Podcasts about evrop

Epizoda vychází ve spolupráci s podcastem 10:35, kde vychází jako Šortka.Jak je na tom po více než čtyřech letech války na Ukrajině evropský obranný průmysl? Přidaly evropské státy dostatečné výrobní kapacity? A co bychom si měli být schopni vyrábět sami?Kdyby někdo důkladně prověřil, v jakém stavu byly evropské armády před invazí na Ukrajinu, veřejnost by podle Davida Choura byla v šoku. A od té doby se toho moc nezměnilo. Chour je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil v Ostravě.Jedinou zemí, která podle Choura ke zbrojení přistoupila opravdu zodpovědně, je Polsko. Do armády dává přes čtyři procenta HDP a chce mít největší armádu v Evropě. Česko naproti tomu žádné velké nákupy nerozjelo: švédské transportéry se tendrovaly už před válkou a nové stíhačky by se kupovaly tak jako tak.Jaký obranný průmysl si ale může dovolit desetimilionová země? Proudová letadla ani systémy za miliardy dolarů u nás nikdy vyrábět nebudeme. Munici by si ale podle Choura měla umět vyrobit každá země velikosti Česka. Mluvili jsme i o tom, kolik armádních zakázek by měly dostávat české firmy, proč je Chour skeptický ke společné evropské obraně, čím se liší stavba továrny v Evropě a v USA a co brzdí průmyslovou spolupráci s Ukrajinou.

V osm na parket, v jedenáct domů. V Bratislavě se týdny dopředu vyprodává Mama je späť – party, která běžný klubový večer obrací naruby. Je jen pro ženy, začíná o několik hodin dřív a hudba je šitá na míru právě jim. Na parketu se přitom potkávají maturantky, mámy i seniorky. Podobných akcí přibývá i jinde v Evropě. Proč na ně ženy slyší, zjišťovala v Bratislavě zpravodajka Bára Vránová.

Zeitgeist s Janem Švecem o návštěvě čínského prezidenta v USA, zájmech Číny ve válce v Íránu i na Ukrajině a posilování digitální diktatury Pekingu s využitím umělé inteligence. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Celkem tři dny strávil čínský prezident na státní návštěvě Spojených států a oplatil také svému americkému protějšku květnou návštěvu Pekingu. Ceremoniím v Bílém domě dal Si Ťin-pching přednost před jednáními a projevy na Valném shromáždění OSN. S Donaldem Trumpem si u čaje potvrdili, že se brzy uvidí a prodloužili klid v obchodní válce. Do Spojených států také přicestovaly z Číny další dvě pandy velké. Ale žádné velké viditelné posuny summit nepřinesl a to ani v ožehavé debatě o regulaci ve vývoji umělé inteligence. Jak se aktuální geopolitická situace, války v Perské zálivu a na Ukrajině, dění na Tchajwanu i potenciální eskalace ruské agrese v Evropě jeví z Pekingu? Jak to zapadá do strategie Číny a jak se staví k vývoji umělé inteligence, kterou doma přísně reguluje ovšem také čím dál víc využívá k utahování šroubů v digitálním dohledu nad občany? Nejen o tom, ale i o evropském postoji k Číně a souvisejících zájmech EU mluví na velké ploše expert na Čínu a digitální autoritářství Jan Švec, který působí v Ústavu mezinárodních vztahů a na Stockholmské univerzitě ve Švédsku.

V osm na parket, v jedenáct domů. V Bratislavě se týdny dopředu vyprodává Mama je späť – party, která běžný klubový večer obrací naruby. Je jen pro ženy, začíná o několik hodin dřív a hudba je šitá na míru právě jim. Na parketu se přitom potkávají maturantky, mámy i seniorky. Podobných akcí přibývá i jinde v Evropě. Proč na ně ženy slyší, zjišťovala v Bratislavě zpravodajka Bára Vránová.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny paliv rostou v Česku skoro nejvíc v Evropě, veřejné finance jsou v dluhové spirále, odhady na růst ekonomiky se snižují, inflace znovu straší na obzoru… Pozitivních zpráv z domácích luhů a hájů poslední dobou moc není. Jenže zdání klame – před pár dny jsme byli svědky mimořádné transakce, která dokládá, jak schopní čeští podnikatelé jsou a že i z Prahy se dají dělat světové věci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má jednu z nejhustších sítí benzinových stanic v Evropě. Dobře zajištěná je ale v dnešní době také infrastruktura pro elektromobily, kterou souběžně buduje celá řada energetických firem. Na toto odvětví se soustředí také E.ON Drive Infrastructure, jehož jednatelka Helena Švejdová byla hostem podcastu Agenda. „Síť dobíjecích stanic v Česku je dnes obrovská, bavíme se o více než 6 500 dobíjecích bodů, což možná pro někoho může být překvapivé číslo a vůbec si neuvědomuje, že už tolik možností dobíjení dneska v České republice je. Síť je už připravená na třiapůlkrát více elektrických vozidel, než kolik jich tu jezdí,“ říká Švejdová, podle které je tak Česko už připravené na dobu, která by podle predikcí mohla nastat někdy po roce 2030. Vedle veřejných dobíjecích bodů mají přitom klíčovou roli hrát i domácnosti, které by si zejména v rodinných domech mohly souběžně s elektromobilem pořizovat tzv. wallbox na domácí dobití. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

O Al-Káidě se v poslední době v Evropě mluví téměř výhradně v souvislosti s jejími minulými činy, například 25. výročím útoku na New York a Washington. Ve skutečnosti už tato organizace několikrát přežila svou smrt a funguje dosud.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 48 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nepomáhám, protože chci, ale protože můžu. Když můžeme, tak musíme.“ Matouš Bláha přijel na ukrajinskou hranici 25. února 2022. Nejdřív pomáhal organizovat odvoz lidí do bezpečí, začátkem března už vozili humanitární pomoc přímo na Ukrajinu. Dnes vede Koridor UA, který tam posílá desítky kamionů ročně. Před několika týdny navíc jejich sklad zasáhl ruský dron, zničil ho a s ním i část zásob. Koridor ho teď obnovuje. „Nikdo asi nedoufal, že to bude takhle dlouhé,“ říká o válce, která podle něj ještě dlouho neskončí. Začátky si pamatuje téměř den po dni. Po osvobození Buči a Irpině viděl cestou do Kyjeva spálenou techniku a místa, která do té doby znal jen ze záběrů. „Najednou jsme vlastně viděli nějaké vítězství,“ vzpomíná. Zároveň si uvědomil, že strach je naprosto reálný a oprávněný a že po tom, co viděl, už nechce uhnout. Válka změnila i jeho vztah k násilí. Před ní by se označil za pacifistu, dnes říká: „Před válkou bych asi nešel. V tuhle chvíli bych už asi Česko bránit šel.“ Podobně ostře mluví o únavě z války doma: lidé přímo na Ukrajině podle něj právo na apatii mají, ale my v Česku nemáme právo nějakým způsobem být unavení. Právě zkušenost z Ukrajiny mu podle něj ukázala, že někdy nenásilné prostředky jednoduše nestačí. V Mykolajivu zažívají deset i patnáct poplachů denně, v Chersonu je pak podle Bláhy ve vzduchu neustále dvacet až třicet létajících objektů a lidé přesto zůstávají. Někteří nemohou odejít, jiní nechtějí. Život v neustálém ohrožení se podle něj postupně stává něčím, co lidé vytěsní, aby vůbec mohli dál fungovat. Koridor UA vozí jídlo, zdravotnické vybavení, vyřazená okna i sítě používané jako ochrana proti dronům. Pomáhá také nemocnicím, útulkům a dětem, na jejichž psychologickou podporu český stát podle Bláhy zrušil grant. Zároveň varuje, že válka nemusí zůstat jen ukrajinským problémem: „Už jsme v podstatě v ostré fázi nějakého testování naší reakce,“ říká o ruském přístupu k Evropě a NATO. Co s člověkem udělají roky pravidelných cest do války? Jak se dá zvyknout na život pod neustálou hrozbou dronů? Proč Matouš Bláha říká, že Češi nemají právo být válkou unavení? A jak reálné podle něj je, že se jednou budeme muset bránit i my? I to se dozvíte v rozhovoru.

Papež Lev XIV. je na návštěvě Francie. V Německu církve hledají způsob, jak mluvit s voliči AfD. V Rusku se na frontu vracejí náboženské symboly a v Argentině lidé uctívají vlastní, církví neuznané světce. Kde dnes končí víra a začíná politika? Co chce papež říct Evropě, která řeší válku, rozdělení společnosti i krizi důvěry? A co nám náboženství sděluje o světě kolem nás? Také to jsou otázky, na které hledá odpovědi Vertikála. Moderuje Naděžda Hávová.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Exministr zahraničí Jan Lipavský se vložil do komunálních voleb v Praze. V týmu lídra ODS Tomáše Portlíka bude jeho zahraničně politickým poradcem. Co mu chce radit? A je podle něj současná vláda připravena čelit aktuálním hrozbám? Hostem Ptám se já je exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Lipavský vedl diplomacii ve vládě Petra Fialy (ODS) nejprve jako ministr za Piráty. Poté, co z vlády odešli, Lipavský zůstal a pokračoval jako nestraník. Loni ve sněmovních volbách kandidoval za koalici Spolu v Praze a dostal se do Parlamentu. Teď se nově přidal do týmu Tomáše Portlíka (ODS), který v hlavním městě vede společnou kandidátku ODS a TOP 09. Pokud by se Portlík stal primátorem, Lipavský bude jeho diplomatickým poradcem. „Praha má všechny předpoklady stát se vstupní branou do Evropy. Má skvělé univerzity, technologické firmy, bezpečné prostředí i polohu v samotném srdci kontinentu. Co jí chybí, je někdo, kdo jí bude systematicky otevírat dveře ve světě. Proto chci mít po svém boku Jana Lipavského. Má zkušenosti, kontakty i důvěryhodnost, které Praha potřebuje,“ řekl k tomu Portlík. Lipavský mu má pomáhat s rozvojem vztahů Prahy se světovými metropolemi, evropskými a transatlantickými partnery i zahraničními investory. Věnovat se bude také bezpečnostní spolupráci, kybernetickým hrozbám a odolnosti hlavního města. Lipavský je nestraník, nedávno ale připustil, že plánuje vstup do ODS. Jak přesně se Lipavský chce do dění v Praze zapojit? Co by byl schopen hlavnímu městu přinést? A jak vnímá aktuální bezpečnostní hrozby v Evropě? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Český automobilový průmysl na první pohled vypadá zdravě: výroba v Česku v prvním pololetí rostla a elektrifikovaných aut se vyrábí výrazně více. Nálada je ale přesto poměrně skeptická. „U dodavatelů ta situace až tak radostná není. Jsou k tomu tři hlavní důvody. První je situace v Německu, Francii a Itálii, kde už bohužel výroby nejsou takové, jako byly. Druhý důvod je, že objem se nemusí rovnat ziskovosti. Třetí faktor je pak přechod na bezemisní pohony, kterou je hlavně elektromobilita, a ne všichni dodavatelé jsou schopni změnit své výrobní portfolio,“ vysvětluje v pořadu Agenda Petr Novák z koncernu JTEKT, který je zároveň zástupcem dodavatelů ve sdružení AUTOSAP. K propouštění v Česku teď sáhl i samotný JTEKT. Jeho plzeňská pobočka propustí přes 300 lidí, což je zhruba polovina zaměstnanců. Koncern se totiž rozhodl k restrukturalizačním krokům v Evropě. „Bude se zaměřovat na výrobu systémů s vyšší přidanou hodnotou a nová řešení pro zákazníky a z toho důvodu se rozhodlo, že některé závody v Evropě budou odprodány,“ vysvětluje Novák. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Knihy, nábytek, oblečení, ale i různé kuriozity. To všechno může člověk najít na bleším trhu v Lille na severu Francie. Organizátoři blešáku ho označují za největší v Evropě a první víkend v září každoročně přiláká kolem dvou milionů lidí – kupců i prodejců.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kanada by se podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové měla stát přidruženým členem Evropské unie. Její nabídka premiérovi Miku Carneymu vzbudila tento týden rozruch v Evropě i za Atlantikem. Šéf Bílého domu kvůli ní pohrozil drtivými cly.

Slavný britský novinář Edvard Lucas nedávno napsal, že ruský státní terorismus se valí Evropou. Hlavním objektem je Německo, kde - podle Spolkového kriminálního úřadu - bylo za prvních 8 měsíců evidováno 165 případů sabotáže. "Ruské hybridní útoky prováděné agenty, hackery nebo výbušnými drony jsou nyní v Německu každodenní realitou," prohlásil ministr vnitra Dobrindt. Polský premiér Tusk tvrdí, že jde o test soudržnosti NATO. Přesněji řečeno, Rusové zkoušejí, jestli platí článek 5 smlouvy o společné sebeobraně. Postupnými provokacemi také chtějí vystrašit veřejné mínění v západních zemích. V tuto chvíli vstupuje na scénu slovenský premiér Fico a říká, že kvůli nějakému článku 5 nepůjdou Slováci do války. Bez mandátu tím Slováky vystrkuje z NATO. Tragičtější je jeho způsob vidění, kdy zdrojem případné evropské války je pro něj Západ. Mezitím v Praze se sešel Prague Defence Summit, kde americký velvyslanec u NATO kritizuje Česko za nízké výdaje na obranu. Na akci vystoupil i český premiér Babiš, který konečně cosi řekl o hybridních hrozbách, ale v následném videu kritizuje rozpočet konference a jede svou pacifistickou notu. Ve Spojených státech zároveň prošly kongresem nejostřejší sankce proti Rusku ve snaze dostat ho k jednacímu stolu a Zelenský s Trumpem si domlouvají schůzku v New Yorku. Ve stejnou dobu v panelovém hotelu DUO v Praze zasedla konference hnutí Svatopluk, kde řečníci v čele s organizátoři tvrdí, že Střední Evropa by měla vystupovat soudržně a orientovat se na jiný civilizační okruh než je ten západní. Publicista Martin Vaculík tento přístup nazval kolaborantstvím a jeho definice zní. Každý je je kolaborant, který tvrdí, že Rusko se jen brání, že Rusko chce jen část Ukrajiny, nemá další zájmy v Evropě, řeči, že nemá cenu vzdorovat Rusku a že nutně potřebujeme ruskou ropu a plyn. Osobně říká: ignorujte tyhle lidi, protože přispívají k našemu příštímu otroctví. 

Kanada by se podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové měla stát přidruženým členem Evropské unie. Její nabídka premiérovi Miku Carneymu vzbudila tento týden rozruch v Evropě i za Atlantikem. Šéf Bílého domu kvůli ní pohrozil drtivými cly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Protivzdušná obrana je nyn populární téma a nikoli proto, že to chce premiér Andrej Babiš. Země v Evropě i jinde si při pohledu na Ukrajinu uvědomují, co všechno potřebují proti dronům nebo proti raketám. Z toho mohou těžit české firmy jako pardubická Retia z koncernu CSG. “Klíčové je nyní zajistit si dodavatelský řetězec nezávislý na státech mimo Evropu,” říká Jan Mikulecký, ředitel společnosti Retia.

Ranní brífink Martina Ehla: Protivzdušná obrana je nyn populární téma a nikoli proto, že to chce premiér Andrej Babiš. Země v Evropě i jinde si při pohledu na Ukrajinu uvědomují, co všechno potřebují proti dronům nebo proti raketám. Z toho mohou těžit české firmy jako pardubická Retia z koncernu CSG. “Klíčové je nyní zajistit si dodavatelský řetězec nezávislý na státech mimo Evropu,” říká Jan Mikulecký, ředitel společnosti Retia.

Postavení Romů v Evropě není zdaleka ideální. Ukazuje to aktuální zpráva Roma Rights Review, která popisuje příklady nenávistných projevů, nevhodného přístupu policie nebo nuceného vystěhování. „Pokud Romové nebudou začlenění a bude se vytvářet ještě větší segregace, bude to mít obrovský vliv na to, jak je bude vnímat většinová společnost,“ upozorňuje v Leonardu Plus Petr Torák, český honorární konzul a ředitel britské nevládní organizace COMPAS.

Ceny paliv na benzinových pumpách šplhají do výšek, z nichž se řidičům v celé Evropě začíná točit hlava. A to nejen v Česku, ale i v sousedním Polsku, kam jsme přitom ještě před časem jezdili tankovat levnější benzin či naftu. Dnes už to neplatí, ale tamní kabinet premiéra Donalda Tuska dává najevo, že se s tím nehodlá smířit.

Příběh rodinné pražírny Jablum Czech se začal psát před dvaceti lety. Petr Nývlt tehdy kávu ještě nepil, ale jeho žena ano a přála si k Vánocům kávovar. A tak Petr Nývlt, protože se snaží proniknout do tajů problémů, místo do supermarketu vyrazil na kávový kurz. „Pak jsem vybral kávovar a hledal zajímavou kávu. První kávová plantáž, kterou jsem navštívil, byly Kanárské ostrovy v Evropě,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh rodinné pražírny Jablum Czech se začal psát před dvaceti lety. Petr Nývlt tehdy kávu ještě nepil, ale jeho žena ano a přála si k Vánocům kávovar. A tak Petr Nývlt, protože se snaží proniknout do tajů problémů, místo do supermarketu vyrazil na kávový kurz. „Pak jsem vybral kávovar a hledal zajímavou kávu. První kávová plantáž, kterou jsem navštívil, byly Kanárské ostrovy v Evropě,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Očistit nejen tělo, ale i duši. Takový byl účel středověkých lázní v arabském světě. Jejich pozůstatky se dochovaly také v Evropě, například na Pyrenejském poloostrově, který po staletí zčásti ovládali muslimové. Důmyslně vystavěné lázně byly místem, kde se nespěchalo a kde byl čas na péči i odpočinek. Většina z nich postupně zmizela, ať už působením času, nebo po znovudobytí území křesťany. Jedny z nejzachovalejších se nacházejí v andaluské Rondě.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny paliv na benzinových pumpách šplhají do výšek, z nichž se řidičům v celé Evropě začíná točit hlava. A to nejen v Česku, ale i v sousedním Polsku, kam jsme přitom ještě před časem jezdili tankovat levnější benzin či naftu. Dnes už to neplatí, ale tamní kabinet premiéra Donalda Tuska dává najevo, že se s tím nehodlá smířit. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Postavení Romů v Evropě není zdaleka ideální. Ukazuje to aktuální zpráva Roma Rights Review, která popisuje příklady nenávistných projevů, nevhodného přístupu policie nebo nuceného vystěhování. „Pokud Romové nebudou začlenění a bude se vytvářet ještě větší segregace, bude to mít obrovský vliv na to, jak je bude vnímat většinová společnost,“ upozorňuje v Leonardu Plus Petr Torák, český honorární konzul a ředitel britské nevládní organizace COMPAS.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Postavení Romů v Evropě není zdaleka ideální. Ukazuje to aktuální zpráva Roma Rights Review, která popisuje příklady nenávistných projevů, nevhodného přístupu policie nebo nuceného vystěhování. „Pokud Romové nebudou začlenění a bude se vytvářet ještě větší segregace, bude to mít obrovský vliv na to, jak je bude vnímat většinová společnost,“ upozorňuje v Leonardu Plus Petr Torák, český honorární konzul a ředitel britské nevládní organizace COMPAS.

Co byla polská Solidarita, ví u nás hodně lidí. Ví, že ji polský komunistický režim musel v roce 1980 chtě nechtě uznat, že měla téměř deset milionů členů, že v čele stál Lech Wałesa, obyčejný elektrikář, a že se jí po letech pronásledování podařilo režim ve volbách v roce 1989 porazit. A to byl počátek konce komunismu v celé tehdejší sovětské Evropě, i třeba konec rozdělení Německa.

Věděli jste, že Francie má pozemní hranici s Nizozemskem? Ze zeměpisu dobře víme, že Francie a Nizozemsko spolu v Evropě žádnou přímou pozemní hranici nemají.

Věděli jste, že Francie má pozemní hranici s Nizozemskem? Ze zeměpisu dobře víme, že Francie a Nizozemsko spolu v Evropě žádnou přímou pozemní hranici nemají.

Věděli jste, že Francie má pozemní hranici s Nizozemskem? Ze zeměpisu dobře víme, že Francie a Nizozemsko spolu v Evropě žádnou přímou pozemní hranici nemají.

Věděli jste, že Francie má pozemní hranici s Nizozemskem? Ze zeměpisu dobře víme, že Francie a Nizozemsko spolu v Evropě žádnou přímou pozemní hranici nemají.

Věděli jste, že Francie má pozemní hranici s Nizozemskem? Ze zeměpisu dobře víme, že Francie a Nizozemsko spolu v Evropě žádnou přímou pozemní hranici nemají.

Fritézy z Česka a téměř všechna evropská elektronika se ještě v devadesátých letech těšily velké oblibě a pověsti dobré kvality. Jenže pak přišel nástup čínských firem a česká i evropská výroba zmizela. Teď se podle Kvida Štěpánka opakuje podobná situace v automobilovém průmyslu. Štěpánkova firma Isolit-Bravo byla tehdy jedním z nejúspěšnějších výrobců kuchyňských přístrojů, které si po dobách komunismu chtěla pořídit každá domácnost. Dnes už v Česku vlastní výrobu nemá. „Roboty, mixéry, fritézy, konvice – všechny tyto přístroje jsme naučili Číňany. Uplynulo pár let a dnes se v Evropě v podstatě nevyrábí. V automobilovém průmyslu to asi nebude takto dramatické, ale to, jak se čínská auta vrhají na evropský trh, považuji za zásadní problém,“ dodává Štěpánek. Jeho firma dnes vyrábí především plastové díly pro automobilový a elektrotechnický průmysl, domácí spotřebiče, ale i vlastní motorová kolečka Motúčko a nástroje. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Zhvillimet kryesore të ditës nga vendi, rajoni dhe bota i gjeni të pasqyruara në edicionet informative të lajmeve në Top Albania Radio. Në këtë hapësirë pasqyrohen lajme dhe ngjarje në kohë reale të përpiluara e përcjella pa anshmëri dhe me objektivitet. Informimi real e profesional është misioni i Top Albania Radios.

Zhvillimet kryesore të ditës nga vendi, rajoni dhe bota i gjeni të pasqyruara në edicionet informative të lajmeve në Top Albania Radio. Në këtë hapësirë pasqyrohen lajme dhe ngjarje në kohë reale të përpiluara e përcjella pa anshmëri dhe me objektivitet. Informimi real e profesional është misioni i Top Albania Radios.

Závišův kříž, který je uložený v klášteře ve Vyšším Brodě, patří mezi nejvýznamnější relikviáře ve střední Evropě. Co je ukryto uvnitř? Traduje se, že i kousek dřeva z kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus. To ale není všechno, co tato sakrální památka skrývá.

Jeho otec byl zahradník a Deschamps mezi záhony a ovocnými sady doslova vyrůstal. V době Napoleona III. pomáhal proměnit Paříž v moderní a zelenou metropoli. Vysazoval desetitisíce stromů a ve svých školkách pěstoval miliony rostlin. Inspiroval se anglickými krajináři a prosazoval parky, které působily přirozeně. Jeho pověst se rozšířila po Evropě a radil se zahradami v Belgii, Rakousku, Prusku i Egyptě. Jean-Pierre Barillet-Deschamps zemřel 12. září 1873 ve věku 49 let.

O tom, že je potřeba rozhýbat kapitálové trhy v Evropě, se hovoří dlouho. Bohužel většinou jen hovoří, protože praktickým krokům pak často hodí klacek pod nohy politici. Přesto se dějí i změny tím správným směrem. A jednou takovou dobrou zprávou je vznik fondu, jehož akcie kopírují tituly z pražské burzy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Země V4 budou v Evropě znovu slyšet, vyhlásil Andrej Babiš (ANO) na bratislavské schůzce premiérů Visegrádské skupiny. Lídři se shodli na potřebě větší koordinace na evropské úrovni, Unie podle nich musí najít cestu ke snížení cen energií. „Když jsme měli společnou pozici, byli jsme silnou skupinou, která dokázala naklánět misky vah a ovlivňovat další směřování,“ popisuje svou zkušenost z doby energetické krize bývalý slovenský ministr hospodářství Karel Hirman.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O válce v Evropě se naposledy mluvilo před 45 lety. Tehdy se zostřil spor mezi Spojenými státy a bývalým Sovětským svazem a oba bloky začaly proti sobě v Evropě rozmisťovat rakety. Rusové už pár let předtím v zemích bývalého sovětského bloku nasadili novou generaci pozemních raket středního doletu SS-20 a země NATO odpověděly novými americkými raketami Pershing II. Tehdy vznikla reálná atmosféra, že válka v Evropě je možná. Prezidenti Reagan a Gorbačov v roce 1987 smlouvou INF tuto kategorii pozemních raket s doletem do 5 tisíc km odstranili.Od té doby se Evropě úvahy o válce vyhýbaly. Až nyní. V posledních měsících se v západních médiích a analytických centrech stále více mluví o tom, že ukrajinská válka by mohla přejít do širšího válečného konfliktu. Někteří analytici soudí, že řada ruských provokací v evropských městech je vlastně příznakem této nevyhlášené války.Do studia Kecy a politika jsme proto pozvali bezpečnostního analytika Matěje Marka, který prošel českou armádou, byl na stážích v Polsku a Izraeli a v posledních dvou letech strávil pět měsíců na Ukrajině, kde se pohyboval v rámci projektu Reportérky.cz.To, co dnes úvahám o celém konfliktu chybí, je globální pohled. Jaký je charakter války? Jak se bude dál vyvíjet? Do jaké míry Rusy vyčerpává jejich chřadnoucí ekonomika a jak se to promítá do jejich snahy ukončit válku? Jaká je ukrajinská a ruská vize míru a protínají se vůbec někde? O těchto a dalších otázkách v nejnovějším speciálu.

Evropské země řeší sérii hybridních útoků. Naposledy dnes dánské úřady informovaly, že zmařily přípravy na ruskou sabotáž v tamních zbrojařských firmách. Jak vážná situace je? A jak je na tyto hrozby připravené Česko? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert a bývalý vysoký představitel české zahraniční rozvědky Jan Paďourek. Hlavním cílem aktuálně odhalené ruské sabotáže v Dánsku bylo podle tamní kontrarozvědky zastavit dodávky pro ukrajinskou obranu a zastrašit zemi, aby dále nepodporovala Ukrajinu. Zpravodajské služby obvykle o podobných věcech mlčí. V tomto případě byl však podle nich výběr cílů a přípravy tak konkrétní, že považovaly za nutné zveřejnit informaci, že „se jedná o hrozbu, kterou je třeba brát vážně“. Chystaný útok je dalším z řady incidentů, na které v posledních týdnech upozorňují média v různých evropských zemích, včetně těch sousedících s Českem. V Německu naposledy včera vybuchl u hlavního vlakového nádraží v Augsburgu neznámý předmět a zranil dva lidi. Podle německého ministerstva vnitra jsou za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě zodpovědní Rusové. Do „známého vzorce ruských hybridních operací“ zapadá i útok na letiště Lipsko/Halle, kde zaměstnanec objevil v noci na 5. srpna dron s výbušninou poblíž ukrajinského letadla Antonov. Jiné nákladní letadlo, které se chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Podle německých úřadů útok provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány. Moskva obvinění odmítla. Na dění v Německu už reagoval i premiér Andrej Babiš (ANO). Tyto incidenty jsou podle něj velmi vážné a musí být důkladně vyšetřeny. Česko je také připraveno spolupracovat s Německem a dalšími evropskými a transatlantickými partnery a podpořit veškerá nezbytná opatření k posílení společné bezpečnosti. Na zhoršující se bezpečnostní situaci upozorňuje i nová zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2025, podle které počet odhalených sabotážních útoků v Evropě koordinovaných z Ruska od druhé poloviny loňského roku opět vzrostl. V Česku se loni podle BIS nepodařilo u žádného incidentu spolehlivě potvrdit, že by šlo o útok řízený z Moskvy. Zareagoval kabinet na poslední incident v Německu přesvědčivě? A jak budou ruské útoky na Evropu postupovat dále? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vlny veder jsou v Evropě častější, delší a intenzivnější. Letošní léto bylo podle klimatologa Aleše Fardy dokonce o 15 let napřed oproti klimatickým projekcím. Česko přitom leží na rozhraní dvou oblastí, které se budou vyvíjet velmi odlišně. Je pravděpodobné, že se přikloníme spíše k vysychajícímu jihu Evropy a začne se k nám šířit stepní klima. Jak se na změny připravit a bez jakých opatření se neobejdeme?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světově proslulou kostnici v Sedlci i tamější katedrálu nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele spravuje nyní žena, která ještě před pár lety řídila personální oddělení jistého módního řetězce v celé střední Evropě. „Po 10 letech v korporátu jsem měla pocit, že potřebuju změnu. Narodil se mi syn, přestěhovala jsem se z Prahy do Kutné Hory a nestíhala jsem to zběsilé tempo, takže jsem se začala poohlížet po něčem, co by mi dávalo trochu větší smysl,“ říká Radka Krejčí.

Derby dál hoří!

Slavia ovládla derby, v Anglii proběhl unikátní duel českých gólmanů. Největší fotbalový poprask ale vyvolal útočník Patrik Schick, který prohlásil: „Celé mistrovství světa jsme pojali laxně až neprofesionálně.“ Co tím myslel? 00:53 - Třaskavý rozhovor Patrika Schicka 13:36 - Duel Antonína Kinského a Lukáše Horníčka 17:28 - Rozhovor Karla Tvaroha s Xabi Alonsem 26:57 - Derby pražský "S" 46:33 - Veljko Birmančević opustil Spartu, najdou za něj náhradu? 53:37 - Velká noc českých týmů v pohárové Evropě a los do základních kol --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Říká se jí první dáma české violy neboli Lady Viola a patří mezi nejvýraznější hudebníky své generace. Vystupuje po celém světě – v Evropě, Asii i Americe – s prestižními českými i zahraničními orchestry a na prestižních festivalech. Je ale také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu a založila hudební soutěž. „Chci inspirovat mladší houslisty, aby začali uvažovat o viole jako o alternativě, a to ne proto, že by byli špatní na housle, ale protože viola je krásný nástroj.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říká se jí první dáma české violy neboli Lady Viola a patří mezi nejvýraznější hudebníky své generace. Vystupuje po celém světě – v Evropě, Asii i Americe – s prestižními českými i zahraničními orchestry a na prestižních festivalech. Je ale také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu a založila hudební soutěž. „Chci inspirovat mladší houslisty, aby začali uvažovat o viole jako o alternativě, a to ne proto, že by byli špatní na housle, ale protože viola je krásný nástroj.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Severoatlantická aliance se připravuje na reálnou možnost, že z ní s novým prezidentem či prezidentkou vystoupí Francie. V době, kdy NATO pochybuje, zda Washington dodrží závazky vůči Evropě, a zároveň se připravuje na možný útok Ruska, se podle průzkumů zhruba polovina francouzských voličů chystá v prezidentských volbách v příštím roce podpořit kandidáty, kteří mají vůči Alianci výhrady, píše evropská odnož zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.