Podcasts about evrop

Sopky nejen formují krajinu, ovlivňují architekturu a život domorodců, ale současně zůstávají tajemné a nevyzpytatelné. O sopkách aktivních i vyhaslých nejen v Evropě či v Indonésii hovoří cestovatelka, průvodkyně a obdivovatelka sopečných ostrovů Miroslava Vaňková.

Energetika se mění směrem, na němž mohou vydělat domácnosti i firmy. Rozdíl v tom, kdy je elektřina spotřebována a kdy vyrobena, je mnohdy složité uřídit, a to i kvůli narůstajícímu podílu obnovitelných zdrojů energie, jejichž výroba je závislá především na počasí. Proto síť potřebuje tzv. flexibilitu, která ji pomáhá uvádět do rovnováhy. Lidé v praxi nechají specializovanou firmu ovládat svůj bojler a dostanou za to zaplaceno. Flexibility využívají tisíce domácností, přesto je Česko pozadu. „V distribuci chytrých měření jsme poslední v Evropě,“ říká Jan Hicl z firmy Delta Green. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

To, co jste si mohli přečíst v médiích ohledně budoucnosti emisních povolenek do velké míry není pravda: jde o zásadní nepochopení. Co se tedy s povolenkami stane? A úplně zapadlo, že se Andrej Babiš s několika dalšími zeměmi postavil za zásadní urychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Proč? Blíží se taky vícerychlostní Evropa, a to ve dvou ekonomicky zásadních oblastech. Přidá se Česko? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat Hybernie 9.3. Bruselský diktát & Insider & Nový svět. Lístky zde: https://www.datarun.cz/mashup

Bez větrných elektráren budeme mít nejdražší elektřinu v Evropě. Žádná jiná rozumná cesta než obnovitelné zdroje neexistuje. Lobbisté fosilního průmyslu to ví a proto vyrazili do boje proti větrníkům. Česko přitom patří ve využití energie z obnovitelných zdrojů k ostudě Evropy. Boj proti větrníkům pak často připomíná spíše šíření pověr, jež si nezadají se strachem z bludiček a vodníků. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Sociální síť TikTok je postavena na návykových mechanismech, které mohou poškozovat fyzické a mentální zdraví svých uživatelů, a měla by změnit základní principy svého fungování, uvedla Evropská komise. Předběžně proto obvinila TikTok z možného porušování evropských regulací. „Kdyby se fungování sociálních sítí mělo změnit, tak zřejmě přestanou existovat v té podobě, v jaké je známe,“ usuzuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Ústavní soud se nebojí paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podvojný ministr v akci. Další Kaddáfí je mrtev. Pookřeje Libye? Výsadek ruských protiputinovců v Evropě podpořil Ukrajinu. Raději Slavkov než Visegrád. K Rakousku bychom se měli snažit být co nejblíž. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Téma důvěryhodného zastoupení ruské opozice je už delší dobu klíčové pro lidi zabývající se Ruskem v Evropě, ale i v ruské emigraci, kterým jde o navázání vzájemných vztahů. V minulých dnech došlo k ustavení neoficiálního ruského výsadku protiputinovců v evropské organizaci a nedávno vydala tato opoziční skupina první prohlášení.

Ústavní soud se nebojí paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podvojný ministr v akci. Další Kaddáfí je mrtev. Pookřeje Libye? Výsadek ruských protiputinovců v Evropě podpořil Ukrajinu. Raději Slavkov než Visegrád. K Rakousku bychom se měli snažit být co nejblíž. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téma důvěryhodného zastoupení ruské opozice je už delší dobu klíčové pro lidi zabývající se Ruskem v Evropě, ale i v ruské emigraci, kterým jde o navázání vzájemných vztahů. V minulých dnech došlo k ustavení neoficiálního ruského výsadku protiputinovců v evropské organizaci a nedávno vydala tato opoziční skupina první prohlášení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociální síť TikTok je postavena na návykových mechanismech, které mohou poškozovat fyzické a mentální zdraví svých uživatelů, a měla by změnit základní principy svého fungování, uvedla Evropská komise. Předběžně proto obvinila TikTok z možného porušování evropských regulací. „Kdyby se fungování sociálních sítí mělo změnit, tak zřejmě přestanou existovat v té podobě, v jaké je známe,“ usuzuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku.“Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku. “Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Máme záznam z jednání, které vyčísluje, o kolik peněz Česko přijde, pokud Motoristé na ministerstvu životního prostředí prosadí své nápady. Konečný účet by přitom byl daleko vyšší. A navíc by ohrozil energetickou bezpečnost Česka. Vysvětlujeme taky, kdo u nás šíří lži o větrných elektrárnách –„ezoblázni“ placení ze zahraničí. Ale jsou tu i dobré zprávy: za dopravu a bydlení dost možná zaplatíme míň a Ukrajina je na tom mnohem líp než tvrdí Putin nebo Trump. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Danuše Nerudová je zpátky v Insideru. Tentokrát z Bruselu a s balíkem témat. Jak velký chaos nastal v české zahraniční politice a obrazu Česka v Evropě po nástupu Babišovy vlády a politické izolaci Petra Macinky? Jak hodnotí Babišův bruselský pragmatismus a následnou domácí rétoriku? Co se odehrává na pozadí vyjednávání ETS2 jehož je zpravodajkou? Co všechno se chystá, kdo na to doplatí a jaké změny chce prosadit, aby systém nesrazil nízkopříjmové domácnosti? A jak nahlíží na otočku Evropy nejen v jaderné energetice?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Celestýn Opitz, člen řádu milosrdných bratří, magistr chirurgie a doktor medicíny, patří mezi nejvýznamnější postavy lékařství. Jako jeden z prvních v Evropě prosadil při operaci použití éteru jako anestetika. První operace v celkové narkóze byla provedena 7. února 1847 v pražském špitálu milosrdných bratří Na Františku a její úspěšný průběh stál u zrodu oboru anesteziologie. Od roku 2010 uděluje řád milosrdných bratří Cenu Celestýna Opitze za péči o nemocné a potřebné.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snahy o zákaz přístupu dětí na sociální sítě v Evropě sílí. Návrh zákona, který nezletilým do 15 let používání sociálních sítí zakazuje, prošel na konci ledna dolní komorou francouzského parlamentu. Záměr zavést podobný zákaz pro děti do 16 let oznámil také premiér Španělska. „Mně by se více líbilo snažit se v maximální míře potlačit škodlivé důsledky sociálních sítí pro děti i pro dospělé,“ navrhuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel, dobrodruh a playboy. Ale také voják, slavný spisovatel a průkopník moderní zahradní architektury. Člověk by se neměl spokojit s málem. Měl by neustále jít za svými sny, ať už se zdají sebevíce bláznivé. Mnoho lidí k tomu nikdy nenajde odvahu, ale existují i výjimky. Jednou z nich je německý šlechtic Hermann von Pückler-Muskau, který se díky dost neobvyklému způsobu života stal velmi populární postavou v celé Evropě. Zemřel 4. února 1785.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes řešíme jeden z největších průšvihů jarní části ligy. BANÍK vedl na Slovácku 2:0… a stejně to nezvládl. Proč?

S Filipem jsme dneska zasedli za mikrofony podcastu, abychom probrali novinky a zamysleli se nad tím, kdo vlastně kupuje motorky – navážeme tak na minulé téma, které se týkalo prodejů motocyklů u nás a v Evropě. Leckoho možná překvapí, že marketing motocyklových značek, sršící mladím, se poněkud míjí s realitou zákaznické základny – byť možná je to záměr.

Voliči nové vlády by koukali: do muniční iniciativy pro Ukrajinu má přijít dokonce víc peněz než nyní. Má to ale háček, který Česko v Evropě postaví do opravdu zvláštního světla. Premiér Babiš taky poslal do Bruselu dopis, v němž navrhuje, jak „nakopnout“ ekonomiku. Některé nápady hodně ovlivnili lobbisti – a to ty lepší. Kdo může stát za myšlenkami, které naopak smysl nedávají? A proč premiér na summit NATO dost možná jet nechce, i když ho do toho tlačí Petr Macinka? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt?

Se zděšeným údivem sledovali občané i politici v Evropě, jak americký prezident Donald Trump vyhrožoval, že zabere Grónsko. Klidně silou. Zdá se, že se se šéfem NATO Markem Ruttem nakonec dohodl jinak, ale pro evropské i další politiky se Trump stal nespolehlivým, dokonce riskantním partnerem.

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus (J. Rauch)U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě? (D. Perlínová)Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery (T. Lindner)Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

Nezastíraný zálusk amerického prezidenta na Grónsko byl šokem pro celý Západ. Boří všechno, na čem od druhé světové války stál náš svět. Pokud by to takhle šlo dál, může se Spojeným státům v Evropě stát, co se stalo u nás Rusům v roce 1968, kdy se z bývalých osvoboditelů stali nenáviděnými vetřelci.

Česko donedávna patřilo ke státům s nejvyšší plodností v Evropě, za posledních pět let ovšem zdejší plodnost klesla z 1,83 pod 1,3 dítěte na ženu. Náraz přišel s pandemií a následnou vícenásobnou krizí – energetickou, inflační a bezpečnostní, upozorňuje v Chybě systému demografka Jiřina Kocourková: „Došlo ke změně podmínek pro zakládání rodin. Zvýšila se nejistota, nikdo nebude zakládat rodinu, když je nejistý. Zároveň digitální svět proměnil způsob uvažování o rodičovství.“

Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Co přinesou přísnější podmínky pro odklad školní docházky? „Udělejme z prvního pololetí první třídy adaptační období,“ říká pedagog, autor školské novely Pavel Klíma (TOP 09). V Česku podle něj dostávalo odklad až 25 procent předškoláků, což je nad evropským průměrem. „Pokud se první třída rozvolní a děti se začnou učit později, tak to dopadne na ty, které zralé byly,“ namítá psycholog Hynek Cígler. V Pro a proti Českého rozhlasu Plus dodává, že věk prvňáků v Evropě je různý.

Co přinesou přísnější podmínky pro odklad školní docházky? „Udělejme z prvního pololetí první třídy adaptační období,“ říká pedagog, autor školské novely Pavel Klíma (TOP 09). V Česku podle něj dostávalo odklad až 25 procent předškoláků, což je nad evropským průměrem. „Pokud se první třída rozvolní a děti se začnou učit později, tak to dopadne na ty, které zralé byly,“ namítá psycholog Hynek Cígler. V Pro a proti Českého rozhlasu Plus dodává, že věk prvňáků v Evropě je různý.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se v Evropě probouzí „zdravá síla“. Vedle Slovenska, Maďarska a Německa jmenoval také Českou republiku. Jde Česko Andreje Babiše (ANO) v politických stopách Slovenska Roberta Fica? „Fico je pro Babiše malý pán, oba si ale brutálně zjednodušují komplikace demokracie,“ varuje v pořadu Osobnost Plus spisovatel, publicista a scenárista Pavel KosatíkVšechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co zajímalo sněmovní mandátový a imunitní výbor, když dnes jednal o doporučení, jestli vydat, nebo nevydat premiéra Babiše a předsedu sněmovny Okamuru k trestnímu stíhání? O kom mluvil šéf ruské diplomacie Lavrov, když ocenil probouzející se zdravé síly v Evropě včetně Česka? A jak vážné ekologické škody by mohl způsobit únik zvířecích výkalů do řeky v Národním parku Podyjí? Témata publicistiky Věry Štechrové.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nadváha a obezita postihují téměř 60 % dospělých a každé třetí dítě v Evropě. Dominika Vymazalová, známá z pořadu Extrémní proměny, zhubla za rok 60 kilo a stále si váhu udržuje. Dnes pracuje jako koordinátorka obezitologické péče. Co ji vedlo k zajídání problémů během náročného dětství? Kolikrát si řekla, že od zítřka bude všechno jinak? A co pro ni bylo na začátku proměny nejtěžší?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá obec u hranic s Polskem ukazuje, proč není dobré spojovat školství a lokální politiku. Starostka Hnojníku se rozhodla dosadit do ředitelské funkce místní základky svého favorita. Výsledkem jsou protesty rodičů i dětí.„Tak kvalifikovaného ředitele, jako jsem já - neberte to jako chválu -, nemá 95 procent škol v tomto státě, ani v Evropě. Ať to máme ujasněno.“Takto se sám prezentuje nový ředitel základní školy v Hnojníku Pavel Olšovský. Z jeho slov by se tedy mohlo zdát, že v malé obci na severovýchodě Moravy mají obrovské štěstí, že tamní základku vede právě tento pedagog a zastupitel Pardubického kraje za ANO.Jenže je to naopak: jmenování Olšovského vyvolalo v obci vlnu protestů, bouří se rodiče i žáci. Vadí jim netransparetnost jednání obce coby zřizovatele školy a také fakt, že starostka Dagmar Malíková (Nezávislí) ignorovala výsledek výběrového řízení a do ředitelny na příštích šest let dosadila svého favorita, který se v konkurzu nedostal skoro ani do druhého kola.Na zvláštní dění okolo jmenování ředitele základní školy upozornil pořad Ve stínu Adam Gallus. Tento dětmi oblíbený učitel přírodních věd výběrové řízení s přehledem vyhrál, ředitelem se ale nestal. Teď přemýšlí, že ze školy v Hnojníku odejde.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Nadváha a obezita postihují téměř 60 % dospělých a každé třetí dítě v Evropě. Dominika Vymazalová, známá z pořadu Extrémní proměny, zhubla za rok 60 kilo a stále si váhu udržuje. Dnes pracuje jako koordinátorka obezitologické péče. Co ji vedlo k zajídání problémů během náročného dětství? Kolikrát si řekla, že od zítřka bude všechno jinak? A co pro ni bylo na začátku proměny nejtěžší?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzhledem k tomu, co říká a dělá, je maďarský premiér Viktor Orbán v Evropě už delší dobu černou ovcí. Teď překročil pomyslnou červenou čáru a udělil politický azyl bývalému polskému ministru spravedlnosti ve vládách Jaroslawa Kaczyńského Zbigniewu Ziobrovi, který utekl do Budapešti, a nejspíš i jeho ženě.

Markéta Šichtařová tuhle přirovnala půjčku EU Ukrajině k Marshallovu plánu, kterým si prý po válce USA upevňovaly pozici v Evropě za cenu stagnace západních ekonomik, kde zablokoval soukromé investice. Jak to vlastně myslel Marshall s tím plánem a proč tohle srovnání historicky hapruje?

V brazilském Belému nedaleko rovníku lidé açaí jedí nebo pijí v podstatě každý den. Čerstvá, potravinářsky nezpracovaná dřeň z těchto bobulí amazonské palmy chutná úplně jinak, než jsme zvyklí v Evropě. Nejlepší způsob, jak to vyzkoušet, je v bufetu na vyhlášeném trhu Ver-o-Peso v centru Belému, kam se sklizené açaí vozí lodí přímo z džungle. Poslechněte si reportáž Jana Kaliby!Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatím se nezdá se, že by pragmatici, kteří ve střední Evropě postupně střídají u moci pitomce, byli připraveni na restart národní ekonomiky, na státní suverenitu anebo na středoevropskou alternativu ke kolabující unii. 12.01.2026, www.RadioUniversum.cz

Václav Krejčík je instruktor jógy, lektor a autor sedmnácti knih o pohybu, dechu a duševní rovnováze. Bývalý mistr republiky ve sportovním aerobiku prošel cestou od výkonu k jemnější práci s tělem, myslí a dechem, kterou ovlivnily jeho studia v Indii, USA i Evropě. Ve své práci propojuje tradici s moderními vědeckými poznatky a ukazuje, že dech je základním nástrojem klidu, zdraví i zvládání stresu. Jak dýchat, aby se nám ulevilo? A co si lze z jógy odnést do obyčejného dne?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Václav Krejčík je instruktor jógy, lektor a autor sedmnácti knih o pohybu, dechu a duševní rovnováze. Bývalý mistr republiky ve sportovním aerobiku prošel cestou od výkonu k jemnější práci s tělem, myslí a dechem, kterou ovlivnily jeho studia v Indii, USA i Evropě. Ve své práci propojuje tradici s moderními vědeckými poznatky a ukazuje, že dech je základním nástrojem klidu, zdraví i zvládání stresu. Jak dýchat, aby se nám ulevilo? A co si lze z jógy odnést do obyčejného dne?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náhodné setkání s Němkou v lázních na Jesenicku otevřelo příběh, který se proměnil v román Tisíc očí. Spisovatel a filmař Ivan Fíla v něm skrze tři vypravěčské roviny připomíná, čím jsme si v Evropě za posledních osmdesát let prošli a proč nesmíme zapomínat. Kniha, která podle recenzentů snese označení „velký evropský román“, vznikala dva a půl roku. Jak těžké je vžívat se do pohnutých lidských osudů? A dokáže si Ivan Fíla Tisíc očí představit i na filmovém plátně?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náhodné setkání s Němkou v lázních na Jesenicku otevřelo příběh, který se proměnil v román Tisíc očí. Spisovatel a filmař Ivan Fíla v něm skrze tři vypravěčské roviny připomíná, čím jsme si v Evropě za posledních osmdesát let prošli a proč nesmíme zapomínat. Kniha, která podle recenzentů snese označení „velký evropský román“, vznikala dva a půl roku. Jak těžké je vžívat se do pohnutých lidských osudů? A dokáže si Ivan Fíla Tisíc očí představit i na filmovém plátně?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká republika, i když se to podle výsledků našich voleb na první pohled nezdá, zažila jeden z nejlepších roků tohoto století. Máme jeden z nejnižších deficitů veřejných financí v Evropě, nižší než naši němečtí a rakouští sousedé. K tomu máme i jeden z nejvyšších růstů ekonomiky, který neohrozila americká cla, ani ruská agrese proti Ukrajině, ani relativně vysoké ceny energií, byť ty se snižují.

Konference, která proběhla v říjnu 1925 ve švýcarském letovisku Locarno na břehu jezera Lago Maggiore u italských hranic, je opředená řadou mýtů a interpretací, jako každá historická událost, na kterou budoucí vývoj vrhl jiné světlo, než původně sama vyzařovala. Přišlo tehdy Československo a Polsko o své poválečné jistoty, nebo šlo o seriózní pokus stabilizovat poválečnou situaci v Evropě? Vlastně platí obojí, ale až při zpětném pohledu.

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.

Odpoví dnešní schůzka Filipa Turka na Hradě na otázku, kdo bude ministrem životního prostředí? Zvyšuje se riziko ozbrojeného střetu amerických a venezuelských vojenských plavidel v Karibském moři? A kam se posune Česko na žebříčku cen energií v Evropě po avizovaném snižování plateb?