POPULARITY
Categories
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem prostě blázen. Můžu točit jenom to, čemu hluboce věřím.“ Václav Marhoul je režisér, producent a scenárista, který si zakládá na vnitřní integritě víc než na tom, kolik filmů za život natočí. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč dává přednost „lásce před sexem“ – protože když se člověk zamiluje, ať už je to do knížky, divadelní hry nebo něčeho jiného hlubokého, co ho inspiruje, vydrží úplně všechno. „Když nežiju v souladu sám se sebou, tak je to se mnou k nevydržení,“ dodává s úsměvem. Jeho vnitřní kompas ho dovedl od parodického Mazaného Filipa přes válečný Tobruk až k mezinárodně oceňovanému Nabarvenému ptáčeti, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu. Ty se ale nakonec zavřely: po třech a půl letech intenzivní práce na ambiciózním americkém projektu o senátorovi McCarthym přišla studená sprcha – produkce se rozhodla dát režii někomu jinému. Marhoul popisuje, jak nákladný historický film nebylo možné v Americe natočit kvůli nerealistickým očekáváním producenta. „Zásadní ponaučení z toho je, že už nikdy nedopustím, abych na jakémkoliv filmu, kde budu pracovat, byl jenom režisér,“ dodává k tomu, že třeba Miloši Formanovi zrušili natáčení jeho posledního filmu den před natáčením. Marhoul mluví ale také o politice, stavu světa i o tom, proč se Amerika může naprosto zvrátit. „To nejhorší, co se může stát, je občanská válka, která bude zuřit v každém malém městě,“ varuje před nejhorším scénářem v případě, že by se přestal respektovat právní řád, ale dodává, že je sám raději optimista. Vedle geopolitiky se ale rozhovor dotýká i velmi osobních témat. Marhoul otevřeně mluví o tom, jak zjistil, že jeho otec byl veden ve svazcích StB. „S bráchou nás vychovával k poctivosti a pravdomluvnosti. To byl paradox – možná do nás chtěl dát to, co jemu chybělo,“ říká a přiznává, že se svým otcem vedl těžké debaty, ale že ho měl i tak rád a váží si toho, jaké měl dětství. S empatií a nadhledem mluví i o tom, proč nerad odsuzuje lidi. Podle něj málokdy dohlédneme ke všem důvodům, proč se někdo nějak zachoval – třeba když odejde z nějakého vztahu. „Je strašně jednoduché někoho lynčovat,“ dodává k tomu, že dospělý člověk přece ví, že život není jen černá a bílá. Marhoul zároveň věří, že krutost je v nás zakořeněná daleko víc, než si chceme přiznat a kdyby přišla krizová situace, z lidí se velmi rychle stanou zvířata. Jak se vůbec dostal k možnosti točit pod americkou produkcí a jak vnímá způsob, kterým spolupráce skončila? Je podle něj současné dění ve světě filmařsky zajímavé? A proč je Donald Trump barbar, ale viceprezident Spojených států JD Vance katastrofa? I to se dozvíte v rozhovoru.
Radní ČT ve středu ani na několik pokusů nezvolili nového generálního ředitele a pokračování volby odsunuli o týden. Rozhodovat se budou mezi manažery televize Milanem Fridrichem a Hynkem Chudárkem. Co se v zákulisí volby děje? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Pavel Matocha. Česká televize zůstává po odvolání Jana Součka bez generálního ředitele. Radní se tento týden na jeho nástupci neshodli. Ani jeden z pěti finalistů nezískal ve třech kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. Ve volbě nového šéfa veřejnoprávní televize bude Rada ČT pokračovat příští týden ve středu. Rozhovodovat se bude mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů.Pětici nejvážnějších kandidátů, mezi které postoupili i bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, vybírali radní z celkem 21 zájemců. Nového generálního ředitele musí Rada ČT zvolit do tří měsíců od odvolání předchozího šéfa. Jana Součka odvolali radní 6. května kvůli tomu, že se měl podle nich dopustit několika porušení zákona o České televizi.„Pořád věřím, že se nám podaří generálního ředitele příští týden zvolit. Pokud se nám to podaří, bude to velmi dobré, protože Milan Fridrich nebo Hynek Chudárek jsou za mě oba dobrými kandidáty. Pokud se nám to nepodaří, tak se domnívám, že Rada má tu současnou volbu ukončit a vyhlásit nové výběrové řízení,“ prohlásil radní Pavel Matocha. V rozhovoru komentoval mimo jiné i nedávné zjištění Deníku N, že se rok před zvolením Jana Součka do čela České televize zúčastnil schůzky s miliardářem Pavlem Tykačem a tehdejším šéfem ČT Petrem Dvořákem. Toho měl radní přesvědčovat k rezignaci. Podle něj jsou ale takové informace lživé. „Co bylo na schůzce s Petrem Dvořákem, vám odpovídat nebudu. Ta byla za zavřenými dveřmi. Co vám k ní řeknu, aby bylo vidět, jak byla napjatá a nervózní, tak že jsme pak sledovali Ligu mistrů v televizi,“ dodal ironicky Matocha. Zvolí radní nového ředitele příští týden? Jak napravit poškozenou reputaci veřejnoprávní televize i samotné Rady ČT? A jaké vazby na televizi má miliardář Pavel Tykač?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Hostem Hrotcastu byl Pavel Peterka, hlavní ekonom FTB, a mluvilo se o bitcoinové kauze i cenách ropy a o tom, jak je ovlivňuje konflikt mezi Izraelem a Íránem. „Nejistoty v regionu jsou špatnou zprávou a promítají se do cen ropy, zdražuje-li, promítne se to do inflace a nákladů firem. Nejistota taky omezuje ochotu firem riskovat,“ říká ekonom a dodává, že reakce trhů byla okamžitá, ale je důležité říci, že ceny jdou dolů i nahoru podle toho, jaké signály země vysílají. „Bitcoinové kauze se nemůžete vyhnout, ale převažují spekulace a otázky, kde se stala chyba. V Česku je hodně lidí, kteří bitcoinu nerozumí, ale když se vrátíme k uvažování guvernéra ČNB o tom, že by bitcoiny mohly být i ve státních rezervách, v souvislosti s touhle kauzou by si to mohl guvernér Michl rozmyslet,“ říká Peterka. Centrální banka by si podle ekonoma měla rozmyslet, zda bitcoiny potřebuje: „Podle mě ne,“ říká a dodává, že kryptoměny jsou fenomén, ale musí se dobře promyslet, jak s nimi zacházet v kontextu státních rezerv. Víc v novém Hrotcastu!X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?Hostem Ptám já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Eskalace mezi Izraelem a Íránem může přerůst v otevřený konflikt, který destabilizuje celý region i globální rovnováhu. Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka. Podle něj je realita zamlžená propagandou obou stran. „Nevidíme pravdivý obraz. Izrael tají civilní ztráty, Írán zamlčuje rozsah škod. Nikdo nechce vypadat slabě,“ říká.Írán podle Turečka stále může aktivizovat své spojence, například Hizballáh, nebo spustit sabotáže. A co víc, podle něj rozhodně nelze Írán technologicky podceňovat. „Irán je rozvinutá země, v řadě oblastí překvapivě vyspělá. Kdo ho považuje jen za stát fanatiků, dělá chybu.“ Tureček připomíná i podceněná rizika destabilizace íránského režimu. „Pokud by došlo ke kolapsu režimu, hrozí chaos s dopadem na celý region. Írán není Gaza, je to osmdesátimilionová země s vlivem v celé Asii.“Podle něj zároveň nelze vyloučit, že Izrael vyvíjí tlak na USA, aby se do konfliktu zapojily. „Izrael už dlouho touží po tom, aby Američané vojensky zaútočili na Írán. A třeba si na to teď připravují půdu,“ dodává. Jako možní mediátoři míru přicházejí do úvahy státy jako Rusko nebo Čína. Tureček však varuje před přeceňováním role EU. „Z pohledu Íránu je Unie bezzubá. Opravdové garance očekávají pouze od USA.“
Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád, aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Lídři států NATO příští týden na summitu v nizozemském Haagu zřejmě dramaticky navýší společné závazky investic do obrany. Přestože na dosavadní cíl dvou procent HDP část zemí dosáhne poprvé až letos, nový závazek má činit 5 % HDP. Podle velvyslance Česka při NATO Davida Koneckého bude summit v Haagu vnímán jako přelomový. „Bude to summit, kdy se NATO stane více evropským, a zároveň stále zůstane transatlantickým,“ očekává.
Lídři států NATO příští týden na summitu v nizozemském Haagu zřejmě dramaticky navýší společné závazky investic do obrany. Přestože na dosavadní cíl dvou procent HDP část zemí dosáhne poprvé až letos, nový závazek má činit 5 % HDP. Podle velvyslance Česka při NATO Davida Koneckého bude summit v Haagu vnímán jako přelomový. „Bude to summit, kdy se NATO stane více evropským, a zároveň stále zůstane transatlantickým,“ očekává.
Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Ranní brífink Štěpána Svobody: Skupina poslanců navrhuje zákaz prodeje energetických nápojů lidem mladším 16 let. Tvrdí, že jde o krok k ochraně zdraví dětí. Výrobci ale varují, že návrh je nepřesný, administrativně náročný a ve výsledku nefunkční. V dnešním Ranním brífinku vysvětluje prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů Michal Dyttert, proč podle něj návrh nepomůže a může poškodit nejen české podnikatele, ale i sport a reklamu.
Velkou roli v kuchyních našich babiček mělo mléko. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept na homolky, domácí sýr z Vysocka.
Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.
Přichází léto. Už se klube, puká z vejce světla. Dny se prodlužují, světlo vítězí nad tmou. Svět se zahřívá, rozpaluje. Podle učení Rudolfa Steinera v létě duše země sní svůj kosmický sen, upadá do slastné dřímoty, a imaginuje vesmírné dálky.
Česko se ekonomicky ne a ne rozjet. Odhady růstu tuzemské ekonomiky klesly pod 2 %. Ke svižnému růstu devadesátých a nultých let se země nevrátí, dohánění vyspělých zemí je teď mnohem obtížnější.Podle bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy rozjezd brzdí i vyčerpaný trh práce. „Není žádný kouzelný proutek, kterým bychom mávli, a zítra bychom se k růstu produktivity o pět šest procent vrátili, ale trh práce je určitě jeden z významných faktorů,“ říká v debatní sérii Ladíme Česko.Už několik let je pracovní trh prakticky vyluxovaný. Zejména specialisty hledají firmy marně. „Už léta narážíme na to, že je problém sehnat kvalifikované techniky, přetahujeme se o ně, lidi si dovychováváme sami. Nicméně jsme si zvykli,“ glosuje byznysman Dalibor Dědek.Jak to změnit? Poslechněte si pátý díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.
Ranní brífink Štěpána Svobody: Skupina poslanců navrhuje zákaz prodeje energetických nápojů lidem mladším 16 let. Tvrdí, že jde o krok k ochraně zdraví dětí. Výrobci ale varují, že návrh je nepřesný, administrativně náročný a ve výsledku nefunkční. V dnešním Ranním brífinku vysvětluje prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů Michal Dyttert, proč podle něj návrh nepomůže a může poškodit nejen české podnikatele, ale i sport a reklamu.
Přichází léto. Už se klube, puká z vejce světla. Dny se prodlužují, světlo vítězí nad tmou. Svět se zahřívá, rozpaluje. Podle učení Rudolfa Steinera v létě duše země sní svůj kosmický sen, upadá do slastné dřímoty, a imaginuje vesmírné dálky.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vláda Petra Fialy (ODS) by rozhodně kvůli kauze bitcoiny padnout měla. V pořadu Echo Prime Time to v neděli řekl europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO). Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) reagoval s tím, že věří, že kabinet hlasování o nedůvěře příští týden ustojí. Následně je hostem Echo Prime Time Kirill Juran, právní zástupce lidí, kteří od státu koupili momentálně skloňované bitcoiny. Kdo jsou lidé, kteří od státu vydražili darované bitcoiny? Přestože za ně zaplatili, někteří část z nich doteď nedostali a ministerstvo s nimi týdny nekomunikuje. I o tom se vede debata na Echo Prime Time.Dalším tématem byl konflikt mezi Íránem. Podle ministra Lipavského se nezdá, že by měl konflikt skončit v řádu dní, ale nedomnívá se, že by měl vést ke globální destabilizaci. V systému Drozd je na místě podle ministra 144 Čechů a Česká republika se jim snaží zajistit repatriační lety. „Izrael si velmi pečlivě vybírá, proti kterým ze svých oponentů zasáhne. Jsou to oponenti, kteří říkají, že Izrael musí být zničen jako stát. To není agrese, to je právo na sebeobranu,“ uvedl Lipavský s tím, že nejen Izrael, ale i nezávislé organizace jako OSN, potvrzovaly, že Írán obohacuje uran a snaží se zajistit jaderný nosič.Podle Bžocha byl útok Izraele na Írán oprávněný. „Není to nový konflikt, Izrael je s Íránem v konfliktu dlouhá léta. Musel přikročit k tomuto kroku a myslím si, že to bylo velmi oprávněné. Představitelé íránského režimu neustále hovoří o tom, že Izrael musí být zničen,” dodal Bžoch s tím, že Írán rozdmýchává konflikty v regionu a způsobuje destabilizaci.
Na počátku je Boží věrnost. Když jí uvěříme a postavíme se na ni – v dobách dobrých i těžkých, kdy Božímu jednání nerozumíme – pak se buduje naše věrnost Bohu. Ochutnejte další ovoce Ducha svatého v Modlitbách podle Bible s Danou Kenningovou.
„Divokým severozápadem“ nazývá oblast kolem Krušnohoří autor průvodců Severotoulky. Udržitelnou turistiku spatřuje ve vymýšlení si vlastních atrakcí a klade důraz na využívání veřejné dopravy. „Náhradní autobusová doprava, zastávky na znamení, přestupy z vlaku na vlak nebo na autobus – to jsou malá dobrodružství, jediná dobrodružství, které lze v 21. století zažít,“ říká Jan Civín, autor Severotoulek. Podle čeho si plánuje své výlety za půvaby nejen severočeské krajiny?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Divokým severozápadem“ nazývá oblast kolem Krušnohoří autor průvodců Severotoulky. Udržitelnou turistiku spatřuje ve vymýšlení si vlastních atrakcí a klade důraz na využívání veřejné dopravy. „Náhradní autobusová doprava, zastávky na znamení, přestupy z vlaku na vlak nebo na autobus – to jsou malá dobrodružství, jediná dobrodružství, které lze v 21. století zažít,“ říká Jan Civín, autor Severotoulek. Podle čeho si plánuje své výlety za půvaby nejen severočeské krajiny?
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V horském masivu u Zlatých Hor se ukrývá mnohem bohatší ložisko zlata, než stát dosud předpokládal. Podle informací Českého rozhlasu to experti předběžně spočítali na minimálně 3,5 tuny drahého kovu. Vyplývá to z průzkumu státního podniku Diamo. Nová a přesnější data mění pohled na případnou těžbu, která se tak podle propočtů Diama může stát ziskovou. Město Zlaté Hory těžbu odmítá. Stejně tak třeba léčebna, která pečuje o děti s dýchacími obtížemi.
Za východní hranicí Evropské unie se už více než tři roky bojuje. Mírové ukončení války na Ukrajině není v dohledu. Podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse představuje Rusko vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?
Člověk, který přesně věděl, co chce a co nechce, takový byl zakladatel legendárního Studia Ypsilon Jan Schmid - herec, režisér, autor a také výtvarník. Miloval kouzlo nečekaného a v divadle dokázat vytvořit tvůrčí a především týmovou atmosféru. Na Jana Schmida v dalším díle Úžasných životů zavzpomíná dlouholetý člen Ypslonky Martin Dejdar.
Co všechno hospodyně v dobách našich babiček kuchtily z jahod? Na vesnici se spokojily s jahodových koláčem nebo s lívanci. Ale ve městě to bylo onačejší.
V horském masivu u Zlatých Hor se ukrývá mnohem bohatší ložisko zlata, než stát dosud předpokládal. Podle informací Českého rozhlasu to experti předběžně spočítali na minimálně 3,5 tuny drahého kovu. Vyplývá to z průzkumu státního podniku Diamo. Nová a přesnější data mění pohled na případnou těžbu, která se tak podle propočtů Diama může stát ziskovou. Město Zlaté Hory těžbu odmítá. Stejně tak třeba léčebna, která pečuje o děti s dýchacími obtížemi.
Most chce v budoucnu využívat areál hipodromu také k různým kulturním akcím. Podle vedení města by mohlo na loukách kolem příjezdových cest vzniknout zázemí pro festivaly nebo srazy automobilů.
Jsou u nás ostrakizovány disentní názory, anebo si jen někteří pletou cenzuru s kritikou? „Ano, myslím, že s tím problém máme. V Česku je sklon k ostrakizaci lidí, kteří si myslí něco jiného,“ říká filozof Václav Bělohradský. „Svobodě slova se u nás daří velmi dobře, podle průzkumů jsme v pořadí šestí na světě,“ nesouhlasí filozof Tomáš Koblížek.
Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Jsou u nás ostrakizovány disentní názory, anebo si jen někteří pletou cenzuru s kritikou? „Ano, myslím, že s tím problém máme. V Česku je sklon k ostrakizaci lidí, kteří si myslí něco jiného,“ říká filozof Václav Bělohradský. „Svobodě slova se u nás daří velmi dobře, podle průzkumů jsme v pořadí šestí na světě,“ nesouhlasí filozof Tomáš Koblížek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu téměř 500 dronů, což je nejvíc od začátku války, a zároveň zvyšuje tlak v Dněpropetrovské a Sumské oblasti, kde u hranic shromáždilo na 50 tisíc vojáků. „Salámovou metodou, kousek za kouskem ukrajují z ukrajinského území. Podle vojenských expertů to ale není pro Rusy to hlavní bojiště. Vážou tam ukrajinské síly, které pak nemohou bojovat jinde,“ vysvětluje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
Hospodářská komora navrhuje, aby se nový systém digitalizace stavebního řízení vytvořil formou spolupráce státu se soukromým sektorem, tedy jako takzvaný PPP projekt. Podle prezidenta komory Zdeňka Zajíčka, který je zároveň i prezidentem profesního sdružení podnikatelů v IT a komunikacích, by to zajistilo pokračování projektu i po volbách po případné změně vlády. Zajíček to říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu téměř 500 dronů, což je nejvíc od začátku války, a zároveň zvyšuje tlak v Dněpropetrovské a Sumské oblasti, kde u hranic shromáždilo na 50 tisíc vojáků. „Salámovou metodou, kousek za kouskem ukrajují z ukrajinského území. Podle vojenských expertů to ale není pro Rusy to hlavní bojiště. Vážou tam ukrajinské síly, které pak nemohou bojovat jinde,“ vysvětluje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Česko zaplatí víc než 16,5 miliardy za prodloužení pronájmu letounů gripenů. Ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky jsou výhodnější, než nabízelo Švédsko loni. Podle opozice ale nákup prodražilo rozhodnutí přejít na americké stíhačky F-35. „Cena v žádném případě není výhodná,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus stínový ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Nezohledňujete dopady války na Ukrajině,“ namítá poslanec ODS Pavel Žáček ze sněmovního výboru pro obranu.
Z laboratoří optiky v areálu vysokoškolských kolejí Univerzity Palackého v Olomouci unikla kyselina, likvidovali ji hasiči. Podle mluvčího UP Egona Havrlanta je budova uzavřena.
Česko zaplatí víc než 16,5 miliardy za prodloužení pronájmu letounů gripenů. Ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky jsou výhodnější, než nabízelo Švédsko loni. Podle opozice ale nákup prodražilo rozhodnutí přejít na americké stíhačky F-35. „Cena v žádném případě není výhodná,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus stínový ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Nezohledňujete dopady války na Ukrajině,“ namítá poslanec ODS Pavel Žáček ze sněmovního výboru pro obranu.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Podle nedávných zjištění ministerstvo spravedlnosti dostalo darem od odsouzeného obchodníka s drogami bitcoiny v hodnotě miliardy korun. O miliardovém daru vyplouvají na povrch další informace. Je kauza, kvůli které podal demisi ministr Blažek, srozumitelná veřejnosti? Co z dostupných informací může usuzovat zkušený právník? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídá advokát a bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Město Sumy na severovýchodě Ukrajiny čelí opakovaným ruským útokům, ve středu při nich zemřeli čtyři lidé a desítky dalších jsou zranění. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského útočí Rusko záměrně na civilisty. „Po třech letech si lidé zvykli, jak ta válka probíhá, a poplachy trošku ignorují. Často se také stane, že raketa nebo dron dopadnou dřív, než zazní sirény. Ten poslední útok ale řadu lidí přiměje, aby do krytů chodili,“ míní Petr Drbohlav z Člověka v tísni.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.
Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.
Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.
Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ministr spravedlnosti a držitel žluté karty od premiéra Pavel Blažek má další problém. Musí hájit přijetí miliardového daru pro ministerstvo od v minulosti odsouzeného prodejce drog. Vše je prý ale absolutně čisté.Shrňme rychle celý příběh - odsouzený obchodník s drogami po návratu z vězení vysoudil návrat zabavené elektroniky. Ukázalo se, že se na ní nacházejí tři miliardy v bitcoinech. A co se nestalo, „podnikatel“ se rozhodl miliardu věnovat ministerstvu spravedlnosti.„Samozřejmě se nabízí otázka, proč by to onen člověk dělal? Dal se ve vězení na víru a teď napravuje svoje hříchy? Stala se z něj dobrá duše, které leží na srdci vyrovnaný rozpočet ministerstva spravedlnosti?“ ptá se v podcastu Lucie Stuchlíková. Podle ministra Blažka se možná dal bývalý prodejce drog na pokání.Původem peněz se v minulosti zabývaly soudy, najít se jim ho nepodařilo. Sám štědrý dárce tvrdí, že s jeho trestnými činy nijak nesouvisí a že je vytěžil na počítači u dědečka v Břeclavi.„Silně mi to připomíná příběh Stanislava Grosse, kterému nosil peníze strýček Vik v igelitce. Gross se obhajoval slovy, že je to křišťálově čisté, že ani křišťál nemůže být křišťálově čistější. Blažek zase říká, že je to tak ultralegální, že to legálnější být nemůže,“ připomíná Václav Dolejší.Není to poprvé, kdy se ministr Blažek proslavil kreativní výmluvou. Když měl vysvětlovat, proč se schází na soukromém večírku s poradcem prezidenta Martinem Nejedlým, tvrdil, že ho do restaurace „náhodou zahnala bouřka.“Po původu peněz od odsouzeného prodejce drog se prý Blažek neptal. Stačí mu prý to, že neexistuje rozsudek, že by pocházely z trestné činnosti. Tedy zatím - poté, co se miliardy objevily, začala věc prošetřovat policie. (A než stihl tento podcast vyjít, Seznam Zprávy odhalily, že peníze ministerstvu připluly přímo z konta nechvalně proslulého drogového tržiště.)Co bude dál? „Hlavní politické figury ODS včetně premiéra jsou pořádně naštvané. Nedivil bych se, kdyby to tentokrát Pavel Blažek nakonec neustál,“ říká Václav Dolejší.Politicky je to každopádně pár měsíců před volbami, které ani bez toho nevypadají růžově, pořádný průšvih. „Je jedno, kolikrát bude ministr opakovat, že je všechno čisté. Ta věta zní jasně: Ministerstvo spravedlnosti si vzalo miliardu od odsouzeného dealera drog, jejíž původ je nejasný. Opozice bude mít pořádně nabito,“ shrnuje v Reaktoru Lucie Stuchlíková.Kolik žlutých karet vlastně může člověk dostat? Co řekl Andrej Babiš na Orbánově konzervativní konferenci? A proč by ANO platilo kampaň ze svého, když to může jít z krajského rozpočtu? Poslechněte si trojitý Reaktor podcastu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.
Zapsat do seznamu voličů už v 17 letech se domáhala jedna dívka. Podle očekávání s tímto požadavkem neuspěla. Nejprve ji odmítl městský úřad, později příslušné soudy a pochopení pro její touhu volit ještě před dovršením dospělosti neměl nakonec ani Ústavní soud.
Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,” říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Zbývá už jen týden, aby si Polsko zvolilo nového prezidenta. Situace je tam velmi napjatá a emotivní, šance obou kandidátů jsou víceméně vyrovnané. Podle posledního průzkumu byl mezi nimi rozdíl pouhých 200 tisíc hlasů ve prospěch Karola Nawrockého, kandidáta národovecké pravice. Proto se napjatě očekávalo, jak dopadnou dva nedělní průvody na podporu každého z nich.
Přes sto kmenových pracovníků Národního ústavu pro duševní zdraví podepsalo otevřený dopis resortu zdravotnictví, ve kterém kritizují současné vedení institutu. Podle signatářů se ústav odklaní od medicínského zaměření a bylo poškozeno jeho dobré jméno. „Většina lidí ale vůbec nemá vhled do situace ohledně hospodaření,“ tvrdí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Petr Winkler, ředitel ústavu.