Podcasts about rozhovor

Robert Fico a jeho koaliční partneri už vládnu druhým rokom, nerobia však nič, čo by reálne pomáhalo občanom, dokonca ani ich vlastným voličom. Smer sa medzičasom stal najradikálnejšou stranou v parlamente a psychický stav premiéra vyvoláva vážne pochybnosti u odborníkov aj verejnosti. Prečo je Robert Fico stále v politike? A prečo už spoločnosť nepotrebuje ďalšieho charizmatického lídra?Aj o týchto témach sa v Ťažkom rozhovore rozprával Jakub Gulík so šéfredaktorom Aktualít.sk a „obľúbeným“ novinárom Andreja Danka Petrom Bárdym. Reč bola o jeho novej knihe Fico: Posadnutý pomstou, o zákulisí fungovania Smeru aj o žalobe, ktorú Robert Fico na Petra Bárdyho podal.

Ani tento týden neodstartujeme bez vidcastu, který vám snad zpříjemní návrat do práce či školy. Čekají nás hned dvoje dojmy - ze Switche 2 a z uplynulých herních akcí. Kromě toho se můžete těšit na rozhovor o hře Silicomrades a nechybí samozřejmě závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 04:45 - Průběžné dojmy ze Switche 2 33:27 - Dojmy z uplynulých herních akcí 1:35:06 - Rozhovor s Outside the Fox o hře Silicomrades 2:00:00 - Závěrečný mišmaš

Radní ČT ve středu ani na několik pokusů nezvolili nového generálního ředitele a pokračování volby odsunuli o týden. Rozhodovat se budou mezi manažery televize Milanem Fridrichem a Hynkem Chudárkem. Co se v zákulisí volby děje? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Pavel Matocha. Česká televize zůstává po odvolání Jana Součka bez generálního ředitele. Radní se tento týden na jeho nástupci neshodli. Ani jeden z pěti finalistů nezískal ve třech kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. Ve volbě nového šéfa veřejnoprávní televize bude Rada ČT pokračovat příští týden ve středu. Rozhovodovat se bude mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů.Pětici nejvážnějších kandidátů, mezi které postoupili i bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, vybírali radní z celkem 21 zájemců. Nového generálního ředitele musí Rada ČT zvolit do tří měsíců od odvolání předchozího šéfa. Jana Součka odvolali radní 6. května kvůli tomu, že se měl podle nich dopustit několika porušení zákona o České televizi.„Pořád věřím, že se nám podaří generálního ředitele příští týden zvolit. Pokud se nám to podaří, bude to velmi dobré, protože Milan Fridrich nebo Hynek Chudárek jsou za mě oba dobrými kandidáty. Pokud se nám to nepodaří, tak se domnívám, že Rada má tu současnou volbu ukončit a vyhlásit nové výběrové řízení,“ prohlásil radní Pavel Matocha. V rozhovoru komentoval mimo jiné i nedávné zjištění Deníku N, že se rok před zvolením Jana Součka do čela České televize zúčastnil schůzky s miliardářem Pavlem Tykačem a tehdejším šéfem ČT Petrem Dvořákem. Toho měl radní přesvědčovat k rezignaci. Podle něj jsou ale takové informace lživé. „Co bylo na schůzce s Petrem Dvořákem, vám odpovídat nebudu. Ta byla za zavřenými dveřmi. Co vám k ní řeknu, aby bylo vidět, jak byla napjatá a nervózní, tak že jsme pak sledovali Ligu mistrů v televizi,“ dodal ironicky Matocha. Zvolí radní nového ředitele příští týden? Jak napravit poškozenou reputaci veřejnoprávní televize i samotné Rady ČT? A jaké vazby na televizi má miliardář Pavel Tykač?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?Hostem Ptám já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád,  aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Europoslankyňa KDH Miriam Lexmann nedávno prezradila aká je taktika kresťanských demokratov pri novele ústavy. Ich cieľom nie je len pretlačiť ich hodnotové témy do Ústavy, ale aj „vykostiť“ Smer. Podľa šéfa agentúry AKO Václava Hřícha sa im to však nemusí podariť. Práve naopak, ak sa Progresívne Slovensko a SaS rozhodnú, môžu KDH ublížiť a zobrať im percentá, ktoré chcelo KDH získať. „Dá sa predpokladať, že súčasné opozičné strany to nenechajú len tak vo vzťahu len z KDH. Takže oni budú argumentovať nejasným nastavením vzťahov voči opozícii a vládnych strán a tak sa budú snažiť brať KDH hlasy,“ povedal Hřích s tým, že Robertovi Ficovi sa opäť podarilo nadiktovať Slovensku tému a zatieniť iné problémy vlády. Rozhovor nahrával Marek Biró.

