Podcasts about seznam

Politici dnes už média nepotřebují, říká novinář, který před lety vedl deník MF DNES a dnes šéfuje zpravodajskému deníku Seznam Zprávy. Jak se novináři vyrovnávají s technologickou změnou? Jak budou Seznam Zprávy od jara experimentovat s placeným obsahem? Co může způsobit příchod umělé inteligence? Jak se média mají stavět ke svým chybám? A jak Seznam Zprávy píší o své mateřské firmě?

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Je gumová kačenka užitečnější než nabitá pistole?Seznam her a seriálů, o kterých v hPodu 1032 mluvíme:HRY: When The Past Was Around, Destiny 2: RenegadesFILM: Avatar: Oheň a popelSERIÁL: Plur1busKNIHA: Zaklínač – Rozcestí krkavců Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Holky hrají jinak (00:13:59) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (01:15:03)

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má od pondělí novou vládu. Ta chce hned od prvního jednání začít měnit Česko. Odmítne nové emisní povolenky i migrační pakt. A rozhodne o tom, s jakým postojem vyrazí nový premiér Andrej Babiš na Evropskou radu. Jak zareaguje opozice?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.Nový kabinet v čele s premiérem a lídrem ANO Andrejem Babišem se krátce sešel už v pondělí bezprostředně po jmenování. Řešil ale jen organizační záležitosti. Dnešní jednání by mělo být podle odhadu Babiše naopak velmi dlouhé - seznam toho, co chce vláda udělat hned za svůj první pracovní den, je totiž obsáhlý.Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 a unijní migrační pakt. Probírat mají i změny stavebního zákona, kroky vedoucí ke snížení regulované ceny elektřiny nebo například mandát pro premiéra na nadcházející summit EU.Vláda by se měla také začít zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předložit do druhé poloviny ledna. Předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS) rozpočet se schodkem 286 miliard korun poslanci  nové sněmovní většiny vrátili k přepracování. Česko tak začne příští rok v rozpočtovém provizoriu.Jak své resorty zvládnou zástupci Motoristů a SPD? Kam Andrej Babiš posune Česko na mezinárodní scéně? A co bude dělat opozice?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruské vedení vsadilo na tradiční metodu cenzury a začalo z informačního prostoru odsekávat všechno zakázané. Seznam zdrojů zablokovaných Úřadem pro kontrolu médií začal prudce narůstat.

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruské vedení vsadilo na tradiční metodu cenzury a začalo z informačního prostoru odsekávat všechno zakázané. Seznam zdrojů zablokovaných Úřadem pro kontrolu médií začal prudce narůstat. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. S novinářkou Magdalénou Fajtovou z Respektu jsme si tentokrát povídali o tom, že Saúdská Arábie investuje obrovské peníze napříč herním průmyslem a proč se tak děje. Došlo ale také na povedenou detektivku The Séance of Blake Manor, strašidelnou a rozporuplné hororovku Routine nebo filozofickou skejtovačku Skate Story.Seznam her a seriálů, o kterých v hPodu 1031 mluvíme:HRY: Routine, The Séance of Blake Manor a Skate StorySERIÁLY: To monstrum ve mně  Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Saudská Arábie herní velmocí? (00:19:29) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (00:43:50)

ODS si po prohraných volbách a odchodech členů v čele s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou zvolí nové vedení. O pozici šéfa bude v lednu na sjezdu usilovat i ministr dopravy v končící vládě Martin Kupka. Jak chce ODS změnit?Hostem Ptám se já byl ministr dopravy v demisi a místopředseda ODS Martin Kupka.Kabinet v demisi Petra Fialy (ODS) se včera sešel úplně naposledy. Příští pondělí prezident Petr Pavel jmenuje pravděpodobné nominované ministry ANO, SPD a Motoristů a vlády se opět ujme Andrej Babiš (ANO).Občanská demokratická strana se tak po čtyřech letech vrací do opozice. Po prohře v říjnových sněmovních volbách její mnohaletý lídr Fiala oznámil, že post předsedy strany obhajovat nebude. ODS se proto pokusí zvolit nové vedení na kongresu 17. a 18. ledna.Vedle Martina Kupky se zatím ke kandidatuře na nejvyšší stranický post přihlásil místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Čekalo se, zda se o to nepokusí i nejvýraznější regionální tvář ODS, jihočeský hejtman Martin Kuba, který byl k dosavadnímu směřování strany často kritický.Ten ale nedávno oznámil, že po 22 letech odchází a chce založit vlastní nové hnutí.Jaké roky Česko čekají? Jak se k porážce ve sněmovních volbách postaví ODS a opozice? A proč končící Fialova vláda nedokázala lidem říct, že se Česku daří?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nastupující vláda se rozchází v plánech ohledně ČT a Čro. Zatímco Motoristé jsou za zachování poplatků, ANO a SPD je chtějí zrušit. Co podnikne opozice, která navýšení poplatků prosadila? A jak vidí vznik nové vlády?Hostem Ptám se já byla nová poslankyně za ODS a členka výboru pro mediální záležitosti Lucie Bartošová. Stranického šéfa Bartošové Petra Fialu střídá v těchto dnech ve funkci premiéra Andrej Babiš. Podle Bartošové bude mít právě Babiš ve vládě velmi silné slovo, prosadit se ale budou chtít i Motoristé. „Turek a Macinka jsou temperamentní pánové, budou do věcí chtít promlouvat,“ myslí si Bartošová.Kamenem sváru může být financování veřejnoprávních médií. Včera o něm hovořil nominant na ministra kultury Oto Klempíř (Motoristé) s prezidentem Petrem Pavlem při jejich setkání na Pražském hradě. Shodli se spolu mimo jiné na nutnosti zachovat v maximální možné míře nezávislost České televize a Českého rozhlasu. „Za Motoristy jsme za zachování poplatků. V tom nejsme úplně názorově sjednoceni s našimi koaličními partnery. Bude velká diskuse, abychom dosáhli nějakého smysluplného výsledku,“ uvedl po jednání s hlavou státu Klempíř s tím, že možností je více.Zrušení poplatků si nastupující koalice napsala do návrhu svého programového prohlášení. Zároveň plánuje zavést kontrolu hospodaření televize a rozhlasu prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu. Měsíční poplatky za ČT se od května zvýšily na 150 korun a za rozhlas na 55 korun. Ředitel ČRo René Zavoral a předseda Rady ČT Karel Novák v neděli v České televizi upozornili, že po případném zrušení koncesionářských poplatků by náklady na fungování obou médií vyšly stát na 11 miliard korun.Co opozice očekává od nastupujícího kabinetu? A na jakou politiku chce v budoucnu vsadit ODS?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostkou tohoto dílu podcastu je bývalá poslankyně a předsedkyně Top 09 Markéta Pekarová AdamováNapište si scénář ke speciálnímu dílu podcastu Dobrovský & Šídlo a zašlete nám váš dotaz do 19. prosince pomocí tohoto formuláře nebo na e-mail: podcast@postbellum.cz

Desítky právníků i expertů od včerejšího večera bez ustání analyzují poslední kroky Andreje Babiše. Ten oznámil, že v rámci řešení střetu zájmů se vzdá své firmy Agrofert a firmu předá nezávislým správcům. Je to dostatečné řešení?Hostem Ptám se já byl ředitel Transparency International David Kotora. Oznámení, na které se týdny čekalo. A bylo hlavní podmínkou prezidenta Petra Pavla pro jmenování vítěze voleb a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Ten ve čtvrtek večer na sociálních sítích ohlásil, že svůj střet zájmů vyřeší tím, že se vzdá holdingu Agrofert. S firmou už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba přitom určí nezávislá osoba. Agrofert zíkají Babišovy děti až po jeho smrti.Prezident Petr Pavel ocenil, že aspirant na příštího premiéra dodržel dohodu a způsob řešení svého střetu zájmu veřejně oznámil. Andreje Babiše proto jmenuje do čela nové vlády v úterý 9. prosince. Pavel také uvedl, že vnímá zvolené řešení jako veřejný závazek, který Babiš učinil nejen vůči němu, ale především vůči české veřejnost.Kroky lídra ANO ocenili i jeho budoucí koaliční partneři, SPD a Motoristé. Zástupci dosluhující vlády a Pirátů ale připouštějí pochybnosti - slepý fond, který výhledově přejde na děti, v sobě podle nich pořád může skrývat důvod činit rozhodnutí ve prospěch Agrofertu. „Slepý fond není řešením. Tady nedochází k odstínění. Protože (Andrej Babiš) samozřejmě zná manažery, zná portfolio Agrofertu. Z exekutivní pozice, i na evropské úrovni, bude moci teoreticky zasahovat do věcí, které budou dopadat na ten segment, kde Agrofert působí. Můžeme se bavit o nárokových, nenárokových dotacích a podobně,“ upozornil v Ptám se já ředitel Transparency International David Kotora a dodal: „Slepý fond není řešením a není to něco, co by zavdávalo nějakému ukončení střetu zájmů Andreje Babiše. Naopak otvíráme další kapitolu.“Jaká jsou rizika Babišova řešení? Nebude mít i dál zájem na tom, aby se Agrofertu dařilo? A lze čekat nějaké zpochybnění nebo přezkoumání jeho rozhodnutí?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zdravstvo pretresata zgodbi, ki se tako ali drugače dotikata prepleta dela v javnem zavodu in pri koncesionarjih ter dolgih čakalnih vrst. Izredni nadzor v Splošni bolnišnici Novo mesto je pokazal, da je vodja ortopedskega oddelka Gregor Kavčič v zadnjih mesecih k zasebnemu koncesionarju preusmeril 150 pacientov, ki jih je nato sam operiral, zato je ostal brez službe. Kavčič navedbe vodstva bolnišnice zavrača kot neresnične in žaljive. Težave so tudi na oddelku za maksilofacialno kirurgijo UKC Ljubljana, saj odhajajo najmanj štirje kirurgi. Eden od razlogov je novela zakona o zdravstveni dejavnosti, ki je omejila možnosti dela tako v javnih zavodih kot pri koncesionarjih.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Série Metroid už dlouho dokazuje, že i Nintendo umí dělat dospělácké hry. Po 18 letech tak přichází Metroid Prime 4: Beyond, o kterém jsme si tentokrát povídali. Řeč ale přišla i na meditativní jízdu Sword of the Sea.Seznam her a filmů, o kterých v hPodu 1030 mluvíme:HRY: Sword of the Sea, Destiny 2: Renegades a  Metroid Prime 4: BeyondFILM: Kniha přežití a Sny o vlacích  Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Dojmy z hraní Metroid Prime 4: Beyond (00:13:29) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (00:53:26)

