POPULARITY
Categories
O čištění uší, spalování mrtvol, sebevraždách farmářů i shánění piva: V Indii je všechno možné!Kdo chce pochopit Indii, musí o ní aspoň něco vědět. Tuto větu pronese hned několikrát v podcastu Host Reportéra indolog a znalec sanskrtu Zdeněk Štipl. Reaguje tak na vzpomínky moderátora Tomáše Poláčka, který nedávno projel severní Indii stopem: „Vaše postřehy jsou zajímavé,“ řekne občas zkušený indolog Štipl pobaveně, „ale skoro v ničem nesouhlasím.“Do Indie pravidelně jezdívá tři dekády, v součtu tam prožil nejméně pět let. „Začalo to v devadesátém šestém. Na gymplu jsem jezdíval všude možně stopem po Evropě, ale pak už se nabízela Asie, tak jsem se sebral a na čtvrt roku vyrazil se třemi kamarády do Indie, která u nás tehdy byla populární. Zaujala mě natolik, že jsem pak přerušil studium a odjel do Kalkaty, kde jsem necelý rok pracoval pro řád Matky Terezy s umírajícími lidmi, což byla určující zkušenost.“S Poláčkem se v dvouhodinovém dialogu shodne alespoň na tom, že delší cestování po Indii je sice nádherné, ale občas taky náročné, a to fyzicky i psychicky: „Po většinu roku je buď vedro, prší, nebo oboje. A všude okolo vás jsou silné podněty. Příliš lidí na malém prostoru, na silnicích neustálé troubení, občas smrad, člověk musí dávat pozor, aby ho něco nezajelo… Chvilku trvá, než si na to zvyknete.“V podcastu postupně rozeberou klíčová místa na severoindické trase z Amritsaru až do Kalkaty a věnují se mnoha současným i historickým tématům. Postupně dojde na kastovní systém, svatá místa, sebevraždy zkrachovalých farmářů, čištění uší nebo spalování mrtvol na veřejnosti, dokonce i na shánění alkoholu nebo na prostituci.„Ale ve výsledku je to bezpečná, krásná země, a v ní hodní lidé,“ uzavírá indolog Štipl. „Tedy když si na ně člověk zvykne a má štěstí…“
Itálii už několik týdnů sužují rekordní vedra, která se rok od roku opakují častěji. Na mnoha místech šplhají teploty k 40 °C už od dopoledne, a neklesají ani večer. Vlna veder na konci června byla smrtelná po celé Evropě, ale nejvíc obětí zaznamenal italský Milán, kde podle odhadů zemřelo kvůli horku až 500 lidí. U více než 300 z těchto úmrtí vědci přímo spojují příčinu s klimatickými změnami způsobenými lidskou činností, hlavně spalováním fosilních paliv.
Itálii už několik týdnů sužují rekordní vedra, která se rok od roku opakují častěji. Na mnoha místech šplhají teploty k 40 °C už od dopoledne, a neklesají ani večer. Vlna veder na konci června byla smrtelná po celé Evropě, ale nejvíc obětí zaznamenal italský Milán, kde podle odhadů zemřelo kvůli horku až 500 lidí. U více než 300 z těchto úmrtí vědci přímo spojují příčinu s klimatickými změnami způsobenými lidskou činností, hlavně spalováním fosilních paliv. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co všechno umí inflace, si tuzemská veřejnost mohla na vlastní kůži vyzkoušet v letech 2021 až 2023, když se mimo jiné ukázalo, jak málo se zdejší ekonomika dokáže inflační vlně bránit. O tom svědčí i to, že po Maďarsku se u nás tehdy zdražovalo v Evropě nejvíc.
Co všechno umí inflace, si tuzemská veřejnost mohla na vlastní kůži vyzkoušet v letech 2021 až 2023, když se mimo jiné ukázalo, jak málo se zdejší ekonomika dokáže inflační vlně bránit. O tom svědčí i to, že po Maďarsku se u nás tehdy zdražovalo v Evropě nejvíc. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak to funguje? - Válka na Ukrajině ukazuje, jak důležitou roli hrají v bojích drony. Speciální kurz o nich proto nabízí i Univerzita obrany v Brně. - Světová zdravotnická organizace varuje před ubývajícím množstvím očkovaných v Evropě. To ohrožuje lidi, kteří se očkovat nemohou. Jaká jsou aktuální čísla?
Jak došlo k tomu, že už brzy budeme platit za emise z vytápění domů a bytů? Mluvili jsme s lidmi, kteří byli přímo u toho, když se návrh za českého předsednictví EU schvaloval. Výraznou českou stopu může mít taky jednání o tom, jak moc budeme muset snížit emise do roku 2040. A je to stopa z hnutí ANO. A jak by se EU měla postavit k Trumpově nové hrozbě uvalení drastických cel? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat
„Věřím, že se feministkou člověk rodí, tak jako konzervativcem, radikalistou nebo pokrokovcem.“ To jsou slova Milady Horákové. Málo se ví, že Milada Horáková byla významná feministka. Již jako studentka začala pracovat v ženském hnutí, jehož hlavními představitelkami byly členky národně socialistické strany Františka Plamínková, Fráňa Zemínová, Růžena Pelantová a další. Řada dnešních konzervativců, kteří vyvěšují její fotografii s nápisem „Zavražděna komunisty“, by ji už tak neoslavovala, protože by patřila do tábora zastánců genderové ideologie a byla by tedy jejich kulturním nepřítelem.Počátky feminismu spadají už do druhé poloviny 19. století, kdy se začaly v Evropě objevovat požadavky volebního práva pro ženy. V Habsburské monarchii mohla za určitých podmínek volit do říšské rady i malá část žen, které vlastnily velkostatek. Ovšem musely volit pomocí prostředníka. Ještě předtím, než české ženy získaly aktivní volební právo, mohly za určitých podmínek kandidovat do zemského sněmu. První ženou, která uspěla a stala se první zvolenou poslankyní, byla v roce 1912 spisovatelka Božena Viková-Kunětická.
Trump se proti Evropě vytasil se zničujícími 30 procenty, Proč bitcoinové kauza nepohnula s voliči ani o milimetr, Jak nevydat Babiše k definitivnímu odsouzení, Úředníci na mušce bez opory v realitě, Americký dolar v těžkých časech, Na uprchlíky platí pevná ruka aneb dánské předsednictví
Prezident Donald Trump vyrukoval v sobotu proti Evropské unii s plošnými cly na dovoz jejího zboží do USA ve výši 30 procent. Nepříjemně tak Evropany zaskočil – po úporném vyjednávání posledních týdnů převládalo mírně optimistické očekávání, že by se americký „tarifman“ mohl spokojit s deseti procenty, která z jeho vůle už pro americké dovozy platí.
Prezident Donald Trump vyrukoval v sobotu proti Evropské unii s plošnými cly na dovoz jejího zboží do USA ve výši 30 procent. Nepříjemně tak Evropany zaskočil – po úporném vyjednávání posledních týdnů převládalo mírně optimistické očekávání, že by se americký „tarifman“ mohl spokojit s deseti procenty, která z jeho vůle už pro americké dovozy platí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Trump se proti Evropě vytasil se zničujícími 30 procenty, Proč bitcoinové kauza nepohnula s voliči ani o milimetr, Jak nevydat Babiše k definitivnímu odsouzení, Úředníci na mušce bez opory v realitě, Americký dolar v těžkých časech, Na uprchlíky platí pevná ruka aneb dánské předsednictvíVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Chystají se tě zabít.“ Tak začínal e-mail, který Paulovi Vugtsovi změnil život. Jak vlastně vypadá život novináře, kterého chce zabít mafie? Paul Vugts je nizozemský novinář, který už víc než dvacet pět let sleduje dění v amsterodamském podsvětí. Píše o drogových gangsterech, objednaných vraždách i globálním kokainovém byznysu – a právě kvůli svým článkům se ocitl v ohrožení života. Čelil výhrůžkám smrtí, musel opustit domov a s budoucí manželkou žil pod ochranou elitní policejní jednotky v přísně střeženém bezpečnostním režimu. V první epizodě podcastové série Protagonista mluví s Pavlou Holcovou o tom, jak se vyjednává se zločinci, co všechno novinář může zjistit – a kdy se to stává nebezpečným. Otevřeně popisuje zákulisí případu Ridouana Taghiho, šéfa jedné z nejbrutálnějších drogových organizací v Evropě, i to, jak se násilí z podsvětí přelilo k soudcům, právníkům a novinářům.České znění Jiří Slavičinský a Petr Gojda.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
