Podcasts about podle

Změní příští vláda daně? Podle ekonomů to bude nezbytné, pokud má stát brzdit zadlužování a zároveň pokračovat v nutných výdajích na obranu či důchody. Navrhují proto rozsáhlou daňovou reformu s názvem Chytřejší daně, kterou připravily a zveřejnily v minulých dnech tři výzkumné instituce PAQ Research, Centrum veřejných financí Univerzity Karlovy a IDEA CERGE.

Evropa se nachází uprostřed boje, prohlásila před europoslanci ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku své zprávy o stavu Evropské unie. Načrtla obrázek existenčního boje Evropy v novém nelítostném světě. Podle ní se musí zrodit nová a silná Evropa.

Srb Palj Domdoni se dostal na titulní stránky českých médií letos v březnu, když po něm začala pátrat policie. Podle vyšetřovatelů je podezřelý z pokusu o vraždu v pražské Masné ulici. Policie zveřejnila jeho fotografii s varováním, že je ozbrojený a nebezpečný. Do té doby byl stíhaný na svobodě za obchodování s kokainem a organizaci zločinecké sítě. Nedávno byl v nepřítomnosti odsouzen k 12 letům vězení, mimo jiné na základě důkazů ze šifrované komunikace SkyECC. Zatímco Národní protidrogová centrála neeviduje jeho vazby na balkánské podsvětí v Česku, redakce investigace.cz odhalila spojnice vedoucí k už souzeným i trestaným albánským zločincům, například bratrům Azemi.Kauzu mapovaly redaktorky Janka Bílková a Pavla Holcová. Rozhovor vede Petr Gojda.Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financovaní převážně z příspěvků našich čtenářů. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci: https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/

Do polského vzdušného prostoru proniklo v noci na středu 16 ruských dronů, dva spadly u Varšavy. Na žádost Polska aktivovalo NATO konzultace podle článku 4. „Díky varování Běloruska reagovali Poláci rychle a dobře. Sestřelovat levný dron drahou raketou ale příliš ekonomické není,“ říká komentátor Luboš Palata. Podle něj je evropská obrana proti dalekonosným dronům teprve v plenkách, a Unie by se měla urychleně učit od Ukrajiny.

Český státní rozpočet naráží na jasný strop a to deficit kolem 280 miliard korun. Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila je to maximum, které dovoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ať už rozpočet píše současný ministr financí Zbyněk Stanjura, nebo jeho předchůdkyně Alena Schillerová, výsledné číslo bude v podstatě stejné.„Paní Schillerová může přijít zase jenom s deficitem 280 miliard. U něčeho bude víc, u něčeho míň, ale to jsou jen kosmetické přesuny,“ říká Hradil.Pokud by hnutí ANO chtělo naplnit své předvolební sliby, tedy více peněz pro lidi a současně nikoho nezdaňovat, narazí podle něj na problém. Bez změny zákona to nepůjde. „Jestli se odhodlají přepsat zákon o rozpočtové odpovědnosti, ukážeme sami sobě i finančním trhům, že nejsme schopni dodržovat ani vlastní pravidla. A to jen proto, abychom si mohli dovolit víc rozhazovat,“ upozorňuje.Hradil zároveň zpochybňuje argumenty ANO, že chybějící peníze se dají vybrat potíráním šedé ekonomiky či návratem EET. Podle něj by to v ideálním případě přineslo desítky miliard, nikoliv stovky miliard či dokonce bilion.A mluvilo se i o trhu práce, nezaměstnanosti a kondici českého průmyslu. Víc v novém Hrotcastu.

Zatímco na vesnici v roce 1920 hospodyně často neměly ani elektřinu a sporák na dřevo byl pro ně jediným pomocníkem, některé hospodyně ve městě už mohly využívat technických vymožeností...

Tréninky mladých Bílých Tygrů, krasobruslařů nebo pravidelné veřejné bruslení v Liberci se možná přesune do náhradní nafukovací haly. Svijanská aréna má nevyhovující střechu. Magistrát nechal její stav znovu posoudit a rozhodne, zda bude halu nutné v zimě zavřít.

