Podcasts about evrop

Prastaré české přísloví je právě teď v Evropě aktuální jako nikdy. A to díky nevypočitatelnému americkému prezidentovi, kterému stačilo pouhých pár měsíců, aby nahlodal image Spojených států coby důvěryhodného globálního lídra až na dřeň. A i kdyby jeho éra po čtyřech letech mandátu skončila, pachuť nedůvěry vůči USA na mezinárodním poli hned tak nevyvane.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.

Unijní ministři přemýšlí, zda by bylo možné v Evropě zavést hranici digitální dospělosti. Děti do určitého věku by tak měly přístup na TikTok nebo Instagram jen se souhlasem rodičů. „Zákaz není cestou,“ namítá v Pro a proti David Šmahel z týmu pro Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě. „Soupeří o naši pozornost,“ říká pro Český rozhlas Plus o platformách odborník na IT a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Unijní ministři přemýšlí, zda by bylo možné v Evropě zavést hranici digitální dospělosti. Děti do určitého věku by tak měly přístup na TikTok nebo Instagram jen se souhlasem rodičů. „Zákaz není cestou,“ namítá v Pro a proti David Šmahel z týmu pro Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě. „Soupeří o naši pozornost,“ říká pro Český rozhlas Plus o platformách odborník na IT a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Pavel mezi líbivými gesty a státnickými kroky; U státní maturity propadli politici; Slovensko se v očích Čechů propadá. Dostihnout to může i Babiše; Tajné služby čekají další ruské kybernetické útoky v Evropě; Pachatelem podle barvy pleti; České průšvihy 1945-1948Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O ukrajinské armádě se obecně mluví jen v superlativech: celá Evropa sleduje její hrdinný boj s daleko silnějším nepřítelem a média zdůrazňují, že Ukrajina má momentálně nejzkušenější vojska v Evropě, která de facto jako by už byla součástí Severoatlantické aliance.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Česko má podle Eurostatu nejdražší elektřinu v Evropě, což může zpomalovat ekonomický růst. A podle zvláštního zmocněnce ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky navíc bude třeba kvůli regulaci sítě s obnovitelnými zdroji třeba masivně investovat do těch záložních. „Jeho výrokům už několik let nerozumím. Část lidí si myslí, že vedle solární elektrárny musí stát dieselový agregát, a to není pravda,“ nesouhlasí europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Festival Mezi ploty, největší kulturní projekt na podporu duševního zdraví v Evropě, zvedá témata závislostí dospívajících nebo vyhoření. Jak se v duševní rovnováze udržuje jeho patronka? „Nejsložitější věc je samozřejmě přijmout sám sebe a všechny temnější stránky, jak se říká stíny, dokázat brát za své. To vyžaduje kolikrát hodně odvahy a péče,“ říká herečka Vilma Cibulková. Čím je pro ni terapie nebo štěstí? A na jaký problém s poskytováním podpory duševního zdraví naráží?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).

⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„Chci s hnutím ANO vyhrát sněmovní volby i Praze,” říká lídr pražské kandidátky a bývalý dvoj-ministr Karel Havlíček. Je přesvědčený, že podnikatelé nemají jinou možnost než volit ANO. O kom uvažuje jako koaličních partnerech? A jak si s Babišem plánují rozdělit kompetence?Havlíček přiznal, že hnutí ANO odmítá, že Babišova vláda v Evropě odsouhlasila Greendeal. Vedli jsme i debatu o zbrojení, 2 % na HDP na obranu, nebo ČEZu. V otázce dostavby Dukovan kritizoval „fatální” nerozhodnost premiéra Fialy. Zajímavé bylo i jak KH hovořil o budoucnosti Evropské unie, očekává náraz, který budou muset uklízet strany ala Patrioti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Její hraný debut bude soutěžit na filmovém festivalu v Cannes – a to jako první český celovečerní film po více než třiceti letech. Zuzana Kirchnerová ve filmu Karavan ztvárnila příběh matky dítěte s mentálním postižením. Sama přitom po narození svého syna Davida zjistila, že trpí Downovým syndromem, ke kterému se později přidal i diagnostikovaný autismus. „Všichni mi říkají: Konečně jsi řekla nahlas, že mateřství a otcovství nemusí být vždy jenom krásné a načančané. Všichni máme ty děti rádi, ale někdy je to hrozně těžké,“ popisuje režisérka, jak na její film reagovali i rodiče dětí bez jakéhokoli handicapu. O tom, že její syn trpí Downovým syndromem, se Kirchnerová dozvěděla až po porodu – a podle jejích slov dosti nevybíravým způsobem. „Byl to můj chlapeček a oni o něm mluvili, jako by to byl nějaký problém,“ vzpomíná filmařka i na doporučení lékaře, že má dítě umístit do ústavní péče, jinak si „zkazí kariéru“. Slova o ústavech ji ale zvedají ze židle dodnes – odkazuje třeba na debaty pražských radních o transformaci ústavní péče a jejím přesunu mimo metropoli. Právě otázka toho, co bude jednou s jejím synem a péčí o něj, trápí režisérku jako matku aktuálně nejvíc. Přestože má teď její syn David dobrou školu a může docházet do denního stacionáře, podle filmařky není Česko připraveno poskytnout mu dostatečně důstojný život. Dokonce si myslí, že je v této oblasti Česká republika jednou z nejhorších v Evropě. Kirchnerové také vadí, jak společnost vnímá matky handicapovaných dětí – tedy jako svaté bytosti, které pouze někde štrykují, vystřihují kartičky a jsou u toho pořád spokojené. Lidem podle ní nedochází, že mají jako ženy také své potřeby, a i proto ve filmu Karavan poukazuje na to, že chtějí být ženami se vším všudy a jsou také sexuální bytosti. Kde stát v péči o lidi s postižením podle Kirchnerové selhává nejvíce? Lze zabránit tomu, aby byla péče o dítě s handicapem frustrující? Proč je důležitá osvěta tohoto tématu? A jak režisérka našla herce, který ve filmu Karavan hraje chlapce s Downovým syndromem a autismem – a jak se s ním pracovalo? Poslechněte si celý rozhovor.

Malignant Tumour patří k nejvýraznějším jménům české extrémní hudební scény. Vznikla už začátkem 90. let v Ostravě a původně se pohybovala na pomezí grindcore a crust punku. Postupem času si však vybudovala zcela osobitý zvuk, v němž se syrovost undergroundu potkává s odkazem rock'n'rollu, metalu i hardcoru. V čele kapely stojí frontman Bilos, který se stal nepřehlédnutelnou postavou nejen díky svému charismatu a nekompromisnímu postoji k tvorbě, ale i kvůli schopnosti s kapelou prorazit za hranice republiky. Malignant Tumour mají za sebou stovky koncertů po celé Evropě, několikrát vyhráli cenu Anděl v kategorii hard & heavy a stali se inspirací pro řadu mladších kapel. V rozhovoru s Bilosem se vracíme nejen k zásadním momentům jejich kariéry, ale i k jeho osobnímu přístupu k hudbě, nezávislosti a životu v Ostravě. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Před pár dny jich byly plné zprávy. Banda motorkářů, ultrapravičáků, antisemitů, homofobů a vesměs fantastických lidí, kteří pomáhají Vladimiru Putinovi šířit myšlenku Velkého Ruska i násilím, se vydala na svou cestu po Evropě. Kdo to vlastně sakra je? A proč je mezi nimi český poslanec?

„Můžu mluvit jen za umělou inteligenci – ale v mnoha jejích podoborech se Česká republika řadí na první místa v Evropě,“ tvrdí světově uznávaný vědec Josef Šivic. Po 15 letech práce v zahraničních prestižních univerzitních a technologických gigantech se vrátil domů do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.

