Podcasts about americe

Letošní mistrovství světa ve fotbale sledují lidi v Americe nejen na stadionech, ale taky v oficiálních fanzónách. A jsou to nejen místní, ale i diváci hodně zdaleka. Některá města zavírají celé ulice a instalují velkoplošné obrazovky, aby tam Američani i návštěvníci z ciziny mohli na šampionát společně koukat.

Letošní mistrovství světa ve fotbale sledují lidi v Americe nejen na stadionech, ale taky v oficiálních fanzónách. A jsou to nejen místní, ale i diváci hodně zdaleka. Některá města zavírají celé ulice a instalují velkoplošné obrazovky, aby tam Američani i návštěvníci z ciziny mohli na šampionát společně koukat. Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Roubínek si oblíbil plemeno slepic jménem rodajlendky. Název, a to i v počeštěné formě, napovídá víc o původu těchto slepic. Byly vyšlechtěny v Americe na Rhode Islandu – tak, aby odolávaly tamnímu drsnějšímu podnebí.

Filmový komik, scenárista a režisér se narodil 16. června 1890 v Anglii se jménem hodným amerického prezidenta. Proslavil se ale v Americe, kam odešel, jako ta drobnější polovička komické dvojice Laurel & Hardy. A právě o nich, ale i o jejich dalších spolupachatelích filmového humoru v dřevních dobách kinematografu, o tom, jak vypadal filmový průmysl za časů němé grotesky a co všechno herci museli umět, budou dnešní Příběhy z kalendáře.

Filmový komik, scenárista a režisér se narodil 16. června 1890 v Anglii se jménem hodným amerického prezidenta. Proslavil se ale v Americe, kam odešel, jako ta drobnější polovička komické dvojice Laurel & Hardy. A právě o nich, ale i o jejich dalších spolupachatelích filmového humoru v dřevních dobách kinematografu, o tom, jak vypadal filmový průmysl za časů němé grotesky a co všechno herci museli umět, budou dnešní Příběhy z kalendáře.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

V další premiéře poradu “Na cestách s Petrem Voldánem” se tentokrát od Eduarda Freislera hlavně dovíte, jak se žije v exotické Venezuele. Proč tam lidé nemají nic z bohatství země s největšími zásobami ropy na světě a jak snášel život v tropech? Přidáme ale také zajímavosti ze studií a života v Americe.

V další premiéře poradu “Na cestách s Petrem Voldánem” se tentokrát od Eduarda Freislera hlavně dovíte, jak se žije v exotické Venezuele. Proč tam lidé nemají nic z bohatství země s největšími zásobami ropy na světě a jak snášel život v tropech? Přidáme ale také zajímavosti ze studií a života v Americe.

Už ve čtvrtek 11. června startuje v Americe, Kanadě a Mexiku fotbalový světový šampionát. Jak se prezentoval český tým v přípravných duelech proti Kosovu a Guatemale? O kolika místech v základní sestavě pro úvodní utkání proti Jižní Koreji ještě může trenér národního týmu Miroslav Koubek přemýšlet? Pro koho budou největším problémem nová pravidla? Jsou na novinky rozhodčí připravení? Poslechněte si Desítku Pavla Horvátha pár dní před startem vrcholné akce fotbalové sezony.

V další premiéře poradu “Na cestách s Petrem Voldánem” se tentokrát od Eduarda Freislera hlavně dovíte, jak se žije v exotické Venezuele. Proč tam lidé nemají nic z bohatství země s největšími zásobami ropy na světě a jak snášel život v tropech? Přidáme ale také zajímavosti ze studií a života v Americe.

Dělníci kultury #57 o kampani Charli XCX k albu Music, Fashion, Film; knize Constance Debré Jméno nebo výstavě Domácí umění na Zámku Veleslavín.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a mimořádně také Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:virální kampaň Charli XCX k albu Music, Fashion, Film rozhovor s Didierem Eribonemtaneční projekty Adriany Štefaňákové Genesis/Metamorphosis/6´7 a Overexposed (Divadlo Ponec) album zpěvačky Raye This Music May Contain Hopenávštěvu Signal Space Galleryvýstavy Domácí umění na Zámku Veleslavín, Veronika Holcová: Nedokončený autoportrét (GAVU Cheb) a Vladimir 518 & Epos 257: Tohle slovo v Americe vůbec neexistuje (Kulturní stanice Galaxie) knihu Constance Debré Jméno (Tranzit.cz)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Napadlo vás někdy, proč v názvu té či oné věci nebo jevu často figuruje ten či onen národ? Na to je těžká odpověď, protože dotčený národ k tomu často přijde jako příslovečný slepý k příslovečným houslím. Vezměte si třeba španělskou chřipku. Epidemie téhle ošklivé choroby vypukla v roce 1918, ne ovšem ve Španělsku, jak by se podle jména dalo čekat, ale v Americe.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Napadlo vás někdy, proč v názvu té či oné věci nebo jevu často figuruje ten či onen národ? Na to je těžká odpověď, protože dotčený národ k tomu často přijde jako příslovečný slepý k příslovečným houslím. Vezměte si třeba španělskou chřipku. Epidemie téhle ošklivé choroby vypukla v roce 1918, ne ovšem ve Španělsku, jak by se podle jména dalo čekat, ale v Americe.

Americký zpěvák Bruce Springsteen celý život zpívá o pracující Americe – o lidech z továren, doků a předměstí. Sám z ní vzešel. Dnes, kdy je mu skoro 77 let, o část svých fanoušků přišel. Veřejně se totiž postavil proti Donaldu Trumpovi, kterého právě ti lidé, o nichž zpívá, často volili. Svůj protest teď přijel vyzpívat na Floridu – jen kousek od místa, kde americký prezident bydlí.

Americký zpěvák Bruce Springsteen celý život zpívá o pracující Americe – o lidech z továren, doků a předměstí. Sám z ní vzešel. Dnes, kdy je mu skoro 77 let, o část svých fanoušků přišel. Veřejně se totiž postavil proti Donaldu Trumpovi, kterého právě ti lidé, o nichž zpívá, často volili. Svůj protest teď přijel vyzpívat na Floridu – jen kousek od místa, kde americký prezident bydlí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.A to vše se dá říct o mém dnešním hostu.Jsme s fotografem Davidem Krausem stejný ročník, prý kvalitní, vintage 1968. Oba jsme svou v uvozovkách velkou kariéru začali v Reflexu v devadesátých letech. Mimochodem, David byl v redakci první, kdo měl svůj mobilní telefon, a odbíhal z porad na chodbu vyřizovat důležité hovory. To bylo v polovině devadesátých let. A když jsme mobilní telefony koncem devadesátých let už měli všichni, zaměstnával David zase asistentku, která hovory vyřizovala místo něj. Byl velká hvězda, a právem: dal Reflexu tvář a výkladní skříň. Vyfotil pro tenhle časopis přes pět set obálek.O tom jsme mluvili v podcastu. A taky o tom, jaký byl rozdíl fotit guvernéra Tošovského a Ozzyho Osbourna, a kdo z těch dvou byl zábavnější. Nápověda: jen jeden z nich rozbil v Americe červené Ferrari, a i to připomeneme v této epizodě.Co dělá David Kraus dnes, skoro čtyřicet let od otištění jeho první fotky v novinách? Stále fotí. I když už ne tak často celebrity. Udělal řadu fotografických výpravných knížek, z nichž asi nejvíc je pyšný na tu o hodinkách značky Prim, na které pracoval dvacet let. Fotí architekturu nebo holešovické figurky, prostě vše, co ho baví a na co má chuť. Poslouchejte.A samozřejmě jsme se bavili o umělé inteligenci, a možná jsme byli blízko k založení partyzánské odbojové skupiny, která bude před AI bránit lidskou kreativitu. A ano, nepřítele je dobré co nejvíc poznat, takže připomínám, že s mou ženou stále děláme o AI workshopy a další akce.Plus vás zvu na svůj standupový speciál v divadle v Řeznické. Představení 28. května je už vyprodané, ale právě se začínají prodávat lístky na 19. června. Budu rád, když přijdete. A teď už nová epizoda Jednoho procenta s Davidem Krausem.

Indiáni si možná hráli s kostkami dávno před Evropany. Archeologické nálezy ze Severní Ameriky ukazují, že nejstarší známé „kostky“ vznikly už před 12 000 lety. Nejde přitom o náhodné kameny, ale o cíleně vytvořené nástroje.Tyto objekty pravděpodobně sloužily ke hrám, rozhodování nebo práci s pravděpodobností. To naznačuje, že koncept náhody a herních mechanismů existoval v lidských kulturách mnohem dříve, než se objevily známé civilizace v Mezopotámii nebo Egyptě.Objev zároveň mění pohled na kulturní vývoj v Americe. Ukazuje, že i rané společnosti měly komplexní způsoby zábavy i rozhodování. Historie her a pravděpodobnosti tak sahá hlouběji do minulosti – a mimo Evropu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Český hokejový svaz byl úředně uznán 19. listopadu 1908 a od té doby se také datuje jeho bohatá historie. Zimní sport, jehož kořeny bychom vystopovali v severní Americe, u nás brzy zdomácněl a po mnoho desetiletí je chloubou celého národa.

Český hokejový svaz byl úředně uznán 19. listopadu 1908 a od té doby se také datuje jeho bohatá historie. Zimní sport, jehož kořeny bychom vystopovali v severní Americe, u nás brzy zdomácněl a po mnoho desetiletí je chloubou celého národa.

Kriticky důležité, a přitom velmi zranitelné – takové jsou telekomunikační sítě v dnešní společnosti. Několik uniklých hesel může ohrozit soukromá data lidí v celém státě, jak ukázala nedávná špionážní aféra v Americe. I o ní tento týden v Praze mluvili světoví odborníci na kyberbezpečnost. Cestu k bezpečnějším mobilním sítím přiblížil i expert ze severské technologické firmy Mikko Karikytö.

Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Jsou dni, kdy se ne všechno daří. Jako třeba den, kdy se Rasty Turek dozvěděl, že zkrachovala banka, kde má jeho firma účet, a že nemůže dočasně vyplácet platy svým zaměstnancům. Což je v Kalifornii trestný čin. Jenže ve stejný den Rastymu jeho manželka předala dokumenty s žádostí o rozvod. A lékař v jedné z nejlepších amerických klinik mu řekl, že mu s největší pravděpodobností diagnostikovali nádor na mozku a že mu zbývají asi už jen tři týdny života.To bylo před několika lety, a protože tuhle epizodu jsem natočil v březnu 2026 právě s Rastym Turkem, je zřejmé, že minimálně jedna z těch zpráv nakonec nebyla tak špatná, jak se zdálo.Co se týče firmy, dopadlo to tak napůl. Společnost Pex, kterou Rasty založil před více než deseti lety, loni prodal za sedmdesát miliónů dlarů. Což není špatné, ale firma Pex, která se zabývá detekcí autorsky chráněného obsahu v internetových videích, měla v jeden moment existence zhruba miliardovou hodnotu. Ale stane se, říká Rasty Turek, s tím, že ničeho nelituje.Jak to dopadlo s tajemnou nemocí, která ho trápila řadu měsíců, a jak s rozvodem a soudní bitvou o výchovu dcery, se dozvíte v našem podcastu. A nejen to, mluvili jsme o tom, jaký je Donald Trump prezident pohledem “zevnitř”, proč je těžké až skoro nemožné být dneska v Americe demokratem, a jak to dopadne s rozvinutým socialismem, fungujícím dnes v Kalifornii.A ano, řeč přišla na Elona Muska, pro jehož úřad DOGE Rasty loni několik měsíců pracoval, na Sama Altmana, Petera Thiela i Marca Andreessena. Rasty je dnes finačně nezávislý, a mezi firmy, kam investoval nebo které koupil, patří například čokoládovna v San Francisku nebo malá firma na výrobu motorek, kde je jeho partnerem hollywoodský herec Keanu Reeves. A proč dělat byznys s celebritou je někdy výhoda a jindy zase nevýhoda.O tom všem jsme mluvili, plus nevyhnutelně i o smrti, a bylo to povídání překvapivě optimistické, zarámované posledním velkým příběhem slavného psychologa Daniela Kahnemana. Zvu vás k poslechu.A připomínám, že na webu mého newsletteru Jedno procento najdete nejen tento podcast, ale i texty o umělé inteligenci a o všem, co mě v dnešním neuvěřitelně zajímavém světě překvapuje a vyráží dech. A na webi Inspiruj.se zase hledejte nabídky workshopů, které vám ukážou, jak žít i přežít v éře AI.Děkuji, že posloucháte a čtete. A teď už rozhovor s Rastym Turkem.

Teď, když se Spojené státy americké, ta země za velkou louží, kterou zbytek světa buď miluje, anebo nenávidí, proměnily v bitevní pole, se lidé v Americe učí, jak se běžný člověk může bránit násilí ze strany státu.

Teď, když se Spojené státy americké, ta země za velkou louží, kterou zbytek světa buď miluje, anebo nenávidí, proměnily v bitevní pole, se lidé v Americe učí, jak se běžný člověk může bránit násilí ze strany státu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hraje v seriálech Polda nebo Lovec. V pokračování legendární Sanitky ztvárnila nevěrnou dispečerku Simonu. Slovenska herečka Jana Kolesárová je hojně obsazovaná v Česku. Rodinný život však žije v Americe, kde začala psát i texty.

Hraje v seriálech Polda nebo Lovec. V pokračování legendární Sanitky ztvárnila nevěrnou dispečerku Simonu. Slovenska herečka Jana Kolesárová je hojně obsazovaná v Česku. Rodinný život však žije v Americe, kde začala psát i texty.

Vládne v Americe (už) fašismus? Jak moc má zemi pod kontrolou prezident Donald Trump a jeho hnutí MAGA? A je bitva o Grónsko u konce? Nejen o tom diskutovali odborníci z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MSS MUNI) S Barbora Halašková, Zuzana Ringlerová a Martin Jirušek o dění v USA na Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno. Moderuje zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Nové dokumenty z kauzy Jeffreyho Epsteina ukázaly, jak rozsáhlá vlivová síť tohoto odsouzeného sexuálního predátora byla. S finančníkem se přátelili milardáři i politici, radila se s ním evropská šlechta, kromě toho získával utajované vládní informace. „Epstein vytvořil novodobý Olymp, svět, kde neplatila běžná pravidla. Překonal řadu konspirací,“ říkají ve Studiu N Jiří Sobota a Barbora Chaloupková z podcastu Amerika, bejby. Kvůli novým informacím ze složek Jeffreyho Epsteina se rozpadá britská vláda a zkompromitovaní muži se omlouvají či odstupují z vlivných pozic. „Sledujeme konec jedné generace elit,“ říká Barbora Chaloupková. Přesto to zatím nevypadá, že v Americe někdo další zamíří do vězení. Dočkají se oběti někdy spravedlnosti? A vystoupí Donald Trump ze stínu skandálu? „Podstatou kauzy je, že už v tuto chvíli naleptává důvěru celé společnosti v systém. Jestliže jsme se dříve smáli těm, kteří věřili v konspirace, jako je QAnon, dnes vidíme, že reálná situace může být ještě horší,“ říká Jiří Sobota. Na druhé straně ale materiály vycházejí na světlo a část elity, jež považovala samu sebe za nedotknutelnou a nad zákonem, teď čelí celospolečenskému odsouzení. Kauza Epstein je děsivá, může se ale stát i zárodkem budoucí očisty. K tomu ale vede v tuto chvíli ještě dlouhá cesta.

Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Velkou část svého pracovního života strávila v USA. Teď se novinářka a nově také zpravodajka Českého rozhlasu Jana Ciglerová stěhuje z Floridy do Washingtonu. Co jí život v Americe dal i vzal? Jakých rozdílů mezi Američany a Čechy si nejvíce všimla? Čím je Florida pro přistěhovalce tak „dostředivá“. A na co by se zeptala Donalda Trumpa při návštěvě v Bílém domě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkou část svého pracovního života strávila v USA. Teď se novinářka a nově také zpravodajka Českého rozhlasu Jana Ciglerová stěhuje z Floridy do Washingtonu. Co jí život v Americe dal i vzal? Jakých rozdílů mezi Američany a Čechy si nejvíce všimla? Čím je Florida pro přistěhovalce tak „dostředivá“. A na co by se zeptala Donalda Trumpa při návštěvě v Bílém domě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Speciál s Matějem Schneiderem z podcastu Redneck o současné trumpovské Americe. Jak sám Matěj po natáčení řekl, nakonec jsme toho probrali docela dost. Jak se má člověk v Česku dívat na dnešní Ameriku a jak jí rozumět? Je to pořád pilíř západní civilizace a náš spojenec? Myslí Donald Trump vážně všechno, co říká, nebo je to jen „bannonovská mlha“, za kterou si dělá byznys pro svou rodinu? Chce se Amerika skutečně vrátit k předválečnému izolacionismu, nebo má pořád imperiální choutky? Bude po venezuelské akci pokračovat i jinde? Jak se má v takovém světě chovat Česká republika? Chápe vůbec Evropa, co Trump dělá, a jsou její reakce správné, nebo Trumpa analyzuje špatně a její doufání v jeho konec je chyba, protože Amerika se momentálně mění na dekády? A mnoho dalších témat o americké politice dneška.

Do letošního mistrovství světa v Americe to fotbal nestihne. Zatím jen přemýšlí nahlas, jak změnit zákon o ofsajdu, aby mohlo padat víc gólů. Fotbalový podcast MVP na Seznam Zprávách rozebral pravidlovou revoluci.Dlouhé roky čekal fotbalový svět na to, až se zavede pomoc od videa, protože zpomalené a rozfázované záběry prokážou daleko víc, než vidí lidské oko. Když k tomu konečně došlo, zjišťuje se prakticky při každém sporném okamžiku, že to nestačí. Šedé zóny nadále existují. Především při posuzování ofsajdových momentů a při (ne)hraní rukou v pokutovém území. Nelze uplatnit stoprocentní mustr, aby se situace posuzovaly jednotně. I tomu se věnoval podcast MVP, vůbec první v novém kalendářním roce 2026.„Zabýváme se pravidlem o ofsajdu. V budoucnu možná bude muset být hráč zcela za obráncem, aby se o ofsajd jednalo. Momentálně jsme v testovací fázi,“ prohlásil nedávno prezident fotbalové federace Gianni Infantino.Co to znamená? Změní se pravidlo o ofsajdu? A pokud ano, tak jak?---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Do letošního mistrovství světa v Americe to fotbal nestihne. Zatím jen přemýšlí nahlas, jak změnit zákon o ofsajdu, aby mohlo padat víc gólů. Fotbalový podcast MVP na Seznam Zprávách rozebral pravidlovou revoluci. Dlouhé roky čekal fotbalový svět na to, až se zavede pomoc od videa, protože zpomalené a rozfázované záběry prokážou daleko víc, než vidí lidské oko. Když k tomu konečně došlo, zjišťuje se prakticky při každém sporném okamžiku, že to nestačí. Šedé zóny nadále existují. Především při posuzování ofsajdových momentů a při (ne)hraní rukou v pokutovém území. Nelze uplatnit stoprocentní mustr, aby se situace posuzovaly jednotně. I tomu se věnoval podcast MVP, vůbec první v novém kalendářním roce 2026. „Zabýváme se pravidlem o ofsajdu. V budoucnu možná bude muset být hráč zcela za obráncem, aby se o ofsajd jednalo. Momentálně jsme v testovací fázi,“ prohlásil nedávno prezident fotbalové federace Gianni Infantino. Co to znamená? Změní se pravidlo o ofsajdu? A pokud ano, tak jak?---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, potvrzené americké útoky a aktuální dění v Latinské Americe. Jak daleko jsou Spojené státy ochotné zajít a co může následovat, rozeberou v pořadu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký s redaktorem Alexem Švamberkem. Svůj pohled nabídne i politolog Jaroslav Bílek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na autoritářské režimy, včetně těch v Jižní Americe.

Známý český filmový režisér natočil dokument o tom, jak jdou zmanipulovaní mladí lidé na film Velký vlastenecký výlet, který sám označil za fejk. (spoiler alert) Není to tak dávno, co mi slovo fejk evokovalo ze všeho nejvíc bývalého ředitele zoologické zahrady a později Českého centra v NY, kterého si pro jeho příjmení v Americe často dobírali.

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

V litevském parku Grutas si prohlédneme sbírku soch z komunistických časů - a taky lamy. V Paříži zavzpomínáme na zabalený most Pont Neuf. V Lucemburku nás čeká bienále Z rukou mistrů s českou účastí a ve Washingtonu zjistíme, co teď dělá v Americe náš dřevěný krajan Hurvínek. Moderuje Helena Berková.