Podcasts about vysv

Vysvětlujeme, jak si jednotlivé strany představují naši budoucnost. Některé programy jsou opravdu hrůza, a to i u zavedených partají. Jiné jsou naopak překvapivě podrobné a odvážné. Jak se tedy ohledně voleb rozhodnout? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.

Historik Jaromír Mrňka vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy zajímavý předmět. Jmenuje se Okay Boomer – koncept generací a zlomové okamžiky dějin 20. století. Pozvali jsme ho do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, jak vůbec vznikají generace. Ono totiž nejde jen o věk, ale hlavně o společnou zkušenost. I proto je český boomer o něco mladší než boomer americký a definuje ho ze všeho nejvíc zkušenost revoluce v roce 1989. V podcastu probíráme také stále rychlejší proměny zkušeností související s technologiemi, a tedy i stále rychlejší střídání generací. Jaký to má vliv na společnost? Nerozpadne se zcela nutně na kusy? Dojde i na koncept „generační pomsty“ a samozřejmě nechybí ani generační slovníčky. Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Petra Stuchlík Fišerová je lektorkou moderní sebeobrany. Učí širokou veřejnost jak sebe sama ochránit. Nečekejte žádné složité bojové umění. Existují způsoby, které zvládne kdokoliv a nezáleží ani na věku. Stačí se umět dívat kolem sebe a osvojit si pár pravidel.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petra Stuchlík Fišerová je lektorkou moderní sebeobrany. Učí širokou veřejnost jak sebe sama ochránit. Nečekejte žádné složité bojové umění. Existují způsoby, které zvládne kdokoliv a nezáleží ani na věku. Stačí se umět dívat kolem sebe a osvojit si pár pravidel.

Strany vládní koalice se roztleskávají posledním vývojem preferencí. ANO jde podle STEM pod třicet procent, Spolu roste na jednadvacet procent, prý tedy není všechno ztraceno. Starostové sní na základě vlastních výzkumů o sedmnácti procentech. V Podpásovce vracíme jejich naděje na zem. Vysvětlujeme, jak STAN stráží soudní jednání v kauze Dozimetr, kde padají neuvěřitelně drsné výroky o korupci. A také rozebíráme, že i kdyby zázrakem neprošly do sněmovny strany Stačilo a Motoristé a pro Spolu, STAN a Piráty hlasovalo v součtu víc lidí než pro ANO a SPD, stejně by to na většinu ve sněmovně pravděpodobně nestačilo. Ano, může za to volební systém. Řeč je samozřejmě i o nálezu Ústavního soudu, podle kterého skryté koalice SPD–Trikolora–Pro–Svobodní a KSČM–ČSSD nejsou skryté koalice. Proč je verdikt odporující zdravému rozumu vlastně moudrý? Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Způsobuje rakovinu žaludku, přispívá ke vzniku infarktu. Mýty o kávě se v české společnosti budovaly desítky let. I lékaři ji vnímali jako rizikový faktor. To se ale postupně měnilo a káva je dnes už považována za přínos stejně jako konzumace ovoce nebo zeleniny. Studie totiž dokázaly, že působí protizánětlivě i jako prevence rakoviny, vyvráceny jsou už i informace o tom, že způsobuje infarkt. Existuje jen hrstka lidí, kterým ji lékaři nedoporučují, případně v omezeném množství. Jednou z těchto skupin jsou ti, kteří trpí úzkostí. Jinak lze konzumovat až šest šálků denně bez obav. Jaký je nejzdravější způsob přípravy? A může se káva s mlékem? Kolik vody po šálku kávy vypít? I na to odpovídá v dalším díle Longevity podcastu internista Pavel Kohout. „Důležité je nepít kávu, když jste dehydratovaní, to pak káva uspává, jako stimulant působí, když máte dostatek tekutin. Délku působení ovlivní i to, s čím ji pijete,“ říká Kohout. Vysvětluje také, jak káva ovlivňuje střevní mikrobiom, i to, co přesně se střevní mikrobiotou dělají cukry.

Radioporadna o umělé inteligenci. O tom, jak AI využívat v praktickém životě, komu všemu může být přínosná, jak to udělat, abychom byli spokojeni s výsledkem? Do studia jsme pozvali AI konzultanta Michaela Šturmu ze společnosti Next mind. Ten vás vyškolí, abyste uměli lépe a efektivněji využívat AI.

Do Koťák Cast dorazil Michal Půr, politický komentátor, který se nebojí říct svůj názor a jít do hloubky tam, kde ostatní jen škrábou po povrchu. Tentokrát jsme probírali všechno od nadcházejících voleb, přes politiku Pirátů, až po fenomén Andreje Babiše jako „náboženství“

Oltář tvoří pískovcový kvádr ve tvaru písmene omega, spolu s podstavcem váží 2,5 tuny. Lidé ho teď viděli vůbec poprvé. Podle oslovených ale moderní pojetí původně gotický interiér neruší.

Lídryně Stačilo! a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná v předvolebním Press klubu nastínila další podporu Miloše Zemana. Vysvětlila proč ji to táhne pracovně zpět do Česka a jak moc to stojí za to. Prvním tahem by podle ní měla být změna superdávky ministra Jurečky.See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.

Francie se propadá do politického chaosu, což už je vidět i na finančních trzích. Na rozdíl od mnoha médií nestrašíme, ale na číslech ukazujeme, jak na tom Francie skutečně je. Pro Česko to může mít hned několik velmi nepříjemných důsledků. Zhoubný je pro nás i nejnovější nápad Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině. A když uslyšíte jedno jediné číslo, už se nenecháte obelhat českými zemědělci. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/3STmPN4reXcUž se vám stalo, že posloucháte mladší generaci a vůbec netušíte, co říkají?

Milion chvilek pro demokracii tento týden odstartoval mobilizační kampaň před říjnovými sněmovními volbami. Spolek chce povzbudit k účasti váhající nebo zklamané voliče a zabránit vládě s extremisty. Jak chce lidi přesvědčit?Hostem Ptám se já byl zakladatel iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Ke sněmovním volbám by letos mohlo přijít jen o něco méně lidí než před čtyřmi lety. Podle průzkumu agentury STEM/MARK se v říjnu chystá odevzdat svůj hlas 62 procent voličů. V roce 2021 účast lehce překročila 64 procent. Část lidí je ale letos rezignovaná, nespokojená a demotivovaná. Zklamání, nedůvěra v politiku nebo strach mohou být podle průzkumu letos jedny z hlavních motivací, proč budou Češi volit. Rozhodnout mohou takzvaní „swingující“ voliči.Iniciativa Milion chvilek pro demokracii proto chce mobilizovat nerozhodnuté voliče a zapojit své nejaktivnější podporovatele, aby oslovili lidi ve svém okolí. Vrcholem celé kampaně má být velké shromáždění na Staroměstském náměstí v neděli 28. září.Do aktivit spolku se před volbami opět zapojí i jeho bývalá tvář a zakladatel Mikuláš Minář. Ten odešel před pěti lety kvůli zklamání z tehdejších politických stran. Pokusil se založit vlastní politickou partaj, ale nezískal dostatek podpisů.Jakou roli bude Mikuláš Minář v kampani mít? Na koho chce spolek cílit? A jak budou vypadat jeho aktivity po volbách? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co čeká pacienta, který se dostane do centra pro těžké astma? Jak probíhá vyšetření, jak funguje biologická léčba a jaká je její účinnost?S pneumologem prof. MUDr. Milanem Sovou, Ph.D., si v této epizodě povídáme o tom, co všechno léčba astmatu obnáší. Vysvětlíme, proč nestačí čekat zázraky po první návštěvě, proč je důležitá dlouhodobá spolupráce i co všechno může pacient udělat sám – včetně toho, aby si léky vůbec vyzvedl.Dotkneme se také mýtů o sportu, psychice nebo návykovosti inhalačních léků a vysvětlíme, proč je pasivní kouření pro děti obzvlášť nebezpečné.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta01:46 Jak probíhá záchyt pacienta s těžkým astmatem05:20 Jak dlouho trvá vyšetření v centru pro těžké astma a jak se na to připravit09:30 Různé druhy vyšetření astmatu13:25 Inhalační kortikoidy a další léčba16:41 Co to je biologická léčba a jak probíhá22:04 Prevence a astma23:45 Mýty o astmatu

