Podcasts about univerzity karlovy

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Je to jedno z nejsilnějších impérií lidské historie, i jeho moc ale má své hranice. Navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Spojených států, že íránský režim je po vojenské intervenci USA na kolenou, Teherán americkému tlaku dál vzdoruje. A Američané se mezitím svými údery na Írán připravili o podstatnou část svého raketového arzenálu. Co to znamená pro jejich spojence ve světě a pro pozici USA vůči jejich strategickým rivalům? Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Válčící Rusko směřuje k prvním volbám do parlamentu od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. To vše ve chvíli, kdy se Kyjevu daří zasahovat cíle hluboko na ruském území a přenášet realitu války k běžným Rusům. Režim Vladimira Putina reagoval mimo jiné vyloučením jediné protiválečné strany z voleb. Jak vážné důvody k nervozitě Putin teď může mít? Host: Karel Svoboda - rusista z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ženy XYZ #57: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataSvět starého Egypta, jak souhrnně říkáme starobylé civilizaci existující více než tři tisíce let, po generace fascinuje fanoušky historie. Stejně jako další obory i egyptologii, která má v Česku navíc dlouhou, úspěšnou tradice, proměňuje nová generace vědkyň. Mimo jiné na zapojení žen do náboženských rituálů či správy státu během tzv. Nové říše se specializuje Dana Bělohoubková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ s redaktorkou Silvií Lauder mluví o tom, že ženy starého Egypta vlastnily i dědily majetek, uměly číst a psát nebo hrály důležitou roli v náboženském životě. 

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.

Stačilo pár hodin, aby desítky tisíc migrantů překročily hranice z Maroka do španělské exklávy v Africe a způsobily jednu z nejvážnějších migračních krizí posledních let. Desítky jich po cestě do Ceuty zemřely. Teď už podle úřadů ve městě zůstává jen několik tisíc uprchlíků, situaci přesto chtějí řešit ministři evropské sedmadvacítky. Šlo o spontánní migrační vlnu, nebo připravenou akci s cílem destabilizovat Španělsko? Host: Martin Lepič - politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jak EU zpřísnila podmínky udělení dočasné ochrany pro Ukrajince s brannou povinností? Jaký nárok na odškodnění mají od Univerzity Karlovy poškození studenti a pozůstalí po střelbě z roku 2023? A proč současné rekordní teploty doprovází i smogová situace?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bratři Andrew a Tristan Tateovi čekají v USA na rozhodnutí soudu o jejich vydání do Velké Británie. Obě přední tváře misogynních tendencí ve společnosti skončily v červenci ve vazbě poté, co britské úřady rozšířily jejich obvinění, včetně trestných činů znásilnění či obchodování s lidmi. Jak byznys bratrů Tateových vypadal a jak získali vliv? A jak výrazně přispěli k normalizaci nenávisti vůči ženám i mimo sociální sítě? Hostka: Linda Coufal - socioložka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se zabývá fenoménem manosféry Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomocí AI novou verzi filmu, která bude údajně více odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odysseji odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o původním díle, jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad díla od Emily Wilson, nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Playlist:

Tygří kožich, tygří bujón, tygří víno. Tygří jatka. Preparátoři šelem a obchodníci se smrtí. Černý trh a jeho spojení s Českem. Jak silné je? Otázka pro další epizodu série KOŘIST o pytlácích a pašerácích. Odpovídá Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tygří kožich, tygří bujón, tygří víno. Tygří jatka. Preparátoři šelem a obchodníci se smrtí. Černý trh a jeho spojení s Českem. Jak silné je? Otázka pro další epizodu série KOŘIST o pytlácích a pašerácích. Odpovídá Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Tygří kožich, tygří bujón, tygří víno. Tygří jatka. Preparátoři šelem a obchodníci se smrtí. Černý trh a jeho spojení s Českem. Jak silné je? Otázka pro další epizodu série KOŘIST o pytlácích a pašerácích. Odpovídá Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok neuvedlo stranu SPD Tomia Okamury. V minulých letech se tam přitom objevovala opakovaně. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala,“ poukazuje v Interview Plus odborník na extremismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše žádá Ústavní soud, aby zamítl kompetenční žalobu prezidenta republiky, a dál tak prohlubuje spor s hlavou státu. Svůj postoj vysvětluje v 81-stránkovém dokumentu, který sepsala její legislativní rada. Tvrdí se v něm, že prezident porušuje ústavní zvyklosti a pokouší se rozšířit své pravomoci. Obstojí tato argumentace? A jak se celá záležitost může dál vyvinout? Host: Michael Drašar - politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CEVRO Univerzity Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vláda by měla projednat své vyjádření ke kompetenční žalobě, kterou podal prezident Petr Pavel. Ústavní soud kabinetu zatím předběžným opatřením uložil, aby zajistil účast Pavla na nedávném summitu NATO v Ankaře. „Hraje se o další pravomoci prezidenta,“ říká v Pro a proti ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy. „Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému,“ oponuje Stanislav Balík ze Západočeské univerzity a bývalý ústavní soudce.

Vláda by měla projednat své vyjádření ke kompetenční žalobě, kterou podal prezident Petr Pavel. Ústavní soud kabinetu zatím předběžným opatřením uložil, aby zajistil účast Pavla na nedávném summitu NATO v Ankaře. „Hraje se o další pravomoci prezidenta,“ říká v Pro a proti ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy. „Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému,“ oponuje Stanislav Balík ze Západočeské univerzity a bývalý ústavní soudce.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prezident Pavel spíše akcentoval to, co se tam domluvilo. Ty opravdu podstatné věci. A premiér Babiš zase mluvil spíše ke svým voličům,“ charakterizuje komunikační styly obou aktérů sporu okolo summitu NATO v Ankaře Denisa Hejlová, vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o roli sociálních médií v komunikaci politiků nebo o absenci ministra kultury na slavnostním zahájení 60. ročníku KVIFF.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prezident Pavel spíše akcentoval to, co se tam domluvilo. Ty opravdu podstatné věci. A premiér Babiš zase mluvil spíše ke svým voličům,“ charakterizuje komunikační styly obou aktérů sporu okolo summitu NATO v Ankaře Denisa Hejlová, vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o roli sociálních médií v komunikaci politiků nebo o absenci ministra kultury na slavnostním zahájení 60. ročníku KVIFF.

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

O netradičních operacích, nemocech a vysokém školství jsme se tentokrát bavili s profesorem Markem Babjukem, přednostou Urologické kliniky v pražském Motole a současně děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.Jsme svědky epidemie rakoviny prostaty? Znamená to, že ji dostane každý čtvrtý muž? Proč je výskyt nádoru močového měchýře čtyřikrát vyšší u kuřáků? Co říká tomu, že se testy PSA staly součástí volebního boje? Proč chtěl být od mládí operatérem? A jak probíhá moderní robotická operace? Kdo je za její výsledek zodpovědný – lékař, nebo robot? Jak při analýzách diagnóz spolupracují s umělou inteligencí?Z injekcí testosteronu se stává lék na uvadající život. Jaká to však s sebou nese rizika? A nevyrábějí si zdravotnická zařízení závislé pacienty? Co říká zásadám nového vysokoškolského zákona? Proč souhlasí s omezením pravomocí akademického senátu a současně se obává vstupu politiků do rozhodování vysokých škol? Jde uřídit Univerzitu Karlovu, kde jsou vedle sebe soustředěny exaktní a humanitní obory, přičemž každý má jiná kritéria pro vědeckou práci?

Svoboda slova není pro Čechy bezbřehá. Podle průzkumu víc než polovina lidí souhlasí s omezením svobody slova, třeba kvůli bezpečnosti, a schvaluje omezení nenávistných projevů. Jenže lidé zároveň ztrácejí jistotu a snadněji mohou uvěřit nepravdám. „Určitý zlom přišel během covidu. Rozpadl se prostor veřejného fóra ve prospěch sociálních sítí a algoritmů,“ míní v Osobnosti Plus Josef Šlerka, sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí z Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má smysl vyznat se v tom o co jde v debatě o zákonu a financování veřejnoprávních médií. Udělejte si názor sami, nemusíte souhlasit se mnou ani s dámou, která dnes usedla za mikrofon proti mě. Ale prosím nenechejte to plavat, že to rozhodnou jiní. Změny a důsledky pocítíme všichni, i když si třeba nikdy nepustíte českou televizi nebo Český rozhlas. Má proto smysl, získat nějakou vlastní orientaci.Právě teď sledujete kompletní rozhovor pro moje odběratele. Je v plné, dvojnásobné délce a nebudou nás přerušovat reklamy.Docentka Alice Němcová Tejkalová je vedoucí katedry žurnalistiky na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Jako expert se účastní i jednání s premiérem, s poslanci a jejich mediálním výborem. Z vlastní zkušenosti zná i praxi v mediálních domech. Je tedy na slovo vzatá odbornice v souvislosti se současnou vyhrocenou debatou o financování a o budoucnosti veřejnoprávních médií. Debata byla místy docela ostrá a konkrétní, protože na nějaké tanečky kolem zjevného dění teď není čas.Díky moc za poslech - dneska nejen za naše setkání na kanále Hausbot PH. Ale také chci poděkovat za vaši ochotu přemýšlet o společenských a občanských tématech. Nemusíme být politici, nemusíme organizovat pouliční hnutí, ale nad některými problémy bychom neměli odklánět hlavu. Vážím si toho, že přemýšlíte. A zvu vás na můj odběratelský kanál na herohero, kde má tento rozhovor dvojnásobnou délku, a kde nás nepřerušují reklamy. Mějte krásně, Váš Petr HorkýOdkaz na můj předplatitelský kanál: www.herohero.co/petrhorky 00:00 Změna financování médií veřejné služby.08:17 Co způsobí méně peněz pro veřejnoprávní média.18:32 Je to snaha o nápravu nebo jednoduše boj o vliv?29:49 Chybí debata - jak to?Support the show

Akreditace na summit, údajný pokus o ústavní puč a válka s vládou. Spor mezi Strakovou akademií a Hradem nebere konce. Kdo bude šéfovat delegaci na setkání špiček NATO v Ankaře? Ve Vinohradské 12 o tom mluví právnička Andrea Procházková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N. Ústavní soud vyhověl žádosti Petra Pavla a vydal předběžné opatření, které mu otevřelo cestu na summit NATO v Ankaře. Antoš ale varuje před jednoduchými závěry. „Nedá se rovnou předpokládat, že soud rozhodne ve prospěch prezidenta. Je velký prostor k tomu, aby rozhodl skoro jakkoliv,“ upozorňuje. Předběžné opatření neznamená, že Ústavní soud by už nyní rozhodl samotný spor. Zachoval pouze dosavadní stav, aby bylo možné věc později řádně posoudit: „Soud jen ochránil pokojný stav. Říká, že než se to vyřeší, nechte to, jak to je,“ vysvětluje vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň upozorňuje, že vláda si svým postupem mohla zkomplikovat pozici. „Je možné to vnímat tak, že vláda účelově natahovala rozhodnutí o složení delegace, aby zabránila soudnímu přezkumu. Svým způsobem si tím uškodila,“ dodává. Podle něj by si vláda měla dát pozor, aby dalšími kroky nezhoršila svou pozici v řízení, které může zásadně ovlivnit vztahy mezi Hradem a Strakovou akademií na dlouhé roky dopředu. Antoš připomíná, že Ústavní soud rozhoduje nejen na základě právních argumentů, ale také v konkrétním společenském a politickém kontextu. „Rozhodování ústavních soudců nebude izolováno od skutečnosti, že ve veřejném prostoru v posledních měsících zaznívají ze strany ministra zahraničí ošklivé věty vůči prezidentovi. Nebo že zaznívá, že ministr zahraničí se aktivně snaží prezidenta odřezat od informačních zdrojů. Nebude to primární argument, ale nějak na ně působí,“ říká. Obavy v něm vyvolává způsob, jakým někteří politici mluví o samotném soudu. „Snaha delegitimizovat Ústavní soud jako instituci, kterou nemáme brát vážně, protože je koupená nebo podjatá, je strašně nebezpečný signál. Je to jako z manuálu, jak odstraňovat demokracii,“ upozorňuje. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

„Pařil“ hry, mučil lidi. Vládce Damašku - Bašár Asad. Jeho život i vláda jsou tématem úplně poslední epizody speciální serie KATI o diktátorech s krví na rukou. A bude u toho opět Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na české území dorazila vlna veder. Znamená to, že voda po nedávných deštích z půdy zmizí? „Vody bude logicky ubývat nejprve v svrchní vrstvě, postupně se to bude propagovat i do hlubších vrstev, kde zmírnění nebylo tak intenzivní jako v té povrchové. Je otázka, kam se trefí víkendové bouřky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Michal Žák, meteorolog a moderátor České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Pařil“ hry, mučil lidi. Vládce Damašku - Bašár Asad. Jeho život i vláda jsou tématem úplně poslední epizody speciální serie KATI o diktátorech s krví na rukou. A bude u toho opět Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Na české území dorazila vlna veder. Znamená to, že voda po nedávných deštích z půdy zmizí? „Vody bude logicky ubývat nejprve v svrchní vrstvě, postupně se to bude propagovat i do hlubších vrstev, kde zmírnění nebylo tak intenzivní jako v té povrchové. Je otázka, kam se trefí víkendové bouřky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Michal Žák, meteorolog a moderátor České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků? Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků?Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Řezník z Bagdádu, irácký diktátor - Saddám Husajn. Jeho příběh je tím předposledním, o kterém budeme v naší speciální sérii KATI o mužích s krví na rukou mluvit. Znovu s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské rezimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Řezník z Bagdádu, irácký diktátor - Saddám Husajn. Jeho příběh je tím předposledním, o kterém budeme v naší speciální sérii KATI o mužích s krví na rukou mluvit. Znovu s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské rezimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řezník z Bagdádu, irácký diktátor - Saddám Husajn. Jeho příběh je tím předposledním, o kterém budeme v naší speciální sérii KATI o mužích s krví na rukou mluvit. Znovu s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské rezimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Za poslední víc než dva měsíce Donald Trump naznačoval 37krát, že je dohoda s Íránem na spadnutí. Kam až může nepředvídatelný prezident Spojených států zajít? „Donald Trump a jeho administrativa zariskovali a nedošly jim ty fatální konsekvence, ale Donald Trump nikdy nepřiznal chybu. Všechno je skvělé, všechno probíhá podle plánu. Není to tak,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Kryštof Kozák, amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. O něm je další díl naší speciální série KATI o diktátorech s krví na rukou. Zajímavosti si o něm vyhledal a poví je Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podněcování k nenávisti. Tak ve středu zhodnotil soud plakátovou kampaň hnutí SPD z roku 2024, za což mu vyměřil třímilionový peněžitý trest. Verdikt není pravomocný, formace Tomia Okamury se hodlá odvolat. Překročila SPD skutečně hranici mezi svobodou politického vyjádření a podněcováním rasové nenávisti? A umí se česká demokracie bránit extremistickým tendencím? Host: Aleš Michal - politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se zaměřením mj. na populismus a pravicový extremismus Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Podněcování k nenávisti. Tak ve středu zhodnotil soud plakátovou kampaň hnutí SPD z roku 2024, za což mu vyměřil třímilionový peněžitý trest. Verdikt není pravomocný, formace Tomia Okamury se hodlá odvolat. Překročila SPD skutečně hranici mezi svobodou politického vyjádření a podněcováním rasové nenávisti? A umí se česká demokracie bránit extremistickým tendencím?Host: Aleš Michal - politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se zaměřením mj. na populismus a pravicový extremismusČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Potřetí v řadě povede dánskou vládu sociálně demokratická politička Mette Frederiksen, která se úspěšně postavila Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a která z Dánska udělala jednoho z největších podporovatelů bránící se Ukrajiny. To ale ve volební kampani ani při následném skládání vlády příliš velkou roli nehrálo. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech. Proč? A v čem přesně je dánská premiérka tak úspěšná, že i po sedmi letech v čele vlády ve funkci zůstane?Hostka: Helena Březinová - skandinavistka z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Potřetí v řadě povede dánskou vládu sociálně demokratická politička Mette Frederiksen, která se úspěšně postavila Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a která z Dánska udělala jednoho z největších podporovatelů bránící se Ukrajiny. To ale ve volební kampani ani při následném skládání vlády příliš velkou roli nehrálo. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech. Proč? A v čem přesně je dánská premiérka tak úspěšná, že i po sedmi letech v čele vlády ve funkci zůstane? Hostka: Helena Březinová - skandinavistka z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Marxista Mugabe. Učitel, revolucionář a diktátor. Zimbabwe za jeho vlády zažilo brutální nárůst cen. Takže i jemu se věnuje speciální série Vinohradské 12 s názvem KATI o diktátorech s krví na rukou. Vyprávět bude opět Jaroslav Bílek, politolog se specializaci na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunista Ceausescu. Brutální vládce Rumunska. I o něm je řeč ve speciální sérii KATI o diktátorech s krví na rukou. A to samozřejmě s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.