Podcasts about americe

V Americe jde firmu založit na pár kliků. V EU tomu brání odlišná pravidla i jazyková džungle. Evropská komise teď vymýšlí virtuální domov pro firmy, kde by se všem žilo stejně. Pomůže i investorům, říká ekonomka.Podnikat v Americe je snazší. V Evropě se mluví každých pár set kilometrů jiným jazykem. V každé zemi platí jiné právo, jiné daně. Co trh, to jiná mentalita. Evropská komise chce teď tenhle „evropský Babylon“ sjednotit.Na národní pravidla nesáhne, ale pro zájemce založí nový, virtuální právní rámec, kde budou platit jedna pravidla pro všechny. Zatím vyfasoval ošklivé úřednické jméno, 28. režim. Jana Matesová mu přezdívá „Evropský Delaware“.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem prostě blázen. Můžu točit jenom to, čemu hluboce věřím.“ Václav Marhoul je režisér, producent a scenárista, který si zakládá na vnitřní integritě víc než na tom, kolik filmů za život natočí. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč dává přednost „lásce před sexem“ – protože když se člověk zamiluje, ať už je to do knížky, divadelní hry nebo něčeho jiného hlubokého, co ho inspiruje, vydrží úplně všechno. „Když nežiju v souladu sám se sebou, tak je to se mnou k nevydržení,“ dodává s úsměvem. Jeho vnitřní kompas ho dovedl od parodického Mazaného Filipa přes válečný Tobruk až k mezinárodně oceňovanému Nabarvenému ptáčeti, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu. Ty se ale nakonec zavřely: po třech a půl letech intenzivní práce na ambiciózním americkém projektu o senátorovi McCarthym přišla studená sprcha – produkce se rozhodla dát režii někomu jinému. Marhoul popisuje, jak nákladný historický film nebylo možné v Americe natočit kvůli nerealistickým očekáváním producenta. „Zásadní ponaučení z toho je, že už nikdy nedopustím, abych na jakémkoliv filmu, kde budu pracovat, byl jenom režisér,“ dodává k tomu, že třeba Miloši Formanovi zrušili natáčení jeho posledního filmu den před natáčením. Marhoul mluví ale také o politice, stavu světa i o tom, proč se Amerika může naprosto zvrátit. „To nejhorší, co se může stát, je občanská válka, která bude zuřit v každém malém městě,“ varuje před nejhorším scénářem v případě, že by se přestal respektovat právní řád, ale dodává, že je sám raději optimista. Vedle geopolitiky se ale rozhovor dotýká i velmi osobních témat. Marhoul otevřeně mluví o tom, jak zjistil, že jeho otec byl veden ve svazcích StB. „S bráchou nás vychovával k poctivosti a pravdomluvnosti. To byl paradox – možná do nás chtěl dát to, co jemu chybělo,“ říká a přiznává, že se svým otcem vedl těžké debaty, ale že ho měl i tak rád a váží si toho, jaké měl dětství. S empatií a nadhledem mluví i o tom, proč nerad odsuzuje lidi. Podle něj málokdy dohlédneme ke všem důvodům, proč se někdo nějak zachoval – třeba když odejde z nějakého vztahu. „Je strašně jednoduché někoho lynčovat,“ dodává k tomu, že dospělý člověk přece ví, že život není jen černá a bílá. Marhoul zároveň věří, že krutost je v nás zakořeněná daleko víc, než si chceme přiznat a kdyby přišla krizová situace, z lidí se velmi rychle stanou zvířata. Jak se vůbec dostal k možnosti točit pod americkou produkcí a jak vnímá způsob, kterým spolupráce skončila? Je podle něj současné dění ve světě filmařsky zajímavé? A proč je Donald Trump barbar, ale viceprezident Spojených států JD Vance katastrofa? I to se dozvíte v rozhovoru.

Minimálně část kryptokomunity uznává, že nabytí kryptoměn od státu je nejlegitimnější možnou variantou. Nikdo ale nemohl situaci, ke které na ministerstvu spravedlnosti došlo, čekat. V pořadu Echo Prime Time to uvedl Kirill Juran, právní zástupce lidí, kteří od státu vydražili zmiňované darované bitcoiny. Juran dodal, že potenciál škody je obrovský a nyní záleží, jak se k celé situaci ministerstvo postaví, v současné době totiž porušuje smlouvu. Stát už je teď v prodlení s dodáním šedesáti bitcoinů, uvedl Juran s tím, že záměrem kupujících je se dohodnout.Kupující jsou podle Jurana v kauze, která stála místo nyní již exministra Pavla Blažka, ti nejvíce poškození. "Vy něco takového od státu nečekáte. Nakupovat bitcoiny od státu není nic neobvyklého, dělo se to i v Americe. Nestandardní je to, že stát to nabyl darem a dá vám nejhorší kvalitu bitcoinu, v podstatě vám dodal vadné plnění,“ uvedl Juran, který zastupuje dva ze čtyř kupujících.

Velel 150-tisícovým silám pod vedením NATO v Afghánistánu. Bojoval v Iráku, na Balkáně, v Karibiku. Později působil jako poradce pro mírový proces na Blízkém východě. Penzionovaný americký generál John Allen nabízí svůj pohled zkušeného vojáka na dva z nejdiskutovanějších válečných konfliktů současnosti i roli AI v moderním válčení.Host: John Allen - penzionovaný americký generál, člen správní rady nadace Globsec v AmericeČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pouliční protesty proti raziím americké imigrační policie na přistěhovalce v Los Angeles se přelila i do dalších velkých měst USA. Donald Trump, který do kalifornské metropole poslal členy Národní gardy i vojáky námořní pěchoty, tvrdí, že chce město osvobodit od zločinu, starostka Karen Bass a kalifornský guvernér Gavin Newsom naopak mluví o porušování práv a ohrožení demokracie ze strany Trumpovy administrativy. Čeho jsme v Americe právě teď svědky?Host: Kateřina Březinová - amerikanistka, vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hokejista, který se nebojí ostrých soubojů a na první pohled ho poznáte podle legendárního kníru. To je Radko Gudas, který za námi dnes dorazil na rozhovor. Prozradil, jaké emoce má, když kouká na hokej, proč rád reprezentuje a vysvětlil, proč letos chyběl na mistrovství světa. A také se svěřil, jaké jídlo mu nejvíce chybí v Americe a co říká na svou přezdívku Řezník. Poslechněte si celý rozhovor.

Čilbir je turecky turecké vejce, momentálně módní snídaňový pokrm leckde v Praze, v samotném Turecku ho ale skoro nikdo nezná. Ve Švédsku to konzumentům alkoholu neusnadňují, pokud si koupíte láhev přímo ve výrobě, musí vám prodejce udělat přednášku o jeho škodlivosti. Bretaňský koláč jménem Kouign-amann znají i v Americe a Japonsku, přitom je to jen máslo, mouka, cukr, droždí a troška vody.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Maroš je chlap, který vystudoval psychologii a zároveň strávil rok mezi šamany v Jižní Americe. To mu nabídlo velmi hluboký a osobitý vhled do lidské duše i do života. Pro některé je to idol ezoterické scény, ale to je velmi zjednodušující a omezující pohled. Maroš je dál. Bavili jsme se spolu na kongresu Embodiment v Rožnově pod Radhoštěm. Jak může vypadat cesta chlapa od bojových sportů přes práci osobního strážce po terapeuta s hlubokým osobním vhledem? Hausbot začíná právě teď.Pro kompletní, více než dvouhodinové znění a bez reklam, Vás zvu na adresu https://herohero.co/petrhorky, anebo jednoduše do aplikace Herohero, kde můj podcast pod mým jménem snadno najdete. Mějte se krásně, ahoj! Váš Petr Horký00:00 Úvod.09:29 Rád chválím lidi.16:18 Správná chlapská energie a rodičovská láska.22:32 Síla vědomého kontaktu.27:17 Povolání bodyguarda je o psychické síle.33:57 Jak být sám sobě ochráncem?Zbytek rozhovoru v celkové délce 2 hodiny, 5 minut obsahuje navíc následující kapitoly:38:12 Identita, integrita a vědomí smyslu.50:33 Emoce hravosti.01:00:32 Šamanské duše.01:09:05 Medicinales plantas.01:20:09 Pokora.01:29:17 Odvaha a disciplína.01:37:30 Hledání okamžiků štěstí.01:46:02 Odolání pokušení.01:54:42 Zázrak na závěr.Zjisti vícKuba, David a jejich nevšední pohledy na zajímavá témata, která vás baví.Listen on: Apple Podcasts SpotifySupport the show

Svět je fascinován politickým úspěchem Donalda Trumpa, nepravděpodobného hrdiny konzervativně-křesťanských kruhů v Americe. Jenže jde o fenomén, který najdeme i jinde na Západě. A jak se ukazuje, dokonce i na jihu, totiž v Africe.

Svět je fascinován politickým úspěchem Donalda Trumpa, nepravděpodobného hrdiny konzervativně-křesťanských kruhů v Americe. Jenže jde o fenomén, který najdeme i jinde na Západě. A jak se ukazuje, dokonce i na jihu, totiž v Africe.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filip Baluch je Slovák, který žije v USA, má americkou ženu a děti narozené za oceánem. V této epizodě sdílí, co všechno ho na americkém rodičovství překvapilo – a proč si myslí, že Evropané často nechápou, jak silně může fungovat komunita a rodinný život v Americe. Bavili jsme se o: rozdílech mezi rodičováním v USA a Evropě, životě na předměstí, ve městě a na venkově, roli církví v amerických komunitách, i o tom, proč američtí rodiče tráví čas s dětmi jinak než ti evropští. Tahle epizoda není o “lepší” nebo “horší” kultuře. Je o jiném mindsetu, který může otevřít oči.  

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dá se skloubit práce Event manažerky s magisterským studiem a láskou k jižní Americe? Co taková práce obnáší a jaký by měl být správný event manager? Na toto téma vyzpovídala Petra Biache studentku VŠEM Ivanu Mančíkovou. Ivana je event managerkou v Lobkovickém paláci, kde řídí celý tým. Zároveň se po 6 letech rozhodla vrátit ke studiu a nastoupila na navazující magisterské studium se zaměřením na administrativu a management. Přitom v rámci bakalářského studia studovala Životní prostředí. Jak se k této změně profese dostala a co jí na tom tak baví, se dozvíte v podcastu VŠEM.

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Hostem středečního pořadu Na place s Pavlem Nečasem byl hokejista Jakub Voráček. Ve studiu Radiožurnálu Sport se rozpovídal o tom, jak se mu zatím líbí výkony českých hokejistů na právě probíhajícím mistrovství světa v Dánsku a Švédsku. Proč letos neodjel do dějiště šampionátu spolukomentovat zápasy? Sleduje je radši v hospodě s kamarády nebo v klidu domova? V čem nechápe výroky sudích? Těší se na duely proti Maďarsku a Americe? Poslechněte si v naší talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

Už 3/4 roku pražíme na technologii Loring. Jak se změna objemu a technologie projeví do práce pražiče? Jaké jsou rozdíly mezi běžnou technologií pražení a technologií Loring?Jak jsme novou pražičku vybírali?Jak se praží v Americe?odebírejte prosím: ⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/candycanecoffee⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.candycane.coffee/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://twitter.com/candycanecz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.facebook.com/candycanecoffee⁠⁠⁠⁠------ music: Dotan Negrin & Prismatic Mantis - Pure Imagination (Future James Trap Remix) Listen on Spotify: ⁠⁠⁠⁠https://spoti.fi/2Yl7BPO⁠⁠⁠⁠ subscribe to Dotan: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://bit.ly/Sub2Dotan⁠⁠⁠⁠ Follow Dotan Negrin ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.pianoaround.com/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/dotan-negrin/⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://facebook.com/dotannegrin⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://www.youtube.com/user/pianoaround⁠⁠⁠⁠Follow Prismatic Mantis ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://twitter.com/prismaticmantis⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://instagram.com/prismaticmantis/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/prismaticmantis⁠⁠⁠⁠ Follow Future James: ⁠⁠⁠⁠https://twitter.com/ohhhitsjames⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/futurejames⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/ohhhitsjames/

To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.

To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhubl téměř dvanáct kilo, takže si pochvaluje dobrou kondici. A dobré kondici se těší i jeho společnost GZ Media. „Ta je na tom ještě lépe, protože hubnout nepotřebuje,“ říká pobaveně Zdeněk Pelc a se smíchem souhlasí s tím, že firma klidně může ještě „přibrat“. Však k tomu má také nakročeno: po severoamerickém kontinentu plánuje GZ Media expanzi do Asie. Kam přesně do Asie chce GZ Media zamířit? V čem tato expanze spočívá? Na jakém úspěchu firma spolupracovala s Yoko Ono a synem Johna Lennona? Jak se společnosti daří v porovnání s minulými léty? Jak je Zdeněk Pelc rozhodnutý ohledně budoucího předávání firmy rodině? A proč se za něj modlí sestry Boromejky? Tohle vše – a ještě mnoho dalšího – se dozvíte v novém díle Forbes Byznys podcastu.

O co přesně Donald Trump usiluje? Po jeho návratu k moci mnozí v obavách sledují chaos, jaký svým transakčním přístupem vyvolal na globálním hřišti, ale také narušování principů právního státu v samotné Americe. Stále častěji se objevují úvahy o tom, že se USA vydaly na cestu k autokracii. Jak to vidí přední americký politolog Ian Bremmer? Host: Ian Bremmer - americký politolog, zakladatel a prezident Eurasia Group Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Favoritem nadcházejících českých voleb je zatím hnutí ANO. Ani kdyby drtivě vyhrálo, nedojde k radikálnímu politickému obratu jako v Americe. „Nejsme Spojené státy. Není to tak, že by tu jeden člověk vyhrál volby a měl v rukou celou výkonnou moc,“ uklidňuje pro Český rozhlas Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. „Andrej Babiš se velmi pravděpodobně dostane buď ke koaliční, nebo menšinové vládě.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nadváhou trpí podle statistik každý druhý Čech a každá třetí Češka, v Americe to je dokonce přes 60 procent populace. Na vině je málo pohybu a nekvalitní strava, zkrátka nezdravý životní styl nemalé části vyspělé civilizace. Hubnutí bylo donedávna spojeno výhradně s námahou a odpíráním si, jenže časy se mění. A roztáčí se i byznysová kola.

Nadváhou trpí podle statistik každý druhý Čech a každá třetí Češka, v Americe to je dokonce přes 60 procent populace. Na vině je málo pohybu a nekvalitní strava, zkrátka nezdravý životní styl nemalé části vyspělé civilizace. Hubnutí bylo donedávna spojeno výhradně s námahou a odpíráním si, jenže časy se mění. A roztáčí se i byznysová kola.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ani poté, co se Donald Trump stal podruhé americkým prezidentem, nezná jazzový hudebník Rudy Linka jediného člověka, který by ho volil. „Myslím, že Trump dělá dobře to, že se o něm všichni bavíme. Má to rád. Není moment, kdy bych si v Americe pustil televize a nebavili se tam o něm,“ oceňuje Linka a pro Český rozhlas Plus. Ještě víc si ale všímá, jak se zhoršila atmosféra v New Yorku, kde žije, a jaké negativní dopady Trumpovo prezidentství má.

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 81 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dnes jsou na tom všichni docela špatně. Rozpad světového řádu způsobuje celou řadu tenzí. To, co se stalo v Americe, je ale výsledkem dlouhodobých tendencí,“ říká bývalý premiér Mirek Topolánek s tím, že ze současného dění není překvapen. Podle něj za zvolení Trumpa prezidentem mohou sami demokraté, protože svými příliš „wokistickými“ tématy naštvali spoustu lidí. Topolánek upozorňuje, že na druhé straně by lidé neměli tolik podléhat „výkřikům“ v médiích a na sociálních sítích a měli by si zachovat trochu odstup. Důvodem je i to, že jsme si podle něj zvykli žít v nejlepším období posledního tisíce let, a přesto nám připadá, že situace není dobrá. Svým způsobem podle něj máme pravdu, protože například v Česku už nežijeme v zemi, kterou Česká republika byla před dvěma nebo třemi lety, přestože se toho tolik nezměnilo. Topolánek vidí za současnou situací i nefunkčnost řady mezinárodních organizací, jako je Rada bezpečnosti OSN. „Mám z toho kopřivku. Třeba neschopnost dohody v EU naprosto eliminuje jakékoliv razantnější rozhodnutí, které doba, jež se na nás hrne, vyžaduje. A je ohrožena euroatlantická vazba, která udržovala svět v jakési rovnováze,“ naráží expremiér na stabilitu NATO. Podle Topolánka mají lidé v Evropě pocit, že demokracie selhává, a volají po silném vůdci – a i v Česku je to už podle něj nadpoloviční skupina lidí. Co s tím? Jak vnímá současnou českou politickou scénu před volbami? A co by voliči rozhodně neměli dělat, aby nevstoupili z bláta do louže? I to se dozvíte v rozhovoru.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #5 o poválečné éře silničních korábů, televize, amerického snu i prvních subkultur. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americký prezident Donald Trump zaplavuje svou zem celou řadou výnosů, v nichž slibuje Americe zlatou éru. Má za to, že mu k tomu pomohou masivní škrty ve federální správě, deportace nelegálních přistěhovalců a nakonec i cla, jež uvalil třeba na Evropskou unii a Kanadu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alzheimerovu nemoc považuje vedle globálního oteplování za jeden z největších problémů současného světa. „Nemoc postihuje skoro půl miliardy lidí. Neznám čísla globálně, ale v Americe jsou náklady na péči skoro půl trilionu dolarů každý rok,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus neurolog a vědec Martin Tolar, který už několik let hledá na tuto smrtelnou nemoc mozku účinný lék.

Alzheimerovu nemoc považuje vedle globálního oteplování za jeden z největších problémů současného světa. „Nemoc postihuje skoro půl miliardy lidí. Neznám čísla globálně, ale v Americe jsou náklady na péči skoro půl trilionu dolarů každý rok,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus neurolog a vědec Martin Tolar, který už několik let hledá na tuto smrtelnou nemoc mozku účinný lék.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začalo to snahou zamezit lidem narozeným jako muži účastnit se ženského sportu. Ve výsledku ale pro novou americkou vládu transgender lidé přestali existovat úplně. Prezident Donald Trump po nástupu do Bílého domu svým výnosem určil, že pohlaví při narození je neměnné, i když člověk později svou identitu cítí jinak. Někteří republikáni chtějí projevy, kterými by se lidé hlásili k jinému genderu než při narození, dokonce trestat. Jak se transgender lidé teď v Americe cítí?

Fareed Zakaria, který nedávno oslavil 61. narozeniny, patří mezi nejrespektovanější spisovatele a žurnalisty současnosti. Velkého uznání se mu dostalo už za jeho literární prvotinu Budoucnost svobody (2003), kterou Samuel Huntington dokonce označil za nejvýznamnější dílo o demokracii od slavné Tocquevillovy Demokracie v Americe. Nyní na sebe Zakaria upozorňuje svým dalším přelomovým dílem. Jeho název hovoří za vše – Věk revolucí. Proměny světa od 17. století do současnosti.

Bylo to rychlejší, než kdo čekal. Od počátku extrémního zvyšování celních tarifů novou administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa mainstreamoví ekonomové tvrdili, že je to hloupost. Ale v Americe byli oslyšeni. Trump uspěl ve volbách s emocionálním příběhem, že vyšší cla ztrestají nečestné zahraniční importéry a obnoví znovu americkou produkci, což povede k více pracovním místům a bohatství. Obecně pak k tomu, co Donald Trump nazývá „zlatým věkem Ameriky“. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žila v Americe, kde vyučovala psychologii a statistiku. V Arizoně studovala indiány. „Šla jsem studovat je a pak jsem zjistila, že jsem nastudovala sebe,“ usmívá se Dana Cooke. Jakou žijeme dnes dobu? Co mají společného Češi a Američané? Onemocněla demokracie? Co nám způsobuje materialismus? Do čeho jdou naše děti a co jim dává škola?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žila v Americe, kde vyučovala psychologii a statistiku. V Arizoně studovala indiány. „Šla jsem studovat je a pak jsem zjistila, že jsem nastudovala sebe,“ usmívá se Dana Cooke. Jakou žijeme dnes dobu? Co mají společného Češi a Američané? Onemocněla demokracie? Co nám způsobuje materialismus? Do čeho jdou naše děti a co jim dává škola?

Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce bylo jen otázkou času, kdy Amerika přestane Rádio Svobodná Evropa/Rádio svoboda financovat. Do jeho slibů o „Americe na prvním místě“ zapadá tohle rozhodnutí naprosto přesně. A může si být téměř jist, že mu ho schválí i Kongres.

Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce bylo jen otázkou času, kdy Amerika přestane Rádio Svobodná Evropa/Rádio svoboda financovat. Do jeho slibů o „Americe na prvním místě“ zapadá tohle rozhodnutí naprosto přesně. A může si být téměř jist, že mu ho schválí i Kongres.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Broligarchie je jen mediální nálepka, která odráží zvláštní vývoj v Americe, kde několik málo technologických gigantů zdánlivě spojilo svůj ekonomický zájem se zájmem autoritářského populisty. Ve světě spíš sledujeme něco, čemu už se delší dobu říká technofeudalismus. Začíná být naprosto nemožné regulovat globální monopoly,“ říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sledujeme zlomové globální přeskupování politické moci? Proč přibývá států, které se odchylují od liberální demokracie? A jak se efektivně bránit autoritářům? Podívejte se na celou epizodu.   

Donald Trump rozhodl o zavedení vysokých cel. Evropa potřebuje zbrojit a Česko spolu s ní. Jak se k tomu postaví Brusel i Praha?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská. Americký prezident Donald Trump rozbouřil zavedením nových cel světové burzy. Kvůli obavám z cel na automobilky výrazně klesají středoevropské burzy včetně pražské a nejvíce na opatření doplácejí automobilky.„Nejlepší je spolupráce. Na clu nevydělají američtí občané a možná budou nemile překvapeni, jak rychle to dopadne na jejich peněženky. To, že Donald Trump získá nějaké nové továrny, které budou vyrábět časem v Americe, je strašně fajn, ale to je časem. Ten první přímý dopad je vždycky negativní. A to je do peněženek, přes cenu, úroveň zboží a životní náklady,“ upozornila Horská.Evropa zároveň potřebuje více zbrojit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán „na přezbrojení Evropy “. Na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a také okamžitou pomoc Ukrajině by mělo jít až 800 miliard eur (v přepočtu 20 bilionů korun).Leyenová v souvislosti s tím oznámila, že chce rozvolnit rozpočtová pravidla EU, aby umožnila členským zemím zvýšit investice bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu.Plán na to, kde na obranu vezme více peněz Česko, by měl v nejbližší době představit svým kolegům ve vládě premiér Petr Fiala (ODS). Ten v posledních dnech opakovaně mluví o potřebě navyšovat obranný rozpočet. Výdaje by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Do jak hlubokých dluhů může Česko i Evropa jít? A jak ke zbrojení přistoupit, abychom tím rozhýbali evropské ekonomiky a inovace?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kmen Apačů proslavily hlavně romány německého spisovatele Karla Maye, který je ale v Americe nikdy nenavštívil. Filmy, které na jejich motivy natočila studia v dřívějším Západním Německu, hodně zkreslily a zidealizovaly Apače jako mírumilovný kmen urostlých, šlachovitých lidí s černými vlasy. V rezervaci Mescalero v Novém Mexiku se můžete seznámit se skutečnými hrdiny oblíbených klukovských příběhů.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zavedení cel se Americe vrátí jako bumerang, míní ekonomka Jana Matesová. Už do roka ho pocítí především Trumpovi voliči, varuje. Zdraží jim auta i jídlo. Evropa by měla odpovědět zavedením tarifů na americké symboly.Na pokraji celní války se světem není Amerika poprvé. Vítězně z nich ani tentokrát vyjít nelze, míní ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě. Jen cla minulých administrativ Donalda Trumpa a Joea Bidena zvýšila roční náklady pro americké domácnosti o 625 dolarů (v přepočtu 15 625 korun), spočítala daňová expertka Erica Yorková.Zároveň podle ní „zabila“ přibližně 142 000 pracovních míst a HDP připravila o pár desetin růstu, odhaduje. Nová celní ofenziva amerického prezidenta bude mít podle ekonomky Jany Matesové pro spotřebitele i firmy ještě vážnější důsledky.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Za týden se do Prahy sjede světová bluegrassová komunita. Jedním z aktérů je i propagátor tohoto žánru Rosťa Čapek. „Bude to monumentální akce. Přijedou nejlepší kapely Spojených států a Kanady. Podařilo se nám přivézt Nashville do Prahy,“ usmívá se organizátor, který je zároveň i mistrem ve výrobě bluegrassových nástrojů. Které bluegrassové ikony hrají na jeho banja a mandolíny? A jak vlastně bluegrass vznikl?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uslyšíte, jak v Americe věští počasí svišť Phil. Uslyšíte, jak složitě se v Polsku tiskl samizdat. A v pařížském Louvru si do léta můžete prohlédnout šaty a doplňky od věhlasných módních návrhářů. Průvodkyní vám bude Jitka Malá.

V žebříčku světově nejbohatších lidí nemá Česko mezi postkomunistickými zeměmi ve střední Evropě obdoby. „Musím každý rok v New Yorku dokládat, že máme opravdu tolik miliardářů. Oni to nechápou,“ říká Petr Šimůnek, který před čtrnácti lety do Česka přivedl legendární americký časopis Forbes.Jako u každé správné byznysové story, i úspěch Petra Šimůnka s časopisem Forbes začal pádem dolů. V roce 2011 nejprve coby úspěšný novinář a mediální manažer dostal vyhazov z pozice šéfredaktora Hospodářských novin. Jako pozici útěchy tehdy získal od vydavatelství Economia za úkol shánět mezinárodní projekty. Přišel s nápadem koupit licenci pro vydávání časopisu Forbes, Economia to ale vyhodnotila jako projekt bez šance na výdělek, odmítla a Petr Šimůnek odešel.Dva týdny poté dostal nabídku od slovenského nakladatelství MediaRey, SE vést českou mutaci časopisu Forbes. A přijal okamžitě.„Musím upřímně říct, že jsem nebyl první volba, chtěli někoho jiného, ale já jsem byl jediný, kdo byl volný. Člověk musí mít zkrátka taky štěstí,“ vypráví v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus Petr Šimůnek. Kromě nástupu na pozici šéfredaktora tehdy získal i desetiprocentní podíl ve slovenské firmě, která už Forbes vydávala na Slovensku a vlastnila práva pro českou mutaci.„Nebylo tak těžké to rozjet. Jednak moji společníci rok předtím rozjeli Forbes na Slovensku, takže měli rok náskok a zkušenost, kterou mi mohli dát. To byla velká výhoda na startu. Navíc to bylo v roce 2011 po velké celosvětové krizi, která se na začátku nejvíc dotkla právě médií. Forbes nevyjímaje. A jeden z důsledků byl, že se rozvolnila licenční pravidla a už nebyla tak přísná,“ popisuje Šimůnek začátky Forbesu v Česku.Časopis Forbes se v Česku stejně jako jinde po světě etabloval jako časopis, který píše o úspěchu a úspěšných, bohatých a luxusu.Forbes není objektivní médium„Je to určitě vždycky story o podnikání, o tom, jak někdo z ničeho udělal něco, to je americký sen. To myslím, že je univerzální věc, která platí na celém světě. Že lidi, které to zajímá, tak chtějí číst, jak se to stane, že se jako člověk rozhodneš, že nebudeš spoléhat na to, že ti přijde výplata od tvého zaměstnavatele, ale sebereš se a jdeš dělat něco sama pro sebe nebo sama za sebe. To je strašný risk a vlastně dodneška mě to fascinuje a fascinovat bude, že takových lidí je strašně moc kolem nás a že v Česku jsou lidé neskutečně podnikaví,“ popisuje Šimůnek.Smysl vidí i v psaní nejen o těch velkých: „My jsme psali o pekařích, malých pekárnách, cukrárně, o tom, že si někdo otevřel nějaký malý byznys, a to v Americe vůbec není. To je  specialita, kterou jsme tam přidali my. Ale přišlo nám, že lidi, kteří chtějí podnikat, se daleko lépe a jednodušeji identifikují s někým, kdo má nějakou malou věc na startu, než rovnou s nějakým miliardářem.“Luxus, o kterém Forbes píše, si Petr Šimůnek sám rád užívá a chce, aby k němu aspoň trochu nahlédli i lidé z jeho redakce.„V jakémkoliv médiu bych pracoval, tak chci, aby redaktoři věděli, o čem píší, aby tedy žili Forbes život. Mimochodem, je to docela návyková věc a není to tak těžké. Když se dávalo u nás zápisné, když někdo přišel nový, tak jsem vyžadoval, že to musí být šampaňské. Pravé šampaňské, ne prosecco nebo nějaká takováhle hrůza. Šampaňské, protože, sakra, my jsme Forbes, tam se nic jiného nepije,“ vypráví napůl vážně a napůl s úsměvem.Letos v lednu pro Petra Šimůnka ale jedna etapa Forbes života skončila. Ve vedení časopisu ho vystřídal Zdravko Krstanov. Zůstává ale ve vydavatelství MediaRey, SE, kde má majetkový podíl. A na starosti dostal, stejně jako kdysi v Economii, hledání nových příležitostí.Jak úspěšný je český Forbes v rámci světových mutací? A jak se posunula česká ekonomická novinařina?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pensylvánské město Punxsutawney je známé svou tradicí, kterou proslavil i snímek Na Hromnice o den více. Vždy 2. února tady totiž svišť Phil věští, jestli už přijde jaro, nebo bude dál zima. Malé město na severu Spojených států se tak díky němu dostane vždy na Hromnice do centra pozornosti všech Američanů.

Zatímco Spojené státy americké nyní čeká podle nového prezidenta Donalda Trumpa zlatý věk, Evropa se obává zhoršení situace kvůli hrozbě obchodních válek. Prezident Trump totiž minulý týden zopakoval, že se Evropská unie chová k Americe velmi, velmi špatně, takže ji čekají nová dovozní cla. Jaký věk teď čeká Evropskou unii a s ní i český průmysl? Podle generálního ředitele výrobce zdravotnických lůžek Linet Tomáše Koláře změny v Unii v reakci na nové vedení USA přijít musí.

Donald Trump se rád odkazuje k Ronaldu Reaganovi. Jeho oblíbený slogan „Make America Great Again“ je Reaganem inspirovaný maximálně. Zatímco během své první inaugurace v roce 2017 vykresloval Trump Spojené státy ve stavu zoufalé zkázy, jeho letošní proslov po složení slibu byl značně optimističtější. Podobně jako Reagan před 40 lety sliboval probudit nové „Ráno v Americe“, Trump zas teď slibuje úsvit nové zlaté éry.