Podcasts about evrop

Na Kanárských ostrovech se nevyskytují některé nemoci nebo škůdci, kteří dřív decimovali vinařskou úrodu v Evropě. Je tam tak možné pěstovat starobylé odrůdy vína, které už v evropských zemích nenajdete. Pouštní podnebí ale přináší jiné výzvy. Na Lanzarote se proto víno pěstuje v sopečném popelu. A když chtějí víno nebo i jiné plodiny pěstovat jinde, popel na pole navážejí. Bez něj to totiž nejde.

Na Kanárských ostrovech se nevyskytují některé nemoci nebo škůdci, kteří dřív decimovali vinařskou úrodu v Evropě. Je tam tak možné pěstovat starobylé odrůdy vína, které už v evropských zemích nenajdete. Pouštní podnebí ale přináší jiné výzvy. Na Lanzarote se proto víno pěstuje v sopečném popelu. A když chtějí víno nebo i jiné plodiny pěstovat jinde, popel na pole navážejí. Bez něj to totiž nejde.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politici by neměli být užiteční idioti oligarchů,“ říká protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, který po letech v zákulisí politiky vydal knihu Kauza Česko. V ní shrnuje zkušenosti z doby, kdy sledoval, jak se hraje o miliardové zakázky, zatímco veřejnost vídala jen hemžení na povrchu. Chtěl prý ukázat, kdo jsou ti skuteční režiséři a scenáristé moci, kteří tahají za nitky, ale zároveň nabídnout naději, že se s tím dá něco dělat. „Nemusíme se smířit s tím, že budeme marnit potenciál téhle země,“ dodává s tím, že bychom po politicích měli chtít co možná nejvíce. Za největší problém považuje českou oligarchii - skupinu lidí, kteří získali obrovské finanční prostředky během privatizace a dnes si mohou koupit takřka kohokoliv. Připouští, že mezi politiky vidí i poctivé hráče, ale dodává: „Po osmdesáti procentech těch poslanců nezůstane vůbec nic. Oni to prostě jenom odsedí ty čtyři roky. A nemají z toho ani špatný pocit.“ Mluví proto o potřebě „druhé polistopadové republiky“, tedy symbolického zlomu, kdy si řekneme, které instituce posílit, které zrušit a jak zemi znovu nastavit. Změnu ale podle něj mohou přinést jen politici, kteří odmítnou hrát starou hru. „Přestanou chtít být těmi užitečnými idioty a budou dělat takové kroky, které budou zužovat prostor pro to, aby si z Česka a z veřejných rozpočtů pořád dělal někdo cedník,“ nabádá expert. Ondráčka také mluví o selhání Fialovy vlády, ale i její nepřipravenosti a kritizuje, že nedoručila žádnou reformu ani deagrofertizaci. Návrat Andreje Babiše považuje za důsledek selhání slabých soupeřů. „Babiš je silný, protože ti druzí jsou slabí. A paradoxně teď může působit jako jediný dospělý v místnosti,“ říká Ondráčka k plánům na společný kabinet s SPD a Motoristy. Zároveň si ale nemyslí, že by Babiš vedl Česko směrem k Rusku. „Velmi dobře ví, že Rusové faktury neplatí,“ vysvětluje expert s tím, že šéf hnutí ANO si je vědom, že svůj byznys dělá v Evropě. Jak podle Davida Ondráčky skutečně funguje zákulisí české politiky? Proč si většina poslanců svůj mandát „jen odsedí“? Kde přesně se v Česku ztrácejí miliardy a jak by mohl vypadat systém, který by to změnil? I to se dozvíte v rozhovoru.

Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu? O tom všem hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované tentokrát osamělý Lukáš Novosad s jazykovědkyní z Varšavské univerzity Milenou Hebal-Jezierskou, která právě neologismy (tedy nová slova) mezi polštinou, češtinou a slovenštinou zkoumá.Úvod epizody přináší skoro až slovníkový přehled nových polských slov spojených zejména s mateřstvím. Slova jako „bezkidka“ či „madka“, která usilují pojmenovat tendenci vlastního hrdého a svobodného rozhodnutí nemít děti a nevnímat to příznakově jako něco negativního. Jsou to pokusy zachytit zřetelný společenský rys naopak pozitivně či přinejmenším neutrálně. Takových slov je ale samozřejmě mnohem více, některá jsou úspěšnější a stávají se novým standardem, jiná jsou úspěšná méně a patrně se neuchytí. Zajímavé je, že čeština tak výraznou tendenci inovovat svůj mateřský slovník prozatím nemá, protože nutkání nemít děti je tu nižší než v Polsku. Slovenština je v tomto směru dokonce řečí úplně prostou, neboť slovenská společnost novým rodinným trendům propadá na slovanském západě prozatím nejméně.Chybějí-li děti, nechybí ovšem nutkání uplatnit mateřské city – aťsi náhražkou. A tak se polská společnost nenápadně stala skoro evropským šampionem v psím chovatelství. Poláci jsou po Angličanech aktuálně druzí nejvášnivější pejskaři na kontinentu (Češi v tomto směru o sobě mají mylné představy). Psi samozřejmě nahrazují děti, což se projevuje také v jazyce. Místo pojmu mateřství se objevuje třeba (v českém překladu) „psateřství“. Místo syna je „psyn“, místo dcery (polsky córka) je „psórka“. Existují ale také pojmy pro psí mateřskou dovolenou. Nic z toho v češtině prozatím nemáme, jelikož tendence v sousedním blízkém jazyce nevnímáme, protože mu nerozumíme. Co ale není, může být, což dokládá slovník političtější, spojený v polštině se zákazy potratů, vzezřením žen či jejich politickýmukotvením. V této rovině už se projevují nápadné shody mezi polštinou a češtinou, které dokládají, že podobné jazyky mají stejné věci tendenci taky podobně řešit.Druhá část epizoda se zabývá tím, jak se polština vyrovnává s novými genderovými identitami, jak se její postupy liší od češtiny a v čem s ní naopak shodují. Polština je na tomto poli rozvinutější než čeština, dokonce má i webový portál, který nové zkušenosti přehledně a souhrnně řeší a který si vydobyl renomé a jistou společenskou autoritu: jde o web „zaimki.pl“. Aneb konečně podcast, který přináší úplně nové informace.

I v Evropě je v některých zemích zdravotní péče nákladná. Česká asociace pojišťoven proto doporučuje nespoléhat se jen na průkaz pojištěnce.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sváteční speciál #254 je nabitej víc než sektor hostů!

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se postupně propracovává k převzetí moci a nejen tuzemští pozorovatelé přemítají, jak se jeho pravděpodobný nástup promítne v postojích Česka v Evropě. Oteplování vzájemných vztahů očekává hlavně slovenský premiér Robert Fico, z něhož se stal hlasitý kritik Evropské unie a údajného „diktátu“ Bruselu. Vydá se Babiš slovenskou cestou?Pozicím Česka a Slovenska vůči Evropě se podcast 5:59 věnoval v debatě pořádané v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Na Inspiračním fóru jsme spolu s publikem debatovali se zpravodajkou Českého rozhlasu v Bruselu Zdeňkou Trachtovou a sociologem Dominikem Želinským ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Končící vláda u Evropské komise vyjednala zmírnění dopadů systému ETS2, tedy emisních povolenek pro benzín, naftu a vytápění domů. Je to úspěch? Andrej Babiš i další strany vznikající koalice ale opakují, že systém nezavedou. Co s tím? A mohl Petr Fiala nyní v Bruselu zablokovat další část Green Dealu, jak Babiš tvrdí? Vysvětlujeme taky Trumpovu velkou otočku v jeho přístupu k Putinovi. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

„Takhle hloupí lidé už v Evropě nejsou,“ říká na adresu Donalda Trumpa bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek. Podle něj má ruský prezident Vladimir Putin nad tím americkým navrch. „Slyšel jsem jednoho ukrajinského kolegu přirovnávat to zamražení: Trump je bezpečně uklizený v mrazáku a vždy, když se začne ohřívat a mohl by něco dělat, tak ho Putin dostane zase do mrazáku zpátky,“ glosuje v pořadu Osobnost Plus.

„Takhle hloupí lidé už v Evropě nejsou,“ říká na adresu Donalda Trumpa bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek. Podle něj má ruský prezident Vladimir Putin nad tím americkým navrch. „Slyšel jsem jednoho ukrajinského kolegu přirovnávat to zamražení: Trump je bezpečně uklizený v mrazáku a vždy, když se začne ohřívat a mohl by něco dělat, tak ho Putin dostane zase do mrazáku zpátky,“ glosuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco se chystá jednání koalice ochotných, schůzka prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti byla zrušena. „Ruská strana jasně deklarovala, že její cíle ve válce na Ukrajině jsou stále stejné. Americká strana neměla důvod se tohoto setkání účastnit. Už nejde jenom se potkat, legitimizovat ruskou moc, ještě navíc v Evropě, kam by teoreticky prezident Ruské federace vůbec neměl ani vstoupit, a následně říct, že se nic nestalo,“ vysvětluje Vlastislav Bříza.

Oznámený prodej většinového podílu v německém farmaceutickém obrovi Stada je jeden z největších dealů letošního roku v Evropě. Dotýká se i Česka, kde má firma od roku 2020 strategicky důležitý závod. Jak se do něj prodej firmy promítne? A co divokého se děje na minimálně regulovaném trhu s doplňky stravy? O tom ve Forbes Byznys Podcastu hovoří CEO Stada Česká republika Martin Šlégl. Jaký vhled do zdravotního stavu Čechů a jejich životního stylu poskytují data? Jak se bude dělat farmaceutický byznys ve světě celních válek? A zaplaví Česko levné čínské léky? To všechno se dozvíte ve Forbes Byznys Podcastu.

Pětičlenná kapela Island Mint zvítězila v roce 2023 v hudebně exportním projektu Czeching. Od té doby sbírá jednu zkušenost s živým vystupováním za druhou. „Mezi vydáním první desky a desky Slun jsme objeli velké množství koncertů po celé Evropě. Strávili jsme spolu hodně času v dodávce a taky s lidmi, kteří poslouchali naše vystoupení. Nová deska je tak hodně o zvěčnění zvuku, který máme na živých koncertech,” popisuje Honza Podskalský z Island Mint.

Evropští lídři jednají o další finanční podpoře Ukrajiny. Také USA uvalily nové sankce na ruské ropné společnosti Lukoil a Rosněfť s cílem přiblížit se mírové dohodě na Ukrajině. Je to dostatečný tlak? „Donald Trump se musí vymanit z područí Vladimira Putina, který ho má v hrsti. Uvalení sankcí je ale významný posun,“ říká europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Sankce by měly smysl pouze s účastí Číny a Indie, což se nestane,“ namítá europoslanec za Stačilo! Ondřej Dostál.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pětičlenná kapela Island Mint zvítězila v roce 2023 v hudebně exportním projektu Czeching. Od té doby sbírá jednu zkušenost s živým vystupováním za druhou. „Mezi vydáním první desky a desky Slun jsme objeli velké množství koncertů po celé Evropě. Strávili jsme spolu hodně času v dodávce a taky s lidmi, kteří poslouchali naše vystoupení. Nová deska je tak hodně o zvěčnění zvuku, který máme na živých koncertech,” popisuje Honza Podskalský z Island Mint.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Síla jako nová měna. O tom je letošní shiftsprague.com. Návrat tvrdé síly do geopolitiky, konec éry soft power. Má Evropa ještě vůbec páky, jak ovlivňovat svět? Mluvíme o AI, která přepisuje investiční strategie, i o českých investorech, kteří expandují po světě. Co dnes znamená být silný? Ekonomicky, technologicky i politicky. Na pódiu se potkají Sebastian Kurz, Morgan Housel, Jiří Šmejc, Kyla Scanlon nebo Victoria Baker-Duly z Goldman Sachs. Soutěž o vstupenky:Napište nám roadmapu k silnější Evropě. V bodech, nápadech nebo myšlenkách. Sdílejte ji na sítích, označte nás a e15. Hrajeme o 4 Platinum a 4 Gold vstupenky na letošní SHIFTS, včetně VIP večeře se speakery. 

Kytary.cz, jeden z největších e-shopů s hudebními nástroji ve střední Evropě, prošly zásadní proměnou obchodního oddělení. Po stagnaci po covidu se vedení rozhodlo přehodnotit celý systém práce obchodního oddělení. Tento krok výrazně zvýšil efektivitu, zjednodušil spolupráci napříč firmou a ulevil přetíženým zaměstnancům. Transformace přinesla nejen lepší výsledky, ale také vyšší spokojenost a motivaci uvnitř týmu. Hosty rozhovoru byli Tomáš Wojcik a Tomáš Mrázek. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Náš první kronikář a mimořádná postava českých dějin i české literatury. Kosmas (asi 1045 – 21. 10. 1125) studoval nejen na katedrální škole při pražském kostele sv. Víta, ale i v Lutychu a patrně i jinde v Evropě. V roce 1099 byl v Uhrách vysvěcen na kněze, což se na konci 11. století nevylučovalo se stavem manželským. S manželkou Božetěchou měl prokazatelně syna Jindřicha a neprokazatelně snad ještě jednoho syna nebo dceru. Kromě literáta byl také zdatným diplomatem.

Náš první kronikář a mimořádná postava českých dějin i české literatury. Kosmas (asi 1045 – 21. 10. 1125) studoval nejen na katedrální škole při pražském kostele sv. Víta, ale i v Lutychu a patrně i jinde v Evropě. V roce 1099 byl v Uhrách vysvěcen na kněze, což se na konci 11. století nevylučovalo se stavem manželským. S manželkou Božetěchou měl prokazatelně syna Jindřicha a neprokazatelně snad ještě jednoho syna nebo dceru. Kromě literáta byl také zdatným diplomatem.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha je třetí nejméně dostupná metropole v Evropě. Na vlastní bydlení je potřeba 180 průměrných platů, tedy zhruba 15 let spoření.

Sedmá epizoda podcastu „V producentské dílně“ vznikla na velmi netradičním místě. Milan Cimfe mě pozval do své obytné dodávky, která je vybavená vším potřebným pro natáčení podcastu. A musím říct, že když jsem pak slyšel výsledný zvuk, okamžitě mi došlo, že tenhle člověk prostě umí vykouzlit perfektní zvuk kdykoli, kdekoli a s jakýmkoli vybavením. No a když má po ruce technologie svého domácího studia Sono Records, tak se dějou věci. Na seznamu kapel, se kterými Milan spolupracoval, najdete spoustu velkých jmen: Kabát, Čechomor, Divokej Bill, Lucie, Pražský výběr, Iva Bittová, Lenka Dusilová, David Koller nebo Clarinet Factory. A to je jen velmi zkrácený výčet. Milan stál u zrodu nahrávek, které se staly součástí české hudební historie a které mnozí z nás poslouchají už desítky let. Zároveň ale rozhodně nežije z minulých úspěchů. Kromě své zvukařské a producentské práce je aktivním muzikantem, rád cestuje a pravidelně se věnuje živému zvučení, v těchto dnech s kapelou Pražský výběr. Neustále hledá nové výzvy, učí se nové věci a, jak sám v podcastu zmiňuje, i po pětatřiceti letech v oboru má pocit, že je teprve na začátku svého průzkumu světa zvuku. „Produkovali jsme v době, kdy se slovo producent v ČR ještě nepoužívalo,“ říká Milan Cimfe. Milan Cimfe nemohl mezi hosty Producentské dílny chybět, byl to totiž on a jeho kolega Pavel Karlík, kteří stáli u samotných počátků hudební produkce u nás. A tím jsme celý rozhovor zahájili. Bavili jsme se o jeho zvukařských i producentských začátcích, o tom, jak náročné bylo natáčení na pás bez vymožeností a berliček dnešního digitálního záznamu a editace. Milan mi vysvětlil, co jsou takzvané Radiohead moments a jak důležité je mít řemeslo dokonale zvládnuté, aby technické překážky nebrzdily kreativitu při práci s kapelou. Mluvili jsme o tom, jestli je jako producent přísný, a dostali jsme se i ke konkrétní spolupráci s kapelou Trautenberk. Jeden den Zdeněk Liška a druhý den Kabáti Milanův žánrový záběr je obrovský a ta pestrost je jedna z věcí, kterou má na svojí práci nejraději. Milan v rozhovoru vyzdvihl také práci svého kolegy Pavla Karlíka, který má zásluhu na mimořádné technické kvalitě studia Sono a na tom, že se z něj stalo jedno z nejlépe vybavených nahrávacích míst ve střední Evropě. Právě díky jeho preciznosti, zkušenostem a neustálé snaze posouvat hranice zvuku dokáže Sono držet krok se světovou špičkou. Ptal jsem se Milana, jak pracuje při nahrávání se zvukem elektrických kytar. V závěru jsme se bavili o tom, co by poradil mladým lidem, kteří se chtějí živit zvukem nebo hudební produkcí. Když jsem editoval tuhle epizodu, uvědomil jsem si, že vlastně není co vystřihnout. Každá minuta našeho povídání měla svůj smysl, každá Milanova odpověď v sobě nesla obrovský kus zkušenosti, nadhledu a humoru. Bylo by mi líto cokoli zkracovat, i proto je sedmá epizoda o něco delší než ty předchozí. Rozhovor s Milanem plynul naprosto přirozeně, jako bych se bavil se starým známým. Měl jsem pocit, že bych s ním mohl mluvit ještě hodiny o zvuku, hudbě, o řemesle i o životě kolem studia. A právě proto vás chci pozvat k poslechu celé epizody. Udělejte si chvíli klidu, pusťte si ji v autě, při cestě do práce nebo jen tak doma na sluchátka. Věřím, že vás rozhovor s Milanem vtáhne stejně jako mě a že si z něj odnesete nejen zajímavosti o světě nahrávání, ale i třeba kus inspirace k vlastní tvorbě.