30 let od Srebrenice: město je poloprázdné, dominuje billboard s Putinem. Prokázala se genocida?11. července 1995 došlo v Evropě k největšímu zločinu od 2. světové války – popravě více než osmi tisíc bosenských muslimů ve Srebrenici. Přestože je tato událost jasně popsaná a zdokumentovaná, vrcholní političtí představitelé bosenské Republiky srbské a Srbska i po 30 letech tuto hrůznou událost relativizují a odmítají ji označit za genocidu. Při příležitosti tohoto smutného výročí si bratři Jakub a Lukáš Novosadovi do dalšího dílu svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované pozvali sociální a kulturní antropoložku Markétu Slavkovou, která se ve svých terénních výzkumech dlouhodobě zabývá právě Srebrenicou a dalšími událostmi s ní spojenými.Na začátku se Markéta Slavková pouští do bližšího popisu příčin a průběhu červencových událostí ve Srebrenici, přičemž se zaměřuje hlavně na obléhání města, více než roční blokování zásobování civilního obyvatelstva jakýmikoliv potravinami a jejich systematické vyhladovění. Připomíná kořeny celého válečného konfliktu, průběh bojů o oblast Podrinje, postupné vyzbrojování bosenských muslimů i vznik Armády Bosny a Hercegoviny. Pozastavuje se i nad úlohou a působením Nasera Oriće a dalších obránců této oblasti, kteří za své útoky na srbské pozice byli také obžalování u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. Postupně se v podcastu s bratry propracuje až k samotnému vyústění dobývání Srebrenice, tedy cílené likvidaci tisíců muslimských mužů a chlapců. Od samého začátku tento akt označuje za genocidu, vysvětluje i proč. Zároveň ale opakovaně odmítá kolektivní vinu Srbů jako národa. V tomto kontextu uvádí i příklady vzájemné pomoci mezi oběma etniky z řad civilního obyvatelstva.Během povídání se Markéta Slavková dostane i k zajímavým poznatkům ze svých výzkumů, kdy například popisuje, jak příslušníci srbských vojenských a paravojenských jednotek kromě potravin blokovali například i dodávky soli do Srebrenice, což se následně projevilo na duševním zdraví jeho obyvatel.Na základě více než desetileté zkušenosti s životem v této oblasti, četných svědectví přeživších a pozůstalých i svých odborných výzkumů Markéta Slavková přibližuje okolnosti této hrůzné události, následný vývoj i současnou situaci v regionu, přičemž předkládá argumenty, proč se ve Srebrenici nejednalo o masakr, jak tvrdí Srbové, nýbrž cílenou a řízenou genocidu.Závěrem Markéta dodává poznatky o stávající situaci, kdy se z bývalé lázeňské město s velkým turistickým potenciálem proměnilo v liduprázdné místo, kde kvůli dlouhodobému přístupu místní samosprávy pozvolna zanikají i základní služby, a tak ho začínají opouštět i poslední zbytky zdejšího obyvatelstva.Připomenutí smutného a tragického výročí jednoho válečného zločinu i popis stávající bezvýchodné situace. Aneb konečně podcast, který se pouští i do bolestivých témat z nedávné slovanské minulosti.
Çdo mëngjes zgjohuni me “Wake Up”, programi i njëkohshëm radio-televiziv i “Top Channel” e “Top Albania Radio”, në thelb ka përcjelljen e informacionit më të nevojshëm për mëngjesin. Në “Wake Up” gjeni leximin e gazetave, analiza të ndryshme, informacione utilitare, këmbimin valuator, parashikimin e motit, biseda me të ftuarit në studio për tema të aktualitetit, nga jeta e përditshme urbane e deri tek arti dhe spektakli si dhe personazhe interesantë. Zgjimi në “Wake Up” është ritmik dhe me buzëqeshje. Gjatë tri orëve të transmetimit, na shoqëron edhe muzika më e mirë, e huaj dhe shqiptare.
Už brzy si připlatíme za bydlení a dopravu, budou se na ně vztahovat emisní povolenky. Existoval přitom plán, jak bydlení z poplatků vyjmout. A byli to právě čeští politici, kteří ho v EU odmítli. Vysvětlujeme, jak to celé bylo. A proč teď Evropská komise navrhuje, aby EU snížila emise o 90 procent do roku 2040? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat
Málokomu v Evropě nebylo tento týden horko. Česko zaznamenalo teploty vysoko nad 30°, na jihu kontinentu padly i čtyřicítky. Kritická byla situace zejména v tamních městech, kde byly úřady nuceny přijímat nejrůznější opatření. Jsou tropy v Evropě novým normálem? Co všechno lze proti horkým vlnám dělat? A jak vypadá výhled do budoucna? Host: Pavel Zahradníček - meteorolog a klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Už dnes začíná Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Největší svátek filmu ve střední Evropě, který kromě zahraničních celebrit a bujarých večírků nabídne řadu mezinárodních premiér a dlouho očekávaných filmů. A Česká televize u toho ani letos nebude chybět. V Hlavní soutěži se v boji o Křišťálový glóbus utká například snímek Sbormistr inspirovaný skutečnými událostmi okolo Marka Kulínského, Zvláštního uvedení se pak dočkal první český viet film Letní škola, 2001.
Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.
Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.
Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vladislav Polášek před 17 lety začínal ve společnosti Karel Kaňák jako manažer projektu, dnes je CEO celé skupiny firem Kaňák Group, největšího výrobce výsekových nástrojů v Evropě. Pod jeho dlouholetým vedením firma vzkvétala a samozřejmě také narážela na nejrůznější překážky. Jak ustát růst firmy? Jaké to je zakládat zahraničních pobočky a proč to v některých zemích je mnohem těžší než u nás? Jak si udržet nadhled i po tolika letech ve firmě? Proč šéf nemůže být zároveň vizionář i výkonný vedoucí? A jakou roli v tom celém hraje HR? O tom si s ním povídala Barbora Hartmannová. OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos. Chcete mít nábor a práci se zaměstnanci „zmáknutou“ podobně jako u Kaňáků? Pak vás budou zajímat klíčové semináře o budování týmů od Performie. Tipy z oblasti budování skvělého a úspěšného týmu od Performie každé 2 týdny do vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/tipy-a-triky
Už brzy bychom si měli připlatit za vytápění budov, a taky za benzín a naftu do aut. Česko sehnalo podporu velké většiny zemí EU pro návrh, který prý zajistí, že nárůst cen bude jen minimální. Opravdu? Proč politici zdražení vlastně vůbec schválili a proč to zdaleka není jen věc Fialovy vlády, ale i Babišovy? A na co se tedy v příštích letech musíme připravit? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat
Před dávnými lety, když jsem byl ještě studentem, účastnil jsem se jakéhosi mezinárodního setkání v Alsasku, konaného u příležitosti rozšíření Evropské unie o to, čemu se dnes někdy říká východní křídlo. Sešlo se nás tam tenkrát pár desítek z Polska a Česka, ale také z Německa a Británie a měli jsme se společně zamýšlet nad tím, co pro nás znamená Evropa.
Před dávnými lety, když jsem byl ještě studentem, účastnil jsem se jakéhosi mezinárodního setkání v Alsasku, konaného u příležitosti rozšíření Evropské unie o to, čemu se dnes někdy říká východní křídlo. Sešlo se nás tam tenkrát pár desítek z Polska a Česka, ale také z Německa a Británie a měli jsme se společně zamýšlet nad tím, co pro nás znamená Evropa.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „My jsme tady ve střední Evropě věčně rozkročení – chvíli na Západ, chvíli na Východ. A to z nás dělá takový neurologický bod Evropy,“ říká spisovatel Pavel Kosatík. V rozhovoru se vrací k zásadním momentům české historie – k Mnichovu a k národnímu traumatu z neobrany státu. Mluví o Edvardu Benešovi jako o „nejvýznamnějším politikovi 20. století“, jehož dědictví si podle něj neseme dodnes. „Řekl, že Západ nás zradil – ne dvě konkrétní vlády, ale Západ. A už se to prostě ujalo,“ vysvětluje a popisuje, jak Beneš postupně ztrácel strategické myšlení a před Moskvou se svlékl donaha, ale i proč nelze mluvit o tom, že by poválečné Československo navazovalo na první republiku. „Oni to celé přervali, aniž by to nahradili adekvátní náhradou,“ tvrdí publicista. Kosatík ale mluví i o současnosti – o tom, jak velký problém je odliv mozků a proč se Češi vzdávají odpovědnosti za veřejný prostor. „Ten spor, který se vede celosvětově, je o tom, jestli chcete být aktivní, nebo jestli se spolehnete na to, že to populista zařídí za vás,“ říká k tomu, že by si přál, aby si lidé nenechávali vnutit populistický styl. Spisovatel se věnuje i Slovensku – zemi, které podle něj „chybí silné kritické hlasy“ a kde se demokratické síly často „projevují jen moralistně“. Mluví i o Ľudovítovi Štúrovi, o slovenské náklonnosti k Rusku i o tom, proč Robert Fico z jeho pohledu nikdy zásadně nezměnil své směřování. „On začínal jako komunista a byl na tu Moskvu orientovaný vždycky. Teď možná jen víc na rovinu říká to, co si myslel celý život,“ myslí si publicista. Zaznívá i téma samotného psaní – Kosatík popisuje, jak si pečlivě vybírá témata, jak tráví roky v archivech a že knihu začíná psát až tehdy, když cítí, že dál už „sbírat“ nemůže. Některé projekty ale přesto nedokončí. „Někdy jsem se s tím nepotkal. Asi bych to dokázal napsat chytře, ale neměl bych z toho pocit, že jsem to já,“ tvrdí. Proč právě Beneš zůstává klíčovou postavou moderních dějin? Jak hluboko sahá české trauma z roku 1938? Proč podle něj po Trumpovi může přijít ještě někdo horší? A proč si myslí, že „momentálně jsme na tom nejlíp“ – alespoň v rámci střední Evropy? Nejen o tom je rozhovor s Pavlem Kosatíkem.
Patří mezi nejoblíbenější a nejposlouchanější francouzské zpěvačky. Na hudební scénu vtrhla před 15 lety s hitem Je veux, od té doby vystupuje po celém světě. Příští rok ji čeká velké turné po Evropě a 27. ledna se znovu vrátí do Česka konkrétně do Prahy. „Už neřeším, co si o mně kdo myslí. Naučila jsem se mít ráda,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál Isabelle Geffroy, známá pod uměleckým jménem Zaz.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dříve, když se muslimové stěhovali z Maroka nebo Alžírska nebo z Turecka do Evropy, tak rychle opouštěli islám. Dneska si ho nechávají. To znamená, že jsme během 200 let viděli, že vývoj v Evropě je nezávislá proměnná a agresivita islámu je závislá,“ upozorňuje sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 22.06.2025, www.RadioUniversum.cz
S bioklimatologem Miroslavem Trnkou o nadcházejících tropických dnech, suchu i zásadním omezení výzkumů změny klimatu v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.S létem přicházejí také tropické dny a noci, kterých rok od roku přibývá. Několikadenní vlny veder už jsou a budou v důsledku změny klimatu častější i intenzivnější a přinášejí významná zdravotní rizika. Horka nejvíce ohrožují těhotné ženy, malé děti, seniory, chronicky nemocné a v neposlední řadě lidi, kteří pracují venku. Vědci v Česku tento měsíc spustili nový web, kde nabízejí předpověď horkých vln a výhled na devět nadcházejících dní. Více se o celém projektu dozvíte od jednoho ze spoluautorů bioklimatologa Miroslava Trnky, který působí jako výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a také je profesorem Mendelovy univerzity. Na jaké horko se připravit příští týden a jak takový odhad rizik vzniká a čím je specifický ve střední Evropě? Ale také uslyšíte o tom, jaké nás může čekat léto i o tom, na co se připravit v důsledku zahřívání planety v dalších letech a desetiletích. Miroslav Trnka také přibližuje, co se po nástupu Donalda Trumpa děje s americkými badateli a vědou, která se věnuje změně klimatu a souvisejícím dopadům ve Spojených státech, kde zrovna byl v době rozhovoru: „Probíhá tady posun, který za pětadvacet let spolupráce s americkými kolegy nepamatuji.“ A v čem ve stínu některých neblahých klimatických trendů nachází naději? Víc se dozvíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.
