Podcasts about evrop

Kdesi na Uralu, asi 2,5 hodiny jízdy jižně od Jekatěrinburgu, leží desetitisícové město Karabaš. Známé je velkým závodem na zpracování mědi, statusem nejvíce znečištěného města v Evropě a v posledním roce také díky svému rodákovi, učiteli Pavlu Talankinovi. Ten pořídil a následně vyvezl do Evropy časosběrné záběry z místní školy, v nichž zachytil plíživou válečnou propagandu zaměřenou na děti a mladé. Film Pan Nikdo proti Putinovi už získal několik cen i nominaci na Oscara.

Na začátku března se mají znovu sejít ministři financí zemí tak zvané E6, tedy největších evropských ekonomik, které chtějí posilovat vzájemnou spolupráci. Vznik tohoto klubu oživil debaty o dvourychlostní Evropě. Ty už se s různou intenzitou v EU vedou několik desetiletí. Teď jsou asi nejvážnější, jaké kdy byly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě. Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Boty z lidských vlasů a pštrosího peří nebo boty vyrobené z kůže křečka. Ale také soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce bot vyrobených ve Zlíně pro Světovou výstavu EXPO v New Yorku v roce 1939. To všechno můžete vidět ve Zlíně, v jednom z největších muzeí obuvi v Evropě.

Speciál o Íránu s Lenkou Martínkovou z Fakulty mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity. Dal se čekat útok na Írán teď, nebo byla lepší příležitost v lednu nebo minulý rok? Má Donald Trump nějaký plán, nebo se nechal k útoku zmanipulovat izraelským premiérem? Dá se Írán porazit, nebo je to sázka na jeho rozpad? Mohl by takový rozpad skončit vleklou válkou, jakou známe z Jugoslávie? Je možné, že všichni Trumpa podceňujeme a útok na Írán je součástí geniálního plánu proti Číně a Rusku, který začal už útokem na Venezuelu? V epizodě padlo mnoho dalších otázek ohledně aktuální situace na Blízkém východě a vlivu probíhajícího konfliktu na situaci v České republice, Evropě i v celém světě.

Krvavá lázeň, kterou od neděle servírují v Íránu Spojené státy a Izrael, vyvolává v Evropě celou řadu nepříjemných pocitů. Rozporuplných, a navíc protivných i tím, že Donald Trump svůj postup s evropskými spojenci nekoordinoval, ani se neptal na jejich názor. Neporadil se ostatně ani s vlastním Kongresem. Jeho vojenská operace je jednoznačně hrubým a svévolným porušením mezinárodního práva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čem spočívá největší riziko současného zaměření trhu na AI z pohledu klasické průmyslové automatizace? Jaké konkrétní výhody přináší zákazníkům vertikální integrace? Jak probíhá řízení tří značek, které mají společné procesy, ale pracují odděleně?Kryštof Bajgar je jednatelem EMKO Family Group, která zastřešuje výrobce a distributora průmyslových PC EMKO IPC, výrobce IT skříní, měničů a spínaných zdrojů EMKO Case, a od roku 2024 také AMTEK, distributora průmyslových elektronických součástek a automatizačních prvků. V rozhovoru se zaměříme především na následující témata:➡️ Synergie pod jednou střechou: Jak sestěhování tří technologických firem na jednu adresu v Brně aktivovalo inovační myšlení a spolupráci mezi týmy.➡️ Strategie v době krizí: Přístup rodinné firmy k výzvám, jako byla internetová bublina, covidové výpadky v dodavatelských řetězcích nebo současná polovodičová krize.➡️ Evropská výroba vs. asijská konkurence: Výhody lokální, zakázkové výroby v Evropě z pohledu bezpečnosti dat, flexibility a spolehlivosti.➡️ Průmyslová automatizace a AI: Vliv boomu umělé inteligence na dostupnost komponent pro průmysl a budoucnost automatizace v dopravě či medicíně.➡️ Kultura rodinné firmy: Řízení týmu o 100 lidech bez korporátní fluktuace a důležitost osobního kontaktu na pracovišti.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czZastínila titulní strana Rudého práva projev prezidenta Pavla ve Sněmovně? „Mně připadá, že je to definice neudálosti. Platí to do jisté míry i o prezidentově projevu. Ale mávání Rudým právem je pro mě nezajímavá provokace. Nicméně Motoristé jsou mimořádně úspěšní trendsetteři, že na jejich akce zase naskakuje i opozice,“ říká Tereza Matějčková. „Motoristům stačí mít dvacetiprocentní podporu. A nepochybně je silné jádro lidí, kteří odmítají Petra Pavla a jeho komunistickou minulost. Pokud si Motoristé chtějí vybudovat voličskou základnu, tak systematickými útoky na Pavla jim to může vyjít,“ soudí Dalibor Balšínek. Americko-izraelský útok na Írán má ve Spojených státech nízkou podporu a je kritizovaný i v hnutí MAGA. „Většinu teroristických útoků v západní Evropě spáchali sunnité, íránský režim naopak bojoval proti Islámskému státu a al-Káidě a měl daleko větší ztráty než Evropa a USA. A naši politici tu budou neustále opakovat, že hlavní sponzor terorismu ve světě je Írán?“ připomíná Daniel Kaiser.Ozbrojený konflikt na blízkém východě přináší i jiné souvislosti. „Jestli takhle dál bude Amerika pálit, Ukrajina jako priorita nebude ani na druhé nebo třetí koleji. Navíc rostoucí ceny ropy a plynu jsou samozřejmě výhodné pro Rusko,“ říká Matějčková.Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Přestože vláda Andreje Babiše (ANO) označuje obranu za prioritu, vyčlenila na ni méně peněz a Česku hrozí, že nedosáhne ani na hranici dvou procent HDP. „Pokud by k tomu došlo, budeme v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě i v Evropě snižuje investice do obrany. Zvlášť ostře by to vyniklo v našem regionu,“ říká v Interview Plus Jan Jireš, analytik CEVRO Institutu a poradce Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.

