Podcasts about evrop

Volby 2025 - Češi si zvolili slovenského spasitele. S Motoristy se v nejvyšší politice opět zjevuje duch Václava Klause. Proč to nakonec nestačilo. Babišovo vítězství v českých volbách vyvolává v Evropě obavy. Rusko provokuje. Protože chce. A může. Za Ivanem Klímou

„Nejsme ve válce, ale také už nežijeme v míru,“ těmito slovy charakterizoval německý ministr obrany Pistorius bezpečnostní situaci v Evropě. A dodal, že budoucí bitvy nezačnou velkým třeskem, ale možná jen kliknutím myši nebo stěží postřehnutelným bzučením dronu.

Velká část neformálního středečního jednání premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie v Kodani byla věnována tomu, jak posílit pomoc bojující Ukrajině, kterou většina z nich považuje za první linii v konfrontaci s agresivním Ruskem. Narazili přitom, jak se dalo čekat, na odpor Viktora Orbána. A nepovedlo se jim najít žádné legální cesty, jak tento vzdor neutralizovat nebo obejít.

Evropští lídři v Kodani narazili na Orbánovu zradu a nepřišli zatím na to, jak ji obejít. Povinností prezidenta je hlídat hranice politického extrému. Jackpot už občané České republiky vyhráli. USA fungují v nouzovém fiskálním provozu, hrozí ekonomický chaos. Olympijská paradigmata.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

Slovensko ve své ústavě nově zakotví svrchovanost země ve věcech národní identity, a to včetně kulturně-etických otázek nebo uznávání striktně dvou pohlaví, tedy muže a ženy. Koncem minulého týdne prošly změny závěrečným hlasováním, a to i přesto, že ke změně ústavy je v sousední zemi potřebná třípětinová většina, kterou vládní koalice Roberta Fica nemá. Připojili se k ní ale i někteří opoziční poslanci. Jak v nové epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný, schválení změn bylo šokující: „Zdálo se, že dělící čáry mezi opozicí a koalicí jsou takové, že není možné, aby prošla takováto změna ústavy. Sám jsem to ještě v pátek, kdy se hlasovalo, nečekal. Nechtělo se mi věřit, že by Slovensko bylo tak hloupá země, aby něco takového prošlo," říká s tím, že jedno jediné hlasování rozbilo Slovensko hned na třech úrovních: „Část lidí se cítí vyškrtnutá, odmítnutá. Slovensko najednou zpochybnilo svoji evropskou souvislost a účast v Evropě. A ještě i opozice ztratila nějaký společný bod. To je něco, co se Ficovi podařilo. Až šokujícím způsobem," uzavírá. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery doplňuje, že pro sousední stát to znamená začátek konce členství v Evropské unii. Jak reálná je tato hrozba? Co přesně se má ve slovenské ústavě změnit? Může se něco podobného stát i v Česku? A jsou namístě obavy z diskriminace menšin po nadcházejících sněmovních volbách? Moderuje Zuzana Machálková.

Vysvětlujeme, jak si jednotlivé strany představují naši budoucnost. Některé programy jsou opravdu hrůza, a to i u zavedených partají. Jiné jsou naopak překvapivě podrobné a odvážné. Jak se tedy ohledně voleb rozhodnout? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Způsob, jakým by jejich obor měl být v Evropské unii financován po dobu blížícího se sedmiletého období, vyvolal mezi zemědělci velké pobouření. Na návrhu rozpočtu na roky 2028 až 2034, který byl zveřejněn v červenci, jim vadí, že na společnou zemědělskou politiku má být vyčleněno 300 miliard eur, bezmála o 90 miliard méně než v současném sedmiletém období. Část peněz doposud určených jen pro zemědělce se navíc přesune pod jinou rozpočtovou položku, nikoli výhradně agrární. Evropští farmáři tak mají jistých daleko méně peněz. Jaký by to mělo vliv na české i evropské zemědělství, se diskutovalo na setkání agrárních expertů, které uspořádal týdeník Ekonom.