Europoslankyňa KDH Miriam Lexmann nedávno prezradila aká je taktika kresťanských demokratov pri novele ústavy. Ich cieľom nie je len pretlačiť ich hodnotové témy do Ústavy, ale aj „vykostiť“ Smer. Podľa šéfa agentúry AKO Václava Hřícha sa im to však nemusí podariť. Práve naopak, ak sa Progresívne Slovensko a SaS rozhodnú, môžu KDH ublížiť a zobrať im percentá, ktoré chcelo KDH získať. „Dá sa predpokladať, že súčasné opozičné strany to nenechajú len tak vo vzťahu len z KDH. Takže oni budú argumentovať nejasným nastavením vzťahov voči opozícii a vládnych strán a tak sa budú snažiť brať KDH hlasy,“ povedal Hřích s tým, že Robertovi Ficovi sa opäť podarilo nadiktovať Slovensku tému a zatieniť iné problémy vlády. Rozhovor nahrával Marek Biró.

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Festival Slunovrat se blíží a já jsem si při té příležitosti povídal s Vaškem Müllerem, ředitelem této přátelské akce, jež každoročně oživuje centrum Opavy. Dozvíte se nejen detaily o letošním ročníku – který jsme nedávno přirovnali k laboratoři letní inspirace – ale taky příběh o tom, jak se z Vaška stal hudební nadšenec a proč se letos návštěvníkům otevře vědecká stage. Rozhovor o hudbě a kopírkách. Festival Slunovrat se koná od 19. do 22. června v Opavě a jeho program je tak pestrý a krásný jako duha na obloze. Vašek Müller je zakladatelem a ředitelem festivalu, který dříve nesl název Hradecký slunovrat. Vznikl v roce 2014 jako oslava jeho kulatých narozenin na státním zámku v Hradci nad Moravicí. Postupně se zde etabloval jako dramaturgicky otevřený, multižánrový kulturní festival s důrazem na hudbu, který se na podzim 2021 přestěhoval do Opavy a zkrátil název na Slunovrat. Dnes se festival koná ve dvou edicích, letní a zimní, a doprovází ho také celoroční série koncertů a navazujících akcí.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů druhého červnového týdne připravila Iveta Kalátová.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů druhého červnového týdne připravila Iveta Kalátová.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Olga Vasinkevič v rozhovoru s Běloruskou Alexandrou Kozyrevič zjišťovala, co všechno obnáší práce genealoga. Lidija Stevanovič se v rozhovoru s Chorvatkou Elizabetou Pezo Paliskou zajímala o to, jak vést ekologickou farmu borůvek. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mančalová

Olga Vasinkevič v rozhovoru s Běloruskou Alexandrou Kozyrevič zjišťovala, co všechno obnáší práce genealoga. Lidija Stevanovič se v rozhovoru s Chorvatkou Elizabetou Pezo Paliskou zajímala o to, jak vést ekologickou farmu borůvek. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Také tento týden otevřeme novým vidcastem, v němž na vás čekají dvě témata. Těsně před herními akcemi jsme přemítali o jejich proměnách a smyslu. Pak zavzpomínáme na japonské eskapády Petera Molyneux. Naším hostem byl Pavel Šandl, se kterým jsme si povídali o Skywindu, tedy konverzi Morrowindu do Skyrimu, a jeho lokalizaci. A nechybí samozřejmě ani závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 05:11 - V očekávání herních akcí a je to ještě svátek? 34:40 - Peter Molyneux a jeho japonské eskapády 53:54 - Rozhovor s Pavlem Šandlem o Skywindu a jeho překládání 1:17:01 - Závěrečný mišmaš

Podzimní sněmovní volby jsou pro SOCDEM poslední šancí na politickou záchranu, řekl nedávno místopředseda jedné z nejstarších českých stran Lubomír Zaorálek. Její podpora je ale stále nízká. Jak chce strana nepříznivý trend otočit?Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokracie půjde do letošních sněmovních voleb nakonec sama. Zároveň je ale strana podle její předsedkyně stále otevřená spolupráci s Přísahou. Nabídka platí za předpokladu, že by kandidoval i její předseda Róbert Šlachta. Žádná jednání se ale podle Maláčové nevedou. S vizí spojit se s dalšími politickými subjekty kandidovala lídryně SOCDEM do čela strany loni na podzim. Plán na vytvoření široké levicové koalice se ale rozpadl v únoru, když SOCDEM ukončila jednání o možné spolupráci s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Sociálním demokratům vadilo, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program, který počítá s vystoupením z EU a NATO. Nedávné spekulace o tom, že by se vybraní sociální demokraté ucházeli o hlasy na kandidátkách opozičního hnutí ANO, šéfka SOCDEM opakovaně popřela: „Kdybychom si vyjednávali teplá místa na kandidátkách hnutí ANO, tak už bych tam přece byla, kdybych to chtěla.“SOCDEM ještě jako ČSSD v minulých volbách v roce 2021 vypadla ze Sněmovny, když získala 4,65 procenta hlasů. Aktuálně se její preference pohybují kolem dvou až čtyř procent. A sama její předsedkyně uznává, že strana bojuje o přežití. Maláčová, která před časem oznámila, že trpí onkologickým onemocněním, se ale podle svých slov už těší na vrchol letošní kampaně. „Kdybych měla pocit, že to nejde nebo to nezvládám nebo mě to nebaví, tak vnímám svoji vnitřní svobodu, že řeknu stop. Zdraví je na prvním místě. Na druhou stranu, nejdu do kampaně poprvé, vím, co to obnáší. A mám vysokou podporu od kolegů a cítím ji i navenek.“Co sociální demokracie voličům nabízí? Jak náročné je vést kampaň souběžně s léčbou onkologického onemocnění? A co by pro SOCDEM znamenalo, kdyby se ani tentokrát nedostala do Sněmovny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér zmenou ústavy nám hádže loptičku do rohu ako jazvečíkovi, aby sme sa pozerali tam a nie na plesnivé nemocnice, nedostavanú diaľnicu a na neschopnosť politikov doručiť akékoľvek reálne výsledky či zlepšenie života. Odporcov príklonu k Rusku je viac, upozorňuje publicista a teológ Michal Havran. Jeho reláciu Večera s Havranom STVR stopla, on však sľubuje, že sa na jeseň v nejakej forme vráti. Ministerstvá slúžia ako komodita a politika sa odlúčila od očakávaní výsledkov. Z politiky sa stala zábava na úrovni primitívnych formátov ako Martinka z Turca. Je gender v ústave národným náboženským špecifikom? Prečo niektorí slovenskí katolíci hovoria veci, ktoré ich pápež kritizuje? A prečo slovenská katolícka cirkev stále nie je schopná jednoznačne odsúdiť Jozefa Tisa?Rozhovor nahrával Peter Hanák.

Premiér zmenou ústavy nám hádže loptičku do rohu ako jazvečíkovi, aby sme sa pozerali tam a nie na plesnivé nemocnice, nedostavanú diaľnicu a na neschopnosť politikov doručiť akékoľvek reálne výsledky či zlepšenie života. Odporcov príklonu k Rusku je viac, upozorňuje publicista a teológ Michal Havran. Jeho reláciu Večera s Havranom STVR stopla, on však sľubuje, že sa na jeseň v nejakej forme vráti. Ministerstvá slúžia ako komodita a politika sa odlúčila od očakávaní výsledkov. Z politiky sa stala zábava na úrovni primitívnych formátov ako Martinka z Turca. Je gender v ústave národným náboženským špecifikom? Prečo niektorí slovenskí katolíci hovoria veci, ktoré ich pápež kritizuje? A prečo slovenská katolícka cirkev stále nie je schopná jednoznačne odsúdiť Jozefa Tisa?Rozhovor nahrával Peter Hanák.

S jedním z nejvýznamnějších českých ekonomů současnosti jsme se bavili o tom, jak vlastně na tom je naše země v porovnání s ostatními evropskými ekonomikami - žijeme ve spálené zemi, anebo patříme naopak mezi ty lepší a bohatší země Evropy? Tématem našeho setkání byla i nová kniha Mojmíra Hampla Globalizace u konce s dechem. Je to tak, že se přeskládává světový systém i mezinárodní partnerství a v podstatě končí krásné období klidu a prosperity, na které budeme muset na nějakou dobu zapomenout? Začíná rozhovor, jehož plnou téměř hodinovou délku a bez reklam můžete najít v aplikaci Herohero pod mým jménem anebo na webu na www.herohero.co/petrhorkyOdkazy:kniha: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/globalizace-u-konce-s-dechem-777137517Zjisti vícKuba, David a jejich nevšední pohledy na zajímavá témata, která vás baví.Listen on: Apple Podcasts SpotifySupport the show

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už příští středu. Úkolem nového vedení bude uklidnit situaci, ale i příprava toho, jak naložit se zvýšenými koncesionářskými poplatky. V jakém stavu je hospodaření televize? A jaký obsah teď na obrazovce nejvíc chybí?Hostem Ptám se já byla předsedkyně dozorčí rady CNC a kandidátka na generální ředitelku ČT Libuše Šmuclerová. Pozici generálního ředitele České televize za týden obsadí jeden z pětice finalistů, které ve středu vybrala Rada ČT. Z 21 přihlášených kandidátů do užšího kola postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a právě Libuše Šmuclerová.Ta od radních obdržela 15 hlasů (a postoupila tak druhá za Hynkem Chudárkem, který jich získal 17). Libuše Šmuclerová patří mezi nejvýraznější postavy české mediální scény posledních tří dekád. Od roku 2007 pracuje pro Czech News Center (dříve Ringier), kde aktuálně působí jako předsedkyně dozorčí rady. CNC je jedním z největších mediálních domů v Česku. Vydává třeba deníky Blesk, Aha!, Sport a více než tři desítky časopisů, mezi nimi i Reflex nebo Svět motorů. Šmuclerová začínala v médiích roce 1986, v Československé televizi se jako moderátorka podílela například na mládežnickém Studiu Kontakt. V roce 1993 přešla z ČT do začínající Novy. Tam pracovala jako dramaturgyně pořadu Na vlastní oči i jako šéfka publicistiky, od roku 1997 pak jako programová ředitelka. Po odchodu z Novy v roce 2005 vedla rodinnou kliniku, o několik let později se ale vrátila do médií. Výběrové řízení na generálního ředitele ČT radní vypsali poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Ten se podle rady dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.V jakém stavu televizi bývalý ředitel zanechal? Co teď ČT podle Libuše Šmuclerové potřebuje nejvíce? A co by na ní chtěla změnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čelková Andrea Každý človek má právo na dôstojné bývanie

Před lety si uvědomil, že život má jen jeden. Dal vale ubíjející kancelářské práci a vyrazil do světa s jasným cílem: najít sám sebe. Po smyslu existence pátral třeba na Novém Zélandu či v Polynésii, pak ho ale láska k psům zavázala na mrazivé Špicberky, kde nějaký čas žil. Polární oblasti se mu dostaly pod kůži a do Arktidy, ale i Antarktidy se dodnes pravidelně vrací coby expediční průvodce. Blízkost divoké přírody je podle Jana Hvízdala opojná, a proto považuje za svou povinnost upozorňovat na důležitost její ochrany. O svých zkušenost z nejextrémnějších míst planety vypraví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů prvního červnového týdne připravila Iveta Kalátová.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den po křtu svého nového alba Elsewhere, na kterém vyrostla v hotovou komplexní umělkyni, se skladatelka a zpěvačka Nika přišla podělit o dojmy z koncertu. Otevřeně mluvila také o hledání vlastního hlasu, velmi osobních textech a o tom, proč je pro ni důležitá blízkost, mlčení i prostor pro nejistotu. Rozhovor nejen o potlačování hluku. Veronika Boráková, známá pod uměleckým jménem Nika, je česká zpěvačka, skladatelka a písničkářka pocházející z Ostravy. Hudbě se věnuje od útlého věku — na klavír začala hrát ve čtyřech letech a první skladby komponovala už v šesti. Absolvovala Janáčkovu konzervatoř v oboru skladba, což se odráží v jejím osobitém přístupu k tvorbě, v němž kombinuje prvky jazzu, popu, folku a alternativní hudby.

Rozhovor s kazateľom Ervinom Mittelmannom o povolaní a živote s Crohnovou chorobou, kronické autoimutné ochorenie, na ktoré takmer zomrel. Ako s tým žije, ako s tým pracuje a čo ho to naučilo.   Tento podcast môžete podporiť na: Zabudnuté Cesty - Patreon

Komorný filozofický rozhovor s Prof. Emilom Višňovským Rozhovor medzi lekárom Igorom Bukovským a filozofom Emilom Višňovským predstavuje vzácne stretnutie v pokojnej atmosfére plnej vzájomného rešpektu a porozumenia. Rozhovor sa začína zdanlivo triviálnou témou prokrastinácie, ktorá sa však rýchlo prehlbuje do existenciálnych otázok o motivácii a zmysle života. Prof. Višňovský, emeritný pracovník Slovenskej akadémie vied a uznávaný odborník na filozofický pragmatizmus, vysvetľuje rozdiel medzi ústrednými a perifernými existenciálnymi otázkami. Diskusia odhaľuje, ako moderný človek utopený v každodenných záležitostiach stráca schopnosť klásť si tie najdôležitejšie otázky o zmysle svojho bytia. Osobitne pútavou je časť o filozofii pre deti a prirodzenej ľudskej zvedavosti, kde sa dozvedáme, ako školský systém v istom zmysle dusí základnú a dôležitú vlastnosť detí - zvedavosť. V ďalšej časti sa venujú aj morálnym dilémam - prečo byť dobrým človekom, ako pestovať vďačnosť namiesto arogancie, a ako nájsť súlad medzi vlastnými hodnotami a konaním. Každý človek by mal byť tak trocha "filozofom svojho života", pretože kvalita našich myšlienok priamo ovplyvňuje kvalitu nášho života. Celý rozhovor je vedený v duchu pokojnej reflexie a hľadania pochopenia, bez dogmatizmu či akademickej strojenosti. Vishňovský, ktorý sa vo svojich prácach venuje otázkam praktickej filozofie a jej úlohe v každodennom živote, prináša do diskusie hlbokú múdrosť spojenú s ľudskosťou. Video ponúka vzácnu príležitosť nahliadnuť do myslenia dvoch ľudí, ktorí sa neboja klásť ťažké otázky a hľadať v nich spoločný zmysel.

Ani toto pondělí nepřijdete o vidcast, který nabízí dvě plnohodnotná témata, rozhovor i závěrečný mišmaš. Povídat si budeme o neúspěchu Segy Saturn a dojmech ze strategie Anno 117. Naším hostem byl filosof Ivo Pezlar, který s pomocí umělé inteligence vytvořil vlastní hru. Seznam témat 00:00 - Start 13:01 - Proč neuspěla konzole Sega Saturn 40:02 - Dojmy z hraní Anno 117: Pax Romana 1:00:18 - Rozhovor s filosofem. Ivo Pezlar o své hře Truth Finder: A Quest of Logic 1:30:05 - Závěrečný mišmaš

Senioři obecně patří mezi stabilnější a věrnější voliče. Strany ostatně v jejich loajalitu doufají i v letošních volbách do Sněmovny. Může na tom něco změnit bitcoinová aféra? Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí, říká sociolog Buchtík.I letos politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny svádějí obvyklý boj o hlasy klíčové voličské skupiny - důchodce. A i tentokrát jim slibují lepší penze, levnější potraviny nebo slevy na jízdném. Na co dnes čeští senioři nejvíc slyší? Má je v kapse hnutí ANO? Proč u nich tak propadají Motoristé? A budou to důchodci, kdo rozhodne volby? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání přijal Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která přes dvacet let podporuje seniory. Senioři jsou pro politické strany už tradičně velmi atraktivní voličskou skupinou. Jen lidí nad 65 let je v Česku podle sociologa Martina Buchtíka zhruba 2,3 milionu, tedy asi pětina populace. A díky stárnutí obyvatelstva bude jejich podíl dál narůstat.Zároveň jsou loajální a je u nich velká pravděpodobnost, že k volbám skutečně dorazí. „Jsou to také stabilnější voliči, to znamená, že je větší pravděpodobnost, že budou volit tu samou stranu. Na rozdíl třeba od mladých lidí je tam skoro nulová šance, že by přešli do toho druhého koaličního bloku v těchto volbách,“ doplňuje sociolog.Příběh o bitcoinech bude mířit i na senioryMohla by s preferencemi důchodců zahýbat kauza miliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, která aktuálně otřásá vládní koalicí a která je i pro samotné politiky podle jejich slov nepřehledná? „Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí. Vždy se hledá nejjednodušší prvek. Takže třeba příběh: pere prachy drogových kartelů nebo mafiánů - to je, myslím, docela srozumitelné,“ říká Buchtík.„Ale zároveň ta situace bude mít poměrně velkou dynamiku. Teď je to věc, která bude utvrzovat v začátku spíše třeba voliče hnutí ANO nebo SPD o tom, že udělali dobrou volbu. Že k těm volbám mají opravdu dojít. A zároveň se bude snažit připravit vládu o to, na čem si zakládá, že je mravní a hodnotová. A část toho bude mířena i na seniory. Půjde přitom o specifické kanály, asi to nebudou memečka na youtubech,“ říká v nadsázce sociolog.Proč se v kampani zaměřené na důchodce tentokrát nemluví o zdravotnictví? Jaké kanály pro komunikaci se seniory stranám nejlépe fungují? A proč stále věří řetězovým e-mailům? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Maroš je chlap, který vystudoval psychologii a zároveň strávil rok mezi šamany v Jižní Americe. To mu nabídlo velmi hluboký a osobitý vhled do lidské duše i do života. Pro některé je to idol ezoterické scény, ale to je velmi zjednodušující a omezující pohled. Maroš je dál. Bavili jsme se spolu na kongresu Embodiment v Rožnově pod Radhoštěm. Jak může vypadat cesta chlapa od bojových sportů přes práci osobního strážce po terapeuta s hlubokým osobním vhledem? Hausbot začíná právě teď.Pro kompletní, více než dvouhodinové znění a bez reklam, Vás zvu na adresu https://herohero.co/petrhorky, anebo jednoduše do aplikace Herohero, kde můj podcast pod mým jménem snadno najdete. Mějte se krásně, ahoj! Váš Petr Horký00:00 Úvod.09:29 Rád chválím lidi.16:18 Správná chlapská energie a rodičovská láska.22:32 Síla vědomého kontaktu.27:17 Povolání bodyguarda je o psychické síle.33:57 Jak být sám sobě ochráncem?Zbytek rozhovoru v celkové délce 2 hodiny, 5 minut obsahuje navíc následující kapitoly:38:12 Identita, integrita a vědomí smyslu.50:33 Emoce hravosti.01:00:32 Šamanské duše.01:09:05 Medicinales plantas.01:20:09 Pokora.01:29:17 Odvaha a disciplína.01:37:30 Hledání okamžiků štěstí.01:46:02 Odolání pokušení.01:54:42 Zázrak na závěr.Zjisti vícKuba, David a jejich nevšední pohledy na zajímavá témata, která vás baví.Listen on: Apple Podcasts SpotifySupport the show

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen. Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později. O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen. Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole. „Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly. Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení. V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Vláda Petra Fialy se potýká s bitcoinovou kauzou ministerstva spravedlnosti a koalice Spolu může začít sčítat politické škody. A to zrovna ve chvíli, kdy se začala nadechovat v předvolební kampani. Jak kauzu ODS a Spolu ustojí?  Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vláda se zabývá okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Kvůli kauze v pátek rezignoval dosavadní šéf resortu Pavel Blažek (ODS). Ve funkci ho má nahradit poslankyně občanských demokratů a místopředsedkyně strany Eva Decroix.Zhruba miliardu korun v kryptoměně daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle Blažka nebylo na transakci nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pochází z trestné činnosti. Vládní koalicí kauza sice otřásla, strany ale zatím vyčkávají. Starostové zatím navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Zároveň Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že je nutné prověřit, zda nedošlo ke zneužití státu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Okolnostmi celého případu by se měla ve středu večer zabývat i Bezpečnostní rada státu a ve čtvrtek také mimořádně Sněmovna. Kdo všechno nese na kauze díl viny? Neohrozí celou vládu? A jaký může mít dopad na sněmovní volby a výsledek koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Investigativní pořad Ve stínu přináší zpověď muže, který si svou účastí ne webu Amatéři.com přivodil trestní stíhání za držení dětské pornografie. Svůj účet na erotické seznamce má půldruhého milionu Čechů a Slováků.„Stal jsem se vyšetřovaným kvůli obdrženým fotkám, které jsem nikdy nepublikoval, nešířil… A kvůli téhle citlivosti tématu chci zůstat v anonymitě,“ říká muž v kukle a kapuci, sedící ve studiu Seznam Zpráv. Jeho pravou identitu známe, ale kvůli zachování diskrétnosti jej označujeme jako ‚pana P‘.V únoru 2025 se ozval na mailovou adresu investigativního pořadu Ve stínu s naléhavou prosbou o pomoc. „Téma je velmi intimní a netýká se jen mě, ale více občanů,“ psal. Ukázalo se, že byl před pár týdny policií obviněn a následně státním zástupcem obžalován z trestného činu držení dětské pornografie, za což mu teď u soudu hrozí trest až dva roky odnětí svobody.Rozhovor s ním se stal impulsem pro několikatýdenní pátrání, co se na největší erotické seznamce v Česku – Amatéři.com – vlastně děje. Informace, které tým Ve stínu získal, se staly základem pro dvoudílnou speciální sérii Ve stínu erotické seznamky.Jak se k panu P dostal nelegální obsah, jak funguje komunikace mezi uživateli na seznamce a jaká další nelegální činnost se zde odehrává, se doslechnete v této epizodě.Pokud si ceníte naší práce, budeme rádi za Váš hlas v soutěži Podcast roku. Děkujeme.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

00:00 témata magazínu00:15 jak rozpoznat deepfake?04:15 Rozhovor s Janem Fridrichovským z demagog.cz08:10 včelaření a moderní technologie10:00 fotosyntéza v kosmu13:50 české experimenty pro ISS17:17 Světový den bez tabáku

Máme pro vás další vidcast, který nám trochu neplánovaně přetekl až do třetí hodiny... Ale budiž, užijete si úvodní mišmaš, závěrečný mišmaš a mezi tím? Samé dobroty! Nejdřív se podíváme na opravdu pěknou knihu artworků z Kingdom Come: Deliverance II. Pak si Jirka představil skvělý cestopisný kvíz s poznáváním map z her (a je skvělý, protože Zdeněk věděl téměř vše, pozn. Zdeněk). A pak pro vás máme rozhovor s autorem deskovek Tomášem Holkem o hrách vlastních i hrami inspirovaných. Příjemnou zábavu! Seznam témat 00:00 - Start a úvodní mišmaš 12:31 - Listujeme artbookem Kingdom Come: Deliverance II 48:04 - Jirkův vypečený kvíz se slepými mapami z videoher 1:42:31 - Rozhovor s autorem deskovek Tomášem Holkem nejen o Seti a Pilgrims 2:21:55 - Závěrečný Mišmaš

Samotná Evropa nemůže přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří, myslí si analytik a bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Klíčová je role Spojených států. „Zatímco Ukrajinu do vyjednávání prezident Donald Trump tlačí, ve stejnou chvíli Rusko k jednání zve. Tak by se dal jeho přístup stručně popsat,“ upozorňuje Kuleba v rozhovoru pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (Rozhovor v originále si můžete pustit tady.)Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana Mistríková je spoluzakladateľka FUN rádia. Počas novembra `89 bola jednou z hlavných tvárí študentského hnutia. Dnes je filmovou producentkou a prezidentkou Asociácie nezávislých producentov. Produkovala a koprodukovala viac ako 30 filmov, napríklad Ema a smrtihlav, Učiteľka, Miki a Černák.

Katolický kněz Marek Orko Vácha byl dalším hostem v malostranské besedě, kde jsem slavil 50 tisíc odeběratelů mého kanálu Hausbot. Jako první hovořil vyjednavač Adam Dolník (tento rozhovor také= najdete na mém kanálu) a s Orko Váchou jsme navazovali. Bavili jsme se o tom, jestli kněz může hřešit, bavili jsme se o samotě, o odvaze usilovat o veliké dílo, i o tom, jestli je v té boží přírodě víc spolupráce anebo parazitování.Vítejte tedy ve vyprodané Malostranské besedě, debata s katolickým knězem Markem Orko Váchou začíná…Toto je zde na youtube pto dnešek vše, Pokud máte zájem slyšet a vidět rozhovor celý, pojďte na můj kanál https://herohero.co/petrhorky, kde najdete celé znění, tedy téměř dvojnásobek.00:00 Síla naslouchání a role faráře.06:38 Mít ambici, tvořit každý den jako umělcké dílo.13:21 Utrpení a moudrost, selhání a laskavost.Support the show

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mladí, zejména muži, se radikalizují. Ve školách přibývá násilí, které se v poslední době projevilo v desítkách případů útoků, šikany nebo hrozeb. Jak nový fenomén, na který tento týden upozornilo ministerstvo vnitra, zastavit? Hostem Ptám se já byla odbornice na šikanu ve školách Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo.Děti a mladiství se radikalizují. Jak upozornilo ve své zprávě ministerstvo vnitra, velkou roli v tom sehrávají online komunity, které sdílejí představu násilí jako jediného prostředku k dosažení cíle. Existence radikálních komunit (na sociálních sítích, v online hrách nebo komunitních serverech), výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. Ty se častěji potýkají také s případy šikany nebo kyberšikany a obecně agresivitou žáků. Mezi dětmi i vůči učitelům. Veřejností naposledy silně otřásl případ šikany v Hodoníně letos v únoru. I na jeho základě ministerstvo školství rozeslalo ředitelům manuál pro zvýšení bezpečnosti ve školách. Ten mimo jiné doporučuje komunikaci s žáky a rodiči, včasné nahlašování incidentů, spolupráci s policií nebo vytvoření krizového týmu. Vláda také připravila preventivní program Bezpečné dětství. Jak se daří posilovat bezpečnost na českých školách? Co by měly sledovat, aby se šikaně či násilí předešlo? A jak v tom školám pomáhá stát? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Historička Hana Kubátová skúmala listy bežných Slovákov z vidieka, ktorí počas vojnového štátu písali politikom alebo ich manželkám. Obsah je často šokujúci. Písali, aby Židov odviezli čím skôr a pýtali si ich dom či napríklad kabát. Stávali sa aj situácie, že Židov ešte len odvážali, a miestni sa ešte pred ich zrakmi hádali o ich veci.Historička Kubátová narúša tradičný obraz nevinne sa prizerajúcich Slovákov, bez hlbších vedomostí o deportáciách. Podľa nej išlo o udavačský štát, kde sa udaní nazbieralo toľko, že na to štátne orgány nestíhali reagovať. Udali aj kňaza, ktorý veriacim vyčítal udavačstvo.Oficiálnou ideológiou režimu bol kresťanský nacionalizmus. Ten však pokrivil kresťanské učenie, lebo príkaz viery v blížneho zmenil na sebalásku v ľuďoch prebúdzal najhoršie. Režim prebúdzal v ľuďoch to najhoršie, keď Slovákom sľúbil, že sa budú mať lepšie na úkor všetkých ostatných. Štátna moc však vytvorila ohavný obraz o množstve židovského majetku, ktorý bol v rozpore s realitou a nikdy nemohla doručiť to, čo sľúbila.Hana Kubátová upozorňuje, že historické paralely s prítomnosťou sú často nepresné. Priznáva však, že niektorí slovenskí politici dnes používajú podobnú rétoriku, akou sa vyznačovali ľudácki predstavitelia. Podobnosti badá najmä v naratíve ohľadom regiónov, v neustálom hľadaní nepriateľa, v stavaní Slovenska do pozície obete či v snahe meniť konštruktívnu kritiku na prejav nenávisti.Rozhovor nahrával Peter Hanák.

Historička Hana Kubátová skúmala listy bežných Slovákov z vidieka, ktorí počas vojnového štátu písali politikom alebo ich manželkám. Obsah je často šokujúci. Písali, aby Židov odviezli čím skôr a pýtali si ich dom či napríklad kabát. Stávali sa aj situácie, že Židov ešte len odvážali, a miestni sa ešte pred ich zrakmi hádali o ich veci.Historička Kubátová narúša tradičný obraz nevinne sa prizerajúcich Slovákov, bez hlbších vedomostí o deportáciách. Podľa nej išlo o udavačský štát, kde sa udaní nazbieralo toľko, že na to štátne orgány nestíhali reagovať. Udali aj kňaza, ktorý veriacim vyčítal udavačstvo.Oficiálnou ideológiou režimu bol kresťanský nacionalizmus. Ten však pokrivil kresťanské učenie, lebo príkaz viery v blížneho zmenil na sebalásku v ľuďoch prebúdzal najhoršie. Režim prebúdzal v ľuďoch to najhoršie, keď Slovákom sľúbil, že sa budú mať lepšie na úkor všetkých ostatných. Štátna moc však vytvorila ohavný obraz o množstve židovského majetku, ktorý bol v rozpore s realitou a nikdy nemohla doručiť to, čo sľúbila.Hana Kubátová upozorňuje, že historické paralely s prítomnosťou sú často nepresné. Priznáva však, že niektorí slovenskí politici dnes používajú podobnú rétoriku, akou sa vyznačovali ľudácki predstavitelia. Podobnosti badá najmä v naratíve ohľadom regiónov, v neustálom hľadaní nepriateľa, v stavaní Slovenska do pozície obete či v snahe meniť konštruktívnu kritiku na prejav nenávisti.Rozhovor nahrával Peter Hanák.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Piráti odstartovali předvolební kampaň. Tentokrát chtějí mít tak silný klub, aby byli klíčovou silou při sestavování příští vlády. Pomoci mají i Zelení na kandidátkách. Neženou se Piráti do stejné chyby jako minule se Starosty?Hostem Ptám se já byl poslanec Jakub Michálek (Piráti). Piráti v pondělí odstartovali svou kampaň před sněmovními volbami. V nových barvách a se sloganem „Nakopneme to!“ chtějí cílit hlavně na mladší voliče. Podle předsedy partaje Zdeňka Hřiba má heslo vyjádřit, že už nelze čekat, až staré struktury přinesou nová řešení a věci se změní samy od sebe.Strana slibuje hlavně snížení daní rodinám, dostupnější bydlení, modernizaci státu a boj s korupcí. Opoziční Piráti odešli ve zlém z koaliční vlády Petra Fialy (ODS) loni na podzim po odvolání jejich tehdejšího šéfa Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj. Současný předseda Hřib si ale podle svých slov další spolupráci s vládními stranami představit umí. Ve volbách si věří na dvojciferný výsledek. V těch posledních Piráti získali v koalici se Starosty a nezávislými (STAN) celkem 15,6 procenta hlasů. Kvůli kroužkování ale ze 37 společných poslaneckých mandátů získali jen čtyři. Tentokrát si strana slibuje získat více hlasů a mandátů i díky předvolební spolupráci se Zelenými. V aktuálních průzkumech se podpora Pirátů pohybuje kolem sedmi procent. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V životě jí prakticky nic nechybělo. Měla dobře placenou práci, milující rodinu a často cestovala. Pak ale přišla tragédie, kterou nechce zažít žádný rodič – její jediný syn v necelých 21 letech zemřel. Zdrcena touto ztrátou se Petra Votavová obrátila k alkoholu i práškům, a aby alespoň částečně unikla černým myšlenkám, vypravila se během Vánoc na Réunion. Pobyt na odlehlém ostrově v Indickém oceánu jí pomohl víc, než sama čekala, a tak se do exotického ráje po mnoha úvahách nakonec přestěhovala. O tamním životě i vlastním znovuzrození vypráví v podcastu Slepá mapa.

V roce 2005 vznikl e-shop SpokojenýPes.cz, který loni překonal tržby 650 milionů korun a nabízí široký sortiment zboží pro domácí mazlíčky a například i vlastní expresní dopravu po Praze, Brně a okolí. Založila ho Soňa Fialková, které se vedení firmy povedlo po 20 letech předat do rukou spoluzakladatele další úspěšné e-commerce firmy Feedo Matúše Karaffy. No a my si budeme povídat o tom, jak to celé zvládla a co se můžeme z příběhu Spokojeného psa naučit pro naše firmy. Video rozhovoru najdete zde: Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Tenhle vidcast je tak trochu speciální. Vybrali jsme jen jedno klasické téma, protože hlavní hvězdou videa je šéf SCS Software Pavel Šebor, se kterým jsme si povídali o projektu Road Trip pro American Truck Simulator i o konzolích. Rozhovor jsme navíc natáčeli přímo ve studiu SCS. O závěrečný mišmaš vás samozřejmě neochudíme. Seznam témat 00:00 - Start 08:05 - Barevné a alternativní verze konzolí 45:48 - Rozhovor se šéfem SCS Software Pavlem Šeborem 1:25:00 - Závěrečný mišmaš

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič si povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. O jejich výzkumech, proměnách budoucnosti a vědě jako vášni. Žárovky poslouchejte každou sobotu po 18:00 na Dvojce anebo kdykoli zpětně na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.