Podcasts about evropy

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedna z nejvýznamnějších žen přelomu 19. a 20. století baronka Bertha Sophie Felicita von Suttner, rozená hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova, se narodila 9. června 1843 v Praze. Její román Odzbrojte! se stal senzací a přispěl k tomu, že jí byla v roce 1905 udělena Nobelova cena za mír. Jejím odkazem byla jasnozřivá vize Evropy, která musí pečlivě volit mezi úpadkem civilizace, pokud ji ovládne vír války, nebo zářivou perspektivou života v míru a spolupráci.

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.

Kam letos v létě zamíří tisíce Čechů, které linky dostávají kapacitní patrové autobusy a jak se slovenské hory nebo velká města jako Paříž dostávají na mapu přímých spojů z českých regionů? Do nejnovějšího dílu Dopravního podcastu Ondřeje Matěje Hrubeše přijal pozvání Tomáš Beránek, mluvčí společnosti FlixBus. Probrali spolu nejen expanzi na sever a východ Evropy, ale i to, jak se do cen jízdenek promítá aktuální drahá nafta.Polsko jako hit sezóny a novinky na evropských silnicíchPředpovědi z loňského roku se potvrdily. Polsko se stalo pro české turisty novým Chorvatskem. FlixBus proto i pro letošní sezónu drží oblíbené linky propojující Prahu, Budapešť a polské pobřeží (včetně destinací jako Štětín, Kolobřeh nebo Trojměstí).Kromě Baltu ale síť FlixBusu roste i v dalších směrech. Mezi čerstvé novinky patří přímé spojení z Prahy do Londýna, Říma nebo specifická trasa do Paříže přes Dijon, která nově nabízí přímé mezinárodní spojení i pro obyvatele Plzně. Výrazného posílení se dočkalo také spojení na východní Slovensko – po covidové pauze se vrátila přímá noční linka z Prahy do Košic.Zásadní zprávou pro milovníky cestování je liberalizace vnitrostátních trhů v Rumunsku a Chorvatsku. Co to znamená pro cestující? S FlixBusem už nemusíte jet jen z Česka k moři, ale můžete si v aplikaci pohodlně koupit vnitrostátní přejezdy v cílové destinaci – například pro jednodenní výlet ze Šibeniku do Dubrovníku bez nutnosti řešit parkování auta.Drahá nafta a ekologické experimentyPalivová krize a rostoucí ceny nafty plní titulky novin. Jak na to reaguje FlixBus? Podle Beránka má autobus obrovskou výhodu v tom, že se na palivo „skládá“ až 50 nebo 80 lidí, což z něj činí mnohem ekonomičtější variantu oproti osobnímu autu. Výrazné skokové zdražování jízdenek se nechystá, FlixBus bude spíše pracovat s kapacitou nejlevnějších cenových tříd.V rozhovoru došlo i na hodnocení pilotního provozu autobusu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na lince Praha–Krakov. Jak řidiči zvládají technicky náročné tankování v ochranných oblecích a kdy se dočkáme elektrobusů či pohonu na gastro-olej (HVO) v Česku?__Dopravní podcast natáčí Ondřej Matěj Hrubeš od roku 2015.__KOMUNITA:patreon.com/dopravnipodcastherohero.co/dopravnipodcastSupport the show

Jedna z nejvýznamnějších žen přelomu 19. a 20. století baronka Bertha Sophie Felicita von Suttner, rozená hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova, se narodila 9. června 1843 v Praze. Její román Odzbrojte! se stal senzací a přispěl k tomu, že jí byla v roce 1905 udělena Nobelova cena za mír. Jejím odkazem byla jasnozřivá vize Evropy, která musí pečlivě volit mezi úpadkem civilizace, pokud ji ovládne vír války, nebo zářivou perspektivou života v míru a spolupráci.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Růst reálných mezd v Česku překonal v prvním čtvrtletí očekávání a byl nejsilnější za posledních pět let. Podle ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové za tím stojí nedostatek pracovníků i mimořádně nízká inflace. Proč vysoké tempo růstu nevydrží? A co brzdí českou ekonomiku? V rozhovoru zazní i to, proč v průměrné hodinové mzdě silně zaostáváme za většinou zemí sedmadvacítky, i to, zda se někdy dočkáme eura.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Růst reálných mezd v Česku překonal v prvním čtvrtletí očekávání a byl nejsilnější za posledních pět let. Podle ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové za tím stojí nedostatek pracovníků i mimořádně nízká inflace. Proč vysoké tempo růstu nevydrží? A co brzdí českou ekonomiku? V rozhovoru zazní i to, proč v průměrné hodinové mzdě silně zaostáváme za většinou zemí sedmadvacítky, i to, zda se někdy dočkáme eura.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Maďarsko bylo po Česku a Slovinsku třetí nejbohatší zemí střední a východní Evropy. Po letech vlády Viktora Orbána kleslo na sedmé místo, přičemž v některých statistikách patří k nejhorším zemím v celé Evropské unii. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Maďarsko bylo po Česku a Slovinsku třetí nejbohatší zemí střední a východní Evropy. Po letech vlády Viktora Orbána kleslo na sedmé místo, přičemž v některých statistikách patří k nejhorším zemím v celé Evropské unii. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Česká ekonomika roste, jenže podle ekonoma Tomáše Dvořáka stojí na stále vratších základech. Produktivita práce se za posledních pět let prakticky nepohnula, zatímco okolní země, včetně Polska nebo Bulharska, udělaly výrazný skok vpřed. Češi přitom pracují víc než většina Evropy. Zatímco ještě v prvních dvou dekádách po revoluci česká ekonomika doháněla Západ raketovým tempem, dnes podle něj „jako bychom přeřadili na neutrál“. Mezinárodní data ukazují, že česká produktivita práce vzrostla za posledních pět let jen o tři desetiny procenta. Pro srovnání: Polsko ve stejném období vyskočilo o více než 14 procent. „To je alarmující. Produktivita je prachbídná. Když jsem před několika lety možná trochu kontroverzně nazval Česko nemocným mužem Evropy, tak tohle je ta plíživá nemoc, která možná není tolik vidět,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys ekonom Oxford Economics Tomáš Dvořák. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Koronavirová pandemie změnila život mnohým z nás. Své o tom ví Petra Vacková, která se kvůli tehdejším opatřením zavřela do vlastní garáže, a v ní si vybudovala malou posilovnu. Strávila zde celé dva roky, stala se trenérkou a poté začala přemýšlet o závodění. V rychlém sledu získala titul mistryně Čech, následně České republiky a poté i Evropy. Na konci roku 2025 pak ve španělské Santa Susaně vybojovala zlato na mistrovství světa ve fitness.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mluví o jazycích, které mizí rychleji, než si stíháme uvědomit. Etnolingvista a cestovatel Miroslav Černý vyráží do světa hledat to, co se z map i paměti pomalu vytrácí. Řeči, příběhy, identity celých kultur. Navštívil desítky zemí, setkával se s komunitami od Amazonie po sever Evropy a sleduje, jak každých pár dnů umlkne jeden jazyk. Je to ještě poznávání světa, anebo už sledujeme to, jak starý svět tiše a postupně mizí?Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Já jsem spíš krizový manažer než eventový manažer. Event je jednoduchý, to umí dělat každý, ale vypořádat se s okolnostmi, které nevycházejí podle plánu, to je ta adaptace," říká Adam Kubala, který vede volejbalovou asociaci IVVAa projekt UniBasket. Z Ostravy orchestuje mezinárodní volejbalové turnaje pro veterány a univerzitní basketbalovou ligu, kam chodí tisíce diváků.V další epizodě podcastu ROŽNI se bavíme o tom, jak z amatérského nápadu party kamarádů vyrostla organizace, která pořádá turnaje pro 150 týmů z 32 zemí, proč se ten samý zážitek nedá jen tak okopírovat a jak se z univerzitního basketu dá udělat show v americkém stylu — s DJem, soutěžemi o ceny a vyprodanou halou.Dozvíte se, proč Adam radši zdražil startovné, jestli se z Ostravy stává město pro sportovní eventy a co je na celém event managementu vlastně to úplně nejtěžší.

Tony Růžek zmizel z Čech hned po maturitě. Přes Kanadu se dostal do Austrálie, strávil v ní přes dvacet let a vypracoval se z umývače nádobí na majitele vlastního fotografického studia. Po čtyřicítce ale zatoužil po změně a velkém dobrodružství, takže si s partnerkou pořídil obytné auto a naplánoval cestu přes Asii do Evropy. Když plány nabořil covid a pak ruská invaze na Ukrajinu, zvolil nečekanou zkratku a poslal obytňák rovnou do jižní Afriky. Hned ho tam okradli, porouchala se mu převodovka a na severu Tanzanie nakonec zůstal natrvalo: má tam ženu a malého syna, který volně pobíhá po okolí a zná se s celou vesnicí. Teď dělá všechno pro to, aby rodinu dostal do Evropy nebo zpátky do Austrálie.

Redaktorky Blesku Kateřina Lang a Jana Ulrichová v Press klubu opět zopakovaly, že jsme i nadále množírnou psů Evropy. A ti, kteří je provozují jsou velmi sofistikovaní. Řeč byla také o blížícím se festivalu Blesk tlapky.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ekonomický motor Evropy je stále zaseknutý. Podle posledních prognóz Německo čeká v nejbližších měsících zhoršení růstu na minimum. „Německá vláda jde jednoduchou cestou připumpnutí hospodářského růstu vyššími výdaji ze státního rozpočtu a trochu rezignuje na dlouhodobější, častokrát bolestivé reformy,“ zdůvodňuje hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš německou stagnaci v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Moderuje Pavlína KyselováVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco část Evropy utrácí, Češi dál rekordně spoří. Podíl peněz, které ze svých čistých příjmů domácnosti v tuzemsku uspoří, se dál zvyšuje. Z každé tisícovky Češi v průměru odloží dvě stovky stranou. „Jsme velmi spořivý národ. Já považuju spořivost za velkou ctnost,“ říká Tomáš Salomon, generální ředitel banky, která má spoření v názvu. Podle šéfa České spořitelny vstupují české domácnosti do nové inflační doby v lepší formě než za covidu. Tehdy inflace spolkla třetinu tuzemských úspor. „Kondice domácností je určitě lepší. Nesrovnávejme to s covidovým obdobím, kdy lidé neměli možnost utrácet a kdy ten náraz do zdi celosvětově způsobil významnou opatrnost,“ uvedl bankéř v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Do jihlavského amfiteátru zavítá o víkendu mistrovství Evropy dřevorubců Eurojack 2026. Diváci uvidí adrenalinovou práci se sekerou, motorovou pilou i ruční pilou.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do jihlavského amfiteátru zavítá o víkendu mistrovství Evropy dřevorubců Eurojack 2026. Diváci uvidí adrenalinovou práci se sekerou, motorovou pilou i ruční pilou.

Kolínské cyklistce Nele Drábkové je teprve čtrnáct let. Už ale patří k velkým nadějím. Ať už na silnici, horském kole nebo při cyklokrosu. Sní o mistrovství Evropy nebo třeba Tour de France. Její předností je všestrannost.

Komise rozhodčích pod palbou, Baník v boji o záchranu a Dukla zuří

O chorvatském Osijeku nejčastěji slýcháme v souvislosti se sportovními událostmi – naposledy minulý týden, kdy se tam konalo mistrovství Evropy ve sportovní střelbě a Česko si odvezlo zlato v soutěži družstev. Méně se ale ví, že toto východochorvatské město je také domovem malé české besedy. Na oslavy Dne české kultury se tam vypravila naše spolupracovnice v Chorvatsku Tea Veseláková.

O chorvatském Osijeku nejčastěji slýcháme v souvislosti se sportovními událostmi – naposledy minulý týden, kdy se tam konalo mistrovství Evropy ve sportovní střelbě a Česko si odvezlo zlato v soutěži družstev. Méně se ale ví, že toto východochorvatské město je také domovem malé české besedy. Na oslavy Dne české kultury se tam vypravila naše spolupracovnice v Chorvatsku Tea Veseláková.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tom, že čínská auta pronikají do Evropy, se mluví už nějakou dobu. Ostatně každý z nás je už celkem běžně může vidět na zdejších silnicích. Jenže dosud se mělo za to, že jejich sílící import je důsledkem kolabujícího trhu v Číně, který nutí výrobce hledat nové zákazníky i v Evropě. Ovšem tenhle útok na náš automobilový průmysl je mnohem důraznější.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naše země česká není velká rozlohou, uprostřed Evropy, pod nebeskou oblohou...

Naše země česká není velká rozlohou, uprostřed Evropy, pod nebeskou oblohou...

Naše země česká není velká rozlohou, uprostřed Evropy, pod nebeskou oblohou...Všechny díly podcastu Fouskův svět můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním ze způsobů, jak mohou děti obcházet ověřování věku online, jsou virtuální privátní sítě (VPN). Například po zavedení povinného ověřování zletilosti u některých online služeb ve Velké Británii jejich popularita raketově vzrostla. Podle některých organizací proto VPN představují díru v zákonech, kterou je potřeba zacelit. „To by byl obrovský zásah do fungování internetu a ochrany soukromí,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obchod a válka, to jsou hlavní témata oficiální návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně po téměř 10 letech. Zatímco postavení obou dnes již supervelmocí je podle amerikanisty Bořka Lizce vyrovnané, Trump přijíždí oslaben. „Je mnohem smířlivější, vzduchem nelétají silná slova o zdrcujících clech a jasném vítězství. Před volbami do Kongresu potřebuje přivézt dobré zprávy,“ míní.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak dál s důchody, hádali se lidé z tripartity počátkem týdne. Na ničem se neshodli, přesto diskuse překvapila: tuzemský penzijní model může Čechům větší část Evropy jen závidět.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 76 lety, 9. května 1950, představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman plán, který změnil směřování Evropy. Přišel s radikální myšlenkou: propojit francouzský a německý průmysl natolik, aby se válka mezi nimi stala fyzicky nemožnou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mitsuko Aoyama se narodila 7. července 1874 v Tokiu do rodiny starožitníka, kde si ji vyhlédl rakousko-uherský velvyslanec Heinrich Coudenhove.

Česko se zařadilo mezi dvacet nejbohatších států světa. V žebříčku prosperity se umístilo na devatenáctém místě, v rámci Evropy třináctém, a předběhlo například Francii. Podle společnosti HalloSafe, která žebříček sestavuje, toho dosáhlo navzdory oproti Francii mnohem nižšímu HDP díky nejrovnoměrnějšímu rozložení příjmů a nejnižší míře relativní chudoby ze všech zemí měřených Eurostatem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr zahraničí Macinka (Motoristé) navštívil spolu s podnikatelskou delegací Maroko. Jeho výrok o „Marocké Sahaře“ lze interpretovat jako signál posunu české diplomacie směrem k marocké správě území, o kterou dlouhodobě vede spor se sousedním Alžírskem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise by ještě v dubnu měla představit plán pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Cílem je oslabit závislost Evropy na fosilních palivech. Má v tomto směru Česko jasnou strategii? „Potřebujeme pestrý energetický mix. Cíle má vláda nastavené,“ říká René Neděla z ministerstva průmyslu. „Je opravdu potřeba urychlit zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v dopravě, ale i vytápění nebo elektřině,“ dodává Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #15 s Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech. Ptal se Štěpán Sedláček.Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

O víkendu 25. a 26. dubna proběhne na letišti v Plasích velký letecký svátek Den ve vzduchu 2026. I letos půjde doslova o dechberoucí show. K vrcholům bude jako už tradičně patřit let akrobatického pilota, mistra světa elitní letecké série Red Bull Air Race, mistra Evropy a vicemistra světa v letecké akrobacii kategorie unlimited – freestyle a člena reprezentace České republiky v letecké akrobacii Martina Šonky.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Kdy jindy probrat historii vajec, než na Velikonoce. Vejce jsou ostatně na Velikonocích to jediný dobrý. Lidi je jí už fakt dlouho, ale třeba slepice domestikovali až poměrně nedávno, protože pro ně dlouho byly jen "exotičtí ptáci z Asie." A taky se dozvíte, proč vlastně jíme slepičí vejce a ne třeba ty krůtí.

Společné zasedání vlád Česka a Slovenska bylo symbolické hned ze dvou důvodů. Závěrečný rozhovor obou premiérů pro XTV nastínil bludnou cestu české zahraniční politiky. Andrej Babiš znovu trval na tom, že stojí o budování společenství V4. To ovšem po faktickém odchodu Polska na protest proti proruské politice Maďarska neexistuje. Stále víc nás zatahuje do nevyhlášené války Viktora Orbána a Roberta Fica s Evropou.Pěkně to bylo vidět na zmíněném rozhovoru, kde se Fico vyjadřoval o lidech z Evropské komise jako o největších nepřátelích. Když si to dáme do souvislosti s tím, jak Maďarsko drží v šachu půjčku EU napadené Ukrajině, napadá jen jediné – tihle lidé chtějí způsobit její bankrot a kapitulaci. Co ovšem na téhle galéře hledá Česko a Babiš, těžko říct.Naladění vládních politiků v Maďarsku a na Slovensku je zralé na to, aby jim vlády zbylých zemí EU řekly: dámy a pánové, nechcete si vypsat referendum o vystoupení z Unie? Opakem by totiž bylo vyloučit příslušnou zemi z EU, ale k tomu jednak nedošlo a zároveň na to není žádný paragraf. Existuje článek 7 smlouvy o EU, který předpokládá zbavení hlasovacích práv členské země, a to za určitých okolností. S tím ovšem musí souhlasit zbylých 26 zemí. Jak vidíme propojení Maďarska a Slovenska, k něčemu takovému by zřejmě nemohlo dojít.Proč v téhle partě má ovšem statovat Česká republika? Kde je nějaký národní zájem? Výsledkem je zahraniční politika, která je přizdisráčská, netransparentní, eroduje porevoluční představy o místu Česka na mapě Evropy a jde na ruku Putinovi.

Telefonát, který může změnit volby. Nebo taky vůbec. O čem spolu mluvili Peter Szijjártó a Sergej Lavrov? Vynášel maďarský ministr zahraničí informace tomu ruskému? A trápí to Maďary? Otázky pro Tomáše Brolíka z Respektu, který se specializuje na dění v zemích střední a východní Evropy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda v návaznosti na blízkovýchodní konflikt diskutovala o výši marží s dodavateli pohonných hmot. Zdražení ohlásily některé plynárenské společnosti i dodavatel elektrické energie. Jak vážná je současná energetická krize? Zbrzdí dekarbonizaci Evropy? Jakou budoucnost mají obnovitelné zdroje? A jak by měli reagovat běžní odběratelé? Vladimír Kroc se zeptal bývalého ministra průmyslu a dopravy Tomáše Hünera, člena rady Energetického regulačního úřadu.

Před 36 lety začínal Viktor Orbán jako politik, který podporoval protržní reformy, byl protiruský, jeho stranu Fidesz volili mladší lidé a města a byl členem Liberální internacionály, což byla nejvíce proevropská strana. Dnes je představitelem etatistického přístupu k ekonomice, kdy stát rozhoduje o všem, jeho stranu Fidesz volí starší lidé z venkova, je hlavním spojencem Ruska v Evropě a je součástí eurokritické frakce Patrioti pro Evropu.Jak se přihodí, že jedna strana si kompletně vymění voličskou základnu i hlavní myšlenky, které stály u jejího zrodu? Příběh Orbána je příběhem člověka, který využil šance a z okrajové, generační politické strany udělal mluvčího hlavního myšlenkového proudu maďarského národa. Jeho nepochopitelná zahraniční politika ve stylu nejsme Východ ani Západ vychází z toho, jak významná část Maďarů stále pojímá svou existenci, z toho, jak na sebe hledí prizmatem někdejší uherské velikosti.Faktem ovšem je, že Maďarsko je národ, kterému setrvale ubývá obyvatel, není žádný velký ekonomický gigant, nemá jaderné zbraně ani silné IT firmy. Jeho politika všech azimutů může být pro současnou ruskou nebo americkou administrativu výhodná, ale vesměs platí, že plní funkci užitečných idiotů. To je výsledek pokusů hrát ve vyšší váhové kategorii, než jí přísluší.Neznamená to, že Orbán a jeho strana nemají někdy pravdu, jako v případě migrační krize. Podstatné je, že minimálně od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 řada zemí nepovažuje Maďarsko za svého spojence, ale spíš problémového partnera, který neví, co chce a nedá pokoj, dokud to nenajde.A jak dopadnou letošní parlamentní volby? Jaká jsou zákoutí složitého maďarského volebního zákona? O těchto a dalších věcech s hungaristou Petrem Ballou.

Šestice největších evropských ekonomik prosazuje hlubší propojení jednotného trhu a odbourání obchodních bariér, a to i za cenu vzniku dvourychlostní Evropy. „Nepociťujeme obchodní bariéry, ale potřebujeme, aby Evropská unie ochránila trh proti levným dovozům za dumpingové ceny z regionů, kde je nižší zatížení regulacemi,“ tvrdí v Chybě systému Petr Popelář, který je předsedou představenstva společnosti Moravia Steel, největšího českého vývozce ocelových výrobků.

Kdesi na Uralu, asi 2,5 hodiny jízdy jižně od Jekatěrinburgu, leží desetitisícové město Karabaš. Známé je velkým závodem na zpracování mědi, statusem nejvíce znečištěného města v Evropě a v posledním roce také díky svému rodákovi, učiteli Pavlu Talankinovi. Ten pořídil a následně vyvezl do Evropy časosběrné záběry z místní školy, v nichž zachytil plíživou válečnou propagandu zaměřenou na děti a mladé. Film Pan Nikdo proti Putinovi už získal několik cen i nominaci na Oscara.

Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion