Podcasts about spojen

S jakými prioritami nastupuje do funkce nový generální ředitel Hasičského záchranného sboru Martin Legner? Vzbudí nezdařená poprava odsouzené ženy větší odpor vůči trestu smrti ve Spojených státech? A co přeje Jitka Molavcová svému hereckému kolegovi Jiřímu Suchému k pětadevadesátinám?

Christy Kinahan si v Dubaji více než deset let budoval impérium postavené na obchodu s kokainem, praní peněz a vazbách na Hizballáh. Nyní mu tamní úřady zrušily pobytové povolení a musí Spojené arabské emiráty opustit do konce září – jen několik týdnů poté, co byl do Irska vydán jeho syn Daniel. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/dubaj-uz-pro-zlocince-neni-bezpecna-zakladatel-irskeho-drogoveho-kartelu-musi-opustit-zemi/).

Proč ve Ficově vládě skončil ministr životního prostředí Taraba a může to znamenat předčasné volby? Povede dohoda prezidenta Trumpa s představiteli firem v oboru AI k větší kontrole tohoto sektoru? Spojené státy a jejich koaliční partneři oficiálně ukončili vojenskou misi v Iráku. V jakém stavu je blízkovýchodní země?

Zeitgeist s Janem Švecem o návštěvě čínského prezidenta v USA, zájmech Číny ve válce v Íránu i na Ukrajině a posilování digitální diktatury Pekingu s využitím umělé inteligence. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Celkem tři dny strávil čínský prezident na státní návštěvě Spojených států a oplatil také svému americkému protějšku květnou návštěvu Pekingu. Ceremoniím v Bílém domě dal Si Ťin-pching přednost před jednáními a projevy na Valném shromáždění OSN. S Donaldem Trumpem si u čaje potvrdili, že se brzy uvidí a prodloužili klid v obchodní válce. Do Spojených států také přicestovaly z Číny další dvě pandy velké. Ale žádné velké viditelné posuny summit nepřinesl a to ani v ožehavé debatě o regulaci ve vývoji umělé inteligence. Jak se aktuální geopolitická situace, války v Perské zálivu a na Ukrajině, dění na Tchajwanu i potenciální eskalace ruské agrese v Evropě jeví z Pekingu? Jak to zapadá do strategie Číny a jak se staví k vývoji umělé inteligence, kterou doma přísně reguluje ovšem také čím dál víc využívá k utahování šroubů v digitálním dohledu nad občany? Nejen o tom, ale i o evropském postoji k Číně a souvisejících zájmech EU mluví na velké ploše expert na Čínu a digitální autoritářství Jan Švec, který působí v Ústavu mezinárodních vztahů a na Stockholmské univerzitě ve Švédsku.

Výrobce leteckých motorů do raket a dronů PBS Group se v posledních letech stal významným globálním hráčem v oblasti obranných i civilních technologií. S pokračujícím konfliktem na Ukrajině výrazně stoupá apetit po motorech firmy. Jak říká generální ředitel společnosti Petr Kádner, několik let po sobě meziročně zdvojnásobují produkci těchto zařízení. Povídali jsme si mimo jiné o tom, jak složité je ustát tak dramatický růst poptávky, jak firmě pomáhá její expanze ve Spojených státech či o plánech s výrobou na Ukrajině.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Slivovici se jménem Rudolf Jelínek zná téměř každý. Málokdo ale zná příběh muže, který tuto slavnou značku vybudoval. Vizovický podnikatel dokázal z rodinné palírny vytvořit firmu vyvážející ovocné destiláty až do Spojených států. Jeho život i podnikání však tragicky přerušila druhá světová válka. V Příbězích z kalendáře připomeneme osud Rudolfa Jelínka, který zahynul 29. září 1944 v Osvětimi.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=AI&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Viktor Zeman a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o aktualitách z oblasti AI. Halucinácia umelej inteligencie takmer spôsobila ozbrojený incident medzi Spojenými štátmi a Čínou. Ľudský zásah odvrátil konfrontáciu v poslednom momente, keď už lietadlá boli vo vzduchu. Človeku bez schopnosti rozprávať umožnilo mapovanie mozgu umelou inteligenciou opäť komunikovať. Prípad predstavila spoločnosť Neuralink. Medzi AI-apokalypsou a AI-utópiou: Poznáme svoje predsudky ohľadne očakávania ďalšieho vývoja umelej inteligencie? A budeme schopní zastiahnuť včas záchrannú brzdu, keď to bude nevyhnutné?

Spojené státy poprvé otevřeně řekly, že mají na oběžné dráze zbraně. Prohlášení, učiněné v polovině září, okamžitě vyvolalo ostrou reakci Číny i Ruska, jejichž protesty mířily i proti údajné militarizaci vesmírného prostoru. Skutečně se vesmír mění v bojiště? A jaké konkrétní zbraně a scénáře jsou teď nejspíš ve hře? Host: Petr Boháček - analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na transatlantické vztahy, politiku Spojených států a také kosmické aktivity Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Inženýři a inženýrky vyrábějící čipy si při hledání zaměstnání na Tchaj-wanu musí dávat pozor, komu na nabídku práce kývnou. Může se jim totiž stát, že začnou nevědomky pracovat pro čínskou firmu, která funguje pod falešnou identitou. Kvůli obavám z národní bezpečnosti totiž čínští výrobci čipů na Tchaj-wanu oficiálně podnikat nesmí. To je příběh, který popsala reportérka investigace.cz Jana Václavíková a který ilustruje tzv. čipovou válku, ve které kromě Tchaj-wanu a Číny figurují hlavně Spojené státy a Evropa. O důležitosti čipů v současném světě a geopolitice s Janou Václavíkovou natáčel Jiří Slavičínský.

Ranní matcha do hrnku s Ježíšem a místo meditace pět minut čtení z evangelia. Na síťovou logiku i její vizuální styl se adaptovalo i křesťanství. Pod trendy jako je bible tok nebo holy girl mladí lidé, především ze Spojených států amerických, sdílí svůj život s vírou. Často ale nemusí jít pouze o nevinnou prezentaci vlastní spirituality.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto století přichází s geopolitickou ambicí, která má přesah. Návrh na užší spolupráci s Kanadou je podle něj reakcí na měnící se svět, ale také na politiku Donalda Trumpa. „Teprve teď Trump znamená pro většinu evropských elit opravdu – snad už konečně – pořádné probuzení, že se o Spojené státy nemůžeme opřít,“ říká ve společné epizodě podcastů Studio N a Romancov & spol. „Kdyby nedošlo k tomu, jakým způsobem se Trump chová vůči všem svým spojencům – Kanadu nevyjímaje –, vůbec by k tomu nemuselo dojít,“ tvrdí. Současnou situaci Romancov chápe jako tlak na zásadní změnu evropského uvažování. „Věřím tomu, že to, co se teď možná začne vyjednávat ve směru ke Kanadě, bude probíhat v úplně jiném mentálním nastavení evropských politických elit, protože najednou koukají, že jim to nefunguje opravdu vůbec nikde. Nefunguje to na východě, nefunguje to na jihu a nefunguje to ani na západě směrem ke Spojeným státům. Musíme se začít chovat jinak. Už nemáme kam uhnout.“ Přestože je Kanada geograficky od Evropy vzdálená, historicky a kulturně má podle Romancova k Evropě velmi blízko. „Kanada je pouze Evropa přesazená na jiný kontinent,“ říká. Připomíná především silnou britskou a francouzskou stopu a také evropské emigrace, které do Kanady v průběhu posledního století mířily v době krizí a válek. Pojem přidruženého členství v EU zatím nemá jasně daný obsah. „Je to něco, o čem se teď jen spekuluje. Nikdo v tuto chvíli neví, co to může nebo bude znamenat. V evropských smlouvách nic takového nenajdeme,“ upozorňuje. Kdyby se ale nový typ vztahu skutečně podařilo vytvořit, mohl by podle něj přesáhnout samotné vztahy EU a Kanady a proměnit širší uspořádání světa. Kdy by se mohla Kanada stát přidruženým členem Evropské unie? Co by to znamenalo v praxi? A jsme u počátku nově vznikajícího velmocenského bloku? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, epizody podcastu Romancov & spol. najdete zde. Na webu Deníku N jsou všechny redakční podcasty přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Donald Trump vystúpil na 81. Valnom zhromaždení OSN. Na jeho prejav čakal celý svet. O tom, čo všetko v ňom odznelo, čo prekvapilo a čo sa naopak čakalo od lídra Spojených štátov amerických sa v relácii Analýzy 24 s odborníkom na politiku USA, publicistom a historikom Jurajom Krížom rozprávala moderátorka Lenka Ježová.

Nacionalisti zo Škótska, Severného Írska a z Walesu spoločne vyhlásili, že vláda vo Westminsteri nemá právo brániť demokracii ani podkopávať zásadu, že o svojej budúcnosti sa môžu rozhodnúť sami. Spoločne presadzujú nezávislosť od Spojeného kráľovstva a svoje krajiny vidia v Európskej únii. Čo sa to vo Veľkej Británii deje, je reálny jej rozpad a čo by to znamenalo pre Úniu, ale aj pre Spojené kráľovstvo samo osebe? Eva Frantová sa v živom vysielaní Dobrého rána rozprávala s bývalým ministrom zahraničných vecí a exveľvyslancom v Británii Miroslavom Wlachovským a Antonom Spišákom, zástupcom riaditeľa Centra pre európsku reformu, ktorý sa dlhodobo venuje vzťahom medzi Britániou a EÚ po brexite. – Všetky Podcasty SME nájdete na sme.sk/podcasty – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Cena ropy se od ledna zdvojnásobila na sto osm dolarů za barel a ceny pohonných hmot se blíží padesáti korunám za litr. Hosty dílu jsou Petr Mlejnek, bývalý ředitel ÚZSI, a Marek Janečka, portfolio manažer J&T Investiční společnosti se zaměřením na komoditní trhy. Proč ropa navzdory blokádě nestojí predikovaných dvě stě dolarů za barel? Proč se z Evropy v otázce energetické bezpečnosti stal vazal Spojených států? Kdo na současném růstu cen vydělává nejvíc? Těžaři, nebo rafinérie, jejichž akcie letos vyrostly o sto procent? Míří svět k novému ropnému šoku srovnatelnému se sedmdesátými lety?Ropa je druhý díl ze speciální podcastové série, kdy chceme z pohledu investic, technologie a geopolitiky rozebrat vybrané komodity 21. století. Partnerem série je J&T Banka.Volební štáb: Komunální volby - https://luma.com/InsiderVolebnistabPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Přicestoval ze Spojených států amerických. Dale Besole z americké Alabamy ho před lety koupil na bleším trhu v Buštěhradu a pak ho nechal téměř 20 let doma.

Pokud hledáte originální cíl pro výlet do přírody, pak se můžete vydat do Městských lesů v Hradci Králové, které jsou úctyhodné svou rozlohou i rekreačními aktivitami. Vyhledat tam můžete dřevem vonícího Dubora, dobrého ducha lesa, který se blízko zdejšího rybníku Výskyt usadil teprve nedávno.

Spojené státy investují do datacenter na oběžné dráze, soběstačnosti ve výrobě čipů a základny na jižním pólu Měsíce. V Evropě řešíme zájmena a design AlzaBoxů. Ondřej Kania se hlásí přímo z All In Summitu v Los Angeles, kde sledoval debaty technologických top CEOs, a popisuje své dojmy. Jak moc nám Amerika utíká? Jak Piráti za necelých deset let stihli otočit vlastní program o sto osmdesát stupňů? A čeká umělou inteligenci stejný osud jako sociální sítě? Místo velké revoluce další TikTok, ze kterého jen budou lidé hloupější?INSIDER OFFLINE & KAREL ŠIMKA: luma.com/insiderofflinePartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět se skutečně nachází ve velmi napjatém bodu zlomu. Stačí málo, aby tady někdo jiskrou zapálil velký požár.“ Bývalý velvyslanec a externí poradce prezidenta Petra Pavla Petr Kolář otevřeně říká, že má ze současného vývoje obavu. Mluví o válce na Ukrajině, Rusku, Blízkém východě i o Spojených státech, které už podle něj nejsou stejným spojencem, jakého Evropa znala dřív. Česko podle něj zároveň stále není dostatečně připravené na situaci, kdy by se bezpečnostní hrozba stala skutečností. „Problém je v tom, že řada běžných lidí primárně řeší svou peněženku a svou současnost,“ varuje. Část společnosti podle něj dává před svobodou přednost jistotě a pohodlí a nechce slyšet o rizicích, která by tenhle klid narušila. Kolář s nadsázkou říká, že by člověk před získáním volebního průkazu mohl projít základním testem občanské způsobilosti, ale kritický je také k české politice. Demokratická opozice se podle něj místo spolupráce tříští a sama eliminuje, zatímco politici napříč tábory nedokážou ani v zásadních otázkách budovat vzájemnou důvěru. V době, kdy může být nutné se rychle shodnout na obraně a bezpečnosti země, se podle Koláře Česko příliš často jen „okopává“. Zároveň odmítá představu Petra Pavla jako skutečného lídra opozice. Prezident je podle něj konzistentní v názorech, které zastával dávno před současnými politickými střety a jeho bezpečnostní postoje vycházejí z vlastní zkušenosti. „Prezident není naivní hlupáček, je to praktik, který zažil, co to je mít i reálnou válku,“ dodává. Exdiplomat reaguje i na informace o údajné operaci, která má prostřednictvím tlaku na lidi kolem Petra Pavla oslabit prezidenta a odradit ho od další kandidatury. Sám je mezi zmiňovanými lidmi a odmítá představu, že by právě on prezidenta řídil nebo „štengroval“ proti Andreji Babišovi. „Intrika k politice patří a vždycky patřila. Ale vždycky jsem si říkal, že vyplácat patrony na slepý cíl, je přece hloupost,“ říká s tím, že podobné útoky by podle něj Pavla spíš utvrdily v tom, že další kandidatura má smysl. Mluví přitom i o postupném obnovení dialogu mezi prezidentem a premiérem, svém podílu na jejich prvních jednáních, sporu kolem Filipa Turka a SMS Petra Macinky i o tom, proč má za to, že Petr Pavel dnes druhý mandát zvažuje jinak než ještě před časem. Jak blízko je podle Petra Koláře svět širšímu konfliktu? Proč považuje pohodlí a nezájem části voličů za problém demokracie? Dokáže se česká politika v případě skutečné krize semknout? A proč je přesvědčený, že tlak na okolí Petra Pavla prezidenta od další kandidatury neodradí? I to se dozvíte v rozhovoru.

Co říkají státní zástupci na žádost ministra spravedlnosti, aby postupovali podle vládních priorit? Jak doporučuje Evropská komise v novém vyjádření řešit potenciální střet zájmů českého premiéra? Spojené státy oznámily, že na oběžnou dráhu vyslaly zbraň. Odstartovaly tím vesmírné závody ve zbrojení.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát na putování světem platidel napříč kontinenty vyrazíme na rozhlasových vlnách s profesorem Petrem Vorlem z Univerzity Pardubice, historikem a numismatikem. Zastavíme se třeba nejen v Mexiku a pochopitelně ve Spojených státech. Tolar ale zamířil do Ameriky i přes Španělsko.

Některé návraty si člověk opravdu nepřeje. Začátek září připomíná jara roku 2022 a 2026, kdy nejdřív útok Ruska na Ukrajinu a o čtyři roky později válka Spojených států s Iránem prudce zvedla ceny ropy, plynu a následně i cen energií a paliv.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát na putování světem platidel napříč kontinenty vyrazíme na rozhlasových vlnách s profesorem Petrem Vorlem z Univerzity Pardubice, historikem a numismatikem. Zastavíme se třeba nejen v Mexiku a pochopitelně ve Spojených státech. Tolar ale zamířil do Ameriky i přes Španělsko.

Tentokrát na putování světem platidel napříč kontinenty vyrazíme na rozhlasových vlnách s profesorem Petrem Vorlem z Univerzity Pardubice, historikem a numismatikem. Zastavíme se třeba nejen v Mexiku a pochopitelně ve Spojených státech. Tolar ale zamířil do Ameriky i přes Španělsko.

V New Yorku nemůže člověk jen tak sedět a nic nedělat, tvrdí herec Karel Heřmánek mladší, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech. Před lety tam získal zelenou kartu. „Baví mě žít si vlastním životem a teď jsem si to našel v New Yorku,“ přibližuje v Osobnosti Plus. S kamarádkou v současnosti připravuje představení věnované Dopisům Olze, tedy listům, které psal své manželce z vězení Václav Havel. „Nechtěl, aby ho vězení změnilo. Ale ke změně došlo,“ soudí herec.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy zažily před 25 lety šok. Teroristé z al-Káidy zaútočili čtyřmi unesenými letadly na New York a Washington. Útoky podniknuté ráno místního času si vyžádaly 2977 obětí. Jak změnily podobu světa a vnímání bezpečnosti probrali v podcastu Zbytečná válka expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza a tehdejší velvyslanec v USA Alexandr Vondra.

Před 25 lety, 11. září 2001, došlo k teroristickým útokům ve Spojených státech amerických. Co útoky přinesly pro muslimy a Západ? Jak se po tomto dni změnil svět a teroristická organizace Al-Káida? „Za posledních 25 let jí vyrostla řada konkurentů v čele s takzvaným Islámským státem a došlo k výrazné decentralizaci. To, že není tolik vidět, ale neznamená, že neexistuje,“ shrnuje současnou situaci Bronislav Ostřanský, islamolog z Orientálního ústavu Akademie věd ČR v Praze.

Od teroristických útoků na Spojené státy 11. září 2001 uplynulo 25 let. Jak se za tu dobu proměnil terorismus a co dnes bezpečnostní experty znepokojuje? Terorismus jako metoda prosazování zájmů se podle politologa Miroslava Mareše odstranit nepodařilo. Alarmujícím trendem je ale radikalizace stále mladších lidí. „K primitivnímu džihádismu se hlásí lidé už třeba od dvanácti let věku,“ upozorňuje. Jakou roli hrají sociální sítě, internetové komunity nebo herní chaty?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se po útoku na Spojené státy před 25 lety proměnila strategie boje proti terorismu? Proč se v Česku rodí stále méně dětí a dá se to změnit? A jak významná byla podzemní infrastruktura hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, kterou Izrael v noci vyhodil do vzduchu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se po atentátech z 11. září 2001 proměnily Spojené státy? Proč ve světě sílí varování před rychlým vývojem umělé inteligence? A co se ví o původu tzv. Pražského fragmentu Markova evangelia, které bude vystaveno v Itálii?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká. Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“ Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z politiky se vytratila nabídková strana. Nedávají nabídky, ale dělají si průzkumy a reagují na poptávku,“ tvrdí. Expremiér zároveň varuje, že Evropa vstupuje do období, v němž se bude žít hůř. Přestože sám sebe označuje za velkého euroskeptika, případný rozpad EU podle něj není v českém zájmu. „Žádnou alternativu k tomu projektu nemáme. Jsme poslední, kdo si může přát jeho erozi a případný rozklad. Je ale třeba říct, že za poločasem rozpadu Evropské unie už se dávno nacházíme,“ říká. Důvodem je podle něj především zásadní změna bezpečnostní a geopolitické situace. „Všichni pořád jenom plácají, ale k žádné změně nedochází,“ říká. Podle něj se rozpadá dosavadní světový řád, mění se vztah Spojených států k Evropě a končí paradigma, na kterém evropská politika dlouhé roky fungovala. „Nejsme u stolu s velkými kluky, nikoho v zásadě ekonomicky nezajímáme.“ Je Martin Kuba novou nadějí české pravice, nebo může jednou skončit po boku Andreje Babiše? Do jak velké propasti se řítí Německo a Francie? Proč od jisté doby začal nenávidět lidi? A jak zkušenost s rakovinou změnila jeho pohled na politiku a vlastní veřejné působení? Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Speváčka Adéla má len dvadsaťdva rokov, no už dnes valcuje youtube miliónmi prehratí. Jej debutový album PRIMA vyšiel len v piatok, no pesnička s názvom Nicole Kidman sa už dostala aj k samotnej herečke. Adéla pritom začínala ako baletka a svoj pôvod z Petržalky netají ani vo svojich piesňach. V čom teda spočíva jej kúzlo, ako si podmanila Spojené štáty a v čom je možno iná ako známi umelci z nášho regiónu, ktorým sa nikdy nič podobné nepodarilo? Dá sa pri nej hovoriť o popkultúrnom fenoméne? Eva Frantová sa v Dobrom ráne pýta Juraja Malíčka, ktorý je spoluautorom podcastu Vertigo, okrem toho je však aj popkultúrnym teoretikom a vysokoškolským profesorom. Zdroje zvukov: Refresher CZ, Europa 2, Denník N, KISS Odporúčanie Dnes odporúčam vypočuť si Adélin nový album PRIMA - aspoň si názor vytvoríte sami. Ja nie som úplná fanúšička popu, ale možno to máte inak. Ak sa chcete podeliť, napíšte nám, pokojne aj instagram @podcastysme alebo priamo na môj @evafrantova. – Všetky Podcasty SME nájdete na sme.sk/podcasty – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Deti sú závislé od vašich algoritmov, nezmyselne skrolujú a všemožné filtre v nich vyvolávajú pocit, že na sebe určite musia niečo zmeniť. Sociálne siete spoločnosti Meta, instagram a facebook, čelili v Spojených štátoch vlne obvinení z toho, že si škodlivosť svojich sietí uvedomujú, ale nič s ňou nerobia. Ako tento spor nakoniec dopadol, zmení sa niečo na tom, ako sociálne siete bežne operujú a čo v prípade ochrany detí pred sociálnymi sieťami robí Európa a zvyšok sveta? A funguje to vôbec? V podcaste Dobré ráno toto všetko rozoberá Eva Frantová s reportérom denníka SME Martinom Hodásom, ktorý sa venuje dezinformáciám a technicko-digitálnym témam. Zdroje zvukov: Youtube/CBS News, Youtube/Channel 4 News, Facebook/BBC News, Youtube/Associated Press, Youtube/Markíza, Youtube/European Commission Odporúčanie: Martin sa okrem technológií venuje aj dezinformáciám a pre Denník SME každé dva týždne pripravuje newsletter Dezinfomaják, ktorý odporúčam, ak chcete mať prehľad o všetkých vyvrátených bláznovstvách, ktoré kolujú internetom. – Všetky Podcasty SME nájdete na sme.sk/podcasty – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloTeroristický útok na symboly Spojených států přišel před 25 lety organizátory na necelých půl milionu dolarů. Způsobil škody za biliony a jeho důsledky cítíme dodnes. Téma pro další epizodu podcastu Dobrovský&Šídlo

O válce v Evropě se naposledy mluvilo před 45 lety. Tehdy se zostřil spor mezi Spojenými státy a bývalým Sovětským svazem a oba bloky začaly proti sobě v Evropě rozmisťovat rakety. Rusové už pár let předtím v zemích bývalého sovětského bloku nasadili novou generaci pozemních raket středního doletu SS-20 a země NATO odpověděly novými americkými raketami Pershing II. Tehdy vznikla reálná atmosféra, že válka v Evropě je možná. Prezidenti Reagan a Gorbačov v roce 1987 smlouvou INF tuto kategorii pozemních raket s doletem do 5 tisíc km odstranili.Od té doby se Evropě úvahy o válce vyhýbaly. Až nyní. V posledních měsících se v západních médiích a analytických centrech stále více mluví o tom, že ukrajinská válka by mohla přejít do širšího válečného konfliktu. Někteří analytici soudí, že řada ruských provokací v evropských městech je vlastně příznakem této nevyhlášené války.Do studia Kecy a politika jsme proto pozvali bezpečnostního analytika Matěje Marka, který prošel českou armádou, byl na stážích v Polsku a Izraeli a v posledních dvou letech strávil pět měsíců na Ukrajině, kde se pohyboval v rámci projektu Reportérky.cz.To, co dnes úvahám o celém konfliktu chybí, je globální pohled. Jaký je charakter války? Jak se bude dál vyvíjet? Do jaké míry Rusy vyčerpává jejich chřadnoucí ekonomika a jak se to promítá do jejich snahy ukončit válku? Jaká je ukrajinská a ruská vize míru a protínají se vůbec někde? O těchto a dalších otázkách v nejnovějším speciálu.

Spojené státy uzavřely s Venezuelou historickou smlouvu. Mají z jihoamerické země v následujících letech získat závratných 65 miliard barelů a prakticky tak vyrovnat objem svých vlastních ropných zásob, a to i přesto, že největším ropným producentem v současnosti jsou právě USA.

Americko-kanadská celní válka se opět vyostřuje. I když obchodní dohoda mezi oběma zeměmi byla podle Donalda Trumpa na spadnutí, kanadská strana jednání nakonec opustila bez podpisu. Podle premiéra Marka Carneyho chtěly Spojené státy příliš mnoho a nabídly příliš málo. A tak se nyní oba sousedé vzájemně ostřelují novými cly. Jak se spor může dál vyvíjet? Host: Magdalena Fiřtová - odbornice na Kanadu z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Obchodní válka mezi Kanadou a Spojenými státy sílí. Ottawa odpověděla na kroky Washingtonu uvalením cel na stovky amerických výrobků od 15 do 50 procent. „Kanada je po Číně druhou zemí, která se administrativě Donalda Trumpa vzepřela. Cla nejsou zamýšlena jako trvalá, ale aby protistranu zabolela na citlivých místech, například tam, kde je Trumpova voličská základna,“ vysvětluje v Interview Plus ekonom Jaroslav Borovička.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Kanada od 8. září zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Země to oznámila v úterý navečer. Kanadský premiér už o víkendu řekl, že se jeho země ocitla v obchodní válce s USA, což byla reakce na krach obchodních jednání z konce minulého týdne, po kterém Washington zavedl padesáti procentní clo na dovoz kanadského zboží. Čeho přesně se cla týkají? Jak to na obě země dopadne ekonomicky i politicky? Jak se k obchodní válce staví americká i kanadská společnost? A kdo by z aktuální situace mohl profitovat? I na tyto otázky odpovídá ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

V novej epizóde relácie Za hranicou sme privítali europoslankyňu za Smer Juditu Laššákovú. Hovorili sme s ňou o politickej situácii na Ukrajine a návšteve britského premiéra a dodanie licencie na výrobu Strom Shadowov pre Kyjev. Témou boli tiež veľmoci akými sú Rusko, Čína a USA. Najmä v súvislosti so Spojenými štátmi sme diskutovali o imperializme a možnom útoku na Kubu. Prebrali sme však aj Irán, Izrael a Pásmo Gazy či Európsku úniu. Na záver sme sa ešte spolu pozreli aj na práva žien v krajinách Blízkeho východu.

V noci na úterý Spojené státy spustily operaci Ekonomický vyvrhel a uvalily historicky zatím nejtvrdší sankce na Írán. A především rozšířily hrozbu sekundárních sankcí na obchodní partnery Íránu. Zda tento tvrdý nátlak donutí Teherán k ústupkům, však zůstává nejisté. „Prezident Donald Trump má před volbami a Íránci sázejí na to, že dříve ustoupí on než jejich režim,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus politolog Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropa řeší migraci, Turecko si buduje vlastní sféru vlivu a česká vláda mezitím otevírá otázku budoucnosti veřejnoprávních médií. Ve Studiu N jsme se zahraničním reportérem České televize Andreasem Papadopulosem mluvili o třech zdánlivě vzdálených tématech, jež spojuje jedno: proměna evropského prostoru a jeho vztahu k okolnímu světu. Papadopulos upozorňuje, že motivace lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy, není možné redukovat na hledání pohodlnějšího života. „Ti lidé nejsou na cestě za lepším životem, ale za životem,“ říká. Podle něj je důležité rozumět tomu, před čím tito lidé utíkají, i když to podle něj neznamená, že Evropa by měla své hranice jednoduše otevřít. „Tam, odkud pocházejí, by ten život mohli ztratit. Byl by tragický. A to je žene. Neříkám, že je to správně a že by měli do Evropy přijít otevřenou branou, to vůbec ne. Myslím ale, že je důležité vnímat jejich motivaci. Nedá se umenšit tím, že jim řekneme, že je tady nechceme. Oni jdou s mnohem větší motivací a přes mnohem větší nástrahy a překážky, než je nějaký hraniční plot nebo španělští policisté s obuškem,“ popisuje zahraniční zpravodaj České televize. „Pro ně je ten pobyt na pláži v Ceutě jedním z nejlepších období, protože dostávají denně jídlo a mají jistotu, že se nezapletou do stejných problémů jako po cestě,“ říká Papadopulos. Z Ceuty se rozhovor přesouvá k Turecku a jeho stále ambicióznější zahraniční politice. „Turecko chce být mostem mezi západní civilizací a civilizací Středního východu,“ říká novinář. Podle něj Ankara usiluje o stále větší vliv v Africe, Libyi i na Blízkém východě a současně zůstává pro Severoatlantickou alianci velmi cenným partnerem. „Pro NATO je Turecko vytrčeným tykadlem směrem do tohoto prostoru,“ tvrdí. V některých oblastech podle něj dokonce může coby regionální mocnost převzít část role, kterou dosud hrály Spojené státy. Země za Erdoganovy vlády výrazně rozšiřuje své mocenské ambice, zároveň ale prochází hlubokou ekonomickou krizí. „Turecko je nemocné, ale má silného sultána,“ říká reportér, se kterým jsme se spojili do Istanbulu, odkud působí jako zahraniční zpravodaj veřejnoprávní televize. Jak funguje evropská migrační politika a proč se ji nedaří dlouhodobě nastavit? Co ukazuje příběh Ceuty? Jaké jsou Erdoganovy skutečné ambice? Kam se může posunout Turecko v novém geopolitickém uspořádání? Co může znamenat plánovaná proměna veřejnoprávních médií v Česku? A co by jejich ztráta znamenala pro schopnost české společnosti orientovat se ve světě, který je stále složitější? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Vojna, ktorá sa mala skončiť do niekoľkých týždňov, pokračuje už šiesty mesiac. Donald Trump hovorí, že má všetko pod kontrolou, avšak Irán namiesto rokovaní o prímerí prezbrojuje, aby získal nad Spojenými štátmi výhodu. Vyzerá to tak, že si z vyhrážok amerického prezidenta, ktoré sa každý deň menia, už veľa nerobí. Čo sa deje na Blízkom východe pár dní po tom, ako sa skončilo neslávne memorandum o prímerí, prečo sa Trump vyhráža Ománu a ďalším spojencom a môže nekončiaca sa vojna znamenať pre republikánov porážku v blížiacich sa voľbách do Kongresu? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta zahraničnopolitického a ekonomického analytika a riaditeľa výskumu v think-tanku Globsec Dalibora Roháča. Zdroje zvukov: ČT, Bloomberg, TA3, USA TODAY – Odporúčanie: Ak chcete ostať v téme, odporúčam knihu Iran Awakening od laureátky Nobelovej ceny za mier Shirin Ebadiovej. V Iráne je známa ako právnička, ktorá neúnavne zastupovala kanadskú fotoreportérku Zaru Kazemiovú. Tú v Iráne znásilnili, mučili a zavraždili. Shirin Ebadi v knihe zachytáva detstvo, dospievanie pred revolúciou v roku 1979, ktorá zvrhla šacha, jej manželstvo a náboženskú vieru, ako aj život matky a právničky, ktorá na súdoch bojovala proti represívnemu režimu, zatiaľ čo doma vychovávala svoje dcéry. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál experimentovat stylem pokus omyl. Modely OpenAI při testování pronikly z izolovaného prostředí na internet a napadly platformu Hugging Face, aby našly způsob, jak splnit úkoly, které vyřešit nešly. Podle vedoucího vědecké rubriky Deníku N Petra Koubského jde o velký problém. „Co se stalo s modely OpenAI, je podle mě skoro poslední varování před opravdu velkým průšvihem, při kterém začnou umírat lidé,“ říká ve Studiu N. „Období neuváženého experimentování končí.“ První problém vznikl už při zadání testu. Do baterie úloh se dostaly dvě, které byly nesplnitelné. „Když dáte člověku nesplnitelný úkol, nejspíš vám řekne, že je to špatně zadané a že se s tím nedá nic dělat.“ Modely jsou ale podle něj obsedantně posedlé tím, že musí úkol vyřešit za každou cenu. „Neakceptují, že některé úkoly jsou nesplnitelné. Tím pádem se pokusily vyřešit neřešitelný úkol,“ tvrdí Koubský. „V OpenAI udělali tolik neskutečných přešlapů, že se mi pořád nechce věřit, že se to stalo,“ říká ve Studiu N. Model, který dostane autonomii a přístup k nástrojům, totiž nemusí zůstat u neškodných pokusů. Může začít hledat vlastní cesty, jak překážky obejít. „Problém není v napadení Hugging Face, to je maličkost. Problém je v tom, že to nemuselo skončit napadením této firmy.“ Kdyby autonomní systém například zasáhl infrastrukturu jiného státu, může být jeho jednání interpretováno jako úmyslný útok. „Představte si, že modely by se při testování nabouraly do podobné firmy, jen ne v Americe, ale v Číně. Vysvětlete potom Číňanům, že to nebyl záměrný útok na jejich infrastrukturu a začátek třetí světové války. Nepovede se vám to.“ Do celé aféry vstupuje také geopolitika. „Do oblasti umělé inteligence se vrátila logika soutěžení studené války, a to mezi Spojenými státy a Čínou.“ Čím intenzivnější je technologický závod, tím větší je podle Koubského pokušení bezpečnostní brzdy odsunout stranou. Ve Studiu N říká, že je proto skeptický i k velkým prohlášením samotných technologických firem. „Odnaučil jsem se brát prohlášení OpenAI vážně, spíše je potřeba rozklíčovat, proč to říkají v daném okamžiku a co přesně tím myslí.“ V rozhovoru se také dozvíte, jaký dopad bude mít další rozvoj umělé inteligence na klimatickou změnu, proč je tak těžké naučit AI respektovat lidskou morálku a zákony a proč jsou nejvýkonnější modely pro jejich provozovatele stále tak prodělečné. Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Je to jedno z nejsilnějších impérií lidské historie, i jeho moc ale má své hranice. Navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Spojených států, že íránský režim je po vojenské intervenci USA na kolenou, Teherán americkému tlaku dál vzdoruje. A Američané se mezitím svými údery na Írán připravili o podstatnou část svého raketového arzenálu. Co to znamená pro jejich spojence ve světě a pro pozici USA vůči jejich strategickým rivalům? Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 během návštěvy USA Fidel Castro. Pro něj i pro Kubu byl rok 1959 rokem mnoha změn.

Americké zbrojařské společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že Ukrajina by v případě získání licence mohla zdokonalit protiletadlové střely Patriot a vyrábět je rychleji a výrazně levněji než Spojené státy. Informuje o tom s odvoláním na veřejné činitele list The Atlantic.

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?

Ani Írán, ani Rusko nebo třeba Severní Korea. Největší hrozbou pro Spojené státy je Kuba. Tvrdí to ve své stostránkové zprávě americké ministerstvo zahraničí. Její autoři přitom používají bombastická slova skoro až fantaskních rozměrů.

1. Slovenskí automobiloví dodávatelia zvýšili zisky 2. Slovensko by mohlo do Spojených arabských emirátov vyviezť bojové veže 3. Štát ubezpečuje, že nízke zásoby plynu nie sú problém 4. OpenAI predstaví inteligentný reproduktor v tvare donutu