Podcasts about podle

Ještě loni se chemik Daniel Kortus o politiku nezajímal. Pak ale slyšel Motoristu Filipa Turka a nepravdy, které říká o klimatu. Začal je vyvracet a dnes je hvězdou Instagramu. „Asi je sexy dělat z Motoristů hlupáky,“ říká. „Původně jsem politiku nesledoval, chtěl jsem jen víc do hloubky vysvětlovat věci kolem klimatu. Ale pak mi sestra řekla: ‚Dane, slyšel jsi toho Filipa Turka?‘ A já: Turek, vždyť je to ten co má rád auta, proč mluví o klimatu?‘ No a pak jsem si ho poslechl a řekl si: ‚Tak to je průšvih.‘ A tak to začalo,“ popisuje vznik svého projektu vědec Daniel Kortus, který byl hostem živého natáčení podcastu Mediální cirkus na Letní podcastové scéně v pražské Troji. Profil Klimatomluva odstartoval před necelým rokem a slaví na sociálních sítích velký úspěch. Kortus ve videích vtipně glosuje politická vystoupení na téma klimatu a vyvrací nepravdy, které politici říkají ve veřejném prostoru. Jeho terčem jsou zejména Motoristé. Od října nabral na Instagramu téměř 160 tisíc sledujících. „Přišlo mi neuvěřitelné, že v rozhovorech říkají takové nesmysly a není nikdo, kdo by jim oponoval. Ani nikdo z vědecké scény. Tak jsem na ně začal reagovat na sítích a mělo to obrovský úspěch,“ líčí Kortus, který se zařadil mezi takzvané greenfluencery. Ve svých videích stříhá ukázky z rozhovorů a politiky konfrontuje buď s fakty nebo s jejich vlastními výroky, kde si často protiřečí. Nejvíc sleduje Filipa Turka, Petra Macinku a Motoristy, kteří nově přišli na ministerstvo životního prostředí. „Všechno, co říkají, je logicky tak strašně špatně, že tam stačilo jenom, aby se do toho někdo pustil, a byl to zaručený úspěch,“ vypráví Kortus a pokračuje: „Třeba bývalý náměstek, dnes ředitel sloučené sekce ochrany klimatu a životního prostředí Jaromír Wasserbauer toho o klimatu ví snad ještě méně než Filip Turek. Je to chemik, takže si ho můžu vychutnávat z toho pohledu, že jsem taky chemik,“ popisuje Kortus. Sám Kortus vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Dnes tam působí jako vědecký pracovník. Zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku či oxidu uhličitého. Kromě toho je také spoluzakladatel vzdělávací platformy Edufix, která se věnuje doučování a výuce chemie pro studenty. Dezinformací a nesmyslů o klimatu je podle něj ve veřejném prostoru obrovské množství. „Je těžké si vybrat jeden největší bizár, protože ze začátku mi to přišlo bizarní úplně všechno. Seděl jsem u obrazovky, pouštěl si ty věci třeba pětkrát a tlemil se smíchy. Teď už jsem ale otrkaný a snesu mnohem víc,“ říká Kortus s tím, že mu navíc neustále nové a nové nesmysly z veřejného prostoru posílají jeho fanoušci. A to i ze Slovenska. „Největší zásobárna je ale Filip Turek a jeho naprosto suverénní přednes. To je studnice neomezených možností, roh hojnosti,“ žertuje Kortus. Mladý chemik je přesvědčený, že nepravdy o klimatu šíří politici mnohdy schválně. „Nejdřív jsem si myslel, že tomu fakt nerozumí, ale pak, když posloucháte ty rozhovory pořád dokola a slyšíte, jak opakují ty samé nesmysly, tak zjistíte, že to dělají záměrně,“ říká už s vážnou tváří. Dezinformace o klimatické změně jsou podle něj v Česku časté. Ostatně se zpochybňováním teze o globálním oteplování přišel už v devadesátých letech Václav Klaus. Ten, byť ekonom, napsal o klimatu dokonce pár knih. Nejslavnější má název Modrá, nikoli zelená planeta. „Česko je takový fosilní stát kvůli uhlí. A v těchto státech se tyto dezinformace šíří obecně líp, protože fosilní průmysl tam má větší moc. Hodně vysoko ale nastavil laťku Donald Trump. A já myslím, že Motoristé si v tu chvíli tak trochu řekli: ‚Ty jo, dobře, on! Pojďme ho zkusit napodobit,‘“ přemýšlí Kortus. Podle něj na to ukazuje například to, že v momentě, kdy Trump přišel se škrty v klimatologickém a v meteorologickém výzkumu v USA, tak Motoristé najednou také začali brát peníze, a to třeba i Českému hydrometeorologickému ústavu. Jaké dezinformace o klimatu Filip Turek šíří? Jak vybudovat za pár měsíců z nuly tak silné účty na sociálních sítích? A budeme o klimatu mluvit i na podzim, až odezní sucho? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Kraje letos nedostanou peníze na opravy silnic nižších tříd. Poprvé od roku 2015. Zprávu, která rozčílila část hejtmanů, už potvrdil i premiér Babiš. Regiony podle něj mají peněz dost. Potřebují kraje takovou podporu státu? Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů, zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). „Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ vzkázal regionům Babiš v neděli ve svém videu na sociálních sítích. Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, o kterých minulý týden informovalo ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta. Zpráva, že kraje od státu nedostanou ani korunu jako tradiční příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, rozčílila zejména hejtmany z opozičních stran. Ti tvrdí, že peníze na opravy nemají a lidé v regionech výpadek brzy pocítí. „Zuřím vzteky, to je pro nás asi největší zásek,“ kritizovala rozhodnutí například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Ale jsme v tom fakt osamoceni, Asociace krajů je totálně impotentní orgán. Babiš si absolutně dělá, co chce. A všichni jeho hejtmani mu to sklapnutím pat akceptují a ani nekřičí.“ Pecková poukazovala na to, že hejtmané za ANO, kteří vládnou v osmi ze čtrnácti regionů, se k situaci zatím vyjadřují jen opatrně. Podle předsedy Asociace krajů Radima Holiše (ANO) se bude otázka financování oprav silnic nižších tříd uzavírat až na jednání asociace v polovině září. Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, optimální by pro ně ale byly čtyři. Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) od roku 2015 poskytlo na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun. Zároveň ministerstvo argumentuje tím, že silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou tedy především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle rezortu dopravy nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem. Kdo na opravu silnic bude mít a kdo ne? A perou se kraje vedené hejtmany ANO dostatečně za své zájmy s vládou Andreje Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Boj o rozpočet na příští rok začíná. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes jedná s dalšími ministry o požadavcích pro jejich rezorty. Očekávanou výši schodku zatím neupřesnila. O kolik překoná ten letošní? Hostem Ptám se já byl ekonom, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chce se šéfy dalších rezortů bavit o výdajích a úsporách na příští rok. Předpokládá přitom, že ministři přijdou s vyššími požadavky, než bude možné uspokojit. Schillerová očekává i debatu o tom, kolik peněz dávají jednotlivá ministerstva neziskovému sektoru. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude součástí vyjednávání také otázka růstu platů státních zaměstnanců nebo možnost mimořádné valorizace důchodů. Oba se už dříve shodli, že hlavními prioritami rozpočtu by ale měly být investice do dopravní infrastruktury a do zdravotnictví. Očekávanou výši schodku ministryně financí zatím neupřesnila, návrh státního rozpočtu předloží vládě do konce srpna. Premiér už v červenci řekl, že by schodek rozpočtu pro příští rok měl být významně pod 400 miliard korun. To zkritizovala opozice, podle které bude pokračovat růst deficitů na úkor budoucnosti. Dvacítka ekonomů zároveň v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Letos stát plánuje schodek 310 miliard korun. Přes 400 miliard se dostal pouze za covidové pandemie v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022. Vláda Andreje Babiše přitom deklarovala, že bude pracovat na postupném snižováním deficitu a zlepšování hospodaření státu. Dosavadní plán vývoje veřejných financí připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) ale ministryně financí označila za past. Schválila proto nový plán, který počítá s postupnou konsolidací až od roku 2028. „Důležitý je konec fiskálně-strukturálního plánu, a to je v roce 2030. Což znamená po dalších sněmovních volbách. Takže možná, že tam bude nějaká past pro příští vládu,“upozornil v Ptám se já člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Možná, že si tu past takto budeme posouvat, až do ní spadneme ale všichni. Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“ Jsou všechny plánované výdaje skutečně nutné? A máme vládě věřit, že od roku 2028 začne rozpočtové schodky snižovat? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Minimalistické cestování není jen o tom vzít si méně věcí. Podle outdoorového specialisty Vítka Hrušky ze společnosti Sportbart je backpacking především způsob, jak získat větší svobodu, poznat vlastní potřeby a někdy i zjistit, kolik zbytečností máme kolem sebe.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se extrémní teploty stanou pravidlem?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se extrémní teploty stanou pravidlem?

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

SEO specialista Pavel Ungr vysvětluje, že s nástupem AI klesá význam samotných prokliků, protože zákazník může získat doporučení firmy nebo produktu přímo v odpovědi a web navštívit jinou cestou. Podle něj proto roste význam kvalitního webu, přesných informací, důvěryhodnosti a dlouhodobého budování značky. Firmy by měly znát otázky svých zákazníků a vytvářet obsah, který na ně konkrétně odpovídá, protože právě z těchto informací mohou vyhledávače a jazykové modely čerpat. AI může výrazně urychlit tvorbu obsahu i práci specialistů, ale Pavel doporučuje její výstupy důsledně kontrolovat a nespoléhat na nekvalitní automaticky generovaný obsah. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Umělá inteligence nesmí být pro firmy jen technologickou hračkou, ale především zásadním motorem proměny jejich byznysu. V podcastu Forbes BrandVoice to zdůrazňují Hana Součková ze SAP ČR a Jana Lvová, šéfka Mastercard pro Česko a Slovensko. Podle nich české podniky v inovacích nezaostávají, ale zbytečně je brzdí nedostatek sebevědomí a strach z chyb. Úspěch v éře AI totiž nečeká na ty, kteří nakoupí nejlepší software, ale na lídry schopné klást správné otázky.Proč samotný nákup technologií vaši firmu nespasí? V novém díle podcastu Forbes BrandVoice rozebírají top manažerky, jak umělá inteligence reálně mění pravidla hry. Zjistíte, proč je dnes pro lídry důležitější klást správné otázky než znát okamžité odpovědi, a proč je největším rizikem nedělat vůbec nic. Poslechněte si, jak nastartovat skutečnou transformaci a nenechat si ujet vlak.

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Letošní vedra v Evropě už připravila o život podle agentury Bloomberg na 25 tisíc lidí. Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se 67 procent lidí v republice obává negativních dopadů extrémních teplot na jejich život. „Chybí tu operativní příprava na vlny veder,“ myslí si expertka na klimatickou adaptaci měst z Institutu Europeum Katarína Svitková. „Malé obce finančně nedosáhnou na velká opatření,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Od léta si často slibujeme klid, dovolenou, nové zážitky a dobrodružství. Realita ale bývá mnohem obyčejnější – nebo dokonce složitější. „Představa velkého léta je s námi už dlouho. Podle mého feedu jsou všichni na festivalech, u moře nebo na trecích v Alpách. Nikdo se ale nevyfotí, jak se potí v kanceláři nebo leží doma na gauči,“ říká krizová interventka Barbora Mudrová.Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní vedra v Evropě už připravila o život podle agentury Bloomberg na 25 tisíc lidí. Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se 67 procent lidí v republice obává negativních dopadů extrémních teplot na jejich život. „Chybí tu operativní příprava na vlny veder,“ myslí si expertka na klimatickou adaptaci měst z Institutu Europeum Katarína Svitková. „Malé obce finančně nedosáhnou na velká opatření,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od léta si často slibujeme klid, dovolenou, nové zážitky a dobrodružství. Realita ale bývá mnohem obyčejnější – nebo dokonce složitější. „Představa velkého léta je s námi už dlouho. Podle mého feedu jsou všichni na festivalech, u moře nebo na trecích v Alpách. Nikdo se ale nevyfotí, jak se potí v kanceláři nebo leží doma na gauči,“ říká krizová interventka Barbora Mudrová.

Čím víc jsem se zabýval hudbou 20. a 30. let, tím víc rostl můj obdiv k R. A. Dvorskému, říká Ondřej Havelka. Na talentovaného muzikanta i podnikatele zavzpomínal přímo v pražské Lucerně, kde R. A. Dvorský hrával. Mimochodem, věděli jste, že Ondřej Havelka pojmenoval své Melody Makers právě podle první kapely R. A. Dvorského?

Za dva měsíce vypuknou senátní a komunální volby. Andrej Babiš kandiduje v 25 ze 27 obvodů a má slušnou šanci se ve všech případech dostat do druhého kola. Jak tam uspěje?ANO pro tyto volby zvolilo strategii jít samo, bez dohod s vládními partnery z SPD a Motoristy, kteří nekandidují vůbec. Naopak sněmovní opozice zvolila cestu dohod. Příklad: ODS postaví 14 vlastních kandidátů, ve třech případech nominuje někoho společně s dalšími stranami a v deseti obvodech podpoří jiné opoziční kandidáty. Jaká strategie se ukáže účinnější?Andrej Babiš si může dovolit jít sám, protože sjednotil voličský tábor bývalé sociální demokracie a komunistů. Nejspíš spoléhá, že ho ve druhém kole podpoří vládní SPD, která postavila svého kandidáta v 21 obvodech. Uvidíme.Roztříštěná opozice zase musí kooperovat navzájem. Nakonec může rozhodnout faktor, který byl důležitý v nedávných sněmovních volbách. Stručně řečeno, zjeví se dlouholetí nevoliči, které něco zvedne ze židlí a přiměje jít k volbám?Podobné to bude v komunálních volbách. Podle některých politologů je český volič natolik zkušený, že už nevolí značku, ale vybírá si jednotlivé kandidáty. Existuje jedna výjimka v podobě hnutí ANO. Tam je tvrdé jádro hodně velké a prostě se volí Babiš, i když jsou na kandidátkách jednak úplně jiní, ale zároveň neznámí lidé. Je to tak – pro skalní voliče ANO je hlasování pro Babiše věcí až náboženské víry.Bude to fungovat i tentokrát? A připomínají Babišova nedělní videa černou magii?

Rusko se dohodlo s novým syrským režimem na provozu ruských základen. Co to znamená pro Sýrii i region? Za poslední víkend zemřelo na silnicích pět motorkářů, v srpnu už 11. Jaké jsou důvody? Podle exkluzivního průzkumu Medianu pro Český rozhlas 62 procent lidí nesouhlasí se zrušením 9. tříd. Více by se podle respondentů mělo mluvit o změně obsahu výuky.

„Prezident si občas za potlesku svého fanklubu trochu zazlobí, ale hlavně si bude užívat benefitů hradní zážitkové agentury, ve kterou svůj úřad proměnil,“ napsal na své sociální sítě expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil. Podle něj prezident Petr Pavel navštívil v létě příliš mnoho festivalů. „Já jezdím v létě docela dost po hudebních festivalech a musím říct, že pan prezident toho stihnul už víc než já,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko se dohodlo s novým syrským režimem na provozu ruských základen. Co to znamená pro Sýrii i region? Za poslední víkend zemřelo na silnicích pět motorkářů, v srpnu už 11. Jaké jsou důvody? Podle exkluzivního průzkumu Medianu pro Český rozhlas 62 procent lidí nesouhlasí se zrušením 9. tříd. Více by se podle respondentů mělo mluvit o změně obsahu výuky. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V létě 2023 byl světovou kulturní událostí čerstvý impozantní film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer, v podstatě biografický o faktickém stvořiteli atomové bomby. Mimochodem tehdy paradoxně navštěvovaný stejně hojně jako snímek oživující panenku Barbie a její bizarní svět. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Film Pramen otevírá jednu z nejtemnějších kapitol československého zdravotnictví. Ve Studiu N live debatovali režisér Ivan Ostrochovský a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová o nucených sterilizacích romských žen, odpovědnosti lékařů i o tom, proč je důležité podobné příběhy připomínat právě dnes. „Když se schováte za zákony, byrokracii, tak to těm lidem umožňuje být nemorální. Dokážete si pak zdůvodnit, že jen vykonáváte pořádek, který je nastolený,“ říká Ivan Ostrochovský. Někdy lékaři přesvědčovali ženy ke sterilizaci přímo na operačním stole během císařského řezu. „Byly případy, že žena leží rozpáraná na stole a lékař se ji snaží přesvědčit, ať se nechá sterilizovat,“ popisuje režisér. „A ještě jim například říkali, že zemřou, pokud to neudělají,“ připomíná Anna Šabatová argumentaci lékařů, která byla často založená na strachu. Ostrochovského během rešerší ale překvapilo něco jiného: „Šokovalo mě, že většina lékařů, se kterými jsme anonymně mluvili, si to dodnes dokázala racionálně zdůvodnit. Byli přesvědčení, že tím ženám zachraňovali životy,“ říká ve Studiu N. Podle bývalé ombudsmanky hrály vedle rasových předsudků zásadní roli také mocenské vztahy mezi lékaři a pacientkami. „Představa byla, že doktor ví lépe než člověk sám, co je pro jeho dobro. Neobtěžovali se tím, aby to vysvětlili a nabídli alternativy.“ Mnoho žen tehdy vůbec nevědělo, o jaký zákrok se jedná. „Některé se i domnívaly, že sterilizace je vratný zákrok,“ říká Šabatová. Na kancelář veřejného ochránce práv se dokonce obrátila žena, která vůbec netušila, že byla sterilizována. Dozvěděla se to až po letech při návštěvě gynekologa, když se snažila znovu otěhotnět. Právě první svědectví žen odstartovala jedno z nejzásadnějších šetření kanceláře ombudsmana. „Byla velká odvaha prvních deseti žen, které poskytly svůj příběh. Během týdne přišlo dalších asi osmdesát stížností,“ vzpomíná Šabatová. Jak se rodila zpráva ombudsmana, která změnila pohled na celou kauzu? Jaké zákony v českém právním řádu stále chybí? Proč je situace na Slovensku o tolik horší než v Česku? Kdy se z poslušnosti vůči systému stává spoluvina? A co nám praxe nucených sterilizací říká o moci státu nad lidským tělem? Podívejte se na celou epizodu natáčenou v pražském kině Světozor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Emila Čeledu jsem neviděl dvacet let, a přesto jsem ho před studiem poznal na sto metrů. Podle vlasů. Dlouhé, blonďaté, kudrnaté – a jak mi hned v úvodu odpřisáhl, takhle vypadají od přírody. Žádná trvalá. A navíc, jsou to vlasy vybojované: Emil začínal v osmdesátých letech jako policista a na kriminálku se dostal jako jeden z nejmladších v historii, protože ještě v uniformě chytil na pěší zóně dva zločince. Po revoluci si nechal narůst vlasy, a když po něm nadřízení chtěli písemné vysvětlení, napsal jim, že občany spíš znepokojují kolegové ostříhaní ve stylu skinheads. A byl klid.Dva roky sloužil na oddělení vražd, po chodbách potkával Jiřího Markoviče a další kriminalisty zvučných jmen, která dnes známe hlavně z televizních seriálů. V roce 1997 od policie odešel. Zčásti kvůli platu, protože jeho švagrová, čerstvá absolventka ekonomky, si jako sekretářka vydělala víc než on jako nadporučík specialista. A zčásti kvůli jednomu obrazu. Emil totiž vypátral slavnou Pražskou Madonu, ztracené dílo připisované Rafaelovi – jenže pak mu policejní prezidium případ vzalo a obraz zmizel znovu. Jak tahle detektivka pokračovala, uslyšíte v podcastu.Z kriminalisty se stal znalec a sběratel umění. Objevil poslední olej Josefa Mánesa, obraz 140 let skrytý před zraky všech včetně kunsthistoriků. A dnes s lítostí říká, že trh s uměním je zaplavený falzy, že sběratele vystřídali investoři a že tam, kde bývalo srdce a duše, jsou dnes jen peníze. Mluvili jsme i o tom, jak si samozvaní malíři budují uměleckou slávu pomocí AI, a zavzpomínali jsme na legendární kauzu malíře Kečíře, což byl podvod cimrmanovského střihu.A pak je tu dům. Emil si v Praze postavil viktoriánskou vilu, jakou tady podle znalců nikdo nepostavil sto let. Bez jediného kompromisu, od otočných porcelánových vypínačů po břidlicovou střechu. Japonští turisté si ji fotí z autobusů v domnění, že jde o chráněnou památku odvedle.Došlo i na historku, ze které mrazí dodnes: jak si člověk, který sloužil na vraždách, po letech nevědomky podá ruku s vrahem. A nechá si od něj uvařit večeři.Připomínám, že na webu inspiruj tečka se najdete nabídku našich workshopů o umělé inteligenci a na webu Jednoho procenta zase texty o všem, co mě v dnešním neuvěřitelně zajímavém světě překvapuje a vyráží dech.Rozhovor jsme natočili v našem studiu v Holešovicích. Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Podle pověsti vznikly Dětenice za vlády přemyslovského knížete Oldřicha v první polovině 11. století. Když lovil ve zdejších hlubokých lesích, našel prý bloudící opuštěné děti. A protože to byl člověk ušlechtilý, dětí se ujal, nechal pro ně postavit ves a na jejich počest ji pojmenoval Dětenice. Fakta říkají, že tu už ve 13. století stála skromná dřevěná gotická tvrz, který byla koncem 16. století Křineckým z Ronova přestavěna na renesanční zámek.

Podle pověsti vznikly Dětenice za vlády přemyslovského knížete Oldřicha v první polovině 11. století. Když lovil ve zdejších hlubokých lesích, našel prý bloudící opuštěné děti. A protože to byl člověk ušlechtilý, dětí se ujal, nechal pro ně postavit ves a na jejich počest ji pojmenoval Dětenice. Fakta říkají, že tu už ve 13. století stála skromná dřevěná gotická tvrz, který byla koncem 16. století Křineckým z Ronova přestavěna na renesanční zámek.

Nezapomenutelná Maud, moudrá stařenka ze Zlatovlásky nebo babička sypající arzén do kávy z Takové normální rodinky - to je jen několik rolí, které za svůj život sehrála Marie Rosůlková. Jaká byla mimo divadelní prkna a světla kamer? I to se dozvíte v Úžasných životech. Na legendární Meryčku zavzpomíná hudebník Jiří Stivín.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Podle demografů má výrazně vzrůst počet lidí, kteří budou žít v domovech pro seniory. Poskytovatelé sociálních služeb upozorňují, že je třeba, aby se na nákladech více podílely rodiny. „Děti jsou už dnes přizvány, aby smlouvou přistoupily k doplácení,“ připomíná v Pro a proti předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová. „Spoluúčast je dnes dobrovolná,“ namítá Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. (Vysíláme v repríze.)

Maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi a jeho straně Tisza poprvé od dubnových parlamentních voleb klesla podpora občanů. Podle průzkumu agentury Median by jeho stranu Tisza dnes volilo 68 procent voličů, před měsícem to bylo o pět procentních bodů více.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Po nedávné migrační krizi ve španělské Ceutě čelí Madrid kritice dalších zemí EU, že nezvládá migraci. V neděli se vyjádřila i marocká vláda, která z celé situace obvinila pašeráky a dezinformace. Jak by měla nyní unie postupovat? Hostem Ptám se já byla europoslankyně Nikola Bartůšek (zvolena za Přísahu). O migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo zhruba 60 tisíc migrantů z Maroka, budou v úterý jednat ministři vnitra EU. K mimořádné schůzce vyzvali prezidenti a premiéři dvaadvaceti států unie. Mimo jiné německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk i český premiér Andrej Babiš (ANO). K situaci se v neděli poprvé vyjádřila i marocká vláda. Podle tamního ministerstva vnitra byly nedávné události v Ceutě důsledkem kombinace faktorů: akcí sítí pašeráků a převaděčů, dezinformací na sociálních sítích i nesprávné interpretace verdiktů soudu. To vytvořilo u tisíců Maročanů přesvědčení, že se na evropské území mohou dostat snadno a bez právních důsledků. Pašeráckým mafiím už v pátek přičetl migrační krizi v Ceutě také španělský premiér Pedro Sánchez. Zločinecké sítě podle něj využily verdikt španělského nejvyššího soudu, který začátkem července dospěl k závěru, že pohraničníci nemohou okamžitě vyhostit ty, kteří na území města připlavou. Obratem vrátit mohou podle soudu jen toho, kdo překonal hraniční překážku. Kvůli tomu také španělští pohraničníci v sobotu instalovali u Ceuty v moři bariéru z bójí. V pátek už také španělské město opustila většina z několika desítek tisíc běženců, na místě jich ale stále zůstává ještě několik tisíc. Při pokusu dostat se do Ceuty zemřely desítky lidí. Kdo za náhlou migrační vlnou v Ceutě stál? Selhalo Španělsko? A jak zranitelná je Evropská unie náhlými uprchlickými vlnami? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi a jeho straně Tisza poprvé od dubnových parlamentních voleb klesla podpora občanů. Podle průzkumu agentury Median by jeho stranu Tisza dnes volilo 68 procent voličů, před měsícem to bylo o pět procentních bodů více.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kniha Souostroví Rusko ve válce proto Ukrajině s podtitulem Kultura a kontexty 2022 až 2025, jak píše Tomáš Glanc, vznikla za války a pojednává o válce.

Kniha Souostroví Rusko ve válce proto Ukrajině s podtitulem Kultura a kontexty 2022 až 2025, jak píše Tomáš Glanc, vznikla za války a pojednává o válce. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Všichni dýcháme a v každé situaci trochu jinak. Jinak dýcháme ve spěchu, ve stresu, v radosti nebo odpočinku. Podle dechu můžeme spoustu věcí poznat, jinak prožít i dokonce změnit. Přitom tomu obvykle věnujeme pozornost až pokud ten dech nemůžeme popadnout. To je škoda. Dan Brule je světově uznávaný expert na dech. Učil po celém světě, mezi jeho klienty patří lidé z 1% nejbohatších lidí planety, hvězdy Hollywoodu  anebo i vojáci z jednotek Navy Seals americké armády. Jeho přístup je úžasný - nenutí nám nějaké speciální dechové formule anebo pravidelná složitá cvičení - jednoduše inspiruje tím, že odhaluje nečekanou sílu, kterou skrz dech můžeme získat - a nechává každého, ať si vybere svůj přístup, který mu sedí, který ho baví. Je to stejně přirozené, jako že nás nikdo neučí, jak se máme ráno protáhnout - říkává. Užijte si rozhovor (v plné délce jej najdete na mém kanále na Herohero - http://herohero.co/petrhorky) a mějte i díky této inspiraci lepší život! A pozor! V následujících dnech Vám v rámci bonusů pro odběratele na mém kanálu http://herohero.co/petrhorky nabídnu slevu na záznam čtyřdenního masterclass Dana Brulé, který vedl v České republice + další bonus - slevu na jeho knihu Jen dýchej, kterou vydalo nakladatelství Bohemia Books.Toto je pro dnešek vše a jestli máte chvilku, dejte mi do komentáře vědět, co vás zaujalo!Support the show

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Podle čeho poznat správného kandidáta na manažerskou pozici v rodinné firmě a jak odhalit, zda bude dobrým lídrem? A jak často se stává, že i pečlivě vybraný manažer nakonec selže? Povídali jsme si s headhunterem Davidem Petrů ze společnosti Hill International.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Zeitgeist # 31 s archeologem Jan Bažantem o síle řecké mytologie, kultu krále Ithaky a věrohodnosti amerického snímku Odyssea(SPOILER ALERT! V 55. a 56. minutě je vyzrazen závěr filmu)V televizi pranýřují narcistního politika, na trzích prý zavládla panika, Spartu v zápase porazil AFC Ajax a v reklamní přestávce se vám snaží prodat nějaká afrodiziaka nebo bůhvíco z Amazonu. Je první středa v měsíci, tak v poledne raději zavřete okna kvůli sirénám...Odkazy na řeckou mytologii jsou všudypřítomné. Řecké báje si lidé vyprávejí tisíce let v mnoha verzích a jak dosvědčuje kasovní úspěch nového velkofilmu Odyssea režiséra Christophera Nolana, stále přitahují pozornost a budou se nejspíš v různých vlnách vracet i v budoucnu. Ale kde se tyto mýty vlastně vzaly? Jaký měly a mají smysl a jak se jeví poslední hollywoodské zpracování z pohledu klasického archeologa a znalce řeckých bájí, který sám navazuje na staré mýtografy? Jaké funkce mýty plnily a plní a jak to vlastně s Odysseem bylo dál po návraru na Ithaku? I o tom uslyšíte v dnešním Zeitgeistu s profesorem klasické archeologie Janem Bažentem z Centra klasických studií Filosofického ústavu AV ČR, který je mimo jiné autorem knihy Řecké mýty I. O bozích a lidech (Argo, 2025). Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Recenze filmu Odyssea od Jindřišky Bláhové:⁠Odyssea podle Nolana je intimní velkofilm o mužské vině a ženském hněvu⁠

Česko míří k zákazu používání mobilních telefonů ve školách. Podle novely navržené premiérem Andrejem Babišem a ministrem školství Robertem Plagou, kterou minulé pondělí podpořila i celá vláda, by měl začít platit od září 2027. Jak by měl zákaz v případě jeho prosazení fungovat v praxi? Jakou polemiku vyvolává? A co o efektech podobných opatření ukazuje vědecká studie? Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se dlouhodobě zaměřuje na školství Libor Juhaňák - vědec výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Nuda není nepřítel. Naopak. „Je důležitá pro naše psychické zdraví. Protože občas potřebujeme nechat myšlenky plynout. Digitální média naneštěstí představují nástroj, jak ji vůbec nemít,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Lukavská v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „A kdybych mohla, úplně bych zakázala lajkování a doporučující algoritmy.“ Právě rychlé hodnocení na sociálních sítích podle ní dospívající snášejí velmi těžce. „Velmi špatně snášejí kritiku a rychlé soudy.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se pochválila za svou půlroční práci. Podle premiéra dělá všechno, co slíbila. Splněno má skoro 20 procent úkolů, 79 procent je v procesu plnění a jen necelé procento se nerealizuje. „Zákonů, které prošly Poslaneckou sněmovnou i Senátem, zase tolik není,“ podotýká komentátor webu Aktuálně.cz Vratislav Dostál. „Ministři se teprve seznamují se svými úřady,“ všímá si v Pro a proti Českého rozhlasu Plus Miroslav Korecký z MF Dnes.