Podcasts about evrop

Ještě před covidem se v Evropě vyrábělo 16 milionů aut ročně. Dnes jen 13 milionů. Některé automobilky jsou naplněné z poloviny svých kapacit, některé ještě méně. A do toho se o své slovo stále hlasitěji hlásí i čínští výrobci, kteří tu už budují své závody. „Když se podíváme na mapu Evropy, dnes je tu 98 výrobních závodů, což je dost, a vypadly 3 miliony vozidel. Ta efektivita a naplnění závodů tam není. V Česku ale máme štěstí – naše tři automobilky jsou úspěšné a vytížené, o ně bych neměl takovou starost,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Novák z koncernu JTEKT a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Na soutěžích v tahu těžkého nákladu psů jsou už několik let na evropských šampionátech na prvních místech pejsci z Rakovníka. Místní tým BULL-SPORT-RAKOVNÍK vychovává nejlepší psí tahače v Evropě. Velký úspěch mají především psi chovatelky amerických pitbulteriérů Markéty Hájkové. Titul mistryně Evropy letos obhájila její fenka Pepita.

Malá česká letecká firma Business Air převáží ve svých letadlech bohaté klienty po Evropě i celém světě. Byznys před lety přilákal jako akcionáře bývalého ředitele motolské nemocnice a nadšeného pilota Miloslava Ludvíka, který je v současnosti stíhán kvůli rozsáhlé korupční kauze. Po jednom letu z Uruguaye zaznamenala policie ve Švýcarsku vykládku jednadvaceti kufrů do přistavené dodávky, kterou následně zastavila. V dodávce seděl jeden z českých pilotů spolu s černohorským občanem Michaelem Dokovičem, obsah kufrů tvořilo 600 kilogramů čistého kokainu v cihlách. Redaktorka Barbora Šturmová mapovala vyšetřování i proběhlá soudní řízení. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda. Sledujte nás i na našem webu⁠ investigace.cz⁠. Podpořte naší práci ve stálé kampani zde.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poznali se ve vězení, po propuštění vybudovali v Evropě a Africe propracovanou síť na výrobu a pašování pervitinu. Čecha a jeho moldavského kolegu teď spolu s dalšími lidmi zadržela policie při operaci zvané Ice Age, během níž zajistila kilogramy metamfetaminu, desítky kilogramů surovin i tři laboratoře. Text Barbory Šturmové a Pavly Holcové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/z-egyptskych-varen-do-prahy-policie-rozbila-sit-vyrobcu-a-kuryru-pervitinu-vedenou-dvojici-byvalych-veznu/).

„Pomoc Ukrajině je jedna věc. A druhá věc je zbrojení v Evropě, kde jde o egoistické zájmy, které válka na Ukrajině spustila, ale hodí se některým politikům, kteří na tom postavili svou kariéru,“ říká ekonom a publicista Pavel Šik v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 18.11.2025, www.RadioUniversum.cz

„Máme sklony trochu žehrat na to, co máme, ale zdaleka ve všech zemích v Evropě není taková svoboda a taková kvalita médií veřejné služby jako u nás,“ říká v pořadu Jak to vidí… mediální analytik Filip Rožánek. Jak se média popasovala s pokrýváním letošních oslav 17. listopadu? V čem je unikátní pozice ČTK? Dopustila se BBC v souvislosti s projevem Donalda Trumpa porušení novinářské etiky? A jsou veřejnoprávní média v digitálním věku nepostradatelná?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropě utíká svět, jakoby žila z podstaty a z minulých desetiletí, kdy byla v řadě ohledů světovým lídrem. Staneme se muzeem se stále ještě vysokou kvalitou života, kam se budou jezdit dívat Američané a Číňané? Jisté to rozhodně není, už nyní můžeme pozorovat snahu něco s tím udělat. Probíráme to s profesorem Miroslavem Bártou. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Horní stanice lanovky na hoře Kopřivná je jednou z největších vytištěných staveb v Evropě. V Česku je to první veřejně přístupná stavba vytvořená pomocí 3D tiskárny.

Turecko je připraveno okamžitě zaútočit. Aneb jak Turci znovu mocně expandují na BalkánPřed sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán. Především ekonomicky: opravuje tamní muslimské památky či podporuje kulturní, turistický i podnikatelský rozvoj – a to dokonce i v místech, kam dříve osmanská moc nesahala. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi o této nové turecké expanzi a rovněž o tom, jak vypadá imigrace na Balkán, který si s ní neví rady, s historikem a balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR. Nepřítomnost Turků na Balkáně v druhé půli 20. století byla dána přítomností železné opony, historicky šlo o nezvyklé období. Turci navíc v období svého sekulárního státu hodnotili své osmanské dějiny jako nepovedené a příliš se k nim nehlásili. Od devadesátých let a zejména po roce dva tisíce ovšem Turci ke svým dějinám a sekularizmu změnili postoj. Nový kontakt na Balkán tak nyní probíhá třeba přes školní výměny. Především zde ale Turci vítězí kulturně: fenoménem postjugoslávského prostoru jsou nesmírně oblíbené turecké telenovely. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích není zvykem dabovat, je balkánské obyvatelstvo – slovanské i albánské – čím dál více pasivně znalé turečtiny. Ostatně zvyšuje se počet studentů turkistiky.Turci zkrátka začali být populární i v zemích, kde islám není a kde ani nikdy nebyl, například v některých oblastech Černé Hory. Turecké sebevědomí na Balkáně jde dokonce tak daleko, že turecký prezident Erdoğan neváhá prohlašovat – když srbský prezident veřejně zvažoval vtrhnout do Kosova –, že pokud by Srbsko nebo kdokoli jiný měl ambice zaútočit na muslimské země, je Turecko připraveno okamžitě zaútočit na něj. To jsou tvrdé a otevřené výhrůžky. (Aby to nebylo tak jednoznačné, odvyprávíme vám nedávný příběh černohorský: kdy se černohorský dav vrhl na auta tureckých turistů, živnostníků, došlo na velké bitky, přičemž zřejmě šlo o uměle vyvolaný konflikt, který nařídil možná někdo ze Srbska, kde si prezident Vučić postěžoval, že „těch Turků je v Černé Hoře nějak moc“. Složité vztahy.) V další části epizody je řeč o tom, že ačkoli západní Balkán vnímáme jako prostor, z kterého se neustále odchází, tedy z kterého neustále odchází slovanské obyvatelstvo, je tu živo i v opačném gardu, protože se tam usazují jiná etnika: Nepálci, Bangladéšané, Ázerbajdžánci, různí Afričané. Nezřídka vás obsluhují v obchodech, v restauracích, vezou vás taxíkem, aniž projevují sebemenší potřebu naučit se místní jazyk a osvojit si místní zvyklosti. Balkánské státy totiž na silnou imigraci neumějí reagovat, jelikož historicky s takovými vlnami nemají (na rozdíl od Česka, Polska, Německa) žádné zkušenosti, takže nevědí, jak s novými obyvateli pracovat. Z Balkánu se totiž vždycky odcházelo, ale příchozí davy jsou novinka. Aneb konečně podcast, který vám objevuje naprosto nové souvislosti.

„Pojem davu je kvantitativní a zrakový,“ poznamenává José Ortega y Gasset ve své nejslavnější knize Vzpoura davů. V roce 1929 dokázal pojmenovat něco, co všichni viděli, ale chyběla k tomu slova – tak přelomová byla tehdejší zkušenost. „Města jsou plná lidí. Domy plné nájemníků. Ulice plné chodců. Divadla plná diváků. Co dřív nebylo problémem, jím nyní začíná být téměř natrvalo: najít místo.“ Ortega tím nemyslí jen množství lidí. Ukazuje, že v moderním světě se násobí i příležitosti, produkty, emoce, dokonce i myšlenky. Všeho je zkrátka víc.Tahounem tohoto nadbytku je masový člověk, postava od počátku dvojznačná. Na první pohled může jeho popis znít jako přepjatá morální kritika – Ortega jej líčí jako bytost průměrnou, nevděčnou a bez hlubších závazků. Jenže tím jeho argument nekončí. Současně podotýká, že právě díky onomu nadbytku příležitostí, zkušeností i myšlenek žije masový člověk možná v nejkrásnějších časech. Tyto časy však mohou špatně skončit, pokud člověk nenajde správný směr. Ortegův překladatel Václav Černý k tomu dodává střízlivě: ty časy špatně skončily. Jak už španělský myslitel rozpoznal, největší nebezpečí spočívá ve ztrátě individuality – a právě ta se jeho době stala osudnou.Dnes už sotva můžeme říct, že žijeme v masové době; v mnoha ohledech je digitální člověk dokonce jejím opakem. Zatímco masový člověk se včleňoval a podřizoval, digitální člověk nepřestává kutit na své výjimečnosti. Háček je v tom, že i tato výjimečnost je masově vyráběná. Skoro by se dalo říct, že stojíme před „masou individuality“ – před fenoménem, který se zaklíná svobodou, ale ve skutečnosti má blíže ke konformismu. V tomto ohledu se tak od masového člověka vlastně příliš neliší.Ale jedno je přece jen patrné: digitální člověk už nemá dojem, že je všeho nadbytek. Přinejmenším víra v neomezené možnosti se vytratila. Masový člověk kdysi zakoušel moc v davu – v něm ještě pulzovalo něco jako nitro. A měl svá místa: stadiony, náměstí, kina. Digitální člověk však osiřel. Přišel i o prostor, v němž by mohl zahlédnout sám sebe spolu s ostatními. Místa, places, se mění v prostory, spaces. Možná se symbolem digitálního člověka stal obávaný shitstorm: zoufalý pokus o simulaci moci. Je sice nepříjemný, ale zvláštním způsobem němý – hlasitý výkřik, který záhy vyprchá, protože za ním nestojí skutečná přítomnost lidí. Když Ortega charakterizoval svou dobu slovy „Lidé jsou všude“ – a nemínil tím jen jejich počet – o té naší se možná jednou bude říkat pravý opak: „Lidé nejsou.“ A také se tím možná nebudou mínit počty.KapitolyI. Od stadionu k síti: proměna masového člověka [úvod až 18:35]II. Filosof ve století mas: od Quijota ke Vzpouře davů [18:35 až 40:55]III. „Žiji, tedy filosofuji“ [40:55 až 52:55]IV. Pitva masového člověka [52:55 až 01:08:35]V. Digitální člověk: individualita jako nová masa [01:08:35 až konec]BibliografieAndrew Dobson, An Introduction to the Politics and Philosophy of Jose Ortega y Gasset, Cambridge: Cambridge University Press 2009.Josef Forbelský, „Václav Černý, Ortega y Gasset a Julien Benda o Evropě“, in: Literární noviny, Roč. 13, 2002, č. 41, 7. 10., str. 5, https://vufind.ucl.cas.cz/Record/001294586?sid=32417122.Byung-Chul Han, Im Schwarm. Ansichten des Digitalen, Berlin: Matthes und Seitz, 2013.José Ortega y Gasset, Meditace o Quijotovi, přel. Martina Mašínová, Brno Host, 2007.José Ortega y Gasset, Vzpoura davů, přel. Václav Černý, Praha: Naše vojsko, 1993.José Ortega y Gasset, What is philosophy?, New York : Norton, 1964.

„Je to jediná a největší městská zbrojnice, která se zachovala jako celek ve střední Evropě,“ přibližuje jeden z autorů expozice František Frýda.

„Trump si nemůže dovolit, že dopustí cenzuru v Evropě. Pokud by došlo k tvrdému uplatňování DSA, reciproční nátlak by USA vyvolaly. Třeba si představ, že by Američani řekli: vypneme vám GPS. A kde je Evropa? Jedinou další formu GPS mají Rusové,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 14.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Václav Bednář alias Venca Cooper natáčí se svojí třídou vtipné scénky. Znát je můžete z Instagramu a Tiktoku, kde baví více než 150 tisíc sledujících. Jaká byla jeho cesta k učitelství a proč je jeho třída nejvíc cool v Evropě?

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády? Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). Vznik nové vlády se ani po dalším jednání na Pražském hradě zřejmě nepřiblížil. Předseda ANO a pravděpodobný šéf nové vlády Andrej Babiš dnes odpoledne zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Petr Pavel ale podle něj hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. Což ostatně hlava státu podotkla už před schůzkou s Babišem. Podle premiéra v demisi Petra Fialy touha po moci a dotacích Andreje Babiše komplikuje vznik nové vlády. Vedle jeho nevyřešených majetkových poměrů totiž chybí novému kabinetu také jména možných ministrů. Fiala to kritizoval na tiskové konferenci poté, co dnes končící vláda rozhodla o odeslání návrhu rozpočtu na příští rok Sněmovně. Babiš prohlásil, že Fialův kabinet v souvislosti s vyčkáváním ohledně rozpočtu předvedl nestandardní divadlo. V návrhu podle něj chybí 85 miliard korun.Kdy se přiblížíme vzniku nové vlády? Jak se v budoucnu promění česká politika v Evropě? A proč vláda Petra Fialy tak dlouho váhala okolo státního rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před lety to politici označovali za slavné české vítězství v EU, nyní vše hrozí skončit krachem. Jak se to pokusí vyřešit Andrej Babiš? Víme taky, kdo se stane novým Tomášem Pojarem a bude pro Babiše obstarávat evropskou politiku. A jak zásadní je zmírnění Green Dealu, na kterém se teď státy EU domluvily? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Knedlíky v různých podobách se v Evropě i jinde připravují po staletí. Na našem území se o nich zmiňují prameny už ve středověku. Postupem času se měnily suroviny i způsoby přípravy. V 18. a 19. století získal houskový knedlík podobu, kterou známe dnes, právě v době, kdy se formovala moderní česká kuchyně. Houskový knedlík z pšeničné mouky, se stal základem mnoha tradičních jídel. Skvěle se hodí k omáčkám všeho druhu, od svíčkové, po vepřo knedlo zelo.

Obří sud v Mikulově je svého druhu největším vinným sudem v Česku a zároveň ve střední Evropě. Najdete ho ve sklepní místnosti tamního zámku.

Jak se dá využít superpřesný mikroskop k hledání slabin rakovinných buněk? - Vědecký projekt Rod a/nebo národ zkoumá, jak se spisovatelky v 19. století angažovaly ve feministických a národních hnutích ve střední Evropě. - Nová bezpečnostní aplikace Maják dokáže přivolat pomoc, vyslat nouzovou zprávu blízkým i jim třeba nasdílet polohu. Moderuje Lenka Vahalová.

„Trump je prostě obchodník, a když se přečte jeho knížka Umění dohody, kterou on nepsal, ale nadiktoval, tak jeho taktika je zcela jasná a zcela předvídatelná. Vyžene požadavky na nesmysl, a pak ustupuje,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 07.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Mobilními telefony jsme dnes propojeni takřka všichni. O to, aby to spojení bylo kvalitní, plynulé a nerušené, se starají v německém Fraunhoferově institutu integrovaných obvodů. Před třiceti lety se v této největší organizaci pro aplikovaný výzkum v Evropě zrodil formát mp3, který dobyl svět a hudební průmysl obrátil vzhůru nohama. Tím se ale vývoj zdaleka nezastavil.

Mobilními telefony jsme dnes propojeni takřka všichni. O to, aby to spojení bylo kvalitní, plynulé a nerušené, se starají v německém Fraunhoferově institutu integrovaných obvodů. Před třiceti lety se v této největší organizaci pro aplikovaný výzkum v Evropě zrodil formát mp3, který dobyl svět a hudební průmysl obrátil vzhůru nohama. Tím se ale vývoj zdaleka nezastavil.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanci si včera zvolili většinu vedení nové Sněmovny. A do jejího čela i přes odpor končících vládních stran a Pirátů dosadili lídra SPD Tomia Okamuru. Může si nový šéf dolní komory získat respekt na mezinárodním poli?Hostem Ptám se já byl europoslanec Jan Farský (STAN). Předsedou Poslanecké sněmovny se ve středu podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura. Do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) neuspěli. Volba dalších dvou místopředsedovů tak bude pokračovat příští týden. Tomio Okamura získal v tajné volbě 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Jeho zvolení ostře zkritizovali politici dosavadní vládní koalice a Pirátů. Ti proti jeho kandidatuře vystupovali ještě před volbou ve sněmovní diskusi. Vinili přitom Okamuru z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo z šíření proruských narativů a z jeho zpochybňování členství v EU a v NATO. Připomínali i jeho přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.Nový šéf Sněmovny přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou a uvedl, že chce v dolní komoře přispět k lepší atmosféře.„Je to určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo,“ reagoval europoslanec Jan Farský s tím, že Okamuru podle něj evropští politici svým způsobem přijmou.„Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Ale (Tomio Okamura) historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holocaustu. A to jsou věci, které se v Evropě nenosí. Ale třeba se změní.“ A jak by evropští politici přistupovali k Filipovi Turkovi, pokud by se nakonec stal ministrem zahraničí? „Do místnosti ho pustí, samozřejmě je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta úplně minimální. Bude to ostuda pro Českou republiku a oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat,“ dodal Farský. Co lze od Okamury čekat v roli třetího nejvyššího ústavního činitele?  Jak se v Evropě dívají na vznikající euroskeptickou vládu Česka? A jaké důsledky pro nás bude mít, když budeme ignorovat zavedení emisních povolenek druhé generace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě.

Nejde o scénu z filmu od Alfreda Hitchcocka, jak by se na první pohled zdálo, ale o výsledek několika letého výzkumu. Největší evropští netopýři chytají ptáky. Vědci doložili, že daný druh netopýra, Nyctalus, loví a konzumuje migrující ptáky ve vzduchu.

Nejde o scénu z filmu od Alfreda Hitchcocka, jak by se na první pohled zdálo, ale o výsledek několika letého výzkumu. Největší evropští netopýři chytají ptáky. Vědci doložili, že daný druh netopýra, Nyctalus, loví a konzumuje migrující ptáky ve vzduchu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Kanárských ostrovech se nevyskytují některé nemoci nebo škůdci, kteří dřív decimovali vinařskou úrodu v Evropě. Je tam tak možné pěstovat starobylé odrůdy vína, které už v evropských zemích nenajdete. Pouštní podnebí ale přináší jiné výzvy. Na Lanzarote se proto víno pěstuje v sopečném popelu. A když chtějí víno nebo i jiné plodiny pěstovat jinde, popel na pole navážejí. Bez něj to totiž nejde.

Na Kanárských ostrovech se nevyskytují některé nemoci nebo škůdci, kteří dřív decimovali vinařskou úrodu v Evropě. Je tam tak možné pěstovat starobylé odrůdy vína, které už v evropských zemích nenajdete. Pouštní podnebí ale přináší jiné výzvy. Na Lanzarote se proto víno pěstuje v sopečném popelu. A když chtějí víno nebo i jiné plodiny pěstovat jinde, popel na pole navážejí. Bez něj to totiž nejde.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politici by neměli být užiteční idioti oligarchů,“ říká protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, který po letech v zákulisí politiky vydal knihu Kauza Česko. V ní shrnuje zkušenosti z doby, kdy sledoval, jak se hraje o miliardové zakázky, zatímco veřejnost vídala jen hemžení na povrchu. Chtěl prý ukázat, kdo jsou ti skuteční režiséři a scenáristé moci, kteří tahají za nitky, ale zároveň nabídnout naději, že se s tím dá něco dělat. „Nemusíme se smířit s tím, že budeme marnit potenciál téhle země,“ dodává s tím, že bychom po politicích měli chtít co možná nejvíce. Za největší problém považuje českou oligarchii - skupinu lidí, kteří získali obrovské finanční prostředky během privatizace a dnes si mohou koupit takřka kohokoliv. Připouští, že mezi politiky vidí i poctivé hráče, ale dodává: „Po osmdesáti procentech těch poslanců nezůstane vůbec nic. Oni to prostě jenom odsedí ty čtyři roky. A nemají z toho ani špatný pocit.“ Mluví proto o potřebě „druhé polistopadové republiky“, tedy symbolického zlomu, kdy si řekneme, které instituce posílit, které zrušit a jak zemi znovu nastavit. Změnu ale podle něj mohou přinést jen politici, kteří odmítnou hrát starou hru. „Přestanou chtít být těmi užitečnými idioty a budou dělat takové kroky, které budou zužovat prostor pro to, aby si z Česka a z veřejných rozpočtů pořád dělal někdo cedník,“ nabádá expert. Ondráčka také mluví o selhání Fialovy vlády, ale i její nepřipravenosti a kritizuje, že nedoručila žádnou reformu ani deagrofertizaci. Návrat Andreje Babiše považuje za důsledek selhání slabých soupeřů. „Babiš je silný, protože ti druzí jsou slabí. A paradoxně teď může působit jako jediný dospělý v místnosti,“ říká Ondráčka k plánům na společný kabinet s SPD a Motoristy. Zároveň si ale nemyslí, že by Babiš vedl Česko směrem k Rusku. „Velmi dobře ví, že Rusové faktury neplatí,“ vysvětluje expert s tím, že šéf hnutí ANO si je vědom, že svůj byznys dělá v Evropě. Jak podle Davida Ondráčky skutečně funguje zákulisí české politiky? Proč si většina poslanců svůj mandát „jen odsedí“? Kde přesně se v Česku ztrácejí miliardy a jak by mohl vypadat systém, který by to změnil? I to se dozvíte v rozhovoru.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sváteční speciál #254 je nabitej víc než sektor hostů!

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se postupně propracovává k převzetí moci a nejen tuzemští pozorovatelé přemítají, jak se jeho pravděpodobný nástup promítne v postojích Česka v Evropě. Oteplování vzájemných vztahů očekává hlavně slovenský premiér Robert Fico, z něhož se stal hlasitý kritik Evropské unie a údajného „diktátu“ Bruselu. Vydá se Babiš slovenskou cestou?Pozicím Česka a Slovenska vůči Evropě se podcast 5:59 věnoval v debatě pořádané v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Na Inspiračním fóru jsme spolu s publikem debatovali se zpravodajkou Českého rozhlasu v Bruselu Zdeňkou Trachtovou a sociologem Dominikem Želinským ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Takhle hloupí lidé už v Evropě nejsou,“ říká na adresu Donalda Trumpa bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek. Podle něj má ruský prezident Vladimir Putin nad tím americkým navrch. „Slyšel jsem jednoho ukrajinského kolegu přirovnávat to zamražení: Trump je bezpečně uklizený v mrazáku a vždy, když se začne ohřívat a mohl by něco dělat, tak ho Putin dostane zase do mrazáku zpátky,“ glosuje v pořadu Osobnost Plus.

„Takhle hloupí lidé už v Evropě nejsou,“ říká na adresu Donalda Trumpa bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek. Podle něj má ruský prezident Vladimir Putin nad tím americkým navrch. „Slyšel jsem jednoho ukrajinského kolegu přirovnávat to zamražení: Trump je bezpečně uklizený v mrazáku a vždy, když se začne ohřívat a mohl by něco dělat, tak ho Putin dostane zase do mrazáku zpátky,“ glosuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco se chystá jednání koalice ochotných, schůzka prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti byla zrušena. „Ruská strana jasně deklarovala, že její cíle ve válce na Ukrajině jsou stále stejné. Americká strana neměla důvod se tohoto setkání účastnit. Už nejde jenom se potkat, legitimizovat ruskou moc, ještě navíc v Evropě, kam by teoreticky prezident Ruské federace vůbec neměl ani vstoupit, a následně říct, že se nic nestalo,“ vysvětluje Vlastislav Bříza.

Evropští lídři jednají o další finanční podpoře Ukrajiny. Také USA uvalily nové sankce na ruské ropné společnosti Lukoil a Rosněfť s cílem přiblížit se mírové dohodě na Ukrajině. Je to dostatečný tlak? „Donald Trump se musí vymanit z područí Vladimira Putina, který ho má v hrsti. Uvalení sankcí je ale významný posun,“ říká europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Sankce by měly smysl pouze s účastí Číny a Indie, což se nestane,“ namítá europoslanec za Stačilo! Ondřej Dostál.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pětičlenná kapela Island Mint zvítězila v roce 2023 v hudebně exportním projektu Czeching. Od té doby sbírá jednu zkušenost s živým vystupováním za druhou. „Mezi vydáním první desky a desky Slun jsme objeli velké množství koncertů po celé Evropě. Strávili jsme spolu hodně času v dodávce a taky s lidmi, kteří poslouchali naše vystoupení. Nová deska je tak hodně o zvěčnění zvuku, který máme na živých koncertech,” popisuje Honza Podskalský z Island Mint.

Oznámený prodej většinového podílu v německém farmaceutickém obrovi Stada je jeden z největších dealů letošního roku v Evropě. Dotýká se i Česka, kde má firma od roku 2020 strategicky důležitý závod. Jak se do něj prodej firmy promítne? A co divokého se děje na minimálně regulovaném trhu s doplňky stravy? O tom ve Forbes Byznys Podcastu hovoří CEO Stada Česká republika Martin Šlégl. Jaký vhled do zdravotního stavu Čechů a jejich životního stylu poskytují data? Jak se bude dělat farmaceutický byznys ve světě celních válek? A zaplaví Česko levné čínské léky? To všechno se dozvíte ve Forbes Byznys Podcastu.

Síla jako nová měna. O tom je letošní shiftsprague.com. Návrat tvrdé síly do geopolitiky, konec éry soft power. Má Evropa ještě vůbec páky, jak ovlivňovat svět? Mluvíme o AI, která přepisuje investiční strategie, i o českých investorech, kteří expandují po světě. Co dnes znamená být silný? Ekonomicky, technologicky i politicky. Na pódiu se potkají Sebastian Kurz, Morgan Housel, Jiří Šmejc, Kyla Scanlon nebo Victoria Baker-Duly z Goldman Sachs. Soutěž o vstupenky:Napište nám roadmapu k silnější Evropě. V bodech, nápadech nebo myšlenkách. Sdílejte ji na sítích, označte nás a e15. Hrajeme o 4 Platinum a 4 Gold vstupenky na letošní SHIFTS, včetně VIP večeře se speakery. 

Kytary.cz, jeden z největších e-shopů s hudebními nástroji ve střední Evropě, prošly zásadní proměnou obchodního oddělení. Po stagnaci po covidu se vedení rozhodlo přehodnotit celý systém práce obchodního oddělení. Tento krok výrazně zvýšil efektivitu, zjednodušil spolupráci napříč firmou a ulevil přetíženým zaměstnancům. Transformace přinesla nejen lepší výsledky, ale také vyšší spokojenost a motivaci uvnitř týmu. Hosty rozhovoru byli Tomáš Wojcik a Tomáš Mrázek. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V tomto týdnu vyšla poslední běžná servisní aktualizace pro Windows 10. Po deseti letech končí jejich podpora a domácnosti je mohou ještě rok používat bezpečně, když se zaregistrují k odběru dodatečných bezpečnostních aktualizací. Microsoft do rozjitřené situace vhodil svou vizi ohledně integrace AI do Windows 11. Pilně pracuje na agentech, které zautomatizují používání počítače. Zorganizují nám soubory, vyřídí za nás e-maily. Copilot bude číst obrazovku a Microsoft sází na přirozené ovládání hlasem. Jenže nové funkce ještě ani nezačal testovat, prý víc ukáže na konferenci v listopadu. Petr nechápe, proč by teď měl mít radost z toho, co nás čeká kdovíkdy. Očekává, že nové funkce zkraje ani nebudou dostupné v Evropě, natož v češtině. Detailů známe minimum. Petr bude mít radost, až si AI funkce bude moct sám vyzkoušet. Kuba s ním nesouhlasí a podceňuje důležitost tématu ukončení podpory Windows 10, protože on sám dávno přešel na Windows 11. A je rád, že Windows mají zase vizi. 00:00 – Covid v redakci 01:12 – Roboti na Alze 03:30 – Chceme víc Alzaboxů 04:58 – Konec Windows 10 12:11 – Agent Copilot pro Windows 11

Většina parlamentních stran slibuje, že nový systém emisních povolenek ETS2 změní nebo zcela odmítne. „Radikální odmítnutí znamená, že nás bude jenom pár v Evropě, pokud nebudeme sami,“ varuje spoluautor nové studie o dopadu emisních povolenek, ekonom Miroslav Zámečník. „Co je zdaleka nejrozumnější, je dohodnout se v rámci Unie na tom, že to zastropujeme na 45 eur,“ dodává. Je důvod se bát masivního zdražování? A koho se nový systém dotkne nejvýrazněji?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel se zatím při vyjednávání o budoucí vládě Andreje Babiše (ANO) drží Ústavy, přesto ho mnozí kritizují. Přitom nejde jen o skandály Filipa Turka (za AUTO) a státní rozpočet. Jaké cíle má Rusko v Evropě podle německé rozvědky? A na jakého krále čeká Gaza? Nelegální trh s tabákem podle Jindřicha Vobořila roste a stát přichází o miliardy. O tom všem uslyšíte v Názorech a argumentech, které moderuje Kamila Pešeková.

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejhůře dostupným bydlením v Evropě a navíc se propadá i v žebříčcích sledujících jeho kvalitu. Nejvíc na to doplácejí lidé s nízkými příjmy a čím dál častěji popisují znepokojivé příběhy také studenti a studentky. „Rozčiluje mě, že se u bytové politiky tváříme, jako by šlo jen o čísla. Ne, jsou to životy, které můžeme ztratit,“ říká ve Studiu N novinářka a publicistka Táňa Zabloudilová.  Podle Zabloudilové je nejvyšší čas změnit daňový mix a zkusit dravější modely, které by mohly krizi bydlení zmírnit. „Pokud se s tím nezačne něco dělat, ještě víc se projeví to, co teď vidět nechceme – že jsou lidé frustrovaní. A je to pochopitelné. Často nemají jinou možnost než pracovat nonstop za alarmujícím způsobem nízkou mzdu. V Česku je příliš vysoké daňové zatížení zaměstnanecké práce. Měli bychom méně danit práci a víc majetek,“ říká v podcastu.   Situaci s bydlením považuje za nelítostnou a tvrdí, že je to do jisté míry důvod vzestupu krajní pravice: „V Německu už existují výzkumy, které ukazují, že AfD má větší podporu tam, kde jsou větší problémy s bydlením. Lidé odevzdávají příliš velkou část svých příjmů za střechu nad hlavou, nežijí tak, jak si představovali v mládí, a často žijí ve strašné nejistotě.“ Zanedbaný problém se podle novinářky výrazně projevuje na studentském bydlení. „A to se rozhodně nebude zlepšovat,“ říká. „Kolejí je málo, jsou drahé, a spolubydlení vyjde ještě dráž. Média už popsala řadu varovných příběhů – třeba studenty Mendelovy univerzity, kteří bydlí v karavanu, protože na ně nezbylo místo na kolejích. Nedokážu si představit, jak se tam dá žít, když začne mrznout. A pak tu máme Strahov a jiné koleje, kde mají štěnice. Člověk usne, začnou po něm běhat štěnice a nikdo mu s tím nepomůže,“ popisuje. Proč jsme se dostali do tak špatné situace? Jaké přístupy by pomohly bídnou situaci nastartovat? V čem podle ní Češi uvěřili developerské propagandě? A co se stane za deset let, pokud politici nezačnou bytovou krizi řešit výrazně rychlejším tempem? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Čeští komentátoři většinou tvrdí, že Babiš se nebude snažit Evropskou unii rozvracet ani blokovat její rozhodnutí jako to dělá třeba maďarský premiér Viktor Orbán. Poukazují přitom na Babišovy obchodní zájmy v Evropě.

Volby 2025 - Češi si zvolili slovenského spasitele. S Motoristy se v nejvyšší politice opět zjevuje duch Václava Klause. Proč to nakonec nestačilo. Babišovo vítězství v českých volbách vyvolává v Evropě obavy. Rusko provokuje. Protože chce. A může. Za Ivanem Klímou

„Nejsme ve válce, ale také už nežijeme v míru,“ těmito slovy charakterizoval německý ministr obrany Pistorius bezpečnostní situaci v Evropě. A dodal, že budoucí bitvy nezačnou velkým třeskem, ale možná jen kliknutím myši nebo stěží postřehnutelným bzučením dronu.