Podcasts about jestli

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

Jan Kodeš patří k legendám českého sportu. Na kontě má tři grandslamové tituly a vítězný Wimbledon. Pamatuje éru, kdy na kurtech vládly emoce slavného McEnroea nebo ledový klid Björna Borga. V čem obdivuje Djokoviče?

28. září si Česká republika připomíná svatého Václava, patrona českého národa. Den české státnosti je státním svátkem, který připomíná nejen život a mučednickou smrt slavného Přemyslovce, ale i jeho odkaz míru, křesťanské víry a spravedlivé vlády. Jestli je dneska jeho tradice ještě živá, i na to nám odpověděl pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení České televize ustupuje vládě, aby zmírnilo dopad plánovaného rušení koncesionářských poplatků. Chystá omezení pořadů i propouštění. „Je to kontraproduktivní a nůž do zad,“ říká investigativní reportér Jan Moláček. Management ČT v čele s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem přišel s tím, že televize v příštím roce ušetří 350 milionů korun (letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy). Úspory mají jít napříč televizí, ve zpravodajství znamenají propuštění zhruba tří desítek lidí a omezení některých pořadů. Třeba z týdeníku Newsroom ČT24, který často kritizoval Andrej Babiš, se nově stane měsíčník. „Přicházet s nabídkou, že ušetříme 350 milionů, a myslet si, že to vládě bude stačit a nechá nás na pokoji, což je evidentně strategie vedení České televize, nepovažujeme za správné. My si myslíme, že se stane to, že Andrej Babiš za půl roku přijde, vyšle svého emisara nebo zatelefonuje Hynku Chudárkovi a řekne mu: ‚Pane řediteli, loni jste říkal, že to nejde, a nakonec jste našel 350 milionů. Tak kolik najdete letos? Jestli chcete zůstat ve funkci, tak by to mělo být aspoň zase těch 350 milionů,‘“ kritizuje v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus kroky vedení televize novinář Jan Moláček, člen redakce Reportéři ČT. Vedení ČT nedělá dost Vláda Andreje Babiše (ANO) si zrušení koncesionářských poplatků a financování České televize a Českého rozhlasu vzala jako svoji prioritu. Oběma médiím chce v rámci změn také snížit příjmy. A to na úroveň roku 2024, tedy před zvýšením poplatků, které prosadil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). „Teď je prvořadou povinností všech, kdo ve veřejnoprávních médiích pracujeme, aby krize nepřišla. A vedení České televize pro to nedělá dost, pokud pro to vůbec něco dělá. Já si myslím, že pro to nedělá nic, že se soustředí jen na peníze. Nezávislost už v podstatě nechalo plavat a snaží se s politiky dohodnout jenom na tom, aby televizi nechali co největší sumu peněz. Ale to je naprosto špatný postup,“ říká v Mediálním cirkusu Moláček, který se stal jedním z nejhlasitějších zástupců ČT, kteří se brání rušení poplatků a chtějí i stávkovat. Zrušení poplatků vláda slibovala od ledna 2027. To už ale nestihne. V létě kabinet stáhl návrh zákona z dílny ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé sobě), který zasypala kritika ze všech stran. Nový a stručnější návrh chtěla koalice ve Sněmovně řešit teď v září, nakonec ale kvůli volbám posunula termín nejdříve na říjen. „To je známka, řekněme, určité nervozity nebo nejistoty. Andrej Babiš ví, že budou protesty, ví, že bude odpor, a ví, že ten odpor se může obrátit proti němu. A ten se obrátí proti němu, i když to bude po volbách,“ glosuje situaci Moláček. I když má vláda na prosazení změn ve Sněmovně silnou většinu, schválení nebude jednoduché kvůli avizovaným obstrukcím opozice, ale i očekávaným protestům. „Vojenská teorie říká, že když se bráníte, tak nemusíte být silnější než útočník, ale stačí, když jste tak silní, aby on věděl, že tím útokem ztratí víc, než získá. A já si myslím, že tuto sílu občanská společnost a ti, kterým záleží na demokracii a svobodných médiích v České republice, mají. A že Andrej Babiš skutečně velmi pečlivě zvažuje, co tímto ústupkem Tomio Okamurovi, protože je to především Tomio Okamura, kdo chce veřejnoprávní média ovládnout, může získat a co může ztratit,“ upozorňuje Moláček. Jak veřejnost pozná, že ČT přišla o svoji nezávislost? Kdy novináři přicházejí o důvěru svého publika? A kde je pro novináře hranice aktivismu? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Jan Kvasnička je UX expert, CRO specialista a Google Certified Partner s 20letou praxí. Patří mezi české špičky, je vyhledávaný školitel a oborový speaker. Je pověstný svým důrazem na detail, precizní organizaci i checklisty. V rozhovoru vysvětluje, jak se za poslední rok změnilo hodnocení webů ze strany Googlu. Co je skóre kvality vstupní stránky a proč web plný AI obsahu může spadnout ze 70 na 21 bodů. Jak funguje Authority Ranking a proč teď rozhoduje o viditelnosti webu víc než kdy dřív. Proč už 18 % objednávek na některých projektech dělají AI agenti, ne lidé. A proč AI weby často prodávají hůř, i když vypadají moderně. Rozhovor vedli Ondřej Ratajský a Jan Březina. Dokumenty a checklisty, o kterých Honza v rozhovoru mluví, najdete pod videem na YouTube. Skočte si tam ně! Tudy: https://www.youtube.com/watch?v=52XniSZm-iU Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální platforma pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém a slovenském digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival.    

Stojí za stavbou ortopedické kliniky v Liberci, zřízení sociálního zařízení pro seniory a vybudováním školy základní školy v Jablonci nad Nisou. Přispívá také na opravu památek, jakými jsou například bazilika v Hejnicích. Proč sponzoruje věci, které by měl platit primárně stát z našich daní? Co ho k tomu vede? Hostem pořadu O čem se mluví je zakladatel společnosti Jablotron a také Nadace Jablotron, mecenáš Dalibor Dědek.

Jestli hledáte pohádky o růžovém HR nebo nablýskané prezentace sponzorů, tenhle nový díl EVOLVE! Stories rovnou přeskočte. V epizodě i v přiložené grafice jdeme natvrdo po programu 11. ročníku a ukazujeme jen to know-how, ze kterého budou zastáncům starých pořádku stékat kapky potu po zádech. Pusťte si nový podcast na Spotify, mrkněte na rozpad témat […]

Jestli je něco, co za poslední dobu překonalo mé očekávání, co mě rozradostnilo a vzbudilo ve mně naději, že svět má i své lepší stránky, pak je to Dženanin útulek v Sarajevu.

Jestli je něco, co za poslední dobu překonalo mé očekávání, co mě rozradostnilo a vzbudilo ve mně naději, že svět má i své lepší stránky, pak je to Dženanin útulek v Sarajevu.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý rozhovor (1 hod 20 min) a další bonusy najdeš na https://herohero.co/protiprouduMísto, kde rozhovory nekončí. Dostaneš je celé, bez reklam a jako první — k tomu ti pomůžu, převést to, co v nich zazní, do tvého života. Zamkni si navždy zaváděcí cenu - 1. října zdražujeme!Sexuoložka Laura Janáčková o tom, proč to po letech "už není ono" a co s tím jde dělat. Laura Janáčková je psycholožka a sexuoložka, docentka klinické psychologie a prorektorka VŠAPs. Vztahům a sexu se věnuje šestatřicet let, od rubriky v Bravíčku po vlastní ordinaci a psychoonkologii. V Proti Proudu byla naposledy před osmi lety a některé své názory od té doby přehodnotila.Bavíme se o tom, proč sex v dlouhém vztahu vyšumí a jestli je to nevyhnutelnost. Proč si muži a ženy pod jedním slovem představují každý něco jiného. Jestli nevěra znamená, že vztah nefungoval. A co porno dělá s představou mladých kluků o tom, co je normál.Partneři podcastu jsouRaynet - české CRM, které tě zbaví tabulek, papírků a rozházených poznámek a udrží klientská i obchodní data na jednom místě. Je jednoduché natolik, že ho tvůj tým fakt bude používat, a když se něco zadrhne, na podpoře ti zvedne telefon člověk. Vyzkoušej na raynet.czfinskasauna.cz - nejlepší místo, kde řešit saunu na míru. Postavili přes 7000 saun v Česku a na Slovensku. Poradí ti s celým procesem a postaví ji na klíč, ať už chceš klasickou finskou, unikátní zrcadlovou nebo jiný designový skvost. Showroomy má v Praze, Brně a Českých Budějovicích, víc na finskasauna.czDej

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Jestli tento rok vyhlídka ještě otevře, zatím není jisté. Záleží totiž na počasí, které je na nejvyšším vrcholu v Jeseníkách proměnlivé. O rekonstrukci se starají České radiokomunikace.

