Podcasts about evrop

Evropa včetně Česka finišuje způsob, jakým chce po skončení současné války pomoci bránit Ukrajinu. Je to ale opravdu reálné? Nastává taky pohyb ohledně ETS2, tedy plánovaného zpoplatnění emisí z budov a aut. Co se chystá? A vysvětlujeme i vývoj ohledně toho, o kolik budeme muset snížit emise k roku 2040. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Málokterý mýtus se v české debatě drží tak sveřepě, jako že máme nejméně chudých v Evropě. Pravděpodobně je to i tím, že skutečně takový žebříček, nadto od renomovaných statistiků z Eurostatu, existuje. Z jakých důvodů se takto zavádějící statistika ještě vůbec počítá, se těžko domýšlet. Předmětem nejen tuzemské kritiky je každopádně už delší dobu a její nesmyslnost nyní nad vší pochybnost dokázal korigující přepočet výzkumníků z PAQ Research.

Jsou mladí a nespokojení. Odmítají migraci a to, co označují za diktát Bruselu a LGBT propagandu. Hned několik voleb ukázalo, že pravicově extrémní, populistické či radikální strany získávají stále větší přízeň mladých lidí. Příčiny tohoto fenoménu ve střední Evropě zkoumáme v 5:59 s částí autorského týmu reportážní série Radikální přitažlivost.Hosté: Anna Hrdinová a Kateřina Motyčková - redaktorky zahraniční rubriky Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rusko spouští svou vlastní aplikaci na posílání zpráv. Jmenuje se Max. Proč to dělá a je dobrý nápad ji vyzkoušet? „Rozhodně by nebyl dobrý nápad ji používat, ani kdyby to v Evropě šlo, což nejde.“

Málokterý mýtus se v české debatě drží tak sveřepě, jako že máme nejméně chudých v Evropě. Pravděpodobně je to i tím, že skutečně takový žebříček, nadto od renomovaných statistiků z Eurostatu, existuje. Z jakých důvodů se takto zavádějící statistika ještě vůbec počítá, se těžko domýšlet. Předmětem nejen tuzemské kritiky je každopádně už delší dobu a její nesmyslnost nyní nad vší pochybnost dokázal korigující přepočet výzkumníků z PAQ Research.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na návštěvě v Radiodiagnostickém oddělení Nemocnice v Jablonci nad Nisou. Radiodiagnostické oddělení v jablonecké nemocnici uvedlo do provozu před dvěma lety nejmodernější CT ve střední Evropě. Hodinu před polednem nás oddělením provede primář Jaromír Frydrych. Dozvíme se, kolik pacientů denně vyšetří, nakolik je moderní CT šetrné k pacientům a jakou roli při vyšetření hraje umělá inteligence.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

Pastinák setý, lidově pastiňák, se v minulosti používal v české kuchyni mnohem víc. Patří totiž mezi nejstarší jedlé kořeny pěstované v Evropě. Do 18. století to byla jedna z nejdůležitějších potravin.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jan Dobrovský se po dvou letech vrátil na rozhovor a znovu přinesl svůj skeptický pohled na svět. „Jsem teď čerstvě důchodce, takže mám celý život před sebou. Jsem skeptik celý život a bohužel ve značném počtu případů se mi ta skepse vyplácí,“ říká podnikatel a podcaster hned v úvodu. Podle něj žijeme ve „válečném stavu“ – ne v podobě světové války, ale ve světě, kde „mnoho zemí je v horkém konvenčním konfliktu a ty ostatní jsou v moderním soft konfliktu“. Pandemie podle něj jen urychlila pocit nejistoty a ukázala, že jsme politicky i společensky nepřipravení. Politika se podle něj vyprázdnila a je dnes postavená na marketingových tricích, nikoli na obsahu toho, co chce politik dosáhnout. Mluvili jsme také o únavě z demokracie. Dobrovský říká, že lidé ztrácejí naději a hledají vůdce, který zjednoduší cíl v jedno – „postarám se o vás“. I kdyby šlo o sliby nesplnitelné nebo o člověka, který je zločinec, část společnosti je ochotná mu věřit, protože „má aspoň chuť bouchnout do stolu“. Demokracie je ale podle něj ze své podstaty nejistota – je to množství debat, dohod a kulturních válek. „A to je pořád jenom nejistota,“ tvrdí. Velká část rozhovoru se věnovala nadcházejícím volbám a pocitu, že není koho volit. Dobrovský rozumí frustraci, ale odmítá rezignaci na účast: „Když někdo nemá ani chuť zabývat se tím, kdo na kandidátce je, a nejde volit, tak se vlastně nestará o nic a je spoluviníkem toho stavu, který pak vznikne.“ Kritizuje i agresivní předvolební rétoriku, která podle něj posouvá politickou kulturu někam, kde jsme ještě nebyli. Mluvili jsme ale i o kandidatuře bývalého hudebníka J.A.R. Oty Klempíře a o morálce. Pokud jde o jeho spolupráci s StB, Dobrovský říká, že selhání je lidské, ale není lidské si z toho dělat přednost. Podle něj existují obecné principy morálky, jejichž porušení znamená ztrátu důstojnosti. Silná část rozhovoru patřila i situaci v Gaze a podpoře Izraele. „Válka je krutá věc, ale když už k ní dojde, pravidla naší normální civilizace se mění. Musíš se zbavit nebezpečí, protože jinak nepřežiješ,“ myslí si Dobrovský a dodává, že i přes chyby izraelské vlády zůstává země demokratickým právním státem a věří, že válečné zločiny budou následně potrestány. V závěru mluví také o tom, že krize mohou být pro společnost i příležitostí. Připomíná, jak válka na Ukrajině „stmelila nestmelitelné“. Západ ale na druhé straně podle něj hledá spíš pohodlí než odvahu. „Kdyby ale Evropa pomohla vyhrát válku na Ukrajině, tak entuziasmus z vyhrané války posouvá civilizace dopředu. Když válku prohraješ, společnost stagnuje a hledá nové koncepty, protože selhala,“ dodává k tomu, jak málo lidí v Evropě je dnes ochotno bránit svoji vlast. Jak se podle něj dá v dnešním světě hledat naděje? Proč je důležité jít k volbám i tehdy, když máte pocit, že není koho volit? A kde leží hranice morálky v politice i ve válce? Poslechněte si celý rozhovor.

Hlavním tématem této epizody je rozpis největších profesionálních turnajů, které nás čekají v roce 2026. Disc Golf Pro Tour udělala několik změn a můžeme se kromě nových hřišť těšit i na celou novou sérii turnajů – Jomez Series. Co nás ale zajímá nejvíce, je rozpis evropských turnajů, na které se dá i jednoduše docestovat a vidět profíky házet na vlastní oči. Oproti letošku, kdy byly v Evropě 2 Majory a v Česku se konal Elite turnaj, je to bohužel pohoršení si, ale stále nás čekají nějaká zajímavá hřiště. Ještě před rozpisem DGPT jsme se stihli pověnovat Mistrovství ČR amatérů, které proběhlo nedávno na Búřově. Ke konci dílu jsme zabrousili do žebříčků hřišť, které pravidelně vydávají tvůrci aplikace UDisc. Zajímá nás samozřejmě, která česká hřiště jsou ta nejlepší a nejoblíbenější. Podívali jsme se ale i na to, jak si stojí evropská hřiště ve velké konkurenci amerických, a pro vás to může být doporučení, kam po Evropě vycestovat za discgolfem. A mimochodem, porovnali jsme naše hřiště i s těmi slovenskými

Skromný muž, který významně přispěl k rozvoji vědecko-technického potenciálu Brna, přednáší v Evropě, USA, Austrálii, autor více než šedesáti odborných publikací. Působí na Vysokém učení technickém v Brně, je ředitelem Ústavu fyzikálního inženýrství. Jak si představit vědní obor jménem nanotechnologie? Co se děje v mikroprostoru násobně menším, než miliardtina metru? Jak si vedou studenti pana profesora Šikoly ve srovnání se světovou konkurencí? Jak se snáší křesťanská víra s vědou? Jak vnímá moudrý muž, v létě roku 2025, napjatou situaci ve světě? Pana profesora Šikoly se ptá Daniel Ženatý

Od června je novým ředitelem Pražské konzervatoře, jedné z nejstarších hudebních škol v Evropě. „Konzervatoř je absolutně rozhodující. To, co se ve studentech zasadí, se na vysoké škole zpřesní a prohloubí,“ vysvětluje ve Vizitce. Jak se rodí osobitý hudebník a co je pro mladé klavíristy klíčové? Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od června je novým ředitelem Pražské konzervatoře, jedné z nejstarších hudebních škol v Evropě. „Konzervatoř je absolutně rozhodující. To, co se ve studentech zasadí, se na vysoké škole zpřesní a prohloubí,“ vysvětluje ve Vizitce. Jak se rodí osobitý hudebník a co je pro mladé klavíristy klíčové?

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czDo voleb zbývají čtyři týdny, kampaň ozvláštnil i útok holí na Andreje Babiš. „Nikdo nemá být fyzicky napadán, to je jasné. Ale vyhecovaná doba i povaha kontaktní kampaně vede k tomu, že k něčemu takovému může dojít. A když má nespokojený pán v ruce hůl, stane se, že mu ujede,“ říká Jiří Peňás.Budou se v Evropě sledovat všechny zprávy, které si lidé posílají? „České ministerstvo vnitra podle Pirátů přišlo s tím, že nebudeme jenom pro, ale že budeme ti, kdo Chat Control v Evropě prosadí. Aby to bylo hlavním tématem našeho předsednictví EU,“ vysvětluje Martin Weiss. „Ochrana dětí je odporná záminka, jde primárně o kontrolu lidí,“ dodává Dalibor Balšínek.Ve Velké Británii se už za nevyhovující projevy zatýká. „Někdo dostal dvacet týdnů ve vězení za urážlivé vtipy na WhatsAppu. A co bylo na těch memech urážlivé? To je tajné,“ říká Weiss.Na Echo Poradě diskutují Martin Weiss, Jiří Peňás, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Andrej Babiš v této kampani ztratil všechny limity, zisku moci podřizuje vše, tvrdí Věra Jourová, někdejší významná členka hnutí ANO. Po případném návratu k moci si ale podle ní bude Babiš dobře vybírat, do jakých bitev se pustí. Které to budou? Co Jourová říká na výtky, že to Evropská komise, v níž seděla 10 let, přehnala s regulací nebo zelenou politikou? Co slýchávala od českých politiků, když se jich z Bruselu ptala na totéž? A jak je to se vztahem politiků k alkoholu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Snažíme se odtrhnout dvě bojující strany, řekl k vývoji války na Ukrajině předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Míní, že evropské elity hlásají prázdná hesla a „v podstatě jim konflikt vyhovuje“. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) se v reakci na to Vondráčka opakovaně ptala, jaký plán má hnutí ANO v otázce Ukrajiny pro další roky. Politik ANO schytal kritiku i ze strany ministra zahraničí Jana Lipavského. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celý díl najdete na našem Patreonu a HeroHero.Porodnost v Česku klesá: má to stát řešit — a jak? | Aleš Juchelka × Terezie Taeubelová | Insider #256Porodnost v Česku i Evropě klesá — řešení ale existují. Má smysl přímá finanční podpora, nebo spíš systémové změny: dostupné bydlení, zkrácené úvazky, kapacita školek a férové ohodnocení práce rodičů? A jak s tím souvisí kapitálový trh a motivace mladých rodin?Ve třetím díle předvolební série Skin in the game proti sobě sedí Aleš Juchelka, expert na sociální politiku hnutí ANO, a podnikatelka a matka Terezie Taeubelová, kterou můžete znát z podcastu Inbox.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ukrajina mezi obranou a obnovou. Ruský exil o vyhlídkách na válku v Evropě. Proč je vládní zmocněnec Kotlár nebezpečný pro celé Slovensko? Polský prezident Nawrocki není a nebude spojencem Ukrajiny. Je to totiž nacionalista.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.

Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a ex-italský premiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.Podle Kovandy Evropská komise naopak zrychluje tempo Green Dealu, což zvyšuje náklady průmyslu a snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Administrativní zátěž se nezmenšuje, naopak přibývají nové regulace – například směrnice o odlesňování, která ukládá firmám povinnost detailně prověřovat původ komodit, jako je káva či dřevo. „To je další obrovská byrokratická zátěž, kterou čínské či americké společnosti vůbec nemají,“ říká Kovanda.Zásadní zůstává i problém společného financování investic. Fiskálně ukázněné státy jako Německo či Nizozemsko, podle Kovandy, odmítají hlubší dluhovou integraci. Nedůvěra investorů se projevila i tím, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů, popisuje ekonom. Výsledkem je, že EU si půjčuje dráž než jednotlivé členské země.Na setkání v Rimini Draghi znovu varoval, že Evropa ztrácí globální váhu. „Rok 2025 ukazuje, že se zbortila iluze EU o tom, že je světovou mocností,“ uvedl. Kovanda také připomněl, že Spojené státy a Rusko jednají o Evropě bez její účasti – situace, která je v moderní historii bezprecedentní.Draghi, podle Lukáše Kovandy, upozornil i na tlak Washingtonu: Unie se zavázala k nákupům energetických surovin ze Spojených států v hodnotě 750 miliard dolarů, a byť vágně, i k vyšším výdajům na obranu. Podle Kovandy jde o „kapitulaci Evropy“ vůči americkým zájmům.Unie se tak ocitá v paradoxní situaci: místo posilování vlastní ekonomické síly a politické suverenity přijímá další regulace, oslabuje průmysl a zároveň se dostává do stále větší závislosti na USA. Draghiho varovný hlas tak podle Kovandy zůstává aktuální i po roce – jen s tím rozdílem, že realita se mezitím ještě více vzdálila doporučeným řešením.

„Vyvíjíme umělou inteligenci, která pomáhá lékařům lépe identifikovat nálezy na rentgenových snímcích. Carebot je nejrozšířenější AI řešení v medicíně ve střední a východní Evropě. Naším hlavním cílem je, aby se umělá inteligence stala standardem zdravotní péče a aby k ní měl přístup každý pacient,“ popisuje Daniel startup, který založil společně s Matějem Misařem během pandemie COVID-19. Za tento projekt získali prestižní ocenění EY Začínající podnikatel roku 2024. Jak Carebot vznikal, jak funguje v praxi a jaké s ním mají zakladatelé plány do budoucna? Co pro ně znamená ocenění EY Začínající podnikatel roku a jak hodnotí účast v této soutěži?

Na jaře zastavil požár elektrické rozvodny provoz letiště Heathrow v Londýně, v dubnu ochromil obrovský blackout Španělsko, v červenci pak zažilo velký výpadek i Česko. Jak velkým bezpečnostním rizikem jsou kolapsy přenosových soustav?Hostem Ptám se já byl nastupující velvyslanec v Británii Václav Bartuška, který letos v létě po 19 letech skončil na pozici zvláštního zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost. Masivní výpadek elektrického proudu, který zažilo Česko 4. července, trval několik hodin a postihl asi milion odběratelů. Za blackout mohla mechanická závada - roztržení fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. Podrobnější příčiny výpadku se ještě vyšetřují.Podle bývalého zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není vyloučené, že se budou blackouty v budoucnu opakovat: „Máme vysokou míru na nestability v sítích v celé Evropě. Budeme ji mít v příštích letech. To je dáno tím, kam směřujeme: k většímu podílu neřiditelných zdrojů, z velké části obnovitelných. Klesá podíl toho, co se řídit dá, tedy uhlí, zemní plyn, jaderné elektrárny a voda. Takže ano, máme nové situace a budou nové situace. Nepochybně.“Výpadek ovšem může přijít opět až několik let, nebo nemusí po mnoho let dojít na žádný. „Blackout ve Španělsku (letos v dubnu) byl první velký v Evropě po 19 letech. Takže bych rozhodně nikoho nestrašil. Ale vědomí toho, že systém je křehký a že běží velkou část času na 100 procent výkonu i více, to je prostě pravda,“ prohlásil bývalý klíčový muž české energetiky.Václav Bartuška byl do roku 2001 generálním komisařem české účasti na Světové výstavě Expo 2000 v německém Hannoveru. Kromě zvláštního zmocněnce ministerstva poté také v letech 2010 až 2014 pracoval na pozici vládního zmocněnce pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. V Londýně nyní nahradí velvyslankyni Marii Chatardovou.  S jakými pocity sleduje aktuální debaty o blackoutu v Česku? „Když mě před 19 lety jmenovali, tak jsem na první velké konferenci řekl, že by české energetice strašně prospěl takový pořádný dvoudenní blackout. Aby lidé pochopili, že elektřinu potřebují ke každodennímu životu. A za těch 19 let se to vědomí veřejnosti o elektřině výrazně změnilo,“ řekl Václav Bartuška a dodal: „Nás udržuje naživu spousta technologií, které nevnímáme. A křehkost této civilizace je něco, co si nechceme připustit. Elektřina je zásadní pro náš život, pro naše přežití. A jsem rád, že se dostala do popředí, je v centru pozornosti lidí.“Jaké poučení si z červencového výpadku vzít? Na jak velké investice do sítí se musíme připravit? Jaké nás čekají ceny energií? A na co se Česko musí v energetice v příštích letech zaměřit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump na Aljašce hostí Vladimira Putina. Evropští lídři před summitem vyjádřili podporu Ukrajině a podle BBC hledí do budoucna s opatrným optimismem. Ten ovšem nesdílí ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Tomáš Klvaňa. „Cílem těchto prohlášení možná je manipulovat Trumpovou myslí,“ uvádí s tím, že někteří komentátoři možná doufají, že Trumpa svými titulky ovlivní.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nakolik se na nynější vlně veder v Evropě a nových teplotních rekordech podílejí změny klimatu? Jaká je aktuální situace na frontových liniích na Ukrajině krátce před páteční schůzkou amerického a ruského prezidenta? A proč se slovenská opozice snaží opakovaně a bez úspěchu prosadit odvolání ministra zdravotnictví?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co jsou plazmové procesy a proč je simulace nanomateriálů důležitá pro moderní průmysl? Jaké to má praktické aplikace? Jak o užitečnosti svého řešení přesvědčili první zákazníky? V čem se liší obchodní jednání v Evropě, USA a Číně a jak se firma přizpůsobuje kulturním odlišnostem? Mají Evropa a Česko šanci uspět v polovodičovém průmyslu a vyhnout se roli „čipové montovny“? I o tom jsme si povídali se šéfem společnosti PlasmaSolve Adamem Obrusníkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejmladším sportovcem z šestice vybraných českých reprezentantů je 21letý freestyle sowboardista Jakub Hroneš, který aktuálně v Evropě nemůže trénovat na sněhu, ale to mu vůbec nevadí. U rakousko-německých hranic je totiž místo, kde se dají v ideálním prostředí pilovat krkolomné triky na obřích rampách i během letních měsíců.

V našem časosběrném dokumentu Olympijský rok sledujeme české naděje, které se připravují na únorové Hry v Miláně a Cortině. Jednou z nich je elitní freestyle snowboardista Jakub Hroneš, který i přes letní teploty ve střední Evropě trénuje na sněhu. Do rakouských Korutan za ním vyrazil do ne úplně optimálních podmínek náš reportér Jakub Marek.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.