Podcasts about evropy

V novém díle investičního podcastu Money Penny Jakub Velkoborský z Boston Consulting Group popisuje, proč firmy do AI masivně investují, i když z ní často ještě nevidí zisk. Vysvětluje, proč nestačí automatizovat staré procesy, jak se mění role manažerů a proč může být nebezpečné jen přeposílat výstupy chatbotu pod vlastním jménem. Řeč je i o AI agentech, závislosti Evropy na amerických modelech a výpočetní kapacitě, firemním know-how, superinteligenci a o tom, jaké práce mohou z trhu zmizet jako první.

V novém díle investičního podcastu Money Penny Jakub Velkoborský z Boston Consulting Group popisuje, proč firmy do AI masivně investují, i když z ní často ještě nevidí zisk. Vysvětluje, proč nestačí automatizovat staré procesy, jak se mění role manažerů a proč může být nebezpečné jen přeposílat výstupy chatbotu pod vlastním jménem. Řeč je i o AI agentech, závislosti Evropy na amerických modelech a výpočetní kapacitě, firemním know-how, superinteligenci a o tom, jaké práce mohou z trhu zmizet jako první.

Jde dohromady hudební festival a fotbalová talkshow Desítka Pavla Horvátha? Akce Colours of Ostrava potvrdila, že toto spojení funguje. Publikum pobavili kromě experta Radiožurnálu Sport Antonín Panenka i Václav Svěrkoš. Jak vzpomíná Svěrkoš na gólovou trefu na mistrovství Evropy v roce 2008? Poslechněte si záznam z další výjezdní Desítky Pavla Horvátha.

Skupina Wikov Industry zažívá obrovskou jízdu v Česku i zahraničí. Tržby vzrostly na 7 miliard korun a firma má před sebou největší zakázku své historie – přeměnu vodní nádrže Orlík na unikátní obrovské úložiště energie. „Vstoupili jsme na trh vodních elektráren, vodních turbín, a tam se nám daří velice dobře. A hlavně ten výhled do budoucna je velice pozitivní,“ popisuje v rozhovoru majitel Wikov Industry Martin Wichterle. Zakázka je v hodnotě 8 miliard korun, Wikov kvůli ní nabral desítky lidí a rozjel obří přípravy. „Ta příprava je opravdu složitá. Hydraulické výpočty jsou velice detailní a dokonce i turbína se musí vyrobit v menším rozměru, na testovacích zařízeních se zkouší a dál modifikuje, protože každá desetina procenta účinnosti hraje obrovskou roli v návratnosti investice. V současné době dokončujeme první testování prvních dvou turbín, to proběhlo v pořádku, tak věřím, že na podzim se začne první turbína vyrábět,“ popisuje. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

 Věčná česká otázka po smyslu českých dějin se ve 20. století transformovala do pocitu české jedinečnosti a výjimečnosti. Minimálně dvakrát – tedy v roce 1968 a v roce 1989 - jsme byli přesvědčeni, že se na nás dívá celý svět a že jsme všem ukázali,jak se to má dělat. S největším entusiasmem artikuloval tuto myšlenku koncem roku 1968 Milan Kundera, podle kterého bylo prvních šest dní, kdy k nám vjeli sovětské tanky, „nejkrásnější týden jeho života, kdy český národ náhle spatřil svou velikost“. Svůj těžký úděl země uprostřed střední Evropy jsme podle Kundery zvládli na jedničku. Nejdříve jsme okouzlili všechny jedinečným projektem spojení socialismu s demokracií, pak jsme s hrdostí a rozvahou unesli porážku od silnějšího protivníka. Celý svět obdivuje, jak neseme svůj úděl, i když jsou všichni proti nám.  Tuto Kunderou sebelítostivou pýchu rozmetal Václav Havel, který se vysmál Kunderově představě o světové výjimečnosti. Připomněl, že jsme usilovali jen o to, co je v civilizovaném světě dávno normální. Havlovi, který odmítal takto formulovaný „český úděl“ jako fatalismus, daly další události bohužel zapravdu.  Podobné iluze o naší výjimečnosti zachvátily český národ v roce 1989. Chvilkový zájem západního světa o naši „sametovou revoluci“, dal vzniknout legendě o jedinečnosti našeho nenásilného a spořádaného přechodu z komunistického režimu do demokracie. Brzy jsme se ovšem stali jen jednou z mnoha transformujících se zemí s každodenními problémy, jaké takový proces přináší. Globalizace posléze změnila podmínky, ve kterých píšeme o našich dějinách. Otázka: „jaký je smysl českých dějin?“ zní už poněkud staromódně. Spíš bychom se měli ptát: „jak české dějiny zapadají do evropských a globálních dějin?“ Čili posunout výklad naší minulosti od národního příběhu k propojeným dějinám.  