Ministerstvo zahraničí čeká změna kurzu. Do jeho vedení totiž v nové vládě zřejmě usedne vyslanec strany Motoristé sobě. Jen ještě není jasné, který to bude. Kdo se nakonec stane novým šéfem diplomacie?Hostem Ptám se já je poradce Motoristů a bývalý europoslanec Jan Zahradil. Na ministerstvo zahraničí, které má připadnout Motoristům, by měl aktuálně jít jejich předseda Petr Macinka. Ten se dnes v poledne setkává na Hradě s prezidentem Petrem Pavlem v rámci dalšího kola pohovorů s nominanty na příští ministry. Macinka chce vedle svých priorit v čele diplomacie s hlavou státu probírat i výhrady týkající se poslance Motoristů Filipa Turka, o kterém se původně mluvilo jako o možném ministru zahraničí. Strana ho později jako údajné vstřícné gesto navrhla místo Petra Macinky na životní prostředí. Prezident ovšem trvá na tom, že Turek není vhodnou osobou na post ministra, pokud nevysvětlí vše, co se kolem něj děje. Poslanec čelí mimo jiné kritice za kontroverzní rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Podle Motoristů je ale Filip Turek z právního hlediska bezúhonný a zůstává tedy kandidátem strany do vlády. Petr Pavel se setkává s kandidáty na ministry vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů od minulého pátku. S Filipem Turkem má hovořit v pondělí. Jak Motoristé vyřeší jméno nového ministra? Jaká bude v příštích letech česká zahraniční politika? A v čem přesně se změní? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vrcholní představitelé Slovenska si pochvalují první návštěvu nového šéfa Sněmovny Tomia Okamury a jeho delegace v Bratislavě. Na cestu nebyli přizváni zástupci opozice. Jaký dopad to bude mít na další vztahy s našimi sousedy?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pokračuje v oficiální dvoudenní návštěvě Bratislavy. Dnes se sejde spolu s představiteli Slovenska i se zástupci Rakouska. Včera jednal se šéfem slovenského parlamentu Richardem Rašim i dalšími vrcholnými politiky země. První zahraniční cestu šéfa Sněmovny Seznam Zprávy podrobně popsaly v reportáži. Okamura s sebou na Slovensko vzal také poslaneckou delegaci, ovšem složenou pouze ze zástupců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů. Opozice v rozporu se zvyklostmi chyběla. „Jde o gesto a příslib, že chceme urychleně obnovit nadstandardní vztahy obou zemí,“ komentoval to Tomio Okamura. „Jsem rád, že mohu říct, že naše vztahy s bratry Čechy se opět vracejí tam, kam patří — není totiž žádným tajemstvím, že Šimečka spolu s Fialou cíleně rozbíjeli nadstandardní  slovensko-české vztahy,“ prohlásil Tibor Gašpar, pravá ruka předsedy slovenské vlády Roberta Fica, směrem ke slovenské opozici a českému premiérovi Petru Fialovi. Poslanci dosluhující vládní koalice celou záležitost označují za nestandardní a chystají vlastní cestu na Slovensko. Rozhodnutí nového předsedy Sněmovny kritizuje i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jak bude vypadat Okamurova zahraniční politika? Jak si bude rozumět Sněmovna se zcela jinak politicky složeným Senátem? A jak si ODS poradí s odchodem Martina Kuby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jen o málokterém šéfovi Sněmovny bylo po jeho nástupu slyšet tolik jako o Tomio Okamurovi. Hned v prvních hodinách sundal ukrajinskou vlajku, pak se pustil do škrtů zahraničních cest. Dělají si poslanci ze Sněmovny cestovku, jak Okamura tvrdí?Hostem Ptám se já byl poslanec Pavel Žáček (ODS).Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) dnes zahajuje svou první zahraniční cestu do Bratislavy. Ještě před tím se pustil do revize zahraničních výjezdů poslanců. Sněmovna v novém volebním období podle Okamury nebude cestovní kancelář, jako tomu mělo být za vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). To podle nového šéfa dolní komory ukázal rozbor zahraničních cest za minulé volební období, který si nechal zpracovat. „Jsou tam zahraniční cesty typu, kdy jeden z poslanců (končící vládní koalice) měl dvoudenní cestu za 250 tisíc korun do Spojených států,“ uvedl. Změny už se promítly i do plánované delegace na prosincové shromáždění NATO v USA. Okamura s dalšími členy organizačního výboru z řad sněmovní většiny cestu původně zamítli. Po kritice ji povolili, ovšem v upravené sestavě. S poslankyní končící vlády Heleny Langšádlové (TOP 09) pojede místo Pavla Žáčka (ODS) poslanec zvolený za Motoristy, diplomat Karel Beran. Jak nová politická většina mění a změní Sněmovnu? A je lavírování nad cestou do USA ukázkou změny přístupu k NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloZáznam živého vystoupení vznikl 18. listopadu v městském divadle v TurnověJihočeský hejtman Martin Kuba oznámil ve čtvrtek svůj odchod z ODS. Potvrdil tak tezi, o níž se mluví v další epizodě podcastu Dobrovský&Šídlo, natočené o týden dřív: Čas klasických politických stran pominul. Doba si žádá silné lídry - a ti strany už ani nepotřebujíDarujte 50% slevu na první měsíc předplatného podcastu Dobrovský & Šídlo na herohero

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Jaký je rozdíl mezi roguelite a roguelike a je Hades 2 opravdu tak dobrá, jak se říká? Tento týden jsme si povídali o hitovce od Supergiant Games, ale řeč přišla i na Kingdom Come 2 nebo survival horor Crow Country.Seznam her a filmů, o kterých v hPodu 1029 mluvíme:HRY: Crow Country, Kingdom Come: Deliverance 2 a Hades 2 FILM: Vyvalená Bulva a Pes Boží  Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Dojmy z hraní Hades (00:08:10) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (00:31:06)

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun. To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet také vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tahanice o rozpočet pokračují. Rozpočtový výbor schválil, že Sněmovna má návrh vrátit končící vládě k přepracování. Podle možného příštího premiéra Andreje Babiše je důvodem to, že v rozpočtu chybí 95 miliard korun. Jak vláda odpoví?Hostem Ptám se já byl nově zvolený poslanec Jan Papajanovský (STAN). Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) by podle rozpočtového výboru měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou by také měla upravit některé povinné sociální výdaje v  kapitole ministerstva práce nebo v rozpočtu ministerstva dopravy.Podle pravděpodobného příštího premiéra Anreje Babiše chtěla nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů díry v rozpočtu nejdříve vyřešit sama přesunem financí z jiných kapitol. Úředníci z jednotlivých resortů ale pak podle šéfa ANO přinesli informace o dalších chybějících desítkách miliard. „Když jsme to potom napočítali na 95 miliard, tak je to úplně jiná situace,“ vysvětloval Babiš, proč by se měl rozpočet vrátit na stůl končícího kabinetu. Sněmovna má v prvním čtení projednávat rozpočet zítra. Pokud by ho neschválila a vrátila vládě v demisi, ta má na přepracování 20 dní. Nový návrh by pak měla předložit 16. prosince. Premiér v demisi Fiala kroky nastupující koalice označil za hru, kterou se snaží odclonit pozornost od Babišových nevyřešených dotačních problémů, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Kabinet se poradí, jak bude postupovat. Řešení je podle Fialy víc.Jaký postup končící vláda zvolí? Jak realistický návrh rozpočtu Fialův kabinet připravil? A jak chce Jan Papajanovský ze své nové pozice ve Sněmovně pomoci regionům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hosty tohoto speciální dílu je ředitelka Post Bellum Ukrajina Yevheniia Nesterova a předseda správní rady Post Bellum Martin KroupaPomozte Ukrajině s Pamětí národaUkrajina krvácí. Nemusíme jen pasivně přihlížet bezpráví a agresi, kterým čelí naši přátelé proto, že se rozhodli s námi sdílet hodnoty svobody a demokracie. Už téměř tři roky nakupujeme ochranný a zdravotnický materiál a děláme vše pro to, aby se dostal na Ukrajinu co nejrychleji a na místa, kde je nejvíce třeba

Po letošních volbách se zdá, že ve sněmovně budou sedět vládní, opoziční a pak ještě super opoziční poslanci. Do té poslední kategorie se pasují Piráti, kteří zůstali bez funkcí a proti všem. Je to chytrá strategie? Hostem dnešního Ptám se já je nejmladší pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili.Piráti zůstali ve sněmovně na okraji. Vládní většina se rozhodla nedat jim žádný sněmovní post a o možné funkce se s nimi nerozdělila ani opozice. Navíc se Pirátů dotklo, že když při volbě vedení sněmovny zkoušeli prosadit svoji Olgu Richterovou, dostala až na pár výjimek pouze pirátské hlasy.Ke společnému jednání s ostatními opozičními stranami se přidali až tento týden, kdy společně svolali mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše.Jaké řešení ohledně Babišova majetku by podle Pirátů vyhovělo zákonu? Má prezident Andreje Babiše nejmenovat, když jeho postup ohledně majetku nebude dostatečný? A jaké to je mít otce na ukrajinské frontě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslechněte si živé vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z oslav Dne boje za svobodu a demokracii z Café Louvre na Nároční třídě v Praze. Vystoupení proběhlo 17. listopadu 2025 v rámci programu Sametová Paměť národa 

Prezident Petr Pavel nechce slevit ze své podmínky pro jmenování Andreje Babiše premiérem. Pokud by šéf hnutí ANO nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, měl by podle hlavy státu nabídnout jiného kandidáta. Kdo bude premiér?Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, pak by se prezident podle svých slov jmenováním Babiše podílel na vzniku protiprávního stavu. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pavel to řekl včera na Národní třídě v rozhovoru pro Radiožurnál. První místopředseda ANO Karel Havlíček takovou možnost vzápětí odmítl.Pro jmenování předsedy vlády je ale podle hlavy státu zapotřebí transparentnost. „Už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ prohlásil Pavel. A upozornil, že problémy se střetem zájmů Babiše provázely už v předchozím premiérském období. Situace znepokojuje i strany vlády v demisi a Piráty. Ty chtějí k Babišově střetu zájmů svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Sám možný příští premiér minulý týden uvedl, že způsob, jakým vyřeší střet zájmů, oznámí těsně před svým jmenováním. A pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Budoucí koaliční partneři šéfa ANO se zatím vyjadřují spíše obecně. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura zdůraznil, že Babiš teď podle českých zákonů ve střetu zájmů není. Ocitl by se v něm až jmenováním a musel by ho vyřešit do 30 dnů. Předseda Motoristů Petr Macinka řekl, že očekává, že vše proběhne v souladu s Babišovými prohlášeními.Kdo zdržuje sestavování nové vlády? Opravdu Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřeší? A jak to bylo s muniční iniciativou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. „Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. „Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. „To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“  Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seznam.cz po pěti letech obnovil službu Lidé.cz. Z někdejšího chatovacího serveru a seznamky se snaží vytvořit svou vlastní sociální síť. Před lety firma službu zavřela, protože si nedokázala vydělat na svůj provoz. „Myslím si, že v Seznamu jsou realisté a neočekávají od toho, že se Lidé.cz stanou českojazyčný Facebook,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

V druhém díle podcastové série Směr Fico se zahraniční reportér Seznam zpráv Filip Harzer zabývá dezinformační scénou na Slovensku. Její přední tváře vystupující dřív především na sociální síti Telegram a jiných platformách se totiž za poslední dva roky dostaly do politiky a to i té vrcholné. Jak si ve svých funkcích vedou? Na co všechno všechno mají vliv? A co ve veřejném prostoru hlásají?Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Další čtení a poslech:Poslechněte si první díl podcastové série Směr Fico o premiérově návratu k mociPřečtěte si, reportáž z obce Očová u Zvolena, kde je starostou národovec Rudolf HuliakProhlédněte si, jak vypadá protest umělců proti ministryni kultury a hvězdě dezinformační scény Martině ŠimkovičovéPřečtěte si, jak se slovenským zmocněncem pro přezkum pandemie Petrem Kotlárem spolupracuje česká vědkyně spojená s dezinfoscénou Soňa PekováSledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czPokud se v pondělí chystáte na oslavy 17. listopadu na pražskou Národní třídu, zastavte se od 16 hodin v divadle X 10, kde budeme živě natáčet epizodu o studentských protestech v současném Srbsku.