Milí posluchači, v minulých Hradeckých minutách jsme se zmínili o předměstské barokní vile, které se říkalo Zámeček. Jestli jste pozorně poslouchali, zaznamenali jste jistě název lokality, kde stával.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jestli je někdo nadmíru povolaný k tomu, aby vyprávěl o srpnu 1968, pak je to zcela jistě pan Karel Sedláček, který byl v dramatických dnech, kdy nás obsadila vojska Varšavské smlouvy, za rozhlasovým mikrofonem.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam se zase poděly ty klíče? Podobnou otázku si občas klademe všichni.„Určité zapomínání ještě nemusí být příznakem demence,“ uklidňuje gerontoložka v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Skutečný problém podle ní nastává ve chvíli, kdy nepomůže ani pověstné navádění na správnou stopu. „Porucha paměti je, když si člověk na něco nevzpomene ani v kontextu s nějakou událostí a je spojená s poruchou soběstačnosti. Jestli je zapomínání nápadné i okolí, je čas obrátit se na odborníka.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pardubický magistrát povolil zbourání velké části areálu bývalého pivovaru. Zmizet by tak mohly budovy, ve kterých se pivo vyrábělo nebo stáčelo. O čelní historické budově stále rozhodují památkáři.

S českým pilotem a astronautem o jeho blížící se kosmické misi, setkání s Rusy na ISS i dopadu jeho odloučení na rodinuHostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl stíhací pilot a astronaut Aleš Svoboda. Za rok poletí do vesmíru – jak se teď změní příprava? Bude těžší zvládnout technické úkoly nebo psychiku? Co říká na tvz. overview efekt? Jak situaci zvládá rodina a co chtějí jeho děti poslat do vermíru?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Ježíš vyzdvihuje průzračnost dětského světa, čirost dětských reakcí a čisté svědomí. Varuje před pohrdáním maličkými. Duchovní slovo - P. Josef Michalčík

„Co se z dohody dostává ven, jsou různé formulace, které jsou velmi vágní, a jak je dobrým zvykem, Hamás si je vysvětluje jinak než Rada míru a ještě jinak než Izrael. Takže Izrael je lehce znepokojen tím, jak bude dohoda interpretována,“ popisuje velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Jaká je aktuálně humanitární situace v Pásmu Gazy? A jak jednání o Gaze i postup vůči Íránu ovlivňují blížící se volby v Izraeli? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jestli vás s dětmi čeká nástup do školky a trochu se toho bojíte, nebo už si tím procházíte a nejde to třeba úplně hladce, tahle epizoda je pro vás. Předplatné Nevýchovy: https://www.nevychova.cz/predplatne/

Zatímco lidé už mají med ve sklenicích, pro včelaře začíná kritické období. Právě teď se rozhoduje o tom, v jaké kondici včelstva přečkají zimu.

Zatímco lidé už mají med ve sklenicích, pro včelaře začíná kritické období. Právě teď se rozhoduje o tom, v jaké kondici včelstva přečkají zimu.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou spory, které lidstvo zřejmě nikdy nerozlouskne. Jestli se má zamíchat krupicová kaše. Nebo odkud se správně loupe banán. Na Slovensku k nim patří i otázka, která treska v majonéze je ta pravá. Tohle jednoduché domácí jídlo je tam natolik oblíbené, že se prodává i na letních festivalech. A s každou další porcí znovu ožívá letitý spor, o kterém se přesvědčila naše zpravodajka Bára Vránová.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský parlament schválil novým premiérem země Serhije Koreckého. V ulicích Kyjeva a dalších měst přitom demonstrovali lidé kvůli odchodu oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova. „Byl velkou nadějí, vidíme pozitivní změny v ministerstvu obrany. Jestli je prezident Volodymyr Zelenskyj chytrý, bude společnosti naslouchat. Jestli ne, bude si hrát na mača, na toho, který jediný rozhoduje a nikdy nemění svůj postoj,“ říká v Interview Plus starosta Kyjeva Vitalij Kličko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Automobilový koncern Volkswagen chystá výrazné omezení výroby, ve hře je masové propouštění a zavírání továren. Odbyt trvale klesá, zejména kvůli konkurenci z Číny. „Jestli k propouštění skutečně dojde, bude to dobrá zpráva. Volkswagen takovou ozdravnou kúru potřebuje už mnoho let,“ zdůrazňuje v Interview Plus ekonom a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N. Ústavní soud vyhověl žádosti Petra Pavla a vydal předběžné opatření, které mu otevřelo cestu na summit NATO v Ankaře. Antoš ale varuje před jednoduchými závěry. „Nedá se rovnou předpokládat, že soud rozhodne ve prospěch prezidenta. Je velký prostor k tomu, aby rozhodl skoro jakkoliv,“ upozorňuje. Předběžné opatření neznamená, že Ústavní soud by už nyní rozhodl samotný spor. Zachoval pouze dosavadní stav, aby bylo možné věc později řádně posoudit: „Soud jen ochránil pokojný stav. Říká, že než se to vyřeší, nechte to, jak to je,“ vysvětluje vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň upozorňuje, že vláda si svým postupem mohla zkomplikovat pozici. „Je možné to vnímat tak, že vláda účelově natahovala rozhodnutí o složení delegace, aby zabránila soudnímu přezkumu. Svým způsobem si tím uškodila,“ dodává. Podle něj by si vláda měla dát pozor, aby dalšími kroky nezhoršila svou pozici v řízení, které může zásadně ovlivnit vztahy mezi Hradem a Strakovou akademií na dlouhé roky dopředu. Antoš připomíná, že Ústavní soud rozhoduje nejen na základě právních argumentů, ale také v konkrétním společenském a politickém kontextu. „Rozhodování ústavních soudců nebude izolováno od skutečnosti, že ve veřejném prostoru v posledních měsících zaznívají ze strany ministra zahraničí ošklivé věty vůči prezidentovi. Nebo že zaznívá, že ministr zahraničí se aktivně snaží prezidenta odřezat od informačních zdrojů. Nebude to primární argument, ale nějak na ně působí,“ říká. Obavy v něm vyvolává způsob, jakým někteří politici mluví o samotném soudu. „Snaha delegitimizovat Ústavní soud jako instituci, kterou nemáme brát vážně, protože je koupená nebo podjatá, je strašně nebezpečný signál. Je to jako z manuálu, jak odstraňovat demokracii,“ upozorňuje. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Není to záležitost posledních pěti let, je to záležitost několika desetiletí. Kultura je v této zemi Popelkou, která čeká na to, jestli pro ni ze stolu upadnou nějaké zbytky,“ říká choreograf a režisér Petr Zuska v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 23.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Interaktivním způsobem se tam můžete seznámit s místní českou menšinou a osvěžit se sklenicí vychlazeného ležáku podle české receptury. Rakouská lanovka na horu Rax vozí turisty už sto let. Z odvážného experimentu se stala technickou památkou. Žlutý školní autobus je ikonou amerického dětství už přes 80 let. Proč je žlutý a proč tam nesmějí rodiče? I na to odpoví dnešní pořad s Lubicou Bergmanovou.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“ Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“ „Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do mozku,“ popisuje. Vzpomíná i na situaci, kdy jejich auto stálo daleko od místa, kde byla vykládána těla. Přesto v něm zápach zůstal ještě několik dní. Rusko podle zpravodajky útoky na Ukrajinu v poslední době výrazně stupňuje. „Ruský prezident situaci graduje. Útoky eskalovaly – obzvlášť na Kyjev. Byly to útoky plné pomsty,“ míní. „Říká se, že krátce před koncem války konflikty běžně eskalují. Já si ale říkám – když je eskalace teď, co může být dalšího? Mír je v nedohlednu,“ tvrdí. Ukrajina podle ní může uspět jen tehdy, dokáže-li přenášet náklady války i na ruskou stranu. Za zásadní považuje útoky na ruské rafinerie, přístavy nebo logistickou infrastrukturu. „Je vidět velký pokrok. To, jak Ukrajina využívá vlastní technologie, je zásadní krok.“ Ve Studiu N se dostáváme i k tlaku Babišovy vlády na veřejnoprávní média. Podle Stomatové se Česká televize ocitla v situaci, kdy neřeší svou budoucí roli, ale vlastní existenci. „Česká televize a televize obecně by dnes měly diskutovat o tom, jak obstát ve světě sociálních sítí a technologických změn. Místo toho bojujeme o přežití.“ Debata o fungování České televize by se podle ní měla vést především s veřejností. „My se zodpovídáme poplatníkům, ne politikům.“ Kritizuje, že diskuzi o podobě veřejné služby převzali političtí aktéři namísto samotných koncesionářů. Jestliže mají lidé vůči České televizi výhrady, televize by je podle ní měla reflektovat a případně se měnit. „Jenže tahle debata neexistuje, protože tu iniciativu přebral někdo jiný – politici.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #67: Proč si Peking tolik přeje vyměnit svého špiona v české vazbě a co za to bude nabízet? Může premiér Andrej Babiš při své možné cestě do říše středu získat skutečně něco významného, nebo to budou jen sliby, které se nikdy nenaplní? Zatímco o cestě šéfa ANO do Číny se spekuluje, předseda Senátu Miloš Vystrčil nedávno navštívil Tchaj-wan. Jestli se Česku více vyplatí obchodovat s ním, nebo s Čínou analyzuje šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím déle to dělám, tím víc spolehám na život, věřím v život,“ říká moderátorka a herečka Tereza Kostková, když popisuje práci ve StarDance i v rozhlasových Blízkých setkáních. Po letech moderování mluví o tom, že příprava je důležitá, ale v živém vysílání často rozhoduje hlavně odvaha být opravdu přítomná. „Hlava kolikrát ví nejvíc, když jí dám důvěru,“ říká a dodává, že nejde mít každou otázku „na Oscara“. StarDance je podle ní psychicky nejnáročnější věc, kterou profesně zažila, protože i malé selhání může narušit práci obrovského týmu. Zároveň ale přemýšlí o tom, kdy z tak velké a ikonické věci odejít. „Jestli v ten moment lidé řeknou, že je jim to líto, tak jsem vybrala dobrý moment,“ říká. To ale neznamená, že se už loučí, ale že si hlídá okamžik, kdy by se z práce, kterou miluje, mohla stát rutina. V rozhovoru mluví i o Marku Ebenovi a kritice, která se kolem jeho humoru opakovaně objevuje. „Jestli někdo není sexista, je to Marek,“ říká, ale zároveň dodává, že se svět za posledních 20 let dramaticky změnil a moderátor by to měl vnímat. Sama se prý snaží přemýšlet i o tom, jak se mění jazyk a co může u druhých vyvolávat. Důležitým tématem je pro ni pravdivost k sobě. Přiznává, že u velkých životních rozhodnutí poznala, jak snadné je ulevit si lží. Pravda je pro ni „cesta k přežití“ a něco, bez čeho by podle svých slov vnitřně umírala. Mluví také o víře, spiritualitě a stavu, který nechce nutně pojmenovávat. „Nepotřebuju pro to vůbec důkaz a vůbec nepotřebuju, aby mi to někdo věřil,“ říká. V závěru se dostává i ke společnosti, kultuře a veřejnoprávním médiím. Mrzí ji argument, že něco nemusí existovat jen proto, že se na to někdo nedívá. „To je přece hrubě sobecká věc,“ říká a připomíná, že kultura není zbytečný přívěsek, ale „kus nás“. A i když se slovu štěstí trochu vyhýbá, říká, že má „chuť k životu“. Jak poznat správný čas odejít z něčeho, co člověk miluje? Proč Tereza Kostková nechce být dokonalá moderátorská „AI“? A co podle ní drží člověka i společnost v rovnováze? Pusťte si celý rozhovor.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Odborníci na lidská práva a problematiku menšin se dnes sešli na Úřadu vlády s členy kabinetu kvůli přesunu vládních odborů na ministerstva. Část z nich ale v průběhu odešla, jednání označila za divadlo. Co s celou agendou bude?Hostem Ptám se já je bývalý ministr práce, poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).Skupinu předních odborníků měl do Strakovy akademie napřímo pozvat premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co mu zaslali rezignace na své posty ve vládních radách a výborech. Ze schůzky na protest někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad odešli předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo.Podle nich vláda podobu jednání na poslední chvíli změnila. Místo užšího vyjednávání se koná široké setkání k představení změn.Schůzka byla reakcí na rozhodnutí kabinetu o převodu agendy lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Ke změně by mělo dojít už od července. S odbory a odděleními se má přemístit i osm vládních rad a jejich zázemí. Vláda krok schválila na návrh premiéra Babiše a šéfky Úřadu vlády Barthy minulé pondělí bez předchozí debaty s experty. Odborníci na lidská práva i problematiku závislostí plán ostře kritizují. Převáděná agenda se podle nich týká více ministerstev dohromady, a je tedy potřeba uchovat nadresortní řízení. Doufají, že kabinet záměr přehodnotí. Premiér dnes prohlásil, že experti budou mít v novém uspořádání agend lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou.„Je vidět deficit toho, že Andrej Babiš vůbec nemyslí, nečte ty věci, někdo mu to připraví, on to dá na vládu, tam všichni sklopí hlavu, schválí mu to, nikdo z ministrů neřekne: ‚Šéfe, je to blbost, zastavme to na 14 dní, pojďme se nad tím zamyslet, takhle to dělat nemůžeme.‘ Protože jestli si někdo myslí, že národnostní menšiny jsou zpěv a tance, a proto to strčí pod kulturu, tak je úplně mimo,“ komentoval plán vlády bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Ptám se já. V rozhovoru také reagoval na vlnu kritiky jednotného měsíčního hlášení. „Když ten systém dotáhneme k tomu, aby opravdu byl plně vychytán, což je otázka ještě příštích týdnů, možná dvou, tří, čtyř měsíců, tak se ukáže jednoznačně, že to nebyla absurdita roku,“ řekl Jurečka. „Věřím, že kdybychom si tady sedli za rok nebo za dva, tak řekneme, že jednotné měsíční hlášení bylo obrovským posunem pro fungování tohoto státu.“Bývalý ministr práce komentoval i plánované úpravy důchodů, kterými by vládní koalice zrušila nebo změnila kroky provedené předchozí vládou. „Jestli dneska Alena Schillerová musela rozvázat pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby vůbec měli aspoň na část svých volebních dárečků, tak po roce 2030 se z toho úplně zblázní,“ dodal.Proč kabinet přesouvá vládní odbory ze Strakovy akademie? Jak moc je potřeba změnit superdávku? A jaké změny důchodu chystá Babišova vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Touto dobou už podle slibů vlády mělo být o budoucnosti veřejnoprávních médií v podstatě jasno. Jenže ministr kultury Oto Klempíř předložil tak špatný návrh zákona, že ho ostře kritizují v podstatě všichni. Co mají média čekat? Hostem Ptám se já byl poslanec, předseda mediálního výboru a místopředseda KDU-ČSL František Talíř.Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho rezort rozcupovaly v připomínkovém řízení všechna ministerstva s výjimkou životního prostředí. Například podle rezortu financí má současné znění návrhu velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zároveň neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze.Podle návrhu ministra kultury by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci televize a rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.Klempíř v sobotní debatě na Nově uvedl, že s prosazením zákona stále počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, pak by ho měla dostat na stůl vláda. Opozice se podle Babiše bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve Sněmovně, zapojit by se mělo i vedení obou médií.Podle šéfa sněmovního mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) je už jisté, že vládní koalice určitě nestihne poslanecký návrh za úpravu okruhů plátců koncesionářských poplatků, který avizovala zavést jako mezikrok už od poloviny letošního roku. „To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden,“ řekl Talíř s odkazem na legislativu chystanou ministerstvem kultury. „Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny. Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech.“ „Jestli i Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě mu trpělivost časem dojde. Zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct: on to celé zkazil, Motoristi jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé, tak v tu chvíli ho sundá,“ dodal Talíř. Co Českou televizi a Český rozhlas čeká? Jak dopadne dovolba členů rady ČT? A bylo chytré nejít na hlasování o usnesení k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Výročí políčku jsme ještě neslavili. Jenže facka, kterou vlepil Miroslav Macek Davidu Rathovi má kulatiny, a tak je čas zaměřit se na to, jak to s fackováním u nás bylo dřív. Jestli někdo říká, že politická morálka upadá, a že za republiky, to byla samá noblesa, tak se plete. V prvorepublikovém parlamentu se fackovalo zcela běžně, nechyběly ani smrduté bomby nebo vytrhávání lavic. Proti tomu jsou opičky dnešních poslanců a poslankyň vlastně klukoviny. A kdy padla první Wagnerova facka?

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart. Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“ Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává. Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“ Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér. Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Ztvárnila desítky filmových rolí, větší počet těch divadelních. Stát se herečkou bylo pro Ivanu Chýlkovou splnění dětského snu. „Hrozně jsem si to přála. Všichni mi ve Frýdku-Místku vysvětlovali – i potom na ostravské herecké konzervatoři –, že nebudu moct být herečka, že jsem moc vysoká. Myslím si, že když člověk bytostně touží něčím být, že vysílá energii a není možné, aby ho něco z toho minulo,“ zamýšlí se. Její nejnovější rolí je ztvárnění spisovatelky Patricie Highsmith.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ZÁZNAM DISKUZE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Fanoušci Motoristů mě nemají rádi, protože útočím na jejich modlu. Ale vůbec ne neprávem. Ve společnosti je silná nevraživost a lidem je jedno, jestli jim říkáte fakta, nebo ne,“ líčí ve Studiu N vědec Daniel Kortus, který na účtu Klimatomluva vyvrací mýty a dezinformace o klimatické změně. Že ve veřejné debatě postupně přestává záležet na faktech, pozoruje podle svých slov od covidové pandemie. „Celá klimadezinformační scéna útočí na vědu a zpochybňuje ji, protože ví, že nemůže vyhrát pomocí faktů. Tam opravdu neexistuje žádná skulinka. Ze všech možných oborů – od biologie přes geologii, chemii až po fyziku – docházíme k tomu, že za klimatickou změnu můžeme my. Není co zpochybňovat. Oni se snaží vytvářet falešné autority, které napadají mainstreamovou vědu,“ vysvětluje výzkumník, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Motoristé a celá ta bandička kolem nich se snaží udělat z tématu ideologický politický boj, místo aby to nechali ve vědecké rovině. Přírodě je ale jedno, jestli jste levičák, nebo pravičák, klimatická změna se prostě děje,“ zdůrazňuje Kortus. Od té doby, co se pohybuje ve veřejném prostoru, dostává výhrůžky. „Babička se bála, aby mi Motoristé nepřejeli kočky,“ směje se. „V jeden čas mi ale opravdu chodily e-maily typu ať si dávám bacha, kudy chodím,“ popisuje. Ve Studiu N natáčeném v Lucerně během festivalu Jeden svět se vyjádřil také k aktuálním personálním čistkám a škrtům. Připomněl například práci Českého hydrometeorologického ústavu, jehož varování během bouře Boris v roce 2024 pomohla zachránit miliardy korun. „Brát peníze ČHMÚ je nejenom nezodpovědné, ale také riskantní,“ tvrdí.

Provozovatelé online komunikačních služeb ztratí možnost dobrovolně skenovat konverzace uživatelů na přítomnost dětské pornografie. Zástupci Europarlamentu a Rady Evropské unie se neshodli na znění výjimky z nařízení na ochranu osobních údajů, která hledání takových materiálů umožňovala. Dosud platná výjimka Chat Control 1.0 platí jen do 3. dubna 2026. „Nikdo není spokojen se současným stavem,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Jsou to necelé dva týdny od začátku americko-izraelských úderů na íránské cíle. Teherán se brání útoky na okolní státy i kontrolou Hormuzského průlivu. „Jestliže každý den opakujete, že vaší vládní politikou je zničit demokratický Stát Izrael, tak ho ohrožujete,“ tvrdí v pořadu Pro a proti poslanec Petr Sokol (ODS). „Tlak, který vyvolal americký prezident tím, že do oblasti povolal obrovskou armádu, mohl přinést změny. Nepřinesl,“ oponuje senátor Pavel Fischer (nez.).