Podcasts about new yorku

Tokrat predstavljamo slovensko igralko, režiserko, producentko in dramatičarko Tjašo Ferme, ki že osemnajst let živi in ustvarja v Združenih državah Amerike. Biva v večmilijonskem New Yorku, kjer je tudi soustanoviteljica in umetniška direktorica gledališča Transforma, v katerem se prepletata znanost in umetnost. Prihaja iz Velenja, doštudirala je na igralski akademiji v Ljubljani in že v času svojega študija v Sloveniji prejela kar nekaj nagrad za svoje umetniško delovanje. Že kmalu po diplomi na AGRFT se je odpravila v Ameriko, kjer je z leti zgradila uspešno kariero, v velikem jabolku pa ohranja stike tudi s tamkajšnjo slovensko skupnostjo. Močne pa so tudi njene vezi s Slovenijo, kamor se redno vrača. O svoji umetniški poti v Ameriko, o ustvarjanju in življenju v multikulturnem New Yorku igralka, režiserka in producentka Tjaša Ferme pripoveduje v oddaji Slovencem po svetu - Portreti.

Kubánský módní návrhář chystá na podzim svoji největší přehlídku. Odehraje se v Praze a očekává se na 1800 hostů. Své kolekce v minulosti předvedl v New Yorku, Paříži nebo Miami.

Kubánský módní návrhář chystá na podzim svoji největší přehlídku. Odehraje se v Praze a očekává se na 1800 hostů. Své kolekce v minulosti předvedl v New Yorku, Paříži nebo Miami.

Před Vánoci roku 1988 se na klidné skotské městečko začaly snášet hořící kusy letadla a Lockerbie se tak navždy zapsalo do historie. Na palubě běžného letu z Londýna do New Yorku vybouchla trhavina a o život přišly stovky lidí jak ve vzduchu, tak na zemi. A dnes, po 38 letech stále není celý příběh zcela dopsán. Celou epizodu najdete na:herohero.co/podcastpribehyforendors.cz/pandikralovna

Gastronomická novinářka Darina Sieglová už jako malá nakukovala babičkám pod ruce při přípravě dortů a buchet. Prošla několika restauracemi a od psaní si někdy odskočila do více či méně profesionální kuchyně. Jak vzpomíná na stáže v New Yorku a Dubaji? Které chyby Češi dělají při letním grilování? Čím ji baví aspik a zeleninové oblohy? A proč bychom měli být hrdí na svou národní kuchyni? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gastronomická novinářka Darina Sieglová už jako malá nakukovala babičkám pod ruce při přípravě dortů a buchet. Prošla několika restauracemi a od psaní si někdy odskočila do více či méně profesionální kuchyně. Jak vzpomíná na stáže v New Yorku a Dubaji? Které chyby Češi dělají při letním grilování? Čím ji baví aspik a zeleninové oblohy? A proč bychom měli být hrdí na svou národní kuchyni? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gastronomická novinářka Darina Sieglová už jako malá nakukovala babičkám pod ruce při přípravě dortů a buchet. Prošla několika restauracemi a od psaní si někdy odskočila do více či méně profesionální kuchyně. Jak vzpomíná na stáže v New Yorku a Dubaji? Které chyby Češi dělají při letním grilování? Čím ji baví aspik a zeleninové oblohy? A proč bychom měli být hrdí na svou národní kuchyni? Poslechněte si rozhovor.

Prof. dr. Jeanette Mahoney je profesorica nevrologije in vodja oddelka za kognitivno in motorično staranje na medicinski šoli Stony Brook v New Yorku. Odpeljala nas bo v svet multisenzorne integracije. Kako možgani združujejo informacije iz različnih čutil in kako to vpliva na našo motoriko? Kaj se zgodi, ko začne z leti ta sposobnost upadati in s čim vse je povezana? Priporočamo v posluh! Pripravlja Mojca Delač.

V pondelkových letných epizódach podcastu Dobré ráno predstavuje Tatiana Čabáková Slovenky a Slovákov, ktorí sa presadili a zanechávajú výraznú stopu v českej spoločnosti. Tentoraz je jej hosťom svetoznámy tenorista Štefan Margita, ktorý práve dnes, 3. augusta, oslavuje svoje 70. narodeniny. Štefan Margita patrí medzi medzinárodne najúspešnejších slovenských operných spevákov. Z Košíc, kde začínal svoje profesionálne pôsobenie, odišiel do Prahy. V Národnom divadle debutoval v roku 1984 a odvtedy vystupoval na najprestížnejších operných scénach sveta. Doma je na javiskách milánskej La Scaly, londýnskej Covent Garden, Parížskej opery aj Metropolitnej opery v New Yorku. Jeho kariéra je neodmysliteľne spojená najmä s dielami Leoša Janáčka a Richarda Wagnera. Zažil veľké úspechy na svetových scénach, ale aj obdobia, keď musel prehodnotiť výber repertoáru a ďalšie smerovanie svojej kariéry. Po 45 rokoch profesionálneho spievania sa rozhodol ukončiť svoju kariéru v operných domoch. S koncertnými vystúpeniami však pokračuje aj naďalej. Dôležitou súčasťou jeho osobného aj profesionálneho života bola manželka Hana Zagorová. Po jej smrti založil nadáciu, ktorá podporuje pražský Ústav hematológie a krvnej transfúzie, kde sa speváčka dlhé roky liečila. V rozhovore sa dozviete: Prečo sa rozhodol ukončiť kariéru v operných domoch, ako si po 45 rokoch profesionálneho spievania stále chráni svoj hlas, aké riziká prináša mladému spevákovi nesprávny výber operných postáv, ktorá rada jeho agenta zásadne ovplyvnila ďalšie smerovanie medzinárodnej kariéry, ako publikum v rôznych krajinách prijíma opery Leoša Janáčka, podľa čoho spevák na javisku spozná, aké publikum sedí v hľadisku, ako vyzerá konkurencia medzi opernými spevákmi, v čom sa líši práca v Metropolitnej opere a milánskej La Scale, čo ho Hana Zagorová naučila o popularite, profesionálnom správaní a interpretácii šansónov, ako prežíval spoločný duet s hologramom svojej manželky, ako sa vyrovnáva so životom po jej smrti. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Čeká nás cesta do pravěku a povíme si o 67 milionů let staré kostře dinosaura, která se v červenci v New Yorku prodala v dražbě v přepočtu za rekordní miliardu korun. Tyrannosaurus rex, kterému se přezdívá Gus, je jedním z nejzachovalejších a největších exemplářů. Jméno nového majitele zatím není známé, ani to, co s ní chce udělat a jestli bude kostra přístupná pro další bádání. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeká nás cesta do pravěku a povíme si o 67 milionů let staré kostře dinosaura, která se v červenci v New Yorku prodala v dražbě v přepočtu za rekordní miliardu korun. Tyrannosaurus rex, kterému se přezdívá Gus, je jedním z nejzachovalejších a největších exemplářů. Jméno nového majitele zatím není známé, ani to, co s ní chce udělat a jestli bude kostra přístupná pro další bádání.

Studio Marvel je Spider-Mana po desetih letih in treh filmih končno vrnil tja, kamor spada: na ulice New Yorka. V prvi trilogiji s Tomom Hollandom kot mladim, še zelenim Spider-Manom, so superjunaka pošiljali po evropskih turističnih znamenitostih in ga množili v multivesolju – niso pa nam privoščili tistih najbolj antologijskih prizorov, povezanih s tem likom. Menda je bilo »že prevečkrat videno«, kako Spider-Man slalomira nad newyorškimi ulicami in visi s stolpnic mesta, ki nikoli ne spi. No, novi režiser Destin Daniel Cretton, ki je še od filma Shang-Chi in legenda o desetih prstanih znan po svoji ljubezni do borilnih veščin in prizemljenih akcijskih prizorov, je izkoristil priložnost za nov začetek in vpeljavo malo bolj zrelega, odraslega Spider-Mana. Zmedeni najstnik iz prve trilogije je dobil dobrodošlo nadgradnjo značaja, akcijski prizori pa so najboljši, kar smo jih v tej franšizi kdaj videli. Manj je bombastičnih in predimenzioniranih pošasti, več je preproste radosti nihanja med nebotičniki. Na trenutke se Nov dan približa celostni potopitveni izkušnji, ki pričara bobneče vzdušje vrvečega velemesta. Film se oklene iztočnice spektakla Ni poti domov iz leta 2021. Doktor Strange je takrat, da bi preprečil usodno zlivanje med vzporednimi vesolji, iz spomina vsega človeštva izbrisal podatek, da je Peter Parker Spider-Man. Drugače povedano: vse karte je zdaj treba premešati na novo. Minila so štiri leta in Peter Parker se vse bolj izgublja v svoji vlogi superjunaka. Medtem, ko sistematično izkoreninja kriminal v New Yorku, se je težko izogniti občutku, da se z vso to storilnostjo samo skriva pred lastno osamljenostjo. Teta May je mrtva, edina prijatelja, ki ju je kdaj imel, MJ in Ned, pa očitno uživata v študentskih letih, ne da bi ju pri tem obremenjevali kakršni koli spomini na Parkerja. Peter, ki svoje večere preživlja v zanikrnem podstrešnem stanovanju, ju mazohistično zalezuje na družbenih omrežjih in se niti ne poskuša zbližati s kakšnim novim človekom. Stres te brezizhodne situacije v njem sproži tudi telesne spremembe. Če je prej svoje »pajkove mreže« proizvajal in sprožal sintetično, so zdaj začele same brizgati iz njegovih zapestij. Te nenadne spremembe v DNK-ju služijo kot opomin, da je Peter vendarle drugačen, mutant, in film se v tem vidiku – seveda znotraj parametrov blockbusterja – spogleduje celo z žanrom telesne grozljivke. Bi moral Spider-Man pustiti, da ga skrivnostna mutacija nadgradi v še bolj učinkovit borilni stroj, ali pa naj se upre postopnemu razčlovečenju? Medtem, ko naš junak premleva to dilemo, se nadenj spravi skrivnostna entiteta, ki očitno lahko preskakuje med telesi nič hudega slutečih gostiteljev in se jim naseli v možgane. Ustvarjalci filma so se neznansko trudili skrivati, kateri antologijski stripovski lik, ki ga igra Sadie Sink, je osrednji antagonist zgodbe – ampak vse teorije oboževalcev so se izkazale za pravilne. Spider-Manova zgodba je naposled trčila s stripovskim svetom, v katerem se gibljejo mutantski Možje X. Med svoje zaveznike Spider-Man lahko šteje Črno vdovo – njo igra Florence Pugh. Ta s svojim štorastim slovanskim naglasom poskrbi za zabaven intermezzo. Drug zaveznik je profesor Bruce Banner, ki pa se bo seveda na neki točki napihnil v neobvladljivo zeleno pošast, Hulka. Malo manj prepričljiva je njegova bromanca s Frankom Castlom alias Kaznovalcem, žilavim vojnim veteranom in silakom, ki pretirava s svojim karikiranim mačizmom. Igra ga Jon Bernthal, kar števec igralcev iz Odiseje pripelje na tri (druga dva sta seveda Tom Holland in Zendaya). Najbolj prizemljeni in človeški prizori v filmu so tisti, v katerih se Petrova pot končno križa z MJ-jino. Zendaya zbuja vtis, da je v stripovski film vkorakala iz neke druge, veliko bolj odrasle drame. Njen lik trmasto vztraja pri človeški razsežnosti zgodbe in ji s tem daje težo. (Kljub temu nam scenarij z vpeljavo nadnaravnega omogoči za Petrovo situacijo skoraj transgresiven ljubezenski prizor, ki ga sicer ne bi dobili.) Zelo očitno je, da poskuša Nov dan Spider-Mana (in morda cel svoj panteon) potisniti v bolj odraslo, čustveno zrelo fazo. Morda je to edini način, da preživijo v zabavnem ekosistemu, ki je končno prerasel zlizano formulo superjunaških spektaklov s predimenzioniranimi, računalniško animiranimi kataklizmami in serijskimi uničenji sveta. Igralci so naposled več kot samo zamenljiva telesa, na katere se da navesiti pajkice in posebne učinke. Ideja je prava, čeprav je film v tretjem dejanju še vedno prenatrpan s peripetijo in bi mu koristil veliko hitrejši razplet. Vseeno pa nam pusti kanec upanja, da decembrski Vzpon doktorja Dooma, naslednje veliko poglavje Maščevalcev, ne bo popolnoma brezdušen behemot. Recenzijo je napisala Ana Jurc, bere Lidija Hartman. Iz oddaje Gremo v kino.

Malíř Josef Bolf prožil devadesátky jako student Akademie výtvarných umění. Později svá díla prezentoval i v New Yorku, Paříži, Berlíně, Drážďanech. Nyní je součástí výstavy Bezhlavý jezdec v Galerii hlavního města Prahy. „Výstava je postavená na absurditě a záměrném přehánění jistých věcí. Byla to součást myšlenkového proudu a kvasu, který jsme s dalšími členy skupiny Janem Šerýchem, Tomášem Vaňkem a Jánem Mančuškou dávali dohromady,“ říká v pořadu Hovory Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve třetí epizodě série dorazí Anna konečně do Londýna.

Svetovno nogometno prvenstvo, ki se je sinoči končalo s španskim zmagoslavjem v New Yorku, je brez dvoma obdržalo naziv največjega športnega dogodka na svetu. Številke, tako tekem in gledalcev kot zaslužkov, so največje v zgodovini, a ljubitelji te igre ne skoparijo s številnimi kritikami na tokratni pristop do organiziranja prvenstva. Kljub vsemu naslov svetovnih prvakov v nogometu ostaja dosežek, ki v svetu športa nima konkurence, kar je poudaril tudi vratar svetovnih in evropskih prvakov Unai Simon. Kot je dejal, tega ni mogoče primerjati s sicer zgodovinskim naslovom evropskih prvakov, niti z ligo narodov, osvojitev tega naslova namreč ostaja nekaj edinstvenega. Druge teme: - Tanja Fajon ne bo visoka predstavnica Unije za Sahel, v Bruslju naj bi že izbrali novo kandidatko. - Ob polnoči cene pogonskih goriv občutno višje, dizel se bo podražil za 13 centov na liter. - Novi britanski premier napovedal takojšnji začetek zniževanja življenjskih stroškov.

Po dalším obratu v závěru zápasu Argentinci po celém světě slaví, jejich fotbalová reprezentace bude podruhé v řadě hrát finále mistrovství světa. Po výhře nad Anglií se přesune do New Yorku, kde na nedalekém stadionu v neděli nastoupí Messi a kolektiv k finále proti Španělům. Hráči a většina fanoušků se z Atlanty přesune letecky. Zvláštní zpravodaj Radiožurnálu ale vypátral sedm argentinských nadšenců, kteří to celý turnaj zvládají i po zemi.

Po dalším obratu v závěru zápasu Argentinci po celém světě slaví, jejich fotbalová reprezentace bude podruhé v řadě hrát finále mistrovství světa. Po výhře nad Anglií se přesune do New Yorku, kde na nedalekém stadionu v neděli nastoupí Messi a kolektiv k finále proti Španělům. Hráči a většina fanoušků se z Atlanty přesune letecky. Zvláštní zpravodaj Radiožurnálu ale vypátral sedm argentinských nadšenců, kteří to celý turnaj zvládají i po zemi.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kabina, identična tisti v pravem letalu. Množica gumbkov, celo na stropu, nekaj monitorjev, nekaj ročic, velika ročica za pogon motorja in upravljalna palica, ki bo naše »letalo« odpeljala na katero koli letališče na svetu. Tako je bilo prizorišče, ki je pred dnevi gostilo štiri radovedne fante iz programa Botrstvo, ki jih je že dolgo zanimalo, kako je videti navidezen polet s simulatorjem letenja. Izpolnila se jim je želja in na simulatorju, ki je v samem središču Ljubljane, smo skupaj vzletali in pristajali na letališčih v New Yorku, Atenah, Gatwicku in na enem najzahtevnejših letališč za pilote velikih letal na Madeiri. Privežite se, poleteli bomo!

V druhé epizodě série sledujeme Annu jen několik hodin před odletem do Londýna. ✈️ Všechno je připravené – kufr je sbalený, letenka koupená a nový začátek na dosah. Pak ale přijde nečekaný telefonát, který celý její plán obrátí vzhůru nohama. Pokoj, ve kterém měla bydlet, nebude při jejím příjezdu připravený.

V pondelkových letných epizódach podcastu Dobré ráno predstavuje Tatiana Čabáková Slovenky a Slovákov, ktorí sa presadili a zanechávajú výraznú stopu v českej spoločnosti. Tentoraz je jej hostkou galeristka Olga Foglar, ktorá v Prahe založila prvú súkromnú galériu súčasného umenia s medzinárodným programom. Keď v roku 2009 zakladala DSC Gallery, nadväzovala na svoje päťročné skúsenosti s výstavným projektom Sculpture Grande, v rámci ktorého predstavovala monumentálne sochy v centre Prahy. Inšpirovali ju aj skúsenosti zo zahraničia, kde mala možnosť sledovať fungovanie popredných galérií v Európe aj v New Yorku. Galéria zastupuje významných českých autorov, akými sú Jiří Georg Dokoupil, David Černý, Lubomír Typlt, Václav Cigler, Krištof Kintera či Jakub Špaňhel, a pravidelne predstavuje aj medzinárodne uznávaných umelcov, medzi nimi Jonasa Burgerta, Martina Edera, Helen Beardovú a Justina Mortimera. V rozhovore sa dozviete: ako Olga Foglar začínala v Prahe s projektom Sculpture Grande a prečo sa rozhodla ho ukončiť, prečo od začiatku chcela vybudovať galériu, ktorá bude patriť medzi najprestížnejšie výstavné priestory v Prahe, akú úlohu zohráva kvalitný kurátor pri budovaní úspešnej galérie aj kariéry umelca, čo potrebuje mladý výtvarník, aby sa dokázal presadiť, prečo práve na vysokých umeleckých školách vznikajú nové smery a trendy v súčasnom umení, ako pomáha svojim klientom budovať umelecké zbierky a prečo môže byť umenie zaujímavou investíciou. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

V první epizodě nové série sledujeme Annu, která se připravuje na další velkou životní změnu.

Futbalový sviatok sledujú milióny fanúšikov pri televíznych obrazovkách a neopísateľné emócie prežívajú na diaľku. Úplne iný rozmer však turnaj naberá vo chvíli, keď do tohto kolotoča naskočíte priamo na mieste a zažijete ho na vlastnej koži. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! preto prijal pozvanie Matej Očenáš, spoluzakladateľ slovenskej športovej cestovnej kancelárie FutbalTour.V pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil reálne fungovanie zámorského turnaja, priblížil astronomické ceny, no predovšetkým opísal nefalšovanú futbalovú eufóriu, ktorá na štadiónoch aj mimo nich momentálne spája národy z celého sveta.Vyraziť na futbal do USA, Mexika či Kanady znamená pre európskeho fanúšika mierny kultúrny šok. Moderné a obrovské arény síce neponúkajú tradičný európsky futbalový romantizmus starých štadiónov v zastavaných štvrtiach, no všetko plne kompenzujú dokonalým komfortom a neutíchajúcou šou.Obavy z bezpečnosti či konfliktov medzi tábormi sa podľa Mateja Očenáša na turnaji vôbec nenaplnili. Fanúšikovia jednotlivých krajín sú na tribúnach absolútne premiešaní a spoločne vytvárajú priateľskú atmosféru.Samotný výlet do dejiska turnaja však predstavuje obrovskú finančnú záťaž, ktorú ešte umocňujú ceny priamo na mieste. Pivo za takmer 20 dolárov či enormne drahé vstupenky, z ktorých oficiálneho ďalšieho predaja výrazne profituje samotná FIFA, však priaznivcov neodrádzajú.„Na zápas išla partia troch obyčajných škótskych chalanov, ktorých to stálo 15-tisíc libier na dva týždne. Jeden Škót predal auto a doma mal problémy,“ opísal s úžasom oddanosť niektorých návštevníkov MS.Úplne samostatnou kapitolou je vnímanie futbalu v Mexiku. Kým v kozmopolitnom New Yorku sa turnaj v bežnom ruchu veľkomesta trochu stráca, ulice mexickej metropoly ním dýchajú na každom kroku a dresy nosia prakticky všetci od detí až po čašníkov. Absolútnym vrcholom sú spontánne živelné oslavy po zápasoch, ktoré nemajú obdobu.„Po zápase prišla letná búrka, naozaj obrovský lejak. Napriek tomu išlo do mesta na nejaké námestie oslavovať 800-tisíc ľudí a boli tam do piatej do rána. Ľudia robili šmýkačky, kotrmelce, vyhadzovali sa do vzduchu,“ zhrnul šéf FutbalTouru svoje silné dojmy z mexického ošiaľu.Matej Očenáš v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, aký plynulý bol v skutočnosti príchod a vízový proces do USA, ako vníma neustále rozširovanie a komercionalizáciu svetového šampionátu, ako jednoducho môžete na ulici stretnúť najväčšie futbalové hviezdy na bicykli, prečo by sa podľa neho mohlo vo finále zopakovať zloženie z posledných majstrovstiev sveta v Katare či kto má momentálne najväčšiu šancu odniesť si z turnaja korunu kráľa strelcov.

Film Pozna slava je posnet po istoimeski noveli Arthurja Schnitzlerja, scenarij zanj pa je napisala Samy Burch, ki se jo morda spomnimo kot scenaristko filma Maj, december izpred treh let, takrat je bila nominirana za scenarističnega oskarja. V središču Schnitzlerjeve novele, napisal jo je pri 32 letih, je ostareli Eduard Saxberger. V mladosti je izdal pesniško zbirko. Ker ni doživela nikakršnega odziva, je nanjo pozabil in se sprijaznil z vsakdanjim, duhamornim uradniškim življenjem. Zbirko so izbrskali mladi dunajski literati in Saxbergerja začeli častiti kot velikega umetnika. Stari gospod je podlegel iluziji vnovične slave, začel zanemarjati svoje stare prijatelje, ki so se mu nenadoma zazdeli preprosti in nevredni njegovega novega statusa. Kmalu je ugotovil, da je bilo zanimanje mladih literatov površinsko in sebično, in poleg tega, da sta njegova ustvarjalnost in mladostni duh z leti zbledela, saj mu besede niso tekle več kot nekoč. V tem ameriška različica z Willemom Dafoejem v glavni vlogi zvesto sledi predlogi, Eduard Saxberger postane Ed Saxberger, vse skupaj pa se dogaja v New Yorku. Dramaturško lahko rečemo, da film teče dobro, v glavni vlogi blesti Willem Dafoe, toda če se je on v vlogo vživel tako zelo, da mu verjamemo ob vsaki besedi, premoru ali drobnih gestah, pa se zdi, da so ustvarjalci filma premalo pozornosti posvetili mladim njujorškim literarom in ustvarjalcem, ki se začnejo zanimati za Eda. Stereotip je, tako pri nas kot očitno tudi v Ameriki, da so mladi ustvarjalci nujno čudni, posebni, ekscentrični, in kot taki so prikazani v Pozni slavi, toda če se je Dafoe zlil z vlogo, je čudnost mladih literatov neživljenjska in precej manj verjetna, morda je hiba tudi v tem delu scenarija Samy Burch, ki je umetniško skupino v osnovi zastavila preveč stereotipno. Prav tako je ne prav natančna pozornost posvečena Edovim znancem, s katerimi se po delu na pošti dobiva v baru in z njimi igra biljard. Po Edovem izbruhu, da so manjvredni od njega in da ga ne razumejo, nekako ni izrisanega prehoda do Edove vključitve v to družbo ob koncu filma, ko spet začnejo skupaj igrati biljard. Ne glede na te pomankljivosti je film vreden ogleda, v prvi vrsti zaradi glavnega igralca in drugič, ker dobro prikaže človeško nečimrnost in predvsem občutek minljivosti – Dafoe tega z drobnimi gestami na svojem slikovitem, razbrazdanem obrazu izvrstno izrazi, hkrati pa so v scenariju drobni biseri, kot je opazka mlade igralke Glorie, v katero se Ed zaljubi; reče mu, da je moral biti lep, ko je bil mlad. In še: ker sta tako film kot novela refleksija o ustvarjanju v določenem časovnem razponu, je v njem lepo vidno opešanje ustvarjalne moči – Eda prosijo, naj napiše kaj novega za nastop, na katerem se bo predstavila tudi mlada skupina umetnikov, pa mu preprosto ne uspe. Hkrati pa to opešanost in generacijski prepad izrazi s hojo, vtirjenostjo v vsakodnevne opravke in spet z odlično odmerjeno izraznostjo obraznih gest, nasmehov in gibov.

Futbalový sviatok sledujú milióny fanúšikov pri televíznych obrazovkách a neopísateľné emócie prežívajú na diaľku. Úplne iný rozmer však turnaj naberá vo chvíli, keď do tohto kolotoča naskočíte priamo na mieste a zažijete ho na vlastnej koži. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! preto prijal pozvanie Matej Očenáš, spoluzakladateľ slovenskej športovej cestovnej kancelárie FutbalTour.V pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil reálne fungovanie zámorského turnaja, priblížil astronomické ceny, no predovšetkým opísal nefalšovanú futbalovú eufóriu, ktorá na štadiónoch aj mimo nich momentálne spája národy z celého sveta.Vyraziť na futbal do USA, Mexika či Kanady znamená pre európskeho fanúšika mierny kultúrny šok. Moderné a obrovské arény síce neponúkajú tradičný európsky futbalový romantizmus starých štadiónov v zastavaných štvrtiach, no všetko plne kompenzujú dokonalým komfortom a neutíchajúcou šou.Obavy z bezpečnosti či konfliktov medzi tábormi sa podľa Mateja Očenáša na turnaji vôbec nenaplnili. Fanúšikovia jednotlivých krajín sú na tribúnach absolútne premiešaní a spoločne vytvárajú priateľskú atmosféru.Samotný výlet do dejiska turnaja však predstavuje obrovskú finančnú záťaž, ktorú ešte umocňujú ceny priamo na mieste. Pivo za takmer 20 dolárov či enormne drahé vstupenky, z ktorých oficiálneho ďalšieho predaja výrazne profituje samotná FIFA, však priaznivcov neodrádzajú.„Na zápas išla partia troch obyčajných škótskych chalanov, ktorých to stálo 15-tisíc libier na dva týždne. Jeden Škót predal auto a doma mal problémy,“ opísal s úžasom oddanosť niektorých návštevníkov MS.Úplne samostatnou kapitolou je vnímanie futbalu v Mexiku. Kým v kozmopolitnom New Yorku sa turnaj v bežnom ruchu veľkomesta trochu stráca, ulice mexickej metropoly ním dýchajú na každom kroku a dresy nosia prakticky všetci od detí až po čašníkov. Absolútnym vrcholom sú spontánne živelné oslavy po zápasoch, ktoré nemajú obdobu.„Po zápase prišla letná búrka, naozaj obrovský lejak. Napriek tomu išlo do mesta na nejaké námestie oslavovať 800-tisíc ľudí a boli tam do piatej do rána. Ľudia robili šmýkačky, kotrmelce, vyhadzovali sa do vzduchu,“ zhrnul šéf FutbalTouru svoje silné dojmy z mexického ošiaľu.Matej Očenáš v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, aký plynulý bol v skutočnosti príchod a vízový proces do USA, ako vníma neustále rozširovanie a komercionalizáciu svetového šampionátu, ako jednoducho môžete na ulici stretnúť najväčšie futbalové hviezdy na bicykli, prečo by sa podľa neho mohlo vo finále zopakovať zloženie z posledných majstrovstiev sveta v Katare či kto má momentálne najväčšiu šancu odniesť si z turnaja korunu kráľa strelcov.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Měl jsem pocit, že ulice patří mně. A že můžu cokoliv.“ Herec Jan Cina popisuje moment, kdy poprvé vyšel ven jako drag queen - v podpatcích, paruce a kostýmu - a najednou se cítil jinak. Ne jako někdo cizí, ale jako ostřejší, odvážnější a svobodnější verze sebe sama. „Jste to pořád vy. Ale zvětšení, posílení a zvýraznění,“ říká. Drag se k němu dostal přes film Chica Checa, ve kterém hraje mladého muže vracejícího se za matkou s pravdou o tom, že je gay a že se živí jako drag queen. Jenže po natáčení v něm tahle zkušenost zůstala a dnes už dokonce mluví o své dragové personě La Chica Pala Santa i o tom, proč ho nebaví dvě hodiny líčení, ale miluje sílu, kterou mu převlek dává. V rozhovoru popisuje, že už nechce být „hodnej Honza“, který sebou nechá vláčet, ale spíš člověk, který se snaží být dobrý, otevřený a citlivý. Právě citlivost je pro něj i smyslem herectví. Umění podle něj může člověka přimět, aby se díval jinak, aby hned neodmítal to, čemu nerozumí a aby se aspoň na chvíli zastavil. Cina popisuje i cestu do New Yorku, kam odjel po rozchodu a kde chtěl být chvíli mimo všechny role, které má doma - herce, syna, známé tváře i vítěze StarDance. „Najednou tam jste trochu nikdo,“ vzpomíná. Řeč přichází i na politiku, veřejnoprávní média, Slovensko a zrušené queer představení Měsíční kámen ve Slovenském národním divadle. Cina říká, že ho současná situace ve světě spíš než k velkým gestům vede k otázce, co může udělat sám. „Jediné, na co jsem přišel, tak se snažit být dobrý člověk,“ říká. Zároveň ale nezůstává jen u bezmoci - kvůli volbě ombudsmana a dřív i kvůli manželství pro všechny dokonce psal i Andreji Babišovi. Velmi osobně mluví také o samotě, rozchodu, depresi a touze po rodičovství. Po návratu z Ameriky ho podle jeho slov dohnala těžká fáze, začal brát léky a některé věci se mu přeskládaly. Právě od té doby je pro něj silné téma rodiny a dítěte. „Je to hodně aktuální věc,“ říká a dodává, že když vidí své přátele s dětmi, vnímá obrovskou náročnost, ale i „pevný bod“, kolem kterého se život začne skládat jinak. A i když pořád hledá, jak by se k téhle touze mohl postavit, mluví o ní jako o něčem, co mu začalo dávat smysl života mnohem konkrétněji než dřív. Co mu drag dovoluje ukázat, když běžný Jan Cina ještě váhá? Proč se v něm cítí silnější a ostřejší? Jak ho proměnil New York a co mu ukázal návrat domů? A proč se mu právě teď tak silně vrací touha po dítěti? I to se dozvíte v rozhovoru s Janem Cinou.

Natočit podcast ve sklepě z 14. století, pod michelinskou restaurací přímo naproti orloji, kde si denně dělají vlastní uzeniny a pečou chleba je buď geniální nápad, nebo jen další důkaz, že nám je fuk, kde sedíme (omluvte kvalitu zvuku, závada není na vašem přijímači). Tentokrát tedy ne z Břevnova, ale gotického sklepa restaurace 420 od Radka Kašpárka.Začali jsme tam, kde každý správný středověkář začít musí, zbavováním se věcí a životem nalehko. Pak přišel na paškál Disclosure Day od Stevena Spielberga, kde to scénárista taky pojal nalehko. Jako fakt nalehko. A od Spielberga je to ke Kanyemu, Jacksonovi nebo nadcházejícímu filmu o Muskovi jen kousek.Divný, zase jsme narazili na AI. Tentokrát s evropským přesahem, Mythos a to, jak se k němu staví Evropa versus americká garnitura, víte, jak to myslíme. Spoiler alert! V případě Evropy opatrně, pomalu a s hodně dokumenty. V případě Ameriky rychle, hlasitě a s někým, kdo to celé radši zařízne a omylem oznámí na Signalu.Nechyběl ani Petrův výlet do New Yorku a klasické čtecí okénko Martina, který teď frčí na The Black Book of Power od Stana Taylora. Chytlo ho to tak, že se najednou marně snaží přeprogramovat vlastní návyky. Mno a jde to hůř, než jakýkoli projekt, který si navibecodujete za víkend v Cursoru. Za nás taková letní, středověká paráda.

V další epizodě série Anna v New Yorku sledujeme Annu po návratu domů do České republiky.

V další epizodě série Anna v New Yorku sledujeme Annu během jejího posledního dne v New Yorku.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda včera schválila prezidenta Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Očekávané rozhodnutí o složení české delegace na summit NATO ale posunula na 22. června. Snaží se kabinet jen natahovat čas?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Prezident Petr Pavel se v pondělí vydal na jednání koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů se záměrem vyjasnit si pozice ohledně klíčových zahraničních cest ústavních činitelů.Po schůzce ocenil, že ho vláda schválila do čela delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku. Podle vyjádření Hradu se Pavel zároveň „v zájmu prezidentem preferovaného kooperativního vztahu s vládou“ rozhodl přistoupit na posun termínu (na 22. června), ve kterém chce kabinet oznámit podobu delegace na červencový summit NATO v Ankaře. O složení delegace na alianční summit se prezident pře s kabinetem Andreje Babiše (ANO) bezvýsledně už několik měsíců. Pavel na své účasti na summitu trvá. Má také připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. Chápal by to totiž jako omezování svých pravomocí. Premiér už dříve řekl, že by prezident součástí delegace být neměl, protože české výdaje na obranu by měl na summitu obhajovat kabinet.Do sporu s vládou se kvůli zahraniční delegaci dostal také druhý nejvyšší ústavní činitel státu. Koalice odmítla poskytnout vládní letadlo šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi a zástupcům z řad podnikatelů, kultury a univerzit pro cestu na Tchaj-wan. Premiér to zdůvodnil tím, že by to mohlo být vnímáno jako oficiální podpora Tchaj-wanu, která by mohla poškodit české obchodní zájmy v Číně. To Vystrčil odmítl. Nakonec absolvoval let komerční linkou. Doprovázela ho čtyřicetičlenná podnikatelská delegace, další desítka se připojila na Tchaj-wanu.Podle Vystrčila by pomohlo, kdyby se opět obnovila komunikace o zahraniční politice mezi nejvyššími představiteli Česka. „To vyloženě dnes chybí. Jak při plánování zahraničních cest, ale třeba když se teď bavíme o summitu v Ankaře, tak předtím bude summit předsedů parlamentů jednotlivých zemí v Istanbulu. A měli bychom si říkat, co tam budeme prosazovat, jakým způsobem budeme připravovat půdu pro Českou republiku,“ řekl šéf Senátu v Ptám se já. „Já Tomio Okamurovi nedokážu vysvětlit, že není dobré, aby tam (v Istanbulu) říkal, že máme vystupovat z NATO. Protože má přece názor, že bychom neměli být v NATO. V tom by měl koordinační roli sehrát ministr zahraničních věcí. Nevím, co tam bude (Tomio Okamura) říkat. Ale rozhodně si myslím, že koordinovat tuto věc by bylo dobré.“Jak vyřešit spor prezidenta s vládou? Jaké výsledky dovezl z cesty na Tchaj-wan šéf Senátu? A jaký signál vysílá Česko, když chce stáhnout část vojáků z východního křídla NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celé epizody včetně videa a bonusové části najdeš na www.herohero.co/vyhonitdabla Podcastové aplikace nám nic neplatí. Moc vám děkujeme za odběry, díky nim můžeme fungovat a přinášet vám obsah. Queer cestopis Palec v Rohlíku nám do štúdia prila predstaviť Markéta, tantrická kňažka od vedle, inštruktorka nahej jógy i zápasníčka v primal wrestlingu. Nič vám tieto slová nehovoria? To je dobre! Všetko si vysvetlíme s spoločne s horny cestovaním po USA. Rande v New Orleans, cirkusová sexparty v New Yorku i KinkFest v Oregonu. Ako to všetko Markéta zvládla sa dozviete keď si vypočujete epizódku!

Kubánský módní návrhář chystá na podzim svoji největší přehlídku. Odehraje se v Praze a očekává se na 1800 hostů. Své kolekce v minulosti předvedl v New Yorku, Paříži nebo Miami.

Kubánský módní návrhář chystá na podzim svoji největší přehlídku. Odehraje se v Praze a očekává se na 1800 hostů. Své kolekce v minulosti předvedl v New Yorku, Paříži nebo Miami.

Nebyť pokazeného bicykla Lenka Petráková by dnes možno vôbec nebola tam, kde je. Šla totiž na konzultáciu na viedenskú univerzitu, ale asistentky, ktorá ju mala prijať, sa nedočkala. Pokazil sa jej bicykel, a tak nedorazila. Lenka na chodbe univerzity presedela desiatky minút, a za tú dobu okolo nej viackrát prešiel vedúci ateliéru a skvelý architekt Hani Rashid. Pristavil sa pri nej a prezrel si jej portfólio. Potom sa na ňu usmial a zavolal ju na stáž do New Yorku. Odvtedy už ubehlo zopár rokov a Lenka odvtedy navrhla niekoľko dychberúcich budov. Medzi nimi je aj projekt Ôsmy kontinent, ktorý ale nie je klasickou budovou... Viac už povedala architektka Lenka Petráková.

Zeitgeist #16 s filmovou kritičkou Jindřiškou Bláhovou o pokračování The Apprentice v Bílém domě, wrestlingu, stírání hranic mezi skutečností a televizí, Reaganovi i slavných fiktivních prezidentech a prezidentkách USA.V květnu 2004 odvysílala americká televize NBC poslední epizodu veleúspěšného seriálu Přátelé. Ve stejném roce také spustila populární reality show The Apprentice s ústřední postavou superboháče Donalda Trumpa, která se také odehrávala v New Yorku. V jistých obměnách její americká verze běžela až do roku 2017. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že pokračuje dodnes, jen se přesunula z byznysového prostředí do politiky a posléze Bílého domu.„Donald Trump je perverzně zábavná figura. Stal se jedinou monokulturou ve světě, kde monokultura přestala existovat. Už nesledujeme seriály jako Přátelé nebo M*A*S*H, které západní společnost spojovaly podobně jako třeba Madonna nebo Michael Jackson. Ale ať chceme nebo nechceme, tak víme co dělá Donald Trump. Všichni sledujeme jeho šou a jsme tak trochu jako učňové v The Apprentice. Stali jsme se součástí reality, kterou on vytváří a jejíž součástí být nechceme,“ popisuje Jindřiška Bláhová.Jaké únikové cesty se nabízejí? Jaké mechanismy a postupy využívané v reality TV nebo wrestlingu přenesl Donald Trump do americké politiky? Jakým typem herce je z pohledu filmové kritičky? V čem podstatném se liší od jiného herce v prezidentském úřadě - Ronalda Reagana? A jaká televizní či filmová ztvárnění amerických prezidentů byste neměli opomenout? Nejen to se dozvíte v novém podcastu Zeitgeist. Filmové kritičky Jindřišky Bláhové se ptal Štěpán Sedláček.Doporučujeme také článek:Kdo prohraje, půjde dohola. Jak wrestlingové zápasy naučily Trumpa dělat politikuhttps://www.respekt.cz/kontext/kdo-prohraje-pujde-dohola-jak-wrestlingove-zapasy-naucily-trumpa-delat-politiku?srsltid=AfmBOooM5gXhHIYlWfzOsp_vqhR0FtsnBkjAs2q9E3mMhSc1lnmdwHtrA naší podcastovou sérii:Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkemhttps://open.spotify.com/show/6FsqhwO8sKgatDymqXcX4E

Pank ni ostal zaprt v Londonu ali New Yorku niti ni obstal pri enem zvoku ali eni generaciji. Razlil se je po mestih, klubih, kleteh in zapuščenih prostorih ter v vsakem okolju dobil drugačen poudarek. To je zgodba o tem, kako se je iz treh akordov razvilo gibanje, ki je vedno znova našlo nov jezik. Sogovorniki: Igor Bašin Gregor Tomc Igor Vidmar  Jasna Babić Zrimšek Rajko Muršič Jaša Bužinel  Igor Dernovšek  Ian McKaye  Drew Stone  Marin Rosić  Playlista: Pank - Zgodovina neposlušnosti - YouTube

Jana Cíglerová se coby zkušená novinářka v dubnu stane rozhlasovou zpravodajkou v USA. Nebude to ale pro ni cesta do neznáma. „V 19 letech jsem odjela do USA jako au pair. Pamatuju si ten pocit z mrakodrapů v New Yorku,“ vzpomíná v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Amerika ji tehdy okouzlila energií i velkorysostí, a tak dnes žije rozkročená mezi oběma kontinenty. Teď už jako máma tří synů, žena s evropskou zkušeností a jasným názorem na výchovu, která může srovnávat.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ako tento nekonvenčný a talentovaný mladík z New Yorku prepracoval základy kvantovej mechaniky a prečo sa na jeho prvé semináre chodil pozerať sám Albert Einstein? Ako jeho vizuálne diagramy skrotili matematické nekonečna a akým spôsobom pred celým svetom odhalil príčinu katastrofy raketoplánu Challenger pomocou obyčajného pohára ľadovej vody. O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Podcast vzniká v spolupráci so SME.  Na stránke stubaeuba.sk nájdete celý zoznam nových programov, ktoré spomíname v úvode.   Bonusové epizódy a extra obsah k podcastom nájdete na https://herohero.co/vedator Samuelova nová kniha už je v predaji https://www.martinus.sk/3600333-limity-poznania/kniha   Otázky nám môžete nahrávať tu https://www.speakpipe.com/vedator Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5