Podcasts about seznam

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se naplno pustil do razantních systémových změn. Pod reformními tlaky nyní padl i dlouholetý šéf VZP. Jak teď Vojtěcha hodnotí poslanci SPD, pro které byl ještě v létě jako ministr nepřijatelný?Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD).Po výměnách vedení několika fakultních nemocnic a obměně jmen ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí odvolal ředitele této největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Zdeněk Kabátek skončil v čele VZP po 13 letech, ve funkci ho nahradil dosavadní náměstek Ivan Duškov. Podle ministra Kabátek ztratil jeho důvěru, odkazoval přitom zejména na opakované zásahy policie v pojišťovně. Zástupci opozičních stran odvolání dlouholetého šéfa VZP kritizují a označují tento krok za chybu a personální přešlap vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dosavadní změny personálií jsou součástí širších reforem zdravotnictví, které se vláda chystá prosadit. Resort, který je pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jedním z klíčových, připravuje celou řadu systémových opatření. Mimo jiné reformu zdravotního pojištění, rozšiřování kompetencí nelékařů nebo posílení prevence. Vědělo SPD jako vládní hnutí o konci šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny předem? Jaké priority by měl mít ministr zdravotnictví? A co ze svého programu SPD prosadila?  --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Představa kraje je taková, že budeme hledat nového nájemce až ve chvíli, kdy bude budova zrekonstruovaná. Během rekonstrukce totiž budou muset být hotel a restaurace uzavřeny,“ uvedl hejtman.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. PlayStation nečekaně oznámil a vydal nový díl série God of War, i když je trochu jiný, než všichni čekali. Kromě toho dojde řeč i na zajímavá aktuální dema.Seznam her a hudby, o které se v hPodu 1041 mluvíme:HRY: Replaced, Monster Hunter Stories 3: Twisted ReflectionHUDBA: Converge - album Love Is Not Enough, Nightwish Úvod a co jsme hráli (00:00:00) God of War: Sons of Sparta (00:20:01) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (00:45:34)

Seznam nepřátel komunistického Československa zahrnoval i některé bývalé prominenty a ty, kteří pomáhali s nasazením vytvářet tento režim. Patřil mezi ně Jiří Pelikán (1923–2003), posléze výrazná osobnost našeho exilu a vydavatel časopisu Listy. K pokusům o dehonestaci Československu včetně nestoudných lží o něm se tak přidaly akce Státní bezpečnosti (StB). Jedna z nich se jmenovala Vampír II., StB se jejím prostřednictvím vrátila k metodám krutých stalinistických 50. let.

Seznam nepřátel komunistického Československa zahrnoval i některé bývalé prominenty a ty, kteří pomáhali s nasazením vytvářet tento režim. Patřil mezi ně Jiří Pelikán (1923–2003), posléze výrazná osobnost našeho exilu a vydavatel časopisu Listy. K pokusům o dehonestaci Československu včetně nestoudných lží o něm se tak přidaly akce Státní bezpečnosti (StB). Jedna z nich se jmenovala Vampír II., StB se jejím prostřednictvím vrátila k metodám krutých stalinistických 50. let.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Televize Nova řeší, jak naložit s víkendovou debatou Za pět minut dvanáct. Poté, co se neprosadila v neděli, přišel přesun na sobotu. Teď mění moderátora. „Koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše, “ říká nová tvář pořadu Bára Divišová.Původně nedělní debatu Nova spustila v říjnu 2023 s moderátorem Martinem Čermákem. Kvůli velké konkurenci Otázek Václava Moravce na ČT i Partie Terezie Tománkové na Primě, ale televize pořad přesunula na sobotu. Debatu navíc v pátek předtáčí, aby usnadnila zvaní atraktivních hostů.„Ten pořad měl možná velké ambice, ale naskočil do hodně konkurenčního prostředí. Když se ani nebudeme soustředit na sledovanost, tak jsme tam hrozně bojovali o hosty. Tři diskuze na neděli v jeden čas to si myslím, že už je moc. Tak jsme ustoupili na sobotu,“ vysvětluje Bára Divišová, která byla hostem podcastu Mediální cirkus.Ze Střepin do debatyDivišová, která na Nově pracuje už 18 let a v poslední době byla spojená především s pořadem Střepiny nebo Napřímo, se stala novou moderátorkou debaty Za pět minut dvanáct v únoru. Jako prvního hosta si do studia pozvala premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.„Nedávno jsme měli na rozhovoru pana prezidenta, takže jsem si říkala, koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše. Až potom mi došlo, co jsem si na sebe zase ušila,“ popisuje Divišová, která patří mezi pár novinářů, s nimiž Andrej Babiš mluví.„My se známe dlouho. Jednou, někdy v roce 2015, jsem měla s Andrejem Babišem živý vstup do poledních Televizních novin. A on si přinesl pokladničku a mluvil asi sedm minut. Kolegyně Emma Smetana mě za to tehdy strašně kritizovala. Po vstupu jsem Babišovi říkala: ‚Co to mělo být?‘ A on se začal hrozně smát. Ale od té doby si pamatoval, jak se jmenuji,“ vzpomíná Divišová v Mediálním cirkusu na vysílání, ve kterém Babiš vysvětloval elektronickou evidenci tržeb.Exkluzivní prostor dostala Divišová i krátce po loňských sněmovních volbách, když k ní Andrej Babiš přišel na rozhovor tehdy ještě na TN.cz a přinesl s sebou návrh programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů. Ten moderátorce ve vysílání i předal. „Kdybych to věděla, tak bych se na to lépe připravila. Kolegové si ze mě dělali legraci, že jsem ho normálně přitlačila, aby mi to dal. Že jsem mu řekla: ‚To mi dáte!‘ Já jsem to řekla, ale na konci věty byl otazník. Ale nečekala jsem to. Kdybych to čekala, tak ten rozhovor povedu trošku jinak. Ale Andrej Babiš takové nečekané věci rád dělá,“ říká novinářka.Babiše umí naštvat každýSama říká, že jí diváci občas vztahy s Babišem předhazují, třeba na sociálních sítích, což ji mrzí.„Diváci spekulují, proč to tak je, že tady nedostane otázky na tělo, že jsem k němu servilní, že má nějaké výhody. Ale na moji obranu - on takhle mluví i s některými dalšími novináři. Na plénu mluví třeba o Petru Vaškovi z České televize. Petr za ním může přijet pro vyjádření, odepíše mu na esemesku. Tak snad doufám, že když dám tyhle dva příklady vedle sebe, že mě lidé nebudou tolik obviňovat,“ říká Divišová a pokračuje:„Andreje Babiše umí naštvat každý. To není mým cílem. Chci z toho člověka dostat informace, hlavně ve chvíli, kdy těch informací má ze svého postu dost. My spolu nesouhlasíme, i se pohádáme, ale smějeme se u toho, je to taková výměna názorů. Na někoho je lepší takový ten sofistikovaný postup, že potom sám na sebe řekne všechno.“Jak se vyrábí zpravodajství pro Novu? Jak zábavné je dělat Střepiny? A jak se dívá na debatu o veřejnoprávních médiích? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Legendární série, kterou má snad každý rád, a jeden z největších pilířů survival hororu. Tentokrát jsme se bavili o Resident Evilu a jeho cestě plné vzletů i pádů.Seznam her a seriálu, o kterých v hPodu 1040 mluvíme:HRY: Mewgenics, Pragmata a celá série Resident EvilSERIÁL: Metoda Markovič: Straka Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Série Resident Evil (00:16:35) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (01:45:16)

Poslanci schválili rozpočet na tento rok se schodkem 310 miliard. Podle Národní rozpočtové rady je to v rozporu se zákonem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je návrh reálný a pravdivý. Jak dlouho takové rozpočty uneseme?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zástupci vládní koalice v noci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už tedy Sněmovna nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.Opozice rozpočet označila za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se přitom o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Pochybnosti vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a trvá na tom, že tato pravidla se na její rozpočet kvůli mimořádným okolnostem nevztahují. V posledních dnech několikrát zopakovala, že rozpočet je realistický a pravdivý. S předsedou sněmovního rozpočtového výboru Vladimírem Pikorou (Motoristé) se shodla, že navržený schodek je maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl Pikora s odkazem na předchozího šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS). „Záleží na tom, jestli bude vláda chtít přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší,“ řekl v Ptám se já předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Že by státní rozpočet na letošní rok odporoval zákonu o rozpočtové odpovědnosti popřel i premiér Andrej Babiš (ANO) už v sobotním rozhovoru pro televizi Nova, kde odmítl stanovisko Národní rozpočtové rady a označil ji za zbytečnou instituci.„My jsme zřízeni zákonem. Tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala, dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu nezrušilo,“ uzavřel Hampl. Jak se neztratit v číslech a politických proklamacích? Jaký je rozpočet nové vlády? A na co si musíme v příštích letech dát největší pozor?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Asi dva tisíce pracovníků České televize a Českého rozhlasu se rozhodlo veřejně ozvat proti plánům vlády na zrušení koncesionářských poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet. V čem vidí snahy o ovládnutí médií?Hostem Ptám se já byl moderátor České televize Daniel Stach, který je nyní tváři iniciativy za zachování poplatků. Proti záměru měnit financování ČT a rozhlasu se v posledních týdnech ohradil vrcholný management obou veřejnoprávních médií. Se společnou výzvou včera vystoupili i řadoví pracovníci. Prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby, jich podepsaly už na dva tisíce. Zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu přinese podle vlády ANO, SPD a Motoristů úsporu pro občany. Změna by přitom měla nastat už od příštího roku. Signatáři výzvy ovšem varují, že by to znamenalo převedení médií pod státní kontrolu a ztrátu nezávislosti. „Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují. Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním,“ zní v prohlášení. Kdo za iniciativou stojí? Bude vláda ochotná o budoucnosti veřejnoprávních médií ještě diskutovat? A máme čekat v televizi a v rozhlase stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Expremiér a dlouholetý lídr ODS Petr Fiala, který se po prohraných volbách stáhl z čela strany, dnes oznámil svoje další plány. Navzdory očekávání nehodlá nikam kandidovat, ale založí think tank. Proč nechce do vrcholné politiky?Hostem Ptám se já byl expremiér a bývalý předseda ODS Petr Fiala. Petr Fiala se na lednovém kongresu ODS po 12 letech rozloučil s rolí předsedy. Zároveň rovnou odmítl myšlenky, že by se za dva roky pokusil kandidovat v prezidentských volbách. Dnes oznámil, že se nechystá ani do Senátu, o čemž se spekulovalo. Veřejně aktivní ale zůstává. Kromě toho, že bude dál vykonávat poslanecký mandát, se svými spolupracovníky založil think tank nazvaný Politické fórum. Ten by podle Fialy měl systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie, zejména mezi mladými lidmi. Ambici konkurovat politickým stranám nemá. Z čela ODS Petr Fiala odcházel se vzkazem, že jeho strana se musí výrazně změnit a modernizovat a také jasně vymezit v novodobém konfliktu mezi populisty a demokraty. Sám se prý rozhodl z jejího vedení odejít právě proto, že cítil, že už by neměl k velkým změnám mandát a důvěru.Jak mají opoziční strany vystupovat proti současné vládě? Měl by Babiš podat kompetenční žalobu na prezidenta? A vážně už politika není o souboji pravice a levice, ale o střetu demokratů s populisty?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda se naplno pustila do práce. Hotový má státní rozpočet a první návrhy zákonů, za sebou už má i pokus o vyslovení nedůvěry. O kontroverze se zatím starají především Motoristé. Kdy se dostanou ke slibovanému boji za vyrovnané hospodaření?Hostem Ptám se já byl poslanec, místopředseda hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun, což kritizuje opozice i Národní rozpočtová rada. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je navržený deficit maximum možného. "Nás to samozřejmě trápí, protože kdyby bylo jenom na nás Motoristech, tak bychom asi škrtali ještě víc. Ale v tento moment to není možné, “ řekl v Ptám se já poslanec a místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený z koaličních Motoristů. Právě jeho strana před volbami slibovala vyrovnané rozpočty. „Rozpočet není ideální a my jsme z něho všichni napříč celou koalicí smutní. Proto se letos pokusíme změnit co nejvíce zákonů, abychom osekali mandatorní výdaje a nastavili jsme ten trend k tomu, že to budeme vracet zpátky.“Podle Červeného se Motoristům zatím daří, a to i přes vleklý spor s prezidentem Petrem Pavlem o jmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Jiného kandidáta přitom strana navrhovat nechce. Emotivní debatu teď navíc přiživil sponzor Motoristů, podnikatel Richard Chlad s prohlášením, že by se mohl ministrem stát on sám.„Řekl bych, že si prostě dělal legraci. A já nemůžu za to, že média už ztrácí smysl pro humor. My máme mozek a víme, že je to nadsázka a legrace. Takže z toho nemůžeme být nervózní,“ komentoval to Červený. Jak se poslancům Motoristů líbí chování jejich předsedy Petra Macinky? A jak strana plní svůj slib, že pohlídá Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seznam věcí, na které bychom si měli v rodičovství dávat pozor, tady nečekejte. Spíš se zlehka podíváme na to, v čem jsme si s dětmi podobní a co nás může sbližovat. Když si před nimi přestaneme hrát na schovku a přiznáme si, že my rodiče jsme taky „jenom" lidi :) Předplatné Nevýchovy: https://www.nevychova.cz/predplatne/

V opozičních stranách se po volební porážce schyluje k další zásadní změně. Po odchodu Petra Fialy z čela ODS budou vedení měnit i lidovci. Jejich lídrem se chce stát populární jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jak hodlá lidovce modernizovat? Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu lidovců, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. „Je strašně cítit, že lidé chtějí nějakou změnu. A ten, kdo to nabídne, může uspět,“ řekl Grolich s odkazem nálady ve společnosti, které ukázala i nedávná demonstrace Milionu chvilek na podporu prezidenta. „Těší mě na tom, že tady neřešíme jenom nějaký osobní spor prezidenta s Filipem Turkem, potažmo s Motoristy. Lidé jasně ukázali, že jim fakt není jedno, co se s tou zemí děje. A fakt jim není jedno, jak se politici chovají.“V rozhovoru pro Ptám se já Grolich připustil, že „paseku“ ve vládě očekával spíše od zástupců SPD než od Motoristů. „Toto jsem fakt nečekal. Proto bych varoval před volením nových stran, nových projektů, rychlokvašek. Když se někdo dostane do vedoucí pozice, může mu to stoupnout do hlavy. A to se právě děje Motoristům.“ Populární jihomoravský hejtman chce voličům do budoucna nabídnout alternativu v podobě zreformovaných lidovců. O vedení KDU-ČSL se hodlá ucházet na dubnovém sjezdu. Zároveň bude Grolich na podzim kandidovat do Senátu, odkud by měl i prostor k přípravě strany na příští sněmovní volby.Nynější opoziční síly jsou podle Grolicha na startovní čáře, jeho cílem je, aby mezi nimi lidovci získali prvenství. Do roka chce proto představit nový program a do vedení partaje vytáhnout zejména mladé. Ohlášenou kandidaturu jihomoravského hejtmana, který byl v minulosti i stand-up komikem a je známý svými schopnostmi v marketingu a politické propagaci, spolustraníci vítají s nadšením. A také s velkým očekáváním. Grolich v krajských volbách v roce 2024 jako jeden z mála představitelů tehdejší vládní koalice dokázal porazit v regionech jinak dominující hnutí ANO. Jak by za Jana Grolicha měla fungovat opozice? Jaká je cesta k úspěchu v příštích volbách? A nabídl by spolupráci hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Umělci vystupující na nedělní demonstraci trvají na své výzvě pro ministra kultury, aby s nimi šel do veřejné debaty. O schůzku přímo na ministerstvu původně žádal sám Oto Klempíř, herci to ale odmítli. Kam přestřelka povede?Hostem Ptám se já byl herec Hynek Čermák. Na nedělní demonstraci v Praze přišlo vyjádřit podporu prezidentovi ve sporu s Motoristy 80 až 90 tisíc lidí. Na pódiu promluvili i zástupci umělců, mezi nimi herci Hynek Čermák, Jitka Čvančarová a Sarah Haváčová nebo moderátoři Michal Jagelka a Aleš Cibulka. Na akci zazněl také požadavek na odstoupení šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, varování před plány vládní koalice na změnu financování veřejnoprávních médií, ale i ostrá kritika na adresu ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy). Ten reagoval pozvánkou umělců na ministerstvo, kde si to s nimi chtěl vyříkat. Zástupci kulturní obce ale odpověděli výzvou, aby se šéf resortu raději zúčastnil veřejné debaty v divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Ti ovšem trvají na setkání před veřejností: „Naše vystoupení bylo politickým vyjádřením kritického občanského postoje. Stejně tak vaše následná reakce a nabídka setkání představují politickou odpověď na tuto kritiku. Domníváme se proto, že předmětem debaty mají být politické otázky spojené s výkonem vaší funkce,“ reagovali umělci ve společném prohlášení. Jejich postoj v týdnu podpořili i mimopražští kolegové. „Pro herectví je to, co teď dělám, opravdu velice nevýhodná věc. Stojí to spoustu fanoušků, stojí to spoustu sympatií, stojí to spoustu peněz, přijdete o spoustu příležitostí, třeba v reklamní branži. Je to velmi sebedestruktivní. Kšeft je svatý. Ale já už jsem nemohl mlčet,“ popisoval Hynek Čermák v Ptám se já, co s sebou pro umělce nese účast na demonstracích a občanský aktivismus. „Měl jsem pocit, že se jedná opravdu o cílenou destrukci občanské společnosti. Tak jsem chtěl využít toho, že můj hlas je silnější než těch, kteří si třeba myslí to samé, ale není je slyšet. Takže jsem se k tomu propůjčil a holt ponesu následky,“ dodal Čermák. Proč a čím nový ministr kultury herce tolik provokuje? A co čeká českou kulturu s novou vládou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Subnautica je jednou z našich nejoblíbenějších her a tak si konečně, na přání posluchačů, vysloužila svoji vlastní epizodu hPodu. Jako bonus nabízíme také dojmy z přídavku Below Zero a naše očekávání od druhého dílu.Seznam her a filmů, o kterých v hPodu 1039 mluvíme:HRY: MIO: Memories in Orbit, Nioh 3FILM: SOS, Silent Hill: Noční můry Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Proč si zahrát Subnauticu? (00:15:18) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (01:15:38)

Vláda podle exministra kultury Martina Baxy nepracuje pro občany. Proto opozice vyvolala jednání o nedůvěře vládě. „Každý měsíc nedůvěra nebude, protože doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu,“ řekl Baxa. Hostem Ptám se já byl bývalý ministr kultury, poslanec Martin Baxa (ODS). Poslanci pokračují v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů druhým dnem. Opozice schůzi vyvolala kvůli kontroverzním krokům vládní koalice, zejména kvůli vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. Kvůli zprávám ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinky hlavě státu, které Pavel označil za pokus o vydírání, opoziční strany požadují také Macinkovo odvolání. Exministr kultury Martin Baxa věří, že je povinností opozice v takové situaci jednání o nedůvěře vyvolat. Zároveň doufá v Macinkův konec ve vládní funkci. „Pevně doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu. Možná je to naivní, ale je naší povinností to říkat, protože místopředseda vlády nemá být člověk, který píše vyděračské esemesky prezidentovi.“Baxa v Ptám se já také komentoval poslední kroky dalšího zástupce Motoristů ve vládě, svého předchůdce v čele ministerstva kultury Oto Klempíře. Ten si po nedělní demonstraci spolku Milion chvilek na podporu prezidenta pozval na resort umělce, kteří na akci vystoupili, aby si to s ním přišli vyříkat na ministerstvo. Na ministrovo pozvání zástupci kulturní obce reagovali s výzvou, aby šéf resortu přišel na veřejnou debatu do divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Umělci ovšem trvají na setkání před veřejností.  „Do obdobné situace jsem se také dostal. Z částí umělecké obce jsem tímhle způsobem řešil téma statusu umělce. Dostal jsem možná obdobné pozvání jako pan ministr Klempíř  na takovou otevřenou debatu do nějakého kulturního prostoru. A já jsem to pozvání tehdy přijal,“prohlásl exministr. Kam míří česká kultura? Jak to dopadne s veřejnoprávními médii? A jaký smysl má hodiny trvající snaha o nedůvěru vládě s předem jasným výsledkem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získala šéfka komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková. „Když uspějete a jste dobrá, je fér dostat ocenění,“ říká.Kateřina Šafaříková strávila přes dvacet let v časopisu Respekt, dvakrát byla zpravodajkou v Bruselu a pracovala i pro Lidové noviny. Do Seznam Zpráv přišla v létě 2024, nejprve jako moderátorka podcastu 5:59, loni v září se pak stala vedoucí komentářů.„Jsem často zvaná na debaty, abych pohovořila o tom, jak se to dělá, že někdo může mít dvě malé děti a být zahraniční zpravodajka, jak se to kloubí, jak se v tomhle dominantně mužském světě funguje ženě. A já vždycky říkám, že tajemství té věci je mít kuráž, vydržet a dělat to tak, jako to dělají muži,“ říká Šafaříková v nejnovějším dílu podcastu Mediální cirkus.Šafaříková začínala s novinařinou v roce 2000 v časopisu Respekt. O několik let později přestoupila do Lidových novin, které ji jako zpravodajku vyslaly do Bruselu. A to v době, kdy Česko do Evropské unie vstupovalo.„Mně bylo 28, když jsem odjížděla a tam byli kolegové z velkých britských a francouzských novin, kterým bylo 45 nebo 50, říkali nám naše mimina z postkomunistických zemí. Myslím ale, že dobrodružné to bylo i pro první české europoslance, české úředníky, diplomaty, prostě pro všechny to byla premiéra. A i v tomto smyslu myslím, že jsme byli mimina,“ vzpomíná Šafaříková.V Bruselu tehdy byla v letech 2004 až 2009. To, že na zpravodajský post odjela za redakci žena, byla podle jejích vzpomínek vlastně spíše náhoda. Obecně je totiž žen na zpravodajských postech výrazně méně než mužů.„Tu nabídku původně dostal můj mužský kolega, ale řekl, že se mu tam nechce, protože neví, jestli by ho to zajímalo a jestli by to zvládnul. A já jsem si řekla, že to zkusím. Jinými slovy, někdy si myslím, a to je tedy chyba nás žen, že bychom někdy měli mít minimálně stejně kuráže jako naši mužští kolegové a jít do toho,“ říká.Mašina na dohodyPodruhé do hlavního města Evropy odjela Šafaříková v roce 2020 jako zahraniční zpravodajka vydavatelství Economia. Tehdy jela se dvěma malými dětmi a v Bruselu byla v době druhého českého předsednictví.„Za těch necelých 20 let jsme dokázali vygenerovat jako stát dobré úředníky, diplomaty, experty. V době zejména druhého českého předsednictví EU, tedy v druhé půlce roku 2022, se o Češích říkalo: ‚Vy jste normální mašina na dohody‘,“ popisuje zkušenosti Šafaříková.„Jedna norská diplomatka, která do té doby neměla tolik osobních zkušeností ať už s námi, s Maďary, se Slováky, mi říkala: ‚Hele, já jsem si myslela, že vy Češi budete takoví druzí Maďaři nebo Poláci, ale vy jste spíš takoví druzí Němci, hrozně výkonní, funkční, manažerští, fungujete velmi dobře‘,“ dodává bývalá bruselská zpravodajka.Češi ale i přes dvacetileté členství a úspěšná předsednictví zůstávají k Evropské unii poměrně skeptičtí a u politiků napříč stranami je kritika EU častým tématem.Jaké to je, odjet na zahraniční zpravodajský post s malými dětmi? Jaké zprávy z Bruselu zajímaly Čechy nejvíc? A jak těžké to v médiích mají ženy?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Európsky zákon o digitálnych službách má za cieľ urobiť z internetu bezpečnejšie a férovejšie miesto. Darí sa mu to? A ako funguje v praxi? Aj o týchto otázkach diskutovala Veronika Frankovská v podcaste s komunikačným stratégom Petrom Jančárikom zo Seznam.cz.Podľa Jančárika sa Zákon o digitálnych službách (DSA) riadi pomerne jednoduchým princípom: „To, čo je nelegálne v offline svete, má byť nelegálne aj online.“ DSA podľa neho ukladá veľkým platformám povinnosť odstraňovať nezákonný obsah a zároveň byť transparentné v tom, ako moderujú diskusie a rozhodujú o zmazaní príspevkov.„DSA je opakom cenzúry. Zavádza povinnosť platformám vysvetliť, prečo bol konkrétny obsah alebo status odstránený,“ zdôrazňuje Jančárik. Práve transparentnosť považuje za jeden z kľúčových prvkov regulácie, ktorá má posilniť dôveru používateľov.Európska únia je podľa neho v súčasnosti jedinou významnou globálnou silou, ktorá sa systematicky snaží regulovať veľké online platformy. Európska komisia už vedie viaceré konania, napríklad aj voči platforme X.„Európsky prístup je do istej miery inšpiráciou aj pre iné krajiny. Zároveň je dôvodom, prečo dnes vidíme najostrejší odpor zo strany časti americkej administratívy, ktorá je silne prepojená s veľkými technologickými platformami zo Silicon Valley,“ dodáva Jančárik.

Necelé dva měsíce od nástupu vlády Andreje Babiše se v neděli sešly v Praze i v dalších městech desetitisíce lidí na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Co tak velká účast ukazuje?Hostem Ptám se já byl ředitel STEM, sociolog Martin Buchtík. Na pražském Staroměstském a Václavském náměstí se podle spolku Milion chvilek v neděli shromáždilo 80 až 90 tisíc lidí, kteří přišli vyjádřit podporu prezidentovi Petrovi Pavlovi. Sešli se také na dalších místech republiky. Demonstrace byly reakcí na střet hlavy státu s předsedou Motoristů a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Pavel v úterý označil zprávy, ve kterých Macinka tlačil na jmenování Turka, za pokus o vydírání. Ministr to odmítl. „Účast na demonstraci mě překvapila,“ řekl Buchtík s tím, že bylo mrazivé počasí a spolek protest svolal v krátkém čase. Spor kolem Turka podle něj ukázal několik věcí. „Macinka nečekal Pavlův tah, že zveřejní ty SMS zprávy,“ uvedl Buchtík s tím, že politici mívají pocit, že mají podporu veřejnosti, protože se tak chová jejich bezprostřední okolí. „Ale Filipa Turka za ministra nechtějí ani voliči ANO,“ připomněl sociolog.Podle lídra Milionu chvilek Mikuláše Mináře Česko nesmí zopakovat chybu ze Slovenska, kde hulvátské útoky odradily od obhajoby mandátu prezidentku Zuzanu Čaputovou. Lidé mají podle něj vyjádřit Pavlovi podporu za dva týdny v každé obci, kde se najdou zájemci. Pokud spolek získá milion podpisů pod výzvou Stojíme za prezidentem, chce pak uspořádat velkou manifestaci na pražské Letné.Petr Pavel poděkoval lidem za účast na včerejším shromáždění a ocenil, že se česká společnost dokáže ve správnou chvíli jasně a srozumitelně postavit za správnou věc. Šéf diplomacie Macinka v České televizi prohlásil, že respektuje, že voliči opozice chtějí jít vyjádřit svůj názor. Měli by podle něj ale respektovat výsledky voleb. Jak silnou pozici prezident má? Je legitimní bouřit se proti vládě čtyři měsíce po volbách? A kam to povede?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) si dal za cíl provést zásadní změny českého zdravotnictví. Zaměřit se chce na prevenci, dostupnost a kvalitu péče, digitalizaci, ale i finanční stabilitu systému. Co je reálně možné zvládnout? Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec. S klíčovými reformami českého zdravotnictví má šéfovi resortu Vojtěchovi pomoci právě náměstek Ladislav Švec. Bývalý šéf Kanceláře zdravotního pojištění a zakladatel Platformy pro udržitelné zdravotnictví mnohé systémové změny sám dlouhodobě prosazuje. S příchodem na ministerstvo se mu teď - jak sám řekl - otevřelo „okénko příležitosti“. Už do poloviny roku by měl připravit několik velkých legislativních balíků. Zaměřit se předně chce na nastavení udržitelnosti a efektivity zdravotnictví. Velkou výzvou podle něj bude také reforma ochrany veřejného zdraví, kterou předchozí vláda nedotáhla. Švec chce sjednotit hygienické stanice a další klíčové inistituce tak, aby bylo Česko odolnější v době krize, jako byla třeba covidová pandemie. „Kolegové ze Světové zdravotnické organizace říkají: vůbec nepřemýšlejte o tom, jestli přijde něco takového, jako byl covid. Jediná smysluplná otázka je: kdy to přijde a jestli na to budeme připraveni?“ prohlásil Švec v Ptám se já a dodal:„Republika a společnost si to zaslouží. Já bych byl hrozně nerad, aby jednou přišlo něco podobného a my jsme si znovu říkali: kdo to vlastně řídí? Kdo má pravdu? Který vědecký tým je vědečtější?“ Na to si ostatně minulý víkend na volebním sjezdu ANO postěžoval i předseda hnutí a premiér Andrej Babiš. To, že jeho tehdejší vláda věřila odborníkům, označil za chybu a důvod, proč ANO v roce 2021 prohrálo volby. „Andrej Babiš to řídil jako premiér republiky, ale musím přiznat, že mu ten systém jako takový příliš nepomohl,“ poznamenal k tomu Švec. Dotáhne nový ministr změny, nebo je zastaví ti, kterých by se úprava dotkla? A co zdravotnictví v tuhle chvíli trápí úplně nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Koncesionářské poplatky by měly podle plánu vlády brzy skončit. Už od příštího ledna chce kabinet financovat ČT a rozhlas ze státního rozpočtu. Podrobnosti návrhu známé nejsou. Podaří se zachovat nezávislost veřejnoprávních médií?Hostem Ptám se já byl šéf divize Programu a digitálních služeb České televize Milan Fridrich. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů před dvěma týdny potvrdila svůj záměr na zrušení poplatků za televizi a rozhlas. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že změnu očekává už od roku 2027. Česko se tak podle něj stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jak by to mělo konkrétně vypadat, ale ještě jasné není. Informace nemá ani nikdo z vrcholných představitelů České televize a Českého rozhlasu. Co nejdříve by se proto chtěli do debat o své budoucnosti zapojit. Obě média přitom chtějí bojovat za zachování současného systému financování, který jim zajišťuje potřebnou stabilitu a nezávislost. Jak řekl v pondělí v Ptám se já generální ředitel rozhlasu René Zavoral, pádné argumenty pro rušení poplatků podle něj zatím vůbec nepadly a stále proto vidí prostor rozhodnutí koalice zvrátit. Podobně to vnímá i druhý muž v čele České televize, ředitel Programu a digitálních služeb Milan Fridrich: „Budeme se snažit přesvědčit politiky o tom, aby to nebrali jako hotovou věc. Pracujeme s pětiletými plány programového a ekonomického rozvoje. Nedokážu si v tuhle chvíli představit, že by jiný model naplánoval to financování pět let dopředu.“„Víme, kolik lidí se na nás dívá. A oni budou chtít vědět, jestli ta kvalitní a robustní nabídka zůstane zachována a budou se mít na co dívat,“ uvedl Fridrich. V rozhovoru také komentoval, jak na image České televize negativně dopadá současný spor vedení zpravodajství s moderátorem Václavem Moravcem. Ten dlouhodobě odmítá pozvat do svého pořadu Otázky Václava Moravce šéfa koaliční SPD a předsedu Sněmovny Tomia Okamuru. „Myslím, že by zpravodajství mělo co nejrychleji tuhle kauzu uzavřít a dojít k nějakému řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Protože je to hnisající rána, která nedělá České televize úplně image,“ prohlásil Fridrich s tím, že to ale neznamená, že by měl Moravec nebo jeho pořad končit. „Nikdo nechce ubližovat Václavu Moravcovi. Kromě zvaní Tomia Okamura nemá Václav Moravec žádný problém.“Kdo a kde připravuje nové mediální zákony? Čeká tuzemská veřejnoprávní média slovenská budoucnost? A chystají lidé v televizi stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Cairn je první velkou herní událostí letošního roku. Přinejmenším pro ty hráče, které zajímají mechanicky unikátní, silně příběhové a mimořádně oduševnělé hry, schopné pomoci vám odhalit i změnit něco ve vás samotných.Seznam her a filmů, o kterých v hPodu 1038 mluvíme:HRY: Heartopia, Grounded, CairnFILM: Zaklínač: Sirény z hlubin, Greenland 2: Útěk Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Dojmy z hraní Cairn (00:17:40) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (01:24:17)

Premiér Andrej Babiš nehodlá odvolat ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku. K jeho odchodu z funkce vyzvala opozice kvůli textovým zprávám prezidentovi, které hlava státu označila za vydírání. Měl by Macinka skončit? Hostem Ptám se já byl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).S ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) výborná spolupráce. Odvolat ho nezvažuje. Předseda vlády dnes řekl, že opozice a média se snaží narušit nynější vládní koalici, to se ale nepovede.K odvolání Macinky vyzvaly opoziční strany kvůli ministrovým textovým zprávám pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Opozice kritizuje Babiše, že se od Macinkových zpráv nedistancoval. Příští týden chce proto vyvolat jednání o nedůvěře vládě. Na podporu prezidenta svolal na tuto neděli shromáždění i spolek Milion chvilek. Pavel v úterý oznámil, že mu šéf diplomacie poslal prostřednictvím poradce Petra Koláře zprávy, které prezident považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Macinka ve zprávách tlačil na to, aby Pavel změnil svůj dosavadní odmítavý postoj a jmenoval poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Že by se pokoušel hlavu státu vydírat, ministr zahraničí odmítl. Opakovaně ale prohlásil, že prezident se pohybuje mimo ústavní rámec, a proto by neměl vést českou delegaci na letním summituSeveroatlantické aliance (NATO) v Turecku. Podle Hradu je české zastoupení na aliančním summitu věcí dohody mezi hlavou státu a premiérem. Ten dříve opakovaně řekl, že Česko bude na summitu reprezentovat prezident.Jaký dopad bude mít spor prezidenta a šéfa diplomacie na naší zahraniční politiku? A jak to bude s jmenováním velvyslanců? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vztahy mezi vládou a prezidentem se nebývale vyostřily poté, co Petr Pavel obvinil ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku z vydírání. Ten na prezidenta stále tlačí, aby jmenoval Filipa Turka ministrem a chce kvůli tomu hlavě státu zakázat účast na summitu NATO. Kam spor povede?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).Dlouhodobý spor prezidenta Petra Pavla a Motoristů o ministerský post pro jejich čestného předsedu Filipa Turka v úterý eskaloval prezidentovým prohlášením, že se ho šéf této vládní strany a ministr zahraničí Petr Macinka pokusil vydírat. Ve zprávách, které hlavě státu doručil prostřednictvím poradce Petra Koláře, šéf Motoristů tlačil na prezidenta, aby se ještě rozmyslel ve věci jmenování poslance a hlavní tváře Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka v reakci na prezidentovo oznámení řekl, že své výroky ve zprávách za vydírání nepokládá. Označil je za snahu ovlivnit postoj hlavy státu, což je v politice podle Macinky podstatou každého vyjednávání. Zároveň uvedl, že Petr Pavel „stojí mimo ústavní rámec“ a proto se do budoucna nebude účastnit jednání a summitů, na které jezdí. Týkat by se to mělo i červencového summitu Severoatlantické aliance v Turecku. Situaci se pokouší mírnit premiér Andrej Babiš (ANO). Ve Sněmovně dnes prohlásil, že vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem. Macinkovy zprávy pro prezidenta považuje za nešťastně formulované. Na druhou stranu ale chápe rozčarování Motoristů kvůli nejmenování Turka. Seznam Zprávám předseda vlády řekl, že o zprávách šéfa diplomacie prezidentovi nevěděl a že chce celou situaci s Petrem Pavlem co nejdříve projednat. „Možná vás překvapím. Vždycky za všechno odpovídají nějaké osoby. A je tady člověk, který říká, že nekoordinuje, ale řídí vládu. Ten je zodpovědný za to, co dělají lidé z vlády. A pokud ten člověk má ve vládě Petra Macinku, tak je zodpovědnou osobou za to, co dělá jeho ministr. A to je podle mě ta hlavní příčina. Pokud máte slabého premiéra, tak nemůžete čekat, že se vám ministři budou chovat tak, jak se mají chovat,“ komentoval spor v Ptám se já předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Ten, kdo je daleko za hranou, je Petr Macinka. Ale nebyl by nikdy daleko za hranou, pokud by měl někoho, kdo skutečně tu vládu umí řídit. Zatím je to tak, že současný premiér Andrej Babiš vládu ani neřídí, ani nekoordinuje,“ dodal Vystrčil. Máme tady zákopovou válku s Hradem? Může ministr zahraničí tak tlačit na prezidenta? A má prezident takový nátlak zveřejňovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní koalice se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků od roku 2027. Jak přesně chce ČT a ČRo financovat, zatím ale neřekla. Může ještě něco rozhodnutí Babišova kabinetu zvrátit? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Generální ředitel ČRo René Zavoral již dříve upozornil, že rozhlasové poplatky umožňují nejvyšší stupeň nezávislosti, protože je platí občané, nikoli stát. K jeho apelu se v uplynulých dnech přidali i dosud zdrženliví představitelé České televize. Pro generálního ředitele ČT Hynka Chudárka a celé vedení zůstávají poplatky preferovanou formou financování. V reakci na informace vládní koalice, která se minulé pondělí shodla na zrušení poplatků od roku 2027, upozornili zástupci ČT, že není vůbec jasné, jak by měla změna financování vypadat. A dosud se o tom ani nevedla žádná veřejná odborná debata, jejíž součástí by televize byla.Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) nemá současná vláda v úmyslu redukci médií veřejné služby. Pokud budou Česká televize a Český rozhlas financovány jinak než z  poplatků, o svoji nezávislost ani nestranné zpravodajství podle něj nepřijdou.Navýšení poplatků prosadil loni kabinet Petra Fialy (ODS), za ČT se zvedly ze 135 na 150 korun měsíčně, za rozhlas ze 45 na 55 korun. Rozbíhá se boj o to, jaká je budoucnost veřejnoprávních médií, nebo je už rozhodnuto? Jednají politici se samotnými médii o budoucí úpravě? A potřebujeme dnes veřejnoprávní média, nebo je dokáží zcela zastoupit média soukromá?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká veřejnoprávní média se otřásají v základech. Vláda Andreje Babiše startuje změnu financování, která by podle kritiků mohla vést k jejich faktickému zestátnění. „Jsme v nejsložitějším období, jaké za 30 let v televizi pamatuji,“ říká k tomu šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal.„Kdybych měl charakterizovat atmosféru v redakci, tak bych řekl: napjaté očekávání a velká odhodlanost. Očekávání, co vůbec přijde. Vlastně jediné, co víme je, že se aktuální systém snaží vládní koalice rozbourat. A zároveň velké odhodlání bránit principy, na jejichž základě funguje veřejná služba už desítky let a které se snažíme každodenně naplňovat ve vysílání naší prací,“ říká s emocemi v hlase Michal Kubal, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Aktuální šéfredaktor zpravodajství ČT, jeden z nejviditelnějších moderátorů České televize a celoživotní novinář Kubal přišel na rozhovor jen pár dní poté, kdy se koaliční rada vlády Andreje Babiš shodla na tom, že chce zrušit systém koncesionářských poplatků a veřejnoprávní média chce od ledna 2027 financovat ze státního rozpočtu.„V posledních dnech v redakci probíhá opravdu intenzivní diskuze o tom, jak k tomu přistoupit, jakým způsobem zvednout hlas. Samozřejmě se pohybujeme na velmi tenké hranici, protože novináři ze své podstaty by měli být neutrální, neměli by se zapojovat do podobných věcí. Na druhou stranu jsou určité principy, za které stojí za to bojovat i jiným způsobem a myslím si, že právě tohle je ta věc, která bude naprosto zásadní,“ popisuje. Mohlo by podle něj dojít i ke stávce, tak jak si pamatujeme velkou televizní stávku v roce 2000?„Odhodlání v redakci je velké. Odhodlání bránit princip svobodné novinařiny, svobodné žurnalistiky, na jakou jsme zvyklí v těch posledních desítkách let, je zásadní. A myslím si, že pokud by to skutečně došlo do krizové situace, tak i k tomu by mohlo dojít,“ připouští Kubal a dodává:„Televizní stávka a televizní krize v té době je jednou z příčin toho, proč máme v téhle zemi tak silná veřejnoprávní média.“Kubal je v tuhle chvíli první člen širšího managementu televize, který se do veřejné debaty o veřejnoprávních médiích pustil. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek sice v týdnu poslal interní vyjádření pro zaměstnance televize, veřejně ale mlčí a politickým plánům neoponuje. Na rozdíl od generálního ředitele Českého rozhlasu.Jak moc ČT v minulých letech poškodil spor o konec pořadu 168 hodin a odchod Nory Fridrichové? Co říká Kubal na kritiku kolegů, že sám moderuje a kumuluje funkce? A proč televize stáhla z Událostí moderátorku Barboru Kroužkovou?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté vstoupili do nových časů. Po 12 letech skončil v jejich čele Petr Fiala a vystřídal ho Martin Kupka. Ten slíbil, že ODS dostane zpět do Strakovy akademie. Je změna v čele ODS dostatečně výrazná? Hostem Ptám se já byl nový místopředseda ODS, poslanec Karel Haas.Po víkendovém volebním kongresu vykročí ODS do opoziční role s většinově novým vedením. Šéfem strany se stal dlouhodobý spolupracovník dosavadního předsedy Petra Fialy a bývalý ministr dopravy Martin Kupka. Ve vedení ho doplnil jako první místopředseda starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Dalšími místopředsedy se stali poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.Občanští demokraté budou podle Kupky jasnou a důslednou opozicí, která přináší věcná řešení problémů lidí, současně podrží silnou pozici v zahraniční politice. ODS by také měla být pevným bodem ve složitých časech. Strana připraví návrhy na nižší daňové zatížení práce, reformu zdravotnictví a školství. Do několika týdnů také ustaví stínovou vládu v čele s Kupkou. Ten v závěru kongresu vyzval straníky mimo jiné k otevření kandidátek do komunálních voleb i lidem zvenčí. V příštích sněmovních volbách je pak podle něj reálný zisk 20 procent. Voliče bude ODS hledat mezi aktivními lidmi, střední třídou i podnikateli.Jak přesně bude vypadat opoziční politika občanských demokratů? Co udělají, aby měli šanci vyhrát příští volby? A zkusí Petr Fiala ovládnout Senát?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní hnutí ANO i Motoristé před volbami slibovali zásadní reformy českého školství. Spolu s mnoha odborníky i zástupci průmyslu vyčítali kabinetu Petra Fialy, že se změnami ve vzdělávání víc nepohnul. Co prosadí Motoristé? Hostem Ptám se já byl bývalý šéf Cermatu a poslanec za Motoristy Miroslav Krejčí. Vláda Andreje Babiše (ANO) si v programovém prohlášení stanovila pět hlavních priorit. Reforma školství mezi nimi chybí, ministr Robert Plaga (za ANO) ale slibuje mnohé změny napříč celým vzdělávacím systémem. Mezi nimi třeba navýšení investic do školství, zvýšení nástupních platů pedagogů, přípravu vysokých škol na populačně silné ročníky nebo revizi inkluze.  S cílem rychle a zásadně reformovat školství šli do voleb i Motoristé. Právě inkluze a její okamžité zrušení bylo jednou z jejich hlavních podmínek pro vstup do vlády s ANO. Ostře se kvůli tomu opírali i do Plagy, který úplné zrušení inkluze v Česku nikdy nepodporoval a vždy hovořil pouze o nutnosti systém upravit. Po zrušení inkluze před volbami volal i současný poslanec za Motoristy a zároveň bývalý ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. „Jsme s ministrem Plagou dohodnuti na změnách, které by měly v inkluzi nastat. Někdo to nazývá revizí nebo změnou parametrů a stejně tak se na to dá dívat tak, že stávající pojetí inkluze bude v podstatě zrušené a nastaví se to trochu jiným způsobem,“ vysvětloval Krejčí, proč Motoristům teď postoj koaličního partnera už nevadí. V rozhovoru pro Ptám se já poslanec Miroslav Krejčí také uvedl, že nebude hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše a lídra SPD a šéfa Sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Přestože před volbami prohlašoval, že pro vydání bude. „Žil jsem v tom, že je spravedlivé, aby se vydali trestnímu stíhání. 40 procent lidí v České republice volilo ANO Andreje Babiše a těchto 40 procent lidí znalo, s čím se Andrej Babiš potýká. A Českou republiku by to také nesmírně poškodilo v zahraničí a v mezinárodních vztazích, pokud by měla trestně stíhaného premiéra,“ řekl Krejčí. „Nemluvím o tom, co je spravedlivé a co je morálně správné, ale z pohledu České republiky je správné, abychom neměli trestně stíhaného premiéra. Tak proto budu hlasovat pro to, aby nebyl vydán.“Jak jsou se startem vlády spokojeni řadoví poslanci Motoristů? Jak vysvětlí svým voličům, že netrvali na zrušení inkluze, EET ani vyrovnaných rozpočtech, jak slibovali? A podaří se vládě provést školství potřebné reformy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andeje Babiše je v nečekaně ostrém sporu s prezidentem. Naposledy včera kabinet navzdory Pavlovi oznámil, že neprodá Ukrajině čtyři letouny L-159. Co je za hádkou o bitevníky? A proč se Česko nepostaví za Grónsko? Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Česko neprodá čtyři letouny L-159 Ukrajině, shodli se v pondělí lídři vládní koalice v čele s Andrejem Babišem (ANO). Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) česká armáda letouny potřebuje. O možnosti poskytnout Kyjevu několik menších letounů pro obranu proti dronům hovořil prezident Petr Pavel minulý týden při návštěvě Ukrajiny. V neděli pak oznámil, že ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) reagoval, že Pavel nabídku s vládou nekonzultoval a zachoval se jako slon v porcelánu.Prezident kritiku šéfa české diplomacie odmítl s tím, že letouny jsou předmětem zájmu Ukrajiny minimálně půl roku. Chování celé vlády pak Pavel označil za hraničí se sobeckostí. Armáda má celkem 24 zmíněných letounů. Prodej čtyř z nich by podle hlavy státu byl přijatelným rizikem při pomoci zemi, která se již téměř čtyři roky brání ruské agresi.Jaký dopad mají spory vlády s prezidentem na reputaci Česka? Máme se postavit za Grónsko? Jak to bude s financováním ČT a rozhlasu? A jak dlouho bude Andrej Babiš ustupovat Motoristům a SPD? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.„Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu.Vyšla 7. listopadu 2012 v době, kdy se Okamura stal senátorem a pracoval na znásobení známosti svého jména tím, že kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách. Po vydání karikatury dal Okamura na Reflex žalobu. Tu ale po mnohaleté soudní tahanici předloni definitivně prohrál.Na obálce fungují Babiš, Zeman a OkamuraČasopis Reflex vychází v Česku už 35 let a na výrazných titulních stranách si zakládá.„Fungují čeští politici. Byla doba, kdy vládl Andrej Babiš s Milošem Zemanem a do toho tam jako třetí vzadu pobíhal Tomio Okamura nebo komunisté, o které se vláda tehdy opírala. Tam stačilo kohokoliv z téhle vlády dát na obálku a hned tam prodeje byly. Dneska už to takhle není,“ říká šéfredaktor Bartkovský. „Filip Turek a jeho volební blitzkrieg v eurovolbách zafungoval velmi dobře. Motoristé fungují. I Andrej Babiš. Funguje i prezident Petr Pavel a vždycky funguje Volodymyr Zelenskyj. Stejně tak Vladimir Putin nebo Donald Trump, ale to jsou jediné zahraniční persony,“ popisuje Bartkovský taktiku při výrobě titulních stran.Vůbec nejúspěšnější titulní strany Reflexu za rok 2025 se ale nakonec politiky vůbec netýkaly. „Byly to obálky in memoriam našich dlouholetých spolupracovníků. Tím jedním byl psycholog Cyril Höschl a tím druhým byl šéf karlovarského filmového festivalu pan Jiří Bartoška,“ dodává Martin Bartkovský.Ten se šéfredaktorem Reflexu stal v prosinci 2023, po půl roce nejistoty ve vedení časopisu. Před ním ho řídil Marek Stoniš a časopis se často dostával na hranu kritiky za texty a titulky zavánějící někdy až xenofobií.„Kvůli obálce s černým Hitlerem chtěla odejít polovina redakce. Občas už jsme byli prostě zbytečně zlí. Vtipné je být vtipní, satiričtí, jízliví, ale když jste vyloženě zlí, a dávali to vědět i čtenáři, tak to vtipné není,“ říká Bartkovský a naráží na titulní stranu s portrétem Adolfa Hitlera coby černocha s monstrózním afro účesem, která vyšla v roce 2020.Babiš jako Slabiš. Nevíme, z koho si utahovat dřívS novou vládou je podle Bartkovského stále těžší si z ministrů dělat legraci, protože v redakci neví, koho karikovat dříve.„Je to vlastně bezprecedentní situace, kdy byste mohli každý týden udělat na každého člena vlády jednu obálku, tedy kromě těch členů SPD, kteří nic neříkají. Ale ti ostatní jsou velmi plodní,“ žertuje novinář s tím, že na obálce tento čtvrtek by chtěl mít Andreje Babiše. „Bude na té obálce jako Slabiš, bude se opírat o Macinku s Turkem a Okamurou a bude se snažit udělat Česko lepší, nejlepší zemí na této planetě,“ směje se Bartkovský.I humor má ale v Reflexu hranice.„Nemáme hranice v tom, z kterého politika si udělat legraci, ale nechceme si dělat legraci ze všedních lidí, obyčejných Čechů, z někoho, kdo se nemůže bránit. My si vždycky děláme legraci z lidí, kteří mají nějakou moc nebo mají pocit, že drží nějakou moc a my je chceme trošku uzemňovat,“ říká šéf oblíbeného časopisu.Co čeká od vlády Andreje Babiše? Co kabinet změní a dotáhne za příští čtyři roky? A jak se vlastně dostal do čela Reflexu?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé nepřestávají tlačit na prezidenta Petra Pavla kvůli vládnímu angažmá Filipa Turka. S koaličními partnery ANO a SPD připravili sněmovní usnesení s výzvou, aby hlava státu bezodkladně jmenovala celý kabinet. Měl by Pavel ustoupit? Hostem Ptám se já byla europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Předseda Motoristů Petr Macinka prohlásil, že předpokládá, že prezident se zamyslí nad svým rozhodnutím nejmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Dosavadní postoj hlavy státu by podle Macinky mělo zvrátit usnesení, které dnes hlasy vládní koalice schválila Sněmovna. Motoristé, ANO a SPD v usnesení vyzývají prezidenta, aby respektoval Ústavu a jmenoval členy vlády na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) bezodkladně a bez hodnocení vhodnosti adeptů. Hrad obratem uvedl, že je právem Sněmovny zaujímat stanoviska ke jmenování ministrů, nemůže ale prezidentovi ukládat povinnosti. Usnesení tedy jeho názor nezměnilo.Pavel odmítl Turka jmenovat s vysvětlením, že poslanec Motoristů opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. V dopise Babišovi minulý týden uvedl, že „počet, intenzita a dlouhodobý charakter Turkova chování svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti“. Jak Pavlův přístup k vládě vnímá jeho protikandidátka v prezidentských volbách Danuše Nerudová? Jak hodnotí jeho postup v souvislosti se střetem zájmů Andreje Babiše? A jak naše životy nakonec ovlivní emisní povolenky ETS2?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté si budou o víkendu volit nového předsedu. Dosavadní mnohaletý lídr ODS Petr Fiala po prohraných parlamentních volbách post obhajovat nebude. Kdo ho nahradí a kudy se současná nejsilnější opoziční strana vydá?Hostem Ptám se já byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan. Favoritem sobotní volby nástupce Petra Fialy v čele ODS je místopředseda strany a bývalý ministr dopravy Martin Kupka, který sesbíral podporu 11 krajů včetně Prahy. Jeho vyzyvatel, místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan míří na kongres bez otevřené podpory z regionů.Do volby jde Ivan s provokativními plány na zásadní reformu strany i s tvrdou kritikou účasti ODS v koalici Spolu. Místo jejího dalšího posilování a vzniku SuperSpolu, o kterém se mezi opozičními politiky začíná hovořit, podle něj Česko potřebuje spíše „ODS plus“.Martin Kupka je naopak vnímán jako pokračovatel Petra Fialy. I on přesto slibuje změny ve straně. A jak nastínil před koncem roku v Ptám se já, chce být také výrazným lídrem současné opozice. Plánuje například vznik stínové vlády. Petr Fiala, který oznámil plán na odchod z čela ODS po prohraných říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, naposledy tento týden odmítl spekulace, že by mohl občanské demokraty za určitých okolností vést dál. Na postu šéfa strany tak skončí téměř přesně po 12 letech.Co musí ODS udělat, aby měla šanci vyhrát příští volby? Je cestou SuperSpolu? A měla by strana nějak zapojit bývalého premiéra?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí SPD se po mnoha letech v české politice poprvé dostává do vlády. Proč se její poslanci rozhodli i přes spor o muniční iniciativu Babišův kabinet plně podpořit? A jaké věci může SPD ve vládě prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního mediálního výboru Jaroslav Foldyna (SPD). Před hlasováním o důvěře vládě Adreje Babiše (ANO) část poslanců koaličního hnutí SPD, včetně Jaroslava Foldyny, zpochybnila svou podporu kabinetu. Vadila jim premiérova otočka týkající se muniční iniciativy. Babiš navzdory předvolebním slibům, že celý projekt Fialovy vlády zruší, minulý týden oznámil pokračování iniciativy. Česko jí podle něj bude dál koordinovat, finančně do ní ale nepřispěje. Před zahájením schůze ve Sněmovně nakonec změnili názor i sami poslanci SPD a podporu Babišovi deklarovali. A to poté, co premiér přišel vysvětlit své rozhodnutí na jejich klub. „Byli jsme postaveni před realitu situace a faktorů, které jsme jako opoziční politické strany v té dané době neměly, necítily. Stávající koalice jasně řekla, že nepůjdou žádné peníze z českého rozpočtu. To je to novum,“ uvedl v Ptám se já poslanec Foldyna. „Museli jsme udělat koaliční kompromis. To znamená, ano, podpořil jsem vládu. Kdybych nepodpořil vládu, která udělá to, že z rozpočtu České republiky a z peněz daňových poplatníků České republiky už nepůjde na válku ani koruna, tak by zase zavládl Petr Fiala. Který by z mé země udělal protektorát a pokračoval by v tom, že se staneme součástí toho konfliktu,“ dodal. Jaké postoje vůči Rusku chce SPD ve vládě zastávat? Jaká by podle hnutí měla být budoucnost veřejnoprávních médií? A jak dlouho vydrží poslanci klubu SPD jednotní?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše žádá poslance o vyslovení důvěry. Podle premiéra je cílem kabinetu ANO, SPD a Motoristů prosperující, bezpečné a úspěšné Česko. Mělo by být nejlepším místem pro život na celé planetě. Co máme od nové vlády čekat?Hostem Ptám se já byla bývalá předsedkyně TOP 09 a expředsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Druhým dnem pokračuje jednání Sněmovny před hlasováním o důvěře kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Lídr hnutí ANO, premiér Andrej Babiš v úterý v úvodu schůze slíbil, že Česko a jeho občané budou pro vládu vždy na prvním místě. Nastínil některé cíle svého kabinetu, mezi nimi například plán nezavést euro, financovat stát bez dalšího zadlužování v zahraničí nebo držet politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Zároveň opět zkritizoval vládu svého předchůdce Petra Fialy (ODS), jehož koalice podle Babiše kromě jiného vytvářela chronický deficit a byla asociální. Předseda SPD a současně šéf Sněmovny Tomio Okamura představil novou vládu jako vládu zdravého rozumu, která se bude řídit fakty. S koalicí ANO, SPD a Motoristů podle něj přichází „změna kurzu směrem k větší svobodě, silnější demokracii a kritické diskuzi“. Vicepremiér, ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka pak doplnil, že nynější kabinet vznikl i díky tomu, že Fialova vláda se dívala na občany svrchu. Kritikou ovšem nešetřil ani expremiér Fiala, který Babišův kabinet označil za vládu destrukce, cynismu a sobectví. Do vlády se opřeli i další zástupci současné opozice. Jejich pokus prosadit návrh na odvolání Okamury kvůli jeho protiukrajinskému novoročnímu projevu ale podle očekávání nevyšel, všech 108 koaličních poslanců hlasovalo proti.Čeho se od nové vlády obávat a na co se těšit? A kdy a jak musí opozice začít vymýšlet plán, aby měla šanci v příštích volbách Babiše opět porazit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čestný předseda Motoristů Turek se stále snaží dostat do vedení resortu životního prostředí. Odmítnutí prezidenta jmenovat ho ministrem zkouší obejít tím, že se stane vládním zmocněncem. Budou Turka úředníci poslouchat? Hostem Ptám se já byl poslanec a exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí oznámil dočasné řešení pozice pro poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého prezident Petr Pavel stále odmítá jmenovat ministrem životního prostředí. Turek se stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Ministerstvo životního prostředí nadále povede předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov nechce celou záležitostí dál zabývat, vláda podle něj funguje. Motoristé nicméně na Turkově nominaci do čela životního prostředí dál trvají. Podle Macinky zdědí Turek na ministerstvu kancelář po exministru Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Bude přitom koordinovat klimatickou politiku mezi resorty, vyjednávat s jednotlivými odbornými skupinami nebo se zabývat ekonomickými dopady uvažovaných změn. Zároveň bude zastupovat Česko na některých unijních a neformálních mezinárodních jednáních.Tento krok povede podle Macinky k jeho určitému odbřemenění, ve vládě Andreje Babiše totiž zároveň zastává funkci ministra zahraničí. Expremiér Petr Fiala (ODS) včera upozornil, že vládní zmocněnec není funkce, která nahrazuje ministra. Bylo by to podle něj obcházení ústavních pravidel. Na tom se shodují i mnozí právníci. Vládní zmocněnec podle odborníků nemůže vést ministerstvo ani zprostředkovaně. Jaké změny resort životního prostředí čekají? Kde a při čem bude řádný ministr nejvíce chybět? A získá vláda Andreje Babiše podporu všech poslanců SPD? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Babišova vláda bude i přes hlasité předvolební proklamace pokračovat v muniční iniciativě. Nového premiéra k tomu podle všeho přesvědčili zahraniční spojenci i prezident Pavel. Jak vypadal zákulisní boj o klíčový projekt Česka? Hostem Ptám se já byla exministryně obrany Jana Černochová (ODS).Česko bude dál koordinovat muniční iniciativu, nebude do ní ale dávat žádné peníze. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) to oznámil v úterý po setkání se spojenci z koalice ochotných v Paříži. A svoje rozhodnutí zopakoval i po středečním novoročním obědě s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě.Před loňskými sněmovními volbami přitom Babiš svým voličům sliboval zrušení muniční iniciativy. On sám i další představitelé hnutí ANO projekt dlouhodobě ostře kritizovali jako netransparentní a předražený, mluvili také o plesnivé munici.  Změnu postoje šéfa ANO včera podpořili koaliční partneři z SPD i Motoristů. Jejich předseda a ministr zahraničí Petr Macinka prohlásil, že pokračování iniciativy vítá. Ukončení projektu by podle něj znamenalo pro Ukrajinu velký problém. Zda do něj bude Česko dávat peníze, podstatné není. Na muniční iniciativě spolupracuje Česká republika zejména s Nizozemskem a Dánskem. Za celou dobu jejího trvání Ukrajina dostala přes čtyři miliony kusů munice. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun, dárci celkově věnovali 100 miliard. Exministryni obrany Janu Černochovou (ODS) Babišova otočka nepřekvapila: „My jsme prakticky v pravidelných intervalech informovali parlamentní kontrolu o tom, jak funguje muniční iniciativa, že tam nejsou opravdu žádné plesnivé granáty a že muniční iniciativa z hlediska peněz daňových poplatníků České republiky je marginálie.“ „Do muniční iniciativy, a skoro se to až stydím říct, Česká republika přispívala minimálně. Takže já to všechno považuji za něco, co bylo přefouklé, co bylo poplatné předvolebnímu času a tomu, co zřejmě chtěli někteří voliči hnutí ANO nebo hnutí SPD slyšet.“Komentovala i první kroky svého nástupce na resortu obrany za SPD Jaromíra Zůny: „Překvapilo mě, že tříhvězdičkový generál na vrcholu své kariéry se rozhodne za tuto stranu přijmout výzvu stát se ministrem obrany. Myslím, že ho z toho vyvedli záhy. Viděli jsme to na těch šílených videích, kde mi pan Zůna opravdu přišel zlomený. Myslím, že i z hlediska reputace, a je mi to líto, po těch videích to mezi zejména mužským kolektivem, mezi lidmi, kteří neodpustí nikomu vůbec nic, bude brané jako jeho selhání, že ohnul hřbet,“ dodala Černochová. Jakou pozici teď budeme mít mezi západními spojenci? A nepoškodí veřejné sbírky na zbraně pro Ukrajinu vyšetřování Skupiny D a dronů Nemesis?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hádky o rozpočet pokračují. Zatímco podle ministryně financí Schillerové dosáhl deficit v loňském roce 290 miliard korun, její předchůdce Stanjura trvá na tom, že reálně je to o 40 miliard méně. Tedy téměř tolik, kolik plánoval. Jak to nová vláda vyřeší a bude hospodařit lépe?Hostem Ptám se já byl budoucí náměstek ministryně financí za SPD Petr Mach.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) včera oznámila, že schodek rozpočtu v loňském roce dosáhl překvapivých 290,7 miliardy korun. Kabinet Petra Fialy (ODS) totiž počítal s deficitem 241 miliard. Podle šéfky státní kasy je na vině podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek nebo vyšší výdaje za regionální školství. Stanjurův přístup k sestanování rozpočtu Schillerová a současné vládní strany kritizují dlouhodobě. Na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje pro rok 2025 loni upozorňovaly i Nejvyšší kontrolní úřad a Národní rozpočtová rada.Exministr ale výtky opakovaně odmítal. Výsledek za loňský rok teď vysvětluje zpožděním čerpání evropských peněz, které podle něj Česko dostane až v příštích měsících. Stanjury se zastali i někteří ekonomové včetně bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. „Skutečný deficit za rok 2025, který navýší naše zadlužení, je 249,7 miliardy, nikoliv 290,7. I to je neomluvitelné číslo, ale přece jenom méně hrozné, než údaj prezentovaný ministerstvem financí,“ napsal Kalousek na síti X. Vyšší deficit se nicméně propíše i do rozpočtu na letošní rok. Ten by měla vláda Andreje Babiše (ANO) projednávat na konci ledna, Česko zatím funguje v rozpočtovém provizoriu. Detaily hospodaření na letošek zatím ministryně financí nechtěla komentovat. Ministrům se podle ní ale daří nacházet v některých oblastech úspory. Ekonom a bývalý europoslanec Petr Mach, který v únoru nastoupí na resort financí jako náměstek za SPD, chce kvůli prohlubování zadlužení státu dohlížet na to, že nová vláda bude směřovat k vyrovnanému hospodaření. Za nezbytný krok považuje zeštíhlování státního aparátu. "Budu navrhovat rušení úřadů a agend, které považuji za zbytečné nebo někdy dokonce škodlivé. “ řekl Mach v Ptám se já s tím, že už má pro ministryni Schillerovou připravený seznam s mnoha návrhy. Na něm je například agentura CzechTourism nebo pravidelné sčítání lidu. Jaký rozpočet nová vláda sestaví? Na čem bude šetřit a kde škrtat? A s jakým rozpočtem bude svůj mandát za čtyři roky končit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opozice už několikátý den cupuje představitele vládní SPD. Ostře se vymezila vůči novoročnímu projevu šéfa Sněmovny Okamury, ve kterém zaútočil na Ukrajinu, i slovům místopředsedy SPD o Vrběticích. Co konkrétně chce opozice dělat?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně sněmovního bezpečnostního výboru Michaela Opltová (STAN). Zatímco opoziční politici označili výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů Tomia Okamury (SPD) za ostudné a nepřijatelné a vláda by se od nich měla distancovat, premiér Andrej Babiš (ANO) je příliš komentovat nechtěl. Konstatoval pouze, že Okamura svůj projev pojal jako projev šéfa SPD. Lídr hnutí a šéf Sněmovny v novoročním videu kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení země. Postavil se proti ukrajinskému členství v EU, kritizoval tvrdě postoj EU i lidi z okolí prezidenta Volodymyra Zelenského, když mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem  Zelenského junty“.  Jeho slova vyvolala ostrou reakci nejen opozičních poslanců a senátorů, ale také ukrajinských politiků a diplomatů. Znepokojení následně vyvolala i slova místopředsedy SPD Radima Fialy v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Fiala prohlásil, že není prokázané, že za útokem ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Vůči tomu už se předseda vlády ohradil, ani tyto výroky - stejně jako Okamurův projev - ale kabinet podle něj neřešil. Sám šéf SPD si za svými slovy stojí. Opozice chce sbírat podpisy pod návrh na jeho odvolání v tomto týdnu.„Že to během pár týdnů začne takhle gradovat, jak na sítích, tak ve veřejném prostoru, že pan premiér bude ochotný tolerovat tyhle výroky a že pan Okamura vůbec bude mít tu drzost jako ústavní činitel takto vystupoval, jsem nečekala,“ reagovala místopředsedkyně bezpečnostního výboru Michaela Opltová. Proč premiér nekoriguje své koaliční partnery z SPD? Pokusí se opozice vyvolat hlasování o odvolání Tomia Okamury z čela Sněmovny? A jak postoje nové vlády dopadnou na bezpečnost Česka?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už před 600 lety se lidé v belgickém Namuru pravidelně pro zábavu utkávali v boji na chůdách. Jejich velkolepá klání během staletí navštěvovali i králové a císařové jako Karel V. nebo Ludvík XIV. Tradici město drží dodnes – soubojem O zlatou chůdu vyvrcholil v Namuru nedávno Valonský festival. Poslechněte si Zápisník Zdeňky Trachtové.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má od prosince novou vládu. Poprvé v ní jsou strany patřící k politickému extrému. „Čekám velmi těžké roky. Něco, s čím nemáme zkušenost a nejsme na to jako společnost připraveni,“ varuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery.„Měli jsme za posledních 35 let vzestupy a pády, ale tohle jsme ještě neměli. Tedy vstup stran, které lze zařadit mezi extremistické, které používají rasistický, šovinistický, agresivní slovník. Politici, kteří mluví o našich spojencích téměř jako o nepřátelích, kteří mluví o Ukrajině tak, že by se za to měli stydět,“ říká jeden z matadorů české porevoluční novinařiny Erik Tabery, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. A dodává:„Myslím, že na to nejsme připraveni jako společnost. A myslím si, že i pro média to nebude úplně snadná situace.“Erik Tabery, který ještě neoslavil padesátiny, je v Respektu už 28 let. Od roku 2009 pak časopis, který vznikl těsně před Sametovou revolucí, vede. Nikdy za svoji novinářskou kariéru si neprošel jinou redakcí, než je právě Respekt.„Zkušenosti z Maďarska či Slovenska ukazují, že ty problematičtější změny přichází většinou v druhém volebním období, pokud navazuje na to první. A ještě horší to je, samozřejmě, potřetí, protože tam se ten systém začne drolit,“ popisuje své obavy z nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) Tabery, který se v podstatě celou svoji kariéru věnuje politice coby komentátor. „Máme výhodu, že máme nějaké kontrolní mechanismy, máme horní komoru parlamentu, máme kvalitní Ústavní soud, nezávislé instituce, docela silná média. Máme všechny předpoklady pro to, abychom vstup, řekněme, extrému do vrcholné politiky zvládli. Pochopitelně, pokud budou ty instituce a my všichni plnit nějakou svojí kontrolní roli,“ říká.Babiš ví, co je třeba ovlivnit, aby se mu snáz vládloPrávě se slovenským premiérem Robertem Firem nebo maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem je český premiér Andrej Babiš často srovnávaný. I proto, že si k nim sám hledá cesty - odkazuje na ně ve svých vystoupeních nebo se vzájemně podporují ve volbách.„Babiš je u moci, ale za trochu jiných okolností. Ale ano, i on ví, co je potřeba zbrzdit nebo ovlivnit, aby se mu snáz vládlo,“ říká s odkazem na Maďarsko a Slovensko Tabery.Jak se dívá na další vývoj na mediáním trhu? Jak se daří Respektu na "volné noze"? A jak se jim daří lákat mladé novináře a s nimi i mladé čtenáře?---Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ve státním rozpočtu chybí sto miliard a stát přebíráme téměř v situaci, kdy je ohroženo jeho fungování. Zhruba s takovou rétorikou nastoupila k moci nová vláda Andreje Babiše. V jakém stavu předchozí vláda státní kasu předala?Hostem Ptám se já byl končící náměstek na ministerstvu financí, někdejší člen Bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Nová vláda ANO, SPD a Motoristů trvá na tom, že ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje přes sto miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ještě před Vánoci označila za pravděpodobné, že schodek rozpočtu na rok 2026 se bude muset zvýšit. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.Odvedl resort financí pod vedením exministra Zbyňka Stanjury (ODS) skutečně tak špatnou práci? „Resort financí funguje velice profesionálně,“reagoval v Ptám se já dnes už bývalý náměstek ministra financí Tomáš Holub. „Co se týče situace veřejných rozpočtů, tak nepochybně vláda, která skončila, je předala v lepším stavu, než v jakém je převzala od předchozí vlády. Deficity veřejných rozpočtů klesly ze zhruba 5 procent během covidu na necelá 2 procenta. To není žádná náhoda, je to výsledek konsolidačního úsilí,“ pokračoval Holub s tím, že rozpočet na příští rok má „jednu vadu na kráse“. A to rozpor mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Což ale nepopírala ani Fialova vláda. Podle Aleny Schillerové, která finance vedla i v předchozím kabinetu Andreje Babiše (ANO), peníze chybí hlavně právě na dopravě a na ministerstvu práce a sociálních věcí. „Samozřejmě, když přijde nová vláda a začne se ptát u úředníků jednotlivých ministerstev, jestli si neumí představit, že by jim do jejich kapitoly napsala víc peněz, tak se vám zase sejde víc požadavků. Ale trošku se vracíte na začátek celého rozpočtového procesu. Když to řeknu s nadsázkou, je překvapivé, že Alena Schillerová a spol. dohledali jenom 100 miliard,“ uvedl Tomáš Holub. „Možná je to takový poměr, který ukazuje, jak moc byli úředníci jednotlivých ministerstev loajální vůči končící vládě a jak moc už byli loajální vůči té nastupující. Zhruba půl napůl, řekl bych.“Kam se bude ubírat hospodaření státu? Jak chce Babišův kabinet své sliby ufinancovat? A udrží vláda nízkou inflaci?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Iniciativa Dárek pro Putina patří mezi největší české projekty, které vybírají od veřejnosti peníze pro Ukrajinu. Ty přitom nejdou na humanitární účely, ale na zbraně. Proč jsou Češi stále ochotni posílat na válku tolik peněz?Hostem Ptám se já byl je šéf iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu už víc než jednu miliardu korun. Částka, kterou se každý rok podaří vybrat, navíc stále narůstá. „Máme několik skvělých influencerů. Jako třeba Donalda Trumpa. Když si Donald Trump vzal Zelenského při první návštěvě (v Bílém domě) před novináře, tak nám během sedmi dní přišlo 29 milionů korun. My na datech třeba vidíme i to, když nový předseda Poslanecké sněmovny drží štafle při sundávání (ukrajinské) vlajky,“ popsal Ondráček, kdy se solidarita mezi dárci v Česku zvedá nejvíc.  „Nebo když Rusové trefí, nedejbože, nějaký civilní objekt a někoho zabijí. Spousta lidí to řeší terapeuticky. Vyndá kreditku a udělá něco pro to, aby tu generální nespravedlnost, která se Ukrajině děje, pomohla aspoň trošku napravit,“ dodal.  Iniciativu organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Název Dárek pro Putina ironicky odkazuje na jméno ruského vládce Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 začala ruská agrese vůči Ukrajině.  Organizátoři iniciativy pořádají sbírky například na protitankové střely či drony. V minulosti pořídili a předali ukrajinské armádě například střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Mají organizátoři iniciativy pocit, že zbraně, které posílají na Ukrajinu něco mění? Jak je složité vybírat, od koho je nakoupí? A jak se změní ochota pomáhat Ukrajině s novou vládou, která říká, že chce pomáhat hlavně Čechům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V únoru 2025 se na Černém Mostě málem stala tragédie. Pod dvěma chlapci se na rybníku probořil led. Nebýt dvou náhodných kolemjdoucích, děti by se utopily. Udělal bych to znovu, říká Jakub Černý, jehož hrdinský čin ocenil prezident. Hostem Ptám se já byl tatér a grafik Jakub Černý.Prezident Petr Pavel letos 28. října na Pražském hradě udělil medaili Za hrdinství osmi lidem. Vedle vojáků, kteří prokázali hrdinství v boji, ocenil i tři občany, kteří díky své pohotovosti a obětavosti zachránili lidské životy. Mezi oceněnými byli i Jakub Černý a jeho otec Martin Černý. Ti s nasazením vlastního života zachránili z ledové vody dva chlapce, pod kterými se propadl led na rybníce. K incidentu došlo 21. února 2025 na pražském Černém mostě. Jak Jakub Černý vzpomínal v Ptám se já, šel zrovna na metro vyzvednout svého otce, který za ním přijel z Tábora. „Kolem toho rybníku jsem šel nejdřív sám směrem na metro a už jsem viděl, že (chlapci) jsou na kraji. Ale mrzlo, nepřišlo mi to zvlášní. V momentě, kdy jsme se vraceli, jsme si nejdřív všimli toho, že tam lidi postávají kolem a všichni koukají směrem na ten rybník. Takže jsem zavtipkoval a řekl jsem: ‚Aha, tak kluci už se tam asi propadli.‘ A táta se okamžitě rozeběhnul, aby se podíval, co se děje,“ popsal Černý.Chlapci už byli celí ponoření v ledové vodě a hrozilo, že se každou chvíli utopí. Muži neváhali a okamžitě se vydali pro ně. „Bylo to poměrně složité. Led byl poměrně silný, asi ne dost silný na všech místech, takže proto si myslím, že uprostřed se ti dva chlapci propadli. Ale když se táta za nimi snažil co nejrychleji dostat, tak se snažil ten led bořit a úplně mu to nešlo. Měl potom několik týdnů ještě docela dost pořezané ruce a modřiny. Já jsem zkusil trošku jinou taktiku a zkusil jsem se po tom ledu plazit,“ uvedl Jakub Černý. Mezitím se menší z chlapců už úplně potopil pod hladinu. V tu chvíli šlo o vteřiny. Jakubovi Černému se ho ale naštěstí povedlo zachytit a s otcovou pomocí vytáhnout nahoru. „Když jsem ho potom tátovi podával, tak jsem najednou viděl, jak už má úplně modrý obličej, fialové rty. Bylo to fakt děsivé.“Oba chlapce se nakonec podařilo zachránit. „Chodím kolem toho rybníka každý den. A teď, když je dost podobné počasí, jako bylo tenkrát v únoru, tak nad tím přemýšlím hodně často, že by se mi tam nechtělo,“ reagoval se smíchem Černý na otázku, zda by něco podobného udělal znovu. Kdyby to ale bylo opravdu potřeba, ani podruhé by podle svých slov neváhal pomoct.  Jak se člověk rozhoduje o tom, zda skočí do ledové vody pro tonoucí děti? Má strach? A jaký je to pocit, když záchranu ocení prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruské vedení vsadilo na tradiční metodu cenzury a začalo z informačního prostoru odsekávat všechno zakázané. Seznam zdrojů zablokovaných Úřadem pro kontrolu médií začal prudce narůstat.

Hostkou tohoto dílu podcastu je bývalá poslankyně a předsedkyně Top 09 Markéta Pekarová AdamováNapište si scénář ke speciálnímu dílu podcastu Dobrovský & Šídlo a zašlete nám váš dotaz do 19. prosince pomocí tohoto formuláře nebo na e-mail: podcast@postbellum.cz

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloZáznam živého vystoupení vznikl 18. listopadu v městském divadle v TurnověJihočeský hejtman Martin Kuba oznámil ve čtvrtek svůj odchod z ODS. Potvrdil tak tezi, o níž se mluví v další epizodě podcastu Dobrovský&Šídlo, natočené o týden dřív: Čas klasických politických stran pominul. Doba si žádá silné lídry - a ti strany už ani nepotřebujíDarujte 50% slevu na první měsíc předplatného podcastu Dobrovský & Šídlo na herohero

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.