Na politické mapě Evropy se děje něco, co tu od konce druhé světové války nebylo. Krajní pravice se stává mainstreamem a v řadě zemí nahrazuje tradiční pravici. Tvrdí to Anton Šechovcov, ukrajinský odborník na krajně pravicovou scénu v Evropě. Kdo v Evropě podle něj odvádí pro Rusko skvělou práci? A jak to vypadá s krajní pravicí v jeho vlasti?Host: Anton Šechovcov - politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě ve VídniČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád, aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Tři měsíce před volbami a Česko se utápí v únikových tématech a aférách. Podstatné jsou přitom dvě věci – stav veřejných financí a budoucí zahraniční orientace státu. Minulý týden zveřejnil Andrej Babiš nástin programu hnutí ANO. Chce zestátnit ČEZ, slibuje levné energie a hlavně rozsáhlé přerozdělování peněz státním úředníkům, sociální transfery a především důchodcům. Vzhledem k předpokládanému růstu armádních výdajů to znamená, že by se výdaje měly zvýšit o stovky miliard. Už jenom proto, že Babiš neříká, že chce zvýšit daně. Naopak. Slibuje snížení firemních daní z 21 na 19 procent. Kde na to vezme? Znovu peníze natiskne jako v době covidu? Způsobí to další vlnu inflace?Další klíčovou otázkou je, jakou chce Babiš dělat zahraniční politiku. V posledních dvou letech systematicky podporoval slovenského premiéra Fica a maďarského Orbána. Vzhledem ke zmrtvení Visegrádské skupiny se nabízí orientace balkánským směrem. Všechny tyhle představy byly posíleny po bratislavské konferenci Společně ve Střední Evropě, které se zúčastnili slovenští a čeští politici a intelektuálové a naznačili nové směry vývoje. Jaká byla hlavní témata? Změna režimu, rehabilitace vlády jedné strany a zobrazování Ukrajiny jako oběti Západu, snažícího se vyřídit si účty s Ruskem.
Vukovar je město na Dunaji a jeho jméno znal před rokem 1991 málokdo v Evropě. Snad jen turisté, kteří mířili z Československa autem k jaderskému pobřeží. Do začátku 90. let tu panoval klid až idyla.
Vukovar je město na Dunaji a jeho jméno znal před rokem 1991 málokdo v Evropě. Snad jen turisté, kteří mířili z Československa autem k jaderskému pobřeží. Do začátku 90. let tu panoval klid až idyla. Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Současná politická situace ve střední Evropě se nápadně podobá politické situaci, jak ji známe z 30. let minulého století. Už tehdy, pokud šlo o demokracie, strany zoufale sestavovaly vládní koalice jako politicky nesourodé slepence, jen aby se k moci nedostali fašizující volební vítězové, případně strany extremistické, jako byli komunisté.
Proč zdražování potravin nikdo nezastaví. Bitcoiny, STAN a ODS. Hnutí ANO už má zase problém s Brnem. Trump chce nahradit akademiky praktickými patrioty. Podobnost 30. let a let současných ve střední Evropě.
„Lidé v Evropě si zvykli, že zde vlády podporují islám, Green Deal, a vše, co je kulturně neevropské, a že můžou být zrušeny volby a vyřazeni kandidáti. A že kdo se postaví proti, může být perzekvován,“ říká sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 08.06.2025, www.RadioUniversum.cz
Doly, šachty i adrenalin z jízdy důlním vláčkem nebo dokonce po skluzavce. Festival muzejních nocí je v plném proudu a na své si přijdou i zájemci hornické historie. Zajímavostmi okořeněné prohlídky totiž nabízí Hornické muzeum v Příbrami, jedno z největších svého druhu u nás i v Evropě. „Je třeba možné jít do podzemí, projet se vláčkem štolou i navštívit důl Vojtěch, kde je největším ,bonbonkem' parní těžní stroj,“ říká ředitel muzea, historik Josef Velfl.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Skončila dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit a potravin do Evropy. Měla by ji nahradit nová? „Evropští zemědělci mají přísná pravidla. Dovoz ze zemí, kde to tak není, tlačí cenu dolů,“ volá po clech v Pro a proti předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Podpořme Ukrajinu. Cla znamenají zvyšování cen pro české spotřebitele,“ vyzývá pro Český rozhlas Plus k dohodě bez tarifů Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Chybí nám hladoví lidé, ne lidé s nápadem. Alespoň to tvrdí o české startupové scéně Vojta Roček z investiční společnosti Presto Ventures ve Forbes Byznys podcastu. Je to nestandardní tržní situace. Venture kapitál a obranný průmysl si dlouho nezamávaly ani z jedoucího vlaku, přesto teď vytvářejí asi nejživelnější a nejdynamičtější byznysový segment. Fondy zaměřené na obranný průmysl vznikají po celé Evropě, pochopitelně ale velká část z nich nabízí hlavně peníze, zatímco oborové know-how chybí. To není případ Presto Tech Horizons, fondu, který investiční společnost Presto Ventures vytvořila spolu se zbrojním impériem CSG Michala Strnada. Kde se bere nechuť akademického sektoru spolupracovat intenzivněji se soukromým sektorem? Které startupy jsou dnes v obraně nejperspektivnější? Proč jsou startupy v obranném průmyslu tajnůstkáři a občas si trochu honí triko? To vše se dozvíte ve Forbes Byznys podcastu.
Evropští státníci ve formálních blahopřáních Karolovi Nawrockému, vítězi nedělních prezidentských voleb v Polsku, vyjadřují ochotu ke spolupráci a naději, že Polsko zůstane konstruktivním členem Evropské unie. Sami ovšem nevěří tomu, co říkají a píší. Těsná výhra populistického kandidáta podporovaného ultrakonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) je špatnou zprávou a představuje otřes, jehož důsledky budou cítit nejen v Polsku, ale daleko za jeho hranicemi.
Dezinformace aneb velké téma dneška. Téma rozostřené, většinou o nich lidé vlastně nic moc nevědí. Představují si falešnou větu, výrok, zprávu. Přesná představa, odkud k nám dezinformace přicházejí, často chybí. Ucelený pohled na jeden z jejich klíčových zdrojů v Evropě nabízí materiál, který vydal Švédský Institut pro výzkum psychologické obrany na univerzitě v Lundu.
Jak se po nástupu demokratických režimů ve střední a východní Evropě proměňuje starý kontinent, sleduje britský novinář a spisovatel Misha Glenny, který v 80. letech působil jako středoevropský zpravodaj BBC. „Evropa je úplně jiný kontinent. Po roce 1989 se musela se stát jiným kontinentem. Evropská unie se rozšířila a je mnohem silnější, co se týče ekonomiky. Ale neví, jak svou moc využít,“ říká v Interview Plus. Do Prahy přijel na konferenci Pravda v pohybu.
Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.
Unijní ministři přemýšlí, zda by bylo možné v Evropě zavést hranici digitální dospělosti. Děti do určitého věku by tak měly přístup na TikTok nebo Instagram jen se souhlasem rodičů. „Zákaz není cestou,“ namítá v Pro a proti David Šmahel z týmu pro Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě. „Soupeří o naši pozornost,“ říká pro Český rozhlas Plus o platformách odborník na IT a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.
Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.
„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).