Podcasts about masarykova

Už rovných 100 let stojí na hřebeni Orlických hor na Šerlichu turistická Masarykova chata. V roce 1919 vypracoval plány na její stavbu architekt Bohuslav Fuchs, jehož 130. výročí narození připadá právě na dnešek. Čím si tato horská ubytovna s restaurací otevřená v roce 1925 vysloužila zápis mezi chráněné kulturní památky, to teď připomene redaktor David Macháček.

O tom, že První republika je pro nás stále vzorem demokracie a důkazem našich hlubokých demokratických tradic, svědčí i skutečnost, že ústava České republiky z roku 1993 byla do značné míry opsaná z té prvorepublikové. Uvážíme-li, v jakém spěchu po roce 1918 vznikala, je až překvapující, nakolik funkční dokument se 29. února 1920 podařilo schválit. Měl samozřejmě své nedostatky, ze kterých se tvůrci ústavy České republiky ve značné míře poučili. Jde například o volební systém přísnější pro malé strany, jiný druh voleb do Senátu a podobně. Už u prozatímní ústavy z 13. listopadu 1918 vypukl spor o prezidentské pravomoci. Prezident měl být původně něco jako britský král. Karel Kramář se snažil Masarykovi vysvětlit, že jde o to, aby se neušpinil politikou a byl jako na nebesích, ale nepřesvědčil ho. Masaryk tehdy pronesl své slavné „Tož to ne!“ Postavení prezidenta bylo nakonec podobné jako je v naší ústavě. Ovšem Masaryk měl vliv mnohem větší, bez ohledu na ústavu. Byla za tím jeho osobní autorita i zákulisní šachové tahy, navíc se mu podařilo vytvořit okolo Hradu jakési neinstitucionalizované mocenské centrum.Přesto nebyla Masarykova pozice tak neotřesitelná, jak si dnes myslíme. Nejhorší to měl při prezidentské volbě v roce 1927. Antonín Klimek dokonce ve svých úvahách připouští, že „kdyby proti němu postavila vládní koalice jako kandidáta Antonin Švehla, mohl by Masaryka za daného rozložení sil v parlamentě porazit. Byl nakonec jediným Masarykovým protikandidátem starý dělnický harcovník Václav Šturca, který v prvním kole obdržel 54 hlasů, zatímco Masaryk 274. Hubenou většinou třinácti hlasů (oproti 37 z roku 1920) tak dosáhl vítězství, jež právem může být označeno jako Pyrrhovo. Nepřitažlivost obou kandidátů pro řadu volitelů se projevila ve vysokém počtu bílých lístků – celkem bylo 104 prázdných lístků a 2 neplatné.

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z vedoucích mužů české odnože putinovského motorkářského gangu Noční vlci David Sýkora byl donedávna pedagog Masarykovy univerzity. Učil ruské bojové umění Systema, které dle zpravodajců může sloužit k verbování agentů.Jak na zjištění o aktivitách Sýkory reagovala Masarykova univerzita? Kdo je Sergej Vladimirovič Borščev, který Sýkoru učil? A k čemu sloužila lidskoprávní organizace, ve které noční vlk figuroval?********Autorky úspěšného podcastu Slopné: Kdo je vrah? Adéla Jelínková a Christine Havranová přicházejí s další minisérií v rámci investigativního podcastového cyklu Seznam Zpráv Odkryto.Poslouchejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.Případné reakce a ohlasy nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde.

Vzdelávanie a umelá inteligencia. | Hostka: Kateřina Švidrnochová (lektorka digitálnych zručností, Masarykova univerzita v Brne). | Umelá inteligencia je obrovskou výzvou súčasnosti. Sú ľudia, ktorí píšu apokalyptické scenáre, no mnohí ďalší v nej naopak vidia vynikajúceho pomocníka. Ako umelá inteligencia ovplyvní našu spoločnosť na etickej, sociálnej či ekonomickej úrovni? A ako by mohlo v budúcnosti vyzerať vzdelávanie pod AI? Počúvajte Kontakty s Evou Sládkovou. | Moderuje: Eva Sládková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

V říjnu 2024 otevřela Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem nové unikátní pracoviště: oddělení rekonstrukční a plastické chirurgie.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem má nové pracoviště rekonstrukční a plastické chirurgie. Spojuje několik oborů, kterým se lékaři do teď věnovali na různých pracovištích. Teď se o pacienty ve všech věkových skupinách postarají na jednom místě.

Víme, jak nakládat s problematickými hrdiny minulosti? Rozumíme dobovým kontextům a dokážeme vnímat, proč se někdo historicky zachoval, jak se zachoval? Anebo potřebujeme jednoduché nálepky a jednoznačně říct, že někdo byl hrdina a někdo jiný nácek? Na případu velitele (nechvalně) proslulých srbských četniků Draži Mihailoviće, Titova konkurenta a prvního odbojáře, který se postavil v Srbsku nacistům, si v osmnácté epizodě podcastu Hej, Slované, vysvětlíme, že dějiny jsou komplikovanější, než si myslíme. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi pokračují v rozhovoru o Srbsku s historikem Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Borisem Moskovićem a docházejí k překvapivým závěrům. Řekli byste, že mladí Srbové v porovnání se svými rodiči, kteří byli zvyklí na rozlehlé Srbsko, jsou spokojeni se svým malým státem a preferují konečně si odpočinout od sporů s dalšími balkánskými národy?   Bělehradský primátor Aleksandar Šapić navrhnul přestěhovat hrob jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita a zároveň na jedné z nejrušnějších městských tříd vybudovat pomník problematického válečného hrdiny Draži Mihailoviće. Velká část společnosti to odmítla. Hrály v primátorově nápadu roli developerské zájmy vedení města, anebo šlo o upřímné historické přesvědčení nepřítele komunistů? Co s Titovým odkazem? Stihla se srbská společnost dekomunizovat? A co to vlastně znamená? Rehabilitaci hrdinů, kteří donedávna byli vnímání jako nacisté? Co si má společnost počít s nejednoznačnými hrdiny minulosti? Vždyť Draža Mihailović zformoval první protinacistický odboj v Srbsku, byl to royalista, hrdý voják, za války první legitimní politický partner Američanů, Britů a dokonce i Stalina, ale také politický soupeř Josipa Broze Tita, jehož režim následně jakékoli Mihailovićovy zásluhy s chutí vymazával ze společenské paměti. Jenže nehledě na to Mihailović skutečně provedl ve své politice obrat, který je mu přítěží. Domácí odboj proti nacistům sice zformoval takřka okamžitě po začátku okupace, jenže do konce války si jeho četnické jednotky pošramotily pověst spolehlivé antifašistické rezistence, protože na rozdíl od partyzánů zůstávaly v přesvědčení, že nemá smysl aktivně bojovat, nýbrž je potřeba vyčkat, jak se válka vyvine a zda se Spojenci na Balkáně vylodí a zemi pomůžou. Četnici se skutečně oficiálně paktovali s okupanty i dalšími představiteli kolaboračních sil. To vše Titův režim rád zdůrazňoval. Navíc v nesrbském prostředí se četnici dopouštěli brutálních zločinů nad nesrbským obyvatelstvem, nad nimiž dodnes zůstává rozum stát. Čili Mihailovićova pověst je právem kontroverzní a je potřeba se s ní vyrovnat. Není to jednoduché, vždyť jednak Američané Dražu Mihailoviće dvakrát vyznamenali – poprvé hned po válce, podruhé v devadesátých letech – a jednak na Západě zpravidla vnímáme složité jugoslávské dějiny černobíle, abychom se v nich neztratili. A to dokonce i v současné české publicistice zabývající se Dražou Mihailovićem. V současném kontextu zvýšeného zájmu o ukrajinské dějiny se samozřejmě nabízí analogie Draži Mihailoviće se Stepanem Banderou. Dává smysl? Boris Mosković ji v rozhovoru odmítá, vysvětluje proč a zdůrazňuje, že Mihailović měl jednodušší možnosti, jak prosazovat své koncepty a myšlenky, poněvadž na rozdíl od Bandery jednu dobu skutečně byl regulérním partnerem mocností: ostatně byl ministrem války v exilové vládě v Londýně a Britové ho vnímali jako hrdinu. Nešťastné připodobnění ale přivede diskutující k zamyšlení nad tím, které srbské politiky – současné i historické – Češi znají. Jsou to jen váleční zločinci devadesátých let a Tito? Zdá se, že ano, ostatně posledním důkazem byla oslava osmdesátých narozenin Miloše Zemana, kterou navštívil také srbský prezident Aleksandar Vučić, ale do českých médií se na rozdíl od jiných evropských politiků z oslavy nedostal. Platí to ale i na druhou stranu: co vědí Srbové o české politice? Jakou roli v tom hraje dědictví „humanitárního bombardování“ Bělehradu v roce 1999? celý podcast: www.forendors.cz/hej_slovane

Politické dianie v Českej republike. | Hostia: Boris Kršňák (pražský spravodajca STVR, SRo, Rádio SLovensko) a Michal Pink (politológ; Masarykova univerzita v Brne). | Krajské a senátne voľby v Českej republike priniesli viaceré prekvapenia - hnutie ANO Andreja Babiša oslavuje úspech, najväčšiu prehru zaznamenali Piráti a z výsledkov nemá radosť ani ODS predsedu vlády Petra Fialu. Ten navyše po voľbách odvolal ministra pre miestny rozvoj, predsedu koaličných Pirátov - Ivana Bartoša, pre problémy s digitalizáciou stavebného konania. Viacerí to však vnímajú len ako zámienku. Aká budúcnosť čaká vládnu koalíciu a ako prehovorí súčasná atmosféra do budúcoročných parlamentných volieb, v ktorých bude favoritom Andrej Babiš? | Moderuje: Simona Beňová; | V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Hosté: Bohumil Pečinka, komentátor, podcast Kecy a politika, týdeník Echo Jindřich Šídlo, komentátor, Seznam Zprávy Robert Čásenský, šéfredaktor, magazín Reportér Jana Klímová, hlavní ekonomická analytička, Český rozhlas Radiožurnál Patrik Eichler, komentátor, Listy, ředitel, Masarykova demokratická akademie Pořadem provázel Martin Řezníček https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370919/

Přinášíme vám 157. díl podcastu OFFLINE Štěpána Křečka. Ondřej Boháč je český geograf a manažer. Od března 2017 je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Od roku 2006 pracoval jako student na pražském magistrátu ve funkci koordinátora Geograckého Informačního Systému, posléze se v roce 2011 stal poradcem prvního náměstka primátora Tomáše Hudečka, a když se tento stal v roce 2013 pražským primátorem, stanul Boháč ve funkci ředitele kanceláře primátora. V roce 2015 se stal zástupcem ředitele IPR a následně byl v prosinci 2016 jmenován šéfem institutu, funkce se ujal v roce 2017. V tomto díle Štěpán Křeček probíral klíčové stavební projekty, na kterých se v Praze aktuálně pracuje, případně se k nim teprve schyluje. Řeč tedy byla o revitalizaci Masarykova nádraží, Václavského náměstí, ale také o stavbě metra D. Kdy bude dostavěn pražský okruh a jak moc ovlivňují plánování Prahy památkáři? To si poslechněte.

Před deseti lety zemřel český spisovatel, básník a historik Jiří Kovtun. Muž, který se během 41 let v exilu věnoval především Tomáši G. Masarykovi a první republice a zanechal po sobě dodnes inspirativní díla. Na Jiřího Kovtuna jsme vzpomínali s historičkou z Masarykova ústavu a archivu Dagmar Hájkovou a dcerou Jiřího Kovtuna Caroli.

Na rohu Masarykova náměstí a Znojemské ulice v Jihlavě stojí dům, který je z boční strany pokrytý zbytky barevných fresek. Jsou na nich výjevy ze Starého a Nového zákona, zajímavý je svatý Prokop s čertem. Dlouho ale nikdo nevěděl, co znamená řada jezdců na koních.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Nejen o léčbě rakoviny si povídáme s prof. MUDr. Janem Žaloudíkem, CSc.. Lékař, politik, emeritní děkan Lékařské fakulty MU, emeritní ředitel Masarykova onkologického ústavu, bývalý senátor, náměstek a zastupitel. Pracující důchodce, cestovatel a dědeček čtyř vnoučat oslaví krásné jubileum na začátku července. "Ještě mám 30 let do pořádných narozenin!" Do důchodu se nechystá a říká, že nejlepším lékem na mnohé je nadhled a dobrá nálada. Druhá část rozhovoru (2/2).

Nejen o léčbě rakoviny si povídáme s prof. MUDr. Janem Žaloudíkem, CSc.. Lékař, politik, emeritní děkan Lékařské fakulty MU, emeritní ředitel Masarykova onkologického ústavu, bývalý senátor, náměstek a zastupitel. Pracující důchodce, cestovatel a dědeček čtyř vnoučat oslaví krásné jubileum na začátku července. "Ještě mám 30 let do pořádných narozenin!" Do důchodu se nechystá a říká, že nejlepším lékem na mnohé je nadhled a dobrá nálada. První část rozhovoru (1/2).

Spojené státy ekonomicky předhánějí Evropskou unii. Podle Miroslava Singera, hlavního ekonoma Generali CEE Holding a někdejšího guvernéra České národní banky, se Americe hospodářsky daří líp díky tomu, že se více spoléhá na trh. „Spojené státy inovují, Evropa reguluje,“ říká. Ředitel think-tanku Masarykova demokratické akademie Patrik Eichler vidí důvod jinde. „Spojené státy mají výrazně silnější federální úroveň než Evropská unie,“ oponuje v pořadu Pro a proti.

Spojené státy ekonomicky předhánějí Evropskou unii. Podle Miroslava Singera, hlavního ekonoma Generali CEE Holding a někdejšího guvernéra České národní banky, se Americe hospodářsky daří líp díky tomu, že se více spoléhá na trh. „Spojené státy inovují, Evropa reguluje,“ říká. Ředitel think-tanku Masarykova demokratické akademie Patrik Eichler vidí důvod jinde. „Spojené státy mají výrazně silnější federální úroveň než Evropská unie,“ oponuje v pořadu Pro a proti.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voľby vo Francúzsku. | Hostia: Michael Augustín (odborník na Francúzsko) a Michal Pink (politológ Masarykova univerzita v Brne). | Okruhy tém: Voľby (Kto bude vo voľbách favoritom? Potvrdí sa trend z tých europarlamentných a prekvapí krajná pravica? Vývoj a dosah na domácu politiku – aký výrazný vplyv by mala krajná pravica v prípade víťazstva vo voľbách – spolupráca – s kým by sa dala zostaviť vláda – pozícia súčasného prezidenta Emanuela Macrona). Ekonomický rozmer (Verejné financie Francúzska na tom nie sú práve najlepšie – aký dosah budú mať voľby na znižovanie verejného deficitu? Ekonomický rast krajiny – kľúčové odvetvia a podobne) - Dosah na Európu (extrémistické zoskupenia získavajú na sile prakticky v celej EÚ – čo to znamená pre budúcnosť európskeho spoločenstva – snaha o vytvorenie novej frakcie v Európskom parlamente – nemecká AFD a ďalšie strany, vývoj v najbližších mesiacoch). | Moderuje: Soňa Hagarová. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Bude to nejenom nejkratší noc v roce, ale také nejsvětlejší. Masarykova univerzita dostane od Evropské unie dvě celé a čtyři desetiny miliardy korun na stavbu nového areálu Farmaceutické fakulty. Poslouží k výzkumu léků i výuce. Moderuje Ondřej Látal.

Dominantou Hořic v Královéhradeckém kraji je Masarykova věž samostatnosti, která je jednak památníkem obětí obou světových válek, jednak i turistickou rozhlednou. V jejích útrobách je ukryté kladívko, kterým první československý prezident Tomáš Garrique Masaryk při své návštěvě města v roce 1926 poklepal na základní kámen.

Dominantou Hořic v Královéhradeckém kraji je Masarykova věž samostatnosti, která je jednak památníkem obětí obou světových válek, jednak i turistickou rozhlednou. V jejích útrobách je ukryté kladívko, kterým první československý prezident Tomáš Garrique Masaryk při své návštěvě města v roce 1926 poklepal na základní kámen.

Dominantou Hořic v Královéhradeckém kraji je Masarykova věž samostatnosti, která je jednak památníkem obětí obou světových válek, jednak i turistickou rozhlednou. V jejích útrobách je ukryté kladívko, kterým první československý prezident Tomáš Garrique Masaryk při své návštěvě města v roce 1926 poklepal na základní kámen.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu připadá na 27. ledna. A my se tomuto tématu budeme věnovat již dnes v 90´ČT24. Osm přeživších holokaustu bude hovořit o svých vlastních životech a prožitcích a doplňovat je bude dvojice historiků. Těmi budou Leo Pavlát – bývalý ředitel Židovského muzea v Praze – a Michal Frankl z Masarykova ústavu. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130126/

Pirátská strana vyráží do volebního roku v čele znovu s Ivanem Bartošem. Letos se v Česku rozhodne o podobě třetiny Senátu, bude se volit do Evropského parlamentu i krajských zastupitelstev. Ivan Bartoš, v současnosti vicepremiér a ministr pro místní rozvoj, povede Piráty další dva roky, až ke sněmovním volbám. Má spolustraníkům ještě co nabídnout? Jak silnou pozici má? A co na jeho opětovné zvolení říká revolučnější křídlo strany?Host: Michal Pink - politolog, Masarykova univerzita Brno Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hosté: Marcel Kolaja /Piráti/, europoslanec, 1. místopředseda strany Vít Hloušek, politolog, Masarykova univerzita, Národní institut SYRI Pořadem provázela Tereza Řezníčková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371211/

Česko na nohou, třídy bez dětí a odbory v ulicích. Stávka 2023. Co přinesla a co si z ní kdo odnese? Téma pro politického komentátora Patrika Eichlera, ředitele sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.

Česko na nohou, třídy bez dětí a odbory v ulicích. Stávka 2023. Co přinesla a co si z ní kdo odnese? Téma pro politického komentátora Patrika Eichlera, ředitele sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Michal Frankl, historik Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Pavla Niklová, ředitelka Židovského muzea v Praze Pořadem provázel Daniel Tkáč. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371109/

Hosté: Miloš Vystrčil /ODS/, předseda Senátu Karel Havlíček /ANO/, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda hnutí Lubomír Kopeček, politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Národní institut SYRI Soňa Szomolányi, socioložka, profesorka politologie Pořadem provázel Jakub Železný https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371002/

Hosté: Jakub Helebrant, evangelický farář, člen Pastoral Brothers Stanislav Balík, politolog, děkan Fakulty sociálních studií, Masarykova univerzita, národní institut SYRI, zastupitel v obci Bludov (nestr. za ODS) Pořadem provázel Jakub Železný https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370628/

Ministr Blažek trnem v oku Pirátské strany. Už zase se mluví i o resortu spravedlnosti a jeho šéfovi. Skutečně ohrožuje důvěru v právní stát? Anebo jen Piráti rozpoutali bouři ve sklenici vody? Probíráme to s politickým komentátorem Patrikem Eichlerem, redaktorem dvouměsíčníku Listy a ředitelem sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš, Bašta, Fischer, Hilšer, Nerudová, Pavel, Rohanová, Středula, Zima. 9 kandidátů na prezidenta. Proč další neprošli sítem ministerstva vnitra? Rozebírá komentátor Patrik Eichler ze sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Lubomír Kopeček, politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Národní institut SYRI https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371108/

Hosté: Marek Výborný /KDU-ČSL/, předseda poslaneckého klubu, místopředseda výboru pro vědu, vzdělání a kulturu, Poslanecká sněmovna Patrik Nacher /nestr. za ANO/, místopředseda poslaneckého klubu Stanislav Balík /nestr. za ODS/, politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, zastupitel v Bludově Pavel Maškarinec, politolog, katedra politologie, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371018/

Hosté: Stanislav Balík /nestr. za ODS/, politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, zastupitel v Bludově Pavel Maškarinec, politolog, katedra politologie, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371018/