Podcasts about rumunsku

Kam letos v létě zamíří tisíce Čechů, které linky dostávají kapacitní patrové autobusy a jak se slovenské hory nebo velká města jako Paříž dostávají na mapu přímých spojů z českých regionů? Do nejnovějšího dílu Dopravního podcastu Ondřeje Matěje Hrubeše přijal pozvání Tomáš Beránek, mluvčí společnosti FlixBus. Probrali spolu nejen expanzi na sever a východ Evropy, ale i to, jak se do cen jízdenek promítá aktuální drahá nafta.Polsko jako hit sezóny a novinky na evropských silnicíchPředpovědi z loňského roku se potvrdily. Polsko se stalo pro české turisty novým Chorvatskem. FlixBus proto i pro letošní sezónu drží oblíbené linky propojující Prahu, Budapešť a polské pobřeží (včetně destinací jako Štětín, Kolobřeh nebo Trojměstí).Kromě Baltu ale síť FlixBusu roste i v dalších směrech. Mezi čerstvé novinky patří přímé spojení z Prahy do Londýna, Říma nebo specifická trasa do Paříže přes Dijon, která nově nabízí přímé mezinárodní spojení i pro obyvatele Plzně. Výrazného posílení se dočkalo také spojení na východní Slovensko – po covidové pauze se vrátila přímá noční linka z Prahy do Košic.Zásadní zprávou pro milovníky cestování je liberalizace vnitrostátních trhů v Rumunsku a Chorvatsku. Co to znamená pro cestující? S FlixBusem už nemusíte jet jen z Česka k moři, ale můžete si v aplikaci pohodlně koupit vnitrostátní přejezdy v cílové destinaci – například pro jednodenní výlet ze Šibeniku do Dubrovníku bez nutnosti řešit parkování auta.Drahá nafta a ekologické experimentyPalivová krize a rostoucí ceny nafty plní titulky novin. Jak na to reaguje FlixBus? Podle Beránka má autobus obrovskou výhodu v tom, že se na palivo „skládá“ až 50 nebo 80 lidí, což z něj činí mnohem ekonomičtější variantu oproti osobnímu autu. Výrazné skokové zdražování jízdenek se nechystá, FlixBus bude spíše pracovat s kapacitou nejlevnějších cenových tříd.V rozhovoru došlo i na hodnocení pilotního provozu autobusu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na lince Praha–Krakov. Jak řidiči zvládají technicky náročné tankování v ochranných oblecích a kdy se dočkáme elektrobusů či pohonu na gastro-olej (HVO) v Česku?__Dopravní podcast natáčí Ondřej Matěj Hrubeš od roku 2015.__KOMUNITA:patreon.com/dopravnipodcastherohero.co/dopravnipodcastSupport the show

Čo o nás vypovedá chabá reakcia na výbuch ruského dronu v Rumunsku? Prečo je Fico posadnutý homosexuálnymi manželstvami, aj keď ich zavedenie od nás v skutočnosti nikto nevyžaduje? Opozíciu naďalej rozdeľuje téma spájania. Donald Trump ohlasuje konečné rozhodnutie v otázke Iránu.

Ne, velké zadlužení státu na investice nepřinese kýžený růst HDP. Co znamená růst počtu podnikatelů? Jak to bude dál s reakcí na pád dronu na dům v Rumunsku? Mnozí Argentinci si musejí půjčovat na jídlo, prezident Milei ztrácí body. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Kamila Pešeková.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody a dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. V neděli ruský původ dronu potvrdil i rumunský prezident Nicușor Dan.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak změní novela zákona o podpoře bydlení pomoc pro lidi ohrožené ztrátou domova? Jak může NATO posílit protidronovou obranu potom, co ruský stroj dopadl na obytný dům v Rumunsku? A jak se mohlo stát, že v soukromém pečovatelském domě na Kladensku žily desítky seniorů a seniorek bez základní péče?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Stále sa vyvíjajú nové materiály, vyvíjajú sa nové typy strešných krytín a  sú v  tom rôzne módne trendy. Snažím sa to robiť dobre, aby som sa za to nehanbil,“ hovorí v  rozhovore EY Podnikateľ roka 2025 majiteľ spoločnosti MASLEN s.r.o., Jaroslav Maslen. Podniká už viac ako 30 rokov vo výrobe plechových strešných krytín a  zároveň je starostom obce Ábelová, kde sa snaží o  rozvoj ekologického hospodárstva a agroturizmu. V  rozhovore hovoril aj o  súčasnej situácii v  kultúre, ktorá sa dotýka celého Slovenska.Spoločnosť s plechovými strešnými krytinami expanduje aj do zahraničia, pobočky už majú v  Rumunsku, Maďarsku či susednom Česku. Okrem toho sa venuje aj ekológii: „Poľnohospodárstvo je veľmi ťažká práca. Aj preto tam nie veľa mladých ľudí chce pracovať,“ povedal v  rozhovore.„Určite sa snažím robiť tak, aby som bol sám pred sebou spokojný, a najlepšie na tom je, že robím to, čo ma baví celý život,“ hovorí Maslen, ktorý v  podcaste reagoval aj na súčasnú situáciu v kultúre. Stav prirovnal k  novele Boženy Slančíkovej-Timravy – Ťapákovci.  Kde sa najlepšie zháňa bača? Čo má na svojej práci rád? Aké farby strešných krytín majú radi Rakúšania? A  usporiadal by v  Ábelovej aj techno festival?  Ak si chcete vypočuť podnikateľský príbeh spoločnosti MASLEN s.r.o., nájdete ho v  podcaste Prečo práve oni?, kde predstavujeme príbehy úspešných slovenských podnikateľov zo súťaže EY Podnikateľ roka. Podcast vychádza každú stredu a  moderuje ho Adela Vinczeová. Podcast Prečo práve oni? a tento článok vám prináša  spoločnosť EY. Pravidlá spolupráce medzi inzerentmi a redakciou si môžete pozrieť v  tomto odkaze. 

V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Michal Mitrík pochádza z Rožňavy. Svoju tvorbu publikoval v časopisoch Enter, Nový život v Srbsku, na Rádiu Devín a v prekladoch na online portáloch v Slovinsku, Chorvátsku, v Bosne a Hercegovine, v Čiernej Hore či v Rumunsku. Dlhodobo ho fascinuje kultúra a historický vývoj západného Balkánu – o literárnej scéne tohto regiónu pripravoval aj časť vydania časopisu Vertigo. Popri literatúre hrá v troch hudobných formáciách, hrajúcich indie rock, šansón a world music, resp. vidiecky black metal. Pohybuje sa medzi Gemerom a Košicami, v myšlienkach však najčastejšie kráča po ulici Ferhadija v Sarajeve.

Slovenský ženský basketbal stojí pred ďalšou mimoriadne dôležitou výzvou a fanúšikovia pod deravými košmi sa majú pred blížiacimi sa reprezentačnými oknami na čo tešiť. V najnovšej epizóde obľúbeného basketbalového podcastu Pod košom privítal moderátor Tomáš Kotlárik hlavného kormidelníka našej ženskej reprezentácie Martina Pospíšila.Ústrednou témou pútavého rozhovoru je pochopiteľne prebiehajúca kvalifikácia na majstrovstvá Európy 2027, v ktorej Slovenky čaká porcia troch dôležitých duelov. Tréner detailne rozoberá úvodný, papierovo najťažší zápas na palubovke Poľska, po ktorom budú nasledovať domáce vystúpenia v Bratislave proti Cypru a Rumunsku.Martin Pospíšil ponúka exkluzívny pohľad do kuchyne najbližšieho súpera, keďže u našich severných susedov pôsobil štyri a pol roka a tamojšie prostredie i hráčky dokonale pozná. Poslucháčom priblíži silu mladej poľskej generácie, pričom vyzdvihuje, ako vážne tamojšia spoločnosť berie celonárodnú reprezentáciu.„Poľsko je obrovská krajina, je športová krajina... Tam ten šport berú skutočne mimoriadne vážne,“ približuje s rešpektom v podcaste.Pri otázke na domáce zápasy s kvalifikačne slabšími súpermi zasa rázne odmieta čo i len pomyslenie na poľavenie v koncentrácii, pričom zdôrazňuje, že slovo „podcenenie” do správnej športovej mentality vôbec nepatrí.Rozhovor však zďaleka neostáva len pri taktických rozboroch najbližších súperiek. Skúsený stratég sa hlbšie zamýšľa nad kontrastom medzi našou mužskou a ženskou reprezentáciou, najmä pokiaľ ide o pôsobenie slovenských basketbalistiek v špičkových zahraničných ligách vo Francúzsku, Španielsku či Grécku.Tréner sa nevyhýba ani v súčasnosti veľmi rezonujúcej téme naturalizácie zahraničných hráčok a detailne hodnotí prínos novej posily, americkej rozohrávačky Kiry Lambertovej.Po pútavom zhodnotení reprezentačných záležitostí sa Martin Pospíšil s poslucháčmi podelí aj o svoje neoceniteľné skúsenosti z dvojročného pôsobenia v elitnom európskom klube USK Praha, kde pracoval po boku legendárnej trénerky Natálie Hejkovej. Pri spomienke na prácu s tými najlepšími svetovými hviezdami prízvukuje tajomstvo ich mentálneho nastavenia a úspechu, keď tvrdí, že „sú absolútne posadnutí športom a basketbalom”.Okrem profesionálnej trénerskej roviny epizóda odhaľuje aj osobnú a ľudskú stránku Martina Pospíšila. Detailne vykresľuje, prečo je pre neho zanietenosť a vášeň pre basketbal absolútne kľúčovým faktorom, bez ktorého sa vrcholový šport robiť nedá, a prečo je mimoriadne ťažké pracovať v prostredí s pesimisticky nastavenými ľuďmi.Nechýba ani úprimné otcovské vyznanie hrdosti pri zmienke o jeho synovi, ktorý sa presadzuje v domácej lige a dostal sa do užšej nominácie mužskej národnej reprezentácie.A pre tých, ktorí si myslia, že basketbalový tréner žije len taktikou, videorozbormi a palubovkou, prinesie záver podcastu prekvapenie v podobe jeho netradičnej záľuby mimo sveta športu – vášne pre štúdium dejín umenia a európskeho stredoveku.

Slovenský ženský basketbal stojí pred ďalšou mimoriadne dôležitou výzvou a fanúšikovia pod deravými košmi sa majú pred blížiacimi sa reprezentačnými oknami na čo tešiť. V najnovšej epizóde obľúbeného basketbalového podcastu Pod košom privítal moderátor Tomáš Kotlárik hlavného kormidelníka našej ženskej reprezentácie Martina Pospíšila.Ústrednou témou pútavého rozhovoru je pochopiteľne prebiehajúca kvalifikácia na majstrovstvá Európy 2027, v ktorej Slovenky čaká porcia troch dôležitých duelov. Tréner detailne rozoberá úvodný, papierovo najťažší zápas na palubovke Poľska, po ktorom budú nasledovať domáce vystúpenia v Bratislave proti Cypru a Rumunsku.Martin Pospíšil ponúka exkluzívny pohľad do kuchyne najbližšieho súpera, keďže u našich severných susedov pôsobil štyri a pol roka a tamojšie prostredie i hráčky dokonale pozná. Poslucháčom priblíži silu mladej poľskej generácie, pričom vyzdvihuje, ako vážne tamojšia spoločnosť berie celonárodnú reprezentáciu.„Poľsko je obrovská krajina, je športová krajina... Tam ten šport berú skutočne mimoriadne vážne,“ približuje s rešpektom v podcaste.Pri otázke na domáce zápasy s kvalifikačne slabšími súpermi zasa rázne odmieta čo i len pomyslenie na poľavenie v koncentrácii, pričom zdôrazňuje, že slovo „podcenenie” do správnej športovej mentality vôbec nepatrí.Rozhovor však zďaleka neostáva len pri taktických rozboroch najbližších súperiek. Skúsený stratég sa hlbšie zamýšľa nad kontrastom medzi našou mužskou a ženskou reprezentáciou, najmä pokiaľ ide o pôsobenie slovenských basketbalistiek v špičkových zahraničných ligách vo Francúzsku, Španielsku či Grécku.Tréner sa nevyhýba ani v súčasnosti veľmi rezonujúcej téme naturalizácie zahraničných hráčok a detailne hodnotí prínos novej posily, americkej rozohrávačky Kiry Lambertovej.Po pútavom zhodnotení reprezentačných záležitostí sa Martin Pospíšil s poslucháčmi podelí aj o svoje neoceniteľné skúsenosti z dvojročného pôsobenia v elitnom európskom klube USK Praha, kde pracoval po boku legendárnej trénerky Natálie Hejkovej. Pri spomienke na prácu s tými najlepšími svetovými hviezdami prízvukuje tajomstvo ich mentálneho nastavenia a úspechu, keď tvrdí, že „sú absolútne posadnutí športom a basketbalom”.Okrem profesionálnej trénerskej roviny epizóda odhaľuje aj osobnú a ľudskú stránku Martina Pospíšila. Detailne vykresľuje, prečo je pre neho zanietenosť a vášeň pre basketbal absolútne kľúčovým faktorom, bez ktorého sa vrcholový šport robiť nedá, a prečo je mimoriadne ťažké pracovať v prostredí s pesimisticky nastavenými ľuďmi.Nechýba ani úprimné otcovské vyznanie hrdosti pri zmienke o jeho synovi, ktorý sa presadzuje v domácej lige a dostal sa do užšej nominácie mužskej národnej reprezentácie.A pre tých, ktorí si myslia, že basketbalový tréner žije len taktikou, videorozbormi a palubovkou, prinesie záver podcastu prekvapenie v podobe jeho netradičnej záľuby mimo sveta športu – vášne pre štúdium dejín umenia a európskeho stredoveku.

Slovenské lektoráty: Slovenčina v Slovinsku - výuka nášho jazyka na Inštitúte slavistiky na Filozofickej fakulte v Ľubľane; slovenčinu vyučuje lektorka Hana Lacová; (záverečná časť 6-dielného cyklu) Slováci v Rumunsku: Nadlak – centrum slovenského spoločenského a vzdelanostného života v Rumunsku; (3 časť 4- dielného cyklu) RadioDay - Svetová organizácia UNESCO vyhlásila 13. február za Svetový deň rádia. Tento rok dominuje téma umelá inteligencia;

Slováci v Nemecku: Kristína Paulin, baletka a choreografka už niekoľko rokov žije v nemeckom Karlsruhe, kde pôsobí v Badenskom štátnom divadle. Jej choreografie nepoznajú hranice a nedávno si ich mohli pozrieť aj nadšenci baletu v Kazachstane či Estónsku; Slováci v Rumunsku: Nadlak – centrum slovenského spoločenského a vzdelanostného života v Rumunsku; (2 časť 4- dielného cyklu) Slovenské lektoráty vo svete: Slovenčina v Pittsburghu – na pensylvanskej univerzite sa slovenčina vyučuje 5 rokov, vyučuje ju profesorka Renáta Kamenárová; predstavujú mesto, univerzitu, približuje výuku o ktorú majú záujem aj potomkovia slovenských emigrantov, hovorí o poslednej návšteve jej študentov na Slovensku; (5. časť 6- dielného cyklu)

Slováci v Rumunsku: Nadlak – centrum slovenského spoločenského a vzdelanostného života v Rumunsku; (1časť 4- dielného cyklu) Slovenské lektoráty vo svete: Slovenský lektorát v bulharskej Sofii oslavuje v tomto roku 35-te výročie založenia; študeni po osvojení základov nášho jazyka cestujú aj na Slovensko; o výuke nášho jazyka hovorí Vladimíra Géčová, ktorá v Sofii vyučovala osem rokov; (4. časť 6- dielného cyklu) Slovensko: Vyhodnotenie ankety termínu Pamätného Dňa Slovákov žijúcich v zahraničí;

Slovenské lektoráty vo svete: Slovenčina v Soule – o výuke nášho jazyka na Kórejskej univerzite, ako aj o vzťahu Kórejčanov k našej krajine hovorí lektorka slovenčiny Terézia Kulíková; (2. časť 6- dielného cyklu) Slováci v Maďarsku: zaujímavosti z histórie a aktuálneho života krajanov žijúcich v Békešskej Čabe, Slovenskom Komlóši, Veńarci a Níži; Slováci v Rumunsku: Sklári z Novej Huty – história sklárskej výroby v slovenskej obci Nová Huta v Rumunsku a súčasné aktivity slovenskej komunity;

V nejnovějším díle našeho Space Z Letné a Strahova František, Vašek a Jakub Dvořák z Livesport rozebrali bolestivou domácí remízu s Libercem a výhru v Rumunsku na půdě U Craiova.Členové redakce Sparťanských Novin a host dále debatovali o:•Celém podzimu a kdy se to zlomilo?•Řešení brankářské otázky?•Co čekat od Aberdeenu?Čeká nás ještě jedno utkání, ještě jedna příležitost hráčů a realizačního týmu ukázat fanouškům co je to bojovat za Spartu. Ve čtvrtek nás nečeká nic jednoduchého, přiletí Aberdeen ze Skotska. Nalaďte si nás i příště, přesněji den po zápase s Aberdeenem ve 20:00 na našem Twitteru @spartanske. 

Sandžív Gupta býval kdysi pokládán za vizionáře, který dokáže zachránit evropské hutě před zánikem. Jenomže zatímco jeho ocelárny v Británii, Rumunsku i České republice končí v insolvenci, vyšetřovatelé v několika zemích rozplétají podezření z daňových úniků, praní špinavých peněz i podvodů s emisními povolenkami. Nyní začalo vyšetřování Guptovy ocelárny v Rumunsku – zaměřuje se i na firmu Liberty Ostrava, kterou Gupta koupil v roce 2019. Článek Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

V sobotu se demonstrovalo za změnu režimu, v neděli za pravdu a lásku. Lídři si vynadali v debatě ČT, jen Andrej Babiš si udělal hezký večer s podlézavými dotazy u Lubomíra Veselého. Česko má za sebou opravdu pestrý předvolební víkend.Zástupci Stačilo! a SPD v sobotu burcovali voliče na demonstraci se státotvorným názvem „Pane prezidente, respektujte volby“. Zdravici na tuto akci poslal čerstvý fanoušek koalice Stačilo!, exprezident Miloš Zeman. Ano, stejný Zeman, který si s výsledky voleb a Ústavou vždycky dělal, co chtěl.„Ale co je horší - Zeman pokračuje v podkopávání důvěry v systém. Zase zopakoval, že hrozí zmanipulování voleb jako v Rumunsku. Tam je teda mimochodem manipulovali Rusové,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Ostatně Miloš Zeman se do podpory svých nových favoritů opravdu položil - půjde volit ruku v ruce s Janou Bobošíkovou a pojede taky na volební štáb Stačilo! do Ostravy. „To jim i docela přeju. Pokud se do Sněmovny nedostanou, tak je tam pozuráží. A pokud dostanou, tak řekne, že to byla jeho zásluha,“ dodává Lucie Stuchlíková.V neděli večer pak odstartovala série „superdebat“, když se na ČT sešli lídři všech stran (a Karel Havlíček). Vítězem se stal Petr Fiala, který - zřejmě čerstvě ostřílený z konfliktů na náměstích - zcela ovládl debatu.„Kdyby Petr Fiala s takovým zápalem premiéroval, možná bychom dneska byli jinde. A taky je paradoxní, že debatu ovládl díky tomu, že se trochu vykašlal na to, co pořád vyzdvihuje - na slušnost,“ říká Lucie Stuchlíková.Televizní moderátorce se zase podařilo přitlačit ke zdi Tomia Okamuru a Kateřinu Konečnou, když nedokázali říct, že Rusko je největší bezpečnostní hrozba. „V téhle části se mi líbil i výkon Víta Rakušana. Okamura byl celkově zase slabší. A úplně jiná, nižší liga byl v debatě Robert Šlachta,“ hodnotí Václav Dolejší.Jakou hru hrají Starostové, když sledují svého předsedu v televizi? Který politik ANO zatím vítězí v soutěži v servilitě vůči šéfovi? A co je nejzbytečnější otázka předvolebních debat? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V sobotu se demonstrovalo za změnu režimu, v neděli za pravdu a lásku. Lídři si vynadali v debatě ČT, jen Andrej Babiš si udělal hezký večer s podlézavými dotazy u Lubomíra Veselého. Česko má za sebou opravdu pestrý předvolební víkend. Zástupci Stačilo! a SPD v sobotu burcovali voliče na demonstraci se státotvorným názvem „Pane prezidente, respektujte volby“. Zdravici na tuto akci poslal čerstvý fanoušek koalice Stačilo!, exprezident Miloš Zeman. Ano, stejný Zeman, který si s výsledky voleb a Ústavou vždycky dělal, co chtěl. „Ale co je horší - Zeman pokračuje v podkopávání důvěry v systém. Zase zopakoval, že hrozí zmanipulování voleb jako v Rumunsku. Tam je teda mimochodem manipulovali Rusové,“ říká v podcastu Václav Dolejší. Ostatně Miloš Zeman se do podpory svých nových favoritů opravdu položil - půjde volit ruku v ruce s Janou Bobošíkovou a pojede taky na volební štáb Stačilo! do Ostravy. „To jim i docela přeju. Pokud se do Sněmovny nedostanou, tak je tam pozuráží. A pokud dostanou, tak řekne, že to byla jeho zásluha,“ dodává Lucie Stuchlíková. V neděli večer pak odstartovala série „superdebat“, když se na ČT sešli lídři všech stran (a Karel Havlíček). Vítězem se stal Petr Fiala, který - zřejmě čerstvě ostřílený z konfliktů na náměstích - zcela ovládl debatu. „Kdyby Petr Fiala s takovým zápalem premiéroval, možná bychom dneska byli jinde. A taky je paradoxní, že debatu ovládl díky tomu, že se trochu vykašlal na to, co pořád vyzdvihuje - na slušnost,“ říká Lucie Stuchlíková. Televizní moderátorce se zase podařilo přitlačit ke zdi Tomia Okamuru a Kateřinu Konečnou, když nedokázali říct, že Rusko je největší bezpečnostní hrozba. „V téhle části se mi líbil i výkon Víta Rakušana. Okamura byl celkově zase slabší. A úplně jiná, nižší liga byl v debatě Robert Šlachta,“ hodnotí Václav Dolejší. Jakou hru hrají Starostové, když sledují svého předsedu v televizi? Který politik ANO zatím vítězí v soutěži v servilitě vůči šéfovi? A co je nejzbytečnější otázka předvolebních debat? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

1. Slovenské drevo z národného parku skončilo v Rumunsku

V úvode sme sa so šéfkou Demagogu Veronikou Frankovskou rozprávali o výrokoch Andrew Tatea o ženách: “Tvrdil napríklad, že žena je majetkom muža, najprv patrí otcovi a potom svojmu mužovi. Je tiež obvinený v Rumunsku aj vo Veľkej Británii za znásilnenie a obchodovanie s ľuďmi.”Novinár Denníka N Vlado Šnídl dlhodobo chodí po slovenských školách a rozpráva sa so stovkami mladých ľudí o sociálnych sieťach: “Mám v podstate zmapované, že meno Andrew Tate alebo jeho napodobnovateľov poznajú už na všetkých školách, kde som bol. Od Sniny po Bratislavu v každej triede nachádzam minimálne polovicu chlapcov, ktorí ho poznajú.”Šokuje ho hulvátske správanie niektorých mladých chlapcov k dievčatám. “Názory, že ženy patria do kuchyne alebo že chcú byť iba na Onlyfans sú v niektorých triedach mainstream.” hovorí Šnídl. Vlado Šnídl pozoruje dieru na influencerskom trhu: “Veľmi by pomohlo, keby tu bol nejaký namakaný drsňák s drahým autom, ktorý by ale bol feminista.” Hovorí tiež o tom, že mladí ľudia trávia na Tiktoku enormné množstvo času. “Stretol som deti na školách, ktoré o 9 ráno už mali 4 hodiny odscrollované na Tiktoku. Bežne tam mladí ľudia trávia 7-8 hodín denne.”

Ochrana lesov, mokradí a ohrozených druhov patrí medzi priority WWF Rumunsko. Projekty na obnovu ekosystémov podporujú komunity a zmierňujú klimatické riziká.V najnovšej epizóde podcastu EKOcastu sme sa rozprávali priamo v teréne, v povodní rieky Dunaj v Rumunsku, s riaditeľkou WWF Rumunsko, Orietou Hulea.Zisťovali sme, aké sú najväčšie ekologické problémy, ktorým Rumunsko čelí a hovorili sme o témach, ktoré sú nám známe aj zo slovenských reálií, ako je napríklad fragmentácia biotopov či problémy s hospodárením s vodou počas sucha a povodní.Čo sa v podcaste Ekocaste dozviete? Čo hovorí na spoluprácu s veľkými firmami a ich záujem o prírodu? Vidí nejaké paralely medzi environmentálnymi problémami v Rumunsku a na Slovensku? Ako vníma úlohu masmédií a novinárov v témach ako životného prostredia, klimatických zmien? Čo si myslí o projektoch ako Living Danube, ktoré spájajú krajiny, kultúry a ľudí?

V druhom zápase na EURO U21 2025 prehrali naši mladí futbalisti s Talianskom tesne 0:1 a stratili tak všetky šance na postup do štvrťfinále. Hoci výkon mužstva priniesol aj pozitívne momenty, inkasovaný gól zo 7. minúty určil v sobotu večer smerovanie celého stretnutia.V našom podcaste sme privítali bývalého asistenta reprezentačného trénera mužstva do 21 rokov Norberta Hrnčára, ktorý analyzoval, prečo sa nám nepodarilo skórovať napriek dominancii v držaní lopty a počte striel. Čo chýbalo našim mladíkom v poslednej tretine ihriska? Ako hodnotí výkon trénera Jaroslava Kentoša? A prečo sa nám nedarí vychovať kvalitného zakončovateľa?Norbert Hrnčár tiež porovnal súčasnú generáciu mladých hráčov s tou spred 25 rokov a vysvetlil, prečo napriek prítomnosti viacerých legionárov v zahraničných ligách nemáme na turnaji ani bod. Dozviete sa tiež, prečo sa nášmu mužstvu do 21 rokov darí vypredávať štadióny lepšie než seniorskej reprezentácii.Vypočujte si celý rozhovor a dozviete sa, aké šance dáva Norbert Hrnčár našim mladíkom v poslednom zápase proti Rumunsku a ktorí hráči by mohli byť budúcnosťou slovenského futbalu.

Únia autodopravcov Slovenska sa pokúsila zablokovať hraničný prechod s Českom. Jej predseda Stanislav Skala tvrdí, že ich tam čakalo 30 policajných áut, kukláči, SIS a šikana. Protestovali proti transakčnej dani a faktu, že veľká časť z peňazí za mýto ide súkromníkovi. Budúca výnimka z transakčnej dane do obratu 100-tisíc eur im nestačí, je diskriminačná a pomôže len tým najmenším podnikateľom. Sedemnásteho novembra by sa pridali aj k ostrému štrajku.V podcaste sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako ich protestná blokáda hraníc skončila podľa Skalu policajnou šikanou;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že podľa neho silové zložky na proteste konflikty skôr rozdúchavali, ako by im bránili;–⁠⁠⁠⁠⁠ od 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že transakčná daň je dvojité zdanenie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 8:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo dnes prijaté riešenie transakčnej dane nestačí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 10:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že 100-tisícový obrat nie je žiadny peniaz a stredným podnikateľom to nepomôže;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že transakčná daň je podľa neho zlodejina, ktorá nás robí menej konkurencieschopnými;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na to, že 17. novembra budeme musieť pracovať;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa nestavajú diaľnice z eurofondov, ale z PPP projektov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 15:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že aj v Rumunsku a Poľsku majú lepšie cesty ako my a nie je to náhoda;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo štát predlžuje nevýhodnú zmluvu o mýte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 20:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo nemáme čakať, že po Ficovi príde niečo lepšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že je zvedavý, kam presne pôjdu peniaze zo zvýšeného mýta;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že miliardu na mosty sme už mali, ale sme ju prehajdákali;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 25:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Kažimír je ako mlynár zaprášený od múky, ktorý sa tvári, že nie je od múky;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 27:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že podľa neho policajti bránia kriminálnikov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ okolo 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako zahraničné kamióny plnia naše cesty preto, že naše mýto je lacnejšie ako v Rakúsku;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že mýto by sa malo zvýšiť, ak by sa peniaze nerozkradli.

Únia autodopravcov Slovenska sa pokúsila zablokovať hraničný prechod s Českom. Jej predseda Stanislav Skala tvrdí, že ich tam čakalo 30 policajných áut, kukláči, SIS a šikana. Protestovali proti transakčnej dani a faktu, že veľká časť z peňazí za mýto ide súkromníkovi. Budúca výnimka z transakčnej dane do obratu 100-tisíc eur im nestačí, je diskriminačná a pomôže len tým najmenším podnikateľom. Sedemnásteho novembra by sa pridali aj k ostrému štrajku.V podcaste sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako ich protestná blokáda hraníc skončila podľa Skalu policajnou šikanou;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že podľa neho silové zložky na proteste konflikty skôr rozdúchavali, ako by im bránili;–⁠⁠⁠⁠⁠ od 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že transakčná daň je dvojité zdanenie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 8:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo dnes prijaté riešenie transakčnej dane nestačí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 10:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že 100-tisícový obrat nie je žiadny peniaz a stredným podnikateľom to nepomôže;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že transakčná daň je podľa neho zlodejina, ktorá nás robí menej konkurencieschopnými;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na to, že 17. novembra budeme musieť pracovať;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa nestavajú diaľnice z eurofondov, ale z PPP projektov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 15:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že aj v Rumunsku a Poľsku majú lepšie cesty ako my a nie je to náhoda;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo štát predlžuje nevýhodnú zmluvu o mýte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 20:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo nemáme čakať, že po Ficovi príde niečo lepšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že je zvedavý, kam presne pôjdu peniaze zo zvýšeného mýta;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že miliardu na mosty sme už mali, ale sme ju prehajdákali;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 25:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Kažimír je ako mlynár zaprášený od múky, ktorý sa tvári, že nie je od múky;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 27:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že podľa neho policajti bránia kriminálnikov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ okolo 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako zahraničné kamióny plnia naše cesty preto, že naše mýto je lacnejšie ako v Rakúsku;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že mýto by sa malo zvýšiť, ak by sa peniaze nerozkradli.

Jozef Síkela má za sebou prvních šest měsíců ve funkci eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. Zatímco v zahraničí jedná o strategických surovinách, migraci i globálních investicích, v Česku se o něm skoro neví. Proč není vidět a co tím Česko ztrácí? Zpravodaj Viktor Daněk se ještě zamyslí nad dopady bitcoinové kauzy v Česku a přiblíží turbulentní vývoj na politické scéně v Polsku, Nizozemí a Rumunsku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mediální mainstream je v situaci obchodníka, který má zákazníkům vnutit vadný, neprodejný produkt. A jediné štěstí, které má premiér Fiala a jeho lidé, je, že Česká televize a Český rozhlas, respektive jejich managementy, mají obrovskou motivaci zmanipulovat diváky a posluchače." 02.06.2025, www.RadioUniversum.cz

“U babky to vždy krásne voňalo, a keď som prišiel domov a povedal mame, že u babky to vonia viac, vysvetlila mi, že preto, lebo babka používa veľa aviváže a plytvá ňou. O roky neskôr, keď sa ku mne dostal koncept parfumovaného oleja, ktorého stačí dať do prania len malý vrchnáčik a vonia to krásne, povedal som si, že to je super,” hovorí 29-ročný Martin Švenk, EY začínajúci podnikateľ roka 2025, ktorý vymyslel, založil a vedie firmu s vôňami do prania Puella.Puella je na trhu 5 rokov a má 130 zamestnancov. Začali s olejmi do prania, postupne však sortiment rozšírili - dnes majú v ponuke aj parfumy, pásiky na pranie, prací gél, voňavé visačky, vonné sviečky, difuzéry, krémy či peny do kúpeľa.Dnes vyvážajú svoje produkty aj na trhy v zahraničí. Začali Slovenskom, krátko na to dovážali aj do Česka a Maďarska a dnes sú aj na trhu v Nemecku, Rumunsku, Rakúsku, Poľsku, Taliansku, Chorvátsku či Slovinsku.Ako prebieha proces výberu vôní? Aký je rozdiel medzi tým, čo vonia ľuďom u nás a v Nemecku? Čo ho naučila práca taxikára? Ako sa sám naučil podnikanie, marketing a prácu s ľuďmi?Aj to sa dozviete v podcaste Prečo práve oni?, kde predstavujeme príbehy úspešných slovenských podnikateľov zo súťaže ⁠⁠⁠⁠EY Podnikateľ roka⁠⁠⁠⁠. Podcast vychádza každú stredu a moderuje ho Adela Vinczeová.

Vláda Petra Fialy zase jednou nahrála opozici. Nejen že se jí příliš nedaří bojovat s dezinformacemi, teď si dokonce jednu poplašnou zprávu ve svůj neprospěch vyrobila sama.Řeč je o průzkumu pro ministerstvo vnitra, podle kterého se 54 % Čechů obává, že vláda zmanipuluje volby. „Číslo na první pohled vypadá děsivě a není radno ho podceňovat. Ale zároveň o něm nevíme žádné podrobnosti, nemáme žádná čísla z minulosti pro srovnání. A ministerstvo vnitra se to vůbec nijak nesnaží blíž popsat,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Ze zveřejněného průzkumu se radují především opoziční strany - jak ty vyloženě antisystémové, tak hnutí ANO. Koneckonců téma zmanipulovaných voleb opoziční partaje aktivně samy roztleskávají už nějakou dobu, i když ne tak bezostyšně jako před časem americký prezident Donald Trump.„Je to mimořádně živé téma z několika důvodů. Prvním je korespondenční volba, která v lidech vzbuzuje pochybnosti, druhým události v zahraničí, především v Rumunsku a Francii, kde byli někteří kandidáti vyřazeni z voleb,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.A nepomáhá ani celkový přístup vlády k tématu dezinformací - tedy oblasti, v níž si kabinet od začátku počíná jako slon v porcelánu. Místo toho, aby vládní odbor strategické komunikace působil jako důvěryhodná, apolitická instituce pro případ krize, získal pachuť provládní propagandy. „Šéf strategické komunikace Otakar Foltýn vůbec nepochopil svoji roli. K čemu je, že mu vládní voliči tleskají, jak to těm dezolátům nandal? On má pokud možno získávat důvěru právě těch lidí, které uráží,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Proč Motoristům nechce chytnout motor? Jak vypadá pozitivní reportáž z debaty s premiérem? A jak to bylo s kapelou Chirurgové z dovozu? Dozvíte se v aktuální epizodě Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Vláda Petra Fialy zase jednou nahrála opozici. Nejen že se jí příliš nedaří bojovat s dezinformacemi, teď si dokonce jednu poplašnou zprávu ve svůj neprospěch vyrobila sama. Řeč je o průzkumu pro ministerstvo vnitra, podle kterého se 54 % Čechů obává, že vláda zmanipuluje volby. „Číslo na první pohled vypadá děsivě a není radno ho podceňovat. Ale zároveň o něm nevíme žádné podrobnosti, nemáme žádná čísla z minulosti pro srovnání. A ministerstvo vnitra se to vůbec nijak nesnaží blíž popsat,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková. Ze zveřejněného průzkumu se radují především opoziční strany - jak ty vyloženě antisystémové, tak hnutí ANO. Koneckonců téma zmanipulovaných voleb opoziční partaje aktivně samy roztleskávají už nějakou dobu, i když ne tak bezostyšně jako před časem americký prezident Donald Trump. „Je to mimořádně živé téma z několika důvodů. Prvním je korespondenční volba, která v lidech vzbuzuje pochybnosti, druhým události v zahraničí, především v Rumunsku a Francii, kde byli někteří kandidáti vyřazeni z voleb,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší. A nepomáhá ani celkový přístup vlády k tématu dezinformací - tedy oblasti, v níž si kabinet od začátku počíná jako slon v porcelánu. Místo toho, aby vládní odbor strategické komunikace působil jako důvěryhodná, apolitická instituce pro případ krize, získal pachuť provládní propagandy. „Šéf strategické komunikace Otakar Foltýn vůbec nepochopil svoji roli. K čemu je, že mu vládní voliči tleskají, jak to těm dezolátům nandal? On má pokud možno získávat důvěru právě těch lidí, které uráží,“ komentuje Lucie Stuchlíková. Proč Motoristům nechce chytnout motor? Jak vypadá pozitivní reportáž z debaty s premiérem? A jak to bylo s kapelou Chirurgové z dovozu? Dozvíte se v aktuální epizodě Vlevo dole. A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Výsledky prezidentských volieb v Poľsku a Rumunsku. Naozaj chce Robert Fico zrušiť spôsob, akým funguje naša demokracia?

Slovensko môže čeliť 500-percentným sekundárnym clám na ruské energie. Voľby v Rumunsku a Poľsku môžu priniesť EÚ bližšie k rozpadu

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů.

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou symbolickou hodnotu má návštěva Volodymyra Zelenského v Praze? Jak dlouho se připravovala? A se kterými politiky se ukrajinský prezident setká? Proč je favoritem opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku krajně pravicový obdivovatel Trumpa George Simion? Kteří další kandidáti mají šanci na úspěch? A z jakých důvodů po 20 letech končí kdysi populární poskytovatel videohovorů Skype?

Jakou symbolickou hodnotu má návštěva Volodymyra Zelenského v Praze? Jak dlouho se připravovala? A se kterými politiky se ukrajinský prezident setká? Proč je favoritem opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku krajně pravicový obdivovatel Trumpa George Simion? Kteří další kandidáti mají šanci na úspěch? A z jakých důvodů po 20 letech končí kdysi populární poskytovatel videohovorů Skype?

Na kontroverzní rozhodnutí zrušit první kolo prezidentských voleb v Rumunsku přibylo tento týden definitivní razítko. Ústavní soud vyřadil z boje vítěze zrušeného klání Calina Georgesca. Kolik se toho ví o údajném zapojení Ruska do jeho kampaně? Jak silný je obecně ruský vliv v Rumunsku? A jak turbulentní dění posledních měsíců prožívá rumunská společnost? Host: Marian Chiriac - rumunský novinář, reportér serveru Balkan Insight Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rumunsko malo mať nového prezidenta už na konci minulého roka. Ústavný súd však prvé kolo volieb, v ktorom s prekvapivým výsledkom 23 percent vyhral krajne pravicový kandidát Calin Georgescu, anuloval z dôvodu vážnych podozrení o zahraničnom vplyve.Georgescu dnes čelí obvineniam z viacerých trestných činov a volebná komisia mu zakázala opätovne kandidovať v opakovaných voľbách, ktoré budú v máji. On však všetky obvinenia popiera a hovorí o konci demokracie v krajine.Čo sa to v Rumunsku vlastne deje, kto je Calin Georgescu, čo vieme o zásahoch do výsledkov volieb a ako by jeho prípadné zvolenie zmenilo európsku, ale aj celosvetovú politiku?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Danielom Hoťkom zo zahraničnej redakcie denníka SME.Zdroj zvukov: Sky News, BBC News, Associated PressOdporúčanie:Videli ste už film Architektúra Československa 58-89? Ide o dokument, ktorý sa do hĺbky zaoberá českou a slovenskou architektúrou z rokov, keď v Československu vládol komunistický režim, ale ona napriek tomu dokázala vzbudiť záujem odborníkov aj v západnom svete a získať mnohé ocenenia. Premiéru v kinách mal v novembri, stále ho však nájdete napríklad na stránkach Českej televízie.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Jak by mohla Ukrajina nahradit satelitní internetový systém Starlink? Je krajně pravicový politik Calin Georgescu definitivně zbavený možnosti kandidovat v prezidentských volbách v Rumunsku? Jak se obnovuje provoz v ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě, kterou poničily loňské povodně? A proč je dobré provozovat mozkový jogging?

Jak by mohla Ukrajina nahradit satelitní internetový systém Starlink? Je krajně pravicový politik Calin Georgescu definitivně zbavený možnosti kandidovat v prezidentských volbách v Rumunsku? Jak se obnovuje provoz v ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě, kterou poničily loňské povodně? A proč je dobré provozovat mozkový jogging?

Před dvěma lety byl zvolen hlavou státu Petr Pavel. O téměř milión hlasů porazil Andreje Babiše. Je to prezident pro nenáročné, jak naznačil dramatik Milan Uhde? Je to rozhodně jiný prezident, než byli Havel, Klaus a Zeman. Nemá ambice vytvářet z Hradu nové mocenské centrum konkurující politickým stranám. Je to hodně civilní prezident, který se pokouší udělat z Hradu platformu pro dorozumívání opozice a koalice. Moc se mu to nedaří už jenom proto, že Babišův voličský svět si uvědomuje, že Pavla před dvěma lety volila i část voličů levice a populistů. Hlavně z toho důvodu na něj útočí a snaží se ho znemožnit v očích lidí, které považují za své potenciální voliče. Problémem image Petra Pavla je, že ho jeho okolí tlačí do pozice nového Václava Havla, a on má ve skutečnosti blíž k lidovému typu českého Chucka Norrise, kterého baví bezpečnostní politika, motorky a setkávání s lidmi. Co ho baví méně, je rozhodování o ústavních soudcích, kteří však budou mít klíčovou roli v řadě rozhodování nejen o podobě české politiky, ale i například o tom, jestli budou, nebo nebudou zneplatněny volby, jak se to stalo nedávno v Rumunsku. Tomu se všichni brání, včetně řady ústavních soudců, ale i tak je složení Ústavního soudu klíčové pro rozhodování o složitých otázkách, kde se politika dostala do rohu. Otázka zní: je Pavel lepší prezident než jeho předchůdce Zeman? Pro všechny, kteří už zapomněli na Zemanovy zahraničněpolitické iniciativy, blouznění mluvčího Ovčáčka a machinace kancléře Mynáře, asi ano. Všichni ostatní si nejspíš musí říct, že mít prezidenta pro nenáročné není vůbec špatné.

Nedávné dění okolo voleb v Rumunsku a Moldavsku vyvolalo spekulace, zda se cizí vlivy nechystají ovlivňovat také nadcházející sněmovní volby v Česku. Trápit by nás ale měla spíš jiná otázka - dokážeme se ubránit? „Česká republika je naprosto nepochybně stejně jako Rumunsko a Moldavsko zařazena mezi státy, na něž prioritně cílí subverzní vlivové informační a kybernetické operace vedené a koordinované orgány ruské státní moci, a jejich schopnost a motivace vést a koordinovat operace tohoto typu rozhodně neklesá, spíše vzrůstá,“ říká šéf českých tajných služeb Michal Koudelka. Zároveň ale uklidňuje, že scénáře popsané v obou zemích „nejsou z různých důvodů do prostředí České republiky zcela a jednoznačně přenositelné.“ Právě Koudelka je jednou z kapacit, které se sešly ve sněmovně na semináři s tématem ovlivňování voleb. Spolu s ním také bývalá komisařka Věra Jourová, šéf ČTÚ Marek Ebert a také analytik a expert na sociální sítě Josef Šlerka. A autoři podcastu Vlevo dole vyrazili za nimi, aby vám jejich poznatky zprostředkovali. „Úplně ideální je pro Rusy zaměřit se ne na velké politické strany, ale na někoho malého, kdo se potácí kolem té pětiprocentní hranice. Minimálně proto, že už tím vyvoláš chaos, nedůvěru v celý systém. A to vlastně těm silám stačí,“ říká Václav Dolejší. „Naše schopnost na takové zásahy reagovat je bohužel dost malá. Opatření jsou bezzubá a pomalá. Tím to nekritizuju, protože samozřejmě my jako demokratické státy musíme dodržovat nějaká pravidla, ale protistrana ne. Než se vzpamatujeme, je často pozdě,“ dodává Lucie Stuchlíková. Na koho v Česku se Rusové zaměří? Mají z nás velké sociální sítě jen legraci? A kde je hranice mezi dezinformací, politickou soutěží a satirou? Poslechněte si dezinformační speciál Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Nedávné dění okolo voleb v Rumunsku a Moldavsku vyvolalo spekulace, zda se cizí vlivy nechystají ovlivňovat také nadcházející sněmovní volby v Česku. Trápit by nás ale měla spíš jiná otázka - dokážeme se ubránit?„Česká republika je naprosto nepochybně stejně jako Rumunsko a Moldavsko zařazena mezi státy, na něž prioritně cílí subverzní vlivové informační a kybernetické operace vedené a koordinované orgány ruské státní moci, a jejich schopnost a motivace vést a koordinovat operace tohoto typu rozhodně neklesá, spíše vzrůstá,“ říká šéf českých tajných služeb Michal Koudelka.Zároveň ale uklidňuje, že scénáře popsané v obou zemích „nejsou z různých důvodů do prostředí České republiky zcela a jednoznačně přenositelné.“Právě Koudelka je jednou z kapacit, které se sešly ve sněmovně na semináři s tématem ovlivňování voleb. Spolu s ním také bývalá komisařka Věra Jourová, šéf ČTÚ Marek Ebert a také analytik a expert na sociální sítě Josef Šlerka. A autoři podcastu Vlevo dole vyrazili za nimi, aby vám jejich poznatky zprostředkovali.„Úplně ideální je pro Rusy zaměřit se ne na velké politické strany, ale na někoho malého, kdo se potácí kolem té pětiprocentní hranice. Minimálně proto, že už tím vyvoláš chaos, nedůvěru v celý systém. A to vlastně těm silám stačí,“ říká Václav Dolejší.„Naše schopnost na takové zásahy reagovat je bohužel dost malá. Opatření jsou bezzubá a pomalá. Tím to nekritizuju, protože samozřejmě my jako demokratické státy musíme dodržovat nějaká pravidla, ale protistrana ne. Než se vzpamatujeme, je často pozdě,“ dodává Lucie Stuchlíková.Na koho v Česku se Rusové zaměří? Mají z nás velké sociální sítě jen legraci? A kde je hranice mezi dezinformací, politickou soutěží a satirou? Poslechněte si dezinformační speciál Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky. 

Jak chce stát bránit rodinnému násilí na dětech, kvůli kterému v Česku ročně šest dětí umírá? Jak může Evropská komise zjistit, jestli TikTok umožnil ovlivňování voleb v Rumunsku? A co bude s piloty a dalším odborným personálem, pokud Švédsko Česku neprodlouží pronájem Gripenů?

Textil, jejž darovali Evropané na dobročinné účely, skončil na nelegálních skládkách v Rumunsku. Novináři OCCRP a rumunského média Rise popsali, jak se darované oblečení na skládky dostalo. Znečištěné oblečení dodává také společnost, která v Česku provozuje několik second handů. Článek Barbory Šturmové čte Renata Klusáková. Text si můžete také přečíst na⁠ webu⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠.⁠⁠⁠⁠ (https://www.investigace.cz/darovany-textil-skoncil-na-nelegalnich-skladkach-v-rumunsku/) Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X (Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

Dne 8. prosince se v Rumunsku mělo konat druhé kolo prezidentských voleb, do nějž by jako jednička vstupoval poměrně neznámý politik s pověstí skandalisty a také příznivce současného Putinova Ruska Cálin Georgescu. Nevstoupí – rumunský ústavní soud výsledky prvního kola, v němž Georgescu jako první získal přes 22 procent hlasů, pro hrubá narušení zákona zrušil.

Speciál s Josefem Šlerkou z Investigace.cz o tom, jakými technikami na sociálních sítích se podařilo manipulovat volby v Rumunsku a proč byly volby nakonec ústavním soudem zrušeny. Detailně probereme, jaké manuály byly použity k obcházení volebních pravidel i algoritmů sociálních sítí, kdo celou akci koordinoval a kudy tekly peníze. Sklenka vína nebo panák jsou pro sledování této epizody nutné.

Jak moc se sníží státní dotace na solární elektrárny? Od kdy bude možné legálně koupit psychoaktivní látku HHC, která je nyní kvůli otravám dětí zakázána? A stabilizuje vznik nové vlády v Rumunsku politickou situaci v zemi po nedávném zrušení prezidentských voleb kvůli údajnému vměšování ze strany Ruska?

Jak bude vypadat slavnostní otevření obnovené gotické katedrály Notre-Dame v Paříži a co se odborníci díky její obnově naučili? Proč udělal Ústavní soud v Rumunsku bezprecedentní krok a zrušil první kolo prezidentských voleb? A je potřeba rehabilitovat dobrovolnictví?

Pomalu se rozjíždí druhá polovina roku, a to už je možné říct, jak na tom letos jsou jednotlivé evropské země se státním rozpočtem. Dobrá zpráva je, že Česko už nepatří do skupiny těch nejhorších. Počátkem roku se výrazněji zvýšil státní dluh v Belgii, Rumunsku, v celém Pobaltí i všech zemích Visegrádu – a teď to přijde – s výjimkou Česka.