Podcasts about rozhovor

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Udiali sa veci, ktoré by sa v budúcnosti nemali udiať. ( pozrite aj ❤Link na živé podujatia: https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/  ❤Link na vychytávky a zľavy: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Pravda a hľadanie súvislostí. Reverzná transkriptáza, pečeň, mRna a súvislosti. Niektoré veci preukazujú štúdie. Dnes sa budem rozprávať na tému mRNA v prepojení na pečeňové bunky a zistení z praxe. Na úvod chcem povedať, že tento rozhovor neslúži na rozdeľovanie ľudí, na útoky tých, ktorí sa povedzme dali očkovať. Je to rozhovor, ktorý ma slúžiť aj pre budúcnosť, ak by prišlo k podobne zle manažovaným pandémiám, ktoré budú spolitizované tak, ako bola tá posledná... Rozhovor budem viesť s Prof. Štefanom Hrušovským na tému štúdie zo švédskej Univerzity v Malmo, ktorú zaznamenali z výskumu Markusa Aldena, mol. biológa, na tému:„Intracelulárna reverzná transkripcia mRNA vakcíny proti ochoreniu COVID-19 od Pfizer/BioNTech (BNT162b2) in vitro v ľudskej pečeňovej bunkovej línii“Pýtala som sa aj: Pán profesor. Zaznamenala som jedno video, kde sa spomínal molekulárny biológ Alden, ktorý robil predmetný pokus. Skúsme ten môj úvod a zistenia povedať v ľudskej reči, aby to pochopili diváci správne. Čo to bolo presne za štúdiu a čo presne sa preukázalo? Veľa ľudí oponuje, že tým, že pokus a výskum prebiehal v laboratóriu, a preto to nie je priamo úmerné reálnemu životu. Môže či nemôže sa to teda reálne diať? Môže či nemôže to mať niektorá z vakcín vplyv na stav pečene u človeka? Veľa ľudí sa často pýta aj na krv. Ak sa tu bavíme o týchto veciach.. stretli ste sa s reálnym a potvrdeným výskumom, že krv očkovaných povedzme pfizerom je akýmsi spôsobom nie úplne fajn riešenie pre neočkovaných? Alebo je to čistý hoax a zastrašovanie? Otázky divákov: Martinka, teším sa na rozhovor. Chcela by som sa p.profesora opýtať, ako by som si vedela pomôcť a telo zregenerovať po 2 vakcínach? Ďakujem. Tema stukovatena pecen: 1) preco sa vytvara 2) lieky na uzkost a depresiu podporuju tento stav? A ďalšie otázky...********************************************************Ďakujem, že ma podporujete na herohero alebo tu na YouTube. Aj vďaka vám vzniká tento obsah. Chcete ma začať podporovať? Info tu: https://herohero.co/odznova Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...Hero berie len 12,5%) Predplatné 2,99 na YT je bez nároku na obsah vopred. Ide len o sympatizovanie, za čo ďakujem... Ak nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu o.z. : SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o DAR ĎAKUJEM a nezabudnite pozrieť info a linky o podujatiach a vychytávkach... ( INFO: Podujatia ❤ - https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/ ❤Info o overených vychytávkach z podcastu LINK: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Buďte zdraví Martina Valachová

Na začátku nového týdne pro vás samozřejmě máme i další vydání našeho vidcastu. Povídat si budeme o nedávno vydané remasterované kolekci Hexean a Heretica. Ohlédneme se za vývojem série Stronghold. A v rozhovoru přivítáme herce Oskara Hese, který propůjčil svůj hlas hlavnímu hrdinovi nové Mafie. Řešíme velmi podrobně, jak probíhal dabing, ale i to, zda Oskar hraje hry a co pro něj znamenají. Seznam témat 00:00 - Start 06:11 - Honzovy dojmy z remasterované kolekce Hexena a Heretica 41:50 - Historie vývoje série Stronghold a cesta k modernizovaným verzím 01:24:39 - Rozhovor s hercem Oskarem Hesem o dabingu hlavní role v Mafia: Domovina 01:55:03 - Závěrečný mišmaš

Tak co, otepluje se klima nebo ne? Jak vnímáte letošní léto? Co si myslíte o proměně klimatu?Zajímala mne meteorologická data  a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.V hospodě se kdekdo může dohadovat jak chce. Ale záznamy počasí v dlouhých časových řadách jsou jasné a průkazné.Bavili jsme se také o tom, jak se dají předvídat přívalové srážky, tornáda, jak jsme na tom s pitnou vodou a co lze očekávat i v okolních státech. Povedou se brzy války o vodu? Jak se mění roční období? A dělá něco naše vláda, aby se připravila na přicházející změny? Anebo není proč, protože to jsou všechno jenom domněnky?Zvu Vás i k druhé polovině našeho povídání na https://herohero.co/petrhorky00:00 Nostalgie versus data.07:25 Klimatické scénáře a adaptační strategie.13:28 Bleskové povodně a funkce varovných systémů.22:08 Tornáda v Česku a limity předpovědí.Support the show

V Na stole je téma tentokrát přivítáme germanistu, publicistu a spoluautora série česko-německých publikací Uprostřed na okraji Michala Urbana. Společně se vydáme na pomyslnou cestu do pohraničí – do míst, která bývala poznamenaná nucenými odchody obyvatel, izolací a zapomenutím, a kde dnes lidé s nadšením a odhodláním dávají krajině i komunitám nový život. Kniha představuje čtvrtý díl stejnojmenné série a nabízí rozhovory plné naděje, ale i realistických pohledů na současnost pohraničí. Nezůstaneme však jen u knihy. Centrum dialogu v Arnoldově vile v září čeká téma Brno české – Brno německé. Otevřeme tedy s Michalem Urbanem širší diskuzi o německé historii v Čechách, o tom, jak se vytrácela z kolektivní paměti, a proč má smysl ji znovu objevovat. Rozhovor povedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

Premiér Petr Fiala a vicepremiér Vít Rakušan si včera na pivu potvrdili, že spolu chtějí vládnout i po příštích volbách a že rozhodně nebudou spolupracovat s nejsilnějším hnutím ANO. Jak dlouho stranám předvolební závazek vydrží? Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN a náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák.Vládní hnutí Starostové a nezávislí před letošními volbami do Poslanecké sněmovny vsadilo na „dobrou kampaň“. Představitelé STAN dlouho hovořili o tom, že ji povedou pozitivně a nebudou jí stavět na „AntiBabišovi“ a hrozit jeho návratem. Měsíc před volbami nicméně šéf Starostů Vít Rakušan vyvolal schůzku s lídrem vládní koalice Spolu Petrem Fialou, kde se s ním chtěl utvrdit v tom, že jejich strany po volbách s hnutím ANO spolupracovat nebudou. V úterý na pivo do restaurace na pražské Malé Straně pozval i předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, ten ale na rozdíl od Fialy odmítl. Rakušan zároveň oznámil, že úterním pivem to nekončí. On i Fiala by chtěli schůzku zopakovat i spolu s šéfem Pirátů. V plánu je i svolat v Praze těsně před volbami společnou manifestaci demokratických sil, která by měla varovat před vládou ANO, SPD a komunistů.„Je to správný a moudrý závazek,“ řekl k tomu místopředseda Starostů Dvořák. Volby podle něj nejsou ještě rozhodnuty: „Věřím, že dopadnou dobře.“ Podle Dvořáka chce hnutí STAN v závěrečné fázi kampaně pokračovat s pozitivním programem. „Chceme zachránit Česko co nejlepším výsledkem. Chceme co nejdříve zavést euro, zachovat důchodovou reformu, zachovat Českou republiku v rámci všech mezinárodních organizací. Tak víme, že s hnutím ANO to dělat nemůžeme,“ řekl místopředseda STAN k závazku Fialy a Rakušana nespolupracovat s ANO.Je fér vůči voličům dávat před volbami tak striktní sliby? Jak hnutí STAN funguje jejich dobrá kampaň? A co je ještě potřeba prošetřit v bitcoinové kauze? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Téma dnešního pořadu je genetika. O ní si budeme povídat s genetikem a molekulárním biologem Eduardem Kejnovským z Biofyzikálního ústavu AVČR. Co je to život, jak a kde vznikl? Jak probíhala evoluce života? Co nám může prozradit náš genom? Jak fungují geny? Která krevní skupina vede k dlouhověkosti? A dědí se inteligence? Na tyto a podobné otázky se pokusíme přinést odpovědi v rozhovoru s naším hostem. Dotkneme se ale nepochybně také knihy s názvem Tajemná řeč genů (viz pořad Knihovnička ze dne 23. 8.), která je překvapivě poutavým čtením. Eduard Kejnovský v ní spolu se svojí sestrou, redaktorkou renomovaného deníku, Ivanou Karáskovou, přibližuje záhady svého oboru. Pořad připravila Iva Horká, o zvuk se staral Roman Kabelka.

Pro DigiPodcasty MPSV se ptá Zuzana Hanáková: Původní rozhovor najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=JuL8MfameCI&list=PLJzoSXwGKORlR3F_3E7BBpUj00Sbv5GqE&index=31&ab_channel=Digit%C3%A1ln%C3%ADvzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD Co dělat, když cítíte, že vaše práce už vám nedává smysl? Jak najít nový směr a neztratit se v moři možností? Hostem této epizody je Petra Drahoňovská – kariérová koučka, lektorka a tvůrkyně nástrojů pro řízení kariéry, která vás provede procesem vědomé profesní změny krok za krokem. Dozvíte se: • proč je důležité převzít zodpovědnost za svou kariéru a jak s tím začít • jak fungují nástroje jako Kariérový diJÁř nebo aplikace I Know My Time • co obnáší budování osobní značky a proč se bez ní dnes neobejdete • jak vypadá spolupráce s career designerkou – od prvního kontaktu až po nalezení nové práce Tento podcast je nabitý inspirací pro všechny, kdo se chtějí ve své práci cítit lépe – ať už o změně teprve uvažují, nebo již stojí startovní čáře. Více informací o tom, jak Petra Drahoňovská pracuje, co dělá a jak vypadají její nástroje, najdete zde: https://www.careerdesigner.cz/

Ministerstvo financí finišuje rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard korun, tedy o 39 miliard více než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Jak dlouho je takové hospodaření udržitelné?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) by ho měl předat Sněmovně do konce září, tedy těsně před volbami 3. a 4. října. Ty by tak mohly do schvalování rozpočtu výrazně zasáhnout. Favorizované hnutí ANO už totiž avizovalo, že návrh současné vládní koalice po volbách přepracuje podle svých priorit. Že Česko čeká rozpočtové provizorium už připustil i současný šéf státní kasy. Stanjura už oznámil, že návrh jeho resortu počítá s deficitem kolem 280 miliard korun. Letos má přitom schodek rozpočtu činit 231 miliard. Za navýšením jsou podle Stanjury výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.Ministr připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP ani na jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Ministerstvo financí minulý týden zároveň mírně zlepšilo svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok na 2,1 procenta. V dubnu očekávalo dvouprocentní růst. Podle Stanjury „aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k  udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj“.S tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil dobrý směr, souhlasí i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Vždy bylo silným znakem této ekonomiky, že jsme byli na straně fiskálně uměřených. V časech covidových a těsně pocovidových nás začalo znérvozňovat, že nám hrozilo, že úplně změníme naši DNA,“ prohlásil Hampl v Ptám se já. „Tady se evidentně za cenu obrovských politických nákladů stávající vlády alespoň podařilo zatáhnout za ruční brzdu. Ale velká otázka je, jestli je to dočasné, jednorázové brzdění, anebo jestli je to něco, co se propíše do hospodaření i v příštích letech.“Jak se tuzemské ekonomice daří? Jak moc se současné vládě podařilo stabilizovat veřejné finance? A kam by Česko dovedly sliby, které zní v předvolební kampani?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vodičák som nechcel, dnes mám Defender. Ale Land Cruiser Tybykemu závidíme všetci, hovorí v rozhovore Tomáš Yxo Dohňanský z kapely Hex.Z otvárania kilometrových úsekov diaľnic cítim smiech a plač, hovorí Tomášom Yxo Dohňanský z Hexu. Nedokončená diaľnica do Košíc je úplná hanba tejto republiky, tvrdí.Ďuro Sabo sa v novej epizóde podcastu venuje aj praktickým radám pre vodičov, vrátane bezpečnosti obuvi za volantom, pričom upozorňuje na rozdiely v legislatíve v rôznych krajinách a potenciálne dôsledky nesprávnej obuvi pri nehode. Dozviete sa aj o inovatívnom prístupe k turizmu na Faerských ostrovoch, kde si turisti môžu prenajať auto s prekvapivou navigáciou k neznámym lokálnym atrakciám, čím sa podporuje objavovanie menej známych miest.A aby sme nezabudli, hexákom gratulujeme k 35 rokom stráveným na cestách za svojimi fanúšikmi!Rozhovor s Yxom z kapely Hex: Máme radi dobré kvalitné autá, no hlavne bezpečnéPočas rozhovoru Yxo šoféroval auto a mal namierené na festival Grape. Prvá otázka tak vyplynula celkom prirodzene:Je to tak, že na koncerty jazdíte každý člen kapely sám? Nie, nie, toto je veľká výnimka, lebo ideme tak individuálne aj kvôli tomu, že s niektorými chalanmi idú ženy, deti a každý ideme svojím autom na Grape, lebo budeme sa aj tak rôzne pohybovať, ale ináč chodíme vždy a v zásade jednou veľkou dodávkou, kde je celá aparatúra a aj s technikmi chalanmi. A druhá dodávka je plná veselých muzikantov.Ako vyzerá taká jazda s Hexom? Počúvate, rozprávate sa alebo ste ticho alebo si čítate alebo čo?Máme výborného šoféra nášho Iľju. Takže my teda môžeme si robiť, čo chceme v tom aute, ale už je to naozaj trošku kľudnejšie. Teraz samozrejme, že sú tam nejaké rozhovory o filmoch, o knihách, o hocičom. Potom kľudne si niekto pozrie film, niekto si vypočuje hudbu, ale hudbu ako takú, že spoločne moc nepočúvame v tom aute. Skôr sa rozprávame alebo sa venujeme každý tomu, čo chce a tak ďalej a tak ďalej. Takže je to taká kombinácia hlavne na tých dlhých tých cestách.Kto je z vašej kapely taký najväčší fanúšik do áut?Vieš čo, my to máme tak, mám pocit s tými autami, že my ich máme naozaj ako také, že dopravné prostriedky. Nepobadal som, že by niekto bol taký ten autíčkár, že by presne vedel, že čo kde ako a tuningy a takéto veci. Ale tak máme radi dobré autá, máme radi kvalitné autá a máme radi hlavne bezpečné autá.Na čom jazdí Hex?Idem od rytmickej sekcie. Tybyke má Toyotu Land Cruiser, takú veľmi starú, ale fantastické auto. Normálne mu ho všetci závidíme. On tam má normálne ešte kazeťák. Potom Sharkan má Volvo 90-kové. Fefe má Lexus, ale neviem aký typ, lebo ja sa v týchto japonských autách nevyznám. Náš Lacko má tuším, že Nissan nejaký. To je náš gitarista. Ja jazdím na Land Rover Defender.To je celkom pekná zbierka. A keď idete teraz spolu, tak to velikánske auto, to je aké? No to technické, myslím, že nejaký najväčší Renault, čo vyrábajú s takým ložným priestorom plus miesta pre päť ľudí a my chodíme Mercedesom Viano alebo Vito. Také také čierne také pekné auto. Také ako sa vozia hollywoodske hviezdy.Super. Dobre, poďme na sekundu ešte k tebe. Ty si spomínaš na akom aute si robil skúšky na vodičák? Spomínam si úplne presne, lebo som mal veľmi prísneho učiteľa a to ti bola taká, že Škoda Felicia, taká taká ešte staré auto, také, ešte tam nebola ani klimatizácia, ani nič. No Škoda Felicia proste.Vypočujte si celý rozhovor.V podcaste sa dozviete sa aj to, aký má Yxo názor na slovenské cesty, akú kritiku adresu slovenským vládam za...

Zrušíme inkluzi, zpoplatníme zbytečné obory na vysokých školách a ze škol vymýtíme politické neziskovky, slibují v programu Motoristé sobě. Rádi by provedli i audit učebnic. Jaké obory jsou zbytečné a proč? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Motoristů v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor. Podle aktuálního volebního modelu STEM se Motoristé sobě stále drží pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny, získali by necelé čtyři procenta hlasů. Strana se snaží voliče oslovit mimo jiné i radikálními změnami ve školství. Podle člena expertní skupiny Motoristů pro oblast školství a lídra moravskoslezské kandidátky Matěje Gregora je prioritou zrušení inkluze a vytvoření speciálních tříd pro znevýhodněné děti. „Vzhledem k tomu, že asistenty pedagoga máme dnes na každé škole, tak si myslím, že do budoucna by tím konečným řešením mohlo být i to, že by po čase byly speciální třídy na drtivé většině základních škol,“ uvedl Gregor s tím, že v Praze by mohly vzniknout celé speciální školy. Učitelé by tak podle něj dostali více prostoru na práci s talentovanými dětmi. Motoristé by také chtěli provést audit učebnic a studijních materiálů, do kterých podle nich dnes pronikají politické ideje. „My tomu říkáme politické vsuvky. My nemůžeme do běžné výuky vsouvat, jak mají děti reagovat na svou sexualitu, jak mají reagovat na životní prostředí, co si mají, nebo nemají myslet o migraci. Má se o tom s nimi bavit jediná entita, a to je rodič. Rodič je vždy ten, kdo to dítě vychovává. Děti se mají ve škole vzdělávat,“ dodal. Změnami by měl projít i systém vysokoškolského vzdělání, například zpoplatněním některých humanitních oborů jako genderová nebo teritoriální studia, jejichž absolventi podle Gregora nemají uplatnění na trhu práce. Konkrétní výčet „neužitečných“ oborů ale strana nemá: „Navrhujeme, aby stát objednával u škol ty obory, které chce do budoucna využívat, a je to čistě na bázi dat. Ať už je to Úřad práce nebo soukromý sektor.“ Kdo by měl provést audit učebnic a vysokoškolských oborů? A co jsou škodlivé pasáže v učebnicích? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„U produktu vyrobeného ve Švýcarsku si výrobce může říct vyšší marži – produktu se věří. My když prodáváme v Německu, musíme být násobně lepší, než Němci, aby nás brali alespoň stejně,“ říká Kateřina Kadlecová, majitelka USSPA.S výrobou vířivek začala rodina Kadlecových před třiceti lety v pronajaté moštárně. Od té doby se toho dost změnilo  a nejenom samotná výroba, „Začínali jsme tím, že jsme dováželi skořepiny z Ameriky. Velice brzy ale začal táta směřovat k vlastní výrobě,“ vzpomíná v rozhovoru pro SZ Byznys Kateřina Kadlecová, majitelka výrobce vířivek USSPA.„Když jsme začínali, nikdo netušil, co je to vířivka, tady to nemělo ani žádné označení. Devadesátá léta byla prostě úplně jiná doba, takže za sebou máme hodně vysvětlování. Dnes jsme ale v úplně jiné situaci. Lidé už chápou, že by o sebe měli pečovat a někde nabrat síly. Jsem za to moc ráda. Jednak je to fajn pro nás byznys, ale je to i kvalitní regenerace, “ říká Kadlecová.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Připravili jsme výběr toho nejlepšího z rozhovorů předposeldního srpnového týdne.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zo stretnutia u Trumpa vznikli zábery, ktoré takmer určite raz budú mať historický význam.

Komunisté míří k návratu do Sněmovny. Pod hlavičkou hnutí Stačilo! a s pomocí kandidátů dalších stran jim průzkumy slibují okolo sedmi procent hlasů. Proč se k nim rozhodla přidat i nejstarší česká politická strana Sociální demokracie? Hostem Ptám se já byl místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek, který kandiduje za Stačilo!. Podle aktuálního volebního modelu STEM by se hnutí Stačilo! dostalo do Poslanecké sněmovny se sedmi procenty hlasů. Za uskupení v čele s komunisty se nakonec po dlouhých námluvách rozhlodli kandidovat i zástupci Sociální demokracie. Přesedkyně strany Jana Maláčová jako jednička v Praze, místopředseda Lubomír Zaorálek za šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou jako dvojka v Moravskoslezském kraji. Na kandidátkách Stačilo! by SOCDEM měla mít celkem asi čtyři desítky míst.Spolupráce s komunisty vyvolala v Sociální demokracii nespokojenost i další odliv členů. Uskupení Stačilo! prosazuje mimo jiné referendum o vystoupení z EU a NATO. V programu uvádí, že odmítá NATO „jakožto nástroj geopolitické dominance a prosazování útočné politiky jeho hlavního člena“. Sociální demokracie přitom dosud jasně podporovala členství v EU i v NATO.Jak se budou SOCDEM prosazovat referenda o vystoupení z organizací, do kterých nás přivedly právě sociálně demokratické vlády? A vážně je pro nás Donald Trump větší hrozbou než Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Psychoterapeutka Jitka Vodňanská je expertkou na závislosti, muzikoterapii, rodinné konstelace a v posledních letech se hluboce zaměřila na meditace vipasaná. Poskytuje také supervizi ostatním terapeutům.Tento rozhovor jsme natočili ve spolupráci s knihkupectvím Luxor na festivalu Colours of Ostrava a bavili jsme se o tom, co s námi dělá hudba, jak obchází naše myšlenkové dráhy, jak návykové látky i některé léky ovládají naše uvažování, ale také například jak se do lásky propisuje blízkost, sexualita, co se to vlastně děje, pokud se doopravdy zamilujeme.….máte se na co těšit.Odběratelé získali celý materiál už několik dní předem a v plné délce (65 minut), bez reklam. Pokud chcete, podívejte se na http://www.herohero.co/petrhorkyJitka je dáma, která má rozsáhlé znalosti a zkušenosti, moc ráda se směje a rozhodně ve formulacích nechodí kolem horké kaše.00:00 Co dělá hudba s člověkem.08:29 Láska z fyzického hlediska.15:59 Láska na spirituální úrovni.21:54 Uvědomění si sebe sama.29:16 Mladí lidé spolu nespí.Support the show

Rozhovor z archivu: Václav Toužimský, autor legendární fotografie tanku bourajícího podloubí na libereckém náměstí 21. srpna 1968.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předvolební kampaň Spolu jde do finále. Koalice představuje tento týden svůj program a rozjíždí další sérii debat s premiérem Petrem Fialou. Jaká je před volbami mezi lidmi atmosféra? Hostem Ptám se já byla stand-up komička a moderátorka roadshow s Petrem Fialou Iva Pazderková. Po letní pauze rozjíždí vládní koalice Spolu horkou fázi předvolení kampaně. Lídr koalice, premiér Petr Fiala od tohoto týdne také pokračuje ve své roadshow s moderátorkou Ivou Pazderkovou.Kvůli zapojení do kampaně čelí herečka od začátku vlně nenávisti. Na další sérii debat i silné emoce, které jsou s akcemi s premiérem spojené, je ale podle svých slov připravená. „Vzhledem k tomu, že tím podporuji pana premiéra, a vím, proč ho podporuji, věřím mu, moc si ho vážím, tak jsem věděla, že to bude snesitelné. Nechápu, kde na to bere tu trpělivost, já se tím učím,“ řekla Iva Pazderková v Ptám se já. „Největší problém jsou od začátku manipulace, dezinformace, cílení na lidi, kteří mají nějakým způsobem slabší schopnost detekovat podvodníka nebo lež nebo propagandu. I když chodí na ty debaty, tak neposlouchají. V podstatě nejde o to někoho přesvědčit o opaku. Ale když už tam přijdu a zeptám se, tak je alespoň nějaké základní pravidlo jakékoliv komunikace počkat na odpověď,“ popsala moderátorka své dosavadní dojmy z debat.  „Mám vlastně pocit, často se nedebatuje s občany, kteří mají nějaké preference, třeba politické, etické, hodnotové, ale se členy sekty.“  Podle Pazderkové na předvolební akce Spolu zároveň chodí mnoho lidí, kteří debatovat ochotni stále jsou. „Myslím, že to ještě byl takový čajíček proti tomu, co přijde teď. Ale zkušenost mám tu - a ta si myslím, že je fakt skvělá - že ve chvíli, kdy jsou příznivci a odpůrci ochotni spolu mluvit a opravdu normálně diskutovat, tak to má efekt oboustranně. Je tam hodně lidí, kteří mi dali naději, že to jde,“ dodala.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spojené státy americké jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Podle německého kancléře Friedricha Merze se budou muset podílet i všechny evropské země. Jak může zapojit Česko?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem  Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul.V souvislosti s bezpečnostními garancemi se teď v zemi diskutuje také o možném vyslání německých vojáků na Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek dohlíželi na dodržování příměří či míru. Kancléř Friedrich Merz už po pondělním jednání v Bílém domě také nevylučuje. O vyslání jednotek, které by dohlíželi na dodržování příměří na Ukrajině, v minulosti uvažovaly například Francie nebo Británie. Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být podle prezidenta Zelenského vypracovány během deseti dnů. Podle něj z americké strany zaznělo, že by součástí garancí měly být i Spojené státy. Podle Černochové je Česko ochotno vojensky pomoci, ale až po příměří a ne v boji. „Rozhodně nebudeme posílat vojáky na Ukrajinu před příměřím a na frontu. (…) Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslávii. (…) V logistice, v odminování, máme chemiky,“ řekla v Ptám se já ministryně.Jaké vojáky a jednotky může poskytnout Česko? A jak má svět reagovat, pokud Rusko odmítne ukončit válku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Koalice ochotných jedná o tom, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Země zároveň tlačí na co nejrychlejší zastavení bojů a čekají, zda skutečně dojde na schůzku Zelenského s Putinem. Je prostor na optimismus?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Česká vláda ocenila pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického  prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států v Bílem domě.K výsledkům summitu ve Washingtonu se v úterý v poledne schází takzvaná koalice ochotných, tedy neformální skupina států aktivně podporujích Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron avizoval, že spojenci na schůzce zahájí práci na návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jednání se účastní i český premiér Petr Fiala (ODS). Podle Fialy Česko spolu s dalšími evropskými státy považuje za důležité, aby Kyjev dostal opravdu silné bezpečnostní garance. Trump uvedl, že se na nich budou podílet USA, byť detaily neuvedl. „Trumpova slova jsou naprostý průlom,“ řekl ministr Dvořák s odkazem na předchozí rétoriku americké administrativy, která o něčem takovém nemluvila.Jak má Evropa reagovat, pokud Putin odmítne ukončit válku? A jak si má nastavit vztahy s Ruskem, pokud bude uzavřen mír?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stojíme na rázcestí a ako prekonať strach zo zmien, ktoré sa dejú? ( pozrite aj ❤Link na živé podujatia: https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/  ❤Link na vychytávky a zľavy: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Doktorka filozofie a porovnávacej filológie, lektorka srbského jazyka a literatúry, astro-psychologička Mgr. Tatjana Micić, Ph.D., bola hosťom podcastu ODznova a som rada, že som ju mohla privítať v rozhovore...Pýtala som sa aj:*Ako vnímate astrológiu? Jej prínos pre človeka v dnešnej dobe?*Podľa mnohých žijeme v tzv. Epickej dobe a transformuje sa zlo. Ako vnímate tému zla a dobrá? *A čo robiť aby sa zlo netransformovalo do ešte väčšieho zla? *Čo podľa vás z hľadiska astrológie, ale aj psychológie, keďže ste astro-psychologička, môžeme posúdiť od najbližšieho obdobia?*Ďakujem, že ste tu so mnou a že podporujete tvorbu podcastu ODznova aj finančne. Veľmi si to cením...*Rozhovor s Tatjanou bol na požiadavku resp. tip jedného z vás. Ďakujem. *Formuje sa podľa vás nový svet? Všetci to akosi cítime, ale nikto si to nevie predstaviť. *Vy veľa a často pracujete s tzv. presvedčeniami. Tie nás často obmedzujú. A často na podvedomej úrovni. Ako sa s tým dá pracovať?UPOZORNENIE: Tento rozhovor nie je "predpoveď".. ale rozpráva do hĺbky v súvislostiach a poukazuje aj na učenie Junga. Verím, že sa bude páčiť...Tatjanu nájdete tu - link: https://www.symbolicthinking.net********************************************************Ďakujem, že ma podporujete na herohero alebo tu na YouTube. Aj vďaka vám vzniká tento obsah. Chcete ma začať podporovať? Info tu: https://herohero.co/odznova Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...Hero berie len 12,5%) Predplatné 2,99 na YT je bez nároku na obsah vopred. Ide len o sympatizovanie, za čo ďakujem... Ak nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu o.z. : SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o DAR ĎAKUJEM a nezabudnite pozrieť info a linky o podujatiach a vychytávkach... ( INFO: Podujatia ❤ - https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/ ❤Info o overených vychytávkach z podcastu LINK: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Buďte zdraví Martina Valachová

Americký prezident Trump před jednáním s ukrajinským protějškem Zelenským a evropskými lídry v Bílem domě vzkázal, že Krym už Ukrajina zpět nedostane a nemůže počítat se členstvím v NATO. Jaký posun můžeme od dnešního dění čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).  V Bílém domě bude v pondělí v podvečer pokračovat jednání o budoucnosti Ukrajiny. Po pátečním summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce pozval Trump do Washigtonu svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského a zástupce evropských států a Severoatlantické aliance. Jednání, které americký prezident označil za „velký den“ v Bílém domě, se má spolu se Zelenským zúčastnit také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede už čtvrtým rokem. Prezident Zelenskyj doufá, že právě společná síla Ukrajiny, evropských zemí a USA Kreml přinutí k míru.  Prezident Trump ale ještě před společnou schůzkou vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup země do NATO. To odmítá i ruský prezident Putin, který zároveň podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu včetně Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nachází opevnění bránící ruským silám v dalším postupu na západ.Jaké možnosti teď prezident Zelenskyj? Jak mají vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A proč do Bílého domu nejel i český premiér Petr Fiala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Podporovat českou podnikavost a vytvářet tak angažovanější a odolnější společenské prostředí.“ Tak zní mise, kterou má na Wikipedii u svého jména napsanou podnikatel Vít Horký. Zakladatel úspěšného startupu Brand Embassy, který později ještě úspěšněji prodal, se o to snaží prostřednictvím organizace Czech Founders.„Věřím, že jestli něco má Evropu postavit na nohy a Evropa má dnes opravdu problémy, a to v podnikání. Potřebujeme být víc podnikaví, kreativní a potřebujeme víc riskovat,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ Byznys Horký.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Na jaře zastavil požár elektrické rozvodny provoz letiště Heathrow v Londýně, v dubnu ochromil obrovský blackout Španělsko, v červenci pak zažilo velký výpadek i Česko. Jak velkým bezpečnostním rizikem jsou kolapsy přenosových soustav?Hostem Ptám se já byl nastupující velvyslanec v Británii Václav Bartuška, který letos v létě po 19 letech skončil na pozici zvláštního zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost. Masivní výpadek elektrického proudu, který zažilo Česko 4. července, trval několik hodin a postihl asi milion odběratelů. Za blackout mohla mechanická závada - roztržení fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. Podrobnější příčiny výpadku se ještě vyšetřují.Podle bývalého zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není vyloučené, že se budou blackouty v budoucnu opakovat: „Máme vysokou míru na nestability v sítích v celé Evropě. Budeme ji mít v příštích letech. To je dáno tím, kam směřujeme: k většímu podílu neřiditelných zdrojů, z velké části obnovitelných. Klesá podíl toho, co se řídit dá, tedy uhlí, zemní plyn, jaderné elektrárny a voda. Takže ano, máme nové situace a budou nové situace. Nepochybně.“Výpadek ovšem může přijít opět až několik let, nebo nemusí po mnoho let dojít na žádný. „Blackout ve Španělsku (letos v dubnu) byl první velký v Evropě po 19 letech. Takže bych rozhodně nikoho nestrašil. Ale vědomí toho, že systém je křehký a že běží velkou část času na 100 procent výkonu i více, to je prostě pravda,“ prohlásil bývalý klíčový muž české energetiky.Václav Bartuška byl do roku 2001 generálním komisařem české účasti na Světové výstavě Expo 2000 v německém Hannoveru. Kromě zvláštního zmocněnce ministerstva poté také v letech 2010 až 2014 pracoval na pozici vládního zmocněnce pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. V Londýně nyní nahradí velvyslankyni Marii Chatardovou.  S jakými pocity sleduje aktuální debaty o blackoutu v Česku? „Když mě před 19 lety jmenovali, tak jsem na první velké konferenci řekl, že by české energetice strašně prospěl takový pořádný dvoudenní blackout. Aby lidé pochopili, že elektřinu potřebují ke každodennímu životu. A za těch 19 let se to vědomí veřejnosti o elektřině výrazně změnilo,“ řekl Václav Bartuška a dodal: „Nás udržuje naživu spousta technologií, které nevnímáme. A křehkost této civilizace je něco, co si nechceme připustit. Elektřina je zásadní pro náš život, pro naše přežití. A jsem rád, že se dostala do popředí, je v centru pozornosti lidí.“Jaké poučení si z červencového výpadku vzít? Na jak velké investice do sítí se musíme připravit? Jaké nás čekají ceny energií? A na co se Česko musí v energetice v příštích letech zaměřit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válka na Ukrajině by mohla přejít do další, možná závěrečné fáze. Plánované páteční setkání prezidentů Trumpa a Putina na Aljašce by mohlo odstartovat jednání o konci konfliktu. Jak se na klíčový summit dívají sami Ukrajinci? Hostem Ptám se já byla ukrajinistka Lenka Víchová. „Variant a scénářů, jak může dopadnout to setkání, je strašná spousta. Ale vzhledem k tomu, že média posledních několik dní úplně šílí a přináší velmi zvláštní informace, jsem přesvědčená o tom, že ruská strana se na to připravovala velmi důkladně,“ prohlásila ukrajinistka Lenka Víchová v Ptám se já.  „Hrozby, nejčernější scénáře a varianty toho, o čem by se mohli bavit Vladimir Putin s Donaldem Trumpem, které slyšíme v médiích, jsou vlastně vstup ruské propagandy do našeho informačního prostoru. Aby si připravili půdu, aby nás dostatečně vylekali,“ upozornila. Podstatnější ale podle ukrajinistka bude, jak se svět v sobotu postaví k případným závěrům pátečního summitu. Donald Trump řekl evropským spojencům, že jeho cílem na schůzce s Putinem je příměří. Vyloučil ovšem, že by při jednání s jeho ruským protějškem došla řeč na dělení území. Sami Ukrajinci podle Víchové také vyčkávají zejména na reakce a další vývoj po summitu. „Ukrajinci chápou, že ta válka nemůže skončit jen tak, jak si to možná představuje Donald Trump. Že příměří rozhodně není mír. Ruská federace nezačala tuto válku, aby ji ukončila ničím. Dokud bude mít Rusko sílu, bude se snažit o dobytí Ukrajiny, tu válku začalo s nějakým rozmyslem. Rusko má svůj cíl a bude se k němu přibližovat,“ dodala. Z čeho mají Ukrajinci největší obavy? Jak silnou pozici má dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj? A jak dlouho může země válku ještě vydržet? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozhovory s vědci, to je žánr, kterému se moc rád věnuji. Vždycky se něco úžasného dozvím a k tomu mne zahřeje zjištění, jak kvalitní jsou naši vědci i v mezinárodní konkurenci.Tento rozhovor vznikl během návratu z Antarktidy. Ale vztahuje se k nejmodernějším trendům. Oč jde? V Antarktidě žijí speciální druhy mikroorganismů zvaných rozsivky. Dokáží neuvěřitelné věci a mají vliv na celou planetu, dokonce i na naše životy – můj anebo váš. Navíc zpracovávají křemík, a tak o nich někteří spekulanti hovoří jako o organismech, které mohou vyvinout zcela nový druh života spojený s umělou inteligencí. Ale jsou to skutečně spíš spekulace – život vyloženě postavený na křemíku na rozdíl od našeho uhlíku zatím popsán není.Naproti tomu dokonce už i ve vědeckých odborných publikacích se objevila teorie, že rozsivky jsou tak podivné, tak atypické, že jsou představitelkami vesmírného života a na naši planetu se dostaly až s nárazem nějaké komety… slušné, že?Pojďte si poslechnout rozhovor s biologem Janem Kollárem, který pracoval na české antarktické stanici Masarykovy univerzity a dokonce některé nové druhy rozsivek sám objevil!Support the show

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva měsíce a pro strany se tak blíží okamžik, kdy odstartují nejostřejší fázi kampaně a pokusí se pohnout s předvolebními preferencemi. Co od závěru kampaně čekat? Hostem Ptám se já byl politolog Lubomír Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI. Necelé dva měsíve před volbami do Poslanecké sněmovny je jejich jasným favoritem opoziční hnutí ANO. Podle volebního modelu STEM si od minulého týdne sice mírně pohoršilo na 31,1 procenta, přesto dál přesvědčivě vede. Na druhém místě se drží vládní koalice Spolu, která si polepšila zhruba o půl procentního bodu na 21,3 procenta. Třetí je aktuálně hnutí SPD s 13,2 procenta. Za ním STAN s 10,5 a Piráti s 8,1 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí Stačilo!. Potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory by naopak nepřekočili Motoristé ani Přísaha. Zatímco zástupci ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem ani přes léto nepolevují a setkávají se denodenně s voliči v různých koutech republiky, vládní Spolu se chystá spustit ostrou fázi své kampaně až v druhé půlce srpna. Dokáže vládní koalice Spolu ještě zastavit rozjeté opoziční hnutí ANO? Jak můžou strany mobilizovat nerozhodnuté voliče? A o co jde Česku v letošních sněmovních volbách nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jedna chtěla po mateřské poloviční úvazek a věděla, že její původní práce to neumožní. Druhá měla za sebou roky v bankovnictví a compliance, ale IT ji lákalo už dlouho. Petra Oudrnická a Gabriela Kindlová prošly kurzy a Digitální akademií Czechitas. Dnes pracují v ČSOB v rolích, které je baví, živí a posouvají dál. S Honzou Schönbauerem si povídají o tom, jaké to je začínat znovu, co jim pomohlo při hledání práce a proč se kariéra dá měnit v jakémkoli věku. Rozhovor o odvaze změnit směr, o kurzech, které otevírají dveře, i o pracovních nabídkách, které přijdou dřív, než čekáš. Inspirace pro všechny, kdo přemýšlí, jestli „už není pozdě“. Není. A důkazem jsou právě Petra a Gabriela.

Zavítejte s Agátou Pilátovou na Světový kongres Rusínů v Bukurešti. Jana Šustová si povídala s překladatelem Davidem Bernsteinem o jeho překladech jednoho z nejuznávanějších současných bulharských spisovatelů, Georgie Gospodinova. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová

V najnovšej epizóde populárneho hokejového podcastu suSPEAK sa Rasťo Konečný a Marek Marušiak porozprávali s obrancom HK Nitra Martinom Vitalošom, ktorý patrí medzi najtvrdších hráčov našej extraligy.Nitriansky hokejista, ktorý je držiteľom rekordu za najviac bodyčekov v našej najvyššej súťaži, sa v rozhovore otvorene rozhovoril o svojej kariére a životných skúsenostiach. Martin Vitaloš prezradil, ako sa ružinovský odchovanec dostal cez Slovan až do švédskeho klubu Rögle, kde strávil dve sezóny.Diváci sa dozvedia zaujímavé a miestami humorné príbehy z jeho pobytu vo Švédsku vrátane ochutnávky surströmmingu (fermentovanej ryby), ktorá sa skončila nepríjemnou skúsenosťou, ale aj pozitívne momenty zo švédskej hokejovej kultúry. Martin Vitaloš tiež otvorene porozprával o náročnej epizóde v českej Plzni, kde nemal takmer žiadny priestor na ľade a dokonca ho poslali hrať za Klatovy do tretej najvyššej súťaže.Rozhovor postupne prešiel k jeho najväčšiemu kariérnemu úspechu - zisku majstrovského titulu s Nitrou, kde si zaspomínal na kľúčový moment sezóny a následné oslavy. Martin Vitaloš tiež zaznačil svoje plány do budúcnosti vrátane ambícií zahrať si opäť v zahraničí, ale odhalil aj prekvapivé štúdium diplomacie ako prípravu na život po hokejovej kariére.V uvoľnenej atmosfére plnej vtipných momentov sa dozviete, prečo sa tento tvrdý obranca stal postrachom útočníkov v našej extralige, aký typ bodyčekov preferuje a aká je jeho hokejová filozofia.Táto epizóda ponúka výnimočný pohľad do života jedného z najvýraznejších hráčov slovenskej extraligy, ktorý otvorene rozprával o vzostupoch aj pádoch svojej hokejovej kariéry.

Vládneme, nerušit #21: Do voleb zbývají necelé dva měsíce a vše nasvědčuje tomu, že v nich zvítězí hnutí ANO. Může se ještě stát něco, co by tento předpoklad zvrátilo? Komu pomůže mladá generace a komu pomůžou nerozhodnutí voliči? Na to ve speciální 21. epizodě podcastu Vládneme, nerušit odpovídají političtí analytici výzkumných agentur Pavel Ranocha (Kantar), Martin Kratochvíl (STEM) a Tereza Friedrichová (NMS Market research). Moderuje František Trojan.

Černákov vodič Slavomír Surový v podcaste Mafiánsky štát opisuje, ktoré vraždy videl na vlastné oči. Pri niektorých bol až pri odpratávaní tiel. Spolupracoval aj s políciou. Ako došlo k tomu, že viacerí černákovci začali vypovedať a usviedčať svojho bossa?Slavomírovi Surovému a jeho prípadu sme sa už venovali v predchádzajúcich dvoch epizódach Mafiánskeho štátu. Povedal nám o svojej kauze – v ktorej bol odsúdený za vraždu a trest si aj odsedel, aj keď dodnes viacero svedkov tvrdí, že sa tohto skutku ani nezúčastnil. Dnes vám prinášame druhú časť rozhovoru s vodičom bystrického bossa, ktorý bol svedkom rozsiahlej násilnej kriminality.Dá sa Černákovi veriť? Podľa Slavomíra Surového si niektoré skutky prispôsobuje tomu, na koho má ťažké srdce. V minulosti zosmiešňoval a spochybňoval svedkov, vrátane svedka Surového. Ten tvrdí, že si o ňom jeho bývalý boss povymýšľal veľa neprávd. Nakoniec sa mu ospravedlnil. Je to teda tak, že Mikuláš Černák opakovane nehovoril pravdu?Rozhovor so Slavomírom Surovým nahrával Peter Hanák.

Dnes mám pro všechny posluchače mého podcastu dárek. S Marošem Vago jsme se dohodli, že zveřejníme kompletní znění našeho vystoupení na pódiu Meltingpotu v rámci festivalu Colours of Ostrava. Mí odběratelé na Herohero získali video o dva týdny dříve a mají jej bez reklam, které vkládá automaticky youtube, navíc s přístupem ke kompletnímu archivu, nicméně délku hovoru jsem tentokrát neomezil.Maroš Vago vystudoval psychologii a pak strávil řadu měsíců mezi šamany v jižní americe. Pokud chcete vědět víc o jeho osobním životní pohledu, doporučuji video, které jsme natočili dříve a jehož odkaz dám níže. Díky propojení obého - tedy západní vědy i šamanského pohledu na svět, nabízí poučení a inspiraci, přitom ale nepodléhá duchovnímu bypasu ani laciné ezoterice. Každé naše setkání mi dělá radost. Hovořili, jsme o tom, jak se uvolnit do proudu vědomí.Také chci poděkovat filmařskému teamu kolem Marošova konceptu APU, koukněte na web, APU doporučuji vaší pozornosti.Věřím, že si z rozhovoru vyzvednete momenty či nápady, které vás inspirují pro vlastní žití. Budu rád, pokud je pro nás i pro ostatní zmíníte do komentářů. Ale pokud by to bylo příliš osobní, nemusíte. Mějte se krásně, váš Petr HorkýOdkazy:apu.skhttps://herohero.co/petrhorkyhttps://youtu.be/JbUdZSB9AkYSupport the show

Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajům na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad. Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a v NATO? A jak to může fungovat u voličů? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka. To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata. Závazek pro nastupující vláduJak se bezpečností otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu. „Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad. Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka  poměrně jasno už nyní. NATO je v Česku populárnější V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu. Jak je toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík. „NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad. „V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“ Jak bude stranám fungovat téma migrace? Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadnul odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, Kavkazu či Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypraví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa. 

Bonusový díl naší série o roli peněz v moderní české historii na příkladu České spořitelny končí bonusovým rozhovorem, nebo spíš hovorem s generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny Tomášem Salomonem.

Vítejte na dalším setkání v legendární Zikmundově vile ve Zlíně, kde jsme v rámci festivalu Neznámá Země vedli s našimi hosty debatu o tom, nakolik je válka neoddělitelnou součástí lidského života. Jedna věc je filozofování o lidské podstatě, něco jiného je praktická politika a konkrétní mocenské zájmy. Cyril Svoboda poté, co opustil aktivní politickou kariéru se stal břitkým komentátorem světového dění a odkrývá zákulisí mezinárodní politiky. Jeho příspěvek do debaty byl přesně podle očekávání - přímočarý. Užijte si to!Jen dodám, že celé znění tohoto vystoupení stejně jako přístup k archivu všech natočených rozhovorů v plných délkách najdete na Petr Horký - Hausbot | Herohero00:00 Nemožnost míru ve světě.08:11 Motivace k boji a legitimní násilí.12:58 Realpolitika, rovnováha sil a mír jako kompromis.Support the show

Nový týden otevřeme dalším vypečeným vidcastem. Tentokrát na vás čeká téma věnované kooperativnímu hraní s dětmi. Zahrajeme si hru Záhada redakční místnosti. Našimi hosty byli vývojáři titulu Hubert z Brocap Studio. A nechybí samozřejmě ani mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 10:31 - Kooperativní hry s dětmi 35:50 - Hra: Záhada redakční místnosti 1:14:18 - Rozhovor s Brocap Studio o hře Hubert 1:44:34 - Závěrečný mišmaš

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Martin Soukup je antropolog, autor řady knih, z nichž ta poslední se jmenuje Antropologie války. Martin byl v roce 2025 hostem na festivalu Neznámá Země ve Zlíně, kde jsme v Zikmundově vile debatovali o tom, nakolik je válčení a zabíjení lidskou přirozeností a zda je možné, že bychom se jej dokázali zbavit anebo alespoň pokoušeli zbavit podobně jako třeba otroctví anebo ponižování žen. Toto je první díl ze tří festivalových debat v Zikmundově vile, navazovat bude pohled bývalého vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody a třetí díl bude společná panelová diskuze. Co myslíte vy? Má lidstvo prostě v genech, ve své podstatě potřebu válčit, zabíjet a podmaňovat si druhé? Můžete se inspirovat prvním řečníkem, kterým je antropolog Martin Soukup.Zbylou část rozhovoru najdete na mém kanálu http://herohero.co/petrhorky . Tam také bude závěrečná panelová diskuze, kterou jsem vedl s Martinem Soukupem a s Cyrilem Svobodou. Kromě přístupu k tomuto rozhovoru a diskusi získáte podle mne to zásadní a to je kompletní archiv mých už natočených materiálů. Zaměřuji se na rozhovory s odborníky nejen z naší země ale i z celého světa a bavíme se o tématech, která často školy ještě nestihnou zařadit do výuky. Zjednodušeně řečeno, nejde mi ani tak o aktuálnost, jako o to, abych budoval inspirativní databázi pro lepší orientaci v dnešním světě. Podklady pro ty, co chtějí od života víc, než jen reakce na to, co je potká. Má tedy smysl ponořit se i do starších debat a rozhovorů. Mějte se krásně, váš Petr HorkýOdkazy: https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/antropologie-valky-558573https://herohero.co/petrhorky00:00 Antropologie války a zkušenosti z Papuy.06:27 Válka jako součást kulturního repertoáru.13:37 Jsme přirozeně násilní?19:52 Je efektivnější kooperace nebo rivalita?Support the show

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ještě do minulého týdne se Róbert Šlachta snažil vyjednat spojenectví před sněmovními volbami. Poté, co padla jednání s Motoristy, je ale jasné, že Přísaha půjde do voleb sama. Jak si chce na poslední chvíli získat voliče?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.Přísaha odmítla nabídku Motoristů sobě jít do dalších voleb společně. O křesla v Poslanecké sněmovně se bude na podzim hnutí Róberta Šlachty ucházet raději samostatně. Vedení Přísahy se tak rozhodlo minulý týden po schůzce s lídry Motoristů, Petrem Macinkou a Filipem Turkem, kteří podle svých slov přišli „s velmi dobrou a slušnou nabídkou, aby nepropadly hlasy Přísahy“.Strany spolu úspěšně kandidovaly loni v evropských volbách, poté se ale rozešly, když Motoristé v zimě ohlásili samostatnou kandidaturu. „Nebyla to Přísaha, kdo rozbil společný úspěšný projekt. Byli to jednoznačně Motoristé sobě svým jednostranným vyhlášením do médií o jejich samostatném postupu,“ uvedli zástupci Přísahy. Od opětovné spolupráce s Motoristy je podle jejich prohlášení také odrazují některé části programu i někteří kandidáti, jako například bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.Jak upozornily Seznam Zprávy, Přísaha teď ale shání, z čeho samostatnou kampaň zaplatit. Na volebním účtu hnutí bylo v době oznámení kandidatury bez Motoristů k dispozici 452 korun.Přísaha se v předvolebních průzkumech nedostává výš než nad tři procenta. Motoristé, kterým se na jaře dařilo, se teď pohybují kolem pěti procent. Vzhledem k dosavadním předvolebním preferencím tedy oběma subjektům hrozí, že hlasy jejich voličů propadnou.Proč zkrachovalo jednání s Motoristy? S kým vším Šlachta jednal o spojení? A co chce voličům nabídnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk privítali moderátori Marek Marušiak a Rasťo Konečný jednu z najväčších streleckých osobností slovenskej extraligy Romana Tománka. Takmer 40-ročný rodák z malebného Milochova v Považskej Bystrici sa otvorene rozhovoril o svojej bohatej kariére aj prešľapoch, ktoré ju ovplyvnili.Charizmatický útočník, ktorý bol v roku 2004 draftovaný Phoenixom Coyotes v rovnakom ročníku ako Alexander Ovečkin či Jevgenij Malkin, sa v rozhovore vrátil k hokejovým začiatkom. Ako chlapec, ktorého hokej bavil nielen na štadióne, ale aj mimo neho - či už pri vytváraní hokejok z čísel autobusov, alebo zo zemiakových vriec.Roman Tománek bol najlepším strelcom majstrovstiev sveta do 18 rokov, o prvenstvo sa delil s Philom Kesselom. Napriek talentu však v rozhovore priznáva, že vtedy ani nevedel, čo draft znamená.V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk sa dozviete detaily aj o premiére Romana Tománka v kempe Phoenixu, kde neveril vlastným očiam, keď ho trénoval Wayne Gretzky. Rovnako úprimne porozprával aj o svojom pôsobení v zahraničí - od divokých zážitkov v Kazachstane, kde zažil cestu po púšti a aj ulomené koleso, až po nemeckú precíznosť v Rostocku.Fanúšikovia slovenského hokeja si určite vychutnajú spomienky na pôsobenie v Nitre, kde vytvoril obávané ofenzívne duo s Jozefom Stümpelom. Hovoril aj o tom, že v jednej sezóne mal po desiatom zápase 0+0, no nakoniec skončili s vyše 70 bodmi. Roman Tománek má na konte viac ako 40-gólovú sezónu v extralige a patrí k hokejistom, ktorým chýba vo vitríne len slovenský titul. Dvakrát sa dostal do finále - najprv s Nitrou, potom s Banskou Bystricou, vždy však ťahal za kratší koniec.V rozhovore si zaspomína na „staré časy” aj Rasťo Konečný, ktorý s Romanom Tománkom zdieľal spoločný ľad, a prezradil, ako vyzerali ich spoločné rozcvičky: „‚Gejzo' si zobral puk, ‚prešmotlal' a vystrelil. A my dvaja mu hovoríme, že by sme si mohli ten puk ešte vymeniť. A Gejzo: ‚Sorry, chalani. Ja si skúšam'.”Skúsený útočník, ktorý síce dnes stále hrá, ale zároveň už aj trénuje mládež v Považskej Bystrici, sa zamyslel aj nad pokračovaním svojej aktívnej kariéry: „V mojom veku je to v tomto smere už také, že ak to nebude mať význam, ani hlavu, ani pätu, tak to jednoducho ukončím.”Rozhovor uzatvoril úprimným odkazom mladým hokejistom, v ktorom upozornil, že jeho príbeh je príkladom toho, ako môžu byť blízko k rozprávkovej kariére, ale zároveň od nej aj ďaleko. Zdôraznil, že talent nestačí, dôležitá je drina a schopnosť požiadať v ťažkých chvíľach o pomoc.

Další týden startuje a vstup do něj vám snad alespoň trochu zpříjemní náš nový vidcast. Máme tu dvě hlavní témata, rozhovor a nechybí samozřejmě ani mišmaš. Rozebereme iniciativu Stop Killing Games a zamyslíme se také na významem plošinovek. Seznam témat 00:00 - Start 05:35 - Stop Killing Games 41:21 - Plošinovky kdysi a dnes a jak jsou významné 1:02:53 - Rozhovor s Janem Kremerem z Pixelarchiv.cz 1:45:28 - Závěrečný mišmaš

Slavomír Surový bol vodičom a ochrankárom Mikuláša Černáka a v istom období dokonca černákovcom rozdeľoval výplaty, videl aj vraždy. Čomu sa bystrický boss venoval celý deň? A z čoho mala jeho skupina miliónové príjmy? V podcaste Mafiánsky štát – po prihlásení sa do vám prinášame rozhovor s členom černákovcov, ktorý si odsedel svoj trest, za skutok, ktorý zrejme nespáchal.Dnes vám prinášame prvú časť rozhovoru so Slavomírom Surovým. Opisuje v nej, koľko zarobil ako člen černákovskej skupiny za mesiac, ako o aký násobok priemernej mzdy išlo.Ako fungovalo vymáhanie dlhov?Rozhovor viedol Peter Hanák.Vypočujte si aj minulú epizódu – o prípade, v ktorom bol Slavomír Surový odsúdený. O dva týždne vám prinesieme druhú polovicu tohto rozhovoru.

Mirek Náplava je spisovatel a režisér několika řad cestopisného seriálu o srdcařích na cestách.Vím, že Mirek má moc rád řeky a proto byl cyklus Srdcaři na vodě z celé řady důvodů doopravdy jeho srdeční. Je tu pomalý rozhovor do rychlé doby. Užijte si klid a pohodu, jako kdyby vás řeka unášela…Začíná rozhovor, který tady na herohero máte jako předplatitelé skoro dvojnásobně dlouhý oproti veřejné části na youtube.Šťastnou plavbu na vlnách kolíbavé doby přeje z hausbotu Petr Horký!Celý rozhovor a bez reklam najdete na http://herohero.co/petrhorkyOdkazy:Trailer k seriálu:SRDCAŘ NA VODĚ teaser POMALÉHO SERIÁLU DO RYCHLÉ DOBYSeriál Srdcaři na vodě:https://www.iprima.cz/serialy/srdcari-na-vode00:00 Řeka jako průvodce životem.08:37 Plavba řekou nabízí unikátní pohled do krajiny.19:27 Umění zpomalit – na vodě i v každodennosti.26:47 Boj s uspěchaností a upouštění od výsledků.Support the show

I tento týden odstartujeme společně s vidcastem, který láká na dvě plnohodnotná témata a navrch rozhovor o nové české hře Luck & Loot. Nechybí samozřejmě ani závěrečný mišmaš, který se pro některé z vás stal spíš úvodním mišmašem, ale to ničemu nevadí. Seznam témat 00:00 - Start 06:06 - Vrací se estetika her z PlayStationu 1 44:02 - Naše dojmy z gameplaye hry Mafia: Domovina 1:10:47 - Rozhovor o nové české hře Luck & Loot 1:34:34 - Závěrečný mišmaš