Podcasts about rozhovor

Připravili jsme výběr toho nejlepšího z rozhovorů prvního srpnového týdne.

Jen loni přidala skupina Czech Inn Hotels do svého portfolia hned tři hotely – převzala Grand Hotel Prague Towers, dříve známý pod názvem Corinthia Prague. Získala majoritu ve Wellness Hotelu Step u pražské O2 areny a koupila Brněnský Barceló Palace. I díky tomu si připsala rekordní výsledky téměř tři miliardy korun a provozní zisk 843 milionů korun.Nyní do svého hotelového panství přidává čtyřhvězdičkový hotel maďarské Budapešti. Cena podle informací SZ Byznys přesáhla 200 milionů korun.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Zavítejte s Agátou Pilátovou na Světový kongres Rusínů v Bukurešti. Jana Šustová si povídala s překladatelem Davidem Bernsteinem o jeho překladech jednoho z nejuznávanějších současných bulharských spisovatelů, Georgie Gospodinova. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová

Zavítejte s Agátou Pilátovou na Světový kongres Rusínů v Bukurešti. Jana Šustová si povídala s překladatelem Davidem Bernsteinem o jeho překladech jednoho z nejuznávanějších současných bulharských spisovatelů, Georgie Gospodinova. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V najnovšej epizóde populárneho hokejového podcastu suSPEAK sa Rasťo Konečný a Marek Marušiak porozprávali s obrancom HK Nitra Martinom Vitalošom, ktorý patrí medzi najtvrdších hráčov našej extraligy.Nitriansky hokejista, ktorý je držiteľom rekordu za najviac bodyčekov v našej najvyššej súťaži, sa v rozhovore otvorene rozhovoril o svojej kariére a životných skúsenostiach. Martin Vitaloš prezradil, ako sa ružinovský odchovanec dostal cez Slovan až do švédskeho klubu Rögle, kde strávil dve sezóny.Diváci sa dozvedia zaujímavé a miestami humorné príbehy z jeho pobytu vo Švédsku vrátane ochutnávky surströmmingu (fermentovanej ryby), ktorá sa skončila nepríjemnou skúsenosťou, ale aj pozitívne momenty zo švédskej hokejovej kultúry. Martin Vitaloš tiež otvorene porozprával o náročnej epizóde v českej Plzni, kde nemal takmer žiadny priestor na ľade a dokonca ho poslali hrať za Klatovy do tretej najvyššej súťaže.Rozhovor postupne prešiel k jeho najväčšiemu kariérnemu úspechu - zisku majstrovského titulu s Nitrou, kde si zaspomínal na kľúčový moment sezóny a následné oslavy. Martin Vitaloš tiež zaznačil svoje plány do budúcnosti vrátane ambícií zahrať si opäť v zahraničí, ale odhalil aj prekvapivé štúdium diplomacie ako prípravu na život po hokejovej kariére.V uvoľnenej atmosfére plnej vtipných momentov sa dozviete, prečo sa tento tvrdý obranca stal postrachom útočníkov v našej extralige, aký typ bodyčekov preferuje a aká je jeho hokejová filozofia.Táto epizóda ponúka výnimočný pohľad do života jedného z najvýraznejších hráčov slovenskej extraligy, ktorý otvorene rozprával o vzostupoch aj pádoch svojej hokejovej kariéry.

Vládneme, nerušit #21: Do voleb zbývají necelé dva měsíce a vše nasvědčuje tomu, že v nich zvítězí hnutí ANO. Může se ještě stát něco, co by tento předpoklad zvrátilo? Komu pomůže mladá generace a komu pomůžou nerozhodnutí voliči? Na to ve speciální 21. epizodě podcastu Vládneme, nerušit odpovídají političtí analytici výzkumných agentur Pavel Ranocha (Kantar), Martin Kratochvíl (STEM) a Tereza Friedrichová (NMS Market research). Moderuje František Trojan.

Rozhovor s minoritom Luciánom Boguckim o tom, ako sa dostal na Slovensko, ako trávia leto minoriti a o tom, v akom štádiu je svätorečenie Zdenky Schelingovej.

V najnovšej epizóde populárneho hokejového podcastu suSPEAK sa Rasťo Konečný a Marek Marušiak porozprávali s obrancom HK Nitra Martinom Vitalošom, ktorý patrí medzi najtvrdších hráčov našej extraligy.Nitriansky hokejista, ktorý je držiteľom rekordu za najviac bodyčekov v našej najvyššej súťaži, sa v rozhovore otvorene rozhovoril o svojej kariére a životných skúsenostiach. Martin Vitaloš prezradil, ako sa ružinovský odchovanec dostal cez Slovan až do švédskeho klubu Rögle, kde strávil dve sezóny.Diváci sa dozvedia zaujímavé a miestami humorné príbehy z jeho pobytu vo Švédsku vrátane ochutnávky surströmmingu (fermentovanej ryby), ktorá sa skončila nepríjemnou skúsenosťou, ale aj pozitívne momenty zo švédskej hokejovej kultúry. Martin Vitaloš tiež otvorene porozprával o náročnej epizóde v českej Plzni, kde nemal takmer žiadny priestor na ľade a dokonca ho poslali hrať za Klatovy do tretej najvyššej súťaže.Rozhovor postupne prešiel k jeho najväčšiemu kariérnemu úspechu - zisku majstrovského titulu s Nitrou, kde si zaspomínal na kľúčový moment sezóny a následné oslavy. Martin Vitaloš tiež zaznačil svoje plány do budúcnosti vrátane ambícií zahrať si opäť v zahraničí, ale odhalil aj prekvapivé štúdium diplomacie ako prípravu na život po hokejovej kariére.V uvoľnenej atmosfére plnej vtipných momentov sa dozviete, prečo sa tento tvrdý obranca stal postrachom útočníkov v našej extralige, aký typ bodyčekov preferuje a aká je jeho hokejová filozofia.Táto epizóda ponúka výnimočný pohľad do života jedného z najvýraznejších hráčov slovenskej extraligy, ktorý otvorene rozprával o vzostupoch aj pádoch svojej hokejovej kariéry.

Černákov vodič Slavomír Surový v podcaste Mafiánsky štát opisuje, ktoré vraždy videl na vlastné oči. Pri niektorých bol až pri odpratávaní tiel. Spolupracoval aj s políciou. Ako došlo k tomu, že viacerí černákovci začali vypovedať a usviedčať svojho bossa?Slavomírovi Surovému a jeho prípadu sme sa už venovali v predchádzajúcich dvoch epizódach Mafiánskeho štátu. Povedal nám o svojej kauze – v ktorej bol odsúdený za vraždu a trest si aj odsedel, aj keď dodnes viacero svedkov tvrdí, že sa tohto skutku ani nezúčastnil. Dnes vám prinášame druhú časť rozhovoru s vodičom bystrického bossa, ktorý bol svedkom rozsiahlej násilnej kriminality.Dá sa Černákovi veriť? Podľa Slavomíra Surového si niektoré skutky prispôsobuje tomu, na koho má ťažké srdce. V minulosti zosmiešňoval a spochybňoval svedkov, vrátane svedka Surového. Ten tvrdí, že si o ňom jeho bývalý boss povymýšľal veľa neprávd. Nakoniec sa mu ospravedlnil. Je to teda tak, že Mikuláš Černák opakovane nehovoril pravdu?Rozhovor so Slavomírom Surovým nahrával Peter Hanák.

Dnes mám pro všechny posluchače mého podcastu dárek. S Marošem Vago jsme se dohodli, že zveřejníme kompletní znění našeho vystoupení na pódiu Meltingpotu v rámci festivalu Colours of Ostrava. Mí odběratelé na Herohero získali video o dva týdny dříve a mají jej bez reklam, které vkládá automaticky youtube, navíc s přístupem ke kompletnímu archivu, nicméně délku hovoru jsem tentokrát neomezil.Maroš Vago vystudoval psychologii a pak strávil řadu měsíců mezi šamany v jižní americe. Pokud chcete vědět víc o jeho osobním životní pohledu, doporučuji video, které jsme natočili dříve a jehož odkaz dám níže. Díky propojení obého - tedy západní vědy i šamanského pohledu na svět, nabízí poučení a inspiraci, přitom ale nepodléhá duchovnímu bypasu ani laciné ezoterice. Každé naše setkání mi dělá radost. Hovořili, jsme o tom, jak se uvolnit do proudu vědomí.Také chci poděkovat filmařskému teamu kolem Marošova konceptu APU, koukněte na web, APU doporučuji vaší pozornosti.Věřím, že si z rozhovoru vyzvednete momenty či nápady, které vás inspirují pro vlastní žití. Budu rád, pokud je pro nás i pro ostatní zmíníte do komentářů. Ale pokud by to bylo příliš osobní, nemusíte. Mějte se krásně, váš Petr HorkýOdkazy:apu.skhttps://herohero.co/petrhorkyhttps://youtu.be/JbUdZSB9AkYSupport the show

Ďurčo Martin Detský Orchester a Zbor Talentov.

Renomia se z malé pojišťovací firmy rodiny Nepalových během let vypracovala na mezinárodního hráče svého oboru. Za loňský rok  si pak  připsala tržby 3,5 miliardy korun a zisk před zdaněním 480 milionů. Společnost poskytuje služby v oblasti risk managementu, pojištění pro firmy, jejich zaměstnance a pojištění průmyslových a podnikatelských rizik. „Náš růst je dlouhodobý a jsme hrdí na to, že jsme se za posledních pět let zdvojnásobili,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jiří Nepala, předseda dozorčí rady rodinné firmy Renomia.Společnost je největší firmou svého oboru ve střední a východní Evropě. „Objem celkového pojistného na třinácti trzích, kde Renomia Group působí je zhruba 66 miliard euro. My jsme loni zprostředkovali zhruba miliardu euro,“ dodává Nepala.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajům na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad. Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a v NATO? A jak to může fungovat u voličů? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka. To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata. Závazek pro nastupující vláduJak se bezpečností otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu. „Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad. Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka  poměrně jasno už nyní. NATO je v Česku populárnější V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu. Jak je toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík. „NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad. „V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“ Jak bude stranám fungovat téma migrace? Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadnul odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, Kavkazu či Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypraví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa. 

Bonusový díl naší série o roli peněz v moderní české historii na příkladu České spořitelny končí bonusovým rozhovorem, nebo spíš hovorem s generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny Tomášem Salomonem.

Vítejte na dalším setkání v legendární Zikmundově vile ve Zlíně, kde jsme v rámci festivalu Neznámá Země vedli s našimi hosty debatu o tom, nakolik je válka neoddělitelnou součástí lidského života. Jedna věc je filozofování o lidské podstatě, něco jiného je praktická politika a konkrétní mocenské zájmy. Cyril Svoboda poté, co opustil aktivní politickou kariéru se stal břitkým komentátorem světového dění a odkrývá zákulisí mezinárodní politiky. Jeho příspěvek do debaty byl přesně podle očekávání - přímočarý. Užijte si to!Jen dodám, že celé znění tohoto vystoupení stejně jako přístup k archivu všech natočených rozhovorů v plných délkách najdete na Petr Horký - Hausbot | Herohero00:00 Nemožnost míru ve světě.08:11 Motivace k boji a legitimní násilí.12:58 Realpolitika, rovnováha sil a mír jako kompromis.Support the show

Tisíce ChatGPT konverzací byly veřejně indexovány Googlem. Jak k tomu došlo a co to znamená pro bezpečnost firem i jednotlivců?V této epizodě se podíváme i na to, jak se dá zneužít Raspberry Pi v síti bankomatu, proč kyberpodvody v Česku lámou rekordy, a jaké nové open-source nástroje uvádí CISA a Proton.A pozor – Ministerstvo pro místní rozvoj spouští vůbec první státní bug bounty program.

„Co těhotenství, to jeden zub pryč. První zuby se nemusí čistit, protože stejně vypadají.“ To jsou jedny z některých mýtů, se kterými i dnes bojuje Alexandra Kala, zakladatelka společnosti Profimed. Právě na zubní kartáčky její firma vsadila už před pětadvaceti lety. Dnes má své typické růžové prodejny kromě Česka také na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, za loňský rok si připsala tržby 550 milionů korun a cílí na miliardu.„Proti loňsku jsme rostli o deset procent. Český trh sice rostl jen o pět procent, ale raketově nám stoupá Polsko,“ dodává Kala.Mezi jednotlivými trhy jsou přitom podle ní podstatné rozdíly. „I když jsme vlastně visegrádská čtyřka a měli bychom si být velmi blízko, tyto trhy nelze srovnávat. Třeba Polsko bylo dlouho za námi. Když jsme tam před dvanácti lety přišli, nikdo tam téměř neznal mezizubní kartáček, dokonce ani lidé na manažerských úrovních. Dnes, tak jak nás Poláci předbíhají ekonomicky, předbíhají nás i v ústní hygieně,“ vysvětluje Kala.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Připravili jsme výběr toho nejlepšího z rozhovorů posledního červencového týdne.

Připravili jsme výběr toho nejlepšího z rozhovorů posledního červencového týdne.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ktorý doplnok výživy robí rozdiel medzi amatérmi a profesionálmi?Prečo je výživa je považovaná za novodobý doping. Tu je prečo.Je 2600 kcal pre ženu priveľa?Kŕče.Kedy používať kolagénAko si nájsť výživu, ktorá ti funguje?++Článok kolagén https://sk.danweiss.eu/kolagen/Rozhovor s Michalom Šulom https://sk.danweiss.eu/michal-sula/Zisti ako na výživu pre Ultra: sk.danweiss.eu/ultra++Stiahni si príručku zdarma: https://sk.danweiss.eu/preteky-prirucka/Strategická konzultácia: ⁠https://sk.danweiss.eu/strategicka-konzultacia⁠⁠Máš otázky? napíš mi:⁠ ⁠⁠ Facebook⁠ https://www.facebook.com/daniel.weiss.3192 alebo @performanceoptimized na IG

Nový týden otevřeme dalším vypečeným vidcastem. Tentokrát na vás čeká téma věnované kooperativnímu hraní s dětmi. Zahrajeme si hru Záhada redakční místnosti. Našimi hosty byli vývojáři titulu Hubert z Brocap Studio. A nechybí samozřejmě ani mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 10:31 - Kooperativní hry s dětmi 35:50 - Hra: Záhada redakční místnosti 1:14:18 - Rozhovor s Brocap Studio o hře Hubert 1:44:34 - Závěrečný mišmaš

Metanolová kauza zapomenuta. Stát podle Pavla Dvořáčka z likérky Rudolf Jelínek rezignoval na černý trh s alkoholem. Tím přichází minimálně o 1,5 miliardy. I proto se firma soustředí na zahraničí, teď vstupuje do Jižní Koreje.Současná doba nepřeje legálním výrobcům alkoholu a ovocných destilátů. Od roku 2020 do roku 2026 se zvýší spotřební daň o 44 procent a i Čechům se tak vyplácí nakupovat v zahraničí, mladá generace se odklání od alkoholu. Záleží také, jaká bude letos úroda ovoce, která loni zklamala.„Dnes je na litru stoprocentního alkoholu spotřební daň 391 korun. Zvýšení daně je už teď více než třicetiprocentní, přitom fyzický výběr daní se zvedl jen o 8,5 procenta. Výroba v pěstitelských pálenicích za posledních deset let spadla na polovinu a tohle všechno přešlo do černé zóny,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Dvořáček, majitel Rudolf Jelínek Group.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

Martin Soukup je antropolog, autor řady knih, z nichž ta poslední se jmenuje Antropologie války. Martin byl v roce 2025 hostem na festivalu Neznámá Země ve Zlíně, kde jsme v Zikmundově vile debatovali o tom, nakolik je válčení a zabíjení lidskou přirozeností a zda je možné, že bychom se jej dokázali zbavit anebo alespoň pokoušeli zbavit podobně jako třeba otroctví anebo ponižování žen. Toto je první díl ze tří festivalových debat v Zikmundově vile, navazovat bude pohled bývalého vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody a třetí díl bude společná panelová diskuze. Co myslíte vy? Má lidstvo prostě v genech, ve své podstatě potřebu válčit, zabíjet a podmaňovat si druhé? Můžete se inspirovat prvním řečníkem, kterým je antropolog Martin Soukup.Zbylou část rozhovoru najdete na mém kanálu http://herohero.co/petrhorky . Tam také bude závěrečná panelová diskuze, kterou jsem vedl s Martinem Soukupem a s Cyrilem Svobodou. Kromě přístupu k tomuto rozhovoru a diskusi získáte podle mne to zásadní a to je kompletní archiv mých už natočených materiálů. Zaměřuji se na rozhovory s odborníky nejen z naší země ale i z celého světa a bavíme se o tématech, která často školy ještě nestihnou zařadit do výuky. Zjednodušeně řečeno, nejde mi ani tak o aktuálnost, jako o to, abych budoval inspirativní databázi pro lepší orientaci v dnešním světě. Podklady pro ty, co chtějí od života víc, než jen reakce na to, co je potká. Má tedy smysl ponořit se i do starších debat a rozhovorů. Mějte se krásně, váš Petr HorkýOdkazy: https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/antropologie-valky-558573https://herohero.co/petrhorky00:00 Antropologie války a zkušenosti z Papuy.06:27 Válka jako součást kulturního repertoáru.13:37 Jsme přirozeně násilní?19:52 Je efektivnější kooperace nebo rivalita?Support the show

Před 380 lety se Brno stalo dějištěm jedné z nejdramatičtějších epizod své historie – odolalo čtyřměsíčnímu obléhání švédskou armádou v závěru třicetileté války. Co se tehdy ve městě skutečně odehrálo? Jak vypadala každodennost obránců, obyvatel i nepřátelských vojáků? A proč si tuto událost dodnes připomínáme jako klíčový moment brněnské identity? Hostem pořadu je historik Mgr. Tomáš Koch z Muzea města Brna, který přiblíží nejen historické souvislosti švédského obléhání, ale i nově připravovanou výstavu, jež přenese návštěvníky do atmosféry roku 1645. Mluvit budeme o hrdinství i běžném životě v obklíčeném městě, ale také o tom, jakým způsobem dnes veřejnosti zprostředkovávat složité kapitoly minulosti. Rozhovor vedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Jako národ máme nevýhodu v tom, že jsme vychovaní pohádkami Oslíčku, otřes se, Obušku z pytle ven a kouzly, která vám zajistí blahobyt. Tak to v životě není,“ říká v rozhovoru investor Michal Nýdrle a radí, jak nastartovat Česko.Když Michal Nýdrle prodal svou digitální a mediální skupinu Kindred Group, kterou budoval od roku 2004, nenašel nikoho, kdo by utržené peníze spravoval podle jeho představ. A tak založil Next Wealth.„Firem byla na trhu sice celá řada, ale my jsme s mým společníkem Lukášem zjistili, že velmi často vydělávají oni a ne my. Tak jsme si řekli, že si založíme vlastní správcovskou společnost ,“popisuje začátky vzniku společnosti Nýdrle. Dnes jejich firma sází na švýcarské banky, využívá sofistikované investiční produkty požaduje minimálně 2 miliony eur. Po dvou letech má 30 klientů a spravuje zhruba dvě miliardy korun.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Ještě do minulého týdne se Róbert Šlachta snažil vyjednat spojenectví před sněmovními volbami. Poté, co padla jednání s Motoristy, je ale jasné, že Přísaha půjde do voleb sama. Jak si chce na poslední chvíli získat voliče?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.Přísaha odmítla nabídku Motoristů sobě jít do dalších voleb společně. O křesla v Poslanecké sněmovně se bude na podzim hnutí Róberta Šlachty ucházet raději samostatně. Vedení Přísahy se tak rozhodlo minulý týden po schůzce s lídry Motoristů, Petrem Macinkou a Filipem Turkem, kteří podle svých slov přišli „s velmi dobrou a slušnou nabídkou, aby nepropadly hlasy Přísahy“.Strany spolu úspěšně kandidovaly loni v evropských volbách, poté se ale rozešly, když Motoristé v zimě ohlásili samostatnou kandidaturu. „Nebyla to Přísaha, kdo rozbil společný úspěšný projekt. Byli to jednoznačně Motoristé sobě svým jednostranným vyhlášením do médií o jejich samostatném postupu,“ uvedli zástupci Přísahy. Od opětovné spolupráce s Motoristy je podle jejich prohlášení také odrazují některé části programu i někteří kandidáti, jako například bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.Jak upozornily Seznam Zprávy, Přísaha teď ale shání, z čeho samostatnou kampaň zaplatit. Na volebním účtu hnutí bylo v době oznámení kandidatury bez Motoristů k dispozici 452 korun.Přísaha se v předvolebních průzkumech nedostává výš než nad tři procenta. Motoristé, kterým se na jaře dařilo, se teď pohybují kolem pěti procent. Vzhledem k dosavadním předvolebním preferencím tedy oběma subjektům hrozí, že hlasy jejich voličů propadnou.Proč zkrachovalo jednání s Motoristy? S kým vším Šlachta jednal o spojení? A co chce voličům nabídnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk privítali moderátori Marek Marušiak a Rasťo Konečný jednu z najväčších streleckých osobností slovenskej extraligy Romana Tománka. Takmer 40-ročný rodák z malebného Milochova v Považskej Bystrici sa otvorene rozhovoril o svojej bohatej kariére aj prešľapoch, ktoré ju ovplyvnili.Charizmatický útočník, ktorý bol v roku 2004 draftovaný Phoenixom Coyotes v rovnakom ročníku ako Alexander Ovečkin či Jevgenij Malkin, sa v rozhovore vrátil k hokejovým začiatkom. Ako chlapec, ktorého hokej bavil nielen na štadióne, ale aj mimo neho - či už pri vytváraní hokejok z čísel autobusov, alebo zo zemiakových vriec.Roman Tománek bol najlepším strelcom majstrovstiev sveta do 18 rokov, o prvenstvo sa delil s Philom Kesselom. Napriek talentu však v rozhovore priznáva, že vtedy ani nevedel, čo draft znamená.V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk sa dozviete detaily aj o premiére Romana Tománka v kempe Phoenixu, kde neveril vlastným očiam, keď ho trénoval Wayne Gretzky. Rovnako úprimne porozprával aj o svojom pôsobení v zahraničí - od divokých zážitkov v Kazachstane, kde zažil cestu po púšti a aj ulomené koleso, až po nemeckú precíznosť v Rostocku.Fanúšikovia slovenského hokeja si určite vychutnajú spomienky na pôsobenie v Nitre, kde vytvoril obávané ofenzívne duo s Jozefom Stümpelom. Hovoril aj o tom, že v jednej sezóne mal po desiatom zápase 0+0, no nakoniec skončili s vyše 70 bodmi. Roman Tománek má na konte viac ako 40-gólovú sezónu v extralige a patrí k hokejistom, ktorým chýba vo vitríne len slovenský titul. Dvakrát sa dostal do finále - najprv s Nitrou, potom s Banskou Bystricou, vždy však ťahal za kratší koniec.V rozhovore si zaspomína na „staré časy” aj Rasťo Konečný, ktorý s Romanom Tománkom zdieľal spoločný ľad, a prezradil, ako vyzerali ich spoločné rozcvičky: „‚Gejzo' si zobral puk, ‚prešmotlal' a vystrelil. A my dvaja mu hovoríme, že by sme si mohli ten puk ešte vymeniť. A Gejzo: ‚Sorry, chalani. Ja si skúšam'.”Skúsený útočník, ktorý síce dnes stále hrá, ale zároveň už aj trénuje mládež v Považskej Bystrici, sa zamyslel aj nad pokračovaním svojej aktívnej kariéry: „V mojom veku je to v tomto smere už také, že ak to nebude mať význam, ani hlavu, ani pätu, tak to jednoducho ukončím.”Rozhovor uzatvoril úprimným odkazom mladým hokejistom, v ktorom upozornil, že jeho príbeh je príkladom toho, ako môžu byť blízko k rozprávkovej kariére, ale zároveň od nej aj ďaleko. Zdôraznil, že talent nestačí, dôležitá je drina a schopnosť požiadať v ťažkých chvíľach o pomoc.

Další týden startuje a vstup do něj vám snad alespoň trochu zpříjemní náš nový vidcast. Máme tu dvě hlavní témata, rozhovor a nechybí samozřejmě ani mišmaš. Rozebereme iniciativu Stop Killing Games a zamyslíme se také na významem plošinovek. Seznam témat 00:00 - Start 05:35 - Stop Killing Games 41:21 - Plošinovky kdysi a dnes a jak jsou významné 1:02:53 - Rozhovor s Janem Kremerem z Pixelarchiv.cz 1:45:28 - Závěrečný mišmaš

Slavomír Surový bol vodičom a ochrankárom Mikuláša Černáka a v istom období dokonca černákovcom rozdeľoval výplaty, videl aj vraždy. Čomu sa bystrický boss venoval celý deň? A z čoho mala jeho skupina miliónové príjmy? V podcaste Mafiánsky štát – po prihlásení sa do vám prinášame rozhovor s členom černákovcov, ktorý si odsedel svoj trest, za skutok, ktorý zrejme nespáchal.Dnes vám prinášame prvú časť rozhovoru so Slavomírom Surovým. Opisuje v nej, koľko zarobil ako člen černákovskej skupiny za mesiac, ako o aký násobok priemernej mzdy išlo.Ako fungovalo vymáhanie dlhov?Rozhovor viedol Peter Hanák.Vypočujte si aj minulú epizódu – o prípade, v ktorom bol Slavomír Surový odsúdený. O dva týždne vám prinesieme druhú polovicu tohto rozhovoru.

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mirek Náplava je spisovatel a režisér několika řad cestopisného seriálu o srdcařích na cestách.Vím, že Mirek má moc rád řeky a proto byl cyklus Srdcaři na vodě z celé řady důvodů doopravdy jeho srdeční. Je tu pomalý rozhovor do rychlé doby. Užijte si klid a pohodu, jako kdyby vás řeka unášela…Začíná rozhovor, který tady na herohero máte jako předplatitelé skoro dvojnásobně dlouhý oproti veřejné části na youtube.Šťastnou plavbu na vlnách kolíbavé doby přeje z hausbotu Petr Horký!Celý rozhovor a bez reklam najdete na http://herohero.co/petrhorkyOdkazy:Trailer k seriálu:SRDCAŘ NA VODĚ teaser POMALÉHO SERIÁLU DO RYCHLÉ DOBYSeriál Srdcaři na vodě:https://www.iprima.cz/serialy/srdcari-na-vode00:00 Řeka jako průvodce životem.08:37 Plavba řekou nabízí unikátní pohled do krajiny.19:27 Umění zpomalit – na vodě i v každodennosti.26:47 Boj s uspěchaností a upouštění od výsledků.Support the show

Roman Sysel v rozhovoru sdílí svoje zkušenosti, jak buduje firmy zaměřené na tradiční služby, ať už jde o úklid nebo řemesla. Ukazuje, že úspěch často nespočívá v honbě za technologickými trendy, ale v řešení reálných problémů na trzích, které už existují. Klíčovou roli u něj hraje schopnost soustředit se na jednu věc, dělat ji co nejlépe a až později přidávat další – v případě firmy Andulka šlo například o specializaci na úklid společných prostor bytových domů. V platformě Adam, která propojuje zákazníky s řemeslníky, Roman popisuje jiný přístup: s investorem po boku jde o ambicióznější růst a testování trhu. Nechává si prostor pro rychlé změny i případnou transformaci do ziskového modelu. Zásadní je pro něj jednoduchost – ve všem. Od produktového designu, přes práci s týmem až po expanzi. Pokud je vše navrženo jednoduše, dá se podle něj rychleji učit, efektivněji škálovat a snáze zvládat náročné fáze podnikání. Otevřeně také mluví o rozdílu mezi růstem s investorem a bez něj. U Adama investoři pomohli akcelerovat růst i odvahu jít do větších rizik. Vysvětluje, že pokud někdo přemýšlí o venture capital, musí počítat s tlakem na extrémní tempo růstu a s tím, že investory zajímají hlavně firmy s potenciálem stát se globálními lídry. Zároveň upozorňuje, jak důležité je dobře nastavit vztah se spoluzakladateli i investory a být od začátku maximálně transparentní. Romanův pohled je cenný i v osobní rovině. K podnikání přistupuje jako k možnosti být užitečný, posouvat trhy dopředu a neustrnout v minulosti. Sám říká, že nechce žít z bývalých úspěchů, ale budovat dál, věci podle sebe a s lidmi, kteří mají chuť měnit svět. Rozhovor je nabitý zkušenostmi a konkrétními principy, které stojí za to slyšet celé. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/mit-investora-nebo-podnikat-sam-roman-sysel-t55048 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Motoristé i po víkendovém krizovém sněmu stojí za svojí nejpopulárnější tváří, europoslancem Filipem Turkem. A to přes to, že přiznávají, že právě jeho kauzy je stáhly dolů a sebraly jim preference. Proč ho tolik podporují?Hostem Ptám se já byl lídr pražské kandidátky Motoristů sobě, jejich největší sponzor a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.„My jsme o Filipu Turkovi hovořili, ta diskuze byla plamenná, mnohdy, trochu bouřlivá, ale byla zcela korektní a správná. A my Filipovi Turkovi věříme a stojíme za ním. Tečka,“ řekl Boris Šťastný.Motoristům podle něj ubrala hlavně kauza Turkovy rychlé jízdy, naopak zpráva o tom, že na Turka podala trestní oznámení jeho bývalá přítelkyně kvůli ubližování Motoristům prý neškodí. Považují ji za vykonstruovanou. „Dělám na ulici kampaň a mluvím s lidmi. Zatímco čas od času se stalo, že se ptali na tu rychlost, tak k tomuto tématu drtivá většina občanů a je to i moje pozice, se domnívá, že jde o věc vykonstruovanou,“ tvrdí Šťastný v Ptám se já.„Neexistují důkazy, je to postavené všechno na vodě. Nevíme, kdo to je, nevíme, jestli emaily jsou pravdivé, nejsou pravdivé. … Já osobně Filipovi Turkovi věřím, že nic takového se nestalo,“ dodává exposlanec.S jakými stranami by Motoristé vládli? Jak jde dohromady jejich pravicový program a zájem vládnout s ANO? A co znamená jejich slib, že by vzali peníze všem neziskovkám?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Začátkem července Česko postihl největší výpadek proudu za dlouhou dobu. Ministerstvo průmyslu přišlo vzápětí s tím, že blackout způsobilo spadlé vedení a následný výpadek elektrárny Ledvice. Vyšetřování ale pokračuje. Kdy budeme vědět, kdo za blackout skutečně může?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.„Vyšetřování bude ještě probíhat několik týdnů. Nechci teď do předběžných závěrů ukazovat na viníka. Přece jenom ta technická závada byla opravdu rozsáhlá. Je důležité nezávislé odborné vyšetření této situace, která opravdu není dobrá,“ řekl v Ptám se já ministr Vlček.Výpadek proudu zasáhl v pátek 4. července zhruba milion odběrných míst v Česku, už zrhuba za dvě hodiny se ale podařilo dodávku energie obnovit. Do vyšetřování před pár dny vstoupil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, který dopisem vládě i některým ministrům požádal o prošetření Energetickým regulačním úřadem a poslal úředníkům seznam několika velmi konkrétních otázek.„Okamžitě jsem požádal ředitele ČEPS o rozšíření té analýzy, kterou jsme zadali, o odpověď na tyto otázky. Pokud padají tyto konkrétní dotazy, tak mě samotného zajímají odpovědi na ty otázky,“ říká Vlček.Jaké okolnosti blackoutu chce prošetřit šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš? S jak velkými investicemi do přenosové soustavy musíme v budoucnu počítat? A proč ministerstvo nedokáže uhlídat firmy, jejichž výrobky navzdory sankcím končí v Rusku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Někdo míří do zahraničí kvůli významným památkám, jiného láká divoká příroda. Tomáše Šapovalova a Jaroslava Bouzka spojila láska k jídlu, a to natolik, že se rozhodli společně mapovat národní pokrmy cizích zemí. Na vybraných specialitách už hodovali třeba v Estonsku, Nizozemsku, Polsku či Japonsku, své poznatky pak zájemcům zprostředkovávají skrze vlastní pořad i knihy, a to pod výmluvnou přezdívkou Jedlíci na cestách. O tom, která kuchyně je nejvíc překvapila a jak oproti zahraničí obstojí česká gastronomie, hovoří kamarádi v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Koľkokrát sa Martina Šimkovičová odmietla stretnúť s hercami? Kde v kultúre sa napáchalo najviac škody? Koľko bude trvať náprava a vládze ešte kultúra protestovať?

„Človek namiesto toho, aby začal jesť zdravo a niečo so sebou urobil, si radšej strčí do zadku hadicu a urobí si klystír. A myslí si, že môže ďalej papať sladkosti,“ hovorí lekár a lovec šarlatánov Roland Oravský. Podcast TELO si môžete vypočuť po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.Medzi trendy v oblasti krásy patria aj lososie spermie. Ani to však nie je najväčšia hlúposť, akú kedy lovec šarlatánov počul. V rozhovore sme sa okrem iného rozprávali aj o fenoméne antioxidantov, detoxe, kyvadlách, koenzýme Q10 a šarlatánoch. Oravský jasne označuje homeopatiu za hoax a v medicíne sa riadi dôkazmi a výskumami, ktoré prináša veda.V rozhovore sa ďalej dozviete:1. Je antioxidant len reklamná nálepka?2. Ako komunikovať s blízkymi, ktorí veria na homeopatiu a liečivé kamene3. Lekári nesú za pacienta zodpovednosť, šarlatáni nie, ako je to možné?4. Či máme dávať v diskusii priestor lekárom aj antivaxerom súčasne5. Ako zvýšiť dôveru vo vedeckú obec6. Čo je najväčšia hlúposť, akú kedy počul.Rozhovor viedla Henrieta Hanáková. Úvod a záver načítala Martina Beňová.

I tento týden odstartujeme společně s vidcastem, který láká na dvě plnohodnotná témata a navrch rozhovor o nové české hře Luck & Loot. Nechybí samozřejmě ani závěrečný mišmaš, který se pro některé z vás stal spíš úvodním mišmašem, ale to ničemu nevadí. Seznam témat 00:00 - Start 06:06 - Vrací se estetika her z PlayStationu 1 44:02 - Naše dojmy z gameplaye hry Mafia: Domovina 1:10:47 - Rozhovor o nové české hře Luck & Loot 1:34:34 - Závěrečný mišmaš

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Cestovanie nemusí byť drahé, ak viete, ako na to. Hľadanie spôsobov, ako cestovať šikovne a lacno, je podstatou „travelhackingu“. Ako sa dá precestovať svet len s pomocou smartfónu, aké triky platia pri hľadaní lacných leteniek a ubytovania, a ako môže pri plánovaní ciest pomôcť umelá inteligencia?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s blogerkou a cestovateľkou Jankou, známou ako Travelhackerka, o jej ceste od študentky práva k profesionálnej cestovateľke, o jej praktických tipoch, a o tom, ako pri tvorbe obsahu využíva najmodernejšie technológie. Podcast prinášame v spolupráci so spoločnosťou Honor.V podcaste hovoríme aj o týchto témach: Ako nájsť najlacnejšie ubytovanie: Kedy rezervovať a kde porovnávať ceny.Tipy na lacné letenky: Kde hľadať a prečo si dávať pozor na predajcov.Ako umelá inteligencia v smartfóne pomáha pri fotení na cestách.Praktický návod na plánovanie dovolenky s pomocou ChatGPT.Zmeškali ste lacné letenky na leto? Aké sú možnosti na poslednú chvíľu.Viac na - https://zive.aktuality.sk/clanok/mXBBAZQ/travelhackerka-prezradza-svoje-triky-od-umelej-inteligencie-az-po-zachranu-dovolenky/ Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Rozhovor s Jánom Čapským, riaditeľom Shell pre Slovensko a Česko, odhaľuje fascinujúci svet vývoja palív. Od laboratórií v Hamburgu cez chemické receptúry až po samotné tankovanie – zistili sme, prečo prémiové palivo nie je marketing, ale reálna investícia do zdravia vášho motora.

Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. „Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. „Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co znamená válka pro lidskou mysl a duši? Jak se žije v realitě plné hrozeb, bolestných ztrát a traumat, která přetrvávají ještě dlouho po návratu z bojů? Z válečných konfliktů se nevracejí jen těla, ale také zlomené duše.Tento problém se týká všech zasažených válkou, bez ohledu na to, na které straně konfliktu stáli. Co prožívají vojáci a civilisté nejen na Ukrajině, ale i v Rusku? Jakou stopu zanechává válka v jejich životech, rodinách i komunitách?O tom, co válka způsobuje lidské psychice a jak se s tím může vyrovnat moderní věda, odborná pomoc i mezilidská solidarita, jsme diskutovali v Knihovně Václava Havla. Východiskem debaty byla odborná publikace „Neviditelné rány“.Debatoval jsem s těmito hosty:Jiří Horáček, psychiatr a neurovědec,Olena Dolhova, vedoucí psycholožka agentury AMIGA, z.s.,Dinara Akhmetova, koordinátorka agentury AMIGA, z.s.Jiří Pasz, editor publikace a facilitátor rozhovorů s ukrajinskými odborníky v terénu.Odkazy:Publikace Neviditelné rány - https://www.demas.cz/wp-content/uploads/2025/03/neviditelne-rany-fin.pdf00:00 Válka se propisuje do života všech.05:34 Co s člověkem dělá každodenní ohrožení života?12:22 Pocit urgence pomáhat.17:47 Jak válku prožívají uprchlíci žijící v Čechách?28:18 Co je a co není trauma.41:04 Válka na vlastní kůži.55:11 Léčení PTSD pomocí psychedelik.01:02:41 Jak se daří lidem pomáhat?01:14:55 Transformace myšlení po historickém zatížení.01:22:54 Hrdinství a odvaha.01:39:49 Inspirujme se a najděme v sobě hrdinu.01:44:11 První pomozte sobě, pak pomáhejte druhým.01:47:29 Zvyšujte si práh zranitelnosti.01:48:54 Helped people help people.01:51:48 Vliv násilné ukrajinizace společnosti na duševní zdraví.02:05:48 Každá negativní událost není trauma.Support the show

Kraje žádají prezidenta, aby vetoval novelu školského zákona. Nesouhlasí s její částí, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. Co krajům přesně vadí?Hostem Ptám se já byl hejtman Zlínského kraje a předseda Rady Asociace krajů Radim Holiš (ANO). Kraje vyzvaly prezidenta Petra Pavla, aby vetoval novelu školského zákona. Klíčový a dlouho očekáváný legislativní balíček na začátku července schválili i senátoři. Teď ho má podepsat prezident. Asociace krajů ale dlouhodobě kritizuje část novely, podle které se od 1. ledna 2026 převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. A požaduje po hlavě státu, aby zákon vetoval. Žádost asociace podpořili především hejtmani opozičního hnutí ANO. „Respektuji a rozumím vládním hejtmanům, že se k této výzvě nepřipojili. Bohužel už této vládě nemůžeme věřit,“ vysvětloval šéf Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Koaliční kabinet podle něj nesplnil mnoho ze slibů, které dal krajům. Změna financování platů kuchařek, uklízeček nebo školníků není dobře připravená. „Předpokládané hodnoty byly počítané z roku 2023. A nejsou v tom započítané peníze, které ředitelé do této doby brali právě z hromádky na pedagogy. Naše čísla ukazují, že kraje v tuto chvíli přicházejí od 1. 1. 2026 o 1,4 miliardy, a to jsou už významné částky. Je to zhruba přes 100 milionů na kraj,“ prohlásil Holiš s tím, že skutečný propad se ukáže až v příštím roce. Hejtmané ani starostové ale podle něj omezení provozu ve školách nedopustí.Že by byla snaha shodit ze stolu celou novelu součástí předvolebního boje, Holiš odmítl: „Nám bylo říkáno, že kraje dostanou stejné peníze, ale v závěru ty peníze nejsou stejné. Takže musíte pochopit, že pokud ta hra není fér, tak se musí používat i prostředky, které nejsou typické. A veto prezidenta je pro nás to poslední.“Připouští hejtmané, že novela krajům přináší výhody? Proč obce a kraje neinvestují, ale hromadí na účtech stovky miliard? A jak Radim Holiš vnímá slova vedení ANO, které připouští variantu příští vlády opřené o hlasy SPD?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opoziční SPD nakonec půjde do sněmovních voleb i s podporou Rajchlovy strany PRO, která hrozila odtržením z „vlastenecké čtyřky“ kvůli pozicím na kandidátkách. Udrží formace pod křídly SPD jednotu? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Radim Fiala. Opoziční hnutí SPD nakonec půjde do podzimních sněmovních voleb společně nejen s Trikolorou a Svobodnými, ale i se stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Tedy v sestavě, na jaké se strany s cílem „spojení vlasteneckých sil“ domluvily letos na jaře ve společném memorandu. Ještě do neděle to ovšem nebylo jisté. Jak minulý týden upozornily Seznam Zprávy, kvůli neshodám ohledně kandidátních listin začalo PRO hrozit ukončením spolupráce. Některým členům partaje Jindřicha Rajchla vadilo, že na kandidátkách nedostávají takový prostor, jaký očekávali. V SPD zase zaznívaly obavy z toho, že je lidé z PRO mohou přeskákat.Rajchlova strana proto usnesením vyzvala SPD k serióznímu jednání a k naplnění jejích požadavků. V neděli večer pak předsednictvo PRO rozhodlo, že ve spojenectví přece jen hodlá pokračovat.Podle aktuálního volebního modelu STEM by se kandidátka SPD dostala do Sněmovny s 12,4 procenta hlasů. Hnutí Tomia Okamury si od spojenectví s PRO, Trikolorou a Svobodnými slibuje, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a a zajistí jim silnější zastoupení ve Sněmovně. Uskupení plánují ustavit společný poslanecký klub. „My chceme změnu a z toho jednoznačně plyne, že nám zbývá hnutí ANO jako jediný velký koaliční partner. A o vládu s ním budeme skutečně usilovat,“ řekl v Ptám se já místopředseda SPD Fiala. V souvislosti s tím okomentoval i dosavadní vyjádření prezidenta Petra Pavla, podle kterých je pro hlavu státu při sestavování příští vlády klíčový přístup stran k základním bezpečnostním garancím České republiky. Včetně postojů k členství v EU a NATO: „Myslím, že to je protiústavní. Prezident má toho člověka buď jmenovat, nebo nejmenovat, v Ústavě není napsáno, že by ho měl jmenovat podle jeho politického názoru.“Jak stabilní je spolupráce menších stran s SPD? Jaký postoj má hnutí Tomia Okamury k základním bezpečnostním garancím České republiky? A jakou strategii bude mít po volbách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mnoho let pracoval Milan Švihálek, který dětství a mládí prožil v Seničce, resp. Olomouci, v ostravském studiu České televize. Blízko měl také k rozhlasu. Rozhovor k jeho osmdesátinám s ním natočila redaktorka Dita Vojnarová.