Každá země má svoje prasata, tvrdí žena, která jezdí stopem po světě a všude uklízí odpadkyMladí manželé původem z Mostu se rozhodli pro nomádský život se zvláštním zaměřením na odpadky a mají statisíce sledujících po celém světě. Do podcastu Host Reportéra přišla během návštěvy rodného Česka třiatřicetiletá Michaela Dolan, která má zvláštní superschopnost: „Dobré oko na bordel.“Sama vystudovala adiktologii, její manžel Jiří chemii, ale jakmile srolovali univerzitní diplomy, přestěhovali se roku 2018 do Barcelony. „A tam to celé vzniklo,“ popisuje Michaela důvod, proč si založili dvojčlennou buňku zvanou Verdaderos a začali vášnivě uklízet veřejná prostranství. „Každou sobotu jsme chodili pomáhat s úklidem na městskou pláž Barceloneta a překvapeně zjišťovali, kolik tam je odpadu, jehož si běžní lidé často ani nevšimnou.“Svobodomyslní manželé se v době covidových omezení přestěhovali do Latinské Ameriky a začali publikovat videa ze svých úklidů na sociálních sítích. Pomohlo jim, že rychle přešli na španělštinu a jejich příspěvky se stávaly virálními. „Třeba na TikToku máme půl milionu followerů,“ konstatuje Michaela, která poslední dobou žije s manželem převážně v Mexiku. „TikTok tam je záležitostí všech generací, nejen mladých lidí jako v Evropě.“Letos v létě si manželé k pátému výročí svých úklidů naplánovali cestu stopem po dvanácti evropských zemích a akci nazvali Hitch for Change. Na své dobrovolné brigády vždy zvali i lokální čističe, protože lidí aktivně bojujících s odpadem je v každé zemi dost. Například v Helsinkách dorazilo osmatřicet pomocníků: „Překvapilo mě, že Skandinávie není zase tak čistá, jak bychom čekali.“Největší pořádek nalezli v pobaltských republikách. „Ale i tak,“ směje se Michaela v podcastu. „Třeba o Vilniusu nám dopředu tvrdili, že tam nebudeme mít moc co sbírat, a nakonec z toho bylo přes osmdesát kilo odpadu. Podle mých zkušeností má prostě každá země svoje prasata.“

Honza, Head of Product v MediaBoard, odkrývá zákulisí rychle rostoucí české tech firmy. Od Vodafone přes Dáme jídlo a Delivery Hero k současné misi - stát se jedničkou v media monitoringu v Evropě. Co se dozvíte:

Ranní brífink Štěpána Svobody: České automobilky po slabším začátku roku v létě zvýšily výrobu a rostl i podíl elektromobilů. Přesto sektor čelí hrozbě odstávek kvůli nízkému odbytu v Evropě, novým clům při exportu do USA i sílícímu tlaku čínských značek. O stavu a budoucnosti odvětví jsme v ranním brífinku Hospodářských novin mluvili s výkonným ředitelem Sdružení automobilového průmyslu Zdeňkem Petzlem.

Ranní brífink Štěpána Svobody: České automobilky po slabším začátku roku v létě zvýšily výrobu a rostl i podíl elektromobilů. Přesto sektor čelí hrozbě odstávek kvůli nízkému odbytu v Evropě, novým clům při exportu do USA i sílícímu tlaku čínských značek. O stavu a budoucnosti odvětví jsme v ranním brífinku Hospodářských novin mluvili s výkonným ředitelem Sdružení automobilového průmyslu Zdeňkem Petzlem.

Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.

Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od roku 2012 sledují odborníci ze Safari Parku Dvůr Králové migrace hus velkých. Výsledky pozorování například ukázaly, že tito ptáci na zimu neodlétají výhradně do Afriky, ale že část z nich zůstává také v Evropě. O další zajímavosti tohoto mezinárodního projektu na téma migrace hus velkých požádala zoologa Michala Podhrázského redaktorka Dana Voňková.Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od roku 2012 sledují odborníci ze Safari Parku Dvůr Králové migrace hus velkých. Výsledky pozorování například ukázaly, že tito ptáci na zimu neodlétají výhradně do Afriky, ale že část z nich zůstává také v Evropě. O další zajímavosti tohoto mezinárodního projektu na téma migrace hus velkých požádala zoologa Michala Podhrázského redaktorka Dana Voňková.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

