Podcasts about spojen

Spojené státy nejsou aktivní jenom směrem k Ukrajině, ale i v oblasti Rudého moře. Americká armáda v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům Húsíům zničila ropný přístav Ras Ísá. „Cílem této operace je oslabit vliv Íránu v oblasti, useknout chapadla íránským proxy spojencům,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Co bylo cílem návštěvy saúdskoarabského ministra obrany v Teheránu? A které evropské země by měly zdvojnásobit svou pomoc Ukrajině?

Kam posunula návštěva italské premiérky Meloniové v Bílém domě vyjednávání o clech mezi USA a EU? Co by pro Ukrajinu znamenalo případné stažení Spojených států z jednání o ukončení války na Ukrajině? A v téměř třetině obcí mají lidem během komunálních voleb na výběr jen jednu kandidátku. Může to mít na samosprávy negativní dopad?

Divoké dva týždne v americkej politike a jej ďalší výhľad. Donald Trump po týždni platnosti na 90 dní odložil clá. Akciový index S&P 500 vďaka rozhodnutiu zaznamenal 10. najlepší deň vo svojej histórii. Akú veľkú škodu stihol Donald Trump napáchať? Do akej miery clá zasiahli reálnu ekonomiku? Narušil Trump v uplynulých rokoch skloňovanú americkú výnimočnosť? Aké ďalšie politiky sú na zozname republikánskeho prezidenta, na čo sa môžeme tešiť? Vrátia sa clá do platnosti? Oplatí sa ešte investovať v Spojených štátoch? Týmto otázkam sa venovali hostia Finax Mudrovačky. Mikrofón Jána Jursu mal, žiaľ, technický problém, za čo sa ospravedlňujeme. V ďalšom videu už bude všetko v poriadku.   Investujte s Finaxom jednoducho a online do obľúbených indexových fondov ETF už od 10 €.  Začnite

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Šestnáctiletá Míša byla v Česku první pacientkou se vzácným neurosvalovým onemocněním, kterému se říká syndrom AADC. Zdravotní pojišťovna odmítla proplatit její genovou léčbu, a tak ji musela absolvovat ve Spojených státech amerických. Přijela k nám s maminkou Lenkou Hlaváčkovou, se kterou mluvili moderátoři Světlana Witowská a Vojtěch Bidrman.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár tentokrát rozebírají ekonomické tahy Donalda Trumpa – co skutečně sleduje zaváděním a odkládáním cel, proč jsou americké dluhopisy klíčové pro světovou ekonomiku a proč se jich investoři začali zbavovat. Zamýšlejí se nad tím, zda jsou Spojené státy stále bezpečným přístavem pro investory a jestli Trump manipuluje s trhem ve svůj prospěch. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Ofenzivní realismus je směr, který razí ve Spojených státech 77letý politolog John Mearsheimer. Jeho poslední kniha se jmenuje Velký blud: Liberální sny a mezinárodní realita. Německému magazínu Der Spiegel řekl: „Trumpova vláda chce zásadně změnit europolitické vztahy, vystoupit z NATO a mít dobré vztahy s Ruskem, což Evropa nechce. Proto si je těžké představit, že by bylo možné tyto dva rozdílné postoje sladit.“

