Podcasts about evrop

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.

Ambiciózní cestu po Evropě podnikli před třemi lety manželé Tomáš a Daniela Haimrlovi. Jednoho dne se rozhodli, že chtějí sobě i svým dvěma dětem dopřát pořádné dobrodružství, a tak si pořídili obytňák, prodali dům a rozjeli se napříč starým kontinentem. V průběhu dvou let navštívili třeba Španělsko, včetně Kanárských ostrovů, Řecko či Norsko. Loni se vrátili do Česka a v menších výletech pokračují i nadále. O svých zkušenostech vyprávěli Haimrlovi v podcastu Slepá mapa během červnového Seznam Festu.

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Andrej Babiš na nedávném summitu v Polsku promluvil o Ukrajině. A světoví lídři nestačili zírat. Navíc došlo i k trapasu s českou podnikatelkou delegací: proč si byznys raději vše zařídil sám? Chat control se zásadně posunul ke schválení: jak se upraví? A vysvětlujeme taky návrhy na výrazné změny ve fungování emisních povolenek. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Evropská komise otevřela dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Ty existují už přes 20 let a vedly k výraznému snížení vypouštěných skleníkových plynů v Evropě. Česko a další průmyslové státy si ale stěžují, že tlak zejména na těžký průmysl je neudržitelný a ohrožuje jeho existenci. Může českým firmám reforma skutečně pomoci?

Evropská komise otevřela dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Ty existují už přes 20 let a vedly k výraznému snížení vypouštěných skleníkových plynů v Evropě. Česko a další průmyslové státy si ale stěžují, že tlak zejména na těžký průmysl je neudržitelný a ohrožuje jeho existenci. Může českým firmám reforma skutečně pomoci?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Buduje linku na výrobu kabelových svazků pro bitevníky F-35, dodává elektroniku do tanků i dalších obrněnců a do zároveň ještě přebírá řízení rodinné firmy od otce. Jakub Gabriel z firmy Ray Service popisuje, jak vidí budoucnost společnosti i obranného průmyslu v Česku a v Evropě.

Ranní brífink Martina Ehla: Buduje linku na výrobu kabelových svazků pro bitevníky F-35, dodává elektroniku do tanků i dalších obrněnců a do zároveň ještě přebírá řízení rodinné firmy od otce. Jakub Gabriel z firmy Ray Service popisuje, jak vidí budoucnost společnosti i obranného průmyslu v Česku a v Evropě.

Výtah Respektu: Úřad evropského veřejného žalobce zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Tento týden o tom informovaly Seznam Zprávy. Filip Zelenka ve čtvrteční epizodě vysvětluje, čeho se vyšetřování týká, v čem je tato kauza bezprecedentní, ale také co by to celé mohlo znamenat pro Česko. Moderuje Zuzana Machálková.

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.

Hroutí se dlouhodobě budovaný model mezigenerační solidarity? Vstupujeme do doby, kdy generační konflikt nebude jen kulturní, ale rozjede se opravdu natvrdo? Tyhle zásadní otázky řešíme v novém dílu s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem. Devětačtyřicetiletý ekonom, který je v současné době v zásadním sporu o zadlužování s politiky vládní koalice, tvrdí, že konflikt už fakticky začal. Dokumentuje to příklady „minivzpoury“ mladých německých poslanců, proměnou volebních výsledků v celé Evropě, kde politické preference stále víc kopírují hranice věkových skupin. Zásadním důvodem je podle něj to, že mladí vidí, že vlády na dluh uspokojují starší generaci voličů, a už si to nechtějí nechat líbit. Jak se to projevuje v Česku, kde je dominantní hnutí ANO stranou převážně pro důchodce? Existuje něco jako dobrý a špatný dluh? Může si vůbec demokratický systém vědět rady a nezničit nakonec sám sebe? Jaká jsou možná řešení? O tom všem a mnohém dalším mluvíme s Mojmírem Hamplem v aktuálním dílu Generačního konfliktu.

Evropští žalobci pověřili české orgány činné v trestním řízení, aby vyšetřily politiky a úředníky, kteří umožňují vyplácení evropských dotací koncernu Agrofert. Proč Pirátská strana podala kvůli dotacím více než stostránkové trestní oznámení? Vladimír Kroc se zeptal prvního místopředsedy České pirátské strany Martina Šmídy, člena sněmovního zemědělského výboru a podvýboru pro evropské fondy.

Evropští žalobci pověřili české orgány činné v trestním řízení, aby vyšetřily politiky a úředníky, kteří umožňují vyplácení evropských dotací koncernu Agrofert. Proč Pirátská strana podala kvůli dotacím více než stostránkové trestní oznámení? Vladimír Kroc se zeptal prvního místopředsedy České pirátské strany Martina Šmídy, člena sněmovního zemědělského výboru a podvýboru pro evropské fondy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Ve slovenském Trenčíně, který drží titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026, se o víkendu konal 30. ročník festivalu Pohoda. Přišlo na něj třiatřicet tisíc lidí, přičemž lístky se vyprodaly v rekordně krátkém čase. Na akci, která se pravidelně umisťuje v žebříčcích nejlepších středně velkých festivalů v Evropě, byl i vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, který v pondělní epizodě Výtahu Respektu popisuje dojmy z účinkujících, atmosféru na Pohodě i čím je vlastně výjimečná, ale také to, proč jsou vůči tomuto festivalu tak kritičtí slovenští vládní politici. Moderuje Zuzana Machálková.

V malé obci u Trnavy kdysi stála jedna z největších růžových zahrad své doby. Dolní Krupou znali pěstitelé po celé Evropě a hraběnka Marie Henrieta Chotková tam shromáždila tisíce odrůd růží. Pak ale zahrada téměř zmizela a příběh její zakladatelky na dlouho překryly války i změna režimu. Dnes ho připomíná nové rozárium a také několik legend.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo dokáže změnit český postoj k obraně státu? Bojeschopní Ukrajinci mohou v Evropě přijít o status uprchlíka. A narkotické slunce v glose Kristiny Žantovské.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talk, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Bar tentokrát přijala pozvání česká basketbalová hvězda Tomáš Satoranský.Během šesti let v NBA si splnil dětský sen, zahrál si proti největším hvězdám světa a vydělal peníze, o kterých většina sportovců jen sní. Přesto dnes bez váhání říká, že šťastnější byl v Evropě. A největší výzvou jeho života už dávno není basketbal.Do Karlových Varů se vrací pravidelně už patnáct let. Festival se pro něj a jeho manželku stal každoročním rituálem.„Když se vracíme do Česka, jsou Vary jedna z prvních věcí, které chceme stihnout. Potkáváme se tady s kamarády, které celý rok nevidíme. Je to takový náš tradiční bod léta,“ říká Satoranský.

Summit NATO v Ankaře skončil úlevou. Podle diplomata Bořka Lizce je ale uklidnění transatlantických vztahů jen dočasné. „Sinusoidy nás zřejmě neminou,“ říká. Jaké jsou výsledky summitu Severoatlantické aliance z pohledu Spojených států? Proč Donald Trump stále mluví o Grónsku? A jak Američané vnímají své spojence v Evropě? V rozhovoru se také vrátíme k oslavám 250. výročí nezávislosti Spojených států i k tomu, jakou roli hraje sport v americké společnosti.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V turecké Ankaře začal dlouho očekávaný summit NATO. Česko na něm zastupuje jak vládní delegace v čele s premiérem, tak prezident, kterého kabinet doplnil do výpravy až dodatečně po zásahu Ústavního soudu. Co od summitu čekat? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Po mnohaměsíční přetahované mezi vládou a prezidentem o složení české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) dorazil do Ankary jedním letounem premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Druhým speciálem pak prezident Petr Pavel. Program vlády a hlavy státu na summitu podle Babiše zkoordinován není. Pavel před odletem řekl, že má v plánu minimálně čtveřici bilaterálních schůzek a na pozvání svého tureckého protějšku se zúčastní úterní večeře lídrů, na kterou vláda delegovala Andreje Babiše v doprovodu manželky. „Prát“ se s premiérem o židli u předního stolu při středečním jednání Severoatlantické rady ale prezident podle svých slov nebude. Babiš, jehož vláda účast Pavla do poslední chvíle odmítala, označil dvoudenní summit za jeden z nejdůležitějších pro celé NATO. Velkým zážitkem podle něj bude zejména jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého se očekává tlak na spojence ohledně plnění aliančních závazků. V této souvislosti premiér v úterý ráno prohlásil, že jeho vláda hodlá příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun. Česko by tak poprvé splnilo závazek NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Babiš dopředu naopak vyloučil, že by se Česko podílelo na poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun), o které se bude na summitu také jednat. Prezident v reakci na Babišovo vyjádření ocenil, že se vláda přihlásila k závazku dát dvě procenta HDP na obranu. Zároveň připomenul, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě. Jaký přínos může mít summit pro Česko? Jak chce vláda zvýšit obranyschopnost země? A jaká je budoucnost NATO? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jen málokteré místo v Plzeňském kraji nabízí tolik zajímavostí na tak malém prostoru jako Rabštejn nad Střelou. Nejmenší historické město ve střední Evropě láká návštěvníky na barokní zámek s prohlídkovými okruhy, pozůstatky středověkého hradu, sklepením, anglickým parkem i výhledy na meandrující řeku Střelu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jen málokteré místo v Plzeňském kraji nabízí tolik zajímavostí na tak malém prostoru jako Rabštejn nad Střelou. Nejmenší historické město ve střední Evropě láká návštěvníky na barokní zámek s prohlídkovými okruhy, pozůstatky středověkého hradu, sklepením, anglickým parkem i výhledy na meandrující řeku Střelu.

V sobotu slavily Spojené státy americké své dvousté padesáté narozeniny. Jen to považte, čtvrt tisíciletí! V té době jsme byli pár let za polovinou třistaletého úpění a doba temna u nás vrcholila. V celé Evropě se mohlo o občanských svobodách mluvit jen na tajňačku. Revoluce ve Francii se teprve chystala a tehdy osmnáctiletý pozdější revolucionář Robespierre teprve objevoval spisy Jean Jacquesa Rousseaua. Třeba vám to přijde směšné, ale rád jim poblahopřeju.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Piknik přišel z Francie do Británie. Tam si ho velmi oblíbili a i dnes je stále ještě zajímavou společenskou zábavou, která je spojená s příjemnou konzumací. Proto můžeme vidět kdekoliv v celé Evropě lidi, jak piknikují a užívají si to.

Jak se proměňují vztahy Česka a sousedních států? Kdo je teď naším nejbližším spojencem ve střední Evropě? Kdo se od nás naopak vzdaluje? Jak vztahy v našem regionu komplikují historické události a skutečné i domnělé křivdy minulosti? Podaří se po konci Viktora Orbána zresuscitovat Visegrádskou skupinu zahrnující Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko?Především o střední Evropě se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Martinem Ehlem, hlavním analytikem Hospodářských novin, který se zabývá minulostí, současností a budoucností tohoto regionu.

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Filip Turek přestal jen urážet na sociálních sítích a odjel do Evropy řešit auta se spalovacím motorem. O co jde a co dalšího Česko v oblasti životního prostředí dokázalo vyjednat? Vysvětlujeme taky zásadní reformu důchodů, do které se pustili Němci. Nám Čechům by v tom měli být příkladem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Vlna veder v Evropě znovu pokořuje teplotní rekordy. Spolu s klimatickou změnou navíc prudce roste počet lidí, kteří jsou extrémním projevům počasí vystaveni. Jak se s tím psychologicky srovnávají ti (včetně vlivných politiků), kdo považují globální úsilí o boj s klimatickou změnou za podvod? A proč Češi masivně odmítají Green Deal, ale zároveň podporují celou řadu opatření, která se s ním pojí? Host: Jan Krajhanzl - zakladatel a ředitel Institutu 2050, sociální a environmentální psycholog Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vláda Andreje Babiše (ANO) je určitě lepší než předchozí, mýlí se ale v rozpočtové politice, myslí si bývalý prezident a expremiér Václav Klaus. Vládní představitelé podle něj zbytečně vytváří stále větší deficit veřejných financí. V Osobnosti Plus se Klaus vyjadřuje k možnému zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Zdůrazňuje, že koncesionářské poplatky nejsou v Evropě příliš rozšířené. Rozhlas i televize podle něj musí dýchat s ekonomikou a se společností.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam dospěl unijní summit v debatě o rozpočtu a proč se státy přou to, kdo by měl za EU jednat s Ruskem? Jak se v Evropě šířila odnož tak zvaného Islámského státu, proti které zasáhla policie? A jak má nové unijní pravidlo zjednodušit vracení zboží v e-shopech?

Kam dospěl unijní summit v debatě o rozpočtu a proč se státy přou to, kdo by měl za EU jednat s Ruskem? Jak se v Evropě šířila odnož tak zvaného Islámského státu, proti které zasáhla policie? A jak má nové unijní pravidlo zjednodušit vracení zboží v e-shopech? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce obcí v Evropě – konkrétně je to 6258. Takto rozdrobený systém samospráv je podle mnohých odborníků neefektivní. „Roztříštěnost státní správy podvazuje růst regionů. Vidíme obrovské rozdíly – tam, kde starosta nebo hejtmanka pracují dobře, regiony šlapou, zatímco jiné zaostávají,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Co obsahuje memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které má otevřít cestu k mírové dohodě? Proč chtějí Spojené státy přezkoumat přítomnost svých vojsk v Evropě? A co znamená zvolení Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku?

Çdo mëngjes zgjohuni me “Wake Up”, programi i njëkohshëm radio-televiziv i “Top Channel” e “Top Albania Radio”, në thelb ka përcjelljen e informacionit më të nevojshëm për mëngjesin. Në “Wake Up” gjeni leximin e gazetave, analiza të ndryshme, informacione utilitare, këmbimin valuator, parashikimin e motit, biseda me të ftuarit në studio për tema të aktualitetit, nga jeta e përditshme urbane e deri tek arti dhe spektakli si dhe personazhe interesantë. Zgjimi në “Wake Up” është ritmik dhe me buzëqeshje. Gjatë tri orëve të transmetimit, na shoqëron edhe muzika më e mirë, e huaj dhe shqiptare. 

Co obsahuje memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které má otevřít cestu k mírové dohodě? Proč chtějí Spojené státy přezkoumat přítomnost svých vojsk v Evropě? A co znamená zvolení Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku?

Od nahrávání v podzemních krytech až po třetí nejsledovanější dětský veřejnoprávní program v Evropě. Kristýna Volná a Marek Němec vzpomínají na divoké začátky Déčka i úskalí dnešní tvorby pro děti.Podcast Kavky moderují Jana Peroutková a Kateřina Pantovič. 

Co obsahuje memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které má otevřít cestu k mírové dohodě? Proč chtějí Spojené státy přezkoumat přítomnost svých vojsk v Evropě? A co znamená zvolení Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci.

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vietnamské metropoli Hanoji navštívíte místo, kde vám natočí české pivo a ke guláši hraje kapela písně skupiny Olympik. Nedaleko Bělehradu se seznámíte s životem Keltů, kteří kdysi vládli Evropě. A dostanete se i pod skalní stěnu El Capitán, kterou dvakrát za jeden týden - jako pátý na světě - vylezl český student umění František D?Agostino.

Na kuchyňském stole 3D tiskárna, která vyrábí součástky k bojovým dronům. Tak vypadají po ruské invazi tisíce ukrajinských domácností – ať už přímo na Ukrajině, nebo různě po Evropě. A jejich práce má výsledek: ukrajinské drony dokážou zasazovat ruským silám citelné údery. Proč to tedy nedávno sarkasticky komentoval šéf německého koncernu Rheinmetall a s jakými reakcemi se setkal? A jak válečnou Ukrajinu pomáhala řídit věštkyně Veronika z Kyjeva?

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.

Z kouče po sedmdesátce a bez angažmá se během tří let stal trenér národního týmu na mistrovství světa, který má na kontě několik úspěchů v pohárové Evropě. „Trénovat národní mužstvo je největší pocta a čest,“ říká hrdě. V 74 letech asi ani nečekal, že by taková nabídka mohla přijít. Po Karlu Brücknerovi se stal teprve druhým trenérem, který dovedl národní tým na MS. „Máme v hlavách, že se nejedeme zúčastnit, ale že se chceme z naší těžké skupiny probojovat!“

Brno se stane dějištěm historického momentu, blahořečení prvních českých mučedníků z dob komunistického režimu. Kým byli kněží Jan Bula a Václav Drbola, kteří se stali obětmi inscenovaných soudních procesů v padesátých letech? V této Brněnské jedenáctce vám povíme nejen o jejich příběhu. Ale i o tom, co památkáři řekli na moderní zastřešení hradu Špilberk, nebo na velké plány Zbrojovky postavit si u Brna prý největší fotbalovou akademii ve střední Evropě.

„To, co se stalo nám, nebo dalším státům ve střední, východní a v jihovýchodní Evropě, se mělo stát Rusku, tedy že se Rusko podřídí západním centrům. Tedy, že vydá své nerostné bohatství, že se otevře přílivu jak politického, tak hospodářského vlivu, že se víceméně nechá Západem zprivatizovat, a především přestane být velmocí, která by se mohla bránit, nebo konkurovat Západu“, říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Slavia rozjela přestupové šílenství a Sparta?