Podcasts about evrop

Každé srpnové pondělí jsme v letním speciálu "Na cestách po královských věnných městech". Připomínáme si tak 720 let od vzniku fenoménu, který je ojedinělý nejen v Evropě. Seznam čítá 9 měst a prakticky všechna (kromě města Mělník) patří do východočeského regionu.

Každé srpnové pondělí jsme v letním speciálu "Na cestách po královských věnných městech". Připomínáme si tak 720 let od vzniku fenoménu, který je ojedinělý nejen v Evropě. Seznam čítá 9 měst a prakticky všechna (kromě města Mělník) patří do východočeského regionu.

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krkonošský národní park je nejen útočištěm vzácné přírody, ale také jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. S tím roste tlak na přírodní hodnoty, které je potřeba chránit a právě v tom spočívá každodenní práce strážců přírody.

Krkonošský národní park je nejen útočištěm vzácné přírody, ale také jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. S tím roste tlak na přírodní hodnoty, které je potřeba chránit a právě v tom spočívá každodenní práce strážců přírody.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #5: Světové ekonomické fórum vydalo další Global Gender Gap Report, tedy žebříček, který na základě dat ve čtyřech kategoriích porovnává 148 zemí světa podle toho, jak se jim daří narovnávat rozdíly mezi muži a ženami. Česko z podobných analýz obvykle nevychází jako premiant, ale že bychom byli třetí od konce v Evropě a na globální úrovni za Etiopií či Ázerbajdžánem? Jakou metodikou se žebříček sestavuje a je vůbec možné na základě omezeného počtu ukazatelů realisticky posoudit situaci v té které zemi? Výsledky reportu probírají pátém díle feministického podcastu redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Jak fungovaly ve středověké Evropě mezilidské vztahy? V kolika letech se lidé brali a kolik členů měla typická středověká rodina? Odpověď vás nejspíš překvapí. Michaela Maleníková, host 63. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, svým výzkumem rozbíjí zažité předsudky o minulosti a nabourává tradiční představy o tom, co je a co není tradiční rodina. Velké komunity, volně uzavírané sňatky i spolubydlení byly v období vrcholného středověku naprosto běžné. V soužití panovala pestrost a variabilita. A co na to církev? Ta, jak se dozvídají archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti, byla mnohem liberálnější, než by se z dnešního pohledu mohlo zdát.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Renomia se z malé pojišťovací firmy rodiny Nepalových během let vypracovala na mezinárodního hráče svého oboru. Za loňský rok  si pak  připsala tržby 3,5 miliardy korun a zisk před zdaněním 480 milionů. Společnost poskytuje služby v oblasti risk managementu, pojištění pro firmy, jejich zaměstnance a pojištění průmyslových a podnikatelských rizik. „Náš růst je dlouhodobý a jsme hrdí na to, že jsme se za posledních pět let zdvojnásobili,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jiří Nepala, předseda dozorčí rady rodinné firmy Renomia.Společnost je největší firmou svého oboru ve střední a východní Evropě. „Objem celkového pojistného na třinácti trzích, kde Renomia Group působí je zhruba 66 miliard euro. My jsme loni zprostředkovali zhruba miliardu euro,“ dodává Nepala.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Nejmladším sportovcem z šestice vybraných českých reprezentantů je 21letý freestyle sowboardista Jakub Hroneš, který aktuálně v Evropě nemůže trénovat na sněhu, ale to mu vůbec nevadí. U rakousko-německých hranic je totiž místo, kde se dají v ideálním prostředí pilovat krkolomné triky na obřích rampách i během letních měsíců.

V našem časosběrném dokumentu Olympijský rok sledujeme české naděje, které se připravují na únorové Hry v Miláně a Cortině. Jednou z nich je elitní freestyle snowboardista Jakub Hroneš, který i přes letní teploty ve střední Evropě trénuje na sněhu. Do rakouských Korutan za ním vyrazil do ne úplně optimálních podmínek náš reportér Jakub Marek.

Za půl roku začnou v Itálii zimní olympijské hry. Vůbec nejmladším sportovcem z šestice vybraných českých reprezentantů v našem projektu Olympijský rok reprezentantů je jednadvacetiletý freestyle snowboardista Jakub Hroneš, který aktuálně v Evropě nemůže trénovat na sněhu. To mu ale nevadí. U rakousko-německých hranic je totiž místo, kde se dá trénovat i v létě.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V českých médiích vznikla panika ohledně toho, jak chce Evropská komise v příštích letech použít biliony ze společného rozpočtu EU. Ve skutečnosti je to jinak, ale v návrhu rozpočtu pár nesmyslů i tak najdeme. Za jiné věci naopak Brusel pochvalu zaslouží. O co jde? A vydrží Donaldu Trumpovi jeho současné velké naštvání na Vladimira Putina? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Sparta zvítězila 3:1 nad Pardubicemi, ale vítězství má dohru; východočeský klub podává oficiální protest proti výkonu rozhodčích. V dnešním díle se podíváme na všechny čtyři sporné momenty a rozebereme, zda měl zápas vůbec regulérní průběh.Zároveň nás ve čtvrtek čeká vstup do evropských pohárů, venkovní utkání s arménským Araratem. Jak moc je Sparta připravená? Co jsme si odnesli z  utkání pod Brianem Priskem a co by měl tým do čtvrtka změnit?Probereme:- výhru nad Pardubicemi a její herní kvalitu,- čtyři zásadní momenty, proti kterým protestují Pardubice,- návrat Briana Priskeho a jeho zápasy,- formu a nastavení klíčových hráčů,- co čekat od zápasu s Ararat-Armenia.

Lesníci na Tachovsku se snaží namnožit ohroženou borovici blatku. Roste jen na několika málo místech ve střední Evropě, mimo jiné v Chráněné krajinné oblasti Český les.

České předvolební kampani budou dominovat ekonomická a bezpečnostní témata ve vztahu k migraci, Evropě i Ukrajině. Palestina jako další ohnisko konfliktu zůstává stranou. „Tlačí ji tam některé menší subjekty a vyhraněné skupinky, především propalestinských aktivistů. Ale není to něco, co by mělo mít hlavní vliv na voličské rozhodování,“ míní Miroslav Mareš, odborník na extrémismus. V pořadu Jak to vidí... komentuje také tendence k násilí a radikalizaci veřejného prostoru.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každé srpnové pondělí budeme v letním seriálu "Na cestách po královských věnných městech". Připomínáme si tak 720 let od vzniku fenoménu, který nemá nejen v Evropě obdobu. Nakonec seznam čítá 9 měst.

České předvolební kampani budou dominovat ekonomická a bezpečnostní témata ve vztahu k migraci, Evropě i Ukrajině. Palestina jako další ohnisko konfliktu zůstává stranou. „Tlačí ji tam některé menší subjekty a vyhraněné skupinky, především propalestinských aktivistů. Ale není to něco, co by mělo mít hlavní vliv na voličské rozhodování,“ míní Miroslav Mareš, odborník na extrémismus. V pořadu Jak to vidí... komentuje také tendence k násilí a radikalizaci veřejného prostoru.

Každé srpnové pondělí budeme v letním seriálu "Na cestách po královských věnných městech". Připomínáme si tak 720 let od vzniku fenoménu, který nemá nejen v Evropě obdobu. Nakonec seznam čítá 9 měst.

