Podcasts about americe

Teroristé z organizace Al-Káida zavraždili v Americe 11. září 2001 téměř tři tisíce lidí, více než Japonci při útoku na Pearl Harbor 60 let předtím. Američané a jejich spojenci následně obsadili Afghánistán a svrhli v něm režim Tálibánu, který chránil Al-Káidu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatelka Nicolette Ficek Havlová letos přešla Švýcarsko a byla to její svatební cesta. V cestovatelském podcastu Radia Wave Casablanca vypráví nejen o svých krásných zážitcích z hor a peších přechodech, ale také o zhroucení, které ukončilo její pokus o přechod Jižní Ameriky.

Je tu poslední týden letních prázdnin, kruhy pod očima rodičů se brzy přesunou pod oči učitelů – ale u vědátorů zůstávají pořád! Mrkneme na nový typ bizarní nehvězdy, spalničkofest v Americe nebo vaše šance na prožití dokonalého dne! S týdnem ve vědě je ale vlastně každé pondělí dokonalé!

Říká se jí první dáma české violy neboli Lady Viola a patří mezi nejvýraznější hudebníky své generace. Vystupuje po celém světě – v Evropě, Asii i Americe – s prestižními českými i zahraničními orchestry a na prestižních festivalech. Je ale také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu a založila hudební soutěž. „Chci inspirovat mladší houslisty, aby začali uvažovat o viole jako o alternativě, a to ne proto, že by byli špatní na housle, ale protože viola je krásný nástroj.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem čtvrtečního vydání Desítky Pavla Horvátha byl Luboš Kubík mladší. Jak je pro něj náročné být spojkou mezi rodiči, studenty a Amerikou? „Asi tisíc univerzit v Americe má fotbalové programy. Top univerzity mohou kvalitativně obstát třeba pro střed druhé ligy v Česku,“ říká borec, který se snaží pomáhat především studentům. Kolik nadějné hráče stojí rok života v zámoří? Co říká na hydrationbreak, který byl zaveden během MS? Poslechněte si fotbalovou talkshow.

„V přemíře kmenů a v přemíře národů v Jižní Americe se snaží zachránit jazyk. Takže my bychom se také měli snažit. A to není nic proti tomu, abychom vytvářeli silnou Evropu. Ale silná Evropa musí stát na silných základech, a tyto základy tvoří jednotlivé národy. A když národ bude silný a bude mít silný jazyk, silné tradice a silné lidi, tak tím pádem bude silná Evropa,“ říká kulturní antropolog a indianista Mnislav Zelený-Atapana v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 23.08.2026, www.RadioUniversum.cz

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál experimentovat stylem pokus omyl. Modely OpenAI při testování pronikly z izolovaného prostředí na internet a napadly platformu Hugging Face, aby našly způsob, jak splnit úkoly, které vyřešit nešly. Podle vedoucího vědecké rubriky Deníku N Petra Koubského jde o velký problém. „Co se stalo s modely OpenAI, je podle mě skoro poslední varování před opravdu velkým průšvihem, při kterém začnou umírat lidé,“ říká ve Studiu N. „Období neuváženého experimentování končí.“ První problém vznikl už při zadání testu. Do baterie úloh se dostaly dvě, které byly nesplnitelné. „Když dáte člověku nesplnitelný úkol, nejspíš vám řekne, že je to špatně zadané a že se s tím nedá nic dělat.“ Modely jsou ale podle něj obsedantně posedlé tím, že musí úkol vyřešit za každou cenu. „Neakceptují, že některé úkoly jsou nesplnitelné. Tím pádem se pokusily vyřešit neřešitelný úkol,“ tvrdí Koubský. „V OpenAI udělali tolik neskutečných přešlapů, že se mi pořád nechce věřit, že se to stalo,“ říká ve Studiu N. Model, který dostane autonomii a přístup k nástrojům, totiž nemusí zůstat u neškodných pokusů. Může začít hledat vlastní cesty, jak překážky obejít. „Problém není v napadení Hugging Face, to je maličkost. Problém je v tom, že to nemuselo skončit napadením této firmy.“ Kdyby autonomní systém například zasáhl infrastrukturu jiného státu, může být jeho jednání interpretováno jako úmyslný útok. „Představte si, že modely by se při testování nabouraly do podobné firmy, jen ne v Americe, ale v Číně. Vysvětlete potom Číňanům, že to nebyl záměrný útok na jejich infrastrukturu a začátek třetí světové války. Nepovede se vám to.“ Do celé aféry vstupuje také geopolitika. „Do oblasti umělé inteligence se vrátila logika soutěžení studené války, a to mezi Spojenými státy a Čínou.“ Čím intenzivnější je technologický závod, tím větší je podle Koubského pokušení bezpečnostní brzdy odsunout stranou. Ve Studiu N říká, že je proto skeptický i k velkým prohlášením samotných technologických firem. „Odnaučil jsem se brát prohlášení OpenAI vážně, spíše je potřeba rozklíčovat, proč to říkají v daném okamžiku a co přesně tím myslí.“ V rozhovoru se také dozvíte, jaký dopad bude mít další rozvoj umělé inteligence na klimatickou změnu, proč je tak těžké naučit AI respektovat lidskou morálku a zákony a proč jsou nejvýkonnější modely pro jejich provozovatele stále tak prodělečné. Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.

Cítím, že v Americe nastupuje autoritářský režim a nedokážu se s tím smířitDo podcastu Tekutá společnost přišla byla aktivistka a spluzakladatelka RadioFree America Natálie Kocábová. Kdy přesně se rozhodla mapovat dění v USA aveřejně o trumpismu informovat? Bojí se o budoucnost demokracie v Americe au nás? Co ji nabíjí a jak současné aktivity dopadají na její soukromý život?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Speciál s Čestmírem Strakatým o tom, že obsah zadarmo neexistuje, jak si vybírá hosty k rozhovoru a jaké to bylo s Otou Klempířem. Proč se u nás nedají dělat rozhovory pro všechny, aniž by půlka země nezačala někoho hejtovat? Proč to v Americe moderátoři umějí a tady ne? Chtěl by být českým Rogenem, nebo Ebenem pro mileniály? A došlo i na rekordy. Kolik Čestmír zvedne na benchi a kolik v mrtvém tahu?

Fotbalisté Španělska porazili ve finále obhájce zlata Argentinu 1:0 po prodloužení a po 16 letech podruhé v historii ovládli mistrovství světa. „Portugalci nehráli dobře a Ronaldo se s tím vezl. Už má to nejlepší za sebou,“ říká Pavel Horváth ve fotbalové talkshow Desítka. Jaká pravidla, která nově platila na turnaji v Kanadě, Mexiku a Americe, se mohou implementovat do ligových soutěží i v budoucnu? Proč očekává reportér Lukáš Michalík od Filipa Zorvana průlomovou sezonu?

Podzimní volby v USA napoví, zda Donaldu Trumpovi válka s Íránem a její důsledky nakonec uškodí, nebo naopak posílí jeho pozici. „Představa, že by bylo možné ho jednoduše porazit, protože ceny budou vyšší a jeho sliby nebyly naplněny a zahájil válku, ve které je teď chycen do pasti a neví, jak z ní ven... To ještě neznamená, že prohraje volby. Má charisma, lidé ho milují,“ vysvětluje v Osobnosti Plus Igor Lukeš, profesor Bostonské univerzity.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbalisté Francie vyřadili v prvním čtvrtfinále mistrovství světa Maroko. Zbývá tak už jen sedm týmů a šest stadionů, na kterých se bude hrát. Ty americké často stojí daleko za městem a není snadné ani levné se k nim dostat. K nejhůře dostupným patří právě stadion za Bostonem, kde Francie a Maroko v noci na pátek hrály. Kvůli dopravnímu kolapsu v okolí stadionu se tisíce fanoušků nedostaly na tribuny včas – přitom také v Americe to jde i jinak.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkMistrovství světa se blíží vrcholu. Máme za sebou osmifinále a už se nám profiluje, kdo by asi tak v Americe mohl vyhrát. V nové epizodě probíráme nešťastnou prohru Kanady, odporný výkon Paraguaye v zápase s Francií a taky geniálního Haalanda, který poslal domů Brazilce.V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se podíváme i na zbytek zápasů. Anglie si nakonec se štěstím poradila s Mexikem. Španělsko sice nenaservírovalo kdovíjaký fotbal, ale končí Ronaldo. USA nepomohl ani trapný zásah Donalda Trumpa a Argentina přečkala děsivé momenty proti Egyptu.V díle vystupuje Vašek Pecháček, Tomáš Jarolím a Kuba Vajbar.

MVP vystoupí živě v nedělí 19. 7. v rámci Letní podcastové scény. Můžete se těšit na předávání ceny MVP pro nejužitečnějšího hráče uplynulého ročníku nejvyšší české fotbalové ligy, debatu s fotbalovým influencerem Michsako nebo na projekci finále probíhajícího mistrovství světa. Kdy jindy, když ne teď? Zatímco planeta hltá play off mistrovství světa, český fotbal dumá, kudy z krize. A experti podcastu MVP se shodují, že nejlepší cestou momentálně bude pro reprezentaci trenér z ciziny. Jak vypadala na MS česká reprezentace zblízka? Jaké bylo sledovat Messiho v Americe na vlastní oči? Kdo vyhraje mistrovství světa a je vůbec možné, aby to nebyla Francie? Pusťte si celý díl MVP! --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

V další epizodě série Anna v New Yorku sledujeme Annu po návratu domů do České republiky.

Svět v té době bez dechu sledoval přistání lidí na Měsíci. U nás byla už v plném proudu Husákova normalizace a ve Střední Americe propukla prapodivná válka. Měla co dělat s fotbalem, ale zároveň v tom ta hra byla trochu nevinně. Skutečnou příčinou krátkého, ale intenzivního vojenského konfliktu mezi Hondurasem a Salvadorem v červnu 1969 byly spory o půdu a osud salvadorských zemědělských emigrantů v Hondurasu.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní mistrovství světa ve fotbale sledují lidi v Americe nejen na stadionech, ale taky v oficiálních fanzónách. A jsou to nejen místní, ale i diváci hodně zdaleka. Některá města zavírají celé ulice a instalují velkoplošné obrazovky, aby tam Američani i návštěvníci z ciziny mohli na šampionát společně koukat.

Zeitgeist #25 s Dominikou Perlínovou o napětí v Severním Irsku, rozpojeném království a dopadech odchodu z EU. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Psal se rok 2016 a v Bílém domě končil svůj druhý mandát prezident Barack Obama, USA a Čína se přidaly k Pařížské klimatické dohodě a svět se rozšířil o novou vrstvu reality, kterou obsadily příšerky ze hry Pokémon GO, Instagram spustil stories a v Česku tehdy úřadovala vláda Bohuslava Sobotky. Na konci roku ovšem bylo jasné, že se cosi podstatného mění a v politice se i díky novým médiím a změnám  ve společnosti naplno projevily některé síly s nimiž se potýkáme dodnes. Vnímání reality se nerozšířilo zdaleka jen o roztomilá kapesní monstra.Britové si překvapivě zvolili odchod z Evropské unii a premiér David Cameron odstoupil. Prezidentské volby v Americe vyhrál Donald Trump a na Filipínách Rodrigo Duterte. Oxfordský slovník vyhlásil za slovo roku termín post-truth, tedy postpravdivý, což označuje situace, v nichž objektivní fakta mají menší vliv na utváření  veřejného mínění než apelování na emoce a osobní názory. Konkureční slovníky jako Merriam-Webster, Dictionary.com, Collins English Dictionary nebo Cambridge Dictionary pak k roku 2016 přiradili výrazy – sureálný, xenofobie, brexit nebo paranoidní.Velká Británie od té doby skutečně připomínala zemi trpící paranoiou, která se sama střelila do nohy. Premiéři a premiérky se střídali jako na pomyslném orloji. Pod Big Benem museli řešit výsledek referenda a vyjednávat s Bruselem komplikované odpojení od jednotného trhu, aby země získala zpět kontrolu, jak tvrdilo jedno z hesel zastánců brexitu z kampaně. Zemi stihli z EU vyvést právě včas na to, aby mohli po své ose řešit covidovou krizi, která zasadila další hluboké rány do důvěry v instituce nejen na ostrovech.Ohlížet se za brexitem lze z různých míst, ale asi nikde kolem nepanovalo takové napětí a obavy jako v případě hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To ostatně dosvědčuje i dění z poslední doby. I tam se na své reportážní cestě po Británii vypravila Dominika Perlínová. Jak na tom je Velká Británie a politická scéna deset let po historickém referendu rozebírá v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.K tématu doporučujeme také texty:Reportáž: Stín brexitu dál visí nad BritániíBelfast: Násilné útoky na migranty mohou znovu vyvolat temnou minulost

Filmový komik, scenárista a režisér se narodil 16. června 1890 v Anglii se jménem hodným amerického prezidenta. Proslavil se ale v Americe, kam odešel, jako ta drobnější polovička komické dvojice Laurel & Hardy. A právě o nich, ale i o jejich dalších spolupachatelích filmového humoru v dřevních dobách kinematografu, o tom, jak vypadal filmový průmysl za časů němé grotesky a co všechno herci museli umět, budou dnešní Příběhy z kalendáře.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

V další premiéře poradu “Na cestách s Petrem Voldánem” se tentokrát od Eduarda Freislera hlavně dovíte, jak se žije v exotické Venezuele. Proč tam lidé nemají nic z bohatství země s největšími zásobami ropy na světě a jak snášel život v tropech? Přidáme ale také zajímavosti ze studií a života v Americe.

Dělníci kultury #57 o kampani Charli XCX k albu Music, Fashion, Film; knize Constance Debré Jméno nebo výstavě Domácí umění na Zámku Veleslavín.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a mimořádně také Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:virální kampaň Charli XCX k albu Music, Fashion, Film rozhovor s Didierem Eribonemtaneční projekty Adriany Štefaňákové Genesis/Metamorphosis/6´7 a Overexposed (Divadlo Ponec) album zpěvačky Raye This Music May Contain Hopenávštěvu Signal Space Galleryvýstavy Domácí umění na Zámku Veleslavín, Veronika Holcová: Nedokončený autoportrét (GAVU Cheb) a Vladimir 518 & Epos 257: Tohle slovo v Americe vůbec neexistuje (Kulturní stanice Galaxie) knihu Constance Debré Jméno (Tranzit.cz)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Americký zpěvák Bruce Springsteen celý život zpívá o pracující Americe – o lidech z továren, doků a předměstí. Sám z ní vzešel. Dnes, kdy je mu skoro 77 let, o část svých fanoušků přišel. Veřejně se totiž postavil proti Donaldu Trumpovi, kterého právě ti lidé, o nichž zpívá, často volili. Svůj protest teď přijel vyzpívat na Floridu – jen kousek od místa, kde americký prezident bydlí.

Americký zpěvák Bruce Springsteen celý život zpívá o pracující Americe – o lidech z továren, doků a předměstí. Sám z ní vzešel. Dnes, kdy je mu skoro 77 let, o část svých fanoušků přišel. Veřejně se totiž postavil proti Donaldu Trumpovi, kterého právě ti lidé, o nichž zpívá, často volili. Svůj protest teď přijel vyzpívat na Floridu – jen kousek od místa, kde americký prezident bydlí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.A to vše se dá říct o mém dnešním hostu.Jsme s fotografem Davidem Krausem stejný ročník, prý kvalitní, vintage 1968. Oba jsme svou v uvozovkách velkou kariéru začali v Reflexu v devadesátých letech. Mimochodem, David byl v redakci první, kdo měl svůj mobilní telefon, a odbíhal z porad na chodbu vyřizovat důležité hovory. To bylo v polovině devadesátých let. A když jsme mobilní telefony koncem devadesátých let už měli všichni, zaměstnával David zase asistentku, která hovory vyřizovala místo něj. Byl velká hvězda, a právem: dal Reflexu tvář a výkladní skříň. Vyfotil pro tenhle časopis přes pět set obálek.O tom jsme mluvili v podcastu. A taky o tom, jaký byl rozdíl fotit guvernéra Tošovského a Ozzyho Osbourna, a kdo z těch dvou byl zábavnější. Nápověda: jen jeden z nich rozbil v Americe červené Ferrari, a i to připomeneme v této epizodě.Co dělá David Kraus dnes, skoro čtyřicet let od otištění jeho první fotky v novinách? Stále fotí. I když už ne tak často celebrity. Udělal řadu fotografických výpravných knížek, z nichž asi nejvíc je pyšný na tu o hodinkách značky Prim, na které pracoval dvacet let. Fotí architekturu nebo holešovické figurky, prostě vše, co ho baví a na co má chuť. Poslouchejte.A samozřejmě jsme se bavili o umělé inteligenci, a možná jsme byli blízko k založení partyzánské odbojové skupiny, která bude před AI bránit lidskou kreativitu. A ano, nepřítele je dobré co nejvíc poznat, takže připomínám, že s mou ženou stále děláme o AI workshopy a další akce.Plus vás zvu na svůj standupový speciál v divadle v Řeznické. Představení 28. května je už vyprodané, ale právě se začínají prodávat lístky na 19. června. Budu rád, když přijdete. A teď už nová epizoda Jednoho procenta s Davidem Krausem.

Český hokejový svaz byl úředně uznán 19. listopadu 1908 a od té doby se také datuje jeho bohatá historie. Zimní sport, jehož kořeny bychom vystopovali v severní Americe, u nás brzy zdomácněl a po mnoho desetiletí je chloubou celého národa.

Český hokejový svaz byl úředně uznán 19. listopadu 1908 a od té doby se také datuje jeho bohatá historie. Zimní sport, jehož kořeny bychom vystopovali v severní Americe, u nás brzy zdomácněl a po mnoho desetiletí je chloubou celého národa.

Kriticky důležité, a přitom velmi zranitelné – takové jsou telekomunikační sítě v dnešní společnosti. Několik uniklých hesel může ohrozit soukromá data lidí v celém státě, jak ukázala nedávná špionážní aféra v Americe. I o ní tento týden v Praze mluvili světoví odborníci na kyberbezpečnost. Cestu k bezpečnějším mobilním sítím přiblížil i expert ze severské technologické firmy Mikko Karikytö.

Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Jsou dni, kdy se ne všechno daří. Jako třeba den, kdy se Rasty Turek dozvěděl, že zkrachovala banka, kde má jeho firma účet, a že nemůže dočasně vyplácet platy svým zaměstnancům. Což je v Kalifornii trestný čin. Jenže ve stejný den Rastymu jeho manželka předala dokumenty s žádostí o rozvod. A lékař v jedné z nejlepších amerických klinik mu řekl, že mu s největší pravděpodobností diagnostikovali nádor na mozku a že mu zbývají asi už jen tři týdny života.To bylo před několika lety, a protože tuhle epizodu jsem natočil v březnu 2026 právě s Rastym Turkem, je zřejmé, že minimálně jedna z těch zpráv nakonec nebyla tak špatná, jak se zdálo.Co se týče firmy, dopadlo to tak napůl. Společnost Pex, kterou Rasty založil před více než deseti lety, loni prodal za sedmdesát miliónů dlarů. Což není špatné, ale firma Pex, která se zabývá detekcí autorsky chráněného obsahu v internetových videích, měla v jeden moment existence zhruba miliardovou hodnotu. Ale stane se, říká Rasty Turek, s tím, že ničeho nelituje.Jak to dopadlo s tajemnou nemocí, která ho trápila řadu měsíců, a jak s rozvodem a soudní bitvou o výchovu dcery, se dozvíte v našem podcastu. A nejen to, mluvili jsme o tom, jaký je Donald Trump prezident pohledem “zevnitř”, proč je těžké až skoro nemožné být dneska v Americe demokratem, a jak to dopadne s rozvinutým socialismem, fungujícím dnes v Kalifornii.A ano, řeč přišla na Elona Muska, pro jehož úřad DOGE Rasty loni několik měsíců pracoval, na Sama Altmana, Petera Thiela i Marca Andreessena. Rasty je dnes finačně nezávislý, a mezi firmy, kam investoval nebo které koupil, patří například čokoládovna v San Francisku nebo malá firma na výrobu motorek, kde je jeho partnerem hollywoodský herec Keanu Reeves. A proč dělat byznys s celebritou je někdy výhoda a jindy zase nevýhoda.O tom všem jsme mluvili, plus nevyhnutelně i o smrti, a bylo to povídání překvapivě optimistické, zarámované posledním velkým příběhem slavného psychologa Daniela Kahnemana. Zvu vás k poslechu.A připomínám, že na webu mého newsletteru Jedno procento najdete nejen tento podcast, ale i texty o umělé inteligenci a o všem, co mě v dnešním neuvěřitelně zajímavém světě překvapuje a vyráží dech. A na webi Inspiruj.se zase hledejte nabídky workshopů, které vám ukážou, jak žít i přežít v éře AI.Děkuji, že posloucháte a čtete. A teď už rozhovor s Rastym Turkem.

Teď, když se Spojené státy americké, ta země za velkou louží, kterou zbytek světa buď miluje, anebo nenávidí, proměnily v bitevní pole, se lidé v Americe učí, jak se běžný člověk může bránit násilí ze strany státu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Nové dokumenty z kauzy Jeffreyho Epsteina ukázaly, jak rozsáhlá vlivová síť tohoto odsouzeného sexuálního predátora byla. S finančníkem se přátelili milardáři i politici, radila se s ním evropská šlechta, kromě toho získával utajované vládní informace. „Epstein vytvořil novodobý Olymp, svět, kde neplatila běžná pravidla. Překonal řadu konspirací,“ říkají ve Studiu N Jiří Sobota a Barbora Chaloupková z podcastu Amerika, bejby. Kvůli novým informacím ze složek Jeffreyho Epsteina se rozpadá britská vláda a zkompromitovaní muži se omlouvají či odstupují z vlivných pozic. „Sledujeme konec jedné generace elit,“ říká Barbora Chaloupková. Přesto to zatím nevypadá, že v Americe někdo další zamíří do vězení. Dočkají se oběti někdy spravedlnosti? A vystoupí Donald Trump ze stínu skandálu? „Podstatou kauzy je, že už v tuto chvíli naleptává důvěru celé společnosti v systém. Jestliže jsme se dříve smáli těm, kteří věřili v konspirace, jako je QAnon, dnes vidíme, že reálná situace může být ještě horší,“ říká Jiří Sobota. Na druhé straně ale materiály vycházejí na světlo a část elity, jež považovala samu sebe za nedotknutelnou a nad zákonem, teď čelí celospolečenskému odsouzení. Kauza Epstein je děsivá, může se ale stát i zárodkem budoucí očisty. K tomu ale vede v tuto chvíli ještě dlouhá cesta.

Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Speciál s Matějem Schneiderem z podcastu Redneck o současné trumpovské Americe. Jak sám Matěj po natáčení řekl, nakonec jsme toho probrali docela dost. Jak se má člověk v Česku dívat na dnešní Ameriku a jak jí rozumět? Je to pořád pilíř západní civilizace a náš spojenec? Myslí Donald Trump vážně všechno, co říká, nebo je to jen „bannonovská mlha“, za kterou si dělá byznys pro svou rodinu? Chce se Amerika skutečně vrátit k předválečnému izolacionismu, nebo má pořád imperiální choutky? Bude po venezuelské akci pokračovat i jinde? Jak se má v takovém světě chovat Česká republika? Chápe vůbec Evropa, co Trump dělá, a jsou její reakce správné, nebo Trumpa analyzuje špatně a její doufání v jeho konec je chyba, protože Amerika se momentálně mění na dekády? A mnoho dalších témat o americké politice dneška.

Známý český filmový režisér natočil dokument o tom, jak jdou zmanipulovaní mladí lidé na film Velký vlastenecký výlet, který sám označil za fejk. (spoiler alert) Není to tak dávno, co mi slovo fejk evokovalo ze všeho nejvíc bývalého ředitele zoologické zahrady a později Českého centra v NY, kterého si pro jeho příjmení v Americe často dobírali.

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.