Podcasts about spojen

Je to jedno z nejsilnějších impérií lidské historie, i jeho moc ale má své hranice. Navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Spojených států, že íránský režim je po vojenské intervenci USA na kolenou, Teherán americkému tlaku dál vzdoruje. A Američané se mezitím svými údery na Írán připravili o podstatnou část svého raketového arzenálu. Co to znamená pro jejich spojence ve světě a pro pozici USA vůči jejich strategickým rivalům? Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Americké zbrojařské společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že Ukrajina by v případě získání licence mohla zdokonalit protiletadlové střely Patriot a vyrábět je rychleji a výrazně levněji než Spojené státy. Informuje o tom s odvoláním na veřejné činitele list The Atlantic.

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?

„Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 během návštěvy USA Fidel Castro. Pro něj i pro Kubu byl rok 1959 rokem mnoha změn.

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?

Americké zbrojařské společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že Ukrajina by v případě získání licence mohla zdokonalit protiletadlové střely Patriot a vyrábět je rychleji a výrazně levněji než Spojené státy. Informuje o tom s odvoláním na veřejné činitele list The Atlantic.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jak se ukazuje, Netanjahu v zákulisí tajně Američanům vyhověl a je připraven plán přijmout. Navenek to ale nikdy nemůže slíbit a oficiálně oznámit, protože by tím popudil pravicové voliče,“ konstatuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Jakou roli mají aktuálně ve vyjednávání Spojené státy? Mohl být incident ve španělské exklávě Ceuta zosnovaný marockou vládou? A jaké je dnes postavení Maroka v sunnitském světě?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jak se ukazuje, Netanjahu v zákulisí tajně Američanům vyhověl a je připraven plán přijmout. Navenek to ale nikdy nemůže slíbit a oficiálně oznámit, protože by tím popudil pravicové voliče,“ konstatuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Jakou roli mají aktuálně ve vyjednávání Spojené státy? Mohl být incident ve španělské exklávě Ceuta zosnovaný marockou vládou? A jaké je dnes postavení Maroka v sunnitském světě?

Ani Írán, ani Rusko nebo třeba Severní Korea. Největší hrozbou pro Spojené státy je Kuba. Tvrdí to ve své stostránkové zprávě americké ministerstvo zahraničí. Její autoři přitom používají bombastická slova skoro až fantaskních rozměrů.

Ani Írán, ani Rusko nebo třeba Severní Korea. Největší hrozbou pro Spojené státy je Kuba. Tvrdí to ve své stostránkové zprávě americké ministerstvo zahraničí. Její autoři přitom používají bombastická slova skoro až fantaskních rozměrů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jiří Tyleček působí jako vedoucí analytického oddělení společnosti XTB. Na finančních trzích se aktivně pohybuje již více než 20 let. Během této doby se věnoval různým finančním i ekonomickým tématům. Pravidelně vystupuje v médiích a na konferencích s finančním zaměřením. Jeho zálibou je měnová politika a dění na komoditních trzích. V tomto díle Štěpán Křeček s Jiřím Tylečkem rozebírají aktuální vývoj na finančních trzích a výhled do konce roku 2026. Věnují se situaci na amerických a evropských trzích, obrovskému zadlužení Spojených států a tomu, proč vysoký americký dluh zatím investory výrazně neznepokojuje. Diskutují také o vývoji technologického sektoru, množství peněz proudících do oblasti umělé inteligence a o tom, zda současné investice do AI mohou být dlouhodobě udržitelné. Debata se dále zaměřuje na rizikovost dluhopisů a budoucí vývoj jednotlivých trhů. Řeč přichází také na ropu a další komodity, zemní plyn, elektřinu a geopolitické faktory včetně situace kolem Íránu, které mohou v dalších měsících ovlivňovat ceny energií i celkový vývoj světové ekonomiky. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

1. Slovenskí automobiloví dodávatelia zvýšili zisky 2. Slovensko by mohlo do Spojených arabských emirátov vyviezť bojové veže 3. Štát ubezpečuje, že nízke zásoby plynu nie sú problém 4. OpenAI predstaví inteligentný reproduktor v tvare donutu

Kuba je sice ekonomicky vyčerpaná americkým embargem a ropnou blokádou, podle čerstvé zprávy amerického ministerstva zahraničí ale režim v Havaně a jeho ideoví souputníci v USA nadále představují pro Spojené státy zásadní bezpečnostní hrozbu. Může jít o snahu americké vlády zdiskreditovat politickou konkurenci před volbami do Kongresu? Co na zprávu říkají experti? A co sami Kubánci? Host: Eduard Freisler - reportér zahraniční redakce Seznam Zpráv s autor knihy Kubánské tango v rytmu blues Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který podpořily Spojené státy. Píše o tom server Times of Israel. V týdnu se přitom Netanjahu sešel s vysokým představitelem pro tuto oblast, což je Nikolaj Mladenov, aby jednali o dalším postupu. Na čem se jednání zasekávají? Jaká je v Pásmu Gazy situace? A jak eskaluje dění na okupovaném Západním břehu? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě? Nejde o omyl. Jak se názvy českých měst dostaly až do Spojených států a co po nich zůstalo dodnes? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.

Červencová jednání hlavních centrálních bank světa – Evropské centrální banky a amerického FEDu – žádné změny do nastavení měnové politiky nepřinesla. Bankéři zaujali vyčkávací postoj. Důvodem jsou obavy z dopadů energetických šoků na inflaci. Nejistý vývoj cen ropy, který se odvíjí především od války mezi Íránem a Spojenými státy, má ve většině zemí světa negativní vliv na inflaci.

Červencová jednání hlavních centrálních bank světa – Evropské centrální banky a amerického FEDu – žádné změny do nastavení měnové politiky nepřinesla. Bankéři zaujali vyčkávací postoj. Důvodem jsou obavy z dopadů energetických šoků na inflaci. Nejistý vývoj cen ropy, který se odvíjí především od války mezi Íránem a Spojenými státy, má ve většině zemí světa negativní vliv na inflaci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Bývala zemí doutníků, tanečnic a veselí. To už ale o Kubě neplatí. Pod tíhou ropné blokády zemi dochází jídlo, léky i elektrická energie. „Žije se tam strašně. Na venkově lidé nemají proud týden, dva, někdy i déle,“ líčí reportér. „Hladomor to ještě není, ale každopádně aspoň všichni moji přátelé dost výrazně zhubli,“ vypráví zahraniční reportér Seznam Zpráv Eduard Freisler, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. Freisler na Kubu jezdí už 25 let, naposledy tam byl letos na jaře. Na přelomu roku o zemi vydal knihu Kubánské tango v rytmu blues, za kterou dostal Cenu Hanzelky a Zikmunda za nejlepší cestopis roku. „V rámci příjmového potravinového systému mají od vlády takové knížečky, ‚libreta‘, a když se do ní člověk podívá, vidí, že každý Kubánec by měl mít nárok na tohle, na tohle, na tohle. Ale pak zjistíš, že většina kolonek je prázdná, že spousta lidí měsíce nedostala zubní pastu nebo šampon,“ popisuje s tím, že nejtíživější jsou výpadky elektrické energie. „V Havaně vypnou proud klidně na 72 hodin, 100 hodin. Každý večer město úplně potemní, protože nemají palivo. Svítí se jenom v několika oblastech, kde jsou turistické hotely. Je dobré se po osmé, deváté večer vrátit někam k hotelu, protože jinak člověk uvízne někde v totální tmě a není jak hledat cestu domů,“ líčí novinář. Dělala to už moje máma i babička Jeho poutavě psaný cestopis o Kubě stojí na příbězích obyčejných Kubánců a zážitcích z mnoha cest na karibský ostrov, ale i z několika let soužití s kubánskou manželkou. „Vždycky připomínám příběh ‚jineteras‘, což jsou takové prostitutky. Přijíždějí z venkova, kde je opravdu hlad, není elektřina a práce s cílem najít si nějakého bělocha, který by jim pomohl ven. Jedna z nich mi teď na jaře řekla: ‚Ona to dělala už moje máma a moje babička. Už tehdy měly nějaký materiální nedostatek a chtěly se odsud dostat.‘ “ Kuba trpí především desítkami let vlády diktátorského režimu. Teď ji navíc srazila ropná blokáda, kterou na ostrov uvalil americký prezident Donald Trump. Cílem bylo oslabit tamní komunistický režim, omezit jeho vliv v regionu a potrestat Havanu za podporu Venezuely. Šokuje mě Trumpismus Freisler pracoval pro řadu českých redakcí, pravidelně ale pobyt v Česku prokládá dlouhými epizodami v zahraničí. Teď by ho lákaly Spojené státy americké. „Šokuje mě trumpismus. A to, co všechno se v té zemi za pár let událo a jak to i země údajně silných institucí, která nedovolí, aby to tam jeden člověk začal radikálně měnit, neustála. Mám pocit, že tam je spousta příběhů, které by se daly sledovat a dobře by to ilustrovaly,“ přemítá reportér. „Mě tam asi nejvíc ohromilo to, že desítky milionů Američanů ti řeknou, že by chtěli diktátora víc než demokracii. Když jsem jel v Arkansasu po venkově, tak Američani měli před domem stožár, kde mají americkou vlajku, ale na některých obydlích nad tou americkou vlajkou byla vlajka Trumpa, jako kdyby byl víc než Amerika,“ popisuje. A proč si jako práci vlastně vybral právě novinařinu? „Můj život je nekonečná honba za příběhem, tím nejlepším příběhem, který můžu najít. A myslím si, že ten kubánský se pro mě stal jedním z vrcholů,“ odpovídá Eduard Freisler a oklikou se tím vrací ke své oblíbené Kubě. Jak se píše z Venezuely pro americká média? Proč americké noviny nechtěly vydat pozitivní článek o Trumpovi? A má Kuba šanci na světlou budoucnost? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Minister vnútra s partnerkou vypovedali na polícii veľmi veľa podozrivých okolností, zhodli sa zástupca šéfredaktora Denníka N Juraj Koník a politický novinár Miro Kern. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom hodnotia udalosti uplynulého týždňa: vyšetrovanie výletu predsedu Hlasu na Formulu 1, návštevu prezidenta Spojených arabských emirátov, priebeh súdu v kauze Očistec aj spôsob, ako PS vyplácalo Ivana Korčoka.

