Podcasts about evrop

Ve vietnamské metropoli Hanoji navštívíte místo, kde vám natočí české pivo a ke guláši hraje kapela písně skupiny Olympik. Nedaleko Bělehradu se seznámíte s životem Keltů, kteří kdysi vládli Evropě. A dostanete se i pod skalní stěnu El Capitán, kterou dvakrát za jeden týden - jako pátý na světě - vylezl český student umění František D?Agostino.

Na kuchyňském stole 3D tiskárna, která vyrábí součástky k bojovým dronům. Tak vypadají po ruské invazi tisíce ukrajinských domácností – ať už přímo na Ukrajině, nebo různě po Evropě. A jejich práce má výsledek: ukrajinské drony dokážou zasazovat ruským silám citelné údery. Proč to tedy nedávno sarkasticky komentoval šéf německého koncernu Rheinmetall a s jakými reakcemi se setkal? A jak válečnou Ukrajinu pomáhala řídit věštkyně Veronika z Kyjeva?

Petržel obecná neboli kuchyňská, se ve starých kuchařkách objevuje i pod názvem petružel. Ve středověku byla známá už v celé západní Evropě, a protože byla spojena s mnoha pověrami, léčila se s ní i celá řada chorob.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Srovnání zemí EU ukazuje, že Česko se pustilo do zavádění migračního paktu se skutečným nadšením. Jak by ne, když jde o výrazné zpřísnění migrační politiky. A další ostré zpřísnění se ještě chystá. Před volbami ovšem politici slibovali pravý opak. Přinášíme i čísla o přínosu Ukrajinců v Česku: šokující je, že česká ekonomika roste prakticky jen díky nim. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.

Chřest roste divoce téměř po celé Evropě, v Itálii ho lidé dokonce běžně sbírají v lese. Je sice tenčí než ten pěstovaný, ale velmi zdravý a chutný. Dá se najít i v české přírodě. Sklízí se od poloviny dubna do června. Potom rostlina sbírá síly na další sezónu.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chřest roste divoce téměř po celé Evropě, v Itálii ho lidé dokonce běžně sbírají v lese. Je sice tenčí než ten pěstovaný, ale velmi zdravý a chutný. Dá se najít i v české přírodě. Sklízí se od poloviny dubna do června. Potom rostlina sbírá síly na další sezónu.

Štěpán Hon měl cestování v krvi odjakživa. Když se s kamarádem vydal po maturitě stopem do Indie, poprvé se podíval na svět hledáčkem fotoaparátu. Pak sice chvíli studoval novinařinu, ale nakonec zjistil, že fotkou dokáže říct víc. A je jedno, jestli je zrovna fotografem hvězd karlovarského filmového festivalu, oficiálním fotografem prezidenta České republiky nebo tátou od rodiny, který fotí zážitky z cest.

Brno se stane dějištěm historického momentu, blahořečení prvních českých mučedníků z dob komunistického režimu. Kým byli kněží Jan Bula a Václav Drbola, kteří se stali obětmi inscenovaných soudních procesů v padesátých letech? V této Brněnské jedenáctce vám povíme nejen o jejich příběhu. Ale i o tom, co památkáři řekli na moderní zastřešení hradu Špilberk, nebo na velké plány Zbrojovky postavit si u Brna prý největší fotbalovou akademii ve střední Evropě.

Z kouče po sedmdesátce a bez angažmá se během tří let stal trenér národního týmu na mistrovství světa, který má na kontě několik úspěchů v pohárové Evropě. „Trénovat národní mužstvo je největší pocta a čest,“ říká hrdě. V 74 letech asi ani nečekal, že by taková nabídka mohla přijít. Po Karlu Brücknerovi se stal teprve druhým trenérem, který dovedl národní tým na MS. „Máme v hlavách, že se nejedeme zúčastnit, ale že se chceme z naší těžké skupiny probojovat!“

„To, co se stalo nám, nebo dalším státům ve střední, východní a v jihovýchodní Evropě, se mělo stát Rusku, tedy že se Rusko podřídí západním centrům. Tedy, že vydá své nerostné bohatství, že se otevře přílivu jak politického, tak hospodářského vlivu, že se víceméně nechá Západem zprivatizovat, a především přestane být velmocí, která by se mohla bránit, nebo konkurovat Západu“, říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Z kouče po sedmdesátce a bez angažmá se během tří let stal trenér národního týmu na mistrovství světa, který má na kontě několik úspěchů v pohárové Evropě. „Trénovat národní mužstvo je největší pocta a čest,“ říká hrdě. V 74 letech asi ani nečekal, že by taková nabídka mohla přijít. Po Karlu Brücknerovi se stal teprve druhým trenérem, který dovedl národní tým na MS. „Máme v hlavách, že se nejedeme zúčastnit, ale že se chceme z naší těžké skupiny probojovat!“Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brno se stane dějištěm historického momentu, blahořečení prvních českých mučedníků z dob komunistického režimu. Kým byli kněží Jan Bula a Václav Drbola, kteří se stali obětmi inscenovaných soudních procesů v padesátých letech? V této Brněnské jedenáctce vám povíme nejen o jejich příběhu. Ale i o tom, co památkáři řekli na moderní zastřešení hradu Špilberk, nebo na velké plány Zbrojovky postavit si u Brna prý největší fotbalovou akademii ve střední Evropě.

Tohle je opravdu absurdní – podle Andreje Babiše ničí cena emisní povolenky průmysl a neúměrně zdražuje energie. Evropská komise i většina politiků kromě Zelených to chtěli změnit. Jenže k Zeleným se přidali i Babišovi europoslanci a návrh zamázli. A teď řeší, jestli je ještě možné škody napravit. Vysvětlujeme ale i to, kdo by měl za Evropu vyjednávat s Vladimirem Putinem a na co si dát pozor. A jak to dopadne s další hrozbou cel, kterou vytasil Donald Trump? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Andrej Babiš a vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha pokračují ve svém ovládnutí státu. Po konci Orbána se z Česka stává hlavní výspa orbánismu a iliberální demokracie ve Střední Evropě. Současné rozprášení ochrany lidských práv, menšin nebo protidrogové politiky na Úřadu vlády je dalším krokem na této cestě. Pro náhlé změny neexistuje žádné věrohodné zdůvodnění, analýza ani reálný plán. Je to jen zvůle moci. -------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Soláry lámou rekordy, fosilní zdroje ustupují a elektrifikace nabírá tempo. Proč se přesto ve střední Evropě stále vede spor o dekarbonizaci? A kde má Evropa největší rezervy? O příležitostech i překážkách energetické transformace mluví analytička think tanku Ember Tatiana Mindeková.

Evropa podle šéfa státní exportní pojišťovny EGAP Davida Havlíčka ztrácí ekonomický vliv ve světě a nedokáže konkurovat Číně ani Spojeným státům. Český EGAP proto přišel s iniciativou, která má propojit evropské exportní instituce s evropským rozpočtem a posílit financování evropských firem v zahraničí.„V roce 2010 měla Evropa i Čína v Africe podobný podíl na trhu. Po deseti letech byla Evropa na dvaceti procentech a Čína na šedesáti,“ řekl Havlíček v novém Hrotcastu. Český návrh už podle něj podpořilo 25 evropských exportních institucí a dostal se i do debat o novém evropském rozpočtu po roce 2028. Klíčovou roli má hrát Evropská investiční banka, která by pomáhala přebírat část rizik exportních projektů. „Draghi napsal zprávu o tom, co Evropě chybí. My jsme řekli: pojďme to odpracovat,“ uvedl Havlíček.EGAP zároveň vidí obrovskou příležitost v poválečné obnově Ukrajiny. České firmy podle něj získávají náskok tím, že v zemi působí už během války. Speciální Fond Ukrajina už podpořil český export za téměř dvě miliardy korun.„Kdo tam dnes je, bude mít největší šanci získat největší část koláče při obnově země,“ říká Havlíček a rekonstrukci Ukrajiny označuje za „investiční projekt století“. Podle něj se Evropa zároveň musí připravit na tvrdší ekonomickou soutěž se Spojenými státy. „Američtí ‚cowboys‘ přijedou do země, vyskládají miliony dolarů na stůl a kritické suroviny koupí. Evropě je často vykoupí před nosem,“ varuje.Vedle Ukrajiny chce EGAP pomáhat i českým firmám zapojeným do dostavby Dukovan. Státní pojišťovna má firmám usnadnit financování investic potřebných pro účast na projektu. „Dodavatelé z jiných zemí podobnou podporu dostanou. Nechceme, aby české firmy byly v nevýhodě,“ dodal Havlíček.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Slavia rozjela přestupové šílenství a Sparta?

Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.

Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála? O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

O tom, že čínská auta pronikají do Evropy, se mluví už nějakou dobu. Ostatně každý z nás je už celkem běžně může vidět na zdejších silnicích. Jenže dosud se mělo za to, že jejich sílící import je důsledkem kolabujícího trhu v Číně, který nutí výrobce hledat nové zákazníky i v Evropě. Ovšem tenhle útok na náš automobilový průmysl je mnohem důraznější.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třetí květnový víkend pobýval v Praze opět Timothy Snyder – přední americký historik, komentátor a autor řady respektovaných knih zabývajících se totalitou ve střední a východní Evropě a také holocaustem, momentálně profesor na torontské univerzitě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Porážka Viktora Orbána v maďarských volbách má vliv také na česko-slovenské vztahy, protože výrazně oslabila premiéra Roberta Fica. A to jak v Evropě, tak v domácí politice. A jaký český zájem se naplňuje budováním nadstandardních vztahů s politikem, kterému nejde o Slovensko, ale už jen a jen o to, aby se udržel u moci?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V centru jihočeského města Tábora stojí v parku pod hradbami Housův mlýn. Kdysi mlel obilí, fungovaly v něm také městské lázně a dnes se v něm nachází jedna z největších filmových zbrojnic v Evropě. Meče, štíty, luky, přilby a spoustu dalších artefaktů, které se objevily v řadě filmových snímků, si mohou prohlédnout ti, kdo se rozhodnou Housův mlýn navštívit.

V centru jihočeského města Tábora stojí v parku pod hradbami Housův mlýn. Kdysi mlel obilí, fungovaly v něm také městské lázně a dnes se v něm nachází jedna z největších filmových zbrojnic v Evropě. Meče, štíty, luky, přilby a spoustu dalších artefaktů, které se objevily v řadě filmových snímků, si mohou prohlédnout ti, kdo se rozhodnou Housův mlýn navštívit.

Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demografický růst, klimatická krize, urbanizace, technologie, kolapsy států i nové formy infrastruktury.  Ledgard ukazuje, proč nestačí dívat se na svět evropskýma očima. Vypráví o mobilních telefonech, které v Africe přeskočily jednu etapu vývoje, o dronech doručujících krev a léky tam, kam nevedou silnice, ale také o technologiích, které selhávají, když neodpovídají místním podmínkám. Dokáže Evropa pochopit, že budoucnost už vzniká i jinde a že její partnerství se světem musí mít jinou podobu, než na kterou byla zvyklá? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jonathanu Ledgardovi v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.

„Základ je člověk,“ říká o urbanismu teoretik architektury Adam Gebrian v pořadu Blízká setkání. Veřejný prostor podle něj není o budovách, ale o lidech, kteří se v něm potkávají a navzájem ovlivňují, i když si jsou často cizí. „Svobodu je paradoxně jednodušší najít v tom společném,“ dodává. Které město v Evropě ho nejvíc inspiruje? A co by změnil v českých městech, kdyby mohl prosadit jedinou věc?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před jednaosmdesáti lety skončila druhá světová válka v Evropě. Žádný jiný konflikt v dějinách lidstva nepřinesl tolik obětí a zkázy. Co nám v současnosti říká pojem mír? Jak se proměňuje mezinárodní řád a co nejvíce ohrožuje světovou bezpečnost? Ve svátečním vydání pořadu Jak to vidí... odpovídá odborník na mezinárodní bezpečnost a ředitel pražského Centra pro výzkum míru Michal Smetana.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkých technologických prodejů na české byznysové scéně moc není. Jeden se ale odehrál před pár dny – americký jednorožec, tedy firma s hodnotou přes miliardu dolarů, Zwift koupil českou cyklistickou aplikaci Rouvy. Tu sice většinově ovládala skupina Pale Fire Capital kolem Jana Barty a Dušana Šenkypla, klíčovými postavami celého příběhu jsou ale bratři Petr a Jiří Samkovi. Rouvy před 20 lety založili, celou dobu jej budovali, spoluvlastnili a dodnes v něm působí: Petr jako CEO a Jiří jako šéf výzkumu. „A budeme v tom pokračovat dál, nikam neodcházíme, jen budeme ještě silnější. I značka Rouvy zůstává,“ říkají v nejnovějším dílu podcastu Money Maker.Kořeny populární aplikace, která má po světě miliony uživatelů a která v posledních letech pohltila své menší konkurenty z Austrálie či Španělska, jsou v jihočeském Vimperku. Tam oba bratři dosud žijí a do Prahy, kde tluče byznysové srdce Rouvy, jen dojíždí (někdy i na kole). „Hodně jsme si to odpracovali a kluci z PFC nám také extrémně pomohli,“ líčí v podcastu Petr Samek, jak se povedlo z města v podhůří Šumavy postavit sportovní fenomén, který znají cyklisté v západní Evropě i v USA. V rozhovoru bratři detailně popisují motivace pro spojení se Zwiftem, spolupráci s Janem Bartou a spol., okolnosti vzniku Rouvy i další plány do budoucna.00:00 Začínáme06:23 Z Vimperka na jednorožce11:12 Rouvy vs. Zwift18:00 Jak funguje indoor cycling?26:23 Začátky a první prototyp32:17 Sportovní časomíra jako zdroj kapitálu37:44 „Cíl byl tisíc krabic.“42:52 První investor a největší přešlapy51:07 Nabídka od Zwiftu a další plány

Už skoro měsíc má Radiožurnál nového moderátora - letitou tvář veřejnoprávního rozhlasu Lucii Výbornou totiž v pořadu Host Radiožurnálu vystřídal populární televizní moderátor Libor Bouček. „Je to za odměnu,“ říká.Když začátkem února oznámila Lucie Výborná, že po dvaceti letech končí v Českém rozhlase, vypadalo to, že veřejnoprávní médium bude jen těžko shánět adekvátní náhradu. Jenže omyl - už po pár týdnech oznámili, že pořad Host Radiožurnálu bude moderovat zkušený, ostřílený a známý Libor Bouček.„Radiožurnál považuji za výkladní skříň toho klenotu jménem Český rozhlas. Host Radiožurnálu si za ty dvě dekády díky Lucii a díky Honzovi (Jan Pokorný, pozn.red.) vybudoval jistou svébytnost. Přijde ti na hodinu vnučka Tomáše Bati a ty máš možnost si s ní povídat, což je pro člověka, kterého zajímá svět kolem, za odměnu,“ popisuje Libor Bouček, který byl host posledního dílu podcastu Mediální cirkus.„Dneska tam byl hodinu Mojmír Hampl a já jsem předstíral, že se vyznám v ekonomii. Je to fakt pestré a člověk se cítí strašně svobodně, protože není pod bezprostředním tlakem čísel a nepotřebuje jenom člověka, který má pozornost na sociálních sítích. Můžeš si povídat s někým, kdo něco dělá s láskou a přijde ti zajímavý. Vlastně mi to připomíná podobnou míru svobody, jako mám v Inkognitu,“ popisuje moderátor.Přemrštěná příprava škodíLibor Bouček je tváří především televizní skupiny Prima. Moderuje pořad Inkognito a show Máme rádi Česko. Po startu zpravodajské stanice CNN Prima News byl moderátorem ranního vysílání Nový den, z něj se ale už stáhl. Později se objevoval ve zpravodajských speciálech po významných volbách, ani tomu už se ale nevěnuje.„Příprava na rozhovory v Rozhlase je náročná. Včera jsem nevysílal a chystal jsem se tak, že jsem měl hodinu a půl volna na konferenci jednoho mobilního operátora. Tam jsem si prošel, jakým způsobem na to jít a co bych vlastně od Mojmíra Hampla chtěl slyšet. Před usnutím jsem si prolítl základní věci. A dneska jsem si dal ještě refresh ráno, když jsem parkoval před Rozhlasem, nějakých pětadvacet minut. Takže to jde,“ vypráví moderátor, který je pověstný svým extrémním pracovním vytížením. A pokračuje:„Myslím, že moderátor by neměl přicházet s přemrštěnou přípravou, protože pak může působit přechytralý.“Libor Bouček byl dlouho i radiovým moderátorem. Moderoval na Evropě 2 nebo na Frekvenci 1. Mezi hvězdy moderátorského showbyznysu ho vystřelila reality show Vyvolení. Věnuje se i dabingu, moderuje konference a velké sportovní akce. Naposledy třeba mistrovství světa v krasobruslení v Praze.„Reality show už nedělám, nejsem starý, ale tohle už patří mladší generaci. Doma jsem v Inkognitu, které je pravidelnější než Máme rádi Česko. Ale jak říkám, mě baví zprostředkovávat emoce,“ vykrucuje se z otázky, co nejraději dělá.Bouček všechny své aktivity několik let díky CNN Prima News propojoval i s novinařinou. Kromě ranních vysílání moderoval speciály k českým sněmovním volbám, volbám amerického, českého či slovenského prezidenta.„Žánry to jsou odlišné, ale ten řemeslný přístup je velmi podobný jako k hokeji v O2 aréně. Musíš pochopit, pro koho vysíláš, projdeš si, co jsou highlighty, které dokáží vzbudit emoci. Zároveň musíš být u prezidentského speciálu neutrální a být spíš pozorovatel,“ popisuje Bouček své pojetí moderátorského řemesla.Co Libora Boučka nejvíc baví? Co by chtěl ještě dělat? A byl by ochotný stát se tváří Českého rozhlasu v boji za zachování koncesionářských poplatků?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Nárůst průměrné globální teploty o 1,5 °C může na pevnině znamenat skoro dvojnásobek. Je to něco, co reálně zažíváme,“ konstatuje Miroslav Trnka, bioklimatolog působící v Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd CzechGlobe. Co plyne z nejnovější zprávy o vývoji klimatu v Evropě? A jaké důsledky může mít silné půdní sucho, kterým aktuálně trpí polovina Česka? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotografka, cestovatelka a spisovatelka Romana Indrová Semelková vydala alternativního průvodce Křivoklátskem, kde sama žije. Jak jí pouť do Santiaga de Compostela a další cestování po Evropě i mimo ni změnilo vztah k domovu? Jak napsat alternativního průvodce nějakým regionem?Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rakouský novinář Martin Leidenfrost ve svém článku popisoval neuvěřitelnou atmosféru při vyhlašování výsledků voleb v celé Budapešti. Podle něj to ani vzdáleně nepřipomínalo reakci na volební výsledek. Podle něj se takhle v Evropě ve 20. století slavila jen jedna věc – osvobození.Je to tak. Maďaři dnes zažívají něco jako Češi v květnu 1945 nebo my a Němci koncem roku 1989. Není to pouhá výměna vlády. Je to prostě osvobození od režimu, který většina společnosti nesnášela. Jinou otázkou je, jak daleko v jeho demontáži dojde vítěz voleb Péter Magyar.Paradoxem je, že v Česku zažíváme reverzní proces, kdy postupně začínáme s budováním režimu, na jehož troskách ještě před pár dny tančila většina Budapešti. Stručně řečeno, orbánismus je systém, kde stát, jeho fondy a nadace mají kontrolu nad významnou částí ekonomiky. Podle odhadů mezinárodních institucí je až 20 procent ekonomiky tak či onak spjato s vládnoucí stranou Fidesz.Tenhle etatistický přístup k ekonomice a klientelismus s tím spojený byly přesně to, co podrazilo Orbánovi nohy. Výsledky maďarské ekonomiky v posledních deseti letech a reálné ukazatele (HDP na hlavu, spotřeba na obyvatele) ve srovnání s okolními státy nebyly příznivé. Jasně se ukázalo, kam vede tzv. národní konzervatismus v praxi. Připomíná to starou levici, která politickou spásu viděla v zestátňování.Vůbec to nemá nic společného s liberálně-konzervativní pravicí, jak se v Česku ustavila v 90. letech. I proto je orbánismus obtížně přenositelný do českých poměrů. Druhým pilířem orbánismu jsou však pokusy omezovat nezávislé instituce. Tady se česká vláda činí opravdu čile a jako první objekt si vybrala Českou televizi. Jak tento boj dopadne?