POPULARITY
Od Ku Klux Klanu k Hitlerovi. Od Nespoutaného Djanga ke Zrození národa. Kdo byli první rasisté? A existuje rasismus bez nenávisti? O tom všem bude řeč – ve druhém díle druhé řady naší speciální série Extrém s politologem Janem Charvátem z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hlad v Gaze. Jídlo je dražší a je ho málo. Izrael sice zmírnil blokádu, ale jen minimálně. Co bude dál? A vážně chce Netanjahu ovládnout celé Pásmo Gazy? Téma pro analytika Jakuba Záhoru z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat? Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května pořádali večírek společně s festivalem Beseda u Bigbítu, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme. Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita –, který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovi voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají. Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Antisemitismus, nenávist vůči Židům. Bolest, kterou si lidstvo nese po staletí. Kde se antisemitismus vzal? Proč došlo k holocaustu? A poučíme se někdy ze svých chyb? Vinohradská 12 uvádí druhou řadu své speciální série nejen o politickém extremismu. Hostem je politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.
Antisemitismus, nenávist vůči Židům. Bolest, kterou si lidstvo nese po staletí. Kde se antisemitismus vzal? Proč došlo k holocaustu? A poučíme se někdy ze svých chyb? Vinohradská 12 uvádí druhou řadu své speciální série nejen o politickém extremismu. Hostem je politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Antisemitismus, nenávist vůči Židům. Bolest, kterou si lidstvo nese po staletí. Kde se antisemitismus vzal? Proč došlo k holocaustu? A poučíme se někdy ze svých chyb? Vinohradská 12 uvádí druhou řadu své speciální série nejen o politickém extremismu. Hostem je politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.
Jaké to je studovat na střední v Anglii? Ve Studovně se o své zkušenosti a zážitky podělila Marie, kterou znáte ze sociálních sítí jako Puf a aktuálně studuje bakaláře na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Co jí přinesl půlroční výjezd a zásadní změna studijního oboru?
V Česku žije skoro 11 milionů lidí, loni se ale narodilo nejméně dětí v historii. „Mít dítě už skutečně není norma ani povinnost,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus Jiřina Kocourková, vedoucí Katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „A jedním z vysvětlení, proč porodnost klesá, je, že se mění hodnota rodičovství a přístup k němu. Plánované rodičovství přerostlo do podoby pečlivě naplánovaného projektu.“Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Komu a proč vadí liberální demokracie? Pozorujeme její soumrak? A jakou roli v tom hraje americký prezident Donald Trump? Téma pro docentku Petru Guasti, politoložku se specializací na demokratické režimy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Komu a proč vadí liberální demokracie? Pozorujeme její soumrak? A jakou roli v tom hraje americký prezident Donald Trump? Téma pro docentku Petru Guasti, politoložku se specializací na demokratické režimy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nyní ochotný s Ruskem jednat, aniž by Moskva přijala návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Papež Lev XIV. vyzval k propuštění všech vězněných novinářů. Stalo se tak při setkání s novináři akreditovanými ve Vatikánu. Média také vyzval, aby informovala bez předsudků, fanatismu a nenávisti. Média by podle něj měla také používat umělou inteligenci s odpovědností a rozvahou. v Pressklubu Frekvence 1 před takzkvanou AI varoval i Jaroslav Brož, děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Poslechněte si záznam celého pořadu.
Dnes se budeme věnovat nervovému systému a jeho onemocnění v podobě Parkinsonovy nemoci. Ta se podepisuje na kvalitě hybnosti, spánku, myšlení, ale i náladě. Nadějí na kvalitní život je nová podkožní pumpa, kterou využívá i pan Martin. Pozvání přijala také MUDr. Petra Havránková, Ph.D., neuroložka a vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN.
Ve středu začne ve Vatikánu konkláve a kardinálové zahájí volbu nového papeže. Měla by být otevřenější? „Z nitra katolické církve občas slyším odpor vůči demokracii. Podle mě by se ale i duchovní instituce mohla demokratizovat,“ říká politolog Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů. „Ke změně určitě v budoucnu dojde, otázka je, jestli my se toho dožijeme,“ dodává pro Český rozhlas Plus historik Petr Kubín z Pražské katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Ve středu začne ve Vatikánu konkláve a kardinálové zahájí volbu nového papeže. Měla by být otevřenější? „Z nitra katolické církve občas slyším odpor vůči demokracii. Podle mě by se ale i duchovní instituce mohla demokratizovat,“ říká politolog Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů. „Ke změně určitě v budoucnu dojde, otázka je, jestli my se toho dožijeme,“ dodává pro Český rozhlas Plus historik Petr Kubín z Pražské katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Začátek května je tradičně příležitostí pro mnoho politických stran a skupin k vystoupením a manifestacím. Letos je to navíc možnost, jak se zviditelnit před podzimními volbami do sněmovny. Jakou šanci v nich uspět mají strany, které volají po změně režimu? O jakou změnu by mělo jít? Kdo podporuje síly, které nad všechny jiné hodnoty staví vlastenectví? Moderuje Jan Bumba.
Čtyřiadvacetiletý student přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, molekulární biolog a biochemik František Knobloch se stal hostem čtvrtého dílu podcastu Nesmrtelný. S moderátorem Petrem Šimůnkem rozebíral svůj přístup k longevity, prevenci civilizačních chorob a tajemství optimální výživy. A jako Muž roku 2023 a vrcholový sportovec přidal i praktické rady pro všechny, kdo touží po kvalitním a dlouhém životě. V podcastu nechyběla ani diskuse o fenoménu Briana Johnsona a jeho 72 suplementech, které užívá denně, o tom, jak celý příběh resveratrolu v červeném víně byl spíše hoax, nebo i o tom, proč intermittent fasting už nezní tak dobře jako dříve. To a mnohem více v dnešním dílu podcastu Nesmrtelný.
To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.
To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stan proti melanomu s osmi ordinacemi najdete v dolní části Václavského náměstí na Můstku. Dermatologové zde začali v 10 hodin zdarma vyšetřovat problematická znaménka. Ve vysílání zval k návštěvě přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Petr Arenberger.
Na konci května vyprší ultimátum, které dal Donald Trump nejvyššímu vůdci Íránu Alímu Chámeneímu na dohodu o jaderném programu. Nebude-li dohoda, Írán zažije slovy amerického prezidenta bombardování, jaké ještě nikdy neviděl. „Nejen pro Trumpa, ale i pro celý svět je nadřazeno to, aby Írán do své výzbroje nezavedl jadernou zbraň,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Na konci května vyprší ultimátum, které dal Donald Trump nejvyššímu vůdci Íránu Alímu Chámeneímu na dohodu o jaderném programu. Nebude-li dohoda, Írán zažije slovy amerického prezidenta bombardování, jaké ještě nikdy neviděl. „Nejen pro Trumpa, ale i pro celý svět je nadřazeno to, aby Írán do své výzbroje nezavedl jadernou zbraň,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rizika spojená s umělou inteligencí naposledy zdůraznila prognóza s názvem AI 2027. Dochází k závěru, že hrozba, že se umělá inteligence vymkne lidské kontrole, je zcela realistická. „Podle mě je nejhorším rizikem pozvolná ztráta lidského vlivu na civilizaci. Na druhém místě je ztráta kontroly, jak ji popisuje studie AI 2027. A na třetím místě je zneužití lidmi,“ připouští pro Český rozhlas Plus Jan Kulveit z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Česko chce během několika málo let zásadně zvýšit výdaje na obranu. Vláda Petra Fialy na ni chce dávat tři procenta HDP. Je ale možné, že na červnovém summitu NATO bude tlak na výdaje ještě větší. Kde na to vzít? Hostem Ptám se já byl ekonom z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský. Česko si dalo závazek do roku 2030 postupně zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Návrh vlády Petra Fialy (ODS) podpořilo i opoziční hnutí ANO.Požadavky spojenců by ale mohly být brzy ještě větší. Obranné výdaje a jejich navýšení mají být jedním z hlavních témat summitu NATO, který se uskuteční na konci června v Haagu. Původní cíl vydávat na obranu dvě procenta HDP plní podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento závazek splnilo teprve v loňském roce. Podle představ amerického prezidenta Donalda Trumpa by přitom členové NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP.Jaký model financování armády a zbrojení je dlouhodobě nejlepší? A jak to udělat, abychom současně mohli zlepšovat školství a měli dost na zdravotnictví i důchody?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Plusy i rizika jsou ohromně velké. Jsem optimista v tom, že si myslím, že to přináší spíš výzvy,“ říká Jan Kulveit z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Jak AI v příštích letech změní zdravotnictví, justici, pracovní trh nebo vojenskou techniku? A je žádoucí a reálná celosvětová regulace umělé inteligence? Poslechněte si rozhovor.
Jak rychle se rozvíjejí systémy umělé inteligence? Jaké přínosy a jaká rizika z toho plynou? Jak AI v příštích letech změní zdravotnictví, justici, pracovní trh nebo vojenskou techniku? A je žádoucí a reálná celosvětová regulace umělé inteligence? Moderuje Tomáš Pancíř.
„Plusy i rizika jsou ohromně velké. Jsem optimista v tom, že si myslím, že to přináší spíš výzvy,“ říká Jan Kulveit z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Jak AI v příštích letech změní zdravotnictví, justici, pracovní trh nebo vojenskou techniku? A je žádoucí a reálná celosvětová regulace umělé inteligence? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ostře sledovaný telefonát s nejasným výsledkem. Tak se na konci týdne jeví úterní více než dvouhodinový hovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Na obzoru má být nicméně částečné příměří v podobě pozastavení úderů Ruska i Ukrajiny na energetiku. Může jít o první krok na cestě k míru? A před jakými riziky teď Ukrajina stojí?Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Černá sobota. Katastrofa v Barentsově moři byla temným dnem pro Vladimira Putina. Před 25 lety se potopila jaderná ponorka Kursk. A jejím příběhem uzavřeme naši speciální sérii ATOM s Vlastislavem Břízou z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V pátek bude zasedat Akademický senát Univerzity Karlovy. Čím se bude zabývat? Jak je na jeho dotazy rektorka připravena? Nakolik vysoké odměny pro vedení vysoké školy jsou adekvátní? A proč byl ze své funkce odvolán děkan Katolické teologické fakulty? Vladimír Kroc se ptal rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové.
Černá sobota. Katastrofa v Barentsově moři byla temným dnem pro Vladimira Putina. Před 25 lety se potopila jaderná ponorka Kursk. A jejím příběhem uzavřeme naši speciální sérii ATOM s Vlastislavem Břízou z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
V pátek bude zasedat Akademický senát Univerzity Karlovy. Čím se bude zabývat? Jak je na jeho dotazy rektorka připravena? Nakolik vysoké odměny pro vedení vysoké školy jsou adekvátní? A proč byl ze své funkce odvolán děkan Katolické teologické fakulty? Vladimír Kroc se ptal rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Broligarchie je jen mediální nálepka, která odráží zvláštní vývoj v Americe, kde několik málo technologických gigantů zdánlivě spojilo svůj ekonomický zájem se zájmem autoritářského populisty. Ve světě spíš sledujeme něco, čemu už se delší dobu říká technofeudalismus. Začíná být naprosto nemožné regulovat globální monopoly,“ říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sledujeme zlomové globální přeskupování politické moci? Proč přibývá států, které se odchylují od liberální demokracie? A jak se efektivně bránit autoritářům? Podívejte se na celou epizodu.
Letadla se bohužel občas srazí. Jen málokdy má ale jedno z nich na palubě jadernou zbraň, která se ztratí. I to se stalo. Jak se hledá atomovka? A povalují se někde hlavice, které už možná nikdo nikdy nenajde? Poví další bonusový ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Letadla se bohužel občas srazí. Jen málokdy má ale jedno z nich na palubě jadernou zbraň, která se ztratí. I to se stalo. Jak se hledá atomovka? A povalují se někde hlavice, které už možná nikdo nikdy nenajde? Poví další bonusový ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.
Francie má plán. Nabízí své jaderné zbraně Evropě. To kdyby náhodou Spojené státy začaly svůj jaderný deštník stahovat. Hrozí to? A kolik atomovek v Evropě vlastně máme? Téma pro další bonusový díl série ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné soupeření z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
Francie má plán. Nabízí své jaderné zbraně Evropě. To kdyby náhodou Spojené státy začaly svůj jaderný deštník stahovat. Hrozí to? A kolik atomovek v Evropě vlastně máme? Téma pro další bonusový díl série ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné soupeření z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zelenskyj se pohádal s Trumpem. A když se dva perou, Kreml se směje. Padl Zelenskyj do pasti, nebo byl příliš hrrr, když tlačil na bezpečnostní záruky? A má vůbec Trump morální právo tohle posuzovat? Otázky pro analytika Michala Smetany z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitel Pražského centra pro výzkum míru. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Černobyl. Největší jaderná havárie v dějinách. Utajovaný příběh o sérii chyb, které vedly k explozi čtvrtého reaktoru a zamoření části Evropy radioaktivním mrakem. Černobylská katastrofa je prvním bonusem, který nabízíme v naší sérii ATOM s Vlastislavem Břízou z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tak hajlovali, nebo nehajlovali? Už druhý Trumpův muž pozvedl před kamerami pravici. Proč? A nezastiňuje debata o napodobování nacistického gesta to, co se děje v zákulisí? Téma pro Jana Charváta, odborníka na extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nový parlament si letos v Evropě volí Němci a Češi. I v možných předčasných volbách jiných států budou pravděpodobně o hlasy voličů usilovat také populistické strany. „Je tady určitá obava, že do budoucna budou tyto strany hrát ještě silnější roli. Rezonovaly už při volbách do Evropského parlamentu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Tomáš Cirhan z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Národního institutu SYRI.
Co se stalo v romském koncentračním táboře v Dubnici nad Váhom před 80 lety? Proč tyto události veřejná paměť vytěsnila? „Persekuce probíhaly dost jinak, i proto je složitější obraz holokaustu Romů na Slovensku zvedat, nehledě na všeobecnou ignoraci informací o historii Romů,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu romistka Helena Sadílková z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Univerzity Karlovy.
Kim Čong-un. Rakeťák ze Severní Koreje. Má v moci zničení světa? Má na dostřel Evropu? A mají na sebe pořád takovou pifku s Donaldem Trumpem? To je téma sedmého dílu speciální série Vinohradské 12 s názvem ATOM. Hostem je jako každý pátek Vlastislav Bříza, expert na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
Je to diktátor a začal válku na Ukrajině – tvrdí o Volodymyru Zelenském Donald Trump. Začala velká diplomatická partie. Americká delegace už zahájila s Ruskem první jednání. Téma pro Libora Jelena, politického geografa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.