Podcasts about evropy

Na politické mapě Evropy se děje něco, co tu od konce druhé světové války nebylo. Krajní pravice se stává mainstreamem a v řadě zemí nahrazuje tradiční pravici. Tvrdí to Anton Šechovcov, ukrajinský odborník na krajně pravicovou scénu v Evropě. Kdo v Evropě podle něj odvádí pro Rusko skvělou práci? A jak to vypadá s krajní pravicí v jeho vlasti?Host: Anton Šechovcov - politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě ve VídniČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Úkolem tohoto Salonu Echa je přiblížit čtenářům kout Evropy, který má hodně co dělat s českými dějinami, ale který přitom neprávem přehlížíme. Vyznění debaty je ovlivněno složením: mít mezi sebou rusistu či bulharistu, akcentovali bychom jiné tóny, ale podstatné by zůstalo stejné. Vzhledem k tomu, že se všichni dobře známe, zůstali jsme u tykání i v psané verzi rozhovoru. Ten vedli diplomat a politolog Maciej Ruczaj, polonista a serbista Pavel Trojan a autoři podcastu Echa Hej, Slované! bratři Jakub a Lukáš (ten v roli moderátora) Novosadové – jeden serbista a druhý sorabista. Do přepisu se nevešlo vše: pasáže o sportu, najmě fotbalu, nebo národnostních menšinách si můžete poslechnout v záznamu celé debaty na www.echoprime.cz.

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?

Doma se cítí v Jeseníkách a nedá na ně dopustit. Ale dokáže se naladit snad na jakékoli hory. Himálaj, Duhové hory na Islandu, Alpy, sever Evropy, Gruzie… Cestovatelka a průvodkyně Tereza Flesarová má ráda hory v zimě i v létě.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Evropany, rozhodně Čechy straší představa islamizace jejich zemí – bojí se importu cizáckých tradic a odlišného (násilného) chování. Zároveň příliš netuší, že islám k Evropě samozřejmě patří po staletí a že máme na kontinentu své tradiční evropské muslimy. Dnes především v Bosně a Hercegovině, ale žijí také v dalších balkánských státech. Kde se muslimové na Balkáně vzali? Jaký byl jejich osud? Jak do jejich života a do jejich práv zasáhla rakousko-uherská monarchie? A jsou dnes bosenští muslimové – jinak též Bosňáci – pátou kolonou arabských muslimů, jak se často objevuje v médiích? Anebo je to obraz zkreslený, protože ve skutečnosti muslimská společnost v Bosně usiluje spíše o sekularizovaný stát? Nejen o tom diskutují v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s politoložkou a balkanistkou Zorou Hesovou z Ústavu politologie FF UK a historikem a balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR.

S jedním z nejvýznamnějších českých ekonomů současnosti jsme se bavili o tom, jak vlastně na tom je naše země v porovnání s ostatními evropskými ekonomikami - žijeme ve spálené zemi, anebo patříme naopak mezi ty lepší a bohatší země Evropy? Tématem našeho setkání byla i nová kniha Mojmíra Hampla Globalizace u konce s dechem. Je to tak, že se přeskládává světový systém i mezinárodní partnerství a v podstatě končí krásné období klidu a prosperity, na které budeme muset na nějakou dobu zapomenout? Začíná rozhovor, jehož plnou téměř hodinovou délku a bez reklam můžete najít v aplikaci Herohero pod mým jménem anebo na webu na www.herohero.co/petrhorkyOdkazy:kniha: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/globalizace-u-konce-s-dechem-777137517Zjisti vícKuba, David a jejich nevšední pohledy na zajímavá témata, která vás baví.Listen on: Apple Podcasts SpotifySupport the show

Ranní brífink Martina Ehla: Praha se na pár dní stane centrem debat o budoucí evropské obraně. Na konferenci Globsec míří politici i experti z celého světa a jedno z hlavních témat bude, jak nastavit vztahy s Amerikou a posílit evropskou obranu. Prezident Globsecu Róbert Vass popisuje, jak vidí další možnosti spolupráce Evropy a USA a kde by měla Evropa přidat - a proč je Globsec zajímavá platforma pro debaty politiků a byznysu o obraně.

Ranní brífink Martina Ehla: Praha se na pár dní stane centrem debat o budoucí evropské obraně. Na konferenci Globsec míří politici i experti z celého světa a jedno z hlavních témat bude, jak nastavit vztahy s Amerikou a posílit evropskou obranu. Prezident Globsecu Róbert Vass popisuje, jak vidí další možnosti spolupráce Evropy a USA a kde by měla Evropa přidat - a proč je Globsec zajímavá platforma pro debaty politiků a byznysu o obraně.

Filozofové a majetek: Kdo nic nemá, je ctnostnější?Co dělat s majetkem – a co majetek dělá s námi? Ludwig Wittgenstein si po první světové válce odpověděl přímočaře: Je třeba vše odevzdat. Zřekl se svého dědictví, které z něj učinilo jednoho z nejbohatších mužů Evropy. On byl však přesvědčen, že ponechat si majetek by mu neprospělo. Vše daroval sourozencům, něco zbylo i pro umělce. Jeho notář prý toto počínání označil slovy finanční sebevražda.Ale podobné pokušení – a rozpaky – nezažívají jen postavy z minulosti. Současný australský filozof Peter Singer se rozhodl kapitalismus morálně „hacknout“. Tzv. hnutí efektivního altruismu, jehož základy zformuloval, má dodat západním společnostem etický základ. Ač je kapitalismus prý nedokonalý systém, neznáme lepší. Lidé, kteří žijí v západních bohatých společnostech, mají zvláštní povinnosti. Jejich povinností je majetek vydělávat, ideálně hodně majetku – a s tímto záměrem volit i povolání – a následně peníze posílat do částí světa, v nichž se lidem žije řádově hůře.Že jde až o jakýsi filozofický asketismus, naznačuje radikalita. Nestačí rozdávat majetek. Zdravý člověk by si podle Singera mohl odpustit i jednu ledvinu. Sám si tím zdraví nepoškodí, zatímco jinému zachrání život. Tím se vracíme na začátek: Co všechno jsme ochotni darovat, abychom si zachovali čisté svědomí? Peníze? I orgány?KapitolyI. Dědictví? Nejen prachy, ale i odpovědnost nebo výška [úvod do 14:20]II. Politici nechť nic nevlastní. [14:20 až 25:40]III. Encyklika Lva XIII: Majetek zaručuje nezávislost na státu [25:40 až 33:50]IV. Stát nemá nutit lidi konat dobro [33:50 až 45:10]V. Přerozdělovat majetek? Nestačí. Přerozdělujte i tělo. [45:10 až konec]BibliografieValentin Dornis, Nils Heck, Michael Hartmann: „Die Leistungsgesellschaft ist eine Lüge“, in: Süddeutsche Zeitung, 27. September 2024, https://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/karriere-eliten-erfolg-leistung-lux.V6C5ZBE3CuXQfZkESQtFXe?reduced=true.Ray Monk, The Duty of the Genius, London: Penguin Books, 1991.Robert Nozick, Anarchie, stát a utopie, přel. Zuzana Gabajová, Praha: Academia, 2015.Platón, Ústava, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2005.Peter Singer, The Most Good You Can Do. How Effective Altruism Is Changing Ideas About Living Ethically, Yale, 2015.„Vzdělání dětí v ČR ovlivňuje sociální původ rodiny“, in: EDUin, 24. 10. 2018, https://www.eduin.cz/clanky/ctk-vzdelani-deti-v-cr-ovlivnuje-socialni-puvod-rodiny/

„Lidé v Evropě si zvykli, že zde vlády podporují islám, Green Deal, a vše, co je kulturně neevropské, a že můžou být zrušeny volby a vyřazeni kandidáti. A že kdo se postaví proti, může být perzekvován,“ říká sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 08.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené mezi Východem a Západem. Paradoxně nepřežil přechod k demokracii a decentralizaci. Jaká byla Titova Jugoslávie?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní Balkán je hraniční oblast Evropy – tedy přinejmenším Evropské unie. Jak vypadají hraniční kontroly na této čáře? Co vás tam může potkat? Co se pašuje, jak si poradit s celníky a jak si pojistíte, že vás neomylně vyhmátnou? O tom všem diskutují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované. Jakub líčí své historky dávné, přiznává, co se sám pokoušel pašovat přes čáru, jak se to dělá, kolik cigaret musíte rozdat a kolik euro. Zároveň přidává spoustu dalších cestovatelských zážitků ze svých cest po Srbsku a Bosně: tušíte například, proč v Sarajevu musí taxikáři zakrývat, že jsou taxikáři? Anebo jak vypadá železniční doprava mezi dvěma největšími srbskými městy?Vláda prezidenta Alexandra Vućiće se sice pyšní plány na stavbu nového rychlostního železničního koridoru mezi Bělehradem a Novým Sadem, jenže ve skutečnosti od loňského neštěstí na hlavním novosadském nádraží vás žádný vlak do města nedoveze – zůstanete stát na předměstí a dal si musíte poradit sami, jelikož neexistuje ani žádná náhradní autobusová doprava. „To je zásadní rozdíl oproti nám. Na tom si uvědomuju, že my Češi patříme na Západ – u nás totiž vždycky automaticky někdo hledá řešení systémové, na jihu je to na každém zvlášť,“ dodává k tomu Jakub.Dál je ovšem řeč o ledasčem dalším: na čem se pozná zvyšující se ekonomická úroveň Balkánců? Třeba na tom, že chovají více domácích mazlíčků a po městech se už nepotulují smečky psů. Jaký je rozdíl oproti cenám v největší balkánské metropoli Bělehradě a v Praze? Za čím jezdí turisté právě do srbského hlavního města? A víte, že v Sarajevu si nedáte v centru jen tak pivo? A co jsou pochutiny, za nimiž se vyplatí sem přijíždět? Proč mizí tradiční balkánský fastfood s čevapi a pljeskavicí? A budou věhlasné tržnice vytlačeny obchodními řetězci, nebo se o to není třeba bát? Kam jet v Srbsku na nejlepší hudební festival?S každou minutou vyprávění Jakub odhaluje svému staršímu sourozenci a posluchačům svět, který našinec ke své škodě nezná a který mu chystá jeden menší kulturní šok za druhým – čímž je právě přitažlivý. Západní Balkán totiž není jen chorvatské nebo slovinské pobřeží, což je dosti jiný svět než vnitrozemí. Jsou to hory, stále ještě divoká příroda a mnohé kulturní přeryvy dané tím, že se zde protíná život několika velkých náboženství a že se prostředí rychle (vlastně v průběhu života jedné generace) radikálně mění. Kdysi kosmopolitní Sarajevo tento ráz ztratilo, nabývá ho Bělehrad. Což ovšem neznamená, že v Sarajevu není co zažít. Aneb konečně podcast o touze cestovat.

Energetickou krizí jsme sice už prošli, ale před novým premiérem je v této oblasti pořád výzev víc než dost. Připravit Česko na odchod od uhlí, se kterým se do budoucna nepočítá. Pomoci nástupu zelených energií. A než se dobudují jaderné zdroje, tak to nějak překlepat s plynem.Navíc to celé zvládnout tak, aby to domácnosti a firmy nepoložilo a zároveň byl energie dostatek.Podle dat Eurostatu má Česko páté nejdražší energie z celé Evropské unie. Ve druhém pololetí loňského roku jsme platili více než Francouzi, Španělé, Slováci, Poláci a více než průměr Evropské unie. Dražší energie než Češi měly jen Německo, Irsko, Dánsko a Belgie. Při zohlednění parity kupní síly jsme na tom byli dokonce nejhůř z celé Evropy.Jak to změnit? Poslechněte si čtvrtý díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.

Skončila dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit a potravin do Evropy. Měla by ji nahradit nová? „Evropští zemědělci mají přísná pravidla. Dovoz ze zemí, kde to tak není, tlačí cenu dolů,“ volá po clech v Pro a proti předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Podpořme Ukrajinu. Cla znamenají zvyšování cen pro české spotřebitele,“ vyzývá pro Český rozhlas Plus k dohodě bez tarifů Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto díle Štěpán Křeček mluví s Václavem Cílkem o proměně současného světa, subjektivním vnímání času a pocitu diskontinuity, který řada lidí v dnešní uspěchané době zažívá. Rozhovor se dotýká úpadku významu Evropy, rozdílů mezi Evropskou unií a Čínou a také hlubších civilizačních témat. Václav Cílek komentuje, koho by volil v amerických prezidentských volbách, a rozebírá zadlužení dnešního světa. V rozhovoru se pak oba hosté zamýšlejí nad tím, kam jako společnost směřujeme. Václav Cílek je český geolog, klimatolog, spisovatel a popularizátor vědy. V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1990 pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 v Centru teoretických studií. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR, ale později se rozhodl vrátit se na místo vědeckého pracovníka, aby se mohl více věnovat výzkumným pracím. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Zlaté české – a levné - ručičky. Laciné energie. Investice ze zahraničí. Poloha v srdci Evropy. To je model, na který naše země najela po roce 1989, jenže ten se už vyčerpal. Třeba letos česká ekonomika neporoste ani o dvě procenta, předpovídá ve svém výhledu Evropská komise.Řada tuzemských firem stále funguje na principu: vyrobím součástku, vyvezu do ciziny, kde ji pod svou vlastní značkou s vyšší marží prodají. Pár let s ním ještě budeme muset vydržet, dramatická změna toho, co naši ekonomiku živí, není totiž reálná.Jak to změnit? Poslechněte si třetí díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.

Ota Šik patřil k hlavním představitelům tzv. pražského jara roku 1968. Prosazoval zásadní ekonomickou reformu, která měla navrátit Československo mezi nejvyspělejší země Evropy.

Není to tak dávno, co se o Německu mluvilo jako o ekonomické lokomotivě, která svou výkonností táhne zbytek Evropy. Teď se naopak Němci děsí toho, že zažijí už třetí rok za sebou ekonomický pokles. Jak se Němci do současných hlubokých ekonomických problémů dostali? Nejen to vysvětluje kniha Kaput. Konec německého zázraku. Jejím autorem je komentátor Wolfgang Münchau a v češtině ji v roce 2025 vydalo nakladatelství Bourdon.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

V řadě metropolí Evropy se od návratu Donalda Trumpa k moci usilovně přemýšlí, zda by se evropské země dokázaly ubránit bez pomoci Američanů. Podle britského novináře Shashanka Joshiho, který o obraně píše pro týdeník The Economist, ale hlavní výzva nespočívá ani tak v chybějící výbavě nebo nedostatku peněz, jako v psychologické rovině. Co tím má na mysli? Host: Shashank Joshi - editor týdeníku The Economist pro obranné záležitostiČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zatímco české instituce očekávají od tuzemské ekonomiky růst, zahraniční prognózy varují, že průmyslové a exportní Česko je nejohroženější ekonomikou Evropy. Největší neznámou je výsledek obchodní války mezi USA a zbytkem světa. „Skvělá zpráva je, že navzdory Donaldu Trumpovi by česká ekonomika měla růst, dokonce i v tom horším scénáři,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Kouzlu Itálie propadnul už v 90. letech. Tehdy se kolem jejího pobřeží plavil na své milované čínské plachetnici Esperanze. I po návratu do Prahy to Petra Žáčka na jih Evropy stále táhlo, a tak se po mnoha úvahách nakonec rozhodl pro zásadní změnu. Sbalil svou ženu Lucii a společně se přestěhovali do Apulie na divoký poloostrov Gargano. Život na italském venkově českému páru vyhovuje, i když je v lecčem specifický a řídí se podle vlastních nepsaných pravidel. Nejen o nich vypráví Žáček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Ušatý pohár pro vítěze Ligy mistrů letos ruce žádného z kapitánů týmů anglické ligy nad hlavu nepozvednou. Za rok ale může být vše jinak. I proto, že už po něm nepůjde čtveřice, ale dokonce šest klubů z Anglie. Jak je to možné?Pokud nás rádi posloucháte, budeme rádi za Váš hlas v soutěži Podcast roku. Děkujeme za Vaši podporu.###01:37 Barcelona vyhrála další El Clásico16:20 Češi zářili v Premier League20:06 Anglické týmy se chystají do Evropy27:37 Sporné derby Slavie a Sparty39:26 Zamotané čelo tabulky v české lize52:47 Sázkařské okénko s Fortunou V sezoně 2025/26 se šance anglických celků teoreticky o něco zvýší, bude jich totiž na splnění tohoto úkolu či spíše snu o něco víc. Do hlavní fáze Ligy mistrů se zapojí hned 6 nglických celků. Čtyři, to je anglická klasika, daná dlouhodobou úspěšností, která se odráží v pětiletém koeficientovém žebříčku UEFA. Pátý v pořadí Premier League si Ligu mistrů zahraje díky tomu, že jsou právě Angličané (a spolu s nimi i Španělé) nejpilnějšími sběrateli bodíků v aktuálním ročníku soutěží UEFA. A první dvě příčky tohoto speciálního rankingu jsou v novém systému oceněny rozšířením národní kvóty v příští Lize mistrů. Loni si tohoto luxusu užili Němci a Italové, tentokrát se tedy dostane na Angličany a Španěly. V Evropě se ale může nakonec objevit až 8 anglických mužstev. Jak je to možné?Debata se samozřejmě stočila i k tomu, jak tyto hrátky s evropskými umístěnkami promluví do vrcholné fáze anglických domácích soutěží. A jak jejich účastníky zatíží právě v příštím ročníku.Vedle toho přišlo na přetřes i derby pražských „S“, zejména diskutabilní gól, který ho rozhodl. Velkým tématem bylo blížící se finále Mol Cupu mezi Olomoucí a Spartou. A hodně se skloňovalo i jméno Dominika Holce, jednoho ze strůjců baníkovského víkendového zázraku v Plzni. Poslechněte si novou epizodu Nosičů vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.

Devátý květen je důležitý den. České hokejisty čeká první zápas na mistrovství světa, které letos pořádá Švédsko společně s Dánskem. Už víme, že kromě Čechů Pastrňáka s Nečasem budou mít velké hvězdy na mistrovství světa zejména také Kanaďané. Ve Švédsku bude hrát třeba Sidney Crosby a za ním v brance nastoupí Marc-André Fleury. Muž, který zakončil kariéru v NHL, ale ještě se přece jenom chvíli rozhodl s hokejem pokračovat na turnaji na severu Evropy.

Devátý květen je důležitý den. České hokejisty čeká první zápas na mistrovství světa, které letos pořádá Švédsko společně s Dánskem. Už víme, že kromě Čechů Pastrňáka s Nečasem budou mít velké hvězdy na mistrovství světa zejména také Kanaďané. Ve Švédsku bude hrát třeba Sidney Crosby a za ním v brance nastoupí Marc-André Fleury. Muž, který zakončil kariéru v NHL, ale ještě se přece jenom chvíli rozhodl s hokejem pokračovat na turnaji na severu Evropy.

O otevření pobočky ÚOCHB v Bostonu a problémech americké vědy po nástupu Trumpa. O vývoji léku, který funguje jako očkování proti AIDS.Jak moc se vychýlí politické kyvadlo v USA zleva doprava a kde se zastaví. O problémech se svobodou slova před Trumpem a po jeho nástupu.Proč utíkají američtí vědci do Evropy a proč tak rádi míří do Prahy? K čemu může vést zákaz výzkumu infekčních chorob současnou americkou vládou? A jak změní výzkum léků nástup AI.

⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Zesměšněný Fridrich Merz, další průtahy v Dukovanech nebo black-out ve Španělsku. Není divu, že když si denně čteme takové zprávy, je IPSOSem ve společnosti naměřena největší nejistota (77 % populace) od roku 1989. Merz měl být nový lídrem Evropy. JEDU je prioritou vlády a OZE bezpečnou cestou evropské energetiky.Hlavním mottem konference agentury IPSOS, kterou jsme podrobně rozebírali, bylo „Unavená demokracie.” Je však demokracie unavená? Není spíš společnost zklamaná z absence politické akceschopnosti? Zvyšující se náklady na život, nedostupné bydlení, anti-digitalizace, neprůjezdná Praha…Probrali jsme veškeré dění posledních i nadcházejících dní v tomto pořadí: Marathon – Fiala & Iva Pazderková – Zelenský v Praze – Oslavy konce WW2 – Průzkum IPSOS: Unavená demokracie – Ředitel ČT – Dukovany – Fridrich Merz – Otázky.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím jsem zkušenější, baví mě i neúspěchy. Připustil jsem si, že je v pohodě udělat chybu a nebýt OK,“ říká fleretista Alexander Choupenitch, který v současnosti prožívá asi nejúspěšnější sezónu svého života. Spoustě lidí přitom utkvělo v paměti, že se mu naposledy nepodařilo obhájit olympijskou medaili v Paříži. Podle sportovce jde ale jen o výseč jeho kariéry a negativně to rozhodně nevnímá. „Je náročné dostat se tam jako jednotlivec z Evropy, jsou na ni jen dvě místa,“ přibližuje to, jak je samotná kvalifikace na olympijské hry velkým úspěchem. Šermíř popisuje, že mnohem důležitější než výhry se pro něj stal samotný proces, kdy se i z neúspěchů může něco naučit. Těžko ale chápe ty, kteří svou práci nedělají na sto procent a bez vidiny, že v ní chtějí být nejlepší. Co je pro fleretisty ale trochu nevýhodou, je podle něj fakt, jak podfinancovaný šerm v Česku je. I proto musel Choupenitch obětovat víc než v jiných zemích, kde není šerm takovou popelkou mezi sporty. „Mám tabulkový plat, je to průměrný český plat a rozhodně není takový, jaký mají třeba fotbalisté nebo hokejisti,“ vysvětluje a dodává, že záleží i na tom, jak je člověk „šikovný“ v jednání s partnery. Sportovci by si, pokud jde o komerční spolupráce, měli sami sebe víc vážit a nekazit trh například nabízením barteru. On sám prý dostává hodně nabídek, se kterými není spokojený, a žertuje, že poslední cenově férová nabídka byla ta, když mu někdo sliboval 600 eur za zaslání zpocených ponožek. V rozhovoru Choupenitch také popisuje, jak se musel tajně scházet se svým současným trenérem jako milenec s milenkou, ale i jak silná mentální hra vůbec šerm je. „Co není zakázáno, je povoleno. Člověk dělá všechno, aby našel soustředění a rozhodil ho tomu naproti,“ prozrazuje taktiku fleretistů Choupenitch. Jak vnímá debatu o zákazu účasti ruských a běloruských sportovců na sportovních utkáních? V čem je šerm neférový a proč má pocit, že dnešní mladí sportovci nejsou tolik zapálení? A jak vnímá svou hudební kariéru? Pusťte si celý rozhovor.

Michal Šmída založil Twisto a dnes řídí fond RockawayQ. Jeho otec Petr Šmída stál u transformace českého bankovnictví a spoluzakládal jeden z prvních venture kapitálových fondů v Česku – Enern. V podcastu Money Maker poprvé otevřeně mluví o tom, jak spolu investují, co je žene dál a jak vidí budoucnost Česka i Evropy. „Neformálně tomu říkáme Šmída Invest. Víc a víc přemýšlíme o odkazu a směřování,“ říkají Šmídovi v novém dílu podcastu Money Maker.- Jak funguje Šmída Invest?- V čem spočívá Petrova investiční teorie tří olympiád?- A proč jsou radši na chalupě než v Karibiku?Pusťte si unikátní rozhovor se dvěma klíčovými postavami české startupové a investiční scény. Čtěte nás i na webu https://cc.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.00:00:00 Začínáme00:07:35 Krysí závody a teorie tří olympiád00:13:42 Česko – USA – Rusko – Londýn – Česko00:18:24 „V 35 limuzína s řidičem, prostě báječný.“00:28:22 Kouzelná Almara a začátky Twista00:37:30 „Michal se potatil, mám k němu obdiv.“00:46:31 Fond, zahraniční trhy a tvorba vztahů00:51:10 „Nechceme, aby po nás zůstal jen majetek.“1:01:22 Záchranná mise a evoluce průmyslu1:07:15 „Lepší než lítat tryskáčem, je být spolu na chalupě.“

Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N „Kdyby Friedrich Merz mohl, stane se ředitelem zeměkoule. Celý život prahne po tom, co se mu právě splnilo. Chtěl by být hlasem Evropy – a upřímně, moc jiných alternativ nemáme,“ myslí si zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek. Budoucí kancléř to ale podle něj nebude mít jednoduché. „Země má strukturální problémy. Firmy navíc doplácí na strategii, kterou Německo patnáct let razilo – sázka na čínský trh a levný plyn z Ruska,“ říká ve Studiu N.  Proč se z někdejšího ekonomického motoru Evropy stal „nemocný muž kontinentu“? Jak chce Friedrich Merz udělat z Německa vojenskou velmoc? Proč se mezi mladými Němci šíří radikalizace? A je země připravená přiznat si, že její někdejší důvěra v Rusko byla fatálním omylem? Podívejte se na speciální Studio N natáčené v severoněmeckých Brémách.

Po týdnech vyjednávání se členové německých konzervativců a sociální demokraté chystají schválit dojednanou koaliční smlouvu. Zejména šéf CDU a budoucí kancléř Friedrich Merz se netají svou ambicí udělat z Německa lídra Evropy, o kterého, jak říká, se ostatní budou moct opřít. Ještě minulý parlament rozhodl o historických investicích do chátrající německé infrastruktury, ale co dál?Host: Martin Jonáš - analytik Seznam Zpráv a bývalý dlouholetý zpravodaj ČT v BerlíněČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Za 20 let bude stát běžná garsonka v Praze klidně 20 nebo 30 milionů korun. Odhady, jak se bude vyvíjet český trh nemovitostí, se zdají naprosto neuvěřitelné. I vzhledem k tomu, že už dnes je u nás dostupnost bydlení jedna z nejhorších v Unii. A zdá se, že tento růst bude pokračovat. Podle evropského statistického úřadu Eurostat vzrostly – od roku 2010 do konce roku 2024 – ceny nemovitostí v Česku o 142 procent.

Během Velikonočního pondělí zemřel v 88 letech papež František. V čele katolické církve stál dvanáct let a od starověku šlo o prvního svatého otce, který nepocházel z Evropy - narodil se v Argentině. V posledních týdnech se léčil s dýchacími potížemi, příčinou smrti ale byla mrtvice.  Katolický svět teď čeká volba nového hlavního představitele více než miliardové církve. Jaký odkaz papež František zanechal? Host: Tomáš Petráček - teolog, katolický kněz a historikČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Řešení problémů s nelegální migrací není předvolební doba nakloněna. Čeští elfové varují. Maďarsko omezilo ústavní práva. Francie v čele Evropy?

Francie společně s Německem tvořily dlouhou dobu evropskou část páteře Unie i NATO. Po začátku války na Ukrajině se situace změnila – především proto, že Německo v přímé podpoře napadené země hodně váhalo. Vznikla tak situace, kdy – po faktickém stahování USA z Evropy a snahy o co nejmenším angažmá v ukrajinském konfliktu –, by právě Francie na sebe mohla vzít roli vůdčí evropské síly. Nejen ve válce na Ukrajině.

Jak dopadnou Trumpova cla? Škoda se už stala. Největším spojencem Evropy je nyní americký kapitalismus. Hnutí ANO chce být pro všechny, i když ho to ohrožuje. Dějiny NATO jsou dějinami konfliktů a kompromisů. Dětský certifikát prošel. Navzdory rituální sebevraždě Marka Bendy i celé ODS.

Pokud investujete, pravděpodobně to vidíte i na svém portfoliu: hodnota vaší investice se v posledních dnech propadá, protože padají trhy po celém světě. Kdo je viníkem, to není těžké uhádnout – americký prezident Donald Trump. Ten se rozhodl pro drakonická cla, která jsou navíc vymyšlená podle tak absurdního vzorce, že k devastaci globálního obchodu se na trzích započítává i obrovská nejistota, co za vrtoch Trumpa popadne příště.