Brusel si kope ekonomický hrob. Trump bere, my platíme, říká Vondra „Evropa hrála s kartami, které má,“ říká europoslanec Alexandr Vondra k nové obchodní dohodě mezi EU a Spojenými státy. Zároveň varuje před emisní politikou Bruselu, kterou označuje za klimatický kolonialismus. Evropská unie uzavřela s administrativou Donalda Trumpa rámcovou obchodní dohodu, která zahrnuje celní ujednání, závazky na nákup amerických energií a investice evropských firem v USA. Podle Alexandra Vondry se EU ocitla v nevýhodném postavení, ale vyjednala maximum možného. „Je to nepochybně vítězství Donalda Trumpa. Evropě nezbývalo než hrát s tím, co měla. Nechtěl nulová cla, chtěl přebytky dorovnat. A to udělal. Řekl bych, že to není fatální porážka, spíš taková legendární 'nevýhra'. Vzhledem ke struktuře obchodu jsme neměli moc prostoru. Německo, a s ním i my, jsme na exportu závislí. Francie si může dovolit křičet, protože není tolik exportní.“Mnohem ostřeji se Vondra vymezuje vůči environmentální politice Bruselu. Za nepřijatelný považuje návrh na 90 % snížení emisí do roku 2040. „To je dramatická akcelerace. Místo slíbeného zrealističtění Green Dealu tu máme jeho urychlení. Přitom median mezi 55 a 100 je 77,5. Ne 90. A navíc ta úleva pro velké státy, že si 3 % mohou odečíst investicemi v Africe? To je klimatický kolonialismus,“ říká ostře Vondra. Podle něj tento přístup likviduje konkurenceschopnost evropského průmyslu a staví menší ekonomiky jako Česko do naprosto nevýhodné pozice. „Zatímco Dánsko na tom vydělá, protože jede na větrníky, my máme energeticky náročný průmysl. A bez levné energie, kterou jsme si sami zakázali, nemáme šanci.“Vondra varuje i před spuštěním systému ETS2, který má zatížit domácnosti a dopravu emisními povolenkami. „Cena povolenek už teď letí ke 80 eurům za tunu. To je dvojnásobek původního plánu. A to teprve začíná,“ říká. V praxi to znamená výrazné zvýšení cen paliv i nákladů na vytápění. A zatímco česká vláda se podle Vondry zatím tváří nerozhodně, Brusel pokračuje v tempu. „Evropa v tomhle hraje na vlastní bránu. Pokud to nezastropujeme nebo nezrušíme, výrazně tím poškodíme vlastní lidi.“

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zámek v Moravské Třebové v Pardubickém kraji je pro návštěvníky otevřený po celý rok. Koho zajímají jeho dějiny a historie města, pro toho je ideální volbou prohlídková trasa nazvaná Poklady Moravské Třebové. Zavítat je ale možné i do tajemné alchymistické dílny nebo expozice tortury v zámeckém sklepení.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek v Moravské Třebové v Pardubickém kraji je pro návštěvníky otevřený po celý rok. Koho zajímají jeho dějiny a historie města, pro toho je ideální volbou prohlídková trasa nazvaná Poklady Moravské Třebové. Zavítat je ale možné i do tajemné alchymistické dílny nebo expozice tortury v zámeckém sklepení.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatímco před několika lety měla klimatická politika v Evropě velmi vysokou podporu, v poslední době se to začíná měnit. Co je tedy potřeba udělat jinak? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatímco před několika lety měla klimatická politika v Evropě velmi vysokou podporu, v poslední době se to začíná měnit. Co je tedy potřeba udělat jinak? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Zámek v Moravské Třebové v Pardubickém kraji je pro návštěvníky otevřený po celý rok. Koho zajímají jeho dějiny a historie města, pro toho je ideální volbou prohlídková trasa nazvaná Poklady Moravské Třebové. Zavítat je ale možné i do tajemné alchymistické dílny nebo expozice tortury v zámeckém sklepení.

Zámek v Moravské Třebové v Pardubickém kraji je pro návštěvníky otevřený po celý rok. Koho zajímají jeho dějiny a historie města, pro toho je ideální volbou prohlídková trasa nazvaná Poklady Moravské Třebové. Zavítat je ale možné i do tajemné alchymistické dílny nebo expozice tortury v zámeckém sklepení.

Roman Zeman se narodil v Jihlavě, studoval v Brně i v Praze a nakonec zakotvil ve Vídni. Dnes pracuje jako analytik v jedné z největších pojišťovacích skupin ve střední Evropě. Má dvě vysoké školy a také zkoušku burzovního makléře. Čísla jsou jeho každodenní realitou, ale jak sám říká, už ho tolik nenaplňují.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americká společnost Meta, která provozuje sociální sítě Facebook, Instagram či Threads, oznámila, že končí v Evropě od října letošního roku s politickou reklamou. „Já bych to zatím nebral jako definitivní. Je to spíš vzkaz politikům, kteří do toho mají co mluvit: Podívejte, co se stane, když nám trochu neuvolníte ruce, přijdete o možnost si politickou reklamu zadávat!“ předpokládá v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se stane, když stát přestane rozlišovat mezi politikou a organizovaným zločinem? V Srbsku to není hypotéza, ale každodenní realita. Stevan Dojčinović, investigativní novinář z redakce KRIK.rs v rozhovoru s Pavlou Holcovou otevřeně mluví o propojení mafiánských klanů s vládními strukturami, o brutalitě, která nemá v Evropě obdoby, i o systému, kde ti, kdo zabíjejí, jsou hrdiny večerní talkshow. Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Stevan vyrostl v chaotickém období po balkánských válkách a s punkovým zápalem se pustil do boje proti beztrestnosti. Popisuje případy kdy těla obětí vražd mizela v průmyslové drtičce, i roky investigací, během nichž byl neustále sledován, dehonestován a označován za „nepřítele státu“. I přesto dál odhaluje, kdo stojí za násilím, které zasahuje nejen Srbsko, ale celou Evropu.Jak vypadá „dům na zabíjení“ na okraji Bělehradu? Jakou roli při vydírání a náboru zločineckých kumpánů hrály šifrované telefony Sky ECC? A proč se v Srbsku zločinci stali popkulturními ikonami? A také o tom, jaké to je, když vaše investigace míří vysoko – a místo vděku přichází štvavé kampaně, soudy a pokusy o profesní likvidaci.⁠Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.⁠Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Je to zpráva, která se na nás v poslední době valí ze všech stran: rodí se nejméně dětí za dlouhou dobu, je to tragédie a musíme s tím něco rychle dělat. Totéž ovšem řeší Slováci, Poláci i další slovanské národy. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi právě o tom, jaká je natalita ve slovanských zemích a proč na rozdíl od západní Evropy hrozí té slovanské – tedy pokud se něco nezmění – vyhynutí. Nejenom že máme málo dětí, ale protože jsme ekonomicky slabší, migrujeme za lepším živobytím na západ. Za posledních několik desetiletí jsme tak přišli o miliony lidí, zejména na Balkáně a samozřejmě na Ukrajině. Úbytek porodnosti a obyvatel bude proto v našich oblastech nutně spojen také s tím, že budeme muset znovu myslet na revitalizaci svých vlastních společností, jinak slovanské jazyky a kultury zmizí. A nebude to dlouho trvat. Budeme tedy svědky nových národních obrození?Porodnost ve slovanských zemích, zejména těch východních, je dlouhodobě nižší než v západní Evropě. Zároveň z dalších slovanských zemí, zejména těch jižních, ale třeba i z Polska a Slovenska, se dlouhodobě migruje za lepším živobytím na Západ. Slované tedy dotují fyzicky a ve výsledku i ekonomicky jiné části Evropy, přitom sami zažívají setrvalý úbytek svého obyvatelstva. A to v řádech milionů jenom od změny režimů v letech 1989 až 1991. To dohromady znamená, že při současných trendech může slovanská Evropa vlastně brzy, řekněme v průběhu půl druhého století, zmizet z mapy. Imigrantů do těchto míst je totiž (opět v porovnání se západní Evropou) málo, navíc přicházejí z úplně odlišných kultur – Afghánistán, Sýrie, Nepál, Čína… – a nemají automatickou potřebu se kulturně integrovat.Jakub v této souvislosti hovoří o novém případu plánu srbské vlády na přijetí sto tisíc Ghaňanů, který znervózňuje srbskou společnost. Lukáš naopak připomíná případ Lužických Srbů, kterých je tak málo, že jsou agendě revitalizace vlastně napřed, neboť už pochopili, že pouze plození dětí je nezachrání. Proto se pokoušejí přesvědčit o přijetí lužickosrbské identity a lužickosrbského jazyky své německé spoluobčany, obvykle dávno asimilované sousedy, a to v projektu „sto tisíc mluvčích do roku 2100“. Může se to podařit? Anebo už hodnota mateřských jazyků a národních kultur je ve společnosti tak nízká, že je to předem marný boj?Řeč přijde také na to, zda se Češi mají bát přemnožení přišedších Ukrajinců, anebo ne, protože Ukrajinci přicházejí s kulturním návykem mít ještě méně dětí než Češi. Uvádíme konkrétní čísla porodnosti v jednotlivých slovanských zemích, vysvětlujeme, proč se za normalizace dařilo československé prorodinné politice, jestli byla dlouhodobě udržitelná,nebo ne, a proč současné pobídky, jaké vidíme v Polsku nebo v Maďarsku, jsou nedostatečné. Aneb konečně podcast, kde se skutečně dozvíte věci, jež vám jinde neřeknou.

Vlny veder, rozsáhlé požáry, povodně nebo nezvykle teplé zimy. Jaké jsou dopady klimatické změny v Evropě a v Česku? A na co se připravit? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Adam Valík z Oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roztomilé zvířátko, nebo nebezpečný invazivní druh, který přenáší choroby a ohrožuje naše ekosystémy? Pohledy na nutrie říční se různí. Pravdou ale je, že jejich populace strmě narůstá a škodí v celé Evropě. Města a obce proto přistupují k různým opatřením.

Evropa stárne a zmenšuje se. Na jednu Švédku kupříkladu připadá nově narozené – v průměru – necelé půldruhé dítě. Nestačí to ani na prostou reprodukci. Švédové vymírají. Nejinak na tom jsou i mnohé další evropské národy. Demografický deficit by podle některých autorů měli vyplnit přistěhovalci a v Evropě usazení uprchlíci. Předpokládá se, protože pocházejí z prostředí, kde dítě není ještě považováno za přítěž, že zvýšenou porodností tu kulhající evropskou vyrovnají.

Evropa stárne a zmenšuje se. Na jednu Švédku kupříkladu připadá nově narozené – v průměru – necelé půldruhé dítě. Nestačí to ani na prostou reprodukci. Švédové vymírají. Nejinak na tom jsou i mnohé další evropské národy. Demografický deficit by podle některých autorů měli vyplnit přistěhovalci a v Evropě usazení uprchlíci. Předpokládá se, protože pocházejí z prostředí, kde dítě není ještě považováno za přítěž, že zvýšenou porodností tu kulhající evropskou vyrovnají.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mým nejčastějším obývákem je teď moje krásná, velká garáž,“ usmívá se lékař a veteránista Jaroslav Větvička, který byl donedávna také prezidentem českého Mercedes-Benz klubu. Kam až sahá historie tohoto klubu? Jak probíhají závody Le Mans Classic? A jak člověk přijde k velvyslaneckému vozu Alexandra Dubčeka? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mým nejčastějším obývákem je teď moje krásná, velká garáž,“ usmívá se lékař a veteránista Jaroslav Větvička, který byl donedávna také prezidentem českého Mercedes-Benz klubu. Kam až sahá historie tohoto klubu? Jak probíhají závody Le Mans Classic? A jak člověk přijde k velvyslaneckému vozu Alexandra Dubčeka? Poslechněte si rozhovor.

Itálii už několik týdnů sužují rekordní vedra, která se rok od roku opakují častěji. Na mnoha místech šplhají teploty k 40 °C už od dopoledne, a neklesají ani večer. Vlna veder na konci června byla smrtelná po celé Evropě, ale nejvíc obětí zaznamenal italský Milán, kde podle odhadů zemřelo kvůli horku až 500 lidí. U více než 300 z těchto úmrtí vědci přímo spojují příčinu s klimatickými změnami způsobenými lidskou činností, hlavně spalováním fosilních paliv.

Co všechno umí inflace, si tuzemská veřejnost mohla na vlastní kůži vyzkoušet v letech 2021 až 2023, když se mimo jiné ukázalo, jak málo se zdejší ekonomika dokáže inflační vlně bránit. O tom svědčí i to, že po Maďarsku se u nás tehdy zdražovalo v Evropě nejvíc.

Jak to funguje? - Válka na Ukrajině ukazuje, jak důležitou roli hrají v bojích drony. Speciální kurz o nich proto nabízí i Univerzita obrany v Brně. - Světová zdravotnická organizace varuje před ubývajícím množstvím očkovaných v Evropě. To ohrožuje lidi, kteří se očkovat nemohou. Jaká jsou aktuální čísla?

Trump se proti Evropě vytasil se zničujícími 30 procenty, Proč bitcoinové kauza nepohnula s voliči ani o milimetr, Jak nevydat Babiše k definitivnímu odsouzení, Úředníci na mušce bez opory v realitě, Americký dolar v těžkých časech, Na uprchlíky platí pevná ruka aneb dánské předsednictví

Prezident Donald Trump vyrukoval v sobotu proti Evropské unii s plošnými cly na dovoz jejího zboží do USA ve výši 30 procent. Nepříjemně tak Evropany zaskočil – po úporném vyjednávání posledních týdnů převládalo mírně optimistické očekávání, že by se americký „tarifman“ mohl spokojit s deseti procenty, která z jeho vůle už pro americké dovozy platí.