Přestože vláda Andreje Babiše (ANO) označuje obranu za prioritu, vyčlenila na ni méně peněz a Česku hrozí, že nedosáhne ani na hranici dvou procent HDP. „Pokud by k tomu došlo, budeme v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě i v Evropě snižuje investice do obrany. Zvlášť ostře by to vyniklo v našem regionu,“ říká v Interview Plus Jan Jireš, analytik CEVRO Institutu a poradce Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš na čtyřech stranách rozepisuje návrhy, které podle něj zásadně posílí ekonomiku států EU. Kde má šanci ostatní země přesvědčit, s čím narazí a na na co úplně zapomněl? Vysvětlujeme taky, co sledovat v současné válce v Íránu. My Evropané tam máme jeden zásadní zájem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Zatímco americká vláda postupně v průběhu pár dní několikrát změnila stanovisko k tomu, proč vlastně útočí na Írán. Izrael využívá příležitosti k oslabení nebo dokonce zničení svého současného íránského režimu. Udrží se íránská teokracie u moci pod útoky technologicky vyspělejších armád? Co všechno může způsobit válka v Evropě? Kam až můžeš Donald Trump zajít? O americkém a izraelském útoku na Írán diskutovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Litevská ministerská předsedkyně Inga Ruginiené prohlásila, že tvrzení maďarského premiéra Orbána, že za zastavení dodávek ropy do Maďarska ropovodem Družba nese odpovědnost Ukrajina, a ne Rusko, které ropovod bombardovalo, je nesmysl. Stejně považuje za nesmysl i to, že se Unie neustále nechává vydírat Maďary a jejich vety, jakmile jde o pomoc Ukrajině. Nyní je ve hře úvěr ve výši 90 miliard eur. Bez nich Ukrajina přestane jako stát fungovat.

„Spojené státy Evropu nepotřebují jako partnera, ale jako poslušného vazala, se kterým zkusí vzkřísit starý dobrý imperialismus. Američané vždy přistupovali k Evropě jako k protektorátu, zatímco Evropa vždy předstírala, že to vnímá jako spojenectví založené na vzájemném respektu," říká novinář a písničkář Ivan Hoffman v rozhovoru, který shrnuje události předchozího měsíce. 02.03.2026, www.RadioUniversum.cz

Litevská ministerská předsedkyně Inga Ruginiené prohlásila, že tvrzení maďarského premiéra Orbána, že za zastavení dodávek ropy do Maďarska ropovodem Družba nese odpovědnost Ukrajina, a ne Rusko, které ropovod bombardovalo, je nesmysl. Stejně považuje za nesmysl i to, že se Unie neustále nechává vydírat Maďary a jejich vety, jakmile jde o pomoc Ukrajině. Nyní je ve hře úvěr ve výši 90 miliard eur. Bez nich Ukrajina přestane jako stát fungovat. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončily zimní olympijské hry, ostatně zimu už to v Evropě také moc nebaví a nejen v ní – v americkém Texasu naměřili rovnou čtyřicítku, což je nejvyšší teplota, jaká kdy byla v únoru ve Spojených státech naměřena. Nekončí ale ruská válka na Ukrajině, která se tento týden přehoupla už do pátého roku své otevřené fáze nazývané Kremlem eufemisticky Speciální vojenská operace.

Skončily zimní olympijské hry, ostatně zimu už to v Evropě také moc nebaví a nejen v ní – v americkém Texasu naměřili rovnou čtyřicítku, což je nejvyšší teplota, jaká kdy byla v únoru ve Spojených státech naměřena. Nekončí ale ruská válka na Ukrajině, která se tento týden přehoupla už do pátého roku své otevřené fáze nazývané Kremlem eufemisticky Speciální vojenská operace.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Míříme do Brna, za designérkou, podcasterkou a šéfkou startupového hubu, Natalií Vencovskou. Reportážní rozhovor o jejím osobním stylu natočila Vedu, Veronika Dušková, která se nově v Šatnících doplňuje s Veronikou Ruppert. Poslechněte si, proč šla Natalie po designu oděvu ve Zlíně studovat design planety v Dánsku a jaké zahraniční udržitelné značky objevila při cestách po Evropě.

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.

Synagoga v Heřmanově Městci je jednou z nejstarších židovských památek v Pardubickém kraji. Původně barokní budova stojí od roku 1760 a po rekonstrukci z přelomu tisíciletí dnes slouží kulturním účelům i jako připomínka bohaté historie místní židovské obce. Nedaleko se nachází jeden z největších židovských hřbitovů ve střední Evropě.

Synagoga v Heřmanově Městci je jednou z nejstarších židovských památek v Pardubickém kraji. Původně barokní budova stojí od roku 1760 a po rekonstrukci z přelomu tisíciletí dnes slouží kulturním účelům i jako připomínka bohaté historie místní židovské obce. Nedaleko se nachází jeden z největších židovských hřbitovů ve střední Evropě.

Pražské planetárium, které stojí od 60. let ve Stromovce hned vedle holešovického Výstaviště, se po nedávné modernizaci stalo prvním LED planetáriem v Evropě. Návštěvníkům teď nabízí unikátní a ohromující zážitky. Nově je pojatá vstupní hala, nové jsou výstavy, ale především je tu největší LED kopule svého druhu na světě.

Pražské planetárium, které stojí od 60. let ve Stromovce hned vedle holešovického Výstaviště, se po nedávné modernizaci stalo prvním LED planetáriem v Evropě. Návštěvníkům teď nabízí unikátní a ohromující zážitky. Nově je pojatá vstupní hala, nové jsou výstavy, ale především je tu největší LED kopule svého druhu na světě.

Část Evropské unie chce vyhovět požadavkům byznysu a prohloubit vzájemnou spolupráci. V rámci snah o zvýšení konkurenceschopnosti se Evropská komise chystá předložit návrh na úpravu kapitálového trhu i na vznik takzvaného 28. režimu. „Je to snaha řešit velký problém, kdy v Evropě sice vznikají malé začínající firmy, ale po dosažení určité velikosti z ní odcházejí. A to je škoda, protože nezhodnocujeme um našich lidí,“ tvrdí v Interview Plus europoslanec Luděk Niedermayer.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nefungující informační systémy, rezervace i jízdní řády, tisíce bezradných lidí na nástupištích: to všechno se odehrávalo tento týden na německých nádražích. K sabotážím kritické infrastruktury, ke kybernetickým útokům na bezpečnostní software a k dronovým incidentům kolem letišť dochází ale čím dál častěji nejen v Německu. O hybridní válce se už otevřeně mluví v celé Evropě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během panelové diskuze na Mnichovské bezpečnostní konferenci se český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) dostal do ostrého střetu jak s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou, tak s polským ministrem zahraničí Radkem Sikorskim. Média jak u nás, tak v západní Evropě kriticky komentovala zejména Macinkovu aroganci v debatě s mnohem zkušenějšími kolegy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to vláda Andreje Babiše. Takže Babiš a jenom Babiš bude rozhodovat, co se v té vládě bude dít,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos, když popisuje současné rozložení moci v Česku. Mluví o politicích, kteří „jedou ve vlaku, který má nápis jako Agrofert Andreje Babiše“ i o tom, jak současný premiér nechává lidi jako Tomio Okamura, Petr Macinka nebo Filip Turek dělat „mlhu“. Do této logiky zasazuje i nové tváře vlády, včetně kandidáta na ministra životního prostředí Igora Červeného, o jehož skutečné autonomii pochybuje. Zároveň popisuje atmosféru rostoucího napětí ve společnosti a vysvětluje, proč považuje demonstrace za přirozenou součást politického střetu, nikoli za popření výsledku voleb. Jedním z klíčových bodů podle něj může být budoucnost veřejnoprávních médií. „To zestátnění a ovládnutí veřejnoprávních médií už nepůjde zastavit peticema,“ říká a varuje před slovenským nebo maďarským modelem. Rozhovor se ale rychle rozšiřuje za hranice domácí politiky. Michopulos mluví i o nepochopitelné sázce části politických elit na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho okolí. V této souvislosti připomíná i šok, který podle něj zažil Robert Fico po jednání s Trumpem a naznačuje, jak tvrdě může nová geopolitická realita dopadat na malé státy ve střední Evropě. Do úvah vstupují i ambice Petra Macinky, které Michopulos spojuje s pokusem prorazit v takzvaném „MAGA světě“ a získat mezinárodní relevanci skrze konflikt a symbolická gesta. Zároveň pochybuje, že taková strategie může dlouhodobě fungovat ve prospěch Česka nebo Evropy. Jak silná je dnes skutečná moc Andreje Babiše? Co mohou změnit protesty v ulicích? A kde zůstane místo pro Česko ve světě, který se podle Michopulose rychle přepisuje? I o to mluví Petros Michopulos.

Během panelové diskuze na Mnichovské bezpečnostní konferenci se český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) dostal do ostrého střetu jak s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou, tak s polským ministrem zahraničí Radkem Sikorskim. Média jak u nás, tak v západní Evropě kriticky komentovala zejména Macinkovu aroganci v debatě s mnohem zkušenějšími kolegy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Sociální síť TikTok je postavena na návykových mechanismech, které mohou poškozovat fyzické a mentální zdraví svých uživatelů, a měla by změnit základní principy svého fungování, uvedla Evropská komise. Předběžně proto obvinila TikTok z možného porušování evropských regulací. „Kdyby se fungování sociálních sítí mělo změnit, tak zřejmě přestanou existovat v té podobě, v jaké je známe,“ usuzuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Ústavní soud se nebojí paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podvojný ministr v akci. Další Kaddáfí je mrtev. Pookřeje Libye? Výsadek ruských protiputinovců v Evropě podpořil Ukrajinu. Raději Slavkov než Visegrád. K Rakousku bychom se měli snažit být co nejblíž. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Téma důvěryhodného zastoupení ruské opozice je už delší dobu klíčové pro lidi zabývající se Ruskem v Evropě, ale i v ruské emigraci, kterým jde o navázání vzájemných vztahů. V minulých dnech došlo k ustavení neoficiálního ruského výsadku protiputinovců v evropské organizaci a nedávno vydala tato opoziční skupina první prohlášení.

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Danuše Nerudová je zpátky v Insideru. Tentokrát z Bruselu a s balíkem témat. Jak velký chaos nastal v české zahraniční politice a obrazu Česka v Evropě po nástupu Babišovy vlády a politické izolaci Petra Macinky? Jak hodnotí Babišův bruselský pragmatismus a následnou domácí rétoriku? Co se odehrává na pozadí vyjednávání ETS2 jehož je zpravodajkou? Co všechno se chystá, kdo na to doplatí a jaké změny chce prosadit, aby systém nesrazil nízkopříjmové domácnosti? A jak nahlíží na otočku Evropy nejen v jaderné energetice?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Se zděšeným údivem sledovali občané i politici v Evropě, jak americký prezident Donald Trump vyhrožoval, že zabere Grónsko. Klidně silou. Zdá se, že se se šéfem NATO Markem Ruttem nakonec dohodl jinak, ale pro evropské i další politiky se Trump stal nespolehlivým, dokonce riskantním partnerem.