Podcasts about rozhovor

Trh z pivem a dva zahraniční příklady - Německo a Anglie. Zatímco v Anglii se z piva stal prémiový produkt, Německo šlo opačným směrem. „V Německu se stalo pivo levnou komoditou. Už 25 let se tam nedaří překonat psychologickou hranici 9,90 euro za přepravku. Klesá ziskovost pivovarů, klesají investice, pivo se stává čím dál méně zajímavé,“ popisuje trh šéf českého Budvaru Petr Dvořák s tím, že když oba zahraniční trhy srovná s českým, má pocit, že se Česko řítí do německého scénáře. Podíl prodeje piva v hospodách v Česku totiž klesá a obchodům dominují slevové akce. Teď ale Budvar se svou novinkou vykročí proti trendu v řetězcích. Chystá totiž nealkoholické pivo, které se od klasických nealko piv zásadně odlišuje a bude také výrazně dražší než konkurence na trhu. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Martin Hodás Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/dAUW4PCaEh Linky: Slovenská družica Marína https://www.sme.sk/domov/c/do-vesmiru-vyletela-piata-slovenska-druzica-nesie-sladkovicovu-basen Čínska raketa pristála https://x.com/SpoxCHN_MaoNing/status/2075495374618538318 https://x.com/ThosMajor/status/2075921863990235333 Japonsko testuje vesmírnu loď https://x.com/NTDNews/status/2076474238995722243 Elektroautá v číne https://www.youtube.com/watch?v=a46Xp8FtWOg Hank Green a Jevons paradox https://www.youtube.com/watch?v=a6sYYrLTOjQ Apple žaluje OpenAI https://www.theguardian.com/technology/2026/jul/10/apple-sues-openai-trade-secrets Prvé zariadenie OpenAI https://www.bloomberg.com/news/articles/2026-07-14/openai-s-first-device-will-be-moveable-screenless-speaker-built-as-ai-companion Mete hrozí pokuta od EÚ https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/sk/ip_26_1579 OnePlus končí v USA a EÚ https://www.cnet.com/tech/mobile/oneplus-pulls-out-of-us-and-europe/ Rozhovor o podvodníkoch, ktorí okradli slovenskú obec https://korzar.sme.sk/spis-gemer/c/sest-hodin-manipulacie-aj-videohovor-starostka-opisuje-ako-ju-podvodnici-obrali-o-obecne-tisice Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kapitoly 00:00 Úvod01:20 Slovenská družica06:54 Vesmírne správy z Japonska a Číny20:14 AI, súdny spor a noviny od OpenAI34:36 Meta mala zlý týždeň40:02 Návykové sociálne siete46:32 Prečo predĺžili Chat Control50:01 OnePlus končí v EÚ a USA52:47 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Ako sa vymýšľajú vtipy v dobe, kedy najlepší humoristi sedia v poslaneckých laviciach? Prečo podľa neho sledujeme mentálny zánik Roberta Fica? A ako vidí budúcnosť politickej satiry na Slovensku? Dozviete sa v živom rozhovore s Adamom Blaškom z podcastu Piatoček.

Únosy, vraždy, výpalné a tajná pohřebiště. To je každodennírealita mexického státu Jalisco, z jehož hor už patnáct let operuje nejbrutálnější americká zločinecká organizace – Kartel Jalisco Nová generace. V jeho čele stál do února 2026 nechvalně známý sicario, nájemný zabiják, Nemesio Oseguera zvaný El Mencho. Po jeho smrti pak došlo k podezřele poklidnému předání moci. Kartel vyrostl na fentanylové krizi v USA, když se z pěstování máku a marihuany dokázal přeorientovat na výrobu syntetických drog. Prekurzory získává z Asie výměnou za nelegálně těžené železo. Neviditelný teror kartelu z Jalisca představuje mexický novinář Darwin Franco ze serveru Zona Docs. Rozhovor s ním natáčeli Pavla Holcová a Petr Gojda. České znění Jiří Slavičínský.

Veronika Remenárová patrí medzi najskúsenejšie slovenské basketbalistky, no v podcaste Pod košom ukazuje, že jej príbeh ďaleko presahuje hranice palubovky. V úprimnom rozhovore s Tomášom Kotlárikom rozpráva o profesionálnom živote v jednej z najsilnejších európskych súťaží, o tom, prečo sa rozhodla pokračovať v Španielsku, ale aj o chvíľach, keď basketbal nebol zdrojom radosti, ale najväčšou životnou skúškou.Aký je rozdiel medzi pokojným španielskym životným štýlom a nekompromisným profesionálnym športom? Čím si ju získal klub, v ktorom cíti podporu aj po prehrách? A aké náročné je obstáť proti euroligovým hráčkam? „V tom živote sú naozaj takí spomalení a pokojní, ale v basketbale sú extrémne profesionálni a vyžadujú od nás veľa. Je to fakt veľký kontrast,“ opisuje Veronika Remenárová prostredie, v ktorom dnes pôsobí.Rozhovor však nie je len o basketbale. Slovenská reprezentantka prezradí, prečo voľný čas trávi radšej na horách ako na gauči, ako organizovala svadbu priateľom na pobreží v Peru, čo jej dali cesty po Indii či Gruzínsku a prečo ju fascinuje objavovanie nových krajín. „Tie miesta ti neskutočne otvoria oči, dajú ti perspektívu do života a naučia ťa vážiť si to, čo máš,“ hovorí o svojich cestovateľských zážitkoch.Silnou témou podcastu sú aj zranenia a psychické zdravie športovcov. Veronika Remenárová otvorene opisuje obdobie, keď sa po komplikovaných zdravotných problémoch prestala tešiť zo života, a vysvetľuje, čo jej pomohlo postaviť sa opäť na nohy. Jej odkaz môže osloviť nielen športovcov, ale každého, kto si prechádza náročným obdobím. „Najdôležitejšie je nebyť na to sám. Podpora od blízkych je podľa mňa číslo jeden,“ priznáva bez prikrášľovania.Reč príde aj na začiatky v Ružomberku, trénera Juraja Suju, nastupujúcu generáciu slovenských basketbalistiek, ale aj na netradičné hobby, ktorým prekvapila nejednu reprezentačnú spoluhráčku. V podcaste prezradí, ako sa dostala k tetovaniu, aké motívy najčastejšie vytvára a prečo si z reprezentačných zrazov spoluhráčky neodnášajú len basketbalové zážitky.V závere sa zamýšľa nad tým, čo ju čaká po skončení kariéry. Eventový manažment, práca pri basketbale alebo úplne iná cesta? Jedno je isté – Veronika Remenárová sa neženie za rekordmi ani štatistikami. „Moja méta je cítiť sa dobre, byť zdravá a užívať si basketbalový život. To je pre mňa viac ako akékoľvek čísla,“ uzatvára rozhovor, ktorý ponúka pohľad na športovkyňu nielen ako reprezentantku Slovenska, ale predovšetkým ako inšpiratívnu osobnosť s nadhľadom, humorom a životnou filozofiou, ktorá stojí za vypočutie.

Chcete rozhovor bez reklam anebo v angličtině? Celý rozhovor najdete na www.herohero.co/petrhorkyReinhold Messner, světové lezecké eso končí své veřejné působení a předává lidem, na co během osmdesátiletého života v extrémech přišel. Bavili jsme se o klíčových životních volbách, o ledershipu na expedicích i v byznysu, o jeho bitvách s novináři i o politické kariéře. Co si myslí o majetku? O politice? O lidech se kterými spolupracoval? Co má podle něj v životě smysl? Letos v dubnu přednášel Reinhold Messner naposledy v České republice. Jeho poslední tři vystoupení s projektem final expedition jsem pořádal společně s Honzou Trávou, Honzou Šamlou a Vláďou Marouškem. Reinhold už se brání větším setkáním na rozhovory a vlastně jediné exkluzivní interview v souvislosti s jeho posledními přednáškami v ČR jsme natočili pro Hausbot Petra Horkého a to přímo v expozici jeho zatím posledního muzea Messner Haus. A vy to teď můžete vidět, teď si to můžete poslechnout. Ještě jedna důležitá poznámka: Messner bude příští rok v březnu naposledy přednášet na Slovensku. Pokud jej tedy chcete ještě zažít naživo, je tu možná poslední šance. Lístky už jsou v prodeji. Mrkněte na http://www.messnernaslovensku.skSupport the show

Každá úspěšná země má svůj příběh a ví, čím vyniká. Svou značku teď za pomoci expertů, podnikatelů i státních institucí hledá i Česko a začalo rozsáhlým dotazováním vlastních obyvatel. Data ukázala, že si Češi jsou vědomi svých kvalit a necítí se být obyvateli malé nezajímavé země. Jenže další průzkumy pak ukázaly podstatný zádrhel - tyto přednosti světu neumíme prodat. „Budování dobré značky a s dobrými výsledky logicky občanům státu musí zvyšovat náladu,“ říká ambasador Druhé ekonomické transformace a majitel Wikov Industry Martin Wichterle. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Po druhé světová válce se vítězné mocnosti snažily přijít s právním konceptem mezinárodního trestního práva, který zaručí to, aby se již nikdy neopakovaly nacistické zločiny. Výraznou roli v celém procesu sehráli američtí a britští právní experti. Ovšem podstatné právní koncepty přinášeli také Sověti, kteří měli zcela jinou válečnou zkušenost s nacisty, než západní země. Nacisté proti nim vedli totiž vyhlazovací válku, která byla vedena úplně jinými prostředky a metodami, než válka na západní frontě. I proto si sovětští juristé velmi dobře uvědomovali, jak je důležité přesně vystihnout to, co bylo na nacismu zločinné. Stále častěji se začal skloňovat pojem zločinný stát v souvislosti s nacistickým režimem. Používal jej Karl Jaspers, nebo Hannah Arendtová. Ta se k němu vracela zejména v souvislosti s Eichmannovým procesem, kdy se ptala na otázku, jak vlastně odsoudit a potrestat člověka, který se podílel na zločinech proti lidskosti tím, že konal dle rozkazů a zákonů daného režimu. Pojem zločinný stát je v centru novinky amerického právního vědce Lawrence Douglase s názvem The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice (Zločinný stát: válka, násilí a sen o mezinárodní spravedlnosti). Jeho kniha provádí čtenáře myšlenkami o tom, co je vůbec válka, za jakých okolností může být nelegální a co je nepřijatelné válečné násilí od novověkých myslitelů až po první pokusy o ustanovení mezinárodních trestních úmluv a institucí na konci 19. století a v první polovině 20. století. S různými pokusy o kriminalizaci války však zatočila následná druhá světová válka. Norimberský proces, Tokijský tribunál, ani ustanovení Spojených národů o genocidě z roku 1948 však neučinily z poválečného světa humánnější společnost bez válek a válečných zvěrstev. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul? Jakým způsobem se právní experti té doby snažily zabránit opakování válečných hrůz? A proč byl Raphael Lemkin, který přišel s novou právní kategorií genocida, zklamaný z výsledného znění úmluvy o genocidě z roku 1948? Playlist:

Veronika Remenárová patrí medzi najskúsenejšie slovenské basketbalistky, no v podcaste Pod košom ukazuje, že jej príbeh ďaleko presahuje hranice palubovky. V úprimnom rozhovore s Tomášom Kotlárikom rozpráva o profesionálnom živote v jednej z najsilnejších európskych súťaží, o tom, prečo sa rozhodla pokračovať v Španielsku, ale aj o chvíľach, keď basketbal nebol zdrojom radosti, ale najväčšou životnou skúškou.Aký je rozdiel medzi pokojným španielskym životným štýlom a nekompromisným profesionálnym športom? Čím si ju získal klub, v ktorom cíti podporu aj po prehrách? A aké náročné je obstáť proti euroligovým hráčkam? „V tom živote sú naozaj takí spomalení a pokojní, ale v basketbale sú extrémne profesionálni a vyžadujú od nás veľa. Je to fakt veľký kontrast,“ opisuje Veronika Remenárová prostredie, v ktorom dnes pôsobí.Rozhovor však nie je len o basketbale. Slovenská reprezentantka prezradí, prečo voľný čas trávi radšej na horách ako na gauči, ako organizovala svadbu priateľom na pobreží v Peru, čo jej dali cesty po Indii či Gruzínsku a prečo ju fascinuje objavovanie nových krajín. „Tie miesta ti neskutočne otvoria oči, dajú ti perspektívu do života a naučia ťa vážiť si to, čo máš,“ hovorí o svojich cestovateľských zážitkoch.Silnou témou podcastu sú aj zranenia a psychické zdravie športovcov. Veronika Remenárová otvorene opisuje obdobie, keď sa po komplikovaných zdravotných problémoch prestala tešiť zo života, a vysvetľuje, čo jej pomohlo postaviť sa opäť na nohy. Jej odkaz môže osloviť nielen športovcov, ale každého, kto si prechádza náročným obdobím. „Najdôležitejšie je nebyť na to sám. Podpora od blízkych je podľa mňa číslo jeden,“ priznáva bez prikrášľovania.Reč príde aj na začiatky v Ružomberku, trénera Juraja Suju, nastupujúcu generáciu slovenských basketbalistiek, ale aj na netradičné hobby, ktorým prekvapila nejednu reprezentačnú spoluhráčku. V podcaste prezradí, ako sa dostala k tetovaniu, aké motívy najčastejšie vytvára a prečo si z reprezentačných zrazov spoluhráčky neodnášajú len basketbalové zážitky.V závere sa zamýšľa nad tým, čo ju čaká po skončení kariéry. Eventový manažment, práca pri basketbale alebo úplne iná cesta? Jedno je isté – Veronika Remenárová sa neženie za rekordmi ani štatistikami. „Moja méta je cítiť sa dobre, byť zdravá a užívať si basketbalový život. To je pre mňa viac ako akékoľvek čísla,“ uzatvára rozhovor, ktorý ponúka pohľad na športovkyňu nielen ako reprezentantku Slovenska, ale predovšetkým ako inšpiratívnu osobnosť s nadhľadom, humorom a životnou filozofiou, ktorá stojí za vypočutie.

Koordinátor projektov Spišskej Kapituly o. Peter Matis porozpráva o obnove tejto pamiatkovej zóny zapísanej v UNESCO i o chystaných projektoch, napr. o zriadení biblického múzea

Švýcarská nábytková značka Vitra je v Česku od roku 2001 a za tu dobu se vkus Čechů i jejich přístup k designu i značkám proměnil. „Řekl bych, že se to změnilo o 180 stupňů. Všichni si pamatujeme dobu, kdy v Praze jezdila drahá auta, ale jejich majitelé bydleli v paneláku a chtěli mít ten show off efekt. Postupně se to promítlo do domů, které byly honosné z venku, ale interiéry byly tvořeny velmi laciným nábytkem. Lidem bylo jedno, co tam dají,“ vysvětluje v rozhovoru šéf české Vitry Jiří Zavadil. Dnes už podle něj lidé daleko víc řeší své bydlení a hlavně to, jakými věcmi se obklopují. „Daleko větší je i vzdělanost v rámci světového poznání. Lidé mají srovnání a vědí, že když si koupí fejkové Rolexy, každý to pozná a je to trapné. Dnes si čeští zákazníci uvědomují, že za kvalitu musí zaplatit a jsou k tomu nakloněni stejně jako klienti v západních zemích,“ dodává Zavadil, který české Vitře šéfuje už 23 let. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Skupina Wikov Industry zažívá obrovskou jízdu v Česku i zahraničí. Tržby vzrostly na 7 miliard korun a firma má před sebou největší zakázku své historie – přeměnu vodní nádrže Orlík na unikátní obrovské úložiště energie. „Vstoupili jsme na trh vodních elektráren, vodních turbín, a tam se nám daří velice dobře. A hlavně ten výhled do budoucna je velice pozitivní,“ popisuje v rozhovoru majitel Wikov Industry Martin Wichterle. Zakázka je v hodnotě 8 miliard korun, Wikov kvůli ní nabral desítky lidí a rozjel obří přípravy. „Ta příprava je opravdu složitá. Hydraulické výpočty jsou velice detailní a dokonce i turbína se musí vyrobit v menším rozměru, na testovacích zařízeních se zkouší a dál modifikuje, protože každá desetina procenta účinnosti hraje obrovskou roli v návratnosti investice. V současné době dokončujeme první testování prvních dvou turbín, to proběhlo v pořádku, tak věřím, že na podzim se začne první turbína vyrábět,“ popisuje. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Ján 4,15-26 15Žena mu povedala: „Pane, daj mi tej vody, aby som už nebola smädná a nemusela sem chodiť po vodu.“16On jej povedal: „Choď, zavolaj si muža a príď sem!“ 17Žena mu odpovedala: „Nemám muža.“ Nato jej Ježiš povedal: „Správne si povedala: ‚Nemám muža;‘ 18lebo si mala piatich mužov a ten, ktorého máš teraz, nie je tvoj muž. To si povedala pravdu.“ 19Žena mu odpovedala: „Pane, vidím, že si prorok. 20Naši otcovia sa klaňali Bohu na tomto vrchu, ale vy hovoríte, že v Jeruzaleme je miesto, kde sa mu treba klaňať.“ 21Ježiš jej odpovedal: „Ver mi, žena, že prichádza hodina, keď sa nebudete klaňať Otcovi ani na tomto vrchu, ani v Jeruzaleme. 22Vy sa klaniate tomu, čo nepoznáte; my sa klaniame tomu, čo poznáme, pretože spása je zo Židov. 23Ale prichádza hodina — a už je tu —, keď praví ctitelia budú sa klaňať Otcovi v Duchu a pravde. Veď aj Otec hľadá takýchto ctiteľov. 24Boh je Duch a tí, čo sa mu klaňajú, musia sa klaňať v Duchu a pravde.“ 25Žena mu povedala: „Viem, že prichádza Mesiáš, nazývaný Kristus; keď príde on, všetko nám oznámi.“ 26Ježiš jej povedal: „Ja som to — ten, čo sa rozpráva s tebou.“ Ako sa modliť? Rozhovor začína byť priveľmi osobný? Čo urobíme? Snažíme sa zmeniť tému? – – Ježiš v rozhovore so ženou hovorí o niečom, čo sa tejto ženy veľmi dotýka. Nezapiera skutočnosť, je pravdovravná, ale rozhovor smeruje inam: „Naši otcovia sa modlili na tomto vrchu, a vy hovoríte, že v Jeruzaleme je miesto, kde sa treba modliť“. Tak, čo mi na to povieš, keď si prorok? – – Ježiš na naše otázky často odpovedá inak, ako by sme čakali: Nie je dôležité miesto, kde sa modlíš, pre Mňa je dôležitejšie, ako sa modlíš. Lebo „Boh je duch, a tí ktorí sa Mu modlia, musia sa modliť v duchu a pravde“. V duchu si spievam pieseň: „Modli sa každé ráno, modli sa aj na obed, modli sa každý večer, modliť sa neprestaň.“ To je výzva a pozvanie aj pre náš každodenný život. Zostávaj v Ježišovi, zjavenej Pravde, modli sa a Boh učiní…! „Lebo my nevieme, za čo sa máme modliť, ako náleží, ale sám Duch prihovára sa za nás vzdychaním nevysloviteľným“ (Rim 8,26). Modlitba: Bože, ďakujem Ti, že Ti nezáleží na mieste a budove, ale na Duchu a Pravde! Odpusť, že si viac cením ľudské dielo, ako Teba! Veď ma Svojím Duchom, nech sa modlím správne! Amen. Pieseň: ES 645 Autor: Ľubica Trusinová-Vecanová Pozri, Pán, Hospodin, prichádza v moci, vládne Svojím ramenom. Izaiáš 40,10 Od trónu som počul mohutný hlas: „Pozri, Boží stánok medzi ľuďmi. Boh bude s nimi prebývať a oni budú Jeho ľudom; On sám, ich Boh, bude s nimi.“ Zjavenie 21,3 1.Mojžišova 32,23-32(33) •  Modlíme sa za: Topoľčany (PoS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes žijem z istoty, že „Boh je Duch a tí, čo sa mu klaňajú, musia sa klaňať v Duchu a pravde“ — či som ochotný/á modliť sa v Duchu a pravde, alebo som stále plný/á toho, že sa viac cením ľudské dielo, miesto a budovu, ako Teba? Kde v mojom živote som ako žena, ktorá sa snaží zmeniť tému, keď rozhovor je priveľmi osobný — či som ochotný/á zostávať v Ježišovi, zjavenej Pravde, modliť sa a Boh učiní, alebo som stále plný/á toho, že keď je rozhovor priveľmi osobný, snažím sa zmeniť tému? Ako dnes žijem z výzvou „Modli sa každé ráno, modli sa aj na obed, modli sa každý večer, modliť sa neprestaň“ — či som ochotný/á modliť sa správne, v Duchu a pravde, alebo som stále plný/á toho, že neviem, za čo sa mám modliť, ako náleží? Aplikácia do života: Dnes si spomeňte na jednu situáciu, kde ste sa snažili zmeniť tému, keď rozhovor je priveľmi osobný (modlitba, rozhovor s Bohom, keď je príliš osobný). Napíšte si modlitbu: „Bože, ďakujem Ti, že Ti nezáleží na mieste a budove, ale na Duchu a Pravde! Odpusť, že si viac cením ľudské dielo, ako Teba! Veď ma Svojím Duchom, nech sa modlím správne!“ Potom urobte jeden krok modlitby v Duchu a pravde: modlite sa ráno, na obed, večer, nezostávajte neprestajne, alebo zostávajte v Ježišovi, zjavenej Pravde. Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Dnešním hostem je Ivo Ševčík - průvodce ve Škole tarotu a sebepoznání, výtvarník a autor Tarotu Nového Věku.Studoval střední uměleckou školu se zaměřením na design a počítačovou grafiku. Během let prošel různými styly i technikami – od realistické malby přes expresionismus až po abstrakci.Od roku 2010 pravidelně vystavuje a má za sebou desítky samostatných výstav i účast na festivalech v České republice i zahraničí.Tarot Nového Věku vytvořil jako autorský systém založený na originálních olejomalbách a dlouholeté praxi. Tento přístup dále rozvíjí ve své Škole tarotu a sebepoznání, kde předává své zkušenosti formou kurzů, videí i přímé práce s lidmi.Web autora: https://ivosevcik.czObrazy: https://ivosevcik.cz/galerie-obrazuTarot Nového Věku: https://ivosevcik.cz/eshop/zbozi/460-tarot-noveho-veku-kartyHeroHero: https://herohero.co/ivosevcikYouTube: https://www.youtube.com/channel/UCkyvzW19FGdfjf5rERnoouwFacebook: https://www.facebook.com/profile.php?id=10006348072966500:00:00 - Úvod00:02:55 - O tarotu, životě, o hudbě a dalších věcech00:36:30 - Reflexe básní Antonína Sovy a Otokara Březiny01:10:15 - Obrazy Ivo Ševčíka01:25:03 - Záverečné povídání

Olej je potrebné meniť aj na elektromobile, univerzálne autoservisy sa nikdy nerovnajú tým autorizovaným a áno, každá automobilka má vlastné špeciálne náradie. O mýtoch, predsudkoch a realite slovenských autoservisov s riaditeľom Hedin Automotive Slovakia, Milanom Klacikom.Zabudnite na mýty o predražených službách. Rozdiel medzi autorizovaným a neautorizovaným servisom nie je len v cene, ale najmä v diagnostike, špeciálnom náradí a v tom, či po oprave nestratí vaše auto na hodnote. A ak ste si mysleli, že pri elektromobile stačí len dolievať vodu do ostrekovačov, čaká vás prekvapenie.Mnoho vodičov vníma autorizovaný servis ako drahšiu alternatívu, ktorú navštevujú len z donútenia, kým im platí záruka na nové vozidlo. Akonáhle táto doba uplynie, ich kroky často smerujú k univerzálnym garážovým mechanikom v snahe ušetriť stovky eur. Podľa Milana Klacíka, riaditeľa popredajných služieb spoločnosti Hedin Automotive Slovakia, to však môže byť z dlhodobého hľadiska chyba.Prečo je obyčajné ložisko nočnou morou univerzálnych mechanikov?Aj keď v neautorizovaných servisoch pracuje množstvo šikovných ľudí, problémom býva chýbajúce špecifické vybavenie. Klacik ako príklad uvádza bežnú výmenu ložiska v kolese. Kým garážový mechanik ho často vylisuje a nalisuje "kusom železa", čím môže zatlačiť na nesprávny krúžok a poškodiť klietku ložiska, autorizovaný servis má na tento úkon špeciálny prípravok vyrobený s desatinovou presnosťou. „Vy to ložisko tam nalisujete... Zase auto vám bude fungovať ďalších x tisíc kilometrov, ale životnosť toho ložiska sa extrémne zníži,“ upozorňuje Klacík.Veľké autorizované siete disponujú technológiami za státisíce eur, ktoré bežná dielňa jednoducho nezaplatí. Ide napríklad o špeciálne plničky, ktoré dokážu vyvinúť vysoký tlak potrebný na odvzdušnenie bŕzd elektromobilov, obrovské lakovacie boxy, zdviháky s nosnosťou 700 kg pre ťažké batérie, či špeciálne bodové zváračky zaručujúce bezpečnú tuhosť karosérie aj po vážnej nehode.Elektromobily rozhodne nie sú bezúdržbovéV spoločnosti sa udomácnil mýtus, že elektromobil má len batériu a elektromotor, a preto servis už vôbec nepotrebuje. Odborník to však rázne vyvracia. Elektromobily sú ťažšie, čo znamená vyššie riziko rozladenia podvozku a nutnosť pravidelnej kontroly geometrie, inak hrozí nadmerné opotrebenie pneumatík. Taktiež disponujú takzvaným reduktorom (planétovou prevodovkou), v ktorom je nevyhnutné pravidelne meniť olej. Počas prehliadky technici dokonca prísne kontrolujú správny uťahovací moment na svorkovniciach vysokonapäťových káblov, aby sa predišlo skratom či dokonca požiaru.Dôvera, ktorá zvyšuje hodnotu autaAutorizovaný servis prináša aj niečo, čo bežne nevidíte – istotu a transparentnosť. Každé auto prechádza prísnymi kontrolnými listami (často aj 50 až 60 položiek) a procesy podliehajú "pravidlu štyroch očí", kde prácu mechanika preveruje ešte majster alebo servisný poradca. Táto dôkladne zdokumentovaná servisná história priamo zvyšuje hodnotu vozidla a jeho atraktivitu pri následnom predaji.Ak navyše plánujete kúpiť jazdené auto, autorizované servisy ponúkajú takzvané bazárové prehliadky. Za zhruba hodinu mechanici preveria 42 bodov, napoja auto na originálnu diagnostiku, skontrolujú stav batérie a urobia prejazdovú geometriu. Zákazník tak nekupuje povestnú "mačku vo vreci".Boja sa staršie autá autorizáku?Automobilky veľmi dobre vedia, že pri starších autách majitelia citlivejšie zvažujú náklady. Preto napríklad Mercedes-Benz ponúka program Service Select pre vozidlá staršie ako šesť rokov. Zákazník tak získa atraktívnejšiu cenu za prácu a môže využiť tzv. StarParts – originálne diely s mierne kratšou životnosťou, no za výrazne výhodnejšiu cenu.A ak ste doteraz navštevovali iný servis a chcete sa vrátiť k oficiálnej značke? Nemusíte sa báť odsudzovania. „Určite nie... Ak niekto prejaví dôveru a zastaví sa u nás, na to máme servisných poradcov, aby mu buď poradili, alebo poskytli služby, o ktoré bude mať záujem,“ uzatvára Milan Klacík s tým, že dvere autorizovaného servisu sú otvorené pre každého.

Čo je manifestácia a prečo okolo nej vzniká toľko kontroverzií? Je to len pozitívne myslenie, alebo môže spôsob, akým premýšľame, skutočne ovplyvniť naše rozhodnutia a smerovanie života?V tejto epizóde Na zdravie sa s Mišom Drienikom rozprávame o manifestácii bez ezoteriky, sile návykov, neurovede, práci s emóciami aj o tom, prečo väčšina ľudí podľa neho tento koncept chápe nesprávne. Dozviete sa, prečo samotná vizualizácia nestačí, akú úlohu zohráva identita človeka, ako si vytvárame nové mentálne návyky a prečo úspech podľa neho nezačína vonkajšími okolnosťami, ale zmenou vlastného myslenia.Rozhovor prináša množstvo praktických príkladov zo života, pohľad na zvládanie stresu, negatívnych emócií aj diskusiu o tom, kde sa stretáva osobný rozvoj s vedeckými poznatkami.

Dnešním hostem je Miroslav Černý, jazykovědec, anglista, amerikanista, cestovatel, spisovatel a překladatel. Narodil se v roce 1977 v Opavě, vystudoval anglický a český jazyk a literaturu, získal doktorát z jazykovědy na Masarykově univerzitě a v roce 2012 byl jmenován docentem v oboru neslovanských jazyků a literatur.Po několika letech na Mendelově gymnáziu v Opavě přešel na Filozofickou fakultu Ostravské univerzity, kde dodnes vyučuje anglistiku a amerikanistiku. Ve svém výzkumu se věnuje především podobám angličtiny v bývalých britských koloniích, ohroženým jazykům a kulturám i literatuře původních obyvatel Severní Ameriky.Navštívil více než 100 zemí na všech obydlených kontinentech. Je autorem více než třiceti knižních publikací různých žánrů, včetně poezie. Za svou práci získal mimo jiné Řád orla Gruzie v hodnosti Rytíř a Cenu Jantar za literaturu.Jeho knihy u nakladatelství Klenov: https://kotrla.com/pmpro/klenovWeb autora: https://cernymiroslav.czPřehled jeho knih: https://cernymiroslav.cz/knihy

Poisťovníctvo patrí medzi odvetvia, s ktorými väčšina zákazníkov prichádza do kontaktu len zriedka. O to náročnejšie je budovať dlhodobý vzťah, dôveru a relevantnosť v čase, keď klient poisťovňu práve nepotrebuje. V aktuálnej epizóde Minimum Viable Podcast* sa Michal Blažej rozpráva s Jurajom Jurčíkom (Deputy CEO, Komunálna poisťovňa) o tom, prečo poisťovne stále zaostávajú za inými odvetviami v oblasti zákazníckej skúsenosti, akú úlohu zohrávajú poradcovia pri budovaní dôvery a prečo samotná digitalizácia ešte neznamená jednoduchší život pre zákazníka. Dozviete sa, prečo sa väčšina poisťovní sústreďuje na akvizíciu a retenciu klientov, zatiaľ čo proaktívna starostlivosť zostáva nevyužitou príležitosťou. Rozhovor sa venuje aj tomu, ako by mala vyzerať ideálna poisťovňa budúcnosti.V epizóde zaznie:prečo digitalizácia poisťovníctva automaticky neznamená zjednodušenie pre zákazníka,aké sú najdôležitejšie momenty zákazníckej skúsenosti v poisťovníctve,prečo poistná udalosť predstavuje jeden z najnáročnejších momentov v zákazníckej ceste,akú úlohu zohrávajú finanční poradcovia pri budovaní dôvery a cross-selle,prečo poisťovne často objavujú potreby svojich klientov až cez Google reklamy,prečo sa väčšine poisťovní nedarí predávať viac produktov existujúcim klientom,ako by mala vyzerať proaktívna starostlivosť o klienta v budúcnosti,prečo je relevantnosť v správnom čase dôležitejšia než samotný produkt,aký vplyv môže mať AI na zákaznícku skúsenosť v poisťovníctve, prečo budú musieť poisťovne bojovať o svoju relevanciu v čase, keď sa poistenie stáva súčasťou iných produktov a služieb.0:00 Úvod a predstavenie hosťa 02:27 Ako sa mení poisťovníctvo a vzťah so zákazníkom03:48 Prečo digitalizácia ešte neznamená jednoduchosť06:45 Konkurečný boj poisťovní na Slovensku 08:06 O zákazníckych zážitkoch v poisťovníctve09:50 Ako poisťovne menia prístup k poistným plneniam14:42 Prečo samotné CX nestačí na úspech poisťovne18:11 O balíčkovaniu a "upsellingu" služieb v poisťovníctve19:45 Kto vlastní dôveru voči zákazníkovi? 24:08 Proaktívna starostlivosť ako nevyužitá príležitosť 26:45 Ako poisťovne pracujú s dátami o klientoch?29:36 Dá sa zjednodušiť proces poistenia?30:55 Prečo majú klienti každú poistku v inej poisťovni?34:29 Najväčší paradox v akvizícii klientov 37:35 Ako by podľa Juraja vyzerala ideálna poisťovňa? 41:46 Interné nastavenie poisťovne pre dobré CX44:25 AI v poisťovníctve: príležitosť alebo riziko?47:33 Najväčšie výzvy poisťovní v najbližších rokoch49:37 Osobná výzva hosťaMinimum Viable Podcast* je formát rozhovorov s expertmi a hosťami z praxe, v ktorom odhaľujeme zákulisie projektov, inovácií a tém, ktoré ovplyvňujú budúcnosť biznisu aj zákazníckej skúsenosti. Po dopozeraní epizód získate praktické inšpirácie pre váš biznis.

Dovolenková sezóna 2026 sa rozbiehala ťažko. Ľudia sa báli kupovať dovolenky nielen v Dubaji, ale aj v Turecku či v Egypte. Dnes je už všetko preč a dovolenková sezóna funguje tak ako v minulosti. „Ľudia sa už neboja žiadnych hrozieb, zvykli si, keďže tam žiadne hrozby ani nie sú,“ hovorí Richard Homer, produktový manažér cestovnej kancelárie Petit Press, známej ako dovolenka.sme.sk. Hoci dovolenkový biznis funguje tak ako v minulosti, o cenách sa to povedať nedá. „Ceny dovoleniek išli hore o 20 až 30 percent. Zdraženie závisí od destinácie,“ prezrádza Homer. Ceny najviac poskočili v Chorvátsku. Ceny v chorvátskom gastre stúpli o takmer osem percent, alkohol a tabak takmer o päť. Zdraželi však aj Grécko, Španielsko a Taliansko. Naopak v Turecku a Egypte si dovolenkári priplatia „len“ o desať - pätnásť percent. Cestujúci sa už nemusia báť rušenia charterových letov, čo sa dialo na jar. Stáva sa však, že si pri leteckých dovolenkách kúpených v zime musia doplatiť palivové príplatky. Nie je to však bežné. „Záleží to na cestovnej kancelárii, či tento dodatočný náklad prenesie na klientov, alebo nie. Súvisí to aj s konkurenčným bojom medzi cestovkami a stal sa z toho marketingový nástroj,“ dodáva expert z dovolenka.sme.sk. Hitom tohtoročnej sezóny je taliansky ostrov Ischia, ale tradične aj Turecko, kde už predaj dovoleniek dosiahol minuloročné objemy. „Niekoľko rokov je hitom aj Albánsko. Smeruje tam niekoľko letov nízkonákladových spoločností a cena za all inclusive hotel môže byť okolo tisíc eur na týždeň.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: ako vyzerá dovolenková sezóna 2026, či je bezpečné cestovať do Turecka alebo do Egypta, ako zdraželi európske destinácie, kde môžu dovolenkári ušetriť, ako sa dovolenkuje na severe Európy. See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Herečka Pavla Tomicová patří k těm, kteří své postavy nehrají, ale prožívají. Ve Studiu N popisuje, proč neumí emoce předstírat, jak ji některé role fyzicky vyčerpávají a proč doufá, že nový film Chica Checa přiměje diváky přemýšlet o toleranci. Podívejte se na rozhovor z Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Nejsem technická herečka. Režisér musí situaci vytvořit tak, abych brečela. Neumím to na povel,“ říká Tomicová. Přiznává, že podobný způsob hraní je psychicky náročný a někdy si ho odnáší i mimo natáčení nebo divadlo. „Je to nebezpečný způsob hraní. Po dramatických rolích to odnáším. Po premiéře inscenace Její pastorkyňa jsem onemocněla, ta role je šílená. Po rozhlasové hře Znásilnění jsem zase byla týden v horečkách.“ Ve Studiu N mluví o tom, proč jsou bolestné zkušenosti paradoxně hereckou výhodou. „Že se člověku v životě něco děje, je pro herectví neuvěřitelná výbava. Když ten pocit neprožijete, nemáte tolik zásuvek, do kterých sáhnout,“ říká. Naopak situace, které sama nikdy nezažila, se jí podle vlastních slov hrají obtížně. „Těžko se mi hrály herdekbaby, protože jsem docela submisivní typ. Když jsem měla někde zakřičet, připadalo mi to nepřirozené, protože to ze svého života neznám.“ Rozhovor se ale netočí jen kolem filmu. Tomicová otevřeně přiznává, že ji zneklidňuje současná atmosféra kolem kultury. „Co se děje v kultuře, vnímám nejvíc. Mám strach. Nevím, co se pro to dá udělat.“ Jak si tvořila mateřský vztah k Janu Cinovi? Proč mají mnohé divačky problém odlišit její život od hereckých rolí? A proč má pocit, že část svých fanoušků „zradila“? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Okolo Zeme dnes obieha viac odpadu, než si väčšina ľudí dokáže predstaviť. A každý jeho kus je potenciálnou hrozbou pre satelity, ktoré denne používame.Na obežnej dráhe sa dnes nachádzajú tisíce nefunkčných satelitov, zvyškov rakiet a ďalších objektov, ktoré už neslúžia svojmu pôvodnému účelu. Práve vesmírny odpad sa pritom stáva jednou z najväčších výziev súčasného kozmického výskumu.Podľa odhadov obieha okolo Zeme približne 35-tisíc objektov väčších ako 10 centimetrov. K tomu treba pripočítať milióny menších úlomkov, ktoré môžu aj napriek svojej veľkosti predstavovať vážne riziko pre satelity, vesmírne stanice či budúce misie.Jednou z najväčších obáv odborníkov je takzvaný Kesslerov syndróm. Ide o scenár, pri ktorom by zrážka objektov na orbite vytvorila ďalšie úlomky, ktoré by následne spôsobovali ďalšie kolízie. Takáto reťazová reakcia by mohla výrazne skomplikovať využívanie obežnej dráhy Zeme.V najnovšej epizóde podcastu Veda na dosah sa o tejto problematike rozprávame s Lukášom Karaffom z Ústavu materiálov a mechaniky strojov SAV, v. v. i. Vysvetľuje, ako vedci monitorujú vesmírny odpad, či aké sú riešenia pre jeho odstránenie. Do riešenia problému sa zapájajú aj slovenskí vedci. Na základe myšlienky Mareka Geburu vzniká technológia, ktorá by mohla pomôcť pri zachytávaní objektov vo vesmíre. Vedci vyvíjajú špeciálny svorník, zváraciu technológiu, ktorá by v budúcnosti mohla uľahčiť manipuláciu s vesmírnym odpadom, ale aj výstavbu konštrukcií priamo na orbite.Rozhovor otvára aj tému budúcej recyklácie materiálov vo vesmíre. Namiesto toho, aby sa vyradené objekty stávali ďalším odpadom, mohli by sa jedného dňa premeniť na zdroj materiálu pre nové technológie a misie.Ing. Lukáš Karaffa pôsobí ako doktorand na Fakulte špeciálnej techniky TnUAD a výskumný pracovník na Ústave materiálov a mechaniky strojov SAV v Bratislave. Vo svojom výskume sa špecializuje na technológiu CCDS zvárania vo vesmíre, ktorá má otvoriť dvere efektívnemu budovaniu veľkých orbitálnych konštrukcií a recyklácii vesmírneho odpadu. Svoj voľný čas najradšej venuje rodine, čítaniu sci-fi literatúry a sledovaniu najnovších technologických trendov od automobilového priemyslu až po umelú inteligenciu. O podcastePodcast Veda na dosah vznikol preto, aby sa k slovu dostali naše odborníčky a naši odborníci. Slovenská veda je plná osobností, ktoré denne objavujú svet, aby sa nám mohlo ľahšie žiť. V epizódach môžete počuť výskumníkov z rôznych vedeckých oblastí.Všetky podcasty Veda na dosah sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na YouTube CVTI SR, cez aplikácie Spotify a Apple Podcasts a na ďalších streamovacích platformách.Nahrávanie podcastu prebehlo v priestoroch NIVaM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť na https://nivam.sk/?s=podcast.

Čelková Andrea Kresťania a kresťanské pamiatky v Jordánsku

Purposia Group Jana Hasíka přidává do svého portfolia další společnost – tentokrát zaměřenou na cestovní ruch. Vellaria Premium Travel bude fungovat jako prémiová cestovní kancelář pro náročnou klientelu, která hledá vysokou kvalitu a nadstandardní služby. Zaměří se na zážitkové cestování do míst, která nejsou turisticky známá, i longevity pobyty. Vše s privátním letadlem a možností využití privátní jachty přímo na místě. Podle Jana Hasíka nejde zase o tak velký úkrok stranou „Kdo někde dělal ve stavařině, ví, že stavařina je o cestování a bydlení různě po celém světě, takže ono to trošku souvisí,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Väčšina z nás začne riešiť plodnosť až vo chvíli, keď sa počať nedarí. Lenže vtedy už často bojujeme s časom aj s mýtmi, ktoré nám roky nikto neuviedol na pravú mieru. Jeden z najrozšírenejších hovorí, že neplodnosť je ženská záležitosť. Pravda je iná a v tejto epizóde si vysvetlíme, prečo.Spolu s gynekologičkou a špecialistkou na reprodukčnú medicínu z Gyncare MUDr. Denisou Mišurdovou sa pozrieme na to, ako sa o svoju plodnosť starať už dnes, aj keď dieťa práve neplánujete, a kedy nastáva správny čas prestať čakať a začať konať.

Snaha o verejné prerokovanie návrhu strategického dokumentu o akceleračných zónach pre veterné elektrárne sa v júni skončila fiaskom. Verejné prerokovanie bolo plné kriku a zástupcovia ministerstva životného prostredia ho predčasne ukončili bez toho, aby sa vôbec dostali k slovu. „Bola to mimoriadne napätá situácia, akú sme tu ešte nevideli, ale myslím si, že štát si za to môže do značnej miery aj sám,“ hovorí Ján Karaba, riaditeľ Slovenskej asociácie udržateľnej energetiky (SAPI). Dôvodom je podľa neho veľmi zlý spôsob prípravy celého návrhu akceleračných zón, ktorému chýbala riadna komunikácia s verejnosťou a dotknutými obcami. „Ministerstvo tu zlyhalo a podcenilo situáciu, ktorá je nabitá emóciami. Od začiatku mali komunikovať, čo budú robiť, a podrobiť návrh riadnemu pripomienkovaniu ešte skôr, ako zorganizovali verejnú diskusiu.“ Mimoriadny odpor časti verejnosti proti veternej energii je spôsobený aj tým, že samotná vláda na čele s premiérom majú rozporné vyjadrenia. Na jednej strane vláda napĺňa plán obnovy, kde sa zaviazala budovať veterné parky ako čistý a bezpečný obnoviteľný zdroj energie, a na druhej strane premiér Fico vyhlásil, že veterné elektrárne nepotrebujeme. „Zrejme je tu záujem, aby sme boli odkázaní len na ruský plyn a jadro.“ Slovenská vláda sa snaží naštartovať ekonomický rast a hľadá spôsoby, ako zabezpečiť firmám lacnejšiu elektrinu. Podľa Karabu by aj tu mohli pomôcť práve veterné elektrárne, pretože predstavujú jeden z najlacnejších zdrojov. „Veterný park sa dá postaviť za pár mesiacov. Elektrina z vetra stojí 50 - 60 eur za MW/h, pričom súčasná cena elektriny na trhu je viac ako 100 eur za MW/h.“ Odpor časti verejnosti proti veterným elektrárňam sa spája s obavami z ich vplyvu na ľudské zdravie a životné prostredie. Ľudia sa najčastejšie boja hluku a škodlivých vibrácií turbín. Karaba priznáva, že v ich blízkosti človek skutočne môže počuť svišťanie. Zdôrazňuje však, že na Slovensku platí veľmi prísna legislatíva, podľa ktorej je minimálna odstupová vzdialenosť turbín od obydlí jeden kilometer. „V takejto vzdialenosti už nemáte šancu počuť ani cítiť vôbec nič.“ Vďaka moderným technológiám sú tiež dnešné turbíny väčšie a ekologickejšie ako pred dvadsiatimi rokmi, keď sa začali stavať v susednom Rakúsku. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: ako by mala vyzerať debata o akceleračných zónach, prečo je elektrina z vetra vhodným doplnkom k jadru, ako k veterným elektrárňam pristupujú v iných krajinách, aký je vplyv veterných turbín na ľudské zdravie a životné prostredie. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Má smysl vyznat se v tom o co jde v debatě o zákonu a financování veřejnoprávních médií. Udělejte si názor sami, nemusíte souhlasit se mnou ani s dámou, která dnes usedla za mikrofon proti mě. Ale prosím nenechejte to plavat, že to rozhodnou jiní. Změny a důsledky pocítíme všichni, i když si třeba nikdy nepustíte českou televizi nebo Český rozhlas. Má proto smysl, získat nějakou vlastní orientaci.Právě teď sledujete kompletní rozhovor pro moje odběratele. Je v plné, dvojnásobné délce a nebudou nás přerušovat reklamy.Docentka Alice Němcová Tejkalová je vedoucí katedry žurnalistiky na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Jako expert se účastní i jednání s premiérem, s poslanci a jejich mediálním výborem. Z vlastní zkušenosti zná i praxi v mediálních domech. Je tedy na slovo vzatá odbornice v souvislosti se současnou vyhrocenou debatou o financování a o budoucnosti veřejnoprávních médií. Debata byla místy docela ostrá a konkrétní, protože na nějaké tanečky kolem zjevného dění teď není čas.Díky moc za poslech - dneska nejen za naše setkání na kanále Hausbot PH. Ale také chci poděkovat za vaši ochotu přemýšlet o společenských a občanských tématech. Nemusíme být politici, nemusíme organizovat pouliční hnutí, ale nad některými problémy bychom neměli odklánět hlavu. Vážím si toho, že přemýšlíte. A zvu vás na můj odběratelský kanál na herohero, kde má tento rozhovor dvojnásobnou délku, a kde nás nepřerušují reklamy. Mějte krásně, Váš Petr HorkýOdkaz na můj předplatitelský kanál: www.herohero.co/petrhorky 00:00 Změna financování médií veřejné služby.08:17 Co způsobí méně peněz pro veřejnoprávní média.18:32 Je to snaha o nápravu nebo jednoduše boj o vliv?29:49 Chybí debata - jak to?Support the show

V nové epizodě Forbes BrandVoice podcastu rozebírají EY Podnikatel roku Dušan Šenkypl a vedoucí partnerka EY Česká republika Martina Kneiflová limity českého byznysu. Zjistíte, jak zahraničí vnímá tuzemské úspěchy a proč se naše firmy nesmí bát růst za hranice. Rozhovor ukazuje smysl investic do vzdělání a přibližuje fungování velkých společností v éře umělé inteligence.

Umelá inteligencia je využívaná najmä vo virtuálnom svete a tak skoro sa to nezmení.Informatik Martin Spano v rozhovore s Jakubom Gulíkom upozornil na faktor, ktorý sa pri využívaní AI v reálnom svete takmer vôbec nespomína.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tohle už je úplná změna režimu,“ říká spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos o vládě Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky. Podle něj nejde jen o rychlý politický nástup, ale o systémové přizpůsobování státu zájmům jednoho člověka a jeho holdingu. „Čekal jsem od něj vendetu, protože takový je. Co teď vidíme, jsou ale jen čistě osobní byznysové zájmy,“ říká o Babišovi. V rozhovoru popisuje i to, proč podle něj není důležité, jestli premiér na tiskových konferencích působí nervózně. „On je velmi trpělivý hráč, má strategické cíle a těm přizpůsobuje svoje chování a činy,“ říká. Zásadní střet podle něj teď vede vláda s veřejnoprávními médii. „Když si rozebereš Babišovy věty, tak říká: Já to chci celý ovládnout, řídit do nejmenšího detailu a rozhodovat o tom, co se v těch médiích bude dít,“ tvrdí Michopulos a varuje, že ve chvíli, kdy vláda rozhoduje o penězích, rozhoduje sekundárně o lidech a tím i o obsahu. Situaci označuje za mnohem hlubší než běžný politický spor a dodává, že podle něj demonstrace už nebudou fungovat. Pokud chce někdo veřejnoprávní média opravdu bránit, bude podle něj muset přijít jiný level odporu než zpívání hymny na náměstí. V rozhovoru se vrací i k Petru Macinkovi, kterého označuje za „jediného politika“ v bloku kolem SPD a Motoristů, protože má politický plán a nejlepší výchozí pozici. „Kdybych se měl vsadit na to, kdo se stane vůdcem té proruské naci-fašistické scény, tak to bude on,“ říká. A mluví také o sporu prezidenta Petra Pavla s vládou kvůli zahraničním cestám. Rozhovor vznikal ještě předtím, než Ústavní soud předběžně uložil vládě, aby prezidentovu účast na summitu NATO zajistila. Pokud prezident u Ústavního soudu uspěje i v samotné kompetenční žalobě, podle Michopulose bude rozhodující, jak s novou silou naloží. „Andrej Babiš nerozumí ničemu jinému než síle,“ říká a dodává: „Když mu neklečíš ty na hrudníku, tak klečí on tobě na hrudníku.“ Chce Babiš veřejnoprávní média opravdu ovládnout? Jsou demonstrace ještě účinné, nebo už je střet jinde? A může se Petr Macinka stát hlavní tváří radikální pravice? I o tom mluví Petros Michopulos.

Sny mají mnoho podob - a splněné sny často vypadají úplně jinak než původní představy. Buďte opatrní na to, co si přejete…a buďte laskaví k tomu, co už od osudu máte.Jeden velký sen je život na vlastní lodi, svobodná plavba světovými oceány…život snů…pro ledaskoho. Jednoho takového chlapíka jsem potkal. V podstatě celý život je vedený touhou po svobodě. Celý život se plaví na palubách lodí po světě - jako expert na zkoumání mořského dna anebo jako kapitán. Společně jsme se plavili Karibským mořem. A to víte, že během takové plavby se probere kdeco.Jeden takový inspirativní hovor nabízím právě teď - je o vůli a odvaze kráčet za svými plány, už od dětství. Je o odvaze jít do nejistoty a do rizika. Je o situacích, se kterými se setkáváme všichni bez ohledu na to, v jestli jezdíme na lodi anebo chodíme do úřadu. Užijte si to!Pro zájemce plním slib a tady je odkaz na web Radima Žižky: https://www.zabalogbook.comanebo https://www.facebook.com/ZABALogbook/?locale=cs_CZhttp://herohero.co/petrhorky00:00 Jak to na lodi funguje?09:14 Stavba a spuštění na vodu.14:26 Plavba po sedmi mořích.21:33 Život mimo ČSSR.30:07 S poctivostí nejdál dojdeš.Support the show

Vztah s umělou inteligencí přestává být doménou dospělých. Necelá třetina českých dětí používá chatbota nejen k učení, ale i jako kamaráda, kterému se svěří s tím, o čem se stydí mluvit s lidmi. Většina rodičů i škol přitom zatím nemá jasná pravidla, jak k těmto vztahům přistupovat. Co dětem pomáhá víc než zákaz a kam míří připravovaná regulace, rozebírá Reparát.

Firmy intenzívne riešia nákladové položky, ako sú energie, mzdy či odvody, ale pri obchodovaní mimo eurozóny často podceňujú riziko kurzovej straty. Práve nepriaznivý pohyb menového kurzu im pritom môže vymazať celú maržu uskutočneného cezhraničného obchodu. Patrik Biňovský, člen predstavenstva spoločnosti Akcenta v brandovanom rozhovore vysvetľuje, aké sú možnosti zabezpečiť sa proti kurzovému riziku a aké náklady to obsahuje. Viac ako polovica slovenského zahraničného obchodu sa uskutočňuje v inej mene. Až 740 miliónov eur prúdi do Českej republiky v českých korunách. Veľký podiel má aj obchod s Čínou, kde firmy realizujú transakcie v amerických dolároch. Česká koruna sa za posledné roky pohybovala v rozsahu zhruba 24 až 26 korún za euro, čo je rozpätie takmer osem percent. Pre firmu, ktorá má ročný obrat s českými partnermi 500-tisíc eur, to v praxi znamená kurzové riziko 40-tisíc eur. Podľa Biňovského sa nedá spoliehať na jednoduchú predstavu, že aj keď kurz môže kolísať, z dlhodobého hľadiska sa to vyrovná. Prax túto teóriu nepotvrdzuje. „Problém kurzového rizika je v tom, že na prvý pohľad ho nie je vidieť,“ hovorí člen predstavenstva Akcenty. Firma má pred sebou faktúru, kde je napísané, že zaplatila niečo v cudzej mene, ale finálny výsledok uvidí až na konci roka, keď spraví záverečné zúčtovanie a vyskočia kurzové rozdiely. „Väčšina firiem kurzové riziko nerieši, čo je chyba. Častokrát sa spamätajú až vtedy, keď na konci roka zistia, že kurzový rozdiel im zhltol celú maržu,“ vysvetľuje expert. Firmy to môžu riešiť rôzne. Prvým nástrojom je mať účty v zahraničných menách, v ktorých firma obchoduje. Môže tiež s bankou vyjednávať o kurze, s ktorým sa transakcia zrealizuje. A napokon existujú nástroje ako forwardy, ktorými si spoločnosť dopredu dohodne kurz, ktorý sa v budúcnosti pri platbe použije. „Ak by sme dnes urobili forward česká koruna - euro na tri mesiace, tak príplatok by bol cca sedem halierov na euro,“ približuje Biňovský. Rozhovor vznikol v spolupráci so spoločnosťou Akcenta. Moderuje Eva Mihočková. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Obezita dnes patrí medzi najväčšie zdravotné výzvy súčasnosti, no stále o nej koluje množstvo mýtov. Je naozaj len dôsledkom zlej životosprávy, alebo ju ovplyvňuje aj genetika, stres či prostredie, v ktorom žijeme? Kedy sa začína formovať a prečo pribúda aj medzi deťmi?V relácii Na zdravie sa moderátor Filip Mosnár rozpráva s poprednou diabetologičkou Ľubomírou Fábryovou o tom, ako správne čítať zloženie potravín, prečo sú ultra spracované potraviny tak lákavé, akú úlohu zohráva pohyb a aké jednoduché zmeny môžu výrazne zlepšiť naše zdravie. Rozhovor plný praktických rád, vedecky podložených faktov a odpovedí na otázky, ktoré sa týkajú každého z nás.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:14 Tip na Šarmantní osobnost - moderátor Daniel Stach06:04 Inzulinová rezistence údajně postihuje až třetinu žen po čtyřicítce10:34 Kosmetický rádce a bělení zubů 15:40 Módní trendy: představíme vám práci módní policie 20:10 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: i grilování má svá společenská pravidla23:31 Rozhovor s herečkou Markétou Hrubešovou27:27 30. ročník ankety Šarmantní osobnost roku zná finálovou desítku

Majstrovstvá Európy v malom futbale sú za nami, no vášne okolo nich zďaleka neutíchajú. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! zavítal prezident Slovenského zväzu malého futbalu Peter Králik, ktorý sa v horúcom kresle nevyhol ani tým najtvrdším otázkam od moderátorov Jula a Muťa.Rozhovor ide poriadne do hĺbky a bez príkras odhaľuje finančné i organizačné zákulisie európskeho šampionátu v Bratislave, na ktorý zväz získal od štátu z verejných financií sumu presahujúcu 887-tisíc eur.Prečo sa vôbec malý futbal porovnáva so svetovými podujatiami v zjazdovom lyžovaní či v atletike? Aj to bola jedna z tém, pri ktorej musel prvý muž tohto športu u nás rázne vysvetľovať oprávnenosť pridelenej dotácie. Ako v podcaste sám zdôraznil, celkový rozpočet podujatia bol neporovnateľne vyšší a zväz niesol obrovské finančné riziko. „Do podujatia sme investovali ešte viac... Ešte viac ako raz toľko,“ uviedol Peter Králik ako jasný dôkaz, že zväz sa nespoliehal výhradne len na štátnu pokladnicu.Ďalšou mimoriadne kontroverznou témou, ktorá silno rezonovala medzi športovými fanúšikmi, bola obsadenosť tribún na niektorých zápasoch. Prezident zväzu musel čeliť ostrej konfrontácii s faktom, že kým bežní diváci si lístky platili, iní mali prístup zadarmo, a napriek tomu ostali niektoré miesta na štadióne neobsadené.Peter Králik však proti kritike argumentuje jasnými a overiteľnými číslami. Odhaľuje napríklad, že divácka návštevnosť v Bratislave bola o 60 % vyššia ako na predošlom šampionáte v Košiciach, a podrobne vysvetľuje, ako sa zväz popasoval s nákladmi na televízne prenosy, ktoré sa vysielali do desiatok krajín.Tento diel podcastu Striedame! je povinnosťou pre každého športového nadšenca, ktorý chce reálne pochopiť, ako v praxi funguje financovanie a marketing športových podujatí na Slovensku.

Pokračovanie tejto epizódy nájdeš tu: https://herohero.co/sexualnavychova   Dnes tu mám pre mňa veľmi špeciálneho hosťa, pretože do štúdia konečne zavítal môj manžel Puneet!   V tejto epizóde odpovedáme na všetky vaše otázky, ohľadom nášho spoločného života: - Pokazené zásnuby: Prečo to pre mňa bolo jedno veľké sklamanie a čo na to hovorí Puneet? - Žiarlivosť a ex: Ako vníma môjho ex-priateľa Lukáša a býva občas žiarlivý? - Tvrdá realita na Slovensku: Úprimne o finančných stratách v podnikaní, kríze v gastre a o tom, prečo si Puneet hľadá full-time prácu. - Peniaze a deti: Kedy plánujeme rodinu a prečo sú financie momentálne stopkou? - Sexuálna Výchova vs. India: Čo hovorí na moju prácu a je sex v Indii tabu?   Ak sa ti táto epizóda páčila a chceš počuť pikantné pokračovanie (kde rozoberáme otvorený vzťah, OnlyFans a ďalšie spicy témy), nájdeš ho na našom https://herohero.co/sexualnavychova . Práve teraz môžeš využiť 2-týždňový FREE TRIAL (skúšobnú verziu zadarmo).   Miesta v Sexuálnej Akedémii sa rýchlo plnia. Ak chceš patriť k zakladajúcemu ročníku, prihlás sa tu: https://sexualna-akademia-3e246b.circle.so/checkout/sexualna-akademia   Byť súčasťou Sexuálnej výchovy nie je len o počúvaní podcastu, je to o búraní tabu, ktoré sme spolu načali. VĎAKA VAŠEJ PODPORE tu môžeme byť úprimní, suroví a autentickí. Ste naším bezpečným priestorom, vďaka ktorému ho môžeme tvoriť aj my pre vás. Ďakujeme, že s nami zostávate aj v roku 2026. Máme vás radi! ❤️   Followuj nás na IG: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ / https://www.instagram.com/sexualnavychova/   Alebo na osobných profiloch: Miška: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ / https://www.instagram.com/michellegraphy/

Podmienky poskytovania hypoték sa zmenia. NBS avizuje zmeny, podľa ktorých by sa k vlastnému bývaniu mali jednoduchšie dostať mladí ľudia a, naopak, kúpiť si druhý či tretí investičný byt bude zložitejšie. Ako sa zmení hypotekárny a realitný trh vysvetľuje v rozhovore Marián Búlik, finančný analytik OVB Allfinanz Slovensko. Podstatnou zmenou je úprava parametra LTV (Loan-to-Value), teda pomerom medzi výškou úveru a hodnotou založenej nehnuteľnosti, teda akú veľkú časť ceny bytu alebo domu môže banka klientovi požičať. V prípade mladých ľudí do 35 rokov to bude až 90 percent a v prípade investorov, ktorí si kupujú tretiu a ďalšiu nehnuteľnosť táto hodnota klesne len na 70 percent. Zmena podmienok mladým ľuďom čiastočne pomôže, ale oveľa väčším problémom pre nich zostávajú vysoké ceny nehnuteľnosti. „Preto táto zmena pomôže len niektorým, nie všetkým. Dostupnosť bývania sa trochu zlepší, ale úplne sa nevyrieši,“ hovorí Búlik. Problémom sú najmä nízke úspory mladých ľudí a vysoké ceny nehnuteľností. Preto by skôr pomohlo, keby sa podarilo rozbehnúť bytovú výstavbu a zvýšiť ponuku bytov na Slovensku. „Dnes nám chýba 200-tisíc a viac bytových jednotiek. Na to by bolo nevyhnutné najmä urýchliť čas výstavby bytov, ktorý môže trvať až desať rokov. Problémom sú aj neobývané nehnuteľnosti, ktoré zostávajú prázdne. V Bratislave je ich desať percent a v Košiciach až pätnásť percent.“ Expert upozorňuje, že dobrým riešením môže byť pre záujemcov o bývanie predschválenie hypotéky ešte skôr, ako si vyberú konkrétnu nehnuteľnosť. Žiadateľ požiada banku o hypotéku, absolvuje celú procedúru, banka mu schváli maximálnu výšku úveru a stanoví konkrétnu úrokovú sadzbu. Tieto podmienky mu potom garantuje najbližších dvanásť mesiacov a človek má čas si hľadať nové bývanie podľa schváleného maximálneho limitu. „Veľmi sa to oplatí v čase očakávaného rastu úrokov.“ Zmeny NBS o niečo skomplikujú poskytovanie hypoték pre investorov, ktorí si požičiavajú na tretiu a ďalšiu nehnuteľnosť. Podľa údajov NBS až 16 percent nových hypoték získali v minulom roku investori. Pri novostavbách je ten podiel ešte oveľa vyšší, môže to byť aj viac ako polovica bytov. Marián Búlik komentuje, že zníženie parametru LTV na 70 percent čiastočne môže obmedziť investičný apetít po bytoch, ale zásadný vplyv to mať nebude. Pri takýchto klientoch je totiž možné založiť ich zvyšné nehnuteľnosti, ktoré už vlastnia a tým pádom tento limit na novú hypotéku úplne obídu. Čoraz viac investorov však upriamuje pozornosť do zahraničia. Deje sa to aj kvôli geopolitickej situácii. Ak niekto vlastní viacero nehnuteľností, často chce rozložiť riziko a nemať ich všetky na Slovensku. Preto sa obzerajú po iných krajinách, ako je Chorvátsko, Španielsko alebo Česko. „Hlavné mesto Praha je extrémne drahé, ale dá sa tam extrémne zarobiť. Ľudia, ktorí si tam kúpili byty, zarábajú desiatky percent ročne len na náraste ich ceny. Kapitálový výnos je tam mimoriadny.“ Na Slovensku narástli ceny nehnuteľností za posledný rok o 14,5 percenta. V Prahe to bolo ešte viac. Dnes je priemerná hypotekárna sadzba na Slovensku 3,5 percenta a podľa experta sa najviac oplatí trojročná fixácia. „Tento rok budú hypotekárne sadzby ešte rásť. Pokles príde neskôr.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: ako sa menia podmienky hypoték, čo by pomohlo zvýšiť dostupnosť bývania, ako sa zmenia podmienky pre investorov, kde a ako dnes kúpiť investičný byt, aká je situácia na hypotekárnom trhu a kam smeruje. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Říct, že budu odpočívat anebo že nebudu dělat nic, je pro spoustu lidí těžké - a spousta dalších lidí to považuje za něco nesprávného. Slušný člověk pořád maká, no ne? Podle mne ne.Podle mne už není pravda, že ten, kdo nemá čas, je úspěšný, významný a důležitý. Jsem přesvědčen, že kdo není schopen odpočívat, dělá něco blbě. Kdo nemá čas, neumí si jej zorganizovat. A kdo neodpočívá, neřídí svůj život, ale je otrokem povinností, které mu ukládají ostatní.Vytahuji se, protože tři roky už cíleně pracuji na tom, abych výrazně proměnil poměr práce a volného času - a to bez ohledu na to, jak moc mne moje práce naplňuje a baví.Za ty tři roky bádání nad nicneděláním jsem přišel na pár nápadů, které vám tady, na začátku dovolených a prázdnin, nabízím k vlastním úvahám. Těším se na diskusi, na vaše postřehy pod videem!Jo a propos - toto video jsem pochopitelně natočil na dovolené, když jsem svoje nicnedělání v Karibiku na chvíli přerušil tímto natáčením…:-)Kdo byste chtěli bádat dál a víc na vlastní pěst, tady je několik knih, které doporučuji vaší pozornosti. jsou to vlastně knihy, které si můžeme číst při odpočinku…anebo raději jindy? Slow - Nespěchejte, žijte pomalu - Jo Petersdejte si v podstatě cokoli od Henry David ThoreauSíla nicnedělání - Tomas SjödinProč spíme - Matthew Walkera spousta dalších…:-)00:00 Jak se učím nic nedělat.03:57 Odpočívat je dovednost.11.32 Strach z volného času.18:58 K čemu je nicnedělání.22:30 Jak odejít z práce?26:10 Rady pro workoholiky jak odejít z práce bez pocitu viny.34:41 Co je moje odpočívání?39:13 Spánek.41:57 Těšení se.46:10 Stýskání.49:15 Shrnutí - co jsem e naučil po třech letech studia odpočinku? :-)Support the show

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nemůžeš mít snadný a morální život. Dohromady to nejde,“ říká Daniel Stach v dalším rozhovoru z eventu Čestmír LIVE, který navazuje na debatu s Marthou Issovou a Markem Orko Váchou. Spolu s Danielou Brzobohatou mluví o veřejnoprávních médiích, odvaze říkat věci nahlas i o tom, proč podle nich Česká televize nemá být závislá na politicích. Stach říká, že silná veřejnoprávní média hájí proto, že mu to přijde správné a připomíná, že instituce nemá stát na jednom člověku: „Česká televize nemá být postavená na mně. Ta tady má být bez Dana.“ Brzobohatá přiznává, že ji roky ve veřejnoprávní televizi naučily opatrnosti. „Mně třeba dělá velký problém říct otevřeně svůj názor na veřejnosti,“ říká a dodává, že v sobě pořád cítí „autokorekci“ a potřebu pečlivě volit slova, aby se někoho nedotkla. Přesto se shodují, že veřejnoprávní televize má smysl bránit. Rozhovor je ale zároveň hravý a lidský: Stach zdraví publikum šimpanzí řečí, vysvětluje černé díry, mluví o vodním slalomu i o tom, proč ho odjakživa zajímalo „proč“. „Dělám vlastně jenom to samé pořád dál, jenom vysvětluju černé díry,“ říká. Do řeči přijdou i Zrádci, z nichž Stach podle svých slov neviděl ani jeden celý díl, ale jejich koncept zná. Do podobné hry by prý šel jen za podmínky, že nebude zrádce. Brzobohatá naopak popisuje, jak náročné pro ni ve Zrádcích bylo lhát, když viděla, že to ostatním ve hře ubližuje. „To mi dělalo vyloženě fyzicky zlé,“ říká. Zároveň ale přiznává, že jí Zrádci změnili život i tím, že díky nim potkala Čestmíra. K práci přitom přistupuje tvrdě: „Když musím, tak musím. Tečka.“ Divák podle něj nemá poznat únavu, špatnou náladu ani to, že za jedním dílem Hyde Parku Civilizace stojí stovky stran přípravy. Brzobohatá popisuje podobnou zkušenost z moderování, kdy jí bylo fyzicky zle, ale musela akci dokončit: „Posledních třicet minut jsem měla víceméně mžitky před očima a bojovala jsem sama se sebou.“ Přesto oba mluví i o radosti z práce. „Strašně bych přála všem lidem, aby měli takovou práci, která je nabíjí,“ říká Brzobohatá. Stach zase vysvětluje, že ho dlouhodobě nabíjí smysl a dopad toho, co dělá: když se díky pořadu propojí vědecké týmy, když učitelé pouštějí Hyde Park Civilizace ve školách nebo když někdo začne dělat vědu právě díky němu. A i když působí jako člověk, který zvládne mluvit o čemkoli kdykoli, doma podle svých slov skoro nemluví. „Myslím, že člověk má mluvit, jenom když má co říct,“ říká a dodává jedno ze svých kancelářských „mouder“: „Ticho je nejsilnější nástroj mluvy.“ Proč by Daniel Stach nechtěl být zrádcem ve Zrádcích? Může soukromý podcast za paywallem nahradit veřejnoprávní médium? A proč jsou podle něj ti největší lidé často nejvíc v pohodě? I to se dozvíte v rozhovoru.

To je nabídka dnešního týdeníku Kultura Plus. Novinky, zajímavosti a události ze světa divadla, hudby, filmu a výstav připravila Michaela Vetešková.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Vláda schválila balík prorastových opatrení na naštartovanie ekonomiky. Veľa pochvaly však za ne nezožala. Zamestnávatelia aj odborári sa zhodujú, že ide len o kozmetické zmeny. Súhlasí s nimi aj ekonóm Radovan Ďurana z inštitútu INESS. V rozhovore upozorňuje, že vládny materiál má názov „stabilizačné opatrenia“ a nie prorastové, čo má svoju výpovednú hodnotu. Mnohé zo schválených opatrení sú podľa Ďuranu dobrým nápadom, ale čakať od nich nejakú zásadnú zmenu nemôžeme. „Nie som prekvapený ani sklamaný,“ komentuje prijatý balík. Vláda by podľa ekonóma mala v prvom rade vytvárať prostredie, v ktorom zamestnávatelia budú súťažiť o zamestnancov a tým porastú mzdy. Tak sa zvyšuje blahobyt v krajine. „Na Slovensku však vidíme hlavne vytváranie miest s nízkou pridanou hodnotou a slabo platenými ľuďmi, investori odchádzajú a noví neprichádzajú. To je nenaplnenie základnej úlohy vlády. Vláda sa snaží zabezpečiť svoju vlastnú pozíciu a ekonomický rast ide bokom.“ Slovensko v hospodárskom raste zaostáva a premiér Robert Fico opakuje, že za to môžu problémy nemeckej ekonomiky. Riešením je podľa neho naliať do ekonomiky desať, možno až pätnásť miliárd eur, aby sa dostavil efekt. Podľa Ďuranu je to nepochopenie úlohy vlády. „Vláda nemá vytvárať rast. Vláda má umožňovať, aby vznikol. Tento rok si požičiame šesť miliárd eur, ktoré v podstate nalejeme do ekonomiky, pretože ich rozdáme v podobe dávok, vládnych nákupov a podobne. A ekonomický rast aj tak klesá. Takže peniaze sa do ekonomiky lejú, ale smerujú tam, kde nemajú. Výsledkom je vysoká inflácia, deficit a rastúci dlh.“ Vláda sľubuje, že na jeseň predstaví ďalšie opatrenia, ktoré by už mali obsahovať zásadnejšie zmeny vrátane daní a odvodov. „Ak by prišli len so zrušením transakčnej dane, tak budem rád. Ale obávam sa, že ani to tam nebude,“ hovorí ekonóm. V aktuálne predstavenom balíku sú aj pozitívne zmeny. „Obsahuje opatrenia, ku ktorým by asi vláda za normálnych okolností nepristúpila, napríklad deregulácia opatrení BOZP, zníženie nákladov na energie alebo zavedenie možnosti podnikať od 16 rokov. To treba privítať.“ Zásadnejšie zníženie daňovo-odvodového zaťaženia však Ďurana neočakáva. Vláda si to skrátka nemôže dovoliť bez toho, aby znížila svoje výdavky a sociálne transfery, čomu sa bráni. „My máme podiel sociálnych transferov porovnateľný s Gréckom pred jeho pádom. Ak toto nezmeníme, tak zásadné zníženie daní nemôže prísť.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: v akom stave je slovenská ekonomika, čo treba na naštartovanie jej rastu, aká je úloha vlády pri stimulácii ekonomiky, či budú mať podniky lacnejšie energie, prečo vláda výraznejšie nezníži dane. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda Andrej Babiše se rozhodla zásadně změnit boj s drogami a závislostmi. Po mnoha letech zaběhnutého režimu agendu přesunula z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Jaký dopad bude mít změna v praxi? Hostem Ptám se já byl expert na závislosti, bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha uzavřela koncem minulého týdne formální převod expertů a agend závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů ze Strakovy akademie s jednotlivými ministerstvy. Odboráři Úřadu vlády na protest vstoupili do jednodenní stávky a vyzvali k přehodnocení kroku. Před přesunem důrazně varují také mnozí odborníci, včetně bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Jen v agendě závislostí podle něj končí 30 procent pracovníků, se kterými úřad dál nepočítá. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval, že ho stávka na Úřadu vlády mrzí a je z ní zklamán. Zdůraznil, že dlouhodobě podporuje adiktologické služby. Přesun agend na ministerstvo tuto podporu podle něj ještě posílí. Zároveň odmítl, že by bylo fungování těchto služeb v ohrožení. „Tohle je obří agenda navíc. Ministr zdravotnictví by se tomu musel věnovat každý den, aby tohle mohl posunout. Bylo to tam, nefungovalo to tam. Několikrát jsme se to tam snažili znovu přesunout a vždycky jsme to vrátili zpátky,“ upozornil v Ptám se já Jindřich Vobořil, který zastával pozici národního protidrogového koordinátora v letech 2010 až 2018 a poté 2022 až 2024. „Rozmlouval jsem to několika vládám. Už jsem jednou seděl i na ministerstvu práce a sociálních věcí někde ve sklepě, tam byly pasti na potkany. To byla tehdy Sobotkova vláda. Tak jsme si to také odříkali a zase mě přesunuli zpátky na Úřad vlády,“ uvedl expert s tím, že podobnou situaci už zažil také s Andrejem Babišem v roce 2018 za jeho předchozí vlády. Protidrogová agenda se i tehdy nakonec vrátila do Strakovy akademie.  Babiš ale nyní prohlašuje, že na přesunu trvá. A argumentuje tím, že jeho kabinet „odmítá liberální prodrogovou politiku minulé garnitury“. „Rétorika lidovců, kterou převzala tato vláda, o prodrogovém koordinátorovi proti mě běžela ve chvíli, kdy jsem řešil konopí a kdy jsem v nějaké chvilce řekl, že se jednou ukáže, že prohibice nebude funkční. Já se přece zabývám celá léta léčbou, abstinenční léčbou a pomocí lidem, řeším jejich děti. Tak myslím, že si zasloužím spíš státní vyznamenání, ne takovou pohanu,“ řekl s lehkou nadsázkou Vobořil.Zároveň dodal, že kdyby vláda stála o jeho pohled, je ochoten se zapojit. „Mně na tom záleží. Nechci se vracet do role národního koordinátora, nechci být státním úředníkem, ale kdykoliv se rád připojím do nějaké spolupráce.“Co budou změny znamenat? Proč jsme dopustili tak zásadní rozmach kratomu? A jak je možné, že si děti stále mohou kupovat nebezpečné látky za pár korun v automatech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Toto video si pusťte kdykoli budete mít pocit, že je na vás svět nespravedlivý, anebo že nemáte jak dál. Můj host vám pomůže najít důvod pokračovat a najít smysl, k čemu to všechno je. Honza Tománek je světový šampion v triatlonu, několikanásobný Ironman. Bavili jsme se o přijetí vítězství i porážky. O přijetí neměnných cest osudu. Probrali jsme tréningové postupy, ale také jsme se dostali hloub, ke vzpomínkám na jeho úraz, po kterém přestal chodit. Zajímalo mne, jestli se setkal s řidičem, který zavinil onu nehodu a jak může vypadat takový rozhovor. Jak se pracuje s myšlenkami na co by kdyby. Honza necouvl před žádným tématem. Jeho příběh nabízí úžasný přístup, jak se sebrat a s tím, co máme, jít dál. Fakt neřešitelných je totiž doopravdy jenom málo situací. To je pro dnešek na volných platformách všechno. Vím, že tady se někdy část lidí na mne naštve, protože chce všechno zadarmo. Já těm nazlobeným docela rozumím. Taky se mi líbí, když někdo platí za mne. Ale zrovna dneska, právě s tématy, o kterých jsme se s Honzou Tománkem bavili, jsem vlastně moc rád, když je zdůrazněný prvek toho, že v životě zadarmo ve skutečnosti nikdo nedostaneme skoro nic. Pokud chcete rozhovor v plné délce a bez reklam, pojďte na můj kanál na Herohero - http://herohero.co/petrhorkyMůžete mi napsat reakci, názor na dnešního hosta, anebo třeba nějaký kousek vašeho příběhu. Budu moc rád. Díky a zdravím vás. Petr Horký 00:00 Když závod nejde dokončit13:00 Jet dál, protože chci18:45 Od nehody k Ironmanu a běžkám27:41 Světový titul a limitySupport the show

Jakub Polách, tvůrce blogu Buzerant, umělec, mikroinfluencer, pozorovatel digitálních subkultur a někdo, kdo se těžko popisuje jednou větou. Kdo dnes určuje, co je na internetu bizár, co je politika a co umění? Jak fungují reakční kanály, manosféra, TikTok, OnlyFans nebo influenceři, kteří mají větší dopad než tradiční média? Rozhovor, ve kterém propichujeme bubliny. O internetové levici, Sugar Denny, Nele Slovákové, Janě Maláčové, algoritmech, stan culture i světě, kterému Michal, ani část společnosti vůbec nerozumí, ale který čím dál víc ovlivňuje politiku, média i veřejný diskurz.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Toto je zkrácená verze (34 minut). Celý díl (55 minut) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde⁠: https://open.spotify.com/episode/1uz6Y5qz41PWitYAYg9Rgf?si=e2881bd7338d4c7dNejtěžší dnes možná není něco dokázat. Nejtěžší je vydržet chvíli, kdy se nic neděje.Dnešní díl je speciální, máte tady celou verzi rozhovoru do ČRO, kde je verze kratší.V tomhle díle s Vojtou Hlaváčkem rozebíráme, co s námi dělá svět levného dopaminu. Proč je dnešní superschopností umět být s negativním afektem, s nudou, s prázdnem, s nutkáním hned po něčem sáhnout. Proč se z odpočinku stala skoro výkonová disciplína. A proč není problém jen v TikToku, pornu nebo scrollování, ale hlavně v tom, že si postupně zvykáme přerušit každé nepohodlí dřív, než nám stihne něco říct.Rozhovor ale není postavený jen na kritice digitálního světa. Je i o tom, jak z něj zpátky ven. Jak si vybírat, čím krmíš svoji mysl. Jak nepodlehnout zajetí publikem a nebýt průměrnější jen proto, že se chceš líbit všem. Jak si budovat antihedonické aktivity, které se časem nezmenšují, ale prohlubují. Jak si přepsat příběh o sobě tak, aby tě nesvazoval. A proč se smysl možná nerodí z další stimulace, ale z pocitu správnosti, úžasu a života, který se pomalu znovu otevírá.Minutáž:00:00 Úvod a počátky myšlenky na knihu04:43 Drahý a levný dopamin v kontextu evoluce09:55 Neuroprotektivní návyky a krajina významnosti14:07 Hedonická adaptace: Zvykáme si na dobré i zlé?18:09 Proč mozek miluje negativní zprávy a jak na informační dietu23:36 Algoritmy sociálních sítí, autenticita a očekávání publika28:03 Sociální konformita a evoluční strach z vyloučení32:53 Efekt přihlížejícího a síla jednotlivcePřechod do VIP- Praktické tipy na dopaminový detox a sklenice vděčnosti- Identita a příběhy, které formují naši realitu- Spiritualita, úžas nad existencí a hledání smyslu- Závěrečný vzkaz a rozloučení