Podcasts about evrop

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

České roráty jsou po celé Evropě v rámci liturgických zpěvů naprosto výjimečná záležitost. Chorál nastolil myšlenku, píseň tu myšlenku rozvinula.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Jako sólista a komorní hráč pravidelně koncertuje v Evropě i Spojených státech amerických. Za sebou už má třeba také debut ve slavné Carnegie Hall. Absolvent plzeňské konzervatoře, houslista Kryštof Kohout, který momentálně studuje v Londýně, se může ve svých pětadvaceti letech pochlubit obdivuhodnou řádkou ocenění i významných vystoupení. Své poslední dva koncerty letošního roku absolvoval s Jihočeskou filharmonií v Českých Budějovicích.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Epidemie dětské obezity je alarmující. V roce 2050 bude mít podle odborníků nadváhu nebo obezitu až polovina dětí v Evropě. Na běžnou váhu se teď snaží dostat třeba Tobiáš, Sabina a Šimon. V dnešním díle seriálu Radiožurnálu Dětští hrdinové podrobně popisují, jak mění jídelníček.

Epidemie dětské obezity je alarmující. V roce 2050 bude mít podle odborníků nadváhu nebo obezitu až polovina dětí v Evropě. Na běžnou váhu se teď snaží dostat třeba Tobiáš, Sabina a Šimon. V dnešním díle seriálu Radiožurnálu Dětští hrdinové podrobně popisují, jak mění jídelníček.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Realitní trh na konci roku 2025 jede ve vysokém tempu. Ceny dál rostou, poptávka je silná a Praha patří mezi nejméně dostupné metropole v Evropě. Úrokové sazby se drží kolem 4,5 procenta a odhady nemovitostí většinou vycházejí dobře, jen trvají o něco déle. V této epizodě se podíváme na to, jak trh opravdu vypadá, co ho dnes nejvíc ovlivňuje a jaké jsou výhledy na rok 2026. 00:00 Realitní trh koncem roku 2025 a výhled na rok 2026:

Aspoň víme, na čem jsme, můžeme si říct při četbě nové bezpečnostní strategie Spojených států. Třicetistránkový dokument působí spíše než jako promyšlená vize jako politický pamflet hnutí MAGA, Make America Great Again. K dnešní Evropě se staví jako k rivalovi, jako k nehodnému dítěti, které se vydalo na špatnou cestu. Spojené státy se budou holt muset postarat, aby si to uvědomilo a polepšilo se.

Jsou všichni miliardáři „zlo", jak dnes někteří rádi tvrdí? A jak takovou miliardovou firmu vybudovat? Podle čeho poznat nejlepší lidi do týmu? Co jsou klíčové ingredience dobrého leadershipu a skvělé firemní kultury? A jak zažít opravdu velký úspěch a zároveň si udržet pokoru? Dalším hostem podcastu Deep Talks byl Martin Cígler. Martin je jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů a vizionářů, který stojí za skupinou Seyfor (dříve Cígler Software), jednou z největších IT společností ve střední Evropě. V rozhovoru jsme šli přímo k jádru toho, jak z malé firmy z Brna vytvořit kolos s valuací přes miliardu eur, aniž by člověk ztratil sám sebe. Probrali jsme nejen byznys, ale i psychologii úspěchu a důležitost životních hodnot. Přeji, ať vám rozhovor udělá takovou radost, jakou udělal mně. Dalším hostem podcastu Deep Talks byl Martin Cígler. Martin je jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů a vizionářů, který stojí za skupinou Seyfor (dříve Cígler Software), jednou z největších IT společností ve střední Evropě. V rozhovoru jsme šli přímo k jádru toho, jak z malé firmy z Brna vytvořit miliardový kolos, aniž by člověk ztratil sám sebe. Probrali jsme nejen byznys, ale i psychologii úspěchu a důležitost životních hodnot.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Aspoň víme, na čem jsme, můžeme si říct při četbě nové bezpečnostní strategie Spojených států. Třicetistránkový dokument působí spíše než jako promyšlená vize jako politický pamflet hnutí MAGA, Make America Great Again. K dnešní Evropě se staví jako k rivalovi, jako k nehodnému dítěti, které se vydalo na špatnou cestu. Spojené státy se budou holt muset postarat, aby si to uvědomilo a polepšilo se.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropští a afričtí lídři se ke konci listopadu na společném summitu Africké a Evropské unie pokusili zapomenout na historické křivdy a podívat do budoucnosti. Jednali o bezpečnosti, obchodu, strategicky důležitých nerostech, migraci i mladých Afričanech. Afrika má nejmladší populaci na světě. A africký kontinent roste i ekonomicky. Summit hostilo hlavní město Angoly Luanda.

Česká národní mentalita se odráží v každodenní politice, a jak můžeme pozorovat, zabýváme se směšnými kauzami a prkotinami. Situace v Evropě je napjatá a Češi čekají za bukem, co se bude dít, je přesvědčený politolog, překladatel a nakladatel Alexander Tomský. „Naše politika se nezabývá tím podstatným. Potřebujeme udělat zásadní ekonomickou reformu, ale o tom se vůbec nemluví,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.

Česká národní mentalita se odráží v každodenní politice, a jak můžeme pozorovat, zabýváme se směšnými kauzami a prkotinami. Situace v Evropě je napjatá a Češi čekají za bukem, co se bude dít, je přesvědčený politolog, překladatel a nakladatel Alexander Tomský. „Naše politika se nezabývá tím podstatným. Potřebujeme udělat zásadní ekonomickou reformu, ale o tom se vůbec nemluví,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K čemu budou sloužit integrovanému záchrannému systému chytré rukavice a co vlastně všechno umí? - A jaký ohlas má v Evropě u evropských kriminalistů forenzní robot vyvinutý českými vědci? Moderuje Pavlína Nečásková.

Česká ekonomika září a poslední měsíce patří její výkony k nejlepším v Evropě. Významné instituce i statistici potvrzují, že si vede lépe, než se čekalo ještě na začátku roku, kdy jsme se vymanili z inflační krize. „Je to zásluhou českých domácností,“ říká pro Český rozhlas Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Jak je odolný pestrý les oproti jednodruhovým porostům? - Galerie moderního umění v Hradci Králové otevírá interaktivní výstavu, která mění diváky v aktivní účastníky. Umění se tu nezažívá pasivně, ale fyzicky, hravě a naplno. Co přináší tento nový přístup k vnímání umění bez cedulek Nedotýkat se? - Evropský výzkum odhalil věčné chemikálie v pečivu a cereáliích. Stopy TFA našly organizace i v českých potravinách, byť v nižších hodnotách než jinde v Evropě. Jak nebezpečné tyto látky jsou a odkud se do potravin dostávají? Moderuje Martin Matějka.

Češi by měli do „penzijka“ padat automaticky, hned s prvním zaměstnáním. Spoří totiž málo a začínají pozdě. Kdo by se účastnit nechtěl, musel by se ze spoření vyvázat, navrhuje ekonom Stroukal. Funguje to v Polsku i na Slovensku. Nastupující vláda se netají tím, že chce rozhýbat spoření na penzi. Zvažuje, jak snížit poplatky penzijních fondů, zvýšit tím výnosy a přivést ke spoření i mladou generaci. Aktuálně jsou ve státem podporovaných penzijních fondech necelé 4 miliony lidí a celkem 644 miliard korun. Málokomu ale celoživotní spoření dokáže významně vylepšit státní důchod.Ve veřejném prostoru se objevil nápad na založení státního fondu. Taková myšlenka není v Evropě ojedinělá. Státní fond funguje v Polsku, Švédsku nebo na sousedním Slovensku. Všude tam je účast de facto automatická. Kdo ve fondu nechce být, musí se z něj aktivně ohlásit. V roce 2030 bude v Česku už 2,7 milionu penzistů, o 15 % více než nyní. A polštář státních penzí bude třeba doplnit dalšími zdroji. O to víc, jestli přicházející vláda zvrátí reformu penzí.  Ekonom Dominik Stroukal by se nebránil tomu, kdyby vláda Čechy ke spoření  trochu postrčila. *****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Proslul celou řadou intervencí do veřejného prostoru, kterými provokuje občany i instituce. Graffiti scéna, kde se v devadesátých letech pohyboval, ho přivedla k zájmu o veřejný prostor také v souvislosti s bezdomovectvím. „Spousta věcí dravého kapitalismu se ve východní Evropě projevila ve velmi dravé míře. Takovým příkladem jsou billboardy,“ říká ve Vizitce.

