Podcasts about druh

Svobodní by se už brzy mohli stát vládní stranou. Jejich dva poslanci se do Sněmovny dostali na kandidátce hnutí SPD, se který se budoucí premiér Andrej Babiš dohodl spolu s Motoristy na společném kabinetu. Jak Svobodní s mandáty naloží?Hostem Ptám se já byl předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček. Do Poslanecké sněmovny se zástupci strany, která je na tuzemské politické scéně od roku 2009, dostali poprvé. Spolu s lídrem Svobodných Vondráčkem vyslali voliči do dolní komory i známou ekonomku Markétu Šichtařovou. „Pro mě je určitě nejzásadnější, aby vláda dodržovala slovo a své sliby a snažila se plnit to, co bude v programovém prohlášení. Druhá zásadní věc je hájit české zájmy a být tvrdší vůči  tomu, když někdo chce rozhodovat o nás, třeba proti naší vůli,“ vyjmenoval Libor Vondráček své hlavní priority na příští čtyři roky. Konkrétně pak uvedl, že určitě nechce zvyšovat daně. Hladkému naplňování programu podle něj pomůže i šéf SPD Tomio Okamura, kterého poslanci ve středu zvolili do čela Sněmovny. (Rozhovor byl pořízen ve čtvrtek odpoledne ještě před tím, než Tomio Okamura nechal ze sněmovní budovy sundat ukrajinskou vlajku, pozn. red.)„Neočekávám žádné excesy. A očekávám i jakousi míru velkorysosti nebo alespoň slušného chování k opozici. Když si to srovnáme s výrokem Markéty Pekarové Adamové, že má opozice sedět v koutě a šoupat nohama, tak věřím tomu, že ničeho obdobného se z úst Tomia Okamury v následujících čtyřech letech nedočkáme,“ dodal Vondráček. Nevadí Svobodným, že za SPD míří do budoucí vlády místo politiků odborníci blízcí hnutí ANO? A jak by chtěli, aby se v příštích čtyřech letech proměnilo Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států uplynul rok. 5. listopadu 2024 porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou a znovu usedl do Bílého domu. Co Američanům jeho návrat přinesl? „Pro mnohé je to možná mnohem větší jízda, než si kdy dokázali představit,“ říká amerikanista Jiří Pondělíček. V pořadu Jak to vidí… přibližuje, jak vypadá Trumpovo druhé funkční období a jak se proměnil jeho přístup k moci, institucím, médiím i zahraničním spojencům.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států uplynul rok. 5. listopadu 2024 porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou a znovu usedl do Bílého domu. Co Američanům jeho návrat přinesl? „Pro mnohé je to možná mnohem větší jízda, než si kdy dokázali představit,“ říká amerikanista Jiří Pondělíček. V pořadu Jak to vidí… přibližuje, jak vypadá Trumpovo druhé funkční období a jak se proměnil jeho přístup k moci, institucím, médiím i zahraničním spojencům.

Ačkoli politická pravice je od pádu komunismu u českých voličů stále v kurzu a dnes získává na oblíbenosti dokonce i krajní pravice, v dobách, kdy vznikal první politický program Čechů, to národní pravice vůbec neměla lehké. Problémem byla sociální struktura české populace. Společenské vrstvy, které byly přirozenými nositeli konzervativních hodnot – jako je šlechta nebo klérus - se pochopitelně s českým nacionalismem vůbec neztotožňovaly. Ostatně tehdy se politické spektrum dělilo spíše na konzervativce a liberály, přičemž liberální levice byla hodně elitářská, často i rasistická. Také proto volební právo rozšiřovali daleko častěji konzervativci. Palacký s Riegrem byly spíše liberálové, označování staročechů za konzervativce začne objevovat u mladočechů až koncem 80. let 19. století. Souviselo to ovšem s tím, že se Rieger spojoval s konzervativní šlechtou a velkostatkáři, nikoli, že by se z něho stal klasický zastánce konzervativních hodnot.Česká pravice se formovala na českém nacionalismu, nikoli na klasických konzervativních tématech, které proti liberálnímu a levicovému heslu „rovnost, volnost, bratrství“ staví zásadu Bůh-vlast-řád. V meziválečném období byli nejsilnější pravicovou stranou Agrárníci jako zástupci selského stavu. Další významnou pravicovou stranou byla Národní demokracie, která měla ale nacionalistické i liberální křídlo. Lidovci měli silný křesťansko-sociální základ, který je posunoval do politického středu.Ovšem fašizace Druhé republiky znamenala totální delegitimizaci české pravice na dlouhá desetiletí.

Jihlava roztrhala Spartu B na kusy

Ministerstvo zdravotníctva chce zjednotiť riadenie všetkých štátnych nemocníc. Pod kontrolou by tak malo ich stratégie, rozpočty aj nákupy. Prinesie centralizácia väčšiu efektivitu? A ako bude vyzerať bodka za tendrom na záchranky po tom ako Generálna prokuratúra povedala, že ministerstvo pri jeho zrušení pochybilo? O tom sa v prvej časti relácie Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lenka Ježová s analytikom a riaditeľom INEKO Dušanom Zacharom. Druhá časť sa venovala voľbám v Spojených štátoch, kde uspeli Demokrati. O aktuálnej situácii rozprávali odborníci na politiku USA Juraj Kríž a Branislav Ondrášik.

„Mezi zahraničními světovými značkami je Česko co se týče padělků nechvalně vyhlášenou zemí,“ říká v Agendě SZ Byznys Markéta Shubik z právní kanceláře Shubik & Partners, která se zaměřuje na právo duševního vlastnictví a na českém trhu zastupuje velké světové značky ve sporech s místními prodejci padělků. Zatímco soudní spory jdou do vyšších milionů, celková hodnota padělaného zboží stoupá do vyšších miliard. Podle odhadů Kanceláře Shubik&Partners se totiž v Česku ročně prodá padělané zboží za 28 miliard korun a stát tak jen na DPH přichází téměř o šest miliard ročně. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Dokážete si představit, jaké to je vyhrát v deseti letech prvního Oscara pro Československo a nesmět si ho převzít? A co se stalo, když Dismančata vyběhla z rozhlasového studia bojovat na barikády při Pražském povstání? Druhá světová válka a turbulentní politický vývoj po ní Dismanův soubor poznamenaly v mnoha různých směrech. Tvrdé rány se cyklicky střídaly s pocity naděje a zahraničním úspěchem.

Svět hmyzu fascinoval Tomáše Melichara od dětství. Nejdřív ho zaujali pestrobarevní motýli otakárci a motýli z tropických oblastí. Pak ale objevil krásu nočních motýlů a u těch už zůstal. Dnes se může pochlubit nejenom množstvím nově objevených druhů, ale také zřízením nejrozsáhlejší sbírky motýlů lišajů na světě, která je uložena v příbramském Domě NATURA. Exponáty jsou tam sice uschované ve tmě, aby na světle nevybledly, přesto se tam o nich dozvíte spoustu zajímavostí.

Hostem Pátečního finiše Kateřiny Neumannové byl vodní slalomář Vojtěch Heger. Jak s odstupem času hodnotí vystoupení na mistrovství světa v Austrálii? Jak se vodní slalomář může ideálně připravit na konkrétní trať? Kolikrát se ještě dostane k tréninku na kajaku? Váhal dlouho, když přišla nabídka do armády a mohl hrdě nosit uniformu? Poslechněte si celý rozhovor.

Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu? O tom všem hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované tentokrát osamělý Lukáš Novosad s jazykovědkyní z Varšavské univerzity Milenou Hebal-Jezierskou, která právě neologismy (tedy nová slova) mezi polštinou, češtinou a slovenštinou zkoumá.Úvod epizody přináší skoro až slovníkový přehled nových polských slov spojených zejména s mateřstvím. Slova jako „bezkidka“ či „madka“, která usilují pojmenovat tendenci vlastního hrdého a svobodného rozhodnutí nemít děti a nevnímat to příznakově jako něco negativního. Jsou to pokusy zachytit zřetelný společenský rys naopak pozitivně či přinejmenším neutrálně. Takových slov je ale samozřejmě mnohem více, některá jsou úspěšnější a stávají se novým standardem, jiná jsou úspěšná méně a patrně se neuchytí. Zajímavé je, že čeština tak výraznou tendenci inovovat svůj mateřský slovník prozatím nemá, protože nutkání nemít děti je tu nižší než v Polsku. Slovenština je v tomto směru dokonce řečí úplně prostou, neboť slovenská společnost novým rodinným trendům propadá na slovanském západě prozatím nejméně.Chybějí-li děti, nechybí ovšem nutkání uplatnit mateřské city – aťsi náhražkou. A tak se polská společnost nenápadně stala skoro evropským šampionem v psím chovatelství. Poláci jsou po Angličanech aktuálně druzí nejvášnivější pejskaři na kontinentu (Češi v tomto směru o sobě mají mylné představy). Psi samozřejmě nahrazují děti, což se projevuje také v jazyce. Místo pojmu mateřství se objevuje třeba (v českém překladu) „psateřství“. Místo syna je „psyn“, místo dcery (polsky córka) je „psórka“. Existují ale také pojmy pro psí mateřskou dovolenou. Nic z toho v češtině prozatím nemáme, jelikož tendence v sousedním blízkém jazyce nevnímáme, protože mu nerozumíme. Co ale není, může být, což dokládá slovník političtější, spojený v polštině se zákazy potratů, vzezřením žen či jejich politickýmukotvením. V této rovině už se projevují nápadné shody mezi polštinou a češtinou, které dokládají, že podobné jazyky mají stejné věci tendenci taky podobně řešit.Druhá část epizoda se zabývá tím, jak se polština vyrovnává s novými genderovými identitami, jak se její postupy liší od češtiny a v čem s ní naopak shodují. Polština je na tomto poli rozvinutější než čeština, dokonce má i webový portál, který nové zkušenosti přehledně a souhrnně řeší a který si vydobyl renomé a jistou společenskou autoritu: jde o web „zaimki.pl“. Aneb konečně podcast, který přináší úplně nové informace.

Největší bouře ale přišla až s disciplinárkou

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

V průběhu vysoké školy našla zalíbení ve středověkém Egyptě. Téma ji postupně dovedlo ke studiu arabštiny i perštiny, a především k tomu, že v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu našla druhý domov. Sama přitom kdysi bojovala s předsudky vůči muslimskému světu, během svých výprav a pobytů je ovšem zcela odbourala. Dnes coby odbornice i vášnivá cestovatelka upozorňuje nejen na řadu zbytečných stereotypů, které se s regionem pojí, ale také na tamní krásy, zajímavosti či problematiku lidských práv a migrace. O svých zkušenostech hovoří Hrabalová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Jsme uprostřed textu knihy proroka Joela, jehož slova se ani po staletích nečtou jako dávná historie, ale jako živé varování i naděje pro dnešní dobu. Druhá kapitola této knihy otevírá jeden z dramatických obrazů starozákonního proroctví – Den Hospodinův. Noříme se do starozákonního textu, který až mrazivě rezonuje v novozákonní ozvěně, připomínkou návratu Krista i výzvou k pokání.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Existují dva pohledy na ruskou ekonomiku. Podle jednoho, který propaguje ruský prezident Vladimir Putin, se ukázala jako překvapivě odolná a silná na to, aby udržela v chodu válku na Ukrajině a zvládla modernizovat armádu. Druhý názor na stav ruské ekonomiky zní, že se jednoho dne zhroutí. Ani jeden z nich není zcela správný, hodnotí v analýze pro americký magazín Foreign Affairs Alexandra Prokopenková, expertka na politickou ekonomii z Carnegie Russia Eurasia Center.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Existují dva pohledy na ruskou ekonomiku. Podle jednoho, který propaguje ruský prezident Vladimir Putin, se ukázala jako překvapivě odolná a silná na to, aby udržela v chodu válku na Ukrajině a zvládla modernizovat armádu. Druhý názor na stav ruské ekonomiky zní, že se jednoho dne zhroutí. Ani jeden z nich není zcela správný, hodnotí v analýze pro americký magazín Foreign Affairs Alexandra Prokopenková, expertka na politickou ekonomii z Carnegie Russia Eurasia Center.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Druhá kniha Mojžišova Exodus 10,21-29 Deviata rana: tma Hospodin riekol Mojžišovi: Vystri ruku k nebesiam a v Egypte nastane tma, že ju bude možno hmatať. Vtedy Mojžiš vystrel ruku k nebesiam a tri dni bola hustá tma po celom Egypte. Jeden druhého nevidel a nikto nevstal zo svojho miesta; ale všetci Izraelci mali svetlo na miestach, kde […]

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

„Bytový dům s 35 bytovými jednotkami už je i zkolaudován a je plně obsazen. Druhý bytový dům budeme kolaudovat v březnu roku 2026,“ přibližuje investor Martin Beran.

Půl tuny dýní rozličných barev a tvarů potěší zvířata v Zoo Praha. Tradiční dýňové hody začnou v sobotu 25. října a vyvrcholí posledním dnem podzimních prázdnin, ve středu 29. října.

Jiří Sabou končí v Hradci Králové a přesouvá se do Zbrojovky Brno

Ľudské práva sú prirodzené práva a slobody, ktoré má každý človek bez ohľadu na rasu, vierovyznanie, pohlavie, či orientáciu. Vznikať začali v 20. storočí, kedy sa svetom prehnali za sebou dve zničujúce vojny a ľudia si uvedomili, že treba spraviť niečo, čo zabráni tomu, aby sa niečo také zopakovalo. Existujú tri generácie ľudských práv. Prvá generácia je tvorená občianskymi a politickými právami. Druhú generáciu ľudských práv tvoria hospodárske, sociálne a kultúrne práva. Práva tretej generácie nenájdete v jednom všeobecne záväznom dokumente a na ich uplatnenie musia štáty spolupracovať. Je to napríklad právo na mier, či právo na priaznivé životné prostredie. Kľúčové slová: právo, ľudské práva, schooltag, maturita, občianska náuka Tento podcast ti prináša Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne.

So študentkou posledného ročníka Gymnáziav Bytči sme sa rozprávali o účasti v súťaži Junior Internet, kdezískala prvé aj druhé miesto za spracovanie tém bezbariérovosti a mizofónie. Ukázala tak, že osobné príbehy môžu prerásť do projektov pomáhajúcich iným. Monika Lukáčová je mladáštudentka, ktorá v jubilejnom dvadsiatom ročníku súťaže Junior Internet AMAVET 2025 získala hneď dve ocenenia v kategórii JuniorCONTENT.Prvé miesto jej priniesol Sprievodca bezbariérovej rekreácie – zažite Bytču bez ťažkostí! Myšlienka sprievodcu vzniklavďaka študentkinej babke. Staršej dáme sa do života vkradli zdravotné problémy a pohyb mestom začal byť pre ňu problematický. Monika preto zmapovala Bytču a pripravila prehľad miest, ktoré sú prístupné aj pre ľudívyužívajúcich kompenzačné pomôcky. Druhé miesto si vyslúžila témou o mizofónii. Neviditeľné ochorenie spozorovala najprv sama na sebe.Obrátila sa na odbornú pomoc, študovala dostupné materiály a zaumienila sipomôcť aj iným. Tak vznikla platforma, kde píše o skrytej chorobe a vytvára bezpečné miesto aj pre ďalších mizofonikov. V rozhovore hovorí o tom, ako jej najbližší zvládajú tieto situácie, čo by odkázala svojim rovesníkom aj o tom,či je Bytča skutočne bezbariérovým mestom. Monika Lukáčová je študentka Gymnázia v Bytči. V jubilejnom dvadsiatom ročníku Junior Internet AMAVET 2025 sa zapojila do kategórie JuniorCONTENT, v ktorej sa umiestnila na prvých dvoch priečkach vďaka spracovaniu informáciío bezbariérovosti v meste a komplexnej neurofyziologickejporuche mizofónii. Všetky podcasty VEDA NA DOSAH sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na YouTube CVTI SR,cez aplikácie Spotify a Apple Podcasts ana ďalších streamovacích platformách. Nahrávanie podcastu prebehlo v priestoroch NIVaM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť na https://nivam.sk/?s=podcast. 

Druhý díl autorského podcastu autorů HN Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá vztahy zřejmě staronového premiéra s největšími váhami českého byznysu. Jak to má se zbrojaři, energetickými magnáty i novou selfmade technologickou vlnou?

Pochody smrti na konci druhé světové války znamenaly často trýznivou smrt pro tisíce vězňů koncentračních táborů. Jeden z dlouhých pochodů, který nepřežila většina žen a dívek, procházel v dubnu a květnu Šumavou. Dvanáct vězenkyň zemřelo nedaleko Hartmanic, kde je připomíná úmrlčí prkno na bývalém židovském hřbitově.

Umenie nás inšpiruje, robí z nás vnímavejších, citlivejších a lepších ľudí. Pridajte sa k našim podporovateľom - každá, aj malá suma, nám pomôže pripravovať pre vás ďalší zaujímavý obsah a dávať priestor hlasom, ktoré si zaslúžia byť vypočuté. Ďakujeme, že ste súčasťou našej komunity! Prispieť môžete jednorazovo alebo pravidelným darom prostredníctvom portálu DARUJME.sk. Viac informácií o možnostiach podpory nájdete na našom webe www.artstory.sk. Ďakujeme! -- Prestížna slovenská súťaž Maľba Nadácie VÚB už 20 rokov upozorňuje na nastupujúcu generáciu umelcov. Historička umenia a odborná poradkyňa súťaže, Nina Gažovičová, prijala naše pozvanie do štúdia a podelila sa s nami o svoje pohľady a názory na súťaž. Vysvetľuje kritériá výberu medzinárodnej poroty, ktorá je zárukou objektívnosti, proces inštalácie rôznorodých diel a význam súťaže pre konfrontáciu slovenskej scény so zahraničnými expertmi. Zdôrazňuje, že súťaž slúži ako dôležitý odrazový mostík pre mladých autorov, hoci slovenská verejnosť a zberatelia zostávajú voči súčasnému umeniu prevažne konzervatívni. Priestor na svoje pohľady dostali v reportáži aj laureáti cien Maľby 2025 – Paula Gogola, Adam Baník a Eva Vaňová. Predstavujú inšpiráciu a význam svojich víťazných diel a diskutujú o tom, ako im finančné prostriedky a pozornosť médií pomáhajú v ďalšej tvorbe. O MAĽBE 2025: O odborné a nezávislé hodnotenie v súťaži Maľba 2025 sa postarali Klara Kemp-Welch, historička umenia z Veľkej Británie, Giovanni Morale, kritik a historik z Talianska,  renomovaný domáci vizuálny umelec Roman Ondak a rovnako uznávaný slovenský maliar Andrej Dúbravský, ktorého profesijný rozlet bol spätý práve so súťažou Maľba. miesto Na treťom mieste s prislúchajúcou finančnou odmenou vo výške 5 000 eur sa umiestnila Eva Vaňová s maľbou nazvanou Silent city. miesto Druhú priečku obsadil a finančné prostriedky pre ďalšie umelecké napredovanie vo výške 10 000 eur si odniesol debutant súťaže Adam Baník za svoje dielo In Drops of Sweat We Thrive. miesto Autorkou umelecky najkomplexnejšej práce 20. ročníka súťaže Maľba je podľa hodnotenia medzinárodnej poroty tak isto debutantka súťaže Paula Gogola. Tá získala za svoje dielo Limerence nielen prestížny titul a hodnotnú referenciu od renomovaných osobností, ale tiež najvyššiu odmenu od Nadácie VÚB vo výške 15 000 eur. Okrem troch víťazných diel vyslovila porota špeciálne uznanie aj pre maliara Samuela Kollárika a jeho dielo Rotten Sower. Diela 20 finalistov si je možné pozrieť na bezplatnej výstave v bratislavskej Galérii Nedbalka do 26. októbra 2025. ZDROJ: tlačová správa k výsledkom súťaže Maľba 2025   LINKY: Web súťaže Maľba roka Instagram Pauly Gogoly Instagram Adama Baníka Instagram Evy Vaňovej Sledujte nás aj na našej Facebook stránke, na našej Instagram stránke a na našom webe: https://artstory.sk/ -- EV 160/23/EPP | 5. ročník | epizóda 08/2025

Členové Horské služby se nezachraňují. V klidu počkejte na to, až sami přijedou domů!Jako vítr z hor dorazil do redakce Reportéra sedmasedmdesátiletý Miroslav Bíca, žijící legenda české Horské služby, která letos slaví devadesát let od svého vzniku. Okamžitě začalo velmi energické, takříkajíc „menšíkovské“ vyprávění – a to si nyní můžete poslechnout v dalším díle podcastu Host Reportéra.Bíca se stal členem Horské služby v rodných Jizerských horách před padesáti lety. Od roku 1981 byl profesionálem, jeho domovem a sídlem se stal Bedřichov. „Když jsem tehdy prvního ledna nastoupil,“ vzpomíná, „nebyl v Jizerkách vůbec žádný sníh, tak jsem si zoufal, že to je konec: tady nejsem k ničemu! Ještě měsíc a vrátím se zpátky do podniku Chirana opravovat lékařské přístroje, stejně jsem tam bral o 350 korun víc!“Věděl ale, že už neodejde. Celé mládí závodně lyžoval, na horách měl většinu svých přátel, navíc Jizerky perfektně znal. „Rád bych tam ještě poznal nějaké místo, které zatím neznám, aby mě ty hory zase začaly bavit,“ směje se v podcastu.Z jeho pábitelských, ale podle všeho pravdivých historek zmiňme alespoň jednu s dobrým koncem.„Vzpomínám na muže, který nešťastnou náhodou přišel po úrazu o zrak,“ rozjíždí se Bíca. „Jak to někdy bývá, vykašlala se na něj rodina, a on, aby nebyl sám, začal putovat po celých Čechách vlakem se svojí skládací kytarou. Pochopitelně jezdil i do hor. Jednoho zimního rána dorazil do Hejnic a vydal se přes hory k nám, směr Bedřichov. Brzy se dostal do míst, kde byly na cestě závěje, neměl se čeho chytit, a tak z ní sešel. Začal volat o pomoc – nikde nikdo, ale naštěstí už byly mobily a signál měl. Já toho dne seděl na dispečinku, přijal jsem zprávu o jeho zabloudění a okamžitě tam poslal kolegu. Ten dojel na místo, ale nic nevidí, tak mi telefonuje, že to bude nějaká blbost: tady vůbec nikdo není, ani žádné stopy! Já na to, ať zkusí křičet, a kolega volá: Pane, kde jste, já vás nevidím! Načež se po chvíli z dálky ozve: Já vás taky nevidím, pane, já totiž nevidím! V tomhle duchu na sebe pořád křičeli, kolega z toho byl zmatený, neřkuli zoufalý, ale vydal se po hlase a našel chlapa zapadlého ve vyfoukané ďouře pod smrkem. Teprve když pána vytáhl, zjistil, že to je doopravdy slepec. Ten se rychle oklepal, v nedaleké restauraci Zámeček si dal pivo, oběd a rozloučil se, že zbytek cesty až do Jablonce zvládne sám.“Shodou okolností dnes večer (v úterý 21. října) vysílá Česká televize premiéru dokumentu Ve službě horám, který pojednává právě o minulosti i současnosti české Horské služby.Druhým hostem podcastu je proto režisér dokumentu Martin Vrbický, který vyrostl v prostředí Horské služby na Božím Daru. Většinu času ovšem nechává hovořit Bícu: „On je,“ krčí smířeně rameny, „fakt dobrý vypravěč.“

V tomto týdnu vyšla poslední běžná servisní aktualizace pro Windows 10. Po deseti letech končí jejich podpora a domácnosti je mohou ještě rok používat bezpečně, když se zaregistrují k odběru dodatečných bezpečnostních aktualizací. Microsoft do rozjitřené situace vhodil svou vizi ohledně integrace AI do Windows 11. Pilně pracuje na agentech, které zautomatizují používání počítače. Zorganizují nám soubory, vyřídí za nás e-maily. Copilot bude číst obrazovku a Microsoft sází na přirozené ovládání hlasem. Jenže nové funkce ještě ani nezačal testovat, prý víc ukáže na konferenci v listopadu. Petr nechápe, proč by teď měl mít radost z toho, co nás čeká kdovíkdy. Očekává, že nové funkce zkraje ani nebudou dostupné v Evropě, natož v češtině. Detailů známe minimum. Petr bude mít radost, až si AI funkce bude moct sám vyzkoušet. Kuba s ním nesouhlasí a podceňuje důležitost tématu ukončení podpory Windows 10, protože on sám dávno přešel na Windows 11. A je rád, že Windows mají zase vizi. 00:00 – Covid v redakci 01:12 – Roboti na Alze 03:30 – Chceme víc Alzaboxů 04:58 – Konec Windows 10 12:11 – Agent Copilot pro Windows 11

Astronauti. Druhá sólová deska hudebníka, textaře a výtvarníka Jakuba Königa je oproti debutu Hvězdy výrazně syrovější a barevnější. Jak jeho nové album, které popisuje jako „osobní zdravici Jakuba Königa všem, kdo bojují s nejistotou“, vznikalo? A jak bojuje s nejistotou on sám? “Už vím, že pomůže počkat a pustit se třeba do malování, většinou se to do půlhodiny zlepší,” prozrazuje v rozhovoru o nové nahrávce i osobních strašácích.

DIVADLO K - Neistota   Skúmanie hraníc umeleckej tvorby, ľudských neistôt alebo pamäte, ale tiež hľadanie nových foriem pohybu a divadla to je desať rokov projektu kekse. Tvorcovia ktorí pod značkou „Divadlo K“ počas pôsobenia v priestoroch bývalej základnej školy na Jesenského ulici v Bratislave priniesli štyri originálne predstavenia, a práve tieto predstavenia  si u nás v Kunstakamere priblížime. Druhé predstavenie pod názvom Neistota u nás v podcaste predstavia tvorcovia  Mária Piatriková, Stano Piatrik, Jozef Eduard Masarik a Alžbeta Malovcová     Záznam predstavenia Neistota https://www.youtube.com/watch?v=EhOg1jR_6jo&t=21s   Web https://www.ohyb.sk/

Most v ohni

122. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. Z kín sme vybrali očakávané a netradičné spracovanie života Franza Kafku v réžii Agnieszky Holland, kreatívny dokument Mira Rema, ktorý získal hlavnú cenu na tohtoročnom festivale v Karlových Varoch - Raději zešílet v divočině, ale pozrieme sa aj na víťaza diváckej ceny festivalu Sundance s názvom DJ Ahmet. A máme tu aj českú snahu o hororové rozprávanie Uzol zla, ktorá však skončila viac ako rozpačito. Zo streamov nás zaujal seriál Rod Guinnessovcov, ale pozoruhodné európske filmy Si pre mňa všetkým a Druhé obete. Aj v tomto Vertigu sme pre vás pripravili špeciálnu tému, tentoraz venovanú filmovým adaptáciám románov a noviel Franza Kafku. Zoznam filmov z epizódy: Franz Raději zešílet v divočině Uzol zla DJ Ahmet Kafka / téma Druhé obete / Det andet offer / Second Victims (MAX) Si pre mňa všetkým / All of You (AppleTV+) Rod Guinnessovcov / House of Guinness (Netflix) See omnystudio.com/listener for privacy information.

V novém díle ZAJÍC VE DRUHÉ LIZE #71

Každý rok musí záchranáři v Jeseníkách na hřebenech nově umístit až tři stovky tyčí. K jejich rozvozu používá záchranář Hejtmánek čtyřkolku s vozíkem.

Vulgární řev, roztřesení, až hystericky plačící podřízení, ponižování, sledování soukromých sociálních sítí, křeče do břicha. Investigativní tým Ve stínu rozplétá, co zažívají zaměstnanci pražské zoologické zahrady. Ředitel Miroslav Bobek obvinění odmítá.Pražská zoologická zahrada je až idylickým místem. Uklizené cestičky, spokojená zvířata, všudypřítomné občerstvení a krásný výhled na Prahu. Turnikety projde ročně skoro 1,4 milionu lidí a je tak třetím nejnavštěvovanější turistickou destinací Česka. Hospodaří s více jak půl miliardou korun a zaměstnává 250 lidí. Zahrada se pyšní tím, že patří do světové elity.Pod povrchem se ale podle svědectví řady zaměstnanců skrývá patnáct let stupňujícího se bossingu a šikany ze strany vedení. Situace došla tak daleko, že se po letech mlčení rozhodla část bývalých i současných zaměstnanců promluvit.„Četné zkušenosti bývalých zaměstnanců - bossing, šikana, výpověď za názor - se bohužel zakládají na pravdě. Já si ale nemohu dovolit vystoupit veřejně, neb zahradu a lidi v ní miluji,“ napsal anonymně pořadu Ve stínu jeden z chovatelů. Mluvili jsme s ním. Stejně jako s dalšími 31 zaměstnanci.Druhý díl s rozhovorem s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem vám přineseme v neděli 28. 9.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Všechno, co potřebuješ vědět o víkendu! ⚽ Vlašim po příchodu Bogase přepnula do “obranné melty”, jenže výsledky nikde - Chrudim byla blíž výhře a fanoušci mluví o ztrátě identity.

V novém díle ZAJÍCE VE DRUHÉ LIZE jsme řešili standardky, které rozhodly celé kolo!

Jak známo, poslankyně hnutí ANO Balaštíková politicky nepřežila nahrávkami doložený pokus o objednávku zastřelení psa nové družky manžela, se kterým se právě rozváděla. Nejen proto, že se předseda Babiš i jeho prvý zástupce Havlíček často ukazují se čtyřnohými štěkajícími členy svých domácností.