POPULARITY
Categories
Ako vníma 35 rokov slobody? Má Slovensko na vzdor voči svojmu únosu? Ako zvládla smrť Blaha Uhlára? Ako sa jej žije na okraji? Myslí na smrť? O čom sníva?
Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Britsko-americký režisér Christopher Nolan se narodil 30. července 1970. Dozvíte se, jaký je na place, jak se mu natáčelo s Harrym Stylesem i jaký byl první filmový trik, který vytvořil. Myslíte si, že je důležité mít jako filmový tvůrce neustále po boku spolehlivého partnera? A je dobré, když je tím partnerem zároveň vaše láska? Místo sledování filmů jako Počátek, Temný rytíř nebo Oppenheimer si poslechněte vyprávění o muži, který vám tyto příběhy odvyprávěl.
Britsko-americký režisér Christopher Nolan se narodil 30. července 1970. Dozvíte se, jaký je na place, jak se mu natáčelo s Harrym Stylesem i jaký byl první filmový trik, který vytvořil. Myslíte si, že je důležité mít jako filmový tvůrce neustále po boku spolehlivého partnera? A je dobré, když je tím partnerem zároveň vaše láska? Místo sledování filmů jako Počátek, Temný rytíř nebo Oppenheimer si poslechněte vyprávění o muži, který vám tyto příběhy odvyprávěl.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. III. díl: Populisté a demokraté. Čte Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. III. díl: Populisté a demokraté. Čte Matěj Skalický.
Tenhle díl Generačního konfliktu je o snaze zbohatnout. Vlastně tedy o tom, jak to nedělat. Pozvali jsme influencera Jana Špaňhela, který vystupuje pod přezdívkou Tisícikoruna a odhaluje na Instagramu, TikToku a YouTube metody, kterými se různí podvodníci pokoušejí, často úspěšně, tahat z mladých lidí peníze. Je to překvapující, ale funguje jim to podobně jako různým „prodavačům hrnců“ u dezorientovaných důchodců. Kromě neuvěřitelných historek, svědčících o tom, že naivita a bezohledná chamtivost patří mezi dokonale mezigenerační fenomény, si můžete poslechnout i to, jak z první tisícovky reálně a bezpečně udělat sto tisíc. Proto si ostatně dvaadvacetiletý Jan Špaňhel říká Tisícikoruna. V podcastu ale dojde i na takřka klausovskou debatu, jestli jsou velká prsa pravicová. A nechybí samozřejmě generační slovníčky. Myslíte třeba, že generace Z zvyklá na euro ví, jakými měnami se platilo ještě nedávno v našem okolí? Vyzkoušeli jsme to a dopadlo to... no poslechněte si!
Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. II. díl: Putin a konzervativci. Čte Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. II. díl: Putin a konzervativci. Čte Matěj Skalický.
Herec Jiří Krampol se po nedávných zdravotních problémech zase těší slušné kondici, dokonce říká, že od té doby i lépe slyší a má rychlejší reakce. „Pan profesor mi potvrdil, že to je logický, že když se krev zase do těch orgánů dostane, tak se pěkně prokrví a ty funkce se zlepší. Starali se o mě fantasticky. Myslím, že už jsem mohl být na druhém břehu.“
Herec Jiří Krampol se po nedávných zdravotních problémech zase těší slušné kondici, dokonce říká, že od té doby i lépe slyší a má rychlejší reakce. „Pan profesor mi potvrdil, že to je logický, že když se krev zase do těch orgánů dostane, tak se pěkně prokrví a ty funkce se zlepší. Starali se o mě fantasticky. Myslím, že už jsem mohl být na druhém břehu.“
Herec Jiří Krampol se po nedávných zdravotních problémech zase těší slušné kondici, dokonce říká, že od té doby i lépe slyší a má rychlejší reakce. „Pan profesor mi potvrdil, že to je logický, že když se krev zase do těch orgánů dostane, tak se pěkně prokrví a ty funkce se zlepší. Starali se o mě fantasticky. Myslím, že už jsem mohl být na druhém břehu.“
Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. I. díl: Trump a Tajný Hitler. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. I. díl: Trump a Tajný Hitler. Čte Matěj Skalický.
Myslíte si, že stačí skopírovať Alzu a úspech príde sám? Dozviete sa, ako sa vďaka pár šikovným úpravám, recenziám, vlastným fotkám a troche sedliackeho rozumu dá dramaticky zvýšiť konverzný pomer aj bez drahých agentúr. Prepadnete svetu UX, brandingu a nástrojov, ktoré za vás spravia polovicu práce. A možno zistíte, že aj slovenský e-commerce je ďalej než ten americký. Viac informácií nám poskytol Milan Čanky, CEO & Creative Director SCR design.
Herečka z fotbalové rodiny Petra Nesvačilová: Ač mě ten sport nudil, pořád se mi vrací do životaV Praze bydlí přímo vedle stadionu na Letné. Ve filmu Kouzlo derby hraje vášnivou fanynku Sparty a občas vystupuje ve fotbalovém pořadu Tiki-Taka. Na jednu stranu to dává smysl, protože její otec Petr Nesvačil býval v osmdesátých letech úspěšným ligovým fotbalistou. Rodina fotbalem žila, ovšem s jednou výjimkou: malou Petrou Nesvačilovou.„Bylo toho mnohem víc,“ vzpomíná dnes v dalším díle podcastu Host Reportéra. „Dědeček dělal celý život správcem fotbalového hřiště v Táboře, tam jsem vlastně vyrostla a všechny znala. Nebylo to špatné, občas jsme si mohli brát z tamního velkého mrazáku nanuky, ale samotný fotbal mě nudil. Prostě jsem čekala, až to chlapi nějak dokopou do sítě a půjdeme zas domů.“I tam se o fotbale samozřejmě často mluvilo, pro rodinu tou dobou znamenal živobytí. „Sice jsem se ocitala mimo diskuzi, ale vůbec mi to nevadilo,“ směje se Petra v podcastu. „Byla jsem ráda, že mám klid a můžu se přenést do vlastního světa.“Po převratu ještě dokončoval Jiří Nesvačil kariéru v nižších rakouských soutěžích, což pro dceru znamenalo poznávání kapitalismu a jeho tehdejšího bohatství. „Vzpomínám, jak mi tam všechno připadalo krásné, a občas jsem si mohla koupit třeba úžasnou zmrzlinu ve tvaru sýra nebo časopisy o barbínách. Jako pětiletá jsem ale zároveň uměla jedinou větu, která se hodila, kdykoli se někdo místní na něco zeptal: Ich schaue nur. Já se jen dívám.“Fotbalu dodnes nijak zvlášť nerozumí, ale neopovrhuje jím. „Tátovi jsem dala nedávno k narozeninám vstupenky na Arsenal proti West Hamu, jeli s mým mužem a vrátili se nadšení.“Každodenní život vedle sparťanského stadionu pro ni má minusy i plusy. Vadí jí silné reflektory při večerních zápasech a ještě víc některé trapné pokřiky, obzvlášť jeden antisemitský, namířený vůči Slavii. „Ten mě tak rozčiloval, že jsem dokonce začala studovat archivní materiály a z nich jsem překvapeně zjistila, že i Spartu zakládali Židé. Myslím, že by to její fanoušci měli vědět, třeba pak s tou debilitou navždy přestanou.“Příznivce Sparty i jejích soupeřů sleduje a poslouchá už léta přímo z balkonu. „Zvlášť poslední dva a půl roku, co máme malou Jamínku, bylo na to balkonové studium dost času. Někdy je to samozřejmě divoké, ale na druhou stranu mě občas až dojímají. Vidím cosi mezi náboženstvím a sektou, ta zapálená vášeň je vlastně krásná. Občas se zaměřím třeba na dědečka s babičkou, kteří jdou na fotbal ve sparťanských šálách, a mám před touhle věrnou oddaností respekt.“V podcastu nehovoří Petra Nesvačilová pouze o fotbale, ale například i o tom, proč za její současnou popularitu může mimo jiné smrt slavného dokumentaristy Karla Vachka. A ohlašuje novinku: „Na podzim mi vyjde druhá kniha. Zvláštní shoda náhod – o té první jsem před lety poprvé veřejně promluvila u vás v redakci Reportéra, a o té nové, která bude více pro děti, teď znovu na stejném místě.“
To, že chameleoni hrají barvami, je známá věc. Proč to ale dělají? Myslíte, že tak chtějí splynout s okolím? Vyvedeme vás z omylu.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
PODÍVEJTE SE NA CELÝ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „V povolebním vyjednávání bych byl ráznější. Nenechal bych si dát limit, co budeme prosazovat.“ Šéf Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan ve Studiu N říká, že by v případě úspěchu příští vládu rád složil na původním půdorysu s koalicí Spolu a Piráty. Odmítá ale ústupky v otázce manželství pro všechny nebo eutanázie. Potvrdil také, že jednociferný výsledek Starostů ve sněmovních volbách by spojil s rezignací na předsednickou funkci. „Co bude nad deset procent, je pro mě bratelný výsledek. Kdybychom měli nad patnáct, považoval bych to za úspěch. Dvacet procent je meta, která je hodně vysoko,“ říká Rakušan. „Chceme větší poslanecký klub, než má ODS. Myslím, že na to jako Starostové mířit můžeme.“ V rozhovoru došla řeč také na aktuální politickou kampaň. „Nenávistná kampaň je mnohem amorálnější než to, že konkrétní rodině zcela prokazatelně pomůžete. Využití by to bylo, kdyby ta rodina nevěděla, co a proč jsme tam přijeli dělat,“ reaguje na otázku, zda považuje za morální fotit se s lidmi v nouzi, kteří v rámci předvolební kampaně dostali od Starostů peníze. „Je to kampaň a účelem kampaně je vzbudit pozornost. My to od začátku přiznáváme. Udělal bych to znovu,“ obhajuje Rakušan přístup svého hnutí. Ve Studiu N čelil místopředseda vlády také otázkám, proč čtyři roky ve vládě s luxusní většinou nevyužili k větším reformám. „Museli jsme přijímat kompromisy, které jsme ještě ke všemu blbě prezentovali,“ hodnotí Rakušan působení pětikoalice. „Například ve školství jsme čekali víc, jedničku bychom si nedali. Zasloužili bychom si dvě minus až tři.“ V tom, s jakými stranami a koalicemi by v příští vládě za žádnou cenu nespolupracovali, má jasno: „Nešli bychom do vlády s hnutím ANO, SPD, přebarvenými komunisty Stačilo! a neumím si to představit ani s Motoristy,“ vyjmenovává šéf Starostů. Proč stále coby ministr vnitra neumí občanům podrobně vysvětlit, co se stalo v bitcoinové kauze? Proč byl Dozimetr to nejhorší, co v politice zažil? A co udělala vláda špatně, že se jí nepodařilo zastavit konspirační teorie po rozsáhlém blackoutu? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Myslíte si, že Charlese Darwina zná každý ze školy a nemůže vás tedy ničím překvapit? Vsadíme se, že tohle jste se o něm neučili.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Božská míra byla neblaze překročenaUběhlo to rychle. Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud jak po tradiční cestě přes Balkán, tak přes Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do evropského schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!), který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce. Pro jedny je příkladem téměř heroického optimismu, aktivního humanistického přístupu, podle něhož by měl demokratický politik jednat. Pro druhé naopak projevem nezodpovědnosti, naivity, pýchy a přecenění sil, kdy je jasné, že náklady na toto „zvládnutí“ bude nést někdo jiný než ten, kdo ho tak lehkomyslně vysloví. Otázka je samozřejmě, jestli mohla tehdy paní Merkelová dělat něco jiného, jestli tedy byla (a dále jsou) jiná řešení, zda se prostě některé věci v dějinách stanou bez ohledu na to, jestli to někdo chce, nebo nechce zvládnout.Fakt je, že léto 2015 toho strašně moc změnilo. Myslím, že se tomu říká game changer. Ta změna se projevila na úrovni řekněme politické a civilizační (padly hranice, zachvěl se princip občanství, výrazně se začalo proměňovat etnické složení staré Evropy…). Ale i na rovině osobní. Mnoho lidí zjistilo, že jejich názory jsou odlišné od názorů jejich přátel, někteří zjistili, že jsou extremisté, i když si vlastně nemyslí nic zvláštního, jiní zase začali propadat pocitu, že jejich bližní jsou strašní, ať v tom, či onom směru. Někteří se začali bát, jiní se naopak začali těšit na „jinou Evropu“. Zvláštní přitom byla role médií, která možná tehdy zažívala svou poslední velkou chvíli. Brzy ji zcela převzaly sociální sítě, kde se nyní odehrává většina bouřlivých „diskusí“.Já jsem ovšem pozval kolegy z tehdy ještě „mocných“ klasických médií, kteří nepsali výkřiky na sociální sítě, nýbrž byli a jsou zvyklí události komentovat s jistou kompetencí, odstupem, v souvislostech, tedy jaksi postaru. A najednou byli hozeni před novou věc. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
„Mám ráda současná sociální témata. Je jich nepřeberné množství. Možná se jich současní autoři obávají,“ uvádí spisovatelka svojí novou knihu Tichý nájemník o problému sebepoškozování. „Mám kolem sebe pár lidí, kteří tímto způsobem řešili problémy. A má je spousta z nás. Jen to třeba nevidíme,“ uvažuje autorka v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. Cvičí denně na violoncello? Jak vzpomíná na své rodiče? Co teď právě píše? Myslí si, že jsme čtivý národ? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na jakém základě je možné postavit život? A jaké cíle si určit pro budoucnost? Téma důležitosti biblických hodnot, víry i závislosti na Bohu otevírá Aleš Drbal.
„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Andrej Babiš křepčí v Ostravě na Colours, takže si v Podpásovce zaspekulujeme, co se stane, až v kampani coby severomoravský lídr ANO vyrazí na fotbalový Baník. Politickou událostí týdne je ale spojení sociálních demokratů a koalice Stačilo!. Takže v Podpásovce ukazujeme, o jak hluboké ponížení sociálních demokratů se jedná a proč je jeho smyslem jen a jen dostat Janu Maláčovou a Lubomíra Zaorálka do Poslanecké sněmovny. Rozebereme také, co udělalo z Motoristů nejsměšnější projekt české politiky a co způsobí nové angažmá exprezidentů Václava Klause a Miloše Zemana v kampani. A ne, nebudou z toho mít radost.
Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. „Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. „Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
„Jakékoli divadlo vám musí dát impuls, ale samotný příběh se odehrává v divákově mysli. Já v některých pasážích občas rád podám ruku, protože divák potřebuje příběhem vést,“ prozrazuje známý tanečník a dnes už hlavně choreograf Jiří Bubeníček.
Právě se připravuje na roli sebestředného neepatického Tomáše v crazy komedii Petra Zelenky Amatéři. „Do postavy musíš dát něco ze sebe. Když se s ní míjíš, divák to pozná,“ popisuje v rozhovoru. „Moje žena mi říká, že ta moje neempatie je způsobená tím, že jsem strašně rychlej,“ svěřuje se. „Myslím ale, že už jsem dál než Tomáš.“ Dokáže podle své ženy balancovat soukromí a práci? Jaký otřes způsobí v Dejvickém divadle vedení Jiřího Havelky i dočasná scéna v multikině?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Právě se připravuje na roli sebestředného neepatického Tomáše v crazy komedii Petra Zelenky Amatéři. „Do postavy musíš dát něco ze sebe. Když se s ní míjíš, divák to pozná,“ popisuje v rozhovoru. „Moje žena mi říká, že ta moje neempatie je způsobená tím, že jsem strašně rychlej,“ svěřuje se. „Myslím ale, že už jsem dál než Tomáš.“ Dokáže podle své ženy balancovat soukromí a práci? Jaký otřes způsobí v Dejvickém divadle vedení Jiřího Havelky i dočasná scéna v multikině?
„Jakékoli divadlo vám musí dát impuls, ale samotný příběh se odehrává v divákově mysli. Já v některých pasážích občas rád podám ruku, protože divák potřebuje příběhem vést,“ prozrazuje známý tanečník a dnes už hlavně choreograf Jiří Bubeníček.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Úmrtnosť na rakovinu prsníka patrí na Slovensku k najvyšším v Európskej únii. Biochemik Pavol Čekan vidí jeden z problémov v nedostatku národných klinických štúdií. „Vo vyspelom svete je úplne bežné, že pri určitom type rakoviny býva aj tretina až polovica pacientov liečená práve cez ne,“ hovorí zakladateľ firmy Multiplex DX, ktorá vyvíja diagnostické testy na onkologické ochorenia.
V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?
Herec, režisér, scenárista a spisovatel Jiří Mádl letos na festivalu v Karlových Varech usedl mezi filmové porotce. Jaká kritéria by podle jeho názoru měl splňovat dobrý film? „Myslím, že to je o tom, jestli nad tím přemýšlím potom, když jdu domů, jestli nad tím přemýšlím, když druhý den vstanu... Kolik otázek to téma vznese. Jak se říká, film nejlíp prověří čas. Myslím, že to platí v dlouhodobém horizontu i v tom kratším, třeba v rámci festivalu,“ zamýšlí se Jiří Mádl.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Chvíle agrese se střídají s momenty spokojenosti, popisuje Petr Jochec starší výchovu osmnáctiletého syna s autismem. „Pak se zničehonic uklidní, dívá se mi do očí, vidím jeho nádherný oči a vidím, že není zlý,“ líčí otec, který během natáčení filmu Co s Péťou? ovdověl. Co o autismu a péči nakonec dokument vypovídá? „Spousta otců se nedokáže postavit ke svým povinnostem, natož u dětí, které mají handicap. Myslím si, že to je vzor,“ říká ošetřovatel a režisér Martin Trabalík.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Chvíle agrese se střídají s momenty spokojenosti, popisuje Petr Jochec starší výchovu osmnáctiletého syna s autismem. „Pak se zničehonic uklidní, dívá se mi do očí, vidím jeho nádherný oči a vidím, že není zlý,“ líčí otec, který během natáčení filmu Co s Péťou? ovdověl. Co o autismu a péči nakonec dokument vypovídá? „Spousta otců se nedokáže postavit ke svým povinnostem, natož u dětí, které mají handicap. Myslím si, že to je vzor,“ říká ošetřovatel a režisér Martin Trabalík.
Herec, režisér, scenárista a spisovatel Jiří Mádl letos na festivalu v Karlových Varech usedl mezi filmové porotce. Jaká kritéria by podle jeho názoru měl splňovat dobrý film? „Myslím, že to je o tom, jestli nad tím přemýšlím potom, když jdu domů, jestli nad tím přemýšlím, když druhý den vstanu... Kolik otázek to téma vznese. Jak se říká, film nejlíp prověří čas. Myslím, že to platí v dlouhodobém horizontu i v tom kratším, třeba v rámci festivalu,“ zamýšlí se Jiří Mádl.
Český průmysl stojí na rozcestí. Celá česká ekonomika prochází velkou transformací, mezi tuzemskými firmami se ale začínají rozevírat nůžky – na jedné straně ty, které nabízejí unikátní výrobky s vysokou marží, na straně druhé články dodavatelských řetězců s marží minimální. Za jakých podmínek český průmysl přežije a co chybí některým českým šéfům? A jak nebýt jen skvělými dodavateli pro jiné? O tom diskutovali Vítězslav Lukáš, jednatel společnosti ABB, spolu s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy.
Jak si zruinovat život 4. - Všichni intuitivně chápeme, že je to směr, ne snaha, co určuje náš cíl. Fanatický běh není sport, běží rychleji a silněji, jen špatným směrem. Fanatismus je především vnější tvrdé chování, které má za úkol schovat vlastní vnitřní obavy. Fanatismus je tvrdá slupka vnitřní nejistoty. Vnitřních obav. Prorok Eliáš propadne fanatismu z klasických příčin: Myslí si, že je už naprosto poslední, kdo drží vlajku. Má obavy o národ, o sebe, o správnou víru. Sází tedy všechno na jednu kartu. A je tvrdší, mnohem tvrdší, než po něm Bůh chce. Vydává se na cestu konfrontace poháněné strachem. Jeho emocionální stav euforie, pocitu nepřemožitelnosti, pocitu triumfu (Bůh je na mé straně), pocitu ohrožení (co se stane, až emocionální šok opadne – začnou zase zabíjet Hospodinovy proroky?), to všechno vede Eliáše k hromadné vraždě. Fanatismus je poháněný strachem, a nakonec končí strachem. Euforické pocity triumfu, které Eliáš prožil, mají odvrácenou stranu osamění, vyprázdnění, obav, pochyb a deprese.
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion
POSLECHNĚTE SI CELÝ DÍL NA HEROHERO.CO/STUDION, SVŮJ ÚČET SI MŮŽETE PROPOJIT SE SPOTIFY A POSLOUCHAT EPIZODY V PLNÉ DÉLCE I ZDE Svět, ve kterém žijeme, se v posledních letech změnil v sérii rozsáhlých krizí. Lidstvo zasáhla covidová pandemie, Putin na evropském kontinentu rozpoutal plnoformátovou válku, Pyrenejský poloostrov nedávno ochromil masivní blackout, Česko prožilo ničivé povodně. K tomu všemu se přidává narůstající geopolitické napětí a klimatická krize už dávno není vzdálenou hrozbou, nýbrž součástí každodenní reality. Stát zdaleka ne vždy působí jako stoprocentní jistota a přibývá lidí, kteří se na mimořádné události nebo možné výpadky systému aktivně připravují – někteří s rozmyslem, jiní s narůstající panikou. Jak se racionálně zabezpečit? A kdy se z přípravy na krizi stává obsesivní chování? Odpovědi ve Studiu N nabízejí šéf vědecké rubriky Petr Koubský a novinář Jan Wirnitzer, který se v redakci věnuje armádním tématům. „Zlomovým bodem je důvěra v ostatní lidi a normální fungování společnosti,“ říká v podcastu Koubský. „Pokud začnu přemýšlet o lidech kolem sebe jako o potenciálních nepřátelích, které si v případě krize potřebuji držet zbraní od těla, jsem na rychlém pruhu dálnice vedoucí k šílenství.“ Počet lidí, kteří se nějakým způsobem připravují na krizové scénáře, podle reportéra Jana Wirnitzera roste. „Pětina lidí tvrdí, že se někdy zkusila připravit na krizi. Myslím, že to číslo je ve skutečnosti mnohem vyšší – jen si lidé neuvědomují, že i některé běžné návyky jsou součástí krizové připravenosti.“ Koubský dodává, že vědomá příprava může mít na člověka silný psychologický účinek. „Zbaví tě pocitu bezmoci. Ukáže ti, že můžeš něco udělat – tím zvyšuješ objektivně svou bezpečnost a subjektivně pocit kontroly nad světem, ve kterém se nacházíš. Nejsi už jen pasivní figurka.“ Zároveň ale varuje před extrémy. „Prepperství je často reakcí na nedůvěru ve stát – na pocit, že v krizové situaci nic nezorganizuje a že se člověk musí postarat sám. Jsou lidé, kteří uvažují o stavbě vlastních protileteckých krytů. A to už je podle mě nezdravá, paranoidní poloha.“ Co je minimum, které by měl mít doma každý? Je lepší pořídit si zbraň? A co stát v přípravě obyvatel na krize zanedbává? Poslechněte si celou epizodu na herohero.co/studion
„Vděčnost je docela dobrý klíč pro to si uvědomit, co v přítomnosti máme. Moji klienti říkají, že i v této situaci je vděčnost dobrá, že je koncentruje do přítomnosti,“ říká onkopsycholog Martin Pospíchal. Jak se vyrovnat s nemocí blízké osoby? Čím může být výlet do hor hojivý? A jak jde dohromady workoholismus a dovolená? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Vděčnost je docela dobrý klíč pro to si uvědomit, co v přítomnosti máme. Moji klienti říkají, že i v této situaci je vděčnost dobrá, že je koncentruje do přítomnosti,“ říká onkopsycholog Martin Pospíchal. Jak se vyrovnat s nemocí blízké osoby? Čím může být výlet do hor hojivý? A jak jde dohromady workoholismus a dovolená? Poslechněte si rozhovor.
„Ti samí lidé v Evropské komisi obranný průmysl nenáviděli, vytvářeli pro něj ty nejhorší podmínky, snažili se ho dát do kategorie porno průmyslu, hazardních her a pomalu drogových dealerů. A najednou, ze dne na den, budeme říkat, že se horentně zadlužíme,“ říká prezident Asociace obraného průmyslu Jiří Hynek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 01.07.2025, www.RadioUniversum.cz
Poradca premiéra David Lindtner stojí na tlačovkách po boku premiéra Roberta Fica, ktorý očierňuje sudcu senátu 5T Najvyššieho súdu Petra Štifta. Ten mal donedávna rozhodovať v prípade, v ktorom je Lindtner obvinený. Dnes je však už situácia iná.Práve vďaka spomínaným tlačovkám a faktu, že sa kvôli ich obsahu Štift obrátil na európske inštitúcie, ho Najvyšší súd z prípadu vylúčil.Čo predchádzalo rozhodnutiu súdu, ako sa ľudia blízki Smeru snažili sudcov senátu 5T jedného po druhom zbaviť a čo bude nasledovať ďalej? Dočká sa Lindtner rozsudku?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Petra Kováča z domácej redakcie denníka SME.Zdroje zvukov: YTB (Smer-sd)Odporúčanie:Dnes vám odporúčam Divadlo petra Mankoveckého. Vo štvrtok som mala možnosť vidieť ich predstavenie Amatéri, ktoré zobrazuje troch mladých ľudí v budúcnosti, ktorí síce, aj vďaka umelej inteligencii, navonok nemajú žiadne problémy, ale skutočnosť je úplne iná. Myslím, že aktuálne majú letnú pauzu, ale od septembra určite začnú s predstaveniami opäť.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Festival Pohoda získal ocenenie Best Medium-sized Festival na European Festival Awards 2023 a Michal Kaščák o ňom povedal, že sa na tie 4 dni stáva tridsaťtisícovým mestom s najlepšími službami na Slovensku…V podcastovom rozhovore Na tému sme sa ponorili do sveta, ktorý na pár dní v roku ožíva na trenčianskom letisku a mení sa na pulzujúce „mesto“ plné umenia, hudby a neopakovateľných zážitkov. Michal Kaščák, šéf festivalu Pohoda, nám priblížil viac.Čo sa v podcaste Ekocaste dozviete? Novinkou tohto ročníka bude AI riešenie na plánovanie sprchy. Ako vznikol tento nápad a ako technológie menia a vylepšujú festivalový zážitok návštevníkov, napríklad aj z hľadiska socializácie a komfortu? Pohoda je známa aj vďaka rozmanitej gastro ponuke, vrátane noviniek ako mexická kuchyňa alebo vegánske bagety. Aké kritériá sú dôležité pri výbere gastro partnerov? Myslíte aj na krásu, zdravie a hygienu – od samoobslužného kaderníka cez diskrétne poradne a hygienické skrinky pre menštruujúce ženy. Vnímate, že táto široká škála osobnejších služieb prispieva k celkovému pocitu pohody a bezpečia samotných návštevníkov? Festivalový vlak ZSSK, autobusy Slovak Lines a cyklopelotón YAZDA Pohoda sú populárne eko-alternatívy dopravy. Ako tieto iniciatívy podporujú komunitný rozmer festivalu a pomáhajú socializácii návštevníkov už pred príchodom na miesto? Novinkou ročníka je aj veterinárna ambulancia na festivale… Niektorí ľudia sú skeptickí voči prítomnosti psov, vy s tým problém nemáte. Vzišla táto služba od majiteľov domácich miláčikov?
Jak si vede český a německý průmysl? Proč potřebuje digitální transformaci? Jak a čím ho do budoucna nakopnout? Jaké lekce si odnesl z budování Twista a jeho exitu? A proč věří více private equity než veřejným trhům? Povídali jsme si s šéfem platformy RockawayQ Michalem Šmídou.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.
Odemkni celý tenhle díl + další díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeCo je ultimátní test přijetí života? Na to se podíváme slovy Nietzscheho ve dnešním dílu, kde nás navštíví myšlenkový démon! Ale mimo to také probíráme zajímavé novinky ze světa evoluční psychologie, řešení konfliktů a (ne)citlivosti.„Nepotřebujeme se stát někým jiným. Potřebujeme se znovu stát sebou.“Parťákem dnešního dílu je GymBeam https://gymbeam.cz/https://gymbeam.cz/ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 42! Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů Průvodce Mozkem a Myslí, nebo Mentální Modely a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.cz a herbal-store.cz Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram ( www.instagram.com/brain_we_are ) nebo Facebook Minutáž:00:00 Úvod03:58 Lipstick efekt – proč v recesi saháme po malých „luxusech“06:46 Coping strategie a „metafora akvárka“ pro emoční regulaci11:22 Evoluční koncept nejevního realismu: první 3 biasy13:37 Další 3 biasy a jejich dopad na rozhodování16:15 Jak komunikovat v konfliktu: „já“ místo obviňování20:38 Stresové situace & Jak se přenáší naše chování na okolí25:29 Nietzsche a věčný návrat – ultimátní test přijetí života28:38 Amor fati – láska k vlastnímu osudu i v utrpení32:55 Jak tvoříme smysl: kurátorství vlastních momentů41:17 Intelectual negativity bias vs „romantizace života“43:49 Emoce jako primární datový kanál pro racionální rozhodnutí55:56 Přechod do VIP částiMusic from #InAudio: https://inaudio.org/track/feelin-fine-rnb-fashion/Music from #InAudio: https://inaudio.org/track/go-funk-funk-hip-hop/
Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád, aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Odemkni celý tenhle díl + další díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeCo nám ukazuje "neetický" experiment s AI? A co nám ukazuje technologie o opravdové povaze člověka? Tahle epizoda je o tom, co s námi dělá digitální tlak na výkon, úspěch a neustálou sebereflexi. Ale mimo to se dozvíte spoustu novinek ze světa - biologie, AI i současných trendů v duševním zdraví (v tom pozitivním i negativním slova smyslu)Bavíme se o vnitřním prostoru, který se často ztrácí mezi notifikacemi a očekáváními. O tom, že nejsme rozbití – jen unavení z nutnosti stále dokazovat svou hodnotu. A taky o tom, že zpomalení není slabost. Je to akt odporu i návratu k sobě.
Odebírej celé VIP díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeCo je to "Mýtus Štěstí"? Být člověkem znamená možnost prožívat štěstí a aktivně mu chodit naproti. Dnes se podíváme na to, jak štěstí ovlivňují vztahy, děti nebo rozhodovací paralýza. Jak přeceňujeme vliv pozitivních i negativních událostí na náš život nebo jak "změna" může přispět k pocitům štěstí a jak s tím vším souvisí endoskopie. Proč rozdělovat smysl a štěstí? Jak nám slouží psychologická imunita? Jsme šťastnější s věcmi, které nemůžeme vrátit? Jsou různé typy štěstí? A jak jít naproti tomu svému? O tom a mnohem víc se bavíme ve dnešním dílu. Přejeme příjemný poslech. Kup si naší knihu na LevnyDopamin.czPartneři epizody: Prager´s - https://eshop.fhprager.cz/Dělají jednu z nejlepších Kombuch. Vyzkoušej tu s matchou, matéčkem, nebo naší oblíbenou bez kofeinu z Rooibosu. Zadej kód BWA20 pro 20% SLEVU na eshop.fhprager.czFondee.cz - https://www.fondee.cz/ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv www.Fondee.cz a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.czKup si jeden z našich online kurzů Průvodce Mozkem a Myslí, nebo Mentální Modely a s kódem BWA je tam sleva 10% navíc! Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.cz a herbal-store.cz Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram ( www.instagram.com/brain_we_are ) nebo FacebookMinutáž:05:22 Mýtus Štěstí08:54 Rozvody a vztahy11:19 Biasy a chyby naší mysli14:11 Budu štěstný/á až…18:07 Psychologická imunita21:11 Děti vs. štěstí24:17 Štěstí vs. Smysluplnost26:53 Stačí být sám sebou?31:47 Endoskopie39:38 Viktor Frankl a smysluplnost41:35 Pilíře smyslu49:30 Naučená bezmocnost55:40 Region Beta paradox01:10:47 Citáty o štěstí na závěr