Podcasts about evrop

„Čína je dnes úplně jinde. Ať už se jedná o schopnosti lidí nejenom v automotive, ať si vezmete infrastrukturu, digitalizaci, robotizaci nebo technické vzdělání. Je tam zhruba 150 automobilek, které si jdou strašně po krku, a auta jsou opravdu o generaci dál než tady v západní Evropě,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy majitel Brano Group, jednoho z největších tuzemských dodavatelů do automotivu, Pavel Juříček. Upozorňuje přitom, že spoustu problémů si Evropa, ale i Česko způsobují samy. Klíčové jsou přitom tři základní faktory – drahé energie, přehnané regulace a špatná vzdělanost. „V Číně mám energie se vším všudy 80 euro za megawatt. V USA za 45 dolarů. Tady to bylo před zásahem vlády 175 eur, teď je to zhruba 155 eur. Tohle přece evropský průmysl nemůže přežít, zvlášť když má ještě kouli na noze v podobě ESG. Sto deset nařízení, které se ani nedají přečíst. Do toho je tu kybernetická bezpečnost, uhlíkové clo a další,“ vypočítává Juříček. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Svět se chystá pozorovat zatmění Slunce, které bude tentokrát k vidění i v Evropě. V některých částech Španělska dokonce Slunce na desítky vteřin za kotoučem Měsíce úplně zmizí. Částečné zatmění Slunce pak uvidíme i v Česku a to na severozápadním obzoru. Dohromady s rojem Perseid se tak v noci ze středy na čtvrtek naskytne unikátní podívaná. Jak tento vzácný jev pozorovat a nepoškodit si zrak? Host: Ondřej Heigl - odborný pracovník z hvězdárny a planetária Praha Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

České veřejné finance sice nadále patří k těm nejzdravějším v Evropě, jenže to se mění – směrem k horšímu, jak roste naše zadlužení. A vláda Andreje Babiše se v tomto směru celkem činí. Abychom se vyhnuli nepříjemnému nárazu do zdi, dříve nebo později bude potřeba reformovat daňový systém. Jak na to, naznačila už dřív analýza Centra veřejných financí, která doporučila 17 opatření, jež by české daně posunula do 21. století. Spoluautorka studie Markéta Koscielniak byla teď hostem podcastu Money Maker. „Nemusíme být jasnovidci, abychom viděli, že za nějakých 20 let to bude fakt průšvih,” řekla mladá ekonomka.V rozhovoru se dále dozvíte:

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Letošní vedra v Evropě už připravila o život podle agentury Bloomberg na 25 tisíc lidí. Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se 67 procent lidí v republice obává negativních dopadů extrémních teplot na jejich život. „Chybí tu operativní příprava na vlny veder,“ myslí si expertka na klimatickou adaptaci měst z Institutu Europeum Katarína Svitková. „Malé obce finančně nedosáhnou na velká opatření,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7 tisíc let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Letošní vedra v Evropě už připravila o život podle agentury Bloomberg na 25 tisíc lidí. Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se 67 procent lidí v republice obává negativních dopadů extrémních teplot na jejich život. „Chybí tu operativní příprava na vlny veder,“ myslí si expertka na klimatickou adaptaci měst z Institutu Europeum Katarína Svitková. „Malé obce finančně nedosáhnou na velká opatření,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7 tisíc let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Je to už mnoho let, kdy jsem stál ve východoněmecké Lužici na dně obřího hnědouhelného dolu, kde už skončila těžba. A pak se šel do vyhlídkové restaurace podívat na to, jak by tu za pár let mohla být jezerní krajina, která bude lákat turisty. Dnes už jsou Lužická jezera největší uměle vytvořená jezerní krajina v Evropě a je to nyní turistická atrakce prvního řádu.

V městečku Jince na okraji pohoří Brdy byli hodně troufalí, když se rozhodli rekonstruovat bývalou železářskou huť Barbora. Před třemi lety to byla ještě ruina, dnes skvěle opravená památka. Místní ji hrdě označují jako nejstarší dochovanou dřevouhelnou vysokou pec ve střední Evropě. Však také její rekonstrukce vyšla na 70 milionů korun.

„Budeme sledovat trendy, které sledujeme vždycky. Žádné velké překvapení tam z hlediska toho, že stejně budou dominovat Sdružení nezávislých kandidátů, není,“ říká k nadcházejícím komunálním volbám politolog a pedagog katedry humanitních věd Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. Nakolik efektivně probíhá komunikace mezi vládou a obcemi? Jak velký je zájem o komunální politiku? A podceňuje Česko aktuální bezpečnostní situaci v Evropě?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Budeme sledovat trendy, které sledujeme vždycky. Žádné velké překvapení tam z hlediska toho, že stejně budou dominovat Sdružení nezávislých kandidátů, není,“ říká k nadcházejícím komunálním volbám politolog a pedagog katedry humanitních věd Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. Nakolik efektivně probíhá komunikace mezi vládou a obcemi? Jak velký je zájem o komunální politiku? A podceňuje Česko aktuální bezpečnostní situaci v Evropě?

Je to už mnoho let, kdy jsem stál ve východoněmecké Lužici na dně obřího hnědouhelného dolu, kde už skončila těžba. A pak se šel do vyhlídkové restaurace podívat na to, jak by tu za pár let mohla být jezerní krajina, která bude lákat turisty. Dnes už jsou Lužická jezera největší uměle vytvořená jezerní krajina v Evropě a je to nyní turistická atrakce prvního řádu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před třemi lety to byla ještě ruina, dnes skvěle opravená památka. Místní ji hrdě označují jako nejstarší dochovanou dřevouhelnou vysokou pec ve střední Evropě.

V městečku Jince na okraji pohoří Brdy byli hodně troufalí, když se rozhodli rekonstruovat bývalou železářskou huť Barbora. Před třemi lety to byla ještě ruina, dnes skvěle opravená památka. Místní ji hrdě označují jako nejstarší dochovanou dřevouhelnou vysokou pec ve střední Evropě. Však také její rekonstrukce vyšla na 70 milionů korun.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem speciálu je spolupracovnice našeho podcastu, reportérka Lenka Klicperová z portálu Reporterky.cz. Na úvod se vracíme k migrační krizi ve španělské Ceutě a pokoušíme se odhalit její příčiny. Jaký vliv na to mělo nevyjasněné postavení Západní Sahary, kterou od roku 1975 ovládá Maroko, ale řada okolních států ji dosud neuznala? Stávají se lidé toužící po životě v Evropě nástrojem diktátorů, kteří s nimi manipulují podle svých zájmů? Jaký je rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem? A co se odehrálo v předvečer migrační krize na sociálních sítích?V další části reportérka Klicperová realisticky popisuje situaci na frontě mezi Ukrajinou a Ruskem. Na jedné straně se Ukrajině podařilo válku rozšířit do týlu nepřítele, a tím ji pro Rusko obrovsky prodražit. Na straně druhé většina českých médií nepopisuje střízlivě situaci na Donbasu. Podle Klicperové v řádu týdnů nejspíš padne do ruských rukou ikonické město Slavjansk a Rusové brzy ovládnou území, které protiprávně už dnes přičlenili ke svému státu, aniž by ho vojensky ovládli.A co bude dál? Jak se do ukrajinské taktiky promítne fakt, že v čele armády stanul třiačtyřicetiletý hrdina války proti Rusku, generál Drapatyj? Mohou Ukrajinci něčím nahradit americké střely Patriot, kterých se jim při obraně území před ruskými drony tragicky nedostává?

Čínská lidová banka v Evropě investuje skrze neprůhlednou síť firem sahající do Lucemburska. Peníze z čínských devizových rezerv tak státu nenápadně zajistily podíly v evropské infrastruktuře, veřejných službách nebo nemovistostech. Text Dávida Pásztora čte Renata Klusáková.

Zeitgeist #32 s hydrologem Oldřichem Rakovcem a bioklimatologem Miroslavem Trnkou o vodě, požárním počasí a změně klimatu.Extrémní lesní požáry ve Francii a Španělsku vyhnaly na čas z domovů stovky tisíc lidí. Sílu a rychlý postup plamenů umocňují vlny veder a sucho zintenzivněné postupujícím zahříváním planety, která je dnes v průměru o zhruba 1,4 stupně Celsia teplejší ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Mezinárodní uskupení vědců World Weather Attribution na konci července zveřejnili analýzu v níž mimo jiné upozorňují, že klimatická změna vyvolaná člověk zvyšuje pravděpodobnost vhodných podmínek pro vznik takových požárů v jihozápadní Francii nejméně dvojnásobně a ve středním Španělsku dvacetinásobně. Vědci z WWA také vydali studii o současném suchu v Evropě a jeho souvislostech se změnou klimatu. Co se v koloběhu vody mění, když se zahřívá atmosféra, co čekat do budoucna a jak se na to lépe přípravit. O tom všem bude řeč v dnešním Zeitgeistu s hydrologem Oldřichem Rakovcem a posléze bioklimatologem Miroslavem Trnkou.

Jak výjimečné jsou letošní vlny veder v Evropě v kontextu předchozích let a dekád? Jaké vyhlídky má dohoda o další fázi mírového plánu pro pásmo Gaza, kterou ohlásil prezident Trump, ale k níž se staví rezervovaně izraelská vláda? Proč v Česku přibývá případů nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu? A jak účinně se je daří stíhat?

Jak výjimečné jsou letošní vlny veder v Evropě v kontextu předchozích let a dekád? Jaké vyhlídky má dohoda o další fázi mírového plánu pro pásmo Gaza, kterou ohlásil prezident Trump, ale k níž se staví rezervovaně izraelská vláda? Proč v Česku přibývá případů nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu? A jak účinně se je daří stíhat?

Jak výjimečné jsou letošní vlny veder v Evropě v kontextu předchozích let a dekád? Jaké vyhlídky má dohoda o další fázi mírového plánu pro pásmo Gaza, kterou ohlásil prezident Trump, ale k níž se staví rezervovaně izraelská vláda? Proč v Česku přibývá případů nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu? A jak účinně se je daří stíhat?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Vědkyně a vědci z iniciativy World Weather Attribution, mezi kterými jsou i vědci z České zemědělské univerzity, nedávno zveřejnili výsledky nové studie, v níž se zabývali tím, do jaké míry aktuální sucho v Evropě souvisí s klimatickou změnou. Přestože srážky podle nich výrazněji neubývají, stále vyšší teploty vedou k vyššímu výparu vody z krajiny, a tím pádem dopady sucha prohlubují. Jaké to má praktické dopady? Je v něčem specifické konkrétně Česko? A dají se poznatky zmíněné studie aplikovat i na současné katastrofální požáry ve Francii a Španělsku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Štěpán Sedláček.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) v Číně za úspěšnou a v příštím roce by se měl vydat v jeho stopách. „S Čínou se chce bavit v zásadě každý. Na druhou stranu v Evropě sílí pocit, že je potřeba něco dělat proti čínské obchodní a průmyslové politice. Jak to čeští politici prezentují, úplně nezapadá do evropského mainstreamu,“ upozorňuje analytik Hospodářských novin Martin Ehl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit? Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů. Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči. V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku. Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia. Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Student geografie a cestovatel Jonáš Kuldan vypráví v cestovatelském podcastu Radia Wave o svých cestách stopem po Evropě, Maroku, Senegalu, Mauritánii, Kyrgyzstánu, tureckém Kurdistánu a na dalších místech. Poslechněte si ho v rozhovoru v nové epizodě!Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pařížské předměstí má nový doprvní i turistický tahák. Největší městská lanovka v Evropě se otevřela před půl rokem. Pětikilometrová trasa s pěti stanicemi nabízí cestujícím nejen výhled na Eiffelovu věž a další pařížské dominanty, ale hlavně rychlejší a pohodlnější spojení. Ještě před návratem do Česka se v lanovce stihl svézt náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha. Jeho nejposlouchanějším reportážím z Francie se budeme věnovat i v následujících dnech.

Pařížské předměstí má nový doprvní i turistický tahák. Největší městská lanovka v Evropě se otevřela před půl rokem. Pětikilometrová trasa s pěti stanicemi nabízí cestujícím nejen výhled na Eiffelovu věž a další pařížské dominanty, ale hlavně rychlejší a pohodlnější spojení. Ještě před návratem do Česka se v lanovce stihl svézt náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha. Jeho nejposlouchanějším reportážím z Francie se budeme věnovat i v následujících dnech.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Student geografie a cestovatel Jonáš Kuldan vypráví v cestovatelském podcastu Radia Wave o svých cestách stopem po Evropě, Maroku, Senegalu, Mauritánii, Kyrgyzstánu, tureckém Kurdistánu a na dalších místech. Poslechněte si ho v rozhovoru v nové epizodě!

Do kin připlula Odyssea režiséra Christophera Nolana. Výpravný antický epos o deset let trvající cestě krále Odyssea domů do Ithaky je nejočekávanějším snímkem letošního léta a tomu odpovídá i divácký zájem. Celá Odyssea byla natočena na speciální IMAX kamery a snímek tedy existuje i na 70 milimetrovém filmovém pásu. V Praze je přitom jedno z mála kin v Evropě, kde se na speciální promítačce dá tato verze zhlédnout. A to láká i diváky ze zahraničí. V podcastu 5:59 jsme se proto dnes vydali za promítačem kina na Floře, mluvili jsme ale také s filmovým kritikem nebo docentkou klasické filologie. Hosté:Ondřej Urbanec - promítač z pražského kina IMAX na Floře Martin Pleštil - filmový kritik a publicista Irena Radová - docentka klasické filologie a děkanka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Síť dezinformačních webů s názvem Pravda zaplavuje internet ruskou propagandou. Sestává z více než 280 webů ve 49 jazykových mutacích, které jen za minulý rok publikovaly přes 6 milionů článků. Česká mutace navíc patří k nejaktivnějším v Evropě. S datovým analytikem a redaktorem investigace.cz Josefem Šlerkou natáčel o tom, jak síť Pravda funguje a kdo za ní stojí, Jiří Slavičínský.

Do elektronické evidence tržeb prosadil poslanec Radim Fiala (SPD) obnovu daňového zvýhodnění vína jako daru. „Nacházíme se v situaci, která není úplně utěšená, a toto je jednoznačně příspěvek k tomu, aby znovu hospodářská situace v oboru dostala nějaký impulz,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad. Jak je na tom vinařství v Česku? A proč je v celé Evropě nadvýroba vína, když poptávka po něm klesá? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ambiciózní cestu po Evropě podnikli před třemi lety manželé Tomáš a Daniela Haimrlovi. Jednoho dne se rozhodli, že chtějí sobě i svým dvěma dětem dopřát pořádné dobrodružství, a tak si pořídili obytňák, prodali dům a rozjeli se napříč starým kontinentem. V průběhu dvou let navštívili třeba Španělsko, včetně Kanárských ostrovů, Řecko či Norsko. Loni se vrátili do Česka a v menších výletech pokračují i nadále. O svých zkušenostech vyprávěli Haimrlovi v podcastu Slepá mapa během červnového Seznam Festu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.

Evropská komise otevřela dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Ty existují už přes 20 let a vedly k výraznému snížení vypouštěných skleníkových plynů v Evropě. Česko a další průmyslové státy si ale stěžují, že tlak zejména na těžký průmysl je neudržitelný a ohrožuje jeho existenci. Může českým firmám reforma skutečně pomoci?

Evropská komise otevřela dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Ty existují už přes 20 let a vedly k výraznému snížení vypouštěných skleníkových plynů v Evropě. Česko a další průmyslové státy si ale stěžují, že tlak zejména na těžký průmysl je neudržitelný a ohrožuje jeho existenci. Může českým firmám reforma skutečně pomoci?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Úřad evropského veřejného žalobce zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Tento týden o tom informovaly Seznam Zprávy. Filip Zelenka ve čtvrteční epizodě vysvětluje, čeho se vyšetřování týká, v čem je tato kauza bezprecedentní, ale také co by to celé mohlo znamenat pro Česko. Moderuje Zuzana Machálková.

Evropští žalobci pověřili české orgány činné v trestním řízení, aby vyšetřily politiky a úředníky, kteří umožňují vyplácení evropských dotací koncernu Agrofert. Proč Pirátská strana podala kvůli dotacím více než stostránkové trestní oznámení? Vladimír Kroc se zeptal prvního místopředsedy České pirátské strany Martina Šmídy, člena sněmovního zemědělského výboru a podvýboru pro evropské fondy.

Evropští žalobci pověřili české orgány činné v trestním řízení, aby vyšetřily politiky a úředníky, kteří umožňují vyplácení evropských dotací koncernu Agrofert. Proč Pirátská strana podala kvůli dotacím více než stostránkové trestní oznámení? Vladimír Kroc se zeptal prvního místopředsedy České pirátské strany Martina Šmídy, člena sněmovního zemědělského výboru a podvýboru pro evropské fondy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Ve slovenském Trenčíně, který drží titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026, se o víkendu konal 30. ročník festivalu Pohoda. Přišlo na něj třiatřicet tisíc lidí, přičemž lístky se vyprodaly v rekordně krátkém čase. Na akci, která se pravidelně umisťuje v žebříčcích nejlepších středně velkých festivalů v Evropě, byl i vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, který v pondělní epizodě Výtahu Respektu popisuje dojmy z účinkujících, atmosféru na Pohodě i čím je vlastně výjimečná, ale také to, proč jsou vůči tomuto festivalu tak kritičtí slovenští vládní politici. Moderuje Zuzana Machálková.