Podcasts about evrop

Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.

Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.

Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před dávnými lety, když jsem byl ještě studentem, účastnil jsem se jakéhosi mezinárodního setkání v Alsasku, konaného u příležitosti rozšíření Evropské unie o to, čemu se dnes někdy říká východní křídlo. Sešlo se nás tam tenkrát pár desítek z Polska a Česka, ale také z Německa a Británie a měli jsme se společně zamýšlet nad tím, co pro nás znamená Evropa.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vladislav Polášek před 17 lety začínal ve společnosti Karel Kaňák jako manažer projektu, dnes je CEO celé skupiny firem Kaňák Group, největšího výrobce výsekových nástrojů v Evropě. Pod jeho dlouholetým vedením firma vzkvétala a samozřejmě také narážela na nejrůznější překážky. Jak ustát růst firmy? Jaké to je zakládat zahraničních pobočky a proč to v některých zemích je mnohem těžší než u nás? Jak si udržet nadhled i po tolika letech ve firmě? Proč šéf nemůže být zároveň vizionář i výkonný vedoucí? A jakou roli v tom celém hraje HR? O tom si s ním povídala Barbora Hartmannová. OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos. Chcete mít nábor a práci se zaměstnanci „zmáknutou“ podobně jako u Kaňáků? Pak vás budou zajímat klíčové semináře o budování týmů od Performie. Tipy z oblasti budování skvělého a úspěšného týmu od Performie každé 2 týdny do vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/tipy-a-triky 

Před dávnými lety, když jsem byl ještě studentem, účastnil jsem se jakéhosi mezinárodního setkání v Alsasku, konaného u příležitosti rozšíření Evropské unie o to, čemu se dnes někdy říká východní křídlo. Sešlo se nás tam tenkrát pár desítek z Polska a Česka, ale také z Německa a Británie a měli jsme se společně zamýšlet nad tím, co pro nás znamená Evropa.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „My jsme tady ve střední Evropě věčně rozkročení – chvíli na Západ, chvíli na Východ. A to z nás dělá takový neurologický bod Evropy,“ říká spisovatel Pavel Kosatík. V rozhovoru se vrací k zásadním momentům české historie – k Mnichovu a k národnímu traumatu z neobrany státu. Mluví o Edvardu Benešovi jako o „nejvýznamnějším politikovi 20. století“, jehož dědictví si podle něj neseme dodnes. „Řekl, že Západ nás zradil – ne dvě konkrétní vlády, ale Západ. A už se to prostě ujalo,“ vysvětluje a popisuje, jak Beneš postupně ztrácel strategické myšlení a před Moskvou se svlékl donaha, ale i proč nelze mluvit o tom, že by poválečné Československo navazovalo na první republiku. „Oni to celé přervali, aniž by to nahradili adekvátní náhradou,“ tvrdí publicista. Kosatík ale mluví i o současnosti – o tom, jak velký problém je odliv mozků a proč se Češi vzdávají odpovědnosti za veřejný prostor. „Ten spor, který se vede celosvětově, je o tom, jestli chcete být aktivní, nebo jestli se spolehnete na to, že to populista zařídí za vás,“ říká k tomu, že by si přál, aby si lidé nenechávali vnutit populistický styl. Spisovatel se věnuje i Slovensku – zemi, které podle něj „chybí silné kritické hlasy“ a kde se demokratické síly často „projevují jen moralistně“. Mluví i o Ľudovítovi Štúrovi, o slovenské náklonnosti k Rusku i o tom, proč Robert Fico z jeho pohledu nikdy zásadně nezměnil své směřování. „On začínal jako komunista a byl na tu Moskvu orientovaný vždycky. Teď možná jen víc na rovinu říká to, co si myslel celý život,“ myslí si publicista. Zaznívá i téma samotného psaní – Kosatík popisuje, jak si pečlivě vybírá témata, jak tráví roky v archivech a že knihu začíná psát až tehdy, když cítí, že dál už „sbírat“ nemůže. Některé projekty ale přesto nedokončí. „Někdy jsem se s tím nepotkal. Asi bych to dokázal napsat chytře, ale neměl bych z toho pocit, že jsem to já,“ tvrdí. Proč právě Beneš zůstává klíčovou postavou moderních dějin? Jak hluboko sahá české trauma z roku 1938? Proč podle něj po Trumpovi může přijít ještě někdo horší? A proč si myslí, že „momentálně jsme na tom nejlíp“ – alespoň v rámci střední Evropy? Nejen o tom je rozhovor s Pavlem Kosatíkem.

Mít na světě miliardu fanoušků, to se poštěstí málokomu. Indický olympijský vítěz v hodu oštěpem Níradž Čopra to tak má. Pobytu doma se proto trochu vyhýbá, aby měl klid na přípravu. Většinu roku pobývá v Evropě, poslední dobou hlavně v Praze a Nymburce, a to díky spolupráci s českou legendou Janem Železným.

Hostem šťastného 13. dílu PBT byl Petr Marek, levý guard útoku PBP. Pozice OL byla (a v Evropě stále trochu je) nedoceněná, ale dnes už se ví, že v “trenches” se vyhrávají a prohrávají zápasy. Vydejte se s námi do zákopů amerického fotbalu, nebojte se ušpinit a zjistěte, že linemani jsou taky lidi.

Donald Trump NATO nemusí, ale Evropané s významným podílem Česka vypracovali plán, jak to změnit. Nejde jen o peníze, ale i o Rusko, Ukrajinu a slib vzájemné obrany. A je to docela překvapivé. Označí Trump nadcházející summit aliance v Haagu za „big and beautiful“ a Evropané si hluboce oddechnou? Máme taky zákulisní podrobnosti o Evropské komisi, Francii a dostavbě Dukovan, snahách zrušit Green Deal a útoku na Írán. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Patří mezi nejoblíbenější a nejposlouchanější francouzské zpěvačky. Na hudební scénu vtrhla před 15 lety s hitem Je veux, od té doby vystupuje po celém světě. Příští rok ji čeká velké turné po Evropě a 27. ledna se znovu vrátí do Česka konkrétně do Prahy. „Už neřeším, co si o mně kdo myslí. Naučila jsem se mít ráda,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál Isabelle Geffroy, známá pod uměleckým jménem Zaz.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V parku zámku Veltrusy na Mělnicku je k vidění bobr evropský. Zaměstnancům Národního památkového ústavu ani zámku nijak nevadí. S krásným luňákem červeným jsou novými zvířecími obyvateli této přírodní památky, která patří mezi nejstarší v Evropě.

Co odlišuje švýcarské privátní bankovnictví od běžných finančních služeb ve střední Evropě? Michal Pechr z Honestus Family Office detailně popisuje struktury, nástroje a výhody švýcarského přístupu ke správě majetku. Dozvíte se, jak fungují lombardní úvěry, fiduciární správa i jaká je role family office v mezinárodním prostředí.

„Dříve, když se muslimové stěhovali z Maroka nebo Alžírska nebo z Turecka do Evropy, tak rychle opouštěli islám. Dneska si ho nechávají. To znamená, že jsme během 200 let viděli, že vývoj v Evropě je nezávislá proměnná a agresivita islámu je závislá,“ upozorňuje sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 22.06.2025, www.RadioUniversum.cz

S bioklimatologem Miroslavem Trnkou o nadcházejících tropických dnech, suchu i zásadním omezení výzkumů změny klimatu v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.S létem přicházejí také tropické dny a noci, kterých rok od roku přibývá. Několikadenní vlny veder už jsou a budou v důsledku změny klimatu častější i intenzivnější a přinášejí významná zdravotní rizika. Horka nejvíce ohrožují těhotné ženy, malé děti, seniory, chronicky nemocné a v neposlední řadě lidi, kteří pracují venku. Vědci v Česku tento měsíc spustili nový web, kde nabízejí předpověď horkých vln a výhled na devět nadcházejících dní. Více se o celém projektu dozvíte od jednoho ze spoluautorů bioklimatologa Miroslava Trnky, který působí jako výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a také je profesorem Mendelovy univerzity. Na jaké horko se připravit příští týden a jak takový odhad rizik vzniká a čím je specifický ve střední Evropě? Ale také uslyšíte o tom, jaké nás může čekat léto i o tom, na co se připravit v důsledku zahřívání planety v dalších letech a desetiletích. Miroslav Trnka také přibližuje, co se po nástupu Donalda Trumpa děje s americkými badateli a vědou, která se věnuje změně klimatu a souvisejícím dopadům ve Spojených státech, kde zrovna byl v době rozhovoru: „Probíhá tady posun, který za pětadvacet let spolupráce s americkými kolegy nepamatuji.“ A v čem ve stínu některých neblahých klimatických trendů nachází naději? Víc se dozvíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Obnova Ukrajiny by podle odhadů Světové banky měla v příštích deseti letech vyjít na 11,5 bilionu korun. Příležitosti se chtějí chopit i české firmy, jenže i když je teď Česko jedním z nejbližších partnerů Ukrajiny, při „rozdělování byznysového koláče rekonstrukce země“ se na Čechy vůbec nemusí dostat.„Myslím, že to je jedna z unikátních příležitostí, kterou teď máme. Může to být částečná kompenzace i za to, že jsme ztratili trhy v Rusku, že máme v Evropě recesi, dokonce si myslím, že  nám obnova Ukrajiny může částečně pomoci i v ekonomické situaci, ve které dnes Evropa je. Může to být určitý stimul, na kterém se určitě Evropa shodne, který bude financovat a bude se jednat o obrovské prostředky a velké komplexní projekty,“ říká v pořadu Inside Talks expert na průmysl Tomáš Kolář, podle kterého se i pro české firmy jedná o obrovskou příležitost. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Stezka údolím Lužnice na jihu Čech, která vede z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou, patří mezi nejlepší pěší trasy v Evropě. Jako jediná v Česku se také pyšní certifikátem kvality Evropské turistické federace. Měří padesát pět kilometrů a je rozdělená na čtyři samostatné etapy, a tak se jasné, že se nemusí jít nutně na jeden zátah.

Naším hostem je lovec posedů Jan Holkup, který už 16 let chodí po světě s fotoaparátem a hledá pro své snímky architektonicky i vizuálně výjimečné a zajímavé myslivecké pozorovatelny. A posedy fotografuje nejenom u nás doma , ale i v zahraničí, dá se říci, že v celé střední Evropě. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stezka údolím Lužnice na jihu Čech, která vede z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou, patří mezi nejlepší pěší trasy v Evropě. Jako jediná v Česku se také pyšní certifikátem kvality Evropské turistické federace. Měří padesát pět kilometrů a je rozdělená na čtyři samostatné etapy, a tak se jasné, že se nemusí jít nutně na jeden zátah.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na politické mapě Evropy se děje něco, co tu od konce druhé světové války nebylo. Krajní pravice se stává mainstreamem a v řadě zemí nahrazuje tradiční pravici. Tvrdí to Anton Šechovcov, ukrajinský odborník na krajně pravicovou scénu v Evropě. Kdo v Evropě podle něj odvádí pro Rusko skvělou práci? A jak to vypadá s krajní pravicí v jeho vlasti?Host: Anton Šechovcov - politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě ve VídniČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Sbalí si stan, naloží ho na koloběžku a vyráží na hodně dlouhé cesty. Břetislav Snášel z Třince je vášnivý koloběžkář, který na ní ročně najede i 4 tisíce kilometrů. Koloběžku si přitom pořídil až v důchodu, aby mohl jezdit s vnuky.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád,  aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři měsíce před volbami a Česko se utápí v únikových tématech a aférách. Podstatné jsou přitom dvě věci – stav veřejných financí a budoucí zahraniční orientace státu. Minulý týden zveřejnil Andrej Babiš nástin programu hnutí ANO. Chce zestátnit ČEZ, slibuje levné energie a hlavně rozsáhlé přerozdělování peněz státním úředníkům, sociální transfery a především důchodcům. Vzhledem k předpokládanému růstu armádních výdajů to znamená, že by se výdaje měly zvýšit o stovky miliard. Už jenom proto, že Babiš neříká, že chce zvýšit daně. Naopak. Slibuje snížení firemních daní z 21 na 19 procent. Kde na to vezme? Znovu peníze natiskne jako v době covidu? Způsobí to další vlnu inflace?Další klíčovou otázkou je, jakou chce Babiš dělat zahraniční politiku. V posledních dvou letech systematicky podporoval slovenského premiéra Fica a maďarského Orbána. Vzhledem ke zmrtvení Visegrádské skupiny se nabízí orientace balkánským směrem. Všechny tyhle představy byly posíleny po bratislavské konferenci Společně ve Střední Evropě, které se zúčastnili slovenští a čeští politici a intelektuálové a naznačili nové směry vývoje. Jaká byla hlavní témata? Změna režimu, rehabilitace vlády jedné strany a zobrazování Ukrajiny jako oběti Západu, snažícího se vyřídit si účty s Ruskem.

Vukovar je město na Dunaji a jeho jméno znal před rokem 1991 málokdo v Evropě. Snad jen turisté, kteří mířili z Československa autem k jaderskému pobřeží. Do začátku 90. let tu panoval klid až idyla.

Vukovar je město na Dunaji a jeho jméno znal před rokem 1991 málokdo v Evropě. Snad jen turisté, kteří mířili z Československa autem k jaderskému pobřeží. Do začátku 90. let tu panoval klid až idyla. Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč zdražování potravin nikdo nezastaví. Bitcoiny, STAN a ODS. Hnutí ANO už má zase problém s Brnem. Trump chce nahradit akademiky praktickými patrioty. Podobnost 30. let a let současných ve střední Evropě.

Současná politická situace ve střední Evropě se nápadně podobá politické situaci, jak ji známe z 30. let minulého století. Už tehdy, pokud šlo o demokracie, strany zoufale sestavovaly vládní koalice jako politicky nesourodé slepence, jen aby se k moci nedostali fašizující volební vítězové, případně strany extremistické, jako byli komunisté.

Proč zdražování potravin nikdo nezastaví. Bitcoiny, STAN a ODS. Hnutí ANO už má zase problém s Brnem. Trump chce nahradit akademiky praktickými patrioty. Podobnost 30. let a let současných ve střední Evropě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Současná politická situace ve střední Evropě se nápadně podobá politické situaci, jak ji známe z 30. let minulého století. Už tehdy, pokud šlo o demokracie, strany zoufale sestavovaly vládní koalice jako politicky nesourodé slepence, jen aby se k moci nedostali fašizující volební vítězové, případně strany extremistické, jako byli komunisté. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově přivítalo první diváky 9. června 1958. S nápadem přišli divadelní scénograf lotyšského původu Joan Brehms a tehdejší ředitel Jihočeského divadla režisér Otto Haas. Jejich první točna byla dřevěná a vešlo se na ni jen 60 diváků. Její otáčení navíc musela zajišťovat lidská síla. Experiment měl úspěch, a proto o rok později vyrostla na stejném místě točna větší, pro 400 diváků a otevřelo se tak první stálé otáčivé divadlo v Evropě.

„Lidé v Evropě si zvykli, že zde vlády podporují islám, Green Deal, a vše, co je kulturně neevropské, a že můžou být zrušeny volby a vyřazeni kandidáti. A že kdo se postaví proti, může být perzekvován,“ říká sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 08.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Doly, šachty i adrenalin z jízdy důlním vláčkem nebo dokonce po skluzavce. Festival muzejních nocí je v plném proudu a na své si přijdou i zájemci hornické historie. Zajímavostmi okořeněné prohlídky totiž nabízí Hornické muzeum v Příbrami, jedno z největších svého druhu u nás i v Evropě. „Je třeba možné jít do podzemí, projet se vláčkem štolou i navštívit důl Vojtěch, kde je největším ,bonbonkem' parní těžní stroj,“ říká ředitel muzea, historik Josef Velfl.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončila dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit a potravin do Evropy. Měla by ji nahradit nová? „Evropští zemědělci mají přísná pravidla. Dovoz ze zemí, kde to tak není, tlačí cenu dolů,“ volá po clech v Pro a proti předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Podpořme Ukrajinu. Cla znamenají zvyšování cen pro české spotřebitele,“ vyzývá pro Český rozhlas Plus k dohodě bez tarifů Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chybí nám hladoví lidé, ne lidé s nápadem. Alespoň to tvrdí o české startupové scéně Vojta Roček z investiční společnosti Presto Ventures ve Forbes Byznys podcastu. Je to nestandardní tržní situace. Venture kapitál a obranný průmysl si dlouho nezamávaly ani z jedoucího vlaku, přesto teď vytvářejí asi nejživelnější a nejdynamičtější byznysový segment. Fondy zaměřené na obranný průmysl vznikají po celé Evropě, pochopitelně ale velká část z nich nabízí hlavně peníze, zatímco oborové know-how chybí. To není případ Presto Tech Horizons, fondu, který investiční společnost Presto Ventures vytvořila spolu se zbrojním impériem CSG Michala Strnada. Kde se bere nechuť akademického sektoru spolupracovat intenzivněji se soukromým sektorem? Které startupy jsou dnes v obraně nejperspektivnější? Proč jsou startupy v obranném průmyslu tajnůstkáři a občas si trochu honí triko? To vše se dozvíte ve Forbes Byznys podcastu.

Dezinformace aneb velké téma dneška. Téma rozostřené, většinou o nich lidé vlastně nic moc nevědí. Představují si falešnou větu, výrok, zprávu. Přesná představa, odkud k nám dezinformace přicházejí, často chybí. Ucelený pohled na jeden z jejich klíčových zdrojů v Evropě nabízí materiál, který vydal Švédský Institut pro výzkum psychologické obrany na univerzitě v Lundu.

Jak se po nástupu demokratických režimů ve střední a východní Evropě proměňuje starý kontinent, sleduje britský novinář a spisovatel Misha Glenny, který v 80. letech působil jako středoevropský zpravodaj BBC. „Evropa je úplně jiný kontinent. Po roce 1989 se musela se stát jiným kontinentem. Evropská unie se rozšířila a je mnohem silnější, co se týče ekonomiky. Ale neví, jak svou moc využít,“ říká v Interview Plus. Do Prahy přijel na konferenci Pravda v pohybu.

Evropští státníci ve formálních blahopřáních Karolovi Nawrockému, vítězi nedělních prezidentských voleb v Polsku, vyjadřují ochotu ke spolupráci a naději, že Polsko zůstane konstruktivním členem Evropské unie. Sami ovšem nevěří tomu, co říkají a píší. Těsná výhra populistického kandidáta podporovaného ultrakonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) je špatnou zprávou a představuje otřes, jehož důsledky budou cítit nejen v Polsku, ale daleko za jeho hranicemi.

Jak se po nástupu demokratických režimů ve střední a východní Evropě proměňuje starý kontinent, sleduje britský novinář a spisovatel Misha Glenny, který v 80. letech působil jako středoevropský zpravodaj BBC. „Evropa je úplně jiný kontinent. Po roce 1989 se musela se stát jiným kontinentem. Evropská unie se rozšířila a je mnohem silnější, co se týče ekonomiky. Ale neví, jak svou moc využít,“ říká v Interview Plus. Do Prahy přijel na konferenci Pravda v pohybu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.

Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.

Unijní ministři přemýšlí, zda by bylo možné v Evropě zavést hranici digitální dospělosti. Děti do určitého věku by tak měly přístup na TikTok nebo Instagram jen se souhlasem rodičů. „Zákaz není cestou,“ namítá v Pro a proti David Šmahel z týmu pro Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě. „Soupeří o naši pozornost,“ říká pro Český rozhlas Plus o platformách odborník na IT a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Në episodin e gjashtë dhe të fundit të serisë së podkasteve “Përtej Ekstremizmit”, bisedojmë me dekanin dhe profesorin e shkencave politike në Universitetin e Prishtinës, Bekim Baliqi. Mes tjerash, profesori Baliqi shprehet se:

Vydávají spolu novou desku Forward, jejich formace The Swell Season absolvuje turné po Evropě. Markéta Irglová a Glen Hansard opět hrají spolu. „Tření dělá jiskry, které tvorbě dávají jiný tón,“ říká Irglová, která si pochvaluje spolupráci na nové desce. „Prostředí, kde album vzniklo, bylo velice rodinné. Moje rodiny, Glenova rodina, a ještě k tomu kapela.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Festival Mezi ploty, největší kulturní projekt na podporu duševního zdraví v Evropě, zvedá témata závislostí dospívajících nebo vyhoření. Jak se v duševní rovnováze udržuje jeho patronka? „Nejsložitější věc je samozřejmě přijmout sám sebe a všechny temnější stránky, jak se říká stíny, dokázat brát za své. To vyžaduje kolikrát hodně odvahy a péče,“ říká herečka Vilma Cibulková. Čím je pro ni terapie nebo štěstí? A na jaký problém s poskytováním podpory duševního zdraví naráží?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).

⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„Chci s hnutím ANO vyhrát sněmovní volby i Praze,” říká lídr pražské kandidátky a bývalý dvoj-ministr Karel Havlíček. Je přesvědčený, že podnikatelé nemají jinou možnost než volit ANO. O kom uvažuje jako koaličních partnerech? A jak si s Babišem plánují rozdělit kompetence?Havlíček přiznal, že hnutí ANO odmítá, že Babišova vláda v Evropě odsouhlasila Greendeal. Vedli jsme i debatu o zbrojení, 2 % na HDP na obranu, nebo ČEZu. V otázce dostavby Dukovan kritizoval „fatální” nerozhodnost premiéra Fialy. Zajímavé bylo i jak KH hovořil o budoucnosti Evropské unie, očekává náraz, který budou muset uklízet strany ala Patrioti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

„Můžu mluvit jen za umělou inteligenci – ale v mnoha jejích podoborech se Česká republika řadí na první místa v Evropě,“ tvrdí světově uznávaný vědec Josef Šivic. Po 15 letech práce v zahraničních prestižních univerzitních a technologických gigantech se vrátil domů do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.