Civilisti, ktorí sa vracali z kostola alebo zdravotníci, ktorí im prišli na pomoc. Práve oni tvoria väčšinu z 34 obetí a vyše stovky zranených po ruskom útoku na ukrajinské mesto Sumy, ktorý sa odohral túto nedeľu.Dve rakety prileteli na miesto s odstupom niekoľkých minút v čase, keď bolo v uliciach mnoho civilistov, ktorí sa nemali ako brániť a ani sa neubránili. A to všetko len pár dní po tom, čo sa v Kremli konali ďalšie mierové rokovania so Spojenými štátmi.Čo sa na Ukrajine aktuálne deje, ako vyzerajú mierové rokovania, o čo ide Rusku a dočkáme sa Veľkej noci bez bojov?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s analytičkou think tanku Európska rada pre medzinárodné vzťahy a bývalou poradkyňou prezidentky Zuzany Čaputovej v oblasti zahraničnej politiky Janou Kobzovou.Zdroj zvukov: BBC, Sky News, Times News, DW NewsOdporúčanie:Svet aj bezpečnosť Európy sa mení. USA pod vedením Donalda Trumpa menia situáciu v NATO, aj vo svete. Slovensko ovplyvní zbrojenie, aj uvalenie cla na autá. Kde vlastne stojí Slovensko? Dá sa byť otočený na štyri svetové strany? Na čo sa máme pripraviť v zahraničnej politike, obrane a bezpečnosti?Zuzana Kovačič Hanzelová bude už túto stredu diskutovať s exministrom financií a ekonómom Ivanom Miklošom a bývalým veľvyslancom pri NATO Petrom Bátorom. Odporúčam zavítať o 19:00 do bratislavského Kácečka.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Čína odpověděla na americká cla ve výši 145 procent a zdaňuje od soboty zboží ze Spojených států 125 procenty. „Pokud by Evropská unie přijala část čínské nadprodukce, tak to může krátkodobě prospět peněženkám evropských zákazníků,“ uznává pro Český rozhlas Plus analytička Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Čínu Ivana Karásková. „Dlouhodobě jde ale o dumping a v konečném důsledku to není žádná výhra.“

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Kdybych byl kariérista nebo se chtěl držet své židličky, vypadalo by to úplně jinak,“ říká ministr zahraničí Jan Lipavský, který po letech opustil Pirátskou stranu, ale ve vedení resortu zůstal jako nestraník za ODS. Přiznává, že jeho rozhodnutí nebyla jednoduchá, ale nestydí se za ně. Tvrdí navíc, že koalice Spolu představuje unikátní sílu, která má šanci znovu porazit Andreje Babiše. Právě bývalý premiér podle něj nechápe, jak funguje současný svět, a je názorově prázdný. Zatímco slibování levnějšího másla může být silným tématem v domácí politice, podobný přístup podle Lipavského v té zahraniční jednoduše nefunguje. To se ukázalo například ve chvíli, kdy hnutí ANO vsadilo na Donalda Trumpa, protože se to části jeho voličů líbilo. „A teď otáčejí. Pro zemi to není úplně nejlepší,“ říká ministr a kritizuje opozici za to, že se vyhýbá debatám o bezpečnosti. Politika Andreje Babiše nás podle jeho slov právě kvůli takovému přístupu přibližuje Maďarsku. Lipavský sice připouští, že komunikace současné vlády nebyla ideální, ale podle něj se zlepšuje. Věří, že i přes nepopulární opatření mají vládní kroky na společnost pozitivní dopad – a lidé je nezpochybňují. Má Evropa stále dostatečné páky vůči Spojeným státům a zůstávají naším klíčovým partnerem? Řídí českou zahraniční politiku skutečně ministr, nebo poradce premiéra Tomáš Pojar? A není Česká republika vůči Izraeli až příliš nekritická? Poslechněte si.

Americký prezident Donald Trump bezprecedentně rozhýbal světové trhy. Hrozbou vysokých cel pro celý svět srazil cenu akcií na světových burzách a vyvolal paniku mezi obchodníky i veřejností. Teď zase otočil. Jak jeho kroky chápat? Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš.Další den, další prudká změna kurzu americké administrativy. Prezident Donald Trump ve středu překvapivě pozastavil na devadesát dní vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak cla zvedl ze 104 na 125 procent. Zároveň ale řekl, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout se všemi partnery včetně Číny.Trump uvalením takzvaných recipročních cel na desítky zemí po celém světě v minulém týdnu vyvolal paniku a propad globálních trhů. Sám přitom do poslední chvíle, než oznámil odklad nových celních opatření, vyzýval ke klidu. „Trump nám včera ukázal něco velice důležitého, že jeho práh bolesti není tak velký, jak si představoval. A z hlediska teorie her, myslím, že Čína to určitě nenechala bez povšimnutí.  Tedy to, že když trh klesnul zhruba o 10 % a možná ještě důležitěji, když úrokové sazby na amerických obligacích vystřelily docela prudce o nějakých 60 bodů, tak Trump couvnul,“ řekl Jonáš. Podle něj Trump tak ukázal, kam až je ochoten jít a kde začne couvat.Aktuální vývoj okamžitě přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trumpovo oznámení už ve středu výrazně podpořilo akcie ve Spojených státech. Na jejich růst ve čtvrtek navázala Asie a výrazným růstem zahájily obchodování také akcie v Evropě.Kritici americké hlavy státu už podle tamních médií hovoří o možné manipulaci s trhem. Trump totiž na své sociální síti Truth Social jen pár hodin před vyhlášením pozastavení recipročních cel vybízel k nákupům. Podle Bílého domu ale prezident chtěl jen „ujistit trhy a Američany o jejich ekonomické bezpečnosti tváří v tvář neustálému šíření strachu ze strany médií“.Co je za Trumpovou náhlou otočkou? Jak vážně brát podezření na to, zda nešlo o manipulaci s trhy? A kam může vyeskalovat celní válka s Čínou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nemůžete anektovat cizí zemi, vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dánská premiérka Mette Frederiksenová v reakci na jeho záměr získat pro Spojené státy americké Grónsko. Touha Washingtonu zmocnit se tohoto ostrova vyvolává otázky, zda ještě platí mezinárodní právo. „Nejde o to, že by ve světové aréně podobná slova nezazněla, ale od USA jsme tohle dosud neslýchali,“ poznamenává politický geograf Michael Romancov pro Český rozhlas Plus.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že cla, která mění dosavadní pravidla světového obchodu, zavedl proto, že se Spojeným státům jejich dosavadní podpora ostatním zemím světa nevyplatila. „Amerika musí unést svoji vlastní velkorysost,“ namítá bývalý politik, hudební skladatel a zpěvák Michal Kocáb. Přesto pro Český rozhlas Plus uznává, že svět na Washingtonu možná až příliš závisel.

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že cla, která mění dosavadní pravidla světového obchodu, zavedl proto, že se Spojeným státům jejich dosavadní podpora ostatním zemím světa nevyplatila. „Amerika musí unést svoji vlastní velkorysost,“ namítá bývalý politik, hudební skladatel a zpěvák Michal Kocáb. Přesto pro Český rozhlas Plus uznává, že svět na Washingtonu možná až příliš závisel. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se zatím s příchodem mrazivějšího počasí vyrovnávají ovocnáři a také včelaři? Jaký vzkaz poslala Donaldu Trumpovi více než tisícovka demonstrací napříč Spojenými státy svolaných na protest proti dosavadním krokům jeho administrativy? A jak dnes vítají příchod jara i s vynášením Morany v jihomoravské Telči, kterou nedávno přední turistický časopis zařadil mezi sedmnáct nejhezčích menších měst v Evropě?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIRPatřil k vůdčím osobnostem Občanského fóra a doba po listopadu 1989 byla podle jeho slov po určitou dobu uchvacující. Podle kulturního a sociálního ekologa Ivana Ryndy skončila atmosféra, která se již nebude opakovat, v době, kdy se ukázalo, kolika lidem jde především o politickou rentu. Společnost se ale zásadně proměnila a dnes ji podle Ryndy charakterizuje především ztráta důvěry. A problém je mimo jiné i v tom, jak moc se svět stal globálním. “Planeta je jako celek přerýsovaná, mohu sbírat známky s filatelistou na Novém Zélandu, ale přitom si nemusím všimnout, že naproti, v paneláku přes chodbu, umírá stařenka," poukazuje vysokoškolský pedagog na to, že nás často zajímá, co se děje na druhé straně planety, a nevěnujeme pozornost věcem, které se dějí v naší bezprostřední blízkosti. Podle něj je cestou z této situace přestat pohrdat lokálními iniciativami a zároveň obnovit důvěru lidí v instituce. Pokud se bude jedno stavět proti druhému, podle experta to k ničemu dobrému nepovede. V rozhovoru Rynda naráží také na současné dění ve Spojených státech, kde vnímá rozvrat společnosti a selhání v podobě volby nového prezidenta Donalda Trumpa. Naráží také na atmosféru na amerických univerzitách, kde dochází k paradoxu, že liberálové zakazují konzervativcům přednášet. Zatímco podle jeho slov volají po bezpečí pro debatu, zároveň jsou těmi, kdo ji znemožňují, a to je chyba. Jak může generace tzv. sněhových vloček společnost ještě více štěpit? A jaká demokracie je dobrým příkladem pro ostatní? Pusťte si celý rozhovor.

Jak se zatím s příchodem mrazivějšího počasí vyrovnávají ovocnáři a také včelaři? Jaký vzkaz poslala Donaldu Trumpovi více než tisícovka demonstrací napříč Spojenými státy svolaných na protest proti dosavadním krokům jeho administrativy? A jak dnes vítají příchod jara i s vynášením Morany v jihomoravské Telči, kterou nedávno přední turistický časopis zařadil mezi sedmnáct nejhezčích menších měst v Evropě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Grónsko se nechtěně stalo středem pozornosti celého světa, protože prezident Donald Trump se ho snaží získat. Diplomatické vztahy mezi Spojenými státy a Dánskem se prudce zhoršily poté, co Washington vyjádřil přání toto autonomní arktické území Dánska ovládnout. Trump stále tvrdí, že jde o záležitost národní bezpečnosti, ale netají se svým zájmem o grónské přírodní zdroje, píše evropský server Euronews.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vztazích Spojených států a Ruska funguje po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa pozitivní dynamika a obě země pracují na obnovování kontaktů. Po jednáních s americkými představiteli ve Washingtonu v tomto týdnu to médiím řekl zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev. Jednání zprostředkovaná Trumpem přinesla podle něho vyhlídku na mír s Ukrajinou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump a rozhodnutí jeho administrativy dál zaměstnává pozornost světových médií. Ta americká od inaugurace nového prezidenta řeší i jeho kroky vůči americké legislativě a změny, které mohou vést k bujení korupčního prostředí i v nejvyšších patrech americké politiky. Jak to vidí americký protikorupční expert?Host: Scott Greytak - protikorupční právník a ředitel advokačních aktivit Transparency International ve Spojených státech Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zatímco Rusko dál útočí na Ukrajinu, Spojené státy zavedly cla. Ceny se zvyšují ve chvíli, kdy se Evropa snaží posílit svůj vojenský průmysl a obranný potenciál. Jaké dopady bude mít zavedení cel? „Domnívá-li se prezident Trump, že tím ochrání svůj vlastní průmysl, je to minimálně velice diskutabilní. V obranném průmyslu to nebude tak dramatické. Daleko větší vliv to bude mít na spotřební průmysl,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Spojené státy začaly vybírat 25procentní clo na dovoz aut a k tomu celkově zatíží zboží z Evropské unie 20procentními cly. Prezident Donald Trump si od zavedení sazeb slibuje zvýšení příjmů pro USA i nastartování průmyslové výroby. „Nikdo z nás mu nevidí do hlavy. Jedna možnost je, že opravdu ničemu nerozumí. Chce udělat něco zajímavého, chce být ve zprávách,” domnívá se v pořadu Osobnost Plus ekonom Filip Matějka s tím, že krátkodobě to nejspíš USA přinese zisk.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro osobní a lehké automobily platí od čtvrtka při dovozu do Spojených států 25procentní přirážka. Zvýšení cel má zasáhnout také automobilové součástky. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že je o clech ochoten jednat, pokud jiné země přijdou s „fenomenální nabídkou“. „Myslím, že Evropa nemá nic speciálního, co by mohla USA nabídnout. A jsem přesvědčen, že Trump byl rozhodnut cla zavést,“ míní bývalý dlouholetý šéf Evropské asociace autoprůmyslu Ivan Hodáč.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od soboty začínají platit plošná 10% cla na dovoz zboží do Spojených států. Za údajné neférové obchodní praktiky, bariéry obchodu, manipulace s kurzem ale dostala většina států světa od Donalda Trumpa naloženo podstatně více. Podle jaké aritmetiky americký prezident postupoval? A jaká bude odpověď postižených států? Ekonom Richard Hindls nahlédne také do start-upového prostředí v Česku a prozradí, jak se u nás podporuje podnikavost.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak dolehnou na zdejší firmy cla oznámená americkým prezidentem? Co by měla v reakci na Trumpovo rozhodnutí dělat EU? A jakou strategii chystají největší tuzemští výrobci vyvážející do Spojených států?

Evropská unie nechce obchodní válku se Spojenými státy. Cla vyhlášena Donaldem Trumpem považuje za nesmyslná a kontraproduktivní. Je ale odhodlána se bránit. Evropská komise předloží varianty odpovědi v pondělí, a to ministrům odpovědným za zahraniční obchod. Následovat bude horečné dohadování mezi vládami a možná i pokusy Bruselu vyvolat „in extremis“ jednání se Spojenými státy. Odveta by měla být oznámena do Velikonoc, pravděpodobně 12. dubna.

Americký prezident Donald Trump provozuje podivnou ekonomickou politiku. Zavádí a odvolává cla, slibuje nižší kurs dolaru – ale jeho politika dolar posiluje –, chce prosperující a průmyslovou Ameriku, ale nevadilo by mu vyvolat ve Spojených státech ekonomickou recesi. Má to nějaký smysl?

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil očekávaná reciproční cla na všechno zboží dovážené do Spojených států v minimální sazbě deset procent, na dovoz z Evropské unie 20 procent. „Cla jsou nelegální. Neměli bychom jednat překotně, ale něco udělat musíme,“ je přesvědčený ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Je třeba podívat se na to, co bude bolet Ameriku,“ souhlasí Pavel Telička, podnikatel a někdejší eurokomisař.

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jak dolehnou na zdejší firmy cla oznámená americkým prezidentem? Co by měla v reakci na Trumpovo rozhodnutí dělat EU? A jakou strategii chystají největší tuzemští výrobci vyvážející do Spojených států?

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil očekávaná reciproční cla na všechno zboží dovážené do Spojených států v minimální sazbě deset procent, na dovoz z Evropské unie 20 procent. „Cla jsou nelegální. Neměli bychom jednat překotně, ale něco udělat musíme,“ je přesvědčený ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Je třeba podívat se na to, co bude bolet Ameriku,“ souhlasí Pavel Telička, podnikatel a někdejší eurokomisař.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny potravin v Česku může ohrozit epidemie slintavky a kulhavky. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo, že proto omezí nákladní dopravu ze Slovenska.Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Česko chystá další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možné překračovat hranice jen na vybraných místech: „Jsou to ty čtyři už známé, to znamená Mosty u Jablunkova, Starý Hrozenkov, Bílá-Bumbálka, Lanžhot. A k tomu přidáme ještě hraniční přechod Hodonín.“„Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr. Lidé by se podle něj neměli přibližovat k hospodářským zvířatům. „Pro zvířata je to ta nejnakažlivější choroba. Nikdy nevíte, co si přinesete na botě nebo oblečení. Lidé by se vůbec neměli přibližovat k ohradám a farmám,“ vyzval ministr.Aktuálních cel na dovoz do Spojených států, která ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, se Evropa podle ministra nezalekne. A bude na ně adekvátně reagovat, mezi možnými nástroji Výborný zmínil možnost zavedení evropské digitální daně. Zároveň přiznal, že americká cla se mohou nepřímo promítnout i do cen potravin. Ale větší nebezpečí vidí v epidemii slintavky a kulhavky.Cla na dovoz zemědělských produktů do USA můžou podle odborníků vytvořit přetlak nabídky na evropském trhu a zhoršit konkurenceschopnost českých výrobků na americkém trhu. Z Česka tam ale loni směřovalo zhruba půl procenta agrárního vývozu. Dopady možných cel proto budou spíše na evropský trh - a nás ovlivní až druhotně.Dá se na českém trhu čekat větší konkurence evropského zboží? Jsou opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky dostatečná? A čím chce Spolu porazit ve volbách hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Proti spalničkám místo očkování doporučuje nový americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. jen olej z tresčích jater. Výpověď dostali experti na předpověď počasí, kteří se podíleli na systému varování obyvatel před bouřemi. Také 10 tisíc zaměstnanců ze zdravotnictví. V ohrožení jsou celé výzkumné projekty vývoje léků, kde jsou – možná spíš byly – Spojené státy světovým lídrem. Přední vědci a výzkumníci varují v otevřeném dopise, další odcházejí dobrovolně.

Donald Trump pred pár dňami urobil vyhlásenie, na ktoré čakali, a ktorého sa obávali mnohí. Do jeho nepredvídateľnej colnej politiky pribudla novinka v podobe 25-percentných ciel na všetky automobily a automobilové súčiastky dovážané do Spojených štátov. Kým to na automobily začalo platiť od apríla, clo na automobilové súčiastky sa má vstúpiť do platnosti najneskôr v máji. To, že Slovenska sa takéto clo dotkne zásadne, potvrdzuje aj finančný analytik spoločnosti XTB Marek Nemky. „Dopad cla môže byť v našom prípade až vo výške dva a pol percenta HDP. Máme totiž veľmi rozšírený priemyselný sektor výroby automobilov a taktiež vyrábame modely žiadané práve v Spojených štátoch,“ vysvetľuje analytik. Ide pritom hlavne o drahšie a väčšie autá, kde citlivosť na zmenu ceny nie je u zákazníkov až taká výrazná. Podľa Nemkyho si však treba uveodmiť, že clá by ju mohli zvdihnúť až o štvrtinu. „Spotrebiteľ sa veľmi ľahko popozerá po iných alternatívach. Možno z toho nakoniec budú benefitovať aj čínske značky, čo by bol tak trochu aj paradox vzhľadom na to, že práve Čína je hlavný obchodný nepriateľ Donalda Trumpa,“ dodáva. Tvrdenia ministery hospodárstva Denisy Sakovej o tom, že sa naše automobilky možno preorientujú na iné modely, ktoré sa do USA neexportujú, vníma skôr skepticky. „Získanie nového modelu sprevádza vždy obrovské ohlásenie. Ide o dlhodobé investície. Neviem si predstaviť, že len tak prepneme vypínač a preorientujeme sa na výrobu iných modelov, to naozaj nehrozí,“ približuje. Čo presne teda 25-percentné clo znamená, aké krajiny sa na exporte áut do USA podieľajú a čo to prinesie Slovensku, prípadne, ako nás ovplyvní zavádzanie aj ďalších ciel mimo automobilového priemyslu? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá finančný analytik spoločnosti XTB Marek Nemky. ​V rozhovore sa dozviete: 3:03 Čo znamená clo na automobily. 4:39 Ktoré krajiny exportujú automobily do USA. 5:45 Automobilový export do USA zo Slovenska. 7:41 Ktorých automobiliek sa clo dotkne najviac. 9:54 Citlivosť amerických kupujúcich na zvýšenie ceny. 11:28 Pretoria americký predajcovia clo do ceny? 12:33 Ako na Trumpove clá reagujú akcie automobilek. 14:51 Ako na Trumpove clá zareagujú automobilky. 17:02 Čo robia iné krajiny voči Trumpovmu clu. 20:10 Je správne reagovať odvetnými clami? 23:58 Recipročné clá a dopad na ekonomiky. 28:02 Zraniteľnosť slovenského automobilového priemyslu. 32:59 Čo si o Trumpových clách myslia investori. 35:11 Izolácia USA. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Za den osvobození označuje americký prezident Donald Trump začátek platnosti vysokých cel na dovoz zboží do Spojených států, k tomu by mělo dojít ve středu 2. dubna. Stále ale není jasné, jak budou tarify nastaveny a na koho se budou vztahovat. „Jisté je jen to, že se vše může změnit. Situace je matoucí pro nejen pro vnitřní jádro Trumpovy administrativy a občany, ale i pro odborníky,“ uvádí amerikanistka Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha.

Osobnost prezidenta Spojených států Donalda Trumpa vyvolává u části Američanů nadšení, u jiné části odpor, až zoufalství. Společnost ale není rozdělená jen na dvě protichůdné poloviny. Je tam i třetí skupina, která zastává názor, že je potřeba dát novému prezidentovi čas, aby ukázal, co dokáže změnit.

Evropská unie chce mít svůj vlastní velký jazykový model. Bude se jmenovat OpenEuroLLM a na jeho vývoji se podílí dvacet podniků, výzkumných institucí a superpočítačových center z celé Evropy. „Měl by umět všechny evropské jazyky, a to ve vyšší kvalitě než běžné modely, které přišly ze Spojených států anebo z Číny,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí projektu Jan Hajič. Model má také umět jazyky spojenců Unie, třeba Norska, nebo obchodních partnerů, jako jsou Čína a Indie.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili četní evropští politici. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.

Trumpove hrozby sa naplnili. Americký prezident Donald Trump uvalil 25-percentné clá na dovoz všetkých automobilov do Spojených štátov. Platiť začnú už od budúceho týždňa.Prečo sa tak Donald Trump rozhodol a čo od toho čaká? Hrozia teraz svetu obchodné vojny? Aké recipročné kroky a opatrenia podnikne Európska a čo sa zatiaľ podarilo vyrokovať jej vyjednávačovi Marošovi Šefčovičovi? Čo to znamená pre automobilky na Slovensku ale najmä ako to môže zasiahnuť Slovensko v časoch vládnych konsolidácii? Môžeme prísť o pracovné miesta? Máme sa pripraviť na ďalšie zhoršenie životnej úrovne?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom INESS Radovanom Ďuranom.

Na jakém základě zpřísňuje rezort zemědělství preventivní opatření proti nákaze slintavky a kulhavky? Jaký příslib další vojenské pomoci může očekávat Ukrajina od pařížského summitu takzvané „skupiny ochotných“? Co zaznělo na středeční velké debatě Českého rozhlasu k posílení obranyschopnosti země? A jaké dopady na český automobilový průmysl i na další země by mohlo mít uvalení nových cel na dovoz aut a dílů do Spojených států?

Slovensko bude v najbližšom roku v dôsledku obchodnej vojny ekonomicky stagnovať. Americký prezident Donald Trump stavia múry, tentokrát v medzinárodnom obchode s automobilmi. Od obchodných partnerov budú Spojené štáty pýtať 25 percentné clo, ak budú chcieť predávať autá na tamojšom trhu.V dnešnom podcaste budete počuť Branislava Žúdela, riaditeľa odboru makroekonomických analýz a prognóz na Inštitúte finančnej politiky. Nahrával Vladimír Amrich.

Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři. V úterý to oznámil Bílý dům po jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou v Rijádu. Moskva ale platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti.

Srdečné pozdravy od Velkého bratra. Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří. Koalice Spolu chce, aby lidé stáli na správné straně. Chudák Amerika, sama bez Evropy. Trump rozšlápl právní systém.

Česká republika podle předběžných údajů Severoatlantické aliance loni navýšila výdaje na obranu těsně nad 2 procenta HDP. V aliančním žebříčku jsme tak zhruba uprostřed. Za loňský rok ho vede Polsko s 5 procenty a za ním je Estonsko a Spojené státy americké. Na druhém konci je Španělsko. Výdaje na obranu se stávají čím dál naléhavějším tématem. Můžeme si dovolit vydávat víc peněz?

Svět se soustředí na velké spory, jako je ten obchodní i geopolitický mezi Spojenými státy a Čínou. Jenže ten je součástí hustšího spletence dalších rozepří. Stranou pozornosti tak zůstává obchodní válka mezi Čínou a Kanadou. Pro Kanadu je daleká Čína druhým největším obchodním partnerem, hned po sousedních Spojených státech. Pro Čínu, tedy tu kontinentální, je Kanada až 17. Je ale důležitým zdrojem technologií, a také mostem k dalšímu trhu, tomu ve Spojených státech.

Svět se mění – a ne vždy úplně k lepšímu. Jak na to reagovat? Někteří lidé se s tím smíří a změní i své chování, aby čelili nepříznivým okolnostem. Někteří se uchýlí k magickému myšlení. K těm druhým se, jak se zdá, počítají i někteří naši politici. Řeč je tu o bezpečnosti a ekonomice. Nový americký prezident Donald Trump po nástupu do funkce zpochybnil spojenecké závazky vůči NATO a už není jisté, že Spojené státy v případě nutnosti přijdou vojensky Evropě na pomoc.

Nečekané zvraty v politice Spojených států – to jest zpochybnění vojenské pomoci Evropě a vyhrožování koncem podpory Ukrajině –, vedou Francii, stejně jako jiné evropské státy, k novému pohledu na obranu země.