Podcasts about podle

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Podle demografů má výrazně vzrůst počet lidí, kteří budou žít v domovech pro seniory. Poskytovatelé sociálních služeb upozorňují, že je třeba, aby se na nákladech více podílely rodiny. „Děti jsou už dnes přizvány, aby smlouvou přistoupily k doplácení,“ připomíná v Pro a proti předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová. „Spoluúčast je dnes dobrovolná,“ namítá Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. (Vysíláme v repríze.)

Maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi a jeho straně Tisza poprvé od dubnových parlamentních voleb klesla podpora občanů. Podle průzkumu agentury Median by jeho stranu Tisza dnes volilo 68 procent voličů, před měsícem to bylo o pět procentních bodů více.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Po nedávné migrační krizi ve španělské Ceutě čelí Madrid kritice dalších zemí EU, že nezvládá migraci. V neděli se vyjádřila i marocká vláda, která z celé situace obvinila pašeráky a dezinformace. Jak by měla nyní unie postupovat? Hostem Ptám se já byla europoslankyně Nikola Bartůšek (zvolena za Přísahu). O migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo zhruba 60 tisíc migrantů z Maroka, budou v úterý jednat ministři vnitra EU. K mimořádné schůzce vyzvali prezidenti a premiéři dvaadvaceti států unie. Mimo jiné německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk i český premiér Andrej Babiš (ANO). K situaci se v neděli poprvé vyjádřila i marocká vláda. Podle tamního ministerstva vnitra byly nedávné události v Ceutě důsledkem kombinace faktorů: akcí sítí pašeráků a převaděčů, dezinformací na sociálních sítích i nesprávné interpretace verdiktů soudu. To vytvořilo u tisíců Maročanů přesvědčení, že se na evropské území mohou dostat snadno a bez právních důsledků. Pašeráckým mafiím už v pátek přičetl migrační krizi v Ceutě také španělský premiér Pedro Sánchez. Zločinecké sítě podle něj využily verdikt španělského nejvyššího soudu, který začátkem července dospěl k závěru, že pohraničníci nemohou okamžitě vyhostit ty, kteří na území města připlavou. Obratem vrátit mohou podle soudu jen toho, kdo překonal hraniční překážku. Kvůli tomu také španělští pohraničníci v sobotu instalovali u Ceuty v moři bariéru z bójí. V pátek už také španělské město opustila většina z několika desítek tisíc běženců, na místě jich ale stále zůstává ještě několik tisíc. Při pokusu dostat se do Ceuty zemřely desítky lidí. Kdo za náhlou migrační vlnou v Ceutě stál? Selhalo Španělsko? A jak zranitelná je Evropská unie náhlými uprchlickými vlnami? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Udržet řidiče, je podle Martiny Šmídlové z rodinné firmy Šmídl Holding nyní ta nejtěžší věc na celém dopravním podnikání. Právě řidiči jsou totiž pro firmu, která patří k největším tuzemským provozovatelům vnitrostátní i mezinárodní dopravy a logistiky, klíčoví. „Snažíme se jim vytvořit podmínky, které jsou lehce nadstandardní, než mají ostatní zaměstnavatelé – nejenom z hlediska mzdy, ale i zázemí a péče o ně. Hodně funguje personální oddělení, které řidiče obvolává, dotazuje se na jejich spokojenost a snaží se jim třeba pomoci ve věci benefitů, anebo někdy si s nimi prostě popovídat,“ vysvětluje. Podle ní taková služba zajišťuje řidičům i osobní kontakt a potřebné rozptýlení na cestě, kde jsou i 14 dní. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Kniha Souostroví Rusko ve válce proto Ukrajině s podtitulem Kultura a kontexty 2022 až 2025, jak píše Tomáš Glanc, vznikla za války a pojednává o válce.

Kniha Souostroví Rusko ve válce proto Ukrajině s podtitulem Kultura a kontexty 2022 až 2025, jak píše Tomáš Glanc, vznikla za války a pojednává o válce. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je na většině řek málo vody. Extrémní sucho panuje zejména u podzemních vod.

Jednu z hlavních rolí si zahrála herečka Klára Issová nebo režisér Viktor Tauš. Seriál Na tělo uvidí diváci na České televizi už na podzim.

Kolem Severočeského muzea v Liberci pokračuje obnova parku. Podle projektu by měla trvat zhruba rok a půl, tedy do letošního prosince.

Hygienici během července provedli v Ústeckém kraji 30 kontrol dětských táborů. Podle krajské hygienické stanice se při nich zaměřili především na stravování, ubytování a čistotu zázemí.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Všichni dýcháme a v každé situaci trochu jinak. Jinak dýcháme ve spěchu, ve stresu, v radosti nebo odpočinku. Podle dechu můžeme spoustu věcí poznat, jinak prožít i dokonce změnit. Přitom tomu obvykle věnujeme pozornost až pokud ten dech nemůžeme popadnout. To je škoda. Dan Brule je světově uznávaný expert na dech. Učil po celém světě, mezi jeho klienty patří lidé z 1% nejbohatších lidí planety, hvězdy Hollywoodu  anebo i vojáci z jednotek Navy Seals americké armády. Jeho přístup je úžasný - nenutí nám nějaké speciální dechové formule anebo pravidelná složitá cvičení - jednoduše inspiruje tím, že odhaluje nečekanou sílu, kterou skrz dech můžeme získat - a nechává každého, ať si vybere svůj přístup, který mu sedí, který ho baví. Je to stejně přirozené, jako že nás nikdo neučí, jak se máme ráno protáhnout - říkává. Užijte si rozhovor (v plné délce jej najdete na mém kanále na Herohero - http://herohero.co/petrhorky) a mějte i díky této inspiraci lepší život! A pozor! V následujících dnech Vám v rámci bonusů pro odběratele na mém kanálu http://herohero.co/petrhorky nabídnu slevu na záznam čtyřdenního masterclass Dana Brulé, který vedl v České republice + další bonus - slevu na jeho knihu Jen dýchej, kterou vydalo nakladatelství Bohemia Books.Toto je pro dnešek vše a jestli máte chvilku, dejte mi do komentáře vědět, co vás zaujalo!Support the show

Co znamená výraz „varianta k zamyšlení“? Podle předsedy Motoristů sobě Petra Macinky se pod ním ukrývala reálná šance na jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Alespoň tímto způsobem si vykládá komunikaci s prezidentem Petrem Pavlem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Podle místostarosty Romana Galii (SOCDEM) nemají obce na Karvinsku příliš možností, jak podobné pozemky získat.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Ranní brífink Martina Ehla: Do letectví se jako materiál vrací titan, říká Petr Zenkner, redaktor HN, který se po leteckém veletrhu ve Farnborough zamýšlí nad budoucností leteckého průmyslu v Česku a v Evropě. Podle něj by Česko potřebovalo nový projekt letadla, který by nakopl celý domácí letecký průmysl. “To se ale bez pomoci státu neobejde,” říká Petr Zenkner.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.

Ranní brífink Martina Ehla: Do letectví se jako materiál vrací titan, říká Petr Zenkner, redaktor HN, který se po leteckém veletrhu ve Farnborough zamýšlí nad budoucností leteckého průmyslu v Česku a v Evropě. Podle něj by Česko potřebovalo nový projekt letadla, který by nakopl celý domácí letecký průmysl. “To se ale bez pomoci státu neobejde,” říká Petr Zenkner.

Podle čeho poznat správného kandidáta na manažerskou pozici v rodinné firmě a jak odhalit, zda bude dobrým lídrem? A jak často se stává, že i pečlivě vybraný manažer nakonec selže? Povídali jsme si s headhunterem Davidem Petrů ze společnosti Hill International.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Každý komentář, fotografie nebo kliknutí na internetu zanechává digitální stopu. Podle policie bychom měli přemýšlet nejen nad tím, co sdílíme o sobě, ale i o svých blízkých dětech.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist # 31 s archeologem Jan Bažantem o síle řecké mytologie, kultu krále Ithaky a věrohodnosti amerického snímku Odyssea(SPOILER ALERT! V 55. a 56. minutě je vyzrazen závěr filmu)V televizi pranýřují narcistního politika, na trzích prý zavládla panika, Spartu v zápase porazil AFC Ajax a v reklamní přestávce se vám snaží prodat nějaká afrodiziaka nebo bůhvíco z Amazonu. Je první středa v měsíci, tak v poledne raději zavřete okna kvůli sirénám...Odkazy na řeckou mytologii jsou všudypřítomné. Řecké báje si lidé vyprávejí tisíce let v mnoha verzích a jak dosvědčuje kasovní úspěch nového velkofilmu Odyssea režiséra Christophera Nolana, stále přitahují pozornost a budou se nejspíš v různých vlnách vracet i v budoucnu. Ale kde se tyto mýty vlastně vzaly? Jaký měly a mají smysl a jak se jeví poslední hollywoodské zpracování z pohledu klasického archeologa a znalce řeckých bájí, který sám navazuje na staré mýtografy? Jaké funkce mýty plnily a plní a jak to vlastně s Odysseem bylo dál po návraru na Ithaku? I o tom uslyšíte v dnešním Zeitgeistu s profesorem klasické archeologie Janem Bažentem z Centra klasických studií Filosofického ústavu AV ČR, který je mimo jiné autorem knihy Řecké mýty I. O bozích a lidech (Argo, 2025). Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Recenze filmu Odyssea od Jindřišky Bláhové:⁠Odyssea podle Nolana je intimní velkofilm o mužské vině a ženském hněvu⁠

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit? Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů. Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči. V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku. Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia. Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stanislav Libenský patřil k nejvýznamnějším osobnostem světového skla. Společně s Jaroslavou Brychtovou proměnil vnímání skla jako uměleckého média a pomohl českému sklářství získat světové renomé. Výtvarník Zdeněk Lhotský na něj vzpomíná jako na mimořádného tvůrce, učitele i člověka, jehož odkaz dodnes ovlivňuje generace umělců doma i v zahraničí.

Česko míří k zákazu používání mobilních telefonů ve školách. Podle novely navržené premiérem Andrejem Babišem a ministrem školství Robertem Plagou, kterou minulé pondělí podpořila i celá vláda, by měl začít platit od září 2027. Jak by měl zákaz v případě jeho prosazení fungovat v praxi? Jakou polemiku vyvolává? A co o efektech podobných opatření ukazuje vědecká studie? Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se dlouhodobě zaměřuje na školství Libor Juhaňák - vědec výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Výtah Respektu: V Indii o víkendu rezignoval ministr školství Dharmendra Pradhán. Podlehl tak víc než měsíc trvajícím masovým protestům kvůli uniklým testům. Demonstrace svolalo nově vzniklé recesistické hnutí Švábí lidová strana. Ta v reakci na ministrovu rezignaci demonstrace ukončila, byly totiž naplněny její hlavní požadavky. Podle organizátorů, kterými jsou mladí lidé, tímto zvítězila demokracie. Čeho přesně se květnový skandál ve školství týkal? Jaké další byly požadavky protestujících? Kde se vzal název "švábího" hnutí? A jaké politické dopady by události posledních týdnů mohly mít? I o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Hlavní návštěvnická sezona na Šumavě zatím nevypukla. Podle ubytovatelů tradičně začíná až na přelomu července a srpna.

Šéf Sněmovny Tomio Okamura jako první český vládní politik po sedmi letech oficiálně navštívil Čínu. Slibuje si od toho zlepšení vztahů s Pekingem a posílení vzájemného cestovního ruchu. Co cesta reálně přinese? Hostem Ptám se já byla sinoložka z Filozofické fakulty UK v Praze Olga Lomová. S předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) se při návštěvě Číny setkal šéf tamního parlamentu Čao Le-ťi. Podle agentury Nová Čína ocenil pozitivní a pragmatickou politiku nové české vlády vůči Pekingu a vyjádřil přesvědčení, že současný příznivý vývoj vzájemných vztahů bude pokračovat. Okamura prohlásil, že podle jeho mínění se vzájemné vztahy České republiky a Číny během návštěvy podařilo obnovit. S čínskou stranou měl probírat možné zrušení víz pro Čechy cestující do Číny, znovuzavedení přímé letecké linky Praha–Šanghaj nebo zapůjčení terakotové armády na výstavu do Česka. Během jednání české delegace v čínském parlamentu padly také nové informace o Čechovi, kterého Peking zadržel na konci června a vyšetřuje ho kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Jak upozornily i Seznam Zprávy, české bezpečnostní složky nevylučují, že by Čína mohla chtít muže vyměnit za jejího občana zadrženého v Česku. Vztahy mezi Prahou a Pekingem se v posledních letech výrazně zhoršily především kvůli otázce Tchaj-wanu. Čína ostře kritizovala cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan v roce 2020 i jeho druhou výpravu letos v červnu. Peking, který ostrov považuje za součást svého území, v souladu s politikou jedné Číny odmítá oficiální kontakty zahraničních politiků s tchajwanskými představiteli. „Celé té cestě udělalo tečku vyhlášení sankcí na 14 evropských firem jako protiopatření evropských sankcí na 14 čínských firem, které do Ruska dodávají zboží dvojího užití a vlastně tím podporují válku v Rusku. Ty firmy byly vybrány víceméně náhodně a objevila se tam i česká firma Tatra,“ připomněla v Ptám se já sinoložka Olga Lomová. „Nemůžu to číst jinak, než určitý tlak z čínské strany. Vzápětí po návštěvě, která projevuje přátelství, touhu vycházet Číně vstříc, jít naproti jejím požadavkům, se v sankčním seznamu, kde mohla být jakákoliv jiná firma, objeví i česká firma. To není náhoda, ale je to jenom ukázka toho, že v čínské diplomacii platí, že když naznačíte, že chcete ustoupit, že vyjdete druhé straně vstříc nebo dokonce řeknete natvrdo, že chcete druhé straně vyjít vstříc, tak ona na vás ještě víc přitlačí,“ dodala Lomová. Jaký vliv může mít Okamurova cesta na další vztahy Česka s Čínou? A co lze očekávat v případu zadrženého Čecha? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mým hostem byl privátní investiční poradce Marek Odehnal, který vysvětlil, jak fungují dluhopisy, jaká rizika jsou spojená hlavně s firemními emisemi a proč je důležité posuzovat jejich kvalitu podle konkrétních informací o emitentovi. Podle něj je pro většinu běžných investorů vhodnější využít dluhopisové fondy nebo ETF než nakupovat jednotlivé firemní dluhopisy. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Bolest vystřeluje od palce a předloktí, zhoršuje se při úchopu, když otáčíte klíčem, nebo něco ždímáte? Bolí vás pod kolenem po sportu? Může to značit problém se šlachami.

Bolest vystřeluje od palce a předloktí, zhoršuje se při úchopu, když otáčíte klíčem, nebo něco ždímáte? Bolí vás pod kolenem po sportu? Může to značit problém se šlachami.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Evropa zbohatla na tom, že měnila klima planety,“ říká organický chemik, popularizátor vědy a autor profilu Klimatomluva Daniel Kortus. Argument, že dnes produkuje jen malou část světových emisí, proto podle něj nestačí. Historicky na ni připadá přibližně čtvrtina z nich a neměla by zbytku světa vysílat signál, že už ji problém nezajímá. Odchod od fosilních paliv navíc není jen otázkou klimatu, ale také evropské soběstačnosti a nezávislosti na „polodiktátorských režimech“, od nichž nakupujeme suroviny. Kortus se klimatickou změnou začal zabývat kvůli vlastní klimatické úzkosti, kterou v něm posilovaly apokalyptické mediální zkratky. Podle něj jsme se alarmismu přesytili a společnost se nyní posouvá k opačnému extrému - ke zlehčování a popírání problému. „Lidi nejsou virus na planetě,“ zdůrazňuje. Fosilní paliva lidstvu přinesla blahobyt, léky, teplo i dostatek jídla, zároveň ale mění složení atmosféry a oceánů. Nemáme proto zavřít evropský průmysl a stejnou výrobu jen přesunout jinam, ale nahrazovat fosilní zdroje všude, kde to už dokážeme. Kritizuje také přenášení odpovědnosti na jednotlivce prostřednictvím osobní uhlíkové stopy, zatímco pozornost uniká od firem a politiků. Právě s politiky se na sociálních sítích hádá rád. „Jsem schopný trávit hodiny přemýšlením nad tím, jak to co nejlíp pojmout, abych z toho člověka udělal co největšího hlupáka, ale zároveň ho neurazil,“ přiznává. Snaží se upozorňovat na sebejisté nesmysly, zároveň ale vysvětlovat, proč neodpovídají vědeckému poznání. Mnozí z jeho kritiků ho podle něj označují za demagoga nebo „zeleného levičáka z Bruselu“, do veřejné debaty s ním se však nehrnou. Původně chtěl být sládkem a k organické chemii ho nasměroval i seriál Breaking Bad. Dnes vyvíjí pórovité materiály, které by jednou mohly fungovat jako „houbičky“ zachycující oxid uhličitý. Zůstává technooptimistou a věří, že rozhodující zlom může přijít ve chvíli, kdy budou čistší technologie jednoznačně ekonomicky výhodnější než spalování fosilních paliv. Klimatickou změnu by tak podle něj nakonec mohla vyřešit i lidská chamtivost. Proč komunikace klimatické změny selhala? Dokážou technologie, AI a lidská vynalézavost nahradit chybějící politickou vůli? A jak upozorňovat na vážný problém, aniž by člověk sklouzl k alarmismu, který část společnosti přestala poslouchat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Uplynulo 100 let od narození spisovatele, novináře a disidenta Ludvíka Vaculíka. Podle publicisty Pavla Kosatíka dokázal Vaculík půl století přinášet společnosti podnětné myšlenky. Jeho román Sekyra považuje za jedno z nejzásadnějších děl o totalitě. „Na rozdíl od jiných nevěřil, že komunistický systém lze opravit. Napsal to už v Sekyře. Popsal to jako systém v rozporu s lidskou přirozeností.“ V čem tkví síla Vaculíkova slova? A čím zaujme posmrtně vydaná kniha Stará postel?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #54: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataEvropská vysílací unie (EBU) ve spolupráci se sportovkyněmi vydala doporučení pro televize, jak citlivěji přistupovat k natáčení atletek během sportovního výkonu. Podle autorů a autorek dokumentu je dobré se vyhnout natáčení z podhledu či přehnanému využívání zpomalených záběrů. Cílem je ochránit atletky před objektifikací a šikaně na sociálních sítích, kde nelichotivé záběry ze sportovních přenosů žijí vlastním životem. Proč jsou nová doporučení odrazem k další kulturní válce? Jak zobrazování sportovkyň souvisí s tím, co mají na sobě? A čemu při sportu čelí muži? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.  

„Když se s emocemi naučíme pracovat a naučíme se je chápat, můžou být důležitým zdrojem informací. Pomáhají nám lépe se orientovat ve světě,“ říká psycholožka z Národního ústavu duševního zdraví Alena Spálenská. Podle ní neexistují špatné emoce, jen špatné činy. „Můžeme cítit silnou emoci, u které tušíme, že neodpovídá situaci. Dá se s ní pracovat, ale je v pořádku, že se objevila.“Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když se s emocemi naučíme pracovat a naučíme se je chápat, můžou být důležitým zdrojem informací. Pomáhají nám lépe se orientovat ve světě,“ říká psycholožka z Národního ústavu duševního zdraví Alena Spálenská. Podle ní neexistují špatné emoce, jen špatné činy. „Můžeme cítit silnou emoci, u které tušíme, že neodpovídá situaci. Dá se s ní pracovat, ale je v pořádku, že se objevila.“

Nuda není nepřítel. Naopak. „Je důležitá pro naše psychické zdraví. Protože občas potřebujeme nechat myšlenky plynout. Digitální média naneštěstí představují nástroj, jak ji vůbec nemít,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Lukavská v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „A kdybych mohla, úplně bych zakázala lajkování a doporučující algoritmy.“ Právě rychlé hodnocení na sociálních sítích podle ní dospívající snášejí velmi těžce. „Velmi špatně snášejí kritiku a rychlé soudy.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Listováním deníkovými záznamy Jiřinky začalo další setkání. Pak přišly na stůl dvě Jiřinčiny kuchařské knihy a v nich recept Jiřího Krampola na americký salát.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se pochválila za svou půlroční práci. Podle premiéra dělá všechno, co slíbila. Splněno má skoro 20 procent úkolů, 79 procent je v procesu plnění a jen necelé procento se nerealizuje. „Zákonů, které prošly Poslaneckou sněmovnou i Senátem, zase tolik není,“ podotýká komentátor webu Aktuálně.cz Vratislav Dostál. „Ministři se teprve seznamují se svými úřady,“ všímá si v Pro a proti Českého rozhlasu Plus Miroslav Korecký z MF Dnes.