Podcasts about pova

Ondrej Kandráč rozoberá dôvody svojho presťahovania z východného Slovenska do Bratislavy a porovnáva život u nás so zahraničím. V rozhovore hovorí aj o svojom postoji k politike, prežívaní kresťanskej viery a vyjadruje sa k povahe Slovákov, ktorí podľa neho zbytočne prepadajú skepse. Tiež približuje fungovanie kapely, svoj pohľad na transformáciu folklóru do modernej „poctivej komercie“ a úskalia výchovy detí v tieni šoubiznisu. V rozhovore sa tiež dozviete: - prečo sa presťahoval z Košíc do Bratislavy, - že Slováci nemajú dôvod sa sťažovať, - ako chráni deti pred negatívami popularity, - a čo robí, keď mu pred koncertom odíde hlas. Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/potrebujeme-vas?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&utm_source=youtube. Ďakujeme.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.

Přes deset let poukazuje na nástrahy, které mohou v Praze potkat turisty. Kromě podvodníků však Janek Rubeš se svým kolegou Honzou Mikulkou odhaluje i méně známá zákoutí metropole či zajímavé podniky. Sem tam se proto setkává s kritikou ze strany obyvatel, kteří mu za propálení „tajných“ míst, turisty spíše ignorovaných, nadávají. Sám ale považuje za úspěch, že zahraniční návštěvníci uvidí z Prahy i něco víc než jen Hrad a Karlův most. O tom, jak to dnes v českém hlavním městě vypadá, hovoří Rubeš v podcastu Slepá mapa.

Mexická vlna slaví letos 45 let od chvíle, kdy se rozšířila do celého světa. V roce svého jubilea se tato tradiční stadionová zábava během letošního fotbalového mistrovství světa vrátila domů. Jen není jisté, kde to vlastně je. Dodnes se o její autorství přou Mexičané s Američany. Jak vřele se k ní hlásí lidé v Mexiku, už jste v jednom ze zápisníků z turnaje mohli slyšet. V Kalifornii vypátral amerického roztleskávače, který vlnu poprvé rozjel.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímavý dobový obraz, který zobrazuje pražskou defenestraci z roku 1618, mají na zámku v Jindřichově Hradci. Přesněji řečeno, jde o kopii, originál se nachází v Telči. Ať tak či onak, vyobrazení je plné symbolů, a ne všechny se podařilo rozluštit. Redaktor Filip Černý si jindřichohradecký obraz prohlédl v doprovodu kastelána Jana Mikeše.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

What does it take to turn a dream into reality, especially when the odds seem stacked against you? In this episode, I sit down with award-winning children's author and writing coach Rosie J. Pova to talk about her incredible journey from immigrating from Bulgaria to becoming a traditionally published children's author. Rosie shares how a lifelong love of words, years of perseverance, and a willingness to keep learning helped her build a successful career inspiring young readers and aspiring writers alike.We also talk about the importance of reading to children, nurturing creativity at home, the realities of traditional versus self-publishing, and why encouragement can change the course of a child's life. Whether you're a parent, teacher, aspiring author, or someone chasing a dream of your own, Rosie's story is a reminder that persistence, purpose, and believing in yourself can take you farther than you ever imagined.To connect with Rosie, visit https://www.rosiejpova.com/Want to be a guest on Life Stories Podcast? Send Shara Goswick a message on PodMatch, here: https://www.joinpodmatch.com/lifestoriespodcast

Krajinu zaplavila pandémia neodbornosti, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Je to tak, keď rozhodujú kritéria ako “povolanie syn”. Slovensko mu pripomína klanový systém na Sicílii.Keď sa z obyčajných promócií stane udalosť. Zažila ju Ekonomická univerzita. Prejavom jedného zo svojich dekanov.„Považujem za dôležité, aby akademici nemlčali“.„Aby hovorili o tom, čo sa okolo nás deje, pretože udalosti a rozhodnutia našich verejných reprezentantov ovplyvňujú aj to, ako sa bude vyvíjať život každého z nás“.„Či o kariérnom postupe budú rozhodovať schopnosti, znalosti, kompetencie, alebo rodinné väzby či stranícka príslušnosť“.A ak v minulosti hovoril o korupcii, chaotickom pandemickom manažmente či o vojnových zločinoch, teraz identifikoval „vážny aktuálny problém“ v „pandémii neodbornosti“.Jej prejavom sú podľa neho „rôzni šarlatáni, pytliaci, plochozemci či okresní funkcionári vo verejných funkciách“. Povolanie syn, či dcéra podľa neho kvári túto krajinu. A následkom je exodus mladých. „Lebo vo svojej vlasti nevidia žiadnu perspektívu pre vlastný profesionálny či osobný rozvoj“.Autorom tejto diagnózy krajiny je dekan a politológ v jednej osobe Radoslav Stefančík, s ktorým sa na ňu pozrieme.

Krajinu zaplavila pandémia neodbornosti, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Je to tak, keď rozhodujú kritéria ako “povolanie syn”. Slovensko mu pripomína klanový systém na Sicílii.Keď sa z obyčajných promócií stane udalosť. Zažila ju Ekonomická univerzita. Prejavom jedného zo svojich dekanov.„Považujem za dôležité, aby akademici nemlčali“.„Aby hovorili o tom, čo sa okolo nás deje, pretože udalosti a rozhodnutia našich verejných reprezentantov ovplyvňujú aj to, ako sa bude vyvíjať život každého z nás“.„Či o kariérnom postupe budú rozhodovať schopnosti, znalosti, kompetencie, alebo rodinné väzby či stranícka príslušnosť“.A ak v minulosti hovoril o korupcii, chaotickom pandemickom manažmente či o vojnových zločinoch, teraz identifikoval „vážny aktuálny problém“ v „pandémii neodbornosti“.Jej prejavom sú podľa neho „rôzni šarlatáni, pytliaci, plochozemci či okresní funkcionári vo verejných funkciách“. Povolanie syn, či dcéra podľa neho kvári túto krajinu. A následkom je exodus mladých. „Lebo vo svojej vlasti nevidia žiadnu perspektívu pre vlastný profesionálny či osobný rozvoj“.Autorom tejto diagnózy krajiny je dekan a politológ v jednej osobe Radoslav Stefančík, s ktorým sa na ňu pozrieme.

Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.

„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádrová? A čím je specifický veřejný prostor českých měst? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádrová? A čím je specifický veřejný prostor českých měst? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czDebata kolem veřejnoprávních médií je bouřlivá. Vinu za to nesou jak vládní, tak opoziční politici. „Považuju za chybu, že se hned začalo mluvit o financích a nepředřadila se tomu nějaká věcná debata. Otázka je, do jaké míry by to bylo možné, protože i tahle debata by asi byla ideologicky zarámovaná,“ říká Tereza Matějčková.„Při úvahách o snížení rozpočtu České televize mluví kritici o tom, že se dostáváme až někam do roku 2008, že není zohledněná inflace. Ale proti tomu musí stát fakta o tom, jak se změnila všechna ostatní média. ČT a ČRo nežijí ve svém vlastním světě, mimo mediální trh. Soukromá média přitom prošla obrovskou zeštíhlovací kúrou,“ připomíná Dalibor Balšínek.Tomáš Sedláček zdůrazňuje, že Knihovna Václava Havla se „nesype“. Jak to s institucí v roce Havlových nedožitých devadesátin vypadá? Průběh války v Íránu dokazuje, že Spojené státy jsou přeci jen porazitelné. A máme cítit s Izraelem?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Český politológ Jiří Just opisuje, ako vojna zmenila ruskú spoločnosť, médiá aj každodenný život v Moskve. Sankcie podľa neho fungujú, no Rusko sa im dokázalo prispôsobiť. Najväčšou zmenou je strata slobody a strach.

V slovenskom kolektívnom športe je trénerská dlhovekosť skôr raritou ako bežnou praxou. Juraj Suja je však v tomto smere absolútnou výnimkou a úkazom. Na lavičke basketbalistiek MBK Ružomberok pôsobí nepretržite od roku 2013 a v nedávno skončenej sezóne sa mu podaril husársky kúsok. So svojím tímom dokázal zosadiť z trónu dynastiu Piešťanských Čajok a do Liptova priniesol cenné double.O emóciách z tohto triumfu, ale aj o svojej nekompromisnej trénerskej filozofii a zákulisí ženského basketbalu, prišiel úspešný kormidelník porozprávať do najnovšej epizódy podcastu Pod košom, ktorým sprevádza Tomáš Kotlárik.Zisk majstrovského titulu chutil Ružomberčankám o to sladšie, že sa zrodil po mimoriadne kvalitnej finálovej sérii. Ako sám Juraj Suja v rozhovore otvorene priznáva, basketbalová úroveň, vyrovnanosť kádrov a fantastická divácka kulisa boli na slovenské pomery vysoko nadštandardné.„Toto bola jednoznačne najlepšia zo všetkých sérií za ten čas, čo som zažil asi 5 či 6 finálových sérií,“ zhodnotil skúsený tréner, pričom prejavil obrovský rešpekt aj voči zdolanému súperovi z Piešťan a ich férovej hre.Juraj Suja si za roky pôsobenia v lige vybudoval povesť extrémne náročného a tvrdého trénera, ktorý si potrpí na detaily, stopercentné nasadenie a disciplínu. Vo podcaste bez okolkov vysvetľuje, že práca pod jeho vedením skutočne nie je pre každého a vyžaduje si špecifické nastavenie.„Som prísny, možno zlý, vtedy, keď sa nedejú veci tak, ako sa majú diať,“ opisuje svoj prístup a dodáva, že ak vidí problém v prístupe a tímu chýba energia, má s tým obrovský problém. Jedným dychom však pripomína, že aj keď dokáže hráčky z pozície trénera nasmerovať, v prvom rade musia chcieť na sebe pracovať ony samé, inak celá snaha stráca zmysel.Pre basketbalových fajnšmekrov bude určite mimoriadne zaujímavá aj pasáž, v ktorej tréner Juraj Suja vysvetľuje svoj vzťah k zámorskej NBA. Kým pre drvivú väčšinu mladých hráčov a fanúšikov je profiliga absolútnou modlou, šéf ružomberskej lavičky ju prakticky ignoruje. Považuje ju len za šou, v ktorej sa poriadne nebráni, a svoju trénerskú inšpiráciu hľadá výlučne v taktickej zviazanosti a atletickosti európskeho basketbalu, predovšetkým v mužskej Eurolige.Okrem toho sa vo podcaste dozviete, ako vníma moderný trend pokročilých štatistík a prečo je presvedčený, že čísla na papieri niekedy klamú a nedokážu zachytiť skutočnú energiu na palubovke. Taktiež poodhalí dynamiku svojho profesionálneho vzťahu s Petrom Jankovičom – mužom, ktorý bol jeho asistentom pri slovenskej reprezentácii, no zároveň bol jeho hlavným rivalom vo finálovej sérii.A na úplný záver rozhovoru odhalí aj svoj najväčší a zatiaľ nesplnený trénerský sen. Ak chcete nazrieť do hlavy jedného z najúspešnejších slovenských basketbalových stratégov súčasnosti a pochopiť, čo stojí za jeho dlhoročným úspechom, neváhajte a pustite si celú, mimoriadne úprimnú epizódu podcastu Pod košom.

V slovenskom kolektívnom športe je trénerská dlhovekosť skôr raritou ako bežnou praxou. Juraj Suja je však v tomto smere absolútnou výnimkou a úkazom. Na lavičke basketbalistiek MBK Ružomberok pôsobí nepretržite od roku 2013 a v nedávno skončenej sezóne sa mu podaril husársky kúsok. So svojím tímom dokázal zosadiť z trónu dynastiu Piešťanských Čajok a do Liptova priniesol cenné double.O emóciách z tohto triumfu, ale aj o svojej nekompromisnej trénerskej filozofii a zákulisí ženského basketbalu, prišiel úspešný kormidelník porozprávať do najnovšej epizódy podcastu Pod košom, ktorým sprevádza Tomáš Kotlárik.Zisk majstrovského titulu chutil Ružomberčankám o to sladšie, že sa zrodil po mimoriadne kvalitnej finálovej sérii. Ako sám Juraj Suja v rozhovore otvorene priznáva, basketbalová úroveň, vyrovnanosť kádrov a fantastická divácka kulisa boli na slovenské pomery vysoko nadštandardné.„Toto bola jednoznačne najlepšia zo všetkých sérií za ten čas, čo som zažil asi 5 či 6 finálových sérií,“ zhodnotil skúsený tréner, pričom prejavil obrovský rešpekt aj voči zdolanému súperovi z Piešťan a ich férovej hre.Juraj Suja si za roky pôsobenia v lige vybudoval povesť extrémne náročného a tvrdého trénera, ktorý si potrpí na detaily, stopercentné nasadenie a disciplínu. Vo podcaste bez okolkov vysvetľuje, že práca pod jeho vedením skutočne nie je pre každého a vyžaduje si špecifické nastavenie.„Som prísny, možno zlý, vtedy, keď sa nedejú veci tak, ako sa majú diať,“ opisuje svoj prístup a dodáva, že ak vidí problém v prístupe a tímu chýba energia, má s tým obrovský problém. Jedným dychom však pripomína, že aj keď dokáže hráčky z pozície trénera nasmerovať, v prvom rade musia chcieť na sebe pracovať ony samé, inak celá snaha stráca zmysel.Pre basketbalových fajnšmekrov bude určite mimoriadne zaujímavá aj pasáž, v ktorej tréner Juraj Suja vysvetľuje svoj vzťah k zámorskej NBA. Kým pre drvivú väčšinu mladých hráčov a fanúšikov je profiliga absolútnou modlou, šéf ružomberskej lavičky ju prakticky ignoruje. Považuje ju len za šou, v ktorej sa poriadne nebráni, a svoju trénerskú inšpiráciu hľadá výlučne v taktickej zviazanosti a atletickosti európskeho basketbalu, predovšetkým v mužskej Eurolige.Okrem toho sa vo podcaste dozviete, ako vníma moderný trend pokročilých štatistík a prečo je presvedčený, že čísla na papieri niekedy klamú a nedokážu zachytiť skutočnú energiu na palubovke. Taktiež poodhalí dynamiku svojho profesionálneho vzťahu s Petrom Jankovičom – mužom, ktorý bol jeho asistentom pri slovenskej reprezentácii, no zároveň bol jeho hlavným rivalom vo finálovej sérii.A na úplný záver rozhovoru odhalí aj svoj najväčší a zatiaľ nesplnený trénerský sen. Ak chcete nazrieť do hlavy jedného z najúspešnejších slovenských basketbalových stratégov súčasnosti a pochopiť, čo stojí za jeho dlhoročným úspechom, neváhajte a pustite si celú, mimoriadne úprimnú epizódu podcastu Pod košom.

Netradiční díl pořadu Jihočeši připomene dvě osobnosti najednou. Tou první je rozhlasový redaktor, moderátor a režisér Ludvík Mühlstein. Druhou Jiří Hanzelka, novinář, dokumentarista a cestovatel, který se sice narodil ve Štramberku, ale od roku 1987 trvale žil v jihočeské obci Sedlo. Sešli se u mikrofonu v lednu 1994 a my nyní archivní záznam nabízíme k poslechu.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ale On im riekol: Poďme inde, do okolitých mestečiek, aby som aj tam kázal; veď na to som prišiel.“ Marek 1:38 V štvrtej kapitole Evanjelia podľa Jána Ježiš navštívi samaritánsku dedinu, stretne ženu pri studni a rozpráva sa s ňou. Jednoduchý príbeh, však? Žiadne zázraky, žiadne uzdravenia, žiadna dráma. Možno, ale tento zdanlivo jednoduchý príbeh má hlboký význam. Po prvé, v Ježišových časoch väčšina Židov necestovala do Samárie. V skutočnosti sa jej často vyhýbali. Po druhé, väčšina Židov nehovorila so Samaritánmi. Považovali ich za občanov druhej kategórie. (Preto bolo Ježišovo podobenstvo o milosrdnom Samaritánovi pre jeho židovských poslucháčov tak šokujúce.) A po tretie, väčšina židovských mužov na verejnosti nehovorila so ženami, ani so svojimi manželkami. Prečo teda Ježiš urobil všetky tri veci? Odpoveďou na túto otázku odhaľujeme dva veľmi dôležité princípy kresťanského života – princípy, ktoré by mali viesť naše úsilie zdieľať dobrú zvesť o Kristovi s ostatnými. Po prvé, musíme ísť tam, kde sú ľudia. Ježiš šiel do samaritánskej dediny, pretože tam bola samaritánska žena, ktorá potrebovala počuť jeho slová. Takáto mentalita napĺňa srdce služobníka. Ježiš nepovedal, že celý svet by mal chodiť do kostola; povedal, že cirkev by mala ísť do celého sveta. Marek 16:15 zaznamenáva jednu z posledných interakcií Ježiša s jeho učeníkmi. „Potom im povedal: Choďte po celom svete, kážte evanjelium všetkému stvoreniu.“ To bolo posolstvo, ktoré im zanechal. A to je úloha, ktorú majú dnes jeho nasledovníci. Keď Harvest Ministries pred niekoľkými rokmi organizovalo evanjelizačnú akciu v Disneylande, spýtali sa ma: „Prečo to robíte na mieste ako Disneyland? Prečo organizujete akciu na takomto mieste?“ Odpovedal som „Lebo Ježiš povedal: Choďte do celého sveta, a Disneyland nevyňal. Sú tu ľudia. A my chceme osloviť ľudí.“ Skvelé je, že mnohí ľudia prišli do Božieho kráľovstva vďaka tejto evanjelizačnej akcii. Musíme ísť tam, kde sú ľudia. Po druhé, musí nám na ľuďoch,  s ktorými hovoríme, záležať. Ježiš musel ísť do Samárie, lebo mu záležalo na Samaritánke (pozri J 4:10). Keď bol apoštol Pavol v Aténach, videl, že mesto sa oddalo modlárstvu, a jeho duch sa v ňom „hlboko rozhorľoval“ (pozri Skutky 17:16–17). Cítil spravodlivé rozhorčenie, keď videl toľko ľudí, ktorí sa obracali k falošným bohom. Rovnako tak každé účinné šírenie evanjelia musí vždy začínať Božím povolaním. Musí nám na tom záležať. Ježišovi na tom záležalo. Záleží na tom tebe? Chceš osloviť ľudí, ktorí hynú? Musíme ísť tam, kde sú ľudia. Musí nám na nich záležať a musíme ich oslovovať. Otázka na zamyslenie: Kde sú ľudia, s ktorými potrebuješ zdieľať dobrú zvesť o Kristovi? Greg Laurie

Zo strachu z lietania ku snu o vlastnom lietadle, aj prijímanie nových zamestnancov počas pandémie. David Gavaľa, ktorý založil cestovnú kancelária DAKA spolu so svojou manželkou Katarínou Gavaľovou hovorí o detskom sne, ktorý sa pretavil do podnikania. Dnes je táto firma jednou z mála cestovných kancelárií s vlastným vozovým parkom. Nebolo to však vždy tak.„Keď som povedal, že chcem vlastný autobus, všetci sa na mňa pozerali, že som sa zbláznil“, hovorí David Gavaľa, finalista súťaže EY Podnikateľ roka 2025. Považuje sa za vizionára, no v poslednom čase si uvedomuje dôležitosť toho vedieť, kedy skončiť. V tom mu významne pomáha aj manželka. „Lietam si v oblakoch a ona ma vždy stiahne pekne na zem. Veľmi často mala pravdu,“ hovorí.Z pandémie Covid-19, ktorá mnohé firmy zložila na kolená, táto cestovka vyšla zisková. Personál firmy vrátane Davida začal šiť rúška a z ich autobusov sa stali mobilné odberové miesta. „Museli sme dokonca prijímať nových ľudí,“ rozpráva David o období pandémie.Gavaľa hovorí aj o využití umelej inteligencie v autobusovej doprave. „Chcem, aby sme boli prvou cestovnou kanceláriou na svete, ktorá predá zájazd cez AI hologram,“ opisuje David svoju víziu. „Upozorňujem kolegov: nebojte sa o svoje miesto, tak skoro vás to určite nenahradí, ak vôbec“ prízvukuje a hovorí, že AI vníma len ako doplnok.Ako dokáže cestovná kancelária reagovať na súčasnú situáciu? Ako sa dá umelá inteligencia využiť v tomto sektore? A koľko autobusov znesie jedno podnikateľské manželstvo?V prvej epizóde ôsmej série podcastu Prečo práve oni? sa Davida Gavaľu pýta Adela Vinczeová.

„Vždycky jsem se snažil jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, postupovat ve prospěch České republiky,“ říká bývalý premiér a někdejší dlouholetý předseda ODS Petr Fiala, který je dnes řadovým poslancem. Jak se srovnává s novou rolí? Jaké má v politice další ambice? Co říká na obvinění exministra Blažka v tzv. bitcoinové kauze? A jak hodnotí fungování ODS pod novým vedením? Poslechněte si rozhovor.

„Vždycky jsem se snažil jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, postupovat ve prospěch České republiky,“ říká bývalý premiér a někdejší dlouholetý předseda ODS Petr Fiala, který je dnes řadovým poslancem. Jak se srovnává s novou rolí? Jaké má v politice další ambice? Co říká na obvinění exministra Blažka v tzv. bitcoinové kauze? A jak hodnotí fungování ODS pod novým vedením? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský basketbal sa po rokoch čakania pozerá na generáciu, ktorá by mohla vrátiť náš mužský reprezentačný tím na európsku mapu. Jedným z najvýraznejších budúcich lídrov bude nepochybne Sebastian Rančík, ktorý bol hosťom najnovšej epizódy basketbalového podcastu Pod košom s moderátorom Tomášom Kotlárikom.Dvestodesať centimetrov vysoký hráč tímu Colorado Buffaloes sa otvorene rozhovoril o svojej sezóne v prestížnej americkej univerzitnej súťaži NCAA. Tú hodnotí ako cennú skúsenosť, hoci priznáva, že si prešiel aj náročnejšími obdobiami, ktoré ho výrazne posilnili po mentálnej stránke. Popri zlepšení v obrane či na doskoku sa aktuálne sústredí najmä na stabilizáciu streľby.Značnou témou rozhovoru bola aj jeho životná cesta za oceánom. Do Spojených štátov amerických odišiel už ako 14-ročný, čo ho podľa vlastných slov prinútilo rýchlo dospieť a vybudovať si víťaznú mentalitu. Práve tá ho dnes radí medzi najväčšie nádeje slovenského basketbalu, hoci s tým prirodzene prichádza aj tlak verejnosti.„Anglicky sa hovorí, že pressure is privilege (tlak je privilégium, pozn. red.), a ja tomu fakt verím. Príliš ten tlak necítim, tú hru milujem a hrám ju preto, že ma baví,“ vysvetľuje svoj prístup mladý talent, ktorý zdôrazňuje dôležitosť zdravého sebavedomia bez skĺznutia do arogancie.Podcast sa nevyhol ani téme draftu NBA a najprestížnejšej ligy sveta. Sebastian Rančík má vo svojich prioritách jasno a otvorene hovorí o tom, kam smerujú jeho kroky. „Môj cieľ je NBA. Európa tu vždy bude, ale teraz rozmýšľam iba nad NBA. To je jediný môj cieľ,“ vyhlásil jednoznačne.Zaujímavý je aj jeho pohľad na rozdiely medzi európskym a americkým basketbalom. Kým európsky štýl vníma ako tímovejší a založený na pohybe lopty, americký označuje za mimoriadne fyzický, rýchly a orientovaný na individuálne súboje jeden na jedného.V rozsiahlom rozhovore nechýbala ani osobnejšia rovina. Mládežnícky reprezentant hovorí o silnom rodinnom zázemí, pričom s úsmevom spomína návštevu starého otca v USA či svoje slovenské korene. S veľkou vďakou vyzdvihuje aj trénera Karola Wimmera, o ktorom úprimne vyhlásil, že nebyť jeho pomoci na ihrisku i mimo neho, nevie, kde by dnes vôbec bol.Ak chcete zistiť, prečo si tento vyše dvojmetrový obor na uvoľnenie mysle najradšej stavia detské stavebnice lego, s ktorými spoluhráčmi je v najužšom kontakte, a aké sú jeho očakávania smerom k reprezentácii, určite si nenechajte ujsť túto inšpiratívnu epizódu podcastu Pod košom na ŠPORT.sk.

Svou softwarovou firmu založil v Brně už v roce 1990. V jejím čele stojí celých šestatřicet let, během kterých se několikrát přejmenovala, spojila se se silnými investory a pohltila spoustu konkurentů po celé Evropě. Ale především masivně vyrostla a teď poprvé vydělala miliardu. Její zakladatel se jmenuje Martin Cígler, dnes stojí v čele obřího IT byznysu Seyfor a do důchodu se rozhodně nechystá. Maximálně si jede na pár týdnů vypnout hlavu. „Brainwashing je pro top manažery fakt důležitá věc,“ vysvětluje svůj přístup v podcastu Money Maker.Celý život v jedné firmě je pro řadu lidí jistě nepředstavitelná věc. Martin Cígler se ale pořád baví. Jednak proto, že když je potřeba, trochu si promění svou náplň práce, a hlavně ho může neustále těšit velký růst. „Považuju to za malý zázrak,“ usmívá se Cígler. Za loňský rok reportuje tržby kolem 5,7 miliardy korun, ale ještě důležitější je pro něj růst ziskovosti. A jaký je jeho osobní recept? „Hodně deleguju a šikovné kolegy vytahuju nahoru,“ říká muž, který předloni oslavil šedesátku.00:00:00 Začínáme00:06:44 „Do důchodu se nechystám.”00:15:24 Miliardový zisk a zahraniční trhy00:25:01 Chystá se Seyfor na burzu?00:31:09 Firemní a produktová integrace00:41:58 „Jsem poker player.“00:47:15 Windows, cloud a AI00:51:58 Pozice budoucnosti? Pastevec AI agentů

Když mu bylo kolem dvaceti, zamiloval se do hor. Nejprve to byly Alpy, později zamířil ještě o poznání výš. Dnes patří Honza „Tráva“ Trávníček k nejznámějším českým horolezcům, i když sám sebe nazývá spíše kopcolezcem. Má za sebou celkem šest úspěšných výstupů na osmitisícovky, včetně Annapurny i K2. Lásku k zasněženým vrcholkům mu přitom nevzala ani blízká setkání se smrtí; v náruči mu při jedné z expedic zemřel kamarád, při jiné se zase zřítil on sám. Jak svá dobrodružství vnímá na prahu padesátky? O tom hovoří v nové epizodě Slepé mapy.

Když mu bylo kolem dvaceti, zamiloval se do hor. Nejprve to byly Alpy, později zamířil ještě o poznání výš. Dnes patří Honza „Tráva“ Trávníček k nejznámějším českým horolezcům, i když sám sebe nazývá spíše kopcolezcem. Má za sebou celkem šest úspěšných výstupů na osmitisícovky, včetně Annapurny i K2. Lásku k zasněženým vrcholkům mu přitom nevzala ani blízká setkání se smrtí; v náruči mu při jedné z expedic zemřel kamarád, při jiné se zase zřítil on sám. Jak svá dobrodružství vnímá na prahu padesátky? O tom hovoří v nové epizodě Slepé mapy.

Když mu bylo kolem dvaceti, zamiloval se do hor. Nejprve to byly Alpy, později zamířil ještě o poznání výš. Dnes patří Honza „Tráva“ Trávníček k nejznámějším českým horolezcům, i když sám sebe nazývá spíše kopcolezcem. Má za sebou celkem šest úspěšných výstupů na osmitisícovky, včetně Annapurny i K2. Lásku k zasněženým vrcholkům mu přitom nevzala ani blízká setkání se smrtí; v náruči mu při jedné z expedic zemřel kamarád, při jiné se zase zřítil on sám. Jak svá dobrodružství vnímá na prahu padesátky? O tom hovoří v nové epizodě Slepé mapy.

CELÉ TO NÁJDEŠ TU: herohero.co/piatocek/subscribe Aj keď to kričal na námestí, nášho dnešného hosťa sa báť nemusíš. Adam sa rozprával so študentom Murom, ktorý sa preslávil tým, že písal kriedou na chodník. V rozhovore sa dozvieš, či by dnes urobil niečo inak, či mu ešte stále chodia hejty od neprajníkov, prečo išiel do diskusie s Líviou, či uspela kriedová revolúcia a čo by podľa neho mala vláda robiť, aby študenti zostávali na Slovensku. Daj nám v komentároch vedieť, ako sa ti video páčilo, my zatiaľ ideme makať na ďalších videách. - PODPOR NÁS NA: herohero.co/piatocek/subscribe - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak se na konci 90. let ve Žďáře nad Sázavou zrodila myšlenka uvést v život pašijové hry? Proměnil se od té doby scénář? Proč každoroční zkoušky začínají již v lednu? Co při nich na 180 účinkujících zažívá? Jak do představení, které se koná každý rok v úterý Svatého týdne, může zasáhnout nepřízeň počasí? Čím pašijový příběh inspiruje diváky v 21. století? Proč Miroslava Kellera tak zasáhl právě výstup Petra a Jidáše? Považuje za odměnu, že si v pašijových hrách může i zahrát?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se na konci 90. let ve Žďáře nad Sázavou zrodila myšlenka uvést v život pašijové hry? Proměnil se od té doby scénář? Proč každoroční zkoušky začínají již v lednu? Co při nich na 180 účinkujících zažívá? Jak do představení, které se koná každý rok v úterý Svatého týdne, může zasáhnout nepřízeň počasí? Čím pašijový příběh inspiruje diváky v 21. století? Proč Miroslava Kellera tak zasáhl právě výstup Petra a Jidáše? Považuje za odměnu, že si v pašijových hrách může i zahrát?

HEROHERO: ⁠https://herohero.co/piatocek/subscribe Slovensko odmieta zdravotnícke predpisy WHO, lebo máme podľa Kotlára dôležitejšie problémy, napríklad chemtrails. Dobre môj. Pamprezident sa zničoho nič objavil s Ficom na tlačovke a záver je taký, že po novom nebude mať možnosť vyhlásiť len vojnový stav, výnimočný stav, núdzový stav alebo vojnu ale aj stav ohrozenia. Tragédkou sa stáva žena, ktorá celú svoju politickú kariéru bojuje proti bratislavskej kaviarni, aby si sama jednu z fondov zaplatila. - FOLLOWNI SI NÁŠ YOUTUBE: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Náš Discord nebol nikdy lepší:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠bit.ly/piatockaren⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ďalší odchod veľkej fabriky zo Slovenska. Po 24 rokoch končí juhokórejský Samsung v Galante O prácu príde 800 ľudí. Nedávno ohlásil koniec výroby aj Považský cukor, už pred tým odišli obuvníci z Partizánskeho, Handlovej a z Martina, svoj podnik zatvorila aj celulózka Bukóza vo Vranove. Podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť je pre konsolidáciu ohrozených 30 tisíc pracovných miest v najbližších rokoch.Prečo vlastne investori zo Slovenska odchádzajú? Prečo je problém s vysokými cenami energií a nákladov na zamestnancov? Čo sa s tým dá robiť? Nájdu si prepustení ľudia novú prácu ak minister práce hovorí, že pre všetkých je na Slovensku dosť práce? Je to skutočne tak? Ako na zamestnancov dopadá vládna konsolidácia? Čo na to hovoria odborári?Braňo Závodský sa rozprával s prezidentkou Konfederácie odborových zväzov Monikou Uhlerovou.

Vláda oznámila, že od příštího roku zavede staronový systém elektronické evidence tržeb, tentokrát propracovanější. Slibuje si od toho narovnání trhu a vyšší příjmy do státního rozpočtu. Opozice tyto přínosy zpochybňuje a upozorňuje na možné náklady pro podnikatele. „Považujeme za normální nemít byznys model postavený na optimalizacích,“ zdůvodňuje krok v Pro a proti poslanec ANO Martin Kolovratník. „Nepoctiví zůstanou nepoctivými,“ odpovídá jeho kolega z TOP 09 Jan Jakob.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Československý podcast: „Považuju to za klíčový spor, který definuje, jestli se Česko odevzdá do rukou barbarům, násilníkům a hulvátům, nebo někdo slušný bude zákonným způsobem říkat: ne, takto to nebude," říká k bezprecedentnímu konfliktu ministra zahraničí a životního prostředí Petra Macinky z Motoristů s prezidentem Petrem Pavlem šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym v další epizodě debatují mimo jiné o tom, jaký je rozdíl mezi tlakem na českou hlavu státu a vydíráním slovenské exprezidentky Zuzany Čaputové, jak by se do jejich obrany měla zapojovat opozice, ale také jestli demonstrace, které se v obou zemích konají, mají smysl, anebo jsou jen přesvědčováním již přesvědčených. Moderuje Zuzana Machálková.

Ozbrojenci kontrolujú ľudí, tých so zraneniami zabíjajú, je to znak účasti na protestoch, rozpráva Iránčanka, ktorá žije na Slovensku. Keď sa jej po týždni od začiatku protestov podarilo spojiť na dve minúty s príbuznými, prepukla do plaču. Počula to vytúžené: „Sme v poriadku“. Tisíce iných za svoj boj s teokratickým režimom zaplatili aj životom.Irán – ešte pred pár dňami krajina s celonárodnými protestami proti teokratickému režimu na čele s ajatolláhom Alím Chameneím. Tri týždne verejného odporu - v krajine, kde sa za odpor vešia. A to verejne. Napriek tomu vyšli do ulíc. Najprv nespokojní obchodníci, ku ktorým sa pridali mladí ľudia a študenti. Kritiku životnej úrovne a dražoby rozšírili o kritiku moci. V stovke miest po celej krajine.Reakcia? Armádna streľba do davov, zatýkanie, vyhrážky popravami. Následne informačný blackout. Vypnutý internet i telefonické linky.A Trumpov prísľub pomoci, „ktorá mala byť na ceste“. Po tom, ako Iráncov vyzýval k prevzatiu inštitúcií.Po inom prísľube – a síce, že režim prestane s popravami – americký prezident akoby na ten svoj prísľub zabudol.Bilancia? Irán bez protestov. Obete v tisícoch, vyše 20-tisíc zadržaných. A režim ajatolláhov naďalej pri moci.Čo na to samotní Iránci? Aj tí, čo sa na dianie doma pozerajú zo slobodného exilu?Z bezpečnostných dôvodov ich identitu nezverejňujeme.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ozbrojenci kontrolujú ľudí, tých so zraneniami zabíjajú, je to znak účasti na protestoch, rozpráva Iránčanka, ktorá žije na Slovensku. Keď sa jej po týždni od začiatku protestov podarilo spojiť na dve minúty s príbuznými, prepukla do plaču. Počula to vytúžené: „Sme v poriadku“. Tisíce iných za svoj boj s teokratickým režimom zaplatili aj životom.Irán – ešte pred pár dňami krajina s celonárodnými protestami proti teokratickému režimu na čele s ajatolláhom Alím Chameneím. Tri týždne verejného odporu - v krajine, kde sa za odpor vešia. A to verejne. Napriek tomu vyšli do ulíc. Najprv nespokojní obchodníci, ku ktorým sa pridali mladí ľudia a študenti. Kritiku životnej úrovne a dražoby rozšírili o kritiku moci. V stovke miest po celej krajine.Reakcia? Armádna streľba do davov, zatýkanie, vyhrážky popravami. Následne informačný blackout. Vypnutý internet i telefonické linky.A Trumpov prísľub pomoci, „ktorá mala byť na ceste“. Po tom, ako Iráncov vyzýval k prevzatiu inštitúcií.Po inom prísľube – a síce, že režim prestane s popravami – americký prezident akoby na ten svoj prísľub zabudol.Bilancia? Irán bez protestov. Obete v tisícoch, vyše 20-tisíc zadržaných. A režim ajatolláhov naďalej pri moci.Čo na to samotní Iránci? Aj tí, čo sa na dianie doma pozerajú zo slobodného exilu?Z bezpečnostných dôvodov ich identitu nezverejňujeme.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

 Loňské literární dění pro nás bilancují i další výrazné tváře současné české literatury. Prozradí také, na co se těší v nadcházejícím roce 2026, kdy bude velkou literární událostí představení české literatury i kultury na největším knižním vletrhu na světě ve Frankfurtu nad Mohanem. A rozdáme i poslední knižní výhry. Moderuje Karolína Koubová.

Pro jedny byl symbol jistoty, smíření, tradice, pro druhé představitel uzavřenosti a politizace církve a rozdmýchávač kulturních válek. Jak se bude vzpomínat na zesnulého Dominika Duku? „Považuji ho za titána,“ říká šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Matyáš Zrno. „Nedokázal vyřešit spor o katedrálu,“ oponuje starokatolický kněz, sociolog a editor on-line deníku Fórum 24 Jan Jandourek v pořadu Pro a proti.

Prezident Petr Pavel pronesl při předávání státních vyznamenání nečekaně politicky otevřený projev. Mířil v něm především na strany vznikající vládní koalice. „Nezbytnou podmínkou je respekt k naší Ústavě, tedy respekt k řádu, který nás přesahuje. Právě to je primární úkol každého, kdo se stane představitelem státu. Považuji to i za svůj úkol. A to především v těchto týdnech, kdy se formuje nová vláda,“ řekl prezident ve státní svátek na Hradě. „Stranám vznikající trojkoalice tak prakticky vzkázal: hlídám vás, nesahejte na bezpečnostní záruky, veřejnoprávní média, justici a občanskou společnost,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší. Andreji Babišovi se takový projev nemohl líbit - proto se také celou dobu ošíval a na konci ani nezatleskal. Spokojenost v ANO a SPD rozhodně nevyvolala ani pasáž, která varovala před zlehčováním nebezpečí války. „Pokud někdo tvrdí, že nám nic nehrozí, že není nutné posilovat bezpečnost a obranu, občanskou informovanost, připravenost a odolnost, že není nutné bránit se před hybridními útoky nebo řízeně manipulovaným obsahem na sociálních sítích, pak vědomě lže,“ řekl prezident. „Nelehká role v povolebním vyjednávání prezidentovi svědčí. Projev byl konkrétní, s jasným názorem. Pavel už dřív dal najevo zklamání, že odcházející vládní koalice nejeví ochotu k žádným ústupkům. A tímhle projevem se částečně sám stal hlasem budoucí opozice,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. Pavel se tak trochu ocitl v situaci, kdy se na něj odpovědnost za výsledek snaží tak trochu „hodit“ obě strany. Končící vláda čeká, že prezident leccos zachrání za ně. A nastupující Andrej Babiš doufá, že Pavel vyřeší problém s obsazením ministerstva zahraničí. „Vypadá to, že Babiš prezidentovi donese nominace ministrů včetně Filipa Turka. A nechá ho, ať to NE řekne Motoristům za něj,“ domnívá se Stuchlíková. Kdo z kritiků Petra Pavla vyznamenání bojkotoval a kdo naopak neodolal pozlátku recepce na Pražském hradě? Jak současný prezident změnil předávání metálů? A kde se Lucie inspirovala se svou slavnostní kabelkou? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole (a hlasujte pro Vlevo dole v anketě Křišťálová lupa)! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Prezident Petr Pavel pronesl při předávání státních vyznamenání nečekaně politicky otevřený projev. Mířil v něm především na strany vznikající vládní koalice.„Nezbytnou podmínkou je respekt k naší Ústavě, tedy respekt k řádu, který nás přesahuje. Právě to je primární úkol každého, kdo se stane představitelem státu. Považuji to i za svůj úkol. A to především v těchto týdnech, kdy se formuje nová vláda,“ řekl prezident ve státní svátek na Hradě.„Stranám vznikající trojkoalice tak prakticky vzkázal: hlídám vás, nesahejte na bezpečnostní záruky, veřejnoprávní média, justici a občanskou společnost,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Andreji Babišovi se takový projev nemohl líbit - proto se také celou dobu ošíval a na konci ani nezatleskal. Spokojenost v ANO a SPD rozhodně nevyvolala ani pasáž, která varovala před zlehčováním nebezpečí války.„Pokud někdo tvrdí, že nám nic nehrozí, že není nutné posilovat bezpečnost a obranu, občanskou informovanost, připravenost a odolnost, že není nutné bránit se před hybridními útoky nebo řízeně manipulovaným obsahem na sociálních sítích, pak vědomě lže,“ řekl prezident.„Nelehká role v povolebním vyjednávání prezidentovi svědčí. Projev byl konkrétní, s jasným názorem. Pavel už dřív dal najevo zklamání, že odcházející vládní koalice nejeví ochotu k žádným ústupkům. A tímhle projevem se částečně sám stal hlasem budoucí opozice,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Pavel se tak trochu ocitl v situaci, kdy se na něj odpovědnost za výsledek snaží tak trochu „hodit“ obě strany. Končící vláda čeká, že prezident leccos zachrání za ně. A nastupující Andrej Babiš doufá, že Pavel vyřeší problém s obsazením ministerstva zahraničí.„Vypadá to, že Babiš prezidentovi donese nominace ministrů včetně Filipa Turka. A nechá ho, ať to NE řekne Motoristům za něj,“ domnívá se Stuchlíková.Kdo z kritiků Petra Pavla vyznamenání bojkotoval a kdo naopak neodolal pozlátku recepce na Pražském hradě? Jak současný prezident změnil předávání metálů? A kde se Lucie inspirovala se svou slavnostní kabelkou? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole (a hlasujte pro Vlevo dole v anketě Křišťálová lupa)!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Končící vláda Petra Fialy (ODS) nechce do nové Sněmovny posílat návrh rozpočtu na příští rok. Považuje to za zbytečné, protože nově vznikající koalice avizovala, že ho přepracuje. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je to od koalice protiprávní postup a státu může vzniknout škoda. „V rozpočtu vidím problémy a nejasnosti,“ uznává v pořadu Pro a proti člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. „V hodnocení bych nebyl tak příkrý, navázat se na to dá,“ namítá ekonom Robin Maialeh.