Podcasts about budeme

Automatizácia, umelá inteligencia a robotika už dávno nie súlen témou sci-fi románov. Postupne a nekompromisne preberajú nielen ťažkúmanuálnu prácu, ale aj logistiku, komplexnú analýzu dát, kreatívnu tvorbu čiprogramovanie. Blížime sa k bodu, kedy tradičné zamestnanie, ako ho poznáme,prestane byť pre prežitie človeka nevyhnutné. Čo sa však stane so spoločnosťou,keď stroje zvládnu väčšinu našej práce efektívnejšie, rýchlejšie a lacnejšie?

Naším hostem je dopravní ředitel pražského dopravního podniku Jan Barchánek. Má na starosti zjednodušeně ty pracovníky podniku, kteří nosí uniformu, ať už jsou to řidiči, dispečeři, revizoři, či pracovníci infocenter dopravního podniku. Právě dnes se začíná stavět pokračování metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. A nejde jen o samotnou stavbu, ale také o přípravu automatického provozu na linkách C a D. Dodavatele automatických vlaků i celého řídicího systému vybírá dopravní podnik formou soutěžního dialogu a počítá i s postupným nahrazováním stávajících vlaků céčka za nové bez strojvedoucího. „K 30. dubnu je ukončena kvalifikační fáze. Máme dva uchazeče a s těmi začneme jednat. Budeme s nimi v jednací fázi řešit konkrétní technické podmínky pro vozidla, zabezpečovací systém, ale i oblast výluk. Kolik opatření budou schopni na lince C zvládnout během nočních výluk bez dopadu na cestující. Nebude to určitě jednoduché, ale výsledkem by měl být i na trase C kratší interval. Nový systém by nám měl umožnit zkrátit minimální interval ze stávajících 105-110 vteřin na 90 vteřin,“ říká v podcastu Jan Barchánek. V polovině roku 2028 by mohl být podle něj vyhlášen vítěz.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Vrátíme pravidla financování veřejnoprávních médií tak, aby nebyla pod politickou vůlí. Zajistíme jim indexaci a obranu proti tomu, že je tady inflace. A zajistíme jim to, aby nás, až budeme vládnout, mohla přísně kontrolovat,“ avizuje předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Co se v EU mění po zavedení Paktu o migraci a azylu? Může si vláda dovolit pakt odmítnout, jak často opakuje? A mělo by se v Česku více debatovat o smyslu médií veřejné služby?

V 91. epizóde som sa rozprával s Jurajom Ferkom, profesionálnym psím koučom, ktorému prešlo rukami viac ako 10 000 psov a výcviku sa venuje vyše 20 rokov. Juraj nie je len tréner psov, ale hlavne tréner ľudí, pretože ako hovorí hneď na začiatku podcastu, jeho robota je naučiť majiteľov, aby dokázali vychovať vlastného psa. Hneď na úvod sme otvorili tému, či technológie nahradia trénerov psov. Juraj vysvetľuje, že táto profesia podľa neho nezmizne úplne, ale extrémne sa zredukuje, pretože veľká časť jeho práce je dnes tlmočenie medzi psom a človekom. Zároveň hovorí, že dobrý tréner psov musí byť kombináciou psychológa, etológa, kouča, odborníka na správanie, výživu aj anatómiu psa.Veľká časť rozhovoru bola o tom, čo robia majitelia pri výchove psov zle. Juraj veľmi jasne pomenoval, že najväčšia chyba je, keď človek začne poslúchať svojho psa a nevedomky ho učí, že pes riadi situáciu. Rozobrali sme základné princípy výcviku, prečo každé správanie vytvára budúce rituály, prečo pes nie je dieťa a prečo nestačí iba „mať ho rád“. Dotkli sme sa aj bullshit trendov vo výcviku psov, extrémov medzi tvrdým nátlakom a úplnou benevolenciou a toho, prečo výcvik bez pochopenia potrieb psa často len vyrába ďalšie problémy.Silná časť prišla pri téme útoku psa. Juraj vysvetlil pozíciu stromu a pozíciu korytnačky, teda jednoduché princípy, ktoré sa učia aj deti, aby vedeli reagovať v nebezpečnej situácii. Hovoril aj o tom, prečo pred psom nemáte utekať, prečo sa nemáte hrať na hrdinu a prečo má v prvom rade konať majiteľ psa. V druhej polovici sme sa dostali aj k tomu, či sa raz budeme vedieť so psami rozprávať pomocou AI, či bude štekanie preložiteľné do ľudskej reči, čo znamená samostatný pes a ako môžu do sveta zvierat vstúpiť robotické psy.V závere sme rozobrali aj podnikateľskú stránku jeho práce. Juraj otvorene hovorí o tom, ako ťažko sa škáluje biznis postavený na osobnosti foundera, prečo mu nefungovalo iba otvárať nové cvičiská a najímať trénerov, no aj prečo sa snaží hľadať model, ktorý nebude stáť len na ňom. Tento diel je plný praktických rád pre každého, kto má psa, rozmýšľa nad psom alebo chce pochopiť, že výcvik psa je v skutočnosti výcvik človeka. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly: 00:00:00 – Predstavenie hosťa00:01:47 – Technológia nahradí trénerov00:06:54 – Čo robí trénera psov dobrým?00:13:29 – Základné princípy tréningu psa00:19:54 – Chyby pri tréningu psov00:27:27 – Bullshit trendy pri výcviku psa00:40:03 – Čo robiť pri útoku psa?00:48:37 – Budeme sa vedieť rozprávať so psami?00:51:17 – Samostatný pes00:53:46 – Robotické psy00:57:03 – Ako škálovať biznis postavený na founderovi?01:04:47 – Pes a golf01:07:32 – Čo odporúča Juraj Ferko?01:09:00 – Zmysel života podľa Juraja Ferka---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-XN---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

„Vrátíme pravidla financování veřejnoprávních médií tak, aby nebyla pod politickou vůlí. Zajistíme jim indexaci a obranu proti tomu, že je tady inflace. A zajistíme jim to, aby nás, až budeme vládnout, mohla přísně kontrolovat,“ avizuje předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Co se v EU mění po zavedení Paktu o migraci a azylu? Může si vláda dovolit pakt odmítnout, jak často opakuje? A mělo by se v Česku více debatovat o smyslu médií veřejné služby?

„Vrátíme pravidla financování veřejnoprávních médií tak, aby nebyla pod politickou vůlí. Zajistíme jim indexaci a obranu proti tomu, že je tady inflace. A zajistíme jim to, aby nás, až budeme vládnout, mohla přísně kontrolovat,“ avizuje předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Co se v EU mění po zavedení Paktu o migraci a azylu? Může si vláda dovolit pakt odmítnout, jak často opakuje? A mělo by se v Česku více debatovat o smyslu médií veřejné služby?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem radioporadny je Martin Pučálka, odborník na výživu zvířat. A dnes se budeme bavit především o psech. My lidé budeme sklízet ze zahrádek, což nám může v horkém létě zajistit odlehčenější jídelníček. Budeme jíst více ovoce a zeleniny.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czNa podzim loňského roku jsme zažili intenzivní debatu o návrhu evropské regulace pro boj s dětskou pornografií, známém jako Chat Control. Ten v některých verzích hrozil plošným skenováním privátní on-line komunikace, a tedy mimořádně tvrdým zásahem do soukromí občanů členských států. Šlo zároveň o symbolický okamžik: Evropská unie, dlouho vnímaná spíš jako garant ochrany osobních dat – přinejmenším od éry GDPR –, se najednou ukázala jako instituce ochotná hodnotu soukromí odsunout na druhou kolej. A nejde jen o tuto regulaci. Podobná logika se dnes vrací v debatách o ověřování věku na internetu, digitální identitě, automatickém rozpoznávání obličejů a jiných bezpečnostních nástrojích, které se zavádějí pod ušlechtilými hesly, ale mohou zásadně proměnit vztah mezi občanem, státem a technologickými platformami. O ohrožení soukromí přišli diskutovat Jan Vobořil, advokát a výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium, Cecílie Jílková, publicistka, jež se zaměřuje na problematiku občanských svobod na internetu, Petr Gangur, vědecký pracovník Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Institutu H21, a Petr Koubský, redaktor Deníku N pro vědu a techniku.

Probereme varovné příznaky, možnosti léčby i závažnější stavy, které vyžadují dialýzu nebo transplantaci ledvin. Dotazy volejte na 596112266, moderuje Naďa Čvančarová.

Probereme varovné příznaky, možnosti léčby i závažnější stavy, které vyžadují dialýzu nebo transplantaci ledvin. Dotazy volejte na 596112266, moderuje Naďa Čvančarová.Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.

Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.

Útoky politikov, vplyv oligarchov, šírenie dezinformácií a klesajúca dôvera v médiá. Ako na tieto výzvy reagujú popredné slovenské redakcie? Beata Balogová v podcaste otvorene hovorí o tom, prečo vznikla nová Organizácia nezávislej žurnalistiky, ktorá sa za nich postaví v časoch politického či ekonomického nátlaku.

550 € za detský bicykel, ktorý bude dieťa používať jednu sezónu. Musí to tak byť?Pepa Macák si túto otázku položil pred pár rokmi tiež. Premýšľal, či naozaj neexistuje lepšie riešenie. Požičovňu však nenašiel. Tak ju založil.V tejto epizóde sme sa rozprávali so spoluzakladateľom BikeUpu - služby s ikonickými oranžovými bicyklami, ktorá dnes prenajíma ultralahké detské bicykle po celom Slovensku a Česku.Rozprávali sme sa o tom, prečo je váha bicykla pre dieťa oveľa dôležitejšia, než si väčšina rodičov myslí. Prečo pomocné kolieska často viac škodia, než pomáhajú. Ako naučiť dieťa jazdiť na bicykli rýchlejšie a s väčšou istotou. Aj o tom, ako nastaviť bicykel tak, aby sa dieťa cítilo bezpečne a získalo z jazdy radosť.Pepa vysvetľuje, prečo deti nepotrebujú „väčší bicykel do rezervy“, ako funguje správny posed, čo robí dobrý detský bicykel dobrým a prečo sú niektoré zaužívané rady medzi rodičmi úplne mimo.Je to rozhovor o detskom bicyklovaní, rodičovských rozhodnutiach, podnikaní aj o tom, ako z jednej frustrácie vznikla služba, ktorá dnes pomáha tisícom rodín.

Z cesty na Tchaj-wan přivezl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) investice do českých firem nebo více přímých letů mezi Prahou a Tchaj-pej. A také kritiku Číny, na což upozornil premiér Andrej Babiš (ANO). „Je pro nás výhodné spolupracovat s Tchaj-wanem jako demokratickou zemí,“ říká v pořadu Pro a proti senátorka Adéla Sucharda Šípová (za Piráty). „Budeme muset vysvětlovat Číně, proč a jak jsme tam byli,“ obává se senátor Jan Schiller (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Toto je grécka cesta. Investori neprichádzajú, šikovné mozgy odchádzajú a premiér nevidí realitu. No a nie je tu ani kritická masa voličov, ktorí si uvedomujú zúfalý stav, v ktorom sa nachádzame, tvrdí analytik Ivan Bošňák. Budeme musieť schudobnieť, pretože dnes sa máme relatívne veľmi dobre, dodáva. Ako upratať rozšafný sociálny i dôchodkový systém a ako naštartovať ekonomiku? A prečo “grécka cesta” voličom nevadí a zvykli si na tzv. “nárokovú mentalitu,” kde žijeme na úkor našich vnukov?Slovensko sa neodvratne vydalo na grécku cestu, my na nej už prakticky sme. Svedčí o tom rastúci štátny dlh ako aj nárast, varuje analytik Ivan Bošňák z Dát bez pátosu. Vláda podľa neho stratila kontakt s realitou, cenou však bude tvrdý pád životnej úrovne nás všetkých. Prečo vláda nedokáže skrotiť verejné financie a osekať neúmerné vládne výdavky? No a prečo “grécka cesta” väčšine voličov prakticky nevadí a zvykli si na tzv. “nárokovú mentalitu” kde si žijeme na dlh, ktorý budú splácať ešte aj deti našich detí?Vláda hádže konsolidačný uterák do ringu a fakticky rezignovala na tak prepotrebné ozdravenie verejných financií. Podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hrozí, že dlh krajiny vystrelí na rekordné miliardy so stúpajúcimi úrokmi za splátky dlhov, vláda však necháva štátnu kasu krvácať kvôli stámiliónovým výpadkom na daniach či neschopnosti skrotiť rozbujnelé vládne výdavky.Občanov i podnikateľov dusia neustále sa zvyšujúce dane i odvody, ekonomika uviazla na plytčine no štát míňa ako keby vyhral lotériu a minister financií sa stáva štatistom hroziacej gréckej cesty, pred ktorou už varuje aj naša Centrálna banka. Vláda vo svojej správe prvýkrát nezverejnila fiškálny výhľad a nie je jasne ukázaná veľkosť opatrení potrebných na dosiahnutie nových cieľov, čo podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť znižuje predvídateľnosť politiky. Chýbajúca stratégia a odkladanie bolestivých rezov pritom len zvyšujú riziko, že budúca daň za dnešný populizmus bude pre životnú úroveň väčšiny z nás až grécky drastická.Stáva sa Slovensko svedkom naplnenia Ficovho proroctva: “Keď do pekla, tak na peknom bielom koni?” A čo to pre nás - naše penzie, služby štátu, ktoré využívame ako akúsi samozrejmosť či životnú úroveň - ako takú, bude znamenať? Témy pre analytika Ivana Bošňáka a jeho Dáta bez pátosu. Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Toto je grécka cesta. Investori neprichádzajú, šikovné mozgy odchádzajú a premiér nevidí realitu. No a nie je tu ani kritická masa voličov, ktorí si uvedomujú zúfalý stav, v ktorom sa nachádzame, tvrdí analytik Ivan Bošňák. Budeme musieť schudobnieť, pretože dnes sa máme relatívne veľmi dobre, dodáva. Ako upratať rozšafný sociálny i dôchodkový systém a ako naštartovať ekonomiku? A prečo “grécka cesta” voličom nevadí a zvykli si na tzv. “nárokovú mentalitu,” kde žijeme na úkor našich vnukov?Vláda hádže konsolidačný uterák do ringu a fakticky rezignovala na tak prepotrebné ozdravenie verejných financií. Podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hrozí, že dlh krajiny vystrelí na rekordné miliardy so stúpajúcimi úrokmi za splátky dlhov, vláda však necháva štátnu kasu krvácať kvôli stámiliónovým výpadkom na daniach či neschopnosti skrotiť rozbujnelé vládne výdavky.Občanov i podnikateľov dusia neustále sa zvyšujúce dane i odvody, ekonomika uviazla na plytčine no štát míňa ako keby vyhral lotériu a minister financií sa stáva štatistom hroziacej gréckej cesty, pred ktorou už varuje aj naša Centrálna banka. Vláda vo svojej správe prvýkrát nezverejnila fiškálny výhľad a nie je jasne ukázaná veľkosť opatrení potrebných na dosiahnutie nových cieľov, čo podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť znižuje predvídateľnosť politiky. Chýbajúca stratégia a odkladanie bolestivých rezov pritom len zvyšujú riziko, že budúca daň za dnešný populizmus bude pre životnú úroveň väčšiny z nás až grécky drastická.Stáva sa Slovensko svedkom naplnenia Ficovho proroctva: “Keď do pekla, tak na peknom bielom koni?” A čo to pre nás - naše penzie, služby štátu, ktoré využívame ako akúsi samozrejmosť či životnú úroveň - ako takú, bude znamenať? Témy pre analytika Ivana Bošňáka a jeho Dáta bez pátosu. Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Lámala jsem si hlavu, jak se ke kontroverznímu tématu posledních týdnů vyjádřit s úctou, které mu náleží. Jako vystudovaná germanistka ze Sudet, s rodinou velmi ovlivněnou divokým odsunem, jsem měla silnou potřebu se nějak vyjádřit. Ale jak?A pak jsem zjistila, že náš lektor Petr Lunara, kterého z podcastu už znáte, byl jedním z organizátorů akce Meeting Brno, v rámci kterého se mimo jiné i sudetoněmecký sjezd konal!Přináším tedy jeho zkušenost, zákulisní historky a náš společný pohled na věc. Budeme moc rádi, když nám napíšete váš názor či zkušenost, ať budou jakékoliv. ❤️___

Budeme si povídat o Horalském Povidáriu, což je krásný projekt rodiny Hemrlíkovi z Rokytnice v Orlických horách. Hrdí patrioti a milovníci Orlických hor a Podorlicka pořádají nevšední setkání a chtějí brát návštěvníky třeba za historií regionu, ale i mizejícími řemesly, zajímavými příběhy i kulturou skotských horalů.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Samozřejmě v tuto chvíli to nevypadá, ale ještě stále je před námi celá řada měsíců, ve kterých mohou přijít některá rozhodnutí týkající se akvizic. To by také mohlo posunout procento tvrdých výdajů na obranu někam dál,“ říká místopředseda vlády a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna. Jak na armádu dopadají omezené zdroje financí? A ovlivňuje nejistý finanční výhled přípravu nové koncepce? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počet podnikatelů v ekonomice roste, jen za první čtyři měsíce letošního roku jejich počet stoupl o 15,5 tisíce, což je v meziročním srovnání o 41 procent více. Jde o nejvyšší přírůstek počtu podnikatelů za posledních šest let. Analýzu společnosti Czech Credit Bureau doplňují i údaje Českého statistického úřadu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zakladatel Gryf Games Daniel Blaškovič. Počítačové hry lákají nejen děti, ale i dospělé hráče. Daniel Blaškovič, který několik let působil jako vývojář deskových her a uspořádal několik festivalů po celé republice, otevřel v Liberci prostor nazvaný Gryf Games. Tam si návštěvníci můžou hry zahrát, vypůjčit nebo koupit. Kam až se posunuly současné deskové hry, nakolik se můžou stát součástí školní výuky, nejen o tom si budeme povídat hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S kódem KOTAK10 získáš slevu na doplňky stravy od B.SIDE

Hartecký park v Podhůří ve Vrchlabí se proměnil v rozkvetlou zahradu. Nová výsadba je dílem zdejší sousedské komunity, která o park pečuje. Do harteckého parku přibudou také nové horské houpačky.

Sehnat v Česku dostupné bydlení je dnes pro generaci Z téměř nemožné. Nájmy raketově rostou, tisíce domácností se potýká s energetickou chudobou a na dotace na úsporné renovace domů často dosáhnou jen ti nejbohatší.Jak může krizi bydlení řešit stát či obce? Jak moc je u nás rozšířená energetická chudoba a proč o ní prakticky vůbec nevíme? Co by mohlo změnit pravidla pro nájemní bydlení, aby byla spravedlivější? A proč v aktuálním nastavení dotace na zateplování a úsporné renovace často vyčerpají bohatší žadatelé, zatímco ti nejohroženější na ně nedosáhnou?O (ne)dostupnosti bydlení si povídáme s Kristinou Zindulkovou, analytičkou z Asociace pro mezinárodní otázky, a Dominikem Davidem, doktorandem z Masarykovy univerzity. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je závěrečná ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií. Naši výzkumnou studii o dotačních programech na úsporné renovace najdete na našem webu.

Ako odznelo na konferencii EVS v Piešťaňoch. Hosť: Leszek Czyż

Rozhovor s klimatologičkou SHMÚ Jaroslavou Slavkovou o aktuálnom suchu aj o tom, čo nás čaká v budúcnosti. „Budeme mať viac extrémov. Čakajú nás horúcejšie letá, na juhu aj s bežnými štyridsiatkami, častejšie suchá, ale aj intenzívne búrky. Zaujímavé je, že sa môžu vyskytnúť aj extrémne úhrny snehu, ktoré však padnú v priebehu jedného dňa a na druhý deň sa hneď roztopia,“hovorí.

Celý svet rieši energetickú bezpečnosť. Budeme mať dosť ropy či zemného plynu? A kde sa môže vyšplhať ich cena? Donald Trump navštívil Čínu, ktorá má veľký záujem na bezpečnom fungovaní Hormúzskeho prielivu. Dokáže ho presvedčiť, aby ukončil konflikt s Iránom? A čo predseda vlády vybavil v Moskve s Vladimírom Putinom v kontexte našej energetickej bezpečnosti? Viac si už povedala v relácii Mimoriadne Analýzy 24 moderátorka Lenka Ježová s analytikom zo spoločnosti Prvá energetická Andrejom Lednárom a ekonomickým analytikom Slovenskej sporiteľne Mariánom Kočišom.

Úterní ráno nám zpříjemnila herečka Nela Boudová, která v rozhovoru mluvila nejen o herectví, ale také o práci koučky, připravované divadelní hře Terapie nebo o tom, jaké to je dabovat božskou Julii Roberts. Legendární hláška „svině klouzavý" zazní i v nové inscenaci Terapie, která bude mít premiéru 28. května. „Je to napínavá hra a po představení je v plánu povídat si s diváky o duševním zdraví," říká herečka s tím, že se tak propojí hned dvě zcela odlišné věci - duševní zdraví a herectví. A co dalšího prozradila? Dozvíte se v rozhovoru.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostia: Boris Klempa (virológ SAV) a Peter Sabaka (infektológ). | O hantavíruse – čím je špecifický, v akých oblastiach sa objavuje, prečo spôsobuje až také vážne ochorenie (1-15% úmrtnosť v Európe a Ázii, 50% v Amerike). Prenos – ako sa dá nakaziť? Je už potvrdený možný prenos z človeka na človeka? Akú rolu hrajú v tom prípadné mutácie? Aké veľké je riziko nakazenia sa v slovenských podmienkach - kde je to možné a kto je najviac náchylný? Liečba – aké sú príznaky? Ako sa odlišuje hantavírusová nákaza od iných vírusových ochorení? Sú v príznakoch rozdiely alebo to určí iba testovanie? Existuje liečba? Dá sa účinne chrániť? Hrozba epidémii a prípadnej pandémie – je hantavírus rizikom? Zdravotníctvo a vírus – môžu byť v súvislosti s hantavírusom užitočné niektoré skúsenosti z pandémie koronavírusu? Budeme sledovať napríklad vývoj vakcín a liekov? | Hantavírus - prenos, riziká a prevencia. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Dnes sa spolu vydáme do krajiny, vysokých Ánd, nekonečných soľných plání, farebných trhov, aj koloniálnych miest - reč bude o Bolívii. Rozprávala som sa s cestovateľom a sprievodcom Marekom Duranským, ktorý Bolíviu pozná z viacerých uhlov. Budeme hovoriť o fascinujúcom meste La Paz, aj o priľahlom El Alto na náhornej plošine. Marek nám tiež priblíži jeho zážitky z legendárnej ceste smrti. Porozprávame sa tiež o elegantnom koloniálnom meste Sucre. Najprv Marek prezradí, ako zvládal nadmorskú výšku, ktorá preverí každého cestovateľa.

Sociálna poisťovňa rozposiela nové prognózy budúcich dôchodkov. Ako na tom budeme finančne o 20-30 rokov? A ako bude vlastne vyzerať dôchodkový systém? Bude sa štát vedieť postarať o budúcich dôchodcov? V relácií Ekonomické analýzy 24 o tejto téme diskutoval moderátor Lukáš Dzivý s Matejom Vargom, generálnym riaditeľom Kooperativa DSS a s Michalom Mešťanom, dekanom Ekonomickej fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Honza je můj dlouholetý kamarád, kterého jste mohli vidět nejen ve Studiu, ale také na „Konferenci Svobodného přístavu 2024: Technologie včera, dnes a zítra“; a jelikož Vaše ohlasy byly velice kladné, vystoupí v květnovém livestreamu. Budeme se zabývat systémovými problémy (světa a) státu, na než Honza nazírá pohledem architekta (nejen softwarových systémů); to není jen jeho práce, ale především způsob vidění světa, který tvoří pro tuto práci předpoklady. – Honza „Skalda“ Skalický; anarchokapitalista; libertarián; technolog; softwarový architekt; autor knihy Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

V novej epizóde podcastu sme sa s výživovou poradkyňou a fitness trénerkou Erikou Zajacovou rozprávali o všetkom, čo sa o ženskom športe a pohybe hovorí, ale aj čo jednoducho nie je pravda.Rozprávali sme sa o tom, prečo ženy nepotrebujú dokonalé podmienky aby sa hýbali, o mýtoch okolo cvičenia počas menštruácie. Ako si nájsť pohyb, ktorý nás naozaj baví, a nie ten, ktorý si myslíme, že musíme robiť? Erika trénovala celú zimu po tme, dojčila a bežala polmaratón v Madride. Ako to zvládla?A tiež sme sa pobavili o tom, že fyziológia a menštruačný cyklus z nás nerobia krehkú. A čo z nás robia presvedčenia, ktoré si v sebe nosíme?

ZAJÍC ŽIVĚ V PRAZE!

Poslechněte si:01:02 Budeme mít silikonová okna?09:53 První kardiologický ústav15:18 Jak se bojuje s africkými pytláky?29:06 Tajemný host Meteoru35:10 Podle čeho ptáci vybírají výšku letu?43:25 Jak se měří oceán?Hovoří chemik Jan Havlík nebo zoolog John Ryan. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Autenticite sa rodíme, autenticitu strácame a k autenticite sa vraciame.V dnešnom diely sme si sadli s psychoterapeutkou Katarínou Šurdovou a otvorili tému, ktorá sa nás týka možno viac, ako si myslíme: autenticita v materstve.Žijeme v dobe, kde je informácií o tom, „ako sa materstvo má robiť", viac než dosť. Odborníci na sociálnych sieťach, knihy, webináre - a v tom celom sa hrozne ľahko stratíme. Namiesto toho, čo chceme MY, hľadáme, čo robiť správne.Budeme sa rozprávať o:- čo autenticita v skutočnosti je (a čo nie je),- prečo ju strácame a kde ju hľadáme späť,- ako súvisí naše detstvo s tým, ako zvládame materstvo dnes,- čo sú vnútorné presvedčenia a ako spoznáme, ktoré sú naozaj naše,- prečo výkon, preťaženie a pocity viny tak veľmi súvisia s hľadaním vlastnej hodnoty,- čo deti získavajú zo života s nedokonalou, ale autentickou mamou.Katka nám hovorí, že materstvo nie je rola - je to vzťah. A práve v ňom máme znovu šancu počuť aj samé seba.

„AI nám ukazuje, kam jsme to jako lidstvo dopracovali. Třeba ve snaze získat kontrolu nad věcmi jsme vytvořili něco, u čeho se bojíme, že získá kontrolu nad námi samotnými,“ říká Lukáš Sedláček, zakladatel Týdne inovací a vzdělávací platformy ELAI. Nyní mu vychází kniha Nazí v době AI, která se mimo jiné zabývá otázkami lidské identity tváří v tvář algoritmům.

Zoroslav Kollár, právnik, podnikateľ a predseda novozaloženej politickej strany Právo na pravdu v Politickej debate vylúčil, že by jeho vstup do politiky bol motivovaný pomstou za šestnásť mesiacov strávených vo väzení. Plánuje sa zamerať najmä na nevoličov a sklamaných občanov.

ZAJÍC ŽIVĚ V PRAZE!

ZAJÍC ŽIVĚ V PRAZE!

Hanba, blokujeme pomoc napadnutému národu. Šimkovičová v Taliansku rečnila o Štefánikovi. Budeme mať v národných parkoch viac hotelov a zjazdoviek?

Bývalý podpredseda parlamentu Peter Pčolinský sa vracia na politickú scénu s novým projektom – stranou Bratia Slovenska. Do parlamentu sa dostaneme, tvrdí. Chcem do politiky priniesť normálnosť. Spoluprácu s Igorom Matovičom si nevie predstaviť. Dnešná vládna koalícia mala podľa neho na stole aj predčasné voľby v októbri tohto roku.

ZAJÍC ŽIVĚ V PRAZE!

Drone, folk, výlety. To jsou jedny z hlavních atributů tria Nerost, které před nedávnem vydalo svou první nahrávku s názvem Poslední piknik. Probrali jsme, co inspirovalo jejich hudbu, skryvající v sobě zvukové střípky a odlesky Oldřicha Janoty nebo Constellation records, i pro Špínu neobvyklé nástrojové obsazení kytara, akordeon, kontrabas.

Blízky východ zachvátili vojnové plamene. Aký plán má prezident Spojených štátov, ktoré spolu s Izraelom udreli na Irán a má Donald Trump vôbec nejaký plán? Masívne údery zatiaľ k pádu brutálneho teokratického režimu nevedú no a Trump už pripúšťa aj nasadenie pozemných síl pričom americká verejnosť sa k opakovaniu scenárov z Iraku či Afganistanu stavia veľmi vlažne až nepriateľsky. Prerastie tento konflikt do dlhotrvajúcej regionálnej vojny a povedú bomby a rakety k zániku islamskej demokracie či skôr k občianskej vojne a destabilizácií celého regiónu? A čo my, tu v Európe? Budeme čeliť ďalšej masovej migračnej vlne a globálnej ekonomickej recesií? Témy pre experta na zbrane a dejiny Andreja Žiarovského. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Izrael spoločne so Spojenými štátmi cez víkend napadol Irán. Spôsobilo to reťazovú reakciu, Irán teraz útočí na Saudskú Arábiu, Katar či metropoly ako je Dubaj alebo Abú Zabí.Izrael medzitým spustil masívne nálety na Libanon a hrozí pozemnou inváziou.Sme na začiatku tretej svetovej vojny? Budeme ešte môcť navštevovať krajiny na Blízkom východe?Situáciu nám priblíži šéf zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.

Slovensko bude mať opäť jeden z najhorších deficitov spomedzi štátov Európskej únie. Môže za to aj chyba, ktorú spravili v Bruseli. Vláda ju mohla opraviť, no neurobila to.Predseda Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Ján Tóth v podcaste Aktuality Nahlas hovorí, prečo konsolidácia trvá tak dlho. Potrebujeme skonsolidovať aspoň ďalšie 2,7 miliardy, aby sme sa dostali na takú úroveň deficitu, akú vláda sľubuje. To je podobný balíček, aký pociťujeme v tomto roku. Avšak ani tento cieľ nebude stačiť na ozdravenie verejných financií. Čím viac vláda konsolidáciu naťahuje a odkladá dosiahnutie cieľov, tým viac to bude bolieť naše peňaženky.Tóth ďalej pripomína, že vláda stále nesplnila požiadavku, ktorá vyplýva z ústavného zákona, a nepožiadala Národnú radu o dôveru. Bude potrebné prekopať ústavné pravidlá o rozpočtovej zodpovednosti.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Na Slovensku poznáme projekt "Ruce uranu". Ve Francii uslyšíme hrát i mluvit české rozhlasové symfoniky; získali v Paříži prestižní cenu "Zlatá ladička roku". V polské Varšavě nás čeká háčkované pouliční umění a v Tokiu japonský koktejl namíchaný ze slivovice. Moderuje Helena Berková.