Podcasts about vysv

„Pěkní ptáci kádrováci,“ říká se v jedné hořké próze Josefa Škvoreckého z padesátých let. Která kvůli bratrancům kádrováků, tedy cenzorům, mohla ovšem knižně vyjít až mnohem později. A pracovníci tehdejších kádrových oddělení (pojmenování je od slova kádr čili politicky kovaný pracovník, cosi jako norma) do značné míry obnovili svou ničivou sílu v období normalizace.

Jaké to je studovat na střední v Anglii? Ve Studovně se o své zkušenosti a zážitky podělila Marie, kterou znáte ze sociálních sítí jako Puf a aktuálně studuje bakaláře na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Co jí přinesl půlroční výjezd a zásadní změna studijního oboru?

Sankce za předčasné splacení hypotéky jsou pro mnoho lidí strašákem – ale často úplně zbytečně. V tomto videu vysvětluji, jaké sankce skutečně hrozí podle nového zákona od 1. 9. 2024, co je referenční sazba ČNB a kdy se dá hypotéka doplatit prakticky bez poplatku – třeba jen za 1 000 Kč.✅ Vysvětlím rozdíl mezi starými a novými smlouvami✅ Ukážu, jak se výpočet sankce opravdu dělá✅ Řeknu vám, kdy banka nemá nárok na žádné poplatky✅ A proč je důležité vybrat správnou banku už při sjednání úvěruPokud plánujete nákup nemovitosti, refinancování, nebo prodej bytu/domu s hypotékou, tohle video vám může ušetřit tisíce až desetitisíce korun.

Už přes 400 milionů let obývá planetu Zemi hmyz. Tato fascinující a nejpočetnější skupina živočichů se za tu dobu vyvinula do nesmírné rozmanitosti více než pěti milionů druhů. Dnes ale bohužel mnohé hmyzí tvory ztrácíme.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Kanadě a v Austrálii nyní ve volbách triumfovali odpůrci Donalda Trumpa, jeho zastánci propadli. Může se to zopakovat i v Česku? Co musíme udělat v reakci na obří blackout ve Španělsku? Vysvětlujeme taky, jestli je v pořádku, že německá tajná služba označila AfD za extremistickou stranu. A proč ve volbách rumunského prezidenta vítězí krajní pravice? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -- Dubnová přednáška z cyklu Anarchokapitalismus se bude konat den po aprílu, což je dobře, protože jinak byste si mohli myslet, že si dělám legraci; chci totiž vyčíslit, kolik nás vlastně stojí stát. Jelikož jsem teoretik (což mnozí považují za nadávku, já však určitě ne), jste ode mě zvyklí na teorii; tentokrát se však podíváme na konkrétní praxi státu – rozpočítáme si nejen jednotlivé daně (i ty zvané „pojištění“, poplatky a tak podobně), ale i další náklady. Speciální pozornost budeme věnovat důchodům, jelikož tvoří největší část státního rozpočtu; a ukážeme si, jak bychom si mohli žít bez průběžného – Ponziho – důchodového systému. Vysvětlím také, proč by den daňové svobody dle Svobodného přístavu byl ještě za tím deloittím či liberálním. Prezentace: https://prednasky.urza.cz/bbc/bbc70.cenastatu.pdf Výpočet: https://prednasky.urza.cz/bbc/bbc70.cenastatu.xlsx – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár tentokrát hodnotí vládní vysvědčení – co se povedlo a co naopak nezvládla vláda Petra Fialy, jak si vedla v řešení energetické krize a boje s inflací. Rozebírají, proč selhává Česká obchodní inspekce v ochraně spotřebitelů a jak supermarkety klamou české zákazníky. Na závěr se věnují i americké ekonomice: proč Donald Trump útočí na FED a jaké to může mít důsledky pro trhy. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/3o6rgjxmXuwV dnešním podcastu se podíváme na 10 užitečných anglických idiomů spojených s penězi, které vám pomohou mluvit jako rodilý mluvčí!

Kineziotaping není jen trend sportovců. Jaroslav Suchan popsal jeho vliv na nervy, psychiku i regeneraci.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysvětlujeme mírový plán Donalda Trumpa: má odvahu natvrdo říct, kde mají po válce ležet hranice Ukrajiny. Zároveň ale Rusku nejméně ve dvou ohledech dává až příliš mnoho. Máme dobré zprávy o tom, jak se v Evropě rozjela výroba některých klíčových zbraní. Vyhlašujeme soutěž o dvě skvělé knihy. A dozvíte se detaily o tom, jak se Ondřej Houska políbil s Andrejem Babišem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

V tomhle dílu Generačního konfliktu se dozvíte všechno, co potřebujete vědět o stárnutí. A nebojte se, nebude to nic pochmurného, natož pochmurně podaného. Skvělá socioložka Lucie Vidovićová rozbíjí stereotypní představu seniora, který jen luští křížovky, pomalu se šourá parkem a smutně krmí holuby. Podle nejnovějších dat přichází nová generace seniorů, která někdy dává v disciplíně „vitalita“ na frak i slabším kusům z generace Z. V Česku je ale s věkem potíž. Lidé jsou neustále nepřátelsky konfrontováni s číslovkou u svého jména. A netýká se to kupodivu jen starší generace, ale i mladých. Proč tomu tak je? A jak se s tím vyrovnat? Plus samozřejmě generační slovníčky a řada zajímavostí. Víte třeba, kolik let bylo Babičce Boženy Němcové?

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #7 o polyfonii roztěkaných sedmdesátek ve znamení diska, punku i nemódy. Moderuje Štěpán Sedláček.

V roce 2004 skončila v České republice povinná vojenská služba. Od té doby se můžete stát buď profesionálním vojákem, nebo aktivním záložákem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2004 skončila v České republice povinná vojenská služba. Od té doby se můžete stát buď profesionálním vojákem, nebo aktivním záložákem.

Pokud neuděláme zásadní změny, bude naším osudem pomalá agónie. Před tím Evropu nedávno varoval Mario Draghi ve své slavné zprávě o tom, jak zaostáváme za USA i za Čínou. Draghi pracoval s malým týmem lidí a byl v něm i Čech: ekonom Alexandr Hobza. V Bruselském diktátu teď Hobza vysvětluje mimo jiné to, co bychom měli udělat na prvním místě. Dobrá zpráva: jestli doženeme ztrátu na úspěšnější země, je jen na nás – vše máme ve svých rukou.

Přes 10 tisíc let je nikdo neslyšel a teď už zase můžou výt na Měsíc. Americká genetická firma přivedla na svět sněhobílé pravlky obrovské. Možná je znáte ze seriálu Hra o trůny. Jakou mají DNA a co s nimi teď bude? Vysvětluje Jaroslav Petr, biolog z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem PoliTalku je senátorka Adéla Šípová zvolená za Českou pirátskou stranu, která po půl roce členství u Pirátů ukončila. Nadále zůstává registrovanou příznivkyní. Jaké jsou důvody jejího rozhodnutí a co jí vadí na vnitrostranické politice a politických kampaní?

Bouře ve Sněmovně. Část ODS je proti přísnější verzi takzvaného dětského certifikátu. Kritiku za to sklízí od lidí z opozice i vlastní vlády. K čemu dětský certifikát potřebujeme? A proč se na jeho podobě politici neshodnou? Vysvětluje Silvie Lauder, novinářka týdeníku Respekt. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastu Men's Factor byla poručice Terezie Janíková z pražské kriminálky, která řeší případy sexualizovaného násilí, domácího týrání i brutální šikany mezi dětmi. Jedním z nejtěžších úkolů je podle Janíkové provést oběť trestním řízením. „Vy musíte vzbudit důvěru. Vysvětlit, že i když to teď bolí, je lepší to dotáhnout do konce. Kvůli ní samotné. Kvůli uzavření té věci.“ Zároveň přiznává, že společnost obětem často nevěří. „Když někdo přijde po deseti letech, hned slyší otázky: ‚Proč jsi to neřekla dřív?‘ Jenže třeba vůbec nevěděl, že to, co se mu stalo, nebylo v pořádku.“V posledních letech si všímá nárůstu brutality u dětí. „To nejsou jednotlivci. Jsou to skupinky dětí, které se hecují, stahují videa a přebírají vzory z TikToku a YouTube. Chtějí někam patřit, být silní. A najednou někdo řekne ‘pojď, dáme mu' – a jdou.“ Nejde ale prý o děti z rozvrácených rodin. „Často jsou to děti dobře oblečené, jejich rodiče makají, ale prostě nemají čas. A když se jich zeptám, co dělají ve volném čase, řeknou ‘nic'. Fotbal hráli naposledy ve dvanácti. A teď je jim třináct.“A mluvilo se i tom, co dělat, když vás někdo napadne. Janíková má jasno. „Utíkat. Takticky ustoupit. Nehrát si na hrdinu, když nevíte, co má ten druhý v ruce nebo v krvi.“

V této epizodě přijal pozvání Radim Pařík – profesionální vyjednavač, mentor a stratég, který ví, že konflikty se dají řešit i jinak než válkou. Otevřeli jsme témata, která se týkají každého z nás, protože vyjednáváme celý život, i když si to často neuvědomujeme. Od dětských snah získat něco navíc až po zásadní rozhodnutí v práci či ve vztazích.Radim se podělil o svou cestu, o tom, co dělá z člověka dobrého vyjednavače, proč je ticho často silnější než slova a jak se vypořádat s emocemi, které k vyjednávání neodmyslitelně patří. Vysvětluje, že nejen vyjednávání, ale i každodenní interakce jsou v podstatě o manipulaci – ať už si to uvědomujeme nebo ne. Manipulace není něco špatného, naopak, je to nástroj, který je v mnoha situacích nezbytný. Klíčové je, jak ji používáme a jakým směrem nás vede k dosažení našich cílů. Sdílí zkušenosti z velkých firem, krizových situací i běžného života a nabízí pohledy, které mohou změnit způsob, jakým vedeme rozhovory každý den.Host: Radim Pařík, vyjednavač, lektor a stratégHosta můžete sledovat zde: Radim Pařík na LinkedIn Klub investorů: linktr.ee/klubinvestorupodcast@klubinvestoru.com Studio: www.pracovna.cz

Solární boom v Česku pokračuje už čtvrtým rokem. Trh se mění, poptávka domácností po solárních systémech slábne a přesouvá se spíš k firmám. Přesto podle Solární asociace v počtu nových instalací stále převažují systémy pro rodinné domy. Takových u nás loni investoři nově dokončili přes 41 tisíc. Ke konci loňského roku tak bylo fotovoltaikou v Česku vybaveno už přes 212 tisíc rodinných domů.Zároveň roste velikost domácích solárů. Podle Solární asociace se během loňského roku průměrná elektrárna na rodinném domě v Česku zvětšila skoro o 30 procent. Zatímco do konce roku 2023 u nás drobní solárníci pořizovali fotovoltaiky v průměru kolem osmi kilowattů výkonu, loni už průměrná velikost nově připojených instalací pro domácnosti činila 10,5 kW.Trend ke zvětšování solárních elektráren pro domácnosti během posledních let potvrzuje i Pavel Rek z energetické společnosti Tedom, který byl hostem pořadu Agenda SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V tomto díle aktualit s Janem Sušánkou a Pavlem Černíkem se podíváme na aktuální situaci na kapitálových trzích v souvislosti s návratem Donalda Trumpa, zvýšenou volatilitou a dopady na investiční chování. Vysvětlíme, co je to grace period ve světě private equity fondů a kdy je nejvhodnější čas do nich vstupovat. V závěru se ponoříme do tématu alternativních investic – konkrétně do světa investičních hodinek, proč mají smysl i z pohledu ochrany majetku a jak k nim přistupovat s rozvahou. Sledujte nás a buďte v obraze, jak chránit a optimalizovat své investice v době měnových výkyvů.

Za chovatelskou senzaci světového formátu se považuje rozmnožování varanů komodských v pražské zoo. I proslulá zoologická zahrada v anglickém Chesteru, která se na varany specializuje, dokázala za svou existenci odchovat jen šest mláďat. Oproti tomu pražští chovatelé dokázali přivést na svět za uplynulých patnáct let 66 mláďat. Zásluhu na tom má kurátor plazů, který se mentálně stal varanem a představuje si, jaké pro ně je žít na malém tropickém ostrově u Indonésie.

Za chovatelskou senzaci světového formátu se považuje rozmnožování varanů komodských v pražské zoo. I proslulá zoologická zahrada v anglickém Chesteru, která se na varany specializuje, dokázala za svou existenci odchovat jen šest mláďat. Oproti tomu pražští chovatelé dokázali přivést na svět za uplynulých patnáct let 66 mláďat. Zásluhu na tom má kurátor plazů, který se mentálně stal varanem a představuje si, jaké pro ně je žít na malém tropickém ostrově u Indonésie.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve firmách se stále víc začínají objevovat manažeři z nastupující generace Z. Zkousnout šéfa, kterému zdaleka není ani třicet, je pro leckoho docela náročná disciplína. V tomhle dílu podcastu Generační konflikt se bavíme o tom, jaká jsou specifika mladých manažerů, co jim chybí a co můžou svým starším podřízeným naopak nabídnout. Pozvali jsme kolegyni Kristýnu Matějkovou, která se zabývá trhem práce a v poslední době právě manažery z Generace Z. Mluvíme samozřejmě i o tom, jak se dnešní boomeři v 90. letech dostávali také v hodně mladém věku na šéfovská místa, co za tím bylo a jak to dopadalo. Nechybí generační slovníky, mladší ročníky třeba zjistí, kdo byl v zaměstnání „kádrovák“. A na závěr nečekaná debata plešatějícího boomera s mladými ženami na téma plešatosti.

V sobotu 15. března proběhlo v Bělehradě zřejmě největší protestní shromáždění v historii Srbska. O protestu v živém přenosu informovala největší světová média, věděl o něm doslova každý. Ostatně podle odhadů se v srbské metropoli sešel milion lidí. I proto se očekávalo, že demonstrace vyústí v otevřený střet s ozbrojenými složkami a podporovateli vládnoucího režimu. K tomu ale nedošlo, stalo se něco jiného. Patnáctiminutové pietní ticho za oběti tragédie pádu střechy hlavního nádraží v Novém Sadu, k němuž došlo loni 1. listopadu, narušila podivná tlaková vlna, patrně výstřel z nějaké v Srbsku zakázané zbraně. Spekuluje se o zvukovém dělu, v následujících dnech by mělo proběhnout nezávislé zahraniční vyšetřování. Jak a proč k tomu došlo? Jak se situace vyvíjí dál? O tom v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi.Úvod epizody vysvětluje příčiny občanské nespokojenosti v Srbsku, která pod vedením dobře organizovaného studentského hnutí v uplynulých měsících přerostla v největší protesty v historii země. Jakub popisuje tento v Evropě nevídaný fenomén, přibližuje cíle a motivace demonstrantů i neschopnost vládnoucího režimu adekvátně reagovat. Následně se sourozenci zabývají průběhem přelomového protestního shromáždění z 15. března a rozebírají spekulace o užití sonické zbraně na pokojné a tiše stojící demonstranty. Záběry z Ulice Kralja Milana, kde se protestující občané zničehonic panicky rozestoupili, obletěly svět. Vysvětlení onoho okamžiku provázejí různé, mnohdy až konspirační teorie. Jak jej vysvětlují srbští politici? Jakub detailně přibližuje údajný plán, jehož cílem mělo být vyvolat krveprolití a umožnit vládě vyhlásit nouzový stav, i způsob, jak se tomu studentům podařilo zabránit.V druhé části se bratři probírají zahraniční reakce i aktuální vývoj v srbské společnosti, která se stále výrazněji v protestech angažuje jako celek, dokonce vznikají paralelních občanské lokální samosprávy. Mezi lidmi také sílí vztek na členy a politiky dominantní Srbské pokrokové strany, neodmyslitelně spojené s prezidentem Aleksandarem Vučićem. Může stávající atmosféra vyústit v občanskou válku? Jak se k situaci staví policie? A kam zmizeli odpůrci protestů, kteří více než týden stanovali u srbského prezidentského paláce? Mají demonstranti podporu v okolních zemích, respektive daří se studentskému hnutí rozšiřovat i za hranice Srbska? A čím prezident Vučić vytočil Makedonce, že organizují své vlastní demonstrace?Aneb konečně podcast, který vysvětluje slovanské věci tak zblízka, jako nikdo jiný v Česku.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Lékaři z Kliniky popálenin ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech v Praze zkoumají, jak co nejvíc zlepšit rekonvalescenci a následně i kvalitu života kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. V rámci léčby totiž tráví často celé týdny v umělém spánku anebo i při vědomí nehybně na lůžku a jejich tělo rychle strádá. Experti se proto snaží zpomalit úbytek jejich svalů i nervů za pomoci iluzorních pohybů nebo virtuální reality.

Zavolali si, domluvili se, ale každý to možná pochopil trochu jinak. Trump s Putinem vymysleli třicetidenní částečné pozastavení útoků na určité cíle na Ukrajině a v Rusku. Co to znamená? A kdo a proč ustoupil? Vysvětluje Ondřej Soukup, expert na postsovětský prostor ze zahraniční redakce Českého rozhlasu a spoluautor podcastu Na Východ! Ptá se Matěj Skalický.

Zavolali si, domluvili se, ale každý to možná pochopil trochu jinak. Trump s Putinem vymysleli třicetidenní částečné pozastavení útoků na určité cíle na Ukrajině a v Rusku. Co to znamená? A kdo a proč ustoupil? Vysvětluje Ondřej Soukup, expert na postsovětský prostor ze zahraniční redakce Českého rozhlasu a spoluautor podcastu Na Východ! Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zavolali si, domluvili se, ale každý to možná pochopil trochu jinak. Trump s Putinem vymysleli třicetidenní částečné pozastavení útoků na určité cíle na Ukrajině a v Rusku. Co to znamená? A kdo a proč ustoupil? Vysvětluje Ondřej Soukup, expert na postsovětský prostor ze zahraniční redakce Českého rozhlasu a spoluautor podcastu Na Východ! Ptá se Matěj Skalický.

Proč a kam staré listí a trávu dát? Vysvětluje Jiří Vlček z Odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Narodil se v Srbsku, od roku 1999 žije v Česku, má českou ženu a čtyřletého syna. Dlouho pracoval v IT, ale zároveň si po večerech vybudoval kariéru jednoho ze současných nejúspěšnějších standup komik. Jak Nikola Džokič říká, cítí se dnes tak z 50 procent stále Srbem a z z padesáti procent Čechem. Před dvěma lety však korporátní džob opustil a společně se dvěma kamarády založili firmu. Nápad vznikl samozřejmě v hospodě u piva, kde taky v Česku jinde. Nedaleko Nymburka postavili menší ekologickou továrnu na výrobu dřevěných pelet, které se používají na topění. Džokič dnes tenhle provoz řídí.“Dřevobzynys je takový Balkán českého průmyslu,” říká s nadsázkou. Jak se dá kombinovat dráha komika a šéfa výroby? A je těžší lidi rozesmát z pódia, anebo řídit v továrně? O tom všem jsme mluvili, a taky o Srbsku, bombardování, Rusku i Ukrajině.Příjemný poslech!Plus jsko vždy článek, který na základě audio záznamu a jeho přepisu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet)Drsný humor, český byznys a balkánská duše Nikoly DžokičeJe osobností, která dokáže překvapit nejen svým humorem, ale i podnikatelskou všestranností. V upřímném a místy překvapivě otevřeném rozhovoru Nikola Džokič odhalil, jak se z ajťáka a stand-up komika stal výrobcem ekologického topiva s vizí udržitelnější budoucnosti.Cesta Nikoly Džokiče do Česka začala dramaticky - jako patnáctiletý uprchlík přišel ze Srbska v době války. Jeho vyprávění o prvních dnech v české škole, kdy se učil jazyk metodou pokus-omyl, patří k nejdojemnějším momentům rozhovoru. "Zeptal jsem se, jak se řekne 'děkuji', a spolužák mi řekl 'mrdat ježka'. A já jsem tady byl měsíc, a pokaždý, když jsem byl u tabule, tak jsem se podíval na toho profesora: 'Mrdat ježka!' A nikdo mi nic neřek'," vzpomíná.Fascinující je srovnání korporátního světa IT, kde strávil téměř dvě dekády, s "dřevo byznysem", jak ho sám nazývá. "Je to rozhodně jiný než pracovat v IT prostředí korporacích. Jsou to dva úplně odlišný světy," říká. V jeho podání je dřevařský průmysl přímočařejší, autentičtější a v mnohém připomíná balkánský přístup k životu a podnikání. "Neexistuje jiná schůzka než schůzka. Jakože se opravdu potkáte, a může to být v kanceláři nebo v lese. Není to takový to, hele, zavoláme si přes Teamsy," popisuje.Přechod od virtuálního světa k výrobě něčeho, na co si můžete sáhnout, přináší Džokičovi zvláštní uspokojení: "Pro někoho, kdo devatenáct let vyrobil prostě virtuální věci, tak tohle je velká změna." Jeho podnikatelské ambice však nekončí u pelet. S nadšením popisuje plány na rozšíření o ekologické prvky - solární panely, systémy na sběr dešťové vody. Jako člověk, který osobně zažil válečný konflikt, nabízí také pozoruhodně empatický pohled na válku na Ukrajině. "Oni to budou cejtit dalších padesát let, nejmíň, možná i víc. To jsou generace, který budou žít a dospívat na troskách," říká. Vysvětluje také složitý postoj Srbska k rusko-ukrajinskému konfliktu, rozpolcený mezi historické vazby a současné hodnoty.V závěru rozhovoru se Džokič zamýšlí nad smyslem života a tím, na co je nejvíce pyšný. Za svůj největší úspěch považuje možnost živit se tím, co skutečně miluje - stand-up vystupováním. "Já si nemyslím, že to spousta lidí zažije. Že začnou dělat, co milují, zjistí, že jim to jde, a ještě se tím dokáží život. I kdyby se mi v životě už nic nepovedlo, tak tohle stačí" říká s upřímností, která je pro celý rozhovor charakteristická.Džokič je příklad člověka, který dokáže spojit zdánlivě neslučitelné světy - stand-up a výrobu topných pelet, srbské kořeny a české prostředí, technologickou minulost a ekologickou budoucnost. Jeho příběh je inspirativním svědectvím o odvaze jít za svými vášněmi a o schopnosti najít humor i smysl v nečekaných životních zvratech.

Do týdne musí uchazeči podat přihlášky na SŠ, v dubnu je čekají jednotné přijímačky. Jak budou probíhat? I na to v rubrice O čem se mluví odpovídala ředitelka CERMATu Barbora Rosůlková.

Coby teenager platil za velký talent českého tenisu, ten však naplno rozvinul až ve čtyřhře. Loni atakoval medaili v olympijské Paříži, zahrál si finále dvou tisícovkových turnajů. Adam Pavlásek (30) dělá kariéru jako půlhráč, jak se deblistům někdy říká. O zákulisí odstrkované disciplíny, která je však také tvrdým byznysem, se rozpovídal v novém díle podcastu Centrkurt. Vysvětlil v něm frustrovaný rozhovor na Wimbledonu i následný rozchod s Uruguaycem Arielem Beharem. A také to, proč si nesedli s Chorvatem Ivanem Dodigem. „Ivan je složitý. Je prostě morous, pořád naštvaný. Zkazíte balón a dívá se na vás, jako byste to udělal schválně.“

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #47 s analytikem Hlibem Fiščenkem o sporu ukrajinského prezidenta a slovenského premiéra o dodávky zemního plynu z Ruska

Jaké problémy mohly způsobit tragickou srážku dopravního letadla a vojenského vrtulníku ve Washingtonu? Proč Ministerstvo financí mírně snížilo odhad ekonomického růstu Česka pro tento rok? A jak by mělo vypadat vysvědčení z pohledu školních psychologů a psycholožek?

Pokud chce Evropská unie uspět, musí se stát mocností. „Evropa je větší trh než Spojené státy, ale nejsme schopni toho potenciálu využít,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Vysvětluje, že v deglobalizovaném světě Evropská unie potřebuje více propojit. „Svět nám už nebude vycházet vstříc. Náš růstový model postavený na vývozu drahých výrobků a dovozu levných surovin se rozpadá,“ varuje.

Umělá inteligence při konverzaci s člověkem někdy odpovídá nesmyslně a zřejmě to tak ještě nějakou dobu zůstane. A to přesto, že v testech chybovosti jsou modely ChatuGPT od OpenAI stále úspěšnější. Podle českých odborníků jsou totiž tyto výsledky zkresleny používáním standardizovaných testovacích sad. Ty se umělá inteligence během opakování už naučila, takže ji otázka nepřekvapí. Správnou odpověď je totiž schopna vygenerovat pouze v případě, že se s tématem už někdy setkala.

Minulý týden nejdříve rezignoval nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, aby po dvou dnech vláda jmenovala na jeho místo Lenku Bradáčovou. V obou případech nevíme to podstatné: proč? Stříž měl například před sebou více než polovinu řádného mandátu, přičemž s jeho prací neměla vláda žádné větší problémy. Znamená to, že odešel na základě vlastního rozhodnutí? Anebo na něj někdo tlačil? Vysvětlení je veřejnosti dlužen i on sám. Stejně překvapivá je rychlost, s níž byla schválena vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, přestože má nastoupit až od dubna. Proč neprošla její nominace veřejnou debatou? Proč vláda neřekla, na základě čeho ji do funkce jmenuje? Ještě záhadnější je její prohlášení, že chce strukturálně zcela překopávat celou soustavu státního zastupitelství. To, co oznamují politici, kteří si to nejdříve dávají do programů a nechávají schválit ve volbách, ona vyhlašuje bez jakéhokoli mandátu. Je to náhoda? Ani náhodou. Lenka Bradáčová vždycky vystupovala jako polopolitik svého druhu. Vzpomeňme, jak psala zákon o státním zastupitelství a pokoušela se ho pod tlakem médií prodat politikům. Vždycky byla aktivistická a vždy se pokoušela centralizovat státní zastupitelství, aby spíš připomínalo někdejší prokuraturu. Drtivý je přitom pohled na vládní i opoziční politiky, kteří k tomu všemu mají tisíce výhrad, ale bojí se otevřeně vyjádřit.

Je prý nadšená klavírní pedagožka. „Klavíru jsem propadla už jako malá holčička. Ten nástroj mě fascinoval. Bavilo mě vyťukávat si písničky,“ vzpomíná. Stimuluje k hudbě i své děti? Naučí hrát na klavír skutečně každého? Věnuje se také skladbě? Jak se učilo dřív a jak se učí dnes? Dá se cvičit i na digitální nástroje?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obývací pokoje mnoha českých domácností právě teď voní smrkovým jehličím. Za pár týdnů se ale ze stromečku uvolní a opadá. Na borovici přitom jehlice vydrží o poznání déle a na jedli nám můžou dělat radost až do jara. Podle odborníků to má hned několik příčin. Důležité mimo jiné je, jak strom hospodaří s vodou. Smrček, borovice a jedle totiž vysychají různou rychlostí hlavně kvůli odlišným jehlicím.

Kultura a umění mohou mladou generaci nejen inspirovat, ale také rozvíjet klíčové dovednosti. Jak je můžeme zapojit do výuky ve školách? „Umění je jazyk, kterým se snažíme zkoumat a bádat,“ říká Zuzana Demlová, autorka kreativních vzdělávacích projektů. Podle ní spolupráce umělců a učitelů vrací pedagogům radost z práce a dětem nabízí nové pohledy na předměty, jako je matematika nebo přírodověda.

Rohy, řetězy a dlouhé ostré zuby. Krampus je postava, která dokáže vyděsit i dospělého. Je obdobou českého čerta, ale ne tak úplně. Tradičně chodí 5. prosince společně s Mikulášem, ale ani to není pravidlo. Každý region má totiž svůj vlastní folklor.

Asi jste ty zprávy zaznamenali: Západ dovolil Ukrajincům použít své zbraně uvnitř Ruska. Rusko vypálilo na Ukrajinu novou raketu. Ukrajina prý možná chystá vlastní jaderné zbraně. Co to všechno značí pro vývoj Putinovy agrese? Vysvětlí Martina Heranová, bezpečnostní analytička z Vysoké školy CEVRO. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je správné, aby se systém emisních povolenek rozšířil na benzin, naftu a na vytápění domů a bytů? Proč vláda otálí s jeho uzákoněním, když právě Česko před dvěma lety přispělo k dohodě na příslušné evropské směrnici? Jaké by zavedení povolenek na dopravu a vytápění mělo dopady? A co pro Česko znamenají závěry světové klimatické konference COP29? Tomáš Pancíř se ptal ekologického poradce a bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka.