Podcasts about evropy

Facebook, Instagram a TikTok čelí vyšetřování Evropské komise, které je viní z toho, že nedovoleně komplikují výzkumníkům přístup k datům o svém fungování. Tuto povinnost jim přitom dává evropské nařízení o digitálních službách DSA. A vadí i další věci. „Vliv evropských orgánů už není takový, jako byl před několika lety. Možnosti Evropy vynutit si svá pravidla trošku upadají,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Facebook, Instagram a TikTok čelí vyšetřování Evropské komise, které je viní z toho, že nedovoleně komplikují výzkumníkům přístup k datům o svém fungování. Tuto povinnost jim přitom dává evropské nařízení o digitálních službách DSA. A vadí i další věci. „Vliv evropských orgánů už není takový, jako byl před několika lety. Možnosti Evropy vynutit si svá pravidla trošku upadají,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Speciální vydání podcastu DataBoutique z dokumentárního festivalu v Jihlavě. Josef Šlerka s moderátorkou a zástupkyní šéfredaktorky investigace.cz Zuzanou Šotovou na základě dat ukazují, co lze měřit a co se zatím jen tuší o dopadu dezinformačních kampaní na české parlamentní volby v kontextu současné Evropy i v kontextu nedávné české historie. V čem pomohla rumunská a moldavská zkušenost? Bylo vůbec v Česku lákavé do voleb zvnějšku zasahovat? A jaká byla a jsou rizika pro české prostředí?

Byli jsme na Ukrajině, pár dnů před 28. říjnem roku 2025. Cestou domů jsme zastavili u památníku bitvy u Zborova. Bojovalo se tu 1. července roku 1917. Pohled na jména padlých hrdinů rozvířil v mysli kolotoč myšlenek. Padlí ve válce tehdy, padlí ve válce v tomto prostoru Evropy dnes. Proč? A jak jejich oběť interpretujeme? A nastane někdy čas, kdy už o svobodu nebudeme muset bojovat?

Může nová vláda skutečně odmítnout ETS2? Co se od roku 2019, kdy byl Radek naším úplně prvním hostem, opravdu změnilo a co zůstalo stejné? V čem měl pravdu a v čem se mýlil? Kam se posunula debata o Green Dealu, průmyslu a konkurenceschopnosti Evropy? Dá se ještě stihnout restart evropské ekonomiky, než nám ujede vlak za USA a Čínou? A proč se možná blíží „evropský Pearl Harbor“?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Do debaty o multikulturalismu a integraci přistěhovaleckých menšin se v posledních dnech opět vrátila otázka zakrývání tváře – té ženské. A to hned v několika zemích západní Evropy.

Do debaty o multikulturalismu a integraci přistěhovaleckých menšin se v posledních dnech opět vrátila otázka zakrývání tváře – té ženské. A to hned v několika zemích západní Evropy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kuželky obvykle hraje v každé dráze jenom jeden hráč. Ovšem v kuželně Slavie Žižkov v Praze se do dráhy staví dvojice – jeden hráč a jeden navigátor. Hráčkou je nevidomá Eliška, kterou naviguje její kamarádka Jarmila. V tomto tandemu už dokázaly získat zlatou medaili na letošním mistrovství Evropy. Jejich trénink finančně podporuje Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který v sobotu pořádá i koncert Světlo pro Světlušku.

Kuželky obvykle hraje v každé dráze jenom jeden hráč. Ovšem v kuželně Slavie Žižkov v Praze se do dráhy staví dvojice – jeden hráč a jeden navigátor. Hráčkou je nevidomá Eliška, kterou naviguje její kamarádka Jarmila. V tomto tandemu už dokázaly získat zlatou medaili na letošním mistrovství Evropy. Jejich trénink finančně podporuje Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který v sobotu pořádá i koncert Světlo pro Světlušku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hluchá místa elektromobility v Česku mizí, síť dobíjecích stanic se rychle rozvíjí. Česká republika ve vyspělosti dobíjení dotahuje západ Evropy, na téměř 50 tisíc osobních aut na elektřinu funguje v tuzemsku 3200 dobíjecích stanic a 5600 dobíjecích bodů. To znamená, že na jeden dobíjecí konektor vychází osm elektromobilů. Průměr EU je přitom zhruba 13 aut, tedy Česko figuruje v horní polovině. Je na tom srovnatelně jako třeba Rakousko, Finsko, Švédsko nebo Francie a lépe než Německo nebo Portugalsko. „Potřeba plánování a přemýšlení, kde dobíjet, je už na českých silnicích mnohem menší. Dostupnost stanic je velmi dobrá,“ říká Tomáš Chmelík, manažer útvaru realizace a správy dobíjecích stanic skupiny ČEZ. ČEZ vlastní zhruba třetinu dobíjecí sítě, nyní ji chce ještě rozvíjet. „Zaměřujeme se teď na výstavbu hlavně výkonnějších stanic, právě ty si z celkového objemu dobíjení ukusují stále větší část. Češi mají o rychlejší dobíjení čím dál větší zájem,“ zmiňuje Chmelík v podcastu HN. Z aktuálních studií a testů starších elektromobilů vyplývá, že super rychlé nabíječky neničí baterie tak, jak se původně myslelo. „Před lety tady panovala obava ze snižování životnosti baterie. Ale jak se postupně ojetá auta dostávají na testy, ukazuje se, že vliv na kvalitu baterie je menší, než se čekalo. Ten pohled, že u vysoce výkonných stanic budu dobíjet jen svátečně, už dávno neplatí,“ konstatuje Chmelík. Nejpozději od dubna 2027 budou muset být na všech výkonnějších stanicích platební terminály pro platbu kartou.

Nízká cena a levný provoz, to jsou největší lákadla při nákupu ojetého vozu ze zahraničí. Jejich počet v Česku roste.

Nevěřte politikům, když tvrdí, že spory o nezavedení povolenek pro dopravu a bydlení budou dlouhé a roky se nebude nic dít. Tvrdé sankce přijdou velmi brzy. A opravdu vás pobaví, na koho dopadnou nejvíc. Česko ale stále má šanci rozhodnout se správně: co přesně by mělo udělat? Vysvětlujeme taky, proč je teď jedinou stabilní velkou zemí Evropy zrovna Itálie. A přibližujeme další obří otočku, kterou ohledně Putina udělal Donald Trump. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

V neděli 12. října se měl v České republice poprvé oficiálně připomínat Den samizdatu. Mezi významné dny byl zařazen zákonem s účinností od 1. ledna 2025. Zjevně to není svátek, který by se u nás slavil výrazně a nepřehlédnutelně. Ředitel knihovny Libri prohibiti Jiří Gruntorád konstatoval, že jej „česká média dokonale zasklila“, což je pozoruhodné přinejmenším v situaci, kdy se v podstatné části střední Evropy soustavně zhoršují podmínky seriózní novinářské práce. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejlepší sport je kafe a dort! 14. října si připomínáme Mezinárodní den dezertů. I když má tento den tradici v Americe, do Evropy se postupně dostává jako příležitost ocenit šikovné cukráře a pekaře – třeba tím, že od nich něco dobrého ochutnáte. V dalším díle pořadu Jihomoravský rok budeme péct, pátrat po typickém brněnském dezertu nebo nahlížet pod ruce zkušeným cukrářům. O recepty se s vámi podělí Josef Maršálek nebo Petra Burianová.

Během své nedávné návštěvy Maďarska se bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nechala slyšet, že Polsko a Baltské země nesou částečnou zodpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině. Její slova vyvolala u politiků v dotčených zemích střední a východní Evropy bouřlivou reakci, píše server francouzského deníku Le Figaro.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Profesní kariéru odstartovala Lenka Vlachová po maturitě na střední pedagogické škole umístěnkou do Větřní. Dálkově pak vystudovala obor speciální pedagogika. Po listopadu 1989 pracovala pro krumlovský hudební festival i v diplomatických službách v Bruselu, ale také řídila kamion na mistrovství Evropy, fotografovala s Jadranem Šetlíkem nebo vydala knihu o ženství a emocích. Jejím největším projektem je akce Moda Fashion Day(s).Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O nadcházejícím summitu Evropské unie či migrační paktu ve čtvrtek jednal předseda hnutí ANO Andrej Babiš se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem. Šéf vládní strany Hlas se podle zpráv tisku těší na spolupráci s novou českou vládou a věří v obnovu formátu visegrádské čtyřky. „Ať je vláda modrá, červená, nebo zelená, ty vzájemné česko-slovenské vztahy by vždy měly být na více než bratrské úrovni,“ zdůrazňuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co může dnes v Bílém domě čekat ukrajinský prezident? Změnila se jeho pozice po telefonátu Trump-Putin? Jak si česká vláda představuje klimatické cíle Evropy pro roky 2035 a 2040? S čím pojede Petr Fiala (ODS) na summit lídrů zemí EU? A proč ceny zlata trhají stále nové rekordy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Východ Evropy má chránit takzvaná zeď proti dronům. Iniciativa Evropské unie se zatím teprve rozjíždí a kdy začne fungovat, zatím není jasné. „Včera bylo pozdě, pokud je o budování našich obraných kapacit,“ podotýká v pořadu Osobnost Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková, podle které státy dohání dekády hromaděný deficit.

Východ Evropy má chránit takzvaná zeď proti dronům. Iniciativa Evropské unie se zatím teprve rozjíždí a kdy začne fungovat, zatím není jasné. „Včera bylo pozdě, pokud je o budování našich obraných kapacit,“ podotýká v pořadu Osobnost Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková, podle které státy dohání dekády hromaděný deficit.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V listopadu 1940 se u přístavu Haifa potopila loď Patria. Na její palubě byly stovky židovských uprchlíků, kteří se snažili uniknout z Evropy před nacismem. Britské úřady je ale odmítly vpustit na palestinské území. Místo toho měli být deportováni na ostrov Mauricius. Vše ale změnil výbuch uvnitř lodi. Co katastrofě předcházelo a jaké byly její důsledky, připomínají novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda v bonusovém dílu Hlasů paměti.

V 80. letech minulého století patřil k nejznámějším a nejuznávanějším sportovcům u nás. Dvakrát získal titul mistra Evropy i světa v letecké akrobacii, dokonce jako jediný dokázal světové prvenství obhájit. Pilot Petr Jirmus si nyní užívá penzi, ale také stále ještě usedá do legendární „padesátky“, tedy akrobatického speciálu Zlín Z-50, se kterým slavil největší úspěchy své kariéry.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Havlíček vystudoval Fakultu dopravní Českého vysokého učení technického a Fakultu podnikohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze, kde získal titul Ph.D. Působil v oblasti podnikání a akademického prostředí, stal se místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu i dopravy. Od roku 2019 je poslancem za hnutí ANO. Zaměřuje se především na hospodářskou politiku, energetiku a dopravní infrastrukturu. Je autorem odborných publikací, držitelem několika ocenění a přednáší na vysokých školách. V tomto díle Štěpán Křeček s Karlem Havlíčkem rozebírají pomalý hospodářský růst Evropy a jeho příčiny. Debata se věnuje také fungování kapitalismu ve světě a současné krizi Evropské unie. V další části se zamýšlí nad systémem emisních povolenek a jejich dopadem na evropský průmysl. Na závěr se dotýkají témat ekologie v rámci EU a budoucnosti společné měny euro. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Hostem středečního pořadu Na place s Pavlem Nečasem byl baseballista Lukáš Ercoli, který působí v roli nadhazovače. Co pro český baseball znamenal zisk historické bronzové medaile na nedávném mistrovství Evropy? Jak si užívá roli PR manažera u reprezentačního výběru? Co českému celku dávají zkušenosti z World Baseball Classic? Jak to funguje, že čeští nebo evropští hráči chodí hrát do Ameriky za univerzitní týmy? Poslechněte si v oblíbené talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V další epizodě podcastu Vše o průmyslu se podíváme na digitální transformaci očima těch, kteří ji v praxi nejen řídí, ale také rozumí jejím rizikům i příležitostem. Hostem podcastu bude Jozef Kováčik, ředitel společnosti InfoConsulting Česká republika a Slovensko, která je klíčovým partnerem ERP systému IFS v regionu střední a východní Evropy. InfoConsulting působí na trhu 25 let a řádově stovky firem spoléhají na jejich konzultační, analytické i implementační služby.

Žijeme v dramatické době, kdy se hroutí nebo jsou zpochybňovány dosavadní domnělé jistoty, jako je trvalý mír v Evropě, pevné partnerství Evropy a Spojených států nebo volný mezinárodní obchod. Ti, kdo by v této souvislosti ohrnovali nos nad pohledem do historie, by dělali chybu.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jiří Ježek je nejúspěšnějším cyklistou v historii paralympijských her. Získal 6 zlatých paralympijských medailí, 6 titulů mistra světa, spoustu titulů mistra Evropy i ČR. Přes 10 let působí jako motivační řečník. S Barborou Boháčkovou (Hartmannovou) si povídal třeba o tom, jak využít handicap ve svůj prospěch, jak pracovat s neúspěchem jako motivací, proč je společný soupeř pro úspěch zásadní ve sportu i ve firmě nebo kde se bere touha se posouvat. OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos. O motivaci, jak ji rozpoznat už na pohovoru a jak s ní pracovat, se dozvíte na semináři od Performie Jak vytvořit a udržet skvělý tým. Tipy z oblasti budování skvělého a úspěšného týmu od Performie každé 2 týdny do vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/tipy-a-triky 

Mezinárodní bezpečnostní situace se v posledních letech prudce mění. Kybernetické operace, které probíhají nejen v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo v rámci izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzují, že kyberprostor se stal standardním kolbištěm současných konfliktů. Bezpečnostní hrozby navíc nabývají nových podob a jejich původci nových ambicí. Jak si představují budoucnost kybernetické bezpečnosti ti, kteří budou rozhodovat o jejím směřování?  V brněnské předvolební debatě Studia N a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se střetli zástupci politických stran a hnutí, aby obhájili své strategické priority a předložili konkrétní návrhy pro zajišťování kyberbezpečnosti Česka. Pozvání přijali Robert Králíček (ANO), Michal Zuna (TOP 09), Petr Letocha (STAN) a Ondřej Profant (Piráti). Jak by vyvážili právo občanů na zachování soukromí s potřebou státu bojovat s trestnou činností v kyberprostoru? Co by měl stát dělat, aby přitáhl a udržel špičkové odborníky v kyberbezpečnosti? A jak řešit prohlubující se závislost Česka a Evropy na technologiích svých zahraničních rivalů? Podívejte se na celou předvolební debatu Studia N z brněnského výstaviště. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

Tomáš Verner je výraznou osobností českého krasobruslení. V roce 2008 se stal mistrem Evropy, cenný kov ze světového šampionátu mu opakovaně o kousek unikl. Jak to prožíval a co dělá teď?

Tomáš Verner je výraznou osobností českého krasobruslení. V roce 2008 se stal mistrem Evropy, cenný kov ze světového šampionátu mu opakovaně o kousek unikl. Jak to prožíval a co dělá teď?

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Evropský růstový model je podle bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho v krizi. Komentoval tak snahu Evropy posílit svou roli v globální ekonomice i politice. „Draghi svou kritiku nesměřuje ani tak k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, ale hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Evropa se nachází uprostřed boje, prohlásila před europoslanci ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku své zprávy o stavu Evropské unie. Načrtla obrázek existenčního boje Evropy v novém nelítostném světě. Podle ní se musí zrodit nová a silná Evropa.

České dráhy nakupují vysokorychlostní lokomotivy schopné jezdit až 230 kilometrů za hodinu. K čemu je využijí, když na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 km/h? Kdy začnou vlaky zvládat trasu z Prahy do Brna za hodinu? A proč je nákladní doprava ztrátová? Také na to se Vladimír Kroc ptal generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Michala Krapince.

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy.

České dráhy nakupují vysokorychlostní lokomotivy schopné jezdit až 230 kilometrů za hodinu. K čemu je využijí, když na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 km/h? Kdy začnou vlaky zvládat trasu z Prahy do Brna za hodinu? A proč je nákladní doprava ztrátová? Také na to se Vladimír Kroc ptal generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Michala Krapince.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Evropský establishment žije někde v nějakém vzdušném zámku a jede si svoji vlastní agendu. Utrhl se z jakékoliv vazby na kohokoliv,“ říká bývalý europoslanec Jan Zahradil o současném stavu Evropské unie v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 11.09.2025, www.RadioUniversum.cz

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je?

Svět včetně Evropy se stále mění, nadšení devadesátých a nultých let vystřídal pragmatismus. Je aktuální směřování Česka cynické a jak tomu pomáhá politická kampaň před parlamentními volbami? „Každá kampaň je vždycky nespokojená s věcmi tak, jak jsou, a chce je měnit,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Dodává také, pro národ jsou důležité sny a čistý pragmatismus příliš nefunguje.

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.

Jak vyzněla odpolední telekonference evropských představitelů s americkým prezidentem před páteční schůzkou Donalda Trumpa a Vladimira Putina? Nakolik citlivá je pro hnutí ANO kauza poslankyně Balaštíkové, která byla stažena z kandidátky pro říjnové volby. A do jaké míry se změny počasí a teplot v Česku promítly do tuzemské houbařské sezony?