Podcasts about rozhovor

Ďurčo Martin Magnetom pre turistov v lete je košická katedrála. Hosť: prof. Peter Zubko.

Vztah s umělou inteligencí přestává být doménou dospělých. Necelá třetina českých dětí používá chatbota nejen k učení, ale i jako kamaráda, kterému se svěří s tím, o čem se stydí mluvit s lidmi. Většina rodičů i škol přitom zatím nemá jasná pravidla, jak k těmto vztahům přistupovat. Co dětem pomáhá víc než zákaz a kam míří připravovaná regulace, rozebírá Reparát.

Firmy intenzívne riešia nákladové položky, ako sú energie, mzdy či odvody, ale pri obchodovaní mimo eurozóny často podceňujú riziko kurzovej straty. Práve nepriaznivý pohyb menového kurzu im pritom môže vymazať celú maržu uskutočneného cezhraničného obchodu. Patrik Biňovský, člen predstavenstva spoločnosti Akcenta v brandovanom rozhovore vysvetľuje, aké sú možnosti zabezpečiť sa proti kurzovému riziku a aké náklady to obsahuje. Viac ako polovica slovenského zahraničného obchodu sa uskutočňuje v inej mene. Až 740 miliónov eur prúdi do Českej republiky v českých korunách. Veľký podiel má aj obchod s Čínou, kde firmy realizujú transakcie v amerických dolároch. Česká koruna sa za posledné roky pohybovala v rozsahu zhruba 24 až 26 korún za euro, čo je rozpätie takmer osem percent. Pre firmu, ktorá má ročný obrat s českými partnermi 500-tisíc eur, to v praxi znamená kurzové riziko 40-tisíc eur. Podľa Biňovského sa nedá spoliehať na jednoduchú predstavu, že aj keď kurz môže kolísať, z dlhodobého hľadiska sa to vyrovná. Prax túto teóriu nepotvrdzuje. „Problém kurzového rizika je v tom, že na prvý pohľad ho nie je vidieť,“ hovorí člen predstavenstva Akcenty. Firma má pred sebou faktúru, kde je napísané, že zaplatila niečo v cudzej mene, ale finálny výsledok uvidí až na konci roka, keď spraví záverečné zúčtovanie a vyskočia kurzové rozdiely. „Väčšina firiem kurzové riziko nerieši, čo je chyba. Častokrát sa spamätajú až vtedy, keď na konci roka zistia, že kurzový rozdiel im zhltol celú maržu,“ vysvetľuje expert. Firmy to môžu riešiť rôzne. Prvým nástrojom je mať účty v zahraničných menách, v ktorých firma obchoduje. Môže tiež s bankou vyjednávať o kurze, s ktorým sa transakcia zrealizuje. A napokon existujú nástroje ako forwardy, ktorými si spoločnosť dopredu dohodne kurz, ktorý sa v budúcnosti pri platbe použije. „Ak by sme dnes urobili forward česká koruna - euro na tri mesiace, tak príplatok by bol cca sedem halierov na euro,“ približuje Biňovský. Rozhovor vznikol v spolupráci so spoločnosťou Akcenta. Moderuje Eva Mihočková. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rozhovor s boskovickým místostarostou a lídrem Pirátů z minulých dvou voleb Radkem Šamšulou. Mluvili jsme o tom, proč už Piráti nebudou kandidovat, proč on v aktivní politice končí a jak svou politickou zkušenost reflektuje.

Ako žiť rodinný život tak, aby všetko nestálo na jednom človeku? Ako zladiť výchovu, prácu a domácnosť, rozdeliť si úlohy a nestratiť pritom pokoj? V knižnom podcaste hovorí Gabriela Burianková z Akadémie rodiny o vízii rodiny, výchove, delegovaní úloh, hľadaní vlastných zdrojov a o tom, prečo je dôležité, aby zodpovednosť v rodine niesli viacerí, nielen jeden preťažený člen domácnosti. Rozhovor vychádza z knihy Ako to zvládnuť? od poľskej autorky Agnieszky Stefaniuk. Knihu nájdete v e-shope denníka Postoj. Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/potrebujeme-vas?suma=10&referral_campaign=reakcia_simecka_maj_26&referral_source=youtube. Ďakujeme.

Obezita dnes patrí medzi najväčšie zdravotné výzvy súčasnosti, no stále o nej koluje množstvo mýtov. Je naozaj len dôsledkom zlej životosprávy, alebo ju ovplyvňuje aj genetika, stres či prostredie, v ktorom žijeme? Kedy sa začína formovať a prečo pribúda aj medzi deťmi?V relácii Na zdravie sa moderátor Filip Mosnár rozpráva s poprednou diabetologičkou Ľubomírou Fábryovou o tom, ako správne čítať zloženie potravín, prečo sú ultra spracované potraviny tak lákavé, akú úlohu zohráva pohyb a aké jednoduché zmeny môžu výrazne zlepšiť naše zdravie. Rozhovor plný praktických rád, vedecky podložených faktov a odpovedí na otázky, ktoré sa týkajú každého z nás.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:14 Tip na Šarmantní osobnost - moderátor Daniel Stach06:04 Inzulinová rezistence údajně postihuje až třetinu žen po čtyřicítce10:34 Kosmetický rádce a bělení zubů 15:40 Módní trendy: představíme vám práci módní policie 20:10 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: i grilování má svá společenská pravidla23:31 Rozhovor s herečkou Markétou Hrubešovou27:27 30. ročník ankety Šarmantní osobnost roku zná finálovou desítku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:14 Tip na Šarmantní osobnost - moderátor Daniel Stach06:04 Inzulinová rezistence údajně postihuje až třetinu žen po čtyřicítce10:34 Kosmetický rádce a bělení zubů 15:40 Módní trendy: představíme vám práci módní policie 20:10 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: i grilování má svá společenská pravidla23:31 Rozhovor s herečkou Markétou Hrubešovou27:27 30. ročník ankety Šarmantní osobnost roku zná finálovou desítku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:14 Tip na Šarmantní osobnost - moderátor Daniel Stach06:04 Inzulinová rezistence údajně postihuje až třetinu žen po čtyřicítce10:34 Kosmetický rádce a bělení zubů 15:40 Módní trendy: představíme vám práci módní policie 20:10 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: i grilování má svá společenská pravidla23:31 Rozhovor s herečkou Markétou Hrubešovou27:27 30. ročník ankety Šarmantní osobnost roku zná finálovou desítku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:14 Tip na Šarmantní osobnost - moderátor Daniel Stach06:04 Inzulinová rezistence údajně postihuje až třetinu žen po čtyřicítce10:34 Kosmetický rádce a bělení zubů 15:40 Módní trendy: představíme vám práci módní policie 20:10 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: i grilování má svá společenská pravidla23:31 Rozhovor s herečkou Markétou Hrubešovou27:27 30. ročník ankety Šarmantní osobnost roku zná finálovou desítku

Rozhovor s filmovým dokumentaristou a fotografem Luborem Lacinou, který je synovcem sochařky Sylvy Lacinové. Do Boskovic přijel v únoru na její výstavu a při té příležitosti zavzpomínal na rodinnou historii, na tetu a na její spolupráci s jeho otcem architektem a také s ním. Díla své tety totiž fotografoval. Výstava v Galerii Otakara Kubína už skončila, ale připravuje se vydání katalogu, jehož součástí budou i tyto vzpomínky jejího synovce.

Keď prišiel na slovenskú kvalifikáciu do podniku v Podunajských Biskupiciach v Bratislave, viacerí účastníci sa s ním chceli fotiť. KAREL SEDLÁČEK je najlepším českým šípkarom, jedným z dvoch, ktorý je držiteľom prestížnej PDC Tour Card. Čech sa predstaví aj na podujatí Slovak Darts Open 2026 v rámci PDC European Tour, ktoré sa koná v Bratislave. Ešte pred štartom podujatia bol hosťom nášho Sportnet podcastu, kde opísal, ako sa spája so Slovenskom, ako sa dostal k šípkam či ako vníma najväčšiu hviezdu Lukea Littlera. Rozhovor si môžete prečítať aj tu - https://sportnet.sme.sk/spravy/sipky-karel-sedlacek-rozhovor-slovak-darts-open-2026/ Sledujte nás na♦ Facebooku - https://www.facebook.com/Sportnet.sk♦ Instagrame - https://www.instagram.com/sportnet.sk♦ X - https://www.x.com/sportnet_skSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Majstrovstvá Európy v malom futbale sú za nami, no vášne okolo nich zďaleka neutíchajú. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! zavítal prezident Slovenského zväzu malého futbalu Peter Králik, ktorý sa v horúcom kresle nevyhol ani tým najtvrdším otázkam od moderátorov Jula a Muťa.Rozhovor ide poriadne do hĺbky a bez príkras odhaľuje finančné i organizačné zákulisie európskeho šampionátu v Bratislave, na ktorý zväz získal od štátu z verejných financií sumu presahujúcu 887-tisíc eur.Prečo sa vôbec malý futbal porovnáva so svetovými podujatiami v zjazdovom lyžovaní či v atletike? Aj to bola jedna z tém, pri ktorej musel prvý muž tohto športu u nás rázne vysvetľovať oprávnenosť pridelenej dotácie. Ako v podcaste sám zdôraznil, celkový rozpočet podujatia bol neporovnateľne vyšší a zväz niesol obrovské finančné riziko. „Do podujatia sme investovali ešte viac... Ešte viac ako raz toľko,“ uviedol Peter Králik ako jasný dôkaz, že zväz sa nespoliehal výhradne len na štátnu pokladnicu.Ďalšou mimoriadne kontroverznou témou, ktorá silno rezonovala medzi športovými fanúšikmi, bola obsadenosť tribún na niektorých zápasoch. Prezident zväzu musel čeliť ostrej konfrontácii s faktom, že kým bežní diváci si lístky platili, iní mali prístup zadarmo, a napriek tomu ostali niektoré miesta na štadióne neobsadené.Peter Králik však proti kritike argumentuje jasnými a overiteľnými číslami. Odhaľuje napríklad, že divácka návštevnosť v Bratislave bola o 60 % vyššia ako na predošlom šampionáte v Košiciach, a podrobne vysvetľuje, ako sa zväz popasoval s nákladmi na televízne prenosy, ktoré sa vysielali do desiatok krajín.Tento diel podcastu Striedame! je povinnosťou pre každého športového nadšenca, ktorý chce reálne pochopiť, ako v praxi funguje financovanie a marketing športových podujatí na Slovensku.

Rozhovor s Kristýnou Leichtovou o její upřímnosti na Instagramu, za kterou občas sklízí kritiku od rodiny, i o tom, proč se nepovažuje za skalního fanouška sitcomu Comeback. V otevřené zpovědi popisuje radosti a starosti spojené s výchovou dvou dcer a vysvětluje, jaké konkrétní výkřiky od dětí občas jako matka slyší. Rozebírá specifika lesního školství a zmiňuje nový divadelní podcast, který založila se svou kamarádkou s cílem vrátit divákům důstojnost. V rozhovoru dojde také na její pracovní shledání s hercem Matoušem Rumlem při natáčení nové minisérie pro Českou televizi.

Pokračovanie tejto epizódy nájdeš tu: https://herohero.co/sexualnavychova   Dnes tu mám pre mňa veľmi špeciálneho hosťa, pretože do štúdia konečne zavítal môj manžel Puneet!   V tejto epizóde odpovedáme na všetky vaše otázky, ohľadom nášho spoločného života: - Pokazené zásnuby: Prečo to pre mňa bolo jedno veľké sklamanie a čo na to hovorí Puneet? - Žiarlivosť a ex: Ako vníma môjho ex-priateľa Lukáša a býva občas žiarlivý? - Tvrdá realita na Slovensku: Úprimne o finančných stratách v podnikaní, kríze v gastre a o tom, prečo si Puneet hľadá full-time prácu. - Peniaze a deti: Kedy plánujeme rodinu a prečo sú financie momentálne stopkou? - Sexuálna Výchova vs. India: Čo hovorí na moju prácu a je sex v Indii tabu?   Ak sa ti táto epizóda páčila a chceš počuť pikantné pokračovanie (kde rozoberáme otvorený vzťah, OnlyFans a ďalšie spicy témy), nájdeš ho na našom https://herohero.co/sexualnavychova . Práve teraz môžeš využiť 2-týždňový FREE TRIAL (skúšobnú verziu zadarmo).   Miesta v Sexuálnej Akedémii sa rýchlo plnia. Ak chceš patriť k zakladajúcemu ročníku, prihlás sa tu: https://sexualna-akademia-3e246b.circle.so/checkout/sexualna-akademia   Byť súčasťou Sexuálnej výchovy nie je len o počúvaní podcastu, je to o búraní tabu, ktoré sme spolu načali. VĎAKA VAŠEJ PODPORE tu môžeme byť úprimní, suroví a autentickí. Ste naším bezpečným priestorom, vďaka ktorému ho môžeme tvoriť aj my pre vás. Ďakujeme, že s nami zostávate aj v roku 2026. Máme vás radi! ❤️   Followuj nás na IG: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ / https://www.instagram.com/sexualnavychova/   Alebo na osobných profiloch: Miška: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ / https://www.instagram.com/michellegraphy/

Podmienky poskytovania hypoték sa zmenia. NBS avizuje zmeny, podľa ktorých by sa k vlastnému bývaniu mali jednoduchšie dostať mladí ľudia a, naopak, kúpiť si druhý či tretí investičný byt bude zložitejšie. Ako sa zmení hypotekárny a realitný trh vysvetľuje v rozhovore Marián Búlik, finančný analytik OVB Allfinanz Slovensko. Podstatnou zmenou je úprava parametra LTV (Loan-to-Value), teda pomerom medzi výškou úveru a hodnotou založenej nehnuteľnosti, teda akú veľkú časť ceny bytu alebo domu môže banka klientovi požičať. V prípade mladých ľudí do 35 rokov to bude až 90 percent a v prípade investorov, ktorí si kupujú tretiu a ďalšiu nehnuteľnosť táto hodnota klesne len na 70 percent. Zmena podmienok mladým ľuďom čiastočne pomôže, ale oveľa väčším problémom pre nich zostávajú vysoké ceny nehnuteľnosti. „Preto táto zmena pomôže len niektorým, nie všetkým. Dostupnosť bývania sa trochu zlepší, ale úplne sa nevyrieši,“ hovorí Búlik. Problémom sú najmä nízke úspory mladých ľudí a vysoké ceny nehnuteľností. Preto by skôr pomohlo, keby sa podarilo rozbehnúť bytovú výstavbu a zvýšiť ponuku bytov na Slovensku. „Dnes nám chýba 200-tisíc a viac bytových jednotiek. Na to by bolo nevyhnutné najmä urýchliť čas výstavby bytov, ktorý môže trvať až desať rokov. Problémom sú aj neobývané nehnuteľnosti, ktoré zostávajú prázdne. V Bratislave je ich desať percent a v Košiciach až pätnásť percent.“ Expert upozorňuje, že dobrým riešením môže byť pre záujemcov o bývanie predschválenie hypotéky ešte skôr, ako si vyberú konkrétnu nehnuteľnosť. Žiadateľ požiada banku o hypotéku, absolvuje celú procedúru, banka mu schváli maximálnu výšku úveru a stanoví konkrétnu úrokovú sadzbu. Tieto podmienky mu potom garantuje najbližších dvanásť mesiacov a človek má čas si hľadať nové bývanie podľa schváleného maximálneho limitu. „Veľmi sa to oplatí v čase očakávaného rastu úrokov.“ Zmeny NBS o niečo skomplikujú poskytovanie hypoték pre investorov, ktorí si požičiavajú na tretiu a ďalšiu nehnuteľnosť. Podľa údajov NBS až 16 percent nových hypoték získali v minulom roku investori. Pri novostavbách je ten podiel ešte oveľa vyšší, môže to byť aj viac ako polovica bytov. Marián Búlik komentuje, že zníženie parametru LTV na 70 percent čiastočne môže obmedziť investičný apetít po bytoch, ale zásadný vplyv to mať nebude. Pri takýchto klientoch je totiž možné založiť ich zvyšné nehnuteľnosti, ktoré už vlastnia a tým pádom tento limit na novú hypotéku úplne obídu. Čoraz viac investorov však upriamuje pozornosť do zahraničia. Deje sa to aj kvôli geopolitickej situácii. Ak niekto vlastní viacero nehnuteľností, často chce rozložiť riziko a nemať ich všetky na Slovensku. Preto sa obzerajú po iných krajinách, ako je Chorvátsko, Španielsko alebo Česko. „Hlavné mesto Praha je extrémne drahé, ale dá sa tam extrémne zarobiť. Ľudia, ktorí si tam kúpili byty, zarábajú desiatky percent ročne len na náraste ich ceny. Kapitálový výnos je tam mimoriadny.“ Na Slovensku narástli ceny nehnuteľností za posledný rok o 14,5 percenta. V Prahe to bolo ešte viac. Dnes je priemerná hypotekárna sadzba na Slovensku 3,5 percenta a podľa experta sa najviac oplatí trojročná fixácia. „Tento rok budú hypotekárne sadzby ešte rásť. Pokles príde neskôr.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: ako sa menia podmienky hypoték, čo by pomohlo zvýšiť dostupnosť bývania, ako sa zmenia podmienky pre investorov, kde a ako dnes kúpiť investičný byt, aká je situácia na hypotekárnom trhu a kam smeruje. See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nemůžeš mít snadný a morální život. Dohromady to nejde,“ říká Daniel Stach v dalším rozhovoru z eventu Čestmír LIVE, který navazuje na debatu s Marthou Issovou a Markem Orko Váchou. Spolu s Danielou Brzobohatou mluví o veřejnoprávních médiích, odvaze říkat věci nahlas i o tom, proč podle nich Česká televize nemá být závislá na politicích. Stach říká, že silná veřejnoprávní média hájí proto, že mu to přijde správné a připomíná, že instituce nemá stát na jednom člověku: „Česká televize nemá být postavená na mně. Ta tady má být bez Dana.“ Brzobohatá přiznává, že ji roky ve veřejnoprávní televizi naučily opatrnosti. „Mně třeba dělá velký problém říct otevřeně svůj názor na veřejnosti,“ říká a dodává, že v sobě pořád cítí „autokorekci“ a potřebu pečlivě volit slova, aby se někoho nedotkla. Přesto se shodují, že veřejnoprávní televize má smysl bránit. Rozhovor je ale zároveň hravý a lidský: Stach zdraví publikum šimpanzí řečí, vysvětluje černé díry, mluví o vodním slalomu i o tom, proč ho odjakživa zajímalo „proč“. „Dělám vlastně jenom to samé pořád dál, jenom vysvětluju černé díry,“ říká. Do řeči přijdou i Zrádci, z nichž Stach podle svých slov neviděl ani jeden celý díl, ale jejich koncept zná. Do podobné hry by prý šel jen za podmínky, že nebude zrádce. Brzobohatá naopak popisuje, jak náročné pro ni ve Zrádcích bylo lhát, když viděla, že to ostatním ve hře ubližuje. „To mi dělalo vyloženě fyzicky zlé,“ říká. Zároveň ale přiznává, že jí Zrádci změnili život i tím, že díky nim potkala Čestmíra. K práci přitom přistupuje tvrdě: „Když musím, tak musím. Tečka.“ Divák podle něj nemá poznat únavu, špatnou náladu ani to, že za jedním dílem Hyde Parku Civilizace stojí stovky stran přípravy. Brzobohatá popisuje podobnou zkušenost z moderování, kdy jí bylo fyzicky zle, ale musela akci dokončit: „Posledních třicet minut jsem měla víceméně mžitky před očima a bojovala jsem sama se sebou.“ Přesto oba mluví i o radosti z práce. „Strašně bych přála všem lidem, aby měli takovou práci, která je nabíjí,“ říká Brzobohatá. Stach zase vysvětluje, že ho dlouhodobě nabíjí smysl a dopad toho, co dělá: když se díky pořadu propojí vědecké týmy, když učitelé pouštějí Hyde Park Civilizace ve školách nebo když někdo začne dělat vědu právě díky němu. A i když působí jako člověk, který zvládne mluvit o čemkoli kdykoli, doma podle svých slov skoro nemluví. „Myslím, že člověk má mluvit, jenom když má co říct,“ říká a dodává jedno ze svých kancelářských „mouder“: „Ticho je nejsilnější nástroj mluvy.“ Proč by Daniel Stach nechtěl být zrádcem ve Zrádcích? Může soukromý podcast za paywallem nahradit veřejnoprávní médium? A proč jsou podle něj ti největší lidé často nejvíc v pohodě? I to se dozvíte v rozhovoru.

Říct, že budu odpočívat anebo že nebudu dělat nic, je pro spoustu lidí těžké - a spousta dalších lidí to považuje za něco nesprávného. Slušný člověk pořád maká, no ne? Podle mne ne.Podle mne už není pravda, že ten, kdo nemá čas, je úspěšný, významný a důležitý. Jsem přesvědčen, že kdo není schopen odpočívat, dělá něco blbě. Kdo nemá čas, neumí si jej zorganizovat. A kdo neodpočívá, neřídí svůj život, ale je otrokem povinností, které mu ukládají ostatní.Vytahuji se, protože tři roky už cíleně pracuji na tom, abych výrazně proměnil poměr práce a volného času - a to bez ohledu na to, jak moc mne moje práce naplňuje a baví.Za ty tři roky bádání nad nicneděláním jsem přišel na pár nápadů, které vám tady, na začátku dovolených a prázdnin, nabízím k vlastním úvahám. Těším se na diskusi, na vaše postřehy pod videem!Jo a propos - toto video jsem pochopitelně natočil na dovolené, když jsem svoje nicnedělání v Karibiku na chvíli přerušil tímto natáčením…:-)Kdo byste chtěli bádat dál a víc na vlastní pěst, tady je několik knih, které doporučuji vaší pozornosti. jsou to vlastně knihy, které si můžeme číst při odpočinku…anebo raději jindy? Slow - Nespěchejte, žijte pomalu - Jo Petersdejte si v podstatě cokoli od Henry David ThoreauSíla nicnedělání - Tomas SjödinProč spíme - Matthew Walkera spousta dalších…:-)00:00 Jak se učím nic nedělat.03:57 Odpočívat je dovednost.11.32 Strach z volného času.18:58 K čemu je nicnedělání.22:30 Jak odejít z práce?26:10 Rady pro workoholiky jak odejít z práce bez pocitu viny.34:41 Co je moje odpočívání?39:13 Spánek.41:57 Těšení se.46:10 Stýskání.49:15 Shrnutí - co jsem e naučil po třech letech studia odpočinku? :-)Support the show

Výcuc z podcastu, kde zakladatel služby BikeUp vysvětluje koncept předplatného dětských kol. Hlavním cílem projektu je zpřístupnit rodinám ultralehká hliníková kola, která dětem usnadňují učení a manipulaci díky správnému poměru váhy k tělu. Host zdůrazňuje, že častou chybou rodičů je nákup příliš těžkých nebo velkých kol, což může u dětí vyvolat odpor k cyklistice. Služba funguje na principu snadné výměny za větší model, jakmile dítě vyroste, čímž odpadá nutnost skladování a prodeje starého vybavení. Součástí debaty jsou také praktické rady pro výuku jízdy bez balančních koleček a představení doprovodné mobilní aplikace pro plánování tras. Rozhovor doplňují humorné historky, například o testování odolnosti odrážedla jeho vysláním do stratosféry.

Rozhovor s lektorem angličtiny Jakubem Čáslavou o strachu Čechů z mluvení a o tom, proč dávání kurzů zdarma v praxi nefunguje. V otevřené zpovědi vysvětluje, jak po letech na sociálních sítích došel k vyhoření a proč se rozhodl postovat videa bez toho, aby na sítích sám aktivně trávil čas. Popisuje výuku angličtiny u bojovníka Jiřího Procházky a zmiňuje, jak zápasník řeší souběh titulového zápasu s termínem porodu své partnerky. V rozhovoru dojde také na překlady skrytých významů v textu hitu Despacito nebo na živý kvíz s publikem zaměřený na chytáky v anglické gramatice.

Ondrejková Jana Špirituál kňazského seminára v Spišskej Kapitule o. Ľubomír Vojtaššák o 25 rokoch kňazstva i sprevádzaní bohoslovcov.

Miroslav Zámečník je český ekonom, publicista a ekonomický analytik. Dlouhodobě se věnuje hospodářské politice, veřejným financím, energetice a fungování trhu. V minulosti působil jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a zastával řadu manažerských i poradenských pozic v soukromém i veřejném sektoru. Pravidelně komentuje ekonomické dění v médiích a publikuje odborné i popularizační texty zaměřené na českou i světovou ekonomiku. Je absolventem ekonomických studií na Univerzitě Karlově a během své kariéry se podílel na řadě analýz a strategií v oblasti hospodářské politiky a energetiky. V tomto díle Štěpán Křeček s Miroslavem Zámečníkem rozebírají hlavní ekonomické problémy České republiky, stav veřejných financí i dlouhodobé výzvy spojené s rostoucími fiskálními deficity. Věnují se otázce důchodové reformy, udržitelnosti penzijního systému a tomu, proč patří důchody v Česku v evropském srovnání k relativně štědrým. Diskutují také o fungování současného finančního systému, jeho slabinách a dopadech rostoucího zadlužování států po celém světě. Řeč přichází rovněž na vliv umělé inteligence na ekonomiku, byrokracii a inovace, rozpočtové určení daní, ambice českých politiků i vztah mezi ochranou přírody a potřebou nové výstavby. Rozhovor nabízí pohled na to, jaké změny budou muset česká i světová ekonomika v příštích letech podstoupit. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

To je nabídka dnešního týdeníku Kultura Plus. Novinky, zajímavosti a události ze světa divadla, hudby, filmu a výstav připravila Michaela Vetešková.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda schválila balík prorastových opatrení na naštartovanie ekonomiky. Veľa pochvaly však za ne nezožala. Zamestnávatelia aj odborári sa zhodujú, že ide len o kozmetické zmeny. Súhlasí s nimi aj ekonóm Radovan Ďurana z inštitútu INESS. V rozhovore upozorňuje, že vládny materiál má názov „stabilizačné opatrenia“ a nie prorastové, čo má svoju výpovednú hodnotu. Mnohé zo schválených opatrení sú podľa Ďuranu dobrým nápadom, ale čakať od nich nejakú zásadnú zmenu nemôžeme. „Nie som prekvapený ani sklamaný,“ komentuje prijatý balík. Vláda by podľa ekonóma mala v prvom rade vytvárať prostredie, v ktorom zamestnávatelia budú súťažiť o zamestnancov a tým porastú mzdy. Tak sa zvyšuje blahobyt v krajine. „Na Slovensku však vidíme hlavne vytváranie miest s nízkou pridanou hodnotou a slabo platenými ľuďmi, investori odchádzajú a noví neprichádzajú. To je nenaplnenie základnej úlohy vlády. Vláda sa snaží zabezpečiť svoju vlastnú pozíciu a ekonomický rast ide bokom.“ Slovensko v hospodárskom raste zaostáva a premiér Robert Fico opakuje, že za to môžu problémy nemeckej ekonomiky. Riešením je podľa neho naliať do ekonomiky desať, možno až pätnásť miliárd eur, aby sa dostavil efekt. Podľa Ďuranu je to nepochopenie úlohy vlády. „Vláda nemá vytvárať rast. Vláda má umožňovať, aby vznikol. Tento rok si požičiame šesť miliárd eur, ktoré v podstate nalejeme do ekonomiky, pretože ich rozdáme v podobe dávok, vládnych nákupov a podobne. A ekonomický rast aj tak klesá. Takže peniaze sa do ekonomiky lejú, ale smerujú tam, kde nemajú. Výsledkom je vysoká inflácia, deficit a rastúci dlh.“ Vláda sľubuje, že na jeseň predstaví ďalšie opatrenia, ktoré by už mali obsahovať zásadnejšie zmeny vrátane daní a odvodov. „Ak by prišli len so zrušením transakčnej dane, tak budem rád. Ale obávam sa, že ani to tam nebude,“ hovorí ekonóm. V aktuálne predstavenom balíku sú aj pozitívne zmeny. „Obsahuje opatrenia, ku ktorým by asi vláda za normálnych okolností nepristúpila, napríklad deregulácia opatrení BOZP, zníženie nákladov na energie alebo zavedenie možnosti podnikať od 16 rokov. To treba privítať.“ Zásadnejšie zníženie daňovo-odvodového zaťaženia však Ďurana neočakáva. Vláda si to skrátka nemôže dovoliť bez toho, aby znížila svoje výdavky a sociálne transfery, čomu sa bráni. „My máme podiel sociálnych transferov porovnateľný s Gréckom pred jeho pádom. Ak toto nezmeníme, tak zásadné zníženie daní nemôže prísť.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: v akom stave je slovenská ekonomika, čo treba na naštartovanie jej rastu, aká je úloha vlády pri stimulácii ekonomiky, či budú mať podniky lacnejšie energie, prečo vláda výraznejšie nezníži dane. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Toto video si pusťte kdykoli budete mít pocit, že je na vás svět nespravedlivý, anebo že nemáte jak dál. Můj host vám pomůže najít důvod pokračovat a najít smysl, k čemu to všechno je. Honza Tománek je světový šampion v triatlonu, několikanásobný Ironman. Bavili jsme se o přijetí vítězství i porážky. O přijetí neměnných cest osudu. Probrali jsme tréningové postupy, ale také jsme se dostali hloub, ke vzpomínkám na jeho úraz, po kterém přestal chodit. Zajímalo mne, jestli se setkal s řidičem, který zavinil onu nehodu a jak může vypadat takový rozhovor. Jak se pracuje s myšlenkami na co by kdyby. Honza necouvl před žádným tématem. Jeho příběh nabízí úžasný přístup, jak se sebrat a s tím, co máme, jít dál. Fakt neřešitelných je totiž doopravdy jenom málo situací. To je pro dnešek na volných platformách všechno. Vím, že tady se někdy část lidí na mne naštve, protože chce všechno zadarmo. Já těm nazlobeným docela rozumím. Taky se mi líbí, když někdo platí za mne. Ale zrovna dneska, právě s tématy, o kterých jsme se s Honzou Tománkem bavili, jsem vlastně moc rád, když je zdůrazněný prvek toho, že v životě zadarmo ve skutečnosti nikdo nedostaneme skoro nic. Pokud chcete rozhovor v plné délce a bez reklam, pojďte na můj kanál na Herohero - http://herohero.co/petrhorkyMůžete mi napsat reakci, názor na dnešního hosta, anebo třeba nějaký kousek vašeho příběhu. Budu moc rád. Díky a zdravím vás. Petr Horký 00:00 Když závod nejde dokončit13:00 Jet dál, protože chci18:45 Od nehody k Ironmanu a běžkám27:41 Světový titul a limitySupport the show

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda Andrej Babiše se rozhodla zásadně změnit boj s drogami a závislostmi. Po mnoha letech zaběhnutého režimu agendu přesunula z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Jaký dopad bude mít změna v praxi? Hostem Ptám se já byl expert na závislosti, bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha uzavřela koncem minulého týdne formální převod expertů a agend závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů ze Strakovy akademie s jednotlivými ministerstvy. Odboráři Úřadu vlády na protest vstoupili do jednodenní stávky a vyzvali k přehodnocení kroku. Před přesunem důrazně varují také mnozí odborníci, včetně bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Jen v agendě závislostí podle něj končí 30 procent pracovníků, se kterými úřad dál nepočítá. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval, že ho stávka na Úřadu vlády mrzí a je z ní zklamán. Zdůraznil, že dlouhodobě podporuje adiktologické služby. Přesun agend na ministerstvo tuto podporu podle něj ještě posílí. Zároveň odmítl, že by bylo fungování těchto služeb v ohrožení. „Tohle je obří agenda navíc. Ministr zdravotnictví by se tomu musel věnovat každý den, aby tohle mohl posunout. Bylo to tam, nefungovalo to tam. Několikrát jsme se to tam snažili znovu přesunout a vždycky jsme to vrátili zpátky,“ upozornil v Ptám se já Jindřich Vobořil, který zastával pozici národního protidrogového koordinátora v letech 2010 až 2018 a poté 2022 až 2024. „Rozmlouval jsem to několika vládám. Už jsem jednou seděl i na ministerstvu práce a sociálních věcí někde ve sklepě, tam byly pasti na potkany. To byla tehdy Sobotkova vláda. Tak jsme si to také odříkali a zase mě přesunuli zpátky na Úřad vlády,“ uvedl expert s tím, že podobnou situaci už zažil také s Andrejem Babišem v roce 2018 za jeho předchozí vlády. Protidrogová agenda se i tehdy nakonec vrátila do Strakovy akademie.  Babiš ale nyní prohlašuje, že na přesunu trvá. A argumentuje tím, že jeho kabinet „odmítá liberální prodrogovou politiku minulé garnitury“. „Rétorika lidovců, kterou převzala tato vláda, o prodrogovém koordinátorovi proti mě běžela ve chvíli, kdy jsem řešil konopí a kdy jsem v nějaké chvilce řekl, že se jednou ukáže, že prohibice nebude funkční. Já se přece zabývám celá léta léčbou, abstinenční léčbou a pomocí lidem, řeším jejich děti. Tak myslím, že si zasloužím spíš státní vyznamenání, ne takovou pohanu,“ řekl s lehkou nadsázkou Vobořil.Zároveň dodal, že kdyby vláda stála o jeho pohled, je ochoten se zapojit. „Mně na tom záleží. Nechci se vracet do role národního koordinátora, nechci být státním úředníkem, ale kdykoliv se rád připojím do nějaké spolupráce.“Co budou změny znamenat? Proč jsme dopustili tak zásadní rozmach kratomu? A jak je možné, že si děti stále mohou kupovat nebezpečné látky za pár korun v automatech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak hodnotí Národní rozpočtová rada průběžné hospodaření českého státu a jak vidí plánované investice? Pronásleduje Lukašenkův režim běloruské exulanty? I o tom mluvila v rozhovoru pro ČRo běloruská politička a aktivista Svjatlana Cichanouská. A jak na dirigenta Petra Popelku působí orchestr Bavorské státní opery v Mnichově, kde bude od sezony 2029 novým šéfdirigentem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podnikatelia zostávajú podľa odborníkov jedným zo základných pilierov fungujúcej ekonomiky. Aj preto patrí ich podpora dlhodobo medzi priority Slovenskej sporiteľne a EY. V podcaste Prečo práve oni? hovorili zástupcovia oboch firiem nielen o stave podnikateľského prostredia na Slovensku, ale aj o tom, prečo je dnes dôležité podporovať startupy, kvalitných founderov a firmy postavené na hodnotách.Člen predstavenstva Slovenskej sporiteľne Marek Sásik označil podnikanie za „chrbtovú kosť ekonomiky“. Podľa neho práve podnikatelia prinášajú nápady a premieňajú ich na produkty či služby, ktoré vytvárajú hodnoty pre krajinu.Aj EY podľa vedúceho partnera na Slovensku Mariána Bíža dlhodobo vníma podnikateľov ako kľúčovú súčasť rozvoja krajiny a prostredníctvom súťaže EY Podnikateľ roka aktívne podporuje podnikateľské prostredie na Slovensku. Práve preto firma už roky stojí za touto iniciatívou, ktorá podľa neho vytvorila silnú komunitu podnikateľov ochotných zdieľať skúsenosti a inšpirovať sa navzájom.Obaja hostia sa zhodli, že slovenské firmy sú dnes výrazne profesionálnejšie než pred desiatimi či dvadsiatimi rokmi. Lepšie finančne riadia svoje podniky, rastie kvalita manažmentu aj dôraz na firemnú kultúru.Zároveň však upozorňujú, že aktuálne podnikateľské prostredie firmy nevnímajú ako veľmi priaznivé. Podľa Mariana Bíža je citeľný vyšší počet podnikateľov, ktorí odkladajú investície, spomaľujú expanziu alebo zvažujú presun aktivít mimo Slovenska.Podľa Mareka Sásika slovenské firmy za posledné roky opakovane ukázali schopnosť adaptovať sa aj v náročných obdobiach - od covidu cez infláciu až po geopolitické zmeny. A práve odolnosť podnikateľov považuje za jednu z najväčších inšpirácií.Rozhovor tak nebol len o číslach či ekonomike, ale aj o tom, že podnikanie na Slovensku stojí čoraz viac na komunite, hodnotách a schopnosti vydržať aj v menej priaznivých časoch.Podcast Prečo práve oni? a tento článok vám prináša  ⁠⁠⁠spoločnosť EY⁠⁠⁠. Pravidlá spolupráce medzi inzerentmi a redakciou si môžete pozrieť v  ⁠⁠⁠tomto odkaze⁠⁠⁠. 

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda včera schválila prezidenta Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Očekávané rozhodnutí o složení české delegace na summit NATO ale posunula na 22. června. Snaží se kabinet jen natahovat čas?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Prezident Petr Pavel se v pondělí vydal na jednání koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů se záměrem vyjasnit si pozice ohledně klíčových zahraničních cest ústavních činitelů.Po schůzce ocenil, že ho vláda schválila do čela delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku. Podle vyjádření Hradu se Pavel zároveň „v zájmu prezidentem preferovaného kooperativního vztahu s vládou“ rozhodl přistoupit na posun termínu (na 22. června), ve kterém chce kabinet oznámit podobu delegace na červencový summit NATO v Ankaře. O složení delegace na alianční summit se prezident pře s kabinetem Andreje Babiše (ANO) bezvýsledně už několik měsíců. Pavel na své účasti na summitu trvá. Má také připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. Chápal by to totiž jako omezování svých pravomocí. Premiér už dříve řekl, že by prezident součástí delegace být neměl, protože české výdaje na obranu by měl na summitu obhajovat kabinet.Do sporu s vládou se kvůli zahraniční delegaci dostal také druhý nejvyšší ústavní činitel státu. Koalice odmítla poskytnout vládní letadlo šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi a zástupcům z řad podnikatelů, kultury a univerzit pro cestu na Tchaj-wan. Premiér to zdůvodnil tím, že by to mohlo být vnímáno jako oficiální podpora Tchaj-wanu, která by mohla poškodit české obchodní zájmy v Číně. To Vystrčil odmítl. Nakonec absolvoval let komerční linkou. Doprovázela ho čtyřicetičlenná podnikatelská delegace, další desítka se připojila na Tchaj-wanu.Podle Vystrčila by pomohlo, kdyby se opět obnovila komunikace o zahraniční politice mezi nejvyššími představiteli Česka. „To vyloženě dnes chybí. Jak při plánování zahraničních cest, ale třeba když se teď bavíme o summitu v Ankaře, tak předtím bude summit předsedů parlamentů jednotlivých zemí v Istanbulu. A měli bychom si říkat, co tam budeme prosazovat, jakým způsobem budeme připravovat půdu pro Českou republiku,“ řekl šéf Senátu v Ptám se já. „Já Tomio Okamurovi nedokážu vysvětlit, že není dobré, aby tam (v Istanbulu) říkal, že máme vystupovat z NATO. Protože má přece názor, že bychom neměli být v NATO. V tom by měl koordinační roli sehrát ministr zahraničních věcí. Nevím, co tam bude (Tomio Okamura) říkat. Ale rozhodně si myslím, že koordinovat tuto věc by bylo dobré.“Jak vyřešit spor prezidenta s vládou? Jaké výsledky dovezl z cesty na Tchaj-wan šéf Senátu? A jaký signál vysílá Česko, když chce stáhnout část vojáků z východního křídla NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jakub Polách, tvůrce blogu Buzerant, umělec, mikroinfluencer, pozorovatel digitálních subkultur a někdo, kdo se těžko popisuje jednou větou. Kdo dnes určuje, co je na internetu bizár, co je politika a co umění? Jak fungují reakční kanály, manosféra, TikTok, OnlyFans nebo influenceři, kteří mají větší dopad než tradiční média? Rozhovor, ve kterém propichujeme bubliny. O internetové levici, Sugar Denny, Nele Slovákové, Janě Maláčové, algoritmech, stan culture i světě, kterému Michal, ani část společnosti vůbec nerozumí, ale který čím dál víc ovlivňuje politiku, média i veřejný diskurz.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Nakolik obstojí argumenty, kterými vládní koalice obhajuje změny v systému vládních odborných rad? A do jaké míry je naopak podložené varování expertních kruhů i sněmovní opozice před zásahem do těchto struktur? Jak číst vzkazy, které si aktuálně vyměňují Moskva a Kyjev ohledně dalších mírových rozhovorů a možných kompromisů, které by je měly provázet?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je málo cestopisných, cestovatelských témat, kde mám pocit, že dává velký smysl, pobavit se o nich. Jedno přináším dnes!Už několik let se hovoří o napětí mezi Čínou a Spojenými státy v souvislosti s ostrovem Taiwan. Přitom opravdu málo lidí tuší, kde ten ostrov je, jak vypadá, jak se tam žije. Jen málo lidí tuší, jaký má Taiwan vztah ke Spojeným státům anebo k Číně. O co v tomto potenciálním sporu doopravdy jde? Hledal jsem někoho, kdo na Taiwan jezdí, kdo jej zná, ale přitom tam pracuje, zná místní lidi i historii.Moc si vážím toho, že na dané téma kývnul pan Ondřej Dostál, který je velkou osobností mezinárodního akademického života - a tentokrát přišel povídat vlastně jako cestovatel, jako pracovník, který zná realitu na Taiwanu i u nás. O to zajímavější to bylo setkání, o to zajímavější povídání. Možná Taiwan znáte, já tolik ne a moc jsem si doplnil mozaiku mého pohledu na svět o pohled Ondřeje Dostála.To je pro dnešek vše. Srdečně vás zvu na můj kanál http://herohero.co/petrhorky, kde najdete více než dvojnásobnou délku rozhovoru s Ondřejem a navíc bonusové video, ve kterém Vám Ondřej poradí, co neminout při návštěvě Taiwanu. Přeji vám dobré cesty, ať už míří kamkoli!00:00 První dojmy z Tchaj-wanu.07:11 Z čeho se skládá tchajwanská identita.14:32 Náboženská tolerance a smysl pro kolektivismus.23:14 Rodina, výchova dětí a drsný tlak na vzdělání.Support the show

Mnohí podnikatelia hľadajú istotu. Stabilný trh, predvídateľné podmienky a plán, ktorý bude fungovať aj o rok. Dušan Matuška sa naučil pravý opak. Svet Bitcoinu ho prinútil presúvať biznis medzi krajinami, reagovať na geopolitické zmeny a hľadať príležitosti tam, kde ich ostatní nevidia. V tejto epizóde sa dozviete, prečo je flexibilita jednou z najdôležitejších podnikateľských schopností súčasnosti, ako vznikajú nové biznis modely okolo Bitcoinu a prečo budúcnosť nemusí patriť najväčším hráčom, ale tým, ktorí sa dokážu najrýchlejšie prispôsobiť. Rozhovor o Bitcoine, globálnom podnikaní a svete, v ktorom sa pravidlá menia rýchlejšie než kedykoľvek predtým. Moderátor Tomáš Török je spoluzakladateľ firmy BizBuilders, kde s tímom skúsených ľudí z marketingu tvorí biznis-marketingové stratégie vychádzajúc z dát a trendov, orientované na ambíciu, konkrétne ciele a výsledky.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Stát chystá zestátnění společnosti ČEZ. Oddělí a prodá část, která se věnuje distribuci a prodeji elektřiny. Ze získaných peněz vyplatí minoritní akcionáře. To vše kvůli plánované stavbě nových jaderných bloků. Je to správná cesta? Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel ČEZ, někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.Rozdělování ČEZ na výrobní, distribuční a obchodní část začátkem týdne schválila valná hromada největší tuzemské energetické skupiny. Nová vlastnická struktura umožní, aby stát převzal kontrolu nad dominantní částí výroby elektřiny v Česku, zatímco pro prodej, distribuci energií, obchodování a energetické služby vytvoří novou společnost, v níž si ČEZ ponechá většinový podíl.Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Od převzetí části ČEZ si slibuje především větší kontrolu nad financováním nových jaderných zdrojů a nad cenami energií.Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že jeho kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.„Lidé zapomínají. Já bych některým připomněl, že v 90. letech tady proběhla kampaň: ‚Drobní akcionáři, plačte!‘. A oni zaplakali, teda aspoň někteří. Ale to, co se 1. června stalo, je reminiscence s tím, že tedy: ‚Daňoví poplatníci, plačte!‘. To je velmi špatný krok, ekonomicky zcela nesmyslný,“ kritizoval rozhodnutí ohledně budoucnosti společnosti ČEZ její bývalý generální ředitel Jaroslav Míl v Ptám se já. „Hlavní důvod, proč z toho bývalá vláda vycouvala, bylo to, že to bylo tak do očí bijící ekonomické poškození budoucích generací, že nakonec i oni, jakkoli tomu byli na začátku velmi nakloněni, z toho radši vycouvali,“ dodal. Kdo na největší finanční operaci státu za desítky let vydělá nejvíc? A jak probíhá příprava stavby nových jaderných bloků?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Atmosféra ve Sněmovně houstne. Podle koalice opozice jen zdržuje. Opoziční strany si stěžují, že dál narážejí s prosazením svých nominantů do volených funkcí. Porušuje koalice zvyklosti? A bude opozice ještě víc obstruovat?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vztahy mezi vládním a opozičním sněmovním táborem se značně vyostřily v minulém  týdnu hlavně kvůli obsazování funkcí dolní parlamentní komorou.„Vládní koalice se chová jak barbaři, kteří dobyli Řím a mají pocit, že musí vraždit, vraždit a vraždit. Tak jako řekněte, že opozice nemá mít žádné pozice, že porušíte všechny zvyklosti,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda na plénu.Sněmovna minulý týden nezvolila například poslance ODS Pavla Žáčka do funkce předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce  bezpečnostních sborů, ale ani exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nebo poslankyni Zdenku Němečkou Crkvenjaš (ODS) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ve volbě neuspěla ani kandidátka na místopředsedkyni Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Předchozího kandidáta STAN a předsedu tohoto hnutí Víta Rakušana sněmovní většina odmítla zvolit opakovaně.Marek Benda obvinil koalici z toho, že chce ovládnout vše a bez kritického hlasu. A slíbil jim, že pokud mají pocit, že někdo zdržuje, sám zdržovat ještě nezačal a teprve začne. Naposledy včera emoce vyvolalo vystoupení předsedy poslanců KDU-ČSL Mariana Jurečky. Ze zdržování a obstrukcí podle něj může koalice vinit hlavně sebe, protože sněmovní agendu dostatečně neprojednává s opozicí. Zástupci koaličního ANO, SPD a Motoristů už přišli s protireakcí a dohodli se na možnostech, jak ve Sněmovně bránit blokováním schůzí ze strany opozice. Předseda dolní komory a lídr SPD Tomio Okamura k tomu v pondělí řekl, že využije možností stávajícího jednacího řádu, novelu jednacích pravidel projednanou v druhém čtení už rozšiřovat nechce. Představit připravované kroky zatím odmítl.V minulém volebním období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování Sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera, nebo dokonce přes noc. K úpravám jednacího řádu tehdy vznikla komise, k dohodě nedospěla.Kam spory v dolní komoře zajdou? Omezí vládní koalice řečnění ve Sněmovně? A jak se líbí voličům ODS politika Antibabiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dvanáct let úspěšně podnikala. Když se však její cesty se společníky začaly rozcházet, rozhodla se pro radikální změnu. Vlastní firmu opustila a poslala do zahraničí jeden jediný životopis. Překvapivě se zadařilo, a tak Andrea Schlitzová sbalila věci a vyrazila dodávkou daleko za polární kruh. Jejím novým domovem se stalo norské městečko Kirkenes ležící asi 500 metrů od ruské hranice, kde coby průvodkyně vyráží s turisty na lov obřích krabů. O tom, jaký je život na drsném severu, vypráví Češka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Dalibor Cicman vybudoval z GymBeamu jednu z najúspešnejších e-commerce spoločností v strednej Európe. V relácii Let's Talk Business s Adamom Siposom otvorene rozpráva o budovaní firmy, podnikateľských rozhodnutiach, peniazoch, expanzii aj ambícii premeniť GymBeam na miliardovú spoločnosť do roku 2030. Veľká časť rozhovoru sa venuje umelej inteligencii a jej vplyvu na biznis, pracovný trh a fungovanie moderných firiem. Dozviete sa, či by dnes zamestnal človeka, ktorý odmieta používať AI, prečo GymBeam investuje desaťtisíce eur do vlastných technologických riešení a ako sa pozerá na budúcnosť pracovných pozícií v ére umelej inteligencie. Rozhovor prináša aj pohľad na podmienky pre podnikanie na Slovensku, význam správnych partnerstiev a princípy, ktoré pomohli GymBeamu vyrásť medzi najvýznamnejšie firmy vo svojom segmente.

Majstrovský titul, enormný tlak a sezóna, v ktorej sa z očakávaní stala realita. Hosťom podcastu Góly z bufetu bol tréner Andrej Kmeč, ktorý v uplynulom ročníku doviedol Nitru k zisku majstrovského titulu. Moderátori Marek Marušiak a Tomáš Prokop s ním rozobrali cestu za titulom, psychológiu favorita aj zákulisie finálovej série, ktorá sa zapísala do dejín. Rozhovor vznikol ešte pred koncom angažmánu Andreja Kmeča v Nitre.Nitrania vstupovali do sezóny s nálepkou hlavného kandidáta na titul, čo so sebou prinieslo úplne iný druh tlaku. Stabilizovaný káder, vysoké ambície a očakávania okolia si vyžadovali dôslednú prácu nielen po hernej, ale najmä po mentálnej stránke. Andrej Kmeč v rozhovore vysvetľuje, že práve zvládanie tlaku bolo jednou z najväčších výziev ročníka, keďže súperi sa na Nitru pripravovali ako na tím, ktorý treba zdolať za každú cenu.Vyraďovacia časť sezóny tento fakt len potvrdila. Náročná séria s Michalovcami preverila vnútornú odolnosť mužstva. Finále proti Slovanu Bratislava zas prinieslo dramatický hokej plný zlomových momentov. Rozhodnutie v predĺžení siedmeho zápasu bolo vyústením dlhodobého procesu, v ktorom hrala dôležitú úlohu disciplína a trpezlivosť.„Play-off je čarovné. Človek nikdy nevie, aký príbeh napíše. Pokiaľ nie je odpískaný štvrtý víťazný zápas, tak stále žije a môže sa stať čokoľvek,“ zdôraznil slovenský tréner, pričom za kľúč k úspechu označil vyrovnanosť celej nitrianskej zostavy. Témou preto bola aj práca s brankármi. Rotácia nebola otázkou náhody, ale systémového prístupu, ktorým si Nitra udržiavala vysokú úroveň konkurencie počas celej sezóny.Andrej Kmeč sa dotkol aj mediálneho tlaku a emócií, ktoré sprevádzali najmä finálové zápasy, keď sú reakcie po prehrách často ostrejšie a menej racionálne. Aj to však podľa neho patrí k realite boja o titul. „Niekedy tam je frustrácia. Človek nie je úplne tak otvorený ako napríklad teraz, že som úplne v pokoji,“ vysvetlil úprimne.Treba dodať, že v čase nahrávania podcastu ešte nebolo známe, že po vypršaní zmluvy sa cesty Andreja Kmeča a HK Nitra rozídu. Pútavý rozhovor v podcaste Góly z bufetu sa tak nesie výlučne v duchu hodnotenia majstrovskej sezóny a procesu, ktorý viedol k zisku druhého titulu v rade v rodnom meste trénera.Najnovšia epizóda podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk tak ponúka autentický pohľad do zákulisia šampióna, odhaľuje detaily trénerovej práce a pripomína, aké tenké sú hranice medzi očakávaním, tlakom a úspechom na najvyššej úrovni slovenského hokeja.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Vláda už dlhšie avizuje zoznam prorastových opatrení, ktoré by mali pomôcť naštartovať slovenskú ekonomiku. Stále ich však oficiálne nezverejnila. Známe je len to, že ich má byť 54 a vláda ich má predstaviť na budúci týždeň aj v paragrafovom znení. Prvých osem opatrení rieši pomoc firmám s cenami energií, ďalších päť upravuje trh práce, desať zasiahne do oblasti daňovo-odvodovej politiky a tridsaťjeden chce zlepšiť podnikateľské prostredie. Podľa prezidentky KOZ SR Moniky Uhlerovej sú to zatiaľ len kozmetické úpravy bez výraznejšieho potenciálu naštartovať ekonomiku. Okrem toho dodáva, že balík prorastových opatrení zaváňa Sulíkovským kilečkom. „Sú tam rôzne návrhy na dereguláciu BOZP, kde naozaj neviem, o čom sa bavíme.“ Podobne je to aj pri pôvodnom návrhu skrátiť obedovú prestávku na 15 minút. „Tento návrh už v tom novšom balíku nie je, ale mám z toho pocit, akoby od začiatku mal len vytvárať dymovú clonu, aby sme sa bavili o tomto nezmysle a nevšímali si iné, podstatné veci,“ hovorí šéfka odborárov. Vláda v prvom balíku prorastových opatrení zrejme nepredstaví žiadne očakávané zníženie daní a odvodov. „Je tam len zavedenie tzv. príjmového testu v súvislosti s platením poistného SZČO. Povinnosť im vznikne, ak ich príjem presiahne 10,5 násobok životného minima.“ Pre odborárov je zásadné nastavenie životného minima, čo má vláda aj v programovom vyhlásení vlády. „Podľa nás by malo byť previazané s ukazovateľmi práce, ako je napríklad minimálna mzda a zmeniť tiež treba valorizačný mechanizmus,“ približuje Uhlerová. Koncom júna si odborári budú voliť nové vedenie a Monika Uhlerová má vyzývateľa v podobe europoslanca za stranu Hlas Branislava Ondruša. Kvôli možnosti uchádzať sa o post prezidenta KOZ už vystúpil z Hlasu, ale chce si nechať mandát europoslanca. Podľa Uhlerovej je v poriadku, že má vyzývateľa. „Som zástanca súťaže ideí. Lenže Branislav Ondruš je politik, a to mi príde neštandardné,“ komentuje jeho kandidatúru. Ondruš vstúpil do odborov len nedávno a naďalej chce zostať aj aktívnym politikom v Európskom parlamente. Uhlerová dodáva, že odbory majú byť nezávislé od akejkoľvek moci, vlády, či politickej strany. Majú zastupovať len záujmy pracujúcich a majú byť aj zdravou ľavicovou kritikou vlády. „Nie som fanúšičkou politiky kabinetného vybavovačstva. Odborári nemajú čo chodiť šúchať kľučky na ministerstvá a niečo vybavovať,“ dodáva šéfka KOZ. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: prečo vláda mešká s prorastovými opatreniami, aké zmeny môžu priniesť, prečo sa balík podobá na Sulíkove kilečko, čo znamenajú pribúdajúce hromadné prepúšťania, ako Uhlerová reaguje na vyzývateľa Ondruša. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Václav Tomanec je mladý úspěšný podnikatel. V projektu One percent radí lidem, jak se stát lídry vlastního života, jak žít to, co chceme. Kdo by to nechtěl? Někteří lidé mají problém přijmout mého dnešního hosta, protože se narodil teprve v roce 1997, letos má tedy devětadvacet let. Co mi bude ten mladý kluk říkat? To mě zajímalo taky a jsem moc rád, že přijal pozvání a říkal odpovědi na moje otázky.Rozhovor jsme navíc natáčeli v podnikatelském Vision byznys klubu, kde řada členů vybudovala skutečně rozsáhlý byznys. O to víc mne zajímalo, jak bude vypadat i následná diskuze. Co si navzájem řeknou? Bude to spíš konfrontace anebo naopak souhra?Bylo to velmi zajímavé. Můžu říct, že jsem si z našeho setkání odnesl několik cenných inspirací a myslím, že si je můžete vyzvednout také. Tak schválně.Užijte si naše setkání a budu rád, když mi pak pod video napíšete, co vás zaujalo, nad čím jste přemýšleli. A nebojte: můj host ani já, nepotřebujeme jenom chválit.Toto je pro dnešek vše, díky moc za poslech. Věřím, že jste si naše dnešní setkání užili podobně jako já. Kdybyste chtěli vědět o Václavu Tomancovi a jeho projektech víc, kliknětě na odkazy níže, anebo můžete pokračovat na můj předplatitelský kanál http://herohero.co/petrhorky , kde je ještě skoro dvakrát tolik dalších informací. Obzvlášť následná diskuse mezi podnikateli byla velice zajímavá. Je na vás, jakou bude váš další krok.Odkazy:https://www.onepercent.czKniha Lídrem svého života - https://www.databazeknih.cz/knihy/lidrem-sveho-zivota-57783900:00 Lídrem svého života: od oběti k odpovědnosti20:14 Tři principy pro lepší život a byznys33:55 Pravda o Instagramu, úspěchu a inspiraci54:22 Proč je pokora základ skutečného úspěchuSupport the show

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Odborníci na lidská práva a problematiku menšin se dnes sešli na Úřadu vlády s členy kabinetu kvůli přesunu vládních odborů na ministerstva. Část z nich ale v průběhu odešla, jednání označila za divadlo. Co s celou agendou bude?Hostem Ptám se já je bývalý ministr práce, poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).Skupinu předních odborníků měl do Strakovy akademie napřímo pozvat premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co mu zaslali rezignace na své posty ve vládních radách a výborech. Ze schůzky na protest někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad odešli předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo.Podle nich vláda podobu jednání na poslední chvíli změnila. Místo užšího vyjednávání se koná široké setkání k představení změn.Schůzka byla reakcí na rozhodnutí kabinetu o převodu agendy lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Ke změně by mělo dojít už od července. S odbory a odděleními se má přemístit i osm vládních rad a jejich zázemí. Vláda krok schválila na návrh premiéra Babiše a šéfky Úřadu vlády Barthy minulé pondělí bez předchozí debaty s experty. Odborníci na lidská práva i problematiku závislostí plán ostře kritizují. Převáděná agenda se podle nich týká více ministerstev dohromady, a je tedy potřeba uchovat nadresortní řízení. Doufají, že kabinet záměr přehodnotí. Premiér dnes prohlásil, že experti budou mít v novém uspořádání agend lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou.„Je vidět deficit toho, že Andrej Babiš vůbec nemyslí, nečte ty věci, někdo mu to připraví, on to dá na vládu, tam všichni sklopí hlavu, schválí mu to, nikdo z ministrů neřekne: ‚Šéfe, je to blbost, zastavme to na 14 dní, pojďme se nad tím zamyslet, takhle to dělat nemůžeme.‘ Protože jestli si někdo myslí, že národnostní menšiny jsou zpěv a tance, a proto to strčí pod kulturu, tak je úplně mimo,“ komentoval plán vlády bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Ptám se já. V rozhovoru také reagoval na vlnu kritiky jednotného měsíčního hlášení. „Když ten systém dotáhneme k tomu, aby opravdu byl plně vychytán, což je otázka ještě příštích týdnů, možná dvou, tří, čtyř měsíců, tak se ukáže jednoznačně, že to nebyla absurdita roku,“ řekl Jurečka. „Věřím, že kdybychom si tady sedli za rok nebo za dva, tak řekneme, že jednotné měsíční hlášení bylo obrovským posunem pro fungování tohoto státu.“Bývalý ministr práce komentoval i plánované úpravy důchodů, kterými by vládní koalice zrušila nebo změnila kroky provedené předchozí vládou. „Jestli dneska Alena Schillerová musela rozvázat pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby vůbec měli aspoň na část svých volebních dárečků, tak po roce 2030 se z toho úplně zblázní,“ dodal.Proč kabinet přesouvá vládní odbory ze Strakovy akademie? Jak moc je potřeba změnit superdávku? A jaké změny důchodu chystá Babišova vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Toto je zkrácená verze (34 minut). Celý díl (55 minut) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde⁠: https://open.spotify.com/episode/1uz6Y5qz41PWitYAYg9Rgf?si=e2881bd7338d4c7dNejtěžší dnes možná není něco dokázat. Nejtěžší je vydržet chvíli, kdy se nic neděje.Dnešní díl je speciální, máte tady celou verzi rozhovoru do ČRO, kde je verze kratší.V tomhle díle s Vojtou Hlaváčkem rozebíráme, co s námi dělá svět levného dopaminu. Proč je dnešní superschopností umět být s negativním afektem, s nudou, s prázdnem, s nutkáním hned po něčem sáhnout. Proč se z odpočinku stala skoro výkonová disciplína. A proč není problém jen v TikToku, pornu nebo scrollování, ale hlavně v tom, že si postupně zvykáme přerušit každé nepohodlí dřív, než nám stihne něco říct.Rozhovor ale není postavený jen na kritice digitálního světa. Je i o tom, jak z něj zpátky ven. Jak si vybírat, čím krmíš svoji mysl. Jak nepodlehnout zajetí publikem a nebýt průměrnější jen proto, že se chceš líbit všem. Jak si budovat antihedonické aktivity, které se časem nezmenšují, ale prohlubují. Jak si přepsat příběh o sobě tak, aby tě nesvazoval. A proč se smysl možná nerodí z další stimulace, ale z pocitu správnosti, úžasu a života, který se pomalu znovu otevírá.Minutáž:00:00 Úvod a počátky myšlenky na knihu04:43 Drahý a levný dopamin v kontextu evoluce09:55 Neuroprotektivní návyky a krajina významnosti14:07 Hedonická adaptace: Zvykáme si na dobré i zlé?18:09 Proč mozek miluje negativní zprávy a jak na informační dietu23:36 Algoritmy sociálních sítí, autenticita a očekávání publika28:03 Sociální konformita a evoluční strach z vyloučení32:53 Efekt přihlížejícího a síla jednotlivcePřechod do VIP- Praktické tipy na dopaminový detox a sklenice vděčnosti- Identita a příběhy, které formují naši realitu- Spiritualita, úžas nad existencí a hledání smyslu- Závěrečný vzkaz a rozloučení

Verejnoprávne médiá sú na Slovensku bité všetkými vládami. V Česku sa ich nezávislosť doteraz podarilo ubrániť. To je vysvetlenie, prečo sú u susedov protesty za zachovanie koncesionárskych poplatkov a proti politickým zásahom do Českej televízie a Českého rozhlasu. Hovorí pre podcast RánoNahlas Marína Urbaníková, sociologička médií, ktorá pôsobí na Masarykovej univerzite v Brne aj na Karlovej univerzite v Prahe.Viaceré české mestá zažili minulý týždeň protesty tisícov ľudí proti návrhu zrušiť koncesionárske poplatky. U nás ich zrušila vláda súčasnej opozície, pretože to dlhodobo presadzoval niekdajší predseda SaS Richard Sulík. Prečo sa Slováci za svoje verejnoprávne médiá nebili, a Česi to robia?Politici chcú skrotiť médiá, lebo si nechcú zvykať na kritiku. Riešenia sú, a spočívajú napríklad v druhej komore parlamentu, rozložení nominácií do mediálnych rád medzi rôznych aktérov, v garancii nezávislého financovania, ale aj v ľuďoch, hovorí expertka Marína Urbaníková, autorka knihy o verejnoprávnych médiách.Rozhovor nahrával Peter Hanák.