Podcasts about evropy

Kdesi na Uralu, asi 2,5 hodiny jízdy jižně od Jekatěrinburgu, leží desetitisícové město Karabaš. Známé je velkým závodem na zpracování mědi, statusem nejvíce znečištěného města v Evropě a v posledním roce také díky svému rodákovi, učiteli Pavlu Talankinovi. Ten pořídil a následně vyvezl do Evropy časosběrné záběry z místní školy, v nichž zachytil plíživou válečnou propagandu zaměřenou na děti a mladé. Film Pan Nikdo proti Putinovi už získal několik cen i nominaci na Oscara.

Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.

Nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy můžete objevovat v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice vznikla díky nejnovějším poznatkům odborníků z oblasti archeologie, antropologie, genetiky a dalších oborů. Výstavě dominuje mamut v životní velikosti. Pro veřejnost je otevřeno od středy do neděle.

Je překvapivé, že nám stopování v džungli jde tak dobře. Sama bych ti, drahý otče, asi nezastavila...Hlavní je nenechat se znervóznit, říkali jsme si těch pár prvních dní, než jsme začali být lehce nervózní. Naše devítidenní dovolená s dcerou se z geopolitických důvodů prodloužila na neurčito.Není se na koho zlobit, není komu co vyčítat, ale zůstali jsme zaseklí v Thajsku a blízkém okolí. Agentura, přes kterou máme koupené letenky, se přitom snaží: už třikrát nám sehnala zdarma náhradní odlet, ale ten byl dvakrát pár dní předem zrušen. Teď nám v aplikaci zeleně svítí páteční přesun přes Emiráty do Athén, ale jak se následně dostat do Prahy vůbec neřešíme, protože ono se to nejspíš zase změní.Rozhodně si nepřipadáme uvěznění. Odletět můžeme, tak jako spousta Čechů, jen jsme na to příliš spořiví. Jednoduše stačí koupit nové jednosměrné letenky do Evropy a vyhnout se oblasti Blízkého východu. Populární jsou teď trasy třeba přes Soul nebo přes Astanu, ale jedna taková letenka vyjde zhruba na třicet pět tisíc, a proto raději čekáme.Zapeklité požehnáníV dobách covidu jsem byl šokovaný, že lockdowny a život v dočasné izolaci některým lidem z mého okolí vlastně vyhovují. Teď zažívám něco podobného – objektivně jsme v trudné a nejisté situaci, těžko říci, jak z ní ven, ale vnitřně to zatím vnímám jako požehnání.V předvečer jejích šestnáctých narozenin jsme s dcerou přeletěli levnou vnitrostátní linkou ze severothajského buddhistického kláštera mezi opice a varany na pláž v oblasti Krabi, a to už jsem měl v hlavě plán: „Když teď máme minimálně týden času navíc," nabídl jsem Apolence, „ukážu ti, jak se tady stopuje."K mé radosti souhlasila a o následném putování je dnešní podcast.Sám mám tuto cestu projetou, a tak jsem věděl, že se není čeho bát. Thajsko je ideální zemí pro stopařské začátečníky. Bývá sice vedro, ale na auto se málokdy čeká déle než deset minut, a pak se to střídá stylem, který musí teenagery bavit. Auta jedou velmi klidně džunglí a my se často vezeme na korbě.Do MalajsieNejprve jsem takhle Apolenku vzal na ostrůvek u města Satun, což je těsně nad malajskou hranicí. Oproti turistickému Krabi je to zásadní změna, protože sem se už cizincům nechce. Ostrov měří na délku pět kilometrů, jsou tu dvě malé rybářské vesnice s mešitou, odkud se v podvečer vždy line modlitba, uprostřed roste palmový, mangovníkový a kaučukovníkový les.Apolenčiny vrstevnice chodí v dlouhých muslimských šátcích, ale zároveň jsou velmi komunikativní, vysmáté a chtějí se kamarádit: klidně dceru vezmou na skútr a hodí ji do našeho kempu, kde mimochodem platíme za noc v pohodlném stanu s matrací, větrákem a zásuvkami 300 korun.Apolenka oceňuje, že tu žijí stovky dobře živených koček, a vadí jí snad jenom jediná věc – je přísná vegetariánka a to nikdo z ostrovanů nechápe, protože veškerá místní kuchyně je založená na rybách a mořských plodech, hlavně krabech.Ostrov je tak malý, že dva dny docela stačí, a protože máme pořád zjevně dost času, zamíříme úzkou silnicí ještě více na jih do Malajsie. „Má dvacátá osmá navštívená země," překvapí mě dcera – když jsem byl přesně v jejím věku, poprvé jsem spatřil moře…Víza nejsou potřeba, celníci na obou stranách hranice se na těch pár cizinců denně usmívají a skvěle se stopuje tam i tam.„Jsem až překvapená," říká Apolenka v podcastu, „jak nám to jde snadno. Asi to bude mnou – upřímně řečeno, kdybych viděla jen tebe, radši bych nezastavila…"V Malajsii dojedeme na ostrov Penang, kde škrábou azurové nebe desítky mrakodrapů. Je to taková menší Dubaj hned vedle pláží a tropické džungle.Žijí tu hlavně Číňané, ale zároveň navštěvujeme chrámy snad všech světových náboženství. Zdejší světoznámý přístav George Town učinil z Penangu před více než dvěma stovkami let tolerantní a multikulturní místo, kam se poslední dobou začínají stěhovat za kvalitním a přitom levným životním stylem také Češi. O tom ale až v příštím, pátečním podcastu. Teď jdeme s Apolenkou hledat nějaké pořádné malajské želvy.

Nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy můžete objevovat v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice vznikla díky nejnovějším poznatkům odborníků z oblasti archeologie, antropologie, genetiky a dalších oborů. Výstavě dominuje mamut v životní velikosti. Pro veřejnost je otevřeno od středy do neděle.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy můžete objevovat v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice vznikla díky nejnovějším poznatkům odborníků z oblasti archeologie, antropologie, genetiky a dalších oborů. Výstavě dominuje mamut v životní velikosti. Pro veřejnost je otevřeno od středy do neděle.

Podcastu Kecy a politika se dostal do rukou dokument s názvem Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou. Vyplývá z něj, že premiéři Fico a Babiš chtějí koordinovat energetickou politiku obou států a zároveň vytvořit blízký tandem při hlasování na úrovni různých evropských institucí a spolků. Navzdory tomu, že Slovensko jde podle vzoru orbánovského Maďarska cestou budování autoritativní demokracie.Ptáme se: čím je z hlediska českých národních zájmů výhodné takto prohlubovat spolupráci s ficovským Slovenskem? O důvod víc, že Slovensko je v rámci EU i NATO v absolutní izolaci a rozhodlo se svou energetickou a zahraniční politiku orientovat na Rusko. Pěkně se to ukázalo během diplomatické roztržky s novou nizozemskou vládou, která si do svého programového prohlášení dala, že Slovensko a Maďarsko aktivně podkopávají jednotu Evropy, a proto je nutné se takovým státům postavit.Otázka zní: je v českém národním zájmu pomáhat Slovensku z izolace? Co tím jako stát získáme? A jaké zájmy Andreje Babiše za tím stojí? Souvisí to se znečištěným územím po bratislavské chemičce Istrochem, které vlastní Andrej Babiš? Když tuto oblast v roce 2002 privatizoval, měl vynaložit více než pět miliard korun na její vyčištění po komunistické éře.Krátce po volbách v říjnu 2025 jednal se slovenským ministrem životního prostředí Tarabou, který mu chce na tyto účely dát dotaci v řádu 8–17 miliard. Jde o tyto a jiné byznysové zájmy lidí kolem Babiše, které vedou novou českou vládu k prohlubování spolupráce? A proč si Babiš do své vlády vzal Ivana Bednárika, který většinu své profesní dráhy dělal pro lidi napojené na Rusko?Z těchto a dalších věcí, které v podcastu rozebíráme, vyvozujeme, že v Česku pomalu, ale jistě začal pochod k autoritativnímu státu. Kdy začne útok na soudy, bezpečnostní složky a média? V řadě věcí už k tomu došlo. A jak zareaguje nebabišovská část české společnosti?

Země střední Evropy svého času vystupovaly společně v rámci takzvané Visegrádské skupiny. Dnes jsou tyto země politicky rozdělené. „Klíčovou zemí regionu, navzdory relativně nízkému ekonomickému významu, je Maďarsko. To, že Viktor Orbán vytvořil v zemi autokratický systém a potlačil liberální demokracii, se stalo symbolem populismu všude okolo, včetně České republiky,“ upozorňuje v Interview Plus britský novinář a spisovatel Misha Glenny.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krušné hory se letos v září stanou dějištěm velkého evropského setkání turistů. EURORANDO 2026 přiláká do česko-německého pohraničí přibližně tisíc milovníků pěší turistiky. Během týdne je čekají desítky tras, doprovodný program i společné projekty, které mají propojit českou a německou část pohoří.

.. Dnešní host Dopoledního expresu tiskový mluvčí Generali České pojišťovny Jan Marek nám dnes poodhalí problematiku pojištění odpovědnosti. Jde o takzvanou "pojistku na blbost". Dozvíme se jaké typy tohoto pojištění jsou, jaké finanční škody kryjí a na co nebo koho se vztahují. A zda platí i v jiných státech Evropy. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krušné hory se letos v září stanou dějištěm velkého evropského setkání turistů. EURORANDO 2026 přiláká do česko-německého pohraničí přibližně tisíc milovníků pěší turistiky. Během týdne je čekají desítky tras, doprovodný program i společné projekty, které mají propojit českou a německou část pohoří.

.. Dnešní host Dopoledního expresu tiskový mluvčí Generali České pojišťovny Jan Marek nám dnes poodhalí problematiku pojištění odpovědnosti. Jde o takzvanou "pojistku na blbost". Dozvíme se jaké typy tohoto pojištění jsou, jaké finanční škody kryjí a na co nebo koho se vztahují. A zda platí i v jiných státech Evropy. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.

Krušné hory se letos v září stanou dějištěm velkého evropského setkání turistů. EURORANDO 2026 přiláká do česko-německého pohraničí přibližně tisíc milovníků pěší turistiky. Během týdne je čekají desítky tras, doprovodný program i společné projekty, které mají propojit českou a německou část pohoří.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Děti už nemusí kvůli sportovním kroužkům vstávat jako dělníci do práce. Tréninky se přesouvají na odpoledne. Podle hosta Pressklubu Frekvence 1, krasobruslaře Tomáše Vernera, je ale škola zbytečně dlouho a děti by tak mohly chodit třeba na led dřív. Ráno už ale zkrátka nemusejí. Nejen o tom si povídal Ondřej Kopa právě s tímto mistrem Evropy v krasobruslení. Poslechněte si záznam pořadu.::::See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor.

Všichni ho znají jako objevitele Ameriky. Do nového světadílu ale vlastně neměl namířeno. Původně toužil po objevení nové cesty do Indie západní cestou a s tímto svým přesvědčením také zemřel. Ačkoli už za jeho života bylo mnohým jasné, že se jedná o nový kontinent. Do Evropy se ze své první cesty za oceán vrátil 4. března 1493 na palubě lodi Niňa. Zakotvil kvůli počasí u portugalských břehů, takže upadl v podezření, že se zpronevěřil Španělům, kteří jeho plavbu financovali…

Všichni ho znají jako objevitele Ameriky. Do nového světadílu ale vlastně neměl namířeno. Původně toužil po objevení nové cesty do Indie západní cestou a s tímto svým přesvědčením také zemřel. Ačkoli už za jeho života bylo mnohým jasné, že se jedná o nový kontinent. Do Evropy se ze své první cesty za oceán vrátil 4. března 1493 na palubě lodi Niňa. Zakotvil kvůli počasí u portugalských břehů, takže upadl v podezření, že se zpronevěřil Španělům, kteří jeho plavbu financovali…Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Objevte zamlčený příběh Tartárie – staré říše, která mohla proměnit podobu Evropy i naše chápání dějin. Je to jen mýtus, nebo klíč k vyspělé slovanské civilizaci, volné energii a zasuté buněčné paměti? Pokud Vás téma návratu ke slovanským kořenům oslovuje, můžete tyto principy jemně vnášet i do svého domova. Pomoci mohou i obrazy, které podporují „slovanské feng shui“ – citlivé ladění prostoru s energií, přírodou a vnitřní pamětí duše. Obrazy si lze vybírat intuitivně – podle názvu i podle pocitu, který ve Vás vyvolají: www.tvorimesrdcem.cz/obrazy-podle-nazvu/

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Babiš mezi Trumpem, svými sliby a SPD; Evropská obrana se rodí v bolestech, úspěšný výsledek není jistý; Narkomafie už není, co bývala. Je daleko horší; Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy; V mezinárodní soutěži bodovala i kampaň proti obtěžování v MHD; Tajemství spisovatele Arnošta Lustiga

Babiš mezi Trumpem, svými sliby a SPD; Evropská obrana se rodí v bolestech, úspěšný výsledek není jistý; Narkomafie už není, co bývala. Je daleko horší; Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy; V mezinárodní soutěži bodovala i kampaň proti obtěžování v MHD; Tajemství spisovatele Arnošta LustigaVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Evropa je technologicky závislá na USA a částečně na Číně. Jak velký problém to může být, si uvědomila až v posledním roce, kdy se Donald Trump znovu stal prezidentem. Data ukládáme do amerických cloudů, kde nemusí být v bezpečí. Pokročilé čipy nenavrhujeme ani nevyrábíme. Jan Sedlák, redaktor E15 a Lupy.cz, popisuje jednání a snahy Evropy o budování nezávislosti. Významným hráčem by v tomto směru mohlo být Česko. Seznam má know-how na infrastrukturu a řadu dobrých koncových služeb. Máme také experty, díky kterým bychom mohli být silní v produkci čipů. Jen musíme vytvořit silné tržní prostředí. Program pořadu 01:11 – Evropská technologická závislost 14:49 – Mluvíme, nebo makáme? 25:35 – Výroba čipů 34:40 – Mozky máme 39:45 – Know-how Seznamu 50:41 – Onsemi a další

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po letech se do Insideru vrací Václav Klaus. Za tu dobu pochopil význam slova podcast a naučil se slovník generace Z. Debata se točí kolem aktuálních geopolitických událostí. Co si odnést z Davosu, jak číst proměnu Evropy a dočkáme se vůbec nějaké? Donald Trump otřásl světem a mění roli Spojených států v globální politice. Jaké budou dopady na válku na Ukrajině, šance na příměří a budoucí bezpečnost Evropy? Kde selhala evropská politika, jaké jsou limity další integrace a proč Evropa ztrácí geopolitický význam? Neopomeneme ani českou politiku, vztah k Motoristům, rozpočet a rozpad tradičních politických stran.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Řada oligarchů vznikla tak, že využívala dotační prostředky státu nebo Evropy. Je obrovský problém zajistit, aby to nemělo dopad na společnost a na to, jak jsou dotace přidělovány. U nás třeba vidíme konflikt, jestli je mají dostat v zemědělství velké podniky, anebo zda podporovat malé farmy,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... se věnuje vzpomínce na zavražděného slovenského novináře Kuciaka a jeho snoubenku a také výsledku boje o Filipa Turka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Řada oligarchů vznikla tak, že využívala dotační prostředky státu nebo Evropy. Je obrovský problém zajistit, aby to nemělo dopad na společnost a na to, jak jsou dotace přidělovány. U nás třeba vidíme konflikt, jestli je mají dostat v zemědělství velké podniky, anebo zda podporovat malé farmy,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... se věnuje vzpomínce na zavražděného slovenského novináře Kuciaka a jeho snoubenku a také výsledku boje o Filipa Turka.

„To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák. Reaguje tím na názor odborníků, že lidé mají jen krátkou klimatickou paměť, která zkresluje vnímání změny klimatu. Proč vzpomínky na extrémy počasí rychle blednou? Žák připomíná nejen mimořádně studený únor 1956, ale mluví i o „rumovém expresu“ na jihu Evropy či budoucnosti zimních olympiád.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák. Reaguje tím na názor odborníků, že lidé mají jen krátkou klimatickou paměť, která zkresluje vnímání změny klimatu. Proč vzpomínky na extrémy počasí rychle blednou? Žák připomíná nejen mimořádně studený únor 1956, ale mluví i o „rumovém expresu“ na jihu Evropy či budoucnosti zimních olympiád.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to vláda Andreje Babiše. Takže Babiš a jenom Babiš bude rozhodovat, co se v té vládě bude dít,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos, když popisuje současné rozložení moci v Česku. Mluví o politicích, kteří „jedou ve vlaku, který má nápis jako Agrofert Andreje Babiše“ i o tom, jak současný premiér nechává lidi jako Tomio Okamura, Petr Macinka nebo Filip Turek dělat „mlhu“. Do této logiky zasazuje i nové tváře vlády, včetně kandidáta na ministra životního prostředí Igora Červeného, o jehož skutečné autonomii pochybuje. Zároveň popisuje atmosféru rostoucího napětí ve společnosti a vysvětluje, proč považuje demonstrace za přirozenou součást politického střetu, nikoli za popření výsledku voleb. Jedním z klíčových bodů podle něj může být budoucnost veřejnoprávních médií. „To zestátnění a ovládnutí veřejnoprávních médií už nepůjde zastavit peticema,“ říká a varuje před slovenským nebo maďarským modelem. Rozhovor se ale rychle rozšiřuje za hranice domácí politiky. Michopulos mluví i o nepochopitelné sázce části politických elit na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho okolí. V této souvislosti připomíná i šok, který podle něj zažil Robert Fico po jednání s Trumpem a naznačuje, jak tvrdě může nová geopolitická realita dopadat na malé státy ve střední Evropě. Do úvah vstupují i ambice Petra Macinky, které Michopulos spojuje s pokusem prorazit v takzvaném „MAGA světě“ a získat mezinárodní relevanci skrze konflikt a symbolická gesta. Zároveň pochybuje, že taková strategie může dlouhodobě fungovat ve prospěch Česka nebo Evropy. Jak silná je dnes skutečná moc Andreje Babiše? Co mohou změnit protesty v ulicích? A kde zůstane místo pro Česko ve světě, který se podle Michopulose rychle přepisuje? I o to mluví Petros Michopulos.

Jóga je tisíce let stará praktika, kterou dodnes využívá mnoho lidí. Z východu se postupně dostala do Ameriky a Evropy. Vlivem času a prostředí se některé její aspekty proměnily. Podle jogínky Romany Martincové je důležité hledat původní východní zdroje.

Zeitgest #7 s Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠⁠⁠⁠https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠⁠Munich Security Report 2026⁠⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠⁠Záznamy projevů a panelových diskuzí⁠https://www.youtube.com/@MunSecConf/streams⁠

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Ještě jednou počkáme a pak už opravdu dost. Jinak se z Evropy stane ekonomický skanzen.

„Kulturní zvyklosti určují, zda je hmyz považován za potravinu, nebo ne. U nás je to spíš spojováno s něčím nečistým,“ vysvětluje přední česká odbornice na jedlý hmyz z České zemědělské univerzity Lenka Kouřimská. Které druhy hmyzu měla možnost ochutnat? Jak fungují hmyzí farmy v Česku i ve zbytku Evropy? A jak se posuzuje kvalita bílkoviny? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kulturní zvyklosti určují, zda je hmyz považován za potravinu, nebo ne. U nás je to spíš spojováno s něčím nečistým,“ vysvětluje přední česká odbornice na jedlý hmyz z České zemědělské univerzity Lenka Kouřimská. Které druhy hmyzu měla možnost ochutnat? Jak fungují hmyzí farmy v Česku i ve zbytku Evropy? A jak se posuzuje kvalita bílkoviny? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kulturní zvyklosti určují, zda je hmyz považován za potravinu, nebo ne. U nás je to spíš spojováno s něčím nečistým,“ vysvětluje přední česká odbornice na jedlý hmyz z České zemědělské univerzity Lenka Kouřimská. Které druhy hmyzu měla možnost ochutnat? Jak fungují hmyzí farmy v Česku i ve zbytku Evropy? A jak se posuzuje kvalita bílkoviny? Poslechněte si rozhovor.

Na závěr týdne pro wellbeing ve školách se zaměříme na dobrou praxi. Jak vypadá, když odborníci i školy jsou zajedno, že duševní zdraví dětí i vyučujících je pro úspěch ve vzdělávání zásadní faktor? - Do Prahy se sjeli špičkoví hepatologové z celé Evropy na Výroční mítink Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jater. Jaké jsou nové možnosti léčby a kam v současnosti směřuje výzkum? Moderuje Renata Kropáčková.

Evropské státy jsou vystaveny hrozbě agresivního ruského režimu. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který zpochybňuje spolehlivost spojenectví v rámci NATO a mluví o úpadku Evropy. Možná ohrožení ale přicházejí i z vnitřku kontinentu. Co mají Evropané dělat?Host: Gerald Knaus - analytik, zakladatel think-tanku Iniciativa pro stabilní Evropu (European Stability Initiative)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?

Danuše Nerudová je zpátky v Insideru. Tentokrát z Bruselu a s balíkem témat. Jak velký chaos nastal v české zahraniční politice a obrazu Česka v Evropě po nástupu Babišovy vlády a politické izolaci Petra Macinky? Jak hodnotí Babišův bruselský pragmatismus a následnou domácí rétoriku? Co se odehrává na pozadí vyjednávání ETS2 jehož je zpravodajkou? Co všechno se chystá, kdo na to doplatí a jaké změny chce prosadit, aby systém nesrazil nízkopříjmové domácnosti? A jak nahlíží na otočku Evropy nejen v jaderné energetice?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.