Podcasts about rozhovor

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozhovor s hercem a dabérem Michalem Holánem o tisících nadabovaných postav, natáčení komedie Kameňák i nepovedeném pokusu o založení vlastního podcastu Zhoolcast. V otevřené zpovědi popisuje, jak měla vypadat jeho účast v reality show Survivor a proč u něj v krizových situacích dochází k prudkým změnám chování. Vysvětluje obsazení hlasů v marvelovkách a zmiňuje finanční ohodnocení u dabování filmů pro dospělé v devadesátých letech. V rozhovoru dojde také na bleskovou kulinářskou výzvu s přípravou špaget přímo na pódiu.

Vláda schválila balík prorastových opatrení na naštartovanie ekonomiky. Veľa pochvaly však za ne nezožala. Zamestnávatelia aj odborári sa zhodujú, že ide len o kozmetické zmeny. Súhlasí s nimi aj ekonóm Radovan Ďurana z inštitútu INESS. V rozhovore upozorňuje, že vládny materiál má názov „stabilizačné opatrenia“ a nie prorastové, čo má svoju výpovednú hodnotu. Mnohé zo schválených opatrení sú podľa Ďuranu dobrým nápadom, ale čakať od nich nejakú zásadnú zmenu nemôžeme. „Nie som prekvapený ani sklamaný,“ komentuje prijatý balík. Vláda by podľa ekonóma mala v prvom rade vytvárať prostredie, v ktorom zamestnávatelia budú súťažiť o zamestnancov a tým porastú mzdy. Tak sa zvyšuje blahobyt v krajine. „Na Slovensku však vidíme hlavne vytváranie miest s nízkou pridanou hodnotou a slabo platenými ľuďmi, investori odchádzajú a noví neprichádzajú. To je nenaplnenie základnej úlohy vlády. Vláda sa snaží zabezpečiť svoju vlastnú pozíciu a ekonomický rast ide bokom.“ Slovensko v hospodárskom raste zaostáva a premiér Robert Fico opakuje, že za to môžu problémy nemeckej ekonomiky. Riešením je podľa neho naliať do ekonomiky desať, možno až pätnásť miliárd eur, aby sa dostavil efekt. Podľa Ďuranu je to nepochopenie úlohy vlády. „Vláda nemá vytvárať rast. Vláda má umožňovať, aby vznikol. Tento rok si požičiame šesť miliárd eur, ktoré v podstate nalejeme do ekonomiky, pretože ich rozdáme v podobe dávok, vládnych nákupov a podobne. A ekonomický rast aj tak klesá. Takže peniaze sa do ekonomiky lejú, ale smerujú tam, kde nemajú. Výsledkom je vysoká inflácia, deficit a rastúci dlh.“ Vláda sľubuje, že na jeseň predstaví ďalšie opatrenia, ktoré by už mali obsahovať zásadnejšie zmeny vrátane daní a odvodov. „Ak by prišli len so zrušením transakčnej dane, tak budem rád. Ale obávam sa, že ani to tam nebude,“ hovorí ekonóm. V aktuálne predstavenom balíku sú aj pozitívne zmeny. „Obsahuje opatrenia, ku ktorým by asi vláda za normálnych okolností nepristúpila, napríklad deregulácia opatrení BOZP, zníženie nákladov na energie alebo zavedenie možnosti podnikať od 16 rokov. To treba privítať.“ Zásadnejšie zníženie daňovo-odvodového zaťaženia však Ďurana neočakáva. Vláda si to skrátka nemôže dovoliť bez toho, aby znížila svoje výdavky a sociálne transfery, čomu sa bráni. „My máme podiel sociálnych transferov porovnateľný s Gréckom pred jeho pádom. Ak toto nezmeníme, tak zásadné zníženie daní nemôže prísť.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: v akom stave je slovenská ekonomika, čo treba na naštartovanie jej rastu, aká je úloha vlády pri stimulácii ekonomiky, či budú mať podniky lacnejšie energie, prečo vláda výraznejšie nezníži dane. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Toto video si pusťte kdykoli budete mít pocit, že je na vás svět nespravedlivý, anebo že nemáte jak dál. Můj host vám pomůže najít důvod pokračovat a najít smysl, k čemu to všechno je. Honza Tománek je světový šampion v triatlonu, několikanásobný Ironman. Bavili jsme se o přijetí vítězství i porážky. O přijetí neměnných cest osudu. Probrali jsme tréningové postupy, ale také jsme se dostali hloub, ke vzpomínkám na jeho úraz, po kterém přestal chodit. Zajímalo mne, jestli se setkal s řidičem, který zavinil onu nehodu a jak může vypadat takový rozhovor. Jak se pracuje s myšlenkami na co by kdyby. Honza necouvl před žádným tématem. Jeho příběh nabízí úžasný přístup, jak se sebrat a s tím, co máme, jít dál. Fakt neřešitelných je totiž doopravdy jenom málo situací. To je pro dnešek na volných platformách všechno. Vím, že tady se někdy část lidí na mne naštve, protože chce všechno zadarmo. Já těm nazlobeným docela rozumím. Taky se mi líbí, když někdo platí za mne. Ale zrovna dneska, právě s tématy, o kterých jsme se s Honzou Tománkem bavili, jsem vlastně moc rád, když je zdůrazněný prvek toho, že v životě zadarmo ve skutečnosti nikdo nedostaneme skoro nic. Pokud chcete rozhovor v plné délce a bez reklam, pojďte na můj kanál na Herohero - http://herohero.co/petrhorkyMůžete mi napsat reakci, názor na dnešního hosta, anebo třeba nějaký kousek vašeho příběhu. Budu moc rád. Díky a zdravím vás. Petr Horký 00:00 Když závod nejde dokončit13:00 Jet dál, protože chci18:45 Od nehody k Ironmanu a běžkám27:41 Světový titul a limitySupport the show

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda Andrej Babiše se rozhodla zásadně změnit boj s drogami a závislostmi. Po mnoha letech zaběhnutého režimu agendu přesunula z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Jaký dopad bude mít změna v praxi? Hostem Ptám se já byl expert na závislosti, bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha uzavřela koncem minulého týdne formální převod expertů a agend závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů ze Strakovy akademie s jednotlivými ministerstvy. Odboráři Úřadu vlády na protest vstoupili do jednodenní stávky a vyzvali k přehodnocení kroku. Před přesunem důrazně varují také mnozí odborníci, včetně bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Jen v agendě závislostí podle něj končí 30 procent pracovníků, se kterými úřad dál nepočítá. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval, že ho stávka na Úřadu vlády mrzí a je z ní zklamán. Zdůraznil, že dlouhodobě podporuje adiktologické služby. Přesun agend na ministerstvo tuto podporu podle něj ještě posílí. Zároveň odmítl, že by bylo fungování těchto služeb v ohrožení. „Tohle je obří agenda navíc. Ministr zdravotnictví by se tomu musel věnovat každý den, aby tohle mohl posunout. Bylo to tam, nefungovalo to tam. Několikrát jsme se to tam snažili znovu přesunout a vždycky jsme to vrátili zpátky,“ upozornil v Ptám se já Jindřich Vobořil, který zastával pozici národního protidrogového koordinátora v letech 2010 až 2018 a poté 2022 až 2024. „Rozmlouval jsem to několika vládám. Už jsem jednou seděl i na ministerstvu práce a sociálních věcí někde ve sklepě, tam byly pasti na potkany. To byla tehdy Sobotkova vláda. Tak jsme si to také odříkali a zase mě přesunuli zpátky na Úřad vlády,“ uvedl expert s tím, že podobnou situaci už zažil také s Andrejem Babišem v roce 2018 za jeho předchozí vlády. Protidrogová agenda se i tehdy nakonec vrátila do Strakovy akademie.  Babiš ale nyní prohlašuje, že na přesunu trvá. A argumentuje tím, že jeho kabinet „odmítá liberální prodrogovou politiku minulé garnitury“. „Rétorika lidovců, kterou převzala tato vláda, o prodrogovém koordinátorovi proti mě běžela ve chvíli, kdy jsem řešil konopí a kdy jsem v nějaké chvilce řekl, že se jednou ukáže, že prohibice nebude funkční. Já se přece zabývám celá léta léčbou, abstinenční léčbou a pomocí lidem, řeším jejich děti. Tak myslím, že si zasloužím spíš státní vyznamenání, ne takovou pohanu,“ řekl s lehkou nadsázkou Vobořil.Zároveň dodal, že kdyby vláda stála o jeho pohled, je ochoten se zapojit. „Mně na tom záleží. Nechci se vracet do role národního koordinátora, nechci být státním úředníkem, ale kdykoliv se rád připojím do nějaké spolupráce.“Co budou změny znamenat? Proč jsme dopustili tak zásadní rozmach kratomu? A jak je možné, že si děti stále mohou kupovat nebezpečné látky za pár korun v automatech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak hodnotí Národní rozpočtová rada průběžné hospodaření českého státu a jak vidí plánované investice? Pronásleduje Lukašenkův režim běloruské exulanty? I o tom mluvila v rozhovoru pro ČRo běloruská politička a aktivista Svjatlana Cichanouská. A jak na dirigenta Petra Popelku působí orchestr Bavorské státní opery v Mnichově, kde bude od sezony 2029 novým šéfdirigentem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krev v moči, bolesti varlat nebo pálení při močení tě mohou snadno přivést do urologické ambulance. Přestože je návštěva urologa důležitým bodem prevence u mužů, mnoho z nich se jí obává. Jak vlastně standardní vyšetření na urologii probíhá a musíš se vůbec svlékat úplně donaha?V rozhovoru se dozvíš, s jakými problémy do ordinace nejčastěji chodí mladí kluci a co trápí starší muže. Zjistíš, jestli potřebuješ k urologovi žádanku a jaký vliv má na zdraví tvůj životní styl. Podíváme se ale i na urgentní případy, jako jsou sportovní úrazy, zlomeniny penisu nebo odstraňování bizarních předmětů z močové trubice.

Čelková Andrea 30 rokov spolupráce Štátnej opery s Japonskom

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda včera schválila prezidenta Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Očekávané rozhodnutí o složení české delegace na summit NATO ale posunula na 22. června. Snaží se kabinet jen natahovat čas?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Prezident Petr Pavel se v pondělí vydal na jednání koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů se záměrem vyjasnit si pozice ohledně klíčových zahraničních cest ústavních činitelů.Po schůzce ocenil, že ho vláda schválila do čela delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku. Podle vyjádření Hradu se Pavel zároveň „v zájmu prezidentem preferovaného kooperativního vztahu s vládou“ rozhodl přistoupit na posun termínu (na 22. června), ve kterém chce kabinet oznámit podobu delegace na červencový summit NATO v Ankaře. O složení delegace na alianční summit se prezident pře s kabinetem Andreje Babiše (ANO) bezvýsledně už několik měsíců. Pavel na své účasti na summitu trvá. Má také připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. Chápal by to totiž jako omezování svých pravomocí. Premiér už dříve řekl, že by prezident součástí delegace být neměl, protože české výdaje na obranu by měl na summitu obhajovat kabinet.Do sporu s vládou se kvůli zahraniční delegaci dostal také druhý nejvyšší ústavní činitel státu. Koalice odmítla poskytnout vládní letadlo šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi a zástupcům z řad podnikatelů, kultury a univerzit pro cestu na Tchaj-wan. Premiér to zdůvodnil tím, že by to mohlo být vnímáno jako oficiální podpora Tchaj-wanu, která by mohla poškodit české obchodní zájmy v Číně. To Vystrčil odmítl. Nakonec absolvoval let komerční linkou. Doprovázela ho čtyřicetičlenná podnikatelská delegace, další desítka se připojila na Tchaj-wanu.Podle Vystrčila by pomohlo, kdyby se opět obnovila komunikace o zahraniční politice mezi nejvyššími představiteli Česka. „To vyloženě dnes chybí. Jak při plánování zahraničních cest, ale třeba když se teď bavíme o summitu v Ankaře, tak předtím bude summit předsedů parlamentů jednotlivých zemí v Istanbulu. A měli bychom si říkat, co tam budeme prosazovat, jakým způsobem budeme připravovat půdu pro Českou republiku,“ řekl šéf Senátu v Ptám se já. „Já Tomio Okamurovi nedokážu vysvětlit, že není dobré, aby tam (v Istanbulu) říkal, že máme vystupovat z NATO. Protože má přece názor, že bychom neměli být v NATO. V tom by měl koordinační roli sehrát ministr zahraničních věcí. Nevím, co tam bude (Tomio Okamura) říkat. Ale rozhodně si myslím, že koordinovat tuto věc by bylo dobré.“Jak vyřešit spor prezidenta s vládou? Jaké výsledky dovezl z cesty na Tchaj-wan šéf Senátu? A jaký signál vysílá Česko, když chce stáhnout část vojáků z východního křídla NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jakub Polách, tvůrce blogu Buzerant, umělec, mikroinfluencer, pozorovatel digitálních subkultur a někdo, kdo se těžko popisuje jednou větou. Kdo dnes určuje, co je na internetu bizár, co je politika a co umění? Jak fungují reakční kanály, manosféra, TikTok, OnlyFans nebo influenceři, kteří mají větší dopad než tradiční média? Rozhovor, ve kterém propichujeme bubliny. O internetové levici, Sugar Denny, Nele Slovákové, Janě Maláčové, algoritmech, stan culture i světě, kterému Michal, ani část společnosti vůbec nerozumí, ale který čím dál víc ovlivňuje politiku, média i veřejný diskurz.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Co dnes znamená být mužem? Jakou roli hraje síla? Citlivost? Hudebník a kreativní ředitel Václav Rouček o tom napsal knihu s názvem „Pro muže“. Je to série rozhovorů s výraznými osobnostmi o dnešní mužské identitě. A tak jsme ho pozvali do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, na co přišel a proč si myslí, že s dnešní mužskou identitou je to složitější než dříve. Jak třeba být skutečným otcem, a ne jenom biologickým rodičem? A samozřejmě padla i otázka, jestli je i jiné řešení mužské krize středního věku než známá triáda „maraton, milenka, motorka“.

Nakolik obstojí argumenty, kterými vládní koalice obhajuje změny v systému vládních odborných rad? A do jaké míry je naopak podložené varování expertních kruhů i sněmovní opozice před zásahem do těchto struktur? Jak číst vzkazy, které si aktuálně vyměňují Moskva a Kyjev ohledně dalších mírových rozhovorů a možných kompromisů, které by je měly provázet?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s vítězem MasterChefa Romanem Stašou o náročnosti ultramaratonů nad sto kilometrů, mazání těla vazelínou i o tom, proč vnímá běhání jako určitou formu drogy. V otevřené zpovědi vzpomíná na drsné začátky u vodního póla, kde se kvůli faulům pod vodou musely nosit dvoje plavky, a vysvětluje, proč po výhře v kulinářské soutěži vydržel pracovat v profesionální kuchyni pouhé dvě hodiny. V rozhovoru dojde také na neúspěšné podnikání s foodtruckem na turné Marka Ztraceného, ceny pravých bílých lanýžů nebo na historku o nečekané párové terapii přímo u naštvané zákaznice doma.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mnohí podnikatelia hľadajú istotu. Stabilný trh, predvídateľné podmienky a plán, ktorý bude fungovať aj o rok. Dušan Matuška sa naučil pravý opak. Svet Bitcoinu ho prinútil presúvať biznis medzi krajinami, reagovať na geopolitické zmeny a hľadať príležitosti tam, kde ich ostatní nevidia. V tejto epizóde sa dozviete, prečo je flexibilita jednou z najdôležitejších podnikateľských schopností súčasnosti, ako vznikajú nové biznis modely okolo Bitcoinu a prečo budúcnosť nemusí patriť najväčším hráčom, ale tým, ktorí sa dokážu najrýchlejšie prispôsobiť. Rozhovor o Bitcoine, globálnom podnikaní a svete, v ktorom sa pravidlá menia rýchlejšie než kedykoľvek predtým. Moderátor Tomáš Török je spoluzakladateľ firmy BizBuilders, kde s tímom skúsených ľudí z marketingu tvorí biznis-marketingové stratégie vychádzajúc z dát a trendov, orientované na ambíciu, konkrétne ciele a výsledky.

Je málo cestopisných, cestovatelských témat, kde mám pocit, že dává velký smysl, pobavit se o nich. Jedno přináším dnes!Už několik let se hovoří o napětí mezi Čínou a Spojenými státy v souvislosti s ostrovem Taiwan. Přitom opravdu málo lidí tuší, kde ten ostrov je, jak vypadá, jak se tam žije. Jen málo lidí tuší, jaký má Taiwan vztah ke Spojeným státům anebo k Číně. O co v tomto potenciálním sporu doopravdy jde? Hledal jsem někoho, kdo na Taiwan jezdí, kdo jej zná, ale přitom tam pracuje, zná místní lidi i historii.Moc si vážím toho, že na dané téma kývnul pan Ondřej Dostál, který je velkou osobností mezinárodního akademického života - a tentokrát přišel povídat vlastně jako cestovatel, jako pracovník, který zná realitu na Taiwanu i u nás. O to zajímavější to bylo setkání, o to zajímavější povídání. Možná Taiwan znáte, já tolik ne a moc jsem si doplnil mozaiku mého pohledu na svět o pohled Ondřeje Dostála.To je pro dnešek vše. Srdečně vás zvu na můj kanál http://herohero.co/petrhorky, kde najdete více než dvojnásobnou délku rozhovoru s Ondřejem a navíc bonusové video, ve kterém Vám Ondřej poradí, co neminout při návštěvě Taiwanu. Přeji vám dobré cesty, ať už míří kamkoli!00:00 První dojmy z Tchaj-wanu.07:11 Z čeho se skládá tchajwanská identita.14:32 Náboženská tolerance a smysl pro kolektivismus.23:14 Rodina, výchova dětí a drsný tlak na vzdělání.Support the show

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Stát chystá zestátnění společnosti ČEZ. Oddělí a prodá část, která se věnuje distribuci a prodeji elektřiny. Ze získaných peněz vyplatí minoritní akcionáře. To vše kvůli plánované stavbě nových jaderných bloků. Je to správná cesta? Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel ČEZ, někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.Rozdělování ČEZ na výrobní, distribuční a obchodní část začátkem týdne schválila valná hromada největší tuzemské energetické skupiny. Nová vlastnická struktura umožní, aby stát převzal kontrolu nad dominantní částí výroby elektřiny v Česku, zatímco pro prodej, distribuci energií, obchodování a energetické služby vytvoří novou společnost, v níž si ČEZ ponechá většinový podíl.Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Od převzetí části ČEZ si slibuje především větší kontrolu nad financováním nových jaderných zdrojů a nad cenami energií.Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že jeho kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.„Lidé zapomínají. Já bych některým připomněl, že v 90. letech tady proběhla kampaň: ‚Drobní akcionáři, plačte!‘. A oni zaplakali, teda aspoň někteří. Ale to, co se 1. června stalo, je reminiscence s tím, že tedy: ‚Daňoví poplatníci, plačte!‘. To je velmi špatný krok, ekonomicky zcela nesmyslný,“ kritizoval rozhodnutí ohledně budoucnosti společnosti ČEZ její bývalý generální ředitel Jaroslav Míl v Ptám se já. „Hlavní důvod, proč z toho bývalá vláda vycouvala, bylo to, že to bylo tak do očí bijící ekonomické poškození budoucích generací, že nakonec i oni, jakkoli tomu byli na začátku velmi nakloněni, z toho radši vycouvali,“ dodal. Kdo na největší finanční operaci státu za desítky let vydělá nejvíc? A jak probíhá příprava stavby nových jaderných bloků?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Pepy Kosteleckého je David Kubíček, zkušený otec, kazatel a psychoterapeut, který sdílí své zkušenosti s učením prostřednictvím zážitkového programu. Proč ho používat? Jak začít u sebe a jak pro to nadchnout ostatní vedoucí? Co se dá naučit zkušeností? Kde má zážitková metoda své meze? Rozhovor se věnuje tématu, proč je učení zkušeností, nejen chybami, klíčové pro rozvoj dětí i dospělých. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Atmosféra ve Sněmovně houstne. Podle koalice opozice jen zdržuje. Opoziční strany si stěžují, že dál narážejí s prosazením svých nominantů do volených funkcí. Porušuje koalice zvyklosti? A bude opozice ještě víc obstruovat?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vztahy mezi vládním a opozičním sněmovním táborem se značně vyostřily v minulém  týdnu hlavně kvůli obsazování funkcí dolní parlamentní komorou.„Vládní koalice se chová jak barbaři, kteří dobyli Řím a mají pocit, že musí vraždit, vraždit a vraždit. Tak jako řekněte, že opozice nemá mít žádné pozice, že porušíte všechny zvyklosti,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda na plénu.Sněmovna minulý týden nezvolila například poslance ODS Pavla Žáčka do funkce předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce  bezpečnostních sborů, ale ani exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nebo poslankyni Zdenku Němečkou Crkvenjaš (ODS) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ve volbě neuspěla ani kandidátka na místopředsedkyni Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Předchozího kandidáta STAN a předsedu tohoto hnutí Víta Rakušana sněmovní většina odmítla zvolit opakovaně.Marek Benda obvinil koalici z toho, že chce ovládnout vše a bez kritického hlasu. A slíbil jim, že pokud mají pocit, že někdo zdržuje, sám zdržovat ještě nezačal a teprve začne. Naposledy včera emoce vyvolalo vystoupení předsedy poslanců KDU-ČSL Mariana Jurečky. Ze zdržování a obstrukcí podle něj může koalice vinit hlavně sebe, protože sněmovní agendu dostatečně neprojednává s opozicí. Zástupci koaličního ANO, SPD a Motoristů už přišli s protireakcí a dohodli se na možnostech, jak ve Sněmovně bránit blokováním schůzí ze strany opozice. Předseda dolní komory a lídr SPD Tomio Okamura k tomu v pondělí řekl, že využije možností stávajícího jednacího řádu, novelu jednacích pravidel projednanou v druhém čtení už rozšiřovat nechce. Představit připravované kroky zatím odmítl.V minulém volebním období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování Sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera, nebo dokonce přes noc. K úpravám jednacího řádu tehdy vznikla komise, k dohodě nedospěla.Kam spory v dolní komoře zajdou? Omezí vládní koalice řečnění ve Sněmovně? A jak se líbí voličům ODS politika Antibabiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozhovor s Agátou Hanychovou o její minulé i současné kariéře, vztazích a tvorbě podcastů. V otevřené zpovědi popisuje rozchod s Mirkem Dopitou, kterého v jeho čtyřiadvaceti letech nachytali fotografové s jinou ženou. Vysvětluje, proč ženám zásadně nedoporučuje kontrolovat partnerům telefony, a mluví o své zkušenosti s tlumočením pro italského zpěváka Drupiho. V rozhovoru dojde i na detaily z její zahradní party, kde skončila v bazénu s dvaceti fanynkami, nebo na důvody, proč tajně sleduje profil Nely Slovákové.

Ďurčo Martin Zrno na dobrej pôde: Ako sestry z Congregatio Jesu budujú škôlku v Jarovniciach

Patnáctiletý moderátor Tomáš Hrnčíř byl hostem speciálního dětského vysílání Frekvence 1, kde si s ním Lubka Ponížilová a Míra Michálek povídali o jeho neobvyklých začátcích před mikrofonem, úspěšné talk show Na slovíčko s Tomášem i o tom, jaké to bylo usednout naproti Janu Krausovi. Řeč přišla také na stěhování do Prahy kvůli kariéře, ocenění Zlatý oříšek, slavné hosty, které už vyzpovídal, i na jeho velký sen jednou moderovat vlastní rozhlasový pořad. Poslechněte si inspirativní rozhovor s mladíkem, který má za sebou už více než 170 rozhovorů a ve svých patnácti letech míří za dalším velkým cílem.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dvoudenní letecká show Aviatická pouť, která se poprvé konala na královéhradeckém letišti, přilákala tisíce návštěvníků. Součástí byly letové ukázky i pozemní program. Čtyřiatřicátý ročník Aviatické pouti představil přes 40 letounů. Festival letectví se obešel bez větších komplikací.

Rozhovor s Emilem Kuchařem by Zpravodaj Kahan

Dalibor Cicman vybudoval z GymBeamu jednu z najúspešnejších e-commerce spoločností v strednej Európe. V relácii Let's Talk Business s Adamom Siposom otvorene rozpráva o budovaní firmy, podnikateľských rozhodnutiach, peniazoch, expanzii aj ambícii premeniť GymBeam na miliardovú spoločnosť do roku 2030. Veľká časť rozhovoru sa venuje umelej inteligencii a jej vplyvu na biznis, pracovný trh a fungovanie moderných firiem. Dozviete sa, či by dnes zamestnal človeka, ktorý odmieta používať AI, prečo GymBeam investuje desaťtisíce eur do vlastných technologických riešení a ako sa pozerá na budúcnosť pracovných pozícií v ére umelej inteligencie. Rozhovor prináša aj pohľad na podmienky pre podnikanie na Slovensku, význam správnych partnerstiev a princípy, ktoré pomohli GymBeamu vyrásť medzi najvýznamnejšie firmy vo svojom segmente.

Majstrovský titul, enormný tlak a sezóna, v ktorej sa z očakávaní stala realita. Hosťom podcastu Góly z bufetu bol tréner Andrej Kmeč, ktorý v uplynulom ročníku doviedol Nitru k zisku majstrovského titulu. Moderátori Marek Marušiak a Tomáš Prokop s ním rozobrali cestu za titulom, psychológiu favorita aj zákulisie finálovej série, ktorá sa zapísala do dejín. Rozhovor vznikol ešte pred koncom angažmánu Andreja Kmeča v Nitre.Nitrania vstupovali do sezóny s nálepkou hlavného kandidáta na titul, čo so sebou prinieslo úplne iný druh tlaku. Stabilizovaný káder, vysoké ambície a očakávania okolia si vyžadovali dôslednú prácu nielen po hernej, ale najmä po mentálnej stránke. Andrej Kmeč v rozhovore vysvetľuje, že práve zvládanie tlaku bolo jednou z najväčších výziev ročníka, keďže súperi sa na Nitru pripravovali ako na tím, ktorý treba zdolať za každú cenu.Vyraďovacia časť sezóny tento fakt len potvrdila. Náročná séria s Michalovcami preverila vnútornú odolnosť mužstva. Finále proti Slovanu Bratislava zas prinieslo dramatický hokej plný zlomových momentov. Rozhodnutie v predĺžení siedmeho zápasu bolo vyústením dlhodobého procesu, v ktorom hrala dôležitú úlohu disciplína a trpezlivosť.„Play-off je čarovné. Človek nikdy nevie, aký príbeh napíše. Pokiaľ nie je odpískaný štvrtý víťazný zápas, tak stále žije a môže sa stať čokoľvek,“ zdôraznil slovenský tréner, pričom za kľúč k úspechu označil vyrovnanosť celej nitrianskej zostavy. Témou preto bola aj práca s brankármi. Rotácia nebola otázkou náhody, ale systémového prístupu, ktorým si Nitra udržiavala vysokú úroveň konkurencie počas celej sezóny.Andrej Kmeč sa dotkol aj mediálneho tlaku a emócií, ktoré sprevádzali najmä finálové zápasy, keď sú reakcie po prehrách často ostrejšie a menej racionálne. Aj to však podľa neho patrí k realite boja o titul. „Niekedy tam je frustrácia. Človek nie je úplne tak otvorený ako napríklad teraz, že som úplne v pokoji,“ vysvetlil úprimne.Treba dodať, že v čase nahrávania podcastu ešte nebolo známe, že po vypršaní zmluvy sa cesty Andreja Kmeča a HK Nitra rozídu. Pútavý rozhovor v podcaste Góly z bufetu sa tak nesie výlučne v duchu hodnotenia majstrovskej sezóny a procesu, ktorý viedol k zisku druhého titulu v rade v rodnom meste trénera.Najnovšia epizóda podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk tak ponúka autentický pohľad do zákulisia šampióna, odhaľuje detaily trénerovej práce a pripomína, aké tenké sú hranice medzi očakávaním, tlakom a úspechom na najvyššej úrovni slovenského hokeja.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Vláda už dlhšie avizuje zoznam prorastových opatrení, ktoré by mali pomôcť naštartovať slovenskú ekonomiku. Stále ich však oficiálne nezverejnila. Známe je len to, že ich má byť 54 a vláda ich má predstaviť na budúci týždeň aj v paragrafovom znení. Prvých osem opatrení rieši pomoc firmám s cenami energií, ďalších päť upravuje trh práce, desať zasiahne do oblasti daňovo-odvodovej politiky a tridsaťjeden chce zlepšiť podnikateľské prostredie. Podľa prezidentky KOZ SR Moniky Uhlerovej sú to zatiaľ len kozmetické úpravy bez výraznejšieho potenciálu naštartovať ekonomiku. Okrem toho dodáva, že balík prorastových opatrení zaváňa Sulíkovským kilečkom. „Sú tam rôzne návrhy na dereguláciu BOZP, kde naozaj neviem, o čom sa bavíme.“ Podobne je to aj pri pôvodnom návrhu skrátiť obedovú prestávku na 15 minút. „Tento návrh už v tom novšom balíku nie je, ale mám z toho pocit, akoby od začiatku mal len vytvárať dymovú clonu, aby sme sa bavili o tomto nezmysle a nevšímali si iné, podstatné veci,“ hovorí šéfka odborárov. Vláda v prvom balíku prorastových opatrení zrejme nepredstaví žiadne očakávané zníženie daní a odvodov. „Je tam len zavedenie tzv. príjmového testu v súvislosti s platením poistného SZČO. Povinnosť im vznikne, ak ich príjem presiahne 10,5 násobok životného minima.“ Pre odborárov je zásadné nastavenie životného minima, čo má vláda aj v programovom vyhlásení vlády. „Podľa nás by malo byť previazané s ukazovateľmi práce, ako je napríklad minimálna mzda a zmeniť tiež treba valorizačný mechanizmus,“ približuje Uhlerová. Koncom júna si odborári budú voliť nové vedenie a Monika Uhlerová má vyzývateľa v podobe europoslanca za stranu Hlas Branislava Ondruša. Kvôli možnosti uchádzať sa o post prezidenta KOZ už vystúpil z Hlasu, ale chce si nechať mandát europoslanca. Podľa Uhlerovej je v poriadku, že má vyzývateľa. „Som zástanca súťaže ideí. Lenže Branislav Ondruš je politik, a to mi príde neštandardné,“ komentuje jeho kandidatúru. Ondruš vstúpil do odborov len nedávno a naďalej chce zostať aj aktívnym politikom v Európskom parlamente. Uhlerová dodáva, že odbory majú byť nezávislé od akejkoľvek moci, vlády, či politickej strany. Majú zastupovať len záujmy pracujúcich a majú byť aj zdravou ľavicovou kritikou vlády. „Nie som fanúšičkou politiky kabinetného vybavovačstva. Odborári nemajú čo chodiť šúchať kľučky na ministerstvá a niečo vybavovať,“ dodáva šéfka KOZ. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: prečo vláda mešká s prorastovými opatreniami, aké zmeny môžu priniesť, prečo sa balík podobá na Sulíkove kilečko, čo znamenajú pribúdajúce hromadné prepúšťania, ako Uhlerová reaguje na vyzývateľa Ondruša. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Václav Tomanec je mladý úspěšný podnikatel. V projektu One percent radí lidem, jak se stát lídry vlastního života, jak žít to, co chceme. Kdo by to nechtěl? Někteří lidé mají problém přijmout mého dnešního hosta, protože se narodil teprve v roce 1997, letos má tedy devětadvacet let. Co mi bude ten mladý kluk říkat? To mě zajímalo taky a jsem moc rád, že přijal pozvání a říkal odpovědi na moje otázky.Rozhovor jsme navíc natáčeli v podnikatelském Vision byznys klubu, kde řada členů vybudovala skutečně rozsáhlý byznys. O to víc mne zajímalo, jak bude vypadat i následná diskuze. Co si navzájem řeknou? Bude to spíš konfrontace anebo naopak souhra?Bylo to velmi zajímavé. Můžu říct, že jsem si z našeho setkání odnesl několik cenných inspirací a myslím, že si je můžete vyzvednout také. Tak schválně.Užijte si naše setkání a budu rád, když mi pak pod video napíšete, co vás zaujalo, nad čím jste přemýšleli. A nebojte: můj host ani já, nepotřebujeme jenom chválit.Toto je pro dnešek vše, díky moc za poslech. Věřím, že jste si naše dnešní setkání užili podobně jako já. Kdybyste chtěli vědět o Václavu Tomancovi a jeho projektech víc, kliknětě na odkazy níže, anebo můžete pokračovat na můj předplatitelský kanál http://herohero.co/petrhorky , kde je ještě skoro dvakrát tolik dalších informací. Obzvlášť následná diskuse mezi podnikateli byla velice zajímavá. Je na vás, jakou bude váš další krok.Odkazy:https://www.onepercent.czKniha Lídrem svého života - https://www.databazeknih.cz/knihy/lidrem-sveho-zivota-57783900:00 Lídrem svého života: od oběti k odpovědnosti20:14 Tři principy pro lepší život a byznys33:55 Pravda o Instagramu, úspěchu a inspiraci54:22 Proč je pokora základ skutečného úspěchuSupport the show

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Odborníci na lidská práva a problematiku menšin se dnes sešli na Úřadu vlády s členy kabinetu kvůli přesunu vládních odborů na ministerstva. Část z nich ale v průběhu odešla, jednání označila za divadlo. Co s celou agendou bude?Hostem Ptám se já je bývalý ministr práce, poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).Skupinu předních odborníků měl do Strakovy akademie napřímo pozvat premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co mu zaslali rezignace na své posty ve vládních radách a výborech. Ze schůzky na protest někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad odešli předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo.Podle nich vláda podobu jednání na poslední chvíli změnila. Místo užšího vyjednávání se koná široké setkání k představení změn.Schůzka byla reakcí na rozhodnutí kabinetu o převodu agendy lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Ke změně by mělo dojít už od července. S odbory a odděleními se má přemístit i osm vládních rad a jejich zázemí. Vláda krok schválila na návrh premiéra Babiše a šéfky Úřadu vlády Barthy minulé pondělí bez předchozí debaty s experty. Odborníci na lidská práva i problematiku závislostí plán ostře kritizují. Převáděná agenda se podle nich týká více ministerstev dohromady, a je tedy potřeba uchovat nadresortní řízení. Doufají, že kabinet záměr přehodnotí. Premiér dnes prohlásil, že experti budou mít v novém uspořádání agend lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou.„Je vidět deficit toho, že Andrej Babiš vůbec nemyslí, nečte ty věci, někdo mu to připraví, on to dá na vládu, tam všichni sklopí hlavu, schválí mu to, nikdo z ministrů neřekne: ‚Šéfe, je to blbost, zastavme to na 14 dní, pojďme se nad tím zamyslet, takhle to dělat nemůžeme.‘ Protože jestli si někdo myslí, že národnostní menšiny jsou zpěv a tance, a proto to strčí pod kulturu, tak je úplně mimo,“ komentoval plán vlády bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Ptám se já. V rozhovoru také reagoval na vlnu kritiky jednotného měsíčního hlášení. „Když ten systém dotáhneme k tomu, aby opravdu byl plně vychytán, což je otázka ještě příštích týdnů, možná dvou, tří, čtyř měsíců, tak se ukáže jednoznačně, že to nebyla absurdita roku,“ řekl Jurečka. „Věřím, že kdybychom si tady sedli za rok nebo za dva, tak řekneme, že jednotné měsíční hlášení bylo obrovským posunem pro fungování tohoto státu.“Bývalý ministr práce komentoval i plánované úpravy důchodů, kterými by vládní koalice zrušila nebo změnila kroky provedené předchozí vládou. „Jestli dneska Alena Schillerová musela rozvázat pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby vůbec měli aspoň na část svých volebních dárečků, tak po roce 2030 se z toho úplně zblázní,“ dodal.Proč kabinet přesouvá vládní odbory ze Strakovy akademie? Jak moc je potřeba změnit superdávku? A jaké změny důchodu chystá Babišova vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Toto je zkrácená verze (34 minut). Celý díl (55 minut) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde⁠: https://open.spotify.com/episode/1uz6Y5qz41PWitYAYg9Rgf?si=e2881bd7338d4c7dNejtěžší dnes možná není něco dokázat. Nejtěžší je vydržet chvíli, kdy se nic neděje.Dnešní díl je speciální, máte tady celou verzi rozhovoru do ČRO, kde je verze kratší.V tomhle díle s Vojtou Hlaváčkem rozebíráme, co s námi dělá svět levného dopaminu. Proč je dnešní superschopností umět být s negativním afektem, s nudou, s prázdnem, s nutkáním hned po něčem sáhnout. Proč se z odpočinku stala skoro výkonová disciplína. A proč není problém jen v TikToku, pornu nebo scrollování, ale hlavně v tom, že si postupně zvykáme přerušit každé nepohodlí dřív, než nám stihne něco říct.Rozhovor ale není postavený jen na kritice digitálního světa. Je i o tom, jak z něj zpátky ven. Jak si vybírat, čím krmíš svoji mysl. Jak nepodlehnout zajetí publikem a nebýt průměrnější jen proto, že se chceš líbit všem. Jak si budovat antihedonické aktivity, které se časem nezmenšují, ale prohlubují. Jak si přepsat příběh o sobě tak, aby tě nesvazoval. A proč se smysl možná nerodí z další stimulace, ale z pocitu správnosti, úžasu a života, který se pomalu znovu otevírá.Minutáž:00:00 Úvod a počátky myšlenky na knihu04:43 Drahý a levný dopamin v kontextu evoluce09:55 Neuroprotektivní návyky a krajina významnosti14:07 Hedonická adaptace: Zvykáme si na dobré i zlé?18:09 Proč mozek miluje negativní zprávy a jak na informační dietu23:36 Algoritmy sociálních sítí, autenticita a očekávání publika28:03 Sociální konformita a evoluční strach z vyloučení32:53 Efekt přihlížejícího a síla jednotlivcePřechod do VIP- Praktické tipy na dopaminový detox a sklenice vděčnosti- Identita a příběhy, které formují naši realitu- Spiritualita, úžas nad existencí a hledání smyslu- Závěrečný vzkaz a rozloučení

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Strany spouští kampaň před podzimními komunálními volbami. O vedení Prahy opět usilují i Piráti, kteří vyslali do boje o primátorku ekonomku Terezu Nislerovou. A opět slibují dostupné bydlení i veřejnou dopravu. Co můžou reálně splnit?Hostem Ptám se já byla kandidátka na primátorku Prahy, ekonomka a zastupitelka Prahy 4 Tereza Nislerová (Piráti).Pražští Piráti se v kampani před podzimními komunálními volbami, které se konají 9. a 10. října, chtějí zaměřit hlavně na otázku dostupnosti bydlení. Podle lídryně kandidátky Terezy Nislerové se bydlení v hlavním městě pro mnoho mladých rodin stává nedosažitelným. Piráti už proto představili akční plán k řešení bytové krize, jehož součástí je například městská bytová výstavba, vytvoření zón se zrychlenou výstavbou bydlení, ukončení spekulací s byty a regulace platforem typu Airbnb nebo posílení financí městským částem na výstavbu a rekonstrukci bytů. V oblasti dopravy chce strana v Praze navázat na už zahájené projekty jako výstavba linky metra D. Plánuje se také zaměřit na rychlejší a levnější rekonstrukce silnic, jejich lepší koordinaci nebo chytré řízení dopravy. Zároveň chce zajistit bezpečnost chodců, zklidňovat dopravy a rozvíjet cyklistickou infrastrukturu.O vedení metropole usiluje s Nislerovou jako dvojka radní Adam Zábranský, jako třetí pak náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek. Předseda Pirátů a někdejší primátor hlavního města Zdeněk Hřib bude do zastupitelstva kandidovat z desátého místa. Z kandidátky naopak vypadla náměstkyně primátora Jana Komrsková. V minulých volbách v roce 2022 skončili Piráti v Praze třetí se ziskem 17,7 procenta hlasů. Po delším vyjednávání se nakonec domluvili na koalici se zástupci Spolu, Pirátů a STAN, která s Bohuslavem Svobodou (ODS) v křesle primátora vládne celé volební období. Proč bychom měli Pirátům teď věřit, že bydlení vyřeší? Jak se dívají na kritiku přetížení pražské dopravy? A platí ještě u Pirátů zákaz kumulace funkcí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem nové epizody podcastu Bojs je Petr Bouška, moderátor podcastu Balanc, který po osmi letech letos ve vysílání Radia Wave skončil. Rozhovor je tak trochu bilancováním, ale zároveň otevřenou debatou o mužství, terapii, alkoholu i vztazích, které si člověk nese z dětství do dospělosti.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Brankár je na ihrisku súčasťou tímu, no zároveň stojí vo svojom vlastnom mikrosvete, kde každá chyba svieti jasnejšie a každý úspech sa rodí pod obrovským tlakom. O to viac fascinuje, keď do tohto priestoru vstúpi mladý chalan a s absolútnou suverenitou si získa nielen rešpekt kabíny, ale aj tribún. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! prijala pozvanie brankárska nádej Žiliny Jakub Badžgoň.V otvorenom a miestami mimoriadne vtipnom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil zákulisie úspechov „Šošonov“, oslavy zisku cennej trofeje, ale aj svoj osobný prerod a budovanie víťaznej mentality.Žilina v uplynulom období zažila momenty, na ktoré sa pod Dubňom dlho čakalo, čo potvrdzuje aj zisk Slovenského pohára po dlhých rokoch. Jakub Badžgoň v rozhovore neskrýval nadšenie a priznal, že oslavy boli dlhé a poriadne náročné.S úsmevom pridal aj poznámku ku konštrukčnej prekážke týkajúcej sa samotnej trofeje. „Nedá sa z neho veľmi piť. Je škoda, že je takto robená,“ odľahčene glosoval talentovaný brankár chvíle majstrovskej eufórie.Zároveň však s plnou vážnosťou zhodnotil obrovský skok, ktorý musel ako mladý brankár zvládnuť pri prechode do veľkého futbalu. Zvyknúť si na pozornosť divákov nie je samozrejmosť. „Je rozdiel hrať za B-tím, keď hráš doma v Strážove proti Púchovu, ako keď zrazu nastúpiš na finále pohára, kde je skoro desaťtisíc ľudí,“ popísal autenticky tlak, s ktorým sa musel vyrovnať.V uvoľnenej diskusii nechýbalo ani rozprávanie Jakuba Badžgoňa o jeho netradičnej úlohe po víťaznom finále. Málokedy sa vidí, aby mladý hráč bezprostredne po zápase takto emotívne a s úplnou prirodzenosťou dirigoval davy. Mladý brankár si zaspomínal na moment, keď chytil do ruky megafón, s vervou vyskočil na brvno, no jeho prvotná snaha o spoločný chorál narazila na milé nedorozumenie.„Trochu sme sa nepochopili s fanúšikmi. Chcel som, aby sme všetci išli spolu: ‚MŠK Žilina na Slovensku najlepšia!‘ Ja som zakričal MŠK a oni Žilina. Tak to nevyšlo trochu, skúsil som to znova, nechytili sa opäť, ale tak som pokračoval a potom už to išlo,“ pobavil poslucháčov historkou, ktorá len dokazuje jeho zdravé sebavedomie, spontánnosť a silné puto, ktoré si stihol s tribúnami vybudovať.Poslucháči sa však v rozhovore dozvedia oveľa viac než len vtipné príhody z pozápasových osláv. Rozhovor ide do hĺbky žilinskej futbalovej filozofie, ktorá je známa svojou taktickou náročnosťou na konštruktívnu rozohrávku už od brankára. Jakub Badžgoň prezradil, prečo si na dôležité zápasy robí mentálnu prípravu ako samouk a analyzuje zákroky európskych hviezd a ako prebieha zdravá, no tvrdá konkurencia v brankárskom tíme.Reč prišla aj na jeho futbalovú cestu mimo ihriska. Priblížil, ako sa dostal do prestížnej agentúry Stellar Football, ako po zimnom odchode Ľubomíra Belka prevzal pozíciu jednotky MŠK Žilina a prezradil aj ďalšie detaily z osláv po zisku Slovenského pohára, ktoré sa z kabíny presunuli aj do žilinských podnikov.Odpovedal aj na to, či sa na ihrisku cíti byť v skutočnosti introvertom alebo extrovertom, ako prežíval ťažšie chvíle a prečo verí, že má klub mentálne aj herne na to, aby zvládol tlak konfrontácií na medzinárodnej scéne.Ak vás zaujíma, ako premýšľa moderný futbalový brankár, aké to je postaviť sa vo vypätom momente pred tisícky fanúšikov a prečo žilinská brankárska škola produkuje jeden špičkový talent za druhým, najnovšia epizóda podcastu Striedame! na ŠPORT.sk by rozhodne nemala ujsť vašej pozornosti.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Superdávka sebrala většině lidí pobírajících státní podporu peníze. Nejvíc si pohoršili senioři a samoživitelé. Alespoň podle analýzy ministerstva práce, které slibuje rychlé úpravy. Jak by měla změna vypadat? A co bude s důchody?Hostem Ptám se já byl ředitel výzkumné organizace PAQ Research, sociolog Daniel Prokop. Ministerstvo práce a sociálních by mělo urychleně upravit výpočet nově zaváděné superdávky. Vyplývá to z interní analýzy rezortu, na kterou tento týden upozornily Seznam Zprávy. Na příkladu téměř 160 tisíc reálných příjemců nové superdávky se ukazuje, že většina domácností si pohorší. Nejvíce senioři, kritický dopad bude mít reforma i na samoživitele. Podle sociologa a ředitele PAQ Research Daniela Prokopa může vláda změnit parametry superdávky poměrně jednoduše. Nevyřeší to ale její další problémy: „Jeden z hlavních problémů superdávky mimo těch parametrů je, že polovina lidí, kteří jsou v Česku úplně nejchudší, ji nečerpá. A ne, že by ji nepotřebovali, ale nevyznají se v tom systému, jestli mají nárok, na co a jak žádat,“ uvedl Prokop s tím, že stát by se teď měl zaměřit na informační kampaň. „Když se to zabrzdí, když se o tom lidem neřekne, když se nevyužije hlavní přednost, což je jednoduchost, tak bylo zbytečné to sjednocovat.“V rozhovoru pro Ptám se já Daniel Prokop také hodnotil plány vlády Andreje Babiše (ANO) s důchodovým systémem. Podle sociologa by se kabinet neměl soustředit na boření toho, co změnila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v rámci prvního pilíře, ale vylepšit podmínky spoření na stáří ve třetím pilíři. „V tom je v Česku nevyužitý potenciál, že čtyři miliony lidí si nějak spoří na důchod. A díky špatným fondům, vysokým poplatkům a podobně to nemá na důchody efekt. A tady fakt vláda může zachránit důchodový systém a udělat něco, na co se ani Fialova vláda nezmohla,“ dodal Prokop s odkazem na nedávné vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že její rezort úpravy třetího důchodového pilíře brzy předloží.  Má superdávka kritické chyby, nebo jen startovací nedokonalosti? Jaké úpravy důchodového systému stát chystá? A mají mít žáci s 50 body z jednotné přijímací zkoušky nárok na přijetí na střední školu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Verejnoprávne médiá sú na Slovensku bité všetkými vládami. V Česku sa ich nezávislosť doteraz podarilo ubrániť. To je vysvetlenie, prečo sú u susedov protesty za zachovanie koncesionárskych poplatkov a proti politickým zásahom do Českej televízie a Českého rozhlasu. Hovorí pre podcast RánoNahlas Marína Urbaníková, sociologička médií, ktorá pôsobí na Masarykovej univerzite v Brne aj na Karlovej univerzite v Prahe.Viaceré české mestá zažili minulý týždeň protesty tisícov ľudí proti návrhu zrušiť koncesionárske poplatky. U nás ich zrušila vláda súčasnej opozície, pretože to dlhodobo presadzoval niekdajší predseda SaS Richard Sulík. Prečo sa Slováci za svoje verejnoprávne médiá nebili, a Česi to robia?Politici chcú skrotiť médiá, lebo si nechcú zvykať na kritiku. Riešenia sú, a spočívajú napríklad v druhej komore parlamentu, rozložení nominácií do mediálnych rád medzi rôznych aktérov, v garancii nezávislého financovania, ale aj v ľuďoch, hovorí expertka Marína Urbaníková, autorka knihy o verejnoprávnych médiách.Rozhovor nahrával Peter Hanák.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Sociálna poisťovňa posiela svojim poistencom dôchodkovú prognózu. Dostane ju 3,5 milióna ľudí a získajú tak predstavu, ako sa im asi bude finančne dariť na dôchodku. Miroslav Kotov, predseda Asociácie dôchodkových správcovských spoločností však upozorňuje, že ľudia vo veku menej ako päťdesiat rokov ju nemusia brať vážne. Čím je človek mladší, tým menej spoľahlivá je jeho dôchodková prognóza. Pretože pri každej predikcii platí, že čím dlhšie obdobie beriete do úvahy, tým väčšia je miera chybovosti. „Na prognózy, ktoré sú na viac ako 30 rokov, by som sa pozeral len ako na nejaké cvičenie, ako by to mohlo vyzerať, keby bolo splnených tisíc predpokladov,“ hovorí M. Kotov. Naozaj vážne prognózu môžu brať len ľudia, ktorým už do dôchodku zostáva len pár rokov. V dokumente od Sociálnej poisťovne sa človek dozvie viacero údajov. Najviac asi zaujme predpokladaná výška budúceho dôchodku. Jej interpretácia však môže byť zavádzajúca. „Tá suma, ktorú v tej prognóze vidíte, je dôchodok, ktorý by ste dostali, keby od dnes zamrzli ceny, ale zároveň by sa naďalej zvyšovala životná úroveň,“ vysvetľuje šéf Asociácie DSS. Dôležitejší údaj ako očakávaná suma dôchodku je predpokladaná miera náhrady príjmu. Má lepšiu výpovednú hodnotu o tom, ako sa človeku bude finančne dariť. „Dosiahnuť 50 - 60 percentnú mieru náhrady príjmu je pomerne komfortná hranica.“ Celá prognóza však má jednu zásadnú chybu - nie je v nej započítaná demografická kríza a pokles aktívne pracujúcich občanov. To opäť výrazne podkopáva jej dôveryhodnosť. Sporitelia si však minimálne môžu skontrolovať roky, ktoré im Sociálna poisťovňa započítava do výpočtu dôchodku. Ak si všimnú, že im chýba obdobie štúdia pred rokom 2004, alebo niektoré odpracované roky, určite by sa mali obrátiť na Sociálnu poisťovňu a požiadať ju o doplnenie údajov. Výrazne si tým môžu zvýšiť svoj budúci dôchodok. Čo môžu urobiť ľudia, ktorí by chceli mať vyšší dôchodok? Podľa M. Kotova je najistejší spôsob viac šetriť a správne svoje úspory investovať. Väčšina sporiteľov v druhom pilieri už pochopila stratégiu a dnes sú prevažne v indexových alebo akciových fondoch. Len malá časť je v garantovaných fondoch. „Teší nás, že sporitelia neprepadajú panike ani pri náhlom poklese akciových trhov, ako sme videli minulý rok,“ dodáva Miroslav Kotov. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: ako správne čítať dôchodkovú prognózu, aké sú jej chyby a medzery, či je možné očakávať dôchodok tritisíc eur, ako Sociálna poisťovňa vypočítala túto prognózu, čo robiť, ak chce človek vyšší dôchodok. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Verejnoprávne médiá sú na Slovensku bité všetkými vládami. V Česku sa ich nezávislosť doteraz podarilo ubrániť. To je vysvetlenie, prečo sú u susedov protesty za zachovanie koncesionárskych poplatkov a proti politickým zásahom do Českej televízie a Českého rozhlasu. Hovorí pre podcast RánoNahlas Marína Urbaníková, sociologička médií, ktorá pôsobí na Masarykovej univerzite v Brne aj na Karlovej univerzite v Prahe.Viaceré české mestá zažili minulý týždeň protesty tisícov ľudí proti návrhu zrušiť koncesionárske poplatky. U nás ich zrušila vláda súčasnej opozície, pretože to dlhodobo presadzoval niekdajší predseda SaS Richard Sulík. Prečo sa Slováci za svoje verejnoprávne médiá nebili, a Česi to robia?Politici chcú skrotiť médiá, lebo si nechcú zvykať na kritiku. Riešenia sú, a spočívajú napríklad v druhej komore parlamentu, rozložení nominácií do mediálnych rád medzi rôznych aktérov, v garancii nezávislého financovania, ale aj v ľuďoch, hovorí expertka Marína Urbaníková, autorka knihy o verejnoprávnych médiách.Rozhovor nahrával Peter Hanák.

Jak úspěšně prodat a opustit byznys, který člověk desítky let buduje? Jak najít rovnováhu v mužském a ženském pohledu na podnikání? Čím se inspirovat, kdy si dokázat ustoupit?Jaroslav Řasa a a Monika Řasa-Vondráková jsou manželé, kteří spolu podnikají, společně cestují, spolu se setkávají i v činnosti a řízení prestižní nadace Neuron. Jaroslav je jedním ze zakladatelů silné softwarové firmy ABRA, kterou velmi úspěšně prodal - ale co dál?Začíná rozhovor natočený ve Vision byznys klubu za účasti jeho členů. Užijte si ho!Toto je na otevřených platformách vše. Pokud chcete vědět víc, moji odběratelé mají dvojnásobnou délku bez reklam a k tomu navíc téměř hodinový bonusový materiál! Zvu vás na http://www.herohero.co/petrhorky.00:00 Představení hostů a hlavních témat rozhovoru05:51 Inspirace pro vznik Neuronu16:40 Začátky podnikání a budování ABRY18:50 Růst firmy a přechod k řízení systémuSupport the show

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Knihovna Václava Havla je v rozkladu. Po ohlášeném odchodu sponzorů i zaměstanců její ředitel Tomáš Sedláček slibuje restart, knihovně už se mají hlásit i noví sponzoři. Co bude s odkazem Václava Havla?Hostem Ptám se já byl ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom Tomáš Sedláček.  Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, kvůli neshodám s mezi ředitelem Tomášem Sedláčkem a členy týmu ohledně vizí a směřování knihovny zažívá instituce pečující o odkaz exprezidenta Václava Havla personální otřesy. Odcházejí všichni zaměstnanci, většina správní rady i její klíčoví donátoři v čele s miliardářem Zdeňkem Bakalou. Zůstávají pouze šéf knihovny Tomáš Sedláček, její zakladatelka Dagmar Havlová a jediný zůstávající člen správní rady, místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN). „Na odkazu mého manžela mi velmi záleží a věřím, že Knihovna Václava Havla je natolik významným symbolem, že se kolem ní znovu podaří spojit osobnosti i skvělé firmy, kterým budou hodnoty Václava Havla blízké,“ uvedla Havlová s tím, že sama knihovnu  nevede a dlouhodobě se věnuje Nadaci VIZE 97.Dosavadní sponzoři i členové týmu kritizují způsob, kterým Sedláček knihovnu řídí. Například spisovatel a dramaturg knihovny Jáchym Topol v rozhovoru pro iRozhlas označil současné vedení za chaotické a zmatené. S Václavem Havlem podle něj Sedláček zachází jako „s takovým zpeněžitelným artiklem“.Podle Tomáše Sedláčka instituce jen neustála jeho vizi. Knihovna podle něj nekončí a čeká jí restrukturalizace. Už se jí dokonce hlásí i noví dárci, což potvrdil i šéf správní rady David Dušek. Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Knihovna je financována především z nadačních příspěvků a darů.Co se v Knihovně Václava Havla stalo a nehrozí jí zánik? Kde najde její ředitel peníze na provoz? A jak by se teď podle něj instituce mohla proměnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Touto dobou už podle slibů vlády mělo být o budoucnosti veřejnoprávních médií v podstatě jasno. Jenže ministr kultury Oto Klempíř předložil tak špatný návrh zákona, že ho ostře kritizují v podstatě všichni. Co mají média čekat? Hostem Ptám se já byl poslanec, předseda mediálního výboru a místopředseda KDU-ČSL František Talíř.Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho rezort rozcupovaly v připomínkovém řízení všechna ministerstva s výjimkou životního prostředí. Například podle rezortu financí má současné znění návrhu velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zároveň neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze.Podle návrhu ministra kultury by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci televize a rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.Klempíř v sobotní debatě na Nově uvedl, že s prosazením zákona stále počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, pak by ho měla dostat na stůl vláda. Opozice se podle Babiše bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve Sněmovně, zapojit by se mělo i vedení obou médií.Podle šéfa sněmovního mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) je už jisté, že vládní koalice určitě nestihne poslanecký návrh za úpravu okruhů plátců koncesionářských poplatků, který avizovala zavést jako mezikrok už od poloviny letošního roku. „To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden,“ řekl Talíř s odkazem na legislativu chystanou ministerstvem kultury. „Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny. Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech.“ „Jestli i Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě mu trpělivost časem dojde. Zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct: on to celé zkazil, Motoristi jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé, tak v tu chvíli ho sundá,“ dodal Talíř. Co Českou televizi a Český rozhlas čeká? Jak dopadne dovolba členů rady ČT? A bylo chytré nejít na hlasování o usnesení k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Odešla za láskou, ale zůstala i kvůli jídlu. Když se Češka Jana Dejoux vypravila studovat do Německa, netušila, jak moc jí pobyt změní život. Poznala totiž svého nynějšího francouzského manžela, se kterým už 18 let žije v Lyonu, hlavním městě gastronomie. Za tu dobu poznala tamní mentalitu opravdu důkladně, na svůj původ však nezanevřela a pohybuje se mezi oběma světy. Na některá česká specifika přesto nahlíží poněkud jinou optikou a třeba tuzemská diskuze o migraci jí po skoro dvou dekádách v kosmopolitní Francii přijde úsměvná. O dalších poznatcích vypráví Dejoux v podcastu Slepá mapa.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Sněmovna se z podnětu vládního hnutí SPD postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Proč vládní koalice toto téma zvedla? A kdy představí slibovaná opatření zvyšující bezpečnost na fotbale?  Hostem Ptám se já je místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO), který se na přípravě nové legislativy k bezpečnosti na stadionech podílí. Na násilné události na fotbalovém pražském derby mezi Slavií a Spartou minulý víkend vláda hned reagovala vytvořením pracovní skupiny složené ze zástupců politických stran napříč Sněmovnou, zástupců fotbalu i odborníků na bezpečnost. Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) by skupina mohla řešit například problematiku kamer s rozpoznáváním obličejů nebo pravomoci pořadatelů. Opatření by se podle ministra měla připravit co nejdříve.Premiér Andrej Babiš (ANO) označil výtržnosti ve vršovickém Edenu za strašnou ostudu a selhání. Dění v závěru zápasu, kdy v sedmé minutě nastavení dav domácích fanoušků vnikl na trávník, střetl se s hráči Sparty a házel světlice mezi diváky, označil předseda vlády za obrovské selhání a strašnou škodu. „Změna musí být brutální,“ uvedl. „Nevím, co si pod tím slovem brutální změna Andrej Babiš představil. Teď si studuji i systémy, které jsou v zahraničí. V Polsku třeba máte registrované všechny fanoušky, ne problémové, všechny. A to už je zase extrém,“ řekl v Ptám se já místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že on sám velké změny neočekává. „Měli bychom jít cestou, po které volám dva roky. Všichni jsou vždy pro, ale jak se to od té události vzdaluje, tak všichni vychladnou a najednou začnou říkat, proč ty věci neměnit kvůli pár lidem.“Nacher v rozhovoru také komentoval aktuálně schválené usnesení Sněmovny proti sjezdu sudetských Němců v Brně: „Na návrh SPD bylo nakonec schváleno usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že se to odsuzuje. Ve Sněmovně máte témata, která se týkají zákonů, a pak máte témata, která se týkají společenských věcí. Tam mimochodem spadají třeba i ti fanoušci.“ "Tohle prostě vytáhla koalice. I mně chodily e-maily od lidí, že si to nepřejí, že to považují za provokaci. Tak se to vytáhlo jako téma. Upřímně, sám jsem se k tomu přiznal, jsem byl překvapen, netušil jsem, že opozice jako jeden muž bude proti tomu. Takhle velkou protireakci jsem nečekal, “ dodal poslanec. Na závěr rozhovoru Patrik Nacher také prozradil, kde se zdržel jím připravovaný návrh na úpravu koncesionářských poplatků, který koalice avizovala jako jistý mezikrok, než bude hotová nová mediální legislativa chystaná ministerstvem kultury. „Já jsem chvilku i přemlouval kolegy, ať se na to vykašleme po jednáních s generálními řediteli. Ale zlomilo se to ve mně, když jsem viděl, co dělá opozice. V těchto dnech už to bude. Myslím, že příští týden už to budu moct prezentovat,“ dodal. Jak je to s nenávistí mezi Spartou a Slavií? Kdo bude mít za úkol připravit případné zákonné změny? Komu prospívá rozviřování protisudetských nálad? A jak to vypadá s poslaneckým návrhem na úpravu plátců koncesionářských poplatků? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum V poslednom období čoraz viac slovenských firiem expanduje do Rakúska. Niektoré tam rozvíjajú iba svoje aktivity, ale mnohé tam presúvajú aj sídlo. „Je to logické, pretože Rakúsko je vstupnou bránou do nemeckojazyčného DACH regiónu. To predstavuje stomiliónový trh a ak tam uspejete, máte najlepšiu šancu sa internacionalizovať,“ vysvetľuje Zuzana Nötstaller, advokátka a partnerka FAIRSQUARE Rakúsko. Hlavnou motiváciou firiem je stabilné podnikateľské prostredie a predvídateľný legislatívny rámec, čo na Slovensku čoraz viac chýba. Majú aj väčšiu ochranu a podporu zo strany štátu, ktorý zároveň viac podporuje inovácie. V neposlednom rade ich láka väčšia kúpna sila. Pre mnoho firiem je dôvodom na odchod zo Slovenska aj transakčná daň. „Mám klienta, ktorý len minulý rok zaplatil 600-tisíc eur na transakčnej dani,“ hovorí Zuzana Nötstaller. Pre firmy je veľmi dôležité daňové zaťaženie. V Rakúsku je daň z príjmu vyššia ako na Slovensku a platí sa ešte aj 27,5-percentná daň z kapitálových výnosov pri výplate podielov na zisku. „Daň z príjmov právnických osôb je plošne 23 percent. Daň z dividend síce je 27,5 percenta, ale je tam možná optimalizácia, ak je spoločník zo Slovenska. Okrem toho, ak spoločníkom nie je fyzická osoba, ale právnická osoba, tak sa táto daň neplatí vôbec,“ vysvetľuje advokátka. Mnoho firiem si naďalej necháva sídlo na Slovensku a v Rakúsku rozvíja len svoje aktivity. Typicky tam vysielajú svojich pracovníkov, napríklad na stavby a podobne. Ale treba byť opatrný, pretože stačí, aby si v Rakúsku otvorili sklad alebo kanceláriu a už sa to považuje za usídlenie a treba aplikovať iný režim. Podľa advokátky rakúske pracovné právo môže vyzerať komplikovanejšie, ale nie je také rigidné, ako sa môže zdať. Neexistuje tam jedna minimálna mzda, v platnosti je asi 800 rôznych kolektívnych zmlúv, ktoré firmy musia rešpektovať, ale zamestnanca môžu prepustiť aj bez uvedenia dôvodu. Komu sa teda oplatí podnikať v Rakúsku a čo všetko to zahŕňa? Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: kedy musíte v Rakúsku založiť Gmbh, ktorý daňový režim je výhodnejší, ktoré živnosti sú v Rakúsku viazané, ako fungujú rakúske kolektívne zmluvy, ako sa pripraviť na stretnutie s rakúskymi partnermi. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Teoretický informatik Václav Rozhoň hledá principy, na kterých stojí digitální svět. To je v dnešní době vysoce aktuální práce. Pracuje na Karlově univerzitě, má za sebou řadu zahraničních stáží, byl i rok na slovutném MIT ve Spojených státech. Mimo jiné je letošním držitelem prestižního ocenění Neuron.S Václavem Rozhoněm jsme se bavili o tom, kam směřuje současný vývoj umělé inteligence a musím říct, že bylo velmi zajímavé sledovat, jak je jeho pohled výrazně dál, než to, co obvykle zaznívá v obecných debatách - že bude umělá inteligence ovlivňovat lidi? Samozřejmě, tak je přece konstruovaná! Může se stát, že nás bude dokonce ovlivňovat tak, že o tom ani nebudeme vědět? Zajisté, to je jedna z možností - a má nám to vadit? To už tak jednoznačné být nemusí. Změní se trh práce? Samozřejmě. Víme přesně, jak umělou inteligenci vnímat - ani toto není jednoznačné. Ale nechci předbíhat! Toto jsou jen chuťovky k setkání a k debatě, které posouvá hranice toho, jak vnímat moderní počítačový svět ve vztahu k tomu lidskému. Užijte si to!Srdečně vás zvu na můj odběratelský kanál http://herohero.co/petrhorky. Dostanete dvojnásobnou délku našeho rozhovoru, nebudete přerušováni reklamami a k tomu podpoříte existenci mého kanálu. Odběratelé jsou pro nás zásadní.Předem díky za každý komentář, reakci, příspěvek do debaty a zdravím! Váš Petr Horký00:00 Kdy se z AI stává samostatná bytost?21:15 AI agenti: když spolu umělé inteligence začnou jednat.24:14 Může se AI začít vylepšovat sama?27:52 Kdo ovládne AI, bude mít svět?29:46 Žijeme v simulaci? AI, Bůh a smysl života.Support the show