S Vltavou se přátelí od mládí. V podolském přístavu pod Vyšehradem začínal sám jezdit na lodi a dnes na stejném místě trénuje mladé jachtaře. Silný vztah má i k loděnici, která je kulturní památkou. Dřevěná stavba v secesním stylu dodnes slouží svému původnímu účelu – jako zázemí českého jachtingu, jehož klub je jedním z nejstarších v Evropě. Jaké to je usínat a mít řeku pod hlavou? A jak to, že Vltava teče do Hamburku? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Vltavou se přátelí od mládí. V podolském přístavu pod Vyšehradem začínal sám jezdit na lodi a dnes na stejném místě trénuje mladé jachtaře. Silný vztah má i k loděnici, která je kulturní památkou. Dřevěná stavba v secesním stylu dodnes slouží svému původnímu účelu – jako zázemí českého jachtingu, jehož klub je jedním z nejstarších v Evropě. Jaké to je usínat a mít řeku pod hlavou? A jak to, že Vltava teče do Hamburku? Ptá se Ondřej Cihlář.

Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy otevřela naučnou stezku „Plzeň lékařská: Stezka za snem, který se proměnil ve skutečnost“. Stezka vznikla u příležitosti 80. výročí založení fakulty a její panely mapují cestu, kterou fakulta od svého vzniku v roce 1945 městem prošla – od prvních improvizovaných prostor až po vybudování jednoho z nejmodernějších univerzitních kampusů v Evropě.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

Politici pořád mluví o osekání byrokracie. Prý za to budou bojovat doma v Česku i v EU. Ale jaká je realita? Když s politiky mluví zástupci podnikatelů, někdy se nestačí divit. Proto sami vypracovali návrhy, které by měly byznysu ulevit. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Výroba oceli je v celé Evropě v krizi, ale zároveň si evropští politici uvědomují, že se bez něho neobejdou. Co je potřeba k tomu, aby přežilo v Česku? Může ocelářům pomoci současná vlna zbrojení? Jak se z této krize dostat ven, vysvětluje v podcastu HN Roman Heide, generální ředitel skupiny Třinecké železárny a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy a Ocelářské unie.

Speciální díl o největším veletrhu elektroniky v Evropě, o veletrhu IFA v Berlíně. Míra ho navštívil a tak sledoval letošní trendy. Chytré pračky, chytré lednice, chytré robotické vysavače nebo jenom telefony a mnoho příslušenství. Jaké jsou nejzajímavější novinky?

„Poctivě učit znamená dotýkat se toho, co je v lidské bytosti životně nejdůležitější. Znamená to hledat přístup k tomu nejcitlivějšímu a nejvnitřnějšímu v osobnosti dítěte i dospělého. Mistr útočí, proniká, pustoší, aby mohl vyčistit a znovu postavit,“ poznamenává George Steiner v knize Lekce mistrů. Zvlášť zaujme závěr citované pasáže: tento literární vědec a celoživotní učitel je přesvědčen, že každá výuka je svým způsobem násilná. Musí narušit způsob, jakým dítě či mladý člověk běžně myslí, a podrobit jej disciplíně.S vděkem proto Steiner v týdeníku Die Zeit vzpomíná na učitelku starořečtiny, která po žácích házela křídy. „Musíme se bát. Potřebujeme staromódní disciplínu při učení, a pak se z toho stane radost. Obrátí se to. Jednoho dne si řekneme: I já umím číst Homéra.“ Steiner tímto přístupem zosobňuje tu linii západní intelektuální tradice, která počítá s tím, že vztah mezi učitelem a žákem bývá spojen i se zraňováním – často oboustranným.Jiný postoj zastává Komenský. V jeho koncepci není učitel mág s právem manipulace, ale zahradník, který své žáky nenásilně vede. „Učitel má napodobovat přírodu: nic neurychluje, nic nevynechává, ale všechno činí ve svůj čas a postupně,“ poznamenává v Didactica magna. V otázce kázně se však Steiner i Komenský zas potkávají. Heslo škola hrou nelze zaměňovat za škola zábavou.Jak Steiner, tak třeba Jan Patočka, který Komenského dílo svébytně rozvíjí, zdůrazňují, že dvacáté století – ač se označuje za století výchovy – je jedinečné svou vnitřní nevychovaností a neukázněností. Představa úcty k učiteli či mistrovi je dnes téměř směšná. Ale jsme pak ještě vůbec schopni učit druhé – a učit sebe?I. Kdo má učit? Zahradník, nebo kouzelník? [úvod až 17:25]II. „Na hřišti nepoužíváme profánní jazyk“ [17:25 až 30:25]III. Steiner: Učení je odmítnutí učit [30:25 až 48:50]IV. Komenský: Člověk je animal disciplinabile [48:50 až 01:01:45]V. Století výchovy přeje nevychovanosti [01:01:45 až konec]BibliografieJohn Dewey, Democracy and Education: An Introduction to the Philosophy of Education. New York: Macmillan, 1916.Philip Kitcher, The Main Enterprise of the World: Rethinking Education. New York, NY: Oxford University Press, 2021.Jan Amos Komenský, Didaktika, Praha: Dědictví Komenského, státní pedagogické nakladatelství, 1951, str. 67.Jonathan Lear, Imagining the End: Mourning and Ethical Life, Cambridge, MA: Harvard University Press, 2022.Tereza Matějčková, Žijeme v době „záchodové kultury“? George Steiner, velikán humanitní vzdělanosti, v Evropě nevidí budoucnost, in: Pravda neexistuje?, 10. díl, 23. 1. 2024, volná část: https://www.youtube.com/watch?v=y4nKcR0jKW0Jan Patočka, „Jan Amos Komenský a dnešní člověk“, in: Komeniologické studie, II, Praha: OIKOYMENH, 1998.Plutarch, Moralia, sv I, přel. Frank Cole Babbitt, Cambridge, MA: Harvard University Press, 1927.„Public Health Monitor Young Adults 2024“ (Gezondheidsmonitor Jongvolwassenen 2024) provedeno organizacemi: GGD'en (Gemeentelijke Gezondheidsdiensten), RIVM a GGD GHOR Nederland.Iris Radisch – George Steiner, Pessimisten sind lächerlich, in: Die Zeit, 17/2014, online: 16. 4. 2014. https://www.zeit.de/2014/17/george-steinerGeorge Steiner, Lekcie majstrov, přel. Martina Ivanová, Bratislava: Artforum, 2022.

Češi jsou pokládáni za jeden z nejvíce ateistických národů v Evropě. Přitom sociologické průzkumy uskutečněné v 21. století ukazují, že za jednoznačné ateisty se označuje sotva 15 % české populace. A zhruba třetina si není svým ateismem jistá. Naopak 39 % Čechů v nějakého ducha či vyšší sílu věří. Tím něčím mohou být transcendentní osoby či síly, nějaká forma posmrtného života - čili reinkarnace, zázraky, horoskopy, amulety apod. Z hlediska zájmu o astrologii a léčitelství patříme dokonce mezi nejreligióznější národy v celém euroatlantickém prostoru. Češi, ačkoli se nehlásí k žádné církvi, jsou tedy dost pověrčiví. Potvrzují proto teorii, podle které národ, který nevěří ničemu, uvěří všemu.Český ateismus, který se zrodil v 19. století, je ve skutečnosti spíše antiklerikalismus. V 19. století vedli buditelé pokrokářský boj proti habsburské alianci trůnu a oltáře, Tomáš Garrigue Masaryk, který byl hluboce věřící člověk, ale nesnášel katolickou církev, byl pro mnoho Čechů vzorem a materiální komunistická víra destruující instituce a občanskou společnost odpor k církvím dokonala.

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Hybridy, elektromobily, nebo plug-in hybridy nyní v Evropě představují 60 procent prodejů automobilek. Největší zájem je o klasické hybridy, kterých se prodá více než třetina, na druhém místě jsou s šestnácti procenty elektromobily, devět procent zabírají plug-in hybridy. Zbytek tvoří spalovací motory. „Ukazuje se, že ten trh se zásadně mění a ta elektrifikace vozového parku tady je,“ říká v pořadu SZ Byznys Inside Talks Petr Novák z koncernu JTEKT a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Hybridy, elektromobily, nebo plug-in hybridy nyní v Evropě představují 60 procent prodejů automobilek. Největší zájem je o klasické hybridy, kterých se prodá více než třetina, na druhém místě jsou s šestnácti procenty elektromobily, devět procent zabírají plug-in hybridy. Zbytek tvoří spalovací motory.„Ukazuje se, že ten trh se zásadně mění a ta elektrifikace vozového parku tady je,“ říká v pořadu SZ Byznys Inside Talks Petr Novák z koncernu JTEKT a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Klavichordů se v Evropě moc nedochovalo. Tento patřil olomouckému nakladateli a mecenáši Romualdu Prombergerovi. Díky jeho salonu se nástroj dostal až do domácnosti ilustrátora Adolfa Kašpara.

