Pomáháme dobrým myšlenkám

Jan Rosický získal jako první Čech prestižní mezinárodní ocenění Student Design Award ze soutěže, která hledá nejlepší mladé designéry na světě. Rosický ji získal za návrh šperku, se kterým se dá bezkontaktně platit. Jan se ovšem rozhodl skončit s designem “na vrcholu” a věnovat se podnikání se svým otcem se kterým založili startup Invent Medical. Ostravská společnost Invent Medical se chce stát globálním lídrem ve výrobě ortotických a protetických pomůcek na míru. Vyvinula unikátní software, který umožní pomůcky vytisknout na 3D tiskárnách po celém světě. Firma už má pobočku v USA a své produkty začíná nabízet v západní Evropě. Zajímá vás jak se dá inovovat takto tradiční obor? Jak to celé funguje a jaké má Jan podnikatelské vize? Poslechněte si tento díl MeltingPOTcastu!

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Filip Hrubý pozval viceprezidenta svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara. Povídat si budou o tom, co je největší výzvou pro český průmysl, kam je třeba směřovat kapitálový podíl investorů a proč je tak nutná spolupráce univerzit a firem. "Kreativita vzniká z diverzity," říká Radek a vysvětluje, jak moc je důležitá rozmanitost názorů při hledání unikátních řešení. Rovnou představuje příklad z praxe - spolupráci UMPRUM a Škody na vývoji designu nových modelů aut. Popíše také, jak může být tomuto spojení nápomocna vláda. A máme se bát ztráty pracovních míst po zdigitalizování a zautomatizování české výroby? Radek Špicar souhlasí, že ono riziko tady je, ale rozhodně se podle něj nebude jednat o ztrátu bez náhrady.

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Andrea Studihradová pozvala Petra Dvořáka, šéfa společnosti Wultra, který se zabývá digitální bezpečností. Petr Dvořák posluchačům poradí, jak chránit svůj počítač i mobilní telefon. Vysvětlí, podle čeho vybrat spolehlivého správce hesel, a zodpoví také dotaz, zda se dá něco zabezpečit tak, aby to skutečně nebylo možné hacknout. Přizná také, že ve firmě pracuje jejich hacker, který se snaží vlastní štíty překonat a prozradí, proč už nepoužívá Google Glass. „Digitální technologie, které používáme při zabezpečování bankovnictví u nás, jsou srovnatelné s tím, co vidíme všude po světě,“ uklidní na závěr posluchače Dvořák a pro jistotu ještě představí základní triky, které na uživatele internetu hackeři mohou vyzkoušet.

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Andrea Studihradová pozvala Michala Kalmana, který vede studii HBSC na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tato studie, o které dnes bude řeč, se věnuje zdraví a životnímu stylu dětí a mládeže a sleduje několik faktorů, jako je například konzumace alkoholu, pohybová aktivita nebo třeba šikana mezi školáky. Nově se v rámci studie hodnotí také užívání sociálních sítí. Sběr dat probíhá jednou za 4 roky u souboru českých dětí ve věku 11, 13 a 15 let. „Po sběru v roce 2018 jsme byli poměrně pozitivně překvapeni, že se české děti chovají čím dál lépe a jejich vzorce chování jsou stále lepší,“ shrnuje Michal Kalman výsledky naší republiky v porovnání s ostatními zeměmi. V podcastu zhodnotí také rozdíly mezi dětmi z lepších a horších socioekonomických poměrů. Michal Kalman ovšem nešetří ani kritikou. „Propojení politiky a odbornosti v České republice není na takové úrovni jako v západních státech Evropy,“ vysvětluje, proč se lépe nedaří posouvat a zkvalitňovat výchovu české mládeže.

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Andrea Studihradová pozvala Tomáše Bednáře, který stojí za projektem Kreativní slovník. "Kreativní slovník je cvičebnice, kterou jsme vytvořili, protože bychom chtěli inovovat cestu, jak se lidé učí slovíčka" vysvětluje Tomáš Bednář a zároveň dodává, že pro začátečníky je efektivnější zaměřit se na výuku slovní zásoby v podobě "podstatné jméno - sloveso". Pro příklad uvádí slovíčko "banán", ke kterému bychom se neměli učit názvy dalších druhů ovoce, ale rovnou sloveso, jako je třeba "oloupat". Velké plus vidí v tom, že tímto způsobem získáme ihned základ věty. Jelikož vizuální část učení je velice silný aspekt, doplňují Kreativní slovník krásné ilustrace. Obsahuje 70 témat po třiceti slovíčkách, čímž nás vybaví na základní komunikaci a je dostupný i jako ebook nebo audiokniha. Tento rodinný projekt funguje pátým rokem a Tomáš si pochvaluje ohlasy stávajících klientů, kteří mají zájem i o verze v jiném jazyce, než je právě angličtina.

Filip Hrubý z České Spořitelny si do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám pozval ředitele společnosti Phonexia Michala Hrabiho. Řeč bude o výhodách i nástrahách rozpoznávání hlasu a využívání této funkce v praxi. „Náš hlas je jedinečný, když je nám pět let, dvacet nebo padesát,“ vysvětluje Hrabi a vyjmenovává, v jakých případech jsou právě hlasové příkazy ideálním řešením. V praxi je například možné zavolat na pobočku banky a při zadávání příkazu k úhradě vám systém sám ověřuje hlas. „Poskytujeme vyšší míru ochrany k tomu, aby to kriminální živly dneška měly o něco těžší,“ dodává Hrabi. Jeho software využívají například elitní němečtí vyšetřovatelé. Dozvíte se také, že se nyní pracuje na programu, který z vašeho hlasu dokáže přibližně zjistit tvar celé vaši tváře. Ale o tom si více poslechněte v dnešním podcastu.

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Andrea Studihradová pozvala lékaře Tomáše Brngála, který využil virtuální realitu k tomu, aby se všichni mohli snáze naučit anatomii lidského těla. V podstatě jde o to, že si člověk nasadí brýle propojené například s chytrým telefonem, načež se objeví ve futuristické místnosti, kde vidí kompletně celé lidské tělo ve třech dimenzích, od kostí až po kůži. A jak se dostane vystudovaný lékař k virtuální realitě? "Stejně jako medicína mě fascinuje i technologie," říká Tomáš Brngál a přidává i několik čísel, která dokazují, jak moc je jím vytvořená aplikace úspěšná - po jejím použití se studentům medicíny a zdravotních škol zlepšily výsledky o 25%, 84% jich uvedlo, že jim pomohla lépe pochopit anatomii a celých 92% by rádo podobnou aplikaci na ještě abstraktnější předměty, jako je biochemie nebo imunologie. Aplikace není dostupná pouze v Česku a na Slovensku ale také v dalších 150 zemích - největší zájem je ve Spojených státech amerických, především v Kalifornii, Texasu, New Yorku nebo na Floridě. Tomáš Brngál také zodpoví dotaz, jakou skvělou aplikaci zná ze světa a která by neměla uniknout naší pozornosti - jedná se Google Earth VR, kde je zdigitalizovaný celý svět. "Myslím, že je to zásadní a důležitá věc v oblasti vzdělávání geografie," dodává na konec.

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Andrea Studihradová pozvala mentora, kouče a tech leadera Marva Shammu. Toto povídání bude velice inspirativní, Marv totiž dokáže spojit opravdu nespojitelné a mimo jiné se věnuje snoubení inteligence, technologií a emocí. Marv Shamma je původem z Iráku. Jeho otec v Česku studoval vysokou školu. Když se rodina rozhodla odjet z Bagdádu, Praha byla jasná volba. „Otec uměl jazyk, měl kontakty. Rozhodl se pro Česko a myslím si, že se rozhodl správně,“ říká Marv. Na Češích má rád jejich pragmatismus. Myslí si ale, že se někdy až moc bojí se otevřít a pustit své emoce na povrch. V práci se tak například snaží emoce měřit. V praxi pak díky tomu zpětně odhaluje, proč chtěli někteří zaměstnanci podat výpověď. Věnuje se také rozvoji firemní kultury a je přímo fascinován inovacemi. “Inovace je nutná proto, abychom přežili,” vysvětluje a dodává, že sní o tom, že technologie pomohou lidem lépe chápat sebe sama i ostatní.

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Filip Hrubý pozval Soňu Jonášovou, ředitelku Institutu cirkulární ekonomiky, který se zabývá inovativním environmentálním managementem. Soňa Jonášová posluchačům vysvětlí, proč je nezbytně nutné, začít dělat z odpadů suroviny. "Dostali jsme se do fáze, kdy nám odpady přerůstají přes hlavu," říká Jonášová a dodává, že situace se zhoršila, když Čína přestala z Evropy přijímat směsné plasty. Cirkulární ekonomika se nerovná recyklace, a ačkoli jsou Češi v tomto odvětví premianty, dozvíte se, že recyklace nemá být první volba, co se nakládání s odpady týče. Jonášová také zmíní, že dochází ke konci blahobytu zdrojů ve stavebnictví. "Málo se mluví o tom, že v kamenolomech dochází kámen a v pískovnách písek," upozorňuje. Na vině je to, že se extrémně moc staví a stavebně-demoliční odpad se takřka vůbec nedaří recyklovat. Jako řešení se nabízí zdražení primárních surovin, jelikož jsou příliš levné a lidem tak nevadí jimi plýtvat. A jak je možné, že ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky považuje za ekologičtější dokonce některé druhy odpadu spalovat? Také na tuto otázku dostane Filip v dnešním díle odpověď. Na závěr jedna rada od Soni Jonášové – „Zkusme všichni míň mít a víc být - protože to, co nám dělá radost, nejsou věci, ale zážitky.“

V dnešním díle podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny vyzpovídá Andrea Studihradová známou českou designérku Annu Marešovou. Ačkoliv má Anička ráda obyčejné věci, ale pouští se do neobyčejných projektů. Proto v minulosti projektovala tramvaj T3 Coupé, ale představila i vlastní řadu erotických pomůcek. O tom všem bude dnešní rozhovor. Základy jejího erotického projektu leží v její diplomové práci. Dozvíte se tak, jak se Anička cítila, když musela téma své zamýšlené diplomky prezentovat vedoucímu práce. Naučíte se také trochu o historii Venušiných kuliček, kterou si Anička v rámci rešerše musela nastudovat. Ani samotná výroba hraček neprobíhala bez problémů. „Když bych měla investora v té době, kdy se vývoj hraček nedařil, tak ten už by to dávno stopnul,“ vysvětluje Anička. Ale ona vydržela a dovedla své výrobky k dokonalosti. Ještě se dozvíte, jak se jí spolupracovalo na designování tramvaje a jaké byly její vztahy s kolegy. Kdo byl její podporovatel a jestli si její erotické výrobky kupují také muži – třeba pro své manželky nebo tchýně. Na závěr zjistíte, jaký projekt má nyní Anička připravený. Pokud vás to zajímá, přijměte prosím naše pozvání k poslechu.

Do dnešního dílu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Andrea Studihradová pozvala muže, který urychluje inovace ve firmě LEGO. O nových trendech v řízení, spolupráci i technologiích si bude povídat s Lubošem Malým. Luboš o své různorodé práci, kde každou chvíli pracuje na jiném projektu, říká, že buď si s novou výzvou ví rady, nebo má kolem sebe lidi, které se nestydí poprosit o pomoc. „Buď to umím sám, nebo mám kolem sebe sítě lidí, kteří to či ono umí líp a pak nic není problém,“ vysvětluje. Díky jeho týmovému duchu a nadšení do inovací založil projekt Red Button, který na principu spolupráce sdružuje odborníky, kteří poté spolupracují. „Inovace se musí odmakat, jinak to nejde. Člověk má chuť sledovat trendy, co se ukázalo, že je dobře a že je špatně.“ Popíše ještě, jakou roli ve spolupráci hraje ego a také, jaké trendy v inovacích ve velkých společnost v současnosti sleduje.

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od společnosti Česká spořitelna si Andrea Studihradová pozvala technologického guru Luba Smida. Lubo je spoluzakladatel společnosti STRV, která se věnuje vývoji mobilních a webových aplikací. Je také propagátorem pozitivního nastavení myšlení a právě o tom bude dnešní rozhovor. „Pomalu a vydržet,“ říká Lubo Smid o procesu, jakým do svého života zakomponovává nové rutiny, které mu pomáhají myslet pozitivněji, ale také být efektivnější. Na pomoc si nezřídka bere i moderní technologie, na které je odborník. „Lidé nesmí zůstat v myšlenkách na to, co nemohou změnit. To se bohužel často děje,“ popisuje Smíd častý problém lidí, kteří se příliš soustředí nesprávným směrem. On i jeho kolegové v STRV měli mnohdy dobrý nápad, který jen nepřišel ve vhodnou chvíli. To jsou ovšem věci, na které se Smíd nesoustředí. Místo toho raději stále poznává nové věci, které mu moderní technologie dovolují. Andrea Studihradová se svého hosta zeptá také na mobilní aplikace obecně a jestli je možné vůbec najít nějakou opravdu kvalitní. Řeč bude také o programech, které lidem pomáhají s rodinným a partnerským život a dozvíte se, kolik mobilních aplikací na celém světě vznikne za týden.

Vítejte u druhé série podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny. V dnešním díle si Andrea Studihradová pozvala do Melting Potu guru českého influencer marketingu Andreu Hurychovou. Řeč bude o sociálních sítích, jak se na nich chovají děti i dospělí, ale i o influencerech a jak vybrat toho pravého pro vaší značku. "Influencer už dávno není jen youtuber," vysvětluje hned na úvod Andrea a objasňuje, na jakých platformách lze v současnosti influencery potkat. V rozhovoru vylíčí také, jak její firma WeDigital s takovými lidmi pracuje, podporuje je a co obvykle řeší. Navede vás,, jak poznat dobrého člověka, který může na sociálních sítích posílit vaši značku a na jaké typy si dát naopak pozor. Jako odbornice si pro sebe nenechá ani konkrétní rady, jak mají rodiče reagovat, když zjistí, že influencer je vysněné povolání jejich dítěte. "Zajímejte se o to, co vaše děti tvoří," vzkazuje Hurychová všem, jejichž děti objevily kouzlo sociálních sítích, fotoaparátu, webkamery, či mikrofonu.

Tento díl podcastu volně navazuje na předchozí 4. díl, neboť se opět dotkneme s hosty témat, jakými jsou akcelerátory, investice pro startupy a celkově otázek, kde vzít peníze na podnikatelský nápad. Seznam se s hosty dnešního dílu. Zdravíme: Davida Kovalského – podnikatele, mentora, konzultanta a zakladatele společnosti In2Greators Zdeňka Rudolského – zakladatele sítě coworkingů Impact Hub a společnosti Hub Ventures Připraveni? Jdeme na to. V otázkách a odpovědích se například dozvíš: - Kde všude můžeš získat finance pro vlastní startup. - Ve které fázi životního cyklu startupu je nejvhodnější žádat o finance. - A jsou vůbec peníze to nejdůležitější na začátku? - Podle čeho si David vybírá, kam bude investovat. - Co všechno nabízí startupům Zdeněk Rudolský? - Co získáš vstupem do Impact Hubu? - Nejčastější chyby začínajících podnikatelů.

Seznam se s hosty dnešního dílu. Zdravíme: Gábinu Koláčkovou – manažerku v podnikatelském inkubátoru Point One při ČZU Praha Martina Štoncnera – podnikatele a autora projektu Včelárium Matyáše Dřevo a Tomáše Pokorného – autory projektu Dogsie Otu Novotného – vedoucího inkubátoru xport při VŠE v Praze Připraveni? Jdeme na to. V následujícím rozhovoru se například dozvíš: - Jak snadné nebo obtížné je přihlásit svůj nápad do inkubátoru? - Jestli vstupem do inkubátoru získáváš větší šanci na peníze od investorů? - Jak se nápady validují v jednotlivých inkubátorech? - Dozvíš se konkrétní zkušenosti startupů o životě v inkubátoru Point One. Vychutnej si poslech i četbu. Nestresuj se psaním poznámek a hledáním pojmů. Na konci rozhovoru jsme ti sepsali všechny důležité odkazy, které v něm zazněly.

Jak jsme na tom s podnikáním, vzděláváním a ekonomikou ve srovnání se světem? Jaké jsou trendy ve start-upech a je obtížné v dnešní době sehnat kapitál? O tom, ale i třeba o kryptoměnách je další díl našeho podcastu, tentokrát s hlavním ekonomem České spořitelny Davidem Navrátilem. Poslechni si díl plný zajímavých analýz, dat a srovnání od někoho, kdo má prý špatnou paměť na čísla :-)

Druhý díl podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám na téma: Potřebuju geniální nápad na rozjezd podnikání? Vyplatí se o svém podnikatelském nápadu mluvit? Také se podíváme na byznys plán. Je dnes ještě důležitý nebo jde o přežitek a stačí jednoduchý Lean Canvas? Na závěr řešíme nejčastější chyby začínajících podnikatelů. Hosty moderátora Dana Tržila jsou Michal Andera, Gábina Koláčková, Věra Šidlíková, Martin Štoncner a Jan Školník.

Vítejte u prvního dílu nového podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám. V první sérii podcastu, nazvané StartUpCast, se podíváme na téma podnikání a startupů. Prvním dílem začneme u fundamentální otázky - je dnes lepší podnikat nebo se nechat zaměstnat? S hosty Gábinou Koláčkovou z podnikatelského inkubátoru PointOne, Michalem Anderou z VŠE a startupem Sensfood rozebíráme i tuto problematiku. Kolik mladých podniká a jak úspěšně? Pokud vás toto téma zajímá, poslechněte si první díl podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám.