Podcasts about univerzity karlovy

Vláda by měla projednat své vyjádření ke kompetenční žalobě, kterou podal prezident Petr Pavel. Ústavní soud kabinetu zatím předběžným opatřením uložil, aby zajistil účast Pavla na nedávném summitu NATO v Ankaře. „Hraje se o další pravomoci prezidenta,“ říká v Pro a proti ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy. „Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému,“ oponuje Stanislav Balík ze Západočeské univerzity a bývalý ústavní soudce.

Vláda by měla projednat své vyjádření ke kompetenční žalobě, kterou podal prezident Petr Pavel. Ústavní soud kabinetu zatím předběžným opatřením uložil, aby zajistil účast Pavla na nedávném summitu NATO v Ankaře. „Hraje se o další pravomoci prezidenta,“ říká v Pro a proti ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy. „Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému,“ oponuje Stanislav Balík ze Západočeské univerzity a bývalý ústavní soudce.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prezident Pavel spíše akcentoval to, co se tam domluvilo. Ty opravdu podstatné věci. A premiér Babiš zase mluvil spíše ke svým voličům,“ charakterizuje komunikační styly obou aktérů sporu okolo summitu NATO v Ankaře Denisa Hejlová, vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o roli sociálních médií v komunikaci politiků nebo o absenci ministra kultury na slavnostním zahájení 60. ročníku KVIFF.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prezident Pavel spíše akcentoval to, co se tam domluvilo. Ty opravdu podstatné věci. A premiér Babiš zase mluvil spíše ke svým voličům,“ charakterizuje komunikační styly obou aktérů sporu okolo summitu NATO v Ankaře Denisa Hejlová, vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o roli sociálních médií v komunikaci politiků nebo o absenci ministra kultury na slavnostním zahájení 60. ročníku KVIFF.

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Tohle téma je tady s námi od zimy, ale v posledním týdnu konečně dospělo ke svému rozhřešení. A to, když Ústavní soud nečekaně rychle, během jednoho a půl dne, vydal předběžné opatření, kterým uložil vládě Andreje Babiše, aby se prezident Petr Pavel zúčastnil summitu NATO v Ankaře. Ten se koná už coby nevidět, 7. a 8. července. Pozvání do debaty Echo Salon na toto téma přijala trojice právníků: profesor z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, někdejší poradce bývalého prezident Václava Klause Pavel Hasenkopf a profesor, který rovněž působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, má však také za sebou politické působení ve sněmovně za hnutí STAN a dobu, kdy byl ministrem školství Vladimír Balaš.

O netradičních operacích, nemocech a vysokém školství jsme se tentokrát bavili s profesorem Markem Babjukem, přednostou Urologické kliniky v pražském Motole a současně děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.Jsme svědky epidemie rakoviny prostaty? Znamená to, že ji dostane každý čtvrtý muž? Proč je výskyt nádoru močového měchýře čtyřikrát vyšší u kuřáků? Co říká tomu, že se testy PSA staly součástí volebního boje? Proč chtěl být od mládí operatérem? A jak probíhá moderní robotická operace? Kdo je za její výsledek zodpovědný – lékař, nebo robot? Jak při analýzách diagnóz spolupracují s umělou inteligencí?Z injekcí testosteronu se stává lék na uvadající život. Jaká to však s sebou nese rizika? A nevyrábějí si zdravotnická zařízení závislé pacienty? Co říká zásadám nového vysokoškolského zákona? Proč souhlasí s omezením pravomocí akademického senátu a současně se obává vstupu politiků do rozhodování vysokých škol? Jde uřídit Univerzitu Karlovu, kde jsou vedle sebe soustředěny exaktní a humanitní obory, přičemž každý má jiná kritéria pro vědeckou práci?

Svoboda slova není pro Čechy bezbřehá. Podle průzkumu víc než polovina lidí souhlasí s omezením svobody slova, třeba kvůli bezpečnosti, a schvaluje omezení nenávistných projevů. Jenže lidé zároveň ztrácejí jistotu a snadněji mohou uvěřit nepravdám. „Určitý zlom přišel během covidu. Rozpadl se prostor veřejného fóra ve prospěch sociálních sítí a algoritmů,“ míní v Osobnosti Plus Josef Šlerka, sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí z Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má smysl vyznat se v tom o co jde v debatě o zákonu a financování veřejnoprávních médií. Udělejte si názor sami, nemusíte souhlasit se mnou ani s dámou, která dnes usedla za mikrofon proti mě. Ale prosím nenechejte to plavat, že to rozhodnou jiní. Změny a důsledky pocítíme všichni, i když si třeba nikdy nepustíte českou televizi nebo Český rozhlas. Má proto smysl, získat nějakou vlastní orientaci.Právě teď sledujete kompletní rozhovor pro moje odběratele. Je v plné, dvojnásobné délce a nebudou nás přerušovat reklamy.Docentka Alice Němcová Tejkalová je vedoucí katedry žurnalistiky na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Jako expert se účastní i jednání s premiérem, s poslanci a jejich mediálním výborem. Z vlastní zkušenosti zná i praxi v mediálních domech. Je tedy na slovo vzatá odbornice v souvislosti se současnou vyhrocenou debatou o financování a o budoucnosti veřejnoprávních médií. Debata byla místy docela ostrá a konkrétní, protože na nějaké tanečky kolem zjevného dění teď není čas.Díky moc za poslech - dneska nejen za naše setkání na kanále Hausbot PH. Ale také chci poděkovat za vaši ochotu přemýšlet o společenských a občanských tématech. Nemusíme být politici, nemusíme organizovat pouliční hnutí, ale nad některými problémy bychom neměli odklánět hlavu. Vážím si toho, že přemýšlíte. A zvu vás na můj odběratelský kanál na herohero, kde má tento rozhovor dvojnásobnou délku, a kde nás nepřerušují reklamy. Mějte krásně, Váš Petr HorkýOdkaz na můj předplatitelský kanál: www.herohero.co/petrhorky 00:00 Změna financování médií veřejné služby.08:17 Co způsobí méně peněz pro veřejnoprávní média.18:32 Je to snaha o nápravu nebo jednoduše boj o vliv?29:49 Chybí debata - jak to?Support the show

Akreditace na summit, údajný pokus o ústavní puč a válka s vládou. Spor mezi Strakovou akademií a Hradem nebere konce. Kdo bude šéfovat delegaci na setkání špiček NATO v Ankaře? Ve Vinohradské 12 o tom mluví právnička Andrea Procházková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda letos, stejně jako loni, nesplní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu a na summit NATO do Ankary chce jet vysvětlovat, proč. Jak je na tom vůbec česká armáda a kolik peněz ji reálně chybí? A kde peníze vzít? Víc v Ranním brífinku s Janem Pavlem, autorem studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se věnuje posilování obranných výdajů a jejich důsledkům pro veřejné finance.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda letos, stejně jako loni, nesplní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu a na summit NATO do Ankary chce jet vysvětlovat, proč. Jak je na tom vůbec česká armáda a kolik peněz ji reálně chybí? A kde peníze vzít? Víc v Ranním brífinku s Janem Pavlem, autorem studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se věnuje posilování obranných výdajů a jejich důsledkům pro veřejné finance.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N. Ústavní soud vyhověl žádosti Petra Pavla a vydal předběžné opatření, které mu otevřelo cestu na summit NATO v Ankaře. Antoš ale varuje před jednoduchými závěry. „Nedá se rovnou předpokládat, že soud rozhodne ve prospěch prezidenta. Je velký prostor k tomu, aby rozhodl skoro jakkoliv,“ upozorňuje. Předběžné opatření neznamená, že Ústavní soud by už nyní rozhodl samotný spor. Zachoval pouze dosavadní stav, aby bylo možné věc později řádně posoudit: „Soud jen ochránil pokojný stav. Říká, že než se to vyřeší, nechte to, jak to je,“ vysvětluje vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň upozorňuje, že vláda si svým postupem mohla zkomplikovat pozici. „Je možné to vnímat tak, že vláda účelově natahovala rozhodnutí o složení delegace, aby zabránila soudnímu přezkumu. Svým způsobem si tím uškodila,“ dodává. Podle něj by si vláda měla dát pozor, aby dalšími kroky nezhoršila svou pozici v řízení, které může zásadně ovlivnit vztahy mezi Hradem a Strakovou akademií na dlouhé roky dopředu. Antoš připomíná, že Ústavní soud rozhoduje nejen na základě právních argumentů, ale také v konkrétním společenském a politickém kontextu. „Rozhodování ústavních soudců nebude izolováno od skutečnosti, že ve veřejném prostoru v posledních měsících zaznívají ze strany ministra zahraničí ošklivé věty vůči prezidentovi. Nebo že zaznívá, že ministr zahraničí se aktivně snaží prezidenta odřezat od informačních zdrojů. Nebude to primární argument, ale nějak na ně působí,“ říká. Obavy v něm vyvolává způsob, jakým někteří politici mluví o samotném soudu. „Snaha delegitimizovat Ústavní soud jako instituci, kterou nemáme brát vážně, protože je koupená nebo podjatá, je strašně nebezpečný signál. Je to jako z manuálu, jak odstraňovat demokracii,“ upozorňuje. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? Hostem V12 je psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.

„Pařil“ hry, mučil lidi. Vládce Damašku - Bašár Asad. Jeho život i vláda jsou tématem úplně poslední epizody speciální serie KATI o diktátorech s krví na rukou. A bude u toho opět Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na české území dorazila vlna veder. Znamená to, že voda po nedávných deštích z půdy zmizí? „Vody bude logicky ubývat nejprve v svrchní vrstvě, postupně se to bude propagovat i do hlubších vrstev, kde zmírnění nebylo tak intenzivní jako v té povrchové. Je otázka, kam se trefí víkendové bouřky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Michal Žák, meteorolog a moderátor České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Pařil“ hry, mučil lidi. Vládce Damašku - Bašár Asad. Jeho život i vláda jsou tématem úplně poslední epizody speciální serie KATI o diktátorech s krví na rukou. A bude u toho opět Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Na české území dorazila vlna veder. Znamená to, že voda po nedávných deštích z půdy zmizí? „Vody bude logicky ubývat nejprve v svrchní vrstvě, postupně se to bude propagovat i do hlubších vrstev, kde zmírnění nebylo tak intenzivní jako v té povrchové. Je otázka, kam se trefí víkendové bouřky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Michal Žák, meteorolog a moderátor České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků? Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků?Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Řezník z Bagdádu, irácký diktátor - Saddám Husajn. Jeho příběh je tím předposledním, o kterém budeme v naší speciální sérii KATI o mužích s krví na rukou mluvit. Znovu s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské rezimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Řezník z Bagdádu, irácký diktátor - Saddám Husajn. Jeho příběh je tím předposledním, o kterém budeme v naší speciální sérii KATI o mužích s krví na rukou mluvit. Znovu s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské rezimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řezník z Bagdádu, irácký diktátor - Saddám Husajn. Jeho příběh je tím předposledním, o kterém budeme v naší speciální sérii KATI o mužích s krví na rukou mluvit. Znovu s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské rezimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Za poslední víc než dva měsíce Donald Trump naznačoval 37krát, že je dohoda s Íránem na spadnutí. Kam až může nepředvídatelný prezident Spojených států zajít? „Donald Trump a jeho administrativa zariskovali a nedošly jim ty fatální konsekvence, ale Donald Trump nikdy nepřiznal chybu. Všechno je skvělé, všechno probíhá podle plánu. Není to tak,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Kryštof Kozák, amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Za poslední víc než dva měsíce Donald Trump naznačoval 37krát, že je dohoda s Íránem na spadnutí. Kam až může nepředvídatelný prezident Spojených států zajít? „Donald Trump a jeho administrativa zariskovali a nedošly jim ty fatální konsekvence, ale Donald Trump nikdy nepřiznal chybu. Všechno je skvělé, všechno probíhá podle plánu. Není to tak,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Kryštof Kozák, amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náboženství, víra a spiritualita ovlivňují jednotlivce i celou společnost. V takzvaném duchovnu hledají lidé odpovědi i v době všudypřítomných technologií a umělé inteligence. „Ono to vypadá, že tím, že dochází k technologickému pokroku, se náboženství dostává na druhou kolej. Právě naopak,“ objasňuje v pořadu Leonardo Plus religionistka Zuzana Marie Kostićová z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. O něm je další díl naší speciální série KATI o diktátorech s krví na rukou. Zajímavosti si o něm vyhledal a poví je Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podněcování k nenávisti. Tak ve středu zhodnotil soud plakátovou kampaň hnutí SPD z roku 2024, za což mu vyměřil třímilionový peněžitý trest. Verdikt není pravomocný, formace Tomia Okamury se hodlá odvolat. Překročila SPD skutečně hranici mezi svobodou politického vyjádření a podněcováním rasové nenávisti? A umí se česká demokracie bránit extremistickým tendencím?Host: Aleš Michal - politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se zaměřením mj. na populismus a pravicový extremismusČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Podněcování k nenávisti. Tak ve středu zhodnotil soud plakátovou kampaň hnutí SPD z roku 2024, za což mu vyměřil třímilionový peněžitý trest. Verdikt není pravomocný, formace Tomia Okamury se hodlá odvolat. Překročila SPD skutečně hranici mezi svobodou politického vyjádření a podněcováním rasové nenávisti? A umí se česká demokracie bránit extremistickým tendencím? Host: Aleš Michal - politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se zaměřením mj. na populismus a pravicový extremismus Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. O něm je další díl naší speciální série KATI o diktátorech s krví na rukou. Zajímavosti si o něm vyhledal a poví je Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Potřetí v řadě povede dánskou vládu sociálně demokratická politička Mette Frederiksen, která se úspěšně postavila Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a která z Dánska udělala jednoho z největších podporovatelů bránící se Ukrajiny. To ale ve volební kampani ani při následném skládání vlády příliš velkou roli nehrálo. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech. Proč? A v čem přesně je dánská premiérka tak úspěšná, že i po sedmi letech v čele vlády ve funkci zůstane?Hostka: Helena Březinová - skandinavistka z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Potřetí v řadě povede dánskou vládu sociálně demokratická politička Mette Frederiksen, která se úspěšně postavila Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a která z Dánska udělala jednoho z největších podporovatelů bránící se Ukrajiny. To ale ve volební kampani ani při následném skládání vlády příliš velkou roli nehrálo. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech. Proč? A v čem přesně je dánská premiérka tak úspěšná, že i po sedmi letech v čele vlády ve funkci zůstane? Hostka: Helena Březinová - skandinavistka z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Marxista Mugabe. Učitel, revolucionář a diktátor. Zimbabwe za jeho vlády zažilo brutální nárůst cen. Takže i jemu se věnuje speciální série Vinohradské 12 s názvem KATI o diktátorech s krví na rukou. Vyprávět bude opět Jaroslav Bílek, politolog se specializaci na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunista Ceausescu. Brutální vládce Rumunska. I o něm je řeč ve speciální sérii KATI o diktátorech s krví na rukou. A to samozřejmě s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunista Ceausescu. Brutální vládce Rumunska. I o něm je řeč ve speciální sérii KATI o diktátorech s krví na rukou. A to samozřejmě s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Před dvaceti lety jako prognostik předpověděl nástup miliardářů do čela státu. Dnes sociolog Pavol Frič z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy varuje, že vývoj směřuje ke stále většímu extremismu. V Osobnosti Plus popisuje střídání populistických sezón se sezónami standardních politických stran. „Pro demokracii může být smrtící, pokud ve volbách znovu vyhraje populismus řezaný extremismem. Suneme se tím směrem,“ varuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vypnutý alarm, ukradená lebka světice. Zloděj prchl se vzácnou relikvií a zalil ji do betonu. Detektivka ze severu Čech, která obletěla celou zemi. Proč vůbec vystavujeme ostatky lidí ve vitrínách? Téma pro profesora Petra Kubína z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vypnutý alarm, ukradená lebka světice. Zloděj prchl se vzácnou relikvií a zalil ji do betonu. Detektivka ze severu Čech, která obletěla celou zemi. Proč vůbec vystavujeme ostatky lidí ve vitrínách? Téma pro profesora Petra Kubína z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Generál Francisco Franco, vůdce Španělska, Caudillo de Espaňa. Je o něm další epizoda specialní série KATI o krutých diktátorech s krví na rukou. Epizodou jako vždy provází Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Generál Francisco Franco, vůdce Španělska, Caudillo de Espaňa. Je o něm další epizoda specialní série KATI o krutých diktátorech s krví na rukou. Epizodou jako vždy provází Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Putin má strach. Skrývá se prý v bunkrech. Čeho se bojí víc? Ukrajinských dronů, nebo vzpoury ve vlastních řadách? Je předem jasné, jak skončí? A co když nás všechny ve skutečnosti jen „lakuje“? Otázky pro Danielu Kolenovskou z katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední evropský diktátor, kámoš Putina – Alexandr Lukašenko. Nesmí chybět ve speciální sérii KATI o těch, kteří mají krev na rukou. Jeho příběh vypráví Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš má imunitu, Nagyová je vinná. Bylo předem v podstatě jasno. Proč o tom musel znovu rozhodovat soud? A jaký trest v kauze Čapí hnízdo hrozí premiérovi? Nezmění vláda trestní řád? Hostem V12 je expert na trestní právo Tomáš Gřivna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hitler pampy. Profesionální voják, zabiják, šéf hrůzné argentinské junty – Jorge Rafael Videla. Další KAT ze speciální série o mužích s krví na rukou. Vypráví o něm Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Generál, antikomunista, mozek chilského 11. září – Augusto Pinochet. I on našel své místo v nové speciální sérii Vinohradské 12 s názvem KATI o diktátorech s krví na rukou. O Pinochetovi – stejně jako o všech dalších krutých despotech – vypráví Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.