí? Aby z detí nevyrástli konšpirátori, neschopní zorientovať sa vo svete, treba začať vzdelávať budúcich učiteľov. Filozofická fakulta UK to už robí a núti budúcich učiteľov vzdelávať sa v mediálnej výchove. Aj niektorí učitelia sú totiž konšpirátori a obhajujú extrémistov. Výchova ku kritickému mysleniu nemá byť na jendom predmete, ale na všetkých, a to už od materskej školy. A má byť učiteľ v 21. storočí autoritou? Nahrával Peter Hanák.

Datový analytik a vedoucí oboru studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nabízí na Dvojce rozbor chování některých prezidentských kandidátů na sociálních sítích. V audiozáznamu rozhovoru se Zitou Senkovou ale rozebere i projekt Ohňostroj lží, který nahlíží do zákulisí dezinformačního ekosystému v Evropě, nebo dopady umělé inteligence na náš obyčejný život. Budeme s ní konzultovat naše běžné problémy? Poslechněte si celé Jak to vidí…Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Študenti žurnalistiky sú zdesení z útokov politikov na novinárov a mnohí chcú radšej písať o športe ako o politike. V dnešnom podcaste o tom hovoria vedúci katedry žurnalistiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského a jeho kolegyňa Lucia Virostková. Novinár musí vedieť viac ako ostatní a preto musí veľa čítať. Ako sa dá rozlíšiť seriózna informácia? Slovensko potrebuje fungujúcu novinársku organizáciu, lebo politici si na novinárov dovoľujú priveľa. Politik predsa nemôže novinárovi určovať hranice, pokiaľ ho môže kritizovať. Novinárskych škôl je priveľa – a ak by ich bolo menej, mohli by sme si budúcich novinárov viac vyberať, hovorí novinárka a vysokoškolská učiteľka žurnalistiky Lucia Virostková. Ako rozlíšime spoľahlivý zdroj informácií od toho, ktorý s novinárčinou nemá nič spoločné? Majú novinári patent na pravdu a vedia ju vždy rozlíšiť? A ako má vyzerať žurnalistika v 21. storočí? Aby z detí nevyrástli konšpirátori, neschopní zorientovať sa vo svete, treba začať vzdelávať budúcich učiteľov. Filozofická fakulta UK to už robí a núti budúcich učiteľov vzdelávať sa v mediálnej výchove. Aj niektorí učitelia sú totiž konšpirátori a obhajujú extrémistov. Výchova ku kritickému mysleniu nemá byť na jendom predmete, ale na všetkých, a to už od materskej školy. A má byť učiteľ v 21. storočí autoritou? Nahrával Peter Hanák.  

Študenti žurnalistiky sú zdesení z útokov politikov na novinárov a mnohí chcú radšej písať o športe ako o politike. V dnešnom podcaste o tom hovoria vedúci katedry žurnalistiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského a jeho kolegyňa Lucia Virostková. Novinár musí vedieť viac ako ostatní a preto musí veľa čítať. Ako sa dá rozlíšiť seriózna informácia? Slovensko potrebuje fungujúcu novinársku organizáciu, lebo politici si na novinárov dovoľujú priveľa. Politik predsa nemôže novinárovi určovať hranice, pokiaľ ho môže kritizovať. Novinárskych škôl je priveľa – a ak by ich bolo menej, mohli by sme si budúcich novinárov viac vyberať, hovorí novinárka a vysokoškolská učiteľka žurnalistiky Lucia Virostková. Ako rozlíšime spoľahlivý zdroj informácií od toho, ktorý s novinárčinou nemá nič spoločné? Majú novinári patent na pravdu a vedia ju vždy rozlíšiť? A ako má vyzerať žurnalistika v 21. storočí? Aby z detí nevyrástli konšpirátori, neschopní zorientovať sa vo svete, treba začať vzdelávať budúcich učiteľov. Filozofická fakulta UK to už robí a núti budúcich učiteľov vzdelávať sa v mediálnej výchove. Aj niektorí učitelia sú totiž konšpirátori a obhajujú extrémistov. Výchova ku kritickému mysleniu nemá byť na jendom predmete, ale na všetkých, a to už od materskej školy. A má byť učiteľ v 21. storočí autoritou? Nahrával Peter Hanák.

Generál Petr Pavel a jeho přednáška o kvalitně nalakované pravdě, vších v mezinárodním kožichu a otevřených dveřích do neznáma… :-) "Přiznat chybu a ukázat vůli a schopnost nápravy je spíš výraz síly než slabosti…“ – Petr Pavel PODPOŘTE MÉ USILÍ O OPRAVU ROZBITÉHO SVĚTA A DALŠÍ PARÁDNÍ PŘEDNÁŠKY: https://neurazitelny.cz/chci-pomoci VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=kl_uxuznTAk CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ MŮJ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri V přednášce Petra Pavla rozkryjeme například: - Čím dal západ Rusku definitivně zelenou pro vpád na Ukrajinu – 27:08 - Proč NATO tak často přináší chaos do zemí, ve kterých zasahuje – 1:06:45 - Zda je generál Pavel pro návrat základní vojenské služby a proč- 1:24:47 - Co je podle něj největší aktuální bezpečnostní hrozbou - 1:41:17 Sledujte mě na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Petr Pavel je armádní generál ve výslužbě, v letech 2012 – 2015 náčelník Generálního štábu AČR. Jako důležitou kapitolu své vojenské kariéry má Petr Pavel NATO, ve kterém v letech 2015 – 2018 vykonával post předsedy vojenského výboru. V září 2022 oznámil kandidaturu prezidentský úřad, o to intenzivněji se nní probírá v souvislosti se jménem generál Pavel minulost v KSČ. Zda bude nakonec Petr Pavel prezident České republiky se ukáže v lednu 2023. Poměrně často prezentuje generál Pavel názory na mezinárodní dění a vztahy v různých médiích, zajímavý rozhovor například poskytl Petr Pavel DVTV. Při mnoha příležitostech označil generál Pavel Rusko za největší bezpečnostní hrozbu pro západ. Od května 2022 je spojena se jménem Petr Pavel přednáška Cesta z chaosu. První část přednášky věnoval generál Pavel zhodnocení a historickým souvislostem stávajícího konfliktu na Ukrajině. Poznali jsme odlišné pohledy Ruska a západu na svět, jeho uspořádání a bezpečnost. Tématem druhé kapitoly přednášky bylo krizové řízení a doporučení, co v nejrůznějších krizích dělat či nikoli. Velký prostor ponechal Petr Pavel debatě s diváky, která započala dotazem na působení armády v nedávné zdravotní krizi. Řeč přišla rovněž na současnost a budoucnost NATO, na (ne)reformovatelnost státní správy ve srovnání s armádou či na vnímání chyb a cílené vyhledávání problémů. Večer s Petrem Pavlem se odehrál 16. května roku 2022 ve Velké aule Filozofické fakulty UK. Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chci potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. PS: Pevně věřím, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

V roce 2019 vznikla v reakci na středoškolské hnutí Fridays for Future i vysokoškolská větev s názvem Univerzity za klima. Ta se poprvé do širšího povědomí zapsala v roce 2019, kdy se na Filozofické fakultě Karlovy univerzity odehrála vůbec první Univerzitní stávka za klima. Jí se účastnilo nejen studentstvo, ale i část pedagogického sboru, a připomínali tak – mimo jiné – i ekologický rozměr sametové revoluce.

Pták je volný - ohlásil Elon Musk po nákupu Twitteru. Jenže - podle jakých pravidel bude teď létat? Jaké změny Twitter čekají? Otázky pro Josefa Šlerku, datového analytika a vedoucího oboru Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pták je volný - ohlásil Elon Musk po nákupu Twitteru. Jenže - podle jakých pravidel bude teď létat? Jaké změny Twitter čekají? Otázky pro Josefa Šlerku, datového analytika a vedoucího oboru Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Biochemik Jan Konvalinka a jeho přednáška o Nobelovkách v jogurtu, mikrofonové chorobě a podceňování komiksových postaviček… :-) "Tohle není sci-fi, to jsou témata diplomových prací na Harvardu…“ – Jan Konvalinka PODPOŘTE MÉ USILÍ O OPRAVU ROZBITÉHO SVĚTA A DALŠÍ PARÁDNÍ PŘEDNÁŠKY: https://neurazitelny.cz/chci-pomoci VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=vyqxXrcEucg CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ MŮJ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri V přednášce Jana Konvalinky vybádáme například: - Které nedávné vědecké objevy byly natolik znepokojující, že se málem nesměly publikovat – 20:33 - Co stálo za nadšením kolem ivermektinu a jak je to doopravdy – 41:26 - Jaké zvěsti se – už před 30 lety! – šířily o viru HIV a dneska jako když najdeš - 1:14:13 - Co Honza považuje za největší ostudu ve vědě, včetně názorných příkladů - 1:30:14 Sledujte mě na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Jan Konvalinka je hlavním povoláním biochemik a molekulární biolog. Od roku 2022 vede z pozice ředitele Ústav organické chemie a biochemie, po dobu osmi let jej Univerzita Karlova povřila funkcí proděkana pro vědu a výzkum. Jeho odborným zájmem je virus HIV a léčba HIV a obecně lidské patogeny. Ve svých přednáškách a vstupech na sociálních sítích se snaží propagovat kritické myšlení a rozbíjet konspirační teorie létající éterem. Jméno Jan Konvalinka se začalo hodně skloňovat v posledních dvou letech, ve kterých využíval Jan Konvalinka Facebook a Twitter, aby uklidnil občany České republiky v nelehkých časech a přinášel ověřené informace o vývoji situace a o tom, kdy bychom mohli očekávat účinná virostatika či podpůrné léky. Od roku 2022 je (na druhý pokus) spojena se jménem Jan Konvalinka přednáška Lesk a bída moderní vědy. V úvodu přednášky porozprávěl Honza o vědě vítězné a vědě neviditelné, přičemž zástupcem té první je bezpochyby Antonín Holý a té druhé Alois Pískala. Dozvěděli jsme se poutavé příběhy vědců spojených s metodou Crispr Cas9 a výhledy, které nám genové manipulace a genové modifikace přináší pro takové oblasti jako léčba rakoviny či léčba leukémie. Velmi důležitou součástí Honzova povídání byla pasáž o tom, jak vlastně funguje vědecká metoda a co od ní můžeme nebo nemůžeme čekat. V diskuzi se Honza zamyslel, co považuje za největší ostudu ve vědě nebo jaké zajímavé trendy vidí ve svém oboru, při kteréžto příležitosti Honza zmínil lidský genom s nástroji jeho modifikace a pokroky, které přináší molekulární biologie a imunoonkologie. Večer s Janem Konvalinkou na téma lesk a bída moderní vědy se odehrál 25. dubna roku 2022 ve Velké aule Filozofické fakulty UK. Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chci potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. PS: Pevně věřím, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

Srp, kladivo a kult osobnosti Si Ťin-pchinga. Má už stejnou pozici jako Mao Ce-tung? Potřebuje Čína k něčemu Rusko? A máme se bát války o Tchaj-wan? Odpovídá sinolog Jiří Hudeček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Iránsky režim má čoraz väčšie problémy udržať mladú krajinu v teokratickom kŕči. Kam povedú súčasné nepokoje, aké postavenie majú v Iráne ženy a čo znamená túžba po slobode v náboženskej diktatúre? Pozvanie do diskusie prijali: Venus Jahanpour, riaditeľka základnej školy Attila Kovács, religionista, Filozofická fakulta UK Fatima Rahimi, novinárka

Hostem je Denisa Krásná  z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.  Vysvětlí, kdo jsou ti, kteří přežili asimiliační programy z minulých století a bojovali a stále bojují za své jazyky, kulturu i tradice. A kam především je potřeba směřovat miliardy dolarů, které kanadská vláda schválila, jako reparace za potírání původních obyvatel. Moderuje Renata Kropáčková.

Internátní školy pro původní obyvatele Kanady fungovaly mezi lety 1874 až 1996. Jak ovlivnily domorodé, nesprávně také indiánské, kmeny a jejich kulturu, vysvětluje ve Studiu Leonardo Denisa Krásná z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Shazují hidžáby, stříhají si vlasy, šlapou po fotkách duchovního vůdce země a ukazují mu prostředníček. Statečné ženy Íránu. A nejen ty. Za co Íránci bojují? A jak to na ulicích v době protestů vypadá? Byla tam íránistka Zuzana Kříhová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Shazují hidžáby, stříhají si vlasy, šlapou po fotkách duchovního vůdce země a ukazují mu prostředníček. Statečné ženy Íránu. A nejen ty. Za co Íránci bojují? A jak to na ulicích v době protestů vypadá? Byla tam íránistka Zuzana Kříhová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Shazují hidžáby, stříhají si vlasy, šlapou po fotkách duchovního vůdce země a ukazují mu prostředníček. Statečné ženy Íránu. A nejen ty. Za co Íránci bojují? A jak to na ulicích v době protestů vypadá? Byla tam íránistka Zuzana Kříhová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Richard Biegel, historik umění, ředitel, Ústav pro dějiny umění, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, předseda Klubu za starou Prahu https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371004/

Klinický farmakolog a infektolog Jan Strojil a jeho přednáška o procházkách v kanalizaci, mumiích léčených antibiotiky a nezasloužené sklepní Nobelovce… :-) "Snad nám chemici umožní zase léčit pacienty a nebát se, že je v nemocnici zabijeme…“ – Jan Strojil PODPOŘTE MÉ USILÍ O OPRAVU ROZBITÉHO SVĚTA A DALŠÍ PARÁDNÍ PŘEDNÁŠKY: https://neurazitelny.cz/chci-pomoci VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=wCpW6H-FbQE CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ MŮJ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri V přednášce Jana Strojila objevíme například: - Proč jsme za posledních 50 let nedokázali přijít s novými antibiotiky – 30:31 - Jaké dříve netušené metody boje s infekcemi se právě zkouší v klinických studiích – 45:12 - Jak se doopravdy snáší antibiotika s alkoholem :-) - 1:08:31 - Zda by antibiotika začala být znovu účinná, kdybychom je na chvíli přestali používat - 1:25:37 Sledujte nás na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Jan Strojil působí jako klinický farmakolog a embryonální infektolog ve Fakultní nemocnici Olomouc a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Obdržel Fulbright-Masarykovo stipendium a bojí se doktorů. Jako asi každý lékař, který se jen trochu přiblížil urgentnímu příjmu, musí i on často rozhodovat, zda mají pro daného pacienta širokospektrální antibiotika nějaký přínos, či zda pacientem získané infekční choroby dokáže zpacifikovat imunitní systém dotyčného. I když by si Jan Strojil antibiotika za téma své přednášky asi sám od sebe nevybral, říkal jsem si, že antibiotická rezistence je dostatečně velký a aktuální strašák, aby si zasloužila neurazitelnou pozornost kvalitního přednášejícího. Od února 2022 je tak spojena se jménem Jan Strojil přednáška na téma antibiotika a antibiotická rezistence. Konec konců, po této přednášce jsem pevně přesvědčen, že to nebylo naposledy, kdy se Jan Strojil v Neurazitelném projektu objevil. :-) V úvodu přednášky jsme zjistili, že ne všechny infekce a infekční choroby jsou si rovny a že předepsat antibiotika má smysl opravdu jen v případě bakteriální infekce. Poté jsme se ponořili trochu do historie a pochopili, jak obrovsky náhodný objev penicilin představoval a jak málo chybělo, aby penicilin antibiotika vůbec světu neotevřel. Chybět nesměl ani proces, kterým antibiotická rezistence vzniká. Na závěr přednášky nám Honza ukázal příslovečné kdo-za-to-může (s důkazními daty ze zemí, kde se dají sehnat antibiotika bez předpisu ) a nové slibné metody boje s infekcemi. Diskuse pak přinesla odpovědi na věčnou otázku antibiotika a alkohol či alergie na penicilin a jiné léky. Dozvěděli jsme se rovněž kdy zaberou antibiotika s výhledem na třídenní antibiotika jako možnou budoucnost léčby. Večer s Janem Strojilem na téma antibiotika se odehrál 14. února roku 2022 ve Velké aule Filozofické fakulty UK. Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chci potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. PS: Pevně věřím, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

