Podcasts about evropy

Evropě utíká svět, jakoby žila z podstaty a z minulých desetiletí, kdy byla v řadě ohledů světovým lídrem. Staneme se muzeem se stále ještě vysokou kvalitou života, kam se budou jezdit dívat Američané a Číňané? Jisté to rozhodně není, už nyní můžeme pozorovat snahu něco s tím udělat. Probíráme to s profesorem Miroslavem Bártou. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Vznikající česká vláda by ráda resuscitovala Visegrádskou skupinu, tedy spojenectví Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Proč je ale vlastně V4 ve stavu klinické smrti? A jak se vyvinuly vztahy zemí střední Evropy, které se po pádu železné opony snažily stavět na hodnotách demokratické evropské integrace? Hostem nové epizody Bruselských chlebíčků je novinář ze serveru Seznam Zprávy Filip Harzer.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Island patřil donedávna k posledním místům na planetě bez komárů. Až letos v říjnu je objevili vědci na farmě severně od Reykjavíku. Chytili je na vůni vína. Nejspíš přicestovali s lidmi z pevninské Evropy a už se tam rozmnožují. Ostrov ale několikrát do roka zamrzá, což může zabránit přežití komářích vajíček či larev.

Hosté v studiu: Magdalena Fajtová, redaktorka týdeníku Respekt. Konstantinos Tsivos, historik Ústavu řeckých a latinských studií, Georgi Bečev, balkanolog, zástupce Bulharské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Moderátor: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Island patřil donedávna k posledním místům na planetě bez komárů. Až letos v říjnu je objevili vědci na farmě severně od Reykjavíku. Chytili je na vůni vína. Nejspíš přicestovali s lidmi z pevninské Evropy a už se tam rozmnožují. Ostrov ale několikrát do roka zamrzá, což může zabránit přežití komářích vajíček či larev.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté v studiu: Magdalena Fajtová, redaktorka týdeníku Respekt. Konstantinos Tsivos, historik Ústavu řeckých a latinských studií, Georgi Bečev, balkanolog, zástupce Bulharské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Moderátor: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor KukalVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem čtvrtečního vydání Desítky Pavla Horvátha byl bývalý fotbalista Ivo Ulich. Co má za lubem nový spoluvlastník fotbalového klubu z Hradce Králové? „Ve všech klubech, kde jsem působil, jsem byl dlouho a vždy jsem si budoval dobré vztahy nejen s hráči, ale i s managementem. Teď z toho také těžím. Fandím všem celkům, kde jsem nastupoval,“ říká bývalý záložník a v současnosti úspěšný podnikatel. Co mu dalo angažmá v Japonsku? Jaké emotivní momenty zažil v Německu?

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Německo chystá výraznou a významnou modernizaci armády. Detaily zveřejnil na konci října prestižní portál Politico s odkazem na třicetistránkový materiál. Vláda spolkového kancléře Friedricha Merze podle něj plánuje nákup vojenské techniky za 377 miliard eur, to je v přepočtu devět a půl bilionu korun. Co považuje Vlastislav Bříza za nejzásadnější? „Komplexnost, velikost a hloubku té restrukturalizace. Německo bude dalším státem, který bude vyzbrojen střelami Tomahawk.“

Ahmed Ghorab je počítačový vědec, kterému se díky studentské nadaci podařilo odjet z válečné Gazy. Jeho rodina tam však zůstala. Slíbil, že je dostane k sobě do Evropy. Narazil ovšem na tvrdou slovenskou byrokracii, se kterou už víc než rok bojuje. Mezitím se psychický i zdravotní stav jeho dětí výrazně zhoršil. Na Slovensku s Ahmedem Ghorabem natáčela Pavla Holcová.Reportážní série Gaza vznikla na základě třinácti rozhovorů natočených mezi uprchlíky v Egyptě i vedených online přímo s lidmi v Gaze na přelomu srpna a září 2025. Režie, zvuk a hudba Miroslav Tóth. České znění Petr Gojda.Sledujte nás také na webu ⁠⁠investigace.cz.

Miroslav Kalousek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde získal titul inženýra. Působil jako náměstek ministra obrany, později byl poslancem a předsedou KDU-ČSL. V roce 2009 spoluzaložil stranu TOP 09, v jejímž čele stál do roku 2017. Dvakrát zastával funkci ministra financí, kdy prosazoval rozpočtovou odpovědnost a reformy veřejných financí. V roce 2008 byl mezinárodním časopisem Emerging Markets oceněn jako ministr financí roku pro rozvíjející se evropské ekonomiky. Po odchodu z politiky se věnuje veřejnému působení a médiím. V tomto díle Štěpán Křeček s Miroslavem Kalouskem diskutují o rostoucí celosvětové zadluženosti a jejích důsledcích pro světovou ekonomiku. Věnují se vývoji dluhu ve Spojených státech a eurozóně, kde rozdílné přístupy k hospodářské politice přinášejí odlišné výsledky. Mluví také o dynamice růstu čínské ekonomiky, přebujelé regulaci v Evropské unii a úpadku Evropy, která postupně ztrácí svou konkurenceschopnost i vliv ve světě. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Facebook, Instagram a TikTok čelí vyšetřování Evropské komise, které je viní z toho, že nedovoleně komplikují výzkumníkům přístup k datům o svém fungování. Tuto povinnost jim přitom dává evropské nařízení o digitálních službách DSA. A vadí i další věci. „Vliv evropských orgánů už není takový, jako byl před několika lety. Možnosti Evropy vynutit si svá pravidla trošku upadají,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Facebook, Instagram a TikTok čelí vyšetřování Evropské komise, které je viní z toho, že nedovoleně komplikují výzkumníkům přístup k datům o svém fungování. Tuto povinnost jim přitom dává evropské nařízení o digitálních službách DSA. A vadí i další věci. „Vliv evropských orgánů už není takový, jako byl před několika lety. Možnosti Evropy vynutit si svá pravidla trošku upadají,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Speciální vydání podcastu DataBoutique z dokumentárního festivalu v Jihlavě. Josef Šlerka s moderátorkou a zástupkyní šéfredaktorky investigace.cz Zuzanou Šotovou na základě dat ukazují, co lze měřit a co se zatím jen tuší o dopadu dezinformačních kampaní na české parlamentní volby v kontextu současné Evropy i v kontextu nedávné české historie. V čem pomohla rumunská a moldavská zkušenost? Bylo vůbec v Česku lákavé do voleb zvnějšku zasahovat? A jaká byla a jsou rizika pro české prostředí?

Byli jsme na Ukrajině, pár dnů před 28. říjnem roku 2025. Cestou domů jsme zastavili u památníku bitvy u Zborova. Bojovalo se tu 1. července roku 1917. Pohled na jména padlých hrdinů rozvířil v mysli kolotoč myšlenek. Padlí ve válce tehdy, padlí ve válce v tomto prostoru Evropy dnes. Proč? A jak jejich oběť interpretujeme? A nastane někdy čas, kdy už o svobodu nebudeme muset bojovat?

Může nová vláda skutečně odmítnout ETS2? Co se od roku 2019, kdy byl Radek naším úplně prvním hostem, opravdu změnilo a co zůstalo stejné? V čem měl pravdu a v čem se mýlil? Kam se posunula debata o Green Dealu, průmyslu a konkurenceschopnosti Evropy? Dá se ještě stihnout restart evropské ekonomiky, než nám ujede vlak za USA a Čínou? A proč se možná blíží „evropský Pearl Harbor“?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Do debaty o multikulturalismu a integraci přistěhovaleckých menšin se v posledních dnech opět vrátila otázka zakrývání tváře – té ženské. A to hned v několika zemích západní Evropy.

Do debaty o multikulturalismu a integraci přistěhovaleckých menšin se v posledních dnech opět vrátila otázka zakrývání tváře – té ženské. A to hned v několika zemích západní Evropy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kuželky obvykle hraje v každé dráze jenom jeden hráč. Ovšem v kuželně Slavie Žižkov v Praze se do dráhy staví dvojice – jeden hráč a jeden navigátor. Hráčkou je nevidomá Eliška, kterou naviguje její kamarádka Jarmila. V tomto tandemu už dokázaly získat zlatou medaili na letošním mistrovství Evropy. Jejich trénink finančně podporuje Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který v sobotu pořádá i koncert Světlo pro Světlušku.

Kuželky obvykle hraje v každé dráze jenom jeden hráč. Ovšem v kuželně Slavie Žižkov v Praze se do dráhy staví dvojice – jeden hráč a jeden navigátor. Hráčkou je nevidomá Eliška, kterou naviguje její kamarádka Jarmila. V tomto tandemu už dokázaly získat zlatou medaili na letošním mistrovství Evropy. Jejich trénink finančně podporuje Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který v sobotu pořádá i koncert Světlo pro Světlušku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nízká cena a levný provoz, to jsou největší lákadla při nákupu ojetého vozu ze zahraničí. Jejich počet v Česku roste.

Hluchá místa elektromobility v Česku mizí, síť dobíjecích stanic se rychle rozvíjí. Česká republika ve vyspělosti dobíjení dotahuje západ Evropy, na téměř 50 tisíc osobních aut na elektřinu funguje v tuzemsku 3200 dobíjecích stanic a 5600 dobíjecích bodů. To znamená, že na jeden dobíjecí konektor vychází osm elektromobilů. Průměr EU je přitom zhruba 13 aut, tedy Česko figuruje v horní polovině. Je na tom srovnatelně jako třeba Rakousko, Finsko, Švédsko nebo Francie a lépe než Německo nebo Portugalsko. „Potřeba plánování a přemýšlení, kde dobíjet, je už na českých silnicích mnohem menší. Dostupnost stanic je velmi dobrá,“ říká Tomáš Chmelík, manažer útvaru realizace a správy dobíjecích stanic skupiny ČEZ. ČEZ vlastní zhruba třetinu dobíjecí sítě, nyní ji chce ještě rozvíjet. „Zaměřujeme se teď na výstavbu hlavně výkonnějších stanic, právě ty si z celkového objemu dobíjení ukusují stále větší část. Češi mají o rychlejší dobíjení čím dál větší zájem,“ zmiňuje Chmelík v podcastu HN. Z aktuálních studií a testů starších elektromobilů vyplývá, že super rychlé nabíječky neničí baterie tak, jak se původně myslelo. „Před lety tady panovala obava ze snižování životnosti baterie. Ale jak se postupně ojetá auta dostávají na testy, ukazuje se, že vliv na kvalitu baterie je menší, než se čekalo. Ten pohled, že u vysoce výkonných stanic budu dobíjet jen svátečně, už dávno neplatí,“ konstatuje Chmelík. Nejpozději od dubna 2027 budou muset být na všech výkonnějších stanicích platební terminály pro platbu kartou.

Nevěřte politikům, když tvrdí, že spory o nezavedení povolenek pro dopravu a bydlení budou dlouhé a roky se nebude nic dít. Tvrdé sankce přijdou velmi brzy. A opravdu vás pobaví, na koho dopadnou nejvíc. Česko ale stále má šanci rozhodnout se správně: co přesně by mělo udělat? Vysvětlujeme taky, proč je teď jedinou stabilní velkou zemí Evropy zrovna Itálie. A přibližujeme další obří otočku, kterou ohledně Putina udělal Donald Trump. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

V neděli 12. října se měl v České republice poprvé oficiálně připomínat Den samizdatu. Mezi významné dny byl zařazen zákonem s účinností od 1. ledna 2025. Zjevně to není svátek, který by se u nás slavil výrazně a nepřehlédnutelně. Ředitel knihovny Libri prohibiti Jiří Gruntorád konstatoval, že jej „česká média dokonale zasklila“, což je pozoruhodné přinejmenším v situaci, kdy se v podstatné části střední Evropy soustavně zhoršují podmínky seriózní novinářské práce. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během své nedávné návštěvy Maďarska se bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nechala slyšet, že Polsko a Baltské země nesou částečnou zodpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině. Její slova vyvolala u politiků v dotčených zemích střední a východní Evropy bouřlivou reakci, píše server francouzského deníku Le Figaro.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O nadcházejícím summitu Evropské unie či migrační paktu ve čtvrtek jednal předseda hnutí ANO Andrej Babiš se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem. Šéf vládní strany Hlas se podle zpráv tisku těší na spolupráci s novou českou vládou a věří v obnovu formátu visegrádské čtyřky. „Ať je vláda modrá, červená, nebo zelená, ty vzájemné česko-slovenské vztahy by vždy měly být na více než bratrské úrovni,“ zdůrazňuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co může dnes v Bílém domě čekat ukrajinský prezident? Změnila se jeho pozice po telefonátu Trump-Putin? Jak si česká vláda představuje klimatické cíle Evropy pro roky 2035 a 2040? S čím pojede Petr Fiala (ODS) na summit lídrů zemí EU? A proč ceny zlata trhají stále nové rekordy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Východ Evropy má chránit takzvaná zeď proti dronům. Iniciativa Evropské unie se zatím teprve rozjíždí a kdy začne fungovat, zatím není jasné. „Včera bylo pozdě, pokud je o budování našich obraných kapacit,“ podotýká v pořadu Osobnost Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková, podle které státy dohání dekády hromaděný deficit.

Východ Evropy má chránit takzvaná zeď proti dronům. Iniciativa Evropské unie se zatím teprve rozjíždí a kdy začne fungovat, zatím není jasné. „Včera bylo pozdě, pokud je o budování našich obraných kapacit,“ podotýká v pořadu Osobnost Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková, podle které státy dohání dekády hromaděný deficit.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V listopadu 1940 se u přístavu Haifa potopila loď Patria. Na její palubě byly stovky židovských uprchlíků, kteří se snažili uniknout z Evropy před nacismem. Britské úřady je ale odmítly vpustit na palestinské území. Místo toho měli být deportováni na ostrov Mauricius. Vše ale změnil výbuch uvnitř lodi. Co katastrofě předcházelo a jaké byly její důsledky, připomínají novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda v bonusovém dílu Hlasů paměti.

Mezinárodní bezpečnostní situace se v posledních letech prudce mění. Kybernetické operace, které probíhají nejen v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo v rámci izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzují, že kyberprostor se stal standardním kolbištěm současných konfliktů. Bezpečnostní hrozby navíc nabývají nových podob a jejich původci nových ambicí. Jak si představují budoucnost kybernetické bezpečnosti ti, kteří budou rozhodovat o jejím směřování?  V brněnské předvolební debatě Studia N a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se střetli zástupci politických stran a hnutí, aby obhájili své strategické priority a předložili konkrétní návrhy pro zajišťování kyberbezpečnosti Česka. Pozvání přijali Robert Králíček (ANO), Michal Zuna (TOP 09), Petr Letocha (STAN) a Ondřej Profant (Piráti). Jak by vyvážili právo občanů na zachování soukromí s potřebou státu bojovat s trestnou činností v kyberprostoru? Co by měl stát dělat, aby přitáhl a udržel špičkové odborníky v kyberbezpečnosti? A jak řešit prohlubující se závislost Česka a Evropy na technologiích svých zahraničních rivalů? Podívejte se na celou předvolební debatu Studia N z brněnského výstaviště. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

Tomáš Verner je výraznou osobností českého krasobruslení. V roce 2008 se stal mistrem Evropy, cenný kov ze světového šampionátu mu opakovaně o kousek unikl. Jak to prožíval a co dělá teď?

Tomáš Verner je výraznou osobností českého krasobruslení. V roce 2008 se stal mistrem Evropy, cenný kov ze světového šampionátu mu opakovaně o kousek unikl. Jak to prožíval a co dělá teď?

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Evropský růstový model je podle bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho v krizi. Komentoval tak snahu Evropy posílit svou roli v globální ekonomice i politice. „Draghi svou kritiku nesměřuje ani tak k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, ale hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Evropa se nachází uprostřed boje, prohlásila před europoslanci ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku své zprávy o stavu Evropské unie. Načrtla obrázek existenčního boje Evropy v novém nelítostném světě. Podle ní se musí zrodit nová a silná Evropa.

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy.

České dráhy nakupují vysokorychlostní lokomotivy schopné jezdit až 230 kilometrů za hodinu. K čemu je využijí, když na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 km/h? Kdy začnou vlaky zvládat trasu z Prahy do Brna za hodinu? A proč je nákladní doprava ztrátová? Také na to se Vladimír Kroc ptal generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Michala Krapince.

České dráhy nakupují vysokorychlostní lokomotivy schopné jezdit až 230 kilometrů za hodinu. K čemu je využijí, když na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 km/h? Kdy začnou vlaky zvládat trasu z Prahy do Brna za hodinu? A proč je nákladní doprava ztrátová? Také na to se Vladimír Kroc ptal generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Michala Krapince.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je?

Svět včetně Evropy se stále mění, nadšení devadesátých a nultých let vystřídal pragmatismus. Je aktuální směřování Česka cynické a jak tomu pomáhá politická kampaň před parlamentními volbami? „Každá kampaň je vždycky nespokojená s věcmi tak, jak jsou, a chce je měnit,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Dodává také, pro národ jsou důležité sny a čistý pragmatismus příliš nefunguje.

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.