Podcasts about podle

Evropská unie se ocitla v pozici slabšího partnera v nové obchodní a celní dohodě s USA. Z pohledu mnoha ekonomů nejde o rovnocennou dohodu, ale spíše o jednostranný diktát. Zejména co se týká dohody o nákupu energií ze Spojených států. „To je formát, který lze označit ze strany Evropské unie za kapitulaci,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, v rozhovoru k víkendovému kompromisu mezi USA a EU. Zásadní, podle něj, část dohody se týká závazku EU odkoupit během tří let americké energetické suroviny za 750 miliard dolarů. "Pro srovnání, loňský dovoz ruských energetických surovin do Evropské unie byl v objemu nějakých 22 miliard dolarů", vysvětluje Kovanda. Přechod na americké dodávky tak není jen otázkou geopolitického rozhodnutí, ale i obrovské ekonomické zátěže. „Ten výsledek nedělní obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií je dan prostě tím, že ekonomicky je Evropská unie slabá, slábnoucí,“ říká Kovanda. EU přistoupila na podmínky, které „se dají označit za diktát, dají se označit za kapitulaci“. Podle něj za tím není jen americký tlak, ale i strukturální problémy EU. „To rozhodně není nějaké ego Donalda Trumpa. To jsou prostě naše domácí chyby, které soustavně děláme v energetické politice, v Green Dealu, v environmentální ideologii.“

CELOU EPIZODU SI MŮŽETE PUSTIT NA HEROHERO.CO/STUDION „Krátce po coming outu za mnou přišel do zadní části kostela muž, který se po mně sápal. Mluvil o tom, že jsem odporná a že to, jak žiju, je k vyměšování.“ Farářka Martina Viktorie Kopecká a trans aktivistka Lenka Králová se rozhodly pro společenský coming out v různých životních etapách. Ve Studiu N live natáčeném na festivalu Meeting Brno otevřeně mluví o tom, co znamená říct pravdu a jaké to je čelit strachu, nenávisti i absurdním očekáváním. „Když jdu večer po ulici a vidím hloučky mužů pokuřujících před hospodami, tak mě přepadne stres – snažím se jim vyhýbat a přecházet na druhou stranu ulice,“ popisuje vnitřní napětí Lenka Králová. „Stejně tak zažívám menšinový stres ve sprchách nebo na toaletách, snažím se to mít vždy rychle za sebou. Je to totiž téma kulturních válek u trans lidí. Když jsem například byla na konferenci SPD a Tradiční rodiny v Parlamentu, která se jmenovala Jak zachránit děti před genderovou ideologií, tak jsem zvolila taktiku pilotů malých letadel a celý den jsem nepila, abych v tom prostoru nemusela jít na záchod. Cítila jsem se jako na území nepřátel,“ říká Králová. „Pro mě bylo zcela zásadní říct, jak věci jsou,“ vysvětluje Kopecká, proč se rozhodla ke společenskému coming outu. „Než měla knížka, kde hovořím o společném životě s partnerkou, vyjít, tak mě spoutala úzkost, strach a panika z toho, že to možná změní celý můj život. A že to bude mít negativní důsledky na život mých rodičů,“ popisuje své obavy farářka. „Zpočátku nebylo úplně jisté, jestli nebudu muset vrátit talár a klíče od kostela. Tuhle nejistotu prožívá spousta lidí, kteří se rozhodnou jít s pravdou ven,“ říká Kopecká. Ve Studiu N mluví o svém přání, aby otázky identity a sexuality přestaly být pro společnost důležité. Sama se totiž často ocitá v nepříjemných situacích. „Snažím se ty komentáře na sociálních sítích nečíst, protože už nemůžu, buď z toho pláču, nebo zvracím. Nejčastější stesk od mužů ale je, že ‚je mě škoda‘. Je to prý škoda, protože by mě mohl mít nějaký chlap. Takhle absurdní je celá ta diskuze. Podle nich bych mohla být nejenom tažná, ale i chovná. Já holt nejsem chovná a to jim nevyhovuje,“ směje se Kopecká. Pro obě dámy byl veřejný coming out důležitým životním momentem. „Já jsem cítila explozi úlevy. Pro mě to bylo extrémní,“ říká Králová. „Žila jsem v podstatě dvojí život. Jeden v šedém bahně, ve kterém jsem nějak existovala, a druhý ve fantaziích, ve vnitřním světě. A najednou jsem to mohla překlopit a od té doby žiju v každodenní přítomnosti. Je to pro mě nepopsatelný rozdíl.“ Jaké překážky musely obě zdolat a jak je transformovaly? Jak se vypořádávaly s očekáváními blízkých i společnosti? A co díky přijetí vlastní identity objevily? Podívejte se na celou epizodu z natáčení Studia N live na festivalu Meeting Brno na herohero.co/studion.

Celkem osm osobních aut a čtyři kamiony na elektřinu najednou můžou nově dobíjet řidiči u dálnice D1 poblíž Mořic na Prostějovsku. Novou stanici tam otevřela firma E.ON. Podle jejích zástupců se jedná o první veřejnou nabíječku takového druhu v Česku.

Buřty nad ohněm, klobásy na grilu a k tomu dobře vychlazené pivo. Podle nutriční terapeutky Jaroslavy Kreuzbergové si tohle letní potěšení nemusíme odpírat, stačí vědět, jak na to.

Řídit firmu bez chaosu a zároveň ji posouvat kupředu není o tom dělat víc, ale myslet líp. Právě o tom je rozhovor s Jiřím Jemelkou, zakladatelem společnosti JPF, která se specializuje na interim management a pomoc firmám ve fázi růstu nebo krize. Jemelka v podcastu popisuje, jak podnikatelé sami sebe často brzdí tím, že neustále řeší operativu, dělají všechno sami a nejsou schopni zastavit se a přemýšlet, co firmu skutečně posouvá. Podle něj je chaos a roztěkanost v začátcích firmy normální – bez širokého záběru se firma nerozjede. Jenže co dřív fungovalo jako výhoda, se později stává slabinou. Proto je důležité se naučit delegovat, říkat ne a soustředit se jen na to, co má zásadní dopad. Jemelka mluví o plánování týdne, tematických dnech a přechodu od výkonnosti k leadershipu. Vysvětluje, jak poznat, kdy je majitel firmy největší brzdou jejího růstu a proč je růst přirozený směr, ne volba. Zásadním tématem rozhovoru je i schopnost přemýšlet. Jemelka tvrdí, že přemýšlení o firmě, sobě a budoucnosti je dovednost, kterou většina podnikatelů zanedbává. Přitom právě zde vzniká náskok – ne v počtu e-mailů vyřízených za den, ale v schopnosti strategicky se zastavit a říct si, co má opravdu smysl. Sdílí konkrétní příklady, jak uvažuje nad prioritami dnes, kdy se věnuje hlavně private equity, a co by doporučil podnikatelům v malých i velkých firmách. Pokud se i vy cítíte zahlcení operativou, máte problém se soustředěním a nevíte, co firmu skutečně táhne dopředu, tenhle rozhovor vám může pomoci. Poslechněte si celou epizodu podcastu, ve které s Jiřím Jemelkou rozebíráme nejen priority v řízení firmy, ale i mentální posun, bez kterého růst není možný. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

V Česku každoročně utone zhruba 200 lidí. Podle ministerstva zdravotnictví Češi chování u vody stále podceňují. K nejčastějším příčinám tragédií patří alkohol, skoky do neznámé vody, ale také nepozornost rodičů. Resort na to upozornil minulý týden, na 25. července totiž připadá Světový den prevence tonutí.

Buřty nad ohněm, klobásy na grilu a k tomu dobře vychlazené pivo. Podle nutriční terapeutky Jaroslavy Kreuzbergové si tohle letní potěšení nemusíme odpírat, stačí vědět, jak na to.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Buřty nad ohněm, klobásy na grilu a k tomu dobře vychlazené pivo. Podle nutriční terapeutky Jaroslavy Kreuzbergové si tohle letní potěšení nemusíme odpírat, stačí vědět, jak na to.

Policisté z Česka, Slovenska a Ukrajiny v Dnipru dopadli muže, který loni adresoval českým základním školám výhrůžky. Podle všeho měl vazby na ruské tajné služby. Slovenská policie o jeho zadržení informovala i přes přísné pokyny, které vydala evropská agentura pro mezinárodní policejní spolupráci. „Mluví se o napojení slovenských politických špiček na Rusko. Slovenská vláda je hlavním zástupcem ruských zájmů v EU,“ říká Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.

Policisté z Česka, Slovenska a Ukrajiny v Dnipru dopadli muže, který loni adresoval českým základním školám výhrůžky. Podle všeho měl vazby na ruské tajné služby. Slovenská policie o jeho zadržení informovala i přes přísné pokyny, které vydala evropská agentura pro mezinárodní policejní spolupráci. „Mluví se o napojení slovenských politických špiček na Rusko. Slovenská vláda je hlavním zástupcem ruských zájmů v EU,“ říká Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: Robotaxi bude do konce letošního roku obsluhovat v USA až polovinu populace, s tímto plánem přišel šéf Tesly Elon Musk při představení výsledků společnosti za druhý kvartál letošního roku. Podrobněji větší nasazení autonomních vozidel probereme s redaktorem Hospodářských novin Ondřejem Charvátem.

Ranní brífink Patrika Saláta: Robotaxi bude do konce letošního roku obsluhovat v USA až polovinu populace, s tímto plánem přišel šéf Tesly Elon Musk při představení výsledků společnosti za druhý kvartál letošního roku. Podrobněji větší nasazení autonomních vozidel probereme s redaktorem Hospodářských novin Ondřejem Charvátem.

Pardubičtí strážníci řeší letos v létě zvýšený počet případů nezletilých pod vlivem alkoholu. Nejde přitom jen o ty, kteří jsou těsně pod zákonem stanovenou hranicí 18 let, ale i o čtrnáctileté nebo ještě mladší. Podle psychologů za pitím dospívajících často stojí nuda a nedostatek smysluplného programu během prázdnin.

Zlomený kotník nebo nemocné dítě, i na poslední chvíli může dovolená vzít za své. Podle pojišťoven se storna zájezdu obává zhruba 13 % Čechů.

Případem se tak bude znovu zabývat policie. Na okraji Buenos Aires, v La Matanze, vznikne Městečko papeže Františka. Iniciativa vznikla v diecézi San Justo, podporují ji také další místní farnosti. A v dalším díle seriálu Život s Bohem uslyšíte, jak funguje běžný provoz v klášteře.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šabat a rozkoš v Hospodinu. Jak to spolu souvisí? Copak není den odpočinku hlavně o tom, že si máme občas odpočinout, abychom nevyhořeli? Týká se vůbec čtvrté přikázání křesťanů? V pořadu Modlitby podle Bible nebudeme řešit teologické otázky, ale necháme se vést Duchem svatým v rozjímání nad čtvrtým přikázáním. Sérii inspirovanou Desaterem připravila a těší se na vás Dana Kenningová.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Koupání ve vodní nádrži Plumlov nedaleko Prostějova by se lidé měli raději vyhnout. Podle hygieniků jim hrozí zdravotní rizika.

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na tři desítky zemí v čele s Británií vyzvaly Stát Izrael, aby okamžitě zastavil válku v Pásmu Gazy. Česko svůj podpis nepřidalo. Podle ministerstva zahraničí ho nikdo k prohlášení nepřizval. „Iniciátoři, což byli patrně Britové, oslovovali ty země, u kterých odhadovali, že by mohli uspět. Nemyslím si, že se musíme stydět za to, že se každý hned neptá Česka,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat Jiří Schneider.

Podle britského The Times aktuální sbližování Pekingu a Moskvy vypovídá o definitivním zhroucení monopolárního světa. Americké pokusy pohrozit různým zemím sankcemi za nákup ruské ropy k ničemu nepovedou – Peking se totiž ruských surovin za žádnou cenu nevzdá, domnívají se světoví experti, mezi nimi i proslulý znalec Ruska, britský historik Mark Galeotti.

Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Na tři desítky zemí v čele s Británií vyzvaly Stát Izrael, aby okamžitě zastavil válku v Pásmu Gazy. Česko svůj podpis nepřidalo. Podle ministerstva zahraničí ho nikdo k prohlášení nepřizval. „Iniciátoři, což byli patrně Britové, oslovovali ty země, u kterých odhadovali, že by mohli uspět. Nemyslím si, že se musíme stydět za to, že se každý hned neptá Česka,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat Jiří Schneider.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle britského The Times aktuální sbližování Pekingu a Moskvy vypovídá o definitivním zhroucení monopolárního světa. Americké pokusy pohrozit různým zemím sankcemi za nákup ruské ropy k ničemu nepovedou – Peking se totiž ruských surovin za žádnou cenu nevzdá, domnívají se světoví experti, mezi nimi i proslulý znalec Ruska, britský historik Mark Galeotti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počet přestupků v dopravě v Ústí nad Labem v posledních letech roste. Před třemi lety jich bylo podle městské policie necelých 14 500. Loni pak už téměř jednou tolik. Podle strážníků za to můžou třeba opravy silnic ve městě, kvůli kterým řidiči nemají kde zaparkovat.

Záchranné stanice po celém Česku přijaly od začátku roku do poloviny července nejméně zbytečně zachráněných zvířat. Podle Českého svazu ochránců přírody šlo přibližně o 800 zajíců a 250 srnců.

Nejprve v klášterních, později i v městských kuchyních se už v 19. století objevují recepty s melouny. Šlo o delikatesu, která se nepodávala čerstvá, ale zavářela se. Jak na to, prozradí Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Sociální demokracie půjde do voleb pod hlavičkou hnutí Stačilo!, jehož součástí je i KSČM. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové to je jediný způsob, jak zajistit, že ve volbách nepropadnou hlasy levicových voličů. Pro jejího předchůdce Michala Šmardu je to ale stejně jako pro další sociálně demokratické politiky důvod, proč po 32 letech stranu opustit. „Sociální demokracie byla vždy ohleduplná k lidem, kteří jsou slabší. To teď bude chybět,“ říká pro Český rozhlas Plus.

PAQ Research na začátku léta představil návrh na reformu zdanění OSVČ, která především v pravicové části zvedla vlnu pohoršení. Názorový střet se odehrával i na stránkách našeho Newsletteru, proto si Markéta Malá pozvala dvojici členů NERV ekonoma Aleše Roda a sociologa Dana Prokopa.Probrali jsme, proč ve veřejném prostoru mají přednost návrhy na zvyšování daní a míry přerozdělování oproti škrtům a šetření. Proč nemá PAQ konkurenci a zda je ideově zaujatý? Jsou v Česku správně nastaveny daně? Oba hosté se překvapivě často shodují, největší problém vidí v chybějící odvaze.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

Sociální demokracie půjde do voleb pod hlavičkou hnutí Stačilo!, jehož součástí je i KSČM. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové to je jediný způsob, jak zajistit, že ve volbách nepropadnou hlasy levicových voličů. Pro jejího předchůdce Michala Šmardu je to ale stejně jako pro další sociálně demokratické politiky důvod, proč po 32 letech stranu opustit. „Sociální demokracie byla vždy ohleduplná k lidem, kteří jsou slabší. To teď bude chybět,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Situace v oblasti duševního zdraví českých dětí je alarmující. Podle pilotního Národního monitoringu, který v říjnu 2023 provedl Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí, vykazuje 40 procent žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese a 30 procent středně těžké až těžké úzkosti. Co to reálně znamená? Že v běžné třídě o dvaceti dětech je přibližně osm žáků s depresivními příznaky a šest s úzkostnými poruchami.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlavně ty neočekávané přitom mají dopad na jejich psychický stav. Jaký? A co by měli dělat rodiče nebo školy? - Češi mají v péči o textil jasno: chtějí šetřit. Co nejvíc ovlivňuje rozhodování lidí u nás při nákupu oblečení? - Už jste letos vyrazili do lesa na borůvky? Než je sníte, lékaři varují: dobře je omyjte ? ideálně i povařte. Jinak hrozí vzácná, ale velmi vážná nemoc. O čem je řeč?

Česko stále hledá důvod, proč na začátku července došlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny a regionálním blackoutům. Podle majitele skupiny Amper Jana Palaščáka jsou v rámci zamezení dalších podobných situací nutné stamiliardové investice do přenosové soustavy. K opakování situací, které postihly nejdříve Španělsko a poté i Česko, totiž podle něj může docházet častěji. A to zejména v létě. „Vlivem klimatických extrémnějších jevů, což už teda dneska není zima, ale je to spíš léto, tak si myslím, že v energetice už nebudou tématem uhelné prázdniny, ale spíš ta horká léta,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu majitel skupiny Amper Jan Palaščák. Co podle Palaščáka způsobilo výpadek bloku elektrárny Ledvice a následný pád několika vedení, které vedly k regionálním blackoutům? Je šance, že emisní povolenky pro domácnosti Brusel zmírní? A může je Česko odmítnout? To vše si poslechněte v novém Forbes Byznys podcastu.

Blackout, který postihl Česko před více než týdnem, šetří evropský expertní panel. Podle odborníků i energetiků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo. „Neříkám, měli to blbě, ale asi by se to mohlo nastavovat lépe,“ říká v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus odborník Jan Palaščák.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Strategicky to byla pořád velká chyba,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana k izraelsko-americkým útokům na íránský jaderný program. Přestože podle něj byly útoky extrémně dobře provedené a došlo k výraznému poničení mnoha zařízení, důsledky vnímá jako vážné: Írán přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, inspektoři nemají přístup k místu, diplomatická řešení byla zmařena a návrat k nim teď bude ještě mnohem těžší. Smetana zároveň upozorňuje, že útoky posílily pozici íránských jestřábů a zvýšily motivaci režimu v jaderném programu pokračovat. Latentní schopnost vyrobit zbraň zůstává, protože zůstala řada zařízení, která poničena nebyla. „Nevíme, jestli si to Írán troufne. Ale je to rozhodně varianta, která se teď zdá pravděpodobnější než před těma útoky,“ varuje expert. V rozhovoru mluví také o rostoucím vlivu Izraele v regionu, o porušování mezinárodního práva a o ztrátě nástrojů mezinárodního společenství. Připomíná, že izraelské akce vedly k vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta. Termín „genocida“ označuje za právně komplikovaný, ale konstatuje, že ve chvíli, kdy je podezření, že by k ní mohlo docházet, jsou státy povinny podniknout potřebná opatření, aby něčemu takovému zabránily. „I velká část Izraelců se začíná pomaličku shodovat, že to je naprosto přes čáru,“ říká k disproporční reakci země na útoky Hamásu ze 7. října 2023 a humanitární krizi v Gaze. Otevřeně kritizuje také způsob, jakým se o konfliktu, ale i o dění okolo Íránu mluví ve veřejném prostoru – v médiích i mezi experty. Podle něj je debata často redukovaná na černobílou a neodráží složitost reality. Upozorňuje také na dvojí metr v hodnocení vyjádření politiků podle toho, zda pocházejí ze států, které „nemáme rádi“, nebo ze zemí našich spojenců. A podle experta není bezproblémové ani nekritické „roztleskávání“ Ukrajiny, které podle jeho slov vadí i Ukrajincům a vedlo k podceňování Ruska, což válkou zasažené zemi nakonec spíše ublížilo. Jak rozsáhlý íránský jaderný program může být a jakou zásadní chybu udělal Donald Trump? Proč použití síly přináší problematický precedent? A proč se Izrael stává v oblasti hegemonem? Pusťte si rozhovor.

Woodcraft je hnutí, učení i životní styl. Je to celoživotní průprava, která vede člověka k všeobecnému rozvoji, zdatnosti, ohledu ke komunitě a citlivosti k přírodě. Zakladatelem woodcraftu je skotský hlasatel moderního návratu k přírodě působící většinu života v Kanadě a USA Ernest Thompson Seton. Napsal několik zásadních knih, jako Dva divoši, Kniha lesní moudrosti nebo Svitek březové kůry, který je jakousi základní woodcrafterskou příručkou.

Kazatel: John SmithUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 6. 7. 2025Text: Matouš 14,22–34

Opoziční SPD nakonec půjde do sněmovních voleb i s podporou Rajchlovy strany PRO, která hrozila odtržením z „vlastenecké čtyřky“ kvůli pozicím na kandidátkách. Udrží formace pod křídly SPD jednotu? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Radim Fiala. Opoziční hnutí SPD nakonec půjde do podzimních sněmovních voleb společně nejen s Trikolorou a Svobodnými, ale i se stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Tedy v sestavě, na jaké se strany s cílem „spojení vlasteneckých sil“ domluvily letos na jaře ve společném memorandu. Ještě do neděle to ovšem nebylo jisté. Jak minulý týden upozornily Seznam Zprávy, kvůli neshodám ohledně kandidátních listin začalo PRO hrozit ukončením spolupráce. Některým členům partaje Jindřicha Rajchla vadilo, že na kandidátkách nedostávají takový prostor, jaký očekávali. V SPD zase zaznívaly obavy z toho, že je lidé z PRO mohou přeskákat.Rajchlova strana proto usnesením vyzvala SPD k serióznímu jednání a k naplnění jejích požadavků. V neděli večer pak předsednictvo PRO rozhodlo, že ve spojenectví přece jen hodlá pokračovat.Podle aktuálního volebního modelu STEM by se kandidátka SPD dostala do Sněmovny s 12,4 procenta hlasů. Hnutí Tomia Okamury si od spojenectví s PRO, Trikolorou a Svobodnými slibuje, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a a zajistí jim silnější zastoupení ve Sněmovně. Uskupení plánují ustavit společný poslanecký klub. „My chceme změnu a z toho jednoznačně plyne, že nám zbývá hnutí ANO jako jediný velký koaliční partner. A o vládu s ním budeme skutečně usilovat,“ řekl v Ptám se já místopředseda SPD Fiala. V souvislosti s tím okomentoval i dosavadní vyjádření prezidenta Petra Pavla, podle kterých je pro hlavu státu při sestavování příští vlády klíčový přístup stran k základním bezpečnostním garancím České republiky. Včetně postojů k členství v EU a NATO: „Myslím, že to je protiústavní. Prezident má toho člověka buď jmenovat, nebo nejmenovat, v Ústavě není napsáno, že by ho měl jmenovat podle jeho politického názoru.“Jak stabilní je spolupráce menších stran s SPD? Jaký postoj má hnutí Tomia Okamury k základním bezpečnostním garancím České republiky? A jakou strategii bude mít po volbách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Všechno krásné někdy končí, a tak i Retro noty dokráčely k poslednímu dílu. Alespoň prozatím. Jarda Konáš se proto ohlédl za svou hráčskou historií a vybral své nejoblíbenější soundtracky.Některé jej uhranuly už v dětství, jiné v posledních letech. Od prvního PlayStationu po nejnovější tituly, všechno samé pecky s melodiemi, které se vryjí do paměti a mají velkou zásluhu na vtažení do herního světa. Tak si tento rozlučkový poslech pojďte užít spolu s ním.Podívejte se na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.retronation.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na skvělé výlety do herního retra!

Zemědělci z regionu se chystají na hlavní část žní. Deštivé počasí a ochlazení v posledních dnech by na sklizeň řepky a pšenice neměly podle pěstitelů mít výrazný vliv. Obě plodiny v těchto dnech ještě dozrávají.

Podle agentury Median u nás letos klesl historicky na nejnižší úroveň zájem o volby. Ještě před dvěma lety chtělo jít k volbám skoro 80 procent dotázaných. Počátkem letošního roku jenom něco málo přes 60 procent, v dubnu 54, v květnu už jen 53 procent. Trend je zřetelně klesající.

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zatímco spíte, autonomní AI pomocník objedná granule pro psa, zarezervuje stůl v restauraci a dokonce vám připraví celou dovolenou včetně rezervace letenek a hotelu. Ráno už jen stačí potvrdit platbu otiskem prstu. Zní to jako sci-fi? Podle hostů aktuálního dílu videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa, je to realita příštích let. O tématu AI agentů si povídali František Jungr, produktový šéf platební společnosti Visa pro střední východní Evropu, s Jitkou Haubovou COO a členkou představenstva Komerční banky.

Tři měsíce před parlamentními volbami se politická „slibotechna“ rozjíždí naplno. V době, kdy ekonomiku nečeká zázračný růst a stát se zavázal k miliardovým výdajům na obranu, se ve volebních programech objevují sliby vyšších důchodů, nižších daní a levnějších energií a potravin. Má to ale háček – skoro nikdo neříká, kde na to vzít.Podle aktuálních volebních průzkumů má šanci zasednout ve sněmovně celkem osm stran či hnutí. Příští premiér bude vládnout uprostřed neveselé globální ekonomické reality, kterou ekonomka Jana Matesová přirovnává k „obrovité černé labuti“, metaforou neočekávané události, které mají zásadní dopad na společnost.Pokud jde o domácí ekonomiku, v kontextu jiných zemí Evropské unie si Česká republika v letošním roce vede nadprůměrně. Jaké politické sliby si pro příští volební období strany přichystaly?*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

K informacím stanice NBC o tom, že USA netrpí nedostatkem řady střel, které Ukrajina potřebuje, doplnila jiná média další podobné informace. Podle nich Američané nejenže v tomto ohledu mají zbraní dost, ale navíc jich naopak nejvíc na světě vyrábějí a taky vyvážejí.

Evropská unie řeší stejné problémy jako má Česko nebo Dánsko, a tak dává smysl řešit je společně, říká na úvod předsednictví své země v Radě EU dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerreová. Její vláda slibuje ambiciózní předsednictví, které se zaměří na bezpečnost, obranu, konkurenceschopnost, ale i na zelenou tranzici. Investice do zelených technologií je totiž podle ministryně cestou, jak se nenechat předběhnout Čínou nebo USA a jak si zajistit prosperitu.

Na začátku 80. let minulého století se soudruzi v Československu připravovali na třetí světovou válku. Podle komunistických představ měla začít útokem západoněmeckého Bundeswehru na Československo. Proto se plánoval i z ČSSR jaderný útok na Německo. Devatenáctiletý Roman Cajthaml než aby se na tom podílel, šel raději do vězení. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2022.)

Natočeno 1.7.2025

Polsko zavádí kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska totiž Německo do Polska vracelo i ty osoby, které měly na jeho území zůstat. „Německo v podstatě dělá to, co velká část zemí Evropské unie, tedy posílá uprchlíky a migranty do zemí, ze kterých přišli. A to i žadatele o azyl, což je sice v souladu s německým právem, ale v rozporu s mezinárodním, které má přednost,“ upozorňuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.