Podcasts about evropy

Česko, stejně jako podstatnou část Evropy, svírá sucho. S nedostatkem vláhy se potýkají asi dvě třetiny našeho území a krátké srážky, které meteorologové předpovídají v tomto týdnu, kritickou situaci nevyřeší. Dá se s tím ještě něco dělat, nebo už nám nezbývá nic jiného než se novým podmínkám přizpůsobit? Host: Miroslav Trnka - bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Představíme vám rodinu Svobodovu z Frenštátu pod Radhoštěm, která se věnuje voltiži. Maminka Adéla je zkušenou trenérkou, otec Ondřej lonžérem a dcera Viktorie českou reprezentantkou v tomto sportu. Před pár dny se celá výprava vrátila z ME v Le Mans.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám rodinu Svobodovu z Frenštátu pod Radhoštěm, která se věnuje voltiži. Maminka Adéla je zkušenou trenérkou, otec Ondřej lonžérem a dcera Viktorie českou reprezentantkou v tomto sportu. Před pár dny se celá výprava vrátila z ME v Le Mans.

Bývalý mistr Evropy v boxu se po letech vrací do ringu. Pavel Hoffmeister, kterého v novém snímku Bojovník hraje Milan Ondrík, musí překonat také trauma z incidentu, který ukončil jeho sportovní i veřejné renomé. „Chce být takový Rocky, chce být návratem jednoho velkého veterána zpátky do ringu. Je to film, který se snaží macho rovinu balancovat s humorem a s nějakým sebeshazujícím přístupem ve scénáři,“ přibližuje filmový kritik Pavel Sladký. Poslechněte si recenzi.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Way Out West ve švédském Göteborgu patří mezi nejvýraznější hudební festivaly severní Evropy. Stojí na silném mezinárodním programu, městské atmosféře i důrazu na udržitelnost. Od prvního ročníku hledí vpřed a bez nostalgie vzpomíná na účast Prince nebo Franka Oceana. V letošním programu najdeme jména jako Gorillaz, Lorde, Oklou, Geese nebo Clipse. O esenci samotného festivalu mluvil v rozhovoru jeden z organizátorů Filip Hiltmann.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Way Out West ve švédském Göteborgu patří mezi nejvýraznější hudební festivaly severní Evropy. Stojí na silném mezinárodním programu, městské atmosféře i důrazu na udržitelnost. Od prvního ročníku hledí vpřed a bez nostalgie vzpomíná na účast Prince nebo Franka Oceana. V letošním programu najdeme jména jako Gorillaz, Lorde, Oklou, Geese nebo Clipse. O esenci samotného festivalu mluvil v rozhovoru jeden z organizátorů Filip Hiltmann.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Ve velké části Evropy sílí protiimigrační nálady. Podstatná část občanů se obrací proti uprchlíkům bez většího rozlišování mezi ekonomickými migranty a lidmi prchajícími před válkou či z politických důvodů. A politici toho využívají pro získávání voličských hlasů. Bez ohledu na fakta. Jenže to se může jednou nepříjemně zvrtnout.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.

Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.

Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.

Královéhradecký policista Miroslav Zapletal, instruktor zásahové jednotky Policie České republiky, dosáhl dalšího mimořádného sportovního úspěchu. Tentokrát se stal mistrem Evropy v dynamické střelbě, které se letos konalo v Maďarsku. Jeho letošní evropský triumf navazuje na dlouhou řadu předchozích významných úspěchů.

Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.

Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.

Královéhradecký policista Miroslav Zapletal, instruktor zásahové jednotky Policie České republiky, dosáhl dalšího mimořádného sportovního úspěchu. Tentokrát se stal mistrem Evropy v dynamické střelbě, které se letos konalo v Maďarsku. Jeho letošní evropský triumf navazuje na dlouhou řadu předchozích významných úspěchů. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.

Výtah Respektu: Ministři vnitra států EU se v úterý sešli na videokonferenci, kde řešili události, ke kterým minulý týden došlo ve španělské Ceutě. Z Maroka tam pronikly desítky tisíc migrantů, stovka lidí přišla o život. Přestože někteří evropští politici, a to včetně italské premiérky nebo českého premiéra Andreje Babiše, ihned kritizovali španělského premiéra a liberální migrační politiku Španělska, ministři vnitra se na mimořádném jednání shodli, že země náročnou situaci zvládla a pochválili ji za rychle přijatá opatření. Kdo tedy selhal, když ne Španělsko? Jaké jsou scénáře toho, proč se takový počet lidí v jediný den vydal do Evropy? I o tom mluví v nové epizodě Tomáš Lindner.

Tomáš Spurný, který už přes deset let stojí v čele Moneta Money Bank, nekompromisně kritizuje evropskou ESG regulaci a byrokracii, která brzdí konkurenceschopnost celého kontinentu. Popisuje, jak se z dobrovolného reportingu stal nástroj politického nátlaku na banky, a upozorňuje, že za tyto excesy nikdo nenese odpovědnost. Proč evropští politici z ničeho nic otáčí ze svých zelených politik? Je euro dobrý nápad bez federalizace Evropy? A proč podle něj kryptoměny ohrožují demokracii?Insider oslava: 7 let & 300 dílů se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna od 17:30 v Chapter. Vstupenky jsou v prodeji na https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/insider-7-let-lavop

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?

Jeho snem bylo navštívit Gruzii. Začal proto s kamarádem spřádat plány na několikatýdenní výpravu, ke které využil loňské pomaturitní volno. Nejenže Vojtěch Myslík a jeho parťák Štěpán během dvou týdnů projeli stopem takřka celou zemi, stopem se nakonec vydali i zpátky do Česka, navzdory obavám svých rodin. Památných situací zažili na cestě mnoho, přesto by si svezení s některými řidiči podruhé odpustili. Co nejšílenějšího během jízdy z Kavkazu do střední Evropy zažili, vypráví Myslík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit? Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů. Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči. V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku. Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia. Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kristýna Záhořová z AK Škoda Plzeň vyhrála juniorské Mistrovství Evropy ve skoku dalekém. Jakub Marek z AC Domažlice přivezl ze šampionátu, který se konal v Itálii, stříbro v běhu na 400 m a zlato ze štafety.

Vysoké teploty i geopolitické napětí mění cestovatelské návyky Čechů. Přibývá těch, kteří vyrážejí na sever Evropy nebo plánují dovolenou mimo hlavní sezonu. „Renesanci zažívá i kempování, zejména mezi mileniály,“ říká ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková. Jací jsou Češi cestovatelé?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Starý řád skončil a nový se tvoří. Jaký bude, záleží i na roli Evropy. Stabilita bude pouze v momentě, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká analytik Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Michal Smetana.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Natočit podcast ve sklepě z 14. století, pod michelinskou restaurací přímo naproti orloji, kde si denně dělají vlastní uzeniny a pečou chleba je buď geniální nápad, nebo jen další důkaz, že nám je fuk, kde sedíme (omluvte kvalitu zvuku, závada není na vašem přijímači). Tentokrát tedy ne z Břevnova, ale gotického sklepa restaurace 420 od Radka Kašpárka.Začali jsme tam, kde každý správný středověkář začít musí, zbavováním se věcí a životem nalehko. Pak přišel na paškál Disclosure Day od Stevena Spielberga, kde to scénárista taky pojal nalehko. Jako fakt nalehko. A od Spielberga je to ke Kanyemu, Jacksonovi nebo nadcházejícímu filmu o Muskovi jen kousek.Divný, zase jsme narazili na AI. Tentokrát s evropským přesahem, Mythos a to, jak se k němu staví Evropa versus americká garnitura, víte, jak to myslíme. Spoiler alert! V případě Evropy opatrně, pomalu a s hodně dokumenty. V případě Ameriky rychle, hlasitě a s někým, kdo to celé radši zařízne a omylem oznámí na Signalu.Nechyběl ani Petrův výlet do New Yorku a klasické čtecí okénko Martina, který teď frčí na The Black Book of Power od Stana Taylora. Chytlo ho to tak, že se najednou marně snaží přeprogramovat vlastní návyky. Mno a jde to hůř, než jakýkoli projekt, který si navibecodujete za víkend v Cursoru. Za nás taková letní, středověká paráda.