POPULARITY
Categories
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zcela opanoval pozornost globální ekonomiky. Trhy bedlivě sledují jeho prohlášení ohledně Íránu a Ukrajiny, komentáře ke sbližování Evropy s Kanadou a především schůzku s čínským prezidentem Si Ťin Pchingem. „Slova, o kterých si můžeme myslet, co chceme, se skutečně stanou reálnou ekonomickou veličinou, protože se projeví v očekávání manažerů, investorů a bank,“ říká prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.
Kolektivní výstava Inspiration Forum Lab 2025/26: Trajektorie představuje celoroční práci celkem devíti umělkyň, umělců a výzkumníků z různých částí Evropy. Tři výsledné projekty prostřednictvím kamene, písku a oceli zpřítomňují trajektorie materiálů, krajin, paměti a vyprávění i jejich proměnlivé vztahy mezi lidským a více-než-lidským světem. i like it when u sand proměňuje písek v proces pohybu, proměny a spojování. ( ) in stone se vydává za obětními kameny v Estonsku a hledá způsoby, jak jim naslouchat a navazovat vztahy s více-než-lidským světem. Kladno Steel Stories Telling prostřednictvím vzpomínek obyvatel Kladna sleduje, jak se ocel, práce a dědictví Poldi zapisují do těl, krajiny i kolektivní paměti..Výstava vznikla během celoročního umělecko-výzkumného programu
Co všechno se musí stát, aby se americký fotbal mohl na jeden den přestěhovat do Paříže? Jan Woska má zkušenosti z prostředí americké NFL a teď se podílí na přípravách říjnového zápasu Steelers proti Saints na Stade de France. „Mám asi pět klobouků,“ popisuje svoji roli. Kolik lidí taková akce zaměstná? Co je potřeba zařídit týdny dopředu? A v čem se příprava zápasu NFL liší od čehokoliv, co známe z Evropy?
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
V novém díle Investories se podíváme na ekonomickou budoucnost dnešní mladé generace. Společně rozebereme dostupnost bydlení, udržitelnost důchodového systému, rostoucí státní dluh i otázku, co se stane s ekonomikou, pokud mladí lidé přestanou věřit, že se budou mít lépe než jejich rodiče.Naším hostem je ekonom Miroslav Zámečník, se kterým se podíváme na to, proč drahota přetrvává i přesto, že inflace výrazně klesla, a zda se dnes mladí mohou dostat k vlastnímu bydlení jinak než prostřednictvím vysokého dluhu nebo pomoci rodičů. Rozebereme také možná řešení bytové krize a otázku, zda je současné nastavení důchodového systému dlouhodobě udržitelné.Věnujeme se i tomu, co se může stát, až do důchodu začne odcházet generace, jejíž významná část nebude vlastnit nemovitost, a jak k důchodovému systému přistupují jiné země. Nechybí ani širší pohled na české veřejné finance, investování mladých lidí, schopnost Evropy efektivně alokovat kapitál nebo vztah mezi úrokovými sazbami ČNB a hypotečním trhem.Tato epizoda nabízí pohled na zásadní ekonomické problémy, které budou ovlivňovat život dnešní mladé generace v následujících desetiletích, a hledá odpověď na otázku, zda ji skutečně čeká horší ekonomická budoucnost než generaci jejích rodičů.Epizodu moderují Anežka Jizbová a Vojtěch Maroul.
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku český prezident Pavel v projevu ostře zkritizoval agresivitu Ruska, kterou označil za přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, a zdůraznil, že pravidla musí platit pro všechny státy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloStávají se strany, které běžně nazýváme „extrémistickými“ součástí politického establishmentu Evropy? Vývoj v Německu, ale i Česku ledaskde jinde tomu napovídá. Důvody řeší další epizoda podcastu Dobrovský&Šídlo s politologem Alešem Michalem
Exministr zahraničí Jan Lipavský se vložil do komunálních voleb v Praze. V týmu lídra ODS Tomáše Portlíka bude jeho zahraničně politickým poradcem. Co mu chce radit? A je podle něj současná vláda připravena čelit aktuálním hrozbám? Hostem Ptám se já je exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Lipavský vedl diplomacii ve vládě Petra Fialy (ODS) nejprve jako ministr za Piráty. Poté, co z vlády odešli, Lipavský zůstal a pokračoval jako nestraník. Loni ve sněmovních volbách kandidoval za koalici Spolu v Praze a dostal se do Parlamentu. Teď se nově přidal do týmu Tomáše Portlíka (ODS), který v hlavním městě vede společnou kandidátku ODS a TOP 09. Pokud by se Portlík stal primátorem, Lipavský bude jeho diplomatickým poradcem. „Praha má všechny předpoklady stát se vstupní branou do Evropy. Má skvělé univerzity, technologické firmy, bezpečné prostředí i polohu v samotném srdci kontinentu. Co jí chybí, je někdo, kdo jí bude systematicky otevírat dveře ve světě. Proto chci mít po svém boku Jana Lipavského. Má zkušenosti, kontakty i důvěryhodnost, které Praha potřebuje,“ řekl k tomu Portlík. Lipavský mu má pomáhat s rozvojem vztahů Prahy se světovými metropolemi, evropskými a transatlantickými partnery i zahraničními investory. Věnovat se bude také bezpečnostní spolupráci, kybernetickým hrozbám a odolnosti hlavního města. Lipavský je nestraník, nedávno ale připustil, že plánuje vstup do ODS. Jak přesně se Lipavský chce do dění v Praze zapojit? Co by byl schopen hlavnímu městu přinést? A jak vnímá aktuální bezpečnostní hrozby v Evropě? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
Prezident Petr Pavel ve svém středečním projevu na Valném shromáždění OSN řekl, že Rusko představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy. „Máme mnoho indicií, že o eskalaci může Moskva uvažovat,“ souhlasí poradce prezidenta a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Myslím, že se to přepíná,“ oponuje v pořadu Pro a Proti bývalý ministr zahraničí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
Podle odborníka na střední Evropu a politologa Daniela Šitery se česká i další ekonomiky střední Evropy v některých parametrech přibližují jádru Evropy, zůstávají ale závislé na rozhodnutích v ekonomických centrech. Nerovnosti mezi bohatými městy, jako jsou Varšava nebo Praha, a chudými okrajovými regiony jsou v zemích V4 typické. Problémy jako digitální (ne)suverenita se týkají celé Evropy, země střední Evropy se v tomto ohledu nevymykají. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
Věděli jste, že podle Napoleona se střed Evropy nachází na hoře Dyleň? Hora Dyleň, vysoká téměř 1000 metrů, je jedním z výrazných bodů západního pohraničí.
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto století přichází s geopolitickou ambicí, která má přesah. Návrh na užší spolupráci s Kanadou je podle něj reakcí na měnící se svět, ale také na politiku Donalda Trumpa. „Teprve teď Trump znamená pro většinu evropských elit opravdu – snad už konečně – pořádné probuzení, že se o Spojené státy nemůžeme opřít,“ říká ve společné epizodě podcastů Studio N a Romancov & spol. „Kdyby nedošlo k tomu, jakým způsobem se Trump chová vůči všem svým spojencům – Kanadu nevyjímaje –, vůbec by k tomu nemuselo dojít,“ tvrdí. Současnou situaci Romancov chápe jako tlak na zásadní změnu evropského uvažování. „Věřím tomu, že to, co se teď možná začne vyjednávat ve směru ke Kanadě, bude probíhat v úplně jiném mentálním nastavení evropských politických elit, protože najednou koukají, že jim to nefunguje opravdu vůbec nikde. Nefunguje to na východě, nefunguje to na jihu a nefunguje to ani na západě směrem ke Spojeným státům. Musíme se začít chovat jinak. Už nemáme kam uhnout.“ Přestože je Kanada geograficky od Evropy vzdálená, historicky a kulturně má podle Romancova k Evropě velmi blízko. „Kanada je pouze Evropa přesazená na jiný kontinent,“ říká. Připomíná především silnou britskou a francouzskou stopu a také evropské emigrace, které do Kanady v průběhu posledního století mířily v době krizí a válek. Pojem přidruženého členství v EU zatím nemá jasně daný obsah. „Je to něco, o čem se teď jen spekuluje. Nikdo v tuto chvíli neví, co to může nebo bude znamenat. V evropských smlouvách nic takového nenajdeme,“ upozorňuje. Kdyby se ale nový typ vztahu skutečně podařilo vytvořit, mohl by podle něj přesáhnout samotné vztahy EU a Kanady a proměnit širší uspořádání světa. Kdy by se mohla Kanada stát přidruženým členem Evropské unie? Co by to znamenalo v praxi? A jsme u počátku nově vznikajícího velmocenského bloku? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, epizody podcastu Romancov & spol. najdete zde. Na webu Deníku N jsou všechny redakční podcasty přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Radim Dohnal je český ekonom a odborník na finanční trhy, kterým se zabývá více než 25 let. Působil v pojišťovnictví, RM-Systému a následně sedm let v Saxo Bank, kde vedl obchod pro region střední a východní Evropy. Od roku 2016 stojí v čele společnosti Capitalinked, která se zaměřuje především na fúze, akvizice a oceňování firem. V tomto díle Štěpán Křeček s Radimem Dohnalem rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se věnují návrhu státního rozpočtu na příští rok, plánovanému schodku a otázce, zda by měl být deficit v současné situaci nižší. Diskutují také o možnostech dalšího snižování schodků a o rostoucím zadlužení v celosvětovém měřítku. Řeč přichází také na vysoké rozpočtové deficity v dalších zemích a jejich dopad na ekonomiku. Debata se dále zaměřuje na dluhopisové trhy a vývoj úrokových sazeb ve světě. Štěpán Křeček s Radimem Dohnalem se věnují také otázce zestátňování ČEZ a širším souvislostem státního vlastnictví v energetice. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.
Cena ropy se od ledna zdvojnásobila na sto osm dolarů za barel a ceny pohonných hmot se blíží padesáti korunám za litr. Hosty dílu jsou Petr Mlejnek, bývalý ředitel ÚZSI, a Marek Janečka, portfolio manažer J&T Investiční společnosti se zaměřením na komoditní trhy. Proč ropa navzdory blokádě nestojí predikovaných dvě stě dolarů za barel? Proč se z Evropy v otázce energetické bezpečnosti stal vazal Spojených států? Kdo na současném růstu cen vydělává nejvíc? Těžaři, nebo rafinérie, jejichž akcie letos vyrostly o sto procent? Míří svět k novému ropnému šoku srovnatelnému se sedmdesátými lety?Ropa je druhý díl ze speciální podcastové série, kdy chceme z pohledu investic, technologie a geopolitiky rozebrat vybrané komodity 21. století. Partnerem série je J&T Banka.Volební štáb: Komunální volby - https://luma.com/InsiderVolebnistabPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.
Rozhlasové putování s nakladatelkou, spisovatelkou, podnikatelkou, cestovatelkou i bývalou diplomatkou Markétou Hejkalovou si v pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” užijete už potřetí. Natolik jsou její zážitky i cílové destinace zajímavé. Stejně je tomu i v případě Laponska. Právě tam se tentokrát vydáme.
Rozhlasové putování s nakladatelkou, spisovatelkou, podnikatelkou, cestovatelkou i bývalou diplomatkou Markétou Hejkalovou si v pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” užijete už potřetí. Natolik jsou její zážitky i cílové destinace zajímavé. Stejně je tomu i v případě Laponska. Právě tam se tentokrát vydáme.
Je potřeba budovat nezávislou Evropu, která má sílu jednat. A nesmíme dovolit, aby evropské demokracie podkopávaly loutky autoritářských režimů, ať už jde o ultranacionalisty či odpůrce Evropy, prostě o ty, kteří pohrdají evropskými hodnotami a chtějí Unii rozdělit, o ruské vměšování nebo o dezinformace. To jsou v kostce slova předsedkyně Evropské komise von der Leyenové z jejího letošního projevu o stavu Evropské unie, který přednesla ve Štrasburku.
Muslimové tvoří jen asi šest procent obyvatel Evropy. Přesto evropské krajně pravicové strany sílí na slibech, že zastaví údajnou islamizaci kontinentu. „Už asi deset let se spojuje migrace a islám jako hrozba. Nejprve to byla strategie krajně pravicových stran, ale v posledních letech k tomu utíkají často i mainstreamoví politici,“ přibližuje v Interview Plus arabistka a politoložka Zora Hesová.
Muslimové tvoří jen asi šest procent obyvatel Evropy. Přesto evropské krajně pravicové strany sílí na slibech, že zastaví údajnou islamizaci kontinentu. „Už asi deset let se spojuje migrace a islám jako hrozba. Nejprve to byla strategie krajně pravicových stran, ale v posledních letech k tomu utíkají často i mainstreamoví politici,“ přibližuje v Interview Plus arabistka a politoložka Zora Hesová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k větší nezávislosti Evropy, ochraně demokracie i k radikálním změnám v unijní legislativě. „Vytyčovala, jakým směrem chce využít zbytek svého mandátu, který jí skončí do tří let,“ vyzdvihuje v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). „Já jsem ho hodnotil spíše negativně, protože von der Leyenová hovoří o plánech, ale ne o něčem, co by se už podařilo,“ oponuje nezařazený europoslanec Ondřej Dostál.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bankovní rada ČNB dnes rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Ekonom Richard Hindls očekává, že základní sazba zůstane na 3,75 procenta. Do konce roku ale její zvýšení nevylučuje. „Inflační tlaky tu pořád jsou,“ říká. Co by mohlo inflaci v příštích měsících nejvíce zvýšit? V rozhovoru také vysvětluje, jak si může Evropská unie uchovat konkurenceschopnost a nezávislost na Číně nebo jak by mohla vypadat ekonomická spolupráce Evropy a Kanady.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bankovní rada ČNB dnes rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Ekonom Richard Hindls očekává, že základní sazba zůstane na 3,75 procenta. Do konce roku ale její zvýšení nevylučuje. „Inflační tlaky tu pořád jsou,“ říká. Co by mohlo inflaci v příštích měsících nejvíce zvýšit? V rozhovoru také vysvětluje, jak si může Evropská unie uchovat konkurenceschopnost a nezávislost na Číně nebo jak by mohla vypadat ekonomická spolupráce Evropy a Kanady.
Evropa je kontaminována Evropskou unií pouze dočasně. Důležitější, než jak dlouho nás ještě bude otravovat a poškozovat, je, čím bude nahrazena. 07.09.2026, www.RadioUniversum.cz
Pozornost bezpečnostních expertů se tento týden soustředila na situaci v Německu. Tamní vláda obvinila Rusko z odpovědnosti za pokus o atentát na lipském letišti. „Rusko zjišťuje, jak rychle a dobře reagujeme a jaké prostředky pro to používáme. Nejdůležitější je ale podle mě test soudržnosti a odhodlanosti,“ říká pro Radiožurnál bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.