Podcasts about prvn

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

První červencový den roku 2025 vzbudil senzaci objev komety 3I/Atlas. Jak ono „I“ v názvu naznačuje, jde o objekt interstelární, tedy mezihvězdný.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První červencový den roku 2025 vzbudil senzaci objev komety 3I/Atlas. Jak ono „I“ v názvu naznačuje, jde o objekt interstelární, tedy mezihvězdný.

Místa nad plánovanou přehradou Nové Heřminovy zasáhla poslední povodeň před dvěma lety. První verze nových projektů by měly být hotové už v říjnu.

Když člověku život obrátí plány vzhůru nohama, musí si občas najít dost netradiční úkryt. Pro televizní režisérku a dnes i autorku Lucii Matějíčka Sehnalovou se takovým útočištěm stal podmořský svět, do kterého se v myšlenkách potápěla v momentě, kdy její malá dcera onemocněla rakovinou. „První noci jsem v myšlenkách začala utíkat pod vodu,“ vzpomíná v rozhovoru s Michaelou Maurerovou na těžké chvíle, ze kterých se zrodila knížka Delfín Lucky: Tajemný svět pod hladinou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když člověku život obrátí plány vzhůru nohama, musí si občas najít dost netradiční úkryt. Pro televizní režisérku a dnes i autorku Lucii Matějíčka Sehnalovou se takovým útočištěm stal podmořský svět, do kterého se v myšlenkách potápěla v momentě, kdy její malá dcera onemocněla rakovinou. „První noci jsem v myšlenkách začala utíkat pod vodu,“ vzpomíná v rozhovoru s Michaelou Maurerovou na těžké chvíle, ze kterých se zrodila knížka Delfín Lucky: Tajemný svět pod hladinou.

První plzeňský obvod letos investuje během léta do tří mateřských škol přes 10 milionů korun. Práce se zaměřují na modernizaci technického zázemí i ekologická opatření.

Když před více jak deseti lety policie zatkla několik anarchistů a obvinila je z přípravy útoku na vlak, vytvořila s pomocí médií obraz nebezpečných teroristů. Časem se nicméně ukázalo, že prostředí infiltrovali dva policejní agenti, kteří se na celé akci podíleli a podle obviněných celou akci vyprovokovali. Agenti zajišťovali dopravu, nakupovali materiál, vybírali místo na zkoušení zápalných lahví. U soudu pak nebylo možné vyvrátit obhajobu obžalovaných, kteří tvrdili, že útok byl původně nápad agentů. Kromě toho obžalovaní tvrdili, že celou dobu věděli o tom, že se jedná o agenty. Jak se to ve skutečnosti vlastně celé odehrálo? Případ je do velké míry možné rekonstruovat díky záznamům odposlechů, z nichž některé dala policie k dispozici, jiné pro jistotu soudu ani neposkytla. Naše redaktorka Saša Uhlová celou kauzu podrobně popsala v mnoha textech a v dnešním díle tuto kauzu podrobně rozebíráme. První díl Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

„První základ je říct si natvrdo pravdu, ale my si ji tady neříkáme, protože se pořád díváme do zpětného zrcátka, protože nám svět připadal přehlednější, jednodušší, protože je jednodušší si říct, že máme USA, a to je vzor, ke kterému můžeme vzhlížet, máme EU, a to bude volný pohyb všeho možného, a to bude prosperita na jednotném trhu, a to bude hezké,“ říká ekonomka a politoložka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 09.08.2026, www.RadioUniversum.cz

Quest se v druhé polovině léta vydává trochu jiným směrem: V nové speciální sérii SideQuest se Jarda, Lukáš a Šárka vracejí k nejvýznamnějším českým hrám a dívají se na ně očima dneška. Kromě obligátního nostalgického vzpomínání je zasadí do dobového kontextu a připomenou okolnosti jejich vzniku, ale také zhodnotí, jak odolaly zubu času. První zastávkou nemůže být nic jiného než Mafia.

Nákupy v akci a za nižší ceny. Takový je český trh s velkými elektrospotřebiči. „Malé spotřebiče se logicky nakupují více než ty velké a u těch velkých byl loni trh negativní. V hodnotě klesl o 2,3 procenta. Není o tom, že by si je kupovali méně často, protože v kusech byla ta hodnota neutrální. Klesala ale průměrná cena,“ popisuje šéf českého a slovenského zastoupení Miele Josef Jelínek. Pokles průměrné ceny je podle něj kombinací dvou faktorů. „První jsou akce, které na to mají bezesporu vliv. To, jak se trh v konkurenčním prostředí konsoliduje, tlačí cenu dolů. Druhý důvod je, že i přes relativně vysokou inflaci v minulých letech se v našem oboru z různých důvodů nedaří zvyšovat adekvátní průměrnou prodejní cenu,“ vysvětluje Jelínek s tím, že právě v tomto je Česká republika v regionu specifická. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Quest se v druhé polovině léta vydává trochu jiným směrem: V nové speciální sérii SideQuest se Jarda, Lukáš a Šárka vracejí k nejvýznamnějším českým hrám a dívají se na ně očima dneška. Kromě obligátního nostalgického vzpomínání je zasadí do dobového kontextu a připomenou okolnosti jejich vzniku, ale také zhodnotí, jak odolaly zubu času. První zastávkou nemůže být nic jiného než Mafia.Všechny díly podcastu Quest můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Podpásovce se tentokrát věnujeme tématu, o kterém se vůbec nemluví. META začala blokovat politickou reklamu na Facebooku a Instagramu a přináší to nečekaný problém. Kandidáti, kteří nejsou veřejnosti dostatečně známí, se najednou nemůžou tak snadno dostat do povědomí voličů. Jak se s tím strany vyrovnávají a kdo má největší potíže? Obžaloba exministra spravedlnosti Pavla Blažka v bitcoinové kauze je doslova noční můrou ODS. Řešíme, jak může případ dopadnout, jakou roli hrají státní zástupci z Olomouce a jak teď uvažuje samotný Pavel Blažek. A probíráme i děsivou komunikaci vlády. Co je nejhorší na urážení, marginalizaci a zákazech vstupu pro novináře? Jak se přístup „jen nám držte mikrofony a mlčte“ projeví na kvalitě demokracie a společenské debatě a proč právě tragicky? A samozřejmě vyhlásíme Podpásovku týdne. Tentokrát souvisí právě s podpásovou komunikací kabinetu.

První webová stránka na světě vypadala překvapivě obyčejně. Žádné fotografie, videa ani reklamy – jen několik řádků textu a pár odkazů. Přesto právě její zpřístupnění 6. srpna 1991 odstartovalo revoluci, která během několika desetiletí změnila komunikaci, média, obchod i každodenní život miliard lidí.

První webová stránka na světě vypadala překvapivě obyčejně. Žádné fotografie, videa ani reklamy – jen několik řádků textu a pár odkazů. Přesto právě její zpřístupnění 6. srpna 1991 odstartovalo revoluci, která během několika desetiletí změnila komunikaci, média, obchod i každodenní život miliard lidí.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakub z blogu FinHacker začal investiční cestu opačně, než by dnes radil začátečníkům: jako student vletěl na forex s pákou 1:200, vynuloval účet a několik let se trápil tradingem. První milion nakonec vydělal až v online byznysu — a právě tehdy pochopil, že už nepotřebuje honit stovky procent ročně. V Money Penny popisuje, z čeho dnes staví portfolio nebo, jak mu vyšly třeba sázky na Berkshire a Metu, proč Pilulka skončila ztrátou, jak přemýšlí o amerických ETF, měnovém zajištění, dluhopisech, páce nebo kryptu. Celý díl a další díly z řady o finanční nezávislosti najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Jakub z blogu FinHacker začal investiční cestu opačně, než by dnes radil začátečníkům: jako student vletěl na forex s pákou 1:200, vynuloval účet a několik let se trápil tradingem. První milion nakonec vydělal až v online byznysu — a právě tehdy pochopil, že už nepotřebuje honit stovky procent ročně. V Money Penny popisuje, z čeho dnes staví portfolio nebo, jak mu vyšly třeba sázky na Berkshire a Metu, proč Pilulka skončila ztrátou, jak přemýšlí o amerických ETF, měnovém zajištění, dluhopisech, páce nebo kryptu. Celý díl a další díly z řady o finanční nezávislosti najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

První týden v srpnu přináší další vlnu tropického počasí. Stačí vyjít z domu třeba jen do obchodu a člověk je v momentě tzv. mokrý jako myš. Pocení je přirozený jev, kterým organismus reaguje na zvýšenou teplotu. Nicméně existují bylinky, které dokážou přílišné pocení usměrnit a celkově ochladit organismus.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První týden v srpnu přináší další vlnu tropického počasí. Stačí vyjít z domu třeba jen do obchodu a člověk je v momentě tzv. mokrý jako myš. Pocení je přirozený jev, kterým organismus reaguje na zvýšenou teplotu. Nicméně existují bylinky, které dokážou přílišné pocení usměrnit a celkově ochladit organismus.

V srpnu mluvíme o našich ESK hodnotách, kterými chceme být známí! První hodnota - U nás to nekončí je o předávání a nesení naděje a odkazu.

Poslechněte si:01:08 Ovlivní klima zásoby vody?07:06 Jak sají nektar kolibříci?14:24 První koňská železnice19:55 Jak tyranosauři vstávali ze země?28:52 Rostliny, které kradou životSherlock Holmes a záhadný hlasHovoří hydrolog Martin Pivokonský nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:08 Ovlivní klima zásoby vody?07:06 Jak sají nektar kolibříci?14:24 První koňská železnice19:55 Jak tyranosauři vstávali ze země?28:52 Rostliny, které kradou životSherlock Holmes a záhadný hlasHovoří hydrolog Martin Pivokonský nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.

Prvního ročníku se zúčastnilo pět hudebníků, letos už jich je kolem stovky z celého světa – z Číny, Japonska, Ameriky, Francie i z okolních evropských zemí.

Studenti Smíchovské průmyslovky mají letos o prázdninách neobvyklou práci. Dělají předvolební kampaň pro svého ředitele, který kandiduje do Senátu. V září mají pokračovat s kampaní v ulicích. Proč ředitel vsadil na studenty? Hostem Ptám se já byl Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a kandidát ODS do Senátu. Ředitele prestižní Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka vyzvali ke kandidatuře do horní komory jeho vlastní studenti a studentky, kteří mu také sami dělají předvolební kampaň. Populární pedagog je známý inovativním přístupem ke vzdělávání a podpoře žáků v práci na vlastních nápadech a projektech. I celá kampaň je tak především v jejich režii. „Říkal jsem jim, že pokud mi tu kampaň budou dělat, tak musím být naprosto zdrženlivý. Nemohu nikoho oslovit, protože to by pak mohlo být bráno jako zneužití, že z pozice ředitele o něco někoho žádám. Takže jsem jim říkal: ‚Je to na vás‘,“ popsal v Ptám se já Sáblík. S kritikou, že by zneužíval studenty v politické kampani, se prý zatím nesetkal. Jejich podpory si podle svých slov velmi váží: „Pokud se někdo ze studentů zapojí, je to čistě jeho dobrovolná věc.“ Kampaň je postavená nejen na nápadech, ale i na velké osobní zodpovědnosti žáků. Stejně jako většina projektů na smíchovské průmyslovce, kde studenti zároveň sami i vyučují, pracují nebo při studiu podnikají. „Studenti musí věřit tomu, že když do toho dají elán, že to pak také budou moci realizovat. A je třeba podchytit jejich zájem. Je to jako nabalující se sněhová koule, chce to začít s menším počtem a postupně přidávat. Ale to budujete deset let. A musíte mít odvahu. Musíte mít i pevné nervy a musíte nebrat věci osobně, protože proti vám budou určití lidé brojit,“ řekl ředitel s tím, že už na něj kvůli jeho inovacím v minulosti přišlo 55 udání. Radko Sáblík se o senátorské křeslo uchází na domovské Praze 5, kde bude o hlasy voličů soupeřit například s dosavadním senátorem, advokátem Václavem Láskou (SEN 21) nebo s bývalým členem Rady České televize Zdeňkem Šarapatkou (za TOP 09). První kolo senátních voleb se bude konat spolu s obecními volbami 9. a 10. října. V horní komoře se bude obsazovat tradičně třetina křesel, tedy 27 z 81. Nebojí se populární ředitel kritiky za to, že zneužívá prostředí své školy? A jak se dívá na návrhy změn ve školství, jako je rušení 9. tříd nebo zákaz mobilů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Národní galerie vstupuje do svého 230. roku existence ve složité situaci. Po odvolání bývalé ředitelky má provizorní vedení, ministr kultury Oto Klempíř zrušil už vypsané výběrové řízení na nového šéfa a odbory varují před chronickým podfinancováním i chaosem kolem řízení instituce. „Pracujeme, jako kdyby žádný chaos nebyl. Snažím se na svůj tým přenášet klid,“ říká ve Studiu N dočasně jmenovaná ředitelka Olga Kotková. Dočasné vedení galerie přijala podle svých slov i proto, aby zabránila další nejistotě. Někteří kolegové ji prý varovali před scénářem, který by připomínal vývoj kulturních institucí na Slovensku. „Nejrůznější kolegyně a kolegové mi říkali: Běž do toho, abys zabránila slovenské cestě,“ tvrdí. Nové vedení Národní galerie má vzejít z výběrového řízení, které ministr kultury Oto Klempíř nejprve vypsal a následně zrušil. Kotková přiznává, že samotné téma konkurzu, do kterého se sama hlásila, je pro ni po posledních měsících citlivé. „Když se přede mnou řekne výběrko, není to slovo, které bych teď chtěla slyšet. Musíme se s tím vyrovnat,“ říká. Období střídání ve vedení instituce podle ní vyvolává v týmu nervozitu. „Pro zaměstnance a zaměstnankyně je to určitý stres. Nevědí, co bude, jaká bude koncepce, kdo přijde,“ říká historička umění. „Pro galerii v žádném období není dobré, když se tam ti ředitelé střídají jako apoštolové na orloji. To je špatně,“ dodává. Stabilita je podle jejích slov důležitá nejen pro lidi uvnitř galerie, ale i pro její fungování v zahraničí. „Galerie potřebuje mít stabilitu, aby byla předvídatelným partnerem. Je to důležité i pro mezinárodní projekty. Naši partneři potřebují vědět, že spolupráce bude kontinuálně pokračovat, že nepřijde radikální krok, který by je zastavil,“ popisuje. Ve Studiu N také odmítá vyjádření ministra Klempíře, že by pražská Národní galerie nepatřila mezi přední evropské instituce. Kotková zároveň upozorňuje, že problémy galerie nejsou jen otázkou vedení, ale i dlouhodobého nedostatku peněz. Národní galerie podle ní funguje s výrazně menšími prostředky než srovnatelné zahraniční instituce. „Peníze, které mají ve Vídni na vitrínu, máme my na celou expozici,“ říká. Nedostatek peněz se podle ní promítá i do pracovních podmínek zaměstnanců: „Platy tam nejsou velké. Máme štěstí, že většina zaměstnanců a zaměstnankyň jsou lidé, kteří mají svoji práci rádi. Jsou to srdcaři. Jsou ochotni pracovat o víkendech zadarmo, protože věří v to, že pracují pro kulturu. Cítíme se jako dělníci kultury.“ Kotková popisuje i stav některých budov, které Národní galerie spravuje. „První klika, za kterou jsem vzala, mi zůstala v ruce. Vypovídá to symbolicky o tom, v jakém je Veletržní palác stavu,“ popisuje v podcastu. Proč ministr Klempíř zrušil výběrové řízení, které sám vypsal? Může být veřejná kulturní instituce apolitická? A proč z loga Národní galerie u vstupu do Veletržního paláce zmizela ukrajinská vlajka na podporu napadené země? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„První varianta je, že kolonie bude dál dobře fungovat, a tedy držet upadající centrální moc, a dodávat jí zdroje. To jsme dělali celá desetiletí, a děláme stále. Já jsem už mockrát uvedla, že česká ekonomika je tím, kdo zásadním způsobem přispívá k sociálnímu smíru v Německu. To je potřeba si říct. A druhá věc je, že je možné tuto situaci využít k podstatně větší emancipaci od centrální moci,“ říká ekonomka a politoložka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 26.07.2026, www.RadioUniversum.cz

Poslechněte si:01:12 Jaká je inteligence pavouků?10:19 První přelet kanálu La Manche16:58 Pila klíšťata krev dinosaurů?23:38 Nejstarší organismy planetySherlock Holmes a Codex EuricianusHovoří paleontolog Vladimír Socha nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:12 Jaká je inteligence pavouků?10:19 První přelet kanálu La Manche16:58 Pila klíšťata krev dinosaurů?23:38 Nejstarší organismy planetySherlock Holmes a Codex EuricianusHovoří paleontolog Vladimír Socha nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.

Vodní kanál dlouhý 6346 m a spojující Korintský a Saronský záliv v Egejském moři byl slavnostně otevřen 25. července 1893. V porovnání s ostatními jsou jeho parametry celkem skromné: je široký max 24 m a hluboký jen 8 m. První plány na vybudování průplavu jsou doloženy ze 7. st. př. n. l. Smělý plán vládce Periandra byl ale moc drahý a nakonec vznikla jen jeho „suchá“ verze: silnice s dřevěnými kolejnicemi, po kterých otroci přetahovali lodě z jednoho zálivu do druhého.

Honza Březina a Michal Henych probírají svět skládacích telefonů. Hlavním tématem je porovnání strategie Samsungu a očekávaného skládacího iPhonu od Applu. Jaké jsou hardwarové i softwarové výzvy, kterým Apple bude čelit?

Po poslední živé debatě o sérii Evil Dead jsme po vypnutí mikrofonů strávili ještě dobrých pár desítek minut hovorem o naší fascinaci deadity, tedy zombíky posedlými smrtelným zlem.Netrvalo dlouho a začali jsme přemýšlet, jaká další monstra nás ve filmech dodnes tak neuvěřitelně fascinují. A téma pro dnešní povídání bylo na světě! Každý z nás si připravil pár filmových příšer, a aniž bychom si je předem prozradili, probereme jejich vliv na kinematografii a popkulturu obecně.Zmíníme upíry, mimozemšťany, bájné nestvůry, nebo snad duchy? Kdo ví. A možná dojde i na pár chapadel. Doufáme, že budete náš podcast na konci vypínat s pocitem: „Sakra, tenhle film si kvůli tomuhle monstru musím okamžitě pustit!“Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

Úřední změnu v katastru nemovitostí by radnice měla stihnout ještě do konce letošního roku. První fyzické změny přímo v terénu ale lidé neuvidí dřív než příští rok.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

První zmínka pochází z roku 1398. V roce 1492 je označena jako pustá. Na počátku 16. století byla obnovena a v roce 1680 byla opět pustá. Za pár let je však znovu užívána.

Švédský Bondtech loni spojil síly s Prusa Research a koncem listopadu společně představili cenově (relativně) dostupný toolchanger INDX pro českou 3D tiskárnu Core One. Bondtech krátce na to spustil předprodej limitované první várky pro betatestery – tzv. edici Founders – a letos na jaře se přidal i Prusa Research. Toolchanger není primitivní výměník strun jako AMS nebo MMU3 Toolchanger na rozdíl od automatických výměníků strun jako AMS (Bambu Lab) a MMU3 (Prusa Research) nasazuje do tiskové hlavy celé trysky s již zavedeným filamentem, a tak umožnuje mnohem rychlejší výměnu a skutečnou multimateriálovou výrobu z navzájem odlišných termoplastů. První jednotky Founders se kvůli zpoždění dostávají k betatesterům až nyní a ti, kteří si toolchanger kopili od Průši, se dočkají do konce prázdnin. V Holešovicích se už zároveň pracuje na rozměrnější verzi pro Core One L. INDX ve verzi Founders dorazil také Tomášovi, který jej před pár dny sestavil a poslední týden tiskne barevně i multimateriálově jako o život. Sobotní vydání našeho pořadu Týden Živě proto celý věnujeme jeho zkušenostem. Program pořadu 03:00 – Přestavba Core One na INDX 15:24 – Ukázka výtisků 21:17 – Multimateriálový tisk 25:00 – Proč INDX

Tisíce statečných Čechů a Slováků se nesmířily s obsazením Československa v březnu 1939. Dva a půl tisíce z nich vstoupili do britského Královského letectva. Vyznamenali se v bitvě o Británii i při invazi do Normandie. První čs. stíhací peruť byla ustanovena 12. července 1940. Komunistický režim se ale tyto válečné hrdiny snažil vymazat z historie a ty, kteří přežili a vrátili se do vlasti, perzekvoval. Rehabilitace a uznání se dočkali až po listopadu 1989.

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

CELÝ NÁS BONUSOVÝ OBSAH si můžeš pustit tady

Prvním hostem Radiožurnálu v R-streamu ze Sadové kolonády v rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary byla zpěvačka Marie Rottrová. Ta byla také prvním interpretem, který v pátek rozzářil nový koncertní sál Poštovní dvůr. „Koncerty jsou pro mě jako když člověka polije živá voda. Byla bych ráda, kdyby to tak cítili i lidé v publiku,“ říká zpěvačka v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prvním hostem Radiožurnálu v R-streamu ze Sadové kolonády v rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary byla zpěvačka Marie Rottrová. Ta byla také prvním interpretem, který v pátek rozzářil nový koncertní sál Poštovní dvůr. „Koncerty jsou pro mě jako když člověka polije živá voda. Byla bych ráda, kdyby to tak cítili i lidé v publiku,“ říká zpěvačka v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americko-íránská mírová jednání ohrožuje mocenský boj v Teheránu. Tamější politici požadují uvolnění miliard dolarů zmrazených v rámci protiíránských sankcí, zatímco armádní zastánci tvrdé linie chtějí získat kontrolu nad Hormuzským průlivem. První skupina má v čele prezidenta Masúda Pezeškjána, tu druhou vedou Islámské revoluční gardy. Americkému deníku Wall Street Journal to řekli představitelé obeznámení s průběhem jednání.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Phil Spencer byl hráč a roky také tváří Xboxu. Jeho období nákupů studií a bezbřehých svobod ale nezafungovalo. Microsoftu došla trpělivost, Spencer odešel a jeho místo zaujala Asha Sharma, která předtím vedla AI divizi. Prvních 100 dní bylo pozitivních, protože zlevnila Game Pass a začala naslouchat herní komunitě. Dalších sto dní ale budou jatka. Sharma otevřeně mluví o problémech Xboxu a o tom, že je potřeba jej restartovat. Momentálně se proslýchá, že se vydavatel bude soustředit primárně na velké značky. To potvrzují zdroje, podle nichž se mají zavřít hned tři herní studia. Podle Jasona Schreiera je to jenom začátek. Program pořadu 01:37 – Odkaz Phila Spencera 11:03 – Proč se nedaří Xboxu 14:51 – Exkluzivity 24:15 – Krvavých 100 dní 39:46 – Hardwarová krize 46:00 – Co bude dál?

Přepište dějiny vyrážejí na svou dosud největší letní výpravu. První díl nové série, natáčené přímo v brazilském Sao Paulu, otevírá příběh fenoménu Baťa – firmy, značky i životního stylu, který ovlivnil miliony lidí po celém světě. Jak se z moravského podniku stal globální koncern? A proč jeho stopy vedou až do Brazílie? O své vzpomínky se v první epizodě podělí mimojiné Marie Hlavničková, dcera někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. V první části rozsáhlé letní série začínáme vyprávění, které nás provede nejen osudem Jana Antonína Bati, ale i pozoruhodným světem lidí, měst amyšlenek, které po sobě baťovský projekt zanechal.

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Hodiny se dokázala soustředit na jednu tečku na zdi. Četla složení ingrediencí na krabici od sušenek, aby trénovala mozek. A zlomit se ji snažili přes děti. Novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa strávila dlouhé měsíce v ruské vazbě: „24/7 mě sledovali muži, zavřeli mě do izolované části vazby vedle teroristů a extremistů. Tam byly podmínky nejhorší,“ říká ve Studiu N. Režim ji odsoudil k šesti a půl roku vězení za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Do Prahy se mohla vrátit díky mezinárodní výměně vězňů mezi Ruskem a Západem. „První dva měsíce jsem nevěřila, že to přežiju,“ říká Kurmaševa. „Pro lidi ve vazbě je nejhorší myšlenka, že na ně svět zapomene.“ Putinův systém podle ní dělá vše pro to, aby člověk ve vězení přišel o důstojnost. „Bylo to úplné ponížení. Ani ve 21. století nemáte normální záchod nebo teplou vodu. Kamery mě sledovaly, když jsem šla na toaletu, když jsem se převlékala, když jsem spala. Nejhorší ztráta důstojnosti byla, když kontrolovali teplotu vody ve sprchách – naschvál mi pouštěli studenou vodu, když jsem měla šampon ve vlasech,“ popisuje novinářka. V nejhorších chvílích jí pomáhala koncentrace. „Dokázala jsem se hodiny soustředit na jednu tečku na zdi, jenom abych neposlouchala, co se dělo kolem. Viděla jsem kolem sebe hodně násilí. Bylo to pro mě moc těžké, protože jsem s tím nemohla nic dělat. Nemohla jsem to ovlivnit ani pomoct. Radši jsem do toho nešla, abych zachránila sama sebe,“ vypráví. Rusko se podle ní nezmění ani v případě odchodu nebo odstranění Vladimira Putina: „Mnozí říkají, že změna režimu všechno změní. Já to tak nevidím.“ V ruské společnosti podle ní panuje obrovský strach. „Lidé mají obavu říct cokoliv jiného, než co tvrdí oficiální propaganda. Sousedi mají strach sami ze sebe. Rozpadají se rodiny, protože třeba jeden její člen mluví jinak a ostatní se s ním odmítají dál bavit.“ Podle ní nejde jen o politický režim, ale o dlouhodobě budovanou kulturu poslušnosti, která je prorostlá společností. „Děti se oblékají do vojenských maskáčů a myslí si, že budují nový svět. Na školách se učí sestrojovat drony a propaganda je učí, že je to AI, že je to budoucnost. Je to ztracená generace,“ míní Kurmaševa. A co je pro ni po zkušenosti s ruskou vazbou svoboda? „Největší svoboda je, když člověk může otevřít svoje dveře,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celý hodinový rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.