Podcasts about vysv

Pozveme vás do Galerie Kinský na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí, kde můžete spatřit výstavu výtvarníka Michala Tomka s názvem Výběr z děl. Expozice je to veliká, obsahuje na 130 obrazů, a proto je také rozdělena do několika tematických celků. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozveme vás do Galerie Kinský na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí, kde můžete spatřit výstavu výtvarníka Michala Tomka s názvem Výběr z děl. Expozice je to veliká, obsahuje na 130 obrazů, a proto je také rozdělena do několika tematických celků.

V Česku žije podle odhadů neurologů přibližně 350 pacientů se vzácnou Duchennovou nemocí. Především u chlapců způsobuje svalovou slabost a potíže s pohybem. S věkem je pak úplně připravuje o možnost se hýbat a zasahuje i dechový aparát a srdce. U příležitosti nedělního světového dne povědomí o této nemoci Evropská léková agentura nedávno schválila dva nové léky, které dokážou průběh onemocnění zmírnit.

Evropská unie představila návrh, který má firmám ulehčit povinný ESG reporting, tedy pravidelné vykazování toho, jak se podnik chová k životnímu prostředí, zaměstnancům a společnosti. Počet požadovaných údajů se má snížit na polovinu.Na první pohled vypadá návrh jako zásadní úleva, která by firmám mohla snížit podstatné finanční náklady. Jenže tak jednoduché to podle experta na ESG Ladislava Tylla z Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze nebude.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V Česku žije podle odhadů neurologů přibližně 350 pacientů se vzácnou Duchennovou nemocí. Především u chlapců způsobuje svalovou slabost a potíže s pohybem. S věkem je pak úplně připravuje o možnost se hýbat a zasahuje i dechový aparát a srdce. U příležitosti nedělního světového dne povědomí o této nemoci Evropská léková agentura nedávno schválila dva nové léky, které dokážou průběh onemocnění zmírnit.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Petra Honzejka: Volby jsou ani ne za měsíc a vládní a opoziční strany nám servírují naprosto odlišné obrazy Česka. Na jednom – vládním – vidíme prosperující bezpečnou zemi, která překonala problémy a směřuje ke skvělé budoucnosti. Na druhém – opozičním – vidíme zchudlou zemi v rozvalinách, ve které nic nefunguje, a pokud nedojde ke změně vlády, všichni (s lehkou nadsázkou) zhynou bídnou smrtí. Dá se v tom vyznat a uvést exaltované předvolební výkřiky na pravou míru? Zkusíme to s hlavním ekonomem Deloitte Davidem Markem!

Ranní brífink Petra Honzejka: Volby jsou ani ne za měsíc a vládní a opoziční strany nám servírují naprosto odlišné obrazy Česka. Na jednom – vládním – vidíme prosperující bezpečnou zemi, která překonala problémy a směřuje ke skvělé budoucnosti. Na druhém – opozičním – vidíme zchudlou zemi v rozvalinách, ve které nic nefunguje, a pokud nedojde ke změně vlády, všichni (s lehkou nadsázkou) zhynou bídnou smrtí. Dá se v tom vyznat a uvést exaltované předvolební výkřiky na pravou míru? Zkusíme to s hlavním ekonomem Deloitte Davidem Markem!

NÚKIB varuje před čínskými technologiemi – hrozba pro data i infrastrukturu. Vysvětlíme, co varování znamená pro firmy i jednotlivce. Podíváme se také na kyberútok na Jaguar Land Rover, který zastavil výrobu po celém světě, rekordní DDoS útok 11,5 Tbps proti Cloudflare, novou kritickou zranitelnost v TP-Link routerech a na to, proč globální výdaje na kyberbezpečnost v roce 2025 vystřelí na rekordních 213 miliard dolarů. Na závěr vás pozveme na livestream Rodina – základ kyberbezpečnosti v rámci akce Týden pro digitální Česko.

„Myslím si, že je to dobrý trénink pro hasiče. Je to bezpečné, máme tady dozor, jsou tady kamery. Jsou tu lidi, kteří ví, co dělají. Už jsem to zažil i v reálu,“ říká hasič Radim Hiršek.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Ve velkých městech je o ně tak velký boj, že často nestačí zapsat se do pořadníku ani hned po narození. O oddíly nejmenších skautů, takzvaných benjamínků, je obrovský zájem. Skauti se s nimi trefili do věku, kdy ještě nabídka volnočasových aktivit není moc velká. A má to výsledky - děti pak v oddílech pokračují a český Junák má už přes 78 tisíc registrovaných členů. Proč to tak je a jak dítě do oddílu dostat? A bude míst pro nejmenší přibývat? Hostem Ranního Brífinku je náčelník Junáka Ondřej Vokál.

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION „Nechápu, proč z toho pan Rakušan dělal takový cirkus,“ komentuje Zdeněk Hřib ve Studiu N svolávání společné akce předsedů Starostů, ODS a Pirátů kvůli vyloučení povolební spolupráce s hnutím ANO. Všichni tři se na sociálních sítích veřejně dohadovali o termínu i důležitosti schůzky. Proč se navzájem musí přesvědčovat o tom, že nepůjdou do vlády s Andrejem Babišem? A jak nám chtějí vládnout, když se ani neumí domluvit na společném pivu? „Marek Benda je extremista. Já bych určitě neseděl ve vládě, kde bude sedět Marek Benda,“ reaguje Hřib se smíchem na přímou otázku. Piráti mají v povolební strategii napsáno, že v žádném případě nepodpoří vládu, ve které by byli extremisté. Na doplňující dotaz, zda by podpořili vládu, kde by byl Benda na úrovni vedení klubu ODS, Hřib odpovídá: „Ale tak to už je něco jiného.“ Jak si vysvětluje odliv desítek členů a členek Pirátů po svém zvolení předsedou strany? Proč Praha i po sedmi letech působení Pirátů ve vedení metropole zůstává jedním z nejhorších evropských měst z hlediska nedostupnosti bydlení? A proč se ostře pouští do současných komunistů, ale lídrem Pirátů v Karlovarském kraji zůstává člověk, který vyučoval marxismus-leninismus a členem KSČ byl i po revoluci?  Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Radioporadna o prokrastinaci. Vysvětlíme, co tento pojem znamená. Jsou některé skupiny lidí ohroženější? Jak žít naplno, beze strachu a odkládání věcí na neurčito i v pokročilejším věku?

Jan Kodytek ze společnosti JPF v rozhovoru detailně popisuje, jak firmám pomáhá vytvářet obchodní strategii, která není jen teoretickým dokumentem, ale praktickým nástrojem řízení. Vysvětluje rozdíly mezi vizí, strategií, posláním a taktikou, popisuje proces od analýzy stávajícího stavu přes stanovení cílů až po realizaci a motivaci týmu. Zdůrazňuje propojení obchodu a marketingu i důležitost zapojení klíčových lidí do tvorby strategie. Selhání strategií podle něj často spočívá v nereálných očekáváních vedení a nedostatečné komunikaci se zaměstnanci. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od srpna do září se po celém světě konají osvětové akce v rámci Mezinárodní noci pro netopýry. Ke kampani, která si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o těchto druzích živočichů, se připojují i ochránci přírody na jižní Moravě. V pořadu Jihomoravský rok se dozvíte, jaké druhy netopýrů můžete potkat v našem regionu a také co dělat, když je potkáte u sebe v obýváku. A přidáme i jeden tip k návštěvě jeskyně v Moravském krasu, kde se netopýři přirozeně vyskytují.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bohumil Pečinka vystudoval Fakultu sociální věd UK, rovněž studoval historii a politologii na Filozofické fakultě UK. V prosinci 1989 spoluzaložil čtrnáctideník Studentské listy, po jeho zániku koncem roku 1991 začal pracoval v časopisu Reflex. V letech 1994 až 1997 pracoval v Lidových novinách a od roku 1999 se opět stal komentátorem Reflexu, později také zástupcem šéfredaktora. V únoru 1999 získal novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky. Nyní je známý mimo jiné jako autor podcastu Kecy a Politika. V tomto díle Štěpán Křeček s Bohumilem Pečinkou rozebírají vývoj a budoucí směřování Evropské unie. Vysvětlují, proč EU postupně ztrácí svůj vliv, jak se mění její vnitřní dynamika a proč hrozí rostoucí radikalizace. Dojde také na srovnání se světovými mocnostmi, zamyšlení nad tím, co by mohlo evropský vývoj změnit, a úvahy o vztahu politické síly a byrokracie, která často rozhodování Unie komplikuje.

V dnešním vydání minutovek se podíváme na specifickou oblast kapitálových trhů – small caps, tedy menší veřejně obchodované firmy. Jak si vedou ve srovnání s velkými technologickými giganty z indexu S&P 500?

V dnešním dílu minutovek se zaměříme na svět private equity, konkrétně na rychle rostoucí segment secondaries. Tento trh v posledních letech nabírá na významu a přitahuje stále více pozornosti investorů.

Komunisté míří k návratu do Sněmovny. Pod hlavičkou hnutí Stačilo! a s pomocí kandidátů dalších stran jim průzkumy slibují okolo sedmi procent hlasů. Proč se k nim rozhodla přidat i nejstarší česká politická strana Sociální demokracie? Hostem Ptám se já byl místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek, který kandiduje za Stačilo!. Podle aktuálního volebního modelu STEM by se hnutí Stačilo! dostalo do Poslanecké sněmovny se sedmi procenty hlasů. Za uskupení v čele s komunisty se nakonec po dlouhých námluvách rozhlodli kandidovat i zástupci Sociální demokracie. Přesedkyně strany Jana Maláčová jako jednička v Praze, místopředseda Lubomír Zaorálek za šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou jako dvojka v Moravskoslezském kraji. Na kandidátkách Stačilo! by SOCDEM měla mít celkem asi čtyři desítky míst.Spolupráce s komunisty vyvolala v Sociální demokracii nespokojenost i další odliv členů. Uskupení Stačilo! prosazuje mimo jiné referendum o vystoupení z EU a NATO. V programu uvádí, že odmítá NATO „jakožto nástroj geopolitické dominance a prosazování útočné politiky jeho hlavního člena“. Sociální demokracie přitom dosud jasně podporovala členství v EU i v NATO.Jak se budou SOCDEM prosazovat referenda o vystoupení z organizací, do kterých nás přivedly právě sociálně demokratické vlády? A vážně je pro nás Donald Trump větší hrozbou než Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V dnešním díle minutovek se podíváme na střet mezi Donaldem Trumpem a předsedou Fedu Jeromem Powellem. Tento spor není jen politickou přestřelkou – zásadně ovlivňuje měnovou politiku, americkou ekonomiku a v konečném důsledku i globální akciové a dluhopisové trhy.

Jednání Trumpa s Putinem přineslo několik špatných zpráv a jednu naději. Vysvětlujeme vše, co je známo o tom, co si oba muži řekli. Putin do hry zároveň vrátil požadavek, jehož naplnění by pro Česko mělo naprosto zhoubné následky. A může Ukrajina přistoupit na plán, který americký a ruský prezident podle všeho mají? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Ukrajinská novinářka Anna Babinets odhalila, jak bývalý prezident Viktor Janukovyč utratil miliardy z veřejných peněz za rezidenci se saunou, diamanty ve výtahu a pštrosí farmu. Pomáhala spustit projekt YanukovychLeaks, pátrala v Panama Papers po offshorových strukturách bývalého prezidenta Petra Porošenka – a v Pandora Papers narazila na firmy nynějšího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského napojené na oligarchu Igora Kolomojského.Po začátku ruské invaze Anna Babinets připravila svou redakci investigativních novinářů Slidstvo.Info na práci ve válečných podmínkách. Lidé spali v kanceláři, mezi spacáky pobíhaly kočky, a reportéři vyjížděli do terénu hned po vojenských útocích. Pět z jejich novinářů dnes slouží v armádě – někteří jako analytici, jiní v bojových jednotkách.V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Anna nejen o válečné žurnalistice, ale i o verbálním napadání, které zažila poté, co zveřejnila citlivé kauzy. Vysvětluje, proč se v době, kdy kolem nich zuří válka, v redakci dál zabývají tématem korupce a proč mlčení škodí víc než pravda.Anna Babinets je ukrajinská investigativní novinářka, ředitelka a šéfredaktorka kyjevského serveru Slidstvo.Info a regionální editorka mezinárodní sítě OCCRP. Věnuje se zejména odhalování korupce a od začátku ruské invaze do Ukrajiny se zaměřuje na vyšetřování válečných zločinů, identifikaci pachatelů a dokumentaci důkazů pro budoucí soudní řízení.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Jiří Slavičinský a Renata Klusáková. Produkce českého znění Petr Gojda.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze. V rámci mezinárodního týmu Panama Papers publikovala několik textů o offshorových firmách napojených na někdejšího prezidenta Petra Porošenka. Podílela se na natáčení oceňovaného dokumentárního filmu Killing Pavel o vraždě novináře Pavla Šeremeta. Za svou práci obdržela řadu cen, včetně prestižní Courage in Journalism Award (IWMF).Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií. 

HIV – tři písmena, která v nás často vyvolávají strach, obavynebo otázky. Co ale o tomto viru opravdu víme? Jak se přenášía proč má smysl se testovat? S infektologem MUDr. Jakubem Lhoťanem si povídáme o mýtech kolem přenosu HIV. Vysvětlujeme, jakým způsobem se virus doopravdy přenáší, a které mýty už jsou dávno vyvráceny. Řešíme rozdíl mezi HIV a AIDS, pravidla bezpečného sexu a podrobně také testování.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta01:42 Přenos HIV05:40 Jak se virus HIV určitě nepřenáší09:50 Rozdíl mezi HIV a AIDS14:25 Komunikace diagnózy 15:49 Nedetekovatelná virová nálož 17:25 PrEP a PeP21:10 Pravidla bezpečného sexu23:00 Testování26:30 Testování doma27:45 Virové okno

V Omeletkách si budeme povídat o výchově. Můj manžel se jednou přihlásil na kurs potápěčů. Řekl mi: „Tvoje matka mě asi nemá moc ráda, viď? Vysvětloval jsem jí, že nemůžu nosit snubní prsten, protože lesklé předměty přitahují barakudy a mohl bych přijít o prst. A víš, co mi na to řekla? A proč ho tedy nenosíš na řetízku u krku?" Halina Pawlowská přečte svoji povídku Mami, co se vařilo dětem? A přidá recept na nastavovanou kaši. Uslyšíte příspěvek Lucie Kučerové Výlet.

Politickou scénou v Česku nadále hýbe bitcoinová kauza spojená s ministerstvem spravedlnosti. Nezávislý koordinátor David Uhlíř, který měl vypracovat závěrečnou zprávu a uklidnit emoce, po měsíci ve funkci skončil. Co si o tom všem myslet? Ekonomická analytička Jana Klímová se v rozhovoru ještě věnuje dopadům americké celní politiky na Česko a rozebírá i vize a plány politických subjektů v oblasti ekonomiky.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politickou scénou v Česku nadále hýbe bitcoinová kauza spojená s ministerstvem spravedlnosti. Nezávislý koordinátor David Uhlíř, který měl vypracovat závěrečnou zprávu a uklidnit emoce, po měsíci ve funkci skončil. Co si o tom všem myslet? Ekonomická analytička Jana Klímová se v rozhovoru ještě věnuje dopadům americké celní politiky na Česko a rozebírá i vize a plány politických subjektů v oblasti ekonomiky.

Konec dubna 1990. V rodinném domku jsou nalezeny brutálně zavražděné tři ženy. Středočeské kriminálce se vyšetřování nedaří. Vypadá to, že vrah si oběti vybral náhodně. Ale když po 13 letech kriminalisté znovu prověřují odebrané biologické stopy, mají štěstí. Jak zareagoval vrah, který se nic netušící po dlouhých letech ocitl v policejní kanceláři? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Řídit firmu bez chaosu a zároveň ji posouvat kupředu není o tom dělat víc, ale myslet líp. Právě o tom je rozhovor s Jiřím Jemelkou, zakladatelem společnosti JPF, která se specializuje na interim management a pomoc firmám ve fázi růstu nebo krize. Jemelka v podcastu popisuje, jak podnikatelé sami sebe často brzdí tím, že neustále řeší operativu, dělají všechno sami a nejsou schopni zastavit se a přemýšlet, co firmu skutečně posouvá. Podle něj je chaos a roztěkanost v začátcích firmy normální – bez širokého záběru se firma nerozjede. Jenže co dřív fungovalo jako výhoda, se později stává slabinou. Proto je důležité se naučit delegovat, říkat ne a soustředit se jen na to, co má zásadní dopad. Jemelka mluví o plánování týdne, tematických dnech a přechodu od výkonnosti k leadershipu. Vysvětluje, jak poznat, kdy je majitel firmy největší brzdou jejího růstu a proč je růst přirozený směr, ne volba. Zásadním tématem rozhovoru je i schopnost přemýšlet. Jemelka tvrdí, že přemýšlení o firmě, sobě a budoucnosti je dovednost, kterou většina podnikatelů zanedbává. Přitom právě zde vzniká náskok – ne v počtu e-mailů vyřízených za den, ale v schopnosti strategicky se zastavit a říct si, co má opravdu smysl. Sdílí konkrétní příklady, jak uvažuje nad prioritami dnes, kdy se věnuje hlavně private equity, a co by doporučil podnikatelům v malých i velkých firmách. Pokud se i vy cítíte zahlcení operativou, máte problém se soustředěním a nevíte, co firmu skutečně táhne dopředu, tenhle rozhovor vám může pomoci. Poslechněte si celou epizodu podcastu, ve které s Jiřím Jemelkou rozebíráme nejen priority v řízení firmy, ale i mentální posun, bez kterého růst není možný. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Skutečně mohu říct, že mám čtyři rodiče a jsem jedináček ze čtyř dětí. A vždycky se snažili, aby to bylo co nejharmoničtější. V tomhle jsem měl velkou kliku,“ říká Mikoláš Tuček, kterého veřejnost zná jako herního novináře, moderátora a fotbalového fanouška. V rozhovoru se ale ukazuje také jako otec tří dcer, člověk přemýšlející o vlivu sociálních sítí i o tom, jak se (ne)mění vztah k práci a k sobě samému s přibývajícím věkem. „Největší obavy mám ze sociálních sítí. Je to mnohem větší strašák, než jestli si dcery někde dají o dvě piva víc,“ přiznává novinář. Mluví také o momentu, kdy se jedna z jeho dcer jako malé dítě po pádu „vypnula“. „To je pro rodiče skutečně nepříjemná situace,“ popisuje to, jak těžké je mít své dítě bezvládné v rukou. Lékaři ho uklidnili, že se to některým dětem prostě stává, ale ten první moment, kdy ji držel a nevěděl, co se děje, v něm zůstává. Tuček mluví také o dědovi, který byl „spíš špion než agent StB“, o rodinných komunistech i o tom, jak se člověk učí chápat dějiny. „Pochopíš, že v jistých fázích té historie světa to mohl být docela ‚sexy směr‘. To, že není, už dnes víme velmi dobře,“ říká o nástupu komunismu po válce a dodává, že je pro něj ale strašidelné, jestli se historie tak trochu neopakuje. Ačkoliv nevěří, že podzimní volby dopadnou nějak fanaticky, doufá, že skončí alespoň „nějak hratelně.“ Tuček se v rozhovoru vrací i ke své profesní dráze – od herních pořadů jako Game Page nebo legendárního Re-playe až po současnou konzultantskou roli, v níž propojuje herní vývojáře s vydavateli. „Není to tak, že bych si nějak maloval kariéru. To jsem nikdy nedělal, spousta věcí se mi stala klikou,“ vzpomíná. Vysvětluje také, proč už ho neláká utíkat do otevřených herních světů na stovky hodin a proč dává přednost intenzivnějším zážitkům. Popisuje i to, jak se nepovedly některé televizní formáty, do kterých třeba investoval rok práce a které pak skončily po osmi dílech. S Alžbětou Trojanovou teď natáčí nový podcast a nechce se přetvařovat. „Nechceme se tvářit, že budeme dělat Re-play 2.0. Je to spíš, jako kdybyste s náma seděli v hospodě,“ láká posluchače. Je výhoda, když člověk trochu dělá všechno? Co Tučka nejvíce baví na fotbale? Co o nás říká, že Kingdom Come může být nejúspěšnějším kulturním exportem Česka? A jak se změnila situace v herním průmyslu? Pusťte si celý rozhovor.

Růst firmy není náhoda. Většina podnikatelů si přeje, aby jejich firma rostla, ale spoléhají se na to, že se to stane samo – organicky. Jenže skutečný růst bývá výsledkem vědomého rozhodnutí, strategického plánování a práce na konkrétních krocích, které firmě přinesou nové příjmy. Ať už jde o nové produkty, služby, trhy, technologie, nebo třeba změnu cenové politiky, růst se musí vytvořit – ne čekat, že přijde. V tomhle audio podcastu mluvím o tom, jak přemýšlí podnikatelé, kteří své firmy dovedli k násobnému růstu, a co odlišuje ty, kteří rostou, od těch, kteří zůstávají stát na místě. Vysvětluju, proč je důležité mít jasný plán, kam se firma má za 2–3 roky posunout, a co konkrétně bude zdrojem jejího růstu. Sdílím i praktické příklady z českého trhu a ze světa – od hotelů přes Alzu až po Footshop – a ukazuju, jak si podobné principy můžete přenést i do vlastního podnikání. Pokud nechcete jen přežívat, ale růst, potřebujete si na to udělat čas a začít přemýšlet jinak. Tahle epizoda je o mindsetu růstu a o tom, jak podnikání škálovat vědomě a s rozmyslem. Pusťte si celý díl – může to být první krok k tomu, aby vaše firma vyrostla mnohem víc, než jste si zatím dokázali představit. Více o spolupráci se mnou: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt na mě: jiri@rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Roman Sysel v rozhovoru sdílí svoje zkušenosti, jak buduje firmy zaměřené na tradiční služby, ať už jde o úklid nebo řemesla. Ukazuje, že úspěch často nespočívá v honbě za technologickými trendy, ale v řešení reálných problémů na trzích, které už existují. Klíčovou roli u něj hraje schopnost soustředit se na jednu věc, dělat ji co nejlépe a až později přidávat další – v případě firmy Andulka šlo například o specializaci na úklid společných prostor bytových domů. V platformě Adam, která propojuje zákazníky s řemeslníky, Roman popisuje jiný přístup: s investorem po boku jde o ambicióznější růst a testování trhu. Nechává si prostor pro rychlé změny i případnou transformaci do ziskového modelu. Zásadní je pro něj jednoduchost – ve všem. Od produktového designu, přes práci s týmem až po expanzi. Pokud je vše navrženo jednoduše, dá se podle něj rychleji učit, efektivněji škálovat a snáze zvládat náročné fáze podnikání. Otevřeně také mluví o rozdílu mezi růstem s investorem a bez něj. U Adama investoři pomohli akcelerovat růst i odvahu jít do větších rizik. Vysvětluje, že pokud někdo přemýšlí o venture capital, musí počítat s tlakem na extrémní tempo růstu a s tím, že investory zajímají hlavně firmy s potenciálem stát se globálními lídry. Zároveň upozorňuje, jak důležité je dobře nastavit vztah se spoluzakladateli i investory a být od začátku maximálně transparentní. Romanův pohled je cenný i v osobní rovině. K podnikání přistupuje jako k možnosti být užitečný, posouvat trhy dopředu a neustrnout v minulosti. Sám říká, že nechce žít z bývalých úspěchů, ale budovat dál, věci podle sebe a s lidmi, kteří mají chuť měnit svět. Rozhovor je nabitý zkušenostmi a konkrétními principy, které stojí za to slyšet celé. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/mit-investora-nebo-podnikat-sam-roman-sysel-t55048 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kazatel: Daniel AdamovskýUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 1. 7. 2025Text: Filipským 2,19–24

Výstrahy před možnými povodněmi na východě Moravy a ve Slezsku se nenaplnily. Co bylo jinak, než meteorologové předpovídali? Nevydávají v poslední době více výstrah, než by bylo potřeba? Jak dobře fungují předpovědní modely? A budou vedra, sucha, bouřky a krátkodobé lokální silné deště pokračovat i v dalších týdnech letošních prázdnin? Tomáš Pancíř se zeptal ředitele Českého hydrometeorologického úřadu Marka Riedera.

Výstrahy před možnými povodněmi na východě Moravy a ve Slezsku se nenaplnily. Co bylo jinak, než meteorologové předpovídali? Nevydávají v poslední době více výstrah, než by bylo potřeba? Jak dobře fungují předpovědní modely? A budou vedra, sucha, bouřky a krátkodobé lokální silné deště pokračovat i v dalších týdnech letošních prázdnin? Tomáš Pancíř se zeptal ředitele Českého hydrometeorologického úřadu Marka Riedera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letní čas vybízí ke grilování masa i zeleniny. Klasikou bývá například i kukuřičný klas. Jak se ale popasovat s jeho konzumací, aby ve společnosti nedošlo k nemilému přešlapu? Odpověď přináší odborník na stolování Ladislav Špaček.

Letní čas vybízí ke grilování masa i zeleniny. Klasikou bývá například i kukuřičný klas. Jak se ale popasovat s jeho konzumací, aby ve společnosti nedošlo k nemilému přešlapu? Odpověď přináší odborník na stolování Ladislav Špaček.

Z aktuálního šetření Ministerstva školství vyplynulo, že je nedostatek učitelů matematiky, fyziky a informatiky, a to hlavně na druhém stupni základních škol. Jak tento problém vidí a řeší Jakub Nešetřil z nadačního fondu Matika Česku?

K čemu dospěl červnový unijní summit a jaký vzkaz vyslal do Kyjeva a Moskvy? Jakou odezvu má chystaný přechod od známkování ke slovnímu hodnocení v prvních a druhých třídách základních škol? A proč komunistický režim spáchal před 75 lety justiční vraždu Milady Horákové i přes protesty řady významných světových osobností?

Rychlejší běh, ale i lepší práce s pamětí a přehlednější kód. Editor datového týmu Michal Kašpárek popisuje, jak při analýzách datových sad z České národní bibliografie otestoval knihovnu Polars.

Proč končí už třetí člen kolegia rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové? Jaká je atmosféra ve vedení školy? „Pro mě bylo určitě důležitým aspektem i to, jak se na problematiku řešení ekonomických problémů nebo vysvětlování vysokých odměn dívali fakulty a lidé na fakultě. Sám jsem měl problém lidi na své vlastní fakultě přesvědčit o tom, jaké jsou všechny souvislosti,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu končící prorektor Univerzity Karlovy Jan Kuklík.

„Pěkní ptáci kádrováci,“ říká se v jedné hořké próze Josefa Škvoreckého z padesátých let. Která kvůli bratrancům kádrováků, tedy cenzorům, mohla ovšem knižně vyjít až mnohem později. A pracovníci tehdejších kádrových oddělení (pojmenování je od slova kádr čili politicky kovaný pracovník, cosi jako norma) do značné míry obnovili svou ničivou sílu v období normalizace.