Podcasts about Bude

Končící vláda Petra Fialy (ODS) nechce do nové Sněmovny posílat návrh rozpočtu na příští rok. Považuje to za zbytečné, protože nově vznikající koalice avizovala, že ho přepracuje. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je to od koalice protiprávní postup a státu může vzniknout škoda. „V rozpočtu vidím problémy a nejasnosti,“ uznává v pořadu Pro a proti člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. „V hodnocení bych nebyl tak příkrý, navázat se na to dá,“ namítá ekonom Robin Maialeh.

Zdá se, že Filip Turek (Motoristé) i po schůzce s Andrejem Babišem (ANO) a Petrem Macinkou (Motoristé) stále směřuje k ministerskému postu. Měla by se některá ze stran končící koalice obětovat a složit novou vládu s hnutím ANO? „Potřebujete víc věcí jako Turek, když to tak řeknu, a vidět míru té nepřijatelnosti, abyste řekl: Já se obětuji a půjdu to zachránit,“ hodnotí povolební vyjednávání o vládě pro Český rozhlas Plus Lenka Zlámalová, hlavní komentátorka Czech News Centre.

Bude pondělí 13. října 2025 velký den pro Izrael? Hamásem unesená rukojmí by se měla vrátit domů, izraelská armáda pokračovat ve stahování z Pásma Gazy. Zapíše se Trumpův plán pro Gazu do historie jako začátek konce konfliktu? „Ta dohoda více či méně – stejně jako více či méně vše na Blízkém východě – dříve, nebo později usne,“ říká v pořadu Osobnost Plus Libor Kutěj, ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany a bývalý zpravodajec na Blízkém východě.

Dosluhující premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala zůstane řadovým poslancem, do vedení občanských demokratů už znovu kandidovat nebude. O jakého šéfa ODS přijde? „Pro stranu byl jednoznačné plus a dokázal neuvěřitelné věci,“ hodnotí jeho výkon šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. „Valnou většinu své energie spotřeboval na to, aby udržel koalici Spolu pohromadě,“ namítá vedoucí názorové rubriky serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina.

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.

Teprve před několika dny jste mohli poprvé slyšet píseň Anděl strážný, duet Štefana Margity a Hany Zagorové, která zemřela před třemi lety. Její jméno se teď objevuje i na plakátech ke koncertu, který zpěvák chystá na květen 2026. Nejen na to, jak je to možné, odpovídal v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Proč ho kdysi nevzali do Slovenského národního divadla? Proč dal přednost zpěvu před fotografováním, které studoval? A jaká role bude jeho poslední? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravila ho Michaela Vetešková.

Washington pracuje s Ukrajinci na přelomové dohodě. Podle ní Kyjev Američanům poskytne vyzkoušenou technologii dronů výměnou za peníze anebo kompenzaci v jiné formě. Bude to zásadní zvrat v americko-ukrajinských bezpečnostních vztazích. Dokončení smlouvy v hodnotě miliard dolarů bude zřejmě trvat řadu měsíců, píše americký deník Wall Street Journal.

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít rekordní počet žen. To zní jako silné tvrzení. Takřka revoluční. Dokud se ovšem člověk nepodívá, kolik těch poslankyň přesně bude. A bude jich šedesát šest ze dvou set, tedy třetina.

In dieser Folge betreten wir einen Ort, der Außenstehenden normalerweise verborgen bleibt: das Verbindungshaus der Burschenschaft Libertas in Wien. Zwischen Altbauten und Cafés öffnet sich die Tür zu einer Welt voller Rituale und mit einer dunklen Geschichte. Wir treffen den Vorsitzenden der deutschnationalen, schlagenden Verbindung – und erfahren, dass er einst mit Walter Rosenkranz studiert und gefochten hat. Alexis Pascuttini, Aussteiger aus einem schlagenden Corps, erzählt von seinem Alltag in der Verbindung – von strengen Hierarchien, Seilschaften und altertümlichen Bräuchen. Doch was passiert, wenn die Traditionen hinterfragt werden? Und was wird in der Verbindung totgeschwiegen? Wenn ihr jetzt direkt weiterhören möchtet, dann könnt ihr das mit einem SPIEGEL+ Abo. Unter spiegel.de/podcastburschenschaft findet ihr jetzt schon alle fünf Folgen. Dort könnt ihr auch ein Probeabo für 1 Euro pro Woche abschließen. Wenn ihr unter 30 seid, kostet das Probeabo in den ersten 4 Wochen gar nichts. Mit dem Abo hört ihr alle Folgen und könnt das gesamte Angebot von SPIEGEL+ nutzen. Die Macht der Burschenschaften ist eine Produktion von Inside Austria.Moderation, Recherche, Konzept und Skript: Lucia Heisterkamp und Antonia RauthSounddesign und Produktion: Philipp FacklerRedaktionelle Mitarbeit: Colette Schmidt, Veronica HabelaStorytelling: Käthe BergmannRedigatur: Käthe Bergmann, Zsolt Wilhelm und Benjamin Braden Im Podcast »Inside Austria« rekonstruieren der SPIEGEL und der österreichische STANDARD gemeinsam Fälle, Skandale und politische Abgründe in Österreich. Wenn euch unser Podcast gefällt, folgt uns doch und lasst uns ein paar Sterne da. Kritik, Feedback oder Themenideen gerne an insideaustria@spiegel.de oder an podcast@derstandard.at Den Inside Austria Newsletter findet ihr hier: https://www.spiegel.de/thema/die-lage-inside-austria/+++ Alle Infos zu unseren Werbepartnern finden Sie hier. Die SPIEGEL-Gruppe ist nicht für den Inhalt dieser Seite verantwortlich. +++ Den SPIEGEL-WhatsApp-Kanal finden Sie hier. Alle SPIEGEL Podcasts finden Sie hier. Mehr Hintergründe zum Thema erhalten Sie mit SPIEGEL+. Entdecken Sie die digitale Welt des SPIEGEL, unter spiegel.de/abonnieren finden Sie das passende Angebot. Informationen zu unserer Datenschutzerklärung.

Aus Burschenschaften dringt wenig nach außen. Sie sind verschworene Männerbünde, die großen Wert auf Diskretion legen. Doch ausgerechnet die Burschenschaft, bei der Walter Rosenkranz Mitglied ist, gewährt uns Einblicke in diese Welt. Und lässt uns sogar dorthin vor, wo blutige Mensuren gefochten werden. Wir treffen den Vorsitzenden der deutschnationalen, schlagenden Verbindung – und erfahren, dass er einst mit Walter Rosenkranz studiert und gefochten hat. Alexis Pascuttini, Aussteiger aus einem schlagenden Corps, erzählt in Folge zwei von seinem Alltag in der Verbindung – von strengen Hierarchien, Seilschaften und merkwürdigen Bräuchen. Doch was passiert, wenn die Traditionen hinterfragt werden? Und was wird in der Verbindung totgeschwiegen? In dieser Folge zu hören: Dieter Derntl (Steuerberater, Obmann Burschenschaft Libertas), Judith Götz (Politikwissenschafterin, Universität Innsbruck), Alexis Pascuttini (Rechtsanwalt, Gemeinderat in Graz, früher FPÖ, heute "Korruptionsfreier Gemeinderatsklub"), Bernhard Weidinger (Politikwissenschafter, Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstands); Moderation und Skript: Lucia Heisterkamp und Antonia Rauth; Redaktion: Käthe Bergmann, Benjamin Braden, Zsolt Wilhelm; Produktion: Philipp Fackler

1. Vláda má rozpočet, ale nie konsolidáciu. 2. Koaličný festival grobianstva. 3. Plán na ruské drony je, že žiadne nepriletia.

Komentátor Martin Schmarz patří k legendám české žurnalistiky a politiky. Nejdříve působil v Českém deníku, MF Dnes a České televizi. Následně byl speechwriter premiéra Topolánka a místopředsedy vlády Bělobrádka. Dnes se cítí jako konzervativní komentátor na volné noze. Publikuje na INFO.cz a vystupuje na CNN Prima News.Před sněmovními volbami zaujal svou tezí, že pokud se hnutí Stačilo! dostane do sněmovny, měla by vzniknout velká koalice ANO a SPOLU. V rozhovoru se vracíme k důvodům, které ho k tomuto názoru vedly. Schmarz je skeptický k tomu, jaké skutečné postavení budou mít Motoristé a především SPD v nové vládě v čele s hnutím ANO. Andrej Babiš si nejspíš vybere experty blízké Agrofertu a vnutí SPD představu, že jde o jejich lidi.Schmarz byl také jedním z mluvčích velké vzpoury, která se v České televizi odehrála před 25 lety a na čtvrtstoletí zajistila ČT velmi svobodný prostor umožňující šíření informací, idejí a názorů. Nastupující vládní koalice chce televizi postátnit a podřídit politické moci.Proč to dnes už nevyvolává žádné „vzbouření na vsi“?A co ostatní soukromá média? Nevytrácí se společný prostor, kde by lidé mohli sdílet různé informace a názory? Co je hlavní riziko pro svobodu slova?

Sú za zastavenie vojny, ale nie za mierové spolunažívanie – takto hovorí o Izraeli odborník na región Attila Kovács z Univerzity Komenského v Bratislave. V tomto kontexte je podľa neho potrebné vnímať aj aktuálne mierové rokovania v Egypte, ku ktorým tlačí Izrael a Hamas americký prezident Donald Trump. Výsledkom bude podľa Kovácsa prinajlepšom prímerie, ktoré bude skôr oddychom pre ďalší konflikt.67-tisíc obetí, zničené Pásmo Gazy, hladomor a známky genocídy - to na jednej strane, na druhej vyše 1200 obetí masakry a 251 unesených, po dvoch rokoch päťdesiatka ešte stále v rukách radikálov, polovica z toho už po smrti.Štatistika dvoch rokov vojny medzi Izraelom a hnutím Hamas. Vyprovokoval ju masaker zo 7. októbra spred dvoch rokov, za ktorým stálo radikálne palestínske hnutie Hamas. Premiér Netanjahu odvtedy vedie svoju vojnu, s ktorou už nesúhlasí nielen svet, ale za jej ukončenie je väčšina obyvateľov Izraela.Do riešenia sa zapojil aj americký prezident Donald Trump. Jeho 20-bodový mierový plán je teraz predmetom rokovaní v egyptskom Šarm aš-Šajchu. Má šancu premeniť sa aj na realitu? Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z Univerzity Komenského v Bratislave.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

KDH považuje schválenie ústavných zmien so Smerom, SNS a Hlasom za jedno zo svojich najväčších politických úspechov. Dvaja poslanci klubu však za zmeny nehlasovali. Napriek tomu v klube zostávajú. Urobilo KDH dobre, keď sa pri zmene v ústave opäť spojilo s Robertom Ficom? Raz už sa po takejto spolupráci do parlamentu nedostali, môže sa to teraz zopakovať? Ako teraz nájdu spoločnú reč s PS a SaS?Minister Šaško v lete nahneval záchrankovým tendrom za dve miliardy opozíciu aj premiéra, ktorý mu pohrozil odvolaním. Tender bol stopnutý a my dodnes nevieme, kto bude prevádzkovať záchranky od budúceho roka. A kým poslanci lietajú vojenskými vrtuľníkmi pozrieť sa na stavbu nemocnice, ľudí trápia poplatky u lekárov.V čom bol vlastne problém, prečo si skupina Agel už dopredu nakupovala nové sanitky a čo teraz robí ministerstvo? Ako to chce vyriešiť? Bude všetky záchranky po novom ovládať opäť štát? Odkiaľ na to zoberie peniaze? Braňo Závodský sa rozprával s poslancom klubu Kresťanskodemokratického hnutia a členom zdravotníckeho výboru parlamentu Františkom Majerským.

PŘIDEJTE SE K PODPOROVATELŮM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE ROZHOVORY V PLNÉ VERZI „I volič, který prohrál, může najít několik kladných bodů, pokud chce hledat naději. Pokud k tomu přistupuje s chladnou hlavou a nehodlá propadat hysterii, není to tak složité. Nejpozitivnější moment těchto voleb je propad komunistů, a to z politických i bezpečnostních důvodů. To je prostě dobrá zpráva,“ říká ve Studiu N politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo. Další dobrou zprávou je podle Šídla oslabení SPD. „To, že se Češi obrátili k Andreji Babišovi, je vcelku pochopitelné,“ hodnotí výsledek sněmovních voleb komentátor. Zahraniční politiku si podle něj Andrej Babiš bude řídit sám. Bude k tomu ale muset najít vhodné kandidáty na post ministra zahraničí a obrany. V Černínském paláci se vidí například tvář Motoristů sobě Filip Turek. „Co jsem slyšel, z něj by na Hradě velkou radost neměli,“ tvrdí Šídlo. Motoristé jsou podle něj „děti kulturních válek“. Těžké časy teď čekají zejména Českou televizi a Český rozhlas. „Veřejnoprávní média, tak jak jsme je znali, v podstatě můžeme odepsat. Bude to jedna z obětí těchto voleb,“ myslí si novinář. Jak hodnotí odkaz vlády Petra Fialy? Vydrží kabinet Andreje Babiše celé volební období? A dokáže být prezident Petr Pavel silnou protiváhou případného staronového premiéra? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Takže Velká říjnová proletářská revoluce se odkládá na neurčito. Češi kupodivu volili umírněně a komunistické Stačilo se nedostalo do Poslanecké sněmovny, a Okamurovo SPD už třetí volby po sobě výrazně oslabilo. Hlavními poraženými voleb jsou ti, kdo chtěli změnu režimu a vystoupení z EU a NATO. Češi ukázali, že je jim bližší haškovský „mírný pokrok v mezích zákona“.Nezvítězily také reminiscence na komunistickou éru, zato měkké verze socialismu se nejspíš dočkáme. Heslo „kroužkování je naše zbrojení“ probíhalo na tolika rovinách (muži versus ženy, mladí versus staří), že řada předsedů politických stran se teprve nyní seznamuje s novými členy svých poslaneckých klubů. Téměř šedesát procent lidí ve sněmovně bude zcela nových, takže bude trvat dva až tři roky, než se stanou funkční součástí této komory parlamentu. Politické strany budou muset zvážit, jak sestavovat kandidátky, aby nebyly překvapovány tím, že se jim do parlamentu dostanou nezkušení nováčci.Otázka cirkulace a výběru vhodných kandidátů v politických stranách bude velkým tématem příštích let. V další části se věnujeme směřování Česka pod vládou Babiše II. To, jak mohou ovlivnit jeho rozhodování koaliční Motoristé a Okamurova SPD. A především: myslí Andrej Babiš svou hospodářskou politiku skutečně vážně? Odkud chce získat stovky miliard korun na své předvolební sliby?

Češi si vybrali 200 nových poslanců a poslankyň. Jak se změní fungování dolní komory? Kdo s kým a s jakou podporou bude Česku vládnout? S čím jednotlivé strany, hnutí a koalice jdou do povolebního vyjednávání? Jak výsledky voleb ovlivnilo letos kroužkování? A kam ti, kdo ve Sněmovně usednou, chtějí posouvat Českou republiku? Poslechněte si povolební speciál se zástupci a zástupkyněmi zvolených stran.

CELOU POVOLEBNÍ ANALÝZU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Andrej Babiš stojí před zásadním rozhodnutím: sestavit vládu společně s SPD a Motoristy sobě, nebo vytvořit menšinovou vládu s jejich podporou? Koalice Spolu si musí odpovědět na otázku, zda má její existence stále smysl, u Pirátů došlo k revoluci žen a Stačilo! utrpělo krutý debakl.  Poslechněte si první povolební podcastovou analýzu ve společné epizodě Studia N a Vrtěti psem. Filip Titlbach a Jan Tvrdoň komentují výsledek voleb a upozorňují na fenomény, které hlasování přineslo. Na herohero.co/studion

Palestinské hnutí Hamás je podle světových médií rozpolcené v názoru na mírový plán Donalda Trumpa. Vojenské křídlo v Gaze s ním údajně nesouhlasí, naopak politické vedení v Kataru je mu nakloněno, bude ale požadovat změny. „Bude záležet na tlaku klíčových arabských a některých dalších muslimských zemí, které jsou do procesu zapojené, protože i u nich se začínají objevovat výhrady,“ přibližuje blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

Největší politická událost za poslední roky je tady. Začínají sněmovní volby. Víte, jak v nich hlasovat? Jakou sílu má kroužkování? Jak se počítají mandáty? A co se stane, když po volbách nenajde nikdo většinu? Téma pro politologa Jakuba Charváta z Metropolitní univerzity v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický.

V pátek se otevřou volební místnosti a v sobotu bude rozhodnuto. Tedy aspoň co se týká hlasového přídělu pro jednotlivé subjekty. Vypadá to, že z politického ringu nakonec nevzejde žádný absolutní vítěz, který by rovnou odkráčel na Pražský hrad pro jmenovací premiérský dekret. Partnery bude muset hledat každý. Bude záležet na politickém umu zúčastněných aktérů, jak se toho zhostí. Přesto už teď můžeme hovořit o jackpotu. Vyhráli ho Češi, Moravané a Slezané.

Největší politická událost za poslední roky je tady. Začínají sněmovní volby. Víte, jak v nich hlasovat? Jakou sílu má kroužkování? Jak se počítají mandáty? A co se stane, když po volbách nenajde nikdo většinu? Téma pro politologa Jakuba Charváta z Metropolitní univerzity v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mohu vás ujistit, že budu respektovat vůli voličů vyjádřenou výsledky voleb a budu postupovat v souladu s naší Ústavou,“ prohlásil mimo jiné ve svém předvolebním projevu prezident republiky Petr Pavel. Podle očekávání tato slova byla hodnocena představiteli stran a hnutí napříč politickým spektrem kladně. Je to věc, která by měla být samozřejmá, přesto vyvolala pozornost.

Prezident Petr Pavel přednesl tři dny před volbami projev s několika sděleními: vyzval lidi, aby šli volit, aby nevěřili dezinformacím o manipulaci s výsledky a ujistil veřejnost, že bude respektovat výsledek hlasování.Zároveň se ale vymezil vůči opozičním stranám SDP a Stačilo!, když odmítl plány na změnu režimu. A dodal, že země požaduje vládu, jež nebude zpochybňovat členství země v Evropské unii a v obranné alianci NATO a nenechá nás napospas Rusku.„Petr Pavel hlavně potřeboval lidem říct, že není všemocným ďáblem, který to dokáže ovlivnit. Některé opoziční strany ho podezírají, že výsledky zvrátí. A někteří vládní voliči na něj zase spoléhají, že zabrání tomu nejhorší kolem nové vlády. Chtěl prostě všem říct, že nemůže udělat ani jedno,“ říká v podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Po volbách čeká prezidenta řada tvrdých politických jednání, v nichž hraje důležitou roli. Právě on totiž podle ústavy jmenuje premiéra a na jeho návrh pak také jednotlivé ministry.„Bude to dosud nejtěžší zkouška Petra Pavla. Bude muset nějak vyřešit jmenování Andreje Babiše, favorita voleb, který čelí stíhání a navíc má potíže s přísnějším zákonem o střetu zájmů. A spolu s tím bude muset aspoň brzdit případný nástup radikálů k moci,“ domnívá se Václav Dolejší.Uklidnil prezidentův projev Václavovy divoké sny? Co na jeho projev říkají politici? A co dalšího se stalo tři dny před volbami, o čem byste měli vědět? Poslechněte si další Reaktor z předvolebního maratonu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Mohu vás ujistit, že budu respektovat vůli voličů vyjádřenou výsledky voleb a budu postupovat v souladu s naší Ústavou,“ prohlásil mimo jiné ve svém předvolebním projevu prezident republiky Petr Pavel. Podle očekávání tato slova byla hodnocena představiteli stran a hnutí napříč politickým spektrem kladně. Je to věc, která by měla být samozřejmá, přesto vyvolala pozornost.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

Jedna celá tri miliardy eur- to je suma, ktorú sľubuje vláda Roberta Fica ušetriť v budúcom roku na nákladoch na chod štátu. Peniaze majú prísť zo škrtov na ministerstvách aj v samospráve. Presné čísla musí trojkoalícia predstaviť v najbližších dvoch týždňoch. Zatiaľ kompletný zoznam nemá ani ministerstvo financií. Prvé čísla tak prichádzajú v úlomkoch. Napríklad od SNS, predseda poslaneckého klubu Roman Michelko hovorí, že na ministerstve kultúry ušetria 27 miliónov cez prepúšťanie 360 ľudí a zlučovanie podriadených organizácii. Robert Kaliňák na ministerstve obrany sľubuje ušetriť ďalších 200 miliónov. Jednotlivé ministerstvá mali presné čísla oznámiť už v polovici septembra, ako od nich žiadal minister financií Ladislav Kamenický.Aká je politická sila Ladislava Kamenického a dokáže vyskladať zvyšok konsolidačného balíka v sľubovanej výške? Pýtali sme sa redaktora Aktualít Vladimíra Amricha. Nahrávala Kristína Braxatorová

Jedna celá tri miliardy eur- to je suma, ktorú sľubuje vláda Roberta Fica ušetriť v budúcom roku na nákladoch na chod štátu. Peniaze majú prísť zo škrtov na ministerstvách aj v samospráve. Presné čísla musí trojkoalícia predstaviť v najbližších dvoch týždňoch. Zatiaľ kompletný zoznam nemá ani ministerstvo financií. Prvé čísla tak prichádzajú v úlomkoch. Napríklad od SNS, predseda poslaneckého klubu Roman Michelko hovorí, že na ministerstve kultúry ušetria 27 miliónov cez prepúšťanie 360 ľudí a zlučovanie podriadených organizácii. Robert Kaliňák na ministerstve obrany sľubuje ušetriť ďalších 200 miliónov. Jednotlivé ministerstvá mali presné čísla oznámiť už v polovici septembra, ako od nich žiadal minister financií Ladislav Kamenický.Aká je politická sila Ladislava Kamenického a dokáže vyskladať zvyšok konsolidačného balíka v sľubovanej výške? Pýtali sme sa redaktora Aktualít Vladimíra Amricha. Nahrávala Kristína Braxatorová

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novele slovenské ústavy nejde o rodinu, muže a ženu, ale o moc. Moldavsko a jeho volba. České partaje se k EU staví vesměs kriticky až negativně. Bude střední třída obětí nových povolenek?

Za necelé dva roky má začít platit nový systém emisních povolenek, které zdraží bydlení i dopravu auty. Jejich cílem je – prostřednictvím cen – donutit co nejvíc domácností na přechod k čistším energiím. Vedlejším efektem je pak zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Krásný záměr v reálném životě naráží na provedení.

Živnostníci, umelci, herci, športovci. Tieto skupiny by od nového roka mali byť oslobodené od platenia kontroverznej transakčnej dane. Vyplýva to z pozmeňujúceho návrhu, ktorý v pondelok predstavil poslanec SNS Adam Lučanský, a ktorý sa v utorok chystá odklepnúť parlament. Národniari sa snažili zmeny v transakčnej dani presadiť už v apríli tohto roka. Jej šéf Andrej Danko sa niekoľkokrát verejne vyjadril, že ju považuje za hlúpu, neefektívnu a diskriminačnú. Volal dokonca po jej zrušení. Šéf rezortu financií Ladislav Kamenický však v tom čase tvrdil, že ak by vláda zrušila transakčnú daň, išlo by o štvrtinu celej konsolidácie a v roku 2026 by následne museli namiesto dvoch miliárd konsolidovať 2,6 miliardy eur. Bude pripravovaná zmena pre živnostníkov skutočne prínosná, alebo je pre nich vo svetle nových konsolidačných opatrení bezvýznamná? Máme očakávať jej negatívny vplyv na ozdravovanie verejných financií? Aj o tom sme diskutovali s generálnou sekretárkou Slovenského živnostenského zväzu Miriam Bellušovou a daňovou poradkyňou a prezidentkou Daňového fóra Slovenska Alicou Orda Oravcovou.

Živnostníci, umelci, herci, športovci. Tieto skupiny by od nového roka mali byť oslobodené od platenia kontroverznej transakčnej dane. Vyplýva to z pozmeňujúceho návrhu, ktorý v pondelok predstavil poslanec SNS Adam Lučanský, a ktorý sa v utorok chystá odklepnúť parlament. Národniari sa snažili zmeny v transakčnej dani presadiť už v apríli tohto roka. Jej šéf Andrej Danko sa niekoľkokrát verejne vyjadril, že ju považuje za hlúpu, neefektívnu a diskriminačnú. Volal dokonca po jej zrušení. Šéf rezortu financií Ladislav Kamenický však v tom čase tvrdil, že ak by vláda zrušila transakčnú daň, išlo by o štvrtinu celej konsolidácie a v roku 2026 by následne museli namiesto dvoch miliárd konsolidovať 2,6 miliardy eur. Bude pripravovaná zmena pre živnostníkov skutočne prínosná, alebo je pre nich vo svetle nových konsolidačných opatrení bezvýznamná? Máme očakávať jej negatívny vplyv na ozdravovanie verejných financií? Aj o tom sme diskutovali s generálnou sekretárkou Slovenského živnostenského zväzu Miriam Bellušovou a daňovou poradkyňou a prezidentkou Daňového fóra Slovenska Alicou Orda Oravcovou.

„Od začiatku som mala ambíciu ukončiť zmluvné prepojenie centrály so stranou Smer, profitovali len oni,“ tvrdí šéfka odborov Monika Uhlerová. Konfederácia odborových zväzov si podľa nej urobila aj analýzu, z ktorej vyšlo, že zo zmluvy z roku 2006 profitovala len strana Smer.Po občianskych a opozičných protestoch sa do ulíc už v utorok chystajú aj odbory. Pred parlament ľudí zvolávajú pre „nespravodlivú konsolidáciu“. Vláda a jej parlamentná väčšina podľa nich konsolidačne najviac zaťažujú zamestnancov – a teda skupinu, ktorú odbory zastupujú. Za protestom je rovno odborárska centrála. A v histórii doterajších štyroch vlád, ktorým predsedal líder Smeru Robert Fico, to bude prvýkrát, čo sa práve odborárska centrála postaví za organizáciu protestu proti jeho vláde.Len v horizonte hodín si pritom prezidentka Monika Uhlerová z premiérových úst vypočula, ako mala kdesi popíjať a dohadovať štrajk s opozičnými politikmi. Nato prišla jej reakcia v podobe „dôrazného ohradenia sa voči klamlivým slovám premiéra“ – a to citujem. Ako je to s protestom proti vládnym konsolidačným opatreniam? A ako s prípadným angažmánom v organizovaní štrajku a rovno generálneho?Otázky pre Moniku Uhlerovú, ktorá je už druhý rok na čele odborárskej centrály.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Od začiatku som mala ambíciu ukončiť zmluvné prepojenie centrály so stranou Smer, profitovali len oni,“ tvrdí šéfka odborov Monika Uhlerová. Konfederácia odborových zväzov si podľa nej urobila aj analýzu, z ktorej vyšlo, že zo zmluvy z roku 2006 profitovala len strana Smer.Po občianskych a opozičných protestoch sa do ulíc už v utorok chystajú aj odbory. Pred parlament ľudí zvolávajú pre „nespravodlivú konsolidáciu“. Vláda a jej parlamentná väčšina podľa nich konsolidačne najviac zaťažujú zamestnancov – a teda skupinu, ktorú odbory zastupujú. Za protestom je rovno odborárska centrála. A v histórii doterajších štyroch vlád, ktorým predsedal líder Smeru Robert Fico, to bude prvýkrát, čo sa práve odborárska centrála postaví za organizáciu protestu proti jeho vláde.Len v horizonte hodín si pritom prezidentka Monika Uhlerová z premiérových úst vypočula, ako mala kdesi popíjať a dohadovať štrajk s opozičnými politikmi. Nato prišla jej reakcia v podobe „dôrazného ohradenia sa voči klamlivým slovám premiéra“ – a to citujem. Ako je to s protestom proti vládnym konsolidačným opatreniam? A ako s prípadným angažmánom v organizovaní štrajku a rovno generálneho?Otázky pre Moniku Uhlerovú, ktorá je už druhý rok na čele odborárskej centrály.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dozvíte se v magazínu Knížky Plus. Připravené jsou i recenze knížek a na řadu přijde i oblíbená soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

V Česku podle průzkumu agentury STEM ubývá lidí, kteří vnímají klimatické změny jako hrozbu – od roku 2020 jejich podíl klesl z 56 na 43 procent. „Není to poprvé, co nastává pokles, jde to ve vlnách. Vrchol uvědomění té hrozby byl někdy okolo 2019 – Greta Thunbergová, varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo přijetí Zelené dohody pro Evropu. Politika byla silně proklimatická, až se to možná přestřelilo,“ soudí Petr Daniš, autor knihy Klima je příležitost.

Už víme, na co bude celé Česko koukat. Brněnský festival Serial Killer ukázal, jaké seriálové pecky se chystají na obrazovky. Bude to Gerta Schnirch, Monyová i Metoda Markovič a Ratolesti. Podcast Brněnská jedenáctka v pauzách mezi promítáním třicítky seriálů vyzpovídal ředitelku festivalu Kamilu Zlatuškovou a experta na světové streamovací služby Tomáše Vyskočila. Jaký je recept na úspěch? Myslí čeští tvůrci na mladé publikum? A kdy Netflix natočí první český seriál?

„Žijeme v časoch, keď máme smolu,“ priznal guvernér NBS Peter Kažimír.

Člověka při tréninku vede virtuální lektor. Výhodou je podle viceprezidentky Českého Červeného kříže Jany Majrychové to, že si lidé můžou první pomoc reálně vyzkoušet.

V Česku podle průzkumu agentury STEM ubývá lidí, kteří vnímají klimatické změny jako hrozbu – od roku 2020 jejich podíl klesl z 56 na 43 procent. „Není to poprvé, co nastává pokles, jde to ve vlnách. Vrchol uvědomění té hrozby byl někdy okolo 2019 – Greta Thunbergová, varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo přijetí Zelené dohody pro Evropu. Politika byla silně proklimatická, až se to možná přestřelilo,“ soudí Petr Daniš, autor knihy Klima je příležitost.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nevšimol si, že bol 17. november a teraz nás chce všetkých zatiahnuť do tohto nevšímania.“ Veta, ktorou otvoril svoj príhovor na minulotýždňovom bratislavskom proteste. A túto vetu predchádzala iná: „Aj 17. november nám už zobrali a preto dovoľte, aby som vám predstavila osobnosť Novembra'89.“ Moderátorka podujatia takto uviedla Františka Mikloška. A ten v spomínanej prvej vete hovoril o aktuálnom premiérovi Robertovi Ficovi, ktorý si November nevšimol a do nevšímania chce uviesť krajinu. A to až akousi „normalizáciou nevšímania“.Dá sa však prehliadnuť symbol, ktorý pre krajinu a jej obyvateľov znamenal prechod z neslobody do slobody, z totality do demokracie? Napriek dráme, ktorá je skrytá v tejto otázke, neplatí aj to, že 17. november nám už zobrali, lebo sme ten konsolidačný suchý oznam o jeho neslávení pracovným pokojom prijali bez akéhokoľvek prvotného odporu?A dá sa vyvážiť symbol úsporou 150-miliónov? Otázky pre Františka Mikloška, ktorý November'89 formoval, predtým naň krajinu pripravoval a dodnes hľadá formy napĺňania jeho odkazu.„Sviatky si vieme osláviť, keď máme voľno. Vtedy máme čas sa zastaviť. Povedzme si otvorene, vo chvíli, keď to bude pracovný deň, stane sa s ním to, čo s 28. októbrom. Deň, ktorý znamenal aj pre Slovensko rozbeh, nevšímame si ho, lebo ide o pracovný deň. A o toto ide Robertovi Ficovi,“ hovorí jedná z tvárí Novembra'89 František Mikloško. „Ide tu ešte o viac: To, že nám chcú zrušiť 17. november je vlastne kontrarevolúcia k Nežnej revolúcii,“ dodáva.Novela ústavy - Ficov podvod„Novela ústavy je podvod Roberta Fica,“ konštatuje František Mikloško. „Nerozumiem, že to dokáže niekto prehliadnuť,“ dodáva. Na poznámku, že tento podvod chce KDH Ficovi podporiť, Mikloško reaguje, že je to „na ich zodpovednosti“.„Smiešnou“ pritom nazýva iniciatívu KDH „vykostiť“ Smer svojou podporou novely ústavy s mužom a ženou.„Podvozok“ KDH – cesta k bezvýznamnostiKDH však podľa Františka Mikloška pripravuje alternatívu k podpore Ficovho návrhu. Ustanovenie o mužovi a žene chce podľa neho presadiť prílepkom v druhom čítaní o inej novele ústavy, ktorou chcú práve kresťanskí demokrati umožniť poslankyniam na materskej disponovať „spočívajúcim mandátom“. V praxi by to znamenalo, že počas ich materských povinností by ich zastupoval poslanecký náhradník a v prípade, že by sa poslankyňa rozhodla vrátiť do poslaneckých lavíc, mandát by si zobrala.„Je to naoko nevinný paragraf, aký majú aj škandinávskej krajiny. Ale pokiaľ by prešiel do druhého čítania, bude tam snaha zo strany konzervatívnych politikov dať tam opäť novelu ústavy o mužovi a žene,“ hovorí František Mikloško. „Tam by sa stratil argument OĽANO (hnutia Slovensko), že by za to nehlasovali. Budú hlasovať, keď to bude návrh KDH,“ vysvetľuje.„Môže sa ľahko stať, že v októbri bude táto novela vďaka návrhu KDH na stole opäť, no iným spôsobom,“ konštatuje poslanec. „A pokiaľ sa k tomu Robert Fico pridá, tak to prejde.“ V KDH o tomto návrhu hovoria ako o „podvozku“ pre novelu ústavy o dvoch pohlaviach.František Mikloško hovorí, že nepodporí nielen pôvodný návrh Smeru, ale ani návrh KDH pre tzv. novelu „podvozok“ v prvom čítaní, ktorý by mohol byť v druhom čítaní priestorom pre prílepok vo forme dvoch pohlaví.Pri tejto alternatíve ale hovorí, že pre KDH to bude „cesta do bezvýznamnosti“. „Bude otázkou, či KDH vôbec bude v budúcnosti na politickej scéne,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Bude to mysteriózní fantasy, pořád to bude lehce strašidelné,“ říká o své připravované knize spisovatelka Jarmila Stráníková. „Mám mrazivou atmosféru ráda, takže ji cpu všude,“ směje se. Která místa ji inspirovala při psaní historického románu Ve stínu války? Jak došlo ke spolupráci s ilustrátorem Jiřím Dvorským? A proč je dobré nechat se vést intuicí? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bude sa menej nakupovať, cestovať, míňať,“ povedal uplynulý týždeň premiér Robert Fico, ale ako chce štát šetriť na sebe, stále nevieme. Ministri mali preto kolegovi Kamenickému do minulého piatka predložiť svoje návrhy. Po týždni má konsolidačný balíček trhliny a utŕžil kritiku nielen od živnostníkov, ale aj od odborárov. Koalícia už v parlamente ukázala, že diskusiu o skrátenom legislatívnom konaní jednoducho zastaví.V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková rozpráva s komentátorom Petrom Tkačenkom o absencii opatrení, ktoré by ukázali, kde našli rezervy jednotliví ministri. Opozícia znova zvoláva ľudí do ulíc, podarí sa jej presvedčiť davy a v uliciach zotrvať? Alebo sa podarí koalícii presvedčiť voličov o potrebe opatrení, ktoré najviac zasiahnu pracujúcich?Zdroj zvukov: TA3, TASR, TV MarkízaOdporúčanieDnes mám pre vás filmové odporúčanie. Pozrela som si Veľký vlastenecký výlet, dokument alebo road movie po Ukrajine s ľuďmi, ktorí podľahli ruskej propagande. Sonda do životov desaťtisícov ľudí, ktorí žijú aj u nás. Ako hovorí režisér – neveriaci možno zapochybujú o svojom popieračstve, citliví ľudia sa utvrdia v tom, prečo susedom pomáhať. Choďte do kina, aby podobné filmy mohli vznikať aj v budúcnosti.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Stát rozhodl o tom, že historický železniční most na pražské Výtoni místo demolice projde rekonstrukcí. O jak významnou památku jde? A měla by Praha usilovat o zachování svého panoramatu? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídala Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Smer onedlho skončí v Strane európskych socialistov. Nie dobrovoľne. Už dnes má pre vytvorenie koalície s Dankovou SNS dva roky pozastavené členstvo.Zahraničná politika Roberta Fica, oslabovanie právneho štátu na Slovensku, ako aj útoky na novinárov a novinárky sú ďalšie dôvody, pre ktoré chce táto európska rodina podľa informácií portálu Euractiv vylúčiť Smer nadobro.Pohne to vôbec Robertom Ficom? Aj to sa Nikola Šuliková Bajánová pýta bývalého politika a filozofa Borisa Zalu.Zdroje zvukov: TA3, Facebook/Robert Fico, SMER-SDOdporúčanie:Včera vyšla správa o tom, že Česi sú šťastnejší ako Slováci a že najviac k šťastiu prispieva finančná stabilita. Nehovorím, že peniaze nie sú v otázke šťastia dôležité, ale že sa to dá aj inak, ukazuje napríklad podcastová séria magazínu The Atlantic s názvom How To Build A Happy Life.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Známé pražské Dejvické divadlo si ve své už 34. sezóně odskočí na 1,5 roku mezi paneláky Jižního Města, do místa zvaného Galaxie. Bude to zkáza Dejvického divadla, jak „předpovídali“ filmaři ve stejnojmenném seriálu? „To slovní spojení zkáza Dejvického divadla zaznívá v posledních dnech v divadle poměrně často. Bude to opravdu velká proměna běžného provozu,“ říká nový ředitel divadla Lukáš Průdek.

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Americký prezident Donald Trump v neděli znovu varoval, že je připravený zpřísnit americké sankce vůči Rusku. Ovšem za předpokladu, že to udělá i Evropa. V podstatě jen opakoval svá předchozí podobná obvinění a na starém kontinentu tak budí dojem, že jen zastírá své kličkování ve skutečném tlaku na Rusko.