Už zítra se Česko rozloučí se zesnulým kardinálem a dlouholetým pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Mužem, který zásadně poznamenal českou katolickou církev i společnost. Jaký odkaz zanechal?Hostem Ptám se já je teolog, kněz a molekulární biolog Marek Orko Vácha.Pohřební mše za zesnulého kardinála začne v sobotu v 11 hodin v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Účastnit se jí budou přední čeští politici v čele s prezidentem Petrem Pavlem a také nejvyšší církevní hodnostáři. Přístup do katedrály bude mít ale i veřejnost, a to až do zaplnění volných míst.Kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský, zemřel nad ránem v úterý 4. listopadu 2025 ve věku 82 let. Letos v říjnu podstoupil akutní operaci, po propuštění do domácí péče byl ale zanedlouho ve vážném stavu znovu hospitalizován.Post pražského arcibiskupa a českého metropolity zastávala v letech 2010 až 2022. Duka byl jediným žijícím českým kardinálem, členem sboru nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných papežem, kteří mají právo papeže volit.Tělo Duky bude uloženo ve svatovítské katedrále, což je mimořádné privilegium, kterého se za posledních desetiletí dostalo jen zesnulým pražským arcibiskupům.Jaký odkaz Dominik Duka zanechal v církvi i ve společnosti? Jak si dnes stojí katolická církev? Dokáže být dost otevřená pro širokou společnost? A pořád platí, že Evropa ztratila cestu k Bohu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Případ malého Bertíka, který se ocitl uprostřed nelítostného boje rodičů a na který upozornily Seznam Zprávy, opět ukázal, že stát neumí řešit vysoce konfliktní rozvody. Proč náš systém stále nedokáže ochránit malé děti? Hosty speciálu Ptám se já byly ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Na případ čtyřletého chlapce, který se stal obětí vleklého sporu mámy a táty, upozornila série investigativního podcastu Seznamu Ve stínu. V kauze malého Alberta se už několik let se řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna ze strany otce. Podle toho je matka manipulátorka, která chtěla po rozchodu rodičů bránit otci ve styku s dítětem, a proto přišla s vymyšleným obviněním.Ostrý spor o dítě na podzim 2023 vyústil tím, že po několika týdnech, kdy se matka s Bertíkem skrývala na neznámém místě, přistoupil soud a policie k exekuci dítěte. A odebral chlapce od matky k otci. Do zamotaného případu, který koluje na sociálních sítí už dlouho, se už zapojili také přátelé matky, známé osobnosti, politici i server zabývající se tématem střídavé péče. Jedni si myslí, že malý chlapec je zneužíván a jsme svědky obrovského systémového selhání.  Druzí jsou naopak přesvědčeni, že matka si vše vymýšlí. Kde je pravda? A kde přesně systém selhává? A pomůže v podobných případech chystaná novela, která má od ledna zjednodušit rozvody? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády? Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). Vznik nové vlády se ani po dalším jednání na Pražském hradě zřejmě nepřiblížil. Předseda ANO a pravděpodobný šéf nové vlády Andrej Babiš dnes odpoledne zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Petr Pavel ale podle něj hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. Což ostatně hlava státu podotkla už před schůzkou s Babišem. Podle premiéra v demisi Petra Fialy touha po moci a dotacích Andreje Babiše komplikuje vznik nové vlády. Vedle jeho nevyřešených majetkových poměrů totiž chybí novému kabinetu také jména možných ministrů. Fiala to kritizoval na tiskové konferenci poté, co dnes končící vláda rozhodla o odeslání návrhu rozpočtu na příští rok Sněmovně. Babiš prohlásil, že Fialův kabinet v souvislosti s vyčkáváním ohledně rozpočtu předvedl nestandardní divadlo. V návrhu podle něj chybí 85 miliard korun.Kdy se přiblížíme vzniku nové vlády? Jak se v budoucnu promění česká politika v Evropě? A proč vláda Petra Fialy tak dlouho váhala okolo státního rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kauza šéfa PRO a poslance Jindřicha Rajchla, na jehož údajná intimní videa upozornil kontroverzní youtuber Mike Oganesjan, vyvolala otázku, kde leží hranice soukromí politiků. Jde v tomto případě o veřejný zájem?Hostem Ptám se já byl advokát Aleš Rozehnal. Údajné intimní informace ze soukromí politika zveřejnil kontroverzní youtuber Mikael „Mike“ Oganesjan známý také pod přezdívkou MikeJePan. Podle svých slov to udělal proto, že chtěl upozornit na Rajchlovo pokrytectví. Předseda PRO hlásá konzervativní hodnoty a hájí tradiční rodinu, což je podle influencera v rozporu se zveřejněnými materiály.Rajchl se chce bránit několika trestními oznámeními. O víkendu se ho už také zastala velká část politiků jak končící, tak nastupující vládní koalice. Tu bude zítra zastupovat na Hradě Andrej Babiš, který se sejde s prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu chce na jednání od Babiše mimo jiné informace o krocích, které šéf ANO jako možný předseda vlády zamýšlí podniknout v souvislosti s řešením zákona o střetu zájmů.Pavel naposledy v pondělí zopakoval, že vnímá jako legitimní žádat po možném budoucím premiérovi, aby veřejnosti vysvětlil, jakým způsobem střet zájmů vyřeší. Vzhledem k tomu, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády, je totiž také spoluzodpovědný za to, zda střet zájmů bude vyřešen.Kdy je zveřejnění informací o sexuálním životě politiků veřejný zájem? Jak se podobné případy řeší v zahraničí? A může prezident tlačit na Andreje Babiše kvůli střetu zájmů?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V květnu otevřela kauzu bitcoin, která ukončila kariéru ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS. Po volbách pak zveřejnila smazané facebookové posty Motoristy Filipa Turka a způsobila pozdvižení. „Dopředu jsem fakt netušila, že se tohle všechno stane,“ říká Zdislava Pokorná.„Jsem vyřízená, vykolejilo mě to,“ říká reportérka a investigativní novinářka Deníku N, která byla hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. „Člověk přemýšlí a říká si, co udělal špatně, co mohl, nebo nemohl udělat líp. A reflektuje všechnu svoji dosavadní práci. Což já tak většinou mám. A to mě vždycky na nějakou dobu trochu vykolejí.“Zdislava Pokorná, které všichni přezdívají Zdíša, patří mezi zástupce nejmladší generace mezi českými novináři. Ve 28 letech je investigativní reportérkou Deníku N a za sebou má řadu zvučných kauz.Ta poslední se týká zveřejnění smazaných facebookových postů čestného předsedy Motoristů Filipa Turka. Jeho často rasistické nebo pronacistické komentáře vyvolaly velkou bouři na politické scéně. Článek byl totiž zveřejněn krátce poté, kdy Andrej Babiš oznámil, že se dohodl s Motoristy a SPD na rozdělení resortů v příští vládě a Turek se stal aspirantem na post ministra zahraničí.„To, že Filip Turek může být problém, se v politických kruzích říkalo už v létě. A potom, co tohle celé začalo, tak někteří Motoristé říkali, že zpětně věděli od Filipa Turka, že jeho kámen úrazu může být podnikání. Ale nemluvili o příspěvcích na sociálních sítích, protože podle mě netušili, že to je takhle zkompletované. A to byl i důvod, proč jsem dopředu fakt netušila, že se tohle všechno stane. Protože mi přijde, že celou řadu těch věcí mnoho mých kolegů zveřejnilo,“ říká teď Pokorná. „Vůbec jsem nečekala, že se kolem toho strhne taková mela, kdy se bude rozjíždět, že nám to daly tajné služby nebo Andrej Babiš.“ Její článek vyvolal obrovskou vlnu reakcí a také hejtů a výhružných komentářů. Veřejnost i mnozí politici zpochybňovali pravost Turkových postů a poukazovali na to, že pravdu jde jen velmi těžko ověřit.„Těch verzí, jak to celé vzniklo, už bylo tolik, že jsem si říkala, že vůbec nevím, co se z toho může nakonec stát. Proto mi přijde, že bylo fakt dobře, že se novinář Vojtěch Dobeš (který udělal printscreeny údajných Turkových příspěvků, pozn. red.) rozhodl, že veřejně promluví,“ vypráví Zdislava Pokorná.„On sám verzi, kterou jsem říkala, potvrdil. Že jsem se mu ozvala, že mi to fakt nedonesl v deskách, že za to nedostal zaplaceno a že se ke všemu přizná na policii a potvrdí to. Když se tohle zveřejnilo, tak mi trochu spadl kámen ze srdce,“ popisuje dnes novinářka.Filip Turek i přes zveřejněné posty zůstává kandidátem na post ministra spravedlnosti a podle kuloárních informací chce Andrej Babiš odnést jeho jméno na Hrad. A Motoristé pořád trvají na tom, že Turek všechny ze zveřejněných postů nenapsal a chtějí se bránit.„Podle mých informací na nás nakonec trestní oznámení dali. Sepisovala to Renata Vesecká,“ potvrzuje avizovanou právní obranu Motoristů Pokorná. Turek přitom odmítá zejména autorství příspěvků o popálené Natálce ze žhářského útoku ve Vítkově.Jaké kauzy a témata chce u vznikající vlády sledovat? Jaké dvě velké věci by v Česku chtěla dokončit před tím, než zkusí prorazit v zahraničí? A vadí jí, když jí politici veřejně říkají Zdíša?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloSněmovna má nového předsedu, vláda Petra Fialy podala demisi. Jak odolná je česká demokracie a co ji čeká v následujících čtyřech letech, řeší další epizoda podcastu Dobrovský&Šídlo s hostem Tomášem Němečkem.Článek k této epizodě si můžete přečíst na

Svobodní by se už brzy mohli stát vládní stranou. Jejich dva poslanci se do Sněmovny dostali na kandidátce hnutí SPD, se který se budoucí premiér Andrej Babiš dohodl spolu s Motoristy na společném kabinetu. Jak Svobodní s mandáty naloží?Hostem Ptám se já byl předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček. Do Poslanecké sněmovny se zástupci strany, která je na tuzemské politické scéně od roku 2009, dostali poprvé. Spolu s lídrem Svobodných Vondráčkem vyslali voliči do dolní komory i známou ekonomku Markétu Šichtařovou. „Pro mě je určitě nejzásadnější, aby vláda dodržovala slovo a své sliby a snažila se plnit to, co bude v programovém prohlášení. Druhá zásadní věc je hájit české zájmy a být tvrdší vůči  tomu, když někdo chce rozhodovat o nás, třeba proti naší vůli,“ vyjmenoval Libor Vondráček své hlavní priority na příští čtyři roky. Konkrétně pak uvedl, že určitě nechce zvyšovat daně. Hladkému naplňování programu podle něj pomůže i šéf SPD Tomio Okamura, kterého poslanci ve středu zvolili do čela Sněmovny. (Rozhovor byl pořízen ve čtvrtek odpoledne ještě před tím, než Tomio Okamura nechal ze sněmovní budovy sundat ukrajinskou vlajku, pozn. red.)„Neočekávám žádné excesy. A očekávám i jakousi míru velkorysosti nebo alespoň slušného chování k opozici. Když si to srovnáme s výrokem Markéty Pekarové Adamové, že má opozice sedět v koutě a šoupat nohama, tak věřím tomu, že ničeho obdobného se z úst Tomia Okamury v následujících čtyřech letech nedočkáme,“ dodal Vondráček. Nevadí Svobodným, že za SPD míří do budoucí vlády místo politiků odborníci blízcí hnutí ANO? A jak by chtěli, aby se v příštích čtyřech letech proměnilo Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci si včera zvolili většinu vedení nové Sněmovny. A do jejího čela i přes odpor končících vládních stran a Pirátů dosadili lídra SPD Tomia Okamuru. Může si nový šéf dolní komory získat respekt na mezinárodním poli?Hostem Ptám se já byl europoslanec Jan Farský (STAN). Předsedou Poslanecké sněmovny se ve středu podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura. Do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) neuspěli. Volba dalších dvou místopředsedovů tak bude pokračovat příští týden. Tomio Okamura získal v tajné volbě 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Jeho zvolení ostře zkritizovali politici dosavadní vládní koalice a Pirátů. Ti proti jeho kandidatuře vystupovali ještě před volbou ve sněmovní diskusi. Vinili přitom Okamuru z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo z šíření proruských narativů a z jeho zpochybňování členství v EU a v NATO. Připomínali i jeho přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.Nový šéf Sněmovny přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou a uvedl, že chce v dolní komoře přispět k lepší atmosféře.„Je to určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo,“ reagoval europoslanec Jan Farský s tím, že Okamuru podle něj evropští politici svým způsobem přijmou.„Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Ale (Tomio Okamura) historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holocaustu. A to jsou věci, které se v Evropě nenosí. Ale třeba se změní.“ A jak by evropští politici přistupovali k Filipovi Turkovi, pokud by se nakonec stal ministrem zahraničí? „Do místnosti ho pustí, samozřejmě je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta úplně minimální. Bude to ostuda pro Českou republiku a oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat,“ dodal Farský. Co lze od Okamury čekat v roli třetího nejvyššího ústavního činitele?  Jak se v Evropě dívají na vznikající euroskeptickou vládu Česka? A jaké důsledky pro nás bude mít, když budeme ignorovat zavedení emisních povolenek druhé generace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Programové prohlášení vznikající nové vlády slibuje stejně jako hnutí ANO před volbami snižování daní, zvyšování výdajů, kde to jen jde, nebo změny v důchodech. Kde kabinet na takové rozdávání vezme? Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek. Levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. To jsou plány, které označuje vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů za své hlavní strategické priority.Strany slibují zdravé veřejné finance. Chtějí se soustředit na efektivnější správu daní, potírání šedé ekonomiky a podpory dlouhodobého hospodářského růstu. Od roku 2027 také počítají s obnovením elektronické evidence tržeb. Zároveň se zavazují nezvyšovat žádné daně. Naopak chtějí například snížit daň z příjmů právnických osob a vrátit do dřívější podoby daňovou slevu na druhého z manželů či pro pracující studenty. Rodičovský příspěvěk pak slibují zvýšit na 400 tisíc korun. Změny by se měly dotknout i penzijního systému, jehož úpravy provedla končící vláda. Kromě zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech vznikající koalice plánuje třeba obnovení „spravedlivého valorizačního vzorce“. Takové množství plánů na straně výdajů jde ale podle odborníků jen těžko dohromady se slibem „návratu k vyrovnaným rozpočtům“.Jak si s tím druhá vláda Andreje Babiše poradí? Budeme se mít skutečně lépe? A na jak dlouho?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V čem museli ustoupit Motoristé sobě při vyjednávání s ANO a SPD o nové vládě? A za jakých okolností by strana upustila od nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí? „My se k tomu dostaneme postupně. Dostaneme se k tomu v momentu, kdy budoucí premiér ponese seznam konkrétních jmen panu prezidentovi,“ nastiňuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Diskutovaného kandidáta na ministra životního prostředí zpovídal Tomáš Pancíř.

V čem museli ustoupit Motoristé sobě při vyjednávání s ANO a SPD o nové vládě? A za jakých okolností by strana upustila od nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí? „My se k tomu dostaneme postupně. Dostaneme se k tomu v momentu, kdy budoucí premiér ponese seznam konkrétních jmen panu prezidentovi,“ nastiňuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Diskutovaného kandidáta na ministra životního prostředí zpovídal Tomáš Pancíř.

V čem museli ustoupit Motoristé sobě při vyjednávání s ANO a SPD o nové vládě? A za jakých okolností by strana upustila od nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí? „My se k tomu dostaneme postupně. Dostaneme se k tomu v momentu, kdy budoucí premiér ponese seznam konkrétních jmen panu prezidentovi,“ nastiňuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Diskutovaného kandidáta na ministra životního prostředí zpovídal Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?Hostem Ptám se já byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Člověk v tísni už více než třicet let poskytuje humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní pomoc v Česku i po celém světě. Její spoluzakladatel a ředitel Šimon Pánek minulý týden převzal od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.Jen několik dní poté nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) hlavě státu poslala návrh programového prohlášení, podle kterého se chce zaměřit také právě na fungování neziskových organizací. Mimo jiné registrovat všechny jejich příjmy a výdaje, označovat všechny finance ze zahraničí nebo zamezit, aby se „veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus“.„Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat,“ reagoval v Ptám se já šéf Člověka v tísni. „My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.“„Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují, “ dodal.  Znamenají plány vlády, že se vydáváme stejnou cestou jako Slovensko nebo Maďarsko? A jak se na nový kabinet chystá největší česká humanitární organizace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř čtyřicet poslanců může po letošních volbách děkovat za svůj mandát kroužkům. Mezi nimi i mladý právník z Luhačovic Štěpán Slovák, který na Zlínsku přeskočil zasloužilé straníky koalice Spolu. Dokáží mladí proměnit politiku? A táhne ODS ke dnu „strejcokracie“?Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí  už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách. A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých. Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seznam incidentů, při kterých byla nějak narušena bezpečnost nebo hranice evropských států, v poslední době dost narostl. Tyto provokace se od sebe dost liší, ale mají společného pachatele, Putinovo Rusko. Proč to dělá?