Podcasts about evropy

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.

Jak vyzněla odpolední telekonference evropských představitelů s americkým prezidentem před páteční schůzkou Donalda Trumpa a Vladimira Putina? Nakolik citlivá je pro hnutí ANO kauza poslankyně Balaštíkové, která byla stažena z kandidátky pro říjnové volby. A do jaké míry se změny počasí a teplot v Česku promítly do tuzemské houbařské sezony?

Karlův most v Praze zdobí 30 kamenných soch a sousoší. Představují většinou významné postavy, které ve své době vynikly nad ostatní a nějakým způsobem dokázaly pohnout světem a měnit ho k lepšímu. Je to elita Evropy své doby.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Po Třebíči se v těchto dnech pohybuje velké množství lidí s kšiltovkami na hlavách. Pokrývka hlavy je totiž hlavní rekvizitou baseballových fanoušků. Přijeli na juniorské mistrovství Evropy. První zápasy se hrály v úterý.

Po 19 letech končí ve funkci zmocněnce pro energetickou bezpečnost. Václav Bartuška v rozhovoru pro Prostor X otevřeně popisuje, jak se Česko odřízlo od ruských surovin, proč energetická bezpečnost neznamená bezpečný svět a proč evropské ceny energií neklesnou.

Etiopie patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a svůj rozvoj opírá hlavně o rostoucí populaci, přírodní zdroje a vodní energetiku. Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví pořad Za obzorem. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví dnešní pořad.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odkaz na celý díl najdete na našem Patreonu a HeroHeroPetr Fiala rád plave, kandidáti SPD raději odpočívají u přehrady, tak by se dala shrnout předvolební produkce stran z uplynulých dní. Dejte si to, stojí to za to. My jsme se po úvodním domácím politickém okénku dostali k tomu zásadnímu – dohodě mezi USA a EU o clech. Maroš Šefčovič vyjednával, co mohl a dojednal důstojnou porážku Evropy. Na smutnou evropskou realitu jsme narazili i v dalším tématu, NKÚ zveřejnilo zprávu o české vědě, výzkumu a inovacích. Odhaluje přesně to, proč náš kontinent stagnuje, pardon roste o závratných 0,2 % HDP (data Eurostatu za Q2).

Je to zpráva, která se na nás v poslední době valí ze všech stran: rodí se nejméně dětí za dlouhou dobu, je to tragédie a musíme s tím něco rychle dělat. Totéž ovšem řeší Slováci, Poláci i další slovanské národy. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi právě o tom, jaká je natalita ve slovanských zemích a proč na rozdíl od západní Evropy hrozí té slovanské – tedy pokud se něco nezmění – vyhynutí. Nejenom že máme málo dětí, ale protože jsme ekonomicky slabší, migrujeme za lepším živobytím na západ. Za posledních několik desetiletí jsme tak přišli o miliony lidí, zejména na Balkáně a samozřejmě na Ukrajině. Úbytek porodnosti a obyvatel bude proto v našich oblastech nutně spojen také s tím, že budeme muset znovu myslet na revitalizaci svých vlastních společností, jinak slovanské jazyky a kultury zmizí. A nebude to dlouho trvat. Budeme tedy svědky nových národních obrození?Porodnost ve slovanských zemích, zejména těch východních, je dlouhodobě nižší než v západní Evropě. Zároveň z dalších slovanských zemí, zejména těch jižních, ale třeba i z Polska a Slovenska, se dlouhodobě migruje za lepším živobytím na Západ. Slované tedy dotují fyzicky a ve výsledku i ekonomicky jiné části Evropy, přitom sami zažívají setrvalý úbytek svého obyvatelstva. A to v řádech milionů jenom od změny režimů v letech 1989 až 1991. To dohromady znamená, že při současných trendech může slovanská Evropa vlastně brzy, řekněme v průběhu půl druhého století, zmizet z mapy. Imigrantů do těchto míst je totiž (opět v porovnání se západní Evropou) málo, navíc přicházejí z úplně odlišných kultur – Afghánistán, Sýrie, Nepál, Čína… – a nemají automatickou potřebu se kulturně integrovat.Jakub v této souvislosti hovoří o novém případu plánu srbské vlády na přijetí sto tisíc Ghaňanů, který znervózňuje srbskou společnost. Lukáš naopak připomíná případ Lužických Srbů, kterých je tak málo, že jsou agendě revitalizace vlastně napřed, neboť už pochopili, že pouze plození dětí je nezachrání. Proto se pokoušejí přesvědčit o přijetí lužickosrbské identity a lužickosrbského jazyky své německé spoluobčany, obvykle dávno asimilované sousedy, a to v projektu „sto tisíc mluvčích do roku 2100“. Může se to podařit? Anebo už hodnota mateřských jazyků a národních kultur je ve společnosti tak nízká, že je to předem marný boj?Řeč přijde také na to, zda se Češi mají bát přemnožení přišedších Ukrajinců, anebo ne, protože Ukrajinci přicházejí s kulturním návykem mít ještě méně dětí než Češi. Uvádíme konkrétní čísla porodnosti v jednotlivých slovanských zemích, vysvětlujeme, proč se za normalizace dařilo československé prorodinné politice, jestli byla dlouhodobě udržitelná,nebo ne, a proč současné pobídky, jaké vidíme v Polsku nebo v Maďarsku, jsou nedostatečné. Aneb konečně podcast, kde se skutečně dozvíte věci, jež vám jinde neřeknou.

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Globální streamovací služba Spotify se prezentuje jako platforma, kde má každý umělec nebo umělkyně stejnou šanci oslovit publikum bez ohledu na to, odkud pochází. Realita ale vypadá jinak. Hudba ze střední a východní Evropy se jen výjimečně dostane za hranice vlastního regionu – a i když se občas někdo objeví na billboardu na Times Square, často to na poslechovost nemá žádný reálný dopad. Téma otevírá nová studie mediálních teoretiků Miloše Hrocha a Petra Szczepanika.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Peter Vindahl se ve Spartě podepsal pod dva mistrovské tituly. Spoustou chyb se ale podílel i na minulé nevydařené sezoně. A tu novou v Jablonci zahájil dalším laciným gólem, který opět inkasoval.Umí vytáhnout světový zákrok. Stejně tak se ale Peter Vindahl občas odprezentuje fatální chybou při rozehrávce nebo pustí gól z kategorie laciných. Celkově se o něj tým poslední dobou nemůže právě opřít.Sparta v uplynulém soutěžním ročníku reálně inkasovala o 4,1 více, než by podle metriky takzvaných očekávaných gólů inkasovat měla. Společně s Českými Budějovicemi a Slováckem byla v tomto parametru nejslabší v lize.Sparta ohlásila, že v kádru provede velký řez. Zatím prodala Vitíka a Laciho, neprodloužila smlouvu s Wiesnerem a na Letné skončil ještě Imanol Garcia.Nosiči vody s hostujícím dlouholetým novinářem Pavlem Hartmanem, disponujícím navíc vysokou trenérskou kvalifikací, rozebírají nejen nedávnou minulost Sparty, ale i její šance a rozpoložení před čtvrtečním vstupem do kvalifikace Konferenční ligy v Aktobe v Kazachstánu.Na přetřes přišla i aktuální forma dalších českých pohárových účastníků, velkokapacitně zahazované penalty na mistrovství Evropy fotbalistek nebo překvapivý přestup Dávida Hancka do saúdskoarabského klubu al-Nasr. Poslechněte si celou aktuální epizodu Nosičů vody!---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vlastně jsem překvapená, že žijeme,“ vzpomíná novinářka a moderátorka Fatima Rahimi na dobu, kdy musela s rodinou odejít z Afghánistánu do Evropy, když jí bylo šest let. Jako malé dítě tak strávila asi rok na cestě – s nedostatkem vody i jídla. „Nejtěžší byla ta hrozná nejistota. Nemáte kontrolu nad vlastním životem. Všechno řídí někdo jiný a to jsou převaděči. Nevíte, kde skončíte a musíte jim věřit,“ popisuje novinářka afghánského původu, jak s rodinou museli často přespávat třeba i v chlívcích pro dobytek nebo bez dostatku zásob strávili třeba i dva týdny v lese. Cesta začala rozhodnutím, které podle ní nebylo volbou, jak si spousta lidí představuje. „Buď žijete, nebo nežijete. A člověk má tendenci přežít,“ popisuje nutnost opustit Afghánistán kvůli problémům s vládou Tálibánu. Po příchodu do Česka strávila s příbuznými skoro čtyři roky v uprchlických zařízeních, která svým režimem podle Rahimi často trochu připomínala vězení – pokoje s mřížemi, nárok pouze na deset minut denně na dvorku a žádné hračky pro děti, které si tak musely vystačit třeba jen s propiskou a papírem. Na tuhle dobu nemá přesto novinářka špatné vzpomínky, nejvíce si ale vybavuje stres svých rodičů a dalších dospělých – ze zákonných důvodů nemohli pracovat, takže neustále čekali, co s nimi bude. V rozhovoru s Čestmírem Strakatým mluví Rahimi ale i o tom, co jí v nové zemi chybělo – rodný jazyk, perská literatura, afghánské jídlo nebo babička. Vzpomíná na období, kdy si ji lidé pletli s Romkou a po roce 2015 začali klást otázky na islám a muslimy. „V tu chvíli jsem přemýšlela: Modlím se, nemodlím se? Mám se modlit, nemám se modlit?,“ vysvětluje Rahimi, jak se začala víc zajímat o sebe a hledat odpovědi, protože cítila, že by je měla umět dát. Novinářka mluví taky o fotbale, který ji fascinuje svou paradoxní povahou. „Je to jednoduchá hra – víte, co je cílem, a moc toho k ní nepotřebujete. Já si v dětství vyráběla míč z hadrů nebo plastu,“ vzpomíná, ale také dodává, že jde o strašně složitý svět, když sledujete, jak se skládají týmy, jakou roli hrají peníze a politika a jak se ovlivňují zápasy. Dnes se kromě novinařiny věnuje i studiu terapie, ke které má blízko nejen díky vlastní zkušenosti, ale i novinářské práci. Komu přesně chce pomoci a proč je takový rozdíl vést terapii v angličtině nebo perštině? Jak náročné je někdy debatovat o migraci a jak dnes vnímá náboženství, které ji provázelo dětstvím? Jak se žije jejím příbuzným v rodné zemi a proč si myslí, že změna musí přijít zevnitř – ať už v Íránu, nebo v Afghánistánu? Poslechněte si celý rozhovor.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vítězství!“ „Je konec!“ „Německo kapitulovalo!“ Tak zněla hesla, která před 80 lety plnila titulní stránky novin po celém světě. Šest let válečného běsnění, utrpení a smrti, které rozpoutali nacisté, skončilo. Především v zemích střední Evropy ale byla svoboda jen zdánlivá. Jednu totalitu plíživě nahradila jiná. O cestě Československa zpod útlaku nacistů pod nadvládu komunistů a Sovětského svazu mluvili Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa v pražském Divadle X10.

Vysloveně záchranou pro Voskovce a Wericha v Americe bylajejich práce pro americké rádiové vysílání do Evropy. Než ale USA vstoupily do války, přes koho vysílali? A jak to dopadlo v Hollywoodu a je Voskovec jediné Werichovo dvojče? Večer na Kampě s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem se dál točí kolem amerického pobytu V+W, ale válka už se chýlí… 

Blackout, který postihl Česko před více než týdnem, šetří evropský expertní panel. Podle odborníků i energetiků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo. „Neříkám, měli to blbě, ale asi by se to mohlo nastavovat lépe,“ říká v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus odborník Jan Palaščák.

„Jsem přesvědčen, že obrana Evropy dosud stála na hliněných nohou a že je potřeba posílit obranu Evropy. Ale nemělo by to být provázeno válečným šílenstvím. Obrana je obrana. Proto máme ministerstva obrany, ne ministerstva války,“ říká prezident Asociace obranného průmyslu obrany Jiří Hynek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 15.07.2025, www.RadioUnviersum.cz

Proč německému kancléři došla trpělivost s Robertem Ficem? Ukrajina potřebuje investice, ale především mír. Americká cla, poslední hřebík do konkurenceschopnosti Evropy? Potíže s Grokem. Fiala píše do Bratislavy.

Prohráváte, utrousil nedávno na konto Evropy a její ekonomiky jeden z nejmocnějších mužů světa, generální ředitel investiční společnosti JPMorgan Chase & Co Jamie Dimon. Čísla mu dávají za pravdu – za posledních 15 let ekonomika Spojených států výrazně předstihla ekonomiku Unie. Pokud byla před 15 lety Evropy s 90procentní velikostí americké ekonomiky srovnatelným partnerem, nyní se smrskla na 65 procent. Vývoj navíc neukazuje, že by mělo dojít ke změně k lepšímu.

Proč německému kancléři došla trpělivost s Robertem Ficem? Ukrajina potřebuje investice, ale především mír. Americká cla, poslední hřebík do konkurenceschopnosti Evropy? Potíže s Grokem. Fiala píše do Bratislavy. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prohráváte, utrousil nedávno na konto Evropy a její ekonomiky jeden z nejmocnějších mužů světa, generální ředitel investiční společnosti JPMorgan Chase & Co Jamie Dimon. Čísla mu dávají za pravdu – za posledních 15 let ekonomika Spojených států výrazně předstihla ekonomiku Unie. Pokud byla před 15 lety Evropy s 90procentní velikostí americké ekonomiky srovnatelným partnerem, nyní se smrskla na 65 procent. Vývoj navíc neukazuje, že by mělo dojít ke změně k lepšímu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když nasednete do vlaku, který jede opačným směrem, než si přejete, vystupte, pokud možno, co nejdříve. S každou další zastávkou se vzdalujete od svého cíle,“ řekl bývalý diplomat Ondřej Kašina v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 13.07.2025, www.RadioUniversum.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠: patreon.com/insiderpodcastMartin Wichterle je jedním z ambasadorů 2. ekonomické transformace. To, že Česko potřebuje změnu, se shodneme všichni. Dochází vám už trpělivost, nebo stále vidíte ve všech těch konferencích, vizích, křižovatkách a strategických dokumentech smysl, či dokonce výsledky a změny?Jak si stojí Česko v rámci Evropy a Evropa v rámci světa? O tom jsme debatovali i s Petrem Smutným z PwC. Má evropská společnost špatný mindset? Fungují správně vysoké školy? Otevřeli jsme otázku technické vs. humanitní obory. Kde v Česku vzniká přidaná hodnota? Máme se sice dobře, ale bude to platit i za 20 let?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

Společnost OKD začala s plánovaným propouštěním více než dvou stovek lidí. Jaké mají možnosti na trhu práce? Polsko předává Dánsku předsednictví v Radě Evropské unie. Jak se Varšavě dařilo naplnit vlastní prioritu a motto – posilovat bezpečnost Evropy? Česká armáda má svůj svátek, a to právě dnes. Jaké jsou přední výzvy v době nekončící ruské agrese?

Krokodýlí zoo v pražských Holešovicích zachraňuje vzácné želvy, mezi nimi i želvy barmské. „Rozhodli jsme se posílit evropskou zoo populaci,“ říká její zakladatel Libor Kopečný. „Naše odchovy těchto opravdu vzácných želviček už putovaly do Kolína nad Rýnem, do Wroclawi, což je největší polská zoo, k Baltu do Rostocku, teď do Dánska, letošní by měly jít do Švédska,“ pochvaluje si.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?