V tomto týdnu vyšla poslední běžná servisní aktualizace pro Windows 10. Po deseti letech končí jejich podpora a domácnosti je mohou ještě rok používat bezpečně, když se zaregistrují k odběru dodatečných bezpečnostních aktualizací. Microsoft do rozjitřené situace vhodil svou vizi ohledně integrace AI do Windows 11. Pilně pracuje na agentech, které zautomatizují používání počítače. Zorganizují nám soubory, vyřídí za nás e-maily. Copilot bude číst obrazovku a Microsoft sází na přirozené ovládání hlasem. Jenže nové funkce ještě ani nezačal testovat, prý víc ukáže na konferenci v listopadu. Petr nechápe, proč by teď měl mít radost z toho, co nás čeká kdovíkdy. Očekává, že nové funkce zkraje ani nebudou dostupné v Evropě, natož v češtině. Detailů známe minimum. Petr bude mít radost, až si AI funkce bude moct sám vyzkoušet. Kuba s ním nesouhlasí a podceňuje důležitost tématu ukončení podpory Windows 10, protože on sám dávno přešel na Windows 11. A je rád, že Windows mají zase vizi. 00:00 – Covid v redakci 01:12 – Roboti na Alze 03:30 – Chceme víc Alzaboxů 04:58 – Konec Windows 10 12:11 – Agent Copilot pro Windows 11

Většina parlamentních stran slibuje, že nový systém emisních povolenek ETS2 změní nebo zcela odmítne. „Radikální odmítnutí znamená, že nás bude jenom pár v Evropě, pokud nebudeme sami,“ varuje spoluautor nové studie o dopadu emisních povolenek, ekonom Miroslav Zámečník. „Co je zdaleka nejrozumnější, je dohodnout se v rámci Unie na tom, že to zastropujeme na 45 eur,“ dodává. Je důvod se bát masivního zdražování? A koho se nový systém dotkne nejvýrazněji?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hnutí ANO, SPD a strana Motoristé sobě začaly jednat o programu své budoucí vlády. Kdo stane v čele jednotlivých ministerstev, chtějí vyřešit až poté. „Všichni nominanti Motoristů jsou stále ve hře,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti předseda poslaneckého klubu strany Boris Šťastný s tím, že personálie partaj dál nekomentuje. „Od roku 1945 se v Evropě s nácky nikdo nebaví,“ kritizuje předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová možnou nominaci Filipa Turka.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel se zatím při vyjednávání o budoucí vládě Andreje Babiše (ANO) drží Ústavy, přesto ho mnozí kritizují. Přitom nejde jen o skandály Filipa Turka (za AUTO) a státní rozpočet. Jaké cíle má Rusko v Evropě podle německé rozvědky? A na jakého krále čeká Gaza? Nelegální trh s tabákem podle Jindřicha Vobořila roste a stát přichází o miliardy. O tom všem uslyšíte v Názorech a argumentech, které moderuje Kamila Pešeková.

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejhůře dostupným bydlením v Evropě a navíc se propadá i v žebříčcích sledujících jeho kvalitu. Nejvíc na to doplácejí lidé s nízkými příjmy a čím dál častěji popisují znepokojivé příběhy také studenti a studentky. „Rozčiluje mě, že se u bytové politiky tváříme, jako by šlo jen o čísla. Ne, jsou to životy, které můžeme ztratit,“ říká ve Studiu N novinářka a publicistka Táňa Zabloudilová.  Podle Zabloudilové je nejvyšší čas změnit daňový mix a zkusit dravější modely, které by mohly krizi bydlení zmírnit. „Pokud se s tím nezačne něco dělat, ještě víc se projeví to, co teď vidět nechceme – že jsou lidé frustrovaní. A je to pochopitelné. Často nemají jinou možnost než pracovat nonstop za alarmujícím způsobem nízkou mzdu. V Česku je příliš vysoké daňové zatížení zaměstnanecké práce. Měli bychom méně danit práci a víc majetek,“ říká v podcastu.   Situaci s bydlením považuje za nelítostnou a tvrdí, že je to do jisté míry důvod vzestupu krajní pravice: „V Německu už existují výzkumy, které ukazují, že AfD má větší podporu tam, kde jsou větší problémy s bydlením. Lidé odevzdávají příliš velkou část svých příjmů za střechu nad hlavou, nežijí tak, jak si představovali v mládí, a často žijí ve strašné nejistotě.“ Zanedbaný problém se podle novinářky výrazně projevuje na studentském bydlení. „A to se rozhodně nebude zlepšovat,“ říká. „Kolejí je málo, jsou drahé, a spolubydlení vyjde ještě dráž. Média už popsala řadu varovných příběhů – třeba studenty Mendelovy univerzity, kteří bydlí v karavanu, protože na ně nezbylo místo na kolejích. Nedokážu si představit, jak se tam dá žít, když začne mrznout. A pak tu máme Strahov a jiné koleje, kde mají štěnice. Člověk usne, začnou po něm běhat štěnice a nikdo mu s tím nepomůže,“ popisuje. Proč jsme se dostali do tak špatné situace? Jaké přístupy by pomohly bídnou situaci nastartovat? V čem podle ní Češi uvěřili developerské propagandě? A co se stane za deset let, pokud politici nezačnou bytovou krizi řešit výrazně rychlejším tempem? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Úrokové sazby jsou jedním z nejdiskutovanějších

Co je Filip Turek zač, nebylo žádné tajemství. Politici z bývalé pětikoalice se ale jen pohoršují, místo aby využili možnosti, kterou mají, a do sestavování vlády razantně promluvili. Zvlášť když v Evropě právě teď vzniká systém, který do členských zemí přivede miliardy. Česko o ně ale vlastním rozhodnutím nejspíš přijde. A vysvětlujeme i to, že stoupla pravděpodobnost, že v roce 2035 nakonec nedojde na úplný zákaz nových aut se spalovacím motorem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Čeští komentátoři většinou tvrdí, že Babiš se nebude snažit Evropskou unii rozvracet ani blokovat její rozhodnutí jako to dělá třeba maďarský premiér Viktor Orbán. Poukazují přitom na Babišovy obchodní zájmy v Evropě.

„Když jsem začala s provozem reuse centra v Českých Budějovicích, tak jsem se v tom tématu cítila úplně sama. Vůbec mě nenapadlo, že je to v Evropě takový fenomén. S ostatními prodejci jsme pak zjistili, že jsme jediná evropská země, která nemá zastřešující organizaci pomáhající centrům s efektivitou nebo měřením svého dopadu,” říká zakladatelka České federace nábytkových bank a reuse center Dana Kalistová.

Volby 2025 - Češi si zvolili slovenského spasitele. S Motoristy se v nejvyšší politice opět zjevuje duch Václava Klause. Proč to nakonec nestačilo. Babišovo vítězství v českých volbách vyvolává v Evropě obavy. Rusko provokuje. Protože chce. A může. Za Ivanem Klímou

„Nejsme ve válce, ale také už nežijeme v míru,“ těmito slovy charakterizoval německý ministr obrany Pistorius bezpečnostní situaci v Evropě. A dodal, že budoucí bitvy nezačnou velkým třeskem, ale možná jen kliknutím myši nebo stěží postřehnutelným bzučením dronu.

Evropští lídři v Kodani narazili na Orbánovu zradu a nepřišli zatím na to, jak ji obejít. Povinností prezidenta je hlídat hranice politického extrému. Jackpot už občané České republiky vyhráli. USA fungují v nouzovém fiskálním provozu, hrozí ekonomický chaos. Olympijská paradigmata.

Velká část neformálního středečního jednání premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie v Kodani byla věnována tomu, jak posílit pomoc bojující Ukrajině, kterou většina z nich považuje za první linii v konfrontaci s agresivním Ruskem. Narazili přitom, jak se dalo čekat, na odpor Viktora Orbána. A nepovedlo se jim najít žádné legální cesty, jak tento vzdor neutralizovat nebo obejít.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

Slovensko ve své ústavě nově zakotví svrchovanost země ve věcech národní identity, a to včetně kulturně-etických otázek nebo uznávání striktně dvou pohlaví, tedy muže a ženy. Koncem minulého týdne prošly změny závěrečným hlasováním, a to i přesto, že ke změně ústavy je v sousední zemi potřebná třípětinová většina, kterou vládní koalice Roberta Fica nemá. Připojili se k ní ale i někteří opoziční poslanci. Jak v nové epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný, schválení změn bylo šokující: „Zdálo se, že dělící čáry mezi opozicí a koalicí jsou takové, že není možné, aby prošla takováto změna ústavy. Sám jsem to ještě v pátek, kdy se hlasovalo, nečekal. Nechtělo se mi věřit, že by Slovensko bylo tak hloupá země, aby něco takového prošlo," říká s tím, že jedno jediné hlasování rozbilo Slovensko hned na třech úrovních: „Část lidí se cítí vyškrtnutá, odmítnutá. Slovensko najednou zpochybnilo svoji evropskou souvislost a účast v Evropě. A ještě i opozice ztratila nějaký společný bod. To je něco, co se Ficovi podařilo. Až šokujícím způsobem," uzavírá. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery doplňuje, že pro sousední stát to znamená začátek konce členství v Evropské unii. Jak reálná je tato hrozba? Co přesně se má ve slovenské ústavě změnit? Může se něco podobného stát i v Česku? A jsou namístě obavy z diskriminace menšin po nadcházejících sněmovních volbách? Moderuje Zuzana Machálková.

Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.

Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy otevřela naučnou stezku „Plzeň lékařská: Stezka za snem, který se proměnil ve skutečnost“. Stezka vznikla u příležitosti 80. výročí založení fakulty a její panely mapují cestu, kterou fakulta od svého vzniku v roce 1945 městem prošla – od prvních improvizovaných prostor až po vybudování jednoho z nejmodernějších univerzitních kampusů v Evropě.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Klavichordů se v Evropě moc nedochovalo. Tento patřil olomouckému nakladateli a mecenáši Romualdu Prombergerovi. Díky jeho salonu se nástroj dostal až do domácnosti ilustrátora Adolfa Kašpara.

Málokterý mýtus se v české debatě drží tak sveřepě, jako že máme nejméně chudých v Evropě. Pravděpodobně je to i tím, že skutečně takový žebříček, nadto od renomovaných statistiků z Eurostatu, existuje. Z jakých důvodů se takto zavádějící statistika ještě vůbec počítá, se těžko domýšlet. Předmětem nejen tuzemské kritiky je každopádně už delší dobu a její nesmyslnost nyní nad vší pochybnost dokázal korigující přepočet výzkumníků z PAQ Research.