Podcasts about univerzity karlovy

Je to jeden z nejdůležitějších předmětů, které lidstvo zkoumá. A tento výzkum má navíc stále větší význam. Lidský mozek na jednu stranu nabízí vědcům fascinující příležitosti k novým badatelským průlomům. Zároveň se mozek a jeho zdraví, zejména v důsledku stárnutí populace, stává klíčovým problémem společnosti. Co o mozku víme a čím nás ještě pořád dokáže překvapit, jsme probírali s neurovědkyní Natálií Kikoťovou na živém natáčení podcastu během Noci vědy (25. 9.) v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na pražském Albertově. Host: Natálie Kikoťová - neurovědkyně a popularizátorka vědy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Česku je přes 6 200 obcí, v řadě z těch nejmenších přitom v nadcházejících komunálních volbách chybí politická konkurence. Roztříštěnost osídlení v Česku má řadu společenských i ekonomických důsledků. Které politické strany a hnutí z tohoto uspořádání mohou v komunálních volbách těžit? Jak moc fragmentace země brzdí rozvoj menších měst a obcí? A podle čeho se voliči při hlasování do místních zastupitelstev vlastně rozhodují? Host: Petr Jüptner - ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V nadcházejících komunálních volbách mohou voliči hlasovat pro mnoho známých politických tváří. Je zcela v pořádku, když ministři, poslanci či dokonce europoslanci kandidují v místních volbách? Co všechno rozhoduje o volebním úspěchu či neúspěchu? Vladimír Kroc se ptal politologa Michala Malého z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V nadcházejících komunálních volbách mohou voliči hlasovat pro mnoho známých politických tváří. Je zcela v pořádku, když ministři, poslanci či dokonce europoslanci kandidují v místních volbách? Co všechno rozhoduje o volebním úspěchu či neúspěchu? Vladimír Kroc se ptal politologa Michala Malého z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Včerejší schůzka amerického prezidenta Trumpa se Si Ťin-pchingem v Bílém domě byla plná symboliky a okázalých gest. Čím byla výjimečná? Může apel Petra Pavla směrem k Čínské lidové republice padnout na úrodnou půdu? Jak reálná je hrozba ruského útoku proti Francii, Španělsku nebo Itálii? A je Írán spoluviníkem konfliktu na svém území? Poslechněte si rozhovor s Vlastislavem Břízou, expertem na mezinárodní vztahy a bezpečnost z Univerzity Karlovy.

Německý kancléř Friedrich Merz chce navzdory historické volební porážce v zemských volbách udržet svou pozici a prosazovat slibované ekonomické reformy. „CDU zkrátka v současné době nemá lepší alternativu, než ho nechat v úřadě. Mohlo by se totiž taky ukázat, že problémy strany jsou hlubší než jeden politik,“ vysvětluje v Interview Plus Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec lidstva rukou AI. Poplašná zpráva, nebo reálná hrozba? Jaký je vztah společnosti k umělé inteligenci a k lidem, kteří stojí za jejím vývojem? Ve Vinohradské 12 o tom mluví digitální antropoložka Marie Heřmanová z University College London a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Motoristé by se podle průzkumu agentury STEM v září nedostali do Sněmovny, bez nich by ale Andrej Babiš (ANO) neměl vládní většinu. Je z toho premiér nervózní, nebo je vysávání koaličních partnerů v jeho plánu? „Tendence k vysávání je jeho dlouholetý zvyk. Několikrát se pokusil mít účelově vytvořené koaliční partnery, ale ne vždycky to dopadlo tak, jak si představoval,“ přibližuje v Osobnosti Plus Aleš Michal, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec lidstva rukou AI. Poplašná zpráva, nebo reálná hrozba? Jaký je vztah společnosti k umělé inteligenci a k lidem, kteří stojí za jejím vývojem? Ve Vinohradské 12 o tom mluví digitální antropoložka Marie Heřmanová z University College London a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Washington se údajně připravil hlavní část mírové dohody s Ruskem a k jejímu uzavření chybí podle Bílého domu už jen souhlas Ukrajiny s postoupením části jejího území. „Zapomíná se pořád na fakt, že ten, kdo má válku ukončit, je Vladimír Putin, nikoliv Ukrajina,“ zdůrazňuje v Osobnosti Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 25 lety zažili Američané nejhorší teroristický útok v historii, který nepřežily skoro 3000 lidí. Dalších 6000 lidí utrpělo zranění. V důsledku únosu čtyř letounů se rozšířily bezpečnostní kontroly na letištích i počet dlouhotrvajících amerických válek na Blízkém východě. „Stoupla ochota společností nechat se chránit, podřídit se mnohem přísnějšímu bezpečnostnímu dohledu,“ doplňuje v Osobnosti Plus výčet změn Tomáš Karásek, děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů na vídeňskou Albertinu, která letos slaví 250 let. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy chystá rozsáhlou reorganizaci. Nahota a ženský akt v magazínech i v online prostředí. Před devadesáti lety se narodil Pavel Landovský.

Saša Michailidis se ptá hostů na vídeňskou Albertinu, která letos slaví 250 let. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy chystá rozsáhlou reorganizaci. Nahota a ženský akt v magazínech i v online prostředí. Před devadesáti lety se narodil Pavel Landovský. Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanci přehlasovali senátní veto a schválili novelu stavebního zákona. „Novela stavebního zákona rozhodně přinese spoustu pozitivních přínosů. Pro stavebníky i občany je to určitě dobře,” je spokojená vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hana Landová. „Přijímání novely bylo mimořádně netransparentní a kritika byla odůvodněná,” oponuje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus právnička Martina Franková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Tato spolková země má s těžkým tvořením koalic své zkušenosti, ale tentokrát je to úplně jiná liga – protože aby měla nějaká vláda většinu, musela by ji sestavit proti AfD, ale skutečně z celého politického spektra,“ konstatuje Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak volební úspěch AfD v Sasku-Anhaltsku ovlivní celostátní politiku? Co je cílem ruských hybridních útoků na území Německa? A jak na tamní průmysl dopadne restrukturalizace Volkswagenu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aneb o čtení a čtenářství. Host: Anežka Kuzmičová, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociální sítě i v regály supermarketů plní high protein potraviny. V Hotspotu se Barbora Součková se svou hostku Eliškou Selinger z Univerzity Karlovy podívají na to, kde vůbec obsese proteinem vznikla a jak obsahy jako jsou třeba recepty na snídani s 30 gramy bílkovin úspěšně zakrývají nároky dietní kultury, ale i nátlaky potravinářského průmyslu.

Masa vody, bahna, kamení a ledu smetla všechno, co jí stálo v cestě. Co se stalo v Nepálu? A jak to teď na místě vypadá? Ve Vinohradské 12 o tom mluví zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Káthmándú David Jakš a Jan Kropáček, fyzický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Masa vody, bahna, kamení a ledu smetla všechno, co jí stálo v cestě. Co se stalo v Nepálu? A jak to teď na místě vypadá? Ve Vinohradské 12 o tom mluví zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Káthmándú David Jakš a Jan Kropáček, fyzický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masa vody, bahna, kamení a ledu smetla všechno, co jí stálo v cestě. Co se stalo v Nepálu? A jak to teď na místě vypadá? Ve Vinohradské 12 o tom mluví zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Káthmándú David Jakš a Jan Kropáček, fyzický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Masa vody, bahna, kamení a ledu smetla všechno, co jí stálo v cestě. Co se stalo v Nepálu? A jak to teď na místě vypadá? Ve Vinohradské 12 o tom mluví zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Káthmándú David Jakš a Jan Kropáček, fyzický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Vraždu promlčet, nebo nepromlčet? Bude to řešit Sněmovna i Senát. Proč chce vláda i část opozice opět měnit pravidla? A proč jsou někteří experti proti? Hostem Vinohradské 12 je advokát Daniel Bartoň, který působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Vraždu promlčet, nebo nepromlčet? Bude to řešit Sněmovna i Senát. Proč chce vláda i část opozice opět měnit pravidla? A proč jsou někteří experti proti? Hostem Vinohradské 12 je advokát Daniel Bartoň, který působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vraždu promlčet, nebo nepromlčet? Bude to řešit Sněmovna i Senát. Proč chce vláda i část opozice opět měnit pravidla? A proč jsou někteří experti proti? Hostem Vinohradské 12 je advokát Daniel Bartoň, který působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Vraždu promlčet, nebo nepromlčet? Bude to řešit Sněmovna i Senát. Proč chce vláda i část opozice opět měnit pravidla? A proč jsou někteří experti proti? Hostem Vinohradské 12 je advokát Daniel Bartoň, který působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

"České nemocnice stále trpí příliš vertikálním "rakousko-uherským" způsobem řízení a potřebovaly by výrazný řez," říká muž, který české zdravotnictví zná velmi zblízka. Je dnes nějaká věta, kterou by onkologický pacient od lékaře nikdy neměl slyšet? Která diagnóza se za dobu jeho kariéry změnila nejdramatičtěji? A co nás covid naučil o tom, kde má končit slovo odborníka a začínat rozhodnutí politika? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V západních nemocnicích je celkem standard, že pacient málokdy přichází sám. Vždycky je s ním jeho partner, partnerka, což u nás zatím nebývá tak často,“ říká lékař a přednosta Hematologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tomáš Kozák.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americko-kanadská celní válka se opět vyostřuje. I když obchodní dohoda mezi oběma zeměmi byla podle Donalda Trumpa na spadnutí, kanadská strana jednání nakonec opustila bez podpisu. Podle premiéra Marka Carneyho chtěly Spojené státy příliš mnoho a nabídly příliš málo. A tak se nyní oba sousedé vzájemně ostřelují novými cly. Jak se spor může dál vyvíjet? Host: Magdalena Fiřtová - odbornice na Kanadu z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Je to jedno z nejsilnějších impérií lidské historie, i jeho moc ale má své hranice. Navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Spojených států, že íránský režim je po vojenské intervenci USA na kolenou, Teherán americkému tlaku dál vzdoruje. A Američané se mezitím svými údery na Írán připravili o podstatnou část svého raketového arzenálu. Co to znamená pro jejich spojence ve světě a pro pozici USA vůči jejich strategickým rivalům? Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Válčící Rusko směřuje k prvním volbám do parlamentu od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. To vše ve chvíli, kdy se Kyjevu daří zasahovat cíle hluboko na ruském území a přenášet realitu války k běžným Rusům. Režim Vladimira Putina reagoval mimo jiné vyloučením jediné protiválečné strany z voleb. Jak vážné důvody k nervozitě Putin teď může mít? Host: Karel Svoboda - rusista z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ženy XYZ #57: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataSvět starého Egypta, jak souhrnně říkáme starobylé civilizaci existující více než tři tisíce let, po generace fascinuje fanoušky historie. Stejně jako další obory i egyptologii, která má v Česku navíc dlouhou, úspěšnou tradice, proměňuje nová generace vědkyň. Mimo jiné na zapojení žen do náboženských rituálů či správy státu během tzv. Nové říše se specializuje Dana Bělohoubková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ s redaktorkou Silvií Lauder mluví o tom, že ženy starého Egypta vlastnily i dědily majetek, uměly číst a psát nebo hrály důležitou roli v náboženském životě. 

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.

Stačilo pár hodin, aby desítky tisíc migrantů překročily hranice z Maroka do španělské exklávy v Africe a způsobily jednu z nejvážnějších migračních krizí posledních let. Desítky jich po cestě do Ceuty zemřely. Teď už podle úřadů ve městě zůstává jen několik tisíc uprchlíků, situaci přesto chtějí řešit ministři evropské sedmadvacítky. Šlo o spontánní migrační vlnu, nebo připravenou akci s cílem destabilizovat Španělsko? Host: Martin Lepič - politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jak EU zpřísnila podmínky udělení dočasné ochrany pro Ukrajince s brannou povinností? Jaký nárok na odškodnění mají od Univerzity Karlovy poškození studenti a pozůstalí po střelbě z roku 2023? A proč současné rekordní teploty doprovází i smogová situace?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bratři Andrew a Tristan Tateovi čekají v USA na rozhodnutí soudu o jejich vydání do Velké Británie. Obě přední tváře misogynních tendencí ve společnosti skončily v červenci ve vazbě poté, co britské úřady rozšířily jejich obvinění, včetně trestných činů znásilnění či obchodování s lidmi. Jak byznys bratrů Tateových vypadal a jak získali vliv? A jak výrazně přispěli k normalizaci nenávisti vůči ženám i mimo sociální sítě? Hostka: Linda Coufal - socioložka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se zabývá fenoménem manosféry Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Tygří kožich, tygří bujón, tygří víno. Tygří jatka. Preparátoři šelem a obchodníci se smrtí. Černý trh a jeho spojení s Českem. Jak silné je? Otázka pro další epizodu série KOŘIST o pytlácích a pašerácích. Odpovídá Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tygří kožich, tygří bujón, tygří víno. Tygří jatka. Preparátoři šelem a obchodníci se smrtí. Černý trh a jeho spojení s Českem. Jak silné je? Otázka pro další epizodu série KOŘIST o pytlácích a pašerácích. Odpovídá Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok neuvedlo stranu SPD Tomia Okamury. V minulých letech se tam přitom objevovala opakovaně. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala,“ poukazuje v Interview Plus odborník na extremismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše žádá Ústavní soud, aby zamítl kompetenční žalobu prezidenta republiky, a dál tak prohlubuje spor s hlavou státu. Svůj postoj vysvětluje v 81-stránkovém dokumentu, který sepsala její legislativní rada. Tvrdí se v něm, že prezident porušuje ústavní zvyklosti a pokouší se rozšířit své pravomoci. Obstojí tato argumentace? A jak se celá záležitost může dál vyvinout? Host: Michael Drašar - politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CEVRO Univerzity Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vláda by měla projednat své vyjádření ke kompetenční žalobě, kterou podal prezident Petr Pavel. Ústavní soud kabinetu zatím předběžným opatřením uložil, aby zajistil účast Pavla na nedávném summitu NATO v Ankaře. „Hraje se o další pravomoci prezidenta,“ říká v Pro a proti ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy. „Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému,“ oponuje Stanislav Balík ze Západočeské univerzity a bývalý ústavní soudce.

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

O netradičních operacích, nemocech a vysokém školství jsme se tentokrát bavili s profesorem Markem Babjukem, přednostou Urologické kliniky v pražském Motole a současně děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.Jsme svědky epidemie rakoviny prostaty? Znamená to, že ji dostane každý čtvrtý muž? Proč je výskyt nádoru močového měchýře čtyřikrát vyšší u kuřáků? Co říká tomu, že se testy PSA staly součástí volebního boje? Proč chtěl být od mládí operatérem? A jak probíhá moderní robotická operace? Kdo je za její výsledek zodpovědný – lékař, nebo robot? Jak při analýzách diagnóz spolupracují s umělou inteligencí?Z injekcí testosteronu se stává lék na uvadající život. Jaká to však s sebou nese rizika? A nevyrábějí si zdravotnická zařízení závislé pacienty? Co říká zásadám nového vysokoškolského zákona? Proč souhlasí s omezením pravomocí akademického senátu a současně se obává vstupu politiků do rozhodování vysokých škol? Jde uřídit Univerzitu Karlovu, kde jsou vedle sebe soustředěny exaktní a humanitní obory, přičemž každý má jiná kritéria pro vědeckou práci?

Akreditace na summit, údajný pokus o ústavní puč a válka s vládou. Spor mezi Strakovou akademií a Hradem nebere konce. Kdo bude šéfovat delegaci na setkání špiček NATO v Ankaře? Ve Vinohradské 12 o tom mluví právnička Andrea Procházková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N. Ústavní soud vyhověl žádosti Petra Pavla a vydal předběžné opatření, které mu otevřelo cestu na summit NATO v Ankaře. Antoš ale varuje před jednoduchými závěry. „Nedá se rovnou předpokládat, že soud rozhodne ve prospěch prezidenta. Je velký prostor k tomu, aby rozhodl skoro jakkoliv,“ upozorňuje. Předběžné opatření neznamená, že Ústavní soud by už nyní rozhodl samotný spor. Zachoval pouze dosavadní stav, aby bylo možné věc později řádně posoudit: „Soud jen ochránil pokojný stav. Říká, že než se to vyřeší, nechte to, jak to je,“ vysvětluje vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň upozorňuje, že vláda si svým postupem mohla zkomplikovat pozici. „Je možné to vnímat tak, že vláda účelově natahovala rozhodnutí o složení delegace, aby zabránila soudnímu přezkumu. Svým způsobem si tím uškodila,“ dodává. Podle něj by si vláda měla dát pozor, aby dalšími kroky nezhoršila svou pozici v řízení, které může zásadně ovlivnit vztahy mezi Hradem a Strakovou akademií na dlouhé roky dopředu. Antoš připomíná, že Ústavní soud rozhoduje nejen na základě právních argumentů, ale také v konkrétním společenském a politickém kontextu. „Rozhodování ústavních soudců nebude izolováno od skutečnosti, že ve veřejném prostoru v posledních měsících zaznívají ze strany ministra zahraničí ošklivé věty vůči prezidentovi. Nebo že zaznívá, že ministr zahraničí se aktivně snaží prezidenta odřezat od informačních zdrojů. Nebude to primární argument, ale nějak na ně působí,“ říká. Obavy v něm vyvolává způsob, jakým někteří politici mluví o samotném soudu. „Snaha delegitimizovat Ústavní soud jako instituci, kterou nemáme brát vážně, protože je koupená nebo podjatá, je strašně nebezpečný signál. Je to jako z manuálu, jak odstraňovat demokracii,“ upozorňuje. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.