Podcasts about masarykova

Jihlava, krajské město Vysočiny, bývala kdysi královským horním městem. Těžba a zpracování stříbra mu přinesly rozkvět, který dodnes dokazuje krása domů v jeho centru. Po dvouleté náročné a citlivé rekonstrukci tak zvaného Stříbrného domu ve spodní části Masarykova náměstí si teď zájemci mohou projít historii města od gotiky, přes renesanci, baroko až po současnost.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jihlava, krajské město Vysočiny, bývala kdysi královským horním městem. Těžba a zpracování stříbra mu přinesly rozkvět, který dodnes dokazuje krása domů v jeho centru. Po dvouleté náročné a citlivé rekonstrukci tak zvaného Stříbrného domu ve spodní části Masarykova náměstí si teď zájemci mohou projít historii města od gotiky, přes renesanci, baroko až po současnost.

Jihlava, krajské město Vysočiny, bývala kdysi královským horním městem. Těžba a zpracování stříbra mu přinesly rozkvět, který dodnes dokazuje krása domů v jeho centru. Po dvouleté náročné a citlivé rekonstrukci tak zvaného Stříbrného domu ve spodní části Masarykova náměstí si teď zájemci mohou projít historii města od gotiky, přes renesanci, baroko až po současnost.

Jak je možné, že země uprostřed Evropy hostila Velkou cenu Formule 1, na kterou přišlo kolem 350 tisíc lidí – a přesto z motorsportové mapy světa prakticky zmizela?Eiskingpedii přináší Nakladatelství Slovart a tentokrát ji vrací do doby, kdy československý motorsport patřil k evropské špičce. Do éry Masarykova okruhu, domácích talentů, technické odvahy a otevřenosti světu. A také do okamžiku, kdy se rychlost, individualita a svoboda střetly s režimem, který potřeboval kontrolu.Uslyšíte příběh jediné Velké ceny Formule 1 v Brně v roce 1949 – závodu, který se stal první i poslední ukázkou F1 pod komunistickým režimem u nás. A také osudy závodníků, kteří se museli rozhodnout: odejít, přizpůsobit se, nebo zaplatit cenu za to, že chtěli „jen závodit“.A pokud si budete chtít svět Formule 1 připomenout i jinak než jen poslechem, na stránkách Nakladatelství Slovart najdete knihy, které tenhle svět vyprávějí z pohledu lidí, kteří ho skutečně žili.Obrázky k tématu dané epizody najdete zde:https://www.instagram.com/za_horizontem_podcast/

„Můj první dojem byl, že to je takový trochu nepovedený silvestrovský pořad, protože to bylo dost neuvěřitelné i způsobem provedení, způsobem komunikace,“ komentuje videa, v nichž ministr obrany Jaromír Zůna koriguje své dřívější výroky, politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí… dále rozebírá spor o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí a bilancuje uplynulý rok na české politické scéně.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Můj první dojem byl, že to je takový trochu nepovedený silvestrovský pořad, protože to bylo dost neuvěřitelné i způsobem provedení, způsobem komunikace,“ komentuje videa, v nichž ministr obrany Jaromír Zůna koriguje své dřívější výroky, politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí… dále rozebírá spor o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí a bilancuje uplynulý rok na české politické scéně.

