Podcasts about velk

Mládí vpřed a více žen. Jak se změní Sněmovna? Kdo volil koho? Proč dominoval Babiš? Kvůli čemu vyhořeli komunisté? A kdo to hodil Motoristům? Velká analýza voleb s Terezou Friedrichovou z agentury NMS a Michalem Kormaňákem z Ipsosu. Ptá se Matěj Skalický.

Mládí vpřed a více žen. Jak se změní Sněmovna? Kdo volil koho? Proč dominoval Babiš? Kvůli čemu vyhořeli komunisté? A kdo to hodil Motoristům? Velká analýza voleb s Terezou Friedrichovou z agentury NMS a Michalem Kormaňákem z Ipsosu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Občanské průkazy jsou běžnou součástí života na našem kontinentu. Neplatí to ale o Velké Británii. Tamní vláda přišla s nápadem, že by cosi jako digitální průkaz identity zavedla, a spolehlivě se postarala o velmi bouřlivou debatu.

Ani válka, ani mír. Právo veta jako noční můra Evropské unie. Britové se bojí malého Velkého bratra. Bohorodička porodila v patnácti a ty bys měla taky. Co s tím sklem

Česká vláda poslala do Sněmovny návrh rozpočtu pro příští rok na poslední chvíli, schválila jej v úterý 30. září. Současný návrh však s největší pravděpodobností bude přepracován novou vládou, kterou si Češi zvolí 3. a 4. října. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Velká část neformálního středečního jednání premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie v Kodani byla věnována tomu, jak posílit pomoc bojující Ukrajině, kterou většina z nich považuje za první linii v konfrontaci s agresivním Ruskem. Narazili přitom, jak se dalo čekat, na odpor Viktora Orbána. A nepovedlo se jim najít žádné legální cesty, jak tento vzdor neutralizovat nebo obejít.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

V novém díle ZAJÍC VE DRUHÉ LIZE #71

Sněmovní volby jsou přede dveřmi a o vítězi voleb je plus mínus rozhodnuto. Zajímavější proto bude dolní část pomyslného pelotonu, která – paradoxně – může rozhodnout, jestli vítěz voleb bude skutečným vítězem voleb. Jinak řečeno, pokud se do sněmovny dostanou komunisté a motoristé, může to znamenat takové přerozdělení hlasů, že Babiš sice zvítězí větším počtem hlasů než v roce 2021, ale teoreticky může mít méně mandátů.I kdyby měl o pár poslanců více než před čtyřmi lety, bude se mu těžko vládnout, protože se bude muset opírat o nepřiznané koalice, které v sobě skrývají přinejmenším osm stran. Z jím haněné „pětikolky“ se přes noc může stát neřiditelná „devítikolka.“Nevíme, jestli Andrej Babiš četl volební program hnutí Stačilo nebo SPD, těchto sestav, které si hrají na Velkou říjnovou proletářskou revoluci, jak to zase ukázali během mítinku na pražském Hradčanském náměstí. Jejich Marxem je Petr Drulák, prodávající voličům obě politické strany jako komplexní vlastenecký produkt vhodný pro pravicového i levicového voliče. Leninem dezo hnutí je pak Daniel Sterzik a Stalinem, kterého se všichni bojí, ale zároveň se ho bojí i nepozvat na mítink, je Jindřich Rajchl.Svým lídrem si pak v posledních dnech udělali Miloše Zemana. Ten znovu ožil a je v té hře, která pro něj znamená skutečný obsah jeho života.

Dolejší Krušec, Kundratice, Palvínov, Chamutice, Dolejší Těšov, Kojšice, Loučová, Jiřičná nebo Chamutice. To je jen několik obcí tísnících se nedaleko Hartmanic a Petrovic u Sušice, ve kterých ještě stojí různě velké zámky a zámečky v různém stavebním stavu.

Eduard Suchánek vede globální expanzi společnosti Bolt a v rozhovoru sdílí konkrétní postupy, jak úspěšně vstupovat na nové trhy. Popisuje, že ani neznalost lokálního prostředí není překážkou, pokud firma rozumí svému produktu a zákazníkovi. Na příkladu rozjezdu v Johannesburgu ukazuje, že k prvním krokům stačí správně nastavený mindset, odvaha a schopnost rychle jednat. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/expandujte-hned-na-velky-trh-radi-eduard-suchanek-ktery-dostal-bolt-do-afriky-i-na-blizky-vychod-t55424 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Dolejší Krušec, Kundratice, Palvínov, Chamutice, Dolejší Těšov, Kojšice, Loučová, Jiřičná nebo Chamutice. To je jen několik obcí tísnících se nedaleko Hartmanic a Petrovic u Sušice, ve kterých ještě stojí různě velké zámky a zámečky v různém stavebním stavu.

Rodinná firma Nezbedových, která se zabývá prodejem traktorů, zemědělské a komunální techniky a také sama hospodaří, vlastní sbírku, jejíž kousky zabírají opravdu hodně místa. Není divu. Sbírka čítá 40 traktorů a 250 různých zemědělských strojů.

Los Emil se stal v minulých týdnech zvířecí celebritou. Dokázal přejít z Polska přes celou Moravu až do Horního Rakouska. Celou tu dobu se přátelsky setkával s mnoha lidmi, zastavoval auta i vlaky, přeplaval dokonce Dunaj.

Jak znovu začlenit více než milion ukrajinských válečných veteránů? - Finanční situace Argentiny je čím dál zvláštnější. - S prvním závazkem ke snížení emisí skleníkových plynů Čína hrála na jistotu. - Katolická církev má problém s pracovními silami: každý rok ubývá kněží. Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravil Jiří Klečka.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Los Emil se stal v minulých týdnech zvířecí celebritou. Dokázal přejít z Polska přes celou Moravu až do Horního Rakouska. Celou tu dobu se přátelsky setkával s mnoha lidmi, zastavoval auta i vlaky, přeplaval dokonce Dunaj.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkumnice z agentury NMS Tereza Friedrichová a volební sázkař Michal Sirový komentují situaci před volbami z pohledu výzkumů veřejného mínění i jejich limitů. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi volebním modelem a volebními preferencemi a také proč tentokrát váhající voliči výsledkem zřejmě výrazně nezamíchají.„Letošní volby v Česku jsou doopravdy extrémně specifické v tom, že ty preference jednotlivých stran se v těch volebních modelech vůbec, vůbec nemění,“ vysvětluje Sirový a doplňuje, že největší posuny v číslech nezpůsobily ani tak události v kampani, jako spíše samotné formování koalic a uskupení. Velká část nerozhodnutých voličů se totiž podle hostů rozhoduje mezi stranami uvnitř dvou hlavních bloků (vládního a opozičního), takže jejich finální volba sílu těchto bloků příliš neovlivní. Jejich vliv je tak již částečně promítnutý do volebních modelů. Očekávat se tak dají spíše přesuny hlasů v rámci jednotlivých bloků, například mezi stranami vládní koalice a Piráty.Celkově tak podle obou hostů žádné velké drama čekat nemáme. Ani případný propad menších stran jako Motoristé nebo Stačilo! by na celkovém výsledku mnoho nezměnil. „I kdyby se do parlamentu nedostali ani Motoristé, ani Stačilo!, stejně by to současnému vládnímu bloku nestačilo k vítězství. Hnutí ANO má nějakých plus mínus 31 %, SPD má nějakých 12 %, dohromady 43 %. Vládní strany spolu s Piráty mají aktuálně 40 nebo 41 %,“ vypočítává Michal Sirový.Jediné, co by mohlo mít ještě vliv na celkový výsledek, by byla nějaká masivní mobilizace voličů, ta je však málo pravděpodobná.

Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.„Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.  Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera. „Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné  v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROrnella Koktová se už dávno nesnaží obhajovat před těmi, kdo ji mají zafixovanou jen jako bulvární postavičku. „Časem se to celkově lepší, ale kdo má pevný názor, tomu to stejně nevymluvíte. A kdo se umí podívat i z jiného úhlu, ten to uvidí jinak,“ říká podnikatelka a spoluautorka podcastu s Agátou Hanychovou. Sama přiznává, že bulvár jí v minulosti ubližoval, dnes ho ale dokáže využít – ať už pro byznys, nebo k tomu, aby upozornila na příběhy, které by jinak zapadly. „Na nás vydělávají celé roky. Teď si z toho dokážeme vzít i my, a někdy je to vlastně i zábava,“ dodává k úspěšnému podcastu. Za sebou má přitom složité dětství i komplikovaný vztah s matkou. „Už jsem umrtvená, kdybych to brala vážně, zbláznila bych se,“ vysvětluje. Velký tlak zažívala i v devatenácti, kdy byla těhotná, maturovala a zároveň čelila obrovskému mediálnímu zájmu kvůli vztahu s podnikatelem Josefem Koktou. „Byla to strašná doba. Dokonce jsem přemýšlela, jestli neskočím ze skály na Divoké Šárce. Pak jsem si ale řekla, že to zvládnu. Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem silná,“ říká otevřeně. Dnes s manželem vychovává tři děti, mluví o těžkých porodech i období vyhoření, kdy se cítila v úspěšném podnikání i vztahu prázdná. Koktová ale také hovoří o strachu, že kvůli pracovnímu vytížení nebude „dokonalou mámou“. „Čtete to na sítích – když je žena jenom doma s dítětem, tak je neschopná a když moc pracuje, tak je ‚zlá' workoholička. Tohle všechno se ve mně pere,“ popisuje podcasterka tlaky ve veřejném prostoru a dodává, že se svým dětem snaží zajistit „bezpečné hnízdo“. Nejstarší syn Quentin má pravděpodobně Aspergerův syndrom a Koktová popisuje, jak se učí komunikovat s dítětem, které přemýšlí a reaguje jinak než většina vrstevníků. Přesto mluví o rodině jako o svém smyslu života, ale přiznává i chvíle, kdy s manželem Josefem Koktou měli na účtu „poslední tisícovku“. Jak se jí daří vyrovnávat s tlakem veřejnosti i s vlastními pochybnostmi? Jak balancuje mezi podnikáním, mateřstvím a partnerským vztahem? A jak se žije ženě, o níž se v mládí psalo na titulních stranách, ale která dnes sama určuje, co a jak sdílí? Pusťte si celý rozhovor.

Fajtův kopec u Velkého Meziříčí ožije 4. a 5. října dýňobraním. Návštěvníci se mohou těšit na vyřezávání, ochutnávky, koncerty i soutěž o nejtěžší dýni.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nějaký ten zlatý šperk, ať už je to snubní prsten nebo náušnice, má doma určitě skoro každá rodina.

Fajtův kopec u Velkého Meziříčí ožije 4. a 5. října dýňobraním. Návštěvníci se mohou těšit na vyřezávání, ochutnávky, koncerty i soutěž o nejtěžší dýni.

Nejmenší vládní strana TO 09 vyrazila do sněmovních voleb bez své předsedkyně. Markéta Pekarová Adamová dopředu oznámila, že ze zdravotních důvodů skončí. Nelituje strana toho, že si do voleb ještě nezvolila nového lídra? Hostem Ptám se já byl místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. TOP 09, která se i letos ve sněmovních volbách uchází o hlasy voličů v rámci koalice Spolu, se musí v kampani obejít bez své šéfky a nejvýraznější tváře Markéty Pekarové Adamové. Ta dala ze zdravotních důvodů letos v únoru svou funkci k dispozici a rozhodla se znovu nekandidovat. Zároveň oznámila, že své síly bude do konce volebního období soustředit na svou funkci poslankyně a předsedkyně Sněmovny. Předsednictvo TOP 09 ji zároveň jednomyslně podpořilo, aby zůstala v čele strany až do listopadového sněmu. „V této fázi není absolutně čas a prostor na to, abychom se bavili, kdo bude na podzim předsedkyní nebo předsedou TOP 09, kdo bude prvním místopředsedou. Ta debata nastane po volbách, kdy bezesporu vygenerujeme dobré vedení,“ komentoval v létě situaci ve straně její první místopředseda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v Ptám se já. Vládní koalice Spolu se necelé dva týdny před volbami 3. a 4. října v průzkumech stále drží s velkým odstupem za opozičním hnutím ANO. Na otázku, zda koalice případnou prohru ustojí, odpovídají její zástupci jen zdrženlivě. Například podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky jsou strany ve Spolu „pevné ve svém směřování“. Má TOP 09 ještě šanci na samostatnou existenci, nebo se už rozpustila v koalici Spolu? Kdo by měl být novým předsedou nebo předsedkyní TOP 09? A poškodí stranu kauza Dozimetr? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spolu se svými spolupracovníky se snaží proměnit pohled společnosti na závěr života. Chtějí, aby hospic byl místem, odkud se ze života odchází v klidu. „Velkým povzbuzením jsou pro nás rodiny klientů, které sice zažívají velmi těžké okamžiky, ale později nám přijdou poděkovat a říct, že to vlastně bylo krásné,“ těší Martu Šťastnou.

Ano, pereme se s appkou, a budeme to řešit. A hledat zájemce, kteří by nám pomohli s důkladnou zpětnou vazbou v dotazníku. Byl to zase bláznivý týden, dokonce tak moc, že jsem čtvrteční #komentartydne zveřjenil v pondělí. Inspekce byly na Vysočině, ale na cestě do a z Vrchlabí. A pak teda hodně v Praze. Volby se blíží a já si říkám každý den "Díky, že můžem." Už teď na herohero.co/gastromapalukasehejlika můžete pokládat dotazy na hosty další Velké žranice.

Velká cedule Oslo Camping v centru norského hlavního města by mohla svádět k tomu, že si tam můžete postavit stan. Ve skutečnosti je to bar, ale poněkud neobyčejný. Přes pult vám totiž obsluha kromě piva podá i golfovou hůl.

Velká cedule Oslo Camping v centru norského hlavního města by mohla svádět k tomu, že si tam můžete postavit stan. Ve skutečnosti je to bar, ale poněkud neobyčejný. Přes pult vám totiž obsluha kromě piva podá i golfovou hůl.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek Raději zešílet v divočině, který volně navazuje na stejnojmennou knihu, natočil režisér Miro Remo. „Filmové turné jsme odstartovali na Šumavě. Jel jsem tam s obavami, jak se na příběh budou dívat ti, kteří hlavní protagonisty znají. Tedy dvojčata Klišíkova – František a Ondřej,“ říká.

Jmenoval se Ivan a bylo mu 15 let. Jako brigádník si měl v létě přivydělávat úklidem ve firmě, která vyrábí stavební materiály. V srpnu letošního roku mu ale jeden ze strojů v továrně amputoval ruku a mladý muž, původem z Ukrajiny, zranění podlehl. Tragický případ z Velkých Hydčic na Klatovsku a okolnosti, které poté vyšly najevo, tak nasvítily problém nelegálního zaměstnávání v Česku.Host: Petr Švihel - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Více informací o živém natáčení podcastu MDŽ, které proběhne ve čtvrtek v brněnském divadle Reduta, najdete zde.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ať jste muž, nebo žena. Každý má právo využít svůj plný potenciál. Já nelituji, že jsem ho využila touto cestou,“ říká Senta Čermáková, inovátorka a transformátorka, která prošla cestu od studia na ČVUT přes nejvyšší manažerské pozice nejen v Hewlett Packard až po současnou roli v Czechitas, kde pomáhá ženám proniknout do IT. V rozhovoru popisuje, jak ji formovala asketická, ale láskyplná výchova, díky které se naučila posouvat sama sebe i ostatní za hranici komfortu. Vzpomíná na dětství, kdy si pod stromečkem místo džín našla jen cedulku „když chceš, tak můžeš“, i na to, jak jí tatínek – přísný, ale naslouchající – už v pěti letech psal pozorování o její houževnatosti a netrpělivosti. „Nikdy mě nenapadlo, že je nevýhoda být ženská,“ říká a vysvětluje, jak ji rodiče připravovali na „mužský svět“. Třeba tím, že ji poslali na elektrotechnickou fakultu, protože „kluci z ČVUT nejsou žádné primadony, ale poctiví a skromní lidé“. Čermáková otevřeně mluví o kariéře, která ji z pražské pobočky Hewlett Packardu dovedla až do Silicon Valley, ale také o pádech a chvílích, kdy musela dokazovat, že má na to znovu stoupat. „Nejlepší, co moji šéfové udělali, bylo, že mi dali důvěru. A s odpovědností poskočíte,“ vzpomíná na dobu, kdy ve 34 letech dostala na starost oblast 98 zemí od Ruska po Afriku. Přiznává, že byla kariéristka a o své cílevědomosti říká, že „když je šťastná máma, je šťastná celá rodina“. Mluví ale i o svém životním „obratu“ po čtyřicítce, kdy začala mentorovat mladé inženýry i ženy v IT. Velká část rozhovoru se věnuje i současnosti a budoucnosti – od postavení žen na českém trhu práce přes dopady umělé inteligence až po školství budoucnosti, které se podle ní zásadně promění. „Ne každý najde sedmnáct nových povolání,“ varuje, ale zároveň zůstává optimistická: věří, že Česká republika má šanci obstát v technologických změnách, pokud se lidé naučí být adaptabilní. A přitom se pořád směje. „Manžel říká, že jsem mimozemšťan, že si v hlavě vyrábím svoje drogy. Já si myslím, že jsem usměvavá proto, že vidím svůj dopad a že cítím vděčnost a pokoru,“ uzavírá. Co Amerika ženám nabízí a Česko se tomu pořád nedokáže rovnat? Proč je podle Čermákové klíčové, aby dívky mířily do IT a technických oborů? Jak se připravit na dobu, kdy umělá inteligence nahradí část pracovních míst a co je stěžejní pro úspěšného manažera? Nejen o tom mluví Senta Čermáková.

Nový pohled na Bibli: Jeden velký příběh - Michal Apetauer (14.09.2025) by CityHouse Brno

Kamarád Pejčoch mě požádal, jestli by u mě mohla pár dní přespat jeho dívka, zatímco budu na turné s kapelou. „Jmenuje se Lily a je to tvoje velká fanynka. Miluje underground, ale ujíždí na konzumu, což ti nemusí vadit, protože hned jak dorazíš, tak vypadne.“

Dismanův rozhlasový dětský soubor vychoval obrovské množství herců a dalších osobností. Zakladatelem a prvním vedoucím souboru byl redaktor a hlavně vlídný pedagog Miloslav Disman. Ten se výuce dětí věnoval už od mládí. Velký zlom v jeho životě nastal roku 1930, kdy se přestěhoval do Prahy a začal vyučovat na Masarykově pokusné reformní škole v Nuslích. Tady založil roku 1931 dětský recitační kroužek, který v té době už jako spolupracovník Radiojournalu využíval ve vysílání.

Dismanův rozhlasový dětský soubor vychoval obrovské množství herců a dalších osobností. Zakladatelem a prvním vedoucím souboru byl redaktor a hlavně vlídný pedagog Miloslav Disman. Ten se výuce dětí věnoval už od mládí. Velký zlom v jeho životě nastal roku 1930, kdy se přestěhoval do Prahy a začal vyučovat na Masarykově pokusné reformní škole v Nuslích. Tady založil roku 1931 dětský recitační kroužek, který v té době už jako spolupracovník Radiojournalu využíval ve vysílání.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko a Litva připravují už několik dní bezpečnostní opatření na svých hranicích. Kvůli chystanému vojenskému cvičení ruské a běloruské armády. Polsko zcela uzavřelo hranici s Běloruskem, Litva chce posílit hraniční ostrahu. Cvičení by mělo začít v pátek, ruská vojska se na místa u ukrajinské hranice stahovala celý srpen.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc děti blbnou, tím víc mají strach. A my to nebereme vážně,“ říká dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe. V rozhovoru vysvětluje, že dospělí často přehlížejí úzkosti dětí – ať už z budoucnosti, klimatických změn nebo umělé inteligence. „Jsme úplně hloupí. Mávneme rukou nad tím, že se děti bojí, co tady bude za pět, deset let,“ varuje odborník před tím, jak málo se dnes dospělí snaží nahlédnout na svět očima svých dětí – a to je podle něj velká chyba. Mluví také o tom, jak technologie mění dětské vnímání reality. „Dítě je složené hlavně z toho, na co je jeho mozek připojen. A rodiče na to kašlou, nebo řeknou: zakážu ti chytrý telefon. Vůbec tomu nerozumí,“ upozorňuje na to, jak jsou modely ve světě internetu návykové a nebezpečné a zdůrazňuje, že nestačí je jen zakazovat. Zkreslené vnímání světa ale nemají jen mladiství. Pöthe vypráví také o své účasti na dokumentu Velký vlastenecký výlet a setkání s lidmi, kteří popírají realitu války na Ukrajině. „To, co člověk říká a čemu věří, nemusí vůbec odrážet to, co prožívá,“ vysvětluje psychiatr a dodává, že čím blíž se takoví lidé realitě dostanou, tím agresivněji se mohou bránit. Po návratu z Ukrajiny říká, že je přesvědčen, že podobný konflikt čeká i Česko. „Putin neusiluje o území, ale o destrukci našich hodnot. Dokážu si představit, že pokud Rusko vojensky vyhraje, máme ho tady,“ říká s tím, že si máme uvědomit, že i mezi námi existují lidé, kteří by byli schopni páchat násilí nebo pomáhat tomu, kdo ho koná. Podle Pötheho má každý z nás „potenciál být zlý“. Proto mluví o tom, že nestačí jen respektovat názory, které nás ohrožují – je třeba přiznat, že kdo popírá válku a podporuje Putina, je pro společnost nebezpečný. Vyjadřuje se i k kontroverzi kolem mikiny Izraelských obranných sil, kterou měl na sobě během natáčení dokumentu a vysvětluje, proč by si ji dnes už nevzal. „Od té doby, co Netanyahu zahájil válku v této podobě, s tím nesouhlasím,“ dodává, ale zdůrazňuje, že za situaci v Gaze podle něj nenese odpovědnost pouze Izrael, ale především Hamás. Dětský psychiatr v rozhovoru často opakuje, jak důležité je snažit se při debatě „mít rád“ i lidi s odlišnými názory. Společný dialog by měli hledat lidé nejen ve společnosti, ale také rodiče doma s dětmi. Jak mluvit s lidmi, kteří popírají realitu, aniž bychom je jen odepsali jako „dezoláty“? Proč nestačí jen respektovat jiné názory a kde je hranice, kdy už se musíme bránit? Co dnešní děti nejvíc děsí – a jak jim pomoci, aby se v tom neztratily? A lze být v dnešním světě dobrým rodičem? I to se dozvíte v rozhovoru.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dávám lidem nabídku, jak udržet prosperitu, svobodu a demokracii,“ říká premiér a ídr koalice Spolu Petr Fiala v rozhovoru, který se točí kolem čtyř let u moci, volební kampaně i bilance toho, co se jeho vládě podařilo – a co ne. Fiala mluví o tom, že Česká republika je dnes „jedna z nejbezpečnějších zemí na světě“, že máme „devátou nejzdravější ekonomiku“ a že po těžkých letech covidové krize a inflace „ekonomika roste, podnikání se rozvíjí, zakládá se nejvíc firem v historii“. Opakovaně se vrací k myšlence, že i letos jde o zásadní rozhodnutí pro budoucnost země. „Snažím se lidem říct, že i volba menšího zla je vlastně správná volba,“ říká předseda vlády. Podle něj je důležité, aby lidé šli k volbám, i když mají pocit, že je někdo v něčem zklamal, včetně jeho vlády. „Zvažte pro a proti, zavřete oči a volte nás, protože je to důležité pro dobrou budoucnost nejen vás, ale i vašich dětí,“ vyzývá premiér. V rozhovoru se řeší i politická strategie a ostré billboardy, které straší voliče návratem Andreje Babiše nebo Tomia Okamury. „Lidé mají vědět, že tohle nejsou volby, kde se rozhoduje o tom, jestli tahle daň bude vyšší nebo nižší. Je to volba, kde se fakt rozhoduje o tom, kam bude patřit Česká republika,“ odpovídá Fiala na otázku, jestli Spolu samo svojí kampaní nepřispívá strachu, který je podle něj mezi lidmi přítomný. Přiznává, že společnost je polarizovaná, ale tvrdí, že na náměstích cítí „spíš pozitivní motivaci“. Velká část rozhovoru se věnuje i zahraniční politice a pomoci Ukrajině. Fiala odmítá kritiku, že Česko dává málo, připomíná českou muniční iniciativu, výcvik vojáků i to, že Česko zvládlo největší vlnu ukrajinských uprchlíků na hlavu. Premiér reaguje i na kauzu bitcoinů a odchod Pavla Blažka z vlády: „Zaplatil nejvyšší politickou cenu – odešel nejen z vlády, ale i z politiky. To si myslím, že v české politice úplně obvyklé není,“ říká. Na otázku, zda to nebylo pozdě, odpovídá: „Odešel v první chvíli, kdy se ukázalo, že udělal zásadní chybu. A my jsme přijali vrcholnou politickou odpovědnost.“ Rozhovor se dotýká i Green Dealu a emisních povolenek, digitalizace i velkých energetických projektů. Fiala znovu opakuje svou vizi. „Chci, aby lidé v Česku měli mzdy jako v Rakousku nebo v Bavorsku,“ tvrdí s tím, že k tomu vedou kroky současné vlády. Kdy podle něj lidé uvidí výsledky důchodové reformy, o které říká, že ji dělal hlavně pro mladé? Věří, že jeho varování před Babišem a Okamurou mobilizuje voliče, nebo je spíš dál polarizuje? A co považuje za největší riziko příštích čtyř let – ekonomickou krizi, návrat populistů, nebo únavu lidí z politiky? Pusťte si celý rozhovor.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Když se Petr Kellner po mnoha úspěšných projektech v Česku rozhodl dobýt mIliardový trh v Číně, zdálo se, že má v ruce všechny trumfy. Podnikat v „továrně světa“ je sen spousty byznysmenů, ale jen málokomu se ho podaří splnit v takové míře. Jenže pak se domek z karetních trumfů začal pomalu sypat. Jak do toho vstoupila politika a politici? A proč Petr Kellner zuřil, když se provalila kauza s PR agenturou, která měla za úkol vylepšit obraz Číny v Česku?

Z váhy putují jablka do drtičky. „Potom, co se jablka nadrtí, je připravíme do formy, do plátna, a putují do lisu, kde na ně tlačíme silou až přibližně deset tun, máme tím poměrně slušnou výtěžnost.“

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Splitsville a Velký vlastenecký výletrozhovor s autorkou komiksů Liv Strömquistvýstavy Ladislavy Gažiové Něco je ve vzduchu (Karpuchina Gallery) a Kláry Sedlo Předpověď počasí (Galerie Klatovy / Klenová)knihy Marka Fishera Duchové mého života (Broken Books) a Stefana Libertiho Vládci jídla (Absynt)padesáté výročí tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa)koncert kapely Finský barok Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Další rozšíření péče o pacienty plánuje přerovská nemocnice už letos na podzim. Otevře nové lůžkové oddělení rehabilitace.

Velkým problémem akné je, že se vyskytuje v obličeji, kterým se prezentujeme. Těžší formy akné přivádí hlavně mladé lidi na pokraj zoufalství. V kožních ordinacích a poradnách však přibývají i dospělí pacienti.

Snímek Karavan, se kterým štáb zamířil až na festival do Cannes, je hlubokou sondou do duše matky syna s Downovým syndromem. „V těch dětech je nějaká ryzost, přítomnost a opravdovost. Pamatuju si první čtení scénáře a první prožitky. Bylo to intenzivní,“ vzpomíná Aňa Geislerová. V rozhovoru s Terezou Kostkovou popsala svoje pocity z toho, jaké to je jít po červeném koberci v Cannes a jaké je festivalové zákulisí. Které známé osobnosti tam potkala?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto díle uslyšíte o Velkém Vlastenenckém Výletu, o skvělé analýze dezinfa od Voxpotu, vrátíme se k jedné z nejúspěšnějších vlivových operací Ruska na našem území, ale samozřejmě nemůžeme pominout ani schůzku Trumpa, Zelenského a dalších evropských leaderů, ve zprávičkách z Reichu se podíváme na audiozáznam výslechu Ghislaine Maxwell, a nebo na to, proč Trump nasazuje Národní Gardu do ulic Washingtonu. Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY Stáli u masových hrobů, viděli rozbombardovaná města, utíkali do krytu před ruskými raketami a dívali se do očí přeživším. Ani to nestačilo, aby trojice protagonistů dokumentu Velký vlastenecký výlet zpochybnila svou víru v ruský výklad války. Režisér Robin Kvapil a producent Jakub Drocár odvezli české popírače k frontové linii, aby se o hrůzách Putinovy invaze přesvědčili na vlastní oči. Ve Studiu N odkrývají zákulisí riskantní cesty a ukazují, jak těžké je otřást vírou, kterou roky budovala kremelská mašinerie. Co se skrývá za jejich nedůvěrou v systém? Proč sami sebe označují za „dezoláty“? A jak reagovaly ukrajinské bezpečnostní složky na nápad přivézt jim do země lidi sympatizující s Ruskem? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion