Podcasts about spojen

Ve středu 17. září zaplnilo indický tisk a televize jedno jediné téma. Nebyla to roztržka se Spojenými státy ohledně cel a víz nebo nějaký nový korupční skandál. Byly to 75. narozeniny premiéra Naréndry Módího. Vedle vypočítávání Módího úspěchů a celostránkových gratulací od významných podniků i jednotlivců už ten den nezbylo v indických novinách místo prakticky na nic jiného.

Ve Spojených státech se republikáni a demokraté nedokázali dohodnout na financování federální vlády před začátkem nového fiskálního roku. Ten začal 1. října. Republikány dominovaná Sněmovna reprezentantů sice schválila příslušný zákon, který by zajistil financování alespoň do poloviny listopadu, ale v Senátu, horní komoře Kongresu, potřebují republikáni pro schválení zákona kvalifikovanou většinu 60 hlasů, kterou nemají.

Začiatkom septembra otriasla Spojenými štátmi streľba na vplyvného konzervatívneho aktivistu Charlieho Kirka. Krátko po útoku sa začali šíriť dezinformácie aj vášnivé diskusie o slobode slova a jej hraniciach. O tom, aké nepravdy a zavádzania sa v tejto súvislosti objavili, diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagog.sk Veronikou Frankovskou a politológom Erikom Lášticom.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar o prevažujúcich trendoch na dezinformačnej scéne Veronika Frankovská upozornila na bizarný hoax, podľa ktorého mala Európska únia plánovať pandémiu COVID-19 už v roku 2019. V skutočnosti však išlo o nesprávnu interpretáciu zverejnených dokumentov.V súvislosti s atentátom na Charlieho Kirka Frankovská uviedla, že slovenská dezinformačná scéna sa podobne ako tá americká venovala najmä téme, „kto za to môže“. „Keď sa objavila identita strelca, okamžite sa začali šíriť rôzne druhy prepojení a konštrukcií jeho motivácií,“ vysvetlila.Ako príklad spomenula údajné napojenie útočníka na organizáciu Demokratickí socialisti Ameriky (DSA). „Mnohí sa týmto snažili naznačiť prepojenie na demokratov. Opieralo sa to však len o fotografiu muža v tričku tejto organizácie – pričom na snímke nebol atentátnik, ale úplne iný človek,“ dodala.V druhej časti diskusie politológ Erik Láštic priblížil, že Charlie Kirk bol 31-ročný americký konzervatívec, ktorý sa počas celého svojho dospelého života snažil aktivizovať mladých ľudí, najmä mladých mužov, a urobiť republikánsku značku „viac cool“. „Využíval na to nástroje, ktoré sú momentálne k dispozícii – silný online rozmer, pričom sa nebál ísť na hranu a byť provokatívny. A zároveň staval aj na fyzickej prítomnosti. Kirk bol veľký zástanca debatovania – môžeme diskutovať o tom, do akej miery tie debaty išli k podstate veci, ale chodil aj do prostredia, kde bolo veľa liberálov a demokratických voličov, a pokúšal sa s nimi viesť dialóg a provokovať ich,“ uviedol.Podľa Láštica sa Kirk postupne stal pre republikánov veľmi zaujímavý a úspešne získaval dary pre stranu aj jednotlivých kandidátov. Neskôr sa prepojil na Donalda Trumpa. „Je to príklad nového typu republikánskeho aktivistu, ktorý nie je zaťažený tradičným, konzervatívnym, trochu suchým štýlom, ale prinášal to, čo v úvodzovkách letí medzi mladými ľuďmi,“ vysvetlil.Politológ zároveň dodal, že jeden skeptický pohľad na udalosť je, že Trump, celé MAGA hnutie a jeho predstavitelia len čakali na takýto moment, aby mohli ospravedlniť systematickejší zásah voči skupinám, ktoré považujú za problematické. „Podľa informácií, ktoré však máme k dispozícii, išlo o individuálny čin niekoho, kto sa rozhodol spáchať vraždu. A keďže v USA je jednoduchý prístup k zbraniam, podobné skutky sa dejú ľahšie. Zatiaľ nič nenasvedčuje tomu, že by bol útočník napojený na nejakú skupinu,“ dodal.Diskusiu moderovala Veronika Jursová Prachárová.

Americký prezident Donald Trump v pondělí vyzval ženy, aby v těhotenství neužívaly paracetamol a nedávaly ho ani svým dětem, a to kvůli riziku autismu u dětí. Podporují takové varování vědecké studie? Může autismus souviset s očkováním? A jaký vliv na veřejnost nejen ve Spojených státech mohou slova Donalda Trumpa mít? Tomáš Pancíř se zeptal místopředsedkyně České vakcinologické společnosti a dětské lékařky Hany Cabrnochové.

Americký prezident Donald Trump v pondělí vyzval ženy, aby v těhotenství neužívaly paracetamol a nedávaly ho ani svým dětem, a to kvůli riziku autismu u dětí. Podporují takové varování vědecké studie? Může autismus souviset s očkováním? A jaký vliv na veřejnost nejen ve Spojených státech mohou slova Donalda Trumpa mít? Tomáš Pancíř se zeptal místopředsedkyně České vakcinologické společnosti a dětské lékařky Hany Cabrnochové.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na Valném shromáždění OSN. Vyčetl této instituci například, že mu nepomáhá ukončovat války, že to musí dělat sám. Opřel se do lídrů EU, že nic nedělají s nelegální migrací a že naše země jdou do pekla. „Z hlediska nelegální nekontrolované migrace má pravdu, protože to je věc, která Evropu musí trápit, je to palčivé téma, které musí řešit. V tom se trefil,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump v pondělí vyzval ženy, aby v těhotenství neužívaly paracetamol a nedávaly ho ani svým dětem, a to kvůli riziku autismu u dětí. Podporují takové varování vědecké studie? Může autismus souviset s očkováním? A jaký vliv na veřejnost nejen ve Spojených státech mohou slova Donalda Trumpa mít? Tomáš Pancíř se zeptal místopředsedkyně České vakcinologické společnosti a dětské lékařky Hany Cabrnochové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec září je tu a s ním taky další dávka novinek – tentokrát ze zahraniční DIY scény. Cval a trysk nejen metalových kopýtek nás při našem sonickém putování zavedl napříč Evropou, Austrálií i Spojenými státy.

Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.„Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.  Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera. „Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné  v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

„Je to dôležitý krok, no bez skutkov je to hoci symbolické no prázdne gesto“, hovorí o Attila Kovács, odborník na oblasť z Komenského univerzity v Bratislave. Naráža na rastúcu podporu pre palestínsku štátnosť zo strany medzinárodného spoločenstva. „Mali by učiniť kroky na obmedzenie dodávok zbraní pre Izrael, či blokovať prístavy s týmto cieľom“, dopĺňa. Žiadalo by sa podľa neho zbrojné embargo. Medzi prvými zo strany Spojených štátov, ako najväčšieho dodávateľa vojenskej techniky pre Izrael. „A to je kameň úrazu“, konštatuje arabista Kovács.Na jednej strane rastúca podpora pre uznanie nezávislej štátnosti pre Palestínu zo strany svetového spoločenstva, na druhej stret s realitou: Netanjahu a jeho vojenský aparát akoby rastúcu podporu pre Palestínu prehliadali a pokračujú vo svojej misii vyhladiť Hamas aj za cenu genocídy civilného obyvateľstva. Naviac – jeho spojenec Donald Trump označuje uznanie palestínskej štátnosti za „odmenu“ pre radikálny Hamas s jeho atrocitami zo 7. októbra spred dvoch rokov. Generálny sekretár OSN António Guterres ale pri riešení na pôdoryse dvoch štátov hovorí pri štátnosti ako o „práve“ Palestínčanov, nie o odmene teroristom Hamasu. A ak na jednej strane rastie volanie po mieri, na druhej chýbajú kroky, ktoré by boli jeho predpokladom – medzi nimi koniec vojenskej podpory pre Izrael, upozorňujú pozorovatelia. Čo bude s vojnou Izraela s radikálmi Hamasu po newyorskom Valnom zhromaždení OSN? Nenaplnia sa slová amerického prezidenta Trumpa, že „prázdne slová neriešia vojny?“Téma pre Attilu Kovácsa, odborníka na región z Univerzity Komenského v Bratislave. „Je to dôležitý krok, no bez skutkov je to hoci symbolické no prázdne gesto“, hovoríAttila Kovács, odborník na oblasť z Univerzity Komenského v Bratislave. Naráža na rastúcu podporu pre palestínsku štátnosť zo strany medzinárodného spoločenstva. „Mali by učiniť kroky na obmedzenie dodávok zbraní pre Izrael, či blokovať prístavy s týmto cieľom“, dopĺňa. Žiadalo by sa podľa neho zbrojné embargo. Medzi prvými zo strany Spojených štátov, ako najväčšieho dodávateľa vojenskej techniky pre Izrael. „A to je kameň úrazu“, konštatuje arabista Kovács. Za príklad dáva Nemecko, ktoré k obmedzeniu pristúpilo. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Je to dôležitý krok, no bez skutkov je to hoci symbolické no prázdne gesto“, hovorí o Attila Kovács, odborník na oblasť z Komenského univerzity v Bratislave. Naráža na rastúcu podporu pre palestínsku štátnosť zo strany medzinárodného spoločenstva. „Mali by učiniť kroky na obmedzenie dodávok zbraní pre Izrael, či blokovať prístavy s týmto cieľom“, dopĺňa. Žiadalo by sa podľa neho zbrojné embargo. Medzi prvými zo strany Spojených štátov, ako najväčšieho dodávateľa vojenskej techniky pre Izrael. „A to je kameň úrazu“, konštatuje arabista Kovács.Na jednej strane rastúca podpora pre uznanie nezávislej štátnosti pre Palestínu zo strany svetového spoločenstva, na druhej stret s realitou: Netanjahu a jeho vojenský aparát akoby rastúcu podporu pre Palestínu prehliadali a pokračujú vo svojej misii vyhladiť Hamas aj za cenu genocídy civilného obyvateľstva. Naviac – jeho spojenec Donald Trump označuje uznanie palestínskej štátnosti za „odmenu“ pre radikálny Hamas s jeho atrocitami zo 7. októbra spred dvoch rokov. Generálny sekretár OSN António Guterres ale pri riešení na pôdoryse dvoch štátov hovorí pri štátnosti ako o „práve“ Palestínčanov, nie o odmene teroristom Hamasu. A ak na jednej strane rastie volanie po mieri, na druhej chýbajú kroky, ktoré by boli jeho predpokladom – medzi nimi koniec vojenskej podpory pre Izrael, upozorňujú pozorovatelia. Čo bude s vojnou Izraela s radikálmi Hamasu po newyorskom Valnom zhromaždení OSN? Nenaplnia sa slová amerického prezidenta Trumpa, že „prázdne slová neriešia vojny?“Téma pre Attilu Kovácsa, odborníka na región z Univerzity Komenského v Bratislave. „Je to dôležitý krok, no bez skutkov je to hoci symbolické no prázdne gesto“, hovoríAttila Kovács, odborník na oblasť z Univerzity Komenského v Bratislave. Naráža na rastúcu podporu pre palestínsku štátnosť zo strany medzinárodného spoločenstva. „Mali by učiniť kroky na obmedzenie dodávok zbraní pre Izrael, či blokovať prístavy s týmto cieľom“, dopĺňa. Žiadalo by sa podľa neho zbrojné embargo. Medzi prvými zo strany Spojených štátov, ako najväčšieho dodávateľa vojenskej techniky pre Izrael. „A to je kameň úrazu“, konštatuje arabista Kovács. Za príklad dáva Nemecko, ktoré k obmedzeniu pristúpilo. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Severoatlantická aliance se v úterý sešla v Bruselu na žádost Estonska, a to kvůli pátečním incidentu, při němž tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, ve kterém byly téměř čtvrt hodiny. NATO ruské kroky odsoudilo a uvedlo, že ruské letouny z Estonska doprovodilo. Nešlo prý o bezprostřední hrozbu. Odsouzení Moskvy přišlo také na pondělním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, na němž Spojené státy přislíbily, že jsou připraveny bránit každý centimetr NATO. Děje se tak v týdnech, kdy Rusové narušili vzdušný prostor členských států již poněkolikáté, a to v době, kdy proběhlo vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Západ 2025. „Bezpochyby to spolu souvisí. To cvičení má letos jiný náboj, než třeba před pěti lety," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Teď jsme ve válce s Ruskem, jenom to není napsané na papíře. Ale reálně ta válka probíhá. Zatím ne těmi nejbrutálnějšími prostředky, ale probíhá." Jak konkrétně na to státy Severoatlantické aliance reagují? Jak se připravují na možné další kroky ze strany Ruska? A mohlo stát i za přeletem dronů nad kodaňským letištěm zkraje týdne, který dánská premiérka označila za nejzávažnější útok na tamní infrastrukturu?

Když americký prezident Donald Trump v Londýně prohlásil, že Spojené státy potřebují leteckou základnu Bagrám – nedaleko afghánského hlavního města Kábul –, bylo to docela překvapení. Vždyť to byl právě Donald Trump, kdo kdysi dojednal úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu a v zemi teď vládne radikální islamistické hnutí Tálibán. Jak tedy chtějí Spojené státy základnu získat?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po tom, čo Poliaci zostreľovali nad svojím územím ruské drony, ruské stíhačky lietali v Estónskom vzdušnom priestore aj nad poľskou ropnou plošinou v Baltskom mori. NATO aktivovalo svoj článok štyri a spoločné konzultácie a Estónsko žiada rokovanie aj Bezpečnostnej rady OSN.Čo všetko tieto ruské provokácie znamenajú? Prečo Slovensko svoju bezpečnostnú radu štátu nezvolalo? Ako je chránený náš vzdušný priestor? A ako to vyzerá na Ukrajine, kde Rusi pokračujú v zabíjaní civilistov? Aký je stav na fronte?Spojené kráľovstvo, Kanada či Austrália uznali Palestínsky štát. Izrael ostro protestuje a pokračuje vo vojne v Gaze. Čo takéto vyhlásenia o Palestíne znamenajú a ako sa vyvíja situácia v Gaze? Má to celé vojenské riešenie? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a šéfom mimoparlamentnej ODS Pavlom Mackom.

Desítky tisíc lidí včetně prezidenta Donalda Trumpa si v Arizoně připomněli nedávno zavražděného pravicového aktivistu Charlieho Kirka. Jak se americká společnost s jeho násilnou smrtí vyrovnává? Nejsou zákroky proti některým liberálním televizním moderátorům v této souvislosti projevem cenzury? Tomáš Pancíř se ptal politologa zaměřeného na Spojené státy a předsedy konzervativního Občanského institutu Romana Jocha.

Desítky tisíc lidí včetně prezidenta Donalda Trumpa si v Arizoně připomněli nedávno zavražděného pravicového aktivistu Charlieho Kirka. Jak se americká společnost s jeho násilnou smrtí vyrovnává? Nejsou zákroky proti některým liberálním televizním moderátorům v této souvislosti projevem cenzury? Tomáš Pancíř se ptal politologa zaměřeného na Spojené státy a předsedy konzervativního Občanského institutu Romana Jocha.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zachytili bychom včas signály, že se Rusko chystá použít nukleární zbraň? A má pro takovou situaci Západ připravenou odpověď? „Spojené státy a Severoatlantická aliance by v takovém případě nejspíše zvážily kompletní změnu přístupu k válce na Ukrajině a možná i konvenční útoky na ruské pozice na Ukrajině,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po linkách ze Spojených států amerických mluvila Lucie Výborná s pravnučkou Tomáše Garrigua Masaryka Charlottou Kotíkovou. Narodila se v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jako mladá si kvůli svému původu užila v komunistickém Československu šikanu, posměšky, vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Také proto, aby podobného osudu ušetřila svoje děti, emigrovala s rodinou do Spojených států amerických.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po linkách ze Spojených států amerických mluvila Lucie Výborná s pravnučkou Tomáše Garrigua Masaryka Charlottou Kotíkovou. Narodila se v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jako mladá si kvůli svému původu užila v komunistickém Československu šikanu, posměšky, vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Také proto, aby podobného osudu ušetřila svoje děti, emigrovala s rodinou do Spojených států amerických.

Vražda politického aktivisty Charlieho Kirka vyhrotila ve Spojených státech spory mezi momentálně vládnoucí Republikánskou stranou, ovládanou hnutím Udělejme Ameriku opět velkou (neboli MAGA), a demokraty do tak nesmiřitelné podoby, že jsou na místě obavy o osud americké demokracie.

Po vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka se Spojené státy (a nejen ony) přou o jeho odkaz. Republikánští politici včetně prezidenta Donalda Trumpa zároveň z odpovědnosti za vyvolání atmosféry vedoucí k vraždě viní své oponenty z liberální části společnosti a slibují reakci. Kam vypjaté události v USA míří? A jak významnou postavou americké politiky Charlie Kirk vlastně byl?Host: Heath Druzin - americký novinář, autor podcastu Extremely American z produkce veřejnoprávní rozhlasové sítě NPRČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyVe čtvrtek 18. září ve 20 hodin po představení Like Lovers Do v brněnském divadle Reduta živě natáčíme další díl podcastu MDŽ. Tématem bude násilí na ženách a tresty za něj. Přijďte, klidně i bez lístku na představení (přednost v hledišti mají diváci Like Lovers Do). Těšíme se na vás!Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Apalačské pohoří je hlavní horský masiv, který formuje krajinu na východě Spojených států. Táhne se přes několik států. Začíná na jihu v Georgii a končí na severu ve státě Maine. Po jeho hřebeni se vine Apalačská stezka dlouhá přes 3 a půl tisíce kilometrů. Lesy, hory a výhledy z vrcholků lákají milovníky horských výšlapů z často i stovky kilometrů vzdálených míst. Na Apalačskou stezku v Národním parku Shenandoah ve Virginii se vypravil i zpravodaj Pavel Novák.

Apalačské pohoří je hlavní horský masiv, který formuje krajinu na východě Spojených států. Táhne se přes několik států. Začíná na jihu v Georgii a končí na severu ve státě Maine. Po jeho hřebeni se vine Apalačská stezka dlouhá přes 3 a půl tisíce kilometrů. Lesy, hory a výhledy z vrcholků lákají milovníky horských výšlapů z často i stovky kilometrů vzdálených míst. Na Apalačskou stezku v Národním parku Shenandoah ve Virginii se vypravil i zpravodaj Pavel Novák.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražda politického aktivisty Charlieho Kirka vyhrotila ve Spojených státech spory mezi momentálně vládnoucí Republikánskou stranou, ovládanou hnutím Udělejme Ameriku opět velkou (neboli MAGA), a demokraty do tak nesmiřitelné podoby, že jsou na místě obavy o osud americké demokracie. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražda konzervativce Charlieho Kirka ukázala, jak moc rozdělená je americká společnost. „Naděje na smíření radikálů z obou stran je nulová,“ myslí si publicista žijící ve Spojených státech Dušan Neumann. Netají se tím, že je podporovatelem Donalda Trumpa, ale tvrdí, že fanouškem Charlieho Kirka nikdy nebyl, a to kvůli náboženské rovině jeho myšlenek.

Spojené štáty sú polarizované, bežné sú vyhrážky, niektorými mestami pochodujú vojaci. Do toho vražda Charlieho Kirka, atentát na Trumpa aj rôzne volania po pomste.Ako sa teda dnes žije v USA a prečo sa Amerika dostala do takéhoto stavu?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Lukáša Onderčanina.Zdroj zvukov: CNN, BBC, Fox NewsOdporúčanie:A ak chcete Dobré ráno stretnúť naživo, tak v sobotu 27. septembra budeme otvárať program festivalu RecFest v bratislavskom Edison Parku. Ja a Peter Tkačenko sa budeme rozprávať... no asi nielen o politike. Takže príďte sa pozrieť, napokon, nájdete tam množstvo podcastov a podcasterov.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Vražda konzervativce Charlieho Kirka ukázala, jak moc rozdělená je americká společnost. „Naděje na smíření radikálů z obou stran je nulová,“ myslí si publicista žijící ve Spojených státech Dušan Neumann. Netají se tím, že je podporovatelem Donalda Trumpa, ale tvrdí, že fanouškem Charlieho Kirka nikdy nebyl, a to kvůli náboženské rovině jeho myšlenek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtvarnice, ilustrátorka a hikerka Mája Šnajdrová si po pádu ze střechy zlomila páteř. Navzdory následkům, bolestem zad a necitlivosti jednoho stehna, se vydala splnit si sen o návratu na americké dálkové trasy. Spojila různorodé trasy divokou americkou přírodou a putovala po nich šest měsíců. Po cestě navíc malovala.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtvarnice, ilustrátorka a hikerka Mája Šnajdrová si po pádu ze střechy zlomila páteř. Navzdory následkům, bolestem zad a necitlivosti jednoho stehna, se vydala splnit si sen o návratu na americké dálkové trasy. Spojila různorodé trasy divokou americkou přírodou a putovala po nich šest měsíců. Po cestě navíc malovala.

Nárůst politického násilí ve Spojených státech se dotýká i tuzemské předvolební debaty. Politoložka v něm spatřuje nedostatek empatie a slepou touhu názorové oponenty porazit. „Řada lidí, kteří jsou třeba psychicky labilní, se ve ztotožnění s tou či onou ideologií snaží bojovat tím, že nějakým způsobem zničí nepřítele,“ poukazuje Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... komentovala také pohyby v předvolebních průzkumech a dopady ruských dronů v Polsku na českou kampaň.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nárůst politického násilí ve Spojených státech se dotýká i tuzemské předvolební debaty. Politoložka v něm spatřuje nedostatek empatie a slepou touhu názorové oponenty porazit. „Řada lidí, kteří jsou třeba psychicky labilní, se ve ztotožnění s tou či onou ideologií snaží bojovat tím, že nějakým způsobem zničí nepřítele,“ poukazuje Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... komentovala také pohyby v předvolebních průzkumech a dopady ruských dronů v Polsku na českou kampaň.

Je veřejným tajemstvím, že sdělovací prostředky ve Spojených státech ve své zdrcující většině fandí jen jedné z velkých politických stran – straně Demokratické. Po volebním vítězství Donalda Trumpa a jeho návratu do Bílého domu levicově angažovaná americká žurnalistika prožívala a stále ještě prožívá těžkou chvilku hledání nového místa ve společnosti a nového obsahu svých sdělení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před rokem představil bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi návod, podle kterého má evropská konkurenceschopnost vzrůst tak, abychom dokázali konkurovat Spojeným státům a Číně. „Pokud se bavíme, že ztráta konkurenceschopnosti začala už před patnácti dvaceti lety, tak to samozřejmě nezměníme během jednoho roku,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle průzkumů ze Spojených států tráví americké děti v přírodě průměrně méně času, než lidé ve vazbě, kteří mají alespoň povinné vycházky. Interiér ale nedokáže přirozené stimuly z přírodního prostředí nahradit. Nedostatek přírody vede k mnoha komplikacím, jako jsou úzkosti, depresivní stavy, snížená imunita nebo větší sklony k obezitě. Přitom fyziologické reakce těla na procházku v přírodě lze zaznamenat už po pár desítkách minut.

Vyjednávání bezpečnostních záruk z Evropy, otázka ruské ropy a diplomatické cesty mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem charakterizují současnou fázi jednání o míru. „Otázka je, jak přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s nějakým kompromisem, který by si představoval západ a Ukrajina,“ říká v pořadu Jak to vidí… analytik Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií FSV UK. Co může ve světovém uspořádání znamenat nový návrh obranné strategie Spojených států amerických?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.

Do armády investovala viac ako dvesto miliárd dolárov a túto investíciu Čína minulý týždeň ukázala svetu.Okrem techniky ale predviedla aj svoje vnímanie sveta, ukotvené v partnerstvách s diktátormi, nedemokratickými režimami a ako už intenzívne rozoberáme niekoľko dní aj Slovenskom.Dobré ráno sa teraz vráti do Číny a pozrie sa na to, čo bolo na vojenskej prehliadke v Pekingu vidieť a takisto na to, ako sa táto veľmoc snaží zaplniť priestor, z ktorého sa sťahujú Spojené štáty.Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva s Danielom Hoťkom, redaktorom zahraničného spravodajstva denníka SME.Zdroje zvukov: Reuters, YouTube/Associated Press, SMER-SDOdporúčanie:Pracovný týždeň začínam skôr víkendovým odporúčaním, ale som presvedčená o tom, že vzhľadom na aktuálne udalosti nie je na škodu utiecť od reality hocikedy od pondelka do nedele. Preto by som vašu pozornosť chcela upriamiť na hru Split Fiction, ktorú priniesli tvorcovia úžasného počinu It Takes Two. Split Fiction vás a vášho spoluhráča zavedie doslova do rozdvojenej fikcie a v rámci jednej hry skáčete medzi sci-fi a fantasy scenármi, ktoré zaručia, že sa ani chvíľku nenudíte.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

Desítky let pomalého sbližování Spojených států a Indie jsou během několika týdnů v troskách. To kvůli tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení dohromady až 50procentních cel.

Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Stretnutie Trump, Zelenskyj a Putin, rokovanie o mieri, ale aj bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, na ktorých by sa mali podieľať Spojené štáty.To by mohli byť výsledky rozhovorov s americkým prezidentom, ktorý sa po minulotýždňovom stretnutí s Vladimirom Putinom stretol aj s ukrajinským prezidentom a európskymi lídrami.Ako to vyzeralo, čo sa zmenilo a k čomu by to mohlo na Ukrajine viesť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta expertky na Ukrajinu a výskumníčky v think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Jany Kobzovej.Zdroj zvukov: BBC, AFP News Agency, YouTube/The White HouseOdporúčanieMojím dnešným odporúčaním je... no chcel som povedať čosi ľahšie, ale nová videoherná Mafia: The Old Country ľahšia zase až tak nie je. Zažijete v nej zhruba pätnásťhodinový návrat ku koreňom série a k príbehu v naozaj nádhernom prostredí Sicílie... a aj keď herné mechaniky miestami trochu škrípu, mňa to bavilo.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