POPULARITY
Categories
Celý díl najdete na našem Patreonu a HeroHero.Porodnost v Česku klesá: má to stát řešit — a jak? | Aleš Juchelka × Terezie Taeubelová | Insider #256Porodnost v Česku i Evropě klesá — řešení ale existují. Má smysl přímá finanční podpora, nebo spíš systémové změny: dostupné bydlení, zkrácené úvazky, kapacita školek a férové ohodnocení práce rodičů? A jak s tím souvisí kapitálový trh a motivace mladých rodin?Ve třetím díle předvolební série Skin in the game proti sobě sedí Aleš Juchelka, expert na sociální politiku hnutí ANO, a podnikatelka a matka Terezie Taeubelová, kterou můžete znát z podcastu Inbox.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL.
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu. Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Ukrajina mezi obranou a obnovou. Ruský exil o vyhlídkách na válku v Evropě. Proč je vládní zmocněnec Kotlár nebezpečný pro celé Slovensko? Polský prezident Nawrocki není a nebude spojencem Ukrajiny. Je to totiž nacionalista.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.
Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a ex-italský premiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.Podle Kovandy Evropská komise naopak zrychluje tempo Green Dealu, což zvyšuje náklady průmyslu a snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Administrativní zátěž se nezmenšuje, naopak přibývají nové regulace – například směrnice o odlesňování, která ukládá firmám povinnost detailně prověřovat původ komodit, jako je káva či dřevo. „To je další obrovská byrokratická zátěž, kterou čínské či americké společnosti vůbec nemají,“ říká Kovanda.Zásadní zůstává i problém společného financování investic. Fiskálně ukázněné státy jako Německo či Nizozemsko, podle Kovandy, odmítají hlubší dluhovou integraci. Nedůvěra investorů se projevila i tím, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů, popisuje ekonom. Výsledkem je, že EU si půjčuje dráž než jednotlivé členské země.Na setkání v Rimini Draghi znovu varoval, že Evropa ztrácí globální váhu. „Rok 2025 ukazuje, že se zbortila iluze EU o tom, že je světovou mocností,“ uvedl. Kovanda také připomněl, že Spojené státy a Rusko jednají o Evropě bez její účasti – situace, která je v moderní historii bezprecedentní.Draghi, podle Lukáše Kovandy, upozornil i na tlak Washingtonu: Unie se zavázala k nákupům energetických surovin ze Spojených států v hodnotě 750 miliard dolarů, a byť vágně, i k vyšším výdajům na obranu. Podle Kovandy jde o „kapitulaci Evropy“ vůči americkým zájmům.Unie se tak ocitá v paradoxní situaci: místo posilování vlastní ekonomické síly a politické suverenity přijímá další regulace, oslabuje průmysl a zároveň se dostává do stále větší závislosti na USA. Draghiho varovný hlas tak podle Kovandy zůstává aktuální i po roce – jen s tím rozdílem, že realita se mezitím ještě více vzdálila doporučeným řešením.
Podle vládních stran teď jde o všechno a volby rozhodnou o tom, jestli se Česko neobrátí na Východ. Jedním z hlavních témat jejich kampaně pak je údajná česká pomoc Ukrajině. Jenže čísla ukazují něco úplně jiného: v pomoci se krčíme na chvostu, za státy, u kterých byste to fakt nečekali. A jak by se český přístup k Ukrajině změnil, pokud by volby vyhrála současná opozice? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat
V letním speciálu jsme každé srpnové pondělí "Na cestách po královských věnných městech". A tentokrát už naše putování, ve kterém si připomínáme 720 let od vzniku fenoménu a který je ojedinělý nejen v Evropě, zakončíme. Prakticky všechna města - je jich 9 - patří (kromě města Mělník) do východočeského regionu.
Zámek v Moravské Třebové v Pardubickém kraji je pro návštěvníky otevřený po celý rok. Koho zajímají jeho dějiny a historie města, pro toho je ideální volbou prohlídková trasa nazvaná Poklady Moravské Třebové. Zavítat je ale možné i do tajemné alchymistické dílny nebo expozice tortury v zámeckém sklepení.
Český ženský baseball je na vzestupu a my jsme byli u toho! V dalším speciálním díle Monday BallCastu jsme přivítali tu nejpovolanější osobu – novinářku a zakladatelku projektu Women in Baseball Europe, Zuzanu Ferkovou. Zuzka strávila celý týden na právě skončeném Mistrovství Evropy žen v Hluboké nad Vltavou a přináší exkluzivní postřehy přímo z centra dění. V tomto díle se dozvíte: Jaká panovala na šampionátu atmosféra? Proč šla kvalita ženského baseballu v Evropě raketově nahoru? Jak Britky předvedly neuvěřitelný comeback proti Nizozemsku z 0:9? Klíčové momenty cesty českého týmu za stříbrnou medailí. Velká zpráva: Tereza Stejskalová a její try-out do nové profesionální ženské ligy v USA! Jaký je stav a budoucnost ženských soutěží v Evropě? Ponořte se s námi do světa ženského baseballu a zjistěte, proč má tento sport před sebou zářnou budoucnost. Sledujte skvělý projekt Zuzany Ferkové Women in Baseball Europe na Instagramu a Twitteru! Přejeme příjemný poslech!
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz„Už se nemluví o příměří, ale o mírové dohodě, což je znamení toho, že my jako západ jsme tu válku prohráli,“ říká Daniel Kaiser o situaci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem a dalšími lídry. „Rusko od začátku mluví o tom, že chce novou bezpečnostní situaci v Evropě.“ „Už po Majdanu v roce 2014 se mluvilo o tom, že nejlepším řešením konfliktu je rozdělení Ukrajiny,“ připomíná Dalibor Balšínek. „Nemyslím si, že to směřuje k míru,“ říká Jiří Peňás.Ovlivní mezinárodní situace českou politiku? „Za padesát dní se ten obrázek ještě nevynoří z mlh. Na volby to nějaký vliv mít bude, ale koalici Spolu to tak rychle neoslabí,“ soudí Kaiser.Porušily nepřiznané koalice SPD nebo Stačilo! volební zákon? „Je to určitě účelovka, dost možná podvod. Ale když takhle kandidovala Top 09 s podporou Stanu, tak to bylo to samé. Tehdy to nikomu nevadilo,“ říká Kaiser.A jak komentátoři Týdeníku Echo odhadují výsledky říjnových voleb? Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Jednání Trumpa s Putinem přineslo několik špatných zpráv a jednu naději. Vysvětlujeme vše, co je známo o tom, co si oba muži řekli. Putin do hry zároveň vrátil požadavek, jehož naplnění by pro Česko mělo naprosto zhoubné následky. A může Ukrajina přistoupit na plán, který americký a ruský prezident podle všeho mají? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat
Jsme země recidivistů? Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů v EU – a zároveň k těm s největší mírou recidivy. Tvrdé tresty jsou u nás vnímány jako spravedlivé a odstrašující, ale praxe ukazuje, že čím více lidí zavíráme, tím častěji se po propuštění vracejí. Využití alternativních trestů a mediace je ve srovnání se západními zeměmi méně časté. Počet vězňů tak vypovídá nejen o kriminalitě, ale i o našem chápání viny a spravedlnosti.Pohled na trestání není neměnný. Když v roce 1990 čeští zákonodárci zrušili trest smrti, více než sedmdesát procent veřejnosti s tím nesouhlasilo, a politici šli tedy vědomě proti většinovým představám o spravedlivém trestu. O třicet let později se situace proměnila: v roce 2023 se podle průzkumu CVVM poprvé od počátku měření vyslovila těsná většina obyvatel proti trestu smrti.Přelomové diskuse se dnes vedou i o věznění. Výzkumy ukazují, že pobyt za mřížemi odsouzené spíše poškozuje: snižuje jejich schopnost komunikace, empatie i kognitivní dovednosti. Vězni se pak mohou vracet nebezpečnější než před nástupem trestu. Nizozemský kriminolog René van Swaaningen navíc připomíná, že věznice jsou – i v kontextu účinku – nesmírně drahé. Nizozemsko má jednu z nejnižších vězeňských populací v Evropě – a přitom je podle různých indexů zhruba stejně bezpečné jako Česká republika, byť existují rozdíly: u nás je více vražd, v Nizozemsku je hlášeno více znásilnění.Z filozofického hlediska se potom nabízí otázka, zda instituce vězení nevychází z chápání svobody a trestu, které už dnes neplatí. V době vzniku moderních věznic byla – například u Thomase Hobbese – svoboda chápána jako možnost pohybu bez vnější překážky. Není tedy náhoda, že dlouhodobé omezení pohybu se stalo tím nejtvrdším trestem. Ale pokud už dnes svobodu nechápeme jako lokomoci, není čas přehodnotit i sám trest vězení?KapitolyI. Češi, národ recidivistů [úvod do 13:00]II. Odnětí svobody: Proč je pohyb tak vysoký statek [13:00 až 35:00]III. Příběh disciplíny [35:00 až 57:35]IV. E-Vězení [57:35 až 01:07:00]V. Smí vrah nabídnout smíření [01:07:00 až konec]BibliografieJakub Drápal, Justifying Punishment: Perspectives from Post-Communist Europe, London: Routledge, 2024.Alexander Lindh, Karin Kaçi, A Better Place, 2024, https://www.ardmediathek.de/serie/a-better-place/staffel-1/Y3JpZDovL3dkci5kZS9hYmV0dGVycGxhY2U/1David Lyon, The Culture of Surveillance: Watching as a Way of Life, Cambridge: Politiy Press, 2018.Tereza Matějčková, „Chris De Stoop: Proč si nevážíme půdy, která nás živí, in: Echoprime, 14. 8. 2025, https://www.echoprime.cz/a/Hg6rZ/proc-si-nevazime-pudy-ktera-nas-ziviPostoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023, in: Centrum pro výzkum veřejného mínění, https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5678/f9/ob230725.pdfPrison Insider – the Information Platform on Prisons in the World, https://www.prison-insider.com/en.Eva von Redecker, Bleibefreiheit, Franfurt am Main Fischer Verlag, 2023.Chris De Stoop, Kniha Daniel, přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Praha: Argo, 2024.Andy West, The Life Inside: A Memoir of Prison, Family and Learning to Be Free, London: Pan Macmillan, 2023.
První veřejné vystoupení sourozeneckého podcastu Hej, Slované! se odehrálo v srpnu 2025 na festivalu Krásný ztráty ve Všeticích. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ho pojali jako zhuštěné vysvětlení, proč se slovanské Evropě věnovat a proč se ji snažit pochopit: jednak připomněli, že Češi tento kout evropského kontinentu spíše přehlížejí, přestože se k němu – jaký paradox! – rádi hlásí. Jenže to by mělo probíhat aktivněji než pouhými několika vzrušenými slovy na adresu Ruska. Po úspěšném českém národním obrození a po ideálech první republiky, která ve vazbách na slovanské země stvrzovala obrozenský étos i svou vlastní existenci, se však střední a východní Evropě myšlenkově neustále vzdalujeme. Přitom věnovat se jim, nemusíme se neustále bičovat tím, že oproti Západu zaostáváme, protože bychom zjistili, že jinde jsme lídry a inspirací.Sourozenci se na festivalu pokusili své posluchače přesvědčit, že to, co se děje v Česku, není ještě nic proti tomu, co se děje v jiných slovanských zemích. Pravomocné odsouzení úřadujícího prezidenta v bosenské Republice srbské? Největší a nejdelší demonstrace v Evropě v Srbsku? Poskytování politických azylů představitelům spřátelených režimů ze strany Maďarska nebo Srbska? Přepólování vztahů uvnitř Visegradu? O tom všem byla řeč.Ale také o tom, kterou symbolickou bitvu už Rusové v Ukrajině prohráli. Nebo o tom, jak číst cíle prvních ruských útoků. Nebo o tom, že s ukrajinskou imigrací nezažíváme nic jiného než před sto lety. Nebo o tom, že cílem české zahraniční politiky by měla být kuřpíkladu snaha řešit stav v Bosně a Hercegovině. Nebo o tom, že jezdíme-li na dovolenou k moři do Polska, jezdíme vlastně do Německa. Nebo o tom, jaké stereotypy si pojí s Čechy Chorvati či Poláci.Aneb konečně podcast, který politické dění v Evropě nahlíží z jiných perspektiv, než u nás bývá běžné. Ostatně hodnocení jednoho z posluchačů na festivalu bylo jednoznačné: „Když jsem slyšel název Hej, Slované, myslel jsem si, že půjde o naprostý bizár. Ale vy jste skvělí!“
Na jaře zastavil požár elektrické rozvodny provoz letiště Heathrow v Londýně, v dubnu ochromil obrovský blackout Španělsko, v červenci pak zažilo velký výpadek i Česko. Jak velkým bezpečnostním rizikem jsou kolapsy přenosových soustav?Hostem Ptám se já byl nastupující velvyslanec v Británii Václav Bartuška, který letos v létě po 19 letech skončil na pozici zvláštního zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost. Masivní výpadek elektrického proudu, který zažilo Česko 4. července, trval několik hodin a postihl asi milion odběratelů. Za blackout mohla mechanická závada - roztržení fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. Podrobnější příčiny výpadku se ještě vyšetřují.Podle bývalého zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není vyloučené, že se budou blackouty v budoucnu opakovat: „Máme vysokou míru na nestability v sítích v celé Evropě. Budeme ji mít v příštích letech. To je dáno tím, kam směřujeme: k většímu podílu neřiditelných zdrojů, z velké části obnovitelných. Klesá podíl toho, co se řídit dá, tedy uhlí, zemní plyn, jaderné elektrárny a voda. Takže ano, máme nové situace a budou nové situace. Nepochybně.“Výpadek ovšem může přijít opět až několik let, nebo nemusí po mnoho let dojít na žádný. „Blackout ve Španělsku (letos v dubnu) byl první velký v Evropě po 19 letech. Takže bych rozhodně nikoho nestrašil. Ale vědomí toho, že systém je křehký a že běží velkou část času na 100 procent výkonu i více, to je prostě pravda,“ prohlásil bývalý klíčový muž české energetiky.Václav Bartuška byl do roku 2001 generálním komisařem české účasti na Světové výstavě Expo 2000 v německém Hannoveru. Kromě zvláštního zmocněnce ministerstva poté také v letech 2010 až 2014 pracoval na pozici vládního zmocněnce pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. V Londýně nyní nahradí velvyslankyni Marii Chatardovou. S jakými pocity sleduje aktuální debaty o blackoutu v Česku? „Když mě před 19 lety jmenovali, tak jsem na první velké konferenci řekl, že by české energetice strašně prospěl takový pořádný dvoudenní blackout. Aby lidé pochopili, že elektřinu potřebují ke každodennímu životu. A za těch 19 let se to vědomí veřejnosti o elektřině výrazně změnilo,“ řekl Václav Bartuška a dodal: „Nás udržuje naživu spousta technologií, které nevnímáme. A křehkost této civilizace je něco, co si nechceme připustit. Elektřina je zásadní pro náš život, pro naše přežití. A jsem rád, že se dostala do popředí, je v centru pozornosti lidí.“Jaké poučení si z červencového výpadku vzít? Na jak velké investice do sítí se musíme připravit? Jaké nás čekají ceny energií? A na co se Česko musí v energetice v příštích letech zaměřit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Americký prezident Donald Trump na Aljašce hostí Vladimira Putina. Evropští lídři před summitem vyjádřili podporu Ukrajině a podle BBC hledí do budoucna s opatrným optimismem. Ten ovšem nesdílí ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Tomáš Klvaňa. „Cílem těchto prohlášení možná je manipulovat Trumpovou myslí,“ uvádí s tím, že někteří komentátoři možná doufají, že Trumpa svými titulky ovlivní.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Každé srpnové pondělí jsme v letním speciálu "Na cestách po královských věnných městech". Připomínáme si tak 720 let od vzniku fenoménu, který je ojedinělý nejen v Evropě. Seznam čítá 9 měst a prakticky všechna (kromě města Mělník) patří do východočeského regionu.
„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?
„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ženy XYZ #5: Světové ekonomické fórum vydalo další Global Gender Gap Report, tedy žebříček, který na základě dat ve čtyřech kategoriích porovnává 148 zemí světa podle toho, jak se jim daří narovnávat rozdíly mezi muži a ženami. Česko z podobných analýz obvykle nevychází jako premiant, ale že bychom byli třetí od konce v Evropě a na globální úrovni za Etiopií či Ázerbajdžánem? Jakou metodikou se žebříček sestavuje a je vůbec možné na základě omezeného počtu ukazatelů realisticky posoudit situaci v té které zemi? Výsledky reportu probírají pátém díle feministického podcastu redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Nejmladším sportovcem z šestice vybraných českých reprezentantů je 21letý freestyle sowboardista Jakub Hroneš, který aktuálně v Evropě nemůže trénovat na sněhu, ale to mu vůbec nevadí. U rakousko-německých hranic je totiž místo, kde se dají v ideálním prostředí pilovat krkolomné triky na obřích rampách i během letních měsíců.
V našem časosběrném dokumentu Olympijský rok sledujeme české naděje, které se připravují na únorové Hry v Miláně a Cortině. Jednou z nich je elitní freestyle snowboardista Jakub Hroneš, který i přes letní teploty ve střední Evropě trénuje na sněhu. Do rakouských Korutan za ním vyrazil do ne úplně optimálních podmínek náš reportér Jakub Marek.
Lesníci na Tachovsku se snaží namnožit ohroženou borovici blatku. Roste jen na několika málo místech ve střední Evropě, mimo jiné v Chráněné krajinné oblasti Český les.
České předvolební kampani budou dominovat ekonomická a bezpečnostní témata ve vztahu k migraci, Evropě i Ukrajině. Palestina jako další ohnisko konfliktu zůstává stranou. „Tlačí ji tam některé menší subjekty a vyhraněné skupinky, především propalestinských aktivistů. Ale není to něco, co by mělo mít hlavní vliv na voličské rozhodování,“ míní Miroslav Mareš, odborník na extrémismus. V pořadu Jak to vidí... komentuje také tendence k násilí a radikalizaci veřejného prostoru.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Každé srpnové pondělí budeme v letním seriálu "Na cestách po královských věnných městech". Připomínáme si tak 720 let od vzniku fenoménu, který nemá nejen v Evropě obdobu. Nakonec seznam čítá 9 měst.
České předvolební kampani budou dominovat ekonomická a bezpečnostní témata ve vztahu k migraci, Evropě i Ukrajině. Palestina jako další ohnisko konfliktu zůstává stranou. „Tlačí ji tam některé menší subjekty a vyhraněné skupinky, především propalestinských aktivistů. Ale není to něco, co by mělo mít hlavní vliv na voličské rozhodování,“ míní Miroslav Mareš, odborník na extrémismus. V pořadu Jak to vidí... komentuje také tendence k násilí a radikalizaci veřejného prostoru.
Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.
Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Co se stane, když stát přestane rozlišovat mezi politikou a organizovaným zločinem? V Srbsku to není hypotéza, ale každodenní realita. Stevan Dojčinović, investigativní novinář z redakce KRIK.rs v rozhovoru s Pavlou Holcovou otevřeně mluví o propojení mafiánských klanů s vládními strukturami, o brutalitě, která nemá v Evropě obdoby, i o systému, kde ti, kdo zabíjejí, jsou hrdiny večerní talkshow. Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Stevan vyrostl v chaotickém období po balkánských válkách a s punkovým zápalem se pustil do boje proti beztrestnosti. Popisuje případy kdy těla obětí vražd mizela v průmyslové drtičce, i roky investigací, během nichž byl neustále sledován, dehonestován a označován za „nepřítele státu“. I přesto dál odhaluje, kdo stojí za násilím, které zasahuje nejen Srbsko, ale celou Evropu.Jak vypadá „dům na zabíjení“ na okraji Bělehradu? Jakou roli při vydírání a náboru zločineckých kumpánů hrály šifrované telefony Sky ECC? A proč se v Srbsku zločinci stali popkulturními ikonami? A také o tom, jaké to je, když vaše investigace míří vysoko – a místo vděku přichází štvavé kampaně, soudy a pokusy o profesní likvidaci.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962) a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Evropa stárne a zmenšuje se. Na jednu Švédku kupříkladu připadá nově narozené – v průměru – necelé půldruhé dítě. Nestačí to ani na prostou reprodukci. Švédové vymírají. Nejinak na tom jsou i mnohé další evropské národy. Demografický deficit by podle některých autorů měli vyplnit přistěhovalci a v Evropě usazení uprchlíci. Předpokládá se, protože pocházejí z prostředí, kde dítě není ještě považováno za přítěž, že zvýšenou porodností tu kulhající evropskou vyrovnají.
„Mým nejčastějším obývákem je teď moje krásná, velká garáž,“ usmívá se lékař a veteránista Jaroslav Větvička, který byl donedávna také prezidentem českého Mercedes-Benz klubu. Kam až sahá historie tohoto klubu? Jak probíhají závody Le Mans Classic? A jak člověk přijde k velvyslaneckému vozu Alexandra Dubčeka? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Mým nejčastějším obývákem je teď moje krásná, velká garáž,“ usmívá se lékař a veteránista Jaroslav Větvička, který byl donedávna také prezidentem českého Mercedes-Benz klubu. Kam až sahá historie tohoto klubu? Jak probíhají závody Le Mans Classic? A jak člověk přijde k velvyslaneckému vozu Alexandra Dubčeka? Poslechněte si rozhovor.
Itálii už několik týdnů sužují rekordní vedra, která se rok od roku opakují častěji. Na mnoha místech šplhají teploty k 40 °C už od dopoledne, a neklesají ani večer. Vlna veder na konci června byla smrtelná po celé Evropě, ale nejvíc obětí zaznamenal italský Milán, kde podle odhadů zemřelo kvůli horku až 500 lidí. U více než 300 z těchto úmrtí vědci přímo spojují příčinu s klimatickými změnami způsobenými lidskou činností, hlavně spalováním fosilních paliv.
Co všechno umí inflace, si tuzemská veřejnost mohla na vlastní kůži vyzkoušet v letech 2021 až 2023, když se mimo jiné ukázalo, jak málo se zdejší ekonomika dokáže inflační vlně bránit. O tom svědčí i to, že po Maďarsku se u nás tehdy zdražovalo v Evropě nejvíc.
Jak to funguje? - Válka na Ukrajině ukazuje, jak důležitou roli hrají v bojích drony. Speciální kurz o nich proto nabízí i Univerzita obrany v Brně. - Světová zdravotnická organizace varuje před ubývajícím množstvím očkovaných v Evropě. To ohrožuje lidi, kteří se očkovat nemohou. Jaká jsou aktuální čísla?
Trump se proti Evropě vytasil se zničujícími 30 procenty, Proč bitcoinové kauza nepohnula s voliči ani o milimetr, Jak nevydat Babiše k definitivnímu odsouzení, Úředníci na mušce bez opory v realitě, Americký dolar v těžkých časech, Na uprchlíky platí pevná ruka aneb dánské předsednictví
Prezident Donald Trump vyrukoval v sobotu proti Evropské unii s plošnými cly na dovoz jejího zboží do USA ve výši 30 procent. Nepříjemně tak Evropany zaskočil – po úporném vyjednávání posledních týdnů převládalo mírně optimistické očekávání, že by se americký „tarifman“ mohl spokojit s deseti procenty, která z jeho vůle už pro americké dovozy platí.