Podcasts about evrop

Druhý největší hřbitov v Evropě je zároveň jedním z nejzajímavějších míst rakouské metropole. Vídeňský centrální hřbitov ukrývá ostatky přibližně tří milionů lidí včetně slavných hudebníků, architektů a umělců.

Plynovou energetiku teď chtějí všichni - Češi, Němci, Poláci a další. Evropa postupně mění své uhelné elektrárny a teplárny za plynové, což ještě před začátkem stavby naráží na jeden problém - kvůli vysoké poptávce výrobci technologií pro plynové zdroje nestíhají. Česká společnost 2JCP z fondu Jet Investment, která se zaměřuje na vývoj a výrobu technologií pro průmysl a energetiku, zažívá díky vysoké poptávce zlaté časy. „Celý trh s plynovou energetikou zažívá silnou konjunkturu. Nemyslím si, že úplně tím hlavním, ale významným driverem je přechod od uhlí k plynu v Evropě. Ten hlavní driver je hlavně masivní výstavba datových center ve Spojených státech, samozřejmě umocněná všeobecnou globální elektrifikací v energetice,“ říká generální ředitel společnosti 2JCP Vojtěch Křenovský. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Kam dospěl unijní summit v debatě o rozpočtu a proč se státy přou to, kdo by měl za EU jednat s Ruskem? Jak se v Evropě šířila odnož tak zvaného Islámského státu, proti které zasáhla policie? A jak má nové unijní pravidlo zjednodušit vracení zboží v e-shopech?

Kam dospěl unijní summit v debatě o rozpočtu a proč se státy přou to, kdo by měl za EU jednat s Ruskem? Jak se v Evropě šířila odnož tak zvaného Islámského státu, proti které zasáhla policie? A jak má nové unijní pravidlo zjednodušit vracení zboží v e-shopech? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co obsahuje memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které má otevřít cestu k mírové dohodě? Proč chtějí Spojené státy přezkoumat přítomnost svých vojsk v Evropě? A co znamená zvolení Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku?

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce obcí v Evropě – konkrétně je to 6258. Takto rozdrobený systém samospráv je podle mnohých odborníků neefektivní. „Roztříštěnost státní správy podvazuje růst regionů. Vidíme obrovské rozdíly – tam, kde starosta nebo hejtmanka pracují dobře, regiony šlapou, zatímco jiné zaostávají,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Çdo mëngjes zgjohuni me “Wake Up”, programi i njëkohshëm radio-televiziv i “Top Channel” e “Top Albania Radio”, në thelb ka përcjelljen e informacionit më të nevojshëm për mëngjesin. Në “Wake Up” gjeni leximin e gazetave, analiza të ndryshme, informacione utilitare, këmbimin valuator, parashikimin e motit, biseda me të ftuarit në studio për tema të aktualitetit, nga jeta e përditshme urbane e deri tek arti dhe spektakli si dhe personazhe interesantë. Zgjimi në “Wake Up” është ritmik dhe me buzëqeshje. Gjatë tri orëve të transmetimit, na shoqëron edhe muzika më e mirë, e huaj dhe shqiptare. 

Co obsahuje memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které má otevřít cestu k mírové dohodě? Proč chtějí Spojené státy přezkoumat přítomnost svých vojsk v Evropě? A co znamená zvolení Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku?

Od nahrávání v podzemních krytech až po třetí nejsledovanější dětský veřejnoprávní program v Evropě. Kristýna Volná a Marek Němec vzpomínají na divoké začátky Déčka i úskalí dnešní tvorby pro děti.Podcast Kavky moderují Jana Peroutková a Kateřina Pantovič. 

Co obsahuje memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které má otevřít cestu k mírové dohodě? Proč chtějí Spojené státy přezkoumat přítomnost svých vojsk v Evropě? A co znamená zvolení Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce obcí v Evropě – konkrétně je to 6258. Takto rozdrobený systém samospráv je podle mnohých odborníků neefektivní. „Roztříštěnost státní správy podvazuje růst regionů. Vidíme obrovské rozdíly – tam, kde starosta nebo hejtmanka pracují dobře, regiony šlapou, zatímco jiné zaostávají,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nákladní železniční doprava není v posledních letech kvůli vysokým cenám elektřiny a podinvestované infrastruktuře schopna konkurovat silniční přepravě. Iniciativa ministra dopravy Ivana Bednárika (nestraník za SPD) by to mohla změnit, zatím ji v Evropě podpořilo jedenáct zemí. „Železniční dopravci museli zvýšené náklady promítnout do svých cen a přenést je na továrny a průmyslové podniky. Ty pak začaly uvažovat tak, že mají dopravu dražší a postrádají stabilitu, protože se situace může za půl roku nebo dokonce hned druhý den opakovat. To výrazně poškodilo konkurenceschopnost nákladní železniční dopravy,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys ministr Bednárik. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Situace na Blízkém východě nadále ovlivňuje leteckou dopravu - řada letů zůstává dočasně zrušena a drahé letecké palivo zvedlo ceny letenek. I přesto Češi stále létají. Hledají ovšem nové destinace a letos v létě se chystají hlavně po Evropě. „Mnoho blízkovýchodních destinací se uzavřelo, ale Češi chtějí cestovat, mají cestování v genech, takže hledají náhradní destinace, a obracejí se tím pádem do Evropy. Bude to jižní Evropa, Španělsko, Portugalsko, tyto oblasti,“ predikuje v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys Jan Kropáček, Country Sales Manager Air France–KLM pro Českou republiku. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Evropská energetika postupně přechází na obnovitelné zdroje. K nim je ovšem potřeba zajistit dostatek řiditelných elektráren pro spolehlivé dodávky elektřiny po celý rok. Ty se však v Evropě nestaví v dostatečné míře. Čím dál více států tento problém řeší takzvanými kapacitními trhy. Zavedení takového trhu připravuje i Česko. Oč jde a co to přinese vysvětluje Jan Krčál z Fakt o klimatu.

Ještě před pár lety psala písničky hlavně sama pro sebe. Dnes má za sebou koncerty po celé Evropě, předskakovala Loreen a letos vyjela také na evropskou část turné Jasona Derulo. Přesto, když posloucháte její hudbu, tak máte pocit, že vás někdo pustil do svého deníku. Hostem Vojtěcha Přívětivého byla zpěvačka THERA.

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci.

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trump je v Evropě rekordně nepopulární, a to i u voličů Motoristů. Distancují se od něj jeho někdejší velcí zastánci od Německa přes Francii. Ne tak Petr Macinka nebo Filip Turek. Místo toho, aby řešili, kolik budeme platit za emise z dopravy a bydlení, nebo jestli přežijí auta se spalovacím motorem – to jsou zásadní témata na půdě EU. Motoristé ale mají na ministerstvu životního prostředí jiné starosti. Přitom jiný ministerský rezort si počíná výrazně lépe. Vysvětlujeme i to, proč by nás měl znepokojovat osud projektu FCAS, tedy neúspěšná snaha vyvinout v Evropě supermoderní bojový letoun. A jak omezovat dopady vysokých cen ropy inteligentně, nikoliv plošně? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na Herohero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

V této epizodě CCTV NEWS se podíváme na spor kolem modelů Fable 5 a Mythos 5, novou metodiku NÚKIB pro bezpečnější ICT zakázky, statistiky ukazující Českou republiku jako jednu z nejčastěji napadaných zemí v Evropě, aktuální smishingovou kampaň s falešnými pokutami, nový BitLocker bypass GreatXML a kritickou zranitelnost v systému Splunk Enterprise.

V pražském Klementinu se nachází nejstarší meteorologická stanice na našem území a zároveň s nejdelším nepřerušeným měřením ve střední Evropě.

Ve vietnamské metropoli Hanoji navštívíte místo, kde vám natočí české pivo a ke guláši hraje kapela písně skupiny Olympik. Nedaleko Bělehradu se seznámíte s životem Keltů, kteří kdysi vládli Evropě. A dostanete se i pod skalní stěnu El Capitán, kterou dvakrát za jeden týden - jako pátý na světě - vylezl český student umění František D?Agostino.

Ve vietnamské metropoli Hanoji navštívíte místo, kde vám natočí české pivo a ke guláši hraje kapela písně skupiny Olympik. Nedaleko Bělehradu se seznámíte s životem Keltů, kteří kdysi vládli Evropě. A dostanete se i pod skalní stěnu El Capitán, kterou dvakrát za jeden týden - jako pátý na světě - vylezl český student umění František D?Agostino.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na kuchyňském stole 3D tiskárna, která vyrábí součástky k bojovým dronům. Tak vypadají po ruské invazi tisíce ukrajinských domácností – ať už přímo na Ukrajině, nebo různě po Evropě. A jejich práce má výsledek: ukrajinské drony dokážou zasazovat ruským silám citelné údery. Proč to tedy nedávno sarkasticky komentoval šéf německého koncernu Rheinmetall a s jakými reakcemi se setkal? A jak válečnou Ukrajinu pomáhala řídit věštkyně Veronika z Kyjeva?

Petržel obecná neboli kuchyňská, se ve starých kuchařkách objevuje i pod názvem petružel. Ve středověku byla známá už v celé západní Evropě, a protože byla spojena s mnoha pověrami, léčila se s ní i celá řada chorob.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.

Z kouče po sedmdesátce a bez angažmá se během tří let stal trenér národního týmu na mistrovství světa, který má na kontě několik úspěchů v pohárové Evropě. „Trénovat národní mužstvo je největší pocta a čest,“ říká hrdě. V 74 letech asi ani nečekal, že by taková nabídka mohla přijít. Po Karlu Brücknerovi se stal teprve druhým trenérem, který dovedl národní tým na MS. „Máme v hlavách, že se nejedeme zúčastnit, ale že se chceme z naší těžké skupiny probojovat!“

Brno se stane dějištěm historického momentu, blahořečení prvních českých mučedníků z dob komunistického režimu. Kým byli kněží Jan Bula a Václav Drbola, kteří se stali obětmi inscenovaných soudních procesů v padesátých letech? V této Brněnské jedenáctce vám povíme nejen o jejich příběhu. Ale i o tom, co památkáři řekli na moderní zastřešení hradu Špilberk, nebo na velké plány Zbrojovky postavit si u Brna prý největší fotbalovou akademii ve střední Evropě.

„To, co se stalo nám, nebo dalším státům ve střední, východní a v jihovýchodní Evropě, se mělo stát Rusku, tedy že se Rusko podřídí západním centrům. Tedy, že vydá své nerostné bohatství, že se otevře přílivu jak politického, tak hospodářského vlivu, že se víceméně nechá Západem zprivatizovat, a především přestane být velmocí, která by se mohla bránit, nebo konkurovat Západu“, říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Slavia rozjela přestupové šílenství a Sparta?

Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.

Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála? O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

V centru jihočeského města Tábora stojí v parku pod hradbami Housův mlýn. Kdysi mlel obilí, fungovaly v něm také městské lázně a dnes se v něm nachází jedna z největších filmových zbrojnic v Evropě. Meče, štíty, luky, přilby a spoustu dalších artefaktů, které se objevily v řadě filmových snímků, si mohou prohlédnout ti, kdo se rozhodnou Housův mlýn navštívit.

V centru jihočeského města Tábora stojí v parku pod hradbami Housův mlýn. Kdysi mlel obilí, fungovaly v něm také městské lázně a dnes se v něm nachází jedna z největších filmových zbrojnic v Evropě. Meče, štíty, luky, přilby a spoustu dalších artefaktů, které se objevily v řadě filmových snímků, si mohou prohlédnout ti, kdo se rozhodnou Housův mlýn navštívit.

„Základ je člověk,“ říká o urbanismu teoretik architektury Adam Gebrian v pořadu Blízká setkání. Veřejný prostor podle něj není o budovách, ale o lidech, kteří se v něm potkávají a navzájem ovlivňují, i když si jsou často cizí. „Svobodu je paradoxně jednodušší najít v tom společném,“ dodává. Které město v Evropě ho nejvíc inspiruje? A co by změnil v českých městech, kdyby mohl prosadit jedinou věc?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.