Podcasts about evropy

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Evropa se nachází uprostřed boje, prohlásila před europoslanci ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku své zprávy o stavu Evropské unie. Načrtla obrázek existenčního boje Evropy v novém nelítostném světě. Podle ní se musí zrodit nová a silná Evropa.

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy.

České dráhy nakupují vysokorychlostní lokomotivy schopné jezdit až 230 kilometrů za hodinu. K čemu je využijí, když na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 km/h? Kdy začnou vlaky zvládat trasu z Prahy do Brna za hodinu? A proč je nákladní doprava ztrátová? Také na to se Vladimír Kroc ptal generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Michala Krapince.

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má světu co nabídnout. Tuzemské firmy umí vyrábět technologie, o které je ve světě zájem. Sázka na zelenou energetiku by tak mohla přinést vysněnou výrobu s přidanou hodnotou, popisuje v pořadu Agenda ekonom Tomáš Dvořák z poradenské společnosti Oxford Economics, autor výroku o Česku jako „nemocném muži Evropy“. Podle něj tento výrok, pronesený před dvěma lety, do jisté míry stále platí. Dnes se sice tuzemské ekonomice daří mnohem lépe, avšak růst je postaven především na spotřebě domácností a dlouhodobý potenciální růst klesá.Nemocná je navíc podle Dvořáka i celá Evropa, která čelí obdobným výzvám jako Česká republika. Česká ekonomika aktuálně roste o 2,5 procenta, ale potýká se s nedostatkem investic. Průměrná mzda se přitom pohybuje na úrovni roku 2019 a její růst se zpomalí, stejně jako tempo růstu spotřeby domácností.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Vyjednávání bezpečnostních záruk z Evropy, otázka ruské ropy a diplomatické cesty mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem charakterizují současnou fázi jednání o míru. „Otázka je, jak přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s nějakým kompromisem, který by si představoval západ a Ukrajina,“ říká v pořadu Jak to vidí… analytik Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií FSV UK. Co může ve světovém uspořádání znamenat nový návrh obranné strategie Spojených států amerických?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je?

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi jsou pokládáni za jeden z nejvíce ateistických národů Evropy. Současný premiér Petr Fiala ještě jako univerzitní profesor vydal v roce 2007 knihu nazvanou Laboratoř sekularizace, ve které – na konzervativního politika poněkud překvapivě - hrdě líčil ateistické Čechy jako jakýsi intelektuální předvoj Evropy. Naši sousedé - Slováci, Poláci, Rakušané, Němci i Moravané – jsou opravdu výrazně zbožnější než Češi. První, co člověka napadne, je, že jde o dědictví čtyřicetileté vlády komunistů, ale není tomu tak. Nakonec v Polsku nebo na Slovensku vládli komunisté stejně dlouho. Český odpor k náboženství má hlubší kořeny, které se nacházejí hlavně v 19. století. Naši národní buditelé v čele s Františkem Palackým potřebovali vymyslet nějaký smysl českých dějin a pro vzrůstající český nacionalismus se protestanství naroubované na Jana Husa a jeho věrnost pravdě velice hodilo. Vymezení se proti katolictví zapadalo do odporu vůči habsburské monarchii, historicky spjaté s katolickou církví. A Tomáš Garrigue Masaryk, ačkoli byl sám hluboce věřící člověk, katolickou církev upřímně nesnášel

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Ve čtvrté epizodě podcastu Platformy na hraně se budeme bavit o legislativě ošetřující platformovu praci nejenom v českém právu, ale v rámci celé Evropy. Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella si k erudované debatě do studia pozvaly právničku a odborovou funkcionářku Šárku Homfray. Šárka popsala právní rámec, v jakém se digitální platformy v českém prostředí nyní pohybují a zmínila také proč je současné status quo pro platformy výhodné. Pozastavily jsme se ale také u toho, jaké, nejenom právní, dopady současný stav může znamenat pro samotné pracující. Lze předpokládat, že Evropská směrnice o pracujících prostřednictvím platforem přinese v tomto ohledu významné změny. Co očekávat v příštích dvou letech na poli legislativy o platformové práci se dozvíte v tomto díle Platforem na hraně.

Hostem středečního pořadu Na place s Ladislavem Hamplem byl trenér české futsalové reprezentace Marek Kopecký. Kolik zápasů ligové soutěže stihne sledovat během sezony? Kdo by podle něj mohl narušit nadvládu Plzně a Chrudimi ve futsalové lize? Připravuje už teď reprezentační mužstvo na lednové mistrovství Evropy? Jak lze v Česku kombinovat fotbal a futsal na elitní úrovni? Poslechněte si reprezentačního kouče.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Vskutku málokterý příchozí do třeboňského obchodu s elektrozbožím v Husově ulici po dlouhá léta tušil, že ten dlouhán za pultem, mimochodem velmi podobný slavnému zpěvákovi ještě slavnější (a jeho oblíbené) britské kapely the Who Rogeru Daltreymu, byl několikanásobný veteránský mistr světa i Evropy a šestnáctinásobný republikový přeborník ve skoku do výšky.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a ex-italský premiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.Podle Kovandy Evropská komise naopak zrychluje tempo Green Dealu, což zvyšuje náklady průmyslu a snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Administrativní zátěž se nezmenšuje, naopak přibývají nové regulace – například směrnice o odlesňování, která ukládá firmám povinnost detailně prověřovat původ komodit, jako je káva či dřevo. „To je další obrovská byrokratická zátěž, kterou čínské či americké společnosti vůbec nemají,“ říká Kovanda.Zásadní zůstává i problém společného financování investic. Fiskálně ukázněné státy jako Německo či Nizozemsko, podle Kovandy, odmítají hlubší dluhovou integraci. Nedůvěra investorů se projevila i tím, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů, popisuje ekonom. Výsledkem je, že EU si půjčuje dráž než jednotlivé členské země.Na setkání v Rimini Draghi znovu varoval, že Evropa ztrácí globální váhu. „Rok 2025 ukazuje, že se zbortila iluze EU o tom, že je světovou mocností,“ uvedl. Kovanda také připomněl, že Spojené státy a Rusko jednají o Evropě bez její účasti – situace, která je v moderní historii bezprecedentní.Draghi, podle Lukáše Kovandy, upozornil i na tlak Washingtonu: Unie se zavázala k nákupům energetických surovin ze Spojených států v hodnotě 750 miliard dolarů, a byť vágně, i k vyšším výdajům na obranu. Podle Kovandy jde o „kapitulaci Evropy“ vůči americkým zájmům.Unie se tak ocitá v paradoxní situaci: místo posilování vlastní ekonomické síly a politické suverenity přijímá další regulace, oslabuje průmysl a zároveň se dostává do stále větší závislosti na USA. Draghiho varovný hlas tak podle Kovandy zůstává aktuální i po roce – jen s tím rozdílem, že realita se mezitím ještě více vzdálila doporučeným řešením.

V nejnovějším díle se Speedy a Tomáš vrhají na bitevní pole Evropy počátku 19. století. Společně rozebírají hru Battlefields of the Napoleonic Wars – válečný systém od designerů Paola Moriho a Alessandra Zucchiniho, který vám umožní prožít slavné napoleonské bitvy přímo na stole. Hra se pyšní jednoduchými pravidly, rychlou přípravou a svižným, ale překvapivě hlubokým systémem boje. Díky tomu dokáže zaujmout jak ostřílené veterány, tak i hráče, kteří se teprve seznamují se světem historických simulací. Jak se nám hra líbila, co nás překvapilo a pro koho ji můžeme doporučit? To vše se dozvíte v této epizodě.   Discord: https://discord.gg/jQwDqzp Facebook: https://www.facebook.com/deskoherniinkvizice/ Instagram: https://www.instagram.com/deskoherniinkvizice/ YouTube: https://www.youtube.com/@deskoherniinkvizice6797 Music: https://www.bensound.com/royalty-free-music

Vyzpovídali jsme Dannyho Worma z Hell Events crew o připravovaném letošním vrcholu roku = Prague Fetish Weekendu (https://fetishweekend.cz/). Pro koho je, kdo si ho maximálně užije, kdy se koná (9. až 12. října 2025), jak se jednotlivé dny liší, co dresscode (typický dotaz návštěvníků), … a jestli se můžeme těšit na novou kolekci i přehlídku Dannyho Born in Porn!Kam dál pokračovat:https://www.lascivni.cz/tipy-a-reportaze/prague-fetish-weekend-2023-report/ (redakční report z dřívějšího ročníku)report z 2024 ročníku (https://open.spotify.com/episode/1HwxmFsvUGtdXp6wgv6FhY?si=ZpC02AUrThKZH1hEQDRrLg)https://fetishweekend.cz/#vstupenky - vstupenky v prodejihttps://borninporn.czhttps://hellevents.czO samotné akci:Prague Fetish Weekend je dvanáctý ročník respektovaného fetish & BDSM festivalu, který se letos koná od 9. do 12. října 2025 v Praze — v samém srdci Evropy a fetish scény. ProgramHarmonogram festivalu nabízí rozmanité akce:Entrée (9. 10., 18:00, Tresor Club, Praha 2) – úvodní večer s přednáškami a workshopy zaměřenými na témata od shibari a bičování, přes intimní upgrady, rostlinná afrodisiaka až po péči o fetish materiály či hru s voskem. Dresscode doporučuje "fetish", přičemž minimálně "all black".Market (10. 10., 18:00, SaSaZu, Praha 7) – večer plný trhu s BDSM pomůckami, fetish a latex módou od českých i zahraničních tvůrců, doplněný módními přehlídkami a show (corset show, latex fashion show). Fetish dresscode opět doporučen, minimálně all black.Fetish Night (11. 10., 20:00, SaSaZu, Praha 7) – vrchol festivalu plný vystoupení: od SM show, body modification, latexové módní přehlídky, burlesque, shibari, …. Přísný fetish dresscode je povinný.Afterparty (12. 10., 20:00, různé lokace) – čtyři souběžné akce na čtyřech místech: HellSmoke, Tartaros club, Klub Famu a Alive Ropes Dojo. Vstup je možný jen po registraci; opět minimálně all black.Celý díl je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. 1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.2) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/kurzy/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/e-booky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.4) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?Tyto můžeme rozhodně doporučit:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Růžovýslon.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop51.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva na nezlevněné kousky) adalších +20 jsme  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠v rámci redakce testovali zde...⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠5) Neměly by vám ujít ani naše aktualizované slevové kupony a akcičky na českých sex-shopech: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Slevové kupony a akce pro české SEXSHOPY⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠6) A znáte naše povídkové ⁠Roztouženy.cz⁠? Prémiové audio erotické povídky? ⁠Roztouženy.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠i na Spotify a dalších místech!⁠

Svět včetně Evropy se stále mění, nadšení devadesátých a nultých let vystřídal pragmatismus. Je aktuální směřování Česka cynické a jak tomu pomáhá politická kampaň před parlamentními volbami? „Každá kampaň je vždycky nespokojená s věcmi tak, jak jsou, a chce je měnit,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Dodává také, pro národ jsou důležité sny a čistý pragmatismus příliš nefunguje.

Svět včetně Evropy se stále mění, nadšení devadesátých a nultých let vystřídal pragmatismus. Je aktuální směřování Česka cynické a jak tomu pomáhá politická kampaň před parlamentními volbami? „Každá kampaň je vždycky nespokojená s věcmi tak, jak jsou, a chce je měnit,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Dodává také, pro národ jsou důležité sny a čistý pragmatismus příliš nefunguje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polský prezident Karol Nawrocki chyběl v delegaci evropských politických lídrů na setkání s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. „Je to ťafka Polsku, které se v některých ohledech cítí mistrem Evropy,“ říká komentátor Deníku a spisovatel Luboš Palata. Dále rozebere polské vztahy s výmarským trojúhelníkem i pobaltskými státy, nástup Karola Nawrockého do prezidentské funkce a jeho kontakty s Donaldem Trumpem, vývoj spolupráce V4 a turistický zájem o Baltské moře.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: PhDr. Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalý mistr Evropy v krasobruslení Tomáš Verner se po třech letech vrátil z USA domů. I s manželkou Tammy, rodačkou z Kalifornie thajského původu. „Tam se silně řešily základní otázky identity – kdo je muž, kdo žena, kdo koho utiskuje. My ale máme o těchto hodnotách jasnou představu,“ nastiňuje. V Blízkých setkáních mluví třeba i o tom, jak v Americe musí být každá výtka korektně zaobalena a proč mu to vadí. A proč nechce, aby se jeho děti vydaly v krasobruslařských stopách?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní lídři začali hledat místo pro schůzku prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. Bude summit přelomový a povede k míru? „Já bych očekávání mírnil,“ odpovídá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus politolog a analytik Ondřej Ditrych. „Je prohrou Ukrajiny a Evropy, že nepřesvědčily Donalda Trumpa, že nejdůležitější je příměří,“ myslí si o dosavadním vývoji ukrajinistka Lenka Víchová.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozornost světa se v posledních dnech soustředí na amerického prezidenta a jeho snahu ukončit válku na Ukrajině. Nejde jen o slova, ale i o symboly. Jak z hlediska strategické komunikace působilo setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce a summit ve Washingtonu s Volodymyrem Zelenským a zástupci Evropy? Expertka Denisa Hejlová okomentuje i roztržku mezi bývalým ministrem spravedlnosti a Evou Decroix na sociální síti a vysvětlí pravidla používání AI influencery.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump a Vladimir Putin se dnes na Aljašce pokusí jednat o válce na Ukrajině. Podle ukrajinistky Lenky Víchové ale mír na stole nebude. „Rusku nejde o území, ale o přežití jako impéria. Nároku na Ukrajinu se nikdy nevzdá,“ říká. Jak těžké je pro Kyjev smířit se s tím, že na summitu nebude? Je klíčem k ukončení agrese budoucnost okupovaných území? A jak silný je v celé hře hlas Evropy?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.

Jak vyzněla odpolední telekonference evropských představitelů s americkým prezidentem před páteční schůzkou Donalda Trumpa a Vladimira Putina? Nakolik citlivá je pro hnutí ANO kauza poslankyně Balaštíkové, která byla stažena z kandidátky pro říjnové volby. A do jaké míry se změny počasí a teplot v Česku promítly do tuzemské houbařské sezony?

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vyzněla odpolední telekonference evropských představitelů s americkým prezidentem před páteční schůzkou Donalda Trumpa a Vladimira Putina? Nakolik citlivá je pro hnutí ANO kauza poslankyně Balaštíkové, která byla stažena z kandidátky pro říjnové volby? A do jaké míry se změny počasí a teplot v Česku promítly do tuzemské houbařské sezony?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Matěj Konečný z agentury Optimio popisuje, proč české firmy často s marketingem bojují, i když je e-commerce v Česku na špičce Evropy. Nejčastější problémy vidí v podceňování marketingu na úrovni vedení, snaze měřit každou korunu a zaměření jen na snadno vyhodnotitelný performance marketing, což otevírá prostor pro konkurenci, která investuje i do brandu a full-funnel přístupu. Další slabinou je nedostatek kompetentních marketingových ředitelů se zkušenostmi, schopností vést tým a nastavovat strategii napříč kanály. Řešením pro střední firmy může být interim marketér – zkušený strategický leader na částečný úvazek, který provede analýzu, nastaví plán, sestaví tým a dohlíží na exekuci. Tento model umožňuje přístup k know-how a zázemí celé agentury bez nutnosti plného interního CMO. Konečný zároveň upozorňuje na rostoucí vliv AI na vyhledávání – už dnes ji v Česku používá k dotazům přibližně polovina lidí. Firmy, které začnou tvořit obsah optimalizovaný pro AI, budou mít v budoucnu náskok, zatímco ostatní riskují ztrátu viditelnosti. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Po 19 letech končí ve funkci zmocněnce pro energetickou bezpečnost. Václav Bartuška v rozhovoru pro Prostor X otevřeně popisuje, jak se Česko odřízlo od ruských surovin, proč energetická bezpečnost neznamená bezpečný svět a proč evropské ceny energií neklesnou.

Etiopie patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a svůj rozvoj opírá hlavně o rostoucí populaci, přírodní zdroje a vodní energetiku. Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví pořad Za obzorem. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví dnešní pořad.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odkaz na celý díl najdete na našem Patreonu a HeroHeroPetr Fiala rád plave, kandidáti SPD raději odpočívají u přehrady, tak by se dala shrnout předvolební produkce stran z uplynulých dní. Dejte si to, stojí to za to. My jsme se po úvodním domácím politickém okénku dostali k tomu zásadnímu – dohodě mezi USA a EU o clech. Maroš Šefčovič vyjednával, co mohl a dojednal důstojnou porážku Evropy. Na smutnou evropskou realitu jsme narazili i v dalším tématu, NKÚ zveřejnilo zprávu o české vědě, výzkumu a inovacích. Odhaluje přesně to, proč náš kontinent stagnuje, pardon roste o závratných 0,2 % HDP (data Eurostatu za Q2).

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.

„Vítězství!“ „Je konec!“ „Německo kapitulovalo!“ Tak zněla hesla, která před 80 lety plnila titulní stránky novin po celém světě. Šest let válečného běsnění, utrpení a smrti, které rozpoutali nacisté, skončilo. Především v zemích střední Evropy ale byla svoboda jen zdánlivá. Jednu totalitu plíživě nahradila jiná. O cestě Československa zpod útlaku nacistů pod nadvládu komunistů a Sovětského svazu mluvili Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa v pražském Divadle X10.

Blackout, který postihl Česko před více než týdnem, šetří evropský expertní panel. Podle odborníků i energetiků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo. „Neříkám, měli to blbě, ale asi by se to mohlo nastavovat lépe,“ říká v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus odborník Jan Palaščák.

Proč německému kancléři došla trpělivost s Robertem Ficem? Ukrajina potřebuje investice, ale především mír. Americká cla, poslední hřebík do konkurenceschopnosti Evropy? Potíže s Grokem. Fiala píše do Bratislavy.

Prohráváte, utrousil nedávno na konto Evropy a její ekonomiky jeden z nejmocnějších mužů světa, generální ředitel investiční společnosti JPMorgan Chase & Co Jamie Dimon. Čísla mu dávají za pravdu – za posledních 15 let ekonomika Spojených států výrazně předstihla ekonomiku Unie. Pokud byla před 15 lety Evropy s 90procentní velikostí americké ekonomiky srovnatelným partnerem, nyní se smrskla na 65 procent. Vývoj navíc neukazuje, že by mělo dojít ke změně k lepšímu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.