Stříbrnou medaili přivezl z evropského šampionátu nevidomých vzpěračů v Turecku Michal Rokůsek. Uspěl v disciplíně benchpress v kategorii Masters, která je určená závodníkům starším 40 let. Vzpěrač trénuje v 1. Centru zdravotně postižených jižních Čech v Českých Budějovicích, kde ho navštívil redaktor Filip Černý.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdyby nebylo Slunce, nebylo by života na Zemi. Výzkumu hvězdy ve středu Sluneční soustavy se dlouhodobě věnuje i katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která nedávno hostila rozsáhlou konferenci mezinárodního vědeckého projektu DynaSun. Zúčastnili se jí odborníci z Evropy nebo jižní Ameriky.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Železná opona – označení pro neprůchodnou hranici, která rozdělovala politický západ a východ Evropy, známe už 80 let. Železná opona se táhla od severu Německa až po jih Evropy a zásadně zasáhla i do území Šumavy.

Železná opona – označení pro neprůchodnou hranici, která rozdělovala politický západ a východ Evropy, známe už 80 let. Železná opona se táhla od severu Německa až po jih Evropy a zásadně zasáhla i do území Šumavy.

Současný český prezident a bývalá slovenská prezidentka se setkali na 30. ročníku trenčínského festivalu Pohoda. Společně vystoupili v debatě zaměřené na demokratické hodnoty a výzvy dnešní střední Evropy. Moderoval Erik Tabery.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Nejsou to jen Poláci nebo Litevci, výdaje na obranu masivně navyšují i Němci. A to mnohem rychleji než jiné velké země Evropy. Britové, Francouzi či Italové s tempem růstu německých zbrojních výdajů nedokážou vůbec držet krok. Jak chce Německo jakožto hlavní konvenční vojenská mocnost Evropy fungovat? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Nejsou to jen Poláci nebo Litevci, výdaje na obranu masivně navyšují i Němci. A to mnohem rychleji než jiné velké země Evropy. Britové, Francouzi či Italové s tempem růstu německých zbrojních výdajů nedokážou vůbec držet krok. Jak chce Německo jakožto hlavní konvenční vojenská mocnost Evropy fungovat? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Americký prezident Donald Trump označil summit NATO v Ankaře za úspěšný. Chválil atmosféru i závazek spojenců zvýšit výdaje na obranu. Podle bezpečnostního experta Jana Ludvíka ale největším úspěchem bylo, že se podařilo zachovat jednotu Aliance a vyhnout se sporům. Jaké jsou dnes vztahy Evropy se Spojenými státy? A jak si na summitu vedla česká delegace? Řeč bude i o prioritách nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská integrace vznikla jako mírový projekt 9. května 1950, kdy francouzský ministr zahraničí Robert Schuman navrhl svou deklaraci o kontrole produkcí uhlí a oceli, která měla z Evropy vymýtit zbytečnou rivalitu a války.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Hostem 52. Nad(h)ledu byl Servác Petrovský, který má za sebou průlomovou, ale nesmírně dlouhou sezonu. Jaké si odnáší zážitky ze svého premiérového seniorského mistrovství světa? Jak vzpomíná na své hokejové začátky v Prešově, odchod do Třince a následný skok do kanadské juniorky? V podcastu otevřeně popisuje také draft do NHL, složitý návrat do Evropy i to, proč se nakonec rozhodl pro přestup k Bílým Tygrům.

Hostem čtvrtečního vydání Desítky Pavla Horvátha je bývalý fotbalista a v současnosti trenér Karel Rada. Jak vysoko v kariéře řadí zisk stříbrné medaile na mistrovství Evropy z roku 1996? Jaké tréninkové dávky musel snášet pod tvrdým koučem Felixem Magathem? Co prožil ve Slavii a v Teplicích? Jak je složité být hlavním koučem u ženské fotbalové reprezentace? Jaké společné zážitky mají Rada s Horváthem z duelu proti Leedsu? Jak vznikl přesun Rady do Teplic?

Natočit podcast ve sklepě z 14. století, pod michelinskou restaurací přímo naproti orloji, kde si denně dělají vlastní uzeniny a pečou chleba je buď geniální nápad, nebo jen další důkaz, že nám je fuk, kde sedíme (omluvte kvalitu zvuku, závada není na vašem přijímači). Tentokrát tedy ne z Břevnova, ale gotického sklepa restaurace 420 od Radka Kašpárka.Začali jsme tam, kde každý správný středověkář začít musí, zbavováním se věcí a životem nalehko. Pak přišel na paškál Disclosure Day od Stevena Spielberga, kde to scénárista taky pojal nalehko. Jako fakt nalehko. A od Spielberga je to ke Kanyemu, Jacksonovi nebo nadcházejícímu filmu o Muskovi jen kousek.Divný, zase jsme narazili na AI. Tentokrát s evropským přesahem, Mythos a to, jak se k němu staví Evropa versus americká garnitura, víte, jak to myslíme. Spoiler alert! V případě Evropy opatrně, pomalu a s hodně dokumenty. V případě Ameriky rychle, hlasitě a s někým, kdo to celé radši zařízne a omylem oznámí na Signalu.Nechyběl ani Petrův výlet do New Yorku a klasické čtecí okénko Martina, který teď frčí na The Black Book of Power od Stana Taylora. Chytlo ho to tak, že se najednou marně snaží přeprogramovat vlastní návyky. Mno a jde to hůř, než jakýkoli projekt, který si navibecodujete za víkend v Cursoru. Za nás taková letní, středověká paráda.

Proč stále není jasno, jaká role připadne podle vlády prezidentu Petru Pavlovi na summitu NATO? Může být Severoatlantická aliance méně závislá na Spojených státech? A co způsobuje rekordní tání švýcarských ledovců?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Filip Turek přestal jen urážet na sociálních sítích a odjel do Evropy řešit auta se spalovacím motorem. O co jde a co dalšího Česko v oblasti životního prostředí dokázalo vyjednat? Vysvětlujeme taky zásadní reformu důchodů, do které se pustili Němci. Nám Čechům by v tom měli být příkladem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Zatímco většina světových oceánů se kvůli změně klimatu otepluje, jižně od Grónska existuje podivná výjimka. Tato oblast je známá jako „studená anomálie Atlantiku“ a dlouhodobě vykazuje nižší teploty než okolní oceán. Právě proto přitahuje pozornost klimatologů z celého světa.Jedním z hlavních vysvětlení je postupné slábnutí systému mořských proudů AMOC, jehož součástí je i známý Golfský proud. Přítok sladké vody z tajících grónských ledovců může narušovat potápění studené slané vody, které tento oceánský „dopravní pás“ pohání. Pokud by proudění výrazně zesláblo, mohlo by ovlivnit klima Evropy, rozložení srážek i počasí na dalších kontinentech.Samotná studená skvrna ale neznamená, že je kolaps Golfského proudu bezprostředně za dveřmi. Jde spíše o jeden z varovných signálů, který odpovídá některým klimatickým modelům. Vědci se zatím přou o to, jak rychle se systém mění a jak velké riziko skutečně představuje. Jisté je pouze to, že Atlantik patří mezi nejsledovanější části světového oceánu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden ze spoluautorů výstavy Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Samotná výstava je rozdělena do tří částí dle dispozic výstavních sálů. Hned na začátku jsou návštěvníkům představeny pilíře přemyslovské moci, kde je představena problematika církve, vzdělanosti a postavení celé dynastie. Druhá část se pak věnuje době knížecí, tedy době raných Přemyslovců a rozvoje dynastie. Zde jsou mimo jiné také představeny důležité nebo výrazné stavby tohoto období. V posledním velkém sále je pak představeno královské období Přemyslovců a tedy hlavně období 13. století. Poslední menší části výstavy, která navazuje na tento je sál, je reflexe této dynastie v dobách mladších. S Jakubem Izdným jsme tak probrali období raných knížecích let přemyslovského období, jestli a kdy se dá hovořit o státu a národu v období středověkých dějin, a čím se vyznačuje předěl přemyslovské dynastie, kdy se z ní stal rod královský. Více písemných dokladů a společenské změny, ke kterým v té době docházelo, nám totiž v královské přemyslovské etapě přivádí na scénu v mnohem větší míře také přemyslovské ženy. Výstava je sice formou své prezentace značně konzervativní, chybí ji interaktivní prvky a neodvažuje se na období středověku podívat z jiných úhlů pohledu, jak tomu je běžné například v západní historiografii, avšak její silnou stránkou je to, že dokázala shromáždit takřka všechny dostupné předměty z tohoto období na jedno místo. Playlist:

Colours of Ostrava vstupují do nové éry - letos poprvé povede kultovní festival Filip Košťálek. Muž, který na festivalu začínal už v roce 2015 jako brigádník, se letos předvede v té nejvyšší roli uměleckého ředitele. Colours začínají 15. července „Přizpůsobuji festival tomu, jak se mění svět kolem nás, jak se mění svět kultury, hudby, byznysu i společnost jako taková. Snažíme se možná o něco více vycházet vstříc lidem a plnit jejich sny. Dnes máme obrovskou konkurenci nejenom v Česku, ale i v rámci Evropy a světa. Urvat si toho svého návštěvníka je poměrně náročné,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv Byznys Filip Košťálek. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Evropská měna euro vznikla v reakci na rozpad sovětského impéria a následný odchod sovětských vojáků z bývalého východního Německa. Už na jaře 1990 byla na stole otázka, co s existencí dvou německých států. Britové měli ke sjednocení rezervovaný vztah, protože dvakrát v jednom století viděli, k čemu vede existence hospodářsky silného Německa. Podobné obavy sdíleli i Francouzi, kteří přišli s řešením – vytvořit měnovou unii a více provázat budoucí sjednocené Německo s Evropou.Tehdejší kancléř Kohl souhlasil, i když to nebylo jednoduché. Německá marka byla nejsilnější měnou Evropy a symbolem tehdejšího německého hospodářského zázraku. V zájmu Evropy však na tuto dohodu přistoupil a od roku 1999, resp. 2002, spatřila světlo světa nová evropská měna – euro.Dnes ji používá 20 z 27 států Evropské unie a aktuálně v čekárně na vstup do roku 2030 je Maďarsko. Jak je na tom Česká republika? Babišova vláda nedávno rozhodla, že do roku 2030 nebude dělat pravidelné analýzy naší připravenosti, a se vstupem do eurozóny nepočítá. Smysl je zřejmý – vyvázat se z plnění maastrichtských kritérií ohledně výše deficitu státního rozpočtu, celkového zadlužení a výše inflace.Jak je to ale reálně s českou ekonomikou? Je připravena na vstup? Přesněji řečeno, je to pro Česko výhodné a za jakých okolností? O všech těchto věcech si povídáme s ekonomem Miroslavem Zámečníkem.

Dalších osm koní Převalského před několika dny zamířilo z Evropy do Kazachstánu. Zoo Praha do oblasti Zlaté stepi přepravila čtyři hřebce a čtyři klisny, čímž pokračuje v návratu druhu, který ve volné přírodě vyhynul na konci 60. let minulého století a přežil jen díky chovu v zoologických zahradách. Projekt odstartoval před dvěma lety, kdy pražská zoo ve spolupráci s Armádou ČR převezla do Kazachstánu první tři koně Převalského.

David Rozehnal má úctyhodnou sbírku fotbalových trofejí. Získal bronz z mistrovství Evropy, s jednadvacítkou ho dokonce vyhrál, jako vítěz si sáhnul hned dvakrát na francouzský pohár, také belgický a italský, navíc byl první v belgické i francouzské lize. A stále válí za Kožušany. Nejen o fotbalové kariéře, ale i o mistrovství světa jsme si s Davidem Rozehnalem povídali.

Plíživá proměna státu. Příprava státního rozpočtu je v plném proudu, splnění pravidel nezaručuje takřka nic. Summit NATO v Ankaře se pokusí jinak nastavit vztahy USA a Evropy. Ukrajina a Moldavsko začínají jednat o vstupu do EU. Zvuk romantické struny

Červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře bude zcela zásadní pro bezpečnost České republiky, Evropy a celého demokratického světa. Nepodstatným detailem se jeví složení české delegace, a co případně řekne premiér Andrej Babiš (ANO) americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Pondělní keynote byla nuda. Apple jen dohání konkurenci a jeho AI triky už jsme dávno viděli u konkurence. Ale to není zásadní problém. Vždyť historie už několikrát ukázala, že Apple neskáče do technologických trendů. V klidu si počká, analyzuje konkurenci a i reakce uživatelů. A pak to udělá lépe. V průběhu keynote to vypadalo, že stejný recept použije i v případě AI funkcí a jejich integrace do operačních systémů od iOS po MacOS. Jenže pak přišla rána. Siri AI bude jen v angličtině. A nepůjde do EU. Apple se politice věnoval přímo na keynote a k tématu vydal samostatnou tiskovou zprávu. Zjednodušeně se v ní říká, že to Apple zkoušel, ale evropské regulační úřady neschválily žádný z návrhů. Ale znamená to, že je vina na EU? V čem je problém a proč to konkurenti zvládli, ale Apple ne? V závěru pořadu si popovídáme o tom, jak O2 začíná konkurovat stále populárnějším službám, které nabízí cestovní datové eSIM (přehled). Program pořadu 00:24 kauza Apple AI vs. EU 13:30 levný mobilní internet i za hranicemi EU

Plíživá proměna státu. Příprava státního rozpočtu je v plném proudu, splnění pravidel nezaručuje takřka nic. Summit NATO v Ankaře se pokusí jinak nastavit vztahy USA a Evropy. Ukrajina a Moldavsko začínají jednat o vstupu do EU. Zvuk romantické strunyVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře bude zcela zásadní pro bezpečnost České republiky, Evropy a celého demokratického světa. Nepodstatným detailem se jeví složení české delegace, a co případně řekne premiér Andrej Babiš (ANO) americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pohlídáme Babiše!“ Vlastně ne, pohlídáme Babišovi byznys! ODS o euru někdy příště. Epsteinovská kauza nikam nezmizela. Teď škodí i viceprezidentu Vancovi. Maroko na nové čínské stezce do Evropy. Jde o góly? Ale kdepak, jako vždy o peníze... O co se zasloužil Edvard Beneš

Evropská unie se snaží chránit svůj průmysl před levným dovozem z Číny. Peking proto hledá nové cesty na evropský trh. Jedna z nich vede přes Maroko – jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících průmyslových ekonomik Afriky, která má díky obchodní dohodě s EU privilegovaný přístup do Evropy.

Evropská unie se snaží chránit svůj průmysl před levným dovozem z Číny. Peking proto hledá nové cesty na evropský trh. Jedna z nich vede přes Maroko – jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících průmyslových ekonomik Afriky, která má díky obchodní dohodě s EU privilegovaný přístup do Evropy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pohlídáme Babiše!“ Vlastně ne, pohlídáme Babišovi byznys! ODS o euru někdy příště. Epsteinovská kauza nikam nezmizela. Teď škodí i viceprezidentu Vancovi. Maroko na nové čínské stezce do Evropy. Jde o góly? Ale kdepak, jako vždy o peníze... O co se zasloužil Edvard BenešVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původně měly být zřizovány tábory ve třetích zemích pro uprchlíky, kteří se vydali do Evropy za bezpečím a rovněž i lepším živobytím, aby zde byli podrobeni azylovému řízení. V případě záporného výsledku, aby jejich odsun do domovské země či země jiné byl snadnější a lépe kontrolovatelný.

Původně měly být zřizovány tábory ve třetích zemích pro uprchlíky, kteří se vydali do Evropy za bezpečím a rovněž i lepším živobytím, aby zde byli podrobeni azylovému řízení. V případě záporného výsledku, aby jejich odsun do domovské země či země jiné byl snadnější a lépe kontrolovatelný. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.

Jedna z nejvýznamnějších žen přelomu 19. a 20. století baronka Bertha Sophie Felicita von Suttner, rozená hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova, se narodila 9. června 1843 v Praze. Její román Odzbrojte! se stal senzací a přispěl k tomu, že jí byla v roce 1905 udělena Nobelova cena za mír. Jejím odkazem byla jasnozřivá vize Evropy, která musí pečlivě volit mezi úpadkem civilizace, pokud ji ovládne vír války, nebo zářivou perspektivou života v míru a spolupráci.

Růst reálných mezd v Česku překonal v prvním čtvrtletí očekávání a byl nejsilnější za posledních pět let. Podle ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové za tím stojí nedostatek pracovníků i mimořádně nízká inflace. Proč vysoké tempo růstu nevydrží? A co brzdí českou ekonomiku? V rozhovoru zazní i to, proč v průměrné hodinové mzdě silně zaostáváme za většinou zemí sedmadvacítky, i to, zda se někdy dočkáme eura.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Růst reálných mezd v Česku překonal v prvním čtvrtletí očekávání a byl nejsilnější za posledních pět let. Podle ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové za tím stojí nedostatek pracovníků i mimořádně nízká inflace. Proč vysoké tempo růstu nevydrží? A co brzdí českou ekonomiku? V rozhovoru zazní i to, proč v průměrné hodinové mzdě silně zaostáváme za většinou zemí sedmadvacítky, i to, zda se někdy dočkáme eura.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Komise rozhodčích pod palbou, Baník v boji o záchranu a Dukla zuří

O chorvatském Osijeku nejčastěji slýcháme v souvislosti se sportovními událostmi – naposledy minulý týden, kdy se tam konalo mistrovství Evropy ve sportovní střelbě a Česko si odvezlo zlato v soutěži družstev. Méně se ale ví, že toto východochorvatské město je také domovem malé české besedy. Na oslavy Dne české kultury se tam vypravila naše spolupracovnice v Chorvatsku Tea Veseláková.

O chorvatském Osijeku nejčastěji slýcháme v souvislosti se sportovními událostmi – naposledy minulý týden, kdy se tam konalo mistrovství Evropy ve sportovní střelbě a Česko si odvezlo zlato v soutěži družstev. Méně se ale ví, že toto východochorvatské město je také domovem malé české besedy. Na oslavy Dne české kultury se tam vypravila naše spolupracovnice v Chorvatsku Tea Veseláková.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naše země česká není velká rozlohou, uprostřed Evropy, pod nebeskou oblohou...

Obchod a válka, to jsou hlavní témata oficiální návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně po téměř 10 letech. Zatímco postavení obou dnes již supervelmocí je podle amerikanisty Bořka Lizce vyrovnané, Trump přijíždí oslaben. „Je mnohem smířlivější, vzduchem nelétají silná slova o zdrcujících clech a jasném vítězství. Před volbami do Kongresu potřebuje přivézt dobré zprávy,“ míní.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.