POPULARITY
Categories
Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Bývalý velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec své země ve Spojeném království Valerij Zalužnyj se nečekaně vrátil na Ukrajinu. V pondělí o tom informoval na Facebooku s tím, že „doma je nejlépe“. Server Euromajdan Press k tomu napsal, že jeho návrat vyvolal na Ukrajině řadu spekulací o důvodech, které k tomu populárního generála vedly.
„Byl tam hezký kontrast petrostátu, do kterého se Spojené státy oficiálně na federální úrovni stylizují, a nastupujícího elektrostátu, Číny, která jde po hlavě do všech nových technologií,“ popisuje dění na 30. klimatické konferenci OSN zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Proč se dějištěm COP30 stal brazilský Belém? Jak se na něj dívali místní obyvatelé? A v čem bylo důležité vystoupení islandského ministra? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Proč Rusko i Spojené státy mlčí o průběhu včerejšího jednání mezi Putinem a Witkoffem? Jak jsou voliči spokojeni s prozatímním vyjednáváním o nové vládě? A čím tak fascinují Fabergého vejce, že za ně sběratelé platí stovky milionů?
Zdá sa, že koalícia sa musí medzi sebou zase rozprávať, ako si vlastne predstavuje svoje fungovanie. Do toho odvolávanie Ferečnáka z čela eurovýboru, Hlas vraj už nechce byť handrou, u Huliaka sú nespokojní a Migaľ... nuž, celé to je zamotané. Takže dnes sa spoločne s Petrom Tkačenkom pokúsime rozlepiť celý tento koaličný zlepenec. Zdroj zvukov: STVR, 360tka, YouTube/SMER-SD, Braňo Závodský Naživo Odporúčanie: Nie vždy sú tie knihy podarené, no nová novela Bena Aaronovitcha Zimní dary patrí k tým naozaj vydarenejším. Je tam menej mágie, viac to pripomína severskú detektívku a... tentoraz opustíme Londýn a vyberieme sa do Spojených štátov. Ak hľadáte príjemnú zimnú knižnú oddychovku, odporúčam. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Jen o málokterém šéfovi Sněmovny bylo po jeho nástupu slyšet tolik jako o Tomio Okamurovi. Hned v prvních hodinách sundal ukrajinskou vlajku, pak se pustil do škrtů zahraničních cest. Dělají si poslanci ze Sněmovny cestovku, jak Okamura tvrdí?Hostem Ptám se já byl poslanec Pavel Žáček (ODS).Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) dnes zahajuje svou první zahraniční cestu do Bratislavy. Ještě před tím se pustil do revize zahraničních výjezdů poslanců. Sněmovna v novém volebním období podle Okamury nebude cestovní kancelář, jako tomu mělo být za vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). To podle nového šéfa dolní komory ukázal rozbor zahraničních cest za minulé volební období, který si nechal zpracovat. „Jsou tam zahraniční cesty typu, kdy jeden z poslanců (končící vládní koalice) měl dvoudenní cestu za 250 tisíc korun do Spojených států,“ uvedl. Změny už se promítly i do plánované delegace na prosincové shromáždění NATO v USA. Okamura s dalšími členy organizačního výboru z řad sněmovní většiny cestu původně zamítli. Po kritice ji povolili, ovšem v upravené sestavě. S poslankyní končící vlády Heleny Langšádlové (TOP 09) pojede místo Pavla Žáčka (ODS) poslanec zvolený za Motoristy, diplomat Karel Beran. Jak nová politická většina mění a změní Sněmovnu? A je lavírování nad cestou do USA ukázkou změny přístupu k NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
„Trump je geniální obchodník, je to stratég, který má kolem sebe fakt dobré lidi, a my na jednání o clech pošleme Leyenovou? Gynekoložku? Vždyť ona nemá žádné zkušenosti s obchodem. Proč ona?“ říká ekonom Pavel Šik v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 02.12.2025, www.RadioUniversum.cz
Evropa v posledních letech ekonomicky zaostává za Spojenými státy, předhání ji Čína, nemá pořádnou armádu a společností prostupuje skepse a deprese. Návrhy na propojenější vnitřní trh, účinnější obranu či rychlejší rozhodování, které by pomohly v soupeření s Čínou a Amerikou, opakovaně narážejí na odpor jednotlivých států, nebo se neskutečně vlečou.
Evropa v posledních letech ekonomicky zaostává za Spojenými státy, předhání ji Čína, nemá pořádnou armádu a společností prostupuje skepse a deprese. Návrhy na propojenější vnitřní trh, účinnější obranu či rychlejší rozhodování, které by pomohly v soupeření s Čínou a Amerikou, opakovaně narážejí na odpor jednotlivých států, nebo se neskutečně vlečou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
26. listopad vyhlásila organizace UNESCO jako světový den olivovníku. Důvodem je ochrana těchto stromů, ale také podpora hodnot míru, moudrosti a harmonie, které olivovníky už po tisíciletí symbolizují. Dá se olivovník vypěstovat i na moravské zahrádce? O tom povypráví botanik Radomír Němec. Jak se liší zelené olivy od černých? Jak s jeho plody naložit v kuchyni, řekne kuchař Petr Svoreň. Poslechněte si více v záznamu pořadu Jihomoravský rok.
S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30
Znovuspojení hudebního dua The Swell Season na albu Forward vyvolalo mezi fanoušky nesmírný zájem. Česko-irské uskupení nedávno vyprodalo turné po Spojených státech a hráli i v mnoha dalších zemích. „Jádro té spolupráce mi přijde stejné,“ říká o tvůrčím návratu ke Glenu Hansardovi pianistka, zpěvačka a držitelka Oscara za originální filmovou píseň Markéta Irglová. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Teď se vydáme na cesty a představíme vám Karolínu Kilhofovou a Denisu Zmeškalovou, neboli Carol & Deny, které se říkají Holky cestovatelky. Projely společně několik kontinentů, byly například ve Spojených státech, Salvadoru, Brazílii, Bruneji či Japonsku. Vždycky prý polovinu roku cestují a druhou přednášejí, pracují a vydělávají si na další cestu.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Teď se vydáme na cesty a představíme vám Karolínu Kilhofovou a Denisu Zmeškalovou, neboli Carol & Deny, které se říkají Holky cestovatelky. Projely společně několik kontinentů, byly například ve Spojených státech, Salvadoru, Brazílii, Bruneji či Japonsku. Vždycky prý polovinu roku cestují a druhou přednášejí, pracují a vydělávají si na další cestu.
O víkendu se poprvé v historii konal summit zemí G20 – tedy největších ekonomik světa – na africkém kontinentu. Hostila jej Jihoafrická republika. A přestože šlo o historický okamžik, událost měla jeden zásadní paradox: Spojené státy americké, největší ekonomika světa, summit bojkotovala.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Evropští politikové se radují, že se jim podařilo v posledních několika dnech odvrátit vyjednávání o míru na Ukrajině podle americko-ruského scénáře. Francie, Německo, Británie a další si blahopřejí, že dokázali zasáhnout za pět minut dvanáct a přimět Spojené státy, aby hanebný plán o 28 bodech přece jen naředily tak, že už se nerovná ukrajinské kapitulaci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V relácii Európa od A po Z na JOJ 24 sa europoslanci venovali aj téme mierových rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou. Diskusia ukázala ostrý spor v pohľade na to, za akú cenu má prísť mier a akú úlohu v procese zohráva Európska únia a Spojené štáty. V debate vystúpili Miriam Lexmann (KDH), Katarína Roth Neveďalová (Smer-SD) a Erik Kaliňák (Smer-SD).
Dnes se vydáme až za oceán – do města Atlanta ve Spojených státech. Tam sídlí jedna z nejsledovanějších televizních stanic světa – CNN. A právě odtud se k nám připojuje náš dnešní host, redaktor a editor této slavné zpravodajské stanice, Jaime Diaz se svojí manželkou Helenou Karasovou Diaz, která pochází z Třebíče. Jak se stane, že se třebíčská rodačka provdá za kolumbijského novináře? A jak se člověk dostane k práci ve věhlasné CNN? Jak vypadá běžný pracovní den editora v CNN? Jak a kdo rozhoduje o tom, která zpráva se dostane do hlavního vysílání? Vidíte rozdíly mezi americkou a evropskou žurnalistikou – třeba v otázce etiky nebo nezávislosti? Na tyto a další otázky moderátorky Ivy Horké odpovídají přes zoom dnešní hosté v pořadu Na stole je téma.
Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický.
Jak problémový bude pro prezidenta seznam kandidátů na ministry, který má dnes schválit koaliční rada ANO, Motoristů a SPD? Jak blízko jsou Spojené státy a Venezuela vojenskému konfliktu? A jak se Evropa zapojila do jednání o novém mírovém plánu pro Ukrajinu?
Vyjednavači Spojených států a Ukrajiny v Ženevě zpřesnili dokument, který má ukončit válku s Ruskem. „Pro Ukrajinu to ve srovnání s těmi hroznými návrhy, co byly vydány před měsícem, je vlastně o něco lepší. Pořád je to absurdní, protože je to napsáno, jako by Rusko v podstatě dobylo Kyjev. Ale skutečným poraženým je Evropa,“ upozorňuje britsko-americký novinář Peter Pomerantsev pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Donald Trump se dívá na svět jako na geopolitické kolbiště a jeho hlavním vyzyvatelem je z tohoto pohledu Čína. A válka na Ukrajině je pro něho nevítanou komplikací,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… expert na mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Bořek Lizec. Vzniká životaschopný návrh dohody o míru na Ukrajině? Jaké zájmy sledují Spojené státy? Obává se prezident Trump zveřejnění spisů z kauzy Epstein? A jak reaguje veřejnost na výpady hlavy státu vůči novinářkám?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Donald Trump se dívá na svět jako na geopolitické kolbiště a jeho hlavním vyzyvatelem je z tohoto pohledu Čína. A válka na Ukrajině je pro něho nevítanou komplikací,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… expert na mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Bořek Lizec. Vzniká životaschopný návrh dohody o míru na Ukrajině? Jaké zájmy sledují Spojené státy? Obává se prezident Trump zveřejnění spisů z kauzy Epstein? A jak reaguje veřejnost na výpady hlavy státu vůči novinářkám?
Jak problémový bude pro prezidenta seznam kandidátů na ministry, který má dnes schválit koaliční rada ANO, Motoristů a SPD? Jak blízko jsou Spojené státy a Venezuela vojenskému konfliktu? A jak se Evropa zapojila do jednání o novém mírovém plánu pro Ukrajinu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický.
Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tři návrhy na mír na Ukrajině v rozmezí necelého týdne – po úvodním americkém plánu a evropském protinávrhu se teď objevil další seznam podmínek pro ukončení bojů. Vypracovaly ho Spojené státy spolu s Ukrajinou a zástupci evropských zemí na jednání ve Švýcarsku. „Je absolutně nelogické, že má Ukrajina redukovat ozbrojené síly a Rusko si je má ponechat v aktuální velikosti. Mělo by to být opačně,“ kritizuje Macko dosavadní výsledky vyjednávání.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Americký Kongres v nebývalé jednotě schválil návrh zákona, který přikazuje Ministerstvu spravedlnosti zveřejnit akta z vyšetřování případu Jeffreyho Epsteina, bohatého obchodníka, který dohazoval americké smetánce velmi mladé, často i nezletilé, dívky nucené k prostituci. Co nového odtajnění složek z Epsteinova případu může přinést? Dotkne se to nějak Donalda Trumpa, který měl svého času k Epsteinovi blízko? A má Trump stále bezvýhradnou podporu MAGA hnutí i Republikánské strany?Host: Jana Ciglerová - zpravodajka Deníku N ve Spojených státechČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
S Ondřejem Kundrou o návrzích, které by podle USA a Ruska mohly ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Spojené státy po konzultacích s Ruskem přišly s novým mírovým plánem. Na Ukrajinu už ve středu dorazila americká delegace včele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, který měl o podmínkách ukončení ruské agrese jednat s ukrajinským prezidentem. Návrh vzniklý po jednání amerických a ruských vyjednavačů počítá s osmadvaceti body. Mnohé z nich jsou pro Kyjev nepřijatelné. Fragmenty zveřejnil s odvoláním na anonymní zdroje server Axios, deník NYT nebo The Economist. Co plán obsahuje, jak zapadá do vývoje na ukrajinské frontě i politice a co jím Bílý dům sleduje? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.
Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Spojené státy konzultují s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Ten má obsahovat více než dvě desítky bodů, na kterých se shodne jak Rusko, tak Ukrajina. Je vznik takového plánu utopický? „Neexistuje žádný scénář, v němž by vznikly akceptovatelné průsečíky jak pro Kreml, tak pro Ukrajinu,“ podotýká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Filip Scherf, špičkový odborník na Rusko, který přednáší na skotské University of St Andrews.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Atlantikem pluje mimořádně vybavená letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle všeho míří do Karibiku, aby u pobřeží Venezuely pomohla bojovat s pašeráky drog. A navíc americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil zahájení vojenské operace Jižní kopí. „Hlavním cílem operace jsou tři body. První je projekce vlivu Spojených států na jižní polokouli, druhým je boj proti narkoteroristům a třetím snaha o ukončení režimu prezidenta Madura,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
Pobřežní mangrovové lesy dokážou zadržet až čtyřikrát více uhlíku než deštné pralesy. Podobně jako tropických lesů, i mangrovů po světě ubývá. Ve Spojených arabských emirátech se naopak snaží je vysazovat a ochránit tak své pobřeží.
S Dominikou Perlínovou o třiačtyřiceti dnech v Americe bez federálních výplat, skupině demokratů, která ustoupila republikánům a souvisejícím politickém boji. Ptal se Štěpán Sedláček.Po rekordních třiačtyřiceti dnech skončil ve Spojených státech vládní shutdown, který dolehl zejména na nízkopříjmové Američany a jejich domácnosti a bezmála milion a půl federálních zaměstnanců, kteří nedostávali plat. Teď se poměry pomalu vracejí do původních kolejí. Po schválení v americkém Kongresu příslušnou legislativu podepsal prezident Donald Trump. Ale mezi demokraty byl patrný jistý rozkol související s otázkou, jestli utrpení milionů občanů stálo za to. O politickém rozměru události i taktice demokratů uslyšíte víc ve Výtahu Respektu s Dominikou Perlínovou. Moderuje Štěpán Sedláček.
Pobřežní mangrovové lesy dokážou zadržet až čtyřikrát více uhlíku než deštné pralesy. Podobně jako tropických lesů, i mangrovů po světě ubývá. Ve Spojených arabských emirátech se naopak snaží je vysazovat a ochránit tak své pobřeží.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Otcové zakladatelé Spojených států amerických vytvořili Senát do velké míry proto, aby krotil demokratické vášně dolní komory Kongresu. Minulý týden tuto svou funkci opět předvedl v plné parádě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Americký senát otevřel cestu z takzvaného shutdownu, který ve Spojených státech začal 1. října. Více než čtyřicetidenní zmrazení federálních prostředků postihlo vedle státních institucí či armády také desítky milionů Američanů odkázaných na potravinovou pomoc. „Osm demokratických senátorů usoudilo, že situace je už tak bolestná, že se rozhodli dále netrvat na ústupcích, které požadovali od republikánů,“ vysvětluje profesor ekonomie Jan Švejnar.
Americký senát otevřel cestu z takzvaného shutdownu, který ve Spojených státech začal 1. října. Více než čtyřicetidenní zmrazení federálních prostředků postihlo vedle státních institucí či armády také desítky milionů Američanů odkázaných na potravinovou pomoc. „Osm demokratických senátorů usoudilo, že situace je už tak bolestná, že se rozhodli dále netrvat na ústupcích, které požadovali od republikánů,“ vysvětluje profesor ekonomie Jan Švejnar.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kam chce vést Českou lékařskou komoru staronový šéf Milan Kubek? Nejvyšší soud ve Spojených státech umožnil Trumpovi dočasně nevyplácet potravinovou pomoc. Kdy padne definitivní rozhodnutí? A Filipíny zničené tajfunem Kalmaegi zasáhne supertajfun. Jak vypadá evakuace milionů lidí z dosahu obřích vln?
Kam chce vést Českou lékařskou komoru staronový šéf Milan Kubek? Nejvyšší soud ve Spojených státech umožnil Trumpovi dočasně nevyplácet potravinovou pomoc. Kdy padne definitivní rozhodnutí? A Filipíny zničené tajfunem Kalmaegi zasáhne supertajfun. Jak vypadá evakuace milionů lidí z dosahu obřích vln?
Když se před několika týdny začala uzavírat federální vláda Spojených států kvůli dalším rozpočtovým neshodám v Kongresu, obě politické strany doufaly, že Američané budou vinit jejich oponenty.
Co se dnes odehrává u nás i ve světě, třeba ve Spojených státech, můžeme vidět jako blokování pokroku. A pokrok v moderních dějinách souvisí s důrazem na lidská práva. Není tedy divu, že poradce Motoristů sobě pro zahraničí politiku Jan Zahradil hlásá jako novou zásadu české zahraniční politiky konec důrazu na lidská práva.
Hned několik proslulých německých automobilových výrobců hlásí propad zisků v řádu desítek procent. Prodeje evropských aut na dosud vysoce výnosném čínském trhu se propadají a tamní konkurence už má v hledáčku i prémiové výrobce ze starého kontinentu. Export do Spojených států zase prodražují cla, zavedená vládou Donalda Trumpa. Jaká je budoucnost odvětví, se kterým úzce svázala svůj osud česká ekonomika? Je přechod k elektromobilitě nevyhnutelný? A zachrání evropské automobilky případný odklad zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory za horizont roku 2035? Host: Wolfgang Münchau - německý ekonomický novinář, spoluzakladatel a ředitel analytické agentury EurointelligenceČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Princ Andrew už nebude princem. A navíc se má podle Buckinghamského paláce vystěhovat z honosného sídla. Mladší bratr britského krále čelí silné kritice nejen kvůli vazbám na sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Téma pro Terezu Hepburn, spolupracovnici Českého rozhlasu ve Spojeném království. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Summit Trump Putin v Budapešti sa nekoná. Rusko na Ukrajine bombarduje škôlky, bytovky a pred zimou opäť ničí ukrajinskú energetiku. Putin už vo vojne stratil milión ľudí, dohoda o mieri je však v nedohľadne. Spojené štáty aj Európska únia preto pritvrdzujú v sankciách proti Putinovmu režimu.V čo ešte Putin dúfa a ako ďaleko je schopný zájsť? Prečo stále útočí na deti a nevinných civilistov? A ako sa darí zasahovať v hĺbke Ruska Ukrajincom? Čo budú pre Putina znamenať nové európske a americké sankcie na jeho ropné giganty? Môže slabá ruská ekonomika koniec vojny urýchliť? A prečo Slovenská vláda hovorí o mieri, no nákupmi ruskej ropy a plynu sami pomáhame Putinovu vojnu financovať? Vytvorí Robert Fico s Viktorom Orbánom a Andrejom Babišom v Únii protiukrajinský blok?Braňo Závodský sa rozprával s vedúcim výskumníkom, analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi konečně došla trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho válkou na Ukrajině. Spojené státy oznámily, že uvalují ekonomické sankce na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil.