POPULARITY
Izvještaj UN-a kaže da su milioni mladih ljudi zapostavljeni, "lišeni obrazovanja, sigurnosti i budućnosti." Mladi aktivisti iz cijelog svijeta okupili su se u sjedištu Ujedinjenih nacija u New Yorku i učestvovali na plenarnoj sjednici Generalne skupštine obilježavajući na taj način 30 godina Svjetskog programa djelovanja za mlade, koji obuhvata okvir sa 15 prioritetnih oblasti kao što su: obrazovanje, zapošljavanje, glad i siromaštvo, zdravlje i okoliš, globalizacija, informacione i komunikacione tehnologije, oružani sukobi i međugeneracijska pitanja.
Scotland Yard, dnes známý jako Metropolitní policejní služba nebo Metropolitní policie, byl založen 29. září 1829 v Londýně. V současnosti je asi nejznámější policejní organizací na světě. A to i díky tomu, že byl mnohokrát zpopularizován autory detektivek i filmaři. Scotland Yard ale rozhodně nebyl prvním policejním sborem. Dříve než v Londýně byl založen například v New Yorku či Paříži.
V jubilejní 300. epizodě se podíváme na případ britské logistické firmy, která po 158 letech padla kvůli jedinému špatnému heslu a útoku ransomwaru Akira. Probereme také nové zero-day útoky na firewally Cisco ASA a Firepower, na které musela reagovat americká CISA nouzovou směrnicí, a dramatické odhalení SIM farmy u New Yorku před zasedáním OSN. Nechybí ani aktuální statistiky kyberútoků v Česku, které ukazují nárůst o 15 procent. Na závěr podpoříme projekt týdne Surfuj bezpečne, který učí lidi, jak nenaletět na podvody.
Predsjednik Zoran Milanović održao je govor na Općoj skupštini Ujedinjenih naroda u New Yorku. S jedne strane inflacija u Hrvatskoj ugrožava, a s druge strane, ako je suditi po štednji i ulaganjima, puni džepove pojedinih građana i države. U Saboru o pravosuđu i umjetnoj inteligenciji, ali i Afričkoj svinjskoj kugi koja se i dalje širi Slavonijom i Baranjom. Umro je velikan hrvatskog tenisa Nikola Pilić.
Ona hľadá dokonalého muža. On zasa dokonalú obeť. Sydney Shawová má ako veľa iných žien v New Yorku hroznú smolu na mužov. Zažila už všetko: takých, ktorí mali falošnú fotku v profile na zoznamke alebo ju nechali zaplatiť za večeru, ale čo je najhoršie, natrafila aj na mužov, ktorí neustále hovorili o svojej matke. No to sa zmenilo. Konečne totiž stretla toho pravého. Jej nový frajer je úplne dokonalý. Je šarmantný, pekný a pracuje ako lekár v miestnej nemocnici. Sydney je z neho celá bez seba. Políciu medzitým zaskočí brutálna vražda mladej ženy a ukáže sa, že ide iba o jednu zo série úmrtí. Hlavný podozrivý je záhadný muž, ktorý najprv so svojimi obeťami randí a potom ich umučí a zabije. Sydney by sa mala cítiť bezpečne. Koniec koncov, chodí s mužom svojich snov. Nemôže sa však zbaviť podozrenia, že ten dokonalý muž možno nie je až taký bezchybný, ako sa zdá. Niekto totiž sleduje každý jej krok, a ak sa nedozvie pravdu, stane sa ďalšou obeťou… "Freida McFadden vždy zaboduje. Frajer má viac zvratov ako vývrtka. Strhujúce." ― Tami Hoag, najpredávanejší autor podľa New York Times "Najnovší bestseller McFadden udržiava autorkine typické zvraty rýchle a zbesilé...McFadden rozširuje svoju horúcu sériu o tento rafinovaný prieskum lásky, smrti a randenia." ― Publishers Weekly Audiokniha: Frajer Autor: Freida McFadden Interpret: Lenka Libjaková Dĺžka: 10:25 h Vydavateľstvo: Publixing a Motýľ Audiokniha Frajer na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Frajer na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)
Šéf Slovenskej informačnej služby Pavol Gašpar zavŕšil svoje vysokoškolské štúdium diplomovou prácou o korupcii a to by bolo vskutku viac než v poriadku, keby pri jej písaní rozsiahlo neodpisoval.A tak sa nám tu opakuje starý známy príbeh o plagiátoroch vo vedúcich pozíciách tohto štátu. Pri Gašparovi je to navyše ďalšia z tém, pre ktoré by sa mal riadne postaviť pred verejnosť a ešte poriadnejšie vysvetliť, kde sa stala chyba.Čo o diplomovej práci Pavla Gašpara vieme a čo všetko sa okolo šéfa tajných tieto dni deje? To nám už povie redaktor denníka SME Martin Vančo.ZDROJ ZVUKOV: TA3, TASROdporúčanieUž dávnejšie vyšiel na Netflixe zaujímavý seriál Archív 81. Po prvej sérii ho však streamovacia služba zarezala a to napriek tomu, že sa nedalo veľmi na čo sťažovať. Našťastie bol jeho predlohou podcast, ktorý príbeh o reštaurátorovi kaziet, študentke hľadajúcej svoju matku a podivnej sektárskej budove v New Yorku vyrozprával celý.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
HEROHERO: https://herohero.co/piatocek/subscribe Maťa sa nebaví s Peťom, lebo ju nezobral lietadlom do New Yorku. Našťastie to však vyriešila a vybrala sa za dcérou na Floridu za štátne. A to se vyplatí! V parlamente schvaľovali konsolidáciu a malo to všetko - krik, bordel, urážky, vulgarizmy, obviňovanie a zmäteného Pročka, ktorý v jednom bode začal parodovať Attilu Végha. Tragédom sa stáva muž, u ktorého sa k mafiánskemu tetovaniu a tak celkovo podozreniam z napojenia na mafiu práve pridalo aj podozrenie z plagiátorstva. - FOLLOWNI SI NÁŠ YOUTUBE: http://youtube.com/@piatocek - Instagram: https://www.instagram.com/piatocek_podcast/ - Náš Discord nebol nikdy lepší: bit.ly/piatockarenSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Na sedežu Združenih narodov v New Yorku je bil včeraj ključni dan, s katerim se je začel 80-ti sklic Generalne skupščine Svetovne organizacije. Zbrane državnike z delegacijami je nagovoril ameriški predsednik Donald Trump, kot prva evropska državnica pa je skupščino nagovorila slovenska predsednica Nataša Pirc Musar. Drugi poudarki: - Državni zbor po izglasovanem vetu znova o zakonu o gostinstvu. - Na železniških postajah in vlakih do nedelje poostren nadzor policistov. - Košarkarji Olimpije osvojili prvo domačo lovoriko sezone.
Česká plastika zdobí sídlo OSN v New Yorku od úterý 23. září 2025. Jde o Herbárium z novoborského skla. Na odhalení uměleckého díla, které ve světě reprezentuje Českou republiku, se byl podívat i kolega ze zahraniční redakce Pavel Novák.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Česká plastika zdobí sídlo OSN v New Yorku od úterý 23. září 2025. Jde o Herbárium z novoborského skla. Na odhalení uměleckého díla, které ve světě reprezentuje Českou republiku, se byl podívat i kolega ze zahraniční redakce Pavel Novák.
Na 80-em zasedanju generalne skupščine Združenih narodov v New Yorku se danes začenja splošna razprava z govori svetovnih voditeljev, ki se bodo vrstili do konca tedna. Prvi dan bo največ pozornosti namenjene govoru ameriškega predsednika Donalda Trumpa, kot prva voditeljica iz Evrope pa bo nastopila slovenska predsednica Nataša Pirc Musar. Po pričakovanjih bo v ospredju govorov voditeljev dogajanje v Gazi, enako kot na včerajšnji konferenci o rešitvi dveh držav - Izraela in Palestine. Drugi poudarki: - Zaradi pojava neznanih dronov je bilo začasno zaprto letališče v Köbenhavnu, zračni prostor je zaprlo tudi letališče v Oslu. - Gospodarstveniki zaskrbljeni glede napovedane obvezne božičnice; danes naj bi bilo znano, ali bo razprava o tem sploh uvrščena na sejo socialno-ekonomskega sveta. - V Ljubljani podražili enkratne vozovnice za mestni avtobus na evro in pol, cena terminskih ostaja nespremenjena.
Svjetski čelnici se tijekom današnjeg dana okupljaju u New Yorku na godišnjoj Općoj skupštini Ujedinjenih naroda. Glavni tajnik UN-a Antonio Guterres je kazao da će središnje teme tjednog okupljanja biti uspostava mira, klimatske promjene, odgovorne inovacije, ravnopravnost spolova, financiranje razvoja i reforme UN-a. Sudionici Opće skupštine će također obilježiti 80. obljetnicu osnivanja Ujedinjenih naroda. Što je zapravo Opća skupština UN-a i koje su njezine ovlasti.
V ospredju splošne razprave Generalne skupščine Združenih narodov, ki se je pravkar začela v New Yorku, je palestinsko vprašanje. Skupščino bo nagovoril ameriški predsednik Donald Trump, ki naj bi predstavil svojo vizijo sveta in ameriški odziv na vrsto priznanj Palestine v zadnjih dneh. Ostali poudarki oddaje: V Natu ostro obsodili rusko kršenje zračnega prostora Estonije in poudarili, da bodo branili svoje ozemlje Z januarjem višje nadomestilo za brezposelnost in krajši delovnik za starejše V polfinalu svetovnega prvenstva v balvanskem plezanju trije Slovenci
Ranní brífink Petra Honzejka: OSN si v New Yorku i za účasti českého prezidenta Petra Pavla připomíná 80. výročí existence. Ale je to taková oslava neoslava, protože světová organizace je v nejvážnější krizi za celou dobu existence. Proč tomu tak je a přežije vůbec? O tom si popovídám s naším analytikem Martinem Ehlem.
Ranní brífink Petra Honzejka: OSN si v New Yorku i za účasti českého prezidenta Petra Pavla připomíná 80. výročí existence. Ale je to taková oslava neoslava, protože světová organizace je v nejvážnější krizi za celou dobu existence. Proč tomu tak je a přežije vůbec? O tom si popovídám s naším analytikem Martinem Ehlem.
Pri Mariji Pomagaj na Brezjah dan slovenskega športa povezali s svetim letom. Škof Jamnik: Športniki nas vabite, da potsjamo navdušenci.Na meji med Italijo in Slovenijo drevi molitveno bedenje za mir.Politolog Haček o Gibanju Svoboda po kongresu: Precej skrajno leva stranka, zgrajena okoli ene osebnosti. Poslanci večinoma proti predlogu NSi glede normirancev, so pa naklonjeni podpori kulturnikov.Brane Grad na 24. shodu za zaščito čiste pitne vode: Gre za državni okoljski kriminal.S slovesnostjo ob 80-letnici Združenih narodov se je v New Yorku začel teden splošne razprave Generalne skupščine.Slovenska odbojkarska reprezentanca po porazu proti ZDA z 1:3 v nizih končala svetovno prvenstvo.Vreme: Danes bo spremenljivo s krajevnimi padavinami. Jutri bo deževno, ob morju bo tudi grmelo.Posvet o spolnih zlorabah otrok na spletu- udeležba množična, kaj pravijo podatki policije o posameznih primerih?Na protestnem shodu starši otrok z redkimi boleznimi in posebnimi potrebami zahtevali takojšnjo spremembo sistema uveljavljanja pravic za male borce.Danska premierka incident z droni označila za napad na infrastrukturo.Šport: Janja Garnbret na Svetovnem prvstenu uspešna tudi v kvalifikacijah balvanov.
Predsednica republike Nataša Pirc Musar je na 80-tem letnem zasedanju generalne skupščine Združenih narodov v svojem govoru poudarila, da svet ne sme postati talec peščice najmočnejših držav in se zavzela za spoštovanje vladavine prava. Zbrane svetovne voditelje ob Vzhodni reki v New Yorku je med prvimi nagovoril tudi ameriški predsednik Donald Trump, ki je Združenim narodom očital neučinkovitost in da morajo ZDA namesto njih reševati vojne po svetu.
V napadu izraelskih sil je bil popolnoma uničen osrednji klinični center v mestu Gaza. Tarči obstreljevanj sta po podatkih palestinskih zdravstvenih virov še najmanj dve kliniki. Od začetka vojne v Gazi je bilo ubitih več kot tisoč 700 zdravstvenih delavcev. Medtem se v mednarodni skupnosti vrstijo pozivi k zaustavitvi napadov in mirni rešitvi dveh držav. Kot je dejal predsednik Evropskega sveta Antonio Costa, Unija obsoja vojaško ofenzivo v Gazi. Po njegovih besedah Evropska unija znova poziva k takojšnjemu premirju, neoviranemu dostopu humanitarnih organizacij in končanju negotovosti. Zavzema se tudi za takojšnjo in brezpogojno izpustitev vseh talcev. Drugi poudarki: - Minister Boštjančič: Za uresničitev obljube o božičnici bo treba izpeljati še nekaj korakov. - Državni zbor o noveli zakona, ki naj bi izboljšala pogoje za kulturno dejavnost in umetniško ustvarjanje. - V ljubljanskem UKC-ju prva robotska presaditev ledvice žive darovalke pri nas.
Na sedežu Združenih narodov v New Yorku se tretji teden v septembru tradicionalno začenja t. i. teden na visoki ravni, ko se novega sklica generalne skupščine udeležujejo predsedniki držav in vlad članic, ministri in druge visoke osebnosti. Svetovna organizacija letos praznuje 80-letnico, obenem pa je prišla do preloma. Svet zaznamujejo kršitve mednarodnega prava in opuščanje multilateralizma, kar se odraža tudi v finančnih težavah OZN, kajti številne članice ne plačujejo prispevkov. Ustanovni sklic 80-te generalne skupščine se sicer začenja s predznakom vojne v Gazi in priznavanja države Palestine. V oddaji tudi o tem: - Med poslanskimi vprašanji premierju Robertu Golobu tudi eno o vse višjih življenjskih stroških - Na današnji dan brez avtomobila nekatere občine omogočajo brezplačno uporabo mestnih avtobusov - Slovenske odbojkarje v današnji osmini finala svetovnega prvenstva na Filipinih čakajo Američani
Francija od danes priznava palestinsko državo, je na sedežu Združenih narodov v New Yorku ob začetku konference o rešitvi dveh držav - Izraela in Palestine, dejal francoski predsednik Emmanuel Macron. Po besedah sogostitelja konference je nastopil čas za osvoboditev izraelskih talcev ter končanje vojne, pokolov in razseljevanja ljudi. Palestino naj bi v nadaljevanju priznalo še več držav.
Piše Marica Škorjanec Kosterca, bereta Eva Longyka Mrušič in Igor Velše. Pisatelj Vinko Ošlak se je rodil v Slovenj Gradcu. Študij na Fakulteti za družbene vede v Ljubljani je dopolnil z magisterijem na Akademiji znanosti v San Marinu. Od leta 1982 živi v Celovcu. Njegovo delo je izredno obsežno in raznovrstno, obsega izvirno leposlovje, filozofske razprave, članke, prevode (tudi v esperanto) ter eseje o politiki. zgodovini, veri in etičnih vprašanjih. Prejel je Rožančevo nagrado za esejistiko ter nagrado svetlobnica na razpisu založbe Družina za roman Pisma Philemonu. V tem delu oživlja začetke krščanstva v prvem stoletju po Kristusu in življenje apostola Pavla v Rimu. Roman Američan v Rašici se posveča življenju in delu Primoža Trubarja in njegovi življenjski poti od rojstne Rašice do zadnje postaje v nemškem Derendingenu. V slovenski literarni zgodovini se je ob krepitvi narodne zavesti v začetku 20. stoletja, zlasti leta 1908 ob petstoti obletnici Trubarjevega rojstva, več pisateljev in literarnih zgodovinarjev spoštljivo spominjalo Trubarja kot očeta slovenskega knjižnega jezika in začetnika slovenske književnosti. O njem je pisal dr. Ivan Prijatelj, Anton Aškerc pa ga v duhoviti pesnitvi Slovenska legenda brani pred nasprotniki: »V jeziku premilem on prvi učil / moliti in psalme je peti«. Pisatelj Ošlak omenja še več avtorjev, ki so pisali o pomenu Trubarjevega dela za razvoj slovenskega jezika in književnosti, vendar sam to tezo zavrača. Z dokazi iz Trubarejvih del in pogovori z različnimi poznavalci reformacije je spoznal, da je razlog za njegova prizadevanja predvsem iskrena vera in pripadnost čistemu evangeliju – pravo spoznanje božje. V naslovu romana omenjeni Američan je Pitt Harrison, po študiju zgodovinar na kalifornijski univerzi v Turlocku. Izhaja iz ugledne družine, oče je pravni svetovalec za bančne procese in lastnik odvetniške pisarne. Težko razume, zakaj se je sin pod vplivom profesorja Campbella odločil za potovanje v majhno evropsko državo, kjer naj bi za svojo doktorsko disertacijo preučeval življenje in delo Primoža Trubarja. Pitt je sprva ateist, vse njegovo študijsko raziskovanje pa je hkrati pot bogoiskateljstva, ki ga pripelje do globoke vere in mu približa Kristusov evangelij. Spoznal je, da samo od sebe ne more nič nastati, odklanja tudi Darwinov nauk: »Pittova pamet je natanko vedela, da Bog je, Pittovo srce tega še ni hotelo vedeti in ni dalo pristanka umu, ki je zahteval svoje.« Pittovo potovanje se začne po osamosvojitvi Slovenije. Ob pristanku v Trstu spozna Randyja, virtualnega prijatelja, s katerim si je dopisoval po spletu. Randy se je že pred leti priselil z Nove Zelandije v Slovenijo, naučil se je jezika in dela kot misijonar nove verske skupnosti. Postane Pittov gostitelj in sopotnik na poti odkrivanja verskih globin evangelija in po krajih življenja Primoža Trubarja, Nova prijatelja razpravljata o Slovencih, strinjata se, da so mnenja vseh, ki so pisali o Trubarjevem delu in poslanstvu, prilagojena trenutni ideologiji in politiki. Vsi poudarjajo njegovo skrb za kulturni razvoj in knjižni jezik Slovencev, kar zveni kot zmaga jezikoslovja nad teologijo, pogovarjata se o zgodovini Slovencev, pokristjanjevanju, Ilirskih provincah, izobraževanju in šolstvu, komunizmu in marksizmu pa tudi o antiamerikanizmu. In kaj naj bi bili znameniti Slovenci? »Cankar je bil katoličan, a je bil tudi malo socialist, malo ničejanec, malo liberalec, malo tudi protestant. Enako Prešeren. Enako Tavčar, enako vsa slovenska literarna in kulturniška elita, deloma tudi duhovniška.« Na poti v Rašico se pogovarjata o grehu ubijanja, povojnih pobojih in grehu ubijanja lastnega zaroda, o prilagodljivosti vsaki trenutni oblasti – avstrijskemu cesarju, Srbom, nacizmu, komunizmu. Vsa ta prilagodljivost se kaže tudi v odnosu do lastnega jezika, saj ga Slovenci ne cenijo dovolj, zato si pomagajo z mešanjem angleščine. Tudi do tujcev so hlapčevsko ponižni. Odkrivanje postaj Trubarjevega življenja vzbuja vedno nove razprave o religijah, zlasti ko se skupinici iskalcev resnice o Trubarju pridruži najeti taksist, Mehmed Nikić, preprost in plemenit musliman, doma iz Bosne, in jim podrobno odkriva zakonitosti islama v Koranu, njihovi sveti knjigi, ki si jo različno razlagajo v soočenju džihada in usmiljenja. V krščanstvu še vedno vladajo nasprotja. Tudi novi evangeličani menijo, da posameznik za duhovno povezavo z Bogom ne potrebuje posrednikov, kot je papež v Rimu, ki ima celo svojo državo in naj bi bil božji namestnik na zemlji. Delo Vinka Ošlaka Američan v Rašici sodi med zahtevna besedila in je predvsem filozofska pripoved, čeprav ima tudi nekaj romanesknih prvin. Je potopis skozi slovensko in evropsko zgodovino, odpira pogled v različne nazore, ki jih odkrivamo v odgovorih posameznikov (profesorjev, zgodovinarja, pastorice, duhovnika) na ista vprašanja o Trubarju. Slogovno zahtevno besedilo vsebuje tudi več starih besed, zlasti za imena mest, kot sta Monakovo za München in Solnograd za Salzburg. Najdemo pa tudi neologizme: »ti si sin, torej sinuj in ne vprašaj, kako oče očetuje.« V Ošlakovem romanu Američan v Rašici vidimo veliko znanja in modrosti s področja filozofije, teologije in zgodovine ter avtorjeve nekonvencionalne poglede na svetovno dogajanje, na primer odmev na zloglasni 11. september v New Yorku. Med moškimi liki imajo ženske le obrobno vlogo. Izjema je lik Barbare, razgledane profesorice slovenščine, ki se poroči s Pittom ter postane njegova sopotnica in enakovredna sogovornica na potovanju za Trubarjem.
Čo odkázali tisíce ľudí a Alojz Hlina z námestia SNP v Bratislave Robertovi Ficovi? Štefan Hríb z New Yorku o 11.septembri. Donald Trump zľahčuje útok dronov na Poľsko.
Dubaj si upevňuje pozíciu globálneho realitného centra. Investori oceňujú technologické inovácie, vysoké zhodnotenie aj stabilitu v čase globálnej neistoty. Výkonná riaditeľka a spoluzakladateľka spoločnosti IQPRO Real Estate Miroslava Nieuwenhuis zdôrazňuje, že v Dubaji vláda sústreďuje investície najmä do cestovného ruchu a realít, čo vytvára priaznivé podmienky pre zahraničných investorov. Stabilitu podporuje prísny právny rámec, ochrana vlastníkov aj nájomníkov a transparentné procesy cez digitálne aplikácie. Klient tak môže mať podrobný prehľad o svojej nehnuteľnosti kdekoľvek na svete. Za najatraktívnejšie označuje komerčné nehnuteľnosti, ktoré prinášajú výnosy dvanásť až pätnásť percent ročne. Dopyt po kancelárskych priestoroch rastie, keďže do Dubaja prichádzajú globálne firmy ako Amazon či Siemens a zriaďujú si tam regionálne centrály. Silný je aj luxusný sektor, kde je ponuka obmedzená a ceny rastú vďaka vysokému dopytu solventných klientov. Pri rezidenčných projektoch dosahuje Dubaj priemerný výnos nad sedem percent, čo je viac než v Londýne alebo New Yorku, kde sa návratnosť pohybuje na úrovni štyri až päť percent. Kľúčovým faktorom je aj politická stabilita a vysoká bezpečnosť. „V Dubaji môže ísť žena sama po ulici o tretej ráno bez obáv. To sa nedá povedať o mnohých iných mestách,“ pripomína M. Nieuwenhuis. Lákadlom je aj nulová daň z príjmov fyzických osôb a deväťpercentná korporátna daň. Viac informácií sa dozviete podcaste.
Bláznivá strela sa vracia a podľa mena by to nemala byť veľká zmena – predtým Leslie Nielsen, teraz Liam Neeson. Romantiku z New Yorku prinesie autorka Minulých životov a o sile priateľstva vás presvedčí Sorry, Baby. A predstavíme si aj ďalšiu domácu novinku v podobe drámy o slobodnej slovenskej matke vo Viedni za totáča. Čo z toho sa oplatí vidieť? Nový diel .týždňa vo filme vám možno napovie.
Prizori teniške igre z izpostavljenimi označevalci potrošnike družbe, kot so logotipi blagovnih znamk dragih ur in športnih oblačil. Pa dama, ki v razkošnem, pri prsih razprtem ogrinjalu s koktajlom v roki poseda na zofi, skulptura možakarja, ki v natikačih in havajski majici sedi na zložljivem stolu za taborjenje. In gospa s cigareto ob bazenu, ki vsaj malo spomni na bazene na slikah Davida Hockneya. Ti liki delujejo kar strašljivo brezskrbno, naivno, k temu seveda pripomore način, kako jih Evgen Čopi Gorišek naslika – igrivo, lahkotno. Na obraz, ki je upodobljen najbolj preprosto, kot otroška risba, pa doda značilen nasmešek. V času pandemije so njegova dela dosegla kar nekoliko težko doumljiv mednarodni uspeh, ki se je začel na spletu, natančneje na Instagramu, in nadaljeval v številnih galerijah po svetu, kot so berlinska König Galerie, Plan X v Milanu in na otoku Capri, Padre Gallery v New Yorku, WOAW v HongKongu in več drugih. K svežini v njegovi ustvarjalnosti je takrat, kot pravi, pomembno prispevala selitev v Berlin, kjer je dobil veliko novih zamisli. Foto: Dolce Vita' at Plan X Gallery, Capri 2021
Ime tedna je postal Uroš Zafošnik, vodja Simulacijskega izobraževalnega centra Zdravstvenega doma Ljubljana, kjer so prejeli prestižno mednarodno akreditacijo SESAM. Priznanje, ki potrjuje najvišje standarde kakovosti izobraževanja s simulacijami v zdravstvu na primarni ravni, kjer se opravi večina stikov med ljudmi in zdravstvenim sistemom, dokazuje, da tudi manjše države zmorejo razviti vrhunske centre, ki so zgled širši evropski skupnosti.Kandidata sta bila še: Metod Dolinšek, sekretar območnega združenja Rdečega križa Maribor, kjer že 70 let organizirajo zdravstvena letovanja otrok v Punatu na otoku Krku. V tem času je tam letovalo več kot 125 tisoč nasmejanih otrok, od katerih so mnogi prvič videli morje, vsi pa so sklepali nova prijateljstva, se naučili sodelovanja, gradili samopodobo in okrepili svoje zdravje. Matjaž Cej, novogoriški frizer, ki je kopici mednarodnih uspehov dodal še najprestižnejšega. Na svetovnem tekmovanju IBI (International Beauty Awards) v New Yorku, enem od najpomembnejših svetovnih tekmovanj na tem področju, ki med poznavalci velja za oskarja v svetu lepotne industrije, je med avtorji iz 75 držav v kategoriji kratkih frizur zasedel prvo mesto.
Ve studiu se s moderátory Eliškou a Kájou zapotil jeden z nejznámějších českých umělců. Herec, zpěvák a performer Jan Cina svoje společenské postavení využívá k podpoře aktivit za práva Romů, queer lidí, podepsal otevřený dopis Artists4Ceasefire, a jak sám říká, mluví veřejně o věcech, které ho svrbí. Proč se rozhodl odjet na čtyři měsíce úplně sám, jak se zamilovával do města i jeho obyvatel a proč už nechtěl na Broadway?
„Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Po vnitřním i mezinárodním tlaku izraelská armáda o víkendu oznámila, že kvůli katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde čím dál více lidí čelí hladu a přibývá kvůli němu obětí, každý den pozastaví ve třech oblastech boje a umožní intenzivnější přísun pomoci. Jen v neděli podle Izraele OSN a další mezinárodní organizace vyzvedly a distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů, přičemž pomoc má být dopravena i letecky. „Šéf palestinské uprchlické agentury OSN UNRWA ale upozorňuje, že shazování pomoci je drahé, neefektivní a může dokonce někomu ublížit nebo ho zabít," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Proto poprosil Izrael, aby dodávky přicházely hlavně pomocí kamionů, které čekají na hranicích. Agentury OSN tvrdí, že Gaza potřebuje každý den 500 až 600 nákladních vozů s humanitární pomocí. Aby měl každý hladovějící člověk jen jedno jídlo, musely by to být navíc ještě i stovky letadel," shrnuje ve zpravodajském podcastu vážnost situace. Na tu nyní upozornil i americký prezident Donald Trump, který ji označil za šílenou. Mohlo by to přimět izraelskou vládu ke zvýšení pomoci? Jak k situaci Palestinců a Palestinek přistupují další státy? A jaký vliv by mohla mít probíhající dvoudenní konference OSN v New Yorku, kterou spoluorganizuje Francie, jejímž tématem je právě dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu?
Na začetku julija je v Vojvodini padla prva klapa celovečernega filma Izgubljena leta slovenskega scenarista in režiserja Árona Hôrvatha Bótke , ki je scenarij za film osnoval na drobcih spominov lastnega otroštva. V oddaji tudi o retrospektivi slovenskega eksperimentalnega filma v newyorški kinoteki Anthology Film Archives, ocena Marvelovega filma Fantastični štirje: Prvi koraki in ocena filma Sanje Daga Johana Haugeruda.
Starostou desetimilionového New Yorku bude podle papírových předpokladů Zohran Mamdani, který zvítězil v demokratických primárkách – mladý socialista, imigrant a muslim, který slibuje zmrazení nájmů, autobusy zdarma a samoobsluhy pro chudé. „V New Yorku téměř vždy vyhraje demokratických kandidát, registrovaných republikánů je zde šestkrát méně než demokratů. Jenže letos je to trochu jinak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinář týdeníku Respekt Jiří Sobota.
Starostou desetimilionového New Yorku bude podle papírových předpokladů Zohran Mamdani, který zvítězil v demokratických primárkách – mladý socialista, imigrant a muslim, který slibuje zmrazení nájmů, autobusy zdarma a samoobsluhy pro chudé. „V New Yorku téměř vždy vyhraje demokratických kandidát, registrovaných republikánů je zde šestkrát méně než demokratů. Jenže letos je to trochu jinak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinář týdeníku Respekt Jiří Sobota.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Americká krása #63 o možném prvním muslimském starostovi New Yorku Zohranu Mamdanim a dopadech jeho úspěchu na celostátní úrovni. Letošní demokratické primárky v New York City měly nebývalý celostátní politický význam. Překvapivě v nich zvítězil třiatřicetiletý socialista Zohran Kwame Mamdani, který se narodil v Ugandě a do USA přišel s rodiči v roce 1998. V druhém kole porazil někdejšího guvernéra Andrewa Cuoma a teď má nakročeno k tomu stát se v listopadových volbách prvním muslimským starostou New Yorku. Úspěch Mandaniho vyvolává nadšené i hysterické reakce. Prezident Donald Trump ho kvůli jeho ekonomickým plánům označuje za komunistu, a dokonce mu pohrozil zatčením. Čím ho Mandani pobuřuje? Na čem stojí jeho úspěch? Nabízí nová politická hvězda recept přenositelný na celostátní úroveň? A jak to jde dohromady s případnou novou politickou stranou Elona Muska? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka. Čtěte také: Dobývá New York. Může být receptem demokratů pro celou Ameriku?
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Minulý týden jsem si lehl do postele a říkal si: dá se umřít na vyčerpání?“ popisuje marketér Radim Svoboda moment, kdy si uvědomil, kam ho jeho tempo může dohnat. Pracovní snídaně od sedmi, večeře pozdě večer, schůzka za schůzkou. „Já si stav únavy prostě nepřiznám. Nevím, co to je,“ říká muž, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v globálním marketingu – pracoval pro giganty jako Coca-Cola, řídil agentury v Chicagu, New Yorku a působil také v Moskvě. Svoboda popisuje, co ho žene dopředu – dlouhou dobu přitom žil ve světě, kde se z osmačtyřicátého patra mrakodrapu díval na Manhattan, měl řidiče a limuzínu, která ho vozila až k letadlu, jímž létal za byznysem po celém světě a přesto si často připadal „jen jako obyčejnej kluk z Havířova“. „Ve mně zůstalo, že jsem úplně nikdo a abych někdo byl, tak se musím hodně snažit,“ říká marketingový konzultant dnes už z jiné perspektivy. Co mu změnilo život, ovšem nebyla žádná další lákavá pracovní nabídka, ale nádor na mozku. Diagnóza, která přišla z ničeho nic, ve chvíli, kdy řešil další schůzku. „Přišlo totální odmítání, vůbec jsem si to nepřipouštěl,“ popisuje Svoboda, jak zvažoval, že nepůjde k doktorovi na další vyšetření, protože ho čekaly pracovní povinnosti. Přežil a dnes už ví, že zdraví je jenom jedno a bez něj žádný další projekt realizovat jednoduše nejde. A také se rozhodl žít jinak – odstěhoval se do Kostariky, mimo bublinu globálního marketingu a do světa s jiným tempem. Tedy alespoň trochu. „Vesmír mi řekl: Radime, zpomal. Snažím se to poslouchat, ale hrozně to neumím,“ přiznává brandový stratég. V rozhovoru vzpomíná i na dobu, kdy žil v Moskvě, kterou z hlediska marketingu popisuje jako neopakovatelnou. Pracoval tam v době, kdy Kreml najímal britskou marketingovou agenturu, Medveděv vyjednával s podnikateli v Silicon Valley a Rusko se snažilo působit jako moderní západní demokracie. „Všichni jim to sežrali i s navijákem,“ říká o tehdejším prokremlském marketingu. Sám Svoboda kampaně pro politiky odmítá. „Do politického marketingu se moje firma nepustí, i když tady byly nabídky. V politice jsem dlouhou dobu neviděl správnou věc, pouze propagandy a osobní prospěch,“ říká marketér. Dnes ho zajímá úplně jiná výzva: jak udělat Česko srozumitelnější světu. Když se ho v zahraničí někdo zeptá, odkud je, většinou odpovídá „z Prahy“. Novotvar Czechia mu nesedí a podle něj ho ani nikdo nezná a navíc je to podobné s Čečnou. „Czech Republic je vznešené. Slovo ‚republic‘ má hodnotu, signalizuje to lidem v zahraničí, že to je sofistikovaný stát,“ tvrdí konzultant. Jak by se Česko mělo prodávat a s čím si ho v zahraničí nejvíce spojují? Kde leží etické hranice marketingu? Co všechno se musí stát, aby člověk opravdu zpomalil? A jak se dá zůstat pokorný, když se dostanete do pozic, kde se o vás všichni starají? Poslechněte si celý rozhovor.
Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.
Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.
Jazzový kytarista Rudy Linka v 18 letech nechal školy a odjel do Švédska studovat jazz, střídá život v Česku s životem v New Yorku. „Vždycky, když přijedu, přejdu Karlův most. Když přiletím do New Yorku, vstanu ráno a projdu celou Broadway. Je to krása. Když jezdím tam a zpátky, vždycky si uvědomím, co unikátního je v tom místě, kde zrovna jsem. Protože když tam jsi pořád, tak si toho nevážíš,“ zamýšlí se Rudy Linka. Už 20 let v Česku pořádá festival Bohemia JazzFest.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
New York očami súdnej lekárky – nočná mora odohrávajúca sa v meste snov. Miliardári obklopení umeleckými dielami alebo bezdomovci prechádzajúci podzemnými tunelmi – ich mŕtve telá zakaždým rozprávajú jedinečný príbeh, ktorého kľúčové body sú ukryté v detailoch. Modriny, útržky tkaniva, svalová stuhnutosť či krvné zrazeniny sú abecedou pre tých, ktorí sa chcú naučiť čítať v smrti. Barbara Butcherová pracovala dvadsaťtri rokov v Úrade hlavného súdneho lekára v New Yorku. Počas svojej kariéry preskúmala viac ako 5 500 miest činu, pričom 680 z nich sa týkalo vrážd. Vyšetrovala dvojnásobné vraždy, príšerné samovraždy, ale podieľala sa aj na vyšetrovaní veľkých katastrof, napríklad po 11. septembri 2001, kedy sa ona a jej kolegovia spoliehali spočiatku len na opisy rodinných príslušníkov, aby dokázali identifikovať 21 900 telesných pozostatkov obetí. Autorka, bojujúca s alkoholizmom, si zo smrti urobila náhradnú závislosť – s mrazivou presnosťou kreslí mapu smrti v New Yorku. Každý dôkaz na telách zosnulých považuje za stopu a rekonštruuje ich posledné chvíle, z ktorých živým často naskakujú zimomriavky. Butcherová píše bravúrne a otvorene – ako pravá Newyorčanka. Rozpráva ohromujúci skutočný životný príbeh ženy, ktorá si vďaka dennodennej práci so smrťou odniesla mnoho ponaučení o živote – a o tom, ako ju tieto poučenia zachránili pred tým, aby sa sama nestala súčasťou smutnej štatistiky. "Butcherovej pozoruhodne úprimné a citlivé memoáre odhaľujú, ako sa naučila orientovať sa v srdcervúcej línii práce a prekonať svojich vlastných démonov." - Tom Nolan ― The Wall Street Journal "Čítanie týchto memoárov je ako sledovanie epizódy CSI so svojím "suchárom" najlepším priateľom." - NPR "Books We Love" Preklad: Peter Tkačenko Audiokniha: Svedectvá mŕtvych Autor: Barbara Butcher Interpret: Judita Hansman Dĺžka: 12:36 h Vydavateľstvo: Publixing Audiokniha Svedectvá mŕtvych na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Svedectvá mŕtvych na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)
Kdo bude ředitel České televize? Janek Rubeš říká, že to asi nakonec “urve” Milan Fridrich. Ale ať bude veřejnoprávní televizi nakonec řídit kdokoli, Rubeš zároveň doufá, že nepřinese příliš mnoho změn. Téhle instituce si v dnešní podobě váží, a má ji rád i jako divák. O tom jsme mluvili, dva dny před dalším kolem volby ředitele ČT. Ale samozřejmě to nebylo naše jediné téma: řeč přišla na pražské letiště, koloběžky na chodníku nebo třeba recenze na restaurace či hotely na sociálních sítích.Dozvíte se i to, jak Janek Rubeš vzpomíná na slavnou televizní stávku v roce 1999, kdy mu bylo dvanáct, nebo proč odešel z Twitteru. Ne, nebylo to kvůli Elonu Muskovi, byť to souvisí se změnami, které s Elonem Muskem na Twitter přišly.A souvisí to i s tím, jak se dnes Janek Rubeš živí: po odchodu ze Seznamu v roce 2020 jsou s kolegou Honzou Mikulkou nezávislými producenty videí, a jejich hlavní příjmy jim asi zajišťují videa publikovaná na YouTube. Celková zhlédnutí se měsíčně pohybují v řádu miliónů.Jejich Honest Guide v angličtině míří na návštěvníky Prahy, a pro mnoho turistů je důležitým zdrojem informací. Mimochodem, jsou podle Janka Rubeše turisté pro Prahu požehnáním, anebo pohromou? I to se dozvíte.Natáčeli jsme spolu jedno procento už potřetí. Poprvé to bylo v belgickém pivním baru, po druhé na střeše domu v americkém New Yorku, a teprve po třetí se to povedlo v regulérním studiu. Takže už teď mě zajímá, kde budeme točit příště.Přeju vám příjemný poslech!
Poslední čtyři roky mě pronásledují Íránské revoluční gardy, píše íránská disidentka Masíh Alínežádová v článku pro americký server Free Press. Poslaly agenty, aby mě unesli z New Yorku, kde žiji. Najaly vrahy, aby mě zabili na americké půdě. Dokonce mě sledovaly až do švýcarského Davosu, odkud mě nakonec museli odvézt z hotelu vrtulníkem. Nebýt ochrany FBI a 21 bezpečných domů, kde jsem v posledních letech bydlela, možná bych už dnes nebyla naživu.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V 71. epizóde som sa rozprával s Jurajom Masárom, spoluzakladateľom Better Stack – jednej z najrýchlejšie rastúcich DevTools firiem v Európe, ktorá získala investície od fondu, za ktorým stojí aj zakladateľ Heroku. Juraj dnes riadi firmu v New Yorku z Prahy a v podcaste otvorene hovorí o tom, čo naozaj znamená budovať globálny biznis z Európy.V podcaste sme sa rozprávali o tom, prečo sa podľa neho neoplatí budovať globálnu firmu na Slovensku a aké sú najväčšie výhody i nevýhody podnikania v USA. Juraj otvorene priznal, že Better Stack musel otočiť produktový smer, hoci predtým získali investíciu. Zároveň priblížil, ako sa im darí škálovať tím – napríklad tým, že výber nových ľudí trvá aj 5 mesiacov, ale výsledok stojí za to. V podcaste nájdete konkrétny postup výberu, položené otázky a aj spôsob eliminácie uchádzačov.Prebrali sme aj tému CTO a CMO vo firmách – kto má kedy čo robiť, čo patrí do ich zodpovedností a ako udržať oba svety – produkt aj marketing – v rovnováhe. Juraj popísal aj svoj názor na AI vo vývoji softvéru a tiež to, prečo podľa neho senior programátorov tak skoro nenahradí. Zaujímavý bol aj pohľad na ich marketing – prečo v Better Stacku nevytvárajú tradičný marketingový tím, ale namiesto toho stavajú výkonný obsahový tím, ktorý má za cieľ pomáhať developerom po celom svete?Tento diel je plný skúseností, užitočných a hlavne praktických rád pre podnikanie, vďaka ktorým dokážete zlepšiť svoj biznis aj v prípade, že nie ste technologická firma. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:01:16 – Prečo začať podnikať mimo Slovenska?00:04:51 – Ako sa podniká v USA a čo to prináša?00:11:02 – Ako škálovať firmu aj bez investorov?00:15:31 – Príbeh Better Stack00:22:59 – Ako získať špičkových vývojárov do tímu?00:35:15 – Kedy startup potrebuje pivot?00:45:01 – Vymení AI developerov?00:53:24 – Marketing, ktorý funguje01:08:50 – Ako rozdeliť zodpovednosť medzi CTO a CMO?01:11:09 – Founder mindset01:17:41 – Zmysel života podľa Juraja Masára---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-QQ---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban
Richard Lintner je bývalý úspešný slovenský hokejista, majster sveta, ktorý má aj svoju televíznu show Citronáda. Richarda jednoducho poznajú nielen fanúšikovia hokeja. Sám o sebe tvrdí, že nie je extra veľkým fanúšikom áut, ale napriek tomu nám v každej odpovedi v rozhovore vyrozprával krásny príbeh. Moderátor Ďuro Sabo preto začal otázkou, na čo všetko má Richard svoj vodičský preukaz.Na čo všetko? Ja mám na motorku do 50 kubických centimetrov a na auto. Nemám na traktor alebo na nákladné auto.(pozn. editora: v súčasnosti možno na vodičské oprávnenie na vozidlá skupiny B šoférovať aj motocykle s automatickou prevodovkou s max. objemom motora 125 cm³ a s max. výkonom 11 kW)Nikdy si nechcel šoférovať autobus alebo niečo podobne veľké?Raz som na parkovisku jazdil na autobuse. To bolo v Rige na majstrovstvách sveta, keď sme čakali na chalanov.Ty ako aktívny hokejista si povedal vodičovi autobusu “Požičaj mi to tu na parkovisku?”Presne tak. Zopár chalanov už bolo v autobuse, tak som ich povozil okolo štadióna. Je to náročnejšie ako sa zdá, ale bavilo ma to. Len to malo jednu chybu. Vždy ma na vodičoch autobusov fascinovalo, ako sa za jazdy pozdravia, keď sa míňajú, ale na tom parkovisku som nemal koho pozdraviť. O túto príležitosť som prišiel.Neviem koľko si mal rokov, keď si odišiel hrať hokej do USA. Kde si si vlastne robil vodičský preukaz? Ja som si robil vodičák v Trenčíne, ale ešte raz som si ho robil aj v Amerike. Boli sme štyria chalani z Európy, robili sme si papiere ako bežní americkí občania, ale musím povedať, že tá pani policajtka nám pri tých testoch pomáhala. Niektoré predpisy sú tam iné ako u nás a boli zhovievaví.V NHL je starosť o hráčov na vysokej úrovni, hráč sa venuje len hokeju a o všetko ostatné sa stará klub. Je to aj pri kúpe auta?Za tie roky sa to už asi zmenilo, ale klub sa o také veci nestará. Je to na hráčoch, že idú do nejakého showroomu. V rámci tímu sú chalani, ktorí sa o autá zaujímajú a tí svojim spoluhráčom pomôžu. Ale mne moje prvé "americké" auto pomohol kúpiť môj agent.Kúpil si si nejaké “žihadlo” alebo bežné auto? Prvé auto, ktoré som mal v Amerike, bol Volkswagen Golf. Kúpil som si takého čierneho a príliš veľa ľudí tam na Golfoch nejazdilo. Zaujímavé je, že Ľubo Bartečko, ktorý bol na farme neďaleko, si kúpil tiež Golfa. Tak sme po Massachusetts jazdili my dvaja na golfíkoch.Ty si spomenul prvé auto, koľko áut si za morom vystriedal?Človek keď postupne mení tímy aj geograficky sa presúva, tak mení aj autá. Potom som mal Jeep, to sme boli v Milwaukee, tam bola zima. A ďalšie auto som mal zas Volkswagen, kúpil som si Passat kombi. Na mojich autách bolo evidentné, že som bol z Európy.V čom si ako mladý šofér mal najväčšiu neistotu pri šoférovaní?Ja som mal neistotu hlavne v tom, že keď som mal prvé auto, tak to auto dobre nebrzdilo. Ono malo taký problém, že keď som prvýkrát stlačil brzdu, tak ona prepadla a chytila sa až na druhýkrát. Keď som prišiel do servisu, tak ten chlapec v servise mi hovorí: „Akoby som vám to povedal pán Lintner. Vy ste neprišli do servisu o päť minút dvanásť, ale vy ste prišli o štvrť na jednu." Čudoval sa, že som bol ešte živý. Odvtedy si dávam pozor na to, aby auto, ktoré mám, bolo v čo najlepšom technickom stave.V minulosti si bol určite manuál a teraz si manuál alebo automat?Na toto mám výbornú príhodu. V Amerike po Passate som kupoval ďalšie auto, znova to bol VW, v New Yorku som si kúpil Volkswagen Jetta a kúpil som si ho ako manuál. To bolo asi jediné auto v celom New York City, ktoré jazdilo na manuál, hlavne v tých zápchach, ktoré tam boli. A myslím si, že toho predajcu, ktorý mi to auto predal, určite vyhlásili ako predajcu mesiaca,...
Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.
V Bratislave študovala fyziku a chémiu na vysokej škole. V júli 1968 odišla na stáž do Frankfurtu a v roku 1968 emigrovala s rodinou do Ameriky. Pokračovala v štúdiu na Columbia University odbor fyzika, neskôr biológia. Postdoktorandské štúdium absolvovala v Oxforde a druhú polovicu v The Rockefeller University v New Yorku. Výskumu sa venovala do roku 2003. Na dôchodku sa venuje písaniu komentárov o konferenciách alebo knižným recenziám do The New York Academy of Sciences. Od roku 2010 sa stala predsedníčkou Spoločnosti pre históriu československých Židov.
Pavol Bršlík je mimoriadne úspešný operný spevák – tenorista, ktorý našu krajinu reprezentuje na celom svete. Nedávno sa stal laureátom prestížneho ocenenia Krištáľové krídlo. Spieva na tých najslávnejších scénach, vrátane Štátnej opery v Berlíne, Kráľovskej opery v Bruseli, opery v Monte Carlo, či metropolitnej opery v New Yorku. Priznáva, že spievanie na svetovej úrovni je veľká drina. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o jeho chalupe, na ktorej rád trávi čas, záhrade, v ktorej sa stará o staré stromy a pestuje kvety, o varení pre blízkych, či o tom, čo ho na javisku dokázalo vyviesť z rovnováhy, alebo aj o tom, prečo je dobré niekedy zájsť na operu. | Hosť: Pavol Bršlík (operný spevák). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.
Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.
Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.
Ani poté, co se Donald Trump stal podruhé americkým prezidentem, nezná jazzový hudebník Rudy Linka jediného člověka, který by ho volil. „Myslím, že Trump dělá dobře to, že se o něm všichni bavíme. Má to rád. Není moment, kdy bych si v Americe pustil televize a nebavili se tam o něm,“ oceňuje Linka a pro Český rozhlas Plus. Ještě víc si ale všímá, jak se zhoršila atmosféra v New Yorku, kde žije, a jaké negativní dopady Trumpovo prezidentství má.
Dirigent a klavirista Martin Majkút pôsobí už bezmála dvadsať rokov v Amerike. Po štúdiu na University of Arizona sa presadil ako hlavný dirigent orchestrov v Oregone a následne aj jedného v New Yorku. S hudbou sa však spájajú aj jeho návraty na Slovensko. Počas jedného z nich navštívil aj reláciu Ide o nás, kde sme hovorili o hudbe a profesii, ktorá je pre mnohých opradená tajomstvom, ale aj spojená s množstvom utkvelých predstáv a predsudkov.
Agenti amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti před několika dny v New Yorku spoutali propalestinského aktivistu Mahmouda Khalila, a teď se ho pokouší deportovat. Khalil je jednou z hlavních postav protestů na zdejší Kolumbijské univerzitě. Nebyl dosud obviněn z žádného trestného činu. Mluvčí ministerstva jen vágně sdělila, že Khalil jednal „v souladu“ s teroristickým hnutím Hamás.