Podcasts about new yorku

Bel dim, rjav odblesk je naslov razstave fotografa Nika Erika Neubauerja, ki je nastala med bivanjem v New Yorku in prikazuje utrip mestnega vsakdana, blišč in bedo večmilijonskega mesta, katerega podoba je postala ikonična. Na ogled je v mariborski Umetnostni galeriji. V Ljubljano pa je prispel francoski pisatelj Eduard Louis. Velik mednarodni uspeh je dosegel že z romanesknim prvencem Opraviti z Eddyjem iz leta 2014. Njegova dela so izrazito avtofikcijska, med njimi je knjiga Kdo mi je ubil očeta, na intimnih spominih temelječe fiktivno pismo očetu, ki ima pri nekaj več kot petdesetih letih popolnoma uničeno zdravje. Louisovo gostovanje je tokrat osredotočeno na Akademijo za gledališče, radio, film in televizijo Univerze v Ljubljani, kjer so študenti pripravili uprizoritev po motivih njegovih proznih del, v največji meri prvenca Opraviti z Eddyjem, kot nosi naslov tudi uprizoritev, nastopil pa bo tudi z javnim predavanjem »Umetnost pobega«.

“Píšu o ženách, jaké opravdu jsou, ne jaké by podle mužů měly být,” prohlásila novinářka Candace Bushnell. Knížka, ve které vyšly její postřehy ze života nezadaných třicátnic v New Yorku, se stala předlohou pro kultovní seriál. Vysílat příběhy žen, jejichž životním naplněním nemusí být rodina, ale kariéra, zábava a sex, byl odvážný televizní počin. HBO se ale bohatě vyplatil. Čtveřice přítelkyň v čele s Carrie Bradshaw se na obrazovce poprvé potkala 6. června 1998. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pochádza z lekárskej rodiny a už od detstva vedela, že bude pokračovať v rodinnej tradícii. Docentka Katarína Rejleková sa ako klinická onkologička venuje pacientom s nádormi močovo-pohlavného ústrojenstva a svoje vzdelanie si dopĺňala v ďalekom Mexiku, na Miami, aj v New Yorku. O svojej práci, dôležitosti prevencie a osvety, o tom, ako vedela skĺbiť náročnú prácu a výchovu troch detí, ale aj o láske k prírode, svojej záhradke a najmä ku kvetom, ktorými sa rada obklopuje, porozpráva v tejto epizóde NP Zuzane Šebestovej. | Hosť: Katarína Rejlerová (klinická onkologička z Národného onkologického ústavu, pedagogička). | Moderuje: Zuzana Šebestová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Richard Lintner je bývalý úspešný slovenský hokejista, majster sveta, ktorý má aj svoju televíznu show Citronáda. Richarda jednoducho poznajú nielen fanúšikovia hokeja. Sám o sebe tvrdí, že nie je extra veľkým fanúšikom áut, ale napriek tomu nám v každej odpovedi v rozhovore vyrozprával krásny príbeh. Moderátor Ďuro Sabo preto začal otázkou, na čo všetko má Richard svoj vodičský preukaz.Na čo všetko? Ja mám na motorku do 50 kubických centimetrov a na auto. Nemám na traktor alebo na nákladné auto.(pozn. editora: v súčasnosti možno na vodičské oprávnenie na vozidlá skupiny B šoférovať aj motocykle s automatickou prevodovkou s max. objemom motora 125 cm³ a s max. výkonom 11 kW)Nikdy si nechcel šoférovať autobus alebo niečo podobne veľké?Raz som na parkovisku jazdil na autobuse. To bolo v Rige na majstrovstvách sveta, keď sme čakali na chalanov.Ty ako aktívny hokejista si povedal vodičovi autobusu “Požičaj mi to tu na parkovisku?”Presne tak. Zopár chalanov už bolo v autobuse, tak som ich povozil okolo štadióna. Je to náročnejšie ako sa zdá, ale bavilo ma to. Len to malo jednu chybu. Vždy ma na vodičoch autobusov fascinovalo, ako sa za jazdy pozdravia, keď sa míňajú, ale na tom parkovisku som nemal koho pozdraviť. O túto príležitosť som prišiel.Neviem koľko si mal rokov, keď si odišiel hrať hokej do USA. Kde si si vlastne robil vodičský preukaz? Ja som si robil vodičák v Trenčíne, ale ešte raz som si ho robil aj v Amerike. Boli sme štyria chalani z Európy, robili sme si papiere ako bežní americkí občania, ale musím povedať, že tá pani policajtka nám pri tých testoch pomáhala. Niektoré predpisy sú tam iné ako u nás a boli zhovievaví.V NHL je starosť o hráčov na vysokej úrovni, hráč sa venuje len hokeju a o všetko ostatné sa stará klub. Je to aj pri kúpe auta?Za tie roky sa to už asi zmenilo, ale klub sa o také veci nestará. Je to na hráčoch, že idú do nejakého showroomu. V rámci tímu sú chalani, ktorí sa o autá zaujímajú a tí svojim spoluhráčom pomôžu. Ale mne moje prvé "americké" auto pomohol kúpiť môj agent.Kúpil si si nejaké “žihadlo” alebo bežné auto? Prvé auto, ktoré som mal v Amerike, bol Volkswagen Golf. Kúpil som si takého čierneho a príliš veľa ľudí tam na Golfoch nejazdilo. Zaujímavé je, že Ľubo Bartečko, ktorý bol na farme neďaleko, si kúpil tiež Golfa. Tak sme po Massachusetts jazdili my dvaja na golfíkoch.Ty si spomenul prvé auto, koľko áut si za morom vystriedal?Človek keď postupne mení tímy aj geograficky sa presúva, tak mení aj autá. Potom som mal Jeep, to sme boli v Milwaukee, tam bola zima. A ďalšie auto som mal zas Volkswagen, kúpil som si Passat kombi. Na mojich autách bolo evidentné, že som bol z Európy.V čom si ako mladý šofér mal najväčšiu neistotu pri šoférovaní?Ja som mal neistotu hlavne v tom, že keď som mal prvé auto, tak to auto dobre nebrzdilo. Ono malo taký problém, že keď som prvýkrát stlačil brzdu, tak ona prepadla a chytila sa až na druhýkrát. Keď som prišiel do servisu, tak ten chlapec v servise mi hovorí: „Akoby som vám to povedal pán Lintner. Vy ste neprišli do servisu o päť minút dvanásť, ale vy ste prišli o štvrť na jednu." Čudoval sa, že som bol ešte živý. Odvtedy si dávam pozor na to, aby auto, ktoré mám, bolo v čo najlepšom technickom stave.V minulosti si bol určite manuál a teraz si manuál alebo automat?Na toto mám výbornú príhodu. V Amerike po Passate som kupoval ďalšie auto, znova to bol VW, v New Yorku som si kúpil Volkswagen Jetta a kúpil som si ho ako manuál. To bolo asi jediné auto v celom New York City, ktoré jazdilo na manuál, hlavne v tých zápchach, ktoré tam boli. A myslím si, že toho predajcu, ktorý mi to auto predal, určite vyhlásili ako predajcu mesiaca,...

Svetovni dan čebel je Organizacija združenih narodov v New Yorku na pobudo Čebelarske zveze Slovenije iz leta 2014 in z velikem naporom cele Slovenije ter s soglasno podpro vse svetovne politike potrdila 20. decembra 2017. Prvo praznovanje smo imeli 20. maja 2018 v Žirovnici, rojstnem kraju Antona Janše, 20. maj je namreč njegov datum rojstva in na ta dan praznujemo svetovni dan čebel. Cilj svetovnega dne čebel je zaščita čebel in drugih opraševalcev.

Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.

Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Bratislave študovala fyziku a chémiu na vysokej škole. V júli 1968 odišla na stáž do Frankfurtu a v roku 1968 emigrovala s rodinou do Ameriky. Pokračovala v štúdiu na Columbia University odbor fyzika, neskôr biológia. Postdoktorandské štúdium absolvovala v Oxforde a druhú polovicu v The Rockefeller University v New Yorku. Výskumu sa venovala do roku 2003. Na dôchodku sa venuje písaniu komentárov o konferenciách alebo knižným recenziám do The New York Academy of Sciences. Od roku 2010 sa stala predsedníčkou Spoločnosti pre históriu československých Židov.

Věda je hodně podobná sexu. Někdy z ní vzejde něco užitečného, ale to není jediný důvod, proč se jí věnujeme. To říkal americký vědec Richard Feynman, kterého mnozí řadí mezi deset největších fyziků všech dob. Syn uprchlíka z běloruského Minsku, se narodil v New Yorku 11. května 1918. V roce 1965 získal Nobelovu cenu za rozvoj kvantové elektrodynamiky. Měl velmi daleko k nudnému profesorovi v bílém plášti, který tráví většinu času zavřený v laboratoři.

Věda je hodně podobná sexu. Někdy z ní vzejde něco užitečného, ale to není jediný důvod, proč se jí věnujeme. To říkal americký vědec Richard Feynman, kterého mnozí řadí mezi deset největších fyziků všech dob. Syn uprchlíka z běloruského Minsku, se narodil v New Yorku 11. května 1918. V roce 1965 získal Nobelovu cenu za rozvoj kvantové elektrodynamiky. Měl velmi daleko k nudnému profesorovi v bílém plášti, který tráví většinu času zavřený v laboratoři. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavol Bršlík je mimoriadne úspešný operný spevák – tenorista, ktorý našu krajinu reprezentuje na celom svete. Nedávno sa stal laureátom prestížneho ocenenia Krištáľové krídlo. Spieva na tých najslávnejších scénach, vrátane Štátnej opery v Berlíne, Kráľovskej opery v Bruseli, opery v Monte Carlo, či metropolitnej opery v New Yorku. Priznáva, že spievanie na svetovej úrovni je veľká drina. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o jeho chalupe, na ktorej rád trávi čas, záhrade, v ktorej sa stará o staré stromy a pestuje kvety, o varení pre blízkych, či o tom, čo ho na javisku dokázalo vyviesť z rovnováhy, alebo aj o tom, prečo je dobré niekedy zájsť na operu. | Hosť: Pavol Bršlík (operný spevák). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

Štefan Margita vystupoval v Metropolitní opeře v New Yorku, v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či pařížské opeře. Pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi si ale vybral Národní divadlo. „Mám pocit, že tam toho musíme dokazovat víc než kdekoli ve světě, protože jsme tam doma,“ říká v pořadu Alex a host.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR V ateliéru Zahy Hadid působil víc než 14 let, a tak není divu, že je Jakub Klaška přesvědčený, že tou nejhorší odpovědí na architektonický koncept je lhostejnost. S takovými reakcemi se nejznámější architektka na světě prakticky nesetkávala a on ji coby její žák směle následuje. Zároveň se ale netají svými ambicemi přerůst svou učitelku a rozvíjet vlastní témata. Dost možná jsem si tak povídal s někým, o kom se bude učit. Sám už přitom učí, a to na londýnské Bartlett School of Architecture, která byla opakovaně zvolená vůbec nejlepší školou pro studium architektury. Klaška na ní vede ateliér v magisterském programu, jehož předmětem zájmu je dřevo a velké stavby ve městech, ideálně v realizacích, které oboje spojují. Věří, že právě v nich je budoucnost. Za smysluplné považuje i zahušťování měst a využívání jejich skutečného potenciálu nebo postupné omezování aut v jejich centrech. Sám v Londýně, kde od roku 2005 žije, jezdí na kole. Průměrná rychlost dopravy bez ohledu na dopravní prostředek, který zvolíte, tam totiž dosahuje 12 km/h a odpovídá rychlosti, kterou se po britské metropoli kdysi pohybovaly drožky. Je vůbec možné v Praze realizovat odvážné projekty? Co říká na kritiku Masaryčky? Jak těžké je v Česku stavět ve srovnání s ostatními zeměmi? Mají Češi naději na řešení bytové krize? V čem jsou prohry přínosem? Nebo proč není na místě nedůvěra ve veřejné stavby ze dřeva? I o tom jsem mluvil s architektem Jakubem Klaškou, který má na kontě projekty od New Yorku po Nový Zéland a před sebou mimo jiné další pražskou přeměnu.

Ani poté, co se Donald Trump stal podruhé americkým prezidentem, nezná jazzový hudebník Rudy Linka jediného člověka, který by ho volil. „Myslím, že Trump dělá dobře to, že se o něm všichni bavíme. Má to rád. Není moment, kdy bych si v Americe pustil televize a nebavili se tam o něm,“ oceňuje Linka a pro Český rozhlas Plus. Ještě víc si ale všímá, jak se zhoršila atmosféra v New Yorku, kde žije, a jaké negativní dopady Trumpovo prezidentství má.

Delegace Američanů a Rusů daly v Istanbulu jasně najevo, že jednají o normalizaci působení svých diplomatických misí, a nikoli o válce na Ukrajině. Kromě Donalda Trumpa, který sní o získání Nobelovy ceny míru, nechce Rusko ani Ukrajina, ani Evropská unie konflikt v této chvíli ukončit. Nikdo není spokojen se svou vyjednávací pozicí a v sázce je pověst všech, píše politoložka Nina Chruščovová z americké New School v New Yorku pro server organizace Project Syndicate.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes k nám zavítal jeden z nejznámějších komiků a příležitostný herec LUKÁŠ PAVLÁSEK. Probrali jsme jaký byl ve škole, jestli to byl klaun nebo byl zakřiknutý, jak ho vyhodili ze školy kvůli policii, kdo byl prvním stand up komikem, jaký bylo jeho první vystoupení, čím se živil před stand upy, jak se za ty roky změnila tahle disciplína, je ve stand upu něco zakázaného a kontroverzního, který stand up byl průlomový, jak se zkracujou do televize, co ho dokáže od publika rozhodit, dá se tím v Česku uživit, jaký jsou největší mýty, jak to vypadá v zákulisí, baví ho víc stand up nebo herectví, na kterou roli je nejvíc pyšný, jak se natáčely reklamy na t-mobile a datart, jaký bylo natáčení cestopisu s Ondrou Sokolem, jak se dostal do Star Dance, o založení kapely a hraní motivačního folk rocku a jak se dostal k tomu, že píše do Čtyřlístku.

Dokument Svět mezi námi o obrovském úspěchu fotografky Marie Tomanové v USA je vlastně portrétem tvůrčího partnerství. Pozitivní a radostný film diváky uchvacuje. „V Americe se lidé podporují, přejí si úspěch, protože když ho někdo má, ostatní ví, že je možný,“ říká ve Vizitce. Jak se probojovávala v New Yorku? A jak je to s magií filmu? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dokument Svět mezi námi o obrovském úspěchu fotografky Marie Tomanové v USA je vlastně portrétem tvůrčího partnerství. Pozitivní a radostný film diváky uchvacuje. „V Americe se lidé podporují, přejí si úspěch, protože když ho někdo má, ostatní ví, že je možný,“ říká ve Vizitce. Jak se probojovávala v New Yorku? A jak je to s magií filmu? Ptá se Karolína Koubová.

Dirigent a klavirista Martin Majkút pôsobí už bezmála dvadsať rokov v Amerike. Po štúdiu na University of Arizona sa presadil ako hlavný dirigent orchestrov v Oregone a následne aj jedného v New Yorku. S hudbou sa však spájajú aj jeho návraty na Slovensko. Počas jedného z nich navštívil aj reláciu Ide o nás, kde sme hovorili o hudbe a profesii, ktorá je pre mnohých opradená tajomstvom, ale aj spojená s množstvom utkvelých predstáv a predsudkov. 

Agenti amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti před několika dny v New Yorku spoutali propalestinského aktivistu Mahmouda Khalila, a teď se ho pokouší deportovat. Khalil je jednou z hlavních postav protestů na zdejší Kolumbijské univerzitě. Nebyl dosud obviněn z žádného trestného činu. Mluvčí ministerstva jen vágně sdělila, že Khalil jednal „v souladu“ s teroristickým hnutím Hamás.

Agenti amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti před několika dny v New Yorku spoutali propalestinského aktivistu Mahmouda Khalila, a teď se ho pokouší deportovat. Khalil je jednou z hlavních postav protestů na zdejší Kolumbijské univerzitě. Nebyl dosud obviněn z žádného trestného činu. Mluvčí ministerstva jen vágně sdělila, že Khalil jednal „v souladu“ s teroristickým hnutím Hamás.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co zajímá české krajany žijící v USA? A jak vidí působení Donalda Trumpa v Bílém domě a změnu americko-evropských vztahů? Na otázky odpovídá Miroslav Konvalina, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech a donedávna také ředitel Českého centra v New Yorku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Danko síce požaduje, aby sa Robert Fico ospravedlnil za hlasovanie Slovenska v OSN, no jeho výzvy nemajú reálnu váhu. Hoci SNS kritizuje postoj slovenskej diplomacie, rozhodnutia v tejto oblasti určuje premiér, ktorý má pod kontrolou vládu aj svojich ministrov. Dankove výčitky tak vyznievajú skôr ako snaha zachrániť vlastnú politickú pozíciu než ako reálny tlak na zmenu kurzu, tvrdí šéfredaktor Aktualít Peter Bárdy.V čase, keď si svet pripomínal tretie výročie vojny na Ukrajine, sa na Valnom zhromaždení OSN v New Yorku uskutočnilo hlasovanie o rezolúcii, ktorá požaduje okamžité stiahnutie ruských síl z Ukrajiny a potvrdzuje jej územnú celistvosť. Súhlasné hlasovanie Slovenska pobúrilo predsedu SNS Andreja Danka, ktorý vyzval premiéra Roberta Fica, aby hlasovanie preveril a ospravedlnil sa zaň.Je rezolúcia Valného zhromaždenia OSN právne záväzná? Ako máme chápať postoj Slovenska k Ukrajine? A prečo práve Andrej Danko tak ostro reaguje a čo tým sleduje?V podcaste budete počuť šéfredaktora Aktualít Petra Bárdyho.Moderuje Zorislav Poljak.

Andrej Danko síce požaduje, aby sa Robert Fico ospravedlnil za hlasovanie Slovenska v OSN, no jeho výzvy nemajú reálnu váhu. Hoci SNS kritizuje postoj slovenskej diplomacie, rozhodnutia v tejto oblasti určuje premiér, ktorý má pod kontrolou vládu aj svojich ministrov. Dankove výčitky tak vyznievajú skôr ako snaha zachrániť vlastnú politickú pozíciu než ako reálny tlak na zmenu kurzu, tvrdí šéfredaktor Aktualít Peter Bárdy.V čase, keď si svet pripomínal tretie výročie vojny na Ukrajine, sa na Valnom zhromaždení OSN v New Yorku uskutočnilo hlasovanie o rezolúcii, ktorá požaduje okamžité stiahnutie ruských síl z Ukrajiny a potvrdzuje jej územnú celistvosť. Súhlasné hlasovanie Slovenska pobúrilo predsedu SNS Andreja Danka, ktorý vyzval premiéra Roberta Fica, aby hlasovanie preveril a ospravedlnil sa zaň.Je rezolúcia Valného zhromaždenia OSN právne záväzná? Ako máme chápať postoj Slovenska k Ukrajine? A prečo práve Andrej Danko tak ostro reaguje a čo tým sleduje?V podcaste budete počuť šéfredaktora Aktualít Petra Bárdyho.Moderuje Zorislav Poljak.

Francoski predsednik Emanuel Macron, ki je včeraj, na dan tretje obletnice začetka vojne v Ukrajini, kot prvi evropski državnik obiskal Donalda Trumpa po njegovi vnovični izvolitvi, je pogovore v Beli hiši opredelil kot prelomnico na poti do miru. V palači Združenih narodov v New Yorku so medtem glasovali o dveh resolucijah o končanju vojne v Ukrajini. Generalna skupščina je potrdila ukrajinsko-evropski predlog pravno nezavezujoče resolucije, varnostni svet pa ameriški predlog zavezujoče resolucije. Drugi poudarki: - Evropa bi v odgovor na ameriške carine lahko uvedla nasprotne carine in obdavčila tehnološke storitve. - Na ministrstvu za kmetijstvo začenjajo delovati skupine za uskladitev šestih kmetijskih zakonov. - Slovenski znanstveniki korak naprej pri eksperimentalnem zdravljenju raka s kombinirano terapijo.

V žebříčku světově nejbohatších lidí nemá Česko mezi postkomunistickými zeměmi ve střední Evropě obdoby. „Musím každý rok v New Yorku dokládat, že máme opravdu tolik miliardářů. Oni to nechápou,“ říká Petr Šimůnek, který před čtrnácti lety do Česka přivedl legendární americký časopis Forbes.Jako u každé správné byznysové story, i úspěch Petra Šimůnka s časopisem Forbes začal pádem dolů. V roce 2011 nejprve coby úspěšný novinář a mediální manažer dostal vyhazov z pozice šéfredaktora Hospodářských novin. Jako pozici útěchy tehdy získal od vydavatelství Economia za úkol shánět mezinárodní projekty. Přišel s nápadem koupit licenci pro vydávání časopisu Forbes, Economia to ale vyhodnotila jako projekt bez šance na výdělek, odmítla a Petr Šimůnek odešel.Dva týdny poté dostal nabídku od slovenského nakladatelství MediaRey, SE vést českou mutaci časopisu Forbes. A přijal okamžitě.„Musím upřímně říct, že jsem nebyl první volba, chtěli někoho jiného, ale já jsem byl jediný, kdo byl volný. Člověk musí mít zkrátka taky štěstí,“ vypráví v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus Petr Šimůnek. Kromě nástupu na pozici šéfredaktora tehdy získal i desetiprocentní podíl ve slovenské firmě, která už Forbes vydávala na Slovensku a vlastnila práva pro českou mutaci.„Nebylo tak těžké to rozjet. Jednak moji společníci rok předtím rozjeli Forbes na Slovensku, takže měli rok náskok a zkušenost, kterou mi mohli dát. To byla velká výhoda na startu. Navíc to bylo v roce 2011 po velké celosvětové krizi, která se na začátku nejvíc dotkla právě médií. Forbes nevyjímaje. A jeden z důsledků byl, že se rozvolnila licenční pravidla a už nebyla tak přísná,“ popisuje Šimůnek začátky Forbesu v Česku.Časopis Forbes se v Česku stejně jako jinde po světě etabloval jako časopis, který píše o úspěchu a úspěšných, bohatých a luxusu.Forbes není objektivní médium„Je to určitě vždycky story o podnikání, o tom, jak někdo z ničeho udělal něco, to je americký sen. To myslím, že je univerzální věc, která platí na celém světě. Že lidi, které to zajímá, tak chtějí číst, jak se to stane, že se jako člověk rozhodneš, že nebudeš spoléhat na to, že ti přijde výplata od tvého zaměstnavatele, ale sebereš se a jdeš dělat něco sama pro sebe nebo sama za sebe. To je strašný risk a vlastně dodneška mě to fascinuje a fascinovat bude, že takových lidí je strašně moc kolem nás a že v Česku jsou lidé neskutečně podnikaví,“ popisuje Šimůnek.Smysl vidí i v psaní nejen o těch velkých: „My jsme psali o pekařích, malých pekárnách, cukrárně, o tom, že si někdo otevřel nějaký malý byznys, a to v Americe vůbec není. To je  specialita, kterou jsme tam přidali my. Ale přišlo nám, že lidi, kteří chtějí podnikat, se daleko lépe a jednodušeji identifikují s někým, kdo má nějakou malou věc na startu, než rovnou s nějakým miliardářem.“Luxus, o kterém Forbes píše, si Petr Šimůnek sám rád užívá a chce, aby k němu aspoň trochu nahlédli i lidé z jeho redakce.„V jakémkoliv médiu bych pracoval, tak chci, aby redaktoři věděli, o čem píší, aby tedy žili Forbes život. Mimochodem, je to docela návyková věc a není to tak těžké. Když se dávalo u nás zápisné, když někdo přišel nový, tak jsem vyžadoval, že to musí být šampaňské. Pravé šampaňské, ne prosecco nebo nějaká takováhle hrůza. Šampaňské, protože, sakra, my jsme Forbes, tam se nic jiného nepije,“ vypráví napůl vážně a napůl s úsměvem.Letos v lednu pro Petra Šimůnka ale jedna etapa Forbes života skončila. Ve vedení časopisu ho vystřídal Zdravko Krstanov. Zůstává ale ve vydavatelství MediaRey, SE, kde má majetkový podíl. A na starosti dostal, stejně jako kdysi v Economii, hledání nových příležitostí.Jak úspěšný je český Forbes v rámci světových mutací? A jak se posunula česká ekonomická novinařina?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po týdnech, kdy herní svět ovládalo Kingdom Come: Deliverance 2, je čas dát prostor dalšímu RPG, tentokrát z řad fantasy, kde sice nejsou draci, ale o kouzla a monstra v něm není nouze. V protiváze k Avowed pak kvůli názvu Quest zavzpomíná také na Unavowed, paranormální detektivní adventuru z New Yorku.

Také ve Spojených státech občas narazíte na podniky, kde vám naservírují výbornou kávu do porcelánových nebo keramických šálků. Musí se ale hledat. V Chicagu takovou kavárnu s vlastní pražírnou, osobitou výzdobou interiérů a samozřejmě výbornou kávou najdete ve čtvrti Ukrainian Village. A protože je káva nápoj temný a černý, jmenuje se firma provozující tuto malou síť kaváren v New Yorku a Chicagu Dark Matter Coffee.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lubo Smid, spoluzakladatel vývojářského studia STRV, odkoupil podíly svých tří společníků a stal se jediným majitelem firmy. Už v roce 2018 převzal roli CEO, zatímco ostatní spoluzakladatelé se začali stahovat z aktivního řízení firmy. STRV začalo kromě klientských projektů vytvářet i projekty vlastní, ale nepřineslo mu to takové výsledky, jaké si přálo. Jak se taková firma řídí, jak bojovat s konkurencí a jak se buduje firma, která má kolem 180 lidí, roční tržby kolem 400 milionů korun a má tým v Praze, Brně, Los Angeles a v New Yorku? O tom bude tohle povídání. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/prevzal-firmu-se-180-lidmi-na-palube-lubo-smid-t53418 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Donald Trump se podruhé stává americkým prezidentem. Při slavnostní inauguraci v pondělí složil slib. „Své spolupracovníky si Trump vybral tak, že jsou mu úplně poslušní. Dá se očekávat, že americká administrativa bude de facto Donald Trump sám o sobě,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, zakladatel a ředitel think-tanku IDEA ekonomického institutu CERGE-EI Jan Švejnar.

Donald Trump se podruhé stává americkým prezidentem. Při slavnostní inauguraci v pondělí složil slib. „Své spolupracovníky si Trump vybral tak, že jsou mu úplně poslušní. Dá se očekávat, že americká administrativa bude de facto Donald Trump sám o sobě,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, zakladatel a ředitel think-tanku IDEA ekonomického institutu CERGE-EI Jan Švejnar.

Donald Trump se podruhé stává americkým prezidentem. Při slavnostní inauguraci v pondělí složil slib. „Své spolupracovníky si Trump vybral tak, že jsou mu úplně poslušní. Dá se očekávat, že americká administrativa bude de facto Donald Trump sám o sobě,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, zakladatel a ředitel think-tanku IDEA ekonomického institutu CERGE-EI Jan Švejnar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Soud v New Yorku prohlásil, že Donald Trump je na celé čáře vinen - ale nevyměřil mu žádný trest! Zvláštní, že? Donald Trump tak nastupuje do vedení nejsilnější země světa jako úplně první člověk s čerstvým zápisem v trestním rejstříku. O tom, co znamená nástup Donalda Trumpa pro USA i svět, co to znamená pro Evropu, jsem hovořil s profesorem historie na Bostonské univerzitě Igorem Lukešem.Spolu s panem profesorem sdílím názor, že druhý nástup Trumpa do Bílého domu není dobrá zpráva. Ale netvrdím, že to musí budoucnost potvrdit - proto připravuji i rozhovor na téma, proč by mohlo být dobře, že se Donald Trump ujme prezidentského stolce v USA. Bude to tedy takové pro a proti. Dnes začínám s tím -proti.Děkuji všem, kteří sledujete moje videa a posloucháte audia, odebíráte, lajkujete a kultivovaně diskutujete - a obzvlášť děkuji odběratelům na Herohero, kde je rozhovor v plném znění a bez reklam, tentokrát navíc budeme mít i bonusový materiál.  https://herohero.co/petrhorky00:00 Odsouzený zločinec s talentem upoutat pozornost.10:56 Jedno z nejtěsnějších vítězství ve volbách.17:24 Jak jsou v současnosti vnímáni Demokraté?23:58 Odchází Joe Bidden jako dobrý prezident?27:14 Politici se radikalizují v US i ve světě.Rozhovor v plné délce 64 minut obsahuje následující kapitoly:30:35 Trump teď bude absolutním vládcem.46:29 Jak lze ekonomicky vykládat nástup Trumpa?49:25 Trump je ztělesněním improvizátora, ale...58:33 Amerika nikdy nepřestala být velmocí č.1.Odebírejte mě na https://herohero.co/petrhorkySupport the show

Here are your morning headlines for Dec. 11, 2024: Suspect in the killing of UnitedHealthcare's CEO contests extradition to New YorkU.S. Marshals say man who was barricaded in Summerville home remains at largeMurdaugh files appeal of double murder conviction with SC Supreme CourtCourt date set for Town of Andrews v. Georgetown CountyMount Pleasant leaders want feedback on pedestrian safety planSC health officials tracking rising flu, respiratory cases as temperatures dipTri-County region updating 20-year Rural Long-Range Transportation PlanMount Pleasant leaders hear from community after dropping sales tax proposalMace says police arrested ‘pro-trans' man who attacked her at U.S. Capitol

V týchto dňoch, pred tridsiatimi tromi rokmi, dobyli vojská Juhoslovanskej ľudovej armády a srbských polovojenských oddielov mesto Vukovar, aby o pár dní neskôr v noci z 20. and 21. novembra najskôr brutálne mučili a následne zavraždili najmenej 265 ľudí na družstve v neďalekom Ovčare. Hosťom Agáty Šústovej Drelovej v podcaste Dejiny bol Vladimírom Dzuro, vyšetrovateľ Medzinárodného trestného tribunálu pre bývalú Juhosláviu, ktorý zohral kľúčovú úlohu v objasnení Masakru v Ovčare a následnom zatknutí páchateľov. Ako prebiehalo vyšetrovanie masakru v Ovčare? Do akej miery boli ochotní spolupracovať miestni a obzvlášť miestni Srbi? Ako sa podarilo nájsť hlavné dôkazy? Ako prebiehalo identifikovanie a zatknutie hlavných páchateľov? A čo je pre vyšetrovateľov osobne najťažšie pri vyšetrovaní vojnových zločinov takéhoto rozsahu? Je vôbec možné podobným masakrom zabrániť? Vladimír Dzuro okrem spomínaného pôsobenia v roli vyšetrovateľa Medzinárodného trestného tribunálu pre bývalú Juhosláviu pôsobil tiež ako civilný zamestnanec mierových jednotiek UNPROFOR a neskôr viedol takmer 20 rokov Kanceláriu Úradu pre vnútorné záležitosti OSN v New Yorku. Je autorom dnes už bestselleru Vyšetrovateľ, ktorá sa nedávno dočkala 7. dotlače a prekladu do viacerých jazykov, a tiež spoluautorom knihy Démoni balkánske války. Za dnešnú návštevu Vladimíra Dzura vďačíme Centru pre Európsku politiku. *Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Gost oddaje je vrhunski džezovski glasbenik in predavatelj na Stony Brook University v New Yorku Žan Tetičkovič, ki ga čez lužo poznajo pod umetniškim imenom Jean John. Za krajši klepet smo ga ujeli med aktualno slovensko turnejo, na kateri se bo med drugim predstavil v Domžalah, Izoli, Celju in v svojem rojstnem kraju na Ptuju. V intervjuju pripoveduje o tempu in zvenu mesta, ki nikoli ne spi, ter tem, kako dišita slovenski in newyorški zrak.

Američtí voliči se obávají voleb a možných nepokojů na obou stranách. Vyhrocená kampaň rozpory ve společnosti jen posílila. „Atmosféra je napjatá, protože je velmi těžké rozpoznat, zdali bude výsledek produktem lidí, kteří udělali vzdělanou volbu, anebo vytvořili nevzdělanou tragédii,“ říká pro Český rozhlas Plus podnikatel a filantrop Stanislav Kotyza.

Před cestou na americký venkov za příznivci Donalda Trumpa, kde jsem v říjnu strávil několik týdnů, mě moji liberální přátelé v New Yorku varovali: Pozor na ně! Jsou to nebezpeční fanatici, rasisti, idioti, zvláštní stvoření!

Rok české hudby vrcholí. K oslavám se v prosinci připojí také legendární Carnegie Hall v New Yorku, jeden z nejslavnějších koncertních sálů světa, ve kterém vystoupí i Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Jak obtížné je dostat se do Carnegie Hall? A co to pro hudebníky a hudebnice znamená? Ředitel České filharmonie David Mareček ještě představí projekt Variace a zamyslí se nad tím, jakým médiem je dnes rozhlas.