Podcasts about velk

Velký krásný zákon Donalda Trumpa změní historii. Úpravami amerického rozpočtu vyrobí tak velkou horu dluhů, že jí svět neviděl. Tak komentovali kritici amerického prezidenta normu, kterou koncem minulého týdne schválil washingtonský Senát.

Velký krásný zákon, jak se začalo v americké Republikánské straně říkat zákonu o daních a příjmech, který má být základem ekonomické, sociální, migrační a ekologické agendy prezidenta Donalda Trumpa, byl nejtěsnějším možným rozdílem schválen Senátem. Poté, co tři republikánští senátoři odmítli zákon podpořit, byl výsledek hlasování nerozhodný, a zákon nakonec prošel jen zásluhou hlasu viceprezidenta J. D. Vance.

Bombardování Bělehradu jsem si přál, omluvu za Srebrenici už nečekám. Češi Jugoslávce přijali dobřeOpíjet se v roce 1988 v socialistické Praze a pak suverénně odjet na kávu do Paříže. Prožít sametovou revoluci, vnímat nádech svobody v Československu, zároveň sledovat, že o vlastní svobodu přicházím, protože můj stát se propadá do krvavé vřavy. Dívat se na poklidný rozpad Československa a přitom se sám sebe ptát, jestli válka v Chorvatsku nebo v Bosně je i moje válka. Emigrovat do Prahy, přitom se starat o rodinu v obléhaném Sarajevu. No a pak proměnit svůj život pod tíhou těchto zážitků: založit a vést nejvýznamnější festival dokumentárních filmů Jeden svět, věnovat se konfliktům v Barmě nebo Gruzii a pomáhat tamním lidem. To jsou jenom některé ze zákrut fascinujícího života „žižkovského Sarajevana“ Igora Blaževiče. „Nikdy jsme nechtěl zobrazovat utrpení lidí ve válce, ale to, že se i v tak šílených chvílích dokázali zachovat svobodně, statečně, lidsky,“ říká kromě mnoha jiných věcí bratrům Jakubovi a Lukáši Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované.Na začátku Igor Blaževič vzpomíná na přelom osmdesátých a devadesátých let, popisuje své zážitky a pozorování z doby, kdy jako Jugoslávec začal pociťovat, že přichází o svobodu, na kterou byl zvyklý, a kdy nemohl cestovat na svůj jugoslávský pas (poprvé mu to znemožnili, jaký paradox, Slovinci), a zároveň sledoval, jak Češi, do té doby utlačovaní, svou svobodu nabývají. Mluví také o tom, jak se stal „sluníčkářem“, tedy zapadl do českých disidentských kruhů, a skrze ně vnímal dění v Česku, nebo jak si postupně uvědomoval, že válka v Jugoslávii, konkrétně v Bosně, se ho osobně dotýká, protože mu v obléhaném městě zůstala celá rodina. Ostatně jaká je Igorova osobní identita? Je Jugoslávec? Bosenský Jugoslávec? Chorvat? Sarajevan? Žižkovský Bosňan? Anebo světoobčan, který ztratil část své duše?Řeč přijde také na to, zda v sobě člověk může utišit válečné trauma, zda Mezinárodní soudní tribunál dokázal zahladit nějaké bolesti, aby na postižených místech došlo alespoň k minimální katarzi, anebo zda to překvapivě vůbec nedokázal. Jedno ze silných míst celého rozhovoru je o tom, zda očekávat omluvu od agresorů, anebo ne („se Srby jsem se znovu začal přátelit, až když jsem od nich přestal očekávat omluvy za Srebrenici – neomluvil se totiž žádný“). Není touha po omluvách vlastní jenom nám západním křesťanům? Dojde také na úvahu o spojeneckém bombardování Bělehradu, s nímž Igor Blaževič souhlasil, ba dokonce po něm volal, s čímž se musí vyrovnat Jakub, který Bělehrad považuje za svůj druhý domov. Dále Igor vypráví, že se po válce zhroutil a musel půl roku odpočívat, načež odjel na druhou stranu světa zkoumat, zda se tamní konflikty liší od našich, nebo ne. „Přitom si člověkuvědomí, že když má válečné zážitky, získá určitou senzibilitu, díky níž konfliktům rozumí lépe. A dostavuje se určitý adrenalin, už to ovzduší pořád trochu potřebujete.“Hovoříme také o tom, jak česká společnost přijímala v devadesátých letech uprchlíky z Jugoslávie: „Nebyl to vůbec žádný problém. Válka v Jugoslávii byla první válka svobodného Československa, přijímali nás také proto, že jsme pro Čechy představovali jejich sen o moři a že nechápali, proč jsme to udělali a začali po sobě střílet. My jsme promarnili svou šanci: byli jsme o třicet let napřed před ostatními státy východního bloku, mohli jsme být první v Evropské unii. Místo toho jsme se začali vraždit,“ uvažuje Igor Blaževič. A pokud jde o dnešek a poměry Čechů k ukrajinské emigraci, dodává: „Svět začal být velmi nestabilní a komplikovaný, my jako Západ jsme ztratili sebevědomí, že víme, co je správné. Výsledkem je sebeuzavření společnosti, té liberální. Ukrajina to trochu, aspoň na chvíli, změnila, a společnost byla ochotná se zase otevřít. A už je to zase pryč.“Velký portrét výjimečného muže. Mnoho silných myšlenek weltmana, který si prošel ledasčím. Aneb konečně podcast, který odkrývá člověka.

Ve čtyřech obcích na Olomoucku a Přerovsku platí kvůli suchu zákaz používat pitnou vodu z vodovodu k zalévání zahrad, napouštění bazénů či umývání aut. Pitnou vodou musí šetřit obyvatelé městysu Velký Újezd a obcí Daskabát, Výkleky a Slatinice.

Olympijská vítězka Kateřina Neumannová připravuje ČEZ Lipno Sport Festival, který u jihočeské přehrady začne 15. srpna. Účast v cyklistickém závodě potvrdily velké hvězdy českého sportu.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Ano, zdražilo se! Vyznají se hosté v tom proč a hlavně jak se sama cena v gastru utváří? A musí to vědět? Očekává se to od nich? Co proto dělají samy restaurace? To je hlavní téma nové Stojedenáctky, dílu, který dneska vyšel. Do toho je tu léto, a s ním nějaké plány. V neděli můžete dorazit na natáčení Velké žranice v Průjezdu32. Venku je díl dalšího Příběhu z gastra, tentokráte z @chatarabstejn z @olomouckykrajtourism.. Prošli jsme všechny inspekce minulé týden, ať už to byl @lidovydumdolnidobrouc, @caferotigel, @nadivoko, @fuze. A bylo krásný vidět a slyšet lidi z Kolničky v Lukách, jak je gastronomie krásný obor. Tak poslechněte.

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Německý obr se budí. Tamní ekonomika ožívá a Česko z toho může těžit, říká k situaci u sousedů šéf zastoupení CzechTrade Adam Jareš v podcastu Agenda.České stížnosti na chabý vývoj německého hospodářství v posledních letech nejsou na místě. Velká vývozní ekonomika za zády se naopak hodí jako velký trh a brána do světa, věří šéf zastoupení české státní organizace CzechTrade Adam Jareš.Útlum největší evropské země navíc podle posledních čísel i nálad veřejnosti polevuje. „Německu se zas tak blbě nedaří, já jsem pozitivní,“ říká ke kondici sousední země po 19 letech života v Düsseldorfu.Kdysi největší exportér ze všech zemí světa nyní prochází několika zkouškami najednou, od amerických cel, přes drahé energie po rozvrat autoprůmyslu. Po dvou letech v mínusu se ale letos opět vrací k růstu a žádné existenciální ekonomické krizi nepropadá.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Chystáte se letos na Expo do Ósaky? Shrnul jsem pro vás dojmy, které jsem si z akce dovezl. A přihazuju taky pár praktických tipů. Newsletter o Japonsku: https://www.sinkanzen.cz

Uzavíráme putování knihou Daniel, která vrcholí výhledem k době konce. V doprovodu výkladu Johna Vernona McGeeho se zastavujeme u veršů, jež hovoří o Velkém soužení, vzkříšení starozákonních svatých i o naději, která čeká Boží lid. Hledáme odpovědi na to, co znamená, že prozíraví budou zářit jako hvězdy navěky, a jak rozumět slovům, která mají být zapečetěna.

V Třinci někdo krade rostliny z městských záhonů. A ne zrovna v malém množství. Z jednoho z nich nedávno zmizelo hned 17 keřů. Na dalších se ztratily kapradiny nebo kontryhele. Škody už jdou do desetitisíců.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem kluk, který docela pil, sem tam se popral a měl nějaké démony v hlavě. Na začátku jsem rozhodně nebyl gentleman,“ říká Marek Ztracený, když se ohlíží za minulostí. Zpěvák, který dnes plní stadiony a připravuje show pro 160 tisíc fanoušků, otevřeně mluví o svých začátcích, dluzích i o tom, jak čelil kritice kvůli textu písně, který byl spojován se sexualizovaným násilím. „Tahle studená sprcha byla divoká,“ říká a přiznává, že dnes už by takový text nenapsal. V rozhovoru s Čestmírem Strakatým popisuje, jaké to bylo být dyslektikem, který přečetl první knížku ve 27 letech, i jaké je pro něj rodičovství – a proč si uvědomuje, že nebude „v šedesáti skákat po pódiu a zpívat Ztrácíš“. Zpěvák mluví i o vztahu, který ho formoval nejvíc – o svém otci. „Byl u všeho – naučil mě první akordy, pomáhal mi a zastával se mě,“ popisuje. V den, kdy měl převzít čtvrtého Slavíka, už Ztracený věděl, že se s tátou možná loučí. „Poslal mě tam. Záleželo mu na tom možná víc než mně,“ vzpomíná hudebník a přiznává, že neví, jestli bude po odchodu otce jeho život stejný. Pokud jde o hudbu, z kritiků si Ztracený nic nedělá. Nejlepším zrcadlem jsou pro něj jeho fanoušci a zásadní jsou pro něj jejich emoce. „Já prostě miluju, když lidi zpívají moje písničky a když se na koncertech objímají a píšou mi,“ říká k tomu, co je pro něj hlavní měřítko. Vypráví ale také o svém dětství na Šumavě i o tom, jak ho s otcem vojáci se samopaly v ruce vyháněli od borůvek u hranic, a popisuje i, jak dost možná mohl skončit někde za pianem ve Švýcarsku. Jak zpětně vnímá svůj start v hudebním světě a proč si myslí, že nebýt jeho rodiny a syna, nebyl by tam, kde je? Proč by nechtěl „dojíždět fesťáky“ jako mnozí jeho kolegové, ale pořád ještě něco pokořit? Co pro něj byla v dětství největší výzva? A proč věří, že do hudby se dnes promítá i frustrace z rozdělené společnosti? Poslechněte si celý rozhovor.

V posledních letech klesá zájem o sběr bylin. Naopak zájem o jejich výkup je stále veliký. Byliny a různé plody vykupuje například soukromá firma v Děčíně – vyrábí z nich čaje a léčivé směsi. Podle vedení firmy se jedná o velmi slušný, ale pracný přivýdělek, o který mladší generace neprojevují větší zájem.

Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.

Víte, kolik druhů veverek žije v České republice? Ukládají se k zimnímu spánku? Kolik se jim průměrně za rok narodí mláďat? Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.

Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.

Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.

Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.

Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.

Mezi pivkama z českých a moravských minipivovarů, na pohovce před ředitelstvím národního pivovaru, tahle reflexe týdne - s tématy jako dýška a jejich ne/dávání, pobídky na "recenze", tedy spíš výstupy na sociálních sítích. O tom že už bylo na čase navštívit Matyldu. Jak dopadl Podcast roku? A jak si samozvaný expert na gastronomi zaporotcoval v soutěži se Sedmero Vermutem. Konečně jsem navštívil Zmrzlinu Senomaty. Inspekce týdne proběhla v Carlitos. A všechny zvu na nahrávání Velké žranice v Průjezd32. O letních cestách, budějcký pařbě a nostalgii, a taky o tom, že je tu malinká Sapa. A potřetí Sláva pivu. Piště na všechny výzvy!

Nejvyšší horou Slezských Beskyd je Velká Čantoryje. Na jejím vrcholu v nadmořské výšce 995 metrů stojí rozhledna, která je nevšední zejména tím, že nabízí pohled do tří států. A zároveň je i nejvýchodnější rozhlednou na území Česka. Před více než dvaceti lety ji postavil Jan Lubojacki spolu se svým bratrem. Třicet metrů vysoká vyhlídková věž přitom stojí přesně na hranici. Z jedné strany je vstup z Česka, z té druhé z Polska.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšší horou Slezských Beskyd je Velká Čantoryje. Na jejím vrcholu v nadmořské výšce 995 metrů stojí rozhledna, která je nevšední zejména tím, že nabízí pohled do tří států. A zároveň je i nejvýchodnější rozhlednou na území Česka. Před více než dvaceti lety ji postavil Jan Lubojacki spolu se svým bratrem. Třicet metrů vysoká vyhlídková věž přitom stojí přesně na hranici. Z jedné strany je vstup z Česka, z té druhé z Polska.

Konec jedné velké éry OKTAGON 72

Brněnští vývojáři vytvořili speciální stůl pro takzvané válečné hry plné map a strategií. Jak se na něm hraje a učí zároveň?

Na začátku léta 1951 zatkla Státní bezpečnost (StB) Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení za údajnou velezradu a špionáž. Vydávali a roznášeli po schránkách letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem utíkajícím přes hranice. Krátce před svatbou je kdosi udal, Hana se domnívá, že to byl někdo z pěveckého sboru. Po propuštění po devíti letech se milenci vzali. Děti už ale neměli.

Na začátku léta 1951 zatkla Státní bezpečnost (StB) Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení za údajnou velezradu a špionáž. Vydávali a roznášeli po schránkách letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem utíkajícím přes hranice. Krátce před svatbou je kdosi udal, Hana se domnívá, že to byl někdo z pěveckého sboru. Po propuštění po devíti letech se milenci vzali. Děti už ale neměli.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světová výstava, nemocnice za první světové války a naposledy i dějiště olympijských her. To je Grand Palais neboli Velký palác – secesní perla uprostřed Paříže, která letos slaví 125 let. Ohromná prosklená střecha dělá z této budovy největší skleník na světě. A teď se po čtyřech letech generální rekonstrukce opět otevírá veřejnosti.

Na začátku léta 1951 zatkla Státní bezpečnost (StB) Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení za údajnou velezradu a špionáž. Vydávali a roznášeli po schránkách letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem utíkajícím přes hranice. Krátce před svatbou je kdosi udal, Hana se domnívá, že to byl někdo z pěveckého sboru. Po propuštění po devíti letech se milenci vzali. Děti už ale neměli.

Světová výstava, nemocnice za první světové války a naposledy i dějiště olympijských her. To je Grand Palais neboli Velký palác – secesní perla uprostřed Paříže, která letos slaví 125 let. Ohromná prosklená střecha dělá z této budovy největší skleník na světě. A teď se po čtyřech letech generální rekonstrukce opět otevírá veřejnosti.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karlovy Vary si letos připomínají 300 let od narození doktora Davida Bechera, průkopníka moderního lázeňství. Velké jubileum provází koncerty, hrané prohlídky města i divadelní inscenace. Ústřední postavou celoročního programu je Viktor Braunreiter, který postavu Bechera ztvárňuje napříč jednotlivými akcemi. Ve spolupráci s Českou televizí vzniká i nový životopisný dokument.

V pondělí 16. června začíná rybářům sezóna lovu dravců. Nahodit tak mohou nejen na štiku nebo candáta, ale třeba i na okouna bolena nebo úhoře. Je to každopádně jiný styl lovu a je třeba i speciální vybavení.

V pondělí 16. června začíná rybářům sezóna lovu dravců. Nahodit tak mohou nejen na štiku nebo candáta, ale třeba i na okouna bolena nebo úhoře. Je to každopádně jiný styl lovu a je třeba i speciální vybavení.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

Pražská burza patří ve výplatě dividend k nejštědřejším ze zemí OECD. V loňském roce tyto akcie svým investorům na dividendách vynesly přes 5 %. Nejvyšší dividenda cinkne akcionářům výrobce tabáku.„Firmy, které jsou na Pražské burze, jsou už dospělé. Sice rostou, ale už nemají kam expandovat,“ vysvětluje motivaci tuzemských firem se tak štědře dělit o své zisky analytička One Family Office Anna Píchová. Předloni činil výnos dokonce 8 %.Druhý důvod je podstatně méně altruistický.  Víc než polovinu kapitalizace tuzemské burzy tvoří polostátní společnost ČEZ a stát si na příjmy z dividend energetického kolosu rád sáhne. Velké banky z Pražské burzy jsou zase dceřinými společnostmi zahraničních matek, které si také chtějí své zisky vytáhnout, připomíná Píchová v podcastu Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V mosteckém babyboxu se v roce 2011 objevila nedonošená holčička. Měla jen 915 gramů a šlo jí o život. V inkubátoru strávila půl roku. Až pak se oslovovali čekatelé na adopci. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Příběhy babyboxu II, podle nových rodičů je dnes třináctiletá Marcela velká bojovnice a optimistka. Předčasné narození ji ale ovlivnilo.

Dvanáct let stará rozhledna na kopci Velký Kosíř na Prostějovsku je už od října loňského roku zavřená kvůli špatnému technickému stavu. Tento týden se zástupci devíti členských obcí Mikroregionu Kosířsko shodli na doporučení rozhlednu demontovat. Konečné slovo ale budou mít ještě jednotlivá obecní zastupitelstva.

Vysocí představitelé Evropské unie si nebývale pospíšili s radostnými blahopřáními pro liberálního starostu Bukurešti Nicušora Dana, který byl v neděli zvolený rumunským prezidentem, a to velmi přesvědčivě, s více než 54 procenty odevzdaných hlasů.

Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).

CELÝ ROZHOVOR SI PUSŤTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství. Nejdůležitějším hostem byl čínský vůdce Si Ťin-pching, středoevropské oči ale na kamerách ruské státní televize dlouho hledaly slovenského premiéra Roberta Fica. „Na tribuně jsme ho nezahlédli, možná se tam někde krčil. Objevil se až u hrobu neznámého vojína, a to ve třetí řadě za důležitými světovými politiky. Fico se v Moskvě zachoval jako František Ringo Čech, který držel pero, ale nepodepsal,“ říká ve společné epizodě Studia N a Romancov a spol.

Britské úřady mají aktualizovat 20 let staré plány, které by zemi nachystaly na válečný stav. Ministři se obávají, že by Spojené království nemělo proti Rusku převahu na bojišti, bylo by nepřipravené a špatně chráněné i na domácí půdě, píše britský deník The Telegraph.