Podcasts about druh

Láska hory přenáší. Přenáší i volby? Rozhodly jsme se na to podívat na základě vašich příběhů i výsledků výzkumu od Stemu. Je ok spát s motority? Máme kolem sebe performativní feministy*tky? Určuje naše politika jakými jsme lidmi? A partnery? Jdeme na to...Celé epizody včetně videa a bonusové části najdeš na https://herohero.co/vyhonitdablaMoc vám děkujeme za odběry, díky nim můžeme fungovat.

CELÝ NÁS BONUSOVÝ OBSAH si můžeš pustit tady

Druhý ročník Libereckého podnikatelského a investičního fóra LIPIF přivádí do Vratislavic nad Nisou podnikatele nejen z Libereckého kraje. Program nabízí čtyři diskusní panely a téměř dvě desítky řečníků. Vystoupí například Tomáš Šebek, rektor TUL Aleš Kocourek nebo Constantin Kinský.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Richard Autner je herec a hudobník, ktorý hovorí o ceste z divadelného tábora cez konzervatórium, VŠMU a SND k vlastnej kapele a autorskej hudbe.Prečo sa dnes cíti viac ako spevák? Ako mu Nemocnica pomohla s koncertmi? Čo s ním urobilo Let's Dance? Rozoberieme aj tetovania, včelárstvo, dabing, televízne formáty, muzikál Mojžiš, budhizmus a pripravovaný druhý album.Necenzurovaná verzia s otázkami podporovateľov je o 12 minút a 58 sekúnd dlhšia:

Český automobilový průmysl na první pohled vypadá zdravě: výroba v Česku v prvním pololetí rostla a elektrifikovaných aut se vyrábí výrazně více. Nálada je ale přesto poměrně skeptická. „U dodavatelů ta situace až tak radostná není. Jsou k tomu tři hlavní důvody. První je situace v Německu, Francii a Itálii, kde už bohužel výroby nejsou takové, jako byly. Druhý důvod je, že objem se nemusí rovnat ziskovosti. Třetí faktor je pak přechod na bezemisní pohony, kterou je hlavně elektromobilita, a ne všichni dodavatelé jsou schopni změnit své výrobní portfolio,“ vysvětluje v pořadu Agenda Petr Novák z koncernu JTEKT, který je zároveň zástupcem dodavatelů ve sdružení AUTOSAP. K propouštění v Česku teď sáhl i samotný JTEKT. Jeho plzeňská pobočka propustí přes 300 lidí, což je zhruba polovina zaměstnanců. Koncern se totiž rozhodl k restrukturalizačním krokům v Evropě. „Bude se zaměřovat na výrobu systémů s vyšší přidanou hodnotou a nová řešení pro zákazníky a z toho důvodu se rozhodlo, že některé závody v Evropě budou odprodány,“ vysvětluje Novák. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

ZAJÍC VE DRUHÉ LIZE #109

Ak je prvé kolo NFL klamár, čo je druhé kolo? Lámač srdcí, trhač väzov a ničiteľ tiketov? Dialo sa to všetko. Nech sa páči vypočujte si. 

1. Slovo Fica nemá cenu. 2. Neschopnosť za neschopnosťou. 3. Slovo Huliaka nemá cenu.

S Ondřejem Bajgarem, Stanislavem Fortem, Kristinou Fort i Josefem Šlerkou o znepokojivém vývoji umělé inteligence. Moderuje Štěpán Sedláček.O bezpečnosti umělé inteligence se vede debata už dlouho. Ale v poslední době této diskusi začíná věnovat pozornost podstatně víc lidí. Jednou z příčin je to, že vývoj generativní AI už dospěl od dob spuštění ChatGPT před necelými čtyřmi lety velmi daleko - a umělá inteligence už je schopná samostatně konat divy včetně řešení nejkomplikovanějších matematických problémů i nacházení slabin v softwaru.S tím se pojí bezpečnostní incident, kdy velké jazykové modely od firmy OpenAI "po vlastní ose" ve velkém počtu utekly z testovacího prostoru a koordinovaně hackovaly systémy firmy Hugging Face a napadly i servery samotné OpenAI. Od té doby se vyjevila řada podobných incidentů, které oznámily společnosti Anthropic, Meta - a nejnověji také Google.Model Gemini během rutinního testu kyberbezpečnostních dovedností podle amerického deníku WSJ dostal za úkol hackovat fiktivní firmu, která ovšem měla jméno jako skutečná společnost - a když měly testované modely v jistou chvíli přístup na internet, podnikly útok na servery dané firmy, a přitom narušily systémy další dvou společností.Druhý důvodem jsou dlouhodobé obavy vývojářů, které jsou kromě podobných incidentů posilovány i tím, že firmy vyvíjející velké jazykové modely aktivně směřují k rekurzivnímu sebezlepšování (RSI), kdy by už vyvíjela další generace modelů víceméně sama umělá inteligence. To může proces výrazně zrychlit, ale také snížit naše již tak omezené porozumění tomu, jak AI funguje - a proč dělá, to co dělá.Mnozí lidé ve firmách vyvíjejících AI cítí, že teď ještě mají možnost ovlivnit vývoj hnaný konkurenční dynamikou a že je nejvyšší čas něco udělat; a zpomalit. Ukazuje se, že nové modely jsou čím dál schopnější, ale podle všeho mnohdy postrádají etické zábrany – jinými slovy nejsou dostatečně sladěné s lidskými hodnotami. A v důsledku by podobně jako při incidentu Hugging Face mohly dojit k nebezpečným, těžko předvídatelným záměrům, či posloužit lidem, kteří je chtějí zneužít. S tím se pojí varování Jacoba Coxona, který odešel z firmy Anthropic, i dalších lidí z oboru, kteří argumentují, že za několik let by mohla AI představovat existenční riziko pro lidstvo a v krajním případě nás vyhladit. Což je v oboru dlouhodobá obava s různě stanovenou pravděpodobností. V neposlední řadě samy přední firmy z oboru v USA různými způsoby upozorňují, že rychlý vývoj AI není i kvůli pomyslnému závodu dostatečně regulovaný. Po vydání výzvy Daria Amodeiho většina z nich vyjádřila ochotu ke konkrétním krokům - včetně nezávislého dohledu uvnitř firem.Donald Trump nicméně zatím podle všeho víc než většině znepokojených Američanů naslouchá lidem ve svém okolí, kteří chtějí naopak rychle vyvíjet umělou inteligenci bez jakýchkoliv federálních regulací. S tím se pojí totiž velké investice nakumulované v tomto sektoru i růst americké ekonomiky. Rizika, na která upozorňují vývojáři AI a přední vědci, označil Trump za hoax i konspiraci - a vyslovil se pro rychlou výstavbu dalších datových center.Související debata je ovšem vrstevnatější. Řada lidí viní firmy vyvíjející AI z přehánění kvůli vstupům na burzu i z nemístné antropomorfizace a přeceňování možností velkých jazykových modelů; stejně jako ze snahy odvracet pozornost od problémů, které už ve vztahu k AI řešíme - od těch ekonomických a environmentálních až po psychologické.Kam generativní AI v průběhu posledních let dospěla, je obdivuhodné a bude to mít následky, s nimiž je třeba se každopádně vyrovnat. Po čtyřech letech je tady nová technologie transformující řadu oborů lidské činnosti včetně matematiky, programování, biologie či kyberbezpečnosti. Citelně nám ovšem chybí nezávislý monitoring vývoje AI, standardy, regulace i mezinárodní kooperace. I o tom je řeč v aktuálním Zeitgeistu.Doporučujeme také článek: Kdo přežije ve věku AIhttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/39/kdo-prezije-ve-veku-ai

V tomto díle se podrobně podíváme na to, jak postupovat, pokud již máte hypotéku a plánujete koupi další nemovitosti. Rozebereme tři hlavní varianty, od prodeje stávajícího bytu před nákupem nového přes využití překlenovací hypotéky až po ponechání původního bytu na pronájem. Vysvětlíme si dopady na bonitu, rezervy i důležitost stres-testu rizikových scénářůObsah epizody:00:54 Změna životní situace a potřeba většího bydlení02:09 Příklad rodiny se stávajícím bytem a úvěrem03:32 Tři hlavní varianty řešení přechodu05:12 První varianta a prodej před nákupem07:00 Druhá varianta a nákup nové nemovitosti před prodejem09:36 Překlenovací hypotéka a její fungování v praxi12:19 Třetí varianta a ponechání bytu na pronájem14:47 Doporučení ČNB pro investiční úvěry16:05 Důkladná revize financí a vlastního kapitálu17:11 Stres-test rizikových scénářů a rezervačních smluv

Nová série Wolfcastu otevírá téma počítačových pamětí od jejich úplných teoretických základů. Michal Rybka rozebírá rozdíl mezi bezestavovými systémy a stavovými automaty a vysvětluje, proč bez vnitřního stavu, paměti a podmíněných skoků nedosáhneme na turingovskou úplnost. Dozvíte se, co říká věta o prostorové hierarchii, jak Savitchova věta dokazuje, že více dostupné paměti umožňuje řešit principiálně složitější problémy, a v čem spočívá zásadní omezení známé jako von Neumannovo hrdlo, které limituje propustnost mezi procesorem a pamětí.Druhá část dílu přináší fascinující portrét samotného Johna von Neumanna – univerzálního matematika, který v osmi letech ovládal kalkulus, vtipkoval ve starořečtině a podílel se na projektech ENIAC, EDVAC i na Manhattan Projectu. Dozvíte se, v čem se jeho abstraktní uvažování lišilo od vizuálního přístupu Richarda Feynmana, co je to kuriózní paměť WORM (Write Only Memory) a jaká je fyzikální realita čipů v našich počítačích – od osvěžovaných kondenzátorů v DRAM přes bistabilní obvody SRAM až po chycené elektrony a degradaci izolační vrstvy u Flash pamětí.Podcasty a další obsah ⁠⁠RetroNation.cz⁠⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠od komunity na ⁠Patreonu⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠⁠retronationrulez@gmail.com⁠⁠.

Krátkozrakost se u dětí projeví nejčastěji v době, kdy nastoupí do školy. Malý školák nevidí, co paní učitelka píše na tabuli, písmena jsou rozmazaná. V tomto případě se jedná o vrozenou vadu, která se s věkem stupňuje.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký je ideál mužského těla na sociálních sítích? A co snaha o jeho dosažení mladé kluky stojí? Druhá epizoda série Ztělesnění je o trendu Gym bros. Uslyšíte v ní několik mužů, kterým touha po velkých svalech zásadně zasáhla do života.

„Píseň je jako šaty na míru. Musí interpretovi slušet a podtrhnout to správné,“ prozradila v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 skladatelka a textařka Patricie Kaňok. Hit Boky jako skříň, který otextovala pro Ewu Farnou vznikl ale úplně jinak – bez zadání a ještě za studií. Jak se píšou písně pro druhé? A o čem zakladatelka kapely Vesna mluví, když říká, že folklor se nemusíme učit, protože ho máme přirozeně v sobě?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Píseň je jako šaty na míru. Musí interpretovi slušet a podtrhnout to správné,“ prozradila v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 skladatelka a textařka Patricie Kaňok. Hit Boky jako skříň, který otextovala pro Ewu Farnou vznikl ale úplně jinak – bez zadání a ještě za studií. Jak se píšou písně pro druhé? A o čem zakladatelka kapely Vesna mluví, když říká, že folklor se nemusíme učit, protože ho máme přirozeně v sobě?

Šílené kolo Chance Národní Ligy nabídlo obrat Třince proti Karviné z 0:2 na 3:2, další velký výkon Lukáše Ciencialy a Reného Dediče i překvapivý pád jednoho z favoritů na postup. ⚽ Baník Ostrava B rozebral Příbram, Lukáš Dvořáček znovu ukázal mimořádný talent a řešíme, zda už patří do áčka Baníku. Dukla Praha po třetí výhře v řadě vede tabulku, zatímco Jihlava ukončila neporazitelnost Ústí nad Labem a začíná vážně útočit na baráž.

V 96. epizóde som sa rozprával s Raulom Rodriguezom, podnikateľom a spoluzakladateľom značky Dajana Rodriguez a podľa mňa najväčším hustlerom, akého poznám. Raul mi dlho hovoril, že do podcastu príde až vtedy, keď uspejú v Amerike. Prišiel Trump, expanzia išla bokom a namiesto nej za sedem mesiacov prekopal celú firmu cez vibe coding.Začalo sa to strojom z Číny a jeho príšerným softvérom. Raul si zo srandy povedal, že si napíše vlastný – a o tri dni ho mal hotový. Odvtedy si postavil nadstavbu nad firemné ERP, vlastnú alternatívu Asany a aj nástroj, ktorý nahradil skoro celú prácu jednej marketérky. Hovorí o viac než 35-tisíc eurách ušetrených vo fixných nákladoch. Vo firme zároveň otvorene vyhlásil, že kto vibe coding používať nebude, ten tam robiť nebude. Rozpustil celé IT oddelenie a ajťákov posadil priamo k výrobe, logistike a marketingu.Druhá polovica podcastu patrí biznisu okolo kabeliek. Prečo Dajana Rodriguez pridala kozmetiku a čo s tým má spoločné Victoria Beckham? Ako sa dá expandovať s módnou značkou cez projekt Silné ženy a ako vznikol fialový kúzelnícky plášť, v ktorom Raul prednáša? Tento diel je pre každého podnikateľa, ktorý tuší, že sa doba mení, a chce vedieť, čo s tým v praxi robiť. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:02:24 – Prvý dotyk s vibe codingom00:05:57 – Má vibe coding zmysel pre každého podnikateľa?00:13:44 – Príde kvôli AI veľa ľudí o prácu?00:17:14 – Ako sa vo firme spojil biznis a IT00:23:23 – Kam až vibe coding dokáže zájsť?00:29:21 – Čo sa oplatí vyvíjať a čo nie?00:44:06 – Prečo Dajana Rodriguez pridala kozmetiku?00:47:46 – Ako expandovať s módnou značkou?00:51:11 – Work-life balance podľa Raula00:53:10 – Čo odporúča Raul Rodriguez?00:57:58 – Ako vznikol fialový plášť?01:05:20 – Zmysel života podľa Raula Rodrigueza---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-YY---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Atlas klimatické změny vychází po šesti letech v dalším vydání a je z poloviny nový. S jeho hlavním autorem Petrem Danišem procházíme, co se za tu dobu v datech pohnulo: koncentrace CO2 přes 430 ppm, tepelná nerovnováha Země, která dnes odpovídá osmi hirošimským bombám každou sekundu, a Česko, kde teplota roste zhruba dvakrát rychleji než světový průměr. Řeč je i o bodech zlomu a o tom, co je na klimatické vědě fascinující — proč se grónský ledovec chová jako vysoká hora a proč je atlantická cirkulace centrálním topením Evropy. Druhá polovina rozhovoru je osobnější: Petr Daniš psal knihu Klima je příležitost v době, kdy se dalo věřit, že oteplení udržíme pod 1,5 °C. Po hlubokém ponoru do dat říká, že tenhle cíl je v podstatě mrtvý a že cokoli pod 2 °C bude velký úspěch. Zároveň ale ukazuje čísla, která málokdo čeká: emise Česka jsou od roku 1990 na polovině, zatímco ekonomika rostla — extrémní scénáře budoucnosti se odkrajují z obou stran. Atlas klimatické změny je zdarma ke stažení na faktaoklimatu.cz/atlas a vyšel i tiskem.

Do komunálních a senátních voleb zbývá měsíc a strany startují horkou fázi kampaně. „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro ANO nejsou obecní volby klíčové, bude si testovat kandidáty,“ říká sociolog Buchtík. Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Jednou z mediálně nejsledovanějších kampaní před komunálními volbami je už tradičně bitva o vedení Prahy. Zatímco samotná kampaň podle sociologa Martina Buchtíka zatím běží poměrně poklidně, do debaty o možném vítězi vnesla minulý týden chaos data z průzkumů. Podle výzkumu volebních preferencí agentury Median pro server PrahaIN.cz by totiž volby v hlavním městě na začátku září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 23,3 procenta hlasů. Těsně za ním by skončili Starostové, které by volilo 22,6 procenta voličů. Jako třetí pak Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) s 13,9 procenta. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Spolu, který se uskutečnil v srpnu, by ale naopak zvítězilo Spolu pro Prahu s 23 procenty hlasů. Druhé by skončilo hnutí STAN se 17,9 procenta a až třetí hnutí ANO s 17,6 procenta. Co tato data vlastně říkají? „Výzkum Medianu neukazuje volební model, ale preferenci. Preference znamená, že se zeptám jednou otázkou: ‚Koho byste volil?‘ A v momentě, kdy váhám mezi dvěma subjekty a nejsem schopný odpovědět, tak se nezapočítám nikam. Čili preference lépe indikují voličské jádro. Proto je v těch preferencích silné hnutí ANO.“ Podobně jako před osmi lety Kdo tedy nakonec pravděpodobně vyhraje? Podle sociologa můžou volby v metropoli letos dopadnout velmi podobně jako před osmi lety. „Tam se naskládaly čtyři nebo pět uskupení kolem 17 až 18 procent velmi těsně vedle sebe. V podstatě měli na zastupitele plus minus to samé. A potom se teprve začalo vyjednávat. Ale technicky vzato by mělo vyhrát Spolu,“ dodal Martin Buchtík. U hnutí ANO v hlavním městě očekává tradiční výsledek kolem 20 procent: „Záleží na tom, jestli se ještě rozběhne nějaká pořádná kampaň. Ale zdá se, že ať ANO udělá v Praze cokoliv, tak má mezi 17,5 a 22 procenty.“ Zbytečná provokace před volbami Pro strany vládní koalice jsou blížící se komunální a senátní volby také prvním vysvědčením od vlastních voličů. V jaké náladě půjdou 9.a 10. října odevzdat svůj hlas? Mají být koaliční ANO, Motoristé a SPD nervózní například z toho, že jejich plánovaný rekordní schodek rozpočtu na příští rok podle nedávného průzkumu Medianu považují dvě třetiny Čechů za nepřijatelný? „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro hnutí ANO obecní volby nejsou klíčové. Spíše mají nějaká želízka v ohni a budou testovat některé svoje nové kandidáty,“ prohlásil Martin Buchtík s tím, že pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou v tomto ohledu důležité zejména volby do Senátu. I přesto chtějí zejména ANO a Motoristé nechat některá rozhodnutí raději až na období po volbách, aby voliče nepopudily. Jako například změnu financování České televize a Českého rozhlasu. „Téma veřejnoprávních médií je hodně citlivé pro část veřejnosti a rozhodně bude doprovázené nějakými protesty, to celkem bezpochyby. I s ohledem na rozpočet to může být jedna ze strategií, že na to nebudou teď tlačit. Byť pro menší koaliční partnery, zejména pro SPD, to je vlajková loď,“ řekl sociolog a pokračoval: „Vláda si to velmi pravděpodobně později prosadí, ale lidé budou více a více naštvaní. Uvidíme, jestli na tom v důsledku nezačnou ztrácet politické body.“ Rozmlžování demokracie Proměnu nálad ve společnosti agentura STEM sleduje dlouhodobě. Stejně jako to, jak si stojí demokracie v Česku a co ji ohrožuje. Jak uvádí ve své analýze k vývoji v letošním roce, od nástupu vlády sice nelze pozorovat křiklavé změny vedoucí rychle k rozkladu demokracie, vláda ale provádí sérii dílčích a často obtížně zachytitelných a zdánlivě nesouvisejících kroků. Ty mohou působit neškodně nebo je koalice prezentuje jako potřebné reformy či hledání úlev státnímu rozpočtu. „Častá představa je, že demokracie buď je, nebo není. Ale v praxi se ukazuje, že pro pojmenování toho, jak se rozkládá demokracie v současné době, je mnohem efektivnější mluvit o postupném rozmlžování směrem k autoritářství.“ Jak Andrej Babiš a jeho koalice dál mění a posouvá Česko? Jaký dopad mají kauzy jako případ sudů s toxickými látkami na Šumavě? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Omeletkách se budeme věnovat pověrám. Byli jsme kdysi s dětmi v Rakousku, a syn dostal horečku. Vzpomněla jsem si na léčitelku a přejížděla jsem nad ním dlaněmi. Druhý den byl fit, já nemohla dýchat. Doktor se mi smál, ale racionální sestra zašeptala: „Umýt si ruce nestačí! Měla jste mít chvíli dlaně nad plamenem!“ Halina Pawlowská prozradí recept na ratatouille a kulajdu, přečte povídku Jarmila Kadlečková nevydržela. Uslyšíte příspěvek od Evy Krchové Záludnosti cestování.

Simeon vyrastal v milujúcej rodine, v ktorej sa však viera prakticky nežila. Keď jeho otec spoznal Ježiša v protestantskom spoločenstve, Simeon sa postavil proti nemu. Jedna veta tety ho však prinútila preskúmať to, čo dovtedy odsudzoval. V spoločenstve stretol živého Krista a v septembri 1989 mu verejne odovzdal svoj život.Po viac než troch desaťročiach viery prišiel nečakaný „druhý flešbek“. Obyčajná notifikácia ho priviedla na večer chvál v Mikulove, kde podľa svojich slov zažil dotyk Ducha Svätého a novú hĺbku vzťahu s Bohom. V najnovšej epizóde Godzone podcastu Flešbeky hovorí o hodinách modlitby za volantom, prvej katolíckej adorácii, viere žitej v práci aj o tom, prečo nikdy nie je neskoro túžiť po Bohu viac.#viera #svedectvo #godzone #podcast #chvaly #uctievanie #duchsvaty #jednotaV tomto podcaste sa dozviete:Dve tradície, jedna rodina: Ako katolícka cesta mamy a protestantská cesta otca zostali spojené láskou.Druhý flešbek v 49 rokoch: Čo zažil počas večera chvál a prečo potom vymenil rádio v aute za hodiny modlitby.Protestant prvýkrát na adorácii: Prečo ho jej forma najprv zaskočila a čo napokon rozpoznal v úcte ku Kristovi.Porada s Najvyšším: Ako sa Simeon so svojím šéfom modlí za zamestnancov aj klientov priamo v komerčnej firme.Pozvanie, ktoré zmenilo večer: Ako jeho syn prišiel na Godzone Tour iba potešiť otca, no zostal do konca a prvýkrát žehnal ľuďom okolo seba.Podpora projektuAk vás naše podcasty inšpirujú, staňte sa naším pravidelným podporovateľom: https://podpora.godzone.sk/

Mezinárodní úspěch českého školství: program pro manažery CEMS – Community of European Management Schools z Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze se v prestižním žebříčku Financial Times umístil na 11. místo ve světě. Program tak překonal prestižní univerzity, jako je například italská Bocconi či španělská Esade. Při srovnání s dalšími univerzitami z našeho regionu se pak Praha svým výsledkem naprosto vymyká. Například varšavská Kozminski University je až na 43. místě, Univerzita v Lublani na 29. „Žebříček hodnotí jednotlivé programy a školy, na kterých se daný program vyučuje. Má dvě oblasti – náš vlastní reporting, kde jsou parametry typu diverzita studentů i učitelského sboru, zkušenosti studentů v průběhu studia, jejich zahraniční stáže a pobyty. Druhá část se věnuje úspěchům absolventů – primárně jejich platovému hodnocení tři roky pro graduaci,“ vysvětluje v pořadu Agenda akademický ředitel programu CEMS Master in International Management Ladislav Tyll. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V poslední době jsme svědky výrazného rozvoje paliativní péče, zároveň však sílí také tlak na dekriminalizaci eutanazie. Téma závěru lidského života se tak stává stále naléhavější společenskou, medicínskou, etickou i právní otázkou. Právě těmto souvislostem se budeme věnovat v našem pořadu s názvem Iluze dobré smrti. K debatě jsme pozvali dva hosty s různými zkušenostmi a pohledy. Prvním z nich je ThLic. Ing. René Milfait, Th.D., spolupracovník a člen Klubu přátel Domácího hospice Emanuel v rámci Oblastní charity Chrudim, člen Rady Sekce pro etiku v paliativní péči České společnosti paliativní medicíny a Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Tématu etiky péče na konci života se dlouhodobě věnuje také jako přednášející a autor odborných publikací. Na konci srpna vyjde v Nadaci Hlávkových rozsáhlá studie, na níž je spoluautorem spolu s advokátkou Barborou Steinlauf. Její název zní Eticko-právní analýza rozhodovací praxe soudů v kontextu poskytování péče v závěru lidského života. Druhým hostem je žurnalista Pavel Šafr, vydavatel, komentátor a dlouholetý šéfredaktor řady novinových i časopiseckých titulů. V současnosti působí, mimo jiné, jako šéfredaktor měsíčníku Forum 24+. Je také spoluautorem a editorem sborníku Iluze dobré smrti, jehož název jsme zvolili i pro náš pořad. K tématu, kterému se budeme věnovat, je tento název více než příznačný. Společně se podíváme na etické, právní, legislativní, medicínské i psycholigické aspekty eutanazie. Zaměříme se na aktuální situaci v České republice, ale také na zkušenosti zemí, v nichž již byla eutanazie dekriminalizována. Budeme hledat odpovědi na otázky, které se netýkají pouze medicíny a práva, ale v samém základu také našeho chápání lidské důstojnosti, svobody, utrpení a hodnoty lidského života. Téma pořadu podoří také hudba. Uslyšíte dvě skladby britské skupiny Ultravox, jejichž texty s tématem pozoruhodně rezonují. První z nich, Hymn (Hymnus), je úvahou o víře, naději a lidské potřebě hledat něco, co nás přesahuje. Připomíná, že člověk hledá smysl a oporu i ve světě, který mu žádné jistoty nenabízí. Druhá skladba, Dancing with Tears in My Eyes, pracuje s představou blížícího se konce světa. Přesto člověk ještě naposledy touží žít obyčejný život, být se svými blízkými a prožít chvíle, které mají smysl. V pozadí zůstává naléhavá otázka: Co bych dělal já, kdybych věděl, že mi zbývá už jen několik hodin života? O eutanazii, paliativní péči a konci života tedy nebudeme mluvit jen jako o otázce zákonů či medicínských postupů. Pokusíme se otevřít především otázku, jak chceme jako společnost rozumět životu, jeho důstojnosti a jeho samotnému konci.

Služba druhým není jen frází z kázání. Může být přirozenou součástí života v oddílech, dorostech i rodinách. O tom, jak začít, proč se nebát vyjít z komfortní zóny, i jak děti učit být užitečnými, mluví vedoucí skautského oddílu Helen Mrázková. V rozhovoru Ondry Malého zazní konkrétní příklady, povzbuzení i otázky k zamyšlení. Jak můžeme svět kolem nás zanechat lepší, než jsme ho našli?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ve DRUHÉ LIZE je pořádně živo!

Ženy XYZ #61: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Když Gloria Steinem v roce 1957 podstoupila v Londýně interrupci, musela ošetřujícímu lékaři slíbit dvě věci: že nikomu nesdělí jeho jméno a že bude žít svůj život přesně podle sebe. První slib porušila, ale až v roce 2015, když už za kdysi nelegální čin nic nehrozilo. Druhý ovšem naplnila vrchovatě - když v 92 letech zemřela, měla za sebou mimořádný život. Vynikající novinářka, zakladatelka úspěšného feministického magazínu, aktivistka. Která témata otevřela jako první a v čem změnila nejen americkou společnost? A v čem mají pravdu její kritici? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

„Holinka je bota, která by měla být na noze jen nezbytně dlouhou dobu, rozhodně ne celý den a každý den, jak to někdy vidím v lesních školkách,“ říká podiatrička a fyzioterapeutka Edita Prošková.

„Holinka je bota, která by měla být na noze jen nezbytně dlouhou dobu, rozhodně ne celý den a každý den, jak to někdy vidím v lesních školkách,“ říká podiatrička a fyzioterapeutka Edita Prošková.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zimní stadion v Přerově čeká rekonstrukce za 72 milionů korun. Investici schválili zastupitelé města. Obnovy se dočká například chladící zařízení a ledová plocha.

Těhotenství je pro většinu žen nejkrásnějším obdobím života. Někdy se však radostné očekávání může během několika hodin změnit v boj o minuty. Tichou hrozbou druhé poloviny těhotenství může být preeklampsie. Tato závažná komplikace postihuje i ženy, které byly doposud zcela zdravé.

Těhotenství je pro většinu žen nejkrásnějším obdobím života. Někdy se však radostné očekávání může během několika hodin změnit v boj o minuty. Tichou hrozbou druhé poloviny těhotenství může být preeklampsie. Tato závažná komplikace postihuje i ženy, které byly doposud zcela zdravé.

Viktorka Žižkov prohrála i po změně trenéra a se třemi body se propadla na úplné dno!

V 95. epizóde som sa rozprával so Samom Marcom, publicistom, komentátorom a prekladateľom, ktorý napísal knihu s názvom Sociálne siete musia byť zničené. Samo si sociálne siete dvakrát úplne vypol. Prvýkrát po utečeneckej kríze, keď mu denne prialo smrť celé jeho okolie, druhýkrát počas korony na celé dva roky. Hovorí, že to malo jedno negatívum: ľudia na vás zabudnú a prestanú vás volať do podcastov. Zato sa ako človek máte oveľa lepšie.Veľká časť rozhovoru je o osobnej rovine, teda o tom, kde má človek najväčšiu kontrolu. Rozoberáme, koľko času na sieťach je ešte v poriadku, prečo posunutie Instagramu na tretiu obrazovku nefunguje a či sa dajú sociálne siete používať s mierou podobne, ako aj alkohol. Samo otvorene priznáva, že keď mu vypadol telefón v aute, cítil nervozitu, hoci ho na nič nepotreboval. Zhodli sme sa aj na tom, čo nás na celej veci hnevá najviac. Je to ten kognitívny úpadok, keď sa zrazu neviete zahĺbiť ani do toho, čo si kúpite na večeru.Potom sme prešli k regulácii. Samo vysvetľuje, že regulácia je len iné slovo pre pravidlá – a že pravidlá máme dnes skoro na všetko, okrem sociálnych sietí. Používa analógiu s cigaretami (ktoré kedysi odporúčali lekári) a s autami. Predstavte si dopravu bez rýchlostných limitov a bez prednosti v jazde. Presne tam sme dnes. Rozobrali sme konkrétne kroky: zákaz nekonečného scrollovania, zosekanie najhorších desiatich percent obsahu, notifikácie, vekové obmedzenia a tiež to, prečo je vekový limit pre deti len polovicou riešenia, ak im namiesto toho nemáme čo ponúknuť.Druhá polovica epizódy patrí umelej inteligencii a knihám. Samo hovorí, prečo má zatiaľ väčšie obavy zo sociálnych sietí než z AI, ako AI reálne používa pri prekladoch a prečo sa preklad na 98 percent nedá použiť, ak ho potrebujete na 100 percent. Dostali sme sa aj k AI knihám a k tomu, či ich treba označovať. Veľmi konkrétna je časť o biznise za knihami: koľko naozaj zostane autorovi z predajnej ceny, čo znamená bestseller na Slovensku a prečo sa tým dá uživiť len s pravidelnou produkciou.Tento diel je pre každého, kto cíti, že mu sociálne siete berú pozornosť a chce s tým niečo robiť, ale aj pre tých, ktorých zaujíma politika, technológie a knižný biznis. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:01:20 – Prečo vypol Samo Marec sociálne siete?00:03:47 – Prečo sa na siete vrátil?00:06:22 – Dajú sa sociálne siete používať s mierou?00:12:05 – Kognitívny úpadok a stratená pozornosť00:16:33 – Prečo sa najlepšie šíri hnev?00:18:49 – Ako by vyzerali zdravé sociálne siete?00:21:30 – Pravidlá, vekové limity a nekonečný scrolling00:26:49 – AI verzus sociálne siete00:33:48 – Zoberie AI prácu prekladateľom?00:41:21 – Knihy vygenerované AI00:43:30 – Koľko zarobí autor na knihe?00:50:16 – Moc technologických miliardárov00:55:30 – Kto dokáže zastaviť sociálne siete?01:00:47 – Čo odporúča Samo Marec?01:05:13 – Zmysel života podľa Sama Marca---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-YS---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Vojto Barborík mal 28 rokov, úctyhodnú bilanciu 13-1 a po Ľudovítovi Kleinovi sa mohol stať druhým Slovákom v UFC. Prehra v azda najlepšom zápase v histórii Oktagonu s legendárnym Ivanom Buchingerom jeho vzostup pribrzdila. V nasledujúcich piatich rokoch si prechádzal útrapami v športovom i osobnom živote, no teraz je späť v plnej forme a zdraví. Nielen o tom hovoril vo veľmi otvorenom a úprimnom rozhovore pre podcast Staredown na ŠPORT.sk.Čo sa dozviete v rozhovore?Ako v mladosti doplácal na krátku zápalnú šnúru?Začo mu ako tínedžerovi vzali vodičák?Prečo mal zákaz vstupu do USA?Aké bizarné situácie zažil v začiatkoch s MMA?Čo všetko ho pribrzdilo na ceste do UFC?Prečo vraví, že s Buchingerom prehral len kvôli svojej hlúposti?Čím uňho Buchinger ľudsky klesol a túži po odvete?Akými útrapami si prešiel v posledných 5 rokoch?Čo chce ešte v MMA dosiahnuť a verí si na titul?

Druhý septembrový týždeň sa v Piešťanoch tradične koná filmová dovolenka na konci leta. Festival Cinematik totiž prináša to najlepšie nielen z našej, ale aj zo svetovej kinematografie a býva takou kultúrnou bodkou za letom - a to nielen pre filmových fanúšikov. Festival zároveň ukazuje, ako na tom naša kinematografia je, ale aj ako by byť mohla. V špeciálnom vydaní podcastu Dobré ráno sa Tomáš Prokopčák rozpráva s filmovým kritikom, moderátorom nášho podcastu Vertigo a členom programového tímu festivalu Cinematik Petrom Konečným. Táto epizóda vznikla v spolupráci s piešťanským filmovým festivalom. – Všetky Podcasty SME nájdete na sme.sk/podcasty – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jaký příběh napíšeme my? 3. - Apoštol Pavel napsal, že jsme listem, který všichni mohou znát a číst. Nejsem si jistý, jestli bychom chtěli být všem známí. Být známým se někdy ve společnosti vyplácí, mít známosti může otevírat dveře, které by jinak zůstaly zavřené. Ale být známým je také zodpovědnost, a přináší to možnost kritiky, nebo dokonce nenávisti. Biblické příběhy nám ukazují ještě jiné dimenze, kde povědomí o nás hraje důležitou roli. Kde nepomůže přetvařování, nebo snaha zapůsobit šarmem a talentem. Jedna taková dimenze je doslova pekelná a přináší otázku: Jaký příběh si o nás vyprávějí v pekle? Druhá je pro změnu nebeská s otázkou: Jaký příběh o nás napíšou v nebi? Stále totiž ještě píšeme svůj příběh.

Dukla znovu ztratila a po pěti kolech má jen sedm bodů!

CELÝ NÁS BONUSOVÝ OBSAH si můžeš pustit tady

Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrály boje ve Francii, Itálii a především na ruské frontě a transsibiřské magistrále? A proč se právě toto období stalo jedním z klíčových momentů moderních českých dějin? O vrcholném období československých legií hovoří historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

CELÝ NÁS BONUSOVÝ OBSAH si můžeš pustit tady

Je pochopiteľné, že na druhú svetovú vojnu sme v našich končinách zvyknutí pozerať očami Európanov. Ale táto vojna mala svoje nemenej významné kľúčové momenty, svoje predohry aj dohry ďaleko od nás – s vysoko závažnými dôsledkami, ktoré sú dodnes s nami a celým svetom. Čo o týchto udalostiach vieme a nevieme, aké poučenie z nich čerpať, ako súvisia s našimi dnešnými problémami?

Jiří Neužil přišel s objevem, který nastartoval nový obor buněčné biologie: nádorové buňky si dokážou ukrást mitochondrie z okolních zdravých buněk. Když jim je vezmete, seženou si nové — a rostou dál.Jeho tým z toho vyvinul látku MitoTam. Prošla první fází klinického testování a pomohla všem pěti pacientům s nádorem ledvin, kteří ji dostali. Dva z nich žijí dodnes. Druhá fáze stojí 400 milionů, investor se nenašel — a látka leží v šuplíku.Bavili jsme se o tom, jak vzniká nový lék, proč je základní výzkum zásadní, co dělá stárnutí s přenosem mitochondrií mezi buňkami, kde má AI ve vědě smysl a kde je nebezpečná.Jiří Neužil vede laboratoř v Biofyzikálním ústavu AV ČR, dlouhá léta působil na Griffith University v Austrálii.

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

V ZAJÍCI VE DRUHÉ LIZE #102 rozebíráme celé 2. kolo: Kladno šokovalo Baník, Dukla ztratila vedení 2:0 a Prostějov vypadá jako tým v obřím problému.

Jak výjimečné jsou letošní vlny veder v Evropě v kontextu předchozích let a dekád? Jaké vyhlídky má dohoda o další fázi mírového plánu pro pásmo Gaza, kterou ohlásil prezident Trump, ale k níž se staví rezervovaně izraelská vláda? Proč v Česku přibývá případů nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu? A jak účinně se je daří stíhat?

CELÝ NÁS BONUSOVÝ OBSAH si můžeš pustit tady

Došly ambice druhého vatikánského koncilu svého naplnění? Od události uplynulo 60 let. Debatu moderuje Eva Hůlková. Vysíláme ji v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2026.

Říkává se, že je post pražského primátora srovnatelný s ministerským – v případě některých resortů dokonce významnější, což berme s rezervou, ale funkce je to podstatná a prestižní. I proto, s jak vysokým rozpočtem hlavní město operuje. Hnutí ANO drželo tuto pozici zatím jen jednou, mezi lety 2014 až 2018.