Pozveme vás do Galerie Kinský na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí, kde můžete spatřit výstavu výtvarníka Michala Tomka s názvem Výběr z děl. Expozice je to veliká, obsahuje na 130 obrazů, a proto je také rozdělena do několika tematických celků. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozveme vás do Galerie Kinský na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí, kde můžete spatřit výstavu výtvarníka Michala Tomka s názvem Výběr z děl. Expozice je to veliká, obsahuje na 130 obrazů, a proto je také rozdělena do několika tematických celků.

V Česku žije podle odhadů neurologů přibližně 350 pacientů se vzácnou Duchennovou nemocí. Především u chlapců způsobuje svalovou slabost a potíže s pohybem. S věkem je pak úplně připravuje o možnost se hýbat a zasahuje i dechový aparát a srdce. U příležitosti nedělního světového dne povědomí o této nemoci Evropská léková agentura nedávno schválila dva nové léky, které dokážou průběh onemocnění zmírnit.

Evropská unie představila návrh, který má firmám ulehčit povinný ESG reporting, tedy pravidelné vykazování toho, jak se podnik chová k životnímu prostředí, zaměstnancům a společnosti. Počet požadovaných údajů se má snížit na polovinu. Na první pohled vypadá návrh jako zásadní úleva, která by firmám mohla snížit podstatné finanční náklady. Jenže tak jednoduché to podle experta na ESG Ladislava Tylla z Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze nebude. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Evropská unie představila návrh, který má firmám ulehčit povinný ESG reporting, tedy pravidelné vykazování toho, jak se podnik chová k životnímu prostředí, zaměstnancům a společnosti. Počet požadovaných údajů se má snížit na polovinu.Na první pohled vypadá návrh jako zásadní úleva, která by firmám mohla snížit podstatné finanční náklady. Jenže tak jednoduché to podle experta na ESG Ladislava Tylla z Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze nebude.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V Česku žije podle odhadů neurologů přibližně 350 pacientů se vzácnou Duchennovou nemocí. Především u chlapců způsobuje svalovou slabost a potíže s pohybem. S věkem je pak úplně připravuje o možnost se hýbat a zasahuje i dechový aparát a srdce. U příležitosti nedělního světového dne povědomí o této nemoci Evropská léková agentura nedávno schválila dva nové léky, které dokážou průběh onemocnění zmírnit.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Petra Honzejka: Volby jsou ani ne za měsíc a vládní a opoziční strany nám servírují naprosto odlišné obrazy Česka. Na jednom – vládním – vidíme prosperující bezpečnou zemi, která překonala problémy a směřuje ke skvělé budoucnosti. Na druhém – opozičním – vidíme zchudlou zemi v rozvalinách, ve které nic nefunguje, a pokud nedojde ke změně vlády, všichni (s lehkou nadsázkou) zhynou bídnou smrtí. Dá se v tom vyznat a uvést exaltované předvolební výkřiky na pravou míru? Zkusíme to s hlavním ekonomem Deloitte Davidem Markem!

Ranní brífink Petra Honzejka: Volby jsou ani ne za měsíc a vládní a opoziční strany nám servírují naprosto odlišné obrazy Česka. Na jednom – vládním – vidíme prosperující bezpečnou zemi, která překonala problémy a směřuje ke skvělé budoucnosti. Na druhém – opozičním – vidíme zchudlou zemi v rozvalinách, ve které nic nefunguje, a pokud nedojde ke změně vlády, všichni (s lehkou nadsázkou) zhynou bídnou smrtí. Dá se v tom vyznat a uvést exaltované předvolební výkřiky na pravou míru? Zkusíme to s hlavním ekonomem Deloitte Davidem Markem!

NÚKIB varuje před čínskými technologiemi – hrozba pro data i infrastrukturu. Vysvětlíme, co varování znamená pro firmy i jednotlivce. Podíváme se také na kyberútok na Jaguar Land Rover, který zastavil výrobu po celém světě, rekordní DDoS útok 11,5 Tbps proti Cloudflare, novou kritickou zranitelnost v TP-Link routerech a na to, proč globální výdaje na kyberbezpečnost v roce 2025 vystřelí na rekordních 213 miliard dolarů. Na závěr vás pozveme na livestream Rodina – základ kyberbezpečnosti v rámci akce Týden pro digitální Česko.

„Myslím si, že je to dobrý trénink pro hasiče. Je to bezpečné, máme tady dozor, jsou tady kamery. Jsou tu lidi, kteří ví, co dělají. Už jsem to zažil i v reálu,“ říká hasič Radim Hiršek.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Ve velkých městech je o ně tak velký boj, že často nestačí zapsat se do pořadníku ani hned po narození. O oddíly nejmenších skautů, takzvaných benjamínků, je obrovský zájem. Skauti se s nimi trefili do věku, kdy ještě nabídka volnočasových aktivit není moc velká. A má to výsledky - děti pak v oddílech pokračují a český Junák má už přes 78 tisíc registrovaných členů. Proč to tak je a jak dítě do oddílu dostat? A bude míst pro nejmenší přibývat? Hostem Ranního Brífinku je náčelník Junáka Ondřej Vokál.

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION „Nechápu, proč z toho pan Rakušan dělal takový cirkus,“ komentuje Zdeněk Hřib ve Studiu N svolávání společné akce předsedů Starostů, ODS a Pirátů kvůli vyloučení povolební spolupráce s hnutím ANO. Všichni tři se na sociálních sítích veřejně dohadovali o termínu i důležitosti schůzky. Proč se navzájem musí přesvědčovat o tom, že nepůjdou do vlády s Andrejem Babišem? A jak nám chtějí vládnout, když se ani neumí domluvit na společném pivu? „Marek Benda je extremista. Já bych určitě neseděl ve vládě, kde bude sedět Marek Benda,“ reaguje Hřib se smíchem na přímou otázku. Piráti mají v povolební strategii napsáno, že v žádném případě nepodpoří vládu, ve které by byli extremisté. Na doplňující dotaz, zda by podpořili vládu, kde by byl Benda na úrovni vedení klubu ODS, Hřib odpovídá: „Ale tak to už je něco jiného.“ Jak si vysvětluje odliv desítek členů a členek Pirátů po svém zvolení předsedou strany? Proč Praha i po sedmi letech působení Pirátů ve vedení metropole zůstává jedním z nejhorších evropských měst z hlediska nedostupnosti bydlení? A proč se ostře pouští do současných komunistů, ale lídrem Pirátů v Karlovarském kraji zůstává člověk, který vyučoval marxismus-leninismus a členem KSČ byl i po revoluci?  Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Radioporadna o prokrastinaci. Vysvětlíme, co tento pojem znamená. Jsou některé skupiny lidí ohroženější? Jak žít naplno, beze strachu a odkládání věcí na neurčito i v pokročilejším věku?

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jan Kodytek ze společnosti JPF v rozhovoru detailně popisuje, jak firmám pomáhá vytvářet obchodní strategii, která není jen teoretickým dokumentem, ale praktickým nástrojem řízení. Vysvětluje rozdíly mezi vizí, strategií, posláním a taktikou, popisuje proces od analýzy stávajícího stavu přes stanovení cílů až po realizaci a motivaci týmu. Zdůrazňuje propojení obchodu a marketingu i důležitost zapojení klíčových lidí do tvorby strategie. Selhání strategií podle něj často spočívá v nereálných očekáváních vedení a nedostatečné komunikaci se zaměstnanci. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Komunisté míří k návratu do Sněmovny. Pod hlavičkou hnutí Stačilo! a s pomocí kandidátů dalších stran jim průzkumy slibují okolo sedmi procent hlasů. Proč se k nim rozhodla přidat i nejstarší česká politická strana Sociální demokracie? Hostem Ptám se já byl místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek, který kandiduje za Stačilo!. Podle aktuálního volebního modelu STEM by se hnutí Stačilo! dostalo do Poslanecké sněmovny se sedmi procenty hlasů. Za uskupení v čele s komunisty se nakonec po dlouhých námluvách rozhlodli kandidovat i zástupci Sociální demokracie. Přesedkyně strany Jana Maláčová jako jednička v Praze, místopředseda Lubomír Zaorálek za šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou jako dvojka v Moravskoslezském kraji. Na kandidátkách Stačilo! by SOCDEM měla mít celkem asi čtyři desítky míst.Spolupráce s komunisty vyvolala v Sociální demokracii nespokojenost i další odliv členů. Uskupení Stačilo! prosazuje mimo jiné referendum o vystoupení z EU a NATO. V programu uvádí, že odmítá NATO „jakožto nástroj geopolitické dominance a prosazování útočné politiky jeho hlavního člena“. Sociální demokracie přitom dosud jasně podporovala členství v EU i v NATO.Jak se budou SOCDEM prosazovat referenda o vystoupení z organizací, do kterých nás přivedly právě sociálně demokratické vlády? A vážně je pro nás Donald Trump větší hrozbou než Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajinská novinářka Anna Babinets odhalila, jak bývalý prezident Viktor Janukovyč utratil miliardy z veřejných peněz za rezidenci se saunou, diamanty ve výtahu a pštrosí farmu. Pomáhala spustit projekt YanukovychLeaks, pátrala v Panama Papers po offshorových strukturách bývalého prezidenta Petra Porošenka – a v Pandora Papers narazila na firmy nynějšího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského napojené na oligarchu Igora Kolomojského.Po začátku ruské invaze Anna Babinets připravila svou redakci investigativních novinářů Slidstvo.Info na práci ve válečných podmínkách. Lidé spali v kanceláři, mezi spacáky pobíhaly kočky, a reportéři vyjížděli do terénu hned po vojenských útocích. Pět z jejich novinářů dnes slouží v armádě – někteří jako analytici, jiní v bojových jednotkách.V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Anna nejen o válečné žurnalistice, ale i o verbálním napadání, které zažila poté, co zveřejnila citlivé kauzy. Vysvětluje, proč se v době, kdy kolem nich zuří válka, v redakci dál zabývají tématem korupce a proč mlčení škodí víc než pravda.Anna Babinets je ukrajinská investigativní novinářka, ředitelka a šéfredaktorka kyjevského serveru Slidstvo.Info a regionální editorka mezinárodní sítě OCCRP. Věnuje se zejména odhalování korupce a od začátku ruské invaze do Ukrajiny se zaměřuje na vyšetřování válečných zločinů, identifikaci pachatelů a dokumentaci důkazů pro budoucí soudní řízení.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Jiří Slavičinský a Renata Klusáková. Produkce českého znění Petr Gojda.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze. V rámci mezinárodního týmu Panama Papers publikovala několik textů o offshorových firmách napojených na někdejšího prezidenta Petra Porošenka. Podílela se na natáčení oceňovaného dokumentárního filmu Killing Pavel o vraždě novináře Pavla Šeremeta. Za svou práci obdržela řadu cen, včetně prestižní Courage in Journalism Award (IWMF).Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií. 

V Omeletkách si budeme povídat o výchově. Můj manžel se jednou přihlásil na kurs potápěčů. Řekl mi: „Tvoje matka mě asi nemá moc ráda, viď? Vysvětloval jsem jí, že nemůžu nosit snubní prsten, protože lesklé předměty přitahují barakudy a mohl bych přijít o prst. A víš, co mi na to řekla? A proč ho tedy nenosíš na řetízku u krku?" Halina Pawlowská přečte svoji povídku Mami, co se vařilo dětem? A přidá recept na nastavovanou kaši. Uslyšíte příspěvek Lucie Kučerové Výlet.

Politickou scénou v Česku nadále hýbe bitcoinová kauza spojená s ministerstvem spravedlnosti. Nezávislý koordinátor David Uhlíř, který měl vypracovat závěrečnou zprávu a uklidnit emoce, po měsíci ve funkci skončil. Co si o tom všem myslet? Ekonomická analytička Jana Klímová se v rozhovoru ještě věnuje dopadům americké celní politiky na Česko a rozebírá i vize a plány politických subjektů v oblasti ekonomiky.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politickou scénou v Česku nadále hýbe bitcoinová kauza spojená s ministerstvem spravedlnosti. Nezávislý koordinátor David Uhlíř, který měl vypracovat závěrečnou zprávu a uklidnit emoce, po měsíci ve funkci skončil. Co si o tom všem myslet? Ekonomická analytička Jana Klímová se v rozhovoru ještě věnuje dopadům americké celní politiky na Česko a rozebírá i vize a plány politických subjektů v oblasti ekonomiky.

Konec dubna 1990. V rodinném domku jsou nalezeny brutálně zavražděné tři ženy. Středočeské kriminálce se vyšetřování nedaří. Vypadá to, že vrah si oběti vybral náhodně. Ale když po 13 letech kriminalisté znovu prověřují odebrané biologické stopy, mají štěstí. Jak zareagoval vrah, který se nic netušící po dlouhých letech ocitl v policejní kanceláři? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Řídit firmu bez chaosu a zároveň ji posouvat kupředu není o tom dělat víc, ale myslet líp. Právě o tom je rozhovor s Jiřím Jemelkou, zakladatelem společnosti JPF, která se specializuje na interim management a pomoc firmám ve fázi růstu nebo krize. Jemelka v podcastu popisuje, jak podnikatelé sami sebe často brzdí tím, že neustále řeší operativu, dělají všechno sami a nejsou schopni zastavit se a přemýšlet, co firmu skutečně posouvá. Podle něj je chaos a roztěkanost v začátcích firmy normální – bez širokého záběru se firma nerozjede. Jenže co dřív fungovalo jako výhoda, se později stává slabinou. Proto je důležité se naučit delegovat, říkat ne a soustředit se jen na to, co má zásadní dopad. Jemelka mluví o plánování týdne, tematických dnech a přechodu od výkonnosti k leadershipu. Vysvětluje, jak poznat, kdy je majitel firmy největší brzdou jejího růstu a proč je růst přirozený směr, ne volba. Zásadním tématem rozhovoru je i schopnost přemýšlet. Jemelka tvrdí, že přemýšlení o firmě, sobě a budoucnosti je dovednost, kterou většina podnikatelů zanedbává. Přitom právě zde vzniká náskok – ne v počtu e-mailů vyřízených za den, ale v schopnosti strategicky se zastavit a říct si, co má opravdu smysl. Sdílí konkrétní příklady, jak uvažuje nad prioritami dnes, kdy se věnuje hlavně private equity, a co by doporučil podnikatelům v malých i velkých firmách. Pokud se i vy cítíte zahlcení operativou, máte problém se soustředěním a nevíte, co firmu skutečně táhne dopředu, tenhle rozhovor vám může pomoci. Poslechněte si celou epizodu podcastu, ve které s Jiřím Jemelkou rozebíráme nejen priority v řízení firmy, ale i mentální posun, bez kterého růst není možný. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Skutečně mohu říct, že mám čtyři rodiče a jsem jedináček ze čtyř dětí. A vždycky se snažili, aby to bylo co nejharmoničtější. V tomhle jsem měl velkou kliku,“ říká Mikoláš Tuček, kterého veřejnost zná jako herního novináře, moderátora a fotbalového fanouška. V rozhovoru se ale ukazuje také jako otec tří dcer, člověk přemýšlející o vlivu sociálních sítí i o tom, jak se (ne)mění vztah k práci a k sobě samému s přibývajícím věkem. „Největší obavy mám ze sociálních sítí. Je to mnohem větší strašák, než jestli si dcery někde dají o dvě piva víc,“ přiznává novinář. Mluví také o momentu, kdy se jedna z jeho dcer jako malé dítě po pádu „vypnula“. „To je pro rodiče skutečně nepříjemná situace,“ popisuje to, jak těžké je mít své dítě bezvládné v rukou. Lékaři ho uklidnili, že se to některým dětem prostě stává, ale ten první moment, kdy ji držel a nevěděl, co se děje, v něm zůstává. Tuček mluví také o dědovi, který byl „spíš špion než agent StB“, o rodinných komunistech i o tom, jak se člověk učí chápat dějiny. „Pochopíš, že v jistých fázích té historie světa to mohl být docela ‚sexy směr‘. To, že není, už dnes víme velmi dobře,“ říká o nástupu komunismu po válce a dodává, že je pro něj ale strašidelné, jestli se historie tak trochu neopakuje. Ačkoliv nevěří, že podzimní volby dopadnou nějak fanaticky, doufá, že skončí alespoň „nějak hratelně.“ Tuček se v rozhovoru vrací i ke své profesní dráze – od herních pořadů jako Game Page nebo legendárního Re-playe až po současnou konzultantskou roli, v níž propojuje herní vývojáře s vydavateli. „Není to tak, že bych si nějak maloval kariéru. To jsem nikdy nedělal, spousta věcí se mi stala klikou,“ vzpomíná. Vysvětluje také, proč už ho neláká utíkat do otevřených herních světů na stovky hodin a proč dává přednost intenzivnějším zážitkům. Popisuje i to, jak se nepovedly některé televizní formáty, do kterých třeba investoval rok práce a které pak skončily po osmi dílech. S Alžbětou Trojanovou teď natáčí nový podcast a nechce se přetvařovat. „Nechceme se tvářit, že budeme dělat Re-play 2.0. Je to spíš, jako kdybyste s náma seděli v hospodě,“ láká posluchače. Je výhoda, když člověk trochu dělá všechno? Co Tučka nejvíce baví na fotbale? Co o nás říká, že Kingdom Come může být nejúspěšnějším kulturním exportem Česka? A jak se změnila situace v herním průmyslu? Pusťte si celý rozhovor.

Růst firmy není náhoda. Většina podnikatelů si přeje, aby jejich firma rostla, ale spoléhají se na to, že se to stane samo – organicky. Jenže skutečný růst bývá výsledkem vědomého rozhodnutí, strategického plánování a práce na konkrétních krocích, které firmě přinesou nové příjmy. Ať už jde o nové produkty, služby, trhy, technologie, nebo třeba změnu cenové politiky, růst se musí vytvořit – ne čekat, že přijde. V tomhle audio podcastu mluvím o tom, jak přemýšlí podnikatelé, kteří své firmy dovedli k násobnému růstu, a co odlišuje ty, kteří rostou, od těch, kteří zůstávají stát na místě. Vysvětluju, proč je důležité mít jasný plán, kam se firma má za 2–3 roky posunout, a co konkrétně bude zdrojem jejího růstu. Sdílím i praktické příklady z českého trhu a ze světa – od hotelů přes Alzu až po Footshop – a ukazuju, jak si podobné principy můžete přenést i do vlastního podnikání. Pokud nechcete jen přežívat, ale růst, potřebujete si na to udělat čas a začít přemýšlet jinak. Tahle epizoda je o mindsetu růstu a o tom, jak podnikání škálovat vědomě a s rozmyslem. Pusťte si celý díl – může to být první krok k tomu, aby vaše firma vyrostla mnohem víc, než jste si zatím dokázali představit. Více o spolupráci se mnou: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt na mě: jiri@rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.