Podcasts about seznam

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř čtyřicet poslanců může po letošních volbách děkovat za svůj mandát kroužkům. Mezi nimi i mladý právník z Luhačovic Štěpán Slovák, který na Zlínsku přeskočil zasloužilé straníky koalice Spolu. Dokáží mladí proměnit politiku? A táhne ODS ke dnu „strejcokracie“?Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí  už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách. A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých. Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strana Zelených má po patnácti letech opět své zástupce v Poslanecké sněmovně. Na kandidátce Pirátů získala hned dvě poslanecká křesla. Jak s tím chtějí Zelení naložit? Hostem Ptám se já byla nová poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská. Zelení se dostali do Sněmovny díky umístění na kandidátce Pirátů i koužkouvací kampani. „Je to i určitá generační obměna českého voličstva. Dorostla další generace prvovoličů, kteří si uvědomují naléhavé výzvy, které přináší devastace životního prostředí nebo prohlubující se majetkové rozdíly,“ řekla Gabriela Svárovská s tím, že zisk dvou mandátů je podle ní více, než strana čekala.Šéfka Zelených doufá, že návrat do Sněmovny po tak dlouhé pauze pro stranu bude znamenat i návrat do vysoké politiky. „Poškodila nás účast ve vládě Mirka Topolánka. A pak celé období sporů a neúspěchů a samozřejmě určitý vliv excentrické osobnosti Matěje Stropnického,“ uvedla Svárovská s tím, že teď je strana jednotná. „Úspěch sjednocuje. Samozřejmě podmínky, ve kterých se teď nacházíme při vší antizelené rétorice, tlaku fosilních oligarchů, jsou náročné. Ale podmínky si člověk nevybírá.“Nová poslankyně věří, že vznikající vláda Andreje Babiše složená z ANO, SPD a Motoristů by nemusela být v praxi tak antizelená, jak se zatím jeví. Dosavadní odmítání některých zelených evropských nařízení považuje v případě ANO pouze za předvolební rétoriku. Odmítnutí emisních povolenek ETS 2, které avizuje místopředseda hnutí Karel Havlíček, by byl podle Svárovské nesmysl. Proč se doteď Zelení nedokázali do vysoké politiky vrátit sami? Jak jim funguje spolupráce s Piráty? A proč zelená politika získává napříč Evropou tak negativní konotace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Chcete se detailněji seznámit se světem online byznysu? V rámci přednášky získáte vhled do reálného fungování e-commerce projektů a pochopíte, co je klíčové pro jejich úspěch v konkurenčním digitálním prostředí. Primární zaměření bude na výkonnostní marketing s důrazem na platformy jako Google Ads a Meta, ale také se seznámíte s individuálním přístupem k projektům a důležitostí vytváření marketingových strategií. Naučíte se efektivně zviditelnit značku v online světě – od optimalizace kampaní, vliv AI na vyhledávání až po základy webové analytiky.Richard Stočes se v online marketingu pohybuje již přes deset let. Své zkušenosti získal například v Seznam.cz, ale i v několika reklamních agenturách. Dnes se věnuje vlastním projektům a má za sebou stovky jednání s klienty přímo z praxe a reálného business prostředí. Naplno se věnuje výkonnostnímu marketingu a e-commerce a dodává svým klientům komplexní řešení pro jejich podnikání.

Strany vznikající vládní koalice slibovaly voličům zásadní změny televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD lákaly na jejich rušení a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. To ale odmítají Motoristé. Co s poplatky bude? Hostem Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Necelé tři týdny po volbách pokračují ANO, SPD a Motoristé v jednání o programu. V pátek se chystají probrat i společné plány týkající se kultury a veřejnoprávních médií. Hnutí ANO a SPD před volbami lákaly voliče na rušení televizních a rozhlasových poplatků, jejichž navýšení letos prosadila končící vláda Petra Fialy (ODS). Veřejnoprávní média by se místo toho měla financovat přímo ze státního rozpočtu, aby došlo k posílení jejich kontroly státem. Česká televize a Český rozhlas by se podle ANO a SPD také měly sloučit do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. V tom se ale rozcházejí s třetí stranou vznikající vládní koalice. Motoristé nechtějí přímé financování ČT a ČRo státem, protože média by se tím stala vládními. Strana nepožaduje ani úplné zrušení koncesionářských poplatků, pouze úpravu zákona. Rozšíření okruhu plátců a zvýšení koncesionářských poplatků o 15 korun pro ČT a o deset korun pro ČRo prosadilo Ministerstvo kultury ve Sněmovně letos na jaře. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš tento týden před odjezdem na dovolenou prohlásil, že plány ANO týkající se změn ČT a ČRo platí. Jak rychle je možné prosadit zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Měli by Motoristé vést resort kultury? A jaká je budoucnost ODS a projektu Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO pokračuje ve vyjednávání s SPD a Motoristy o příští vládě. Po rozdělení postů strany od pondělí vyjednávají o programu. Najdou na něm shodu dříve než na personálním obsazení kabinetu? Hostem Ptám se já byl bývalý předseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Vyjednávací týmy stran možné budoucí vládní koalice se tento týden začaly soustředit na program a koaliční smlouvu. Dnes mají probrat školství, dopravu a agendu ministerstva vnitra.První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že o programu se bude jednat až do neděle. V pondělí, kdy půjde šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš na jednání s prezidentem Petrem Pavlem, by pak mělo být hotových 95 procent programu. Přestože Babiš tento týden odjel na dovolenou, podle Havlíčka dostává podrobné informace z celého vyjednávání. „Pan předseda byl odpovědný za tu první část - vládní půdorys a klíčové posty, teď jedeme na expertní úrovni,“ vysvětlil.Resorty si zástupci ANO, SPD a Motoristů rozdělili minulý týden. Personálie ale zatím odložili na později. Jednání zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého si strana přála dosadit do čela ministerstva spravedlnosti. Babiš zároveň musel čelit protestům vědců a ekologických organizací proti zvažované kandidatuře předsedy Motoristů Petra Macinky na funkci ministra pro životní prostředí.Co je na povolebním dění nejabsurdnější? Co nejděsivější? A proč by současné vládní strany měly přemýšlet o spolupráci s hnutím ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Európska únia a jej inštitúcie sú dlhodobo terčom dezinformátorov. S čím to súvisí a čo je najčastejším cieľom dezinformácií, o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou projektu Demagog.sk Veronikou Frankovskou a následne s politologičkou Anetou Világi z Katedry politológie Filozofickej fakulty Univerzity Komenského.V úvode Veronika Frankovská priblížila, že naposledy v Demagóg.sk overovali pomerne kurióznu dezinformáciu – šírilo sa tvrdenie, že Európska únia v rámci agendy „Zelenejšia lyžica“ zakáže od roku 2026 polievkové taniere s priemerom väčším ako 21 centimetrov. Malo to byť údajne v záujme zníženia plytvania jedlom. Frankovská upozornila, že ide o úplne nepravdivé tvrdenie. „Táto správa vznikla na portáli Medium.cz, ktorý patrí pod Seznam, a publikovali ju v rámci sekcie Švejkoviny ako čistý vtip a satiru. Takúto agendu Európska únia vôbec nepresadzuje,“ vysvetlila.Podľa Frankovskej sa šíri veľké množstvo dezinformácií o EÚ, pričom mnohé z nich súvisia s klimatickou krízou a s politikami Únie, ktoré sa ju snažia zmierniť alebo jej predchádzať. „Tieto naratívy vyvolávajú nedôveru v to, že ľudia a emisie oxidu uhličitého spôsobujú globálne otepľovanie a klimatickú krízu,“ uviedla Frankovská. Dodala, že podobné tvrdenia šíria aj niektorí slovenskí politici, napríklad Rudolf Huliak.V druhej časti diskusie politologička Aneta Világi upozornila, že dnes máme v porovnaní s obdobím pred referendom o vstupe Slovenska do EÚ (v roku 2003) omnoho viac politických strán, ktoré sú voči Únii kritické. „Ak by v tom čase existovali strany, ktoré by vyzývali ľudí, aby sa referenda nezúčastnili, mohlo by to ohroziť jeho účasť a tým aj platnosť,“ vysvetlila.Podľa Világi názor Slovákov na Európsku úniu paradoxne najviac ovplyvňujú politické elity. „Je to paradox, pretože keď sa pýtate ľudí, ako dôverujú politickým inštitúciám a politikom na Slovensku, výsledky sú katastrofálne. V kvalitatívnych výskumoch sa často objavuje postoj: všetci sú rovnakí, skorumpovaní, zlí. No keď ide o názor na tak zložitú tému, ako je nadnárodné vládnutie a Európska únia, jednotlivci nemajú dostatok informácií, na ktorých by mohli svoj názor postaviť. Preto často preberajú postoje a interpretácie práve od politikov,“ vysvetlila Világi.Diskusiu moderovala Veronika Jursová Prachárová.

I když ANO vyhrálo letošní sněmovní volby drtivě a s velkým náskokem, český volební rekord nepokořilo. Ten drží Mirek Topolánek, jehož ODS v roce 2006 získala 35 procent. Jak se liší dnešní pozice Babiše od tehdejší Topolánkovy?Hostem Ptám se já byl bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. Dva týdny po sněmovních volbách vítězné hnutí ANO pokračuje ve snaze vyjednat koalici s SPD a Motoristy. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš ve středu oznámil, že se teď vyjednávací týmy budou soustředit na program a koaliční smlouvu. K personáliím se vrátí až zase za několik týdnů.Resorty si strany možné příští vládní koalice rozdělily minulý týden. Jednání o konkrétních jménech na vládní posty ale zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého by jeho strana ráda viděla jako člena kabinetu. Kritika se snesla i na zvažovanou kandidaturu předsedy Motoristů Petra Macinku na funkci ministra pro životní prostředí. Proti té se ozvalo více než 20 ekologických organizací a stovky vědců. Vyzvali Babiše, aby do čela resortu nenominoval nikoho z Motoristů.Jak stabilní by příští vláda mohla být? Jakým premiérem Andrej Babiš napodruhé bude? A jaké priority by budoucí vláda měla mít s ohledem na dobu, ve kterém žijeme?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vítěz voleb a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš znovu vyzval současnou vládu, aby poslala návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta to ale odmítá. Babiš by proto ocenil, aby zasáhl prezident. Couvne kabinet?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Andrej Babiš ve svém dnešním videu na sociálních sítích prohlásil, že by ocenil, kdyby mu v jeho sporu s končící vládou o rozpočet pomohl prezident. Šéf ANO řekl, že by bylo dobré, kdyby Petr Pavel „donutil“ kabinet Petra Fialy (ODS), aby znovu dal návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta se rozhodla do nové Sněmovny dokument znovu po volbách neposílat s argumentem, že strany příští vládní koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že si udělají rozpočet vlastní. Postup vlády Babiš označil za skandální.  Na jeho dnešní výzvu už reagoval premiér Fiala prohlášením, že Babiš se snaží vytvořit alibi, aby mohl zvýšit rozpočtový deficit a zadlužit zemi. Vláda, kterou ANO skládá s SPD a Motoristy, může podle něj hned na prvním zasedání po svém vzniku rozpočet schválit. Babiš dnes připustil, že nová vláda může být sestavená až v prosinci. Pokud ta stávající nepošle návrh rozpočtu do Sněmovny, podle šéfa ANO hrozí, že se do března zastaví  například výkupy pozemků pro dálnice.Nejde ze strany vlády o zbytečný naschvál? Co chystají Starostové v opozici? A je ve hře, že by STAN během volebního období mohl nějak spolupracovat s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti sice v letošních volbách získali více mandátů, v nové Sněmovně ale nebudou mít žádnou vedoucí pozici. Vítězné hnutí ANO to zdůvodnilo tím, že Piráty pokládá za nejmenší opoziční stranu. Jakou budou opozicí? Hostem Ptám se já byla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Opoziční strany by měly v nové Sněmovně obsadit předsednické pozice v osmi výborech. ODS má vést tři, hnutí STAN a KDU-ČSL po dvou a TOP 09 jeden. Jediní Piráti nedostali žádnou nabídku. Strana nebude mít ani místopředsedu dolní komory, jako tomu bylo dosud. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové má uskupení Spolu (složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09) dostat předsednická křesla s ohledem na to, že ho vznikající vládní koalice vnímá jako jeden subjekt s 52 poslanci. Hnutí STAN pak pozice získá, protože jeho klub má 22 poslanců. Na Piráty s 18 zástupci, kteří mají z tohoto pohledu nejméně poslanců, už proto nic nezbylo. „Pirátská strana je v situaci, kdy je nejmenším klubem z pohledu těchto přepočtů,“ prohlásila včera Schillerová.Šéfka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová rozhodnutí ANO označila za porušení zvyklostí a zásady poměrného zastoupení. Piráti podle ní budou jedinou skutečnou opozicí vznikající vládě „Čapího a Orlího hnízda“. Naráží přitom zjevně na dotační kauzu předsedy ANO Andreje Babiše a na aféru kolem údajných výroků čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka.Co přesně chtějí Piráti říct tím, že jsou jedinou skutečnou opozicí? Jaké plány v opozici mají? A s jakými dojmy sledují sestavování vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy nebude znovu předkládat Sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026. Rodící se Babišův kabinet chce rozpočet výrazně měnit, má si tedy podle stávajících ministrů udělat svůj vlastní. Je to správný postup? Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda na konci září poslala Sněmovně návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. S koncem volebního období ale všechny neprojednané materiály padají pod stůl. Nově zvolení poslanci a poslankyně se tak můžou návrhem zabývat pouze v případě, že ho vláda pošle do dolní komory znovu. To ale podle představitelů současného kabinetu nemá cenu. Strany příští koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že o návrh nestojí. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by bylo opakované posílání státního rozpočtu do Sněmovny pouze zbytečné cvičení. Zástupci hnutí ANO takový postup kritizují a označují ho za bezprecedentní. S ohledem na očekávané přepracování rozpočtu Česko velmi pravděpodobně vstoupí do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by to neznamenalo pro chod státu fatální problém. Naposled se tak stalo začátkem roku 2022, kdy Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího kabinetu Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO, který po výhře ve volbách vyjednává o nové vládě s SPD a Motoristy, dnes oznámil, že se teď jednání budou soustředit na program. K personáliím se podle Babiše strany vrátí třeba za měsíc nebo měsíc a půl.Co stihne vláda dotáhnout? Bude ANO výrazně zasahovat do důchodové reformy, jak avizovalo? A dočkáme se za pár měsíců toho, že se některá z bývalých vládních stran pustí do spolupráce s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Hnutí ANO je teď na koni. V koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. K obměně v kabinetu může dojít, nedivil bych se tomu. Ale až ANO prosadí základní věci,“ říká sociolog Martin Buchtík. Kdo zatím vyhrává vyjednávání o příští vládě? Je opravdu zcela vyloučená spolupráce hnutí ANO s některou ze stran někdejší vládní pětikoalice? A kdy se budeme mít líp, jak ANO slibovalo v kampani? Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v povolebním díle bonusového projektu Ptám se já - Rok voleb.Vítěz letošních sněmovních voleb, šéf hnutí ANO Andrej Babiš v pátek večer oznámil, jaké obrysy by mohla mít jeho vláda. Celkem by měla mít 16 členů, tedy o jednoho méně než nynější koaliční kabinet Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO by mělo mít 8 resortů a premiéra. Tři křesla má dostat hnutí SPD a čtyři Motoristé. Kromě pozice předsedy vlády bude mít ANO ministerstvo financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. Motoristé mají získat resorty zahraničí, kultury, životního prostředí a nové ministerstvo sportu, prevence a zdraví. V čele resortů obrany, zemědělství a dopravy pak budou odborníci za SPD. To obsadí také pozici předsedy Sněmovny. „SPD je v úplně ponižující situaci, protože má lepší výsledek než Motoristé a nebude mít ve vládě svoje lidi,“ komentuje rozložení sil v možném příštím kabinetu sociolog Martin Buchtík. „Přistoupili na to zhruba hned večer, kdy se sečetly výsledky, to znamená v sobotu večer, ani o tom trochu nevyjednávali. A zdá se, že ti tři experti nominovaní za SPD budou experti, jejichž jména napsal Andrej Babiš na papír Okamurovi, jemu nic jiného nezbylo. On bude předsedou Sněmovny, což je zjevně pozice, po které vnitřně hodně toužil, bude vysoký ústavní činitel. Ale nespokojenost v SPD se musí projevit.“Podle sociologa je velmi pravděpodobné, že vláda ve složení ANO, SPD a Motoristé skutečně vznikne. Že tento kabinet vydrží, je podle něj už jisté méně. „Hnutí ANO je pragmaticky v tuhle chvíli na koni v tom smyslu, že má připravené zákony, prý dokonce i paragrafované znění. A v koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. Když se potom ukáže, že vláda je příliš nestabilní, že tam jsou příliš velká ega, nebo že pozice SPD je pro voliče nebo i straníky v SPD příliš ponižující, tak tam může dojít k nějaké obměně. Tomu bych se vůbec nedivil,“ říká sociolog Buchtík a pokračuje: „Ale nestane se to dřív, než ANO prosadí základní věci. Ono to ani nedává jinak smysl, protože musí dojít k nějakým dohodám.“Udrží si ANO voliče, které ve volbách přetáhlo jiným stranám? Má koalice Spolu držet dál pohromadě i v opozici? A jak by to mohlo vypadat na resortech vedených Motoristy? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nástup vlády Andreje Babiše k moci se blíží a s tím i doba, kdy začne naplňovat desítky předvolebních slibů. Mezi nimi má být i zrušení odboru strategické komunikace státu. Jak bude nová vláda bojovat s ruským vlivem? Hostem Ptám se já byl bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Plány ANO na zrušení Foltýnova postu i celého týmu ohlásil první místopředseda hnutí Karel Havlíček na jaře v Ptám se já. S odůvodněním, že se odbor chová jako „aktivistická neziskovka“, nikoliv jako komunikační útvar Úřadu vlády.Podle Foltýna ale ANO už nemá pro rušení odboru strategické komunikace důvod: „Řekli, že chtějí zlikvidovat mě. Což nebudou muset, protože moje pozice byla už dopředu časově omezená na půl roku. Nakonec jsem tam byl rok a čtvrt. Ale den před volbami jsem dal rezignaci, protože to byla maximální doba, s jakou jsem byl smířen, že tam budu. A tím si myslím, že ten požadavek je splněn.“Otakar Foltýn očekává, že ANO celý odbor nakonec zachová. Předpokládá také, že se po volbách nezmění dosavadní směřování Česka. „Na mezinárodním poli byla vláda Andreje Babiše vždy prozápadní. Z nějakých proruských sympatií je nepodezírám. Může mi vadit spousta jiných věcí jako občanovi, ale rozhodně si nemyslím, že by dělali cestu ruskému vlivu. Důležité je, jestli mu budou zamezovat,“ prohlásil Foltýn a dodal:„Nám se ale do parlamentu dostaly osoby, které budou mít extrémně odpornou rétoriku. A to bude ve veřejném prostoru nadále nahrávat ruskému vlivu. To nás pomalinku navyká tomu, co bychom dřív považovali za nepřípustné. Kolaborantství v českém prostředí považujeme za něco naprosto nemístného. A my si na to pomalu zvykáme. To je špatně.“Podařilo se naplnit cíle, které si odbor strategické komunikace stanovil? Jak moc ruský vliv do sněmovních voleb zasáhl? A převezme téma boje s dezinformacemi prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS řeší, kdo by měl nahradit Petra Fialu. Ten oznámil, že kandidovat na post šéfa strany už nebude. Bude se o pozici ucházet i končící ministr zahraničí Lipavský, který ve volbách získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů? Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.)Končící šéf diplomacie Jan Lipavský získal ve volbách přes 60 tisíc preferenčních hlasů, víc voličů kroužkovalo už jen předsedu ANO Andreje Babiše. Do Sněmovny se Lipavský dostal jako nestraník za ODS na pražské kandidátce koalice Spolu.ODS, která po volbách míří do opozice, už naplánovala na 17. a 18. ledna stranický kongres a chystá se zvolit nástupce předsedy Petra Fialy. Ten oznámil, že vyvodil zodpovědnost za prohru vládní koalice Spolu a kandidovat na post předsedy už nebude.O post ve vedení strany by podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy měla usilovat i pražská ODS. „Myslím, že lidé jsou. A výsledek nám jako Praze dává zcela legitimní požadavek na to, že bychom někoho ve vedení ODS mít měli,“ řekl v neděli v Ptám se já.Zda by to měl být i populární Lipavský, komentovat Benda nechtěl. Úspěch ministra zahraničí ve volbách ale označil za fenomenální. Jak Jan Lipavský naloží s tak silným mandátem od voličů? Na co se chce v nové Sněmovně zaměřit? A jakým směrem se bude podle něj ubírat zahraniční politika vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už před 600 lety se lidé v belgickém Namuru pravidelně pro zábavu utkávali v boji na chůdách. Jejich velkolepá klání během staletí navštěvovali i králové a císařové jako Karel V. nebo Ludvík XIV. Tradici město drží dodnes – soubojem O zlatou chůdu vyvrcholil v Namuru nedávno Valonský festival.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ANO, SPD a Motoristé rychle pokračují ve vyjednávání o možné koaliční spolupráci. Půdorys kabinetu by podle šéfa ANO Andreje Babiše mohl být dohodnutý už do pátku. Kdy budeme znát jména členů možné příští vlády? Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Jednání o možném příštím kabinetu Andreje Babiše nabírá na obrátkách. Předseda ANO doufá, že se s SPD a Motoristy dohodne na půdorysu vlády už do tohoto pátku. A do prvního zasedání Sněmovny, které prezident Petr Pavel svolal na 3. listopadu, by mohla být hotová koaliční smlouva. Hlavu státu informoval šéf ANO o průběhu jednání dnes ráno na Pražském hradě. Babiš ale včera odmítl komentovat jakékoli další podrobnosti i spekulace médií ohledně obsazení jednotlivých ministerstev. Oznámil pouze, že bude mít poradce pro evropské záležitosti, takzvaného šerpu. Jeho jméno zatím neprozradil.Hnutí ANO se mezitím pustilo do velmi tvrdé kritiky dosluhující vlády. Andrej Babiš prohlásil, že v rozpočtu na příští rok chybí až 80 miliard korun a neobsahuje údajně ani všechny mandatorní výdaje. Kvůli nedostatku financí se proto zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Situaci by měl podle Babiše vyřešit Fialův kabinet.Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) hraničí výroky šéfa ANO s dezinformační kampaní. Rozpočet podle něj vylhaný není. Tvrzení hnutí ANO popřel i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Žádná ze započatých dopravních staveb se podle něj nezastavuje, ačkoli pro příští rok je potřeba najít na stavby více peněz.Kdo by měl obsadit klíčové posty ve vládě? A které předvolební sliby hnutí Andreje Babiše splní jako první? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel svolal zasedání nové Poslanecké sněmovny na pondělí 3. listopadu. Vítězné hnutí ANO mezitím už jedná s SPD a Motoristy o možné koalici. Pověří prezident Andreje Babiše sestavením takové vlády?Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý diplomat Petr Kolář. Po sérii jednání s lídry stran prezident Petr Pavel oznámil, že pověření jednáním o  sestavení vlády je ještě předčasné. Bude mít podle něj smysl o něm mluvit, až se začne rýsovat nějaký půdorys vlády se šancí získat podporu Sněmovny.Hnutí ANO už vyjednává o možné koalici s SPD a Motoristy. Aktuálně strany řeší počet resortů. Šéf ANO Andrej Babiš potvrdil, že Motoristé by v nové vládě chtěli mít své politiky, hnutí SPD chce nominovat odborníky. Čestný prezident Motoristů Filip Turek včera označil za pravděpodobné, že by mohl být ministrem zahraničí. Ještě ale podle svých slov nechce nic potvrzovat před uzavřením jednání s ANO a SPD. O funkci ministra zahraničí ale mluví jen on sám, nikdo další to nepotvrdil. Hnutí SPD by podle předsedy Tomia Okamury chtělo přibližně dvě ministerstva, do čela úřadů má víc kandidátů. Petr Kolář ve studiu Ptám se já poznamenal, že situace kolem potenciálních ministrů se mění každý den. „Je možné, že někdo z těch koaličních partnerů či podporovatelů kabinetu Andreje Babiše může něco přepálit,“ řekl Kolář s tím, že „chuť po pozicích a křeslech z toho začíná  čouhat ven“. Jak by mohl vypadat příští kabinet? Jaké body jsou pro prezidenta v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky klíčové? A co bude s muniční iniciativou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté po volbách vstřebávají, že je na kandidátkách Spolu často přeskákali zástupci lidovců a TOP 09. Jednou ze skokanek je i lidovecká starostka Orlického podhůří Marie Kršková. Jak se těší do vysoké politiky? Hostem Ptám se já byla poslankyně a dcera bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe Marie Kršková (KDU-ČSL). Letošními volbami do Poslanecké sněmovny výrazně zamíchalo kroužkování na kandidátkách. I díky tomu do dolní komory míří rekordní počet žen. Ze 200 křesel jich obsadí 67, tedy třetinu. Největší podíl žen bude mít hnutí STAN a Piráti. Voliči ovšem nekroužkovali pouze ženy. Díky preferenčním hlasům se do Sněmovny dostane mnoho nových tváří, které přeskákaly zkušené vrcholné politiky. Na kroužkování v některých regionech doplatili i občanští demokraté. Na společných kandidátkách koalice Spolu kroužky mnohdy vynesly do čela zástupce KDU-ČSL nebo TOP 09. „Ukázalo se, že lidovci jsou s kroužkováním mnohem systematičtější, lépe si to umí zkomunikovat. I v Praze máme dva skákající lidovce a někteří z ODS se mi nedostali,“ prohlásil třeba poslanec Marek Benda (ODS). V koalici Spolu si podle něj musí „skákání“ na kandidátkách ještě vyříkat.Novou poslankyní se díky preferenčním hlasům stala také lidovecká starostka Orlického Podhůří na Orlickoústecku a dcera někdejšího předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe Marie Kršková. Ta byla na kandidátce původně pátá, do Sněmovny se nakonec dostala jako třetí hned za současným šéfem lidovců Markem Výborným a Karlem Haasem z ODS. Čekala, že do Sněmovny dostane? Na co se chce jako poslankyně zaměřit? A kam by teď měla směřovat KDU-ČSL? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seznam incidentů, při kterých byla nějak narušena bezpečnost nebo hranice evropských států, v poslední době dost narostl. Tyto provokace se od sebe dost liší, ale mají společného pachatele, Putinovo Rusko. Proč to dělá?

Piráti si po volbách do Poslanecké sněmovny výrazně polepší. Získali necelých devět procent hlasů a ve Sněmovně tak budou mít čtyřnásobek křesel. Půjdou Piráti do opozice s ostatními stranami současné vládní koalice? Hostem Ptám se já byl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Piráti ve volbách získali celkem 18 mandátů, z toho většinu pro ženské kandidátky. Posílený poslanecký klub začne pracovat okamžitě, prohlásil včera šéf strany Zdeněk Hřib. Před povolebními vyjednáváními ale ještě nechtěl jasně říct, zda Piráti skončí v opozici.Zároveň prohlásil, že jeho strana je schopná prosazovat program i z opozice. Ocenil, že Piráti splní svůj cíl a porazili další opoziční hnutí SPD. „Jsme rádi i za masivní podporu žen, je zjevné, že voličům i voličkám chyběly ženy ve Sněmovně,“ dodal Hřib. Jak Piráti hodnotí výsledek? Čemu vděčí za úspěch? A jak s ním naloží?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš už rozjel vyjednávání o budoucí vládě. Hned včera po volbách se sešel se zástupci hnutí SPD a také Motoristů a začal s nimi první jednání o možné podpoře. Jak ANO naloží s tak silným mandátem od voličů?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Hnutí ANO v letošních sněmovních volbách potvrdilo roli favorita a zvítězilo se ziskem téměř 34,6 procenta hlasů. Ve všech regionech získalo více hlasů než před čtyřmi lety a  nejvíce si polepšilo v Moravskoslezském kraji, kde kandidoval jeho šéf Andrej Babiš.Ten podle svých slov stále věří, že složí vládu sám. Vyjednávat ale chce s Motoristy sobě a SPD. Už v sobotu večer s nimi osobně jednal v Průhonicích. Nacher v Ptám se já řekl, že Motoristé jsou mu blízcí: „Vládu s Motoristy si umím představit.“ Za volebním úspěchem ANO vidí i dosluhující vládu. „Pomohla nám ta negativní kampaň Spolu. (…) My jsme umírněný střed, který lidem konvenuje,“ řekl Nacher. Lidé podle něj nemají rádi radikální názory: „Svět není černobílý, je duhový.“Dnes ráno se Babiš sešel s prezidentem Petrem Pavlem na povolební konzultace. Hlava státu si na Hrad postupně zve všechny lídry politických stran a hnutí, které se dostaly do Sněmovny.  Pavel před časem prohlásil, že je připraven neprotahovat proces sestavování vlády a neklást předběžné podmínky. Nový kabinet by podle něj mohl vzniknout poměrně brzy. Co stojí za jednoznačným úspěchem ANO? Jak by mohla vypadat příští vláda? A jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Starostové a nezávislí budou po volbách ve Sněmovně v opozici. Podle lídra Víta Rakušana se hnutí nepodařilo naplnit předvolební ambice. Opoziční roli chce hrát hnutí co nejdůstojněji. Co stálo za neúspěchem STAN?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. „Jsme připraveni jako třetí nejsilnější subjekt v zemi na důslednou opoziční práci. Nebudeme obstruovat předávání moci po volbách,“ prohlásil předseda STAN Vít Rakušan v sobotu po skončení voleb. Starostové, kteří skončili ve volbách na třetím místě za vítězným hnutím ANO a Spolu, budou podle svého předsedy tvrdou a kontrolující opozicí, která bude ctít hodnoty. „Nečeká nás podle mě nic dobrého. Je zajímavé, že lidé dali důvěru Andreji Babišovi, který už jednou jako premiér neobstál. Navíc se bude tentokrát velice pravděpodobně opírat o extremisty. Jsem na to sama zvědavá, jak to v Poslanecké sněmovně bude vypadat,“ řekla v Ptám se já místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Nadějí jsou podle ní mladí lidé, kterých se letos dostalo do dolní komory hodně. „Zjevně přišlo k volbám hodně mladých lidí a volili i nás, volili Piráty. Byla tady celá řada influencerů, kteří vybízeli k tomu, aby lidé volili mladé kandidáty pod 30 let. Což se přesně stalo. A to mě nabíjí určitou naději do budoucna, protože přesně takovou Poslaneckou sněmovnu potřebujeme, aby v ní byli lidé všech věkových skupin,“ dodala. Možnou podporu vlády vítězného hnutí ANO Šebelová vyloučila stejně jako Vít Rakušan.Jak se STAN vyplatila dobrá kampaň? A jak moc hnutí poškodila kauza Dozimetr? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS bude velmi pravděpodobně vybírat nové stranické vedení na kongresu v lednu. Oznámil to místopředseda strany Martin Kupka. Kteří členové vedení nebudou kandidovat a jaká budoucnost ODS čeká?  Hostem Ptám se já byl poslanec Marek Benda (ODS).Strany dosluhující vlády se musí podle premiéra a předsedy ODS a lídra koalice Spolu Petra Fialy připravit na intenzivní opoziční práci. Po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě Fiala prohlásil, že pokládá za logické, že šéf ANO Andrej Babiš bude jako vítěz sněmovních voleb pověřen sestavením vlády. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) skončila ve volbách na druhém místě za ANO s 23 procenty. Fiala dnes zopakoval, že ohledně vyvození osobní zodpovědnosti za výsledek voleb se rozhodne v dalších dnech.Podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky bude strana vybírat nové vedení na kongresu v lednu. Všichni podle něj potřebují čas na to, aby vyhodnotili výsledek voleb. Kupka zároveň odmítl spekulovat o tom, zda se bude ucházet o post předsedy strany po Petru Fialovi. Kdo by měl dál vést ODS? Kam chce strana dál směřovat? A obstál projekt koalice Spolu v letošních sněmovních volbách? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bývalý slovenský premiér Eduard Heger se rozhodl vstoupit do českých sněmovních voleb. Podpořil premiéra Petra Fialu a koalici Spolu. A k tomu dodal varování, abychom nedopadli jako na Slovensku. Jak to na Čechy funguje?Hostem Ptám se já byl bývalý slovenský premiér a místopředseda mimoparlamentní strany Demokraté Eduard Heger. Heger podpořil koalici Spolu v čele s lídrem Petrem Fialou dvakrát. Před týdnem vzkazem na sociálních sítí. Vyzval české voliče, aby nepodcenili volby do Poslanecké sněmovny a dobře zvolili, komu svůj hlas dají. Podle někdejšího předsedy vlády si i na Slovensku lidé před volbami říkali, že nevadí, pokud se k moci vrátí komunisté, populisté a antisystémové síly. „Dnes se s údivem, velkým překvapením až v šoku díváme, co se tady na Slovensku děje a jakou rychlostí se to děje,“ prohlásil ve videu. A varoval, aby se Česko nevydalo „běloruskou cestou“ jako Slovensko po parlamentních volbách v roce 2023 po nástupu premiéra Roberta Fica. Země je podle Hegera dnes izolovaná a veřejné finance jsou rozvrácené. Slovenský expremiér zopakoval svůj apel osobně na úterním předvolebním mítinku Spolu v Brně. Co podle Eduarda Hegera Česku hrozí? Jak se na Slovensku podepíší nově schválené změny Ústavy? A opravdu je to teď na Slovensku tak špatné? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Komunisté se po čtyřech letech snaží vrátit se do Sněmovny pod značkou Stačilo!. Uskupení kandiduje i s podporou sociálních demokratů, se kterými se na spolupráci dohodlo v létě. Vydělá na tom SOCDEM, nebo jen komunisté? Hostem Ptám se já byl bývalý premiér a expředseda SOCDEM Vladimír Špidla.  Vedení SOCDEM se dohodlo s uskupením Stačilo!, že na jeho kandidátky do sněmovních voleb vyšle kromě předsedkyně Jany Maláčové, která je jedničkou v Praze, a místopředsedy Lubomíra Zaorálka jako dvojky v Moravskoslezském kraji, zhruba čtyři desítky sociálních demokratů. Na protest proti spolupráci se Stačilo! už dříve ze SOCDEM vystoupila řada známých členů, mimo jiné bývalý ministr Jiří Dienstbier, pardubický hejtman Martin Netolický, senátor Petr Vícha nebo expředseda SOCDEM Michal Šmarda, který označil spojenectví za velkou historickou chybu. Maláčová spolupráci hájí s tím, že díky ní žádný levicový hlas ve volbách nepropadne, a naopak bude slyšet při jednání o příští vládě. Strany vládní koalice, ale i Piráti nebo Motoristé ale případnou spolupráci s komunisty dopředu vylučují. Šéf ANO Andrej Babiš naposledy včera řekl, že jeho hnutí „nikdy nepůjde do vlády s komunisty“. Místopředseda hnutí Karel Havlíček tento týden prohlásil, že si nedokáže představit vládu s těmi, kteří nabízejí extremistická řešení nebo chtějí vrátit zemi do totality.Je to konec nejstarší politické strany u nás, nebo jediná šance na její přežití? A jakou roli ve spojení se Stačilo! se SOCDEM sehrál exprezident Miloš Zeman? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kampaň před sněmovními volbami je ve finále. Už o víkendu Češi rozhodnou, kdo dostane šanci skládat příští vládu. Dá se očekávat, že strany přijdou ještě s nějakým překvapením, které změní nálady voličů, nebo jsou karty rozdané? Hostem Ptám se já byla politoložka a odbornice na marketing Anna Shavit. Tři dny do otevření volebních místností se emoce znatelně stupňují jak na mítincích, tak na sociálních sítích. Zvýšená pozornost se také upírá k mnohdy vyostřeným televizním debatám. Podobně jako před čtyřmi lety stojí závěr kampaně zejména na souboji dvou bloků politických sil a jejich voličských táborů. Strany současné koalice STAN a Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a jejich někdejší vládní partner Piráti varují před nástupem opozičních ANO a SPD a mimoparlamentního Stačilo!. V kampani opakují, že se ANO chystá vládnout s extremisty a „zatáhnout zemi na Východ“. ANO kontruje, že vládní koalice straší lidi, nálepkuje a rozděluje společnost. Pokud se hnutí Andreje Babiše opět vrátí k moci, slibuje „návrat k normálu“ a změny většiny kroků, které kabinet Petra Fialy udělal. Na obrat dosavadního směru po volbách lákají voliče také hnutí SPD či další strany stojící mimo Sněmovnu.Strany se chtějí na poslední chvíli soustředit zejména na nerozhodnuté voliče, kterých je podle odborníků před letošními volbami výrazně více. Jaká emoce ovládla letošní volby a kdo ji nejlépe vystihl? Jak zásadní budou závěrečné televizní duely Fialy a Babiše? A jaký by byl Andrej Babiš podruhé u moci? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V nejvyšší soutěži působí Martin Hyský coby hlavní kouč víceméně krátce, Karvinou zatím vedl ve 42 utkáních. Přesto už si jeho práce našla tolik obdivovatelů, že by se nyní musel rozčtvrtit, aby zájem českých klubů plně uspokojil.Na skupinu o titul ztrácela Karviná po 30 kolech základní části pouhé 2 body, skupině o záchranu byla bezpečně vzdálena rozdílem 7 bodů. Vzhledem ke svým limitovaným ekonomickým možnostem mohla být Karviná s resumé sezony 2024/25 plně spokojena. Na tamní poměry šlo o luxusní výsledek. Nejen pro klub jako takový, ale i pro Martina Hyského, který si právě prostřednictvím angažmá v Karviné otevřel svůj trenérský účet v české Chance lize.Nejen experti, ale i fanoušci zaznamenali navíc u Karviné jasný příklon k atraktivní kombinační hře, značně se vymykající českému standardu, který charakterizují spíše síla, nasazení a souboje. Nešlo si nevšimnout ani toho, jak se pod Hyského rukama mnozí hráči individuálně prudce zlepšují. Pozitivní vliv měl bezpochyby mj. na Davida Mosese či Amara Memiče, které Karviná záhy s úspěchem odprodala do Slavie, resp. Viktorie Plzeň. Seznam fotbalistů, kteří pod Hyského vedením plně, v mnoha případech až překvapivě intenzivně rozvinuli své herní schopnosti, by ovšem mohl být mnohem delší.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šíldo s hosty Bárdy & Káčer ze Vzletu v Praze ze dne 23.9.2025

Už příští pátek se v Česku otevřou volební místnosti. Vládní koalice Spolu se chce do poslední chvíle soustředit na přesvědčování zklamaných nebo nerozhodnutých voličů. Podaří se jí porazit průzkumy favorizované opoziční hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše dlouhodobě vede v předvolebních průzkumech s velkým náskokem před vládní koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Ta má už jen zhruba týden na to, aby přesvědčila voliče, že by měla zůstat u vlády i po volbách. Zástupci Spolu prohlašují, že nic ještě není rozhodnuto. Premiér a lídr koalice Petr Fiala (ODS) na mítincích opakuje, že Spolu je jediná politická síla, která je schopná Andreje Babiše porazit. A slibuje pevné ukotvení na Západě, funkční stát a investice do obrany a infrastruktury. Zájem o setkání s Petrem Fialou je před letošními volbami větší než minule. Ještě v létě přitom komentátoři upozorňovali na to, že kampaň Spolu je mnohem méně viditelná než akce hnutí ANO. První místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura tehdy kontroval, že koalice má kampaň načasovanou jinak a že vygraduje až před volbami. Stanjura, který kandiduje v Moravskoslezském kraji spolu s dalšími lídry včetně Andreje Babiše, Kateřiny Konečné za Stačilo! nebo Tomia Okamury za SPD, také věří v dobrý výsledek. A to navzdory tomu, že sám čelí nízké popularitě. „Všichni dobře víme, že je to pro nás těžký kraj a že v něm tradičně dominuje levice. A pokud jde o moji osobní popularitu, tak platí vtip, že pokud jakýkoliv ministr financí v jakékoliv zemi není nejméně populární, tak tu svoji práci nedělá dobře. Je to nadsázka, ale ministr financí nemůže být z logiky věci populární, pokud snižuje deficity státního rozpočtu,“ uvedl nedávno ministr pro Seznam Zprávy.Víra ve volební úspěch ho zatím neopustila. „Nálada se mění, takže jsem optimista,“ řekl v podcastu Ptám se já a dodal, že koalice Spolu je připravena volby vyhrát. „Alena Schillerová mě na ministerstvu nevystřídá,“ dodal směrem k bývalé ministryni financí za ANO.Co si Spolu nachystalo na finále kampaně a může ještě změnit nálady voličů? Jakými kroky své podporovatele vláda nejvíc zklamala? A proč si většina lidí myslí, že se mají špatně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nejmenší vládní strana TO 09 vyrazila do sněmovních voleb bez své předsedkyně. Markéta Pekarová Adamová dopředu oznámila, že ze zdravotních důvodů skončí. Nelituje strana toho, že si do voleb ještě nezvolila nového lídra? Hostem Ptám se já byl místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. TOP 09, která se i letos ve sněmovních volbách uchází o hlasy voličů v rámci koalice Spolu, se musí v kampani obejít bez své šéfky a nejvýraznější tváře Markéty Pekarové Adamové. Ta dala ze zdravotních důvodů letos v únoru svou funkci k dispozici a rozhodla se znovu nekandidovat. Zároveň oznámila, že své síly bude do konce volebního období soustředit na svou funkci poslankyně a předsedkyně Sněmovny. Předsednictvo TOP 09 ji zároveň jednomyslně podpořilo, aby zůstala v čele strany až do listopadového sněmu. „V této fázi není absolutně čas a prostor na to, abychom se bavili, kdo bude na podzim předsedkyní nebo předsedou TOP 09, kdo bude prvním místopředsedou. Ta debata nastane po volbách, kdy bezesporu vygenerujeme dobré vedení,“ komentoval v létě situaci ve straně její první místopředseda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v Ptám se já. Vládní koalice Spolu se necelé dva týdny před volbami 3. a 4. října v průzkumech stále drží s velkým odstupem za opozičním hnutím ANO. Na otázku, zda koalice případnou prohru ustojí, odpovídají její zástupci jen zdrženlivě. Například podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky jsou strany ve Spolu „pevné ve svém směřování“. Má TOP 09 ještě šanci na samostatnou existenci, nebo se už rozpustila v koalici Spolu? Kdo by měl být novým předsedou nebo předsedkyní TOP 09? A poškodí stranu kauza Dozimetr? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Necelé dva týdny před volbami vládní Starostové předhánějí hnutí SPD. Podle STEM by se teď do Sněmovny dostali za ANO a Spolu jako třetí se ziskem 12,2 procenta hlasů. Jak jejich konečný výsledek ovlivní soud v kauze Dozimetr?  Hostem Ptám se já byla poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Starostové a nezávislí dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny po delší době výrazněji posílili. Podle průzkumu agentury STEM předstihli hnutí SPD a do dolní komory by se tak dostali jako třetí za hnutím ANO a koalicí Spolu. Do vrcholící kampaně by ovšem mohla promluvit kauza Dozimetr, kterou začal v pondělí projednávat soud a ve které je jedním z obžalovaných bývalý člen STAN a někdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Druhá nejsilnější vládní strana má přitom velké ambice. Při startu ostré fáze kampaně ohlásila cíl získat 15 procent hlasů a stanout v čele příští vlády se svým předsedou Vítem Rakušanem jako premiérem. Kabinet by STAN chtěl opět sestavovat se Spolu a s Piráty, kteří loni odešli do opozice. V programu hnutí slibuje například zavedení eura v nejbližším možném termínu, zdanění slazených nápojů, manželství pro stejnopohlavní páry, podporu výdajů na obranu, ale i otevření tématu eutanazie. V kampani přitom STAN donedávna sázel na pozitivní témata i komunikaci. V posledních týdnech ale zejména šéf Starostů přitvrdil a začal se vymezovat zejména proti favoritovi voleb, hnutí ANO. V odmítnutí Andreje Babiše jako možného partnera po volbách se Vít Rakušan veřejně ujišťoval i na pivu s lídrem Spolu Petrem Fialou. Rakušan chtěl krátce před volbami také uspořádat „společnou manifestaci demokratických sil“, plán mu ale nevyšel. Jaké důsledky bude mít kauza Dozimetr pro Starosty? Jak chtějí získat další hlasy? A vážně by chtěl být Vít Rakušan premiérem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ústavní soudci prioritně řeší stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají už za dva týdny, podle soudu nelze slíbit. Měl by do voleb zasáhnout?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. Na Ústavní soud se obrátila se dvěma stížnostmi strana Volt Česko. Jednu stížnost podala kvůli kandidátkám Stačilo!, druhou kvůli kandidátkám SPD. Volt žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Podle předsedy Josefa Baxy budou obě stížnosti pro soud prioritou, vše ostatní jde nyní stranou. Zda rozhodne ještě před volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4,. října, podle Baxy ale říct nelze. Volt se spolu s hnutím Česká republika na 1. místě! nejprve obrátil na správní soudy v různých krajích a žádal zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. S argumentem, že obě uskupení mají na kandidátkách zástupce jiných stran, jde tedy o skryté koalice a obcházení zákona. Oběma uskupením momentálně stačí překonat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Pokud by byly registrovány jako koalice, platila by pro ně přísnější pravidla.Soudy ve všech krajích návrhy zamítly. Některé ale v rozhodnutích uznaly, že se skutečně jedná o obcházení zákona. Registraci nicméně nezrušily, aby se vyhnuly zásahu do voleb.„Kandidátky SPD a Stačilo! jsou podle současného výkladu zákona v pořádku,“ řekl v Ptám se já ústavní právník Marek Antoš. Pokud by měl Ústavní soud nový, jiný názor, měl by podle něj rozhodnout co nejdříve a ne až po volbách. S předvolebním náskokem hnutí ANO se skloňuje i otázka, zda by prezident Petr Pavel měl po volbách jmenovat Andreje Babiše premiérem. Ten je konečným vlastníkem holdingu Agrofert, což je v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Podle Antoše není překážkou, že dotyčný by byl v momentu jmenování ve střetu zájmů, ale měl by dávat najevo, že to hodlá řešit.Což je i současný případ Andreje Babiše, který veřejně hovoří o tom, že v případě jmenování premiérem dostojí liteře zákona. „Takže teď nevidím důvod pro nejmenování Babiše premiérem,“ řekl Antoš.Můžeme čekat zásadní zvrat voleb, nebo povolebního dění? A co lze po volbách očekávat od prezidenta Petra Pavla? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nikdy bychom si dopředu netipnuli, že zrovna vidcast s pořadovým číslem 367 bude pro Vortex tak speciální. Přesto se tak stalo a my se rozhodli pojmout tento díl vzhledem k okolnostem náležitě slavnostně. Před kameru jsme dostali Petra, abychom s ním tohle video otevřeli jako kdysi v Kotvě před osmi lety. A postupně si popovídali s Bludrem, Kristýnou, Jirkou Králem, ale také s Martinem Sadílkem, který nám vyprávěl o svém novém MMO Outspace. Tohle všechno pak samozřejmě uzavírá mišmaš a další vlna loučení. Děkujeme, byli jste skvělí! Seznam témat 00:00 - Start 04:03 - Jak jsme byli ve víru videoher s Petrem 31:07 - Nástup nových akvizic aneb, jak to viděl Honza 52:09 - Mladé pušky střílí na terč, Kristýnin příchod a zážitky z Vortexu 1:30:49 - Muž v pozadí opět v popředí. Ahojda, Jirko! 2:12:40 - Rozhovor o českém MMO Outspace s jeho autorem Martinem Sadílkem 2:48:04 - Závěrečný závěrečný mišmaš

Část politických stran před volbami láká voliče na nižší daně. Podle ekonomů je nezbytné, aby příští vláda daňový systém změnila. A mohla dál brzdit zadlužování a zároveň měla na výdaje na obranu či důchody. Co by Česku pomohlo?Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf PAQ Research Daniel Prokop.Česká republika roste pomaleji než nám podobné země. Brzdou ekonomiky jsou podle odborníků i daně. Podle ředitele PAQ Research Daniela Prokopa Česko vybírá více na zdanění práce a na zdanění zisku firem. Zároveň méně řeší majetkové a spotřební daně, které přitom hospodářský růst nebrzdí.Podle velké studie výzkumných organizací PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA s názvem Chytřejší daně by mělo Česko upravit celý systém tak, aby snížilo daňové zatížení lidí s nízkými příjmy a podpořilo firemní investice. Výpadky příjmů by mělo kompenzovat zvýšení majetkových a spotřebních daní nebo přiblížení zdanění živnostníků ke zdanění zaměstnanců.Reforma by podle odborníků státu přinesla několik desítek miliard korun a dlouhodobě zrychlila hospodářský růst. Většina stran před volbami spíše slibuje jejich snižování nebo jejich lepší výběr. Jak Čechům vysvětlit, že je třeba více danit majetek? A jaké dopady bude mít, když daně necháme tak, jak jsou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami si opoziční hnutí ANO stále drží výrazný náskok před vládní koalicí Spolu. Ta varuