Podcasts about havla

Debata s Respektem: Zmínka o neziskových organizacích je v programovém prohlášení ANO, SPD a Motoristů hned několikrát. Počítá se se zřízením veřejného registru všech dotací, s povinností transparentně zveřejňovat výdaje, s označováním organizací financovaných ze zahraničí nebo s omezením využívání veřejných peněz na politický aktivismus, který však není blíže specifikován. Jak na další debatě v Knihovně Václava Havla upozorňuje vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban, podobný scénář neziskovky znají z autoritářských států. Včetně finančních škrtů, které vláda Andreje Babiše z ANO chystá. Ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů nedávno ve svém pořadu na XTV vyjmenovával konkrétní projekty z programu transformační spolupráce s tím, že „nezůstane kámen na kameni", přičemž kromě Člověka v tísni mnohokrát zmínil i organizaci Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí. Její zástupce, Václav Orcígr, který je vedoucím kampaně Praha - město pro život, na debatě doplňuje, že organizace už musela začít s propouštěním. A jiných neziskovek se to pravděpodobně dotkne ještě výrazněji. Proč by lidé měli na Macinkou zmíněné projekty přispívat? Nejde v době všudypřítomných konfliktů podpora enviromentální oblasti stranou? Jak zásadní je pro neziskové organizace podpora od státu a jak se mu jejich činnost ekonomicky vyplácí? Dalo se na přístup nynější vládní koalice připravit? Moderuje Zuzana Machálková.

141. EPIZÓDA / Ekonómia dobra a zla, tak sa volá úspešná kniha Tomáša Sedláčka, bývalého poradcu českého prezidenta Václava Havla. Okrem iného sa v nej Sedláček pozerá aj na to, nakoľko dokážu matematické modely v ekonómii popísať komplexnú spoločenskú realitu. Dokážeme zredukovať ľudské spotrebiteľské správanie na čísla a rovnice? Prečo sa snažíme zmatematizovať aj humanitné vedy a nakoľko to funguje? A dá sa matematické modelovanie v ekonómii porovnať s tými vo fyzike alebo biochémii mozgu? O sile, príťažlivosti a limitoch matematiky pri opise sveta diskutovali fyzik Jaro a neurovedec Peter.----more---- V diskusii sme spomenuli, alebo odporúčame: knihu Ekonómia dobra a zla Pozývame Vás:

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus (J. Rauch)U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě? (D. Perlínová)Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery (T. Lindner)Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

V nové epizodě rozebereme šokující kontrast v Davosu, kde vedle intelektuálního Marka Carneyho citujícího Havla působil Donald Trump jako senilní mafián. Podíváme se na domácí frontu, kde pátá kolona utahuje šrouby kolem veřejnoprávních médií, ale také na to, kdo skutečně řídí ruskou propagandu CZ24News a jakého „diplomata“ z KGB dostalo Slovensko. Nebude chybět bezpečnostní paradox v kauze Muradov  a proč je důležité sledovat kongres ODS. A jako bonus: rodí se nová evropská sociální síť a Piráti nenechají spát Agrofert kvůli dotacím.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

V dalším díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali divadelní hrou Vyrozumění od dramatika a někdejšího prezidenta Václava Havla. Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osobností, která zanechala v naší historii mimořádnou stopu, je Ivan Medek (1925–2010). Charismatický muž, jehož život probíhal na pomyslné sinusoidě – prožil celkem šest politických režimů, ale sjednocujícím prvkem jeho života byla osobní statečnost a mravní rámec. A to i za cenu ústrků, perzekucí, zatýkání. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debata s Respektem: s Petrou Wünschovou, Vladimírem Polákem a Martinou Sebalo Vňukovou o proměně postojů Čechů a Češek k fyzickému trestání dětí a související nové legislativě. Moderuje Štěpán Sedláček.Debata s Respektem: Od 1: ledna platí novela občanského zákoníku, která rodičům ukládá starat se o své potomky „bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření“. Nové legislativní ukotvení nepřijatelnosti bití dětí ovšem stále vzbuzuje obavy a zmatení: Co přesně to bude znamenat? Jak se mění postoj Čechů a Češek k tématu? A komu právní úprava prakticky pomůže? V Knihovně Václava Havla diskutovali ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Polák a psycholožka Psychiatrické klinika 1. lékařské fakulty UK Martina Sebalo Vňuková. Diskuzi moderovala Silvie Lauder.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Totálně věřím lidem,“ říká novinář a spisovatel Tomáš Poláček, když mluví o svém přístupu k životu a o lidech, které potkává na svých cestách. Platilo to i naposledy, kdy se znovu vydal stopem až do Ósaky, přestože sám říká, že „stopovat se má buď v mládí, nebo ve stáří. Ne ve středním věku“. I přestože to z jeho textů může někdy působit idylicky, v rozhovoru popisuje, že stopování má svoje velké úskalí. „Lidem za svezení neplatím, ale platím jim tím, že jsem dobrý a usměvavý společník,“ říká novinář a vysvětluje, že když za den potká desátého člověka, je těžké být extrémně milý a znovu rukama i nohama vysvětlovat, kdo je vlastně zač. „Člověk navíc musí být takový, že mu nevadí, že absolutně neví, kde bude večer a kde bude spát,“ říká o nejistotě a nepohodlí spojené s takovým typem cestování, které podle něj vyžaduje specifickou povahu. Mluví proto o zvláštním stavu, do kterého se na cestách dostává. „Vždy se dostanu do nějakého módu, kdy se úplně odlehčím. Najednou nevážím sedmdesát, ale třeba patnáct kilo. Nemusím chodit na záchod a nic mě nebolí,“ popisuje moment, kdy se tělo obrní a funguje, dokud musí. Tenhle stav se podle něj zlomí až v cíli. „Během jednoho piva se mi vrátí všechno,“ říká o chvíli, kdy únava i bolesti doženou cestovatele najednou. Poláček mluví i o tom, jestli má někdy strach o svoje bezpečí. Říká, že z 283 řidičů na poslední cestě narazil jen asi dvakrát na lidi, kteří pro něj byli ohrožující a že jedinou zemí, kde se opravdu necítil dobře, bylo Kongo. Zároveň mluví o rodině - o manželce, která doma zůstávala s dětmi, když on byl měsíce pryč i o tom, že dnes už další dlouhou cestu sám neplánuje. „Ještě jednou bych jel, ale s dětma,“ říká a přiznává, že právě společné stopování s dcerou a synem je představa, která ho láká. Poláček otevřeně mluví i o své novinářské pozici a o tom, že se vždy snaží být v debatách smířlivý a slušný. Říká o sobě, že má rád Petra Fialu i Andreje Babiše, Václava Havla i Václava Klause a že tenhle jeho přístup k životu zůstává často nepochopený. „Všichni myslí, že si dělám prdel, ale já mám takovéhle celoživotní nastavení,“ vysvětluje novinář a spisovatel. V závěru se dotýká i Ruska, o němž má podle něj Česko často zkreslené představy. Mluví o setkáních s obyčejnými lidmi, kteří se k němu chovali vstřícně a zároveň říká, že o válce s nimi mluvil otevřeně - často se přitom dozvídal, že je strašlivě štve. Jak se žije s bezvýhradnou důvěrou k cizím lidem? Co stopování bere a co dává? A kde má tahle filozofie svoje limity? I o tom je rozhovor.

Pokud by se česká vláda začala chovat jako ta na Slovensku, nastal by čas nejen na vzdor a kritiku, ale přímo na neposlušnost, je přesvědčený bývalý politik, poradce prezidenta Václava Havla a zpěvák Michael Kocáb. Uznává, že vláda nastoupila do úřadu nedávno, přesto vnímá některé signály. „Novoroční projev Tomia Okamury (SPD) je skandální a je nutno ho pranýřovat. Mluví jenom sám za sebe, možná ani ne za celé SPD a rozhodně ne za stát,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus.

Pokud by se česká vláda začala chovat jako ta na Slovensku, nastal by čas nejen na vzdor a kritiku, ale přímo na neposlušnost, je přesvědčený bývalý politik, poradce prezidenta Václava Havla a zpěvák Michael Kocáb. Uznává, že vláda nastoupila do úřadu nedávno, přesto vnímá některé signály. „Novoroční projev Tomia Okamury (SPD) je skandální a je nutno ho pranýřovat. Mluví jenom sám za sebe, možná ani ne za celé SPD a rozhodně ne za stát,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během roku 2025 jste si mohli poslechnout přes 200 rozhovorů s hosty Lucie Výborné. Připomeneme ty, které nám nejvíc utkvěly v paměti. Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš zavzpomínal, s jakým vybavením dříve operoval. Xavier Baumaxa ve studiu imitoval Karla Gotta i Václava Havla. Zakladatel Stezky Českem Martin Úbl vysvětlil, že při putování naší domovinou potkáte spíše pštrosa než medvěda a silný rozhovor jsme natočili s Annou Geislerovou, když představovala film Karavan.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během roku 2025 jste si mohli poslechnout přes 200 rozhovorů s hosty Lucie Výborné. Připomeneme ty, které nám nejvíc utkvěly v paměti. Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš zavzpomínal, s jakým vybavením dříve operoval. Xavier Baumaxa ve studiu imitoval Karla Gotta i Václava Havla. Zakladatel Stezky Českem Martin Úbl vysvětlil, že při putování naší domovinou potkáte spíše pštrosa než medvěda a silný rozhovor jsme natočili s Annou Geislerovou, když představovala film Karavan.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během roku 2025 jste si mohli poslechnout přes 200 rozhovorů s hosty Lucie Výborné. Připomeneme ty, které nám nejvíc utkvěly v paměti. Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš zavzpomínal, s jakým vybavením dříve operoval. Xavier Baumaxa ve studiu imitoval Karla Gotta i Václava Havla. Zakladatel Stezky Českem Martin Úbl vysvětlil, že při putování naší domovinou potkáte spíše pštrosa než medvěda a silný rozhovor jsme natočili s Annou Geislerovou, když představovala film Karavan.

Jaké byly okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989? Bylo vůbec ještě pár týdnů před tím myslitelné, aby komunistické Federální shromáždění zvolilo disidenta, který byl dokonce v „podmínce“, která navazovala na jeho věznění?

Jaké byly okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989? Bylo vůbec ještě pár týdnů před tím myslitelné, aby komunistické Federální shromáždění zvolilo disidenta, který byl dokonce v „podmínce“, která navazovala na jeho věznění?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ladislav Špaček byl deset let mluvčím prezidenta Václava Havla. Díky tomu projel doslova celý svět a na vlastní kůži zažil rozdílné kultury a samozřejmě také stolování.

Co brání tomu, aby se EU dohodla na další finanční pomoci Ukrajině? Jak budou od Nového roku fungovat lékařské a zubní pohotovosti? A čím je dnes aktuální hra Vernisáž Václava Havla?

Co brání tomu, aby se EU dohodla na další finanční pomoci Ukrajině? Jak budou od Nového roku fungovat lékařské a zubní pohotovosti? A čím je dnes aktuální hra Vernisáž Václava Havla?

Co brání tomu, aby se EU dohodla na další finanční pomoci Ukrajině? Jak budou od Nového roku fungovat lékařské a zubní pohotovosti? A čím je dnes aktuální hra Vernisáž Václava Havla?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pri schvaľovaní konsolidačného balíčka vláda sľubovala úspory v rádoch stoviek miliónov. Ak by však vláda chcela takto masívne šetriť, potrebovala by k tomu audity, ktoré by identifikovali možné úspory. Šéf slovenských auditorov ale o takejto objednávke od štátu nič nevie. Zatiaľ nevidieť žiadnu snahu, že by táto vláda reálne chcela šetriť, hovorí šéf Slovenskej komory auditorov Milan Mozolák. "Tahle země nevzkvétá." Pamätné novoročné slová prezidenta Václava Havla, ktoré vyslovil krátko po páde komunistického režimu a desaťročiach nefunkčnej totality. Slová "Táto krajina nevzkvéta" však môžeme vysloviť aj dnes, 36 rokov po Novembri 89. Slovensko nerozkvitá.Slovensko sa v rebríčku časopisu The Economist porovnávajúcom ekonomiky členských štátov OECD ocitlo na samom dne. poviete si, jedna lastovička leto nerobí, no táto krajina sa prepadáva na samý chvost štátov EÚ už prakticky vo všetkých merateľných parametroch.Po troch kolách vládnej konsolidácie, v rádoch miliárd, je rozpočtový deficit prakticky rovnako vysoký. No a napriek neustále sa zvyšujúcim daniam či odvodom sa kvalita i rozsah služieb štátu neustále zhoršuje. Mladé mozgy z krajiny utekajú, investori s príchodom váhajú, podnikateľom sa rastúce dane platiť nechce a úpadok zdravotníctva, školstva aj infraštruktúry - pripomeňme si aktuálne vlakové nešťastia, sa už nedá nijako zamaskovať.No a vládna koalícia? Tá sa namiesto budovania Slovenska - ako lepšieho miesta na život, radšej zaoberá sama sebou, vykonštruovanými pseudotémami a najmä, svojim vlastným pohodlím.Táto krajina nerozkvitá. Je december 2025 - predvečer 33. výročia vzniku Slovenskej republiky, a Slovensko nerozkvitá.My nevieme povedať, či viac ako 99 percent informácií od ekonomicky aktívnych subjektov je naozaj spoľahlivých a potom sa nemôžeme čudovať, že keď sa príjme akékoľvek opatrenie, tak sa míňa účinkom. A dôvod? Je postavené na nedostatočných informáciách. Dáta sú, ale nie sú využívané alebo sa kompetentní nimi neriadia, tvrdí Milan MozolákPrečo je to tak a čo s tým ešte vieme a chceme urobiť? Témy pre šéfa Slovenskej komory auditorov Milana Mozoláka. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pri schvaľovaní konsolidačného balíčka vláda sľubovala úspory v rádoch stoviek miliónov. Ak by však vláda chcela takto masívne šetriť, potrebovala by k tomu audity, ktoré by identifikovali možné úspory. Šéf slovenských audítorov ale o takejto objednávke od štátu nič nevie. Zatiaľ nevidieť žiadnu snahu, že by táto vláda reálne chcela šetriť, hovorí šéf Slovenskej komory audítorov Milan Mozolák. "Tahle země nevzkvétá." Pamätné novoročné slová prezidenta Václava Havla, ktoré vyslovil krátko po páde komunistického režimu a desaťročiach nefunkčnej totality. Slová "Táto krajina nevzkvéta" však môžeme vysloviť aj dnes, 36 rokov po Novembri 89. Slovensko nerozkvitá.Slovensko sa v rebríčku časopisu The Economist porovnávajúcom ekonomiky členských štátov OECD ocitlo na samom dne. poviete si, jedna lastovička leto nerobí, no táto krajina sa prepadáva na samý chvost štátov EÚ už prakticky vo všetkých merateľných parametroch.Po troch kolách vládnej konsolidácie, v rádoch miliárd, je rozpočtový deficit prakticky rovnako vysoký. No a napriek neustále sa zvyšujúcim daniam či odvodom sa kvalita i rozsah služieb štátu neustále zhoršuje. Mladé mozgy z krajiny utekajú, investori s príchodom váhajú, podnikateľom sa rastúce dane platiť nechce a úpadok zdravotníctva, školstva aj infraštruktúry - pripomeňme si aktuálne vlakové nešťastia, sa už nedá nijako zamaskovať.No a vládna koalícia? Tá sa namiesto budovania Slovenska - ako lepšieho miesta na život, radšej zaoberá sama sebou, vykonštruovanými pseudotémami a najmä, svojim vlastným pohodlím.Táto krajina nerozkvitá. Je december 2025 - predvečer 33. výročia vzniku Slovenskej republiky, a Slovensko nerozkvitá.My nevieme povedať, či viac ako 99 percent informácií od ekonomicky aktívnych subjektov je naozaj spoľahlivých a potom sa nemôžeme čudovať, že keď sa príjme akékoľvek opatrenie, tak sa míňa účinkom. A dôvod? Je postavené na nedostatočných informáciách. Dáta sú, ale nie sú využívané alebo sa kompetentní nimi neriadia, tvrdí Milan MozolákPrečo je to tak a čo s tým ešte vieme a chceme urobiť? Témy pre šéfa Slovenskej komory audítorov Milana Mozoláka. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

S amerikanisty Kryštofem Kozákem a Jakubem Lepšem o tom, jak Donald Trump posouvá hranice americké demokracie i kritiku Evropy. Moderuje Dominika Perlínová.Trump byl na svůj druhý prezidentský mandát připraven a hned v lednu začal měnit zajeté instituce od základů. Republikáni v Kongresu se raději vzdali své kontrolní funkce a i Nejvyšší soud nechtěl jít s prezidentem do přímého střetu. Ačkoliv zprávy z Ameriky v posledních měsících mohou působit děsivě, přiznali amerikanisti v debatě Respektu v Knihovně Václava Havla, že stále vidí i důvod k optimismu. Mimo jiné i proto, že se Trumpovi nedaří zlepšovat ekonomickou situaci. Diskusi s Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakubem Lepšem z University of New York moderovala Dominika Perlínová.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Společně tvoří tvůrčí duo Divadla Kozel ve fraku. Hrají pro dospělé, děti i mládež. „Máme touhu si vychovat diváky, kteří se budou vracet,“ vysvětlují ve Vizitce. Na pantomimě je podle nich krásné také to, že neexistuje učebnice, která by udávala, jak se má přesně dělat. „Každý má svůj vyjadřovací pantomimický prostředek.“ Kam se posunula moderní pantomima od té klasické? A jak se pracuje s jediným pantomimickým libretem Václava Havla? Ptá se Ondřej Cihlář.

Společně tvoří tvůrčí duo Divadla Kozel ve fraku. Hrají pro dospělé, děti i mládež. „Máme touhu si vychovat diváky, kteří se budou vracet,“ vysvětlují ve Vizitce. Na pantomimě je podle nich krásné také to, že neexistuje učebnice, která by udávala, jak se má přesně dělat. „Každý má svůj vyjadřovací pantomimický prostředek.“ Kam se posunula moderní pantomima od té klasické? A jak se pracuje s jediným pantomimickým libretem Václava Havla? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument… 

Dílo architekta Bořka Šípka se stalo tradičním místem vzpomínkových akcí konaných u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva v Plzni. Lavička Václava Havla se nachází v Šafaříkových sadech.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou. (Repríza)

Prvýkrát sme si ho všimli, keď sa stal terčom premiéra Fica. Pozornosť najsilnejšieho muža štátu si vyslúžil kritikou dekana právnickej fakulty Eduarda Burdu za jeho vyjadrenia o možnej zločineckej skupine na Špeciálnej prokuratúre, ktorá bola vtedy v oku vládnej koalície. Pre Roberta Fica to bol „nepodstatný študent s pubertálnymi vyrážkami... bez skúseností“.Po tom, ako aj napriek tomu zorganizoval verejnú diskusiu k téme, si ho všimli v susednom Česku, kde ho za príklad líderstva a pozitívny vplyv na spoločnosť vyznamenali cenou Madeleine Albrightovej, niekdajšej šéfky americkej diplomacie z čias Václava Havla.Všimli si nielen jeho hlas pri téme rušenia Špeciálnej prokuratúry, ale aj pomoc Ukrajine, za ktorou stojí.Študent práva, so skúsenosťou mládežníckej poradnej komisie NATO a najnovšie aj absolvent intenzívneho výcviku v rámci Národných obranných síl, čo je projekt Ficovho ministra obrany Roberta Kaliňáka.Čo motivuje mladých zapájať sa do programov na prípadnú obranu vlasti? Pozrieme sa na to s Marekom Janigom, ktorý je hosťom dnešného Ráno Nahlas.„Na čom sa už v tejto krajine zhodneme, ak nie na tom, že to, čo máme – demokraciu a akokoľvek pokulhávajúci právny štát – máme brániť,“ hovorí Janiga.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prvýkrát sme si ho všimli, keď sa stal terčom premiéra Fica. Pozornosť najsilnejšieho muža štátu si vyslúžil kritikou dekana právnickej fakulty Eduarda Burdu za jeho vyjadrenia o možnej zločineckej skupine na Špeciálnej prokuratúre, ktorá bola vtedy v oku vládnej koalície. Pre Roberta Fica to bol „nepodstatný študent s pubertálnymi vyrážkami... bez skúseností“.Po tom, ako aj napriek tomu zorganizoval verejnú diskusiu k téme, si ho všimli v susednom Česku, kde ho za príklad líderstva a pozitívny vplyv na spoločnosť vyznamenali cenou Madeleine Albrightovej, niekdajšej šéfky americkej diplomacie z čias Václava Havla.Všimli si nielen jeho hlas pri téme rušenia Špeciálnej prokuratúry, ale aj pomoc Ukrajine, za ktorou stojí.Študent práva, so skúsenosťou mládežníckej poradnej komisie NATO a najnovšie aj absolvent intenzívneho výcviku v rámci Národných obranných síl, čo je projekt Ficovho ministra obrany Roberta Kaliňáka.Čo motivuje mladých zapájať sa do programov na prípadnú obranu vlasti? Pozrieme sa na to s Marekom Janigom, ktorý je hosťom dnešného Ráno Nahlas.„Na čom sa už v tejto krajine zhodneme, ak nie na tom, že to, čo máme – demokraciu a akokoľvek pokulhávajúci právny štát – máme brániť,“ hovorí Janiga.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Česko čekají v roce 2027 zásadní potřebné reformy. Nebo zase ne? Trump proti Rusku. Vážně? Sny o zdanění bohatých končí dražším životem pro všechny. Potřebuje Česko vizionáře, nového Havla? Potřebovat ho bude, až zažije dlouhou, hlubokou krizi.

Server Seznam Zprávy se několika zajímavých lidí před volbami zeptal: „Jaká by měla být vize příštího Česka?“ a jestli nějakou vizi vůbec potřebujeme. Nejvíc mě zaujala odpověď Pavly Horákové, což je spisovatelka, která dostala ocenění Magnesia Litera za prózu, překladatelka a moderátorka. Odpověděla, že se společnosti „udržují pohromadě sdílenými příběhy – a ten náš tak trochu uvízl v minulosti“.

Česko čekají v roce 2027 zásadní potřebné reformy. Nebo zase ne? Trump proti Rusku. Vážně? Sny o zdanění bohatých končí dražším životem pro všechny. Potřebuje Česko vizionáře, nového Havla? Potřebovat ho bude, až zažije dlouhou, hlubokou krizi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Server Seznam Zprávy se několika zajímavých lidí před volbami zeptal: „Jaká by měla být vize příštího Česka?“ a jestli nějakou vizi vůbec potřebujeme. Nejvíc mě zaujala odpověď Pavly Horákové, což je spisovatelka, která dostala ocenění Magnesia Litera za prózu, překladatelka a moderátorka. Odpověděla, že se společnosti „udržují pohromadě sdílenými příběhy – a ten náš tak trochu uvízl v minulosti“. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Část druhého, skoro celý třetí a čtvrtý svazek Osudů dobrého vojáka Švejka, psané rukou Jaroslava Haška, objevila v literárním archivu kurátorka Helena Šebestová. Jak se tam dostaly? „Ten příběh, jak kolegyně vypráví, které zákruty se musely odehrát, aby to bylo před námi, v sobě má něco mezi Jaroslavem Haškem, Václavem Havlem a jinou absurditou,“ komentuje historik Michal Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví. Jak nalezené dílo představí veřejnosti?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

John Bok se rval, když bránil mladší spolužáky, vysmrkal se do pionýrského šátku a jeho oblíbeným způsobem boje jsou hladovky. Dodnes obdivuje odvahu veřejnosti i politiků a vadí mu, když ji kolem sebe nevidí. „Vede to k degeneraci politiky,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus spoluzakladatel spolku Šalamoun, bývalý disident a šéf první ochranky Václava Havla. „Vede to k tomu, že lidé potom už ničemu nevěří.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je tady další epizoda letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Dnes o zvířatech, které politici využívají v kampani.O Češích se říká, že jsou národem pejskařů, takže přirozeně i politici často využívají psy v kampaních pro zvýšení své líbivosti. Sázejí na to, že se svým psem mohou působit mnohem lidštěji.Přeborníkem v zapojení zvířat do kampaně je Andrej Babiš, lídr ANO. Ostatně nejrůznější živočichy musí mít rád, vždyť kvůli nim si postavil Čapí hnízdo. Jak kdysi řekl, nebavilo ho stát obrovskou frontu u krmení koz v zoo, tak si řekl, že si udělá vlastní.Výčet Babišových psů, jež v uplynulých letech ukazoval na svých sítích, je dlouhý: red roy pudl Gigi, belgický krátkosrstý ovčák maliňák Sharp, německý ovčák Tango, retrívr Ella, málem i obyčejný jezevčík Lojza z útulku…Občas lídr ANO natočí videa nejen se psy - třeba na své farmě s divokým prasetem Růžou. Prý je nenáročná, protože ji stačí podrbat hráběmi a chrochtá blahem. Jindy si zase v kanceláři povídá s kohoutem Silverem, který prý nemá rád ukrajinské obilí, protože je „kontaminované a ničí naše české zemědělství“.Zvíře patří i na Pražský hrad. Za Václava Havla tam po chodbách nejprve pobíhala kříženka Ďula, později německá boxerka Sugar. Klausovi psa neměli, možná je to málo pravicová záliba. Až Zemanovi si pak na Hrad přivedli Darcy, fenku zlatého retrívra, která se ovšem znelíbila tím, že údajně shrnula koberec, o nějž hlava státu zakopla a poranila si koleno.Současný prezident Petr Pavel tuhle psí tradici zbořil a vsadil překvapivě na kočku. Micka se společně s flanelovou košilí stala symbolem jeho kampaně. Pavlovi ji našli v zimě ve křoví jako mrznoucí kotě, když pod Řípem venčili svého psa Boba.Asi neznámějším politickým zvířetem je dnes ovšem Betyna, fenka erdelteriéra, s níž všude chodí první místopředseda ANO Karel Havlíček. Začalo to nenápadně - bral ji sebou jen na víkendové výlety vlakem, ale dnes už rozdává její fotky, má její obrázek na autě, vodí ji s sebou na rozhovory do televizních a podcastových studií. A chlubí se, že Betyna už má vyšší preference než KDU-ČSL.Kde končí Babišovi psi? Je kočka levicová? A jaké zvíře byste chtěli být v příštím životě? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a vyberte v anketě zvířecího vítěze voleb!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Francouzský Avignon se pravidelně každé léto mění v jednu velkou divadelní scénu. Kdysi papežské město totiž o prázdninách hostí mezinárodní divadelní festival. Jaká představení dovezly na jih Francie české umělecké skupiny? A jak ve městě rezonuje jméno bývalého českého dramatika a prezidenta Václava Havla?

Celý díl najdete na našem Patreonu.Letního klidu jsme se rozhodli využít pro nadčasový díl o prezidentství, tak jak ho definovali Václavové Havel & Klaus. Pozvání přijali mluvčí a poradce Václava Havla, Michael Žantovský a prezidentský kancléř Václava Klause, Jiří Weigl. Moderátorskou židli Michala Půra velmi výjimečně obsadil Vladimír Mlynář.Skrze historii jsme se dostali i k velmi aktuálním až ústavním otázkám, zda prezident může odmítnout jmenovat ministry, co má dělat, když má odlišný názor než 90 % společnosti. Probrali jsme i jak technicky funguje chod kanceláře.Dejte nám do komentářů vědět, jak vás díl bavil. Ihned po nahrávání nás napadlo pokračování, které by šlo více v osobní rovině a reflektovalo by zlomové okamžiky vztahu VH a VK. Než se do toho pustíme, zajímá nás, zda o to stojíte.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

Jaké hodnoty dnešní Česko, Evropa i celý svět potřebují nejvíce? Jak můžeme my všichni přispět tomu, aby demokracie nešla do kopru? A jak neztrácet naději i v těžkých časech? Hostem dalšího dílu Deep Talks byl ekonom Tomáš Sedláček. Tomáš napsal jednu z nejprodávanějších českých knih na světě, Ekonomii dobra a zla, a stal se také novým ředitelem Knihovny Václava Havla.

Ako sa zmenil svet od odchodu Václava Havla? Sú dnešné výzvy svojou váhou porovnateľné s rokom 1989? Udrží sa spojenectvo Európy a Ameriky? Skončí Putin v histórii ako porazený? Prežije Európa svoju krízu posilnená? Hosť: - Michael Žantovský, diplomat, bývalý hovorca Václava Havla