Podcasts about evropy

Ota Šik patřil k hlavním představitelům tzv. pražského jara roku 1968. Prosazoval zásadní ekonomickou reformu, která měla navrátit Československo mezi nejvyspělejší země Evropy.

Není to tak dávno, co se o Německu mluvilo jako o ekonomické lokomotivě, která svou výkonností táhne zbytek Evropy. Teď se naopak Němci děsí toho, že zažijí už třetí rok za sebou ekonomický pokles. Jak se Němci do současných hlubokých ekonomických problémů dostali? Nejen to vysvětluje kniha Kaput. Konec německého zázraku. Jejím autorem je komentátor Wolfgang Münchau a v češtině ji v roce 2025 vydalo nakladatelství Bourdon.

Není to tak dávno, co se o Německu mluvilo jako o ekonomické lokomotivě, která svou výkonností táhne zbytek Evropy. Teď se naopak Němci děsí toho, že zažijí už třetí rok za sebou ekonomický pokles. Jak se Němci do současných hlubokých ekonomických problémů dostali? Nejen to vysvětluje kniha Kaput. Konec německého zázraku. Jejím autorem je komentátor Wolfgang Münchau a v češtině ji v roce 2025 vydalo nakladatelství Bourdon.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Zatímco české instituce očekávají od tuzemské ekonomiky růst, zahraniční prognózy varují, že průmyslové a exportní Česko je nejohroženější ekonomikou Evropy. Největší neznámou je výsledek obchodní války mezi USA a zbytkem světa. „Skvělá zpráva je, že navzdory Donaldu Trumpovi by česká ekonomika měla růst, dokonce i v tom horším scénáři,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Výnosy z daní z hazardních her každoročně rostou, loni poprvé překonaly hranici 20 miliard korun, celkové daňové inkaso se vyšplhalo na 21,4 miliardy. Ovšem mnoho tradičních značek, jako Rebuy Stars a další, v Česku skončilo nebo mají problémy. „Český trh s hazardními hrami prochází výraznou reformou. Ještě před deseti lety se dalo říct, že Česko je kasinem Evropy, měli jsme tu téměř sto tisíc povolených výherních hracích automatů, téměř devět tisíc heren a kasin a v přepočtu na obyvatele jsme byli druhá země na světě, co do počtu hazardních her,“ řekl Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, v diskusi Hospodářských novin, která se konala na začátku května. Spolu s ním o regulaci hazardu debatovali Tomáš Pintér, starosta obce Planá, a Jakub Žofčák, analytik z Centra ekonomických a tržních analýz a Metropolitní univerzity Praha.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Nová Evropská komise při svém nástupu loni v prosinci slíbila větší podporu konkurenceschopnosti Evropy a také méně papírování. Plnění tohoto slibu si však čeští oceláři zatím nevšimli. „Rozhodně nemohu říct, že by nám ubylo byrokracie nebo že by některá opatření, o kterých se už dlouho mluví, byla uvedena v život a mělo to nějaké konkrétní výsledky,“ řekl Petr Popelář, předseda představenstva Moravia Steel, v debatě Hospodářských novin, která se konala na začátku května. Jejím hlavním tématem byly dopadu Green Dealu na ocelářství v Česku a v EU a zúčastnili se jí i Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Devátý květen je důležitý den. České hokejisty čeká první zápas na mistrovství světa, které letos pořádá Švédsko společně s Dánskem. Už víme, že kromě Čechů Pastrňáka s Nečasem budou mít velké hvězdy na mistrovství světa zejména také Kanaďané. Ve Švédsku bude hrát třeba Sidney Crosby a za ním v brance nastoupí Marc-André Fleury. Muž, který zakončil kariéru v NHL, ale ještě se přece jenom chvíli rozhodl s hokejem pokračovat na turnaji na severu Evropy.

Devátý květen je důležitý den. České hokejisty čeká první zápas na mistrovství světa, které letos pořádá Švédsko společně s Dánskem. Už víme, že kromě Čechů Pastrňáka s Nečasem budou mít velké hvězdy na mistrovství světa zejména také Kanaďané. Ve Švédsku bude hrát třeba Sidney Crosby a za ním v brance nastoupí Marc-André Fleury. Muž, který zakončil kariéru v NHL, ale ještě se přece jenom chvíli rozhodl s hokejem pokračovat na turnaji na severu Evropy.

O otevření pobočky ÚOCHB v Bostonu a problémech americké vědy po nástupu Trumpa. O vývoji léku, který funguje jako očkování proti AIDS.Jak moc se vychýlí politické kyvadlo v USA zleva doprava a kde se zastaví. O problémech se svobodou slova před Trumpem a po jeho nástupu.Proč utíkají američtí vědci do Evropy a proč tak rádi míří do Prahy? K čemu může vést zákaz výzkumu infekčních chorob současnou americkou vládou? A jak změní výzkum léků nástup AI.

⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Zesměšněný Fridrich Merz, další průtahy v Dukovanech nebo black-out ve Španělsku. Není divu, že když si denně čteme takové zprávy, je IPSOSem ve společnosti naměřena největší nejistota (77 % populace) od roku 1989. Merz měl být nový lídrem Evropy. JEDU je prioritou vlády a OZE bezpečnou cestou evropské energetiky.Hlavním mottem konference agentury IPSOS, kterou jsme podrobně rozebírali, bylo „Unavená demokracie.” Je však demokracie unavená? Není spíš společnost zklamaná z absence politické akceschopnosti? Zvyšující se náklady na život, nedostupné bydlení, anti-digitalizace, neprůjezdná Praha…Probrali jsme veškeré dění posledních i nadcházejících dní v tomto pořadí: Marathon – Fiala & Iva Pazderková – Zelenský v Praze – Oslavy konce WW2 – Průzkum IPSOS: Unavená demokracie – Ředitel ČT – Dukovany – Fridrich Merz – Otázky.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím jsem zkušenější, baví mě i neúspěchy. Připustil jsem si, že je v pohodě udělat chybu a nebýt OK,“ říká fleretista Alexander Choupenitch, který v současnosti prožívá asi nejúspěšnější sezónu svého života. Spoustě lidí přitom utkvělo v paměti, že se mu naposledy nepodařilo obhájit olympijskou medaili v Paříži. Podle sportovce jde ale jen o výseč jeho kariéry a negativně to rozhodně nevnímá. „Je náročné dostat se tam jako jednotlivec z Evropy, jsou na ni jen dvě místa,“ přibližuje to, jak je samotná kvalifikace na olympijské hry velkým úspěchem. Šermíř popisuje, že mnohem důležitější než výhry se pro něj stal samotný proces, kdy se i z neúspěchů může něco naučit. Těžko ale chápe ty, kteří svou práci nedělají na sto procent a bez vidiny, že v ní chtějí být nejlepší. Co je pro fleretisty ale trochu nevýhodou, je podle něj fakt, jak podfinancovaný šerm v Česku je. I proto musel Choupenitch obětovat víc než v jiných zemích, kde není šerm takovou popelkou mezi sporty. „Mám tabulkový plat, je to průměrný český plat a rozhodně není takový, jaký mají třeba fotbalisté nebo hokejisti,“ vysvětluje a dodává, že záleží i na tom, jak je člověk „šikovný“ v jednání s partnery. Sportovci by si, pokud jde o komerční spolupráce, měli sami sebe víc vážit a nekazit trh například nabízením barteru. On sám prý dostává hodně nabídek, se kterými není spokojený, a žertuje, že poslední cenově férová nabídka byla ta, když mu někdo sliboval 600 eur za zaslání zpocených ponožek. V rozhovoru Choupenitch také popisuje, jak se musel tajně scházet se svým současným trenérem jako milenec s milenkou, ale i jak silná mentální hra vůbec šerm je. „Co není zakázáno, je povoleno. Člověk dělá všechno, aby našel soustředění a rozhodil ho tomu naproti,“ prozrazuje taktiku fleretistů Choupenitch. Jak vnímá debatu o zákazu účasti ruských a běloruských sportovců na sportovních utkáních? V čem je šerm neférový a proč má pocit, že dnešní mladí sportovci nejsou tolik zapálení? A jak vnímá svou hudební kariéru? Pusťte si celý rozhovor.

Michal Šmída založil Twisto a dnes řídí fond RockawayQ. Jeho otec Petr Šmída stál u transformace českého bankovnictví a spoluzakládal jeden z prvních venture kapitálových fondů v Česku – Enern. V podcastu Money Maker poprvé otevřeně mluví o tom, jak spolu investují, co je žene dál a jak vidí budoucnost Česka i Evropy. „Neformálně tomu říkáme Šmída Invest. Víc a víc přemýšlíme o odkazu a směřování,“ říkají Šmídovi v novém dílu podcastu Money Maker.- Jak funguje Šmída Invest?- V čem spočívá Petrova investiční teorie tří olympiád?- A proč jsou radši na chalupě než v Karibiku?Pusťte si unikátní rozhovor se dvěma klíčovými postavami české startupové a investiční scény. Čtěte nás i na webu https://cc.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.00:00:00 Začínáme00:07:35 Krysí závody a teorie tří olympiád00:13:42 Česko – USA – Rusko – Londýn – Česko00:18:24 „V 35 limuzína s řidičem, prostě báječný.“00:28:22 Kouzelná Almara a začátky Twista00:37:30 „Michal se potatil, mám k němu obdiv.“00:46:31 Fond, zahraniční trhy a tvorba vztahů00:51:10 „Nechceme, aby po nás zůstal jen majetek.“1:01:22 Záchranná mise a evoluce průmyslu1:07:15 „Lepší než lítat tryskáčem, je být spolu na chalupě.“

Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N „Kdyby Friedrich Merz mohl, stane se ředitelem zeměkoule. Celý život prahne po tom, co se mu právě splnilo. Chtěl by být hlasem Evropy – a upřímně, moc jiných alternativ nemáme,“ myslí si zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek. Budoucí kancléř to ale podle něj nebude mít jednoduché. „Země má strukturální problémy. Firmy navíc doplácí na strategii, kterou Německo patnáct let razilo – sázka na čínský trh a levný plyn z Ruska,“ říká ve Studiu N.  Proč se z někdejšího ekonomického motoru Evropy stal „nemocný muž kontinentu“? Jak chce Friedrich Merz udělat z Německa vojenskou velmoc? Proč se mezi mladými Němci šíří radikalizace? A je země připravená přiznat si, že její někdejší důvěra v Rusko byla fatálním omylem? Podívejte se na speciální Studio N natáčené v severoněmeckých Brémách.

Po týdnech vyjednávání se členové německých konzervativců a sociální demokraté chystají schválit dojednanou koaliční smlouvu. Zejména šéf CDU a budoucí kancléř Friedrich Merz se netají svou ambicí udělat z Německa lídra Evropy, o kterého, jak říká, se ostatní budou moct opřít. Ještě minulý parlament rozhodl o historických investicích do chátrající německé infrastruktury, ale co dál?Host: Martin Jonáš - analytik Seznam Zpráv a bývalý dlouholetý zpravodaj ČT v BerlíněČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Za 20 let bude stát běžná garsonka v Praze klidně 20 nebo 30 milionů korun. Odhady, jak se bude vyvíjet český trh nemovitostí, se zdají naprosto neuvěřitelné. I vzhledem k tomu, že už dnes je u nás dostupnost bydlení jedna z nejhorších v Unii. A zdá se, že tento růst bude pokračovat. Podle evropského statistického úřadu Eurostat vzrostly – od roku 2010 do konce roku 2024 – ceny nemovitostí v Česku o 142 procent.

Za 20 let bude stát běžná garsonka v Praze klidně 20 nebo 30 milionů korun. Odhady, jak se bude vyvíjet český trh nemovitostí, se zdají naprosto neuvěřitelné. I vzhledem k tomu, že už dnes je u nás dostupnost bydlení jedna z nejhorších v Unii. A zdá se, že tento růst bude pokračovat. Podle evropského statistického úřadu Eurostat vzrostly – od roku 2010 do konce roku 2024 – ceny nemovitostí v Česku o 142 procent.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během Velikonočního pondělí zemřel v 88 letech papež František. V čele katolické církve stál dvanáct let a od starověku šlo o prvního svatého otce, který nepocházel z Evropy - narodil se v Argentině. V posledních týdnech se léčil s dýchacími potížemi, příčinou smrti ale byla mrtvice.  Katolický svět teď čeká volba nového hlavního představitele více než miliardové církve. Jaký odkaz papež František zanechal? Host: Tomáš Petráček - teolog, katolický kněz a historikČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Řešení problémů s nelegální migrací není předvolební doba nakloněna. Čeští elfové varují. Maďarsko omezilo ústavní práva. Francie v čele Evropy?

Francie společně s Německem tvořily dlouhou dobu evropskou část páteře Unie i NATO. Po začátku války na Ukrajině se situace změnila – především proto, že Německo v přímé podpoře napadené země hodně váhalo. Vznikla tak situace, kdy – po faktickém stahování USA z Evropy a snahy o co nejmenším angažmá v ukrajinském konfliktu –, by právě Francie na sebe mohla vzít roli vůdčí evropské síly. Nejen ve válce na Ukrajině.

S jakou přestupní sumou za Pavla Šulce počítají v Plzni? Co přibrzdilo fotbalový rozkvět Martina Vitíka a s kým se v létě může v novém týmu znovu setkat Jan Kliment? I na tyto otázky odpovídal Nosičům vody agent David Nehoda.###01:25 Údajný zájem Manchesteru United o Patrika Schicka11:55 Brutální zákrok Mbappého ve španělské lize17:15 Přestup Pavla Šulce25:17 Zastavený transfer Martina Vitíka28:53 Zranění Michala Sadílka38:59 Vydařená sezóna Jana Klimenta44:32 Velké ambice Zbrojovky Brno56:11 Sázkařské okénko s FortunouOtec Davida Nehody - Zdeněk patřil mezi opory týmu, který v roce 1976 v Bělehradu získal pro Československo titul fotbalových mistrů Evropy. A blízko fotbalu zůstal i poté, co sám přestal střílet góly. V 90. letech založil agenturu Nehoda Sport, která zastupuje fotbalisty, sjednává jejich přestupy, dojednává podmínky jejich smluv s kluby atp. A coby rodinná firma funguje dodnes, pracují v ní oba šampionovi synové David a Michal, kdysi také ligoví fotbalisté. A právě David Nehoda, coby exekutivní šéf této úspěšné agentury, zastupující nyní celou plejádu současných českých reprezentantů, byl hostem další epizody podcastu Nosiči vody.Kam ti táhne Pavla Šulce, proč Tomáš Rosický zastavil přestup Martina Vitíka a co agent Nehoda řekl Michalu Sadílkovi na jeho smolnou nehodu na tříkolce, která mu zastavila rozjetou kariéru na půl roku? Poslechněte si novou epizodu podcastu Nosiči vody s hostem Davidem Nehodou.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Jak dopadnou Trumpova cla? Škoda se už stala. Největším spojencem Evropy je nyní americký kapitalismus. Hnutí ANO chce být pro všechny, i když ho to ohrožuje. Dějiny NATO jsou dějinami konfliktů a kompromisů. Dětský certifikát prošel. Navzdory rituální sebevraždě Marka Bendy i celé ODS.

Pokud investujete, pravděpodobně to vidíte i na svém portfoliu: hodnota vaší investice se v posledních dnech propadá, protože padají trhy po celém světě. Kdo je viníkem, to není těžké uhádnout – americký prezident Donald Trump. Ten se rozhodl pro drakonická cla, která jsou navíc vymyšlená podle tak absurdního vzorce, že k devastaci globálního obchodu se na trzích započítává i obrovská nejistota, co za vrtoch Trumpa popadne příště.

Jak země EU zatím odpoví na americká dvacetiprocentní cla, která začnou platit pozítří? Co znamená dnešní propad cen akcií na světových burzách? Ztrácejí investoři hlavu? A proč Slovensko obnovuje kontroly na hranicích s Maďarskem a Rakouskem kvůli slintavce a kulhavce?

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.

Jak země EU zatím odpoví na americká dvacetiprocentní cla, která začnou platit pozítří? Co znamená dnešní propad cen akcií na světových burzách? Ztrácejí investoři hlavu? A proč Slovensko obnovuje kontroly na hranicích s Maďarskem a Rakouskem kvůli slintavce a kulhavce?

Šel do Růžové zahrady Bílého domu, stoupl si k mikrofonu, vytáhl velkou tabuli s čísly a oznámil cla snad na všechny a na všechno. Donald Trump mění globální ekonomiku. Jak se to dotkne Evropy? A hlavně automobilek? Analýza Petra Knapa, experta společnosti EY pro automobilový sektor. Ptá se Matěj Skalický.

Šel do Růžové zahrady Bílého domu, stoupl si k mikrofonu, vytáhl velkou tabuli s čísly a oznámil cla snad na všechny a na všechno. Donald Trump mění globální ekonomiku. Jak se to dotkne Evropy? A hlavně automobilek? Analýza Petra Knapa, experta společnosti EY pro automobilový sektor. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šestadvacet let jsme součástí vojenské organizace NATO. Jedním z těch, kteří ještě v devadesátých letech politicky podporovali vstup do této organizace, byl poslanec Petr Nečas, pozdější ministr práce a sociálních věcí a premiér České republiky (2010–2013). Debatovali jsme o tom, jestli NATO v této podobě v Evropě končí. Kdo má být v následujících letech garantem suverenity naší země, jaký byl vliv bývalé americké ministryně zahraničí Albrightové na rozšíření NATO o země střední Evropy a jestli s prezidentem Trumpem končí americké angažmá v západní Evropě. Mluvili jsme také o tom, jak jednat s Donaldem Trumpem a proč je Ukrajina vítězem války s Ruskem, přestože zatím ztrácí pětinu svého území. V další části jsme mluvili o české předvolební situaci a proč si Petr Nečas myslí, že Andrej Babiš zdaleka nemá vyhráno. Probírali jsme také, proč byla zavedena přímá volba prezidenta republiky a jestli krajské uspořádání odpovídá potřebám státu 21. století.

Může k dostupnosti bydlení výrazněji přispět zákon, který právě projednává sněmovna? Jak odpoví EU na sérii recipročních cel, jejichž zavedení má večer oznámit Donald Trump? A bude přímo do české ústavy zakotven princip tzv. rozpočtové odpovědnosti?

Od invaze Ruska na Ukrajinu a obzvláště pak od druhého nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se Evropa ocitla v bezprecedentní bezpečnostní situaci. „Naší odpovědí musí být prohloubení integrace,“ hodnotí budoucnost Evropy pro Český rozhlas Plus bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM). „Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře,“ míní europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS).

V pondělí představilo své lídry do sněmovních voleb hnutí Stačilo. Základ tvoří Komunistická strana a řada zájmů v pozadí. Je jasné, že Stačilo bylo primárně budováno jako záchranný kruh pro tonoucí KSČM. Zároveň se hnutí profiluje jako B tým Andreje Babiše, ochotný s ním kdykoli vstoupit do vládní koalice. Mezi hlavní sponzory patří zemědělští agrobaroni, kteří v minulých volbách stáli za Tomiem Okamurou. Vlivnou skupinou je také uhelná lobby, za jejíž zájmy se europoslankyně Konečná celá léta staví. Spojujícím znakem je ovšem strategická orientace na Rusko a jeho podpora invaze na Ukrajinu. Je to paradox, protože Česká komunistická strana se neorientuje na podobné strany západní Evropy nebo ruské komunisty, ale na Putinovu garnituru, která v Rusku zavedla autoritativní oligarchický systém pod dohledem tajné služby FSB. KSČM v tomto kontextu není ani komunistická ve smyslu zavádění socialismu, ani česká a moravská, protože hájí ruské zájmy. Velkou otázkou také bude, jak dopadne volební souboj v Moravskoslezském kraji, kde proti sobě půjdou Andrej Babiš, Tomio Okamura a Kateřina Konečná. Tři kapři v jednom rybníku, kdo půjde z kola ven?

Evropská unie chce mít svůj vlastní velký jazykový model. Bude se jmenovat OpenEuroLLM a na jeho vývoji se podílí dvacet podniků, výzkumných institucí a superpočítačových center z celé Evropy. „Měl by umět všechny evropské jazyky, a to ve vyšší kvalitě než běžné modely, které přišly ze Spojených států anebo z Číny,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí projektu Jan Hajič. Model má také umět jazyky spojenců Unie, třeba Norska, nebo obchodních partnerů, jako jsou Čína a Indie.

S obchodním ředitelem výrobce dronů společnosti Primoco a vojenským publicistou Jakubem Fojtíkem o vyzbrojování Evropy a současných trendech v moderní vojenské technice.Jak moc Evropa zaostává ve vývoji moderních vojenských technologií za USA? Dokáže se sama vyzbrojit? Má F-35 kill switch, nebo je to fáma? A mají jiné americké technologie, které používají evropské armády, podobný „vypínač“?Ví česká armáda, jaké chce mít schopnosti? A ví to politici? Jak bychom se měli poučit z války na Ukrajině při budování evropských armád? Jak fungují AI technologie v současných moderních zbraňových systémech?A mnoho dalších zajímavostí o současných způsobech vedení války.

Srdečné pozdravy od Velkého bratra. Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří. Koalice Spolu chce, aby lidé stáli na správné straně. Chudák Amerika, sama bez Evropy. Trump rozšlápl právní systém.

Jsou věci, které by filmovému scénáristovi nikdo nevěřil, a tak se musejí stát. Díky podivné chybě si svět si může udělat představu, jak vypadá debata nejvyšších amerických představitelů o nasazení armády proti teroristickému hnutí, a co a jak se při ní říká, nebo spíš píše.