Norové v pondělí volili nový parlament, a vybírali potenciálně novou vládu. Podle už zveřejněných výsledků se zdá, že skoro vše zůstane při starém. To ale neznamená, že vše bude stejné jako před volbami. Může snad mít země jako Norsko nějaké problémy? A mohou být nějaké volby napínavé a přelomové, a zajímavé pro zahraniční publikum? Podle znalců tamního prostředí probíhala kampaň v napjaté atmosféře, a volby rozhodovaly o několika důležitých položkách veřejné debaty.

Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice Na Homolce se od ledna spojí v jeden celek. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09, kandiduje za Spolu) je to nejlepší řešení, které povede k úsporám. „Důvody pro spojení jsou a byly dlouhodobě. Jedna věc je ale mít jedno vedení a druhá, co se odehraje uvnitř těch nemocnic. Nedává smysl, aby udržovaly paralelní provozy,“ zdůrazňuje člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.

V české společnosti stále přežívá řada stereotypů o domácím násilí: obětí se prý nemůže stát člověk vzdělaný, je snadné z toxického vztahu kdykoliv odejít, násilí znamená zejména použití hrubé fyzické síly. A nemá je jen laická veřejnost, při rozhodování kauz s nimi operují i některé tuzemské soudy. Jako třeba sedmý senát Nejvyššího soudu, který se zastal muže, jež 14 let kontroloval, ponižoval a vydíral svoji partnerku. Podle soudců NS Josefa Mazáka a Romana Vicherka nešlo o týrání, mimo jiné proto, že oběť měla možnost odejít a šlo o ženu vzdělanou a svéprávnou. Tento výklad ovšem ostře odmítl Ústavní soud. Na čem je založen výrok soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové, jak týrání definuje zákon a jaké následky mohou oba výroky mít? V desátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice Na Homolce se od ledna spojí v jeden celek. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09, kandiduje za Spolu) je to nejlepší řešení, které povede k úsporám. „Důvody pro spojení jsou a byly dlouhodobě. Jedna věc je ale mít jedno vedení a druhá, co se odehraje uvnitř těch nemocnic. Nedává smysl, aby udržovaly paralelní provozy,“ zdůrazňuje člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Norové v pondělí volili nový parlament, a vybírali potenciálně novou vládu. Podle už zveřejněných výsledků se zdá, že skoro vše zůstane při starém. To ale neznamená, že vše bude stejné jako před volbami. Může snad mít země jako Norsko nějaké problémy? A mohou být nějaké volby napínavé a přelomové, a zajímavé pro zahraniční publikum? Podle znalců tamního prostředí probíhala kampaň v napjaté atmosféře, a volby rozhodovaly o několika důležitých položkách veřejné debaty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká očekávání, jak mezi stavebníky, tak mezi úředníky, budila digitalizace stavebního řízení. Více než rok po spuštění je ale stále nenaplnila. Podle vedoucí stavebního úřadu v Železném Brodě se bez konzultace nepodaří správně žádost vyplnit ani projektantům.

Lanýže byly v měšťanské kuchyni symbolem luxusu a společenské prestiže. Objevily se na stolech měšťanů v závěru 19. století, kdy měšťanská společnost procházela velkými proměnami.

Česko má světu co nabídnout. Tuzemské firmy umí vyrábět technologie, o které je ve světě zájem. Sázka na zelenou energetiku by tak mohla přinést vysněnou výrobu s přidanou hodnotou, popisuje v pořadu Agenda ekonom Tomáš Dvořák z poradenské společnosti Oxford Economics, autor výroku o Česku jako „nemocném muži Evropy“. Podle něj tento výrok, pronesený před dvěma lety, do jisté míry stále platí. Dnes se sice tuzemské ekonomice daří mnohem lépe, avšak růst je postaven především na spotřebě domácností a dlouhodobý potenciální růst klesá.Nemocná je navíc podle Dvořáka i celá Evropa, která čelí obdobným výzvám jako Česká republika. Česká ekonomika aktuálně roste o 2,5 procenta, ale potýká se s nedostatkem investic. Průměrná mzda se přitom pohybuje na úrovni roku 2019 a její růst se zpomalí, stejně jako tempo růstu spotřeby domácností.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Za školní obědy platí někteří žáci od září víc. Jídelny je zdražily kvůli novele vyhlášky o školním stravování. Podle té musí omezit průmyslově zpracované potraviny a připravovat víc zeleniny a ryb.

Velká očekávání, jak mezi stavebníky, tak mezi úředníky, budila digitalizace stavebního řízení. Více než rok po spuštění je ale stále nenaplnila. Podle vedoucí stavebního úřadu v Železném Brodě se bez konzultace nepodaří správně žádost vyplnit ani projektantům.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.

Podle průzkumů ze Spojených států tráví americké děti v přírodě průměrně méně času, než lidé ve vazbě, kteří mají alespoň povinné vycházky. Interiér ale nedokáže přirozené stimuly z přírodního prostředí nahradit. Nedostatek přírody vede k mnoha komplikacím, jako jsou úzkosti, depresivní stavy, snížená imunita nebo větší sklony k obezitě. Přitom fyziologické reakce těla na procházku v přírodě lze zaznamenat už po pár desítkách minut.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dávám lidem nabídku, jak udržet prosperitu, svobodu a demokracii,“ říká premiér a ídr koalice Spolu Petr Fiala v rozhovoru, který se točí kolem čtyř let u moci, volební kampaně i bilance toho, co se jeho vládě podařilo – a co ne. Fiala mluví o tom, že Česká republika je dnes „jedna z nejbezpečnějších zemí na světě“, že máme „devátou nejzdravější ekonomiku“ a že po těžkých letech covidové krize a inflace „ekonomika roste, podnikání se rozvíjí, zakládá se nejvíc firem v historii“. Opakovaně se vrací k myšlence, že i letos jde o zásadní rozhodnutí pro budoucnost země. „Snažím se lidem říct, že i volba menšího zla je vlastně správná volba,“ říká předseda vlády. Podle něj je důležité, aby lidé šli k volbám, i když mají pocit, že je někdo v něčem zklamal, včetně jeho vlády. „Zvažte pro a proti, zavřete oči a volte nás, protože je to důležité pro dobrou budoucnost nejen vás, ale i vašich dětí,“ vyzývá premiér. V rozhovoru se řeší i politická strategie a ostré billboardy, které straší voliče návratem Andreje Babiše nebo Tomia Okamury. „Lidé mají vědět, že tohle nejsou volby, kde se rozhoduje o tom, jestli tahle daň bude vyšší nebo nižší. Je to volba, kde se fakt rozhoduje o tom, kam bude patřit Česká republika,“ odpovídá Fiala na otázku, jestli Spolu samo svojí kampaní nepřispívá strachu, který je podle něj mezi lidmi přítomný. Přiznává, že společnost je polarizovaná, ale tvrdí, že na náměstích cítí „spíš pozitivní motivaci“. Velká část rozhovoru se věnuje i zahraniční politice a pomoci Ukrajině. Fiala odmítá kritiku, že Česko dává málo, připomíná českou muniční iniciativu, výcvik vojáků i to, že Česko zvládlo největší vlnu ukrajinských uprchlíků na hlavu. Premiér reaguje i na kauzu bitcoinů a odchod Pavla Blažka z vlády: „Zaplatil nejvyšší politickou cenu – odešel nejen z vlády, ale i z politiky. To si myslím, že v české politice úplně obvyklé není,“ říká. Na otázku, zda to nebylo pozdě, odpovídá: „Odešel v první chvíli, kdy se ukázalo, že udělal zásadní chybu. A my jsme přijali vrcholnou politickou odpovědnost.“ Rozhovor se dotýká i Green Dealu a emisních povolenek, digitalizace i velkých energetických projektů. Fiala znovu opakuje svou vizi. „Chci, aby lidé v Česku měli mzdy jako v Rakousku nebo v Bavorsku,“ tvrdí s tím, že k tomu vedou kroky současné vlády. Kdy podle něj lidé uvidí výsledky důchodové reformy, o které říká, že ji dělal hlavně pro mladé? Věří, že jeho varování před Babišem a Okamurou mobilizuje voliče, nebo je spíš dál polarizuje? A co považuje za největší riziko příštích čtyř let – ekonomickou krizi, návrat populistů, nebo únavu lidí z politiky? Pusťte si celý rozhovor.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem předvolebního Pressklubu Frekvence 1 byl zástupce SPD Martin Malášek. Ten byl do našeho předvolebního vysílání pozván jako kandidát do 30 let. Do předvolebního vysílání zveme zástupce volebních stran a hnutí, které mají šanci překonat pětiprocentní volební hranici. Martin Malášek pracuje jako sociální pracovník s dětmi a je zastupitelem města Hranice na Moravě na Olomoucku. Podle něj bychom měli mít soběstačnou armádu a vystoupit z NATO i Evropské unie. Současné závazky, které vůči těmto organizacím máme, se podle něj plnit nemusejí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komentátor Aktuálně Vratislav Dostál v prvním předvolebním Pressklubu hodnotil aktuální stav. Podle něho mnohdy rozhodují emoce a poslední týden. Zhodnotil také jednotlivé kampaně a mluvil o nástrojích stran včetně sociálních sítí. Pro Dostála by bylo překvapením, kdyby nevyhrál s náskokem Babiš, ale průzkumy se mohou, jak ukázala historie, mýlit.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Česká společnost Eat Smart přišla s chytrým řešením, díky němuž klienti firmy nahrazují kantýny chytrými lednicemi. Za rok a půl fungování se podařilo firmě instalovat lednice více než sedmdesáti klientům včetně například podniků jako jsou DHL či SAP. Mezi další zákazníky patří také školy a nemocnice. Podle dat dodavatele chladniček jejich zákazníci ušetří až 7,5 milionu korun ročně.„Vycházeli jsme z reálných dat on Perfect Canteen. Při výměře kantýny 600 metrů čtverečních skutečně úspora odpovídá této částce. Naše lednice jsou i v závodech fungujících čtyřiadvacet hodin denně. Úspora probíhá jak na straně prostoru, energií či vydavatelů jídel,“ vypočítává pro SZ Byznys ředitel společnosti Eat Smart Libor Hubík.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Horské sedlo Pustevny s nadmořskou výškou 1018 metrů je jedno z nejvýznamnějších horských středisek v Beskydech. Nachází se mezi vrchy Radhošť a Tanečnice.

Horské sedlo Pustevny s nadmořskou výškou 1018 metrů je jedno z nejvýznamnějších horských středisek v Beskydech. Nachází se mezi vrchy Radhošť a Tanečnice.

Motoristé se měsíc před volbami vrací do hry o křesla ve Sněmovně. Podle posledních průzkumů by opět překonali potřebnou pětiprocentní hranici, stále přitom pomýšlí na vládu s hnutím ANO. „Vidíme to realisticky,“ řekl jejich šéf Petr Macinka v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. „Vypadá to tak, že příští vládu nebude sestavovat Petr Fiala, ale právě Andrej Babiš. A my si velmi vážně uvědomujeme, že příští vláda buď může být ovlivněna komunisty, tedy doleva, anebo Motoristy, tedy doprava. Takže je to z našeho pohledu jistá záchranná mise,“ dodal Macinka. A zopakoval, že jeho strana spolupráci s uskupením Stačilo!, ve kterém komunisté figurují, vylučuje.Motoristé mají i další podmínky, které by mohly bránit případnému angažmá ve vládě hnutí ANO. Strany se momentálně rozcházejí například na tématu inkluze ve školách. „Budeme velmi tvrdě požadovat zrušení inkluze, což si myslím, že debatu vyvolá, protože vnímám postoje bývalého ministra školství Roberta Plagy (a lídra kandidátky ANO ve Středočeském kraji, pozn. red.), který je spíše ještě na straně těch, kteří to prosazují,“ prohlásil šéf Motoristů sobě s tím, že „Plaga bude problém“.Strany se ale příliš neshodnou ani na klíčových ekonomických otázkám. Zatímco Motoristé prosazují konsolidaci veřejných financí, hnutí ANO ve svém čerstvě představeném programu slibuje zvyšovat výdaje a snižovat daně. Řada ekonomů už upozorňuje, že plány ANO by prohloubily deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „Teď to říkali? Říkali, že rozpočet je špatný, že deficit 286 miliard (který Ministerstvo financí navrhuje na příští rok, pozn. red.) je málo, že by to ještě víc zadlužili? Tomu nevěřím,“ reagoval Macinka s tím, že se uvidí po volbách. „Říkám, že na jedné straně je potřeba ukončit Fialu, ale na druhé straně je potřeba pohlídat Babiše. A my jsme jediní, kteří se o to efektivně mohou pokusit.“Jak chtějí Motoristé "pohlídat Babiše"? Šli by do vlády s SPD? A podpoří je bývalý prezident Václav Klaus?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dobrá zpráva na začátek: nežijeme si zas tak špatně, jak to někdy z vystoupení v předvolební kampani vypadá, výplaty rostou rychleji, než se čekalo. Podle Českého statistického úřadu stoupla v druhém čtvrtletí průměrná mzda na téměř 49 a půl tisíce korun, o necelých osm procent, reálná při započtení inflace o více než 5 procent.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouholetá ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků vypráví o jaderném fyzikovi Františku Janouchovi, jak jí místo práce televizní redaktorky nabídl cestu do světa charity. Zakladatel Nadace Charty 77 stál za legendární sbírkou Konto Míša, díky které se vybralo přes sto milionů korun na podporu postižených, a zásadně přispěl k rozvoji neziskového sektoru v porevolučním Česku.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

V Pekingu proběhla vojenská přehlídka na připomínku kapitulace Japonska a tím i konce druhé světové války. Demonstraci síly sledovali spolu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na tribuně i jeho ruský protějšek Vladimir Putin nebo vůdce KLDR Kim Čong-un. Okázalé oslavy navázaly na summit Šanghajské organizace pro spolupráci, na kterém čínský prezident s dalšími dvaceti lídry vyhlásil záměr ekonomicky konkurovat Západu. Jsme svědky změny světového řádu v režii komunistické Číny?Host: Filip Noubel - analytik týmu čínských projektů v Asociaci pro mezinárodní otázky a editor projektu Global VoicesČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jan Dobrovský se po dvou letech vrátil na rozhovor a znovu přinesl svůj skeptický pohled na svět. „Jsem teď čerstvě důchodce, takže mám celý život před sebou. Jsem skeptik celý život a bohužel ve značném počtu případů se mi ta skepse vyplácí,“ říká podnikatel a podcaster hned v úvodu. Podle něj žijeme ve „válečném stavu“ – ne v podobě světové války, ale ve světě, kde „mnoho zemí je v horkém konvenčním konfliktu a ty ostatní jsou v moderním soft konfliktu“. Pandemie podle něj jen urychlila pocit nejistoty a ukázala, že jsme politicky i společensky nepřipravení. Politika se podle něj vyprázdnila a je dnes postavená na marketingových tricích, nikoli na obsahu toho, co chce politik dosáhnout. Mluvili jsme také o únavě z demokracie. Dobrovský říká, že lidé ztrácejí naději a hledají vůdce, který zjednoduší cíl v jedno – „postarám se o vás“. I kdyby šlo o sliby nesplnitelné nebo o člověka, který je zločinec, část společnosti je ochotná mu věřit, protože „má aspoň chuť bouchnout do stolu“. Demokracie je ale podle něj ze své podstaty nejistota – je to množství debat, dohod a kulturních válek. „A to je pořád jenom nejistota,“ tvrdí. Velká část rozhovoru se věnovala nadcházejícím volbám a pocitu, že není koho volit. Dobrovský rozumí frustraci, ale odmítá rezignaci na účast: „Když někdo nemá ani chuť zabývat se tím, kdo na kandidátce je, a nejde volit, tak se vlastně nestará o nic a je spoluviníkem toho stavu, který pak vznikne.“ Kritizuje i agresivní předvolební rétoriku, která podle něj posouvá politickou kulturu někam, kde jsme ještě nebyli. Mluvili jsme ale i o kandidatuře bývalého hudebníka J.A.R. Oty Klempíře a o morálce. Pokud jde o jeho spolupráci s StB, Dobrovský říká, že selhání je lidské, ale není lidské si z toho dělat přednost. Podle něj existují obecné principy morálky, jejichž porušení znamená ztrátu důstojnosti. Silná část rozhovoru patřila i situaci v Gaze a podpoře Izraele. „Válka je krutá věc, ale když už k ní dojde, pravidla naší normální civilizace se mění. Musíš se zbavit nebezpečí, protože jinak nepřežiješ,“ myslí si Dobrovský a dodává, že i přes chyby izraelské vlády zůstává země demokratickým právním státem a věří, že válečné zločiny budou následně potrestány. V závěru mluví také o tom, že krize mohou být pro společnost i příležitostí. Připomíná, jak válka na Ukrajině „stmelila nestmelitelné“. Západ ale na druhé straně podle něj hledá spíš pohodlí než odvahu. „Kdyby ale Evropa pomohla vyhrát válku na Ukrajině, tak entuziasmus z vyhrané války posouvá civilizace dopředu. Když válku prohraješ, společnost stagnuje a hledá nové koncepty, protože selhala,“ dodává k tomu, jak málo lidí v Evropě je dnes ochotno bránit svoji vlast. Jak se podle něj dá v dnešním světě hledat naděje? Proč je důležité jít k volbám i tehdy, když máte pocit, že není koho volit? A kde leží hranice morálky v politice i ve válce? Poslechněte si celý rozhovor.

Necelé tři miliony lidí v Česku k volbám nechodí vůbec nebo jen příležitostně. Podle průzkumu agentury STEM/Mark jim v politice chybí například dodržování předvolebních slibů nebo vzájemná úcta. „Napříč voličským spektrem nenajdeme žádnou politickou stranu, u které by pozitivní vnímání převažovali nad tím negativním. A totéž vidíme u jejich lídrů. Od dob opoziční smlouvy je zde velké zklamání z politiky a nedůvěra v ni,“ vysvětluje sociolog Jan Burianec z agentury STEM/Mark.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už za měsíc Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny. Seznam Zprávy si během léta nechaly zpracovat detailní průzkum nálad mezi voliči. V jaké atmosféře česká společnost do voleb jde? Hostem Ptám se já byl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny je podle sociologa Buriance stále až třetina lidí nerozhodnutých. Ve veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích v posledních týdnech zároveň někteří zklamaní voliči stran vládní koalice otevřeně deklarují, že letos nechají svůj hlas propadnout. Jde o skutečný trend, který by do letošních voleb nějak výrazně promluvil?„U sociálních sítí vidíme, že ten obrázek je trošku zveličovaný. Tato tendence byla ještě před rokem nebo před dvěma lety v populaci silnější u vládních voličů, kteří byli některými kroky vládních stran lehce rozčarováni až zklamáni. Ale tím, jak se blíží termín voleb, tak vidíme, že velká většina těch, kteří byli volit v roce 2021, pravděpodobně půjde i teď,“ reagoval sociolog. Podle Jana Buriance vyhrává voličská zodpovědnost: „Hlavní motivace pro vládní voliče, potažmo pro Piráty se Stranou zelených je, že radši budou volit vládní tábor. Protože strach z toho, že hnutí ANO by se mohlo spojit a vládnout například se Stačilo! nebo SPD je pro ně silnější.“Unikátní průzkum zároveň ukázal, že lidem na tuzemské politické scéně chybí alternativa. Podle sociologa je tedy škoda, že nakonec nevznikla nová politická strana, o které ještě letos v zimě spekulovalo. „Nám pořád lidé deklarují, že tady nějaký hlad po nové straně je. Bylo by to až nějakých 20 procent lidí, kteří by novou stranu uvítali,“ uvedl Burianec s tím, že ovšem není jisté, zda by nový politický subjekt nakonec zabodoval: „Je důležité si uvědomit, že 100 lidí je 100 chutí, takže nová politická strana by nakonec nemusela mít takový úspěch, jak se třeba zpočátku zdá.“ S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 budou Seznam Zprávy čtenáře postupně seznamovat až do voleb. Co dnes Čechy trápí nejvíc trápí? Komu nejvíc důvěřují? A kolik lidí se nakonec rozhodne jít k volbám? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jedním z témat moderní společnosti je rovnost žen a mužů. Ta by se mimo další oblasti měla projevovat i ve výplatách. Za stejnou, stejně kvalitní práci a při rovnocenném vzdělání by měly ženy dostávat stejně peněz jako muži. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se to u nás rozhodně neděje. Stačí se podívat na průměrné hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví, jak byly vypláceny v roce 2024. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je v buddhismu role lásky a smyslnosti, touhy nebo pocitu zalíbení? Je láska formou připoutanosti? Je láska něčím krásným? Přivede nás do problémů?  Právě o tomto Ajahn Brahm mluví - jak můžete využít porozumění tomu, co je láska, kterou cítíte v okamžiku vstupu do manželství a kterou později ve vztahu někdy ztrácíte. Jak ji můžete uchopit, využít a povznést na vyšší úroveň. Jak pochopit místo lásky v duchovním životě a jak ji můžete pozvednout na úroveň, o které jste možná ani netušili - k nádherné, mocné a blažené formě lásky, která nikoho nevlastní. Ajahn Brahmavamso ("Adžán"), autor knihy „Kráva, která plakala“, absolvent Univerzity v Cambridge, je buddhistický mnich a duchovní superstar. Přitom stále skromný, laskavý, autentický a vtipný. Žije v malé jeskyni uprostřed kláštera Bodhinyana nedaleko Perthu v Austrálii. Říká o sobě, že je "mnich, který má rád legraci" (fun loving monk). České znění a překlad: Radan Kuča, 2025 S velkým poděkováním za korekturu textu: Hana Hanusová  Ozvučeno pomocí AI. Původní video: https://www.youtube.com/watch?v=hvo5G0WbWSs&t=1s More teachings in English: https://bswa.org/teachings/

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Přísnější zákony o slučování rodin migrantů způsobují dlouhá odloučení, traumatizují děti a mohu vést k obchodování s lidmi. Podle lidskoprávních aktivistů nedává nová imigrační legislativa některých evropských vlád smysl a jde proti výrokům politiků o férové migraci, píše britský list Guardian.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel narušil zaběhané pořádky české zahraniční politiky. Podle hlavy státu se totiž po razantních akcích Izraele v Pásmu Gazy dá za židovský stát jen těžko postavit. Pavel zároveň kritizoval kabinet Petra Fialy z ODS, který podle něj podporuje Izrael v podstatě bez výhrad k jeho stávající politice. Premiér se proti tvrzení ohradil. Kde jsou historické kořeny pevné podpory Izraele ze strany českých politiků? Jak se liší postoje české veřejnosti?Hostka: Tereza Plíštilová - doktorandka na Katedře mezinárodních vztahů Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě věnuje Blízkému východuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ekonomové se předhánějí v odhadech, o kolik nové emisní povolenky prodraží náš život. Podle analytika Ondřeje Sklenáře z Asociace pro mezinárodní otázky se nepřímo promítnou do ceny většiny zboží a služeb, přímé dopady se ale budou lišit podle toho, jaký typ vytápění a dopravy domácnosti využívají. „Těch s centrálním vytápěním, jejichž členové jezdí tramvají, se prakticky nedotknou, největší naopak budou u těch, kteří topí uhlím a do práce jezdí osobním autem,“ shrnuje.

Tomáš Wojcik, specialista na budování a vedení obchodního týmu, v rozhovoru vysvětluje, jak vybírat obchodníky do firmy, kde je hledat a podle čeho poznat, že jsou skutečně dobří. Rozděluje je na huntery, kteří aktivně přinášejí nové příležitosti, a farmery, kteří se starají o stávající klienty. Podle něj není rozhodující, co kandidát v minulosti prodával, ale zda umí klást správné otázky, chápat potřeby zákazníků a připravit se na schůzky. Klíčová je podle něj proaktivita, schopnost plánovat si práci a zvládat odmítnutí. Pro úspěšné vybudování obchodního týmu je nutné mít zavedené CRM, jasně definovat cílové segmenty, propojit obchod s marketingem a správně nastavit motivaci, která u hunterů stojí především na finančním ohodnocení. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Ekonomové se předhánějí v odhadech, o kolik nové emisní povolenky prodraží náš život. Podle analytika Ondřeje Sklenáře z Asociace pro mezinárodní otázky se nepřímo promítnou do ceny většiny zboží a služeb, přímé dopady se ale budou lišit podle toho, jaký typ vytápění a dopravy domácnosti využívají. „Těch s centrálním vytápěním, jejichž členové jezdí tramvají, se prakticky nedotknou, největší naopak budou u těch, kteří topí uhlím a do práce jezdí osobním autem,“ shrnuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle dat lékařů z porodnice U Apolináře přežívá více než 60 procent dětí, které přišly na svět po této komplikaci, bez závažných zdravotních potíží. - Vědci z Olomouce jako vůbec první v Evropské unii vysadili na poli geneticky pozměněný ječmen. Měl by být odolnější, s vyššími výnosy a kvalitnějšími zrny. Experti už sklidili první úrodu. - Paroplavba po Vltavě na trase z Prahy do Štěchovic slaví 160 let. Moderuje Naděžda Hávová.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.

V roce 2022 zemřela v Nemocnici Znojmo novorozená holčička. Podle znaleckého posudku i vlivem nesprávně poskytnuté péče. Nemocnice se s rodiči dítěte dohodla na finančním vyrovnání, měla ale podmínku. Rodina bude o tragické události mlčet a podrobnosti nepředají médiím. Lékař Pavel Jajtner, který měl tehdy novorozeně v péči, ale od té doby sbírá ve znojemské nemocnici funkce a zastává hned čtyři důležité posty včetně zástupce ředitele. A letos kandiduje i v letošních parlamentních volbách - za KDU-ČSL v rámci hnutí Spolu v Jihomoravském kraji. Hostka: Adéla Jelínková - investigativní reportérka Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Tuší, že je to podvod. Ale co kdyby to přece jen byla pravda a ten mladý charismatický umělec o ni stál? Paní Jana naletěla podvodníkům a naposílala jim už statisíce. Pořad Ve stínu rozplétá případ takzvaného romantického podvodu.Osmdesátiletá paní Jana z Brna má pocit, že zase konečně žije. Ten ‚krásný mladý muž‘ jí na internetu skoro denně posílá krásné zamilované vzkazy, už brzy se prý uvidí osobně, tak co by mu občas nepomohla - když tak pěkně prosí?  Něco podobného se možná děje tisícům lidí brouzdajícím po sociálních sítích. S příběhem své babičky Jany se na pořad Ve stínu obrátila její vnučka Kateřina. „Moji babičku delší dobu kontaktují lidé, kteří se vydávají za populárního chorvatského violoncellistu Stjepana Hausera. Často volí romantickou linku, umělec jí prý miluje, chce za ní přijet, ale potřebuje peníze na cestu,“ napsala nám Kateřina. Podle ní babička různým podvodníkům a za různým účelem za posledních pár let naposílala statisíce korun. Jak závislost paní Jany z Brna vznikla, jak se jí rodina a kamarádky snažily před podvodníky ochránit - a hlavně: jak ona sama popisuje svou komunikaci s lidmi vydávajícími se za chorvatského violoncellistu, si poslechněte v nové epizodě pořadu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.