S historičkou Dagmar Hájkovou o osudech Emanuela Vosky, který v USA i jinde po světě pomáhal Masarykovi založit Československo, od jehož narození uplynulo sto padesát let. Emanuel Voska (1875-1960) pocházel z Kutné Hory, kde si letos v listopadu připomínali kulaté výročí narození tohoto pozapomenutého dobrodruha a účastníka tří odbojů. V poměrně útlém věku přišel o otce. Vyučil se kameníkem a nedlouho poté už tento mladý socialista a volnomyšlenkář s pár dolary v kapse seděl na zaocenském parníku, který plul do Spojených států. V New Yorku se zpočátku živil umýváním nádobí a výrobou těžítek. Postupně si splnil americký sen mnoha přistěhovalců a stal se úspěšným a movitým podnikatelem. Také se ovšem angažoval v krajanských spolcích i médiích a během první světové války investoval nemalé úsilí i peníze do snah o vznik samostatného Československa. Pomáhal T. G. Masarykovi č bratrům Benešům, působil jako špion a organizátor informátorů i propagandista. V roce 1917 také odcestoval do Petrohradu na důležitou misi s britským spisovatelem a zpravodajcem Williamem S. Maughamem krátce před nástupem bolševiků k moci.„Voska je vždy ve správný čas na správném místě. Byla to kuriozní mise připravovaná Angličany a Američany, která měla zamezit bolševické revoluci,“ říká historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Posléze se stal Voska kapitánem americké vojenské zpravodajské služby. Na jakých špionážních aktivitách má Emanuel Voska zásluhy? A co jsou naopak mýty? Proč měl Masaryk tohoto Čechoameričana za "fantastu"? Jaké byly podle autorky knihy Emanuel Voska Špionážní legenda první světové války (Academia, 2014) další osudy tohoto Čechoameričana po vzniku Československa? Co o něm říkali a psali pamětníci? A jak se s odstupem ohlíží za letošním otevřením obálky se vzkazem T. G. M., v němž jako historička sehrála jednu z ústředních rolí? Nejen o tom mluví Dagmar Hájková v podcastu Čtení s Respektem.

Adventní knižní jarmark a literární festival Knihy v Brně 2025 byl výbornou literární událostí pro každého, kdo miluje knihy – ať už jako čtenář nebo jako tvůrce či nakladatel. Nabízí kombinaci nakladatelství, autorů, interaktivních workshopů a setkání s lidmi, kteří knihám dávají podobu. Připravila ho Masarykova univerzita a konal se ve dvou dnech, a sice od 28. do 29. listopadu, v Moravské zemské knihovně. Součástí bylo také slavnostní udílení Ceny Knihy v Brně či křest nové knihy Píseň buňky, kterou přeložil prof. Jan Šmarda a vydalo ji nakladatelství Munipress. Zájemci si mohli užít dva dny plné knih, autorských čtení, besed, workshopů i vánoční inspirace. Více než 50 nakladatelů, výstava Aniho papyru a bohatý program pro děti i dospělé, kde si každý přišel na své. Dvoudenní knižní klání pak uzavřel recitál folkového písničkáře Jiřího Dědečka. Atmosféru festivalu a jeho smysl se snažila prostřednictvím mikrofonu zachytit Iva Horká, která přímo na místě natáčela. K rozhovoru si přizvala mimo jiné Leu Novotnou z Munipressu, porotkyni Markétu Hejkalovou, nakladatele Miroslava Klepáčka či redaktorky z nakladatelství Books and pipes Kateřinu Hlouškovou a Kristínu Eibl. V pořadu uslyšíte také záznam ze slavnostního vyhlašování cen Knihy v Brně.

Historička Marie Bahenská z Masarykova ústavu a archivu AV se specializuje zejména na události 19. století a ženské hnutí. Která škola u nás jako první umožnila dámám skládat maturitu? Kdo z veřejně známých mužů ženským tématům vyloženě fandil, kdo se naopak vyjevil v překvapivě nelichotivém světle? A jak samotnou historičku ovlivňují pomyslná setkávání s osobnostmi, které se tak nezištně a odhodlaně pouštěly do významných, společensky prospěšných činů?

Historička Marie Bahenská z Masarykova ústavu a archivu AV se specializuje zejména na události 19. století a ženské hnutí. Která škola u nás jako první umožnila dámám skládat maturitu? Kdo z veřejně známých mužů ženským tématům vyloženě fandil, kdo se naopak vyjevil v překvapivě nelichotivém světle? A jak samotnou historičku ovlivňují pomyslná setkávání s osobnostmi, které se tak nezištně a odhodlaně pouštěly do významných, společensky prospěšných činů?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tajemná obálka, uchovávaná desítky let v archivu, odhalila vzkaz, který Tomáš Garrigue Masaryk nadiktoval svému synovi Janovi v létě 1934, kdy se jeho zdraví dramaticky zhoršovalo. Co potvrdila analýza pětistránkového dokumentu psaného převážně v angličtině? O odkazu prvního československého prezidenta a okolnostech vzniku dokumentu hovořila v pořadu Jak to vidí… historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masarykova tajemná obálka. Co v ní je? Co v ní určitě není? A kde poslední desítky let byla? Otevře se už tento pátek – v přímém přenosu Radiožurnálu. Ochutnávku plnou otazníků přinášíme už teď spolu s Dagmar Hájkovou z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.

Masarykova tajemná obálka. Co v ní je? Co v ní určitě není? A kde poslední desítky let byla? Otevře se už tento pátek – v přímém přenosu Radiožurnálu. Ochutnávku plnou otazníků přinášíme už teď spolu s Dagmar Hájkovou z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masarykova tajemná obálka. Co v ní je? Co v ní určitě není? A kde poslední desítky let byla? Otevře se už tento pátek – v přímém přenosu Radiožurnálu. Ochutnávku plnou otazníků přinášíme už teď spolu s Dagmar Hájkovou z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.

Plzeňská Masarykova základní škola nejenže nese jméno prvního československého prezidenta, její základní kámen se s ním setkal. Tomáš Garrigue Masaryk byl osobně u jeho položení a později i schválil pojmenování školy.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masarykova chata na Šerlichu v Orlických horách - symbol provrepublikové turistiky a pohostinnosti - oslavila sto let od svého otevření.

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem otevřela Centrum krizové péče, které nabízí rychlou a dostupnou psychologickou a sociální pomoc lidem z Ústecka, kteří se ocitli v akutní životní krizi a nedokáží ji zvládnout vlastními silami. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem otevřela Centrum krizové péče, které nabízí rychlou a dostupnou psychologickou a sociální pomoc lidem z Ústecka, kteří se ocitli v akutní životní krizi a nedokáží ji zvládnout vlastními silami.

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Na pražské Masarykovo nádraží nejezdí do pátku 1. srpna vlaky. Železničáři tam instalují zabezpečovací zařízení. Vlaky místo toho míří na hlavní nebo vysočanské nádraží. Výluka se týká hlavně vlaků, které jezdí z Kolína přes Český Brod nebo přes Lysou nad Labem.

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.

Pro žáky a studenty je dnešek asi jeden z nejkrásnějších dnů v roce. Konec školního roku a začátek prázdnin. I když pro deváťáky je možná i trochu smutný. Loučila se s nimi třeba Masarykova základní škola v Klatovech.

Už rovných 100 let stojí na hřebeni Orlických hor na Šerlichu turistická Masarykova chata. V roce 1919 vypracoval plány na její stavbu architekt Bohuslav Fuchs, jehož 130. výročí narození připadá právě na dnešek. Čím si tato horská ubytovna s restaurací otevřená v roce 1925 vysloužila zápis mezi chráněné kulturní památky, to teď připomene redaktor David Macháček.

O tom, že První republika je pro nás stále vzorem demokracie a důkazem našich hlubokých demokratických tradic, svědčí i skutečnost, že ústava České republiky z roku 1993 byla do značné míry opsaná z té prvorepublikové. Uvážíme-li, v jakém spěchu po roce 1918 vznikala, je až překvapující, nakolik funkční dokument se 29. února 1920 podařilo schválit. Měl samozřejmě své nedostatky, ze kterých se tvůrci ústavy České republiky ve značné míře poučili. Jde například o volební systém přísnější pro malé strany, jiný druh voleb do Senátu a podobně. Už u prozatímní ústavy z 13. listopadu 1918 vypukl spor o prezidentské pravomoci. Prezident měl být původně něco jako britský král. Karel Kramář se snažil Masarykovi vysvětlit, že jde o to, aby se neušpinil politikou a byl jako na nebesích, ale nepřesvědčil ho. Masaryk tehdy pronesl své slavné „Tož to ne!“ Postavení prezidenta bylo nakonec podobné jako je v naší ústavě. Ovšem Masaryk měl vliv mnohem větší, bez ohledu na ústavu. Byla za tím jeho osobní autorita i zákulisní šachové tahy, navíc se mu podařilo vytvořit okolo Hradu jakési neinstitucionalizované mocenské centrum.Přesto nebyla Masarykova pozice tak neotřesitelná, jak si dnes myslíme. Nejhorší to měl při prezidentské volbě v roce 1927. Antonín Klimek dokonce ve svých úvahách připouští, že „kdyby proti němu postavila vládní koalice jako kandidáta Antonin Švehla, mohl by Masaryka za daného rozložení sil v parlamentě porazit. Byl nakonec jediným Masarykovým protikandidátem starý dělnický harcovník Václav Šturca, který v prvním kole obdržel 54 hlasů, zatímco Masaryk 274. Hubenou většinou třinácti hlasů (oproti 37 z roku 1920) tak dosáhl vítězství, jež právem může být označeno jako Pyrrhovo. Nepřitažlivost obou kandidátů pro řadu volitelů se projevila ve vysokém počtu bílých lístků – celkem bylo 104 prázdných lístků a 2 neplatné.

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Bohumil Pečinka, komentátor, podcast Kecy a politika, týdeník Echo Jindřich Šídlo, komentátor, Seznam Zprávy Robert Čásenský, šéfredaktor, magazín Reportér Jana Klímová, hlavní ekonomická analytička, Český rozhlas Radiožurnál Patrik Eichler, komentátor, Listy, ředitel, Masarykova demokratická akademie Pořadem provázel Martin Řezníček https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370919/

Před deseti lety zemřel český spisovatel, básník a historik Jiří Kovtun. Muž, který se během 41 let v exilu věnoval především Tomáši G. Masarykovi a první republice a zanechal po sobě dodnes inspirativní díla. Na Jiřího Kovtuna jsme vzpomínali s historičkou z Masarykova ústavu a archivu Dagmar Hájkovou a dcerou Jiřího Kovtuna Caroli.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Okolí Masarykovy chaty na Šerlichu v Orlických horách slouží jako výchozí nebo cílová stanice pro cyklovýlety i turistiku. Právě odsud vede Jiráskova nenáročná hřebenová cesta, která spojuje nejkrásnější partie zdejšího regionu. Zdatní cyklisté a pěší turisté si svoji kondici mohou otestovat na náročnější trase, která vede z Deštného na Šerlich.

Spojené státy ekonomicky předhánějí Evropskou unii. Podle Miroslava Singera, hlavního ekonoma Generali CEE Holding a někdejšího guvernéra České národní banky, se Americe hospodářsky daří líp díky tomu, že se více spoléhá na trh. „Spojené státy inovují, Evropa reguluje,“ říká. Ředitel think-tanku Masarykova demokratické akademie Patrik Eichler vidí důvod jinde. „Spojené státy mají výrazně silnější federální úroveň než Evropská unie,“ oponuje v pořadu Pro a proti.

Spojené státy ekonomicky předhánějí Evropskou unii. Podle Miroslava Singera, hlavního ekonoma Generali CEE Holding a někdejšího guvernéra České národní banky, se Americe hospodářsky daří líp díky tomu, že se více spoléhá na trh. „Spojené státy inovují, Evropa reguluje,“ říká. Ředitel think-tanku Masarykova demokratické akademie Patrik Eichler vidí důvod jinde. „Spojené státy mají výrazně silnější federální úroveň než Evropská unie,“ oponuje v pořadu Pro a proti.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bude to nejenom nejkratší noc v roce, ale také nejsvětlejší. Masarykova univerzita dostane od Evropské unie dvě celé a čtyři desetiny miliardy korun na stavbu nového areálu Farmaceutické fakulty. Poslouží k výzkumu léků i výuce. Moderuje Ondřej Látal.

Dominantou Hořic v Královéhradeckém kraji je Masarykova věž samostatnosti, která je jednak památníkem obětí obou světových válek, jednak i turistickou rozhlednou. V jejích útrobách je ukryté kladívko, kterým první československý prezident Tomáš Garrique Masaryk při své návštěvě města v roce 1926 poklepal na základní kámen.

Dominantou Hořic v Královéhradeckém kraji je Masarykova věž samostatnosti, která je jednak památníkem obětí obou světových válek, jednak i turistickou rozhlednou. V jejích útrobách je ukryté kladívko, kterým první československý prezident Tomáš Garrique Masaryk při své návštěvě města v roce 1926 poklepal na základní kámen.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu připadá na 27. ledna. A my se tomuto tématu budeme věnovat již dnes v 90´ČT24. Osm přeživších holokaustu bude hovořit o svých vlastních životech a prožitcích a doplňovat je bude dvojice historiků. Těmi budou Leo Pavlát – bývalý ředitel Židovského muzea v Praze – a Michal Frankl z Masarykova ústavu. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130126/

Pirátská strana vyráží do volebního roku v čele znovu s Ivanem Bartošem. Letos se v Česku rozhodne o podobě třetiny Senátu, bude se volit do Evropského parlamentu i krajských zastupitelstev. Ivan Bartoš, v současnosti vicepremiér a ministr pro místní rozvoj, povede Piráty další dva roky, až ke sněmovním volbám. Má spolustraníkům ještě co nabídnout? Jak silnou pozici má? A co na jeho opětovné zvolení říká revolučnější křídlo strany?Host: Michal Pink - politolog, Masarykova univerzita Brno Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hosté: Marcel Kolaja /Piráti/, europoslanec, 1. místopředseda strany Vít Hloušek, politolog, Masarykova univerzita, Národní institut SYRI Pořadem provázela Tereza Řezníčková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371211/

Česko na nohou, třídy bez dětí a odbory v ulicích. Stávka 2023. Co přinesla a co si z ní kdo odnese? Téma pro politického komentátora Patrika Eichlera, ředitele sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.

Česko na nohou, třídy bez dětí a odbory v ulicích. Stávka 2023. Co přinesla a co si z ní kdo odnese? Téma pro politického komentátora Patrika Eichlera, ředitele sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Michal Frankl, historik Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Pavla Niklová, ředitelka Židovského muzea v Praze Pořadem provázel Daniel Tkáč. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371109/

Hosté: Miloš Vystrčil /ODS/, předseda Senátu Karel Havlíček /ANO/, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda hnutí Lubomír Kopeček, politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Národní institut SYRI Soňa Szomolányi, socioložka, profesorka politologie Pořadem provázel Jakub Železný https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371002/

Hosté: Jakub Helebrant, evangelický farář, člen Pastoral Brothers Stanislav Balík, politolog, děkan Fakulty sociálních studií, Masarykova univerzita, národní institut SYRI, zastupitel v obci Bludov (nestr. za ODS) Pořadem provázel Jakub Železný https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370628/

Ministr Blažek trnem v oku Pirátské strany. Už zase se mluví i o resortu spravedlnosti a jeho šéfovi. Skutečně ohrožuje důvěru v právní stát? Anebo jen Piráti rozpoutali bouři ve sklenici vody? Probíráme to s politickým komentátorem Patrikem Eichlerem, redaktorem dvouměsíčníku Listy a ředitelem sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.