Podcasts about Nen

Jíst dost zdravě, spát dost dlouho, hýbat se dost často. Do toho pár vitamínů nebo ledová voda po probuzení. Jak žít dlouho? Radí influenceři. Můžeme jim věřit? Není to jen marketing? Téma pro buněčného biologa Adama Obra. Ptá se Matěj Skalický.

Jíst dost zdravě, spát dost dlouho, hýbat se dost často. Do toho pár vitamínů nebo ledová voda po probuzení. Jak žít dlouho? Radí influenceři. Můžeme jim věřit? Není to jen marketing? Téma pro buněčného biologa Adama Obra. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jíst dost zdravě, spát dost dlouho, hýbat se dost často. Do toho pár vitamínů nebo ledová voda po probuzení. Jak žít dlouho? Radí influenceři. Můžeme jim věřit? Není to jen marketing? Téma pro buněčného biologa Adama Obra. Ptá se Matěj Skalický.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem v naději, že budu připuštěn do veřejné služby,“ říká Oto Klempíř, bývalý frontman J.A.R., který se rozhodl kandidovat do Sněmovny za Motoristy sobě. Veřejnost to šokovalo, kolegové z kapely ho vyhodili. „Když žiješ s chlapcema 36 let, víte o sobě všechno. Tak očekáváš, že se tohle nestane,“ říká s tím, že kdyby jiný kolega z J.A.R. měl politické ambice, s rukou na srdci by ho politoval, že je odhodlán sloužit veřejnosti i za cenu všeho náročného, co je s takovým angažmá spojené. Přestože Klempíř věřil, že to spoluhráči unesou, za svým rozhodnutím stojí. O Motoristech mluví jako o něčem, co mu přišlo „sexy“. „Připomnělo mi to začátky J.A.R. Bez nároku na honorář, ve volném čase, nonstop. Jedeme,“ komentuje hudebník a marketér, který čelí otázkám, jestli jeho vstup do politiky nebyl plánovaný už dávno dopředu. V červnu totiž ještě vystupoval v médiích jako nezávislý komentátor a hájil Filipa Turka. Rozhodnutí kandidovat ale podle Klempířových slov přišlo až začátkem července, v průběhu dovolené na Mallorce. „Že jsem pracoval pro Motoristy a hrál jsem přitom nezávislého? Není to pravda. No go,“ brání se a dodává, že Motoristé prošli jeho „drobným amatérským sítem prověrek“ se ctí – jinak by se na jejich kandidátku nepřipojil. Pokud jde o hypotetické povolební sbližování Motoristů sobě s Andrejem Babišem, Klempíř přiznává, že s tím není komfortní a s takovou variantou zatím vůbec nepracuje. Se šéfem strany Petrem Macinkou se o tom ale dosud ani nebavil. Bývalý frontman skupiny J.A.R. také otevřeně hovoří o tom, jestli nemá o svém politickém angažmá pochybnosti. „Udělám všechno, abych uspěl. Když se to nestane, bude to pro mě velká ztráta. Ať už J.A.R., spousty kamarádů a lidí, o kterých jsem si něco myslel, ale prostě už to nedávají,“ říká s dodatkem, že pokud se mu nepodaří ve volbách uspět teď, jistě se to povede za čtyři roky. V rozhovoru se Klempíř vrací také ke své spolupráci s StB. Přiznává, že na tlak vůbec nebyl připravený a že byl „vyplesklý hrůzou“. Popisuje také, že člověk nejprve spolupracuje ze strachu, který pak přeroste v to, že se změní v „hadr na zem“. Mluví také o tom, jak v něm postupně situace zrála a chtěl se z ní dostat, k čemuž mu pomohla tehdejší přítelkyně. „Nemuselo se to vůbec stát. Měl jsem strašnou kliku, přišel anděl a ten mě zachránil. Chtěl jsem skočit do řeky a říkám si: já tam skočím a nevyplavu. Už toho mám dost,“ vzpomíná. Čím ho překvapili lidé, se kterými si pokoušel vyříkat fakt, že je mohl spoluprací s StB poškodit? Co říká na to, že jeho syn s jeho politickým angažmá nesouhlasí? A jak se člověk vůbec dostane od pomoci Pirátům nebo ODS k Motoristům? Poslechněte si celý rozhovor.

Od pandemie covidu následované drahotou a válkami se svět potácí v pořádné nejistotě. Staré pořádky se hroutí včetně kdysi velkých náboženství a nové poměry mnohým spíše nahánějí strach. Není divu, že lidé hledají úlevu, kde se dá. Třeba v ezoterice a různých spirituálních směrech. Stává se z toho reálná větev byznysu, před kterou jsou příznivé zítřky. Podle výzkumné agentury Cognitive Market Research dosáhl globální trh spirituálních služeb letos hodnoty 400 miliard dolarů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Ukrajinu dál dopadají ruské rakety a drony, ve zprávách o civilních obětech se ale ztrácejí informace o dění na frontě. Za ukrajinskými vojáky pravidelně jezdí fotograf Stanislav Krupař, podle kterého se situace postupně zhoršuje. „Není kritická v tom smyslu, že by fronta zkolabovala, ale každý den Rusové postupují o stovky metrů a lidí je čím dal větší nedostatek,“ popisuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Není to jenom Praha, kde je pro mladou rodinu, pokud se nezadluží na celý život hypotékou, nouze o byty. Zejména pak o byty nájemní. Tentýž stres zažívají mladí lidé i v jiných evropských metropolích. V Kodani, ve Stockholmu, v Bruselu anebo Berlíně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Není dopadnout jako dopadnout. V češtině toto zdánlivě obyčejné sloveso používáme i v jiném smyslu, než je dopad či otřes. Co tedy znamená věta „Dopadlo to“? Proč má negativní nádech, i když se jedná o vyjádření emocí pozitivních? Více řekne náš bohemista.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Videokurz - kurz.martinbarna.czKaždý kdo "se už necítí tak motivovaný" - prosím tohle si pusťte. Není realistické očekávat, že bude stačit jíst/sportovat jen když se vám to cítíme. Tak jako se dnes ráno spousta z nás "necítila motivována" vstát a jít do práce. A přesto v práci jsme - jak to?A jak to, že u práce na zdraví a hubnutí tohle nebereme jako automatiku?Proto kromě schopnosti kritický hodnotit jídlo a porce potřebujeme i návyk. A čím častěji uděláme aspoň nutné minimum, i když se nám nechce, tím snazší bude to udělat i příště

#LuceroMijares , #MaríaLeón , #AlexanderAcha y #Yahir se REÚNEN en 'Entre Cómplices Tour' ¡No te puedes perder este show dedicado a #HéctorAlmada ! ¿Te gustaría ir? ¡No te pierdas todos los días #SaleElSol de 9:30 am A 12:30 pm por #ImagenTelevisión ! ☀️ Programas Completos #SaleElSol : https://bit.ly/42VRCbs

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Esta semana se cumple un mes de los disturbios xenófobos de Torre Pacheco, un municipio que ya ha vuelto a la normalidad. El alcalde, Pedro Ángel Roca, sigue insistiendo en la necesidad de presencia de Guardia Civil, sobre todo de patrullas en las calles, para combatir la delincuenciaAsegura Roca que se nota la presencia de efectivos en las calles tal y como pedía a la Delegación del Gobierno. Además, se va a desarrollar un Plan de seguridad conjuntamente entre Guardia Civil y policía local a primero de septiembre. Recuerda Roca que la presencia policial tiene la función de disuadir y permite una rápida actuaciónEn relación a la convivencia en Torre Pacheco, asegura que llevan mas de 30 años con migrantes sin problemas, pero, dice, que no puede ser que la convivencia la altere la delincuencia.El domingo conocíamos la encuesta del CEMOP donde 2 de cada 3 ciudadanos de la Región rechazan las concentraciones racistas convocadas en julio de Torre Pacheco a raíz de la agresión sufrida por un vecino del municipio. Una encuesta que, para el alcalde de Torre Pacheco, ratifica el sentimiento de los vecinos

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Není dopadnout jako dopadnout. V češtině toto zdánlivě obyčejné sloveso používáme i v jiném smyslu, než je dopad či otřes. Co tedy znamená věta „Dopadlo to“? Proč má negativní nádech, i když se jedná o vyjádření emocí pozitivních? Více řekne náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou roli hraje riziko v našem morálním rozhodování? Už sám fakt, že riziko je relativně nové slovo, mnohé napovídá. Ve starověké filozofii se pracovalo s náhodou, možností, s týché – neuchopitelnou souhrou okolností. Až moderní doba proměnila nejistotu v něco měřitelného, pravděpodobného, plánovatelného.Riziko se stalo strukturou. Vyhovuje to naší potřebě jistoty, jak dokládá známá historka z druhé světové války: poté, co ekonom Kenneth Arrow upozornil americkou armádu, že její meteorologické předpovědi jsou bezcenné, dostal odpověď: „Ale to my víme, že nefungují. Ale stejně je potřebujeme – pro plánování.“Podle Bernarda Williamse se iracionální touha po racionalizaci otiskla i do moderní etiky. V novověku se formulovaly morální systémy sestávající z povinností, které mají platit obecně a vždy, nehledě na leccos, co jednající nemůže ovlivnit, nehledě na členitý terén života. Podle Williamse to jsou pokrytecké systémy odpoutané od života: předstíráme, že se řídíme něčím, co ve skutečnosti ignorujeme a co je dobré maximálně pro filozofický seminář a moralizování.Britský filozof to ilustruje na fenoménu morálního štěstí. Tím se rozumí situace, kdy je člověk považován za morálně dobrého (nebo špatného) na základě okolností, které nemá pod kontrolou. Jinými slovy: může být třeba chválen za to, že shodou okolností stál na správné straně. Podle většiny moderních morálních teorií by něco takového nemělo existovat – člověk má být hodnocen pouze za to, co učinil vědomě a svobodně. Williams však namítá, že pokud bychom tuto podmínku vzali vážně, mohli bychom morálně hodnotit máloco. Ani náš charakter, výchova či sklony nejsou výlučně naším dílem. Ať si to připouštíme nebo ne, ve skutečnosti hodnotíme druhé i podle toho, jestli prostě měli štěstí.Vezměte si příklad slavného burzovního makléře: opustí pětičlennou rodinu, nechá ji nezajištěnou a odjíždí na Tahiti, protože chce malovat. Kdyby mu jeho risk nevyšel, byl by sobec. Ale protože mu risk vyjde – ten muž se jmenuje Paul Gaugin –, jeho úspěch jej zpětně aspoň zčásti ospravedlní. Není to skandální?Je. Etika je skandální. V etice totiž nejde o to, jestli plníme pravidla. V etice neodpovídáme jen za to, co je správné, ale také na to, kým jsme a jak chceme žít. Zatímco morálka nás vyzývá k poslušnosti vůči neosobním pravidlům, etika se ptá na smysl a na to, kým jsme. Bernard Williams nás vrací k tomu, že etika nezačíná pravidlem, ale životem. Součástí etického života je proto i odvaha. A ta s sebou nese ochotu riskovat. Za to nám ale zprvu málokdo zatleská. Čeká se, zda uspějeme. Jestli ano, budeme spíše za hrdiny; jestli ne, za padouchy. Nemorální? Možná. Ale takoví jsme.KapitolyI. Raději lež než nejistotu! [počátek až 15:35]II. Skutečné riziko? Vytvořit z nejistoty vnitřní katastrofu [15:35 až 32:50]III. Když se z rizika stane systém [32:50 až 44:20]IV. Cena za prevenci [44:20 až 59:00]V. Smíme se na druhé vykašlat? [59:00 až konec]BibliografieUlrich Beck, Risikogesellschaft: Auf dem Weg in eine andere Moderne, Frankfurt a. M.: Suhrkamp, 1986.Alex Bojanowski, „Die Prognosen waren korrekt – nur das Wetter hat nicht mitgespielt“, in: Die Welt, 31. 7. 2025, https://www.welt.de/debatte/plus688484330e680a76f4e96135/Sommer-2025-Die-Prognosen-waren-korrekt-nur-das-Wetter-hat-nicht-mitgespielt.htmlCaroline Cramptonové, A Body Made of Glass. A History of Hypochondria, London: Granta Publications, 2024.Friedrich Nietzsche, Radostná věda, přel. Věra Koubová, Praha: Aurora, 2001.Bernard Williams, Moral Luck: Philosophical Papers 1973–1980, Cambridge: Cambridge University Press, 1981.Juli Zeh, Fragen zu Corpus Delicti, München: btb, 2020.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oběť – prý – nese vinu za to, že je na ní pácháno zlo. Když se to takhle přesně formuluje, tak je asi každému z nás jasné, že to tak samozřejmě není. To by bylo hrozné. Jenže. Život umí být složitý, fakta se překrývají, je to nepřehledné. A my hledáme rychlá a snadná řešení, a v praxi to tak jasné a být přestává. A promítá se to do našich vztahů, pohledů na současnost. Vnáší to mezi nás neklid. Není to nic nového. I v Bibli se to objevuje. Je o tom tato myšlenka na den.

Taky se vám chce při pohledu na obrázek tohoto článku zívat? Není divu. Říká se, že zívání je „nakažlivé“. K čemu ho ale vlastně vůbec potřebujeme?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Skutečně mohu říct, že mám čtyři rodiče a jsem jedináček ze čtyř dětí. A vždycky se snažili, aby to bylo co nejharmoničtější. V tomhle jsem měl velkou kliku,“ říká Mikoláš Tuček, kterého veřejnost zná jako herního novináře, moderátora a fotbalového fanouška. V rozhovoru se ale ukazuje také jako otec tří dcer, člověk přemýšlející o vlivu sociálních sítí i o tom, jak se (ne)mění vztah k práci a k sobě samému s přibývajícím věkem. „Největší obavy mám ze sociálních sítí. Je to mnohem větší strašák, než jestli si dcery někde dají o dvě piva víc,“ přiznává novinář. Mluví také o momentu, kdy se jedna z jeho dcer jako malé dítě po pádu „vypnula“. „To je pro rodiče skutečně nepříjemná situace,“ popisuje to, jak těžké je mít své dítě bezvládné v rukou. Lékaři ho uklidnili, že se to některým dětem prostě stává, ale ten první moment, kdy ji držel a nevěděl, co se děje, v něm zůstává. Tuček mluví také o dědovi, který byl „spíš špion než agent StB“, o rodinných komunistech i o tom, jak se člověk učí chápat dějiny. „Pochopíš, že v jistých fázích té historie světa to mohl být docela ‚sexy směr‘. To, že není, už dnes víme velmi dobře,“ říká o nástupu komunismu po válce a dodává, že je pro něj ale strašidelné, jestli se historie tak trochu neopakuje. Ačkoliv nevěří, že podzimní volby dopadnou nějak fanaticky, doufá, že skončí alespoň „nějak hratelně.“ Tuček se v rozhovoru vrací i ke své profesní dráze – od herních pořadů jako Game Page nebo legendárního Re-playe až po současnou konzultantskou roli, v níž propojuje herní vývojáře s vydavateli. „Není to tak, že bych si nějak maloval kariéru. To jsem nikdy nedělal, spousta věcí se mi stala klikou,“ vzpomíná. Vysvětluje také, proč už ho neláká utíkat do otevřených herních světů na stovky hodin a proč dává přednost intenzivnějším zážitkům. Popisuje i to, jak se nepovedly některé televizní formáty, do kterých třeba investoval rok práce a které pak skončily po osmi dílech. S Alžbětou Trojanovou teď natáčí nový podcast a nechce se přetvařovat. „Nechceme se tvářit, že budeme dělat Re-play 2.0. Je to spíš, jako kdybyste s náma seděli v hospodě,“ láká posluchače. Je výhoda, když člověk trochu dělá všechno? Co Tučka nejvíce baví na fotbale? Co o nás říká, že Kingdom Come může být nejúspěšnějším kulturním exportem Česka? A jak se změnila situace v herním průmyslu? Pusťte si celý rozhovor.

Nessuno dei forzieri nominati in puntata è mai esistito.+++ NeN +++⚡ IL PROVIDER CHE VI PORTA LE SPESE PREVEDIBILI!!!NeN vi spiega tutto in italiano potabile, e divide i vostri costi annuali in DODICI FETTE UGUALI!!Andate su https://ciao.nen.it/powerpizza per fare un preventivo, e scoprire quanto spenderete in TUTTO il prossimo anno!!

Na první pohled výhodná koupě: byt za necelé tři miliony. Až níže se ale dozvíte o téměř šestimilionové anuitě. Družstevní byt nakonec levněji nevyjde, obejdete se ale bez hypotéky a dokládání příjmů.Ta cena přímo udeří do očí. Byt 2+KK na Praze 6 o rozloze 54 m2 s prostornou terasou za 2 890 000 Kč. V ceně je i parkovací místo a sklep. V kontextu současných cen nemovitostí nevídané, nejen v hlavním městě. Kdo inzerát rozklikne, pochopí, v čem je háček.Inzerovaná cena není úplná. Jedná se o družstevní byt a krom necelých tří milionů, které zájemce za družstevní podíl bezprostředně zaplatí, musí splatit ještě tzv. anuitu. Ta v tomto případě činí necelých šest milionů.„Nesplacená částka za anuitu, kterou začínáte splácet až po dokončení bytu, činí celkem 5 882 770 Kč. Byt lze kdykoliv převést do osobního vlastnictví po splacení anuity. Aktuální měsíční splátka anuity bytu činí 31 408 Kč a je nyní nastavena na 35 let. Není třeba hypotéka ani dokládání příjmů,“ stojí v inzerátu na serveru Sreality.cz.Takových příkladů najdeme na realitních serverech v poslední době celou řadu. „Je to trošku skryté, transparentnost je klíčová,“ kritizuje inzertní praxi expert na financování bydlení v podcastu Ve vatě Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

PODÍVEJTE SE NA CELÝ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „V povolebním vyjednávání bych byl ráznější. Nenechal bych si dát limit, co budeme prosazovat.“ Šéf Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan ve Studiu N říká, že by v případě úspěchu příští vládu rád složil na původním půdorysu s koalicí Spolu a Piráty. Odmítá ale ústupky v otázce manželství pro všechny nebo eutanázie. Potvrdil také, že jednociferný výsledek Starostů ve sněmovních volbách by spojil s rezignací na předsednickou funkci. „Co bude nad deset procent, je pro mě bratelný výsledek. Kdybychom měli nad patnáct, považoval bych to za úspěch. Dvacet procent je meta, která je hodně vysoko,“ říká Rakušan. „Chceme větší poslanecký klub, než má ODS. Myslím, že na to jako Starostové mířit můžeme.“ V rozhovoru došla řeč také na aktuální politickou kampaň. „Nenávistná kampaň je mnohem amorálnější než to, že konkrétní rodině zcela prokazatelně pomůžete. Využití by to bylo, kdyby ta rodina nevěděla, co a proč jsme tam přijeli dělat,“ reaguje na otázku, zda považuje za morální fotit se s lidmi v nouzi, kteří v rámci předvolební kampaně dostali od Starostů peníze. „Je to kampaň a účelem kampaně je vzbudit pozornost. My to od začátku přiznáváme. Udělal bych to znovu,“ obhajuje Rakušan přístup svého hnutí. Ve Studiu N čelil místopředseda vlády také otázkám, proč čtyři roky ve vládě s luxusní většinou nevyužili k větším reformám. „Museli jsme přijímat kompromisy, které jsme ještě ke všemu blbě prezentovali,“ hodnotí Rakušan působení pětikoalice. „Například ve školství jsme čekali víc, jedničku bychom si nedali. Zasloužili bychom si dvě minus až tři.“ V tom, s jakými stranami a koalicemi by v příští vládě za žádnou cenu nespolupracovali, má jasno: „Nešli bychom do vlády s hnutím ANO, SPD, přebarvenými komunisty Stačilo! a neumím si to představit ani s Motoristy,“ vyjmenovává šéf Starostů. Proč stále coby ministr vnitra neumí občanům podrobně vysvětlit, co se stalo v bitcoinové kauze? Proč byl Dozimetr to nejhorší, co v politice zažil? A co udělala vláda špatně, že se jí nepodařilo zastavit konspirační teorie po rozsáhlém blackoutu? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Drúzové aneb lekce spletitosti. Trojúhelník Washington-Moskva-Peking. Nové miliardy pro německou ekonomiku nejsou všechno. Maláčová a Zaorálek vyrazili hájit „hodnoty“, kterým by se před deseti lety smáli. Není průzkum jako průzkum.

Drúzové aneb lekce spletitosti. Trojúhelník Washington-Moskva-Peking. Nové miliardy pro německou ekonomiku nejsou všechno. Maláčová a Zaorálek vyrazili hájit „hodnoty“, kterým by se před deseti lety smáli. Není průzkum jako průzkum. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vstup sociálních demokratů – či po novém socdemáků – na kandidátky hnutí Stačilo!, se nejčastěji interpretuje skrze vzpomínky na minulost. Historie – komunisté v roce 1948 spolkli sociální demokracii násilím –, se tak má dnes nějakým způsobem opakovat. SOCDEM se tentokrát poddává dobrovolně, a to z úplně jiných důvodů než tehdy. Není v tom ideologie, nýbrž přitakání běhu času a proměně politiky jako takové.

Vstup sociálních demokratů – či po novém socdemáků – na kandidátky hnutí Stačilo!, se nejčastěji interpretuje skrze vzpomínky na minulost. Historie – komunisté v roce 1948 spolkli sociální demokracii násilím –, se tak má dnes nějakým způsobem opakovat. SOCDEM se tentokrát poddává dobrovolně, a to z úplně jiných důvodů než tehdy. Není v tom ideologie, nýbrž přitakání běhu času a proměně politiky jako takové.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si zruinovat život 6. - Jonášův příběh patří k nejoblíbenějším z celé Bible. Je to částečně drama, a částečně komedie o Božím povolání, útěku a velké rybě. Na první pohled to vypadá, že Jonáš  dostal strach, protože Boží úkol byl velký a nebezpečný a hrozila mu smrt, zvlášť když má prorokovat zkázu Ninive. Zajímavé je, že samotný text to popisuje jinak - vůbec nenaznačuje, že by se Jonáš bál a Bůh mu neříká, co má zvěstovat. Jisté je, že Asyřany nesnáší, nemá je rád. Proč tedy od Božího poslání utíká? Utíká od Božího poslání proto, že je neochotný. Moc dobře ví, jaký je Bůh, pochopí poměrně dobře a rychle, co Bůh chce, jenže: Není ochotný s tím Bohu pomoct. Jonáš se nebojí Ninive, Jonáš je neochotný, protože se bojí, že Bůh bude jako vždycky – milosrdný, trpělivý, láskyplný. Prostě woke. To je cenná lekce. Bůh stvořil i ty lidi, kteří se chovají k němu a k lidem zle. I těmto lidem žehná, protože je milostivý a soucitný, shovívavý, nesmírně trpělivý, velmi laskavý.

Vládní dovolená je za dveřmi a politici mají posledních pár týdnů na lehký odpočinek před finální etapou letošních voleb. Není totiž důležité, jestli občas některý z nich vyhraje vrchařskou prémii nebo dospurtuje do dílčího cíle jako první, ale bude-li se radovat jako Tadej Pogačar na loňské a možná i letošní Tour de France. Rozdíl je v tom, že zatímco vítěz Staré dámy si nasadí vavřínový věnec a je hotovo, v sobotu 4. října v Česku teprve všechno začne.

Vládní dovolená je za dveřmi a politici mají posledních pár týdnů na lehký odpočinek před finální etapou letošních voleb. Není totiž důležité, jestli občas některý z nich vyhraje vrchařskou prémii nebo dospurtuje do dílčího cíle jako první, ale bude-li se radovat jako Tadej Pogačar na loňské a možná i letošní Tour de France. Rozdíl je v tom, že zatímco vítěz Staré dámy si nasadí vavřínový věnec a je hotovo, v sobotu 4. října v Česku teprve všechno začne.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

It's time for the ultimate anime showdown — THE FIGHT CARD. We're breaking down six insane versus battles that exist only in the wildest parts of the anime multiverse. This isn't about fan service — it's about tactics, scaling, raw power, and the art of the fade. This week's matchups include:

Nově je uslyšíte i v Radioknize a Miloš Doležal nám přiblíží příběhy udavačů z padesátých let, které v knize i radioknize najdeme. V recenzní části se mimo jiné podíváme na filozoficko-poetické glosy Jana Havlíčka Nenávist k běhu, které se zamýšlejí nad tím, co nás nutí k tomu, abychom si znovu a znovu nazouvali boty a vybíhali ze svých domovů, navzdory bolesti, nepřízni počasí nebo nedostatku času. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

"Není reálné, aby ji skutečně obdržel. Navíc, když to navrhuje Benjamin Netanhaju," okomentovala čerstvou nominaci Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Jaké šance dává tomu, že se Trumpovi podaří dojednat příměří mezi Hamásem a Izraelem? A co říká na plán na přesun Palestinců z Pásma Gazy do tábora ve válkou zničeném Rafahu? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

Miliardář Elon Musk zakládá novou politickou stranu. Má se jmenovat America. Není to poprvé, co se spojenec Donalda Trumpa snaží ovlivnit politiku, a to nejen ve Spojených státech. O co jde Muskovi tentokrát? Pokud strana skutečně vznikne, koho poškodí a komu pomůže? A má vůbec šanci na úspěch, když sám Musk nemůže kandidovat na prezidenta USA? Host: Tomáš Klvaňa - amerikanista z New York University PragueČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Co je to radost? „Mělo by to být defaultní, jakési ,tovární‘ nastavení člověka. Není to radost, kterou zažijete, když vyhrajete peníze nebo uděláte maturitu,“ odpovídá v pořadu Hovory kněz, biolog a etik Marek Orko Vácha. A dodává: „Kdybych měl být hodně sarkastický, cituji jednoho amerického pastora, který říká, že štěstí není úsměv křesťanů, kteří se tváří, jako kdyby měli předplacenou VIP lóži v nebi. Je to cosi hlubšího. Je to to nastavení, se kterým člověk ráno vstává.“

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Otce dospělých synů jsem ještě nehrál. Potřeboval jsem vnitřně zestárnout a vousy mi pomohly,“ prozrazuje herec v Blízkých setkáních. „Byla to změna. Není to detektivka a stylem mi to připomnělo Dobrou vodu, ve které hrál bráška,“ vysvětluje dál, proč roli přijal. „Moje starší dcera Anička se věnuje koním odmalička. Takže i když prázdniny patří rodině, přála si, abych točil.“ Za jakého otce se on sám považuje v soukromí? A co mu přinesla role v seriálu Kouzlo derby?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O ekologických investicích české vlády mluví Nejvyšší kontrolní úřad mimořádně opatrně. Není divu. Podpořit budování obnovitelných zdrojů v časech změny klimatu je přece z principu užitečné. Navíc se dotace ve výši 73 miliard soustředila na fotovoltaické elektrárny a zvláště na solární panely na střechách rodinných domů.

Sněmovní volby budou i soubojem prezidentů. Prezidentovi se nechce věřit, že by Stanjura o bitcoinovém daru předem nevěděl. Není sám. Dluhopisy přestávají být sprostým slovem? Nedělitelnost svobody a mezinárodní právo.

Ropa se už zase prodává pod 70 dolary za barel. Po této zprávě bylo slyšet na všech burzách, jak si všichni možní investoři oddychli. Není divu, o posledních dvou víkendech se mezi ekonomy šířila těžká frustrace. Jak víte, 13. června začal Izrael bombardovat Írán.