Podcasts about americe

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Počítáme, že farmaceutické společnosti vydělávají v Americe 60 miliard dolarů ročně na prodeji vakcín, no a 500 miliard dolarů na léčbě zdravotních potíží způsobených vakcínami. O zločinech a o podvodech těch farmaceutických gigantů se dnes začíná mluvit jenom proto, že ten pohár trpělivosti zřejmě přetekl,“ říká publicista a novinář Ivan Hoffman v ohlédnutí za uplynulým měsícem s Martinou Kociánovou. 01.12.2025, www.RadioUniversum.cz

V litevském parku Grutas si prohlédneme sbírku soch z komunistických časů - a taky lamy. V Paříži zavzpomínáme na zabalený most Pont Neuf. V Lucemburku nás čeká bienále Z rukou mistrů s českou účastí a ve Washingtonu zjistíme, co teď dělá v Americe náš dřevěný krajan Hurvínek. Moderuje Helena Berková.

V litevském parku Grutas si prohlédneme sbírku soch z komunistických časů - a taky lamy. V Paříži zavzpomínáme na zabalený most Pont Neuf. V Lucemburku nás čeká bienále Z rukou mistrů s českou účastí a ve Washingtonu zjistíme, co teď dělá v Americe náš dřevěný krajan Hurvínek. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes mám pro vás příběh Kelsey Ann Smith, který není jen o krutém zločinu - je i o rodině, která se rozhodla nevzdat. O osmnáctileté dívce, která šla jen nakoupit dárek pro svého přítele a už se nikdy nevrátila. Dozvíte se, co všechno se ten den stalo, jaká Kelsey byla, co ji potkalo… a proč dnes její jméno znají lidé po celé Americe.

V osmdesátých letech emigrovala za svobodou do Paříže. Brzy ale zjistila, že i ve Francii a následně v Americe ji svazují zase jiné nesvobody. Jaké to byly? I o tom je její román Klub kamzíků. „V Los Angeles mi chybělo, že nemá náměstí, je propojeno dálnicemi, chybělo mi ukotvení,“ říká ve Vizitce a přiznává, že ji uchvátilo Mongolsko nejen díky koňům, na kterých ovšem jezdila i v Chuchli, L.A. nebo spolu s indiány. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V osmdesátých letech emigrovala za svobodou do Paříže. Brzy ale zjistila, že i ve Francii a následně v Americe ji svazují zase jiné nesvobody. Jaké to byly? I o tom je její román Klub kamzíků. „V Los Angeles mi chybělo, že nemá náměstí, je propojeno dálnicemi, chybělo mi ukotvení,“ říká ve Vizitce a přiznává, že ji uchvátilo Mongolsko nejen díky koňům, na kterých ovšem jezdila i v Chuchli, L.A. nebo spolu s indiány.

S Dominikou Perlínovou o třiačtyřiceti dnech v Americe bez federálních výplat, skupině demokratů, která ustoupila republikánům a souvisejícím politickém boji. Ptal se Štěpán Sedláček.Po rekordních třiačtyřiceti dnech skončil ve Spojených státech vládní shutdown, který dolehl zejména na nízkopříjmové Američany a jejich domácnosti a bezmála milion a půl federálních zaměstnanců, kteří nedostávali plat. Teď se poměry pomalu vracejí do původních kolejí. Po schválení v americkém Kongresu příslušnou legislativu podepsal prezident Donald Trump. Ale mezi demokraty byl patrný jistý rozkol související s otázkou, jestli utrpení milionů občanů stálo za to. O politickém rozměru události i taktice demokratů uslyšíte víc ve Výtahu Respektu s Dominikou Perlínovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Známí i méně známí cestovatelé, celebrity. Potkat se s nimi můžete od 13. do 16. listopadu v Paláci Pardubice na Cestovatelském festivalu.

Známí i méně známí cestovatelé, celebrity. Potkat se s nimi můžete od 13. do 16. listopadu v Paláci Pardubice na Cestovatelském festivalu.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve středu 5. listopadu 2025 zemřela herečka Věra Křesadlová. Člence divadla Semafor, druhé manželce Miloše Formana a matce divadelníků Matěje a Petra Formanů a překladatele Radima Kratochvíla bylo 81 let. Na Dvojce byla naposledy hostem Blízkých setkání v listopadu 2019. V rozhovoru s Terezou Kostkovou vzpomínala na setkání i rozchod s Milošem Formanem, na film Konkurs, na setkání s Jiřím Voskovcem v Americe anebo svěřila i to, za co si cení Martinu Formanovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve středu 5. listopadu 2025 zemřela herečka Věra Křesadlová. Člence divadla Semafor, druhé manželce Miloše Formana a matce divadelníků Matěje a Petra Formanů a překladatele Radima Kratochvíla bylo 81 let. Na Dvojce byla naposledy hostem Blízkých setkání v listopadu 2019. V rozhovoru s Terezou Kostkovou vzpomínala na setkání i rozchod s Milošem Formanem, na film Konkurs, na setkání s Jiřím Voskovcem v Americe anebo svěřila i to, za co si cení Martinu Formanovou.

Hostem středečního pořadu Na place s Ladislavem Hamplem byl bobista Ondřej Rapp. Co musí splnit, aby se probojoval na olympijské hry? Jak to vypadá s ledovým korytem v Cortině? „Nejlepší příprava na boby je atletika. Za tím si stojím,“ říká borec, který na letošním mistrovství České republiky zaběhl stometrový sprint v osobním rekordu 10,58 sekundy. Co mu dalo studium v Americe? Poslechněte si celý rozhovor se závodníkem, ale i funkcionářem.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už když ho otec vzal ve 12 letech do banky, tak věděl, že finance jsou směr, kterým se chce vydat. Po studiu v Americe a následných 17 letech v investiční bance Macquarie přijel Michael Kollár zpět domů a založil private equity fond Gate Vest, který má být alternativou k velkým globálním hráčům, sám do něj vložil tři miliony eur. V dnešním díle MoneyPenny popisuje svou cestu na Wall Street, spolupráci s J&T Bankou, fungování samotného fondu a zda private equity patří do portfolia retailového investora.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Už když ho otec vzal ve 12 letech do banky, tak věděl, že finance jsou směr, kterým se chce vydat. Po studiu v Americe a následných 17 letech v investiční bance Macquarie přijel Michael Kollár zpět domů a založil private equity fond Gate Vest, který má být alternativou k velkým globálním hráčům, sám do něj vložil tři miliony eur. V dnešním díle MoneyPenny popisuje svou cestu na Wall Street, spolupráci s J&T Bankou, fungování samotného fondu a zda private equity patří do portfolia retailového investora. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Divadlo Semafor zahájilo svoji činnost 30. října roku 1959. Jeho název je akronymem ze slov SEdm MAlých FORem. Těmi malými formami byly myšleny druhy umění: film, poezie, jazz, loutky, tanec, výtvarno a hudební komedie. Už v prvním představení zazněly písně, které lidé znají dodnes. Proč vlastně Jiří Suchý divadlo založil? Jak se seznámil s Jiřím Šlitrem? Proč měl Waldemar Matuška po filmu Kdyby tisíc klarinetů zakázanou činnost a s jakou hrou chtěl Šlitr prorazit v Americe?

I když žije od deseti let v Americe, kde vystudovala několik prestižních škol, Českou republiku stále považuje za svou domovinu. V devatenácti letech zjistila, že je třetí generací přeživších Romů v holokaustu a jejím snem je vznik komunitního romského centra v New Yorku. Kolik v této megapoli žije Romů? Čím to, že mluví lépe romsky než její matka? Jakou sílu má i v léčbě vývojových poruch hudba? A jak vnímá současný český jazyk? Ptá se Renáta Spisarová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I když žije od deseti let v Americe, kde vystudovala několik prestižních škol, Českou republiku stále považuje za svou domovinu. V devatenácti letech zjistila, že je třetí generací přeživších Romů v holokaustu a jejím snem je vznik komunitního romského centra v New Yorku. Kolik v této megapoli žije Romů? Čím to, že mluví lépe romsky než její matka? Jakou sílu má i v léčbě vývojových poruch hudba? A jak vnímá současný český jazyk? Ptá se Renáta Spisarová.

Ze dvou na tři nebo ze tří na dvě? Je víc zámků v Německu nebo mekáčů v Americe? Hledáme nejlepší jméno pro orkán. A Dan má rande! Další update příští týden. Ve WAKE UP SHOW.

Nejlepší sport je kafe a dort! 14. října si připomínáme Mezinárodní den dezertů. I když má tento den tradici v Americe, do Evropy se postupně dostává jako příležitost ocenit šikovné cukráře a pekaře – třeba tím, že od nich něco dobrého ochutnáte. V dalším díle pořadu Jihomoravský rok budeme péct, pátrat po typickém brněnském dezertu nebo nahlížet pod ruce zkušeným cukrářům. O recepty se s vámi podělí Josef Maršálek nebo Petra Burianová.

Bejt country je dneska v Americe zase cool, psancema by se dala dláždit nashvillská Music Row a něco se děje i u nás doma. V dnešní singlový smršti se objeví mimo jiné HARDY, Billy F Gibbons, Struggle Jennings a Marpo.

Zlata Adamovská patří k nejvytíženějším českým herečkám. V Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou odhalila zákulisí svého divadelního života, ale i účast v populárním seriálu Milionáři. Jak nachází rovnováhu mezi prací a osobním životem? Co ji přitahuje na jižní Americe? A chystá se už na Vánoce?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zlata Adamovská patří k nejvytíženějším českým herečkám. V Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou odhalila zákulisí svého divadelního života, ale i účast v populárním seriálu Milionáři. Jak nachází rovnováhu mezi prací a osobním životem? Co ji přitahuje na jižní Americe? A chystá se už na Vánoce?

Via ad Artem je relativně nový kulturní spolek, a na podzimní dny chystá koncerty hudby, která vznikla v Americe z přelomu 19. a 20. století, kdy jazz, swing a gospel pronikaly i do klasické hudby a začaly se společně vzájemně prolínat.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Via ad Artem je relativně nový kulturní spolek, a na podzimní dny chystá koncerty hudby, která vznikla v Americe z přelomu 19. a 20. století, kdy jazz, swing a gospel pronikaly i do klasické hudby a začaly se společně vzájemně prolínat.

V dalším vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” budeme putovat mimo jiné až do Texasu, kde je asi nejvíc krajanů v Americe s kořeny v Česku. Jeden z nich, můj host u mikrofonu Českého rozhlasu Tadeáš Polášek, vám třeba poví podrobněji o tom, jak po spoustě návštěv ve vlasti svých předků už více jak 35 let učí zájemce nejen z řad krajanů v Texasu on sám češtinu.

V dalším vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” budeme putovat mimo jiné až do Texasu, kde je asi nejvíc krajanů v Americe s kořeny v Česku. Jeden z nich, můj host u mikrofonu Českého rozhlasu Tadeáš Polášek, vám třeba poví podrobněji o tom, jak po spoustě návštěv ve vlasti svých předků už více jak 35 let učí zájemce nejen z řad krajanů v Texasu on sám češtinu.

V dalším vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” budeme putovat mimo jiné až do Texasu, kde je asi nejvíc krajanů v Americe s kořeny v Česku. Jeden z nich, můj host u mikrofonu Českého rozhlasu Tadeáš Polášek, vám třeba poví podrobněji o tom, jak po spoustě návštěv ve vlasti svých předků už více jak 35 let učí zájemce nejen z řad krajanů v Texasu on sám češtinu.

Bývalý mistr Evropy v krasobruslení Tomáš Verner se po třech letech vrátil z USA domů. I s manželkou Tammy, rodačkou z Kalifornie thajského původu. „Tam se silně řešily základní otázky identity – kdo je muž, kdo žena, kdo koho utiskuje. My ale máme o těchto hodnotách jasnou představu,“ nastiňuje. V Blízkých setkáních mluví třeba i o tom, jak v Americe musí být každá výtka korektně zaobalena a proč mu to vadí. A proč nechce, aby se jeho děti vydaly v krasobruslařských stopách?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když vidím protáhlé ksichty těch dobrodějů, kteří nás mistrovali, jak jsou v Americe zašlapáni do země, je to obrovská úleva. Jsou to jenom splasklé bubliny,“ říká ředitel redakce Parlamentních listů Jaroslav Polanský v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 12.08.2025, www.RadioUniversum.cz

Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadnul odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, Kavkazu či Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypraví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa. 

Jména jako Vanderbilt, Rockefeller nebo Carnegie vám jsou určitě povědomý. Jsou to tři z těch nejbohatších "new money" mužů, kteří pohádkově zbohatli během industrializace Ameriky a vládli jako oligarchové celé zemi. Na druhé straně byly miliony chudých lidí, kteří bydleli ve slumech a neměli co jíst. Zlatý věk přinesl Americe status velmoci a technologický pokrok a nakonec taky nějaká práva a narovnání příležitostí.

Vysloveně záchranou pro Voskovce a Wericha v Americe bylajejich práce pro americké rádiové vysílání do Evropy. Než ale USA vstoupily do války, přes koho vysílali? A jak to dopadlo v Hollywoodu a je Voskovec jediné Werichovo dvojče? Večer na Kampě s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem se dál točí kolem amerického pobytu V+W, ale válka už se chýlí… 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Veřejný prostor není klub, ze kterého mohu někoho vyloučit,“ tvrdí filozof a publicista Václav Bělohradský, který varuje před tím, že svoboda slova se dnes neomezuje zákazem, ale neviditelnými normami. Mluví o pojmu „měkké ostrakizace“ a tvrdí, že právě ona je pro český kulturní rámec typická. „Potlačené ve společnosti je nebezpečnější než to vyslovené. To, co se bojíte vyslovit, se změní v symptom, v nemoc,“ komentuje filozof. Nesvoboda slova se podle něj dnes projevuje například hegemonními slovy, která přestáváme chápat jako politická – jako třeba „dobro“, „pravda“ nebo „krása“. Ostrakizace je podle něj i důvodem, proč se část veřejnosti pohoršovala nad tím, že kdysi vystoupil na sjezdu hnutí ANO. „Já zásadně publikuju bez honorářů. Dostal jsem pravda, jednu koblihu, kterou jsem tam skutečně sežral ke kafi. Byla docela dobrá,“ směje se Bělohradský. Vzpomíná i na emigraci v roce 1970 a své rozhodnutí odejít popisuje bez heroizace. „Ve mně není ten typ statečnosti, který ta země tehdy potřebovala. Ten typ hrdinství, který vyžaduje třeba i vězení, nebo i to, že musíte počítat, že se budete živit nějak tak z vděčnosti vůči těm, kteří vám dají práci a upadnete do zvláštního typu závislosti na pomoci druhých,“ přiznává a mluví o různých formách odvahy. V širších souvislostech se Bělohradský zamýšlí také nad úpadkem Západu. „Proč jsou všichni naši nepřátelé najednou? Jsou to miliardy lidí. To je nová situace, do které se Evropa dostala,“ říká k tomu, že jsme si dlouho mysleli, že se Evropa stane třetím pólem vůči Americe a Rusku. Upozorňuje také na to, že demokracie je systém, který je z principu nestabilní – protože umožňuje vznik i šíření ‚nebezpečných myšlenek‘. „Demokracie je ideokracie – vláda názorových většin. A nemůžu předem zaručit, že ty názory nebudou nebezpečné,“ vysvětluje publicista. Jak dnes vypadá mocenská struktura ukrytá v běžném jazyce? Co dnes znamená být „levičák“? A jaký nejabsurdnější argument slyšel, pokud jde o jeho vystoupení na sjezdu hnutí ANO? Poslechněte si celý rozhovor.

V Americe jde firmu založit na pár kliků. V EU tomu brání odlišná pravidla i jazyková džungle. Evropská komise teď vymýšlí virtuální domov pro firmy, kde by se všem žilo stejně. Pomůže i investorům, říká ekonomka.Podnikat v Americe je snazší. V Evropě se mluví každých pár set kilometrů jiným jazykem. V každé zemi platí jiné právo, jiné daně. Co trh, to jiná mentalita. Evropská komise chce teď tenhle „evropský Babylon“ sjednotit.Na národní pravidla nesáhne, ale pro zájemce založí nový, virtuální právní rámec, kde budou platit jedna pravidla pro všechny. Zatím vyfasoval ošklivé úřednické jméno, 28. režim. Jana Matesová mu přezdívá „Evropský Delaware“.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem prostě blázen. Můžu točit jenom to, čemu hluboce věřím.“ Václav Marhoul je režisér, producent a scenárista, který si zakládá na vnitřní integritě víc než na tom, kolik filmů za život natočí. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč dává přednost „lásce před sexem“ – protože když se člověk zamiluje, ať už je to do knížky, divadelní hry nebo něčeho jiného hlubokého, co ho inspiruje, vydrží úplně všechno. „Když nežiju v souladu sám se sebou, tak je to se mnou k nevydržení,“ dodává s úsměvem. Jeho vnitřní kompas ho dovedl od parodického Mazaného Filipa přes válečný Tobruk až k mezinárodně oceňovanému Nabarvenému ptáčeti, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu. Ty se ale nakonec zavřely: po třech a půl letech intenzivní práce na ambiciózním americkém projektu o senátorovi McCarthym přišla studená sprcha – produkce se rozhodla dát režii někomu jinému. Marhoul popisuje, jak nákladný historický film nebylo možné v Americe natočit kvůli nerealistickým očekáváním producenta. „Zásadní ponaučení z toho je, že už nikdy nedopustím, abych na jakémkoliv filmu, kde budu pracovat, byl jenom režisér,“ dodává k tomu, že třeba Miloši Formanovi zrušili natáčení jeho posledního filmu den před natáčením. Marhoul mluví ale také o politice, stavu světa i o tom, proč se Amerika může naprosto zvrátit. „To nejhorší, co se může stát, je občanská válka, která bude zuřit v každém malém městě,“ varuje před nejhorším scénářem v případě, že by se přestal respektovat právní řád, ale dodává, že je sám raději optimista. Vedle geopolitiky se ale rozhovor dotýká i velmi osobních témat. Marhoul otevřeně mluví o tom, jak zjistil, že jeho otec byl veden ve svazcích StB. „S bráchou nás vychovával k poctivosti a pravdomluvnosti. To byl paradox – možná do nás chtěl dát to, co jemu chybělo,“ říká a přiznává, že se svým otcem vedl těžké debaty, ale že ho měl i tak rád a váží si toho, jaké měl dětství. S empatií a nadhledem mluví i o tom, proč nerad odsuzuje lidi. Podle něj málokdy dohlédneme ke všem důvodům, proč se někdo nějak zachoval – třeba když odejde z nějakého vztahu. „Je strašně jednoduché někoho lynčovat,“ dodává k tomu, že dospělý člověk přece ví, že život není jen černá a bílá. Marhoul zároveň věří, že krutost je v nás zakořeněná daleko víc, než si chceme přiznat a kdyby přišla krizová situace, z lidí se velmi rychle stanou zvířata. Jak se vůbec dostal k možnosti točit pod americkou produkcí a jak vnímá způsob, kterým spolupráce skončila? Je podle něj současné dění ve světě filmařsky zajímavé? A proč je Donald Trump barbar, ale viceprezident Spojených států JD Vance katastrofa? I to se dozvíte v rozhovoru.

Velel 150-tisícovým silám pod vedením NATO v Afghánistánu. Bojoval v Iráku, na Balkáně, v Karibiku. Později působil jako poradce pro mírový proces na Blízkém východě. Penzionovaný americký generál John Allen nabízí svůj pohled zkušeného vojáka na dva z nejdiskutovanějších válečných konfliktů současnosti i roli AI v moderním válčení.Host: John Allen - penzionovaný americký generál, člen správní rady nadace Globsec v AmericeČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pouliční protesty proti raziím americké imigrační policie na přistěhovalce v Los Angeles se přelila i do dalších velkých měst USA. Donald Trump, který do kalifornské metropole poslal členy Národní gardy i vojáky námořní pěchoty, tvrdí, že chce město osvobodit od zločinu, starostka Karen Bass a kalifornský guvernér Gavin Newsom naopak mluví o porušování práv a ohrožení demokracie ze strany Trumpovy administrativy. Čeho jsme v Americe právě teď svědky?Host: Kateřina Březinová - amerikanistka, vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Maroš je chlap, který vystudoval psychologii a zároveň strávil rok mezi šamany v Jižní Americe. To mu nabídlo velmi hluboký a osobitý vhled do lidské duše i do života. Pro některé je to idol ezoterické scény, ale to je velmi zjednodušující a omezující pohled. Maroš je dál. Bavili jsme se spolu na kongresu Embodiment v Rožnově pod Radhoštěm. Jak může vypadat cesta chlapa od bojových sportů přes práci osobního strážce po terapeuta s hlubokým osobním vhledem? Hausbot začíná právě teď.Pro kompletní, více než dvouhodinové znění a bez reklam, Vás zvu na adresu https://herohero.co/petrhorky, anebo jednoduše do aplikace Herohero, kde můj podcast pod mým jménem snadno najdete. Mějte se krásně, ahoj! Váš Petr Horký00:00 Úvod.09:29 Rád chválím lidi.16:18 Správná chlapská energie a rodičovská láska.22:32 Síla vědomého kontaktu.27:17 Povolání bodyguarda je o psychické síle.33:57 Jak být sám sobě ochráncem?Zbytek rozhovoru v celkové délce 2 hodiny, 5 minut obsahuje navíc následující kapitoly:38:12 Identita, integrita a vědomí smyslu.50:33 Emoce hravosti.01:00:32 Šamanské duše.01:09:05 Medicinales plantas.01:20:09 Pokora.01:29:17 Odvaha a disciplína.01:37:30 Hledání okamžiků štěstí.01:46:02 Odolání pokušení.01:54:42 Zázrak na závěr.Zjisti vícKuba, David a jejich nevšední pohledy na zajímavá témata, která vás baví.Listen on: Apple Podcasts SpotifySupport the show

Svět je fascinován politickým úspěchem Donalda Trumpa, nepravděpodobného hrdiny konzervativně-křesťanských kruhů v Americe. Jenže jde o fenomén, který najdeme i jinde na Západě. A jak se ukazuje, dokonce i na jihu, totiž v Africe.

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Nadváhou trpí podle statistik každý druhý Čech a každá třetí Češka, v Americe to je dokonce přes 60 procent populace. Na vině je málo pohybu a nekvalitní strava, zkrátka nezdravý životní styl nemalé části vyspělé civilizace. Hubnutí bylo donedávna spojeno výhradně s námahou a odpíráním si, jenže časy se mění. A roztáčí se i byznysová kola.

Ani poté, co se Donald Trump stal podruhé americkým prezidentem, nezná jazzový hudebník Rudy Linka jediného člověka, který by ho volil. „Myslím, že Trump dělá dobře to, že se o něm všichni bavíme. Má to rád. Není moment, kdy bych si v Americe pustil televize a nebavili se tam o něm,“ oceňuje Linka a pro Český rozhlas Plus. Ještě víc si ale všímá, jak se zhoršila atmosféra v New Yorku, kde žije, a jaké negativní dopady Trumpovo prezidentství má.

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alzheimerovu nemoc považuje vedle globálního oteplování za jeden z největších problémů současného světa. „Nemoc postihuje skoro půl miliardy lidí. Neznám čísla globálně, ale v Americe jsou náklady na péči skoro půl trilionu dolarů každý rok,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus neurolog a vědec Martin Tolar, který už několik let hledá na tuto smrtelnou nemoc mozku účinný lék.

Fareed Zakaria, který nedávno oslavil 61. narozeniny, patří mezi nejrespektovanější spisovatele a žurnalisty současnosti. Velkého uznání se mu dostalo už za jeho literární prvotinu Budoucnost svobody (2003), kterou Samuel Huntington dokonce označil za nejvýznamnější dílo o demokracii od slavné Tocquevillovy Demokracie v Americe. Nyní na sebe Zakaria upozorňuje svým dalším přelomovým dílem. Jeho název hovoří za vše – Věk revolucí. Proměny světa od 17. století do současnosti.

Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce bylo jen otázkou času, kdy Amerika přestane Rádio Svobodná Evropa/Rádio svoboda financovat. Do jeho slibů o „Americe na prvním místě“ zapadá tohle rozhodnutí naprosto přesně. A může si být téměř jist, že mu ho schválí i Kongres.

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Broligarchie je jen mediální nálepka, která odráží zvláštní vývoj v Americe, kde několik málo technologických gigantů zdánlivě spojilo svůj ekonomický zájem se zájmem autoritářského populisty. Ve světě spíš sledujeme něco, čemu už se delší dobu říká technofeudalismus. Začíná být naprosto nemožné regulovat globální monopoly,“ říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sledujeme zlomové globální přeskupování politické moci? Proč přibývá států, které se odchylují od liberální demokracie? A jak se efektivně bránit autoritářům? Podívejte se na celou epizodu.