Podcasts about evropy

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor.

Všichni ho znají jako objevitele Ameriky. Do nového světadílu ale vlastně neměl namířeno. Původně toužil po objevení nové cesty do Indie západní cestou a s tímto svým přesvědčením také zemřel. Ačkoli už za jeho života bylo mnohým jasné, že se jedná o nový kontinent. Do Evropy se ze své první cesty za oceán vrátil 4. března 1493 na palubě lodi Niňa. Zakotvil kvůli počasí u portugalských břehů, takže upadl v podezření, že se zpronevěřil Španělům, kteří jeho plavbu financovali…

Všichni ho znají jako objevitele Ameriky. Do nového světadílu ale vlastně neměl namířeno. Původně toužil po objevení nové cesty do Indie západní cestou a s tímto svým přesvědčením také zemřel. Ačkoli už za jeho života bylo mnohým jasné, že se jedná o nový kontinent. Do Evropy se ze své první cesty za oceán vrátil 4. března 1493 na palubě lodi Niňa. Zakotvil kvůli počasí u portugalských břehů, takže upadl v podezření, že se zpronevěřil Španělům, kteří jeho plavbu financovali…Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Objevte zamlčený příběh Tartárie – staré říše, která mohla proměnit podobu Evropy i naše chápání dějin. Je to jen mýtus, nebo klíč k vyspělé slovanské civilizaci, volné energii a zasuté buněčné paměti? Pokud Vás téma návratu ke slovanským kořenům oslovuje, můžete tyto principy jemně vnášet i do svého domova. Pomoci mohou i obrazy, které podporují „slovanské feng shui“ – citlivé ladění prostoru s energií, přírodou a vnitřní pamětí duše. Obrazy si lze vybírat intuitivně – podle názvu i podle pocitu, který ve Vás vyvolají: www.tvorimesrdcem.cz/obrazy-podle-nazvu/

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Babiš mezi Trumpem, svými sliby a SPD; Evropská obrana se rodí v bolestech, úspěšný výsledek není jistý; Narkomafie už není, co bývala. Je daleko horší; Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy; V mezinárodní soutěži bodovala i kampaň proti obtěžování v MHD; Tajemství spisovatele Arnošta Lustiga

Babiš mezi Trumpem, svými sliby a SPD; Evropská obrana se rodí v bolestech, úspěšný výsledek není jistý; Narkomafie už není, co bývala. Je daleko horší; Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy; V mezinárodní soutěži bodovala i kampaň proti obtěžování v MHD; Tajemství spisovatele Arnošta LustigaVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Daniel Kortus z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spravuje na sociálních sítích účet Klimatomluva, kde s pomocí vědeckých dat a studií vyvrací mýty, lži a nepřesnosti týkající se klimatické změny. V podcastu PoliTalk se rozpovídal o Motoristech i o tom, jaké reakce jeho příspěvky na sítích vyvolávají. Ve druhé polovině rozhovoru se věnuje už samotné klimatické změně a emisním limitům a uvádí na pravou míru tvrzení o větrných elektrárnách či podílu Evropy na globálních emisích. Dává snaha o dosažení nulových emisí do roku 2050 smysl? A proč je elektrifikace ekonomiky klíčová nejen z hlediska klimatu, ale i geopolitiky?

Konkurenceschopnost se stala v posledních dvou letech fantomem, který pronásleduje šéfy evropských institucí a vlády členských států na každém kroku. V případě, že se Unii nepodaří zareagovat dostatečně rychle, hrozí jí pomalé ekonomické skomírání ve stínu Číny a USA. Tak to předpověděl bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Právě jeho tým sestrojil manuál, podle nějž ekonomiky 27 zemí EU postupují do budoucnosti. Problém je, že nedostatečně rychle. Z Draghim navržených reforem finančního systému Evropy se za rok a půl podařilo přijmout zhruba 10 procent návrhů. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Konkurenceschopnost se stala v posledních dvou letech fantomem, který pronásleduje šéfy evropských institucí a vlády členských států na každém kroku. V případě, že se Unii nepodaří zareagovat dostatečně rychle, hrozí jí pomalé ekonomické skomírání ve stínu Číny a USA. Tak to předpověděl bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Právě jeho tým sestrojil manuál, podle nějž ekonomiky 27 zemí EU postupují do budoucnosti. Problém je, že nedostatečně rychle. Z Draghim navržených reforem finančního systému Evropy se za rok a půl podařilo přijmout zhruba 10 procent návrhů. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Víte, co je to footbag net? Jde o kurtovou hru pro jednotlivce nebo dvojice, kde hráči kopou míček přes jeden a půl metru vysokou síť. Pavel Hejra z Tábora je v tomto sportu pětinásobným mistrem světa, mistrem Evropy a osmadvacetinásobným mistrem České republiky. Na tuzemské scéně drží neporazitelnost 117 zápasů v řadě. Přestože turnajů za svou kariéru zažil nespočet, rád by se letos vypravil do Japonska na další světový šampionát.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme pro vás senzační informaci, že hokejoví nadšenci z malé obce Trnov na Rychnovsku zase ukázali, jak jsou skvělí. V Itálii se totiž stali vicemistry Evropy v rybníkovém hokeji, když v obrovské konkurenci 48 týmů našli přemožitele až ve finále. V bitvě o zlato podlehli soupeřům z Německa.

Máme pro vás senzační informaci, že hokejoví nadšenci z malé obce Trnov na Rychnovsku zase ukázali, jak jsou skvělí. V Itálii se totiž stali vicemistry Evropy v rybníkovém hokeji, když v obrovské konkurenci 48 týmů našli přemožitele až ve finále. V bitvě o zlato podlehli soupeřům z Německa. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po letech se do Insideru vrací Václav Klaus. Za tu dobu pochopil význam slova podcast a naučil se slovník generace Z. Debata se točí kolem aktuálních geopolitických událostí. Co si odnést z Davosu, jak číst proměnu Evropy a dočkáme se vůbec nějaké? Donald Trump otřásl světem a mění roli Spojených států v globální politice. Jaké budou dopady na válku na Ukrajině, šance na příměří a budoucí bezpečnost Evropy? Kde selhala evropská politika, jaké jsou limity další integrace a proč Evropa ztrácí geopolitický význam? Neopomeneme ani českou politiku, vztah k Motoristům, rozpočet a rozpad tradičních politických stran.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Řada oligarchů vznikla tak, že využívala dotační prostředky státu nebo Evropy. Je obrovský problém zajistit, aby to nemělo dopad na společnost a na to, jak jsou dotace přidělovány. U nás třeba vidíme konflikt, jestli je mají dostat v zemědělství velké podniky, anebo zda podporovat malé farmy,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... se věnuje vzpomínce na zavražděného slovenského novináře Kuciaka a jeho snoubenku a také výsledku boje o Filipa Turka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Řada oligarchů vznikla tak, že využívala dotační prostředky státu nebo Evropy. Je obrovský problém zajistit, aby to nemělo dopad na společnost a na to, jak jsou dotace přidělovány. U nás třeba vidíme konflikt, jestli je mají dostat v zemědělství velké podniky, anebo zda podporovat malé farmy,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... se věnuje vzpomínce na zavražděného slovenského novináře Kuciaka a jeho snoubenku a také výsledku boje o Filipa Turka.

„To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák. Reaguje tím na názor odborníků, že lidé mají jen krátkou klimatickou paměť, která zkresluje vnímání změny klimatu. Proč vzpomínky na extrémy počasí rychle blednou? Žák připomíná nejen mimořádně studený únor 1956, ale mluví i o „rumovém expresu“ na jihu Evropy či budoucnosti zimních olympiád.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák. Reaguje tím na názor odborníků, že lidé mají jen krátkou klimatickou paměť, která zkresluje vnímání změny klimatu. Proč vzpomínky na extrémy počasí rychle blednou? Žák připomíná nejen mimořádně studený únor 1956, ale mluví i o „rumovém expresu“ na jihu Evropy či budoucnosti zimních olympiád.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to vláda Andreje Babiše. Takže Babiš a jenom Babiš bude rozhodovat, co se v té vládě bude dít,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos, když popisuje současné rozložení moci v Česku. Mluví o politicích, kteří „jedou ve vlaku, který má nápis jako Agrofert Andreje Babiše“ i o tom, jak současný premiér nechává lidi jako Tomio Okamura, Petr Macinka nebo Filip Turek dělat „mlhu“. Do této logiky zasazuje i nové tváře vlády, včetně kandidáta na ministra životního prostředí Igora Červeného, o jehož skutečné autonomii pochybuje. Zároveň popisuje atmosféru rostoucího napětí ve společnosti a vysvětluje, proč považuje demonstrace za přirozenou součást politického střetu, nikoli za popření výsledku voleb. Jedním z klíčových bodů podle něj může být budoucnost veřejnoprávních médií. „To zestátnění a ovládnutí veřejnoprávních médií už nepůjde zastavit peticema,“ říká a varuje před slovenským nebo maďarským modelem. Rozhovor se ale rychle rozšiřuje za hranice domácí politiky. Michopulos mluví i o nepochopitelné sázce části politických elit na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho okolí. V této souvislosti připomíná i šok, který podle něj zažil Robert Fico po jednání s Trumpem a naznačuje, jak tvrdě může nová geopolitická realita dopadat na malé státy ve střední Evropě. Do úvah vstupují i ambice Petra Macinky, které Michopulos spojuje s pokusem prorazit v takzvaném „MAGA světě“ a získat mezinárodní relevanci skrze konflikt a symbolická gesta. Zároveň pochybuje, že taková strategie může dlouhodobě fungovat ve prospěch Česka nebo Evropy. Jak silná je dnes skutečná moc Andreje Babiše? Co mohou změnit protesty v ulicích? A kde zůstane místo pro Česko ve světě, který se podle Michopulose rychle přepisuje? I o to mluví Petros Michopulos.

Jóga je tisíce let stará praktika, kterou dodnes využívá mnoho lidí. Z východu se postupně dostala do Ameriky a Evropy. Vlivem času a prostředí se některé její aspekty proměnily. Podle jogínky Romany Martincové je důležité hledat původní východní zdroje.

Zeitgest #7 s Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠⁠⁠⁠https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠⁠Munich Security Report 2026⁠⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠⁠Záznamy projevů a panelových diskuzí⁠https://www.youtube.com/@MunSecConf/streams⁠

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Klášterní lékárna v Plasích vyráběla prášek, který se používal jako lék na zažívací potíže a byl oblíbený pro svou sladkou chuť. Není jasné, z čeho se skládal, původní recept se totiž nedochoval.

Ještě jednou počkáme a pak už opravdu dost. Jinak se z Evropy stane ekonomický skanzen.

„Kulturní zvyklosti určují, zda je hmyz považován za potravinu, nebo ne. U nás je to spíš spojováno s něčím nečistým,“ vysvětluje přední česká odbornice na jedlý hmyz z České zemědělské univerzity Lenka Kouřimská. Které druhy hmyzu měla možnost ochutnat? Jak fungují hmyzí farmy v Česku i ve zbytku Evropy? A jak se posuzuje kvalita bílkoviny? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kulturní zvyklosti určují, zda je hmyz považován za potravinu, nebo ne. U nás je to spíš spojováno s něčím nečistým,“ vysvětluje přední česká odbornice na jedlý hmyz z České zemědělské univerzity Lenka Kouřimská. Které druhy hmyzu měla možnost ochutnat? Jak fungují hmyzí farmy v Česku i ve zbytku Evropy? A jak se posuzuje kvalita bílkoviny? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kulturní zvyklosti určují, zda je hmyz považován za potravinu, nebo ne. U nás je to spíš spojováno s něčím nečistým,“ vysvětluje přední česká odbornice na jedlý hmyz z České zemědělské univerzity Lenka Kouřimská. Které druhy hmyzu měla možnost ochutnat? Jak fungují hmyzí farmy v Česku i ve zbytku Evropy? A jak se posuzuje kvalita bílkoviny? Poslechněte si rozhovor.

Ještě jednou počkáme a pak už opravdu dost. Jinak se z Evropy stane ekonomický skanzen. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:09 Rozhovor s hercem Martinem Pechlátem05:37 Vezmeme vás na Pětiminutové rande10:51 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: jak se chovat na prvním rande15:28 Blahodárné účinky skořice a hřebíčku20:18 Návrhářka Jitka Šedová a módní trendy: kabelky a boty25:22 Startuje 30. ročník ankety Šarmantní osobnost roku

Na závěr týdne pro wellbeing ve školách se zaměříme na dobrou praxi. Jak vypadá, když odborníci i školy jsou zajedno, že duševní zdraví dětí i vyučujících je pro úspěch ve vzdělávání zásadní faktor? - Do Prahy se sjeli špičkoví hepatologové z celé Evropy na Výroční mítink Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jater. Jaké jsou nové možnosti léčby a kam v současnosti směřuje výzkum? Moderuje Renata Kropáčková.

Evropské státy jsou vystaveny hrozbě agresivního ruského režimu. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který zpochybňuje spolehlivost spojenectví v rámci NATO a mluví o úpadku Evropy. Možná ohrožení ale přicházejí i z vnitřku kontinentu. Co mají Evropané dělat?Host: Gerald Knaus - analytik, zakladatel think-tanku Iniciativa pro stabilní Evropu (European Stability Initiative)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?

Diváci na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Miláně vypískali amerického viceprezidenta J. D. Vance. Kontroverze v Itálii budí také přítomnost amerických agentů z Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Tyto protesty jsou často importem kulturních válek ze Spojených států do Evropy,“ míní v Pro a proti znalec Ameriky Michael Durčák. „Rámovat to celé jako kulturní válku je absurdní,“ oponuje pro Český rozhlas Plus David Scharf, novinář deníku A2larm. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danuše Nerudová je zpátky v Insideru. Tentokrát z Bruselu a s balíkem témat. Jak velký chaos nastal v české zahraniční politice a obrazu Česka v Evropě po nástupu Babišovy vlády a politické izolaci Petra Macinky? Jak hodnotí Babišův bruselský pragmatismus a následnou domácí rétoriku? Co se odehrává na pozadí vyjednávání ETS2 jehož je zpravodajkou? Co všechno se chystá, kdo na to doplatí a jaké změny chce prosadit, aby systém nesrazil nízkopříjmové domácnosti? A jak nahlíží na otočku Evropy nejen v jaderné energetice?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získala šéfka komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková. „Když uspějete a jste dobrá, je fér dostat ocenění,“ říká.Kateřina Šafaříková strávila přes dvacet let v časopisu Respekt, dvakrát byla zpravodajkou v Bruselu a pracovala i pro Lidové noviny. Do Seznam Zpráv přišla v létě 2024, nejprve jako moderátorka podcastu 5:59, loni v září se pak stala vedoucí komentářů.„Jsem často zvaná na debaty, abych pohovořila o tom, jak se to dělá, že někdo může mít dvě malé děti a být zahraniční zpravodajka, jak se to kloubí, jak se v tomhle dominantně mužském světě funguje ženě. A já vždycky říkám, že tajemství té věci je mít kuráž, vydržet a dělat to tak, jako to dělají muži,“ říká Šafaříková v nejnovějším dílu podcastu Mediální cirkus.Šafaříková začínala s novinařinou v roce 2000 v časopisu Respekt. O několik let později přestoupila do Lidových novin, které ji jako zpravodajku vyslaly do Bruselu. A to v době, kdy Česko do Evropské unie vstupovalo.„Mně bylo 28, když jsem odjížděla a tam byli kolegové z velkých britských a francouzských novin, kterým bylo 45 nebo 50, říkali nám naše mimina z postkomunistických zemí. Myslím ale, že dobrodružné to bylo i pro první české europoslance, české úředníky, diplomaty, prostě pro všechny to byla premiéra. A i v tomto smyslu myslím, že jsme byli mimina,“ vzpomíná Šafaříková.V Bruselu tehdy byla v letech 2004 až 2009. To, že na zpravodajský post odjela za redakci žena, byla podle jejích vzpomínek vlastně spíše náhoda. Obecně je totiž žen na zpravodajských postech výrazně méně než mužů.„Tu nabídku původně dostal můj mužský kolega, ale řekl, že se mu tam nechce, protože neví, jestli by ho to zajímalo a jestli by to zvládnul. A já jsem si řekla, že to zkusím. Jinými slovy, někdy si myslím, a to je tedy chyba nás žen, že bychom někdy měli mít minimálně stejně kuráže jako naši mužští kolegové a jít do toho,“ říká.Mašina na dohodyPodruhé do hlavního města Evropy odjela Šafaříková v roce 2020 jako zahraniční zpravodajka vydavatelství Economia. Tehdy jela se dvěma malými dětmi a v Bruselu byla v době druhého českého předsednictví.„Za těch necelých 20 let jsme dokázali vygenerovat jako stát dobré úředníky, diplomaty, experty. V době zejména druhého českého předsednictví EU, tedy v druhé půlce roku 2022, se o Češích říkalo: ‚Vy jste normální mašina na dohody‘,“ popisuje zkušenosti Šafaříková.„Jedna norská diplomatka, která do té doby neměla tolik osobních zkušeností ať už s námi, s Maďary, se Slováky, mi říkala: ‚Hele, já jsem si myslela, že vy Češi budete takoví druzí Maďaři nebo Poláci, ale vy jste spíš takoví druzí Němci, hrozně výkonní, funkční, manažerští, fungujete velmi dobře‘,“ dodává bývalá bruselská zpravodajka.Češi ale i přes dvacetileté členství a úspěšná předsednictví zůstávají k Evropské unii poměrně skeptičtí a u politiků napříč stranami je kritika EU častým tématem.Jaké to je, odjet na zahraniční zpravodajský post s malými dětmi? Jaké zprávy z Bruselu zajímaly Čechy nejvíc? A jak těžké to v médiích mají ženy?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rubio, nebo Vance? Boj o budoucnost republikánů začal. Kam s Turkem? Kdo v Rusku ničí památku na svobodu. Mercosur testuje schopnost Evropy jednat. Nepít je v Česku stále nenormální. Ještě, že je tu aspoň „suchý únor“ A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur měla být důkazem, že Evropa umí jednat strategicky. Že dokáže hledat nové partnery v době, kdy se Spojené státy odvracejí a vztahy s Čínou jsou napjaté. Místo toho se z ní může stát test evropské slabosti.