Podcasts about umprum

Eliška Monsportová - zakladatelka brandu Elis Monsport - je multidisciplinární umělkyně a designérka, která se zaměřuje na komplexnost rytiny skla. Narodila se v roce 1996 a studovala v ateliéru skla na UMPRUM pod vedením Ronyho Plesla a její největší inspirací se stala nezištnost a autentičnost přírody, krajin, skal a textur, které prolíná do svých děl pomocí různorodých řemeslných technik. Elisina tvorba k nám promlouvá svými příběhy, umělecko-řemeslnou tvorbou a jedinečností každého objektu - téměř vše dělá jako jedinečné a neopakovatelné kousky nebo serie po malých kusech. Pokud si u ní tedy koupíš vázu je jisté, že už tu stejnou nikdy nikdo mít nebude. Ráda cestuje, už tolik neskicuje, návrhy ve své hlavě vizualizuje na cestách, nejraději v horách. Právě hory a cestování jsou její inspirací. Na rozdíl od ostatních sklářů je u celého procesu výroby - sama navrhuje, vytváří formy, lehá sklo, ryje sklo."Kladu velký důraz na složitost objektů i na jejich technickou stránku.Proces je pro mě velmi důležitou součástí vývoje. Hlavně proto, že mě baví sledovat proměnu materiálů, forem a vizuální stránky. Ale také miluji uspokojení, které mi přináší práce rukama."***Kde najdete Elišku Monsportovou?Na webu: https://elismonsport.com/cs/pages/about-me

Vytvoření nové podoby labských náplavek nebo proměna veřejného prostranství na Ulrichově náměstí v Hradci Králové. Takové zadání dostali od královéhradecké radnice studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Jejich návrhy na obnovu vybraných částí města si teď můžete prohlédnout v Galerii moderního umění na Velkém náměstí.

Jeho „Hele, hele“ je tak známé, že podle toho Krtečka poznají tři generace diváků. Autorem kresleného zahradního škůdce je Zdeněk Miler. Narodil se 21. února 1921 a v dětství mu pohádky prý často vyprávěla babička. Ta taky s malým Zdendou hodiny a hodiny koukala na mraky. Ptáte se, jak mohla mračna nasměrovat malého kluka k dráze výtvarníka a animátora? Poslechněte si. Dozvíte se i, že první skici lidí dělal Zdeněk Miler ve vlaku. Nebo že na UMPRUM chtěl už v 15 letech.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Animovaný muzikál, jehož hlavním hrdinou je Kámen Osudu – už tohle zní lákavě. Navíc jde o studentský film, a víme, že právě studenti často stojí za velmi originálními a kvalitními díly. Julie Černá z pražské UMPRUM to názorně potvrzuje. Její snímek Kámen Osudu se dostal až na Berlinale, kde bude soutěžit v sekci Shorts.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Animovaný muzikál, jehož hlavním hrdinou je Kámen Osudu – už tohle zní lákavě. Navíc jde o studentský film, a víme, že právě studenti často stojí za velmi originálními a kvalitními díly. Julie Černá z pražské UMPRUM to názorně potvrzuje. Její snímek Kámen Osudu se dostal až na Berlinale, kde bude soutěžit v sekci Shorts.

Saša Michailidis se ptá grafické designérky Barbory Kramné a vedoucího Ateliéru průmyslového designu na UMPRUM, designéra Ivana Dlabače. Od roku 2008 se vypisuje mezinárodní soutěž Národní cena za studentský design. Poslední vítězkou hlavní kategorie je Barbora Kramná, absolventka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity. Jak se vychovávají tuzemští talenti v oboru designu? Jaké podmínky mají během studia a posléze možnosti uplatnění v praxi?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá grafické designérky Barbory Kramné a vedoucího Ateliéru průmyslového designu na UMPRUM, designéra Ivana Dlabače. Od roku 2008 se vypisuje mezinárodní soutěž Národní cena za studentský design. Poslední vítězkou hlavní kategorie je Barbora Kramná, absolventka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity. Jak se vychovávají tuzemští talenti v oboru designu? Jaké podmínky mají během studia a posléze možnosti uplatnění v praxi?

Česká vlna je místo dalšího využití často ničena. Ovce jsou často viděny jako nejapná stádní zvířata. Umělkyně Kateřina Žák Konvalinová spolu s teoretičkou Terezou Špinkovou ukazují, že příběhy o ovcích a jejich vlně můžeme vidět i psát jinak. O snaze probudit zájem o vlnu českých ovcí a projektu VLNA, kterým se na pražské UMPRUM zabýval Ateliéru textilu a K.O.V., vypráví vedoucí textilního ateliéru Linda Kaplanová.

Česká vlna je místo dalšího využití často ničena. Ovce jsou často viděny jako nejapná stádní zvířata. Umělkyně Kateřina Žák Konvalinová spolu s teoretičkou Terezou Špinkovou ukazují, že příběhy o ovcích a jejich vlně můžeme vidět i psát jinak. O snaze probudit zájem o vlnu českých ovcí a projektu VLNA, kterým se na pražské UMPRUM zabýval Ateliéru textilu a K.O.V., vypráví vedoucí textilního ateliéru Linda Kaplanová.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chtěli jsme v roce 1989 spíš svobodu, nebo německý supermarket? Šéfredaktor Hospodářek Jaroslav Mašek rozebírá s komentátory Luďkem Vainertem a Petrem Honzejkem ekonomický vývoj v posledních třiceti pěti letech. Snaží se odpovědět na zásadní otázky, které trápí celou společnost. Kde udělalo Česko chybu, že svou životní úrovní stále nepatří mezi evropskou špičku? Byl to vůbec realistický cíl? A proč to vypadá, že se z Česka vypařila naděje na lepší příští? Diskuse proběhla 17.listopadu v nabité aule UMPRUM díky spolupráci se spolkem Díky že můžem.

Ač vyučuje práci s hlínou či dřevem, blíží se podle designéra Jana Němečka doba, kdy bude práce ve virtuálním prostředí přirozená. Nenahraditelná je ovšem zkušenost s cizí kulturou. „Vždy se snažíme studentům říkat, když jedou někam na stáž, ať jedou co nejdál, ideálně do nějaké úplně jiné kultury,“ zdůrazňuje vedoucí ateliéru produktového designu na UMPRUM. Čím je pro design specifická asijská kultura? A nakolik se dá virtuálně získat cit i pro práci s materiálem?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ač vyučuje práci s hlínou či dřevem, blíží se podle designéra Jana Němečka doba, kdy bude práce ve virtuálním prostředí přirozená. Nenahraditelná je ovšem zkušenost s cizí kulturou. „Vždy se snažíme studentům říkat, když jedou někam na stáž, ať jedou co nejdál, ideálně do nějaké úplně jiné kultury,“ zdůrazňuje vedoucí ateliéru produktového designu na UMPRUM. Čím je pro design specifická asijská kultura? A nakolik se dá virtuálně získat cit i pro práci s materiálem?

Eva Havlová studuje v Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM, který spolu s jabloneckou galerií Nisa Factory a Annou Habánovou připravil výstavu Hier ruht begraben / Zde odpočívá v pokoji. Sochař Jan Šnéberger seká litery v místech posledního odpočinku. Zároveň se věnuje volné tvorbě a restaurování. Letos se podílel na obnově pomníku na starokarvinském hřbitově upomínajícího oběti důlního neštěstí z roku 1894.

Eva Havlová studuje v Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM, který spolu s jabloneckou galerií Nisa Factory a Annou Habánovou připravil výstavu Hier ruht begraben / Zde odpočívá v pokoji. Sochař Jan Šnéberger seká litery v místech posledního odpočinku. Zároveň se věnuje volné tvorbě a restaurování. Letos se podílel na obnově pomníku na starokarvinském hřbitově upomínajícího oběti důlního neštěstí z roku 1894.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadá studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze? „Musíš tomu věnovat čas nejen, kdy jsi ve škole, ale i veškerý svůj volný čas,” říká úspěšná absolventka a módní návrhářka Natálie Nepovímová.

Michal Cimala (1975) absolvoval Ateliér kovu a šperku u Vratislava Karla Nováka na pražské UMPRUM a prošel studijními pobyty v Berlíně, Miláně i Los Angeles. Působil také na AVU jako asistent v Ateliéru sochy u Jaroslava Rony a Lukáše Rittsteina.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Michal Cimala (1975) absolvoval Ateliér kovu a šperku u Vratislava Karla Nováka na pražské UMPRUM a prošel studijními pobyty v Berlíně, Miláně i Los Angeles. Působil také na AVU jako asistent v Ateliéru sochy u Jaroslava Rony a Lukáše Rittsteina.

Od teroristického útoku Hamásu a zahájení izraelské odvety v Pásmu Gazy uplynulo sedm měsíců. Jak se za tu dobu vyvinula česká debata o konfliktu? Bylo vhodné vyvěšení palestinských vlajek na UMPRUM? „V daném kontextu je to nešťastný krok, je to vnímáno jako podpora palestinského terorismu,“ míní filozof Daniel Kroupa. Komentátora časopisu Euro Petra Fischera reakce studentů nepřekvapila. „Kontext se změnil, teď už se reaguje na vojenské operace,“ říká.

Od teroristického útoku Hamásu a zahájení izraelské odvety v Pásmu Gazy uplynulo sedm měsíců. Jak se za tu dobu vyvinula česká debata o konfliktu? Bylo vhodné vyvěšení palestinských vlajek na UMPRUM? „V daném kontextu je to nešťastný krok, je to vnímáno jako podpora palestinského terorismu,“ míní filozof Daniel Kroupa. Komentátora časopisu Euro Petra Fischera reakce studentů nepřekvapila. „Kontext se změnil, teď už se reaguje na vojenské operace,“ říká.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pár palestinských vlaječek vyvěšených na pražské UMPRUM „na podporu civilního obyvatelstva v Gaze“ se v nesouhlasných reakcích stává jasnou podporou palestinského terorismu, i kdyby studenti říkali tisíckrát něco jiného.

Vrbětice odložené, ale rozlousknuté. Lidovci chtěli zazářit, místo toho si ale koledují o izolaci. Vláda prezidentovi navrhla nové generály. Jiří Růžek a Vít Hendrych by se jimi stát neměli. Fico vyhlásil válku médiím. UMPRUM, další oběť ve válce propagand.

Vrbětice odložené, ale rozlousknuté. Lidovci chtěli zazářit, místo toho si ale koledují o izolaci. Vláda prezidentovi navrhla nové generály. Jiří Růžek a Vít Hendrych by se jimi stát neměli. Fico vyhlásil válku médiím. UMPRUM, další oběť ve válce propagand.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pár palestinských vlaječek vyvěšených na pražské UMPRUM „na podporu civilního obyvatelstva v Gaze“ se v nesouhlasných reakcích stává jasnou podporou palestinského terorismu, i kdyby studenti říkali tisíckrát něco jiného.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debata se skladatelem Martinem Ožvoldem z FAMU, designérem Janem Němečkem z UMPRUM a jeho studenty Sofií Artemevou a Miloslavem Chytilem o síle zvuku, ticha a experimentálních hudebních nástrojích

„Víc než umělecký svět mě formovaly technologie. Vyrůstal jsem na sedadle spolujezdce tátovy tatrovky, byl jsem dítě fabrik,“ vzpomíná rodák z Bíliny Pavel Kopřiva. Umění se ale chtěl věnovat odmala, v Jablonci vystudoval tvorbu bižuterie a na UMPRUM sklo. Zvládnuté řemeslo ovšem nejraději opouští ve prospěch práce s novými médii; může tak lépe komentovat fungování společnosti, na které ho fascinuje zejména manipulace všeho druhu. Do Vizitky ho pozval David Hamr.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Víc než umělecký svět mě formovaly technologie. Vyrůstal jsem na sedadle spolujezdce tátovy tatrovky, byl jsem dítě fabrik,“ vzpomíná rodák z Bíliny Pavel Kopřiva. Umění se ale chtěl věnovat odmala, v Jablonci vystudoval tvorbu bižuterie a na UMPRUM sklo. Zvládnuté řemeslo ovšem nejraději opouští ve prospěch práce s novými médii; může tak lépe komentovat fungování společnosti, na které ho fascinuje zejména manipulace všeho druhu. Do Vizitky ho pozval David Hamr.

Vystudoval malbu na UMPRUM v Praze, jeho tvorba je charakteriská poskonceptuálním přístupem, užitím prostorových objektů a experimentováním s netypickými materiály a jejich vlastnostmi. Nestraní se ani dekadence a černého humoru. Spolupracuje s renomovanými pražskými galeriemi, mezi které patří DSC Gallery nebo The Chemistry Gallery. Hostem je vizuální umělec, vystudovaný malíř a fotograf, Dante Daniel Hartl. Jak funguje spolupráce mezi umělci a galeriemi? Proč je jednoduché se proslavit v České republice? A co jsou největší výzvy pro začínající umělce? O tom všem a mnohem víc v dnešní epizodě ArtsPodcastu! Pro detaily z nahrávání a další informace o hostech i aktuálním kulturním dění sledujte Instagram podcastu: @artspodcast Instagram Danteho: @dantedanielhartl Web Danteho: dantedanielhartl.com Podcast je nahráván ve studiu Mr.Wombat, pro více informací o studiu sledujte studio na Instagramu: @studio.mr.wombat

Mezi klienty grafické designérky Kláry Kvízové patří strahovští premonstráti a spolupráce s nimi je pro ni inspirativní i díky jejich pojetí času: 900 let nic neznamená. Čas byl naopak jedním z nepřátel při tvorbě magazínu Živel, který od diplomního projektu na UMPRUM upravovala dalších sedmnáct let. Proč je dnes Teigeho Revue Devětsilu spíš kronika doby než živý inspirační zdroj? V čem může mladým umělcům pomoci projekt Nebojsa!? Ve Vizitce se ptal Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Architekt Josip Plečnik se narodil v Lublani 23. ledna 1872. Vyrůstal v truhlářské dílně, kterou měl po otci převzít. Když otec náhle zemřel, byl na takový úkol ještě moc mladý, a tak mohl zůstat na studiích. Na vídeňské umělecké akademii byl žákem Otty Wagnera a jeho spolužáky byli třeba Jan Kotěra nebo Adolf Loos. V roce 1911 Plečnik přijal nabídku stát se profesorem na UMPRUM v Praze a strávil zde následujících deset let.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Omeletky jsou dnes naplněné nápady, múzami a inspirací. Moje kamarádka chodila na UMPRUM a měla přítele s antickým profilem. Napadlo jí udělat jeho masku. Ořechový olej se do sádry vsákl, a odlitek nešel sejmout. Profesor sádru se třemi žáky odsekával asi pět hodin z obličeje majzlíkem. O umění bude povídat Vašek Šanda. Uslyšíte povídku Tomáše Zálesáka O štěstí. Halina Pawlowská nabídne recept na jablkový koláč se slaným karamelem a přidá povídku ze své knihy Užívej života.

Jak dopadají existenční problémy na kulturní platformy jako festival Luhovaný Vincent, komunitní centrum Prostor 39, kulturní centrum Petrohradská kolektiv, brněnské Kino Scala nebo některé ateliéry UMPRUM. Rozhovory o historii, financování, podpoře a budoucnosti aktuálně ohrožených projektů. Poslouchejte druhý díl podcastu Ke zdrojům! o střetu umění s realitou.—Kde brát a proč dávat? Podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast pro iniciativu pro současné umění tranzit.cz připravuje Tereza Havlínková. Více na www.matterof.artPo zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat stejně jako reflektovat a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům! zkoumá aktuální společenská témata jako potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy ať už v rodinných vazbách, sexu nebo mezinárodní politice.

Jak se kulturním platformám daří ve světě snů o nerůstu a drahotě, když na jedné straně vynakládají velké úsilí na získání grantové podpory a na straně druhé bojují o pozornost soukromého sektoru? Závěr roku 2023 provází v spolu s inflací i docela zřejmá vyhlídka konce mnoha, zatím menších, kulturních platforem. Vyučující a jinak pracující na vysokých školách vyšli letos v říjnu do ulic za důstojný objem prostředků na vzdělávání a na pražské Umprum se scházela odborná veřejnost nad možným rušením dvou ateliérů. Po zvážení situace a svých sil také na podzim ohlásil vyčerpání a konec tým festivalu Luhovaný Vincent. “Přáli bychom si, aby to naše rozhodnutí bylo chápáno jako nějaké varování adresované obcím a krajům, které své projekty zdálnivě podporují, ale v praxi je ta podpora mnohdy zanedbatelná, “ vyzývá Magdalena Hruška za festival Luhovaný Vincent k zamyšlení nad důležitostí kulturních projektů. Prosinec je také posledním měsícem provozu univerzitního kina Scala v Brně, online byl k podpisu otevřený dopis za rekonstrukci Domu umění v Českých Budějovicích a poslední rok svého působení čeká také galerii a ateliéry prostoru Petrohradská kolektiv v pražských Vršovicích. Žižkovský Prostor 39 se rozloučil večírkem s ateliéry a barem, který dál nemůže pokrýt náklady na provoz budovy. Letošní rok tak ještě výrazněji ukazuje, že v současném nastavení cen, partnerství a podpory nelze systematicky vytvářet prostor pro diskuzi o společenských tématech a umění, a že nutná transformace zdaleka nemá jasné obrysy. Navíc se stále od pracujících v kultuře očekává práce za symbolický honorář a politická reprezentace nemá podporu umění jako prioritu. Kde brát a proč dávat? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Po zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat stejně jako reflektovat a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům! zkoumá aktuální společenská témata jako potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy ať už v rodinných vazbách, sexu nebo mezinárodní politice. Podcast vydává inciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Sérií provází Tereza Havlínková, zvukový design vytvořil Jonáš Rosůlek, vizuální identitu navrhlo studio Day Shift Office, dramaturgyní podcastu je Tereza Stejskalová z tranzit.cz. Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Sklářský výtvarník, designer a malíř skla MgA. František Jungvirt (*1996) vystudoval obor sklomalba při SOŠ v Třeboni a je absolventem ateliéru skla na pražské UMPRUM pod vedením sochaře Ronyho Plesla. V současnosti tvoří pod vlastní eponymní značkou františek jungvirt.Ve své práci nejčastěji využívá tradiční odkazy českého sklářství, kterým dodává nový výraz. S každým dílem se pak snaží posouvat technické a vizuální možnosti oboru. Mezi charakteristické znaky Jungvirtovy práce patří nejen hra s tvary, ale také s barvami či ručně malovanými motivy.Vedle designu užitných předmětů se věnuje tvorbě uměleckých objektů, instalací a omezených sérií ze skla. V jeho portfoliu se vyskytují designové vázy určené k běžnému užití i umělecké objekty plné fantazie. Součástí umělecké platformy: Michelangelo Foundation, Northlands Creatives a Erria Creatives. Od roku 2020 je uměleckým ředitelem sklářské značky KLIMCHI.

„Miluju sklářskou huť. Žhavou hmotu rád nabírám, rád jí polévám tavenou plastiku,“ popisuje Václav Řezáč svůj oblíbený životní i pracovní pocit na pomezí rozumu a intuice. Sklo studoval na UMPRUM u Vladimíra Kopeckého, zkušenosti sbíral u Zdeňka Lhotského a své unikátní know-how, vypilované několikaletým pobytem v Japonsku, nyní předává studentům liberecké Technické univerzity. S Davidem Hamrem ale mluvil ve Vizitce i o tom, v čem jej kdysi ovlivnilo město Terezín.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojtěch Říha dostal v New Yorku nedávno cenu za „celoživotní tvorbu pro typografy do pětatřiceti let“, jeho písmolijna Superior Type je totiž celosvětový pojem. Říha ji založil na UMPRUM přesně před deseti lety a od té doby klade na propagaci své práce velký důraz. Jaké fonty jsou teď v kurzu, jak jej ovlivnilo písmo z náhrobních kamenů a proč se před lety pustit do (úspěšné) spolupráce s designérem porcelánu? Ve Vizitce se Vojtěcha Říhy ptal Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umprum.wav zve k objevení vizuálních a akustických kvalit unikátních hudebních nástrojů vytvořených studenty ateliéru . UMPRUM při příležitosti přehlídky Designblok 2023 přináší do Prahypropojení světů hudby a designu. Interaktivní instalace umožní kombinovat zvuk jednotlivých exponátů a vytvářet své vlastní hudební kompozice.https://wav.umprum.cz

Ovlivnili ji impresionisti, ale taky jemný Václav Boštík i věcný a barevný David Hockney. Malba jí odmala pomáhala vyrovnat se s neradostnými okamžiky, na UMPRUM pak vystudovala textilní tvorbu. Měla vlastní značku, navrhovala pro divadlo, skauty i olympioniky, dnes už ale většinu času tráví u viaduktu v Kryštofově Údolí, který je možné vidět i na její aktuální výstavě Hlavy, mosty, kapradí v pražské Ville Pellé. Hostem Markéty Kaňkové byla výtvarnice Zdena Šafka.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Než se stal absolventem Liběny Rochové v Ateliéru designu módy a obuvi na UMPRUM, vystudoval architekturu. Do Prahy přišel Zoltán Tóth z Bratislavy jako módní nadšenec, oblékal proměny čtenářek do bulvárního týdeníku a o pár let později získal nominaci na Czech Grand Design nebo vyhrál talentovou soutěž pražského týdne módy. Kdo je ideální klientka Zoltána Tótha a proč nepotřebuje budovat svou image na Instagramu? Dozvíte se v nejnovějším podcastu Forbes Life!

Jako student střední školy bydlel Jaroslav Beneš na internátu v klášteře v Plasích. Když se na konci 60. let rozhodl, že místo zootechniky pošle energii do fotografování, padla volba právě na architekturu. Tu totiž na rozdíl od lidí nemusel obtěžovat žádostí o svolení k focení. Snímky detailů z pražské periferie i pařížské čtvrti La Défense nyní vystavuje v GHMP. S Markétou Kaňkovou ale mluvil i o experimentech s formáty, kouzlu práce v UMPRUM muzeu a ve vodárně. ReprízaVšechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako student střední školy bydlel Jaroslav Beneš na internátu v klášteře v Plasích. Když se na konci 60. let rozhodl, že místo zootechniky pošle energii do fotografování, padla volba právě na architekturu. Tu totiž na rozdíl od lidí nemusel obtěžovat žádostí o svolení k focení. Snímky detailů z pražské periferie i pařížské čtvrti La Défense nyní vystavuje v GHMP. S Markétou Kaňkovou ale mluvil i o experimentech s formáty, kouzlu práce v UMPRUM muzeu a ve vodárně.

Chcete slyšet celý díl? Kupte si předplatné Insideru na https://herohero.co/insiderpodcast Proč studenti uměleckých škol malují jablíčka a řeší, jestli je třeba dělat inovativní umění? Je Praha město Davida Černého a je jeho umění jen karikatura? Mluvili jsme o důvodech, které Černického vedly k tomu, že opustil UMPRUM a proti tendencím ve škole se vymezil v otevřeném dopise. Jaký je vůbec stav mladé generace umělců? Je umění v současné době více o umělci jako osobnosti nebo o trendech a postojích? Rezignovali jsme jako společnost na originalitu? Jaká je kvalita umění ve veřejném prostoru a rozhoduje o kvalitě umělce to, zda svá díla umí dobře prodat? Sledujte nový Insider! Partnerem podcastu jsou mezinárodní síť škol American Academy a advokátní kancelář Rowan Legal.    Sledujte nás: 

Výtvarník a pedagog Jiří Černický si stěžuje na údajně hyperkorektní studentky UMPRUM. Jeho stesky už víc než týden sytí internetové debaty. O skutečných problémech současných studentů to ale navzdory prvnímu dojmu neříká zhola nic. Zato je kauza dokonalou studií selhání řady tuzemských novinářů.Všechny díly podcastu Prolomit vlny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Těžce nesu celospolečenskou až pedantskou kontrolu údajného korektního pojmenovávání věcí. Obklopuje mě jako těžký stín, i když jsem si donedávna myslel, že jsem stoupenec stejných či velmi podobných hodnot,“ píše známý experimentální umělec a dlouholetý vedoucí Ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Jiří Černický. Otevřený dopis, který, jak říká, původně otevřený být vlastně neměl, napsal jako vysvětlení svého odchodu z UMPRUM. Od září už učit nechce. Jak se poslední roky cítil jako pedagog, kdy se podle něj atmosféra na fakultě změnila a jde o problém jen u uměleckých oborů? To se dozvíte v následujícím rozhovoru. 

Je nejstarší ze tří sester. Zpívala v hiphopových kapelách a věnovala se graffiti, k herectví ji to ale – na rozdíl od Ester a Ani – netáhlo. Je spíš introvertka, a snad i proto se našla v kreslení. Dnes patří mezi uznávané komiksové autorky a ilustrátorky. Jaké bylo její dětství v rodině japanologa a video artistky? V čem jí změnil život skauting a proč nevydržela studovat oděv na UMPRUM? I o tom Lela Geislerová mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si rozhovor Libora Kukala se známým ruským historikem a bývalým profesorem Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Andrejem Zubovem, který musel opustit svou katedru i celé Rusko, když přirovnal anexi Krymu k anšlusu Rakouska, a dnes vyučuje na brněnské Masarykově univerzitě. Tatiana Čabáková mluvila s mladou umělkyní srbského původu, a studentkou UMPRUM-u Sarou Bojovič. Tomáš Pilát zjišťoval, čím se zabývá Klub Tomáše Garrigua Masaryka v Užhorodě na Podkarpatské Rusi. Pořad připravila Tajana Mančalová. Moderuje Tomáš Pilát.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Kafkárnu se dá vstoupit buď větrolamem vysokých topolů, nebo od hlavní brány, jejíž kamenný překlad nedávno shodilo nákladní auto. V obou případech znamená vstup do prostoru Centra pro umění a ekologii UMPRUM okamžitou změnu nálady. Ocitnete se někde mezi trampskou osadou a uměleckým ateliérem. Jde o antitezi obchodních tříd a gentrifikovaných poloveřejných prostorů. Dostaví se touha objevovat spletitá zákoutí staré zahrady.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinky ze světa podnikání na volné noze pro vás vybíráme a publikujeme nejen na sociálních sítích, ale i v měsíčním newsletteru: navolnenoze.cz/o-nas/novinky/ — Dan Šácha teď připravil jejich shrnutí za 1. kvartál 2023 i na videu. Zhlédnout video: https://youtu.be/ZbbMzma_dVo

Jeho obří lidské figury, geometricky poskládané z kovových čtverců nebo barevných prken, už shlížely z českobudějovických střech a seděly v ulicích. Díla sochaře Jakuba Flejšara vidělo mnoho lidí díky letnímu festivalu Umění ve městě na různých místech Jihočeského kraje. Teď má absolvent pražské UMPRUM samostatnou výstavu v Rabenštejnské věži v Českých Budějovicích.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na AVU studovala Petra Gupta Valentová sochu i její restaurování a také intermedia, na UMPRUM textilní tvorbu, v New Yorku si doplnila teoretické znalosti a dodnes tam pracuje v galerii Anity Shapolsky, kde během studií začínala. Zajímá ji udržitelný design, důkladná práce s látkou a výšivkou, ale i performance. Rozkročená je mezi Českem, Amerikou a Indií, přes kterou se dostala k modrotisku. O umělecké i geografické cestě mluvila ve Vizitce s Renátou Spisarovou.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na AVU studovala Petra Gupta Valentová sochu i její restaurování a také intermedia, na UMPRUM textilní tvorbu, v New Yorku si doplnila teoretické znalosti a dodnes tam pracuje v galerii Anity Shapolsky, kde během studií začínala. Zajímá ji udržitelný design, důkladná práce s látkou a výšivkou, ale i performance. Rozkročená je mezi Českem, Amerikou a Indií, přes kterou se dostala k modrotisku. O umělecké i geografické cestě mluvila ve Vizitce s Renátou Spisarovou.

Velkolepá přehlídka na pražském Výstavišti, technicky vytříbené modely z ručně zpracovaných látek a záplava krajek i štrasu. Pokud by prvorepublikové salony Hany Podolské nebo Elišky Rosenbaumové svou následovnici v našich časech, byla by to bezpochyby právě Zuzana Kubíčková. Rodačka z Otrokovic, jejíž dědeček byl dámský krejčí, absolvovala pražskou UMPRUM a pobývala na stážích v Miláně, Paříži i Rejkjavíku. Získala ocenění (a několik nominací) na Czech Grand Design a klientelu Zuzany Kubíčkové tvoří zákaznice, které dokáží ocenit nejen prvotřídní materiály, ale především porozumění vůči ženské siluetě. Jde se v Česku módou dobře uživit? Proč už se neúčastní přehlídek v rámci Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku? A z jakého důvodu byste měli do svatebních šatů investovat i osmdesát tisíc korun?

Sklářské muzeum v Novém Boru vystavuje díla úspěšného mladého designéra Františka Jungvirta. 26letý sklářský výtvarník, designér a malíř skla absolvoval mimo jiné pražské UMPRUM, v atelieru skla pod vedením sochaře Ronyho Plesla.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má latinskoamerické kořeny, ale v jeho tvorbě najdeme odkazy na moravský folklor nebo kubismus. Designér obuvi Fernando Echeverria pochází z Ekvádoru, v Praze absolvoval Ateliér designu oděvu a obuvi u Liběny Rochové na UMPRUM a říká, že v Česku mají studenti větší svobodu než v Ekvádoru.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tobias Schubert patří mezi nejtalentovanější české módní návrháře současnosti. Student pražské UMPRUM má pod svou značkou Tobias Equipment svou první sólo přehlídku v rámci MBPFW a další hromadu projektů před sebou. V nejnovějším díle Tradeshow podcastu jsme se bavili o tom, co se naučil na stáži u Vandy Jandy a Jana Černého, o tom, jak dlouho mu trvají vyrobit extrémní outfity, kterými zaujal na MBPFW ale i o tom, jak dlouho dokáže kvůli přípravě kolekce nespat. Nový díl Tradeshow je online na Spotify a dalších podcastových platformách. Web: https://www.tradeshow.cz IG: https://www.instagram.com/tradeshow.cz/ Herohero: https://herohero.co/tradeshowcz Tradeshop: https://www.tradeshow.cz/tradeshop IG: https://www.instagram.com/radimstezka/ IG: https://www.instagram.com/tobias.equipment/

In the 29th issue of Contemporary Czech Art in Berlin, we talk to Tina Poliačková, a curator and contemporary art critic based in Prague with Slovak roots. Last year she received The Věra Jirousová award (for visual art critics) in the category of emerging art critics with her text The Search for the lost God (Hľadanie strateného Boha). As a reward, she received a few days' stay in Berlin in cooperation with the Czech Centre Berlin, which she visited in May this year. Currently, she is completing a PhD programme at the Academy of Fine Arts under the supervision of doc. Václav Magid, where she researches the phenomenon of "romanticism" in contemporary art. She contributes to various Czech magazines focused on visual art and co-curates exhibitions at independent contemporary galleries(Berlinskej Model, and Holešovická šachta). She also performs as a DJ under the pseudonym "dirrtina" as part of the DJ/AV collective Blazing Bullets, where she is involved in experimental and post-club music. She studied History of Art at the Faculty of Arts, Charles University, and MA in Theory and History of Modern and Contemporary Art at UMPRUM in Prague.

Úspěch studentů umění ovlivňuje jejich původ, jejich životy často financují rodiče. Poslechněte si diskusi s Johanou Chylíkovou a Jiřím Skálou o tom, zda je studium na vysokých uměleckých školách skutečně dostupné všem a jaký vliv na přístup ke vzdělávání může mít třídní postavení.Podcast Raut je součástí projektu tranzit.cz / bienále Ve věci umění „Centrum a periferie: Kulturní pouště ve východní Evropě”, který je podpořený grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (Fondů EHP) v rámci programu Kultura. Série vzniká za podpory Státního fondu kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE.

Co si mají obléknout lidé, jejichž těla nemají standardní proporce a tvary? S potřebami unikátního klienta pracovali studenti Ateliéru designu oděvu a obuvi UMPRUM pod vedením hostující pedagožky Simony Rybákové, která aktuálně představuje projekt na Milano Design Weeku. O proměně módy, jejím chápání a o návrzích na míru si povídá moderátorka Alžběta Žabová se Simonou Rybákovou, studentkami Barborou Kotěšovcovou, Valerií Vrbovou a unikátní klientkou Kateřinou Janíkovou.

Co si mají obléknout lidé, jejichž těla nemají standardní proporce a tvary? S potřebami unikátního klienta pracovali studenti Ateliéru designu oděvu a obuvi UMPRUM pod vedením hostující pedagožky Simony Rybákové, která aktuálně představuje projekt na Milano Design Weeku. O proměně módy, jejím chápání a o návrzích na míru si povídá moderátorka Alžběta Žabová se Simonou Rybákovou, studentkami Barborou Kotěšovcovou, Valerií Vrbovou a unikátní klientkou Kateřinou Janíkovou.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dopisy této všestranné umělkyně považuji za naprosto stěžejní, i z nich jsme čerpali při práci na publikaci pro nakladatelství UMPRUM. Dopisy jsou upřímné, s přesahem. Nejde jen o osobní konverzaci, je to popis doby,“ říká Kateřina Svatoňová z FF UK. Část dopisů bude zveřejněna v už přístupném online archivu pozůstalosti Krumbachové. Pro Jana Bernarda z FAMU, autora knihy 5 a půl scénáře, je zásadní Krumbachové etičnost, morálnost a moudrost.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.Hlasujte pro tento podcast v soutěži Podcast roku. Napište jeho jméno do kategorie „Veřejnoprávní podcast“. Hlasujte do 5. června na webu podcastroku.cz.

We discussed: - Glass and architecture - Building a program at art school - Mentor apprentice relationship - Text with your art - The value of quality documentation - Funding projects     People + Places mentioned: - Marian Karel - https://www.blokceskehoskla.com/marian-karel - RISD - https://www.risd.edu - Tomas Bata University - https://www.utb.cz - Fulbright scholarships - https://fulbrightonline.org - UMPRUM - https://www.umprum.cz - Jeff Koons - http://www.jeffkoons.com - Victoria and Albert Museum - https://www.vam.ac.uk     http://petrstanicky.cz     Audio engineering by Mickey at CushAudio Services Music by Peat Biby     Supported in part by: EEA Grants from Iceland, Liechtenstein + Norway – https://eeagrants.org               And we appreciate the assistance of our partners in this project: Hunt Kastner – https://huntkastner.com + Kunstsentrene i Norge – https://www.kunstsentrene.no  

We discussed: - Glass and architecture - Building a program at art school - Mentor apprentice relationship - Text with your art - The value of quality documentation - Funding projects     People + Places mentioned: - Marian Karel - https://www.blokceskehoskla.com/marian-karel - RISD - https://www.risd.edu - Tomas Bata University - https://www.utb.cz - Fulbright scholarships - https://fulbrightonline.org - UMPRUM - https://www.umprum.cz - Jeff Koons - http://www.jeffkoons.com - Victoria and Albert Museum - https://www.vam.ac.uk     http://petrstanicky.cz     Audio engineering by Mickey at CushAudio Services Music by Peat Biby     Supported in part by: EEA Grants from Iceland, Liechtenstein + Norway – https://eeagrants.org               And we appreciate the assistance of our partners in this project: Hunt Kastner – https://huntkastner.com + Kunstsentrene i Norge – https://www.kunstsentrene.no  

Agáta Hrnčířová se v ArtCafé zaměřuje na queer filmovou tvorbu, která vzniká na vysokých uměleckých školách. Studující se v rámci 22. ročníku festivalu Mezipatra dostávají ke slovu v rámci bloku Queer as Film Schools. Krátkometrážní filmy O-chlup Josefiny Lubojacki (FAMU) a Sugar be my caramel: duel Lucie Zelmanové a Karolíny Matuškové (UMPRUM) zkoumají genderové identity, které se vymykají heteronormativní perspektivě. Festival začal 4. listopadu a končí 20. listopadu.

Nejstarší ateliér animace u nás se zrodil před 70 lety na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V tamější galerii UM je také do 10. října k vidění bilanční výstava připravená ve spolupráci s Národním filmovým archivem. Jaká změna uvažování se odráží v novém názvu ateliéru a jaké rarity jsou k vidění na aktuální výstavě? Hosty Akcentu s Pavlem Sladkým jsou kurátorky Marie Barešová, Michaela Režová a současný vedoucí ateliéru Jan Drozda.

Peter Kolarčík je čerstvý absolvent atelieru fotografie na UMPRUM a v průběhu studia nahrával rozhovory s umělci, ve kterých se dotýká vyhoření umělců a snaží se najít odpověď na otázku jak se uměním živit a nevyhořet. V zimě 2021 ve spolupráci s artyčok.tv tyto rozhovory vyšly v podcastu, který se jmenuje Na čom makáš. Otázka vyhoření mladých lidí napříč obory je velice aktuální. O tlaku společnosti. Školy. Co se sebou? To byly otázky tohoto podcastu. Peter ve svém podcastu kombinuje i boje vtipné písničky. Kdo je a na čom maká se můžete podívat zde a poslechnout i jeho podcast:https://peterkolarcik.bandcamp.comhttps://open.spotify.com/show/6KzCuVLRIXmloFrqbKVNB4https://www.instagram.com/peterkolarcik/https://peterkolarcik.tumblr.comhttps://www.youtube.com/channel/UCOmQxLJIVZO6xkMCyonO3OwOdkaz na autorku podcastu:https://khiria.comhttps://instagram.com/khiria

Váženým hostem dalšího dílu podcastu FocusOn byla Liběna Rochová. Je jednou z nejvýznamnějších osobností, ovlivňující českou ale i mezinárodní módu a styl. Její tvorba je uznávaná nejen u nás, ale i v zahraničí. Zároveň je profesorkou na pražské UMPRUM, kde vede Ateliér oděvu a obuvi. Společně jsme si povídaly o její pestré a úspěšné kariéře. A jak moc zásadní součástí jejího života je právě architektura. Díl si poslechnete na Spotify, iTunes nebo Youtube, pokaždé pod názvem FocusOn.

Co za něco stojí, to vždycky bolí, říká návrhářka Liběna Rochová. Na české i světové scéně působí už čtyřicet let, dvanáctým rokem se o své zkušenosti dělí se studenty UMPRUM. Na začátku kariéry byla prací posedlá a nešla třeba tři dny spát, dnes je pro ni rovnováha mezi prací a osobním životem klíčová. I o tom ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

Co za něco stojí, to vždycky bolí, říká návrhářka Liběna Rochová. Na české i světové scéně působí už čtyřicet let, dvanáctým rokem se o své zkušenosti dělí se studenty UMPRUM. Na začátku kariéry byla prací posedlá a nešla třeba tři dny spát, dnes je pro ni rovnováha mezi prací a osobním životem klíčová. I o tom ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

Pátého května bude zahájen projekt Vyšeart – interaktivní digitální galerie v prostoru Národní kulturní památky Vyšehrad. Během procházky tu uvidíte a uslyšíte díla studentů z AVU, HAMU a UMPRUM. Do konce srpna tak Vyšehrad ožije výstavou, kterou je možné zažít ve dne i v noci.

Jak se v Československu dařilo řešit palčivou otázku nedostatku bydlení, která sužovala celou meziválečnou Evropu? A proč jsme s družstevní výstavbou zaostávali za Berlínem či Vídní? Na otázky Petry Kultové odpovídají v Akcentu historičky umění Michaela Janečková a Vendula Hnídková, editorka nové publikace nazvané Duch, který pracuje. Kniha vydaná pražskou UMPRUM je jedním z prvním výstupů projektu zkoumajícího souvislosti architektury a české politiky v 19. až 21. století.

Ve snaze vyhnout se digitálním klauzurám zvolila Jitka Škopová, vedoucí Ateliéru textilní tvorby na pražském Vysoké škole uměleckoprůmyslové, jako téma zimního semestru orobinec. Vycházela přitom z jednoho z pilířů ateliérů využívat přírodní lokální materiály a cestou experimentu posouvat vnímání textilu směrem k hmotě. Petra Kultová Pořad připravila: Petra KultováHudbu vybral: Jiří Špičák

Ve snaze vyhnout se digitálním klauzurám zvolila Jitka Škopová, vedoucí Ateliéru textilní tvorby na pražském Vysoké škole uměleckoprůmyslové, jako téma zimního semestru orobinec. Vycházela přitom z jednoho z pilířů ateliérů využívat přírodní lokální materiály a cestou experimentu posouvat vnímání textilu směrem k hmotě.

K deziluzi z rychlé módy přišla u zamořených indických řek, nyní učí studenty designu pražské UMPRUM. „Chci, aby byli poctivé, slušné osobnosti, ale taky skvělí designéři. A jak toho docílit, o tom si povídáme a tak, někteří se usmívají... někomu to dojde za 20 let, někomu za čtyři roky,“ říká profesorka Liběna Rochová. Čeho si všímá u přijímacích zkoušek? „Pochybnosti jsou důležité – má je každý člověk – ale ne si nevěřit,“ míní. Jak podle ní pandemie proměnila svět módy? Zuzana Burešová

Zpočátku se Filip po odchodu ze školy cítil spokojeně a věnoval se spontánně rozmanitým zájmům, které ho naplňovaly. Časem však začal ve svých aktivitách postrádat jasnější směrování - a pocity smutku byly zpět. S Petrem tak uvažovali o tom, že mít jednu hlavní aktivitu, jakou bylo v době studií pro Filipa umění, je vlastně uklidňující. Proč tomu tak ale je? Je třeba vytyčit si vždy jednu hlavní aktivitu nebo je možné se dlouhodobě věnovat několika zájmům na stejné úrovni? Peter na těchto otázkách postavil též rozhovor s asistentem v jeho domovském Ateliéru fotografie na UMPRUM, umělcem Martinem Kohoutem. Ptal se ho na priority, vybalancování jeho různorodých aktivit i jejich pronikání do umělecké tvorby.

Po Filipově odchodu ze školy se začal Peter zajímat o to, jak časté jsou mezi jeho dalšími spolužáky pocity smutku, úzkosti či pochybnosti. Vytvořil pro ně dotazník, ve kterém je mimo jiné požádal o charakterizaci a příčiny těchto stavů. Společně s nedávnými absolventy UMPRUM, Vojtěchem Novákem a Marií Tučkovou, se pokusili pojmenovat některé širší důvody, které mohou k těmto pocitům vést. Když Peter pochopil, že problém stresu a nátlaku na produktivitu zdaleka není jen na škole, šel si promluvit s Vendulou Knopovou, kterou práce fotografky a umělkyně přivedla k vyhoření. Vendula mluví o svém přehodnocování priorit, vztahu k umění či spokojenosti, kterou pociťuje při uklízení bytů. Epizodou provázejí Petrovy písničky, ve kterých s nadsázkou formuluje pocity z vlastní produktivity - nebo spíše z její absence.

Noam do Čech přišel za láskou. Usadil se tady a vystudoval na pražské UMPRUM v ateliéru intermediální konfrontace. Jako kuchař působil ve vegetariánských restauracích Lehká hlava nebo Etnosvět a teď je zástupcem šéfkuchaře v karlínské Spojce. Nejen o jídle si bude povídat s Irenou Kalhousovou v dalším díle j-castu. Autorka: Irena Kalhousová Nahráno ve studiu Mr. Wombat Hudba, mix: Roman Štětina Produkce, dramaturgie: Pavlína Šulcová Tento díl byl podpořen JCC Global v rámci projektu Z3 Project: Reimagining Israel – Diaspora Relations.  

V prvním díle podcastového seriálu uvádí Peter posluchače do příběhu svého kamaráda Filipa Frankoviče. Počínaje jejich seznámením v dětství a založením uměleckého směru „srandismus“, přes nadšené začátky studia na UMPRUM, až po Filipovy frustrace, které ho vedly k předčasnému ukončení studia. Filip otevřeně mluví o svých zážitcích a pocitech, doprovázejících snahu být dobrým studentem a umělcem či o vnějším i vnitřním nátlaku, který na škole pociťoval. Společně tak nastolují otázky nejen ohledně uměleckého vzdělávání, ale i o úspěchu a produktivitě obecně.

Výtvarné umění zůstalo v druhé výzvě Covid kultura mimo. Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto uměleckou oblast nezařadilo do kompenzačního balíčku s odůvodněním, že výtvarným umělcům a umělkyním nebylo během pandemie znemožněno realizovat své činnosti. “Výtvarníci mají tu výhodu, že nejsou zablokovaní ve své činnosti a můžou dál prodávat,” vysvětloval v interview pro Lidové noviny ministr kultury Lubomír Zaorálek. S Annou Remešovou, redaktorkou Artalk a Johanou Lomovou, která je členka Spolku Skutek a dále působí na UMPRUM, jsme rozebíraly situaci výtvarných umělců i dalších lidí, kteří v oblasti výtvarného umění působí.

Pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová a Svaz průmyslu a dopravy ČR podepsaly loni memorandum o spolupráci. Jak se od té doby daří propojit český průmysl s kreativními uměleckými obory? Jak si mohou obě sféry pomoci? Měla by škola jako UMPRUM zakládat startupy a co chybí vznikající strategii pro rozvoj kreativního průmyslu? Na otázky Petry Kultové odpovídají Radek Sidun, prorektor pro vnější vztahy UMPRUM a Martin Wichterle ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Je podstatné kolik kousků čítá kapesní šatník? Jak si sestavit na míru ten Váš a jak o něj pečovat? Na jaké barvy, siluety, nové materiály a doplňky se tuto sezónu těšíme? A jak se daří tvůrcům našich oblíbených značek v této nejisté době? Nejen o tom jsme si povídali v módou nabitém podzimním dílu našeho podcastu. Jeho moderování se ujala Simona, která je v NILE jedním z tvůrců obsahu na blogu, newsletterů a podcastu. Zpovídala Honzu, našeho nákupčího (nejen) módy a Evu, naši zakladatelku, v uvolněné debatě, která se dotkla i ryze osobních témat, například cesty Honzy od studenta UMPRUM do NILY nebo toho, jak si Eva pravidelně třídí šatník. Z výsledku máme velikou radost. Ať ji přinese i Vám!

Módní návrhářka a designérka Liběna Rochová se oděvní tvorbou proslavila u nás i v zahraničí. Od počátku osmdesátých let minulého století, kdy na módní scénu vstoupila, získala řadu významných ocenění. Je označována za nejvlivnější dámu české módy a své zkušenosti předává i studentům Ateliéru oděvu a obuvi na pražské UMPRUM.

V další epizodě podcastu Za hranice byl hostem mladý, nadějný designér Vítek Škop. S Filipem se bavili o jeho zkušenosti ze zahraničí, kde pracoval pro jedno z nejslavnějších designérských studií v Londýně nebo také o stáži v New Yorku, ke které dostal příležitost na studiích UMPRUM v Praze. Nezapomněli také na design jako takový, jeho historii, vývoj a zajímavosti. Vítek nedávno založil startup Vivid Books, který propojuje svět technologií a vzdělávání. Na tento projekt se můžete podívat zde: https://www.vividbooks.com/ a detailní popis najdete také v druhé části našeho podcastu. Přejeme příjemný poslech!

„Design je o emocích, o tom, co lidi milují a co je dostává. Profesora, u kterého jsem za totality studoval estetiku na UMPRUM, fascinovaly nádražácké karlštejny, takové ty pečlivě okopávané zahrádky s miniaturami hradů, které dřív bývaly na nádražích,“ říká Rony Plesl. Poslechněte si rozhovor o kouzlu kýče, o designu a maskulinitě českých pivních půllitrů a o tom, jak se prodává milionový skleněný les, který neexistuje.

„Design je o emocích, o tom, co lidi milují a co je dostává. Profesora, u kterého jsem za totality studoval estetiku na UMPRUM, fascinovaly nádražácké karlštejny, takové ty pečlivě okopávané zahrádky s miniaturami hradů, které dřív bývaly na nádražích,“ říká Rony Plesl. Poslechněte si rozhovor o kouzlu kýče, o designu a maskulinitě českých pivních půllitrů a o tom, jak se prodává milionový skleněný les, který neexistuje.

Jak probíhá návrat studentů na Katedru užitého umění pražské UMPRUM představí vedoucí Ateliéru K.O.V. a designérka, Eva Eisler.

Jak probíhá návrat studentů na Katedru užitého umění pražské UMPRUM představí vedoucí Ateliéru K.O.V. a designérka, Eva Eisler.

„Začínal jsem malbou, i když dost graficky. Když jsem používal akryl, zajímal jsem se o jeho plastičnost, vrstvení ploch a struktur,“ říká Jakub, student pražské UMPRUM, který aktuálně pracuje s multimateriálovými instalacemi. Často se ve své tvorbě odkazuje k digitálnímu prostředí a obecně současnému světu, označovanému jako antropocén. Spolu s ostatními finalisty se již letos na podzim představí na společné výstavě v ostravské galerii Plato.

Do dnešního dílu podcastu Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny si Filip Hrubý pozval viceprezidenta svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara. Povídat si budou o tom, co je největší výzvou pro český průmysl, kam je třeba směřovat kapitálový podíl investorů a proč je tak nutná spolupráce univerzit a firem. "Kreativita vzniká z diverzity," říká Radek a vysvětluje, jak moc je důležitá rozmanitost názorů při hledání unikátních řešení. Rovnou představuje příklad z praxe - spolupráci UMPRUM a Škody na vývoji designu nových modelů aut. Popíše také, jak může být tomuto spojení nápomocna vláda. A máme se bát ztráty pracovních míst po zdigitalizování a zautomatizování české výroby? Radek Špicar souhlasí, že ono riziko tady je, ale rozhodně se podle něj nebude jednat o ztrátu bez náhrady.

Má vlastní manifest, kromě diplomu z UMPRUM také tesařský kurz a na architektuře ji zajímají hlavně procesy a vytváření vztahů. Hostem ArtCafé byla mladá architektka Alžběta Brůhová.

//Zasazení výňatku do kontextu díla: // Předehra - tulák - vyděděnec společnosti, kladná postava a pedant - hra je pouze příprava k páření motýlů 1. Akt - Motýlové - Apatura Iris, Apatura Clythia, Motýlové Otakar, Viktor - sežrán ptákem, Felix - senzitivní básník 2. Akt Kořistníci - kukla, chrobák a chrobačka - kulička, cvrček a cvrčková - vlastní byt po dalším cvrčku, lumík zabije cvrčkovou a stará se o svou larvu, parazit - povrchní, 3. Akt - Mravenci - slepec, 1. Inženýr = diktátor - je třeba neustále zrychlovat, 2. Inženýr = náčelník generálního štábu, vyhlášení války o dvě stébla trávy - ukázka malichernosti - telegrafista - pravdivé výpovědi, ubytovatel - přeformulace, propaganda, žlutí mravenci - výhra, stejné ideály a principy, vládce žlutých mravenců se sám vnímá jako světovládce ( nad dvěma stébly trávy) Epilog - vylíhnutí kukly - jepice, velké cíle a neschopnost je splnit, individualismis, rychlá smrt - jepice tančí v kruhu, opěvují život a umírají, tulák - zápas se smrtí, pozoruji slimáci - šišlají, dřevorubec - domněnka, že za každý mrtvý život jeden nový - tetka - křest.//Téma a motiv// téma lidské nedokonalosti, lidských chyb a nešvarů - sebestřednost, egocentrismus, sobectví, přetvářka, slepá poslušnost, motiv - tulák - vyděděnec, mimo společnost - kladně rysy, téma koloběhu života a smrti //časoprostor// čas neznámý, prostor - les, louka, hmyzí říše // kompoziční výstavba// I. Akt, II. Akt, III. Akt, Epilog, chronologicky řazeno, krátké epizody - rozhovory hmyzu - spojuje motiv tuláka a kukly //literární forma, druh a žánr// literární forma - próza, typy promluv - občas tulákovy filozofické monology - poezie, literární druh - drama, literární žánr - komedie, expresionistická groteska //postavy // tulák - toulá se světem, mimo společnost, jediná kladná postava, motýli ( Otokar, Viktor, Felix) a Apatura Iris, Apatura Clythia - povrchnost, pochlebování, egocentrismus, nezodpovědnost, přelétavost, Kořistníci - snaha udržet si kapitál, majetek, potomstvo, sám se každý snaží druhého okrást nebo zabít, 3. Akt - Mravenci - slepá poslušnost, snaha vše zlé nicméně v u zájmů mravenci ipojmenovat Pravdou, Epilog - jepice - individualismus, slimáci - jsou věci za život jako dar, šišlají, dřevorubec a tetka - smrt vs život // jazykové prostředky a jejich funkce// šišlání slimáků - vtipné, realistické - vyjadřuje konvenčnost, krásný básnický jazyk - zvláště u jepic - podtrhnutí individualismu, u mravenců germanismy, německá slova - paralela s růstem moci nacistického režimu v Německu, jazyk jednoduchý, plynoucí, dává prostor myšlence //Tropy // Blíží se nám hodina spásy - hyperbola, Nyní tě už mám,myšlenko lidská! - apostrofa, inverze, My jsme jenom zrna velké sklizně. - metafora ///Literárně-historický kontext díla/// spisovatelé oba bratři pátečníci- Josef Čapek (1887-1945) - tkalcovská škola, UMPRUM, grafický design, malíř, ilustrátor, scénické výtvarnictví - Národní divadlo, 1918 zakládajícím členem skupiny Tvrdošíjní - naivistický primitivismus, Lelio - zážitky z války, později Stín kapradiny - balada v próze, popis přírody, Karel Čapek (1890 - 1938) - žurnalista - sloupek (Poláček), fejeton, časopis Přítomnost Ferdinanda Peroutky - Proč nejsem komunistou, Národní listy, Lidové noviny, demokratický proud, dílo Ze života hmyzu napsáno 1922, v této době i distopické romány - Krakatit, Továrna na absolutno, utopická dramata - Věc Makropulos, RUR, na přelomu 20. a 30. Let kromě pragmatismu i noetika - Noetická trilogie a Povídky z jedné a z druhé kapsy Drama - ND - místo Jaroslava Kvapila ředitelem Karel Hugo Hilar - expresionismus, grotesknost, nadsázka, živelnost, emoce, později jevištní civilismus - odpovídá hře Ze života hmyzu, další hry v tomto období: relativistická dramata F. Langera - Dvaasedmdesátka, Periferie - problematika spravedlnosti, avantgardní dramata - Depeše na kolečkách - V. Nezval, Učitel a žák - V. Vančura, v této době uveřejňuje hry i Dyk

Jak na něj zapůsobily dva měsíce v Pekingu? Proč je ostražitý vůči politice a feminismu v umění? Za jakých okolností se loučí s působením na UMPRUM a proč potřeboval s novou výstavou v DOXu vykřiknout „Jsem tady“? Poslechněte si v Rozhovoru s umělcem Jiřím Davidem.

Těžko si představit dnešní českou herní krajinu bez Machinaria(2009) a série Samorost(2003-2015). Pozornost nejen českých hráčů, ale i těch zahraničních, k nim přitahuje detailní 2D grafika, hravé animace a perfektní zvukový a hudební doprovod. Stojí za nimi tým Jakuba Dvorského, výtvarníka a animátora, který vedle vlastní tvorby podporuje projekty menších týmů a v rozhovoru pro Retro Nation vypráví o tom… no, o tom, proč to dělá, a jak to začalo! Bylo to tehdy v Brně, kdy si vývojářské ostruhy vysloužil s projekty Dračí historie a Asmodeus, s hrami se ale seznámil ještě dobách osmibitů. A už tehdy mu přišly zajímavé. Skutečný zlo nastal po studiu na UMPRUM v Praze, po kterém se Jakub vrhnul na pole nezávislého vydávání her v době, kdy „udělat se sám“ nebylo ještě zcela normální. Podcasty Retro Nation můžete poslouchat na následujících službách: Spotify Apple Podcasts Google Podcasts Overcasts Pocket Casts Radio Public RSS Anchoru pro vaše podcastové aplikace RSS Patreonu pro vaše podcastové aplikace O Talk to… Cyklus Talk to… je povídáním s vývojáři, kteří se otiskli do historie vývoje videoher v České republice. Novinář Pavel Dobrovský si s hosty povídá nejen o vývoji jejich starých hitů, ale i o životě, vesmíru a vůbec. Talk to… vychází nepravidelně. Na Retro Nation najdete ještě hardwarové Wolfcasty novináře Michala Rybka a Retro Noty o herní hudbě od hudebního publicisty Jardy Konáše. Obvykle 2x měsíčně vychází Retro noty, 2x měsíčně Wolfcast. Nové i starší podcasty najdete na výše uvedených odkazech vždy v pondělí. Podcasty a další obsah RetroNation.cz můžeme natáčet kvůli podpoře od komunity na Patreonu.Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email retronationrulez@gmail.com.

Moderátorky Buchet tentokrát ve studiu, které znamená svět, přivítaly začínajícího designéra Tomáše Rachunka. A ptaly se ho na to, co vlastně lidé dělají na exotických školách, jako je UMPRUM. Zuzana i Ivana byly totiž až doteď přesvědčené, že studenti umčo škol vůbec nechodí do školy, ale pouze nakupují černé svršky a alkohol a na státnice nakreslí kostku.

Adam Kost je jednou ze zářivých hvězd mladého českého módního designu. Z pražské UMPRUM odchází na prestižní školu do Paříže, a proto jsme ho pozvali na velký rozhovor. Co ho odvedlo od kariéry pilota k módě a co se naučil v krejčovských dílnách Národního divadla? Jak spolupracuje s lokálními výrobami a proč z Česka odchází do Francie?

Milan Pekar a ceramicist and professor at UMPRUM in Prague, Czech Republic is my guest today. In the Ceramics studio at UMPRUM we discussed; Passion, Grants, Studio production, Ceramics, Competitions, Equipment fetishising, Finding your market, and Art criticism and critics. http://www.milanpekar.com About Milan Pekař is undoubtedly one of the top Czech contemporary artists. Today's studio of the same name is one of the most renowned creators of Czech ceramics and china. After many months of testing, when the author examined various types of glazes, Milan developed his own crystal glazes. It took many hours of disaster, testing, remixing, experimenting to activate the crystal formation with the results he wanted. The unique process of glaze formation begins with mixing glaze mixtures, oxides and secret ingredients that offer countless possibilities for final designs. The process of alchemy of creation requires constant monitoring of the firing temperature, as long as there is no precise recipe and each piece is unique so that the vase “survives” the production process itself. “The unique porcelain vases of Milan Pekař, which at first glance attract with their glazes, are the result of a long-term study of specialized literature, interest in chemistry and, above all, time-consuming testing. The author uses the properties of silver and other precious metals, as well as the components helping to crystallize and achieves different results with a very small modification of their composition. During controlled cooling in the furnace, crystals of zinc and other compounds will grow under certain conditions, ”describes the exhibition's curator Andrea Březinová. Please be sure to visit our Patreon page and help support the podcast by being part of the conversation. The more money raised, the larger the global reach we can offer you: https://www.patreon.com/thewisefool For more information about the host, Matthew Dols http://www.matthewdols.com   Transcript available: http://wisefoolpod.com/transcript-for-episode-005-ceramicist-professor-milan-pekar-prague-cz/

Přibližujeme tři udržitelné koncepty z UMPRUM: Kristýna Hrabánková inspiruje ke kreativní práci s vlastním šatníkem. Michaela Čapková propojuje upcyklaci, patchwork a dobročinnost v projektu COOLAGE. Barbora Procházková se inspirovala Burdou a rozhodla se sdílet své know-how. Zákazníci dostanou střihy a svůj model si vlastnoručně vyrobí.

„Vždycky jsem chtěla být sochařka, miluju sochařskou techniku a používám ji při práci na svých objektech,“ říká jedna z nejznámějších designérek šperku v Česku. Prošla si studiem na AVU a UMPRUM, ale také intenzivní školou života. Jako malá zažila válečný stav a emigraci z bývalé Jugoslávie a v jednadvaceti se na tři roky ztratila v hlubokých bretaňských lesích.

Design podle ní není jen o trendech, byznysu a masové produkci. I proto svým studentům na UMPRUM zadala téma udržitelné módy. Co jí daly roky v undergroundu a jak přistoupila k navrhování talárů pro české ústavní soudce? Proč v 60. letech studovala knedlíkárnu a jak se stala vedoucí jednoho z nejprestižnějších designérských ateliérů v Česku?

Za textil krásnější! Ve studiu jsme přivítali objev roku 2017. Minimálně teda v rámci českého designu. Geometr je textilní studio založené absolventkami UMPRUM, Klárou Spiškovou a Lindou Kaplanovou. Pracují s materiálem a barvou pro design interiéru i módní tvorbu, přičemž často vychází z tradičních textilních technik. A my doufáme, že se po tomto díle začne blýskat na lepší látky…

Scénarista a výtvarník Vojta Mašek nám ve Snacku neservíroval několikachodové menu. Povídali jsme si o jeho akademické působnosti na FAMU a UMPRUM, dostali jsme se k Recykliteratuře, Knihexu i komiksu Drak nikdy nespí.