Podcasts about umprum

„Test jsem si udělala na školních záchodech. A pak jsem celá vyklepaná šla na přednášku do galerie, kde byla výstava o tom, jak je strašně těžké být máma a umělkyně zároveň. A pořád jsem si říkala - co teď?“ vzpomíná Tatiana Zvolská na moment, kdy jako studentka druhého ročníku UMPRUM zjistila, že čeká dítě.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Test jsem si udělala na školních záchodech. A pak jsem celá vyklepaná šla na přednášku do galerie, kde byla výstava o tom, jak je strašně těžké být máma a umělkyně zároveň. A pořád jsem si říkala - co teď?“ vzpomíná Tatiana Zvolská na moment, kdy jako studentka druhého ročníku UMPRUM zjistila, že čeká dítě.

Eliška Monsportová - zakladatelka brandu Elis Monsport - je multidisciplinární umělkyně a designérka, která se zaměřuje na komplexnost rytiny skla. Narodila se v roce 1996 a studovala v ateliéru skla na UMPRUM pod vedením Ronyho Plesla a její největší inspirací se stala nezištnost a autentičnost přírody, krajin, skal a textur, které prolíná do svých děl pomocí různorodých řemeslných technik. Elisina tvorba k nám promlouvá svými příběhy, umělecko-řemeslnou tvorbou a jedinečností každého objektu - téměř vše dělá jako jedinečné a neopakovatelné kousky nebo serie po malých kusech. Pokud si u ní tedy koupíš vázu je jisté, že už tu stejnou nikdy nikdo mít nebude. Ráda cestuje, už tolik neskicuje, návrhy ve své hlavě vizualizuje na cestách, nejraději v horách. Právě hory a cestování jsou její inspirací. Na rozdíl od ostatních sklářů je u celého procesu výroby - sama navrhuje, vytváří formy, lehá sklo, ryje sklo."Kladu velký důraz na složitost objektů i na jejich technickou stránku.Proces je pro mě velmi důležitou součástí vývoje. Hlavně proto, že mě baví sledovat proměnu materiálů, forem a vizuální stránky. Ale také miluji uspokojení, které mi přináší práce rukama."***Kde najdete Elišku Monsportovou?Na webu: https://elismonsport.com/cs/pages/about-me

Vytvoření nové podoby labských náplavek nebo proměna veřejného prostranství na Ulrichově náměstí v Hradci Králové. Takové zadání dostali od královéhradecké radnice studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Jejich návrhy na obnovu vybraných částí města si teď můžete prohlédnout v Galerii moderního umění na Velkém náměstí.

Jeho „Hele, hele“ je tak známé, že podle toho Krtečka poznají tři generace diváků. Autorem kresleného zahradního škůdce je Zdeněk Miler. Narodil se 21. února 1921 a v dětství mu pohádky prý často vyprávěla babička. Ta taky s malým Zdendou hodiny a hodiny koukala na mraky. Ptáte se, jak mohla mračna nasměrovat malého kluka k dráze výtvarníka a animátora? Poslechněte si. Dozvíte se i, že první skici lidí dělal Zdeněk Miler ve vlaku. Nebo že na UMPRUM chtěl už v 15 letech.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Animovaný muzikál, jehož hlavním hrdinou je Kámen Osudu – už tohle zní lákavě. Navíc jde o studentský film, a víme, že právě studenti často stojí za velmi originálními a kvalitními díly. Julie Černá z pražské UMPRUM to názorně potvrzuje. Její snímek Kámen Osudu se dostal až na Berlinale, kde bude soutěžit v sekci Shorts.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Animovaný muzikál, jehož hlavním hrdinou je Kámen Osudu – už tohle zní lákavě. Navíc jde o studentský film, a víme, že právě studenti často stojí za velmi originálními a kvalitními díly. Julie Černá z pražské UMPRUM to názorně potvrzuje. Její snímek Kámen Osudu se dostal až na Berlinale, kde bude soutěžit v sekci Shorts.

Saša Michailidis se ptá grafické designérky Barbory Kramné a vedoucího Ateliéru průmyslového designu na UMPRUM, designéra Ivana Dlabače. Od roku 2008 se vypisuje mezinárodní soutěž Národní cena za studentský design. Poslední vítězkou hlavní kategorie je Barbora Kramná, absolventka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity. Jak se vychovávají tuzemští talenti v oboru designu? Jaké podmínky mají během studia a posléze možnosti uplatnění v praxi?

Saša Michailidis se ptá grafické designérky Barbory Kramné a vedoucího Ateliéru průmyslového designu na UMPRUM, designéra Ivana Dlabače. Od roku 2008 se vypisuje mezinárodní soutěž Národní cena za studentský design. Poslední vítězkou hlavní kategorie je Barbora Kramná, absolventka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity. Jak se vychovávají tuzemští talenti v oboru designu? Jaké podmínky mají během studia a posléze možnosti uplatnění v praxi?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vlna je místo dalšího využití často ničena. Ovce jsou často viděny jako nejapná stádní zvířata. Umělkyně Kateřina Žák Konvalinová spolu s teoretičkou Terezou Špinkovou ukazují, že příběhy o ovcích a jejich vlně můžeme vidět i psát jinak. O snaze probudit zájem o vlnu českých ovcí a projektu VLNA, kterým se na pražské UMPRUM zabýval Ateliéru textilu a K.O.V., vypráví vedoucí textilního ateliéru Linda Kaplanová.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vlna je místo dalšího využití často ničena. Ovce jsou často viděny jako nejapná stádní zvířata. Umělkyně Kateřina Žák Konvalinová spolu s teoretičkou Terezou Špinkovou ukazují, že příběhy o ovcích a jejich vlně můžeme vidět i psát jinak. O snaze probudit zájem o vlnu českých ovcí a projektu VLNA, kterým se na pražské UMPRUM zabýval Ateliéru textilu a K.O.V., vypráví vedoucí textilního ateliéru Linda Kaplanová.

Chtěli jsme v roce 1989 spíš svobodu, nebo německý supermarket? Šéfredaktor Hospodářek Jaroslav Mašek rozebírá s komentátory Luďkem Vainertem a Petrem Honzejkem ekonomický vývoj v posledních třiceti pěti letech. Snaží se odpovědět na zásadní otázky, které trápí celou společnost. Kde udělalo Česko chybu, že svou životní úrovní stále nepatří mezi evropskou špičku? Byl to vůbec realistický cíl? A proč to vypadá, že se z Česka vypařila naděje na lepší příští? Diskuse proběhla 17.listopadu v nabité aule UMPRUM díky spolupráci se spolkem Díky že můžem.

Ač vyučuje práci s hlínou či dřevem, blíží se podle designéra Jana Němečka doba, kdy bude práce ve virtuálním prostředí přirozená. Nenahraditelná je ovšem zkušenost s cizí kulturou. „Vždy se snažíme studentům říkat, když jedou někam na stáž, ať jedou co nejdál, ideálně do nějaké úplně jiné kultury,“ zdůrazňuje vedoucí ateliéru produktového designu na UMPRUM. Čím je pro design specifická asijská kultura? A nakolik se dá virtuálně získat cit i pro práci s materiálem?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ač vyučuje práci s hlínou či dřevem, blíží se podle designéra Jana Němečka doba, kdy bude práce ve virtuálním prostředí přirozená. Nenahraditelná je ovšem zkušenost s cizí kulturou. „Vždy se snažíme studentům říkat, když jedou někam na stáž, ať jedou co nejdál, ideálně do nějaké úplně jiné kultury,“ zdůrazňuje vedoucí ateliéru produktového designu na UMPRUM. Čím je pro design specifická asijská kultura? A nakolik se dá virtuálně získat cit i pro práci s materiálem?

Eva Havlová studuje v Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM, který spolu s jabloneckou galerií Nisa Factory a Annou Habánovou připravil výstavu Hier ruht begraben / Zde odpočívá v pokoji. Sochař Jan Šnéberger seká litery v místech posledního odpočinku. Zároveň se věnuje volné tvorbě a restaurování. Letos se podílel na obnově pomníku na starokarvinském hřbitově upomínajícího oběti důlního neštěstí z roku 1894.

Eva Havlová studuje v Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM, který spolu s jabloneckou galerií Nisa Factory a Annou Habánovou připravil výstavu Hier ruht begraben / Zde odpočívá v pokoji. Sochař Jan Šnéberger seká litery v místech posledního odpočinku. Zároveň se věnuje volné tvorbě a restaurování. Letos se podílel na obnově pomníku na starokarvinském hřbitově upomínajícího oběti důlního neštěstí z roku 1894.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadá studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze? „Musíš tomu věnovat čas nejen, kdy jsi ve škole, ale i veškerý svůj volný čas,” říká úspěšná absolventka a módní návrhářka Natálie Nepovímová.

Michal Cimala (1975) absolvoval Ateliér kovu a šperku u Vratislava Karla Nováka na pražské UMPRUM a prošel studijními pobyty v Berlíně, Miláně i Los Angeles. Působil také na AVU jako asistent v Ateliéru sochy u Jaroslava Rony a Lukáše Rittsteina.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Michal Cimala (1975) absolvoval Ateliér kovu a šperku u Vratislava Karla Nováka na pražské UMPRUM a prošel studijními pobyty v Berlíně, Miláně i Los Angeles. Působil také na AVU jako asistent v Ateliéru sochy u Jaroslava Rony a Lukáše Rittsteina.

Od teroristického útoku Hamásu a zahájení izraelské odvety v Pásmu Gazy uplynulo sedm měsíců. Jak se za tu dobu vyvinula česká debata o konfliktu? Bylo vhodné vyvěšení palestinských vlajek na UMPRUM? „V daném kontextu je to nešťastný krok, je to vnímáno jako podpora palestinského terorismu,“ míní filozof Daniel Kroupa. Komentátora časopisu Euro Petra Fischera reakce studentů nepřekvapila. „Kontext se změnil, teď už se reaguje na vojenské operace,“ říká.

Od teroristického útoku Hamásu a zahájení izraelské odvety v Pásmu Gazy uplynulo sedm měsíců. Jak se za tu dobu vyvinula česká debata o konfliktu? Bylo vhodné vyvěšení palestinských vlajek na UMPRUM? „V daném kontextu je to nešťastný krok, je to vnímáno jako podpora palestinského terorismu,“ míní filozof Daniel Kroupa. Komentátora časopisu Euro Petra Fischera reakce studentů nepřekvapila. „Kontext se změnil, teď už se reaguje na vojenské operace,“ říká.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vrbětice odložené, ale rozlousknuté. Lidovci chtěli zazářit, místo toho si ale koledují o izolaci. Vláda prezidentovi navrhla nové generály. Jiří Růžek a Vít Hendrych by se jimi stát neměli. Fico vyhlásil válku médiím. UMPRUM, další oběť ve válce propagand.

Pár palestinských vlaječek vyvěšených na pražské UMPRUM „na podporu civilního obyvatelstva v Gaze“ se v nesouhlasných reakcích stává jasnou podporou palestinského terorismu, i kdyby studenti říkali tisíckrát něco jiného.

Pár palestinských vlaječek vyvěšených na pražské UMPRUM „na podporu civilního obyvatelstva v Gaze“ se v nesouhlasných reakcích stává jasnou podporou palestinského terorismu, i kdyby studenti říkali tisíckrát něco jiného.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vrbětice odložené, ale rozlousknuté. Lidovci chtěli zazářit, místo toho si ale koledují o izolaci. Vláda prezidentovi navrhla nové generály. Jiří Růžek a Vít Hendrych by se jimi stát neměli. Fico vyhlásil válku médiím. UMPRUM, další oběť ve válce propagand.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debata se skladatelem Martinem Ožvoldem z FAMU, designérem Janem Němečkem z UMPRUM a jeho studenty Sofií Artemevou a Miloslavem Chytilem o síle zvuku, ticha a experimentálních hudebních nástrojích

„Víc než umělecký svět mě formovaly technologie. Vyrůstal jsem na sedadle spolujezdce tátovy tatrovky, byl jsem dítě fabrik,“ vzpomíná rodák z Bíliny Pavel Kopřiva. Umění se ale chtěl věnovat odmala, v Jablonci vystudoval tvorbu bižuterie a na UMPRUM sklo. Zvládnuté řemeslo ovšem nejraději opouští ve prospěch práce s novými médii; může tak lépe komentovat fungování společnosti, na které ho fascinuje zejména manipulace všeho druhu. Do Vizitky ho pozval David Hamr.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Víc než umělecký svět mě formovaly technologie. Vyrůstal jsem na sedadle spolujezdce tátovy tatrovky, byl jsem dítě fabrik,“ vzpomíná rodák z Bíliny Pavel Kopřiva. Umění se ale chtěl věnovat odmala, v Jablonci vystudoval tvorbu bižuterie a na UMPRUM sklo. Zvládnuté řemeslo ovšem nejraději opouští ve prospěch práce s novými médii; může tak lépe komentovat fungování společnosti, na které ho fascinuje zejména manipulace všeho druhu. Do Vizitky ho pozval David Hamr.

Vystudoval malbu na UMPRUM v Praze, jeho tvorba je charakteriská poskonceptuálním přístupem, užitím prostorových objektů a experimentováním s netypickými materiály a jejich vlastnostmi. Nestraní se ani dekadence a černého humoru. Spolupracuje s renomovanými pražskými galeriemi, mezi které patří DSC Gallery nebo The Chemistry Gallery. Hostem je vizuální umělec, vystudovaný malíř a fotograf, Dante Daniel Hartl. Jak funguje spolupráce mezi umělci a galeriemi? Proč je jednoduché se proslavit v České republice? A co jsou největší výzvy pro začínající umělce? O tom všem a mnohem víc v dnešní epizodě ArtsPodcastu! Pro detaily z nahrávání a další informace o hostech i aktuálním kulturním dění sledujte Instagram podcastu: @artspodcast Instagram Danteho: @dantedanielhartl Web Danteho: dantedanielhartl.com Podcast je nahráván ve studiu Mr.Wombat, pro více informací o studiu sledujte studio na Instagramu: @studio.mr.wombat

Mezi klienty grafické designérky Kláry Kvízové patří strahovští premonstráti a spolupráce s nimi je pro ni inspirativní i díky jejich pojetí času: 900 let nic neznamená. Čas byl naopak jedním z nepřátel při tvorbě magazínu Živel, který od diplomního projektu na UMPRUM upravovala dalších sedmnáct let. Proč je dnes Teigeho Revue Devětsilu spíš kronika doby než živý inspirační zdroj? V čem může mladým umělcům pomoci projekt Nebojsa!? Ve Vizitce se ptal Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Architekt Josip Plečnik se narodil v Lublani 23. ledna 1872. Vyrůstal v truhlářské dílně, kterou měl po otci převzít. Když otec náhle zemřel, byl na takový úkol ještě moc mladý, a tak mohl zůstat na studiích. Na vídeňské umělecké akademii byl žákem Otty Wagnera a jeho spolužáky byli třeba Jan Kotěra nebo Adolf Loos. V roce 1911 Plečnik přijal nabídku stát se profesorem na UMPRUM v Praze a strávil zde následujících deset let.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Omeletky jsou dnes naplněné nápady, múzami a inspirací. Moje kamarádka chodila na UMPRUM a měla přítele s antickým profilem. Napadlo jí udělat jeho masku. Ořechový olej se do sádry vsákl, a odlitek nešel sejmout. Profesor sádru se třemi žáky odsekával asi pět hodin z obličeje majzlíkem. O umění bude povídat Vašek Šanda. Uslyšíte povídku Tomáše Zálesáka O štěstí. Halina Pawlowská nabídne recept na jablkový koláč se slaným karamelem a přidá povídku ze své knihy Užívej života.

Jak dopadají existenční problémy na kulturní platformy jako festival Luhovaný Vincent, komunitní centrum Prostor 39, kulturní centrum Petrohradská kolektiv, brněnské Kino Scala nebo některé ateliéry UMPRUM. Rozhovory o historii, financování, podpoře a budoucnosti aktuálně ohrožených projektů. Poslouchejte druhý díl podcastu Ke zdrojům! o střetu umění s realitou.—Kde brát a proč dávat? Podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast pro iniciativu pro současné umění tranzit.cz připravuje Tereza Havlínková. Více na www.matterof.artPo zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat stejně jako reflektovat a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům! zkoumá aktuální společenská témata jako potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy ať už v rodinných vazbách, sexu nebo mezinárodní politice.

Jak se kulturním platformám daří ve světě snů o nerůstu a drahotě, když na jedné straně vynakládají velké úsilí na získání grantové podpory a na straně druhé bojují o pozornost soukromého sektoru? Závěr roku 2023 provází v spolu s inflací i docela zřejmá vyhlídka konce mnoha, zatím menších, kulturních platforem. Vyučující a jinak pracující na vysokých školách vyšli letos v říjnu do ulic za důstojný objem prostředků na vzdělávání a na pražské Umprum se scházela odborná veřejnost nad možným rušením dvou ateliérů. Po zvážení situace a svých sil také na podzim ohlásil vyčerpání a konec tým festivalu Luhovaný Vincent. “Přáli bychom si, aby to naše rozhodnutí bylo chápáno jako nějaké varování adresované obcím a krajům, které své projekty zdálnivě podporují, ale v praxi je ta podpora mnohdy zanedbatelná, “ vyzývá Magdalena Hruška za festival Luhovaný Vincent k zamyšlení nad důležitostí kulturních projektů. Prosinec je také posledním měsícem provozu univerzitního kina Scala v Brně, online byl k podpisu otevřený dopis za rekonstrukci Domu umění v Českých Budějovicích a poslední rok svého působení čeká také galerii a ateliéry prostoru Petrohradská kolektiv v pražských Vršovicích. Žižkovský Prostor 39 se rozloučil večírkem s ateliéry a barem, který dál nemůže pokrýt náklady na provoz budovy. Letošní rok tak ještě výrazněji ukazuje, že v současném nastavení cen, partnerství a podpory nelze systematicky vytvářet prostor pro diskuzi o společenských tématech a umění, a že nutná transformace zdaleka nemá jasné obrysy. Navíc se stále od pracujících v kultuře očekává práce za symbolický honorář a politická reprezentace nemá podporu umění jako prioritu. Kde brát a proč dávat? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Po zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat stejně jako reflektovat a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům! zkoumá aktuální společenská témata jako potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy ať už v rodinných vazbách, sexu nebo mezinárodní politice. Podcast vydává inciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Sérií provází Tereza Havlínková, zvukový design vytvořil Jonáš Rosůlek, vizuální identitu navrhlo studio Day Shift Office, dramaturgyní podcastu je Tereza Stejskalová z tranzit.cz. Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Sklářský výtvarník, designer a malíř skla MgA. František Jungvirt (*1996) vystudoval obor sklomalba při SOŠ v Třeboni a je absolventem ateliéru skla na pražské UMPRUM pod vedením sochaře Ronyho Plesla. V současnosti tvoří pod vlastní eponymní značkou františek jungvirt.Ve své práci nejčastěji využívá tradiční odkazy českého sklářství, kterým dodává nový výraz. S každým dílem se pak snaží posouvat technické a vizuální možnosti oboru. Mezi charakteristické znaky Jungvirtovy práce patří nejen hra s tvary, ale také s barvami či ručně malovanými motivy.Vedle designu užitných předmětů se věnuje tvorbě uměleckých objektů, instalací a omezených sérií ze skla. V jeho portfoliu se vyskytují designové vázy určené k běžnému užití i umělecké objekty plné fantazie. Součástí umělecké platformy: Michelangelo Foundation, Northlands Creatives a Erria Creatives. Od roku 2020 je uměleckým ředitelem sklářské značky KLIMCHI.

„Miluju sklářskou huť. Žhavou hmotu rád nabírám, rád jí polévám tavenou plastiku,“ popisuje Václav Řezáč svůj oblíbený životní i pracovní pocit na pomezí rozumu a intuice. Sklo studoval na UMPRUM u Vladimíra Kopeckého, zkušenosti sbíral u Zdeňka Lhotského a své unikátní know-how, vypilované několikaletým pobytem v Japonsku, nyní předává studentům liberecké Technické univerzity. S Davidem Hamrem ale mluvil ve Vizitce i o tom, v čem jej kdysi ovlivnilo město Terezín.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojtěch Říha dostal v New Yorku nedávno cenu za „celoživotní tvorbu pro typografy do pětatřiceti let“, jeho písmolijna Superior Type je totiž celosvětový pojem. Říha ji založil na UMPRUM přesně před deseti lety a od té doby klade na propagaci své práce velký důraz. Jaké fonty jsou teď v kurzu, jak jej ovlivnilo písmo z náhrobních kamenů a proč se před lety pustit do (úspěšné) spolupráce s designérem porcelánu? Ve Vizitce se Vojtěcha Říhy ptal Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umprum.wav zve k objevení vizuálních a akustických kvalit unikátních hudebních nástrojů vytvořených studenty ateliéru . UMPRUM při příležitosti přehlídky Designblok 2023 přináší do Prahypropojení světů hudby a designu. Interaktivní instalace umožní kombinovat zvuk jednotlivých exponátů a vytvářet své vlastní hudební kompozice.https://wav.umprum.cz

Ovlivnili ji impresionisti, ale taky jemný Václav Boštík i věcný a barevný David Hockney. Malba jí odmala pomáhala vyrovnat se s neradostnými okamžiky, na UMPRUM pak vystudovala textilní tvorbu. Měla vlastní značku, navrhovala pro divadlo, skauty i olympioniky, dnes už ale většinu času tráví u viaduktu v Kryštofově Údolí, který je možné vidět i na její aktuální výstavě Hlavy, mosty, kapradí v pražské Ville Pellé. Hostem Markéty Kaňkové byla výtvarnice Zdena Šafka.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Než se stal absolventem Liběny Rochové v Ateliéru designu módy a obuvi na UMPRUM, vystudoval architekturu. Do Prahy přišel Zoltán Tóth z Bratislavy jako módní nadšenec, oblékal proměny čtenářek do bulvárního týdeníku a o pár let později získal nominaci na Czech Grand Design nebo vyhrál talentovou soutěž pražského týdne módy. Kdo je ideální klientka Zoltána Tótha a proč nepotřebuje budovat svou image na Instagramu? Dozvíte se v nejnovějším podcastu Forbes Life!

Jako student střední školy bydlel Jaroslav Beneš na internátu v klášteře v Plasích. Když se na konci 60. let rozhodl, že místo zootechniky pošle energii do fotografování, padla volba právě na architekturu. Tu totiž na rozdíl od lidí nemusel obtěžovat žádostí o svolení k focení. Snímky detailů z pražské periferie i pařížské čtvrti La Défense nyní vystavuje v GHMP. S Markétou Kaňkovou ale mluvil i o experimentech s formáty, kouzlu práce v UMPRUM muzeu a ve vodárně. ReprízaVšechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako student střední školy bydlel Jaroslav Beneš na internátu v klášteře v Plasích. Když se na konci 60. let rozhodl, že místo zootechniky pošle energii do fotografování, padla volba právě na architekturu. Tu totiž na rozdíl od lidí nemusel obtěžovat žádostí o svolení k focení. Snímky detailů z pražské periferie i pařížské čtvrti La Défense nyní vystavuje v GHMP. S Markétou Kaňkovou ale mluvil i o experimentech s formáty, kouzlu práce v UMPRUM muzeu a ve vodárně.

Chcete slyšet celý díl? Kupte si předplatné Insideru na https://herohero.co/insiderpodcast Proč studenti uměleckých škol malují jablíčka a řeší, jestli je třeba dělat inovativní umění? Je Praha město Davida Černého a je jeho umění jen karikatura? Mluvili jsme o důvodech, které Černického vedly k tomu, že opustil UMPRUM a proti tendencím ve škole se vymezil v otevřeném dopise. Jaký je vůbec stav mladé generace umělců? Je umění v současné době více o umělci jako osobnosti nebo o trendech a postojích? Rezignovali jsme jako společnost na originalitu? Jaká je kvalita umění ve veřejném prostoru a rozhoduje o kvalitě umělce to, zda svá díla umí dobře prodat? Sledujte nový Insider! Partnerem podcastu jsou mezinárodní síť škol American Academy a advokátní kancelář Rowan Legal.    Sledujte nás: 

Výtvarník a pedagog Jiří Černický si stěžuje na údajně hyperkorektní studentky UMPRUM. Jeho stesky už víc než týden sytí internetové debaty. O skutečných problémech současných studentů to ale navzdory prvnímu dojmu neříká zhola nic. Zato je kauza dokonalou studií selhání řady tuzemských novinářů.Všechny díly podcastu Prolomit vlny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Těžce nesu celospolečenskou až pedantskou kontrolu údajného korektního pojmenovávání věcí. Obklopuje mě jako těžký stín, i když jsem si donedávna myslel, že jsem stoupenec stejných či velmi podobných hodnot,“ píše známý experimentální umělec a dlouholetý vedoucí Ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Jiří Černický. Otevřený dopis, který, jak říká, původně otevřený být vlastně neměl, napsal jako vysvětlení svého odchodu z UMPRUM. Od září už učit nechce. Jak se poslední roky cítil jako pedagog, kdy se podle něj atmosféra na fakultě změnila a jde o problém jen u uměleckých oborů? To se dozvíte v následujícím rozhovoru. 

Je nejstarší ze tří sester. Zpívala v hiphopových kapelách a věnovala se graffiti, k herectví ji to ale – na rozdíl od Ester a Ani – netáhlo. Je spíš introvertka, a snad i proto se našla v kreslení. Dnes patří mezi uznávané komiksové autorky a ilustrátorky. Jaké bylo její dětství v rodině japanologa a video artistky? V čem jí změnil život skauting a proč nevydržela studovat oděv na UMPRUM? I o tom Lela Geislerová mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si rozhovor Libora Kukala se známým ruským historikem a bývalým profesorem Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Andrejem Zubovem, který musel opustit svou katedru i celé Rusko, když přirovnal anexi Krymu k anšlusu Rakouska, a dnes vyučuje na brněnské Masarykově univerzitě. Tatiana Čabáková mluvila s mladou umělkyní srbského původu, a studentkou UMPRUM-u Sarou Bojovič. Tomáš Pilát zjišťoval, čím se zabývá Klub Tomáše Garrigua Masaryka v Užhorodě na Podkarpatské Rusi. Pořad připravila Tajana Mančalová. Moderuje Tomáš Pilát.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Kafkárnu se dá vstoupit buď větrolamem vysokých topolů, nebo od hlavní brány, jejíž kamenný překlad nedávno shodilo nákladní auto. V obou případech znamená vstup do prostoru Centra pro umění a ekologii UMPRUM okamžitou změnu nálady. Ocitnete se někde mezi trampskou osadou a uměleckým ateliérem. Jde o antitezi obchodních tříd a gentrifikovaných poloveřejných prostorů. Dostaví se touha objevovat spletitá zákoutí staré zahrady.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkolepá přehlídka na pražském Výstavišti, technicky vytříbené modely z ručně zpracovaných látek a záplava krajek i štrasu. Pokud by prvorepublikové salony Hany Podolské nebo Elišky Rosenbaumové svou následovnici v našich časech, byla by to bezpochyby právě Zuzana Kubíčková. Rodačka z Otrokovic, jejíž dědeček byl dámský krejčí, absolvovala pražskou UMPRUM a pobývala na stážích v Miláně, Paříži i Rejkjavíku. Získala ocenění (a několik nominací) na Czech Grand Design a klientelu Zuzany Kubíčkové tvoří zákaznice, které dokáží ocenit nejen prvotřídní materiály, ale především porozumění vůči ženské siluetě. Jde se v Česku módou dobře uživit? Proč už se neúčastní přehlídek v rámci Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku? A z jakého důvodu byste měli do svatebních šatů investovat i osmdesát tisíc korun?

We discussed: - Glass and architecture - Building a program at art school - Mentor apprentice relationship - Text with your art - The value of quality documentation - Funding projects     People + Places mentioned: - Marian Karel - https://www.blokceskehoskla.com/marian-karel - RISD - https://www.risd.edu - Tomas Bata University - https://www.utb.cz - Fulbright scholarships - https://fulbrightonline.org - UMPRUM - https://www.umprum.cz - Jeff Koons - http://www.jeffkoons.com - Victoria and Albert Museum - https://www.vam.ac.uk     http://petrstanicky.cz     Audio engineering by Mickey at CushAudio Services Music by Peat Biby     Supported in part by: EEA Grants from Iceland, Liechtenstein + Norway – https://eeagrants.org               And we appreciate the assistance of our partners in this project: Hunt Kastner – https://huntkastner.com + Kunstsentrene i Norge – https://www.kunstsentrene.no