Podcasts about evrop

Počasí — Stručný přehled témat — Do Chorvatska bez kontrol — Dovolená podražila v celé Evropě i v tuzemsku — Trendy v letních dovolených — Ceny benzinu — Levné letenky jsou už minulostí. Navždy? — Cestujeme s dětmi: levně, aktivně, zábavně... — Stručný přehled zpráv https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058140604/

Hrozí v Evropě zásah do potratových práv jako v USA? Měla by být svoboda slova absolutní? Jak jsme na tom s lidskými právy v době války v Evropě? A jak může Evropa dohnat Rusko k zodpovědnosti při jejich porušování? Hostem dalšího dílu Deep Talks byla doktorka Kateřina Šimáčková, bývalá soudkyně Ústavního soudu a nyní soudkyně u Evropského soudu pro lidská práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron ji udělil Řád čestné legie za osobní nasazení v prosazování lidských práv. Časopis Forbes ji zařadil mezi nejvlivnější ženy Česka a působí i jako pedagožka na Právnické fakultě Masarykovi univerzity v Brně. Odkazy: • Talent Kompas (s kódem PETR20 dostáváte 20% slevu): http://talentkompas.cz//?ref=5

Jen v Evropě existuje přes dvě stě “ekologických” označení produktů. Jejich pozitivní, nebo alespoň neutrální, dopad na planetu je ale často velmi těžko prokazatelný nebo ověřitelný. Dnešní host Stopáže Vladimír Víšek říká, že firmy často ani nemají spočítáno, zda-li jsou jejich ekologické snahy k něčemu. Nová pravidla to však mají změnit.Odkazy k epizodě:No Greenwashing

Šimon Pánek vybudoval největší organizaci svého druhu ve střední Evropě - Člověk v tísni. Jak nejlépe pomoci za omezené peníze? Jak fungují charity? Střílí se na humanitární pracovníky více než v minulosti? Proč se střechy postaví, ale rány na duši se léčí hůře? A má Šimon Pánek chuť stát se prezidentem? Pokud vás podcast baví, budu hrozně rád za jakékoliv sdílení, hodnocení nebo jinou formu zpětné vazby. Nezapomeňte také pomáhat a pokud vás zaujali partneři tohoto dílu, tak i tím mi pomáháte šířit dobré myšlenky. Remix – Udržitelný eshop s outletovým a second-handovým oblečením. Můžete jim navíc poslat své oblečení a dostat peníze nebo ho nechat zrecyklovat. S promokódem PP40 máte 40% slevu na první objednávku. Fingood - Investujte do zajištěných firemních úvěrů prostřednictvím crowdfundingu a nadstandardně zhodnoťte své peníze s pevně stanoveným výnosem.  

Do hry zvané bitcoin nastoupil Martin Kuchař celkem pozdě, až v roce 2017. Mladý muž s maturitou ze stavební průmyslovky, nedostudovanou architekturou a dostudovanou informatikou měl vždycky blízko k moderním technologiím. A těm se v té době věnoval i profesně.Víceméně náhodu se mu tehdy během jediného týdne zmínilo několik lidí, včetně jeho vlastní ženy, o nové měně, která se dá těžit na počítači. A protože to bylo v Ostravě, kde k těžbě bylo vždycky blízko, pustil se do toho. Což říkám samozřejmě s velkou nadsázkou a zjednodušeně.Dnes se kolem bitcoinu točí Martinu Kuchařovi svět. Tedy myšleno ten pracovní. Společně s bratrem začali pořádat konferenci Chaincamp. A byť to bylo během covidu, tedy za ztížených podmínek, zjistili, že pořádají největší neanglickou konferenci o bitcoinu na světě.Teď se rozhodli pro ještě větší sousto a v červnu pořádají v letňanském veletržním areálu konferenci Prague BTC. Ta má ambici být a asi také bude největší bitcoinovou konferencí v Evropě. Trochu bere radost jen to, že takzvané kryptoměny dnes neprožívají úplně veselé a optimistické časy.Jak je to konkrétně s bitcoinem? O tom se bude mluvit v Praze. Hvězdným řečníkem je byznmen a velký bitcoinový evangelizátor, Američan Michael Saylor. Konkrétně o něm, ale obecně o bitcoinu jsem samozřejmě mluvil s Martinem Kuchařem v podcastu.Stane se bitcoin v budoucnu skutečnou měnou? A jsou země, kde tak funguje už dnes? Uslyšíte. A taky proč kryptoměny vadí vládám, a to jak autoritářských, tak i demokratických zemí. Kolik bitcoinů se v jeho nedlouhé historii definitivně ztratilo? A kolik je utajených bitcoinových miliardářů, jejichž jméno jsme nikdy neslyšeli?Ne na všechny tyto otázky se dozvíte odpověď. Ale zeptal jsem se. Přeju příjemný poslech.

Proč má ruská ambasáda „uši“? Možná proto, aby nás lépe slyšela. Mezinárodní investigace zjišťovala, co dělají na střechách ruských velvyslanectví v Evropě tajemné budky. K tomu pražskému se je tým Vinohradské 12 vydal hledat s Filipem Harzerem ze SeznamZpráv a historikem architektury Zdeňkem Lukešem.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Finsku se otevřela první jaderná elektrárna v Evropě po 16 letech. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy se Německo rozhodlo odstavit své poslední tři atomové reaktory. Britský deník The Guardian proto píše o prohlubování názorové propasti na poli jaderné energetiky rámci Evropy. Provozovatel nové elektrárny prohlásil, že se jedná o významný doplněk pro čistou domácí výrobu elektřiny, který sehraje důležitou roli v zelené transformaci energetiky.

Archeolog a šlechtic Ludvík Belcredi 20 let prozkoumával hrad Skály, dalších 10 let fakta zpracovával. Nyní je představuje v knize Hrad Skály. Vydal své tajemství. „Výzkum hradu Skály se stal jedním z největších výzkumů nejen u nás, ale i v Evropě. Byl prozkoumán nejen hrad, ale i celé okolí v rozsahu čtyř pěti hektarů,“ popisuje Ludvík Belcredi. Jak se stalo, že se na hradě usídlili lapkové?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Screenagers nebo taky generace Alfa. Život dětí na sociálních sítích. Jaký na ně mají vliv? Jak se o nich s nimi bavit? A proč v americkém Utahu sociální sociální sítě zakazují - čeká nás to i v Evropě? Matěj Skalický se ptá Kláry Filipové, datové novinářky Českého rozhlasu.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na sociální síti Telegram přibývá českých anonymních kanálů, které šíří konspirace, dezinformace a Putinovu propagandu. Skupiny mají tisíce odběratelů. Jazyk některých z nich poukazuje na přímé propojení s Ruskem. Ukázala to analýza mezinárodního týmu investigativních novinářů, která zkoumala sociální sítě ve střední a východní Evropě. Aktivní je Rusko s kremelskou propagandou i na Facebooku. Například na Slovensku je účet velvyslanectví Ruské federace suverénně nejaktivnější ze všech v Evropské unii. Kde jsou slabá místa v internetovém prostoru, která příznivci Putinova režimu využívají? Filip Titlbach se ptá datového novináře Josefa Šlerky z webu Investigace.cz a Karin Kőváry Sólymos z Investigativního centra Jána Kuciaka. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Host: Ondřej Císař, sociolog, Fakulta sociálních studií Univerzity Karlovy, Sociologický ústav AV ČR Pořadem provázel Martin Řezníček https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370327/

„Přicházím s mladým duchem naší republiky, mladou hudbou. Nejsem ten, který se dívá dozadu, nýbrž ten, který raději hledí dopředu. Vím, že musíme růst, a nespatřuji ten růst v bolesti, ve vzpomínkách na utrpení a utlačování. Shoďme to ze sebe. Jsme národ, který má ve světě něco znamenat. Jsme srdce Evropy. To srdce musí být v té Evropě cítit!“ To sú slová českého hudobného velikána Leoša Janáčka, ktoré predniesol v roku 1926, teda až na samom sklonku svojho života. A v mnohom je práve tento výrok pre Leoša Janáčka charakteristický. V medzivojnovej hudobnej avantgarde sa práve Janáček ocitol akoby nečakane, azda aj trochu bizarne, ako sedemdesiatročný dôchodca medzi mladíkmi, a predsa bola to práve jeho hudba, ktorá vo výraznej miere zmenila predovšetkým opernú tvorbu a priniesla do nej nový dramatický a psychologizujúci prvok. Na svoj úspech Janáček musel pritom dlho čakať a je pozoruhodným faktom, že väčšinu svojich najznámejších diel napísal až v závere života. Mal pritom povesť podivína, ktorý si v krátkych útržkoch do notového zápisu zaznamenával rečové prejavy najobyčajnejších ľudí, tzv. nápěvy mluvy – teda spôsob a intonáciu hlasu, z pozadia ktorého sa na umelca díval strach, úzkosť, hnev, radosť či odhodlanie. A rovnako i v jeho hudobnej tvorbe zrazu pred nami stojí človek z mäsa a kostí, ktorý nás berie za ruku a vťahuje do kolobehu života. Ako sa vôbec stalo, že Janáčkova tvorba s prvkami moravskej ľudovej hudby dnes obsadzuje najvýznamnejšie koncertné pódiá po celom svete a prečo stojí za našu pozornosť? A ako sa do nej premietol skladateľov vlastný život? Skrátka, kto bol Leoš Janáček? Počúvate Dejiny, pravidelný podcast denníka SME. Moje meno ja Jaro Valent, som šéfredaktor časopisu Historická revue a rozprávať sa budem s muzikológom Jiřím Zahrádkom. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠ - Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠sme.sk/podcasty⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠SME.sk⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠sme.sk/suhrnsme⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

Ráda se nechává překvapovat. „Jednou z mých typických vlastností je zvědavost, kam se věci neočekávaně rozběhnou,“ říká o sobě. Tato vlastnost ji nepochybně přivedla do Afriky. Jakým jazykem se v Ugandě dorozumívá s pacienty? Jak vnímají v Africe čas? Je dnes v Evropě velký tlak na děti? Je pro duši lepší vypustit emoce?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

24. únor 2022 je datum, které zejména v Evropě bude rok co rok připomínáno ještě hodně dlouho. Právě v tento den ruská vojska překročila hranici a zahájila tzv. zvláštní vojenskou operaci proti Ukrajině. Oficiálním cílem tohoto tažení byla údajná „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.

Přesně před třemi lety bylo v Lombardii objeveno první ohnisko nákazy novým typem koronaviru v Evropě. O pár dní později bylo zasaženo i Česko. Dá se dnes covid-19 řadit mezi běžná respirační onemocnění? Jak na změnu situace reaguje farmaceutický průmysl? A stává se novou hrozbou ptačí chřipka? Genetik Jan Pačes v audiozáznamu ještě vysvětlí, jaký je rozdíl mezi daty a fakty, i to, jak přibližovat vědu dětem.

Už je tomu rok, co začala válka na Ukrajině, s níž se zásadně proměnil vývoj světové ekonomiky. Rozpoutala totiž energetickou krizi a v Evropě několikanásobně zvýšila inflaci. Jak se Unie s dopady války na Ukrajině dokázala za rok vyrovnat? Dá se výkon českého a evropského hospodářství považovat vzhledem k okolnostem posledních měsíců za dobrý?

Politolog Jacques Rupnik výstižně říká, že ani kvůli válce na Ukrajině se nezruší domácí politický život. „Bohužel žádnou pauzu udělat nelze,“ konstatuje a přidává poznatek z francouzské scény: „Vysvětlujte lidem, pro něž je hlavní problém věková hranice odchodu do důchodu, že v Evropě jde o válku a mír, o přežití svobodné Ukrajiny.“

Rok po začátku války na Ukrajině zůstává v Evropě na 8 milionů uprchlíků – v Česku jsou to statisíce. Na podzim mělo práci 34 % dotázaných uprchlíků a 43 % si ji hledalo. Dále z průzkumů vychází, že integrace ukrajinských žáků do českých škol se podařila, většina z nich se na školách cítí dobře. Kolik uprchlíků plánuje v Česku zůstat? A jaká byla a je podpora pomoci ukrajinským uprchlíkům mezi Čechy? I o tom se budeme bavit v dnešní 90´ČT24 – ptejte se i vy! https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130223/

Babiš a jeho staronové tváře. Petr Pavel aneb Šance pro českou zahraniční politiku? Zelenskyj v Evropě. Zelenskyj přijel do Bruselu zatřást stromem, aby z něj spadaly nové zbraně, ale hlavně aby se Evropané probudili. Život v Rusku stojí za starou belu, proto nemá cenu.

Cesta Volodymyra Zelenského po Evropě měla několik cílů: zatlačit na západní lídry, aby Ukrajině poskytli účinnější zbraně proti ruským okupantům, zásadně urychlili sbližování jeho země s Evropskou unií a přijali tvrdší sankce vůči Putinovu režimu. Dostane ukrajinský lídr vše, co potřebuje k vítězství ve válce? Vítek Svoboda mluví s politickým geografem Michaelem Romancovem.

Jak jiný je letecký svět v USA a Evropě, vypráví gate agentka Edita Singer, která na letišti v Chicagu pracuje od roku 1998.

Říkali jsme si, že na debaty se nedá koukat a chtěli jsme se zabývat jen tím, co prezident skutečně dělá. Takže jsme pozvali generála Pavla a tým, s kterým by chtěl spolupracovat na Hradě a jeli bod po bodu. Tento díl je tedy taková porada možné budoucí kanceláře prezidenta. PODPOŘIT NÁS MŮŽETE NA PATREONU.Blok 1 – PP a profesor ústavního práva Jan Kysela Jmenoval by trestně stíhaného premiéra? Kdy by měl mít prezident právo odmítnout jmenování ministra? Jak bude vybírat ústavní soudce? Hodnocení Pavla Rychetského. Milosti a jak by k nim PP přistupoval? Blok 2 – PP a bývalý diplomat Michael Žantovský Jak by přistupoval k zahraniční politice? Kdo by měl být velvyslancem? Jaké země chce navštívit jako první? Ekonomická diplomacie vs. lidská práva? Návštěva Číny? Dalajláma? A co pozice v Evropě? Bude respektovat zahraniční politiku vlády? Blok 3 – PP a ekonom David MarekHodnocení ČNB a Aleše Michla. Co chce dělat PP s inflací? Jak by vybíral radní? Prodlouží mandát Tomáše Holuba? Rozpočet Hradu, audit a odměny za vlády MZ. Kdy přijmout Euro?Blok 4 – PP a tisková mluvčí Markéta Řeháková Kdo je nový Ovčáček? Změny na Hradě (vizuální, architektonické i symbolické). Komunikace s novináři. Cesty do krajů. Nahrávání trvalo téměř 3 hodiny a došlo i na Andreje Babiše. Jak se Petr Pavel cítí, potom co začala ostrá kampaň, prozradil hned v úvodu. Sledujte nás: 

Říkali jsme si, že na debaty se nedá koukat a chtěli jsme se zabývat jen tím, co prezident skutečně dělá. Takže jsme pozvali generála Pavla a tým, s kterým by chtěl spolupracovat na Hradě a jeli bod po bodu. Tento díl je tedy taková porada možné budoucí kanceláře prezidenta. CELÝ DÍL NAJDETE NA PATREONU. Blok 1 – PP a profesor ústavního práva Jan Kysela Jmenoval by trestně stíhaného premiéra? Kdy by měl mít prezident právo odmítnout jmenování ministra? Jak bude vybírat ústavní soudce? Hodnocení Pavla Rychetského. Milosti a jak by k nim PP přistupoval? Blok 2 – PP a bývalý diplomat Michael Žantovský Jak by přistupoval k zahraniční politice? Kdo by měl být velvyslancem? Jaké země chce navštívit jako první? Ekonomická diplomacie vs. lidská práva? Návštěva Číny? Dalajláma? A co pozice v Evropě? Bude respektovat zahraniční politiku vlády? Blok 3 – PP a ekonom David MarekHodnocení ČNB a Aleše Michla. Co chce dělat PP s inflací? Jak by vybíral radní? Prodlouží mandát Tomáše Holuba? Rozpočet Hradu, audit a odměny za vlády MZ. Kdy přijmout Euro?Blok 4 – PP a tisková mluvčí Markéta Řeháková Kdo je nový Ovčáček? Změny na Hradě (vizuální, architektonické i symbolické). Komunikace s novináři. Cesty do krajů. Nahrávání trvalo téměř 3 hodiny a došlo i na Andreje Babiše. Jak se Petr Pavel cítí, potom co začala ostrá kampaň, prozradil hned v úvodu.Sledujte nás: 

Češi patřili od počátku minulého roku k nejvíc frustrovaným národům v Evropě, pokud neměli náladu vůbec nejhorší. Průzkumy agentury STEM dokonce tvrdily, že podobná frustrace, jaká nastala po vpádu Rusů na Ukrajinu a omezení dodávek plynu do Evropy, nemá u nás obdoby v celé polistopadové historii.

Podle nejnovější švýcarské studie bude lyžování a další zimní aktivity možné už jen ve vyšších polohách. A umělé zasněžování může jen způsobit další problémy, jak vysvětluje Žák. S moderátorkou Zitou Senkovou probírali také stávající teplou zimu, zprávu agentury Copernicus, podle které byl loňský rok nejteplejší a v Evropě nejsušší za 500 let, nebo zprávu Guardienu o tom, že v loňském roce byly světové oceány nejteplejší. Bude ten letošní rok ještě teplejší? Poslechněte si.

Nedůstojné odcházení prezidenta Zemana. S ročním zpožděním vypuká debata o daních. Prezidentská témata. Pro kohokoli. 1420 v Rusku roku 2023. Orbánův systém ekonomicky nefunguje. Maďaři jsou nejchudší ve střední Evropě. Glosa: Bezmoc a síla opuštěných.

Maďarský premiér Viktor Orbán byl vždy dobrý řečník, který dokázal svými projevy zaujmout. Někdy v pozitivním, často negativním slova smyslu, ale zaujmout dokázal. Před Vánocemi pronesl Orbán jeden ze svých dalších projevů. A to na zasedání Nadace Kálmána Szélla, pojmenované, jak už je v orbánovském Maďarsku zvykem, po jednom z uherských politiků. Tento konkrétní byl ministerským předsedou na přelomu 19. a 20. století.

Nový rok 2023 sotva začal, ale už Evropě přinesl výrazné taktické vítězství v plynové válce, kterou Vladimir Putin proti Evropské unii rozpoutal už dlouho před ruským vpádem na Ukrajinu. Pomohlo počasí a pokud pomůže i nadále, poskytne starému kontinentu slušné vyhlídky také na zimu příští.

Atlet a diskař Imrich Bugár získal olympijské stříbro, z mistrovství světa má zlato, na Evropě vybojoval první místo a bronz. Jako první Čechoslovák také přehodil magickou hranici sedmdesáti metrů a jeho výkon dosud nikdo nepřekonal. „Bude muset přijít podobný hromotluk, jako jsem já,“ říká v pořadu Alex a host.

Atlet a diskař Imrich Bugár získal olympijské stříbro, z mistrovství světa má zlato, na Evropě vybojoval první místo a bronz. Jako první Čechoslovák také přehodil magickou hranici sedmdesáti metrů a jeho výkon dosud nikdo nepřekonal. „Bude muset přijít podobný hromotluk, jako jsem já,“ říká v pořadu Alex a host.

Diskusi o daňové reformě považuje Petr Pavel v současnosti za naprosto zásadní a coby prezident by se spolu s odborníky snažil najít model, který bude z dlouhodobého hlediska pro Českou republiku optimální. Návrhů je už nyní na stole několik, takže by nemělo jít o žádné složité hledání. Žádoucí je podle něj celý systém DPH zprůhlednit a zredukovat ze tří sazeb na dvě, což by do rozpočtu přineslo až 80 miliard korun. Další příspěvek by mohlo vygenerovat zvýšení daně z nemovitosti, která patří k nejnižším v Evropě. Podstatné je, aby vláda k takovému kroku našla odvahu, Pavel by ji z pozice nejvyššího ústavního činitele podpořil. I za cenu vyřčení nepříjemných pravd. Právě to je podle něj role hlavy státu.

„To, že v Evropě máme vyšší míru inflace než třeba v Americe, je právě důsledkem toho, že v Americe na inflaci působí pouze dva ze tří vyjmenovaných faktorů: Monetární politika a fiskální politika. V Evropě se k těmto dvěma zdrojům přidává ještě třetí zdroj, a to je zelená politika,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 03.01.2023, www.RadioUniversum.cz

Nejlepší fotbalista dneška Lionel Messi slaví v Argentině titul mistra světa, jeho rival Ronaldo zaskočil mnohé svou novou saúdskou adresou. Nejsmutnější zpráva však přišla o fotbalovém králi 20. století: Brazilec Pelé zemřel.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 V Pelém odešla první globální superstar13:00 Ronaldo do Saúdské Arábie24:00 Nové posily Sparty, Plzně a Slavie43:00 Zimní přípravy hráčů48:00 Vánoční podívaná v Premier League56:00 Sázkařské okénko: tipy na PLAť už fotbalový fanoušek vzývá kult toho či onoho velikána, pro zesnulého fenoména Pelého, jehož kariéra zářila od 50. do 70. let minulého století, musí v každém případě hledat přinejmenším slova velkého respektu.Široké jsou pak zástupy těch, pro něž byl fotbalový král vždy jen jeden. A to Edson Arantes do Nascimento, jehož fotbalovou přezdívku Pelé znal celý svět. Včetně těch, které fotbal prakticky vůbec nezajímá. Schválně to zkuste: i kdyby snad vaše babička znala opravdu jen jedno jediné fotbalové jméno, bude to nejspíš Pelé.Nosiči vody se zamýšlejí, proč se právě on stal první fotbalovou superhvězdou globálního věhlasu, významu i charakteru. Proč právě Pelé zastínil všechny mimořádné fotbalisty, kteří hráli před ním, i generace, co přišly po něm?Načasování, genialita a jednoduchostPodle Luďka Mádla sehrála významnou roli skutečnost, že se Pelého hvězda rozzářila v tu správnou chvíli. „Věhlasu mnohých, třeba Josefa Bicana, uškodila nepřízeň historického vývoje se dvěma světovými válkami. S žádnou takovou komplikací se Pelé naštěstí potýkat nemusel. Startoval na čtyřech mistrovstvích světa, třikrát se stal šampionem. Úspěšnějšího fotbalistu v tomto ohledu prostě nenajdete.“Mádl navíc zdůrazňuje, že po éře rozhlasových reportáží začaly právě v Pelého časech nabývat na významu televizní přenosy. Světové šampionáty ve fotbale se vysílaly ve většině zemí na všech kontinentech. A nejlepšího hráče, jenž na oněch turnajích startoval, si tedy tehdejší fanoušci prostě nemohli nevšimnout.Fotbal se v té době stal i díky televizi nejsledovanějším sportem planety. A Pelé byl jeho hvězdou číslo 1. Jeho věhlas se šířil způsobem, jaký neměl s „předtelevizní“ érou srovnání. Boom fotbalu a boom Pelého šly spolu ruku v ruce.Karel Tvaroh se coby bývalý profesionální obránce zaměřil na technické atributy, které zdobily hru brazilského fotbalového génia: „Pelého jako hráče si pochopitelně nepamatuju. Když jsem ale ze záznamů sledoval jeho akce, zaujalo mě, že se na trávníku prezentoval skutečně nadčasovým stylem. Ačkoliv byl velmi efektní, nedělal prakticky nic zbytečného, nic navíc. Neviděl jsem ho ani jedinkrát stát na místě a přešlapovat nad míčem. Své protihráče obcházel hladce pomocí nekomplikovaných kliček. Vystačil si s jednoduchým klamavým pohybem a dokonalým načasováním manévru.“Co měli společného Pelé se spoluhráčem Garrinchou? A co o Pelém řekli Neymar nebo Erling Haaland? Nejen o tom uslyšíte v nejnovějším podcastu Nosiči vody.Saúdská Arábie je v kurzuNosiči vody se v nejnovějším dílu věnují i životní křižovatce další fotbalové legendy. Řeč byla o přesunu Cristiana Ronalda do saúdskoarabského klubu Al Nassr. Majitel pěti Zlatých míčů se vedení tohoto klubu upsal do roku 2025, s tím, že vedle fotbalových aktivit vypomůže ambiciózní Saúdské Arábii i s rozvojem fotbalu v zemi. A především pak budování věhlasu tohoto státu v očích fanoušků ze zbytku planety.Svým způsobem se tak Ronaldo přidal k Argentinci Lionelu Messim, který už před MS podepsal s největší zemí arabského poloostrova tučnou smlouvu o spolupráci a podpoře s platností do roku 2030, to aby Saúdské Arábii dopomohl k pořadatelství MS v roce 2030.„Evropský fotbal se v posledních letech dramaticky změnil a Ronaldo už se tomu nedokázal přizpůsobit. I proto nepokračuje jeho kariéra v Evropě. Po mém soudu se dostal do svízelné pozice sám. Svým přístupem i herním projevem,“ má jasno Luděk Mádl.Zajímá vás, jestli měl Ronaldo během posledního roku jiné nabídky? Jaké zázemí přivítá portugalskou ikonu v arabském světě? A s jakými fotbalisty si v novém klubovém dresu zahraje? Nejen o tom rokují Nosiči vody.V nejnovější epizodě nechybí ani přestupová polemika. Sparta se vydala pro své zimní posily do zahraničí, Plzeň ulovila Romana Květa s Matějem Vydrou a Slavia si prodejem Yiry Sora přichystala potřebnou finanční munici. Kam by měla investovat?Nosiči vody hodnotí aktuální dění na přestupovém trhu a prozradí, čím vším si v rámci zimní přípravy projdou jednotlivé české celky. „Ve zkratce, fotbalisty nečeká nic příjemného. Můžou se těšit na nohy, které jako by tahali z medu, navíc se dočasně dostaví i pomalejší reflexy,“ glosuje situaci Karel Tvaroh.Poslechněte si celou epizodu Nosičů vody!---Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Svět se rozloučil s rokem, který přinesl válku v Evropě, dražší životy a řadu dalších klíčových politických a společenských změn, které budou určovat naši budoucnost. Jaké události ovlivní naše životy v roce 2023? Filip Titlbach se ptá šéfredaktora Deníku N Pavla Tomáška.

S růstem více než 25 tisíc procent za poslední čtyři roky nemají v Evropě konkurenci. Petru Šimůnkovi prozradil jeden ze zakladatelů Marek Vašíček, co považuje za svůj největší úspěch.

Oslavy, jak je známe dnes, mají svůj počátek v 19. století. Všeobecný rozvoj v Evropě dal vzniknout mnohým luxusním restauracím a hotelům. A právě díky podnikavým majitelům se zrodily bujaré oslavy s množstvím jídla, pití a tučnými zisky.

Rok 2022 a výzvy, které přinesl - od války na Ukrajině přes energetickou krizi až po ekonomický propad v celé Evropě - nasvítily otázku společenské odolnosti neboli resilience. Jak už ukázala covidová pandemie, schopnost ubránit se náročným situacím je klíčová pro zdravé fungování společnosti. Lze odolnost posilovat? A chápeme vůbec, co to obnáší?Host: David Chandler - University of WestminsterČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Ještě nevíme, jak bude svět mocensky rozdělený a kde bude případná železná opona. O to se bojuje a doufejme dlouho bojovat bude. To, že se nevrátíme do stavu, který tady byl posledních 30 let, tak to je taková jistota jako smrt. Někteří lidé říkají, že naší základní hodnotou je také důraz na neustálý růst životní úrovně. Obávám se, že pokud na této hodnotě budeme trvat, neochráníme naši svobodu,“ říká Jana Matesová, bývalá zástupkyně ČR při Světové bance v pořadu Řečí peněz.

Po ruské agresi vůči Ukrajině ochladla v Evropě důvěra nejen vůči prezidentu Putinovi, ale i vůči ruské veřejnosti, jíž některé evropské země vystavily stop například ve vydávání víz. Je to férový přístup? Kdo všechno za kroky ruské vlády nese zodpovědnost? Jsou to i běžní občané, kterým dnes za nesouhlas s postupem Kremlu hrozí i roky vězení? Hosté: Ksenia Poluektova-Krimer - historička holocaustuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jeden nečekaný dárek k vánocům vláda Petra Fialy už České republice dala: je jím výborně odvedené předsednictví Evropské unii, které v Bruselu evidentně nikdo nečekal. Renomé Česka jako obratného vyjednavače, jemuž je jasné, že vlastní zájmy se ve sjednocené Evropě nejlépe prosazují v týmu, tím nepochybně vzrostlo.

Hosté: Jakub Landovský - velvyslanec ČR při NATO Tomáš Pojar - poradce pro národní bezpečnost gen. Ben Hodges - bývalý velitel amerických vojsk v Evropě https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371222/

Novináři z 13 zemí Evropy si posvítili na to, jak se v jejich vlastích šíří dezinformace. Jednotlivé proruské weby spolu podle jejich zjištění čile komunikují a spolupracují a v jejich aktivitách jim nezabraňují ani snahy jednotlivých vlád dezinformační stránky blokovat. Nahlédněte s námi dnes do zákulisí prokremelského, konspiračního a ultrapravicového dezinformačnho ekosystému ve střední a východní Evropě. Kdo ovládá evropskou dezinformační a konspirační scénu? Jaké používají metody? A proč je složité s tím cokoliv dělat? Rozhovor s datovým a mediálním analytikem Josefem Šlerkou a reportérkou ICJK Karin Kőváry Sólymos. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Česká republika sklízí za předsednictví v Radě Evropské unie chválu. Můžeme končící české předsednictví Evropské unie skutečně považovat za nesporný úspěch? Změnilo předsednictví českou pozici v Evropě? Proč vzniká nová funkce poradce pro národní bezpečnost? A funguje vládní kabinet dobře? Poslechněte si celý rozhovor s premiérem České republiky Petrem Fialou (ODS).

Česká republika se propracovala do světových zpráv dvěma nelichotivými rekordy. Patří například ke špičce zemí, kde letos klesají reálné mzdy nejrychleji na světě. Současně patří mezi země, které se pyšní nejrychleji zdražujícími hypotékami a nejvyšším nárůstem měsíční splátky úvěru na bydlení. To vše kvůli vysoké inflaci, která se dlouhodobě drží nad průměrem růstu cen v západní Evropě. A jejíž mírné snížení tempa je výsledkem zastropování cen energií. ČR na tom není nejhůř.

Ceny letenek rostou, přesto Češi létají více. Prodej letenek na zimu vzrostl o 40 %. K vyhledávaným destinacím pro zimní dovolenou v exotice aktuálně patří Omán, v Evropě vede Paříž, Malaga či Amsterdam. Zájem je také o dovolené v horských chatách a střediscích v Česku i zahraničí. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131209/

Rozpočet, který nikdo nechce zaplatit. Novela služebního zákona není krok správným směrem. Koaliční přehmaty nabíjejí opoziční zbraně. Proč v Evropě začínají vítězit nacionalistické a populistické strany? Fotbalové fanouškovství jako test loajality.

Dalším hostem Leteckého Podcastu byl Jan Klas, ředitele ŘLP. Rozebírali jsme aktuální situaci na českém nebi a proč se provoz nevrací tak rychle jako jinde v Evropě. Jak se bude řídit letiště v Českých Budějovicích a jak se bude rozvíjet Free Route Airspace v Evropě.

Anarchy in the UK? Za poslední rok se v úřadu britského premiéra vystřídali 3 politici, v úřadu ministra vnitra 4 a na ministerstvu školství 5. Nutno podotknout, že za poslední rok v UK neproběhly volby. Na stabilitě nepřidala ani změna na pozici panovníka.CELÝ DÍL NAJDETE NA PATREONU.ČESKÝ PŘEPIS PODCASTU NAJDETE NA PATREONU NEBO VIDEO S TITULKY NA YOUTUBE.Důvody nestability jsme hledali s profesorem politologie, specializujícím se na populismus Mattem Goodwinem z Univerzity v Kentu. Za poslech stojí celý podcast, tady jsou ty nejzajímavější témata: -       Pohyby voličů mezi konzervativci a labouristy.-       Skryté důvody pro brexit, které zůstali nevyslyšeny.-       Odtržení elit od obyčejných lidí.-       Ztráta identity konzervativní strany.-       Bude nové referendum?-       Generace Z.-       Kdo je Rishad Sunak?-       Co stálo za rychlým koncem Liz Truss?-       A co BJ?-       Populistické strany se stanou tradičními.-       Nedostatek leadershipu v UK i Evropě.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a společnost young_block.Sledujte nás: 

V délce rodičovské dovolené je Česko se čtyřmi roky na prvním místě v Evropě. Podle Národní ekonomické rady vlády by její zkrácení o rok snížilo výdaje státu o 5 až 7 miliard ročně. „Rodičovská dovolená by měla zůstat ve stávajícím rozsahu. Jedná se i o zdravý vývoj dítěte,“ míní předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. „Bylo by dobré, kdyby stát sjednotil rodičovskou dovolenou na tři roky,“ říká ekonomka z CERGE-EI Lucie Zapletalová.

„Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme,“ věštil údajně Lenin už před sto lety. Dnes to vypadá, že sledujeme v přímém přenosu, jak se jeho slova naplňují. Fakt, že Vladimir Putin zavřel Evropě kohoutky s plynem a ropou, je přitom jen slabý odvar toho, co chystá čínský prezident Si Ťin-pching.