Podcasts about spojen

Před rokem představil bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi návod, podle kterého má evropská konkurenceschopnost vzrůst tak, abychom dokázali konkurovat Spojeným státům a Číně. „Pokud se bavíme, že ztráta konkurenceschopnosti začala už před patnácti dvaceti lety, tak to samozřejmě nezměníme během jednoho roku,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Saša Michailidis se ptá saxofonistky, skladatelky Nely Dusové a hudebního dramaturga, moderátora ČRo Jazz Petra Vidomuse. Studie ze Spojených států a Německa odkrývají problém genderové nerovnováhy v jazzovém světě a poukazují na to, že na jazzových školách téměř nenajdeme ženy. Dají se výsledky studií takzvaně napasovat i do českého prostředí? Jaké je postavení jazzmanek na tuzemských školách a posléze jejich uplatnění v oboru?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle průzkumů ze Spojených států tráví americké děti v přírodě průměrně méně času, než lidé ve vazbě, kteří mají alespoň povinné vycházky. Interiér ale nedokáže přirozené stimuly z přírodního prostředí nahradit. Nedostatek přírody vede k mnoha komplikacím, jako jsou úzkosti, depresivní stavy, snížená imunita nebo větší sklony k obezitě. Přitom fyziologické reakce těla na procházku v přírodě lze zaznamenat už po pár desítkách minut.

Vyjednávání bezpečnostních záruk z Evropy, otázka ruské ropy a diplomatické cesty mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem charakterizují současnou fázi jednání o míru. „Otázka je, jak přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s nějakým kompromisem, který by si představoval západ a Ukrajina,“ říká v pořadu Jak to vidí… analytik Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií FSV UK. Co může ve světovém uspořádání znamenat nový návrh obranné strategie Spojených států amerických?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.

Do armády investovala viac ako dvesto miliárd dolárov a túto investíciu Čína minulý týždeň ukázala svetu.Okrem techniky ale predviedla aj svoje vnímanie sveta, ukotvené v partnerstvách s diktátormi, nedemokratickými režimami a ako už intenzívne rozoberáme niekoľko dní aj Slovenskom.Dobré ráno sa teraz vráti do Číny a pozrie sa na to, čo bolo na vojenskej prehliadke v Pekingu vidieť a takisto na to, ako sa táto veľmoc snaží zaplniť priestor, z ktorého sa sťahujú Spojené štáty.Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva s Danielom Hoťkom, redaktorom zahraničného spravodajstva denníka SME.Zdroje zvukov: Reuters, YouTube/Associated Press, SMER-SDOdporúčanie:Pracovný týždeň začínam skôr víkendovým odporúčaním, ale som presvedčená o tom, že vzhľadom na aktuálne udalosti nie je na škodu utiecť od reality hocikedy od pondelka do nedele. Preto by som vašu pozornosť chcela upriamiť na hru Split Fiction, ktorú priniesli tvorcovia úžasného počinu It Takes Two. Split Fiction vás a vášho spoluhráča zavedie doslova do rozdvojenej fikcie a v rámci jednej hry skáčete medzi sci-fi a fantasy scenármi, ktoré zaručia, že sa ani chvíľku nenudíte.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

„… tento je naozaj Spasiteľ sveta.“ (J 4:42) História, filozofia, teológia a − v mnohých edukačných centrách − ľudia študujú dokonca prírodné vedy, aby objavili, čo hovoria o Ježišovi Kristovi. Kvôli svedectvu o Ježišovi sa nanovo skúmajú záznamy ranej cirkvi. Archeológovia robia vykopávky, aby objavili nové dôkazy. Niektorí hovoria, že Ježiš Kristus je mýtus a […] Billy Graham

Desítky let pomalého sbližování Spojených států a Indie jsou během několika týdnů v troskách. To kvůli tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení dohromady až 50procentních cel.

Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá vydat prezidentský dekret, na jehož základě by voliči ve Spojených státech museli prokazovat svoji totožnost s pomocí voličských průkazů. Trump také požaduje, aby bylo výrazně omezeno korespondenční hlasování a hlasovalo se s pomocí papírových hlasovacích lístků.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

Začátkem září uběhne rok od zveřejnění Draghiho zprávy, která varuje Evropskou unii před oslabováním konkurenceschopnosti. „Pokud se nestane něco skutečně radikálního, Evropa nemůže obstát v globálním světě s velkými hráči, jako jsou Spojené státy a Čína,“ říká Viktor Daněk z institutu Europeum. Dalšími tématy bude schvalování unijního rozpočtu, plnění emisních cílů nebo projednávání tzv. chat control, který má dát firmám pravomoc vstupovat do soukromých zpráv lidí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ZDROJE: https://www.incorrect.cz/podcast-incorrect-cz-fialova-kampelickaPROJEKT STARLINK: TRANSPARENTNÍ ÚČET:2401131596/2010NETRANSPARENTNÍ ÚČET:1244872037/3030Do předmětu platby napište "Starlink" - děkuji!SLEDUJTE WEB https://WWW.INCORRECT.CZOdběr pomocí emailu najdete v hlavním menu!Vyhledejte si na podcastech "incorrect.cz"TELEGRAM: https://www.t.me/incorrectczNakupujte značkové předměty incorrect.cz: https://www.incorrect.cz/obchod/https://odysee.com/@incorrectCZ:3Možnosti finanční podpory: https://paypal.me/frantakubhttps://patreon.com/incorrectCZhttps://herohero.co/frantisekkubasekuofegchc/invites/iv-frantisekkubasekuofegchc-woyqbejxweTRANSPARENTNÍ ÚČET:2401131596/2010Ze zahraničí:IBAN: CZ32 2010 0000 0024 0113 1596Swift: FIOBCZPPNETRANSPARENTNÍ ÚČET:1244872037/3030 (kvůli daním je ideální dopsat "dar" - díky!) PATREON: https://www.patreon.com/incorrectcz

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a ex-italský premiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.Podle Kovandy Evropská komise naopak zrychluje tempo Green Dealu, což zvyšuje náklady průmyslu a snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Administrativní zátěž se nezmenšuje, naopak přibývají nové regulace – například směrnice o odlesňování, která ukládá firmám povinnost detailně prověřovat původ komodit, jako je káva či dřevo. „To je další obrovská byrokratická zátěž, kterou čínské či americké společnosti vůbec nemají,“ říká Kovanda.Zásadní zůstává i problém společného financování investic. Fiskálně ukázněné státy jako Německo či Nizozemsko, podle Kovandy, odmítají hlubší dluhovou integraci. Nedůvěra investorů se projevila i tím, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů, popisuje ekonom. Výsledkem je, že EU si půjčuje dráž než jednotlivé členské země.Na setkání v Rimini Draghi znovu varoval, že Evropa ztrácí globální váhu. „Rok 2025 ukazuje, že se zbortila iluze EU o tom, že je světovou mocností,“ uvedl. Kovanda také připomněl, že Spojené státy a Rusko jednají o Evropě bez její účasti – situace, která je v moderní historii bezprecedentní.Draghi, podle Lukáše Kovandy, upozornil i na tlak Washingtonu: Unie se zavázala k nákupům energetických surovin ze Spojených států v hodnotě 750 miliard dolarů, a byť vágně, i k vyšším výdajům na obranu. Podle Kovandy jde o „kapitulaci Evropy“ vůči americkým zájmům.Unie se tak ocitá v paradoxní situaci: místo posilování vlastní ekonomické síly a politické suverenity přijímá další regulace, oslabuje průmysl a zároveň se dostává do stále větší závislosti na USA. Draghiho varovný hlas tak podle Kovandy zůstává aktuální i po roce – jen s tím rozdílem, že realita se mezitím ještě více vzdálila doporučeným řešením.

Cesnak. Je to liek. Ale kedy a za akých okolností cesnak lieči? ( pozrite aj ❤Link na živé podujatia: https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/  ❤Link na vychytávky a zľavy: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Ako zistiť či je cesnak, ktorý doma máte zdravý? Kedy účinkuje dobre a kedy kontraproduktívne? Aj o tom sa dnes budem rozprávať s pánom Kováčom, ktorý sa venuje pestovaniu cesnaku a je taký posledný Mohykán. Imrich Kováč z Komoče Pýtala som sa aj: *Ja som dnes prišla sem za vami. Tip som dostala od diváčky z Talianska. Povedzte. Čo pre vás znamená cesnak? *Prečo sa ľudia prestali venovať pestovaniu cesnaku ? *Ja som počula, že nie je jedno, ako sa cesnak konzumuje. A aby sme z neho získali skutočnú liečivú silu, treba ho vedieť užiť správne, aby sa z neho vylúčila účinná látka látka.... Cesnak a jeho rola v medicíne• Cesnak je jedným z najstarších produktov prírodnej liečby, ktorý sa používal ako liečivo a aj ako doplnok pre všeobecné zdravie. • Cesnak má málo kalórií a vysokú výživnú hodnotu. • Bojuje proti zápalom a plesniam.• Má antibakteriálne a antivírusové vlastnosti. • Znižuje bolesti zubov, tíši kašeľ, uľahčuje dýchanie, lieči bradavice, zmierňuje svrbenie a pomáha pri bolestiach uší. • Znižuje krvný tlak a cholesterol.• Prevencia a liečba upchatých ciev a artérií. • Intenzívne posilnenie imunitného systému.• Prečisťuje pečeň. Účinné látky• Cesnak obsahuje celý rad zlúčenín síry – aliín, alicín, alylcyteín, ajeón a iné, ktoré sa veľmi rýchlo, už niekoľko minút po požití dostávajú do krvi.• Obsahuje minerálne látky (vápnik, železo, horčík, sodík, draslík, fosfor, zinok, jód, selén, mangán a meď) • Vitamíny (B1, B2, B3, B6, B9, C, A ) a enzýmy.• Zlúčeniny Alliín (obsahujúca síru), ktorá sa premieňa pôsobením kyslíka na Allicín (silné prírodné antibiotikum). • Spojením dvoch molekúl Allicínu vzniká látka s disulfidovou väzbou zvaná Ajoén, ktorá sa vyznačuje antitromboticky.*Ľudia v obchode si kúpia cesnak. Povedzme slovenský. Môžu sa spoľahnúť, že nie je napustený chemikáliami ako to býva pri tom čínskom? Ako rozoznať dobrý a kvalitný od toho menej kvalitného? *Dajme príklad s herpesom...*Čím je zaujímavá pôda tu u vás, že sa tu rodí tak kvalitný cesnak? Mrazit surový? Ci mrazit blansirovany. A prišlo aj na divácke otázky Imricha nájdete tu: https://cesnak-slovakia.sk********************************************************Ďakujem, že ma podporujete na herohero alebo tu na YouTube. Aj vďaka vám vzniká tento obsah. Chcete ma začať podporovať? Info tu: https://herohero.co/odznova Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...Hero berie len 12,5%) Predplatné 2,99 na YT je bez nároku na obsah vopred. Ide len o sympatizovanie, za čo ďakujem... Ak nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu o.z. : SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o DAR ĎAKUJEM a nezabudnite pozrieť info a linky o podujatiach a vychytávkach... ( INFO: Podujatia ❤ - https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/ ❤Info o overených vychytávkach z podcastu LINK: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Buďte zdraví Martina Valachová

Polsko chybělo u jednacího stolu ve Spojených státech a mnozí ve Varšavě tím byli nepříjemně překvapeni. Neříkám, že Polsko ve Washingtonu u jednání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským být nemohlo, ale vlastně tam dnes nepatří.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Stretnutie Trump, Zelenskyj a Putin, rokovanie o mieri, ale aj bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, na ktorých by sa mali podieľať Spojené štáty.To by mohli byť výsledky rozhovorov s americkým prezidentom, ktorý sa po minulotýždňovom stretnutí s Vladimirom Putinom stretol aj s ukrajinským prezidentom a európskymi lídrami.Ako to vyzeralo, čo sa zmenilo a k čomu by to mohlo na Ukrajine viesť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta expertky na Ukrajinu a výskumníčky v think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Jany Kobzovej.Zdroj zvukov: BBC, AFP News Agency, YouTube/The White HouseOdporúčanieMojím dnešným odporúčaním je... no chcel som povedať čosi ľahšie, ale nová videoherná Mafia: The Old Country ľahšia zase až tak nie je. Zažijete v nej zhruba pätnásťhodinový návrat ku koreňom série a k príbehu v naozaj nádhernom prostredí Sicílie... a aj keď herné mechaniky miestami trochu škrípu, mňa to bavilo.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Americký prezident Donald Trump hledá místo pro trilaterální setkání s ruským a ukrajinským prezidentem. Šéf Kremlu Vladimir Putin však dosud nepotvrdil, zda by se schůzky zúčastnil. „Celý Západ včetně Spojených států by měl dále pomáhat Ukrajině tak, aby neprohrávala v konfliktu,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Jan Macháček, zakladatel a prezident think-tanku Strategeo Institutu a poradce prezidenta Petra Pavla.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy americké jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Podle německého kancléře Friedricha Merze se budou muset podílet i všechny evropské země. Jak může zapojit Česko?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem  Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul.V souvislosti s bezpečnostními garancemi se teď v zemi diskutuje také o možném vyslání německých vojáků na Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek dohlíželi na dodržování příměří či míru. Kancléř Friedrich Merz už po pondělním jednání v Bílém domě také nevylučuje. O vyslání jednotek, které by dohlíželi na dodržování příměří na Ukrajině, v minulosti uvažovaly například Francie nebo Británie. Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být podle prezidenta Zelenského vypracovány během deseti dnů. Podle něj z americké strany zaznělo, že by součástí garancí měly být i Spojené státy. Podle Černochové je Česko ochotno vojensky pomoci, ale až po příměří a ne v boji. „Rozhodně nebudeme posílat vojáky na Ukrajinu před příměřím a na frontu. (…) Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslávii. (…) V logistice, v odminování, máme chemiky,“ řekla v Ptám se já ministryně.Jaké vojáky a jednotky může poskytnout Česko? A jak má svět reagovat, pokud Rusko odmítne ukončit válku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Se Zdeňkem Helem, který zkoumá virus HIV na americké univerzitě, o prvním půlroce amerického ministra zdravotnictví a odklonu od vědy ke konspiračním teoriím a ideologii, který ohrožuje zdraví lidí po celém světě.Amerika má už půl roku ve vládě nového ministra, který pod heslem MAHA slibuje, že jí učiní znovu zdravou. Jakou medicínu USA předepisuje ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy a jak se některé jeho kroky podepisují mimo jiné na očkování, boji proti AIDS a lékařském výzkumu v USA. Je Kennedy dezinformátor a jaké skutečné problémy pojmenoval? V čem se ohledně mRNA vakcín mýlí? Jak to vypadá s vakcínami proti HIV? A co vědci a lékaři podnikají, aby omezili dopad některých kontroverzních kroků Trumpovy vlády? V rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem odpovídá imunolog Zděnek Hel, který působí jako profesor na University of Alabama at Birmingham ve Spojených státech, kde se specializuje na virus HIV.

Baltimore alebo aj „Americký Rím“ bol v 60. rokoch srdcom katolicizmu v Spojených štátoch amerických. Sídlila tam najstaršia a najvýznamnejšia arcidiecéza v celej krajine. Napriek tomu išlo o metropolu s vysokou kriminalitou, ktorá neobchádzala ani cirkevné rady. Jedným z doteraz neobjasnených prípadov, ktorý súvisi s cirkvou, je smrť Catherine Cesnikovej, katolíckej rehoľnej sestry a učiteľky. Cesniková učila na Archbishop Keough High School v Baltimore. Pred smrťou sa údajne snažila pomôcť študentom, ktorí boli zneužívaní katolíckymi kňazmi. Vypočujte si 3-dielnu letnú miniséri s názvom Trinásta komnata Vatikánu, ktorá vám priblíži príbeh nielen Catherine Cesnikovej. Túto sériu Kriminálnych spisov vám prináša DoubleStar - www.doublestar.skCREDITS: Námet a dramaturgia: Diana KacarováHlas: Martin KaprálikZvuková produkcia: Miroslav BaričičPodcast produkcia: Simona MičováPodcast Kriminálne spisy obsahuje násilné a sexuálne scény. Preto nie je vhodný pre poslucháčov mladších ako 18 rokov, ani pre citlivé povahy.*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby, a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Česko je zatím premiantem Visegrádu, ale nový celní režim USA mohou ekonomiku rychle přibrzdit. HDP spadne o desetiny procenta, ale pocítí to skoro každý, říká ekonomka Jana Matesová.Jako exportně orientovaná ekonomika sledovalo Česko Trumpovy celní ambice s obavami. Zatím ale jenom kvete. „České ekonomice se daří velmi dobře, koneckonců všechny ratingové agentury už zlepšily výhled české ekonomiky, zatímco některým jiným zemím ho zhoršují, většině těch kolem nás, kromě Polska,“ říká ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě.Důvod je nasnadě. Američané se před létem v očekávání celního armageddonu předzásobili, jak to jen šlo. „Světový obchod se výrazně zvedl, o 300 miliard dolarů, většina z toho bylo předzásobení Spojených států,“ vysvětluje ekonomka,  která Česko zastupovala u Světové banky.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nedávné události ve Spojených státech ve vztahu k Číně dobře ilustrují názory, a také povahové vlastnosti prezidenta Donalda Trumpa. S Čínou už rétoricky otevřeně bojuje jako s nepřítelem. Mnohokrát se nechal slyšet, že udělá vše, co je v jeho silách, aby Spojené státy dominovaly technologiím, zejména v umělé inteligenci. Aby neměly deficit v obchodu s Čínou a s asijskou velmocí soutěží i ve vyzbrojování.

Donald Trump před páteční schůzkou s Vladimirem Putinem neskrývá sebevědomí. Prohlásil, že během prvních dvou minut bude vědět, jestli k dohodě o ukončení bojů na Ukrajině dojde, nebo ne. V minulosti pak Trump opakovaně ukázal, že dokáže otočit jen na základě jednání s ruským prezidentem. Například před sedmi lety v Helsinkách neváhal přijmout Putinovu tezi, že se Rusko nevměšovalo do prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2016, přestože americké tajné služby tvrdily opak. Jaká je dynamika vztahu mezi americkým prezidentem a ruským vůdcem?Host: Kryštof Kozák - amerikanista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Je zajisté dobře, že Spojené státy budou konečně napřímo jednat s Ruskem o ukončení ukrajinského konfliktu. Problém je ale v tom, že se aljašská schůzka mezi prezidenty Trumpem a Putinem uskuteční pravděpodobně bez přítomnosti ukrajinského Volodymyra Zelenského. Bude to tedy klasické: „O nás bez nás“. A zatímco Zelenského účast je v tuto chvíli nadále ještě jaksi přetřásána, ta evropská se zdá být předem vyloučena.

Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Európa musí prevziať zodpovednosť za svoju obranu a bezpečnosť na kontinente a mier na Ukrajine s tým, že sa hranice krajiny vrátia pred rok 2014, je nereálna predstava. Aj toto sú niektoré z vyjadrení amerického ministra obrany Peta Hegsetha z februára tohto roka. Hneď nato nasledoval telefonát medzi Trumpom a Putinom bez Ukrajiny. Odborníci hovoria o dohode o nás bez nás a o tom, že Európa stráca bezpečnostné záruky, na ktoré sa roky spoliehala. Faktom však ostáva aj to, že práve Európa sa dlhodobo spolieha na Spojené štáty a otázku vlastnej obrany zanedbávala. „Dialo sa to aj z pohodlnosti politických lídrov. Do zrkadla by sme sa však mali pozrieť aj my ako občania, či vôbec bol z našej strany požiadavka na politických lídrov, aby sa seriózne zaoberali obranou,“ hovorí vojnový analytik Matej Kandrík. V aktuálnych debatách o navýšení výdavkov na obranu by však podľa neho nemalo prevládať konkrétne percentuálne číslo navýšenia, ale to, čo za peniaze získame. „Rusko dnes zbrojí šialeným spôsobom. Veľká časť týchto zdrojov dnes horí na Ukrajine. My sme zase veľa techniky poskytli Ukrajine, vyprázdnili sme svoje zásoby a tri roky diskutujeme, ako nakopneme efektivitu zbrojného priemyslu tak, aby sme podporili Ukrajinu a súčasne doplnili vlastné prázdne sklady,“ hovorí Kandrík. Čo sa týka slovenskej obranyschopnosti, pohľad na ňu je podľa Kandríka smutný. „Na východnom krídle sme pravdepodobne najslabším článkom,“ dodáva. Dôvodom je podľa neho dlhodobé zanedbávanie, aktuálne nastavenie politikov, ale aj rôzne účtovné triky. Je teda Európa schopná brániť sa sama? Aké problémy má náš obranný priemysel, prečo krajiny nevynakladajú dostatočné množstvo peňazí na obranu a bolo by Rusko so svojou ekonomikou schopné viesť vojnu na celom kontinente? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá šéf think tanku a vojnový analytik Adapt Institute Matej Kandrík. *Časť je reprízou z 20. februára 2025. ​V rozhovore sa dozviete: 3:50 Vzťah Európy k vlastnej bezpečnosti. 8:27 Bude Rusko schopné napadnúť ďalší štát? 11:42 Pripravenosť Európy na útok Ruska. 16:22 Slovensko a jeho výdavky na obranu. 19:57 Čo robia zvyšné krajiny východného krídla.​​​ 26:23 Rozhodnutie EÚ o výdavkoch na obranu. 35:10 Trumpove vyhrážky krajinám NATO. 38:39 Ako má Európa riešiť obranu spoločne. 43:24 Ako by Európa obranu financovala. 46:11 Voľby v Európy a ich dopady na obranu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Mobilní síť O2 se dopoledne potýkala s masivními výpadky. Jak odolná je infrastruktura mobilních síti v takových případech? Jaké finanční ztráty představuje pro stát nelegální zaměstnávání a jaké opatření to má změnit? Proč Izrael a Spojené státy mění vyjednávací taktiku vůči Hamásu a může vést k odzbrojení tohoto teroristického hnutí?

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Ruska Dmitrij Medveděv koncem minulého týdne uvedl, že americký prezident Donald Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta, přičemž každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA. Šéf Bílého domu následně na sociální síti Truth Social oznámil, že v reakci na Medveděvovo provokativní prohlášení nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek. „Podle bezpečnostních analytiků jde o výraznou slovní eskalaci ze strany Trumpa vůči Rusku, není to ale nutně vojenská eskalace. Spojené státy měly už dřív možnost zasáhnout Rusko jadernými zbraněmi, jde tedy spíš o symbolické gesto," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Přesto, čeho by byly americké jaderné ponorky schopné? Mohl by mít Trumpův krok vliv na ruského prezidenta Vladimira Putina a lhůtu, kterou mu dal šéf Bílého domu k ukončení války na Ukrajině? A jaký dopad mohou mít Medveděvovy výroky?

Nejen Česká republika, ale také sousední Slovensko se chystá rozšiřovat své zdroje elektrické energie. Sen premiéra Roberta Fica se začíná pomalu, ale jistě realizovat, konstatuje slovenský deník SME. Šéf kabinetu už vybral pro výstavbu nové elektrárny bez soutěže americkou firmu Westinghouse a podepsal mezivládní dohodu se Spojenými státy o spolupráci při rozvoji jaderné energetiky.

Nedávno oznámená celní dohoda Evropské unie se Spojenými státy byla v Německu, čili zemi, která má v rámci sedmadvacítky největší ekonomiku, přijata se smíšenými pocity.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.

Vitajte pri 66. vydaní Index newslettra v audio verzii. Som Eva Frantová a aj tento piatok vám prinášam to najzaujímavejšie zo sveta biznisu a ekonomiky za posledný týždeň. Dohoda na cle, ktoré USA uvalia na Európsku úniu konečne padla. Nová sadzba je 15 percent a názory na to, či je to veľa alebo málo sa rôznia aj v rámci Európy. Dnes sa preto na dohodu pozrieme v Index newslettri bližšie a takisto si niečo povieme o tom, či vláda zvažuje opäť zvýšiť DPH. Ďakujem, že ste doteraz zostali verní Index newslettru a prihlásili ste sa na jeho odber na tomto odkaze. Ten tohto týždňový je na najbližších desať mesiacov posledný, odchádzam totiž na Fulbrightove štipendium do Spojených štátov. Stále sa však môžete tešiť na štvrtkový video podcast Index, ktorý bude počas mojej neprítomnosti moderovať Eva Mihočková. Pri newslettri aj za kamerou sa opäť stretneme budúce leto. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pätnásť percent. Taká je výška cla, na ktorom sa dohodli Spojené štáty s Európskou úniou. Výsledok rokovaní prišiel len pár dní pred termínom, odkedy mali začať platiť zvýšené 30-percentné clá, ktoré Trump oznámil v apríli.Názory na vyrokovaných 15 percent sa však rôznia aj v rámci únie. Kým niektorí lídri hovoria o odvrátení obchodnej vojny, iní tvrdia, že dohoda predstavuje temný deň pre úniu.Ako konkrétne prebiehali rokovania, čo clo znamená pre ekonomiku Európskej únie a akú rolu v tom všetko zohrával eurokomisár Maroš Šefčovič?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta vydavateľa portálu Euractiv.sk Radovana Geista.Zdroje zvukov: ABC News, STVR, ReutersOdporúčanie:Ak máte čas, vráťte sa k trilógii Pán prsteňov. Ja som si cez víkend pozrela jednu časť v jej predĺženej verzii. Ak máte skoro štyri hodiny navyše, vyskúšajte to. Ja som bola opäť raz prekvapená, aké skvelé je filmové spracovanie Tolkienovho veľdiela, a to aj napriek tomu, že ide o takmer 25-rokov staré filmy.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Európska únia a Spojené štáty americké sa dohodli na pätnásť percentných clách. Výsledok sa podarilo dosiahnuť cez víkend v Škótsku, a to po dlhých mesiacoch rokovaní, ktorým predchádzala hrozba z apríla tohto roka, kedy americký prezident Donald Trump oznámil, že na úniu uvalí clá vo výške 30 percent, čo podľa mnohých mohlo blok uviesť do recesie. Podľa makroanalytika Slovenskej sporiteľne Mateja Horňáka sa dalo vylobovať aj viac, no v stávke bolo mnohé. Únia totiž na jednej strane disponuje obrovskou ekonomickou silou, na strane druhej však debaty s USA očividne neboli len o obchodnej dohode. „Diskutovali sa aj ďalšie otázky, ako bezpečnosť či Ukrajina. Zrejme šlo aj o to, aby sme Trumpa v procese nejak nenahnevali a v zápale hnevu sa nerozhodol, že napríklad USA opustia NATO,“ vysvetľuje Horňák. Avizované navýšenie sa podľa neho dá prirovnať k situácii z 30. rokov 20. storočia, kedy prezident Hoover po Veľkej hospodárskej kríze navýšil importnú colnú sadzbu na dvadsaťtisíc produktov s cieľom ochrániť americký priemysel pred zahraničnou konkurenciou. „Ani vtedy to nedopadlo veľmi šťastne pre americkú ekonomiku, keďže aj iné krajiny pristúpili k odvetným clám. Došlo k obchodnej vojne, poklesu exportu, vyšším cenám a poklesu zamestnanosti. Malo to však vplyv aj na svetový obchod. Počas piatich rokov došlo k poklesu jeho objemu o šesťdesiat percent. Aj história nám takto vlastne ukazuje, že snahy o protekcionizmus nemajú veľmi šťastné konce,“ objasňuje analytik. Čo všetko nakoniec dohoda na pätnástich percentách zahŕňa, mohla si Európa vylobovať aj nižšie clo, kto v tomto boji prehral, kto vyhral a čo Slovensko a jeho ekonomika? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá makroanalytik Slovenskej sporiteľne Matej Horňák. ​V rozhovore sa dozviete: 2:41 Čo všetko 15-percentné clo zahŕňa. 5:35 Bude sa meniť clo na oceľ a hliník? 7:02 Aké navýšenie predstavuje 15-percentné clo. 9:30 Mohla si únia vylobovať nižšie clá? 13:37 Ako by vyzerala obchodná vojna.​​​ 18:20 Aké clá aplikuje EÚ na USA? 20:57 Nakoľko clo zvládne európska ekonomika. 26:09 Oplatil sa Británii Brexit vzhľadom na clo? 28:21 Ako clo ovplyvní slovenskú ekonomiku? 32:09 Dopad dohody o nákupe energií za 750 miliárd dolárov. 34:26 Aký dopad budú mať clá na Američanov. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Napětí ve společnosti, polarizace, rozdělení. Spojené státy bývají v posledních letech líčeny jako země rozštěpená hlubokými příkopy mezi demokraty a republikány, mezi městy a venkovem, mezi lidmi různého původu a názorů. Ale jak moc je tohle rozdělení znát v běžném životě? Julie Urbišová, novinářka, která žije už řadu let v New Orleans, tedy ve městě známém svou otevřeností a pestrou komunitou a přiznává, že napětí se postupně dostává i do jejího okolí.

Jak byli senátoři z bezpečnostního výboru spokojeni s informacemi o vyšetřování bitcoinové kauzy? Proč se v Česku nedaří železniční nákladní přepravě, zatímco ta automobilová roste? Proč chtějí Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa znovu opustit organizaci UNESCO?

Vojna na Ukrajine, vojna v Gaze, konflikt medzi Iránom a Izraelom, clá, deportácie, ale aj koniec spojenectva s Elonom Muskom. To je len krátka ukážka podstatných míľnikov prvého pol roka vládnutia druhej Trumpovej administratívy.On sám hovorí, že počas tej prvej sa snažil riadiť Spojené štáty a prežiť, aktuálne vraj riadi USA aj svet.Čo za prvých šesť mesiacov stihol, ktoré momenty boli najšokujúcejšie a ktoré definujú aktuálne dianie, a ako jeho politiku vnímajú Američania?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s vedúcim zahraničnej redakcie denníka SME Lukášom Onderčaninom a redaktorom zahraničia Danielom Hoťkom.Zdroje zvukov: BBC, CNN, White houseOdporúčanie:Tento piatok a sobotu sa Rimavská Sobota mení na centrum kultúry, začína sa tam festival FRAJ. Návštevníkov festivalu čakajú dva dni plné hudby, divadla, filmov, diskusií, umenia a dobrej nálady. Tešiť sa môžete aj na kultový kvíz od tvorcov podcastu Piatoček, slam poetry, kabaret, workshopy aj program pre deti. Ak ešte nemáte plány na víkend, skúste dať šancu festivalu Fraj. Vstupenky a celý program nájdete na fraj.sk.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.