Křížky, hlasy, lístky, komise, urny. Prostě volby. Letos hlavně ty komunální. Proč jsou tak složité? Jak se hlasy přepočítávají? A má smysl volit spíš favority, anebo celé strany? Ví politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Křížky, hlasy, lístky, komise, urny. Prostě volby. Letos hlavně ty komunální. Proč jsou tak složité? Jak se hlasy přepočítávají? A má smysl volit spíš favority, anebo celé strany? Ví politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Odborník na umělou inteligenci Josef Holý a jeho přednáška o všemocných tvůrcích budoucnosti, superpočítačích v našich kapsách a boji o naše mozky… :-) "Největším nepřítelem Facebooku a Googlu je náš spánek…“ – Josef Holý PODPOŘTE NAŠE USILÍ O OPRAVU ROZBITÉHO SVĚTA A DALŠÍ PARÁDNÍ PŘEDNÁŠKY: https://neurazitelny.cz/chci-pomoci VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=eh8LtlAZLmI CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ NÁŠ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri V přednášce Josefa Holého rozmotáme například: – Jak vytvořit absolutní hit z písničky, která se nikomu nelíbí – 13:38 – Které titěrné detaily v pár obrázcích rozhodují o budoucnosti Evropské unie – 31:44 – Proč je factchecking bohužel planou nadějí pro boj s dezinformacemi – 1:02:06 – Jaká časovaná bomba tiká uvnitř virtuální měny Bitcoin – 1:32:52 Sledujte nás na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Discord: https://discord.gg/ux2kz76nAY Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Josef Holý je odborník na umělou inteligenci a algoritmy, které sociální sítě využívají, aby propojovaly svět a ulehčovaly nám život – to je aspoň oficiální verze reality. Pokud ale jen trochu znáte podcast Kanárci v síti z dílny autorské dvojice Josef Holý Alexandra Alvarová, bude přinejmenším tušit, že skutečnost zdaleka není tak růžová. Profesně má aktuálně za svého zaměstnavatele Josef Holý Avast a podcastům se věnuje ve svém volném čase. Pro mnohé posluchače jsou Kanárci v síti podcast s velkým potenciálem nepříjemně otevírat oči. Autorské duo Josef Holý a Saša Alvarová v něm rozebírá nejrůznější kauzy a jiné dění kolem internetu, dezinformací a podobně. A že je kolem pojmu sociální sítě historie kauz už poměrně barvitá – vždyť jen za dobu co jsou Kanárci online vzniklo 53 dílů podcastu, který se těší velké divácké oblibě. Od ledna 2022 je spjata se jménem Josef Holý přednáška „Lapeni v sociálních sítích“. Nutno říct, že ani na Filozofické fakultě sociální sítě prezentace Josefa Holého vůbec nešetřila. Dozvěděli jsme se o všemocných algoritmech, které nejen že třídí obsah, který k nám na sítích doputuje, ale také dokáží velmi chytře pracovat s emocemi, aby nás na sítích udržely co nejdéle – což je, jak jsme zjistili, ten vůbec nejdůležitější cíl, jaký umělá inteligence v pozadí sociální sítě má. Objevili jsme také neuvěřitelnou moc architektů nové budoucnosti, mezi které patří třeba Mark Zuckerberg nebo Elon Musk. Sledovali jsme, jak druhý jmenovaný jediným tweetem o pár desítkách znaků způsobil virtuální měně Bitcoin ztrátu 150 miliard dolarů. Nakonec jsme se zamysleli nad pojmy svoboda projevu a ještě důležitější svoboda dosahu, stejně jako nad otázkou Co s tím? Večer s Josefem Holým se konal 10. ledna roku 2022 ve Velké aule Filozofické fakulty UK. Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chceme potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. PS: Pevně věříme, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

O fake news, propagandě, ale i řetězových e-mailech, které přispívají k šíření lží a nepřesností. Taková jsou témata, která na Dvojce komentuje mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. „Vrátil se styl práce, kdy se novináři vydali přímo na místo,“ hodnotí přístup českých médií v pořadu Jak to vidí...

Mobily, tablety, počítače. Používáme je v práci i ve volném čase. Balancujeme mezi offline a online životem. Stále častěji se ale v digitálním světě pohybují i malé děti. Jak je ochránit před nástrahami internetu, online her a sociálních sítí? Přibližuje odbornice na technologie Michaela Slussareff ze Studií nových médií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Mobily, tablety, počítače. Používáme je v práci i ve volném čase. Balancujeme mezi offline a online životem. Stále častěji se ale v digitálním světě pohybují i malé děti. Jak je ochránit před nástrahami internetu, online her a sociálních sítí? Přibližuje odbornice na technologie Michaela Slussareff ze Studií nových médií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Mobily, tablety, počítače. Používáme je v práci i ve volném čase. Balancujeme mezi offline a online životem. Stále častěji se ale v digitálním světě pohybují i malé děti. Jak je ochránit před nástrahami internetu, online her a sociálních sítí? Přibližuje odbornice na technologie Michaela Slussareff ze Studií nových médií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.