Ukrajina před cestou prezidenta Volodymyra Zelenského do Spojených států zaútočila na íránskou loď. Ta podle ukrajinských úřadů převážela vojenský materiál do Ruska. Mohlo jít podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy z ukrajinské strany o snahu propojit konflikty na Ukrajině a Blízkém východě? „Nemyslím si, že Ukrajina by chtěla otevřít novou frontu. Nemá kapacity na to, aby bojovala proti Rusku a zároveň proti Íránu,“ míní Bříza s tím, že pro Írán byl ale útok vzkazem.

Spojené státy se loučí se zesnulým senátorem Lindsey Grahamem. Na jeho pohřeb do Washingtonu zamířili světoví státníci, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. A s oběma se setká Donald Trump. „S každým z nich bude chtít dosáhnout něčeho jiného. Před volbami do Kongresu se potřebuje prokázat něčím, co bude moci vydávat za úspěch. A v tom mu Netanjahu teoreticky může pomoci,“ míní odborník na USA Tomáš Klvaňa.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tvrdý střet o budoucnost Evropské unie: Je čas přehodnotit evropskou integraci? Dvacet let po vstupu do EU si Česko žije nejlépe ve své historii. Samotná Unie ale ztrácí tempo se Spojenými státy a její podíl na světové ekonomice se propadá. Ekonom Miroslav Singer a novinář Ondřej Houska se v ostré debatě přou o to, kdy k tomuto zlomu došlo. Byla to Lisabonská smlouva a krize po roce 2008, nebo spíš rezignace národních politiků, kteří přenechali Bruselu odpovědnost za nepopulární rozhodnutí? Dá se evropský sociální model udržet, nebo jsme odsouzeni k pomalé ale jisté agonii?Insider oslava: 7 let & 300 dílů se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna od 17:30 v Chapter. Vstupenky jsou v prodeji na https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/insider-7-let-lavopPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Psycholog, překladatel, spisovatel a diplomat Michael Žantovský stál po boku prezidenta Václava Havla a Českou republiku zastupoval jako velvyslanec ve Spojených státech, Velké Británii i Izraeli. Jeho život ale ovlivnily také rodinné spory o komunismus, trauma holokaustu a přátelství, která nepřežila srpen 1968.

Psycholog, překladatel, spisovatel a diplomat Michael Žantovský stál po boku prezidenta Václava Havla a Českou republiku zastupoval jako velvyslanec ve Spojených státech, Velké Británii i Izraeli. Jeho život ale ovlivnily také rodinné spory o komunismus, trauma holokaustu a přátelství, která nepřežila srpen 1968.

Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil. Druhým týdnem na sebe útočí Spojené státy a Írán, který blokuje Hormuzský průliv. Do konfliktu se zapojili jemenští Húsíové ohrožující plavbu v Rudém moři. Možný další vývoj probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza.

CELÝ DIEL NÁJDEŠ TU: herohero.co/piatocek/subscribe Neviete sa vyjadriť k historickým udalostiam lebo nie ste historici? Nevadí, tieto filmy vám pomôžu zorientovať sa v tom, prečo je situácia vo svete taká, aká je. Keďže je leto a určite nemáte na práci nič lepšie ako sedieť pri telke, pripravili sme si pre vás spolu s Peťom Konečným z podcastu Vertigo vyše 20 filmov, ktoré si môžete pridať na zoznam. Toto je prvá časť viac ako hodinového dielu, druhú s tipmi na filmy o Spojených štátoch, Rusku či situácii na blízkom východe nájdete našom HeroHero. Zoznam filmov: Die Welle/Náš vodca, 2008 Útek z utópie, 2023 Obchod na Korze, 1965 Generál Golian, 2026 Občanský průkaz, 2010 Vlny, 2024 Učiteľka, 2016 Prameň, 2026 Utekajme, už ide, 1986 - PODPOR NÁS NA: herohero.co/piatocek/subscribe - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sú mimo umierneného centristického krídla Demokratov ako Kamala Harrisová či Gewinn Newsom a v primárkach ovládli New York, aj Washington, D. C. Demokratickí socialisti sú v Spojených štátoch nový pojem, ktorý k sebe láka sklamaných voličov snívajúcich o krajine s dostupnou zdravotnou starostlivosťou či bývaním. Čo sa to v USA deje, prečo práve teraz a ide naozaj o smerovanie, ktoré spôsobí prevrat v demokratickej strane? A ako na nový prúd reaguje súčasná administratíva? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala so zahraničnopolitickým a ekonomickým analytikom, ktorý pracuje v konzervatívnom think-tanku American Enterprise Institute Daliborom Roháčom. Zdroje zvukov: CBS, ABC News, Associated Press, Guardian Odporúčanie: Ak máte radi politický triler, odporúčam seriál Diplomat. Keri Russellová v hlavnej úlohe vystupuje ako veteránka americkej diplomacie, ktorá je nečakane vymenovaná za veľvyslankyňu v Spojenom kráľovstve uprostred vznikajúcej medzinárodnej krízy. Mne sa najviac páčilo, do akej miery seriál ukazuje, ako veľa môže vyriešiť, respektíve pokaziť jedno rozhodnutie v bilaterálnych vzťahoch, respektíve nakoľko treba v takýchto chvíľach predvídať a rozhodovať sa do niekoľkých sekúnd. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Je to skoro zázrak, že se za současné situace podařilo uspořádat fotbalové mistrovství světa zároveň v USA, Kanadě i Mexiku. Turnaj skončí až nedělním finále, americký prezident už ale hrozí Kanadě cly kvůli kouři z tamních požárů. Mexiko zase žaluje Spojené státy kvůli smrti nejméně sedmnácti mexických občanů v amerických věznicích či při zatýkání. Ovšem i znesvářené strany se většinou shodnou, že si šampionát užily.

Byl to klíčový důvod, proč Spojené státy dvakrát během dvou let zahájily vojenské údery proti Íránu. Tamní jaderný program ovšem dál zůstává jedním ze zásadních otazníků, který se vznáší nad bezpečností nejen Blízkého východu. A také překážkou na cestě k finální dohodě mezi USA a Íránem. Co z jaderného íránského programu v tuto chvíli zbývá? A na čem jiném může personálně obměněný režim v Teheránu stavět svou strategii odstrašení a přežití? Host: Tomáš Nagy - analytik Globsec, expert na íránský jaderný a raketový program Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Příměří je u konce. Dočasná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem se po poslední vlně amerického bombardování dostala do bodu zlomu. Odvetné údery Teheránu schytávají především země v Perském zálivu, trh s ropou čelí prudkému nárůstu cen a pozornost světa se opět upíná k jednomu z nejdůležitějších strategických míst na světě: Hormuzskému průlivu. „Válka o jádro se změnila v konflikt o ropu,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Dominika Píhová. „Donald Trump říká, že příměří je u konce, zároveň druhým dechem dodává, že dohoda je stále možná. Vidím to jako strategický tlak, kterým se snaží donutit Írán, aby přistoupil na americké požadavky. Teherán zase tvrdí, že dohoda je v krizi, ale neříká, že je u konce. Vidíme vzájemné obviňování a je jasné, že o příměří se nyní nedá mluvit,“ říká Píhová. Za velkými slovy Donalda Trumpa je podle ní volání o pomoc a hledání únikového plánu z války. „Viděli jsme amerického prezidenta, jak vítězoslavně vstupuje do války a poté prohlašuje, že ji vyhrál. Jenže klíčovým bodem je Hormuzský průliv. A to se mu nedaří zařídit způsobem, jakým by chtěl,“ popisuje reportérka. Čas podle ní hraje do karet Íránu, a to i kvůli blížícím se americkým volbám do Kongresu. „Mezi řádky čtu u Donalda Trumpa paniku a hledání strategie, jak z té války ven. USA jsou v horší pozici, než byly na začátku konfliktu, a to hlavně kvůli Hormuzskému průlivu, který předtím řešit nemusely,“ připomíná v rozhovoru novinářka. Ovlivňování provozu v Hormuzu bylo podle ní pro Íránce poslední záchrana. „Nikdy na tom nepanovala úplná politická shoda. Teherán si samozřejmě dobře uvědomoval, že to může zkomplikovat situaci také jemu – že to může prohloubit jeho izolaci v regionu, že si může udělat ještě více nepřátel a že si může také ekonomicky pohoršit. Jenže teď tu pojistku použil a zjistil, že funguje lépe než cokoli jiného,“ komentuje aktuální situaci Píhová. Jak ropná tepna ovlivňuje dynamiku války v regionu? Jaká je situace v Libanonu, kde reportérka strávila poslední čtyři měsíce? A proč se přestalo mluvit o utrpení v Pásmu Gazy? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Briefing tentokrát ve dvou částech. Nejdříve s Adamem Růžičkou o Chat Control, soukromí v digitálním prostoru a evropské politice, která se dotýká základních práv. Jak historicky hlasovali čeští europoslanci? Proč se z ochrany dětí lehce stává argument pro plošné skenování soukromé komunikace?Ve druhé části se připojuje Michal ze Spojených států a věnujeme se vašim dotazům. Vracíme se k Chat Control, české pozici i výkonu europoslanců, ale také k médiím, summitu NATO a české politice, která místo podstaty řeší klauny hrající si na hasiče. Proč dvě letadla novinářů psala o sporu prezidenta s premiérem místo zásadního reputačního průšvihu v NATO?Insider oslava: 7 let & 300 dílů se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna od 17:30 v Chapter. Vstupenky jsou v prodeji na https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/insider-7-let-lavop

Ve zdravém těle zdravý duch! Heslo, které díky Sokolům doletělo daleko za hranice českých zemí. Sokolské jednoty vznikaly od 19. století nejen na území tehdejšího Rakouska-Uherska, ale i za jeho hranicemi. Čeští emigranti je zakládali ve Spojených státech, ve Francii nebo třeba v Srbsku. Náš reportér Pavel Novák objevil stopu Sokolů v centru Bělehradu.

Jak citlivá je pro koaliční partnery Motoristů kauza kolem nehody vládního zmocněnce Filipa Turka? Co může podle dopravního experta vyplývat pro policejní vyšetřování ze záběrů kolize v centru Prahy? Jak těžce zasáhne Írán obnovená americká blokáda jeho přístavů?

Během fotbalového šampionátu se ve Spojených státech nenaplnily obavy, že by agenti imigračního úřadu ICE dělali zásahy přímo na stadionech. Platilo to i pro semifinále v Dallasu, ve kterém Španělé porazili 2:0 Francii. Celkově ale agenti ICE v poslední době zvýšili aktivitu, změnili styl svých zásahů v amerických městech a přímo na ulici zabili další lidi. Skupina Texasanů na to přišla upozornit i ke stadionu v Dallasu.

Zmena ústavy, dočasné prerušenie vysielania verejnoprávnej televízie a rozhlasu, ale aj otvorenie debaty o priamej voľbe prezidenta. Maďarský predseda vlády Péter Magyar od nástupu do funkcie nestráca ani minútu a to, čo jedni nazývajú očistením krajiny od Orbánových politických bábok, druhý kritizujú ako opatrenia podobné tým z éry Fideszu, kde sa ústavná väčšina zneužívala v prospech vládnucej strany. Čo sa u našich susedov teda deje, aká je atmosféra medzi ľuďmi a podarí sa Magyarovi sfunkčniť právny štát bez toho, aby prekročil hranice demokratického vládnutia? Eva Frantová sa v Dobrom ráne rozpráva s hlavnou komentátorkou denníka SME Beatou Balogovou. Zdroje zvukov: TA3, ČT, STVR Odporúčanie: Dnes odporúčam knihu Kráľ kráľov od Scotta Andersona. Po tom, ako Spojené štáty vstúpili do vojny s Iránom, mi o nej povedal novinár z Libanonu, štátu, ktorý je do tohto konfliktu zatiahnutý prostredníctvom Hizballáhu. Kniha sa venuje revolúcii v Iráne a koncu Šáhovho vládnutia. Vysvetľuje, ako Spojené štáty prišli o svojho spojenca na Blízkom východe a ako sa k moci mohol dostať radikálny klerik Chomejní. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Mohlo by se zdát, že pro většinu světa už před semifinálovými zápasy mundial skončil. Fanoušci jsou ale velmi kreativní v tom, koho podporovat i po vyřazení svého národního týmu. V dalším zápisníku ze Spojených států to popisuje náš zvláštní zpravodaj na turnaji. V hledištích spatřil i ukrajinské dresy se jmenovkou Zelenskyj.

Jak se Česko angažuje v pomoci Ukrajině? Jak náročná bude poválečná obnova Rusy drancované země? A jak pomůže Ukrajině koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám? „Evropský program vlastně říká: i my se připojujeme, chápeme, že nemůžeme být závislí na Spojených státech. Nejenom kvůli politickým rozmarům tamní administrativy, ale i kvůli tomu, že to kapacitně prostě nestačí,“ vysvětluje bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Český stíhací pilot Aleš Svoboda byl vybrán pro misi na ISS v roce 2027, což oficiálně oznámil premiér Andrej Babiš. Investigativní zjištění odhalila, že miliardář František Fabičovic, sponzor vládní strany Motoristé sobě, navzdory deklarovanému odchodu z ruského trhu nadále obchoduje v Rusku a Bělorusku prostřednictvím holdingu Alca Group. Místopředseda vládní SPD Radim Fiala využívá svěřenské fondy k optimalizaci daní ze zisku a do kolegia NKÚ nominoval stranického právníka Přikryla. Analýza Českých elfů potvrzuje, že ruská dezinformační síť přesunula své útoky z Petra Fialy na prezidenta Petra Pavla. V oblasti mezinárodní politiky složil britský poslanec Nigel Farage mandát kvůli vyšetřování skrytých pětimilionových darů a v doplňovacích volbách čelí recesistovi s popelnicí na hlavě. Spojené státy oslavily 250 let nezávislosti sérií korupčních skandálů Donalda Trumpa, které zahrnují ovlivňování šéfa FIFA Infantina a přijetí diamantového prstenu od belgické asociace AWDC výměnou za celní úlevy. V technologickém sektoru čelí firma Anthropic odhalení spywaru v aplikaci Claude Code, zatímco Evropská unie obnovuje plány na legislativu Chat Control 2.0, která má prolomit šifrovanou komunikaci občanů.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Hrozba, že Rusko bude eskalovať konflikt s niektorou z členských krajín NATO, aby otestovalo jednotu i akcieschopnosť Aliancie je síce malá, ale nie je to vylúčené. Tvrdí to profesor politológie Jozef Bátora. Slovensko sa podľa neho správa veľmi nezodpovedne a zahraničná politika Roberta Fica predstavuje pre našu krajinu vážnu bezpečnostnú hrozbu. Čo ukázal summit NATO a kam nás vedie premiér Fico? Viac ako päťdesiat miliárd do nových zbraní ako aj záväzok poskytnúť Ukrajine vojenskú pomoc v hodnote 70 miliárd, to je odpoveď NATO na “dlhodobú hrozbu, ktorú podľa Aliancie pre euroatlantickú bezpečnosť a stabilitu predstavuje Rusko.“ Summit v Turecku tak potvrdil, že éra takzvanej mierovej dividendy je definitívne pochovaná a Aliancia prepína na vojnové hospodárstvo s cieľom dosiahnuť päťpercentné výdavky HDP na obranu. Kým generálny tajomník Mark Rutte hovorí o jednote a akcieschopnosti, pod povrchom buble zásadný spor medzi Spojenými štátmi a európskymi členmi aliancie. Náš kontinent tak stojí pred kľúčovou až existenčnou otázkou: Dokáže Európa premeniť miliardové prísľuby na reálnu bojaschopnosť skôr, než sa americký jadrový dáždnik definitívne zavrie a unesieme hrozby z Kremľa úplne sami? No a kde v tom všetkom sa ocitlo Slovensko, ktoré sa pod vedením Roberta Fica správa ako čierny pasažier kolektívnej bezpečnosti? Téma dnešného podcastu s profesorom politológie Jozefom Bátorom. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Před 30 lety měl premiéru filmový debut Davida Ondříčka Šeptej. Projekci filmu v Karlových Varech uvedli skladatel a hudebník Jan P. Muchow a zpěvák David Volenec se svou kapelou Colorfactory, jejíž hudba film provázela. „Bylo to krásné, lidé nás překvapili, protože v divadelním sále křičeli, aplaudovali. Bylo to příjemné,“ vypráví s úsměvem David Volenec. Jan P. Muchow se ve filmu objevil také jako herec.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů pod vedením Andreje Babiše systematicky omezuje kapacity České republiky pro zvládání krizových situací, což se projevilo ignorováním extrémní vlny veder a zrušením strategické komunikace státu. Souběžně dochází k ořezávání pravomocí prezidenta Petra Pavla a přípravám na ovládnutí veřejnoprávních médií. Na mezinárodní scéně selhává diplomatické mise Spojených států v Íránu, zatímco korporátní sektor naráží na enormní finanční náklady spojené s neefektivním využíváním pokročilých modelů umělé inteligence, jejichž síťový provoz poprvé překonal lidskou aktivitu na internetu.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

„Pokladáme za samozrejmé, že všetci ľudia sú stvorení seberovní, že sú obdarení svojím Stvoriteľom určitými nescudziteľnými právami, a že medzi tieto práva patrí život, sloboda a sledovanie osobného šťastia.“ To sú len niektoré z úvodných slov Americkej deklarácie nezávislosti, od prijatia ktorej práve uplynulo 250 rokov. 4. júl – známy po celom svete ako americký Deň nezávislosti – však nie je len ikonickým a symbolikou naplneným dátumom. Stojí za ním konkrétna udalosť, ktorá v mnohých smeroch zasiahla aj do globálnych dejín. Proces, v ktorom sa obyvatelia 13 pôvodných britských kolónií vzbúrili proti centrálnej vláde v Londýne, teda proti svetovej veľmoci a v následnej vojne za nezávislosť dokázali ešte aj uspieť, bol do tých čias nevídaný, nečakaný a vlastne revolučný. Nešlo predsa len o nový geopolitický pohyb či o nové prerozdelenie moci a vplyvu vo svete. Na mape sveta sa po prvý raz objavila demokratická republika s radikálne iným pohľadom na to, akým spôsobom má byť odvodzovaná a prerozdeľovaná moc v štáte, s moderným poňatím ľudských práv a vlastným americkým prístupom k životu. V histórii sa často stáva, že niektoré udalosti až časom získavajú na svojej závažnosti a dôležitosti. Bezpochyby je to i tento prípad. Keď americkí otcovia zakladatelia formulovali prvé kľúčové dokumenty – medzi nimi i spomínanú Deklaráciu nezávislosti a o 11 rokov neskôr i Ústavu Spojených štátov – nemohli si ešte v plnej miere uvedomiť, že tento ich počin bude mať vlastne globálny účinok. Americká revolúcia sa v nasledujúcich rokoch a desaťročiach stala zásadnou inšpiráciou pre ďalších s úspešným či menej úspešným výsledkom. Sviatok, ktorý si aktuálne pripomínajú Američania, je preto aj príležitosťou pre nás Európanov vrátiť sa k udalostiam spred dva a pol storočia, a priblížiť, ako sa celý tento príbeh začal. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s historikom Patrikom Kunecom. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Dvě stě padesát let po vyhlášení nezávislosti se Amerika ocitla v období hluboké politické a společenské nejistoty. Mezinárodní indexy ji postupně zařazují mimo skupinu liberálních demokracií. Spojené státy, které dlouhodobě fungovaly jako symbol západní demokracie, dnes čelí otázce, co vlastně jejich demokratický model ještě drží pohromadě. Ve společné epizodě podcastů Studio N a Amerika, bejby mluví Filip Titlbach s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou, kteří se vrátili z třítýdenní cesty po Texasu. Podle Barbory Chaloupkové Američané jen těžko hledají společný rámec pro to, co se s jejich zemí děje. „Američané neumějí přemýšlet o propadech, neumějí jim nastavit proporci,“ říká. Jiří Sobota upozorňuje, že zároveň dochází k postupnému ústupu USA z role globálního garanta demokracie. „Amerika opouští roli, kterou hrála vůči světu,“ zaznívá v rozhovoru. Co je dnes americký sen? Je Donald Trump neporazitelný lídr? A co by na současný stav Spojených států řekli otcové zakladatelé? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme natáčeli v Knihovně Václava Havla. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Spojené štáty oslavujú 250 rokov svojej nezávislosti. Zároveň je prezidentom stále Donald Trump, a teda oslavy budú sprevádzať zvláštne nápady. K tomu sa Amerika stala rozdelenou krajinou, no stále pestrou, zaujímavou, plnou snov, príležitostí... a rozsiahlych problémov. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno o dnešnej Amerike rozpráva s našou kolegyňou a moderátorkou Evou Frantovou, ktorá posledný rok strávila práve v USA. Zdroje zvukov: Youtube/DW News, Youtube/Reuters, Facebook/ABC News, Youtube/KTLA5, Youtube/C-SPAN Odporúčanie: Letné prázdniny prinášajú zmenu aj do podcastu Dobré ráno. Takže dnes vám odporúčam čosi, čo chystáme už od pondelka: každý prázdninový úvod týždňa vás Tatiana Čabáková zoznámi so Slovenkami a Slovákmi, ktorí spojili svoj profesijný aj osobný život s Českom a našli tam svoj druhý domov. A v utorok vás už potom čaká klasické Dobré ráno... a ako vám už možno napadlo, vracia sa v ňom Eva Frantová. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.