Zemědělská půda v Evropě desítky let postupně chátrala, uzdravení proto nepřijde úplně hned. Britský zemědělský expert David Purdy ale tvrdí, že navzdory lidské nedočkavosti výsledky přijdou. Jen musíme vydržet.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do Ruska se po několikaleté přestávce vrátí český velvyslanec. Už o víkendu by se měl své role ujmout diplomat, bývalý náměstek a expert na vyzbrojování Daniel Koštoval. Co bude v Moskvě jeho hlavním úkolem?Hostem Ptám se já byl nový velvyslanec v Moskvě Daniel Koštoval. Česká republika bude mít poprvé od ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 svého velvyslance přímo v Rusku. Daniel Koštoval má do Moskvy odjet tento víkend. Jeho předchůdce Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 ale pobýval v Praze a Česko zastupovali diplomaté na nižší úrovni.Jak už nový velvyslanec Koštoval naznačil minulý týden novinářům, očekává s ruskou stranou dialog. Jako hlavní cíl si stanovil pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči Česku a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Rusku chce především hájit české zájmy. „Rusko má vůči Česku své mocenské zájmy,“ řekl v Prám se já Koštoval. A připomněl ruský návrh pro NATO z prosince 2021: „Tam se říká, že by měl být vrácen stav poměru v Evropě před květen 1997 a že by jsme neměli být plnohodnotným členem NATO (…) A to je pro nás nepřijatelné.“Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij už vyjádřil očekávání, že Koštovalův nástup kladně ovlivní rusko-české kontakty v Moskvě a snad i vylepší komunikaci mezi ruskou ambasádou v Praze a českým ministerstvem zahraničí. Tu Zmejevskij označil za „sporadickou“ a odrážející „téměř nulovou“ úroveň nynějších vztahů mezi zeměmi.Daniel Koštoval nastupuje na post velvyslance v Moskvě s dlouholetými zkušenostmi diplomata. Působil také na ministerstvu obrany například jako náměstek pro vyzbrojování a poslední roky v soukromém sektoru jako bezpečnostní analytik. V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Proč v Moskvě potřebujeme velvyslance? A jaký očekává vývoj ohledně jednání o ukončení války na Ukrajině?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Orwell napsal, že „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá také minulost.“ V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak si někteří politici vytahují z historie symboly a události, aby jimi zdůvodnili své politické kroky.Minulý týden na pražském náměstí Republiky a nedalekém Staroměstském náměstí demonstrovaly proruské politické strany. První z nich měla podtitul demonstrace „Za urovnání vztahů s Ruskou federací.“ Na demonstraci mluvil také bývalý politik z devadesátých let Miroslav Sládek. Na jeho příběhu je možné popsat, jak se posunula politika. Tento zakladatel českého populismu byl vždy primárně protiněmecký, stejně jako většina radikálních stran z okraje společnosti. Dnes vidí hlavní zlo v Evropské unii a naopak vyzdvihuje dobré vztahy s Ruskem.Ještě výraznější posun se odehrál na Slovensku. Svou cestou na oslavy výročí konce války v Moskvě premiér Fico jen zvýraznil svou proruskou politiku, která je raritní v celé Evropě. Slučuje v sobě fašistické a komunistické tradice a směřuje slovenskou zahraniční politiku na Východ.Fico nikdy nedělal konzistentní zahraniční politiku, ta vždycky byla jen odleskem politiky vnitřní, které všechno přizpůsoboval. Z jeho kroků lze vyčíst, že počítá s předčasnými volbami a svou obhajobou ruských zájmů chce na svou stranu přitáhnout voliče ze Slovenské národní strany a Republiky. Celé Slovensko tím však vtahuje do izolace.

Nejstarší vanilka v Evropě z Vladislavského sálu (4:24) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Kdo má nejvíc měsíců? (18:37) – Z historie podvrhů aneb Falšovaný Egypt (24:28)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU) pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps.

Spojené státy se točí zády k Evropě a ruská hrozba se konkretizuje. Pro jakou obchodní taktiku by se za této situace měla Evropská unie rozhodnout? Měla by dál čekat, co vyplodí nepředvídatelný Donald Trump, nebo sama převzít iniciativu? A pokud ano, měla by se dát měkkou, nebo spíše útočnou cestou? Tyto existenční otázky si kladou politici napříč kontinentem a v odpovědích na ně se podle očekávání neshodují.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co stojí za tak rychlým poklesem, jak zamával s rodičovstvím covid a proč už není potomek podmínkou k naplnění života. Hostem Leonarda Plus je vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK Jiřina Kocourková, která příčiny poklesu porodnosti akuálně řeší v rámci výzkumného projektu "Příležitosti a rizika individualizace společnosti". Moderuje Renata Kropáčková.

Evropa si v týdnu připomněla 80 let od konce druhé světové války. Britský král Karel III. Se účastnil bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství, nový německý kancléř položil květiny v pietní berlínské hale Neue Wache a francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku padlých u hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem. Francouzi si připomněli konec bojů v Evropě taky v Remeši, kde Němci 7. května 1945 brzy ráno podepsali první kapitulaci.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Evropa si v týdnu připomněla 80 let od konce druhé světové války. Britský král Karel III. Se účastnil bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství, nový německý kancléř položil květiny v pietní berlínské hale Neue Wache a francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku padlých u hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem. Francouzi si připomněli konec bojů v Evropě taky v Remeši, kde Němci 7. května 1945 brzy ráno podepsali první kapitulaci.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ To je lakonické shrnutí obsáhlého materiálu, který vyšel v březnu 2025 v americkém deníku New York Times. Vychází z víc než tří stovek rozhovorů, které vedl novinář Adam Entous s vládami, velením armád a zpravodajskými službami v Evropě a Spojených státech o povaze partnerství Američanů s Ukrajinci při postupu proti ruské armádě.

Stovky akcí po celé republice provázely oslavy 80. výročí osvobození od nacismu, konce 2. světové války v Evropě, Pražského povstání či osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou. Kromě oslav se i protestovalo – v Praze na náměstí Republiky pod vedením dezinformátora Vrábela za urovnání vztahů s Ruskem a proti vládě.

„Ti tvoji Češi dokážou bejt pěkný svině, zapamatuj si to!“ zazní v českém filmu Tři sezóny v pekle. V otázce historicko-národního vědomí jsme my jako Češi podobně jako mnohé jiné národy stáli před morálním rozhodnutí a dnešní optikou jsme selhali, nikterak jinak tomu bylo na konci Druhé světové války. 8. květen sice znamenal konec války v Evropě, ale také příchod traumat, která si z ní lidé odnesli a která nás ovlivňují chtě-nechtě dodnes. Každý sice věří, že zlu odolá, ale zvládne to naprostá menšina. Mohlo to být tenkrát jinak?

Stovky akcí po celé republice provázely oslavy 80. výročí osvobození od nacismu, konce 2. světové války v Evropě, Pražského povstání či osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou. Kromě oslav se i protestovalo – v Praze na náměstí Republiky pod vedením dezinformátora Vrábela za urovnání vztahů s Ruskem a proti vládě. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátkem května před 80 lety se 2. světová válka v Evropě chýlila ke konci, daleko na východě v Tichém oceánu ale ještě Japonsko svádělo proti spojencům tvrdé boje. Do nich se zapojila i americká válečná loď USS Wisconsin, která dnes stojí v přístavu Norfolk ve Virginii jako ukázka plavidla, které bylo s přestávkami v aktivní službě skoro 50 let.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Amerika nikdy nebyla můj celoživotní sen. Chtěla jsem někam daleko, kde to neznám,“ říká fotografka Marie Tomanová, která pro prestižní americké časopisy zvěčnila například herce Stanleyho Tucciho nebo Jeremyho Allena Whitea. Svou cestu za úspěchem vidí spíš jako náhodu a podle ní je často lepší nejít za konkrétním cílem, ale prostě „někam jít“ a věci se pak mohou dát do pohybu. Že by se mohla stát umělkyní, Tomanová dříve vůbec nečekala – na vysoké škole v Brně se totiž setkala s přístupem, který demotivoval nejen ji, ale je přesvědčena, že vytvořil i spoustu dalších zlomených lidí. „Byla jsem v ateliéru, kam pedagog vždycky přijel, ubalil se nějaký joint, pilo se pivo a třeba si vás posadil na klín, a když se vám to nelíbilo, všichni se smáli a bylo to hrozně nepříjemné,“ popisuje svoji zkušenost fotografka s tím, že jí až po letech došlo, jak špatný takový přístup byl. O to víc si cení iniciativ, které proti podobným tlakům v akademickém prostředí bojují. Proti čemu se ale dá asi těžko bojovat, je podle fotografky změna, kterou procházejí Spojené státy americké se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem. Amerika Tomanovou podle jejích slov zklamala a neví, jestli chce být její občankou. Kvůli obavě z toho, co čeká držitele tzv. zelených karet, si ale bude muset fotografka občanství nejspíš brzy zařídit. „Když Donalda Trumpa zvolili prezidentem poprvé, hrozně jsem to obrečela. Byla jsem tehdy v Kalifornii jako nelegální migrant. Pracovala jsem jako chůva a přivydělávala si stříháním konopí na farmě,“ vzpomíná Tomanová na dobu, kdy se ještě nemohla živit čistě fotografií. Tehdy začal ohromný strach, že nebude moci ze země vycestovat, protože by se do ní nemusela vrátit. Znovuzvolení Trumpa prezidentem loni na podzim dnes vůbec nechápe – hodnoty, které prosazuje, vnímá jako pro společnost jedovaté. Proč ve Spojených státech nechce zestárnout a dokáže si fotografka představit svůj umělecký život třeba v Evropě? Jak by podle ní vypadal svět, kdyby nezáleželo na penězích? A nebojí se, že ji jednou nahradí umělá inteligence? I o tom mluvila fotografka Marie Tomanová.

Začátkem května před 80 lety se 2. světová válka v Evropě chýlila ke konci, daleko na východě v Tichém oceánu ale ještě Japonsko svádělo proti spojencům tvrdé boje. Do nich se zapojila i americká válečná loď USS Wisconsin, která dnes stojí v přístavu Norfolk ve Virginii jako ukázka plavidla, které bylo s přestávkami v aktivní službě skoro 50 let.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa.

Už jste někdy byli v opravdovém bludišti? A co teprve v Obludišti? Představte si plochu o šesti tisíci metrech čtverečních a na něm bludiště, které tvoří dvanáct tisíc habrů měřících na výšku skoro dva a půl metru. Přesně tak to vypadá v obci Dolní Pěna u Jindřichova Hradce na jihu Čech.

Už jste někdy byli v opravdovém bludišti? A co teprve v Obludišti? Představte si plochu o šesti tisíci metrech čtverečních a na něm bludiště, které tvoří dvanáct tisíc habrů měřících na výšku skoro dva a půl metru. Přesně tak to vypadá v obci Dolní Pěna u Jindřichova Hradce na jihu Čech.

Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si významné květnové dny a konec druhé světové války v Evropě nejvhodněji připomenout? „Připomínejme si události na lokální úrovni. Co probíhalo v místech, odkud pocházíme? Jak se chovali naši předci?“ říká historik Michal Stehlík.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si významné květnové dny a konec druhé světové války v Evropě nejvhodněji připomenout? „Připomínejme si události na lokální úrovni. Co probíhalo v místech, odkud pocházíme? Jak se chovali naši předci?“ říká historik Michal Stehlík.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Za sto dní od návratu do Bílého domu stačil Donald Trump zacloumat globálním politickým i ekonomickým řádem. Terčem nátlakové politiky staronového prezidenta se stali i dosavadní američtí spojenci v Evropě. Jak zatím starý kontinent obstál vůči Trumpově výzvě? A v čem Evropu může odklon Spojených států postrčit kupředu? Host: Henry Foy - vedoucí bruselské redakce deníku Financial TimesČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Mohli bychom se tu rozepsat o Viktorovi Koženém, Filipovi Turkovi, zážitcích z Berlína, daních na Slovensku nebo budoucnosti Generace Z. Ale neuděláme to. Dost bylo keců. Zakládáme politickou stranu Středo/věk a sbíráme zatím 1 000 hlasů na registraci. Těch zbylých 90 tisíc hlasů (držíme se při zemi) už nějak pak dáme. Naše základní východiska: Středová orientace, důraz na rozumné kompromisy a odmítnutí extrémů. Liberální hodnoty jako je svoboda jednotlivce, ochrana práv menšin a otevřenost Evropě. Srozumitelný jazyk, řešení konkrétních problémů běžných lidí, jednoduchá komunikace a hlavně, přímá komunikace. Nabízíme řešení, která jsou reálná, nikoli jen líbivá.

Donald Trump po své inauguraci zásadně proměnil americkou politiku v oblasti migrace, mezinárodního obchodu nebo vztahů s jinými zeměmi. „Když po Trumpovi stříleli, tak vstal a zvedl ruku. Trump by si nikdy nelehl,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda hnutí ANO a poslanec Radek Vondráček. „Trump má dobrý vztah ke střední Evropě, problém má s tou západní,“ dodává europoslanec z frakce Evropské lidové strany Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Americký prezident Donald Trump dal Evropě naději, že chce uzavřít obchodní dohodu. Italské premiérce Giorgii Meloniové řekl, že přijede na návštěvu do Říma a zváží i setkání s evropskými představiteli. „Buďme rádi, že tady je nějaký styčný důstojník, kterému se dostalo trošku lepšího přijetí a který by možná mohl vyjednat dohodu, která by nebyla pro země Evropské unie úplně špatná,“ doufá v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.