Česká ekonomika září a poslední měsíce patří její výkony k nejlepším v Evropě. Významné instituce i statistici potvrzují, že si vede lépe, než se čekalo ještě na začátku roku, kdy jsme se vymanili z inflační krize. „Je to zásluhou českých domácností,“ říká pro Český rozhlas Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Evropští politikové se radují, že se jim podařilo v posledních několika dnech odvrátit vyjednávání o míru na Ukrajině podle americko-ruského scénáře. Francie, Německo, Británie a další si blahopřejí, že dokázali zasáhnout za pět minut dvanáct a přimět Spojené státy, aby hanebný plán o 28 bodech přece jen naředily tak, že už se nerovná ukrajinské kapitulaci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Něco se změní. Bude se muset změnit. A pokud to nezmění politici, tak to změní lidé v Evropě, prostě to dotlačí ke změně. Ale to potom bude docela bolestivé,“ říká ekonom Pavel Šik v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 25.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Prezidenti Polska a Česka spolu mluvili o ruské invazi a o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Shodli se na tom, že Rusko je dnes největší hrozbou pro mír a demokracii v Evropě. Poláci mají s Ruskem daleko horší historickou zkušenost než my a jsou na ruský expanzionismus velmi citliví. A logicky se obávají, že kdyby padla Ukrajina, budou ruská vojska stát na polské hranici.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropě se nelíbí nový mírový plán Donalda Trumpa pro Ukrajinu, který předpokládá uznání okupovaného Krymu a dalších východoukrajinských oblastí za de facto ruské nebo omezení velikosti a výzbroje ukrajinské armády výměnou za bezpečnostní garance. „Ďábel je v detailu. Se 400 tisíci vojáky by Ukrajina měla třetí největší armádu v rámci NATO. To je dobrý základ na to, abyste se mohli bránit,“ soudí v Interview Plus končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtvrtým rokem šéfuje firmě, která je dvanáctým největším provozovatelem soukromých tryskáčů v Evropě. V ABS Jets se Jan Králík posouval do pozice CEO postupně, prošel si několika pracovními pozicemi, mimo jiné i dispečinkem. Dnes vede firmu, která má více než tří miliardové tržby, sám ale přiznává, že udržet se na špici ve stálé sílící konkurenci není vůbec jednoduché. Proč nevěřil handlingu? Kdy poprvé ve svém životě letěl letadlem? Jaké služby svým klientům nabízejí a co všechno si přejí? A kam dál chce firmu posouvat? Odpovědi nabízí další díl Forbes byznys podcastu.

Malá česká letecká firma Business Air převáží ve svých letadlech bohaté klienty po Evropě i celém světě. Byznys před lety přilákal jako akcionáře bývalého ředitele motolské nemocnice a nadšeného pilota Miloslava Ludvíka, který je v současnosti stíhán kvůli rozsáhlé korupční kauze. Po jednom letu z Uruguaye zaznamenala policie ve Švýcarsku vykládku jednadvaceti kufrů do přistavené dodávky, kterou následně zastavila. V dodávce seděl jeden z českých pilotů spolu s černohorským občanem Michaelem Dokovičem, obsah kufrů tvořilo 600 kilogramů čistého kokainu v cihlách. Redaktorka Barbora Šturmová mapovala vyšetřování i proběhlá soudní řízení. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda. Sledujte nás i na našem webu⁠ investigace.cz⁠. Podpořte naší práci ve stálé kampani zde.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poznali se ve vězení, po propuštění vybudovali v Evropě a Africe propracovanou síť na výrobu a pašování pervitinu. Čecha a jeho moldavského kolegu teď spolu s dalšími lidmi zadržela policie při operaci zvané Ice Age, během níž zajistila kilogramy metamfetaminu, desítky kilogramů surovin i tři laboratoře. Text Barbory Šturmové a Pavly Holcové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/z-egyptskych-varen-do-prahy-policie-rozbila-sit-vyrobcu-a-kuryru-pervitinu-vedenou-dvojici-byvalych-veznu/).

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

„Pomoc Ukrajině je jedna věc. A druhá věc je zbrojení v Evropě, kde jde o egoistické zájmy, které válka na Ukrajině spustila, ale hodí se některým politikům, kteří na tom postavili svou kariéru,“ říká ekonom a publicista Pavel Šik v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 18.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Jak se dá využít superpřesný mikroskop k hledání slabin rakovinných buněk? - Vědecký projekt Rod a/nebo národ zkoumá, jak se spisovatelky v 19. století angažovaly ve feministických a národních hnutích ve střední Evropě. - Nová bezpečnostní aplikace Maják dokáže přivolat pomoc, vyslat nouzovou zprávu blízkým i jim třeba nasdílet polohu. Moderuje Lenka Vahalová.