Podcasts about havla

„Jsem v posledních dnech podezírán z toho, že dělám kampaň Občanskému fóru a že se to nehodí pro nadstranického prezidenta. Ale já dělám kampaň slušným lidem, pravdě, demokracii a svobodě.“ Slova Václava Havla z mítinku v Litoměřicích z května 1990 vypovídají o atmosféře předvolební kampaně před prvními svobodnými volbami od roku 1946 možná stejně jako rozsáhlé politologické studie.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naposled jsem s Jiřím Bartoškou hovořil na přelomu roku, když jsme s Dášou Havlovou, rozenou Veškrnovou a jeho spolužačkou z JAMU, usoudili, že by právě on, jako starý kamarád Václava Havla, byl nejlepším jeho interpretem.

Naposled jsem s Jiřím Bartoškou hovořil na přelomu roku, když jsme s Dášou Havlovou, rozenou Veškrnovou a jeho spolužačkou z JAMU, usoudili, že by právě on, jako starý kamarád Václava Havla, byl nejlepším jeho interpretem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pražské Letiště Václava Havla letos míří k rekordním číslům. Plánuje, že za celý rok odbaví téměř 18 a půl milionu cestujících, což by bylo ještě o 600 tisíc více než v dosud nejrušnějším roce 2019. Už tehdy ale bylo letiště během hlavní letní sezony na hraně svých kapacit. Jestli se něco od té doby změnilo a prázdninový provoz bude plynulejší, nejen na to v Ranním brífinku odpovídá reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pražské Letiště Václava Havla letos míří k rekordním číslům. Plánuje, že za celý rok odbaví téměř 18 a půl milionu cestujících, což by bylo ještě o 600 tisíc více než v dosud nejrušnějším roce 2019. Už tehdy ale bylo letiště během hlavní letní sezony na hraně svých kapacit. Jestli se něco od té doby změnilo a prázdninový provoz bude plynulejší, nejen na to v Ranním brífinku odpovídá reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

Vance má něco z mladého Václava Havla. Především schopnost iritovat staré struktury nabouráváním ustálených stereotypů, má jeho idealismus a jeho charisma. 21.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Jak má vypadat prostor kolem kostela svatého Havla? To je otázka, na kterou hledá odpověď vedení Rychnova nad Kněžnou spolu s odborníky a veřejností. Právě obyvatelé nebo místní podnikatelé se mohli ke studii vyjádřit na veřejném představení projektu.

Letiště Václava Havla začalo s modernizací hlavní dráhy, která potrvá až do poloviny srpna. Během tohoto období dráha zůstává uzavřena a dojde k 15 stavebním a technologickým projektům. Nejen o tom mluvila v pořadu K věci ředitelka komunikace a marketingu Letiště Praha Eva Krejčí.

Letiště Václava Havla začalo s modernizací hlavní dráhy, která potrvá až do poloviny srpna. Během tohoto období dráha zůstává uzavřena a dojde k 15 stavebním a technologickým projektům. Nejen o tom mluvila v pořadu K věci ředitelka komunikace a marketingu Letiště Praha Eva Krejčí.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pětačtyřicet vteřin od vyhlášení poplachu trvá, než hasiči na Letišti Václava Havla naskáčou do vozidel připraveni k zásahu. „Naše taktika je umístit vozidla a začít hasebním zásahem tak, aby vznikla úniková cesta a lidé se dostali bezpečně z letadla ven, daleko od letadla. A my potom dohašujeme,“ popisuje Pavel Hošek, velitel Hasičského záchranného sboru Letiště Praha. Jaké nejtěžší zásahy za desítky let služby pamatuje? A jakou techniku mají letištní hasiči k dispozici?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V podchodu u stanice metra Budějovická tvoří umělci novou nástěnnou malbu. Graffiti s názvem Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí nahradí starý obraz pražských památek.

Říká si rozhovorista, umí klást otázky, slyšet ho můžete nejen v Českém rozhlase či v jeho vlastním pořadu, který točí se svými hosty a publikem, ale nově také v Audienci, sérii rozhovorů pro Knihovnu Václava Havla. Mým hostem je Michael Rozsypal.

Říká si rozhovorista, umí klást otázky, slyšet ho můžete nejen v Českém rozhlase či v jeho vlastním pořadu, který točí se svými hosty a publikem, ale nově také v Audienci, sérii rozhovorů pro Knihovnu Václava Havla. Mým hostem je Michael Rozsypal.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říká si rozhovorista, umí klást otázky, slyšet ho můžete nejen v Českém rozhlase či v jeho vlastním pořadu, který točí se svými hosty a publikem, ale nově také v Audienci, sérii rozhovorů pro Knihovnu Václava Havla. Mým hostem je Michael Rozsypal.

Říká si rozhovorista, umí klást otázky, slyšet ho můžete nejen v Českém rozhlase či v jeho vlastním pořadu, který točí se svými hosty a publikem, ale nově také v Audienci, sérii rozhovorů pro Knihovnu Václava Havla. Mým hostem je Michael Rozsypal.

Říká si rozhovorista, umí klást otázky, slyšet ho můžete nejen v Českém rozhlase či v jeho vlastním pořadu, který točí se svými hosty a publikem, ale nově také v Audienci, sérii rozhovorů pro Knihovnu Václava Havla. Mým hostem je Michael Rozsypal.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Začala oprava hlavní ranveje na letišti Václava Havla v Praze. Letadla vzlétají a přistávají na vedlejší dráze. Obyvatele západního okraje metropole i některých obcí na Praze-západ a Kladensku tak čeká o něco hlučnější jaro a léto. Práce potrvají do půlky srpna.

Začátkem roku 1990, tedy po zvolení disidenta Václava Havla prvním a posledním prezidentem Československa, došlo i na vznik úplně nových politických stran. A že jich bylo. „Někdy v únoru 1990 byly od ministerstva vnitra vyhrazeny dokonce dva víkendy, kdy se mohly nové politické subjekty registrovat,“ vzpomíná novinář a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v bonusu cyklu Devadesátky.

Začátkem roku 1990, tedy po zvolení disidenta Václava Havla prvním a posledním prezidentem Československa, došlo i na vznik úplně nových politických stran. A že jich bylo. „Někdy v únoru 1990 byly od ministerstva vnitra vyhrazeny dokonce dva víkendy, kdy se mohly nové politické subjekty registrovat,“ vzpomíná novinář a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v bonusu cyklu Devadesátky.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zavedení trolejbusové linky 59, která od loňska spojuje Nádraží Veleslavín s Letištěm Václava Havla, výrazně zlepšilo veřejnou dopravu na letiště. Cestující si novou linku pochvalují, což potvrzují i výsledky mezinárodního hodnocení ASQ (Airport Service Quality) organizace Airport Council International. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: radní městské části Praha 6 pro dopravu Ondřej Matěj Hrubeš (ODS).Support the show

Americká vláda zastavila financování ikonických stanic Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda a Hlasu Ameriky. „Nepřekvapilo mě to, ale cítil jsem smutek,“ říká Jolyon Naegele, bývalý reportér Hlasu Ameriky z komunistického Československa.Financování rádií, která se soustředí na vysílání zejména do nesvobodných a nedemokratických států, zastavil prezident Donald Trump s odkazem na to, že jeho administrativa šetří a propouští úřednický aparát.Třeba čínská státní média pak tento krok oslavovala a glosovala s tím, že skončila továrna na lži, která měla odpudivou pověst.„Tahle média v Číně vysílala hlavně v tibetštině a to nikdo jiný nedělá,“ říká už zmíněný bývalý novinář Jolyon Naegele, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.„Svobodná Evropa/Radio Svoboda je pořád potřeba rozhodně v Rusku, protože tam svoboda není. Svobodná média vůbec nejsou ani v Bělorusku, ani ve velké části střední Asie a Kavkazska. A co se týče Hlasu Ameriky, tak oni vysílali do velké míry do Afriky, kde taky není volný tok informací, kde je cenzura. Svobodná Evropa začala nedávno znovu vysílat do Maďarska, protože tam už neexistují svobodná média,“ dodává Naegele.Rozený Newyorčan Naegele žije v Evropě od 80. let, vazbu k ní měl přes rodiče, zejména otce pocházejícího z Německa. Už během studií se začal učit česky. Ucházel se o práci ve Svobodné Evropě, nakonec ale o pár let později uspěl právě v Hlasu Ameriky. Zpravodajem ze zemí za železnou oponou byl od poloviny 80. let. A jeho příběh a vyprávění dobře ilustruje to, jak klíčovou roli tahle média sehrála při pádu komunistického bloku v Evropě.„Měl jsem zpětnou vazbu na svoji práci od Václava Havla, od Jiřího Dienstbiera, Petra Uhla, Anny Šabatové a dalších chartistů, mluvčích Charty, lidí z Vonsu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, pozn. red.), od aktivistů z Jazzové sekce. Všichni byli strašně vděční a dodnes jsou, že jsem šel na jejich procesy a referoval o nich. Už tehdy na chodbách soudních síní mi děkovali,“ vypráví Naegele, který si do detailu pamatuje snad každou reportáž, kterou za Železnou oponou natáčel a která vždy v devět večer zněla z éteru Hlasu Ameriky.Co byla jeho nejlepší reportáž z Československa? Posílal rozhovory s lidmi jako Václav Havel hned do éteru, nebo je vozil na pásce do Vídně? A v čem jsou podle něj dodnes nenahraditelná média jako je Radio Svobodná Evropa/Radio svoboda a Hlas Ameriky?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zhruba 150 let staré dubové dveře do kostela svatého Havla v Dřevohosticích na Přerovsku se dočkají renovace. Rozhodla o tom pastorační rada.

In this episode, we continue our discussion on permissible and prohibited work-related activities on Shabbos, focusing on hiring workers and payments. We explore the concept of *Havla'ah*—when wages for Shabbos are subsumed within a larger payment structure—and how it applies to employment contracts, renting, and even interest on loans. We also examine the permissibility of paying cantors for leading prayers on Shabbos and the nuances of discussing financial matters related to mitzvah observance. Join us as we delve into these complex halachic principles and their practical implications.

Možná to byla jen náhoda, možná symbol. Přesně čtvrt roku po 17. listopadu se z pražské ranveje odlepily dva vládní iljušiny a pořád ještě novopečený prezident Václav Havel se spolu s premiérem, ministrem zahraničí, ministrem financí, hospodářství a dalších klíčových resortů nebo s mračnem novinářů a přátel vydal na svou nejslavnější cestu. Cílem byly Spojené státy, s mezipřistáním na Islandu a v Kanadě.

Byly to první svobodné volby po víc jak půl století! Proběhly ve dnech 8. a 9. června 1990 a ti, kdo je zažili, dodnes pamatují euforii, která je provázela. Pro mnohé z nás to byly vůbec první svobodné volby v životě. I v tak hektickém období ale lidé prožívali své každodenní starosti i radosti, obavy a naděje.

Žádný puč nebude, ujistil na své tiskové konferenci prezident Václav Havel v únoru 1990 novináře a jejich prostřednictvím i občany tehdejšího Československa.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se Janek Rubeš rozhodl odhalovat nešvary nebo turistické pasti a pomáhat tak návštěvníkům Prahy? Je podmínkou úspěšnosti videa dobře odvyprávěný příběh? V jakých situacích používají Kluci z Prahy skrytou kameru nebo skrytý mikrofon? Co mají společného zámečky lásky, které turisté věší na pražské památky, a zvon Jan Nepomucký v kostele sv. Havla? Co mu udělalo ještě větší radost, než ocenění, která za svoji práci získal? Proč stojí zato jít pěšky přes Nuselský most?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před dvěma lety byl zvolen hlavou státu Petr Pavel. O téměř milión hlasů porazil Andreje Babiše. Je to prezident pro nenáročné, jak naznačil dramatik Milan Uhde? Je to rozhodně jiný prezident, než byli Havel, Klaus a Zeman. Nemá ambice vytvářet z Hradu nové mocenské centrum konkurující politickým stranám. Je to hodně civilní prezident, který se pokouší udělat z Hradu platformu pro dorozumívání opozice a koalice. Moc se mu to nedaří už jenom proto, že Babišův voličský svět si uvědomuje, že Pavla před dvěma lety volila i část voličů levice a populistů. Hlavně z toho důvodu na něj útočí a snaží se ho znemožnit v očích lidí, které považují za své potenciální voliče. Problémem image Petra Pavla je, že ho jeho okolí tlačí do pozice nového Václava Havla, a on má ve skutečnosti blíž k lidovému typu českého Chucka Norrise, kterého baví bezpečnostní politika, motorky a setkávání s lidmi. Co ho baví méně, je rozhodování o ústavních soudcích, kteří však budou mít klíčovou roli v řadě rozhodování nejen o podobě české politiky, ale i například o tom, jestli budou, nebo nebudou zneplatněny volby, jak se to stalo nedávno v Rumunsku. Tomu se všichni brání, včetně řady ústavních soudců, ale i tak je složení Ústavního soudu klíčové pro rozhodování o složitých otázkách, kde se politika dostala do rohu. Otázka zní: je Pavel lepší prezident než jeho předchůdce Zeman? Pro všechny, kteří už zapomněli na Zemanovy zahraničněpolitické iniciativy, blouznění mluvčího Ovčáčka a machinace kancléře Mynáře, asi ano. Všichni ostatní si nejspíš musí říct, že mít prezidenta pro nenáročné není vůbec špatné.

V divadle strávil celý svůj profesní život. Do paměti se zapsal jako děd Vševěd, rytíř Smil Flek z Nohavic, praotec Čech, Varel Frištenský, Sváťa Pulec nebo třeba náčelník Líná huba. Jak se k Divadlu Járy Cimrmana Jan Hraběta, který nedávno oslavil své životní jubileum, dostal? Jak vzpomíná na své dětství ve Zlíně a na Václava Havla? A proč píše poezii pouze v nemocnici?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V divadle strávil celý svůj profesní život. Do paměti se zapsal jako děd Vševěd, rytíř Smil Flek z Nohavic, praotec Čech, Varel Frištenský, Sváťa Pulec nebo třeba náčelník Líná huba. Jak se k Divadlu Járy Cimrmana Jan Hraběta, který nedávno oslavil své životní jubileum, dostal? Jak vzpomíná na své dětství ve Zlíně a na Václava Havla? A proč píše poezii pouze v nemocnici?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Ve výročních žebříčcích bilancujících uplynulý rok v české literatuře obsazuje Dům v Matoušově ulici přední příčky. Zatím poslední román Terezy Boučkové se těší přízni čtenářů i literárních kritiků, spisovatelka ale důvěrně zná i to, jaké je to být perzekvovaný. Když říká, že žijeme ve skvělé době, dobře ví, o čem mluví. Na svět přišla jako dcera literáta Pavla Kohouta, a přestože ho odmala vídala nanejvýš třikrát ročně a jejich vztah byl prakticky nulový, stačilo to k tomu, aby se pro režim stala nepohodlnou. Když ve dvaceti podepsala Chartu 77, o možnost hrát, zpívat a tancovat se připravila definitivně. Na setkání po 10 letech od maturity byla mezi spolužáky s tituly JUDr., MUDr. a Ing. jediná uklízečka, ale cítila se milionkrát líp než oni. Potřebovala mít čisté svědomí a nedělat ústupky. Paradoxně nejtěžší lekci dostala po roce 1989, když chtěla vydat svoji prvotinu Indiánský běh. Způsob, jakým se v samizdatem oslavované novele vyjadřovala na konto svého otce nebo Václava Havla, byl náhle nepřijatelný. Někdejší disidenti, kteří byli za komunismu nuceni popírat své přesvědčení a cenzurovat svá díla, ji nutili k tomu samému. Byl to šok. Trvalo dva roky, než kniha vyšla. Tehdy pochopila, že i svoboda a demokracie jsou jenom o lidech a různých zákulisních hrách. Kritická je k porevolučnímu prezidentovi i dnes. Podle ní to „zvoral“, když udělal tlustou čáru za tím, co bylo, aniž by se řešila spravedlnost a aspoň slovně odsoudili viníci. Tím, že se všechno zglajchšaltovalo, se zdá, že je vlastně všechno jedno a nemá cenu stát si za svým názorem. Podle Boučkové má, i když to bývá náročné. S čím dalším se kvůli svým pevným postojům potýkala, si poslechněte v našem rozhovoru.

Výročí úmrtí Václava Havla. Prezident Petr Pavel podepsal rozpočet. Liberecké krajské volby skončily u Ústavního soudu, budou se přepočítavat hlasy. Kde budou bydlet příští české rodiny, když bydlení není prioritou vlády ani opozice? Ruské ekonomice pomáhá stínová flotila a vzestup a pád Fiatu. To jsou témata Názorů a argumentů, jimiž vás provází Jan Fingerland.

S Erikem Taberym a Bárou Stárek o udržování respektu mezi různými věkovými a sociálními skupinami. Debatu v Knihovně Václava Havla moderoval František Trojan.

Před sto lety tehdejší státní tisková agentura najala první fotoreportéry a v roce 1924 začala poskytovat takzvanou fotoslužbu. I proto vznikla unikátní výstava a také kniha 100kamžiků. O historii i současnosti fotoarchivu ČTK si moderátor Jan Pokorný povídal s šéfredaktorkou ČTK Radkou Markovou a šéfredaktorem fotobanky ČTK Petrem Mlchem. „Výstavy děláme i pro školy a snažíme se mladou generaci, která žije jiným stylem, u výstavních panelů udržet,“ popisují.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před sto lety tehdejší státní tisková agentura najala první fotoreportéry a v roce 1924 začala poskytovat takzvanou fotoslužbu. I proto vznikla unikátní výstava a také kniha 100kamžiků. O historii i současnosti fotoarchivu ČTK si moderátor Jan Pokorný povídal s šéfredaktorkou ČTK Radkou Markovou a šéfredaktorem fotobanky ČTK Petrem Mlchem. „Výstavy děláme i pro školy a snažíme se mladou generaci, která žije jiným stylem, u výstavních panelů udržet,“ popisují.

Hrál v řadě filmů, které patří do zlatého fondu české kinematografie, ztvárnil desítky rolí v Národním divadle, mnoho příležitostí dostal za rozhlasovým mikrofonem. Josef Kemr (1922–1995) byl mimořádný herec. Shrnul to jeho kolega Václav Postránecký, když prohlásil, že Kemr dovedl udělat z malých rolí velké. Umělcova cesta československou normalizací ale nebyla přímočará, na několik let zmizel z televizních obrazovek. Pak se vrátil v divácky nejvděčnějších snímcích. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední dekáda roku 1989: Je 21. prosince a do prezidentské volby chybí ještě osm dní. Jak se zachová komunistický parlament? Nebo spíš ten „formální pseudoorgán“, kterým parlament v době komunistické totality byl?

Poslední dekáda roku 1989: Je 21. prosince a do prezidentské volby chybí ještě osm dní. Jak se zachová komunistický parlament? Nebo spíš ten „formální pseudoorgán“, kterým parlament v době komunistické totality byl?Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem poprvé sdělil na Občanském fóru, že by Havel měl být prezidentem, tak mě skoro vyhnali. A Havel se bál, že by Olga nesouhlasila. Hlasovali jsme, a byli jsme asi jenom čtyři pro Havla, a ostatní byli proti. Neuvěřitelné,“ říká hudebník – a jedna z hlavních postav Sametové revoluce – Michael Kocáb v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 24.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Územní řízení k výstavbě nové ranveje na Letišti Václava Havla se opět rozeběhlo. Projekt ale doprovází spory. „O mobilitě je potřeba uvažovat komplexně, ne jen řešit zvětšení letiště, které způsobí obrovský nárůst emisí,“ říká Anna Vinklárková z neziskové organizace Arnika. „Není to otázka jenom uhlíkové stopy, ale i bezpečnosti provozu,“ oponuje starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politika „hrubých čiar" bola chybou, na ktorú dodnes doplácame, tvrdí jedna z kľúčových postáv Novembra 89 Martin Bútora. K odkazu novembrových námestí sa však podľa neho najautentickejšie prihlásime tým, že to s touto krajinou nevzdáme. „Nevzdávať sa! Nevzdávať sa a postaviť sa proti tomu," odkazuje Bútora.O pár dní si pripomenieme 35. výročie Novembra 89. V ostatnej dobe sa však táto krajina akoby vydala cestou popierania jeho odkazu.„Vzhľadom k tomu, o čo sa usiloval November 89, čo ponúkal a čo priniesol, tak dnes je to presne na opačnom póle. Ak to bola Nežná revolúcia, tak toto je rétoricky veľmi tvrdá kontrarevolúcia a to kontrarevolúcia, ktorá sa vo viacerých oblastiach prejavuje veľmi konkrétnymi krokmi na potlačenie slobody, kompetentnosti, demokracie a ktorá vedie až k ohrozeniu fungovania štátu," hovorí jedna z kľúčových postáv slovenského Novembra 89 Martin Bútora.Z mimovládok, kritických médií a dokonca i z angažovaných občanov sa stávajú nepriatelia vlády. Vláda sa začína identifikovať so štátom a pre iné – než provládne hodnoty, akoby už v spoločnosti prestávalo byť miesto. Napokon, slová premiéra o hrádzi voči myšlienkam, ktoré vyznávajú desiatky tisíc občanov tejto krajiny hovoria samé za seba. Slovník voči opozičným postojom skĺzava do vulgárneho normalizačného škandalizovania, no a boj voči niektorým menšinám začína až nápadne pripomínať inkvizičné praktiky.Aký je teda dnešný pohľad spoluzakladateľa VPN a poradcu Václava Havla na politiku „hrubých čiar," ktorú zvolila aj garnitúra, ktorá sa dostala k moci v Novembri 89?„To považujem za chybu a nedostatočnú zodpovednosť voči vyrovnaniu sa s minulosťou a zločinmi napríklad stalinizmu či normalizácie. Nemecko sa s tým nejakým spôsobom vyrovnalo, my sme sa s tým vyrovnať nestihli. Nepodarilo sa to a na to doplácame,“ tvrdí Bútora.Vek 35 rokov je pritom v živote človeka vekom zrelosti, v živote krajiny je to však iba krátky okamih. Bol teda November 89 len štastným oknom našich dejín, nie pevným základom našej cesty k slobode a demokracií? Vraciame sa späť v čase a ako sa postaviť – tu a teraz, za hodnoty novembrových námestí?„Teraz sme v takom období, že proti tomu všetkému, čo sa teraz deje, je možné, nutné a zmysluplné aby rôzne poprepájané politické, občianske, expertné, vzdelávacie a ďalšie komunity si dali ako svoje heslo: My sme tí, ktorí sme tu ostali a ktorí sa nebudeme vzdávať, pretože my s touto krajinou ešte stále chceme niečo urobiť," hovorí o aktuálnom odkaze Novembra 89 jeden z mužov Nežnej revolúcie Martin Bútora. „Ak sa nebudeme starať my, prenecháme starosť o krajinu tým, ktorí nemusia byť priatelia demokracie a krajina bude vyzerať podľa ich predstáv,“ dodáva. „Nevzdávať sa! Nevzdávať sa a postaviť sa proti tomu tam, kde má človek presvedčenie, že sa pokúsi ostať v svojej inštitúcií pretože tam ešte môže niečo prospešné urobiť. Tam treba vydržať a postaviť sa na odpor. No a tam kde to nie je možné, treba proste odisť, ale treba dávať najavo svoj vzdor. Tých prostredí je veľa a budú pribúdať. No a treba si všímať a starať sa aj o druhých, ktorí sa o niečo také pokúšajú. No a napokon, ak ide o generáciu, ktorá už má deti, tak sa treba viac snažiť o to, aby nemali tie hlboké diery v pamäti," uzatvára Martin Bútora.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V den státního svátku 28. října se tradičně předávají státní vyznamenání. Miroslav Sklenář byl osm let ředitelem protokolu na Pražském hradě za Václava Havla, rok za Václava Klause a dva roky za Miloše Zemana. Čeho se protokoláři nejvíc obávají a jak dlouho trvají přípravy?

Politika „hrubých čiar" bola chybou, na ktorú dodnes doplácame, tvrdí jedna z kľúčových postáv Novembra 89 Martin Bútora. K odkazu novembrových námestí sa však podľa neho najautentickejšie prihlásime tým, že to s touto krajinou nevzdáme. „Nevzdávať sa! Nevzdávať sa a postaviť sa proti tomu," odkazuje Bútora.O pár dní si pripomenieme 35. výročie Novembra 89. V ostatnej dobe sa však táto krajina akoby vydala cestou popierania jeho odkazu.„Vzhľadom k tomu, o čo sa usiloval November 89, čo ponúkal a čo priniesol, tak dnes je to presne na opačnom póle. Ak to bola Nežná revolúcia, tak toto je rétoricky veľmi tvrdá kontrarevolúcia a to kontrarevolúcia, ktorá sa vo viacerých oblastiach prejavuje veľmi konkrétnymi krokmi na potlačenie slobody, kompetentnosti, demokracie a ktorá vedie až k ohrozeniu fungovania štátu," hovorí jedna z kľúčových postáv slovenského Novembra 89 Martin Bútora.Z mimovládok, kritických médií a dokonca i z angažovaných občanov sa stávajú nepriatelia vlády. Vláda sa začína identifikovať so štátom a pre iné – než provládne hodnoty, akoby už v spoločnosti prestávalo byť miesto. Napokon, slová premiéra o hrádzi voči myšlienkam, ktoré vyznávajú desiatky tisíc občanov tejto krajiny hovoria samé za seba. Slovník voči opozičným postojom skĺzava do vulgárneho normalizačného škandalizovania, no a boj voči niektorým menšinám začína až nápadne pripomínať inkvizičné praktiky.Aký je teda dnešný pohľad spoluzakladateľa VPN a poradcu Václava Havla na politiku „hrubých čiar," ktorú zvolila aj garnitúra, ktorá sa dostala k moci v Novembri 89?„To považujem za chybu a nedostatočnú zodpovednosť voči vyrovnaniu sa s minulosťou a zločinmi napríklad stalinizmu či normalizácie. Nemecko sa s tým nejakým spôsobom vyrovnalo, my sme sa s tým vyrovnať nestihli. Nepodarilo sa to a na to doplácame,“ tvrdí Bútora.Vek 35 rokov je pritom v živote človeka vekom zrelosti, v živote krajiny je to však iba krátky okamih. Bol teda November 89 len štastným oknom našich dejín, nie pevným základom našej cesty k slobode a demokracií? Vraciame sa späť v čase a ako sa postaviť – tu a teraz, za hodnoty novembrových námestí?„Teraz sme v takom období, že proti tomu všetkému, čo sa teraz deje, je možné, nutné a zmysluplné aby rôzne poprepájané politické, občianske, expertné, vzdelávacie a ďalšie komunity si dali ako svoje heslo: My sme tí, ktorí sme tu ostali a ktorí sa nebudeme vzdávať, pretože my s touto krajinou ešte stále chceme niečo urobiť," hovorí o aktuálnom odkaze Novembra 89 jeden z mužov Nežnej revolúcie Martin Bútora. „Ak sa nebudeme starať my, prenecháme starosť o krajinu tým, ktorí nemusia byť priatelia demokracie a krajina bude vyzerať podľa ich predstáv,“ dodáva. „Nevzdávať sa! Nevzdávať sa a postaviť sa proti tomu tam, kde má človek presvedčenie, že sa pokúsi ostať v svojej inštitúcií pretože tam ešte môže niečo prospešné urobiť. Tam treba vydržať a postaviť sa na odpor. No a tam kde to nie je možné, treba proste odisť, ale treba dávať najavo svoj vzdor. Tých prostredí je veľa a budú pribúdať. No a treba si všímať a starať sa aj o druhých, ktorí sa o niečo také pokúšajú. No a napokon, ak ide o generáciu, ktorá už má deti, tak sa treba viac snažiť o to, aby nemali tie hlboké diery v pamäti," uzatvára Martin Bútora.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V den státního svátku 28. října se tradičně předávají státní vyznamenání. Miroslav Sklenář byl osm let ředitelem protokolu na Pražském hradě za Václava Havla, rok za Václava Klause a dva roky za Miloše Zemana. Čeho se protokoláři nejvíc obávají a jak dlouho trvají přípravy?

Kam se ztratily havlovské principy prosazování lidských práv? Proč Česko nekriticky podporuje Izrael? A co si o nás myslí okolní státy? CELOU VÍCE NEŽ HODINOVOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. O české zahraniční politice mluvil Filip Titlbach ve Studiu N live s ředitelkou pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlínou Janebovou, historikem Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny a politickou poradkyní Gabrielou Svárovskou.

Viděli se poprvé a možná naposled. Trump a Harrisová. Kdo z nich zvítězil v ostře sledované televizní debatě? A proč si nadávali do slabochů a marxistek? Hostem Vinohradské 12 je Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla, který působil na univerzitě Colby College v Maine. Ptá se Matěj Skalický.

Viděli se poprvé a možná naposled. Trump a Harrisová. Kdo z nich zvítězil v ostře sledované televizní debatě? A proč si nadávali do slabochů a marxistek? Hostem Vinohradské 12 je Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla, který působil na univerzitě Colby College v Maine. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vsetínské děti budou od září ve školách bez mobilu. Do škol zřizovaných městem se pořizují speciální boxy, kam děti mobily odloží. „Regulace či zákaz ve školách má smysl, pomůže duševnímu zdraví dětí,“ věří poslankyně a stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO). „Zodpovědnost je spíše na rodičích,“ oponuje v pořadu Pro a proti šéf sněmovního výboru pro vzdělávání a místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.