Podcasts about evrop

Nová česká vláda se ujímá moci v pochmurných časech, kdy bezpečnostní rizika pro Česko narůstají. Putinova genocidní invaze na Ukrajinu dál nabývá na urputnosti. Z Kremlu znovu zaznívají hlasy o obnovení ruského vlivu ve střední Evropě. A tváří tvář gradujícím hrozbám vyvolává znepokojivé otázky nástup kandidáta proruské SPD Jaromíra Zůny do čela ministerstva obrany.

Nová česká vláda se ujímá moci v pochmurných časech, kdy bezpečnostní rizika pro Česko narůstají. Putinova genocidní invaze na Ukrajinu dál nabývá na urputnosti. Z Kremlu znovu zaznívají hlasy o obnovení ruského vlivu ve střední Evropě. A tváří tvář gradujícím hrozbám vyvolává znepokojivé otázky nástup kandidáta proruské SPD Jaromíra Zůny do čela ministerstva obrany.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sigma Olomouc v posledním zápase hlavní fáze fotbalové Konferenční ligy prohrála s Lechem Poznaň 1:2. A po závěrečném hvizdu to vypadalo, že kvůli výsledkům z ostatních stadionů je to pro ni v Evropě konečná.

Andrej Babiš původně přijel na summit do Bruselu s tím, že Česko Ukrajině pomůže, i když před volbami sliboval opak. Proč nakonec zase změnil názor a skončil v koutě s Orbánem a Ficem? Proč se Motoristé chovají ohledně prosazování českých zájmů jako klauni? A komu ve skutečnosti pomůže návrh na zrušení zákazu spalovacích motorů? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je pilotka společnosti Ryanair Denisa Šteckerová, kterou můžete znát z Instagramu, kde vystupuje jako @pilotdenisa. S Boeingy 737 bázovanými v Praze létá především po Evropě, ale potkat ji můžete i na lince do Jordánska. To je ostatně nejvzdálenější destinace, kam pražští piloti s letadly z Prahy létají. Na palubě Boeingu začínala při studiu na vysoké škole jako letuška a už tehdy si přála být jednou v kokpitu. Zakousla se do přípravy, absolvovala pilotní školu, sama si zajistila potřebné kurzy, a nakonec se jí tenhle sen splnil.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kolínský závod Toyoty se chystá na největší investici posledních dvaceti let – stane se prvním závodem japonské automobilky, který bude v Evropě vyrábět elektromobily. Hodnota oznámené investice se vyšplhala na 17 miliard korun. „Tohle je mega investice, která se téměř rovná základní investici v době, kdy se naše fabrika před 21 lety stavěla. Změní se strašně moc věcí, celý způsob výroby daného automobilu,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Robert Kiml, prezident kolínské Toyota Motor Manufacturing. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Herec, pedagog a spoluzakladatel Skupiny D Ondřej Vetchý v pořadu Politalk mluví o pomoci Ukrajině, vlastenectví i bezpečnosti České republiky. V otevřeném rozhovoru popisuje motivace veřejné sbírky na drony, únavu společnosti z války i obavy z budoucího vývoje v Evropě.

O Velkém stěhování národů, které se daly do pohybu během 6. století, jsme slyšeli už na základní škole. Přesto se jedná o událost, o níž zatím víme velmi málo. A právě to se snaží změnit archeologové z Masarykovy univerzity, kteří na základě studia DNA vysvětlují, jak migranti z východu, dnes známí jako Slované či pojídači prosa a mléka, geneticky proměnili Evropu. O výsledcích tohoto mezinárodního projektu si v 68. díle podcastu Středověk (jinak) trvá povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti. Proč je projekt tak důležitý? Co nám může genetika prozradit o samotných Slovanech a co o obyvatelích tehdejší střední Evropy? Jak se Slovanům povedlo přesvědčit půlku Evropy, o tom, že jejich způsob života je ten nejlepší? Najdeme ve střední Evropě paralely s Langobardy, kteří přicházející na Apeninský poloostrov a adaptují se na místní kulturu? A můžeme i v dnešní době a současných migračních vlnách najít paralely s minulostí a lépe tak pochopit svět, ve kterém žijeme?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

„Představte si, že bude robotická armáda, řízená někde z Pekingu, která bude schopna zlikvidovat Evropu. My tady nasadíme proti robotům s umělou inteligencí lidi z masa a kostí. Nemají šanci. Takže jakmile se ocitneme v této situaci, kdy zaspíme technologicky, tak jsme prostě zničeni i vojensky, a pak je úplně jedno, jestli budeme mít emise takové či makové,“ říká ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 16.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Česko je jedním z největších producentů kapra v Evropě. Tradice našeho rybníkářství sahá do středověku – ryby byly považovány za postní pokrm. Postní odkaz si nese i tradiční štědrovečerní večeře. Většina české produkce jde ale v průběhu roku do Rakouska, Německa a Francie. Asi 40 % se prodá u nás na Vánoce. Jinak si kapřího masa moc nevšímáme a ani s ním neumíme příliš pracovat. Změnit to chce Jan Čulík.

Česko je jedním z největších producentů kapra v Evropě. Tradice našeho rybníkářství sahá do středověku – ryby byly považovány za postní pokrm. Postní odkaz si nese i tradiční štědrovečerní večeře. Většina české produkce jde ale v průběhu roku do Rakouska, Německa a Francie. Asi 40 % se prodá u nás na Vánoce. Jinak si kapřího masa moc nevšímáme a ani s ním neumíme příliš pracovat. Změnit to chce Jan Čulík.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novela energetického zákona lex OZE III, která v Česku platí od října, otevřela dveře výstavbě samostatných velkých bateriových úložišť. Začal tím velký tlak na distribuční společnosti. „Je to záplava žádostí na obrovské množství megawattů pro připojení těchto baterií. Otázka je, kolik se jich skutečně postaví. Určitě jich bude hodně, ale asi ne až tolik, na kolik to teď vypadá. Žádostí distributoři evidují kolem 100 gigawattů a 200 gigawatthodin, což se dá přirovnat k padesáti Temelínům,“ řekl na začátku prosince v debatě Hospodářských novin Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie Aku‑Bat. Spolu s ním o velkých bateriových úložištích debatovali Tomáš Krejčí, ředitel pro agregaci flexibility ve společnosti Greenbuddies, Patrik Pinkoš, ředitel prodeje v Evropě ve společnosti Wattstor, a Ondřej Šišpela, ředitel úseku průmyslová energetika v ČEZ ESCO.

Evropa v umělé inteligenci zaostává, ale dobrou zprávou je, že situace se lepší. A platí to i o Česku, které na tom není vůbec špatně. Češi navíc v EU jako vůbec první přišli s požadavkem na důležité zjednodušení regulace AI, které by byznysu mělo pomoct. O co jde a jaká je budoucnost umělé inteligence v Evropě? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Tato epizoda přináší od masivního zneužívání zranitelnosti React2Shell, přes novou generaci phishingových útoků využívajících umělou inteligenci a obcházení vícefaktorového ověřování, až po bizarní, ale reálný případ z Evropy, kde policie zadržela „cestovatele“ s kufrem plným hackerské a špionážní techniky.

České roráty jsou po celé Evropě v rámci liturgických zpěvů naprosto výjimečná záležitost. Chorál nastolil myšlenku, píseň tu myšlenku rozvinula.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Epidemie dětské obezity je alarmující. V roce 2050 bude mít podle odborníků nadváhu nebo obezitu až polovina dětí v Evropě. Na běžnou váhu se teď snaží dostat třeba Tobiáš, Sabina a Šimon. V dnešním díle seriálu Radiožurnálu Dětští hrdinové podrobně popisují, jak mění jídelníček.

Aspoň víme, na čem jsme, můžeme si říct při četbě nové bezpečnostní strategie Spojených států. Třicetistránkový dokument působí spíše než jako promyšlená vize jako politický pamflet hnutí MAGA, Make America Great Again. K dnešní Evropě se staví jako k rivalovi, jako k nehodnému dítěti, které se vydalo na špatnou cestu. Spojené státy se budou holt muset postarat, aby si to uvědomilo a polepšilo se.

Jsou všichni miliardáři „zlo", jak dnes někteří rádi tvrdí? A jak takovou miliardovou firmu vybudovat? Podle čeho poznat nejlepší lidi do týmu? Co jsou klíčové ingredience dobrého leadershipu a skvělé firemní kultury? A jak zažít opravdu velký úspěch a zároveň si udržet pokoru? Dalším hostem podcastu Deep Talks byl Martin Cígler. Martin je jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů a vizionářů, který stojí za skupinou Seyfor (dříve Cígler Software), jednou z největších IT společností ve střední Evropě. V rozhovoru jsme šli přímo k jádru toho, jak z malé firmy z Brna vytvořit kolos s valuací přes miliardu eur, aniž by člověk ztratil sám sebe. Probrali jsme nejen byznys, ale i psychologii úspěchu a důležitost životních hodnot. Přeji, ať vám rozhovor udělá takovou radost, jakou udělal mně. Dalším hostem podcastu Deep Talks byl Martin Cígler. Martin je jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů a vizionářů, který stojí za skupinou Seyfor (dříve Cígler Software), jednou z největších IT společností ve střední Evropě. V rozhovoru jsme šli přímo k jádru toho, jak z malé firmy z Brna vytvořit miliardový kolos, aniž by člověk ztratil sám sebe. Probrali jsme nejen byznys, ale i psychologii úspěchu a důležitost životních hodnot.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Aspoň víme, na čem jsme, můžeme si říct při četbě nové bezpečnostní strategie Spojených států. Třicetistránkový dokument působí spíše než jako promyšlená vize jako politický pamflet hnutí MAGA, Make America Great Again. K dnešní Evropě se staví jako k rivalovi, jako k nehodnému dítěti, které se vydalo na špatnou cestu. Spojené státy se budou holt muset postarat, aby si to uvědomilo a polepšilo se.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropští a afričtí lídři se ke konci listopadu na společném summitu Africké a Evropské unie pokusili zapomenout na historické křivdy a podívat do budoucnosti. Jednali o bezpečnosti, obchodu, strategicky důležitých nerostech, migraci i mladých Afričanech. Afrika má nejmladší populaci na světě. A africký kontinent roste i ekonomicky. Summit hostilo hlavní město Angoly Luanda.

Česká národní mentalita se odráží v každodenní politice, a jak můžeme pozorovat, zabýváme se směšnými kauzami a prkotinami. Situace v Evropě je napjatá a Češi čekají za bukem, co se bude dít, je přesvědčený politolog, překladatel a nakladatel Alexander Tomský. „Naše politika se nezabývá tím podstatným. Potřebujeme udělat zásadní ekonomickou reformu, ale o tom se vůbec nemluví,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.

Česká národní mentalita se odráží v každodenní politice, a jak můžeme pozorovat, zabýváme se směšnými kauzami a prkotinami. Situace v Evropě je napjatá a Češi čekají za bukem, co se bude dít, je přesvědčený politolog, překladatel a nakladatel Alexander Tomský. „Naše politika se nezabývá tím podstatným. Potřebujeme udělat zásadní ekonomickou reformu, ale o tom se vůbec nemluví,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K čemu budou sloužit integrovanému záchrannému systému chytré rukavice a co vlastně všechno umí? - A jaký ohlas má v Evropě u evropských kriminalistů forenzní robot vyvinutý českými vědci? Moderuje Pavlína Nečásková.

Česká ekonomika září a poslední měsíce patří její výkony k nejlepším v Evropě. Významné instituce i statistici potvrzují, že si vede lépe, než se čekalo ještě na začátku roku, kdy jsme se vymanili z inflační krize. „Je to zásluhou českých domácností,“ říká pro Český rozhlas Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Jak je odolný pestrý les oproti jednodruhovým porostům? - Galerie moderního umění v Hradci Králové otevírá interaktivní výstavu, která mění diváky v aktivní účastníky. Umění se tu nezažívá pasivně, ale fyzicky, hravě a naplno. Co přináší tento nový přístup k vnímání umění bez cedulek Nedotýkat se? - Evropský výzkum odhalil věčné chemikálie v pečivu a cereáliích. Stopy TFA našly organizace i v českých potravinách, byť v nižších hodnotách než jinde v Evropě. Jak nebezpečné tyto látky jsou a odkud se do potravin dostávají? Moderuje Martin Matějka.

Češi by měli do „penzijka“ padat automaticky, hned s prvním zaměstnáním. Spoří totiž málo a začínají pozdě. Kdo by se účastnit nechtěl, musel by se ze spoření vyvázat, navrhuje ekonom Stroukal. Funguje to v Polsku i na Slovensku. Nastupující vláda se netají tím, že chce rozhýbat spoření na penzi. Zvažuje, jak snížit poplatky penzijních fondů, zvýšit tím výnosy a přivést ke spoření i mladou generaci. Aktuálně jsou ve státem podporovaných penzijních fondech necelé 4 miliony lidí a celkem 644 miliard korun. Málokomu ale celoživotní spoření dokáže významně vylepšit státní důchod.Ve veřejném prostoru se objevil nápad na založení státního fondu. Taková myšlenka není v Evropě ojedinělá. Státní fond funguje v Polsku, Švédsku nebo na sousedním Slovensku. Všude tam je účast de facto automatická. Kdo ve fondu nechce být, musí se z něj aktivně ohlásit. V roce 2030 bude v Česku už 2,7 milionu penzistů, o 15 % více než nyní. A polštář státních penzí bude třeba doplnit dalšími zdroji. O to víc, jestli přicházející vláda zvrátí reformu penzí.  Ekonom Dominik Stroukal by se nebránil tomu, kdyby vláda Čechy ke spoření  trochu postrčila. *****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.