Petr Vancl Hochberger řídí Business development a marketing ve společnosti TOVEK. Ve své profesi propojuje víc než 14 let zkušeností z vojenského zpravodajství s pokročilými analytickými metodami pro komerční sektor. TOVEK vyvíjí a dodává nástroje pro analytickou práci s daty a informacemi.  Petr je absolvent Univerzity Obrany a před angažmá v TOVEK působil ve vojenském zpravodajství včetně pozice vedoucího zpravodajské sekce na Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě.

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Čtení s Respektem s filozofem Matejem Cíbikem o aktuální kondici liberalismu ve střední Evropě, vnitřních rozporech systému, hloupých i nebezpečných politikách ohrožujících liberální stát a jeho nové knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Liberalismus - pro jedny představuje vytoužený systém spojený s hodnotami jako je svoboda, rovnost emancipovaných občanů a vzájemný respekt a to i ve vztahu ke státu. Liberálně demokratické uspořádání funguje jako hrací pole se spravedlivými pravidly umožňující soutěž různých myšlenek a přístupů ve veřejné debatě, trhu i politice, kde má mít každý člověk šanci bez ohledu na svůj původ. Jiným zní označení liberál a liberální stát v uších jako výsměch z úst kosmopolitních elit a obyvatel metropolí, nálepka ospravedlňující neoliberální postupy a sílící ekonomickou či majetkovou nerovnost nebo jako ideologie, která pro někoho nebezpečně relativizuje určité tradice a identity. A nezanedbatelná část lidí také pokukuje po jiných teoriích a systémech v nichž jednotlivec není stavěn takto vysoko. A právě o různých podobách liberalismu ve střední Evropě, jeho kondici, nepochopení i ohrožení mluví v rozhovoru slovenský filosof Matej Cíbik, který působí na CEU ve Vídní, učí na Univerzitě Pardubice, a je autorem nové knihy Liberálové a ti druzí (Academia, 2025). V čem vidí hlavní ohrožení liberální demokracie ve střední Evropě. Jaké pesimistické a optimistické scénáře může čekat Maďarsko, Slovensko i Česko po parlamentních volbách? Nejen na to se ptá Štěpán Sedláček. Přijměte pozvání na další debatu Čtení s Respektem o knize izraelského historika Juvala N. Harariho - Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI8. 10. od 19:30 v Antikvariátu Dejvického divadla:https://www.dejvickedivadlo.cz/program?m=10&r=2025

Málokterý mýtus se v české debatě drží tak sveřepě, jako že máme nejméně chudých v Evropě. Pravděpodobně je to i tím, že skutečně takový žebříček, nadto od renomovaných statistiků z Eurostatu, existuje. Z jakých důvodů se takto zavádějící statistika ještě vůbec počítá, se těžko domýšlet. Předmětem nejen tuzemské kritiky je každopádně už delší dobu a její nesmyslnost nyní nad vší pochybnost dokázal korigující přepočet výzkumníků z PAQ Research.

Jsou mladí a nespokojení. Odmítají migraci a to, co označují za diktát Bruselu a LGBT propagandu. Hned několik voleb ukázalo, že pravicově extrémní, populistické či radikální strany získávají stále větší přízeň mladých lidí. Příčiny tohoto fenoménu ve střední Evropě zkoumáme v 5:59 s částí autorského týmu reportážní série Radikální přitažlivost.Hosté: Anna Hrdinová a Kateřina Motyčková - redaktorky zahraniční rubriky Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rusko spouští svou vlastní aplikaci na posílání zpráv. Jmenuje se Max. Proč to dělá a je dobrý nápad ji vyzkoušet? „Rozhodně by nebyl dobrý nápad ji používat, ani kdyby to v Evropě šlo, což nejde.“

Málokterý mýtus se v české debatě drží tak sveřepě, jako že máme nejméně chudých v Evropě. Pravděpodobně je to i tím, že skutečně takový žebříček, nadto od renomovaných statistiků z Eurostatu, existuje. Z jakých důvodů se takto zavádějící statistika ještě vůbec počítá, se těžko domýšlet. Předmětem nejen tuzemské kritiky je každopádně už delší dobu a její nesmyslnost nyní nad vší pochybnost dokázal korigující přepočet výzkumníků z PAQ Research.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jan Dobrovský se po dvou letech vrátil na rozhovor a znovu přinesl svůj skeptický pohled na svět. „Jsem teď čerstvě důchodce, takže mám celý život před sebou. Jsem skeptik celý život a bohužel ve značném počtu případů se mi ta skepse vyplácí,“ říká podnikatel a podcaster hned v úvodu. Podle něj žijeme ve „válečném stavu“ – ne v podobě světové války, ale ve světě, kde „mnoho zemí je v horkém konvenčním konfliktu a ty ostatní jsou v moderním soft konfliktu“. Pandemie podle něj jen urychlila pocit nejistoty a ukázala, že jsme politicky i společensky nepřipravení. Politika se podle něj vyprázdnila a je dnes postavená na marketingových tricích, nikoli na obsahu toho, co chce politik dosáhnout. Mluvili jsme také o únavě z demokracie. Dobrovský říká, že lidé ztrácejí naději a hledají vůdce, který zjednoduší cíl v jedno – „postarám se o vás“. I kdyby šlo o sliby nesplnitelné nebo o člověka, který je zločinec, část společnosti je ochotná mu věřit, protože „má aspoň chuť bouchnout do stolu“. Demokracie je ale podle něj ze své podstaty nejistota – je to množství debat, dohod a kulturních válek. „A to je pořád jenom nejistota,“ tvrdí. Velká část rozhovoru se věnovala nadcházejícím volbám a pocitu, že není koho volit. Dobrovský rozumí frustraci, ale odmítá rezignaci na účast: „Když někdo nemá ani chuť zabývat se tím, kdo na kandidátce je, a nejde volit, tak se vlastně nestará o nic a je spoluviníkem toho stavu, který pak vznikne.“ Kritizuje i agresivní předvolební rétoriku, která podle něj posouvá politickou kulturu někam, kde jsme ještě nebyli. Mluvili jsme ale i o kandidatuře bývalého hudebníka J.A.R. Oty Klempíře a o morálce. Pokud jde o jeho spolupráci s StB, Dobrovský říká, že selhání je lidské, ale není lidské si z toho dělat přednost. Podle něj existují obecné principy morálky, jejichž porušení znamená ztrátu důstojnosti. Silná část rozhovoru patřila i situaci v Gaze a podpoře Izraele. „Válka je krutá věc, ale když už k ní dojde, pravidla naší normální civilizace se mění. Musíš se zbavit nebezpečí, protože jinak nepřežiješ,“ myslí si Dobrovský a dodává, že i přes chyby izraelské vlády zůstává země demokratickým právním státem a věří, že válečné zločiny budou následně potrestány. V závěru mluví také o tom, že krize mohou být pro společnost i příležitostí. Připomíná, jak válka na Ukrajině „stmelila nestmelitelné“. Západ ale na druhé straně podle něj hledá spíš pohodlí než odvahu. „Kdyby ale Evropa pomohla vyhrát válku na Ukrajině, tak entuziasmus z vyhrané války posouvá civilizace dopředu. Když válku prohraješ, společnost stagnuje a hledá nové koncepty, protože selhala,“ dodává k tomu, jak málo lidí v Evropě je dnes ochotno bránit svoji vlast. Jak se podle něj dá v dnešním světě hledat naděje? Proč je důležité jít k volbám i tehdy, když máte pocit, že není koho volit? A kde leží hranice morálky v politice i ve válce? Poslechněte si celý rozhovor.

Celý díl najdete na našem Patreonu a HeroHero.Porodnost v Česku klesá: má to stát řešit — a jak? | Aleš Juchelka × Terezie Taeubelová | Insider #256Porodnost v Česku i Evropě klesá — řešení ale existují. Má smysl přímá finanční podpora, nebo spíš systémové změny: dostupné bydlení, zkrácené úvazky, kapacita školek a férové ohodnocení práce rodičů? A jak s tím souvisí kapitálový trh a motivace mladých rodin?Ve třetím díle předvolební série Skin in the game proti sobě sedí Aleš Juchelka, expert na sociální politiku hnutí ANO, a podnikatelka a matka Terezie Taeubelová, kterou můžete znát z podcastu Inbox.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.