Podcasts about mysl

ANO slibuje vyšší platy, důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu, láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc? Hostem Ptám se já byl ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI Daniel Münich. Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní. Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „V podstatě to bude poslední výdajová párty této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já.  „Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dnešní epizoda míří do světa inovací, ale ne těch, které zůstanou v prezentaci nebo prototypu. Budeme mluvit o tom, jak ve velkém průmyslovém holdingu vznikají nové technologie, jak se rozhoduje, co má smysl podpořit, a co nakonec skutečně funguje v praxi. A ukážeme si to nejen z nadhledu, ale i zevnitř konkrétního produktu, který mění přístup k údržbě a servisu pomocí rozšířené reality. Naším prvním hostem je Bohuslav Přikryl (dále v textu BP), viceprezident pro strategický výzkum a vývoj Czechoslovak Group. Bývalý rektor Univerzity obrany dnes pomáhá určovat technologický směr celého průmyslového impéria. Druhým hostem je Tomáš Novák (dále TN), CTO ve společnostech Lumnio a Pocket Virtuality, které vyvíjejí technologická řešení pro servis a výrobu postavená na rozšířené realitě a umělé inteligenci.

Odebírej celé VIP díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeDnes si povídáme s pedagogem Danielem Pražákem.Jak vypadá škola, kde se děti skutečně učí? Učení je prožitek, vztah a jasno v cílech. Jak vést mladé lidi, aby rostla kompetence, odpovědnost a vnitřní motivace? Jak učit férově, hodnotit smysluplně a přitom se nezhroutit? Praktické principy z terénu, které fungují. O zdravé zranitelnosti, autoritě i sebepéči učitele. O tom, jak začít rok ve třídě a zvládnout realitu dneška – od memů po AI.Co uslyšíte: Proč je bezpečné prostředí a práce s chybou základ učení* Jak dát aktivitu žákům a neztratit roli učiteleFlexibilitu kurikula v praxi (RVP, klíčové kompetence) Formativní vs. sumativní hodnocení a „mapy pokroku“Jak budovat autoritu bez nátlaku a s respektemPrevence vyhoření, rituály a hranice v učitelské praxiZdravá autorita a modelování chování (bez sarkasmu)„Pády na držku“, prevence vyhoření a sebe-péčeVIP: memy jako vzdělávací nástroj, AI ve škole, otevřená sexuální výchovaParťáci dílu:Magniflex.czMáme velkou radost, že jsme narazili na celosvětově patentované velmi kvalitní matrace od italské značky Magniflex. Magniflex je dělají z těch nejkvalitnějších materiálů a spolupracují s odborníky na biomechaniku a lékaři. Navíc mají nadstandartně dlouhou záruku proti proležení a to až 12 let. Já mám konkrétně matraci magnistretch s patentovanou technologií, která dokáže tělo při tlaku na ní trošičku protahovat a nemůžu si jí vynachválit. Tak jdi na Magniflex.cz a udělej další krok ke kvalitnějšímu spánku a zdraví s Magniflexem.Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠ a s kódem BWA je tam sleva 10% navíc! Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠ Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠ FacebookMinutáž:00:00 Úvod a představení hosta04:35 Cesta k učitelství a Přírodní škola12:01 Co je progresivní výuka a proč je důležitá agency16:29 Aktivita na straně žáků, role učitele a smysluplné učení17:50 Klíčové kompetence vs. učivo: co je skutečný cíl školy21:10 Výchovné principy: bezpečné prostředí, práce s chybou, výzvy24:54 Survival a zážitková pedagogika: tahle zkušenost se počítá27:46 Autorita, přijímačky a spravedlnost: jak neztratit člověka v systému30:35 Formativní vs. Sumativní hodnocení (Dylan Wiliam, „mapy pokroku“)37:02 První týdny ve třídě: vztah, pravidla a zdravá autorita41:40 Modelování chování: fronty, sarkasmus, omluva a spravedlnost43:59 Když to ujede: reflexe, omluva a jak to příště uchopit53:36 Prevence vyhoření: pády na držku, signály a poučení01:00:33 Sebepéče v praxi: kalendář, rituály, příroda, hranice01:23:00 Když žáci tvoří memy: humor, emoce a hlubší pochopení01:27:57 AI vs. znalosti: interpretace, práce se zdroji a limity

To, čo robilo ministerstvo zdravotníctva v sanitkovom tendri je absolútne neprijateľné. Bol to Klondajk. Potvrdzuje sa, že zdravotníctvo ukradli lobisti a vedenie ministerstva rezignovalo na verejný záujem. Tvrdí šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. Podľa neho je Slovensko v zvládaní kríz na tom ešte horšie ako v čase pandémie Covidu. No a štát? Nekoná."Klondajk," tak označil šéf Najvyššieho kontrolného úradu takzvaný sanitkový tender za takmer 2 miliardy, ktorý musel minister zdravotníctva napokon zrušiť. V hre boli ako podozrenia z vážnej netransparentnosti, tak aj medializované informácie, ktoré hovorili o dopredu dohodnutých výsledkoch. Tender bol napokon zrušený, na základe čoho - a či to neprinesie mnohomiliónové žaloby na štát však zatiaľ nie je jasné.Napriek tomu chaosu však minister zdravotníctva dáva od celej situácie ruky preč a nad politickou zodpovednosťou si doslova umýva ruky. Minister nesie zodpovednosť za členov výberovej komisie, minister, nesie zodpovednosť za nastavenie pravidiel takže sa nemôže tváriť, že s tým nič nemá pretože on zodpovedá za rezort zdravotníctva. Myslím si, že v tomto prípade by bolo absolútne čestné aby Kamil Šaško prebral zodpovednosť a aby povedal: Áno, nevenoval som tomu takú pozornosť ako som mal. Ministerstvo na čele s ministrom zlyhalo, povedal predseda NKÚ.Vláda si objednala od Slovenskej akadémie vied analýzu vakcín aby tak reagovala na správu vlastného splnomocnenca, ktorý očkovanie voči Covidu zásadne spochybňuje a na verejnosti šíri medicínsky nepodložené dezinformácie. Vládny splnomocnenec ale správu SAV odmietol rešpektovať a vláda najvyššiu vedeckú autoritu v krajine nepodržala. Manažment pandémií, ktoré mal Peter Kotlár priamo v náplni práce pritom zostáva zúfalo nedostatočné a vláda pre zlepšenie krízového riadenia zatiaľ nepohla ani prstom.Situácia, ktorá je dnes na Slovensku ukazuje, že verejnosť nemá uistenia, že štát a štátne inštitúcie v časoch mimoriadnej situácie vedia občanom podať pomocnú ruku. To je veľká výzva pre politikov a politici by mali začať konečne konať. Z hľadiska procesov a systému sme ostali na úrovni subsaharskej Afriky, ale z hľadiska spoločenského, z hľadiska zodpovednosti ľudí za správanie sa (a ich dôvery v štát) sme na tom ešte horšie," varuje Andrassy. No a napokon, čo vie tento štát ponúknuť našim deťom čeliacim vážnym duševným problémom a prečo nevieme zastaviť odlev mladých mozgov z tejto krajiny?To sú témy ďalšieho rozhovoru - v rámci pravidelného cyklu, s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu. Ráno Nahlas s Ľubomírom Adrassym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

To, čo robilo ministerstvo zdravotníctva v sanitkovom tendri je absolútne neprijateľné. Bol to Klondajk. Potvrdzuje sa, že zdravotníctvo ukradli lobisti a vedenie ministerstva rezignovalo na verejný záujem. Tvrdí šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. Podľa neho je Slovensko v zvládaní kríz na tom ešte horšie ako v čase Covidu. No a štát? Nekoná."Klondajk," tak označil šéf Najvyššieho kontrolného úradu takzvaný sanitkový tender za takmer 2 miliardy, ktorý musel minister zdravotníctva napokon zrušiť. V hre boli ako podozrenia z vážnej netransparentnosti, tak aj medializované informácie, ktoré hovorili o dopredu dohodnutých výsledkoch. Tender bol napokon zrušený, na základe čoho - a či to neprinesie mnohomiliónové žaloby na štát však zatiaľ nie je jasné.Napriek tomu chaosu však minister zdravotníctva dáva od celej situácie ruky preč a nad politickou zodpovednosťou si doslova umýva ruky. Minister nesie zodpovednosť za členov výberovej komisie, minister, nesie zodpovednosť za nastavenie pravidiel takže sa nemôže tváriť, že s tým nič nemá pretože on zodpovedá za rezort zdravotníctva. Myslím si, že v tomto prípade by bolo absolútne čestné aby Kamil Šaško prebral zodpovednosť a aby povedal: Áno, nevenoval som tomu takú pozornosť ako som mal. Ministerstvo na čele s ministrom zlyhalo, povedal predseda NKÚ.Vláda si objednala od Slovenskej akadémie vied analýzu vakcín aby tak reagovala na správu vlastného splnomocnenca, ktorý očkovanie voči Covidu zásadne spochybňuje a na verejnosti šíri medicínsky nepodložené dezinformácie. Vládny splnomocnenec ale správu SAV odmietol rešpektovať a vláda najvyššiu vedeckú autoritu v krajine nepodržala. Manažment pandémií, ktoré mal Peter Kotlár priamo v náplni práce pritom zostáva zúfalo nedostatočné a vláda pre zlepšenie krízového riadenia zatiaľ nepohla ani prstom.Situácia, ktorá je dnes na Slovensku ukazuje, že verejnosť nemá uistenia, že štát a štátne inštitúcie v časoch mimoriadnej situácie vedia občanom podať pomocnú ruku. To je veľká výzva pre politikov a politici by mali začať konečne konať. Z hľadiska procesov a systému sme ostali na úrovni subsaharskej Afriky, ale z hľadiska spoločenského, z hľadiska zodpovednosti ľudí za správanie sa (a ich dôvery v štát) sme na tom ešte horšie," varuje Andrassy. No a napokon, čo vie tento štát ponúknuť našim deťom čeliacim vážnym duševným problémom a prečo nevieme zastaviť odlev mladých mozgov z tejto krajiny?To sú témy ďalšieho rozhovoru - v rámci pravidelného cyklu, s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu. Ráno Nahlas s Ľubomírom Adrassym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem člověk, který věci prožívá někdy až moc,“ říká písničkářka Nikola Mucha. Má tři děti – první dceru měla už v sedmnácti a dnes o ní mluví jako o „hotové“. „Má super kluka, který převzal veškerý její zájem. Už jde do světa,“ říká a vtipkuje, že kdyby následovala její vzor, mohla by být zpěvačka už ve svých pětatřiceti babičkou. Sama má pocit, že jí s koncem poslední mateřské začíná nový život a nový začátek. „Nevím, co se ze mě teď vyloupne. Je to pro mě důležitý milník,“ přiznává Mucha, která je známá tím, že o věcech zpívá bez servítek a sama má ráda, když lidé mluví na rovinu a stejně tak i zpívají. Právě díky svému otevřenému humoru a vulgarismům si podle svých slov dokáže udržet pozornost publika. Přitom přiznává, že hudba je pro ni „nelogická bažina“ a poslední léta propadá lehké depresi. S Romanem Holým teď chystá novou desku, kam poslala „hodně neveselý texty“, ale na koncertech chce, aby se lidé bavili. „Nebaví mě, když publikum dlouze hloubá nad tím, jak to autor myslel. Já chci říct prdel a všichni se smějou,“ vysvětluje hudebnice. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak ji zasáhla reakce veřejnosti poté, co se kdysi vyjadřovala ke kauze #MeToo. „Poprvé jsem se bála vystupovat před lidmi. Chodily mi anonymní zprávy, že zlehčuju násilí, což se ale nedělo – nedomyslela jsem to, řekla jsem to špatně, protože jsem impulzivní a děje se mi to často,“ hájí se písničkářka, která se proslavila písněmi jako Chlapi sú kokoti. Mucha dodává, že by nejradši vydala album Muži jsou citliví, aby ukázala, že její humor není nenávist vůči mužům. „Prostě jsem zazpívala srandovní písničku. A tehdy jsem byla přesvědčená, že chlapi sú kokoti,“ upozorňuje. Mucha mluví i o drogách: „Myslím si, že mi to víc dalo, než vzalo. Chvilku to ale bylo trošku moc,“ dodává zpěvačka s tím, že jediné, čemu je dnes věrná, je plzeňské pivo. Přiznává také, že má poruchu pozornosti a že jí hudba pomáhá soustředit se na přítomný okamžik. „Hudba to trošku tlumí. Je to jako sex, člověk se zaměří na přítomný okamžik,“ vysvětluje. Jaké to bylo být sedmnáctiletou matkou a proč o tomhle příběhu výslovně nezpívá? Co pro ni znamená být „brněnská figurka“ a bojí se chvíle, kdy ji budou brát jen vážně? A co ji dokáže dohnat k slzám? I to se dozvíte v rozhovoru.

Google uviedol na slovenský trh smartfóny série Pixel 10. V redakcii testujeme základný Pixel 10 a najlepšie vybavený Pixel 10 Pro XL. Písanú recenziu modelu Pro XL si už môžete prečítať, alebo si pozrite jeho videorecenziu, recenziu na Pixel 10 pripravujeme. Aby sme vám skrátili čakanie na jednotlivé recenzie a videá, pripravili sme vám videocast, v ktorom sumarizujeme naše dojmy z novej série, ale aj z dlhodobého používania deviatej generácie.

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsme ve značném průšvihu, brzy se bude rozhodovat o tom, v jakém světě budeme žít. V sázce je bezpečnost evropského kontinentu,“ říká ve Studiu N náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Celou situaci podle něj komplikuje fakt, že se političtí lídři napříč spektrem bojí mluvit o nepříjemných věcech. „Lidé vystrašení nebudou, oni to pochopí a zvyknou si. My jsme racionální národ,“ tvrdí v rozhovoru s Filipem Titlbachem. Na rozdíl od jiných států východního křídla NATO podle Řehky velké části české populace nedochází vážnost situace. „Dekády se s ničím takovým nepočítalo. Nikdo se na nic nechystal, všechno bylo upozaděné, nedávaly se zdroje do obrany a bezpečnosti. Je potřeba lidi edukovat tak, aby podstatná část společnosti – a nikdy to nebudou všichni – pochopila, co se děje, a logicky tlačila na volené politické lídry a ptala se jich, co s tím dělají,“ upozorňuje náčelník generálního štábu. V rozhovoru padne i téma sporů a komplikovaného vztahu s ministryní obrany Janou Černochovou. „Nic jí nezatajuji. To, co jako ministryně potřebuje vědět, jí říkám,“ reaguje na kritiku své nadřízené. Ve Studiu N připouští, že on sám vadí řadě lidí. „Jsme tu ale i pro lidi, kteří nás nenávidí. Přísaháme, že za ně nasadíme svůj život,“ říká. „Myslím si, že dáváme velký důraz na to, co slyšíme od křiklounů na sítích. Když pak jdete reálně mezi lidi – mimo svou bublinu – a normálně se s nimi bavíte, zjistíte, že ten stav není tak hrozný. Nejvíc jsou slyšet magoři, co blijí nesmysly na sociálních sítích. Šokující sdělení jsou vidět a rezonují, ale pak je tady spousta normálních lidí, která nemá potřebu se k tomu vyjadřovat,“ zdůrazňuje. Jak reaguje na kritiku, že armáda monitorovala politickou opozici a občany kritizující její činnost? Proč si myslí, že je dronové iniciativě Nemesis věnována nestandardně velká pozornost? Jak chce přesvědčit lidi, aby se přidali do prořídlých armádních řad? A ovlivní Putinovo Rusko výsledek českých sněmovních voleb? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Začali jsme pilotní projekt už od června a musím říct, že děvčata to velmi ocenila. Nikdo to nezneužívá. Myslím, že je to ku prospěchu všech,“ říká ředitelka ZŠ Týnec nad Sázavou Barbora Hanáková.

„Myslím si, že je to dobrý trénink pro hasiče. Je to bezpečné, máme tady dozor, jsou tady kamery. Jsou tu lidi, kteří ví, co dělají. Už jsem to zažil i v reálu,“ říká hasič Radim Hiršek.

Politické strany a hnutí začaly s ostrou fází kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Průzkumy dlouhodobě ukazují na dva nesmiřitelné tábory a všichni komentátoři se to snaží skládat jen v rámci dvou nesmiřitelných bloků,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. „Myslím, že to je strašně naivní, protože volby většinou dopadají jinak, než jak průzkumy dlouhodobě ukazují.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rudíkov na Třebíčsku zvítězil v letošním ročníku soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, v kategorii nejmenších sídel do tisícovky obyvatel. Porota ocenila nejen to, jak dokáže využívat vlastní zdroje energie, ale také třeba čištění povrchových vod nebo nakládání s odpady. Kromě plánů na to, jak dál zlepšit kvalitu života v obci, ale musí její vedení řešit i méně příjemné téma. Rudíkov je totiž součástí jedné ze čtyř lokalit, ze kterých stát vybírá místo pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. „Vůbec do toho není zapojený názor široké veřejnosti, vůbec se nezohledňují referenda, která v obcích proběhla, síla hlasu dotčených obcí je dost malá. Neustále podáváme žaloby, protestujeme, ale stát to pořád nějakou salámovou metodou hrne kupředu,“ říká v podcastu Hospodářských novin starosta Rudíkova Zdeněk Souček. Sám má přitom k oboru blízko, protože dříve pracoval v nedaleké Jaderné elektrárně Dukovany. „Projel jsem několik zahraničních lokalit ve Švédsku, Finsku, Francii a všechna úložiště byla na velmi odlehlých místech. A u nás to plánujeme v podstatě pod obcemi, což nikde ve světě není,“ dodává. Rudíkova se podle starosty dotkne také chystaná dostavba Dukovan, už teď vnímá v obci zvýšenou poptávku po nemovitostech. Výstavbu vlastního bytového domu a nového obecního úřadu chystá také obec. „Myslím si, že kdybychom postavili tři bytové domy, tak je úplně v pohodě obsadíme,“ těší starostu Součka zájem o bydlení v Rudíkově.

Koľko stálo nové auto sudcu, koľko má na účte hotovosti a v akej hodnote majú bývanie? Doteraz sme tieto dáta poznali, po novom už v majetkových priznaniach nebudú. Pre novinárov, mimovládky či aktívnych občanov tak bude ťažšie skontrolovať, či sudcovia nemajú podozrivé príjmy. Slovensko pritom pozná aj sudcov milionárov. Súdna rada tvrdí, že chce zabrániť neželaným návštevám sudcov. Myslí tým prípad, keď zlodeji cielene vykradli martinskú sudkyňu?V minulosti sa vďaka majetkových priznaniam sudcov podarilo odhaliť napríklad to, že Štefan Harabin ušetril takmer celý svoj ročný plat a ešte nakupoval pozemok v hodnote dvoch ročných platov. Jeho syn sudca pritom dostal obrovský finančný dar a odmietol vysvetliť od koho.V Aktualitách sa do majetkových priznaní sudcov roky pozeral investigatívny reportér Martin Turček. Dnes nám v podcaste vysvetlí, o aké informácie verejnosť príde, prečo a kto bude kontrolovať sudcovské majetky.Nahrával Peter Hanák.

Koľko stálo nové auto sudcu, koľko má na účte hotovosti a v akej hodnote majú bývanie? Doteraz sme tieto dáta poznali, po novom už v majetkových priznaniach nebudú. Pre novinárov, mimovládky či aktívnych občanov tak bude ťažšie skontrolovať, či sudcovia nemajú podozrivé príjmy. Slovensko pritom pozná aj sudcov milionárov. Súdna rada tvrdí, že chce zabrániť neželaným návštevám sudcov. Myslí tým prípad, keď zlodeji cielene vykradli martinskú sudkyňu?V minulosti sa vďaka majetkových priznaniam sudcov podarilo odhaliť napríklad to, že Štefan Harabin ušetril takmer celý svoj ročný plat a ešte nakupoval pozemok v hodnote dvoch ročných platov. Jeho syn sudca pritom dostal obrovský finančný dar a odmietol vysvetliť od koho.V Aktualitách sa do majetkových priznaní sudcov roky pozeral investigatívny reportér Martin Turček. Dnes nám v podcaste vysvetlí, o aké informácie verejnosť príde, prečo a kto bude kontrolovať sudcovské majetky.Nahrával Peter Hanák.

Hradecké minuty opět na vlně dobré kávy! V prvorepublikovém Hradci Králové - Kuklenách sídlila továrna Kávoprůmysl, spojené družstevní sušárny s.r.o. Ochrannou známkou firmy byla značka Tři děcka.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diváci ju poznajú z televíznych obrazoviek, filmov, ale aj divadelných dosiek. Herečka Eva Mores sa otvorila v úprimnom rozhovore v najnovšej epizóde relácie Ide o nás. V seriáli Sľub aktuálne stvárňuje postavu sudkyne Ivany Sklenárovej, ktorú považuje za vrchol svojej doterajšej práce. "Je to najkrajšia rola, akú som kedy hrala," uviedla bez zaváhania. Herečka sa však netají ani skúsenosťami, ktoré ju viedli urobiť odvážne kariére rozhodnutie. Pred časom odišla zo seriálu Nemocnica. Dočasne.  Ako priznala v relácii Ide o nás, jej odchod zo seriálu Nemocnica nebol rozmarom, ale principiálnym postojom. Kvalita scenárov a nelogický vývoj postáv klesli pod úroveň, ktorú bola ochotná akceptovať. „Bola som veľmi nahnevaná a a odišla som. Nešlo len o moju postavu, ale koncept samotný. V scenároch sa nedržali charaktery, v každom dieli bola moja postava iný človek. Ja si divákov vážim a cítim voči nim zodpovednosť. Myslím si, že slovenský divák si zaslúži viac," uviedla tiež v relácii. Do projektu sa neskôr vrátila - stalo sa tak so zmenou na poste hlavnej scenáristky. Kormidlo prevzala Hana Lasicová a podľa Moresovej sa aj kvalita opäť výrazne zdvihla. Rovnakú úprimnosť ako pri konverzácii o práci však 32-ročná rodáčka zo Žiliny prejavuje aj pri témach zo súkromia. Jedným z najdiskutovanejších aspektov jej života je rozhodnutie nemať vlastné deti, ktoré, ako priznáva, zásadne ovplyvnilo jej partnerské vzťahy. „Už som zažila, že som niekoho naozaj milovala a vedela som, že sa s ním musím rozísť, lebo on sa so mnou nikdy nerozíde. Ale ja mu tie deti proste nedám a viem, že on si zaslúži tdeti mať - proste už len preto, že to chce,“ odhalila otvorene osobnú spomienku. Práve táto životná filozofia a prežité skúsenosti formujú jej jedinečný pohľad na svet a empatiu voči ostatným. Pre Evu Mores nie je svet čierno-biely a snaží sa vyhýbať rýchlym súdom. V našom rozhovore sa dozviete aj prečo hrdinka populárnych televíznych projektov ako Sľub, Vina či Nemocnica neznáša leto? Ako jej práca v seriáloch pomáha zvládať vlastné emócie a prečo je pre ňu súcit jednou z najdôležitejších hodnôt? A dokáže odovzdať absolútnu dôveru do rúk režiséra? To všetko a omnoho viac v novej epizóde relácie Ide o nás.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ruská ekonomika po několika letech přímo bouřlivého růstu zpomaluje. Faktem ovšem je, že o tento růst se zasloužily mimořádné rozpočtové výdaje, především na ukrajinskou válku. To vedlo k vysoké inflaci a vyvolávalo to dokonce nebezpečí stagflace, tedy stavu, kdy ekonomika roste pomalu, zato ceny rychle, což způsobuje rychlý pád životní úrovně.

Ruská ekonomika po několika letech přímo bouřlivého růstu zpomaluje. Faktem ovšem je, že o tento růst se zasloužily mimořádné rozpočtové výdaje, především na ukrajinskou válku. To vedlo k vysoké inflaci a vyvolávalo to dokonce nebezpečí stagflace, tedy stavu, kdy ekonomika roste pomalu, zato ceny rychle, což způsobuje rychlý pád životní úrovně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ako vplýva dopravný hluk na naše zdravie a prečo ho WHO označuje za druhé najvážnejšie environmentálne riziko po znečistení ovzdušia? V novej epizóde Auto Bild Podcastu sa pozrieme na to, aké zdravotné následky má dlhodobé vystavenie hluku z áut, motoriek a diaľnic, a prečo nejde len o nepríjemnosť, ale o reálny zdravotný problém.

Bezpečnostní záruky, které se budou věnovat síle ukrajinské armády, jsou klíčové k tomu, aby se dalo dohodnout přiměří na Ukrajině, říká v podcastu PoliTalk poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle něj se Česká republika nemá v rámci pomoci Ukrajině za co stydět, ale zároveň by mohla dávat více. V poměru k HDP totiž dává na vojenskou pomoc Ukrajině více než ČR celá řada zemí včetně Slovenska. Jak Pojar vnímá politiku Donalda Trumpa? Skutečně Rusko neslevilo za svých původních nároků a měla by Evropa uvažovat o druhotných sankcích?  

PRÁVĚ TEĎ: Půlroční Akademie Brain We Are 2026 1. VLNA PRODEJE 4600,- SLEVA! Jak můžeme být zajatci přítomnosti?

Európska únia chce postupne zakázať dovoz ruského plynu a ropy. Slovensko však tvrdí, že takýto plošný zákaz ohrozí našu energetickú bezpečnosť a žiada výnimky aj kompenzácie. Minister zahraničných vecí zároveň poslal list do Bruselu o ochrane strategickej infraštruktúry a od Ukrajiny žiada zdržanlivosť pri útokoch na ropovod Družba. Je to obhajoba slovenských záujmov alebo nahrávanie Moskve? A čo prinesie zmena rokovacieho poriadku v Národnej rade SR? Diskutovali o tom v relácii Analýzy 24 moderátorka Lenka Ježová s poslancami Národnej rady SR Vladimírou Marcinkovou z SaS a Petrom Kalivodom z Hlasu-SD.

Předvolební kampaň Spolu jde do finále. Koalice představuje tento týden svůj program a rozjíždí další sérii debat s premiérem Petrem Fialou. Jaká je před volbami mezi lidmi atmosféra? Hostem Ptám se já byla stand-up komička a moderátorka roadshow s Petrem Fialou Iva Pazderková. Po letní pauze rozjíždí vládní koalice Spolu horkou fázi předvolení kampaně. Lídr koalice, premiér Petr Fiala od tohoto týdne také pokračuje ve své roadshow s moderátorkou Ivou Pazderkovou.Kvůli zapojení do kampaně čelí herečka od začátku vlně nenávisti. Na další sérii debat i silné emoce, které jsou s akcemi s premiérem spojené, je ale podle svých slov připravená. „Vzhledem k tomu, že tím podporuji pana premiéra, a vím, proč ho podporuji, věřím mu, moc si ho vážím, tak jsem věděla, že to bude snesitelné. Nechápu, kde na to bere tu trpělivost, já se tím učím,“ řekla Iva Pazderková v Ptám se já. „Největší problém jsou od začátku manipulace, dezinformace, cílení na lidi, kteří mají nějakým způsobem slabší schopnost detekovat podvodníka nebo lež nebo propagandu. I když chodí na ty debaty, tak neposlouchají. V podstatě nejde o to někoho přesvědčit o opaku. Ale když už tam přijdu a zeptám se, tak je alespoň nějaké základní pravidlo jakékoliv komunikace počkat na odpověď,“ popsala moderátorka své dosavadní dojmy z debat.  „Mám vlastně pocit, často se nedebatuje s občany, kteří mají nějaké preference, třeba politické, etické, hodnotové, ale se členy sekty.“  Podle Pazderkové na předvolební akce Spolu zároveň chodí mnoho lidí, kteří debatovat ochotni stále jsou. „Myslím, že to ještě byl takový čajíček proti tomu, co přijde teď. Ale zkušenost mám tu - a ta si myslím, že je fakt skvělá - že ve chvíli, kdy jsou příznivci a odpůrci ochotni spolu mluvit a opravdu normálně diskutovat, tak to má efekt oboustranně. Je tam hodně lidí, kteří mi dali naději, že to jde,“ dodala.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Prázdniny jsou pro rodiny velkou zátěží. Pravidla, která děti udržují během roku v chodu, najednou zmizí a rodiče se jim musí starat o program a zábavu. A to je někdy moc,“ usuzuje Veronika Büchler. „Myslím, že rodiče na sebe dnes kladou moc požadavků. Přitom není potřeba, aby byli perfektní. Rodina víc ocení klid a pohodu,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. V čem je škodlivá hyperprotektivita dětí? Jak zacházet s pochvalou? Kde a kdy odstartovala její literární dráha?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu má problém. Nejen že se znovu probudila kauza bitcoin jako taková, ale po měsíčním sabatiklu se probral i účet Pavla Blažka na sociální síti X. A ani jedno v kampani nepomáhá.Policie při dramatické honičce zatkla Tomáše Jiřikovského, který ministerstvu spravedlnosti věnoval miliardu v bitcoinech. Jiřikovský byl obviněn mimo jiné z praní špinavých peněz a poslán do vazby.A následovala podobně dramatická přestřelka na sociálních sítích mezi bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a současnou ministryní Evou Decroix, která má uklízet jeho nepořádek.„Teď už snad ani žádné výsledky auditu nepotřebujeme, protože Eva Decroix to popsala naprosto jasně: od začátku to bylo celé blbě,“ říká Václav Dolejší.Blažek se teď snaží tvářit, jako by to snad od začátku byl záměr a že jen díky němu teď neschopná policie konečně celou věc mohla vyšetřit. „To je od něj neuvěřitelná drzost. Myslí si, že jsme zapomněli, jak tvrdil, že to legálnější být nemůže, o původu peněz nejsou nejmenší pochybnosti a Jiřikovský je samaritán, který se dal na pokání?“ připomíná Lucie Stuchlíková.A aby toho nebylo málo, voliči se před volbami začínají ptát, jak že to vlastně dopadlo se slibovanou deagrofertizací státu - tedy s očištěním státní správy od Babišových lidí, vymáháním dotací vyplacených v rozporu se zákonem o střetu zájmů nebo s omezováním veřejných zakázek pro Babišovy firmy.Jenže Fialova vláda zjistila, že ne všechno, co se tak snadno slibuje v kampani, se pak taky snadno provede v realitě.„Ptal jsem se na ty důvody několika ministrů a dostal jsem řadu výmluv. Že prý to ti lidé nemají napsané na čele, nebo že kvůli zákonu o státní službě s tím nejde nic dělat,“ popisuje Dolejší. V případě dotací a zakázek se zase každý bojí udělat rozhodnutí - a odpovědnost přehazují na soudy nebo antimonopolní úřad.Křiklavý je aktuální případ zemědělských dotací, které ministerstvo zemědělství odmítalo vymáhat i přes několik rozsudků soudů. „Ministr Výborný se probudil pár týdnů před volbami a slibuje, že to teď tedy vymáhat začne. Nechám na posouzení voliče, proč zrovna před volbami a jaký osud asi takovou aktivitu potká po volbách,“ říká Lucie Stuchlíková.Obě věcí - jak bitcoin, tak zpackaná deagrofertizace - budou mít podobný efekt na voliče. „Asi to neodradí přesvědčení, ale může to ještě víc znechutit zklamané a nerozhodnuté,“ říká Dolejší.Co všechno zase k nelibosti ODS napsal Pavel Blažek na sociální sítě? Proč kolem Babišova střetu zájmů všichni tak bojácně krouží? A co se stane s dotacemi, jestli nastoupí Babiš? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Odemkni celý tenhle díl + další díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeZdeněk Weber je zkušený terapeut, průvodce Vision Questů a zakladatel ⁠institutu Prevence a léčení traumatu⁠. V tomto rozhovoru prozrazuje, jak najít cestu k vlastní duši, proč je důležité trávit nestrávené prožitky a jak vypadá skutečná spiritualita uzemněná v každodenním životě. Mluvíme o přechodových rituálech, mýtu bezpečného prostoru, transparentní komunikaci a o tom, proč potřebujeme přejít od self-help k we-help. Co znamená "connection before content" a mnoho dalšího!Celý rozhovor najdete ve VIP části s předplatným přímo na Spotify zde: , nebo našem YouTube!Oznamenujeme otevření nejlevnějších registrací na Půlroční Akademii Brain We Are 2026! SLEVA 4600,- zde: https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/Parťákem dnešního dílu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠GymBeam⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. ⁠⁠Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 42! Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod a představení Zdeňka Webera04:32 Check-in - proč je důležitý pro začátek06:37 Jak probíhá check-in v praxi13:55 Práh vlastní duše - co to znamená18:42 Ladění s přírodou VS Městské prostředí22:46 Kolik času potřebuje průměrný manažer na Vision Quest24:01 Jak dlouho trvá přechod do zelené zóny29:15 Ulpívání a aktualizace v životě35:07 Projekce ve vztazích38:06 Přechodové rituály v moderní společnosti41:30 Jak vypadá moderní přechodový rituál52:03 Víra v zázrak uprostřed krize56:50 Osobní zkušenost s dlouhodobým zdravotním problémem1:02:25 Vyhoření a jeho důsledky1:04:50 Jak dlouho trvá regenerace nervového systému1:07:50 Pomalý úspěch versus rychlá intenzita1:12:28 Četba z knihy Prorok - O vyučování1:14:57 Uzemněná spiritualita1:22:56 Od self-help k we-help1:25:44 Bezpečná sounáležitost1:29:07 Přechod do VIP části

„Živá rostlina má v sobě nejenom chemické látky, ale zároveň i nějakou vitální sílu, zároveň nějakou energii, a pokud se opravdu naučíme s rostlinou mluvit, nebo komunikovat, nebo pracovat pomocí našich pocitů, tak zároveň umožníme i její ochotu nám pomoci.“ 2. díl, 10.08.2025, www.RadioUniversum.cz

„Zdravie je dnes predmetom obchodovania a kšeftovania medzi úzkymi záujmovými skupinami. Toto je problém rezortu zdravotníctva a toho, že ľudia z ministerstva, ktorí by mali obhajovať ústavné princípy a solidárne prerozdeľovanie verejných zdrojov, to proste nerobia. Pacient ich vôbec nezaujíma a dlhodobo tolerujú systém, ktorý je neférový a nahráva lobistickým skupinám.“ To sú až šokujúco otvorené a tvrdo kritické slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu, ktoré po viacerých kontrolách v oblasti zdravotníctva povedal v máji tohto roku práve pre Aktuality.Tieto tvrdenia Ľubomíra Andrassyho - spolu s výsledkami kontrol NKÚ - vyvolali mimoriadny ohlas verejnosti, ale aj ostro nesúhlasné reakcie subjektov finančnej skupiny Penta. Dnes vám preto - v mene vyváženosti - prinášame v Aktualitách Nahlas rozhovor s generálnym riaditeľom Penta Hospitals International Petrom Lednickým. Témou bude slovenské zdravotníctvo, jeho efektivita, vplyv lobistov súkromných finančných skupín a moc veľkého kapitálu, ale aj o čom bola kauza Gorila.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Zdravie je dnes predmetom obchodovania a kšeftovania medzi úzkymi záujmovými skupinami. Toto je problém rezortu zdravotníctva a toho, že ľudia z ministerstva, ktorí by mali obhajovať ústavné princípy a solidárne prerozdeľovanie verejných zdrojov, to proste nerobia. Pacient ich vôbec nezaujíma a dlhodobo tolerujú systém, ktorý je neférový a nahráva lobistickým skupinám.“ To sú až šokujúco otvorené a tvrdo kritické slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu, ktoré po viacerých kontrolách v oblasti zdravotníctva povedal v máji tohto roku práve pre Aktuality.Tieto tvrdenia Ľubomíra Andrassyho - spolu s výsledkami kontrol NKÚ - vyvolali mimoriadny ohlas verejnosti, ale aj ostro nesúhlasné reakcie subjektov finančnej skupiny Penta. Dnes vám preto - v mene vyváženosti - prinášame v Aktualitách Nahlas rozhovor s generálnym riaditeľom Penta Hospitals International Petrom Lednickým. Témou bude slovenské zdravotníctvo, jeho efektivita, vplyv lobistov súkromných finančných skupín a moc veľkého kapitálu, ale aj o čom bola kauza Gorila.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Tradiční česká značka Kara stála před krachem. Dnes je nejen v zisku, ale i učebnicovým příkladem zdařilé transformace nefukční firmy. Ale ani investice do bezproblémové společnosti nemusí zákonitě končit úspěchem.Kus firmy, která se neobchoduje na burze, si přitom může pořídit relativně široký okruh lidí. Jen za poslední dva roky vzniklo v Česku nejméně deset fondů, které investice do takových firem zprostředkovávají. Slibují vysoké výnosy, rizika jsou ale značná.Největší z těchto takzvaných private equity fondů, J&T Arch Investments, spravuje už přes 105 miliard. Rychle roste i nový fond Penta Equity Fund, který od prosince celkem od 5500 investorů posbíral už 10 miliard.Ostřílení investoři Tomáš Raška a Matěj Turek sledují boom private equity investic - ať už do firem napřímo nebo skrze speciální fondy - s obavami. Ne vždy se podle nich dostanou do rukou zkušeným investorům. „Dneska jsou investice do private equity otevřené v podstatě běžnému retailu, což s sebou samozřejmě nese rizika,“ říká Raška, zakladatel skupiny Natland, která stojí za záchranou Kary Trutnov.Zatímco na burze může nakupovat akcie, dluhopisy či ETF fondy kdokoli, koupit si třeba lokální firmu se třiceti zaměstnanci nebo kus zavedené společnosti, které se neobchodují na veřejném trhu, smí podle zákona jen ti movitější. Minimální hranice pro takovou investici je u nás jeden milion korun.A tak by to mělo zůstat, má za to další hráč z oboru Matěj Turek, nový majitel Dukly Praha, spoluzakladatel Vinohradského pivovaru a také fondu 10X. „Já bych byl s bořením bariér opatrný, míra edukace široké veřejnosti je fakt slabá,“ řekl investor v debatě podcastu Ve vatě v Trojském pivovaru.„Myslím, že by mělo investovat mnohem míň lidí. Často se v České republice tlačí do investování lidí, který by normálně měli spořit,“ domnívá se investor Turek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Zdravie je dnes predmetom obchodovania a kšeftovania medzi úzkymi záujmovými skupinami. Toto je problém rezortu zdravotníctva a toho, že ľudia z ministerstva, ktorí by mali obhajovať ústavné princípy a solidárne prerozdeľovanie verejných zdrojov, to proste nerobia. Pacient ich vôbec nezaujíma a dlhodobo tolerujú systém, ktorý je neférový a nahráva lobistickým skupinám.“ To sú až šokujúco otvorené a tvrdo kritické slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu, ktoré po viacerých kontrolách v oblasti zdravotníctva povedal v máji tohto roku práve pre Aktuality.Tieto tvrdenia Ľubomíra Andrassyho - spolu s výsledkami kontrol NKÚ - vyvolali mimoriadny ohlas verejnosti, ale aj ostro nesúhlasné reakcie subjektov finančnej skupiny Penta. Dnes vám preto - v mene vyváženosti - prinášame v Aktualitách Nahlas rozhovor s generálnym riaditeľom Penta Hospitals International Petrom Lednickým. Témou bude slovenské zdravotníctvo, jeho efektivita, vplyv lobistov súkromných finančných skupín a moc veľkého kapitálu, ale aj o čom bola kauza Gorila.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Podle zjištění Evropské komise některé velké české zemědělské podniky před sedmi lety neoprávněně inkasovaly podporu pojištění, která náležela jen podnikům malým a středním. Proč v Česku k takovým pochybením dochází? Jaké to bude mít důsledky? A jak mohou na Česko dopadnout změny zemědělských dotací, které chystá EU? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. IV. díl: Kunderova závrať a AfD. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ako vníma 35 rokov slobody? Má Slovensko na vzdor voči svojmu únosu? Ako zvládla smrť Blaha Uhlára? Ako sa jej žije na okraji? Myslí na smrť? O čom sníva?

Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. III. díl: Populisté a demokraté. Čte Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. III. díl: Populisté a demokraté. Čte Matěj Skalický.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. II. díl: Putin a konzervativci. Čte Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. II. díl: Putin a konzervativci. Čte Matěj Skalický.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. I. díl: Trump a Tajný Hitler. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. I. díl: Trump a Tajný Hitler. Čte Matěj Skalický.

PODÍVEJTE SE NA CELÝ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „V povolebním vyjednávání bych byl ráznější. Nenechal bych si dát limit, co budeme prosazovat.“ Šéf Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan ve Studiu N říká, že by v případě úspěchu příští vládu rád složil na původním půdorysu s koalicí Spolu a Piráty. Odmítá ale ústupky v otázce manželství pro všechny nebo eutanázie. Potvrdil také, že jednociferný výsledek Starostů ve sněmovních volbách by spojil s rezignací na předsednickou funkci. „Co bude nad deset procent, je pro mě bratelný výsledek. Kdybychom měli nad patnáct, považoval bych to za úspěch. Dvacet procent je meta, která je hodně vysoko,“ říká Rakušan. „Chceme větší poslanecký klub, než má ODS. Myslím, že na to jako Starostové mířit můžeme.“ V rozhovoru došla řeč také na aktuální politickou kampaň. „Nenávistná kampaň je mnohem amorálnější než to, že konkrétní rodině zcela prokazatelně pomůžete. Využití by to bylo, kdyby ta rodina nevěděla, co a proč jsme tam přijeli dělat,“ reaguje na otázku, zda považuje za morální fotit se s lidmi v nouzi, kteří v rámci předvolební kampaně dostali od Starostů peníze. „Je to kampaň a účelem kampaně je vzbudit pozornost. My to od začátku přiznáváme. Udělal bych to znovu,“ obhajuje Rakušan přístup svého hnutí. Ve Studiu N čelil místopředseda vlády také otázkám, proč čtyři roky ve vládě s luxusní většinou nevyužili k větším reformám. „Museli jsme přijímat kompromisy, které jsme ještě ke všemu blbě prezentovali,“ hodnotí Rakušan působení pětikoalice. „Například ve školství jsme čekali víc, jedničku bychom si nedali. Zasloužili bychom si dvě minus až tři.“ V tom, s jakými stranami a koalicemi by v příští vládě za žádnou cenu nespolupracovali, má jasno: „Nešli bychom do vlády s hnutím ANO, SPD, přebarvenými komunisty Stačilo! a neumím si to představit ani s Motoristy,“ vyjmenovává šéf Starostů. Proč stále coby ministr vnitra neumí občanům podrobně vysvětlit, co se stalo v bitcoinové kauze? Proč byl Dozimetr to nejhorší, co v politice zažil? A co udělala vláda špatně, že se jí nepodařilo zastavit konspirační teorie po rozsáhlém blackoutu? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Mám ráda současná sociální témata. Je jich nepřeberné množství. Možná se jich současní autoři obávají,“ uvádí spisovatelka svojí novou knihu Tichý nájemník o problému sebepoškozování. „Mám kolem sebe pár lidí, kteří tímto způsobem řešili problémy. A má je spousta z nás. Jen to třeba nevidíme,“ uvažuje autorka v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. Cvičí denně na violoncello? Jak vzpomíná na své rodiče? Co teď právě píše? Myslí si, že jsme čtivý národ? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jakékoli divadlo vám musí dát impuls, ale samotný příběh se odehrává v divákově mysli. Já v některých pasážích občas rád podám ruku, protože divák potřebuje příběhem vést,“ prozrazuje známý tanečník a dnes už hlavně choreograf Jiří Bubeníček.

Právě se připravuje na roli sebestředného neepatického Tomáše v crazy komedii Petra Zelenky Amatéři. „Do postavy musíš dát něco ze sebe. Když se s ní míjíš, divák to pozná,“ popisuje v rozhovoru. „Moje žena mi říká, že ta moje neempatie je způsobená tím, že jsem strašně rychlej,“ svěřuje se. „Myslím ale, že už jsem dál než Tomáš.“ Dokáže podle své ženy balancovat soukromí a práci? Jaký otřes způsobí v Dejvickém divadle vedení Jiřího Havelky i dočasná scéna v multikině?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úmrtnosť na rakovinu prsníka patrí na Slovensku k najvyšším v Európskej únii. Biochemik Pavol Čekan vidí jeden z problémov v nedostatku národných klinických štúdií. „Vo vyspelom svete je úplne bežné, že pri určitom type rakoviny býva aj tretina až polovica pacientov liečená práve cez ne,“ hovorí zakladateľ firmy Multiplex DX, ktorá vyvíja diagnostické testy na onkologické ochorenia.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion