Podcasts about vysv

V Omeletkách si budeme povídat o výchově. Můj manžel se jednou přihlásil na kurs potápěčů. Řekl mi: „Tvoje matka mě asi nemá moc ráda, viď? Vysvětloval jsem jí, že nemůžu nosit snubní prsten, protože lesklé předměty přitahují barakudy a mohl bych přijít o prst. A víš, co mi na to řekla? A proč ho tedy nenosíš na řetízku u krku?" Halina Pawlowská přečte svoji povídku Mami, co se vařilo dětem? A přidá recept na nastavovanou kaši. Uslyšíte příspěvek Lucie Kučerové Výlet.

Politickou scénou v Česku nadále hýbe bitcoinová kauza spojená s ministerstvem spravedlnosti. Nezávislý koordinátor David Uhlíř, který měl vypracovat závěrečnou zprávu a uklidnit emoce, po měsíci ve funkci skončil. Co si o tom všem myslet? Ekonomická analytička Jana Klímová se v rozhovoru ještě věnuje dopadům americké celní politiky na Česko a rozebírá i vize a plány politických subjektů v oblasti ekonomiky.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politickou scénou v Česku nadále hýbe bitcoinová kauza spojená s ministerstvem spravedlnosti. Nezávislý koordinátor David Uhlíř, který měl vypracovat závěrečnou zprávu a uklidnit emoce, po měsíci ve funkci skončil. Co si o tom všem myslet? Ekonomická analytička Jana Klímová se v rozhovoru ještě věnuje dopadům americké celní politiky na Česko a rozebírá i vize a plány politických subjektů v oblasti ekonomiky.

Na Slovensku lidi okamžitě na cizince spustí o politice, v Česku život tak otrávený politikou neníPrázdniny jsou v plném proudu a bratři Hejslované se v jejich první půli vydali na cesty po svém teritoriu: Jakub byl na jihu na Balkáně, odkud si přivezl nazpět smutek, a Lukáš vandroval po západních slovanských zemích, odkud si přivezl nazpět úžas. Jaké konkrétní dojmy a nové poznatky tedy mají? O tom je nový díl sourozeneckého podcastu, v němž Lukáš české turisty bažící po Polsku upozorňuje na místa, tedy najmě města, kam se vyplatí jet už proto, že tam turisté nejsou. Přestože tam je na co se dívat.V úvodu se Jakub – čerstvě navrátivší se z Bělehradu – vrací ke svému zásadnímu tématu: jak vypadají srbské protesty proti tamní vládě, které už trvají tři čtvrtě roku a které v průběhu prázdnin zdánlivě ztrácejí dech. Lidé jsou na dovolených, města jsou poloprázdná, a tak vizuálně protesty upadají. Do toho se patrně konečně chystají v Srbsku volby (možná ještě letos), přičemž Jakub dodává, že vládní strana prezidenta Aleksandra Vučiće už nemá kde brát elektorát, takže je odsouzena k prohře. „Bude velmi zajímavé sledovat, k čemu to v následujících měsících povede, protože Vučić se moci samozřejmě nebude chtít vzdát. Navíc nezapomínejme, že srbská společnost čtyřicet let žije pod permanentním tlakem etnonacionalistů, je radikální, a i na takové voliče se bude muset cílit,“ upozorňuje Jakub.Vysvětluje, že atmosféra v zemi není ani tak napjatá, jako spíš smutná. Ve společnosti a ekonomice dle něj nic už nefunguje, drobní podnikatelé mizí a stát se rozpadá. „Vidíte to skutečně na každém kroku, u nás si ani nesvedeme představit,“ říká. A vysvětluje, jakým způsobem podporu opozici vyjadřují hvězdy jako tenista Novak Djoković nebo režisér Emir Kusturica. Ten se stal překvapivým podporovatelem nevládního tábora a spekuluje se, že to je hra s jeho pověstí, že může jít o snahy vybrat si ho jako potenciálního lídra opozice, ale zároveň i o snahu vládních kruhů přihrát si přes režisérovo jméno nové hlasy. „Zkrátka vyplatí se to sledovat, protože je to učebnice postupů, které u nás neznáme,“ uzavírá Jakub.V další části na něj Lukáš navazuje svými zážitky. Začíná na východním Slovensku v Prešově a jeho okolí a popisuje mimo jiné, jak intenzivně má slovenská společnost potřebu se s cizinci okamžitě bavit o politice. „To u nás tak ještě zaplaťpámbu není. Zároveň toto nejde nasát z médií, člověk musí být na místě, aby to poznal: že cosi visí ve vzduchu a že politika zasahuje do životů a myšlení lidí víc, než je zdrávo,“ vysvětluje Lukáš. K tomu poznamenává, že ve městě lze poznat, že Slovensko skutečně vyrůstá z menších poměrů než Česko, nebo že poměr nevkusu a vkusu je taky vyhrocenější než u nás: „V Bardejovských Kúpeľoch máte vedle sebe tanky z památníku na bitvu v Dukelském průsmyku, skanzen se starými domyz rusínských osad, secesní lázeňské domy, sochu císařovny Sisi, která sem jezdila, a hrozivé zázemí restaurací, kina nebo kadeřnictví postavené v osmdesátých letech, které chátrá, neinvestuje se do něj a vedle kterého se cítíte jako někde na jihu Prahy u metra.“Poslední částí je popis několika měst východního Polska: Lublin, Radom, Kielce, Lodž a nakonec Kladska u našich hranic. „Nejlepší na tom je, že skoro nikde nejsou turisti. Takže v době, kdy neustále lamentujeme na přemírou turismu, máme i nedaleko svých hranic spoustu míst, kde to neplatí, kde netrpíte nekonečnými frontami a zástupy všudypřítomných amatérských fotografů, kde se můžete pohybovat volně a svobodně a je vám dobře,“ dělá reklamu východnímu a střednímu Polsku Lukáš. Aneb konečně podcast, který vás odešle do patřičných míst.

Konec dubna 1990. V rodinném domku jsou nalezeny brutálně zavražděné tři ženy. Středočeské kriminálce se vyšetřování nedaří. Vypadá to, že vrah si oběti vybral náhodně. Ale když po 13 letech kriminalisté znovu prověřují odebrané biologické stopy, mají štěstí. Jak zareagoval vrah, který se nic netušící po dlouhých letech ocitl v policejní kanceláři? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

29. července si celý svět připomíná Den deště. Má být oslavou životodárnosti vody a všeho mokrého. Zdeněk Truhlář s Jarkou Vykoupilovou zjistili o dešti spoustu zajímavého – třeba to, že i v létě nad jižní Moravou sněží. Jak poznat mrak, ze kterého zaprší? Proč je dobré zalévat zahrádku i po dešti? Jak na dešťové srážky reaguje lesní zvěř? Proč bychom měli zachytávat dešťovou vodu? O tom všem si poslechněte v dalším díle pořadu Jihomoravský rok.

Řídit firmu bez chaosu a zároveň ji posouvat kupředu není o tom dělat víc, ale myslet líp. Právě o tom je rozhovor s Jiřím Jemelkou, zakladatelem společnosti JPF, která se specializuje na interim management a pomoc firmám ve fázi růstu nebo krize. Jemelka v podcastu popisuje, jak podnikatelé sami sebe často brzdí tím, že neustále řeší operativu, dělají všechno sami a nejsou schopni zastavit se a přemýšlet, co firmu skutečně posouvá. Podle něj je chaos a roztěkanost v začátcích firmy normální – bez širokého záběru se firma nerozjede. Jenže co dřív fungovalo jako výhoda, se později stává slabinou. Proto je důležité se naučit delegovat, říkat ne a soustředit se jen na to, co má zásadní dopad. Jemelka mluví o plánování týdne, tematických dnech a přechodu od výkonnosti k leadershipu. Vysvětluje, jak poznat, kdy je majitel firmy největší brzdou jejího růstu a proč je růst přirozený směr, ne volba. Zásadním tématem rozhovoru je i schopnost přemýšlet. Jemelka tvrdí, že přemýšlení o firmě, sobě a budoucnosti je dovednost, kterou většina podnikatelů zanedbává. Přitom právě zde vzniká náskok – ne v počtu e-mailů vyřízených za den, ale v schopnosti strategicky se zastavit a říct si, co má opravdu smysl. Sdílí konkrétní příklady, jak uvažuje nad prioritami dnes, kdy se věnuje hlavně private equity, a co by doporučil podnikatelům v malých i velkých firmách. Pokud se i vy cítíte zahlcení operativou, máte problém se soustředěním a nevíte, co firmu skutečně táhne dopředu, tenhle rozhovor vám může pomoci. Poslechněte si celou epizodu podcastu, ve které s Jiřím Jemelkou rozebíráme nejen priority v řízení firmy, ale i mentální posun, bez kterého růst není možný. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Přijeli jste z prázdnin se štěnětem a nevíte si s ním rady? Jak správně vycvičit psího společníka? Proč je lepší brát štěňata od zkušeného chovatele? Poradí profesionální cvičitelka psů Adriana Konečná.Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přijeli jste z prázdnin se štěnětem a nevíte si s ním rady? Jak správně vycvičit psího společníka? Proč je lepší brát štěňata od zkušeného chovatele? Poradí profesionální cvičitelka psů Adriana Konečná.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Skutečně mohu říct, že mám čtyři rodiče a jsem jedináček ze čtyř dětí. A vždycky se snažili, aby to bylo co nejharmoničtější. V tomhle jsem měl velkou kliku,“ říká Mikoláš Tuček, kterého veřejnost zná jako herního novináře, moderátora a fotbalového fanouška. V rozhovoru se ale ukazuje také jako otec tří dcer, člověk přemýšlející o vlivu sociálních sítí i o tom, jak se (ne)mění vztah k práci a k sobě samému s přibývajícím věkem. „Největší obavy mám ze sociálních sítí. Je to mnohem větší strašák, než jestli si dcery někde dají o dvě piva víc,“ přiznává novinář. Mluví také o momentu, kdy se jedna z jeho dcer jako malé dítě po pádu „vypnula“. „To je pro rodiče skutečně nepříjemná situace,“ popisuje to, jak těžké je mít své dítě bezvládné v rukou. Lékaři ho uklidnili, že se to některým dětem prostě stává, ale ten první moment, kdy ji držel a nevěděl, co se děje, v něm zůstává. Tuček mluví také o dědovi, který byl „spíš špion než agent StB“, o rodinných komunistech i o tom, jak se člověk učí chápat dějiny. „Pochopíš, že v jistých fázích té historie světa to mohl být docela ‚sexy směr‘. To, že není, už dnes víme velmi dobře,“ říká o nástupu komunismu po válce a dodává, že je pro něj ale strašidelné, jestli se historie tak trochu neopakuje. Ačkoliv nevěří, že podzimní volby dopadnou nějak fanaticky, doufá, že skončí alespoň „nějak hratelně.“ Tuček se v rozhovoru vrací i ke své profesní dráze – od herních pořadů jako Game Page nebo legendárního Re-playe až po současnou konzultantskou roli, v níž propojuje herní vývojáře s vydavateli. „Není to tak, že bych si nějak maloval kariéru. To jsem nikdy nedělal, spousta věcí se mi stala klikou,“ vzpomíná. Vysvětluje také, proč už ho neláká utíkat do otevřených herních světů na stovky hodin a proč dává přednost intenzivnějším zážitkům. Popisuje i to, jak se nepovedly některé televizní formáty, do kterých třeba investoval rok práce a které pak skončily po osmi dílech. S Alžbětou Trojanovou teď natáčí nový podcast a nechce se přetvařovat. „Nechceme se tvářit, že budeme dělat Re-play 2.0. Je to spíš, jako kdybyste s náma seděli v hospodě,“ láká posluchače. Je výhoda, když člověk trochu dělá všechno? Co Tučka nejvíce baví na fotbale? Co o nás říká, že Kingdom Come může být nejúspěšnějším kulturním exportem Česka? A jak se změnila situace v herním průmyslu? Pusťte si celý rozhovor.

Růst firmy není náhoda. Většina podnikatelů si přeje, aby jejich firma rostla, ale spoléhají se na to, že se to stane samo – organicky. Jenže skutečný růst bývá výsledkem vědomého rozhodnutí, strategického plánování a práce na konkrétních krocích, které firmě přinesou nové příjmy. Ať už jde o nové produkty, služby, trhy, technologie, nebo třeba změnu cenové politiky, růst se musí vytvořit – ne čekat, že přijde. V tomhle audio podcastu mluvím o tom, jak přemýšlí podnikatelé, kteří své firmy dovedli k násobnému růstu, a co odlišuje ty, kteří rostou, od těch, kteří zůstávají stát na místě. Vysvětluju, proč je důležité mít jasný plán, kam se firma má za 2–3 roky posunout, a co konkrétně bude zdrojem jejího růstu. Sdílím i praktické příklady z českého trhu a ze světa – od hotelů přes Alzu až po Footshop – a ukazuju, jak si podobné principy můžete přenést i do vlastního podnikání. Pokud nechcete jen přežívat, ale růst, potřebujete si na to udělat čas a začít přemýšlet jinak. Tahle epizoda je o mindsetu růstu a o tom, jak podnikání škálovat vědomě a s rozmyslem. Pusťte si celý díl – může to být první krok k tomu, aby vaše firma vyrostla mnohem víc, než jste si zatím dokázali představit. Více o spolupráci se mnou: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt na mě: jiri@rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Roman Sysel v rozhovoru sdílí svoje zkušenosti, jak buduje firmy zaměřené na tradiční služby, ať už jde o úklid nebo řemesla. Ukazuje, že úspěch často nespočívá v honbě za technologickými trendy, ale v řešení reálných problémů na trzích, které už existují. Klíčovou roli u něj hraje schopnost soustředit se na jednu věc, dělat ji co nejlépe a až později přidávat další – v případě firmy Andulka šlo například o specializaci na úklid společných prostor bytových domů. V platformě Adam, která propojuje zákazníky s řemeslníky, Roman popisuje jiný přístup: s investorem po boku jde o ambicióznější růst a testování trhu. Nechává si prostor pro rychlé změny i případnou transformaci do ziskového modelu. Zásadní je pro něj jednoduchost – ve všem. Od produktového designu, přes práci s týmem až po expanzi. Pokud je vše navrženo jednoduše, dá se podle něj rychleji učit, efektivněji škálovat a snáze zvládat náročné fáze podnikání. Otevřeně také mluví o rozdílu mezi růstem s investorem a bez něj. U Adama investoři pomohli akcelerovat růst i odvahu jít do větších rizik. Vysvětluje, že pokud někdo přemýšlí o venture capital, musí počítat s tlakem na extrémní tempo růstu a s tím, že investory zajímají hlavně firmy s potenciálem stát se globálními lídry. Zároveň upozorňuje, jak důležité je dobře nastavit vztah se spoluzakladateli i investory a být od začátku maximálně transparentní. Romanův pohled je cenný i v osobní rovině. K podnikání přistupuje jako k možnosti být užitečný, posouvat trhy dopředu a neustrnout v minulosti. Sám říká, že nechce žít z bývalých úspěchů, ale budovat dál, věci podle sebe a s lidmi, kteří mají chuť měnit svět. Rozhovor je nabitý zkušenostmi a konkrétními principy, které stojí za to slyšet celé. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/mit-investora-nebo-podnikat-sam-roman-sysel-t55048 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

"

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto díle našich Minutovek Jan Sušánka otevírá osobní a často přehlížené téma – propojení zdraví a investování. Vysvětluje, proč longevity (dlouhověkost) patří k zásadním tématům, která se pravidelně objevují i při jednáních s investory. Zdraví totiž není samozřejmost a bez něj ztrácí majetek svůj smysl. Jan sdílí vlastní zkušenosti a apeluje na důležitost prevence, osobní odpovědnosti a včasné péče o sebe – nejen jako podnikatel, ale i jako člověk, který chce svému okolí jít příkladem.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Private equity není svatý grál – a rozhodně není pro každého. V tomto díle otevřeně mluvíme o rizicích alternativních investic a o tom, proč je důležité vědět, co do portfolia opravdu patří. V Sušánka & partneři s privátním trhem aktivně pracujeme, máme vlastní analytický tým a dlouhodobou zkušenost. Vysvětlujeme, proč je private equity vhodná až od určité výše kapitálu a proč by si retailový investor měl dávat velký pozor.

... s Tomášem Richtrem. To byla zase jízda, co?! A nebo ne? Pro někoho možná kontroverzně se zabýváme tím, zda demolition derby na Silverstonu je tím, čím formule 1 má být. A že pro čerstvého diváka filmu F1 je to možná vzrůšo podívaná. Odhalujeme, co stálo za rozhodnutími Red Bullu a Maxe Verstappena, která vedla k tomu, že jeho auto bylo v neděli prakticky zcela neřiditelné. A když už jsme u něj, rozebíráme jeho námluvy s Mercedesem, potažmo koketování s dovolenou. Odhalujeme, co tajemného se děje v závěrečných fázích kvalifikace s Ferrari. Použitím faktů vysvětlujeme, proč sportovní komisaři doopravdy zařízli Oscara Piastriho, čímž ovlivnili výsledek závodu. Vysvětlujeme, proč Red Bull lituje rozhodnutí rozloučit se se Sergiem Pérezem, a že zkušenost má pořád smysl. A třeba také dodáváme, že pohádkový příběh Nika Hülkenberga je zadostiučinením jenom pro něj a jeho okolí, bez ohledu na to, co si o něm myslí veřejnost. A mimo jiné také předpovídáme, co se stane ve druhé polovině sezony 2025! Další nejzasvěcenější epizoda KOLO na KOLO je tu!

Kazatel: Daniel AdamovskýUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 1. 7. 2025Text: Filipským 2,19–24

Výstrahy před možnými povodněmi na východě Moravy a ve Slezsku se nenaplnily. Co bylo jinak, než meteorologové předpovídali? Nevydávají v poslední době více výstrah, než by bylo potřeba? Jak dobře fungují předpovědní modely? A budou vedra, sucha, bouřky a krátkodobé lokální silné deště pokračovat i v dalších týdnech letošních prázdnin? Tomáš Pancíř se zeptal ředitele Českého hydrometeorologického úřadu Marka Riedera.

Výstrahy před možnými povodněmi na východě Moravy a ve Slezsku se nenaplnily. Co bylo jinak, než meteorologové předpovídali? Nevydávají v poslední době více výstrah, než by bylo potřeba? Jak dobře fungují předpovědní modely? A budou vedra, sucha, bouřky a krátkodobé lokální silné deště pokračovat i v dalších týdnech letošních prázdnin? Tomáš Pancíř se zeptal ředitele Českého hydrometeorologického úřadu Marka Riedera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sexuálně přenosné infekce jsou téma, o kterém se často mlčí. Přitom se týká každého, kdo někdy měl sex, chráněný nebo nechráněný.S docentem Filipem Robem, přednostou Dermatovenerologické kliniky FN Bulovka, si povídáme o tom, které infekce se v Česku šíří nejčastěji, jak se projevují a kdy má smysl zajít na testy. Vysvětlujeme, proč kondom není stoprocentní ochrana, co znamená mít více diagnóz najednou a proč je důležité nepodceňovat ani drobné příznaky. Testování není ostuda. Je to úplně normální součást péče o sebe, stejně jako návštěva zubaře nebo gynekologa.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta02:14 Co si představit pod pojmem sexuálně přenosné choroby a jak se přenáší03:14 Výskyt pohlavních chorob v České republice05:06 Nejčastější příznaky a kdy k lékaři08:47 Jak probíhá testování09:35 Kdy zajít za dermatovenerologem12:48 Kondom15:04 S čím se pan docent nejčastější setkává19:40 Léčba pohlavně přenosných chorob22:12 HIV

Už brzy si připlatíme za bydlení a dopravu, budou se na ně vztahovat emisní povolenky. Existoval přitom plán, jak bydlení z poplatků vyjmout. A byli to právě čeští politici, kteří ho v EU odmítli. Vysvětlujeme, jak to celé bylo. A proč teď Evropská komise navrhuje, aby EU snížila emise o 90 procent do roku 2040? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Letní čas vybízí ke grilování masa i zeleniny. Klasikou bývá například i kukuřičný klas. Jak se ale popasovat s jeho konzumací, aby ve společnosti nedošlo k nemilému přešlapu? Odpověď přináší odborník na stolování Ladislav Špaček.

Letní čas vybízí ke grilování masa i zeleniny. Klasikou bývá například i kukuřičný klas. Jak se ale popasovat s jeho konzumací, aby ve společnosti nedošlo k nemilému přešlapu? Odpověď přináší odborník na stolování Ladislav Špaček.

Letní čas vybízí ke grilování masa i zeleniny. Klasikou bývá například i kukuřičný klas. Jak se ale popasovat s jeho konzumací, aby ve společnosti nedošlo k nemilému přešlapu? Odpověď přináší odborník na stolování Ladislav Špaček.

Letní čas vybízí ke grilování masa i zeleniny. Klasikou bývá například i kukuřičný klas. Jak se ale popasovat s jeho konzumací, aby ve společnosti nedošlo k nemilému přešlapu? Odpověď přináší odborník na stolování Ladislav Špaček.

Letní čas vybízí ke grilování masa i zeleniny. Klasikou bývá například i kukuřičný klas. Jak se ale popasovat s jeho konzumací, aby ve společnosti nedošlo k nemilému přešlapu? Odpověď přináší odborník na stolování Ladislav Špaček.

Letní čas vybízí ke grilování masa i zeleniny. Klasikou bývá například i kukuřičný klas. Jak se ale popasovat s jeho konzumací, aby ve společnosti nedošlo k nemilému přešlapu? Odpověď přináší odborník na stolování Ladislav Špaček.

Z aktuálního šetření Ministerstva školství vyplynulo, že je nedostatek učitelů matematiky, fyziky a informatiky, a to hlavně na druhém stupni základních škol. Jak tento problém vidí a řeší Jakub Nešetřil z nadačního fondu Matika Česku?

Ranní brífink Jana T. Beránka: Drahá nafta a benzín – nebo ne? Většinou řešíme drobné posuny v cenách a je to tak správně, protože ovlivňují celou ekonomiku. Ale historické srovnání ukazuje úplně jinou věc: nikdy v historii Česka nebylo ježdění autem cenově dostupnější. Proč? Vysvětlíme s Tomášem Lysoňkem, zástupcem šéfredaktora HN.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Drahá nafta a benzín – nebo ne? Většinou řešíme drobné posuny v cenách a je to tak správně, protože ovlivňují celou ekonomiku. Ale historické srovnání ukazuje úplně jinou věc: nikdy v historii Česka nebylo ježdění autem cenově dostupnější. Proč? Vysvětlíme s Tomášem Lysoňkem, zástupcem šéfredaktora HN.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já ho prostě nemám. To ego,“ říká investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná, jejíž texty vedly k odhalení bitcoinové kauzy a pádu ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Sama se ale vůči triumfalismu vymezuje. „Mně se obecně nelíbí ta rétorika, že cílem novináře má být někoho sundat. Mně jde o to, abychom dělali svou práci a chránili veřejný zájem,“ popisuje svůj přístup nejen ke své poslední kauze, po které čelila nebývalému tlaku – přicházely anonymní výhružky, nenávistné zprávy i snahy o znevěrohodnění její práce. „Svezlo se to po mně, byla jsem tvář těch věcí a strašně jsem si to brala. Jsem typ člověka, který si bere kritiku k srdci,“ říká. Její motivace ale nezmizela – dál objíždí města, analyzuje veřejné zakázky a mapuje regionální mocenské vazby: „První, co řeším, jsou vždy peníze. To je podle mě klíč ke všemu.“ V rozhovoru mluví otevřeně o tom, jak vznikala bitcoinová kauza, proč jí vadí, když ji někdo vykresluje jako nástroj vlivových skupin, i jak dlouho trvalo, než si připustila, že její práce má reálný dopad. Vysvětluje, proč podle ní nestačí schovávat se za značku média a proč se novináři musí naučit pracovat i se svou viditelností. „Už to nefunguje tak, že budujete důvěru pod hlavičkou redakce. Musíte ji budovat sami za sebe. A to není úplně příjemné.“ Proč věří v důležitost regionální novinařiny, i když za ni nedostane potlesk? Jak se vyrovnává s tlakem a jak se naučila bavit i s lidmi ze „šedé zóny“ bez odsudků? Proč si stále myslí, že nedělá nic zásadního – i když její práce hýbe politikou? Nejen o tom, ale i a pochybnostech a tom, že novináři musí být nohama na zemi, mluví Zdislava Pokorná, která za svou práci získala i Novinářskou křepelku, v rozhovoru.

K čemu dospěl červnový unijní summit a jaký vzkaz vyslal do Kyjeva a Moskvy? Jakou odezvu má chystaný přechod od známkování ke slovnímu hodnocení v prvních a druhých třídách základních škol? A proč komunistický režim spáchal před 75 lety justiční vraždu Milady Horákové i přes protesty řady významných světových osobností?

K čemu dospěl červnový unijní summit a jaký vzkaz vyslal do Kyjeva a Moskvy? Jakou odezvu má chystaný přechod od známkování ke slovnímu hodnocení v prvních a druhých třídách základních škol? A proč komunistický režim spáchal před 75 lety justiční vraždu Milady Horákové i přes protesty řady významných světových osobností?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rychlejší běh, ale i lepší práce s pamětí a přehlednější kód. Editor datového týmu Michal Kašpárek popisuje, jak při analýzách datových sad z České národní bibliografie otestoval knihovnu Polars.

Proč končí už třetí člen kolegia rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové? Jaká je atmosféra ve vedení školy? „Pro mě bylo určitě důležitým aspektem i to, jak se na problematiku řešení ekonomických problémů nebo vysvětlování vysokých odměn dívali fakulty a lidé na fakultě. Sám jsem měl problém lidi na své vlastní fakultě přesvědčit o tom, jaké jsou všechny souvislosti,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu končící prorektor Univerzity Karlovy Jan Kuklík.

Proč končí už třetí člen kolegia rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové? Jaká je atmosféra ve vedení školy? „Pro mě bylo určitě důležitým aspektem i to, jak se na problematiku řešení ekonomických problémů nebo vysvětlování vysokých odměn dívali fakulty a lidé na fakultě. Sám jsem měl problém lidi na své vlastní fakultě přesvědčit o tom, jaké jsou všechny souvislosti,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu končící prorektor Univerzity Karlovy Jan Kuklík.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lídři skupiny G7 přijali na závěr summitu v Kanadě nový balíček sankcí proti Rusku. Společné prohlášení k Ukrajině však chybělo. Znamená to, že Západ přesunul pozornost jinam? Jak takový posun může nahrávat ruským zájmům? Ukrajinistka Lenka Víchová komentuje, jak se bude Ukrajina vyrovnávat s tím, že zůstává ve stínu izraelsko-íránského konfliktu. Vysvětluje i, co přinese nový polský prezident ve vztazích s Kyjevem, a přibližuje snahy o zmírnění ukrajinské demografické krize.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Český fotbal dlouhodobě stagnuje,“ říká Jaroslav Hřebík, někdejší trenér Sparty i Slavie, odborník na moderní fotbalové trendy. Výkony a výsledky reprezentace v Chorvatsku i „lvíčat“ na ME „21“ na Slovensku mu dávají za pravdu.Řada fanoušků, ale i lidí uvnitř českého fotbalu mu dodnes nemůže přijít na jméno. Jaroslav Hřebík totiž vždycky veřejně říkal věci, které se mnohým nelíbily, obvykle proto, že je nechápali. A byly jim nepříjemné, takříkajíc proti srsti. Měli za to, že svým „vědátorským“ přístupem doslova ničí fotbal. Stejně jako když prosazoval taktiku vysunutého presinku - dnes základního prvku moderní fotbalové abecedy, na kterou přísahají všichni Kloppové, Guardiolové a další. Vysvětlit ale před 20 lety hvězdám Sparty, včetně Karla Poborského, že se po ztrátě míče mají hned pokusit ho zase získat, byl tehdy prostě problém. I proto, že si vznětlivý Hřebík nebral nikdy servítky. Nicméně vývoj mu dal prakticky ve všem, co kdy hlásal, jasně za pravdu. Ať se tomu pohodlné české fotbalové prostředí vzpíralo sebevíc.V aktuální epizodě Nosičů vody mluví Jaroslav Hřebík s typickou přímočarostí o slabých výkonech české reprezentace i jednadvacítky v Chorvatsku a na Slovensku, o tom, v čem podle něj čeští hráči zaostávají za zahraničními kolegy i jak to napravit. Vrací se k dávným roztržkám s Patrikem Schickem nebo k tomu, čím ho už při prvních setkáních zaujali Coufal a Souček.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Pokračujeme v odhalování skutečné povahy kvantových počítačů.Dozvíte se, proč nejsou jen „rychlejšími“ verzemi těch klasických, ale spíše zcela odlišnou třídou strojů, které excelují jen v určitých typech úloh. Probereme, proč kvantové počítače klasické nikdy zcela nenahradí, jaké výzvy stojí v cestě jejich praktickému nasazení a proč je jejich konstrukce tak náročná a drahá.Vysvětlíme, jak fungují qubity, proč jsou kvantové jevy tak neintuitivní a jakou roli hraje kolaps vlnové funkce. Zjistíte také, jaké další experimentální typy počítačů se dnes zkoumají a proč budoucnost možná patří specializovaným strojům, nikoliv jednomu univerzálnímu řešení.Doporučené odkazy:Video: „Single qubit and its logic gates“ z kanálu Professor Nanohttps://www.youtube.com/watch?v=rD_fH7O-D5YKvantová hradlahttps://www.mathworks.com/help/matlab/math/types-of-quantum-gates.htmlFyzik Artur Ekerthttps://www.youtube.com/@ArturEkertAnastasia Marchenkova – Bleximohttps://www.youtube.com/@Anastasia-MarchenkovaJazyk Qiskithttps://www.ibm.com/quantum/qiskitJazyk OpenQASM 3https://openqasm.com/Kvantový simulátor Qsimhttps://quantumai.google/qsimJazyk Q# (Q Sharp) – dokumentacehttps://learn.microsoft.com/en-us/azure/quantum/Jazyk Q# (Q Sharp) – příklady a kurzyhttps://github.com/Microsoft/QuantumKatasDalší kvantové simulátory:https://thequantuminsider.com/2022/06/14/top-63-quantum-computer-simulators-for-2022/Jednodušší kurz od Microsoft a Alphabet na Brilianthttps://brilliant.org/courses/quantum-computing/Poslechněte si ostatní Wolfcasty, historický přehled naleznete na ⁠retronation.cz⁠.

„Pěkní ptáci kádrováci,“ říká se v jedné hořké próze Josefa Škvoreckého z padesátých let. Která kvůli bratrancům kádrováků, tedy cenzorům, mohla ovšem knižně vyjít až mnohem později. A pracovníci tehdejších kádrových oddělení (pojmenování je od slova kádr čili politicky kovaný pracovník, cosi jako norma) do značné míry obnovili svou ničivou sílu v období normalizace.

Jak může vypadat studium učitelství? Se studentkou Puf navazujeme na minulý díl, kde jsme řešili studium módy na střední škole v Anglii, a probereme její aktuální studium na pedagogické fakultě.

Pracujeme méně hodin týdně než před rokem 89. Pracovní doba je flexibilnější. Máme vyšší mzdy a koupíme si za ně víc. Prací ale taky strávíme více let. S ekonomkou Janou Matesovou probíráme, jak se změnila práce za tři dekády.Walter Ortman z jihobrazilského města Brusque se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů, protože i ve svých 100 letech stále pracoval. Dokonce celkem 84 let strávil v jedné firmě. Éra, kdy lidé běžně trávili celý svůj pracovní život na jednom místě, je dávno pryč. Stejně jako doba, kdy lidé pracovali od svítání do úsvitu.„V dobách ještě před rokem 1990 bylo obvyklé, že se v třísměnných provozech pracovalo od šesti do dvou, od dvou do deseti a od deseti do šesti ráno. Vysoké školy běžně učily od sedmi. Obchody prodávaly od šesti i dřív, aby si lidé stihli koupit svačinu na směnu,“ vzpomíná ekonomka Jana Matesová v prvomájovém vydání ekonomického podcastu Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Přes 10 tisíc let je nikdo neslyšel a teď už zase můžou výt na Měsíc. Americká genetická firma přivedla na svět sněhobílé pravlky obrovské. Možná je znáte ze seriálu Hra o trůny. Jakou mají DNA a co s nimi teď bude? Vysvětluje Jaroslav Petr, biolog z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.