Podcasts about havla

Ladislav Špaček byl deset let mluvčím prezidenta Václava Havla. Díky tomu projel doslova celý svět a na vlastní kůži zažil rozdílné kultury a samozřejmě také stolování.

Co brání tomu, aby se EU dohodla na další finanční pomoci Ukrajině? Jak budou od Nového roku fungovat lékařské a zubní pohotovosti? A čím je dnes aktuální hra Vernisáž Václava Havla?

Co brání tomu, aby se EU dohodla na další finanční pomoci Ukrajině? Jak budou od Nového roku fungovat lékařské a zubní pohotovosti? A čím je dnes aktuální hra Vernisáž Václava Havla?

Co brání tomu, aby se EU dohodla na další finanční pomoci Ukrajině? Jak budou od Nového roku fungovat lékařské a zubní pohotovosti? A čím je dnes aktuální hra Vernisáž Václava Havla?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pri schvaľovaní konsolidačného balíčka vláda sľubovala úspory v rádoch stoviek miliónov. Ak by však vláda chcela takto masívne šetriť, potrebovala by k tomu audity, ktoré by identifikovali možné úspory. Šéf slovenských auditorov ale o takejto objednávke od štátu nič nevie. Zatiaľ nevidieť žiadnu snahu, že by táto vláda reálne chcela šetriť, hovorí šéf Slovenskej komory auditorov Milan Mozolák. "Tahle země nevzkvétá." Pamätné novoročné slová prezidenta Václava Havla, ktoré vyslovil krátko po páde komunistického režimu a desaťročiach nefunkčnej totality. Slová "Táto krajina nevzkvéta" však môžeme vysloviť aj dnes, 36 rokov po Novembri 89. Slovensko nerozkvitá.Slovensko sa v rebríčku časopisu The Economist porovnávajúcom ekonomiky členských štátov OECD ocitlo na samom dne. poviete si, jedna lastovička leto nerobí, no táto krajina sa prepadáva na samý chvost štátov EÚ už prakticky vo všetkých merateľných parametroch.Po troch kolách vládnej konsolidácie, v rádoch miliárd, je rozpočtový deficit prakticky rovnako vysoký. No a napriek neustále sa zvyšujúcim daniam či odvodom sa kvalita i rozsah služieb štátu neustále zhoršuje. Mladé mozgy z krajiny utekajú, investori s príchodom váhajú, podnikateľom sa rastúce dane platiť nechce a úpadok zdravotníctva, školstva aj infraštruktúry - pripomeňme si aktuálne vlakové nešťastia, sa už nedá nijako zamaskovať.No a vládna koalícia? Tá sa namiesto budovania Slovenska - ako lepšieho miesta na život, radšej zaoberá sama sebou, vykonštruovanými pseudotémami a najmä, svojim vlastným pohodlím.Táto krajina nerozkvitá. Je december 2025 - predvečer 33. výročia vzniku Slovenskej republiky, a Slovensko nerozkvitá.My nevieme povedať, či viac ako 99 percent informácií od ekonomicky aktívnych subjektov je naozaj spoľahlivých a potom sa nemôžeme čudovať, že keď sa príjme akékoľvek opatrenie, tak sa míňa účinkom. A dôvod? Je postavené na nedostatočných informáciách. Dáta sú, ale nie sú využívané alebo sa kompetentní nimi neriadia, tvrdí Milan MozolákPrečo je to tak a čo s tým ešte vieme a chceme urobiť? Témy pre šéfa Slovenskej komory auditorov Milana Mozoláka. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pri schvaľovaní konsolidačného balíčka vláda sľubovala úspory v rádoch stoviek miliónov. Ak by však vláda chcela takto masívne šetriť, potrebovala by k tomu audity, ktoré by identifikovali možné úspory. Šéf slovenských audítorov ale o takejto objednávke od štátu nič nevie. Zatiaľ nevidieť žiadnu snahu, že by táto vláda reálne chcela šetriť, hovorí šéf Slovenskej komory audítorov Milan Mozolák. "Tahle země nevzkvétá." Pamätné novoročné slová prezidenta Václava Havla, ktoré vyslovil krátko po páde komunistického režimu a desaťročiach nefunkčnej totality. Slová "Táto krajina nevzkvéta" však môžeme vysloviť aj dnes, 36 rokov po Novembri 89. Slovensko nerozkvitá.Slovensko sa v rebríčku časopisu The Economist porovnávajúcom ekonomiky členských štátov OECD ocitlo na samom dne. poviete si, jedna lastovička leto nerobí, no táto krajina sa prepadáva na samý chvost štátov EÚ už prakticky vo všetkých merateľných parametroch.Po troch kolách vládnej konsolidácie, v rádoch miliárd, je rozpočtový deficit prakticky rovnako vysoký. No a napriek neustále sa zvyšujúcim daniam či odvodom sa kvalita i rozsah služieb štátu neustále zhoršuje. Mladé mozgy z krajiny utekajú, investori s príchodom váhajú, podnikateľom sa rastúce dane platiť nechce a úpadok zdravotníctva, školstva aj infraštruktúry - pripomeňme si aktuálne vlakové nešťastia, sa už nedá nijako zamaskovať.No a vládna koalícia? Tá sa namiesto budovania Slovenska - ako lepšieho miesta na život, radšej zaoberá sama sebou, vykonštruovanými pseudotémami a najmä, svojim vlastným pohodlím.Táto krajina nerozkvitá. Je december 2025 - predvečer 33. výročia vzniku Slovenskej republiky, a Slovensko nerozkvitá.My nevieme povedať, či viac ako 99 percent informácií od ekonomicky aktívnych subjektov je naozaj spoľahlivých a potom sa nemôžeme čudovať, že keď sa príjme akékoľvek opatrenie, tak sa míňa účinkom. A dôvod? Je postavené na nedostatočných informáciách. Dáta sú, ale nie sú využívané alebo sa kompetentní nimi neriadia, tvrdí Milan MozolákPrečo je to tak a čo s tým ešte vieme a chceme urobiť? Témy pre šéfa Slovenskej komory audítorov Milana Mozoláka. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

S amerikanisty Kryštofem Kozákem a Jakubem Lepšem o tom, jak Donald Trump posouvá hranice americké demokracie i kritiku Evropy. Moderuje Dominika Perlínová.Trump byl na svůj druhý prezidentský mandát připraven a hned v lednu začal měnit zajeté instituce od základů. Republikáni v Kongresu se raději vzdali své kontrolní funkce a i Nejvyšší soud nechtěl jít s prezidentem do přímého střetu. Ačkoliv zprávy z Ameriky v posledních měsících mohou působit děsivě, přiznali amerikanisti v debatě Respektu v Knihovně Václava Havla, že stále vidí i důvod k optimismu. Mimo jiné i proto, že se Trumpovi nedaří zlepšovat ekonomickou situaci. Diskusi s Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakubem Lepšem z University of New York moderovala Dominika Perlínová.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Společně tvoří tvůrčí duo Divadla Kozel ve fraku. Hrají pro dospělé, děti i mládež. „Máme touhu si vychovat diváky, kteří se budou vracet,“ vysvětlují ve Vizitce. Na pantomimě je podle nich krásné také to, že neexistuje učebnice, která by udávala, jak se má přesně dělat. „Každý má svůj vyjadřovací pantomimický prostředek.“ Kam se posunula moderní pantomima od té klasické? A jak se pracuje s jediným pantomimickým libretem Václava Havla? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Společně tvoří tvůrčí duo Divadla Kozel ve fraku. Hrají pro dospělé, děti i mládež. „Máme touhu si vychovat diváky, kteří se budou vracet,“ vysvětlují ve Vizitce. Na pantomimě je podle nich krásné také to, že neexistuje učebnice, která by udávala, jak se má přesně dělat. „Každý má svůj vyjadřovací pantomimický prostředek.“ Kam se posunula moderní pantomima od té klasické? A jak se pracuje s jediným pantomimickým libretem Václava Havla? Ptá se Ondřej Cihlář.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

Ve Studiu Alarm probrali Jan Bělíček, Karel Veselý a Standa Biler nedávný 17. listopad. Jedním z nejbizarnějších výjevů byla procházka Filipa Turka rozvášeněným davem, kde dokonce vyhrožoval, že někomu zahajluje do ksichtu. Spolu s ním soupeří o první místo ekonom Tomáš Sedláček, který vystoupil jako první z řečníků na Staroměstském náměstí v roli ředitele Knihovny Václava Havla. Vystřihl si patetický a naprosto prázdný projev, v němž do omrzení vršil fráze o smyslu a pravdě a lásce. Hosté se také pobavili o nových výzvách, kdy tou hlavní je ovládnutí země partou miliardářů.

To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument… 

Den boje za svobodu a demokracii připomněl události 17. listopadu z let 1939 a 1989. Na mnoha místech se lidi sešli na vzpomínkových akcích. Třeba park Václava Havla v Litoměřicích se pro pondělní odpoledne proměnil v korzo.

Dílo architekta Bořka Šípka se stalo tradičním místem vzpomínkových akcí konaných u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva v Plzni. Lavička Václava Havla se nachází v Šafaříkových sadech.

Dílo architekta Bořka Šípka se stalo tradičním místem vzpomínkových akcí konaných u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva v Plzni. Lavička Václava Havla se nachází v Šafaříkových sadech.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dnešní nábřeží Václava Havla v Pardubicích totiž neslouží k procházkám, jak jsou lidé u řek zvyklí, i když přímo navazuje na zámecký park, ale je tam pouze parkoviště.

Herec mosteckého městského divadla Marcel Rošetzký je v užší nominaci na cenu Thálie za svůj mimořádný výkon v roli Sládka v inscenaci Audience Václava Havla.

Herec mosteckého městského divadla Marcel Rošetzký je v užší nominaci na cenu Thálie za svůj mimořádný výkon v roli Sládka v inscenaci Audience Václava Havla.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

Ještě za I. světové války jsme snili o slovanské federaci, ve které by Rusko hrálo dominantní roli.Slavjanofilství mělo v druhé polovině 19. století mezi Čechy velké příznivce. Ovšem zájem českých politiků o Rusko závisel na tom, jak se jim dařilo prosazovat své politické zájmy v rámci Rakouska-Uherska. Dá se najít určitá analogie s dneškem, jen si místo Rakouska-Uherska musíme dosadit Evropskou unii.Později se z panslavismu vyčlenilo takzvané novoslovanství, jehož představitelem byl známý český politik Karel Kramář. Za první světové války vydal Karel Kramář dokument známý jako Slovanská ústava, kde popsal fungování eventuálního všeslovanského státu. Měla to být taková slovanská federace, která by vznikla by fungovala pod patronací Ruska a ruština by v ní byla hlavním jazykem.Také vznik československých legií v Rusku by byl těžko myslitelný bez silných slavjanofilských tendencí. V roce 1914 totiž nebylo vyloučené, že Rusové postoupí až do českých zemí, vždyť v září 1914 byli už v Haliči. Interpretace, že I. světová válka je válkou mezi Germány a Slovany, byla dost oblíbená.Velký růst proruských emocí nastal po II. světové válce, kdy byli politici i veřejnost ovlivněni údajnou mnichovskou zradou Západu a nejen prezident Beneš byl přesvědčen, že Sovětský svaz se bude demokratizovat. Toto nadšení trvalo víceméně až to srpnové okupace v roce 1968.Po roce 1989 se vztah k Rusku měnil s prezidenty. Václav Klaus a Miloš Zeman - na rozdíl od Václava Havla - přestali akcentovat Rusko jako riziko. Po vpádu Rusů na Krym a pak na Ukrajinu nastala změna. Podle průzkumu z března 2025 souhlasí 47 % občanů s kroky vlády na podporu Ukrajiny, třetina s nimi nesouhlasí a necelá pětina se nepřiklonila ani k jedné z možností. Lze shrnout, že Rusko svůj kredit, který si vybudovalo u české společnosti od roku 1800 do roku1945 dokázalo dokonale promrhat.

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou. (Repríza)

Prvýkrát sme si ho všimli, keď sa stal terčom premiéra Fica. Pozornosť najsilnejšieho muža štátu si vyslúžil kritikou dekana právnickej fakulty Eduarda Burdu za jeho vyjadrenia o možnej zločineckej skupine na Špeciálnej prokuratúre, ktorá bola vtedy v oku vládnej koalície. Pre Roberta Fica to bol „nepodstatný študent s pubertálnymi vyrážkami... bez skúseností“.Po tom, ako aj napriek tomu zorganizoval verejnú diskusiu k téme, si ho všimli v susednom Česku, kde ho za príklad líderstva a pozitívny vplyv na spoločnosť vyznamenali cenou Madeleine Albrightovej, niekdajšej šéfky americkej diplomacie z čias Václava Havla.Všimli si nielen jeho hlas pri téme rušenia Špeciálnej prokuratúry, ale aj pomoc Ukrajine, za ktorou stojí.Študent práva, so skúsenosťou mládežníckej poradnej komisie NATO a najnovšie aj absolvent intenzívneho výcviku v rámci Národných obranných síl, čo je projekt Ficovho ministra obrany Roberta Kaliňáka.Čo motivuje mladých zapájať sa do programov na prípadnú obranu vlasti? Pozrieme sa na to s Marekom Janigom, ktorý je hosťom dnešného Ráno Nahlas.„Na čom sa už v tejto krajine zhodneme, ak nie na tom, že to, čo máme – demokraciu a akokoľvek pokulhávajúci právny štát – máme brániť,“ hovorí Janiga.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prvýkrát sme si ho všimli, keď sa stal terčom premiéra Fica. Pozornosť najsilnejšieho muža štátu si vyslúžil kritikou dekana právnickej fakulty Eduarda Burdu za jeho vyjadrenia o možnej zločineckej skupine na Špeciálnej prokuratúre, ktorá bola vtedy v oku vládnej koalície. Pre Roberta Fica to bol „nepodstatný študent s pubertálnymi vyrážkami... bez skúseností“.Po tom, ako aj napriek tomu zorganizoval verejnú diskusiu k téme, si ho všimli v susednom Česku, kde ho za príklad líderstva a pozitívny vplyv na spoločnosť vyznamenali cenou Madeleine Albrightovej, niekdajšej šéfky americkej diplomacie z čias Václava Havla.Všimli si nielen jeho hlas pri téme rušenia Špeciálnej prokuratúry, ale aj pomoc Ukrajine, za ktorou stojí.Študent práva, so skúsenosťou mládežníckej poradnej komisie NATO a najnovšie aj absolvent intenzívneho výcviku v rámci Národných obranných síl, čo je projekt Ficovho ministra obrany Roberta Kaliňáka.Čo motivuje mladých zapájať sa do programov na prípadnú obranu vlasti? Pozrieme sa na to s Marekom Janigom, ktorý je hosťom dnešného Ráno Nahlas.„Na čom sa už v tejto krajine zhodneme, ak nie na tom, že to, čo máme – demokraciu a akokoľvek pokulhávajúci právny štát – máme brániť,“ hovorí Janiga.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Teď jde o Česko,“ zní předvolební kampaň koalice Spolu, která ve svých videoklipech ukazuje rozčílené hulákající lidi, kteří působí až nebezpečně. „Tihle rozhodnou za tebe,“ sděluje video s hrozivým hudebním podkresem. Ukazuje spoluobčanky a spoluobčany, kterým bojovnice za demokracii Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN, říká „užiteční idioti“ nebo „dezoláti“. Takzvaný „demokratický blok“ se před volbami opět snaží mobilizovat voliče a voličky na tom, že je třeba naši demokracii uchránit od komunismu, Ruska, fašismu, a tak dále. V zoufalé snaze udržet se u moci tak vykresluje snad polovinu populace České republiky jako nebezpečí. Je taková strategie slučitelná s demokratickou debatou? A žijeme dnes vůbec v demokracii? Mají opravdu všichni lidi možnost o své budoucnosti reálně rozhodovat? V novém dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají také o tom, co se skrývá za iniciativami Jsme mistři a Štít demokracie. Jaké peníze do těchto kampaní proudí a kdo má na udržení statu quo reálný zájem. Demokratický jedi a dubajský prorok Petr Ludwig, který freneticky sdílí AI obrázky a statistiky o tom, kolik lidí vidělo jeho status, má nově po boku Tonyho Pášmu, který zase sází na citace z Pelíšků a tričko I love volby. Štít demokracie pak doplňuje strategické partnerství s Knihovnou Václava Havla. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Česko čekají v roce 2027 zásadní potřebné reformy. Nebo zase ne? Trump proti Rusku. Vážně? Sny o zdanění bohatých končí dražším životem pro všechny. Potřebuje Česko vizionáře, nového Havla? Potřebovat ho bude, až zažije dlouhou, hlubokou krizi.

Server Seznam Zprávy se několika zajímavých lidí před volbami zeptal: „Jaká by měla být vize příštího Česka?“ a jestli nějakou vizi vůbec potřebujeme. Nejvíc mě zaujala odpověď Pavly Horákové, což je spisovatelka, která dostala ocenění Magnesia Litera za prózu, překladatelka a moderátorka. Odpověděla, že se společnosti „udržují pohromadě sdílenými příběhy – a ten náš tak trochu uvízl v minulosti“.

Česko čekají v roce 2027 zásadní potřebné reformy. Nebo zase ne? Trump proti Rusku. Vážně? Sny o zdanění bohatých končí dražším životem pro všechny. Potřebuje Česko vizionáře, nového Havla? Potřebovat ho bude, až zažije dlouhou, hlubokou krizi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Server Seznam Zprávy se několika zajímavých lidí před volbami zeptal: „Jaká by měla být vize příštího Česka?“ a jestli nějakou vizi vůbec potřebujeme. Nejvíc mě zaujala odpověď Pavly Horákové, což je spisovatelka, která dostala ocenění Magnesia Litera za prózu, překladatelka a moderátorka. Odpověděla, že se společnosti „udržují pohromadě sdílenými příběhy – a ten náš tak trochu uvízl v minulosti“. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Část druhého, skoro celý třetí a čtvrtý svazek Osudů dobrého vojáka Švejka, psané rukou Jaroslava Haška, objevila v literárním archivu kurátorka Helena Šebestová. Jak se tam dostaly? „Ten příběh, jak kolegyně vypráví, které zákruty se musely odehrát, aby to bylo před námi, v sobě má něco mezi Jaroslavem Haškem, Václavem Havlem a jinou absurditou,“ komentuje historik Michal Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví. Jak nalezené dílo představí veřejnosti?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

John Bok se rval, když bránil mladší spolužáky, vysmrkal se do pionýrského šátku a jeho oblíbeným způsobem boje jsou hladovky. Dodnes obdivuje odvahu veřejnosti i politiků a vadí mu, když ji kolem sebe nevidí. „Vede to k degeneraci politiky,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus spoluzakladatel spolku Šalamoun, bývalý disident a šéf první ochranky Václava Havla. „Vede to k tomu, že lidé potom už ničemu nevěří.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se Janek Rubeš rozhodl odhalovat nešvary nebo turistické pasti a pomáhat tak návštěvníkům Prahy? Je podmínkou úspěšnosti videa dobře odvyprávěný příběh? V jakých situacích používají Kluci z Prahy skrytou kameru nebo skrytý mikrofon? Co mají společného zámečky lásky, které turisté věší na pražské památky, a zvon Jan Nepomucký v kostele sv. Havla? Co mu udělalo ještě větší radost, než ocenění, která za svoji práci získal? Proč stojí zato jít pěšky přes Nuselský most?

Je tady další epizoda letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Dnes o zvířatech, které politici využívají v kampani.O Češích se říká, že jsou národem pejskařů, takže přirozeně i politici často využívají psy v kampaních pro zvýšení své líbivosti. Sázejí na to, že se svým psem mohou působit mnohem lidštěji.Přeborníkem v zapojení zvířat do kampaně je Andrej Babiš, lídr ANO. Ostatně nejrůznější živočichy musí mít rád, vždyť kvůli nim si postavil Čapí hnízdo. Jak kdysi řekl, nebavilo ho stát obrovskou frontu u krmení koz v zoo, tak si řekl, že si udělá vlastní.Výčet Babišových psů, jež v uplynulých letech ukazoval na svých sítích, je dlouhý: red roy pudl Gigi, belgický krátkosrstý ovčák maliňák Sharp, německý ovčák Tango, retrívr Ella, málem i obyčejný jezevčík Lojza z útulku…Občas lídr ANO natočí videa nejen se psy - třeba na své farmě s divokým prasetem Růžou. Prý je nenáročná, protože ji stačí podrbat hráběmi a chrochtá blahem. Jindy si zase v kanceláři povídá s kohoutem Silverem, který prý nemá rád ukrajinské obilí, protože je „kontaminované a ničí naše české zemědělství“.Zvíře patří i na Pražský hrad. Za Václava Havla tam po chodbách nejprve pobíhala kříženka Ďula, později německá boxerka Sugar. Klausovi psa neměli, možná je to málo pravicová záliba. Až Zemanovi si pak na Hrad přivedli Darcy, fenku zlatého retrívra, která se ovšem znelíbila tím, že údajně shrnula koberec, o nějž hlava státu zakopla a poranila si koleno.Současný prezident Petr Pavel tuhle psí tradici zbořil a vsadil překvapivě na kočku. Micka se společně s flanelovou košilí stala symbolem jeho kampaně. Pavlovi ji našli v zimě ve křoví jako mrznoucí kotě, když pod Řípem venčili svého psa Boba.Asi neznámějším politickým zvířetem je dnes ovšem Betyna, fenka erdelteriéra, s níž všude chodí první místopředseda ANO Karel Havlíček. Začalo to nenápadně - bral ji sebou jen na víkendové výlety vlakem, ale dnes už rozdává její fotky, má její obrázek na autě, vodí ji s sebou na rozhovory do televizních a podcastových studií. A chlubí se, že Betyna už má vyšší preference než KDU-ČSL.Kde končí Babišovi psi? Je kočka levicová? A jaké zvíře byste chtěli být v příštím životě? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a vyberte v anketě zvířecího vítěze voleb!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Francouzský Avignon se pravidelně každé léto mění v jednu velkou divadelní scénu. Kdysi papežské město totiž o prázdninách hostí mezinárodní divadelní festival. Jaká představení dovezly na jih Francie české umělecké skupiny? A jak ve městě rezonuje jméno bývalého českého dramatika a prezidenta Václava Havla?

Francouzský Avignon se pravidelně každé léto mění v jednu velkou divadelní scénu. Kdysi papežské město totiž o prázdninách hostí mezinárodní divadelní festival. Jaká představení dovezly na jih Francie české umělecké skupiny? A jak ve městě rezonuje jméno bývalého českého dramatika a prezidenta Václava Havla?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co znamená válka pro lidskou mysl a duši? Jak se žije v realitě plné hrozeb, bolestných ztrát a traumat, která přetrvávají ještě dlouho po návratu z bojů? Z válečných konfliktů se nevracejí jen těla, ale také zlomené duše.Tento problém se týká všech zasažených válkou, bez ohledu na to, na které straně konfliktu stáli. Co prožívají vojáci a civilisté nejen na Ukrajině, ale i v Rusku? Jakou stopu zanechává válka v jejich životech, rodinách i komunitách?O tom, co válka způsobuje lidské psychice a jak se s tím může vyrovnat moderní věda, odborná pomoc i mezilidská solidarita, jsme diskutovali v Knihovně Václava Havla. Východiskem debaty byla odborná publikace „Neviditelné rány“.Debatoval jsem s těmito hosty:Jiří Horáček, psychiatr a neurovědec,Olena Dolhova, vedoucí psycholožka agentury AMIGA, z.s.,Dinara Akhmetova, koordinátorka agentury AMIGA, z.s.Jiří Pasz, editor publikace a facilitátor rozhovorů s ukrajinskými odborníky v terénu.Odkazy:Publikace Neviditelné rány - https://www.demas.cz/wp-content/uploads/2025/03/neviditelne-rany-fin.pdf00:00 Válka se propisuje do života všech.05:34 Co s člověkem dělá každodenní ohrožení života?12:22 Pocit urgence pomáhat.17:47 Jak válku prožívají uprchlíci žijící v Čechách?28:18 Co je a co není trauma.41:04 Válka na vlastní kůži.55:11 Léčení PTSD pomocí psychedelik.01:02:41 Jak se daří lidem pomáhat?01:14:55 Transformace myšlení po historickém zatížení.01:22:54 Hrdinství a odvaha.01:39:49 Inspirujme se a najděme v sobě hrdinu.01:44:11 První pomozte sobě, pak pomáhejte druhým.01:47:29 Zvyšujte si práh zranitelnosti.01:48:54 Helped people help people.01:51:48 Vliv násilné ukrajinizace společnosti na duševní zdraví.02:05:48 Každá negativní událost není trauma.Support the show

Celý díl najdete na našem Patreonu.Letního klidu jsme se rozhodli využít pro nadčasový díl o prezidentství, tak jak ho definovali Václavové Havel & Klaus. Pozvání přijali mluvčí a poradce Václava Havla, Michael Žantovský a prezidentský kancléř Václava Klause, Jiří Weigl. Moderátorskou židli Michala Půra velmi výjimečně obsadil Vladimír Mlynář.Skrze historii jsme se dostali i k velmi aktuálním až ústavním otázkám, zda prezident může odmítnout jmenovat ministry, co má dělat, když má odlišný názor než 90 % společnosti. Probrali jsme i jak technicky funguje chod kanceláře.Dejte nám do komentářů vědět, jak vás díl bavil. Ihned po nahrávání nás napadlo pokračování, které by šlo více v osobní rovině a reflektovalo by zlomové okamžiky vztahu VH a VK. Než se do toho pustíme, zajímá nás, zda o to stojíte.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

Jaké hodnoty dnešní Česko, Evropa i celý svět potřebují nejvíce? Jak můžeme my všichni přispět tomu, aby demokracie nešla do kopru? A jak neztrácet naději i v těžkých časech? Hostem dalšího dílu Deep Talks byl ekonom Tomáš Sedláček. Tomáš napsal jednu z nejprodávanějších českých knih na světě, Ekonomii dobra a zla, a stal se také novým ředitelem Knihovny Václava Havla.

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

Ako sa zmenil svet od odchodu Václava Havla? Sú dnešné výzvy svojou váhou porovnateľné s rokom 1989? Udrží sa spojenectvo Európy a Ameriky? Skončí Putin v histórii ako porazený? Prežije Európa svoju krízu posilnená? Hosť: - Michael Žantovský, diplomat, bývalý hovorca Václava Havla

Naposled jsem s Jiřím Bartoškou hovořil na přelomu roku, když jsme s Dášou Havlovou, rozenou Veškrnovou a jeho spolužačkou z JAMU, usoudili, že by právě on, jako starý kamarád Václava Havla, byl nejlepším jeho interpretem.

Začátkem roku 1990, tedy po zvolení disidenta Václava Havla prvním a posledním prezidentem Československa, došlo i na vznik úplně nových politických stran. A že jich bylo. „Někdy v únoru 1990 byly od ministerstva vnitra vyhrazeny dokonce dva víkendy, kdy se mohly nové politické subjekty registrovat,“ vzpomíná novinář a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v bonusu cyklu Devadesátky.

Možná to byla jen náhoda, možná symbol. Přesně čtvrt roku po 17. listopadu se z pražské ranveje odlepily dva vládní iljušiny a pořád ještě novopečený prezident Václav Havel se spolu s premiérem, ministrem zahraničí, ministrem financí, hospodářství a dalších klíčových resortů nebo s mračnem novinářů a přátel vydal na svou nejslavnější cestu. Cílem byly Spojené státy, s mezipřistáním na Islandu a v Kanadě.

Byly to první svobodné volby po víc jak půl století! Proběhly ve dnech 8. a 9. června 1990 a ti, kdo je zažili, dodnes pamatují euforii, která je provázela. Pro mnohé z nás to byly vůbec první svobodné volby v životě. I v tak hektickém období ale lidé prožívali své každodenní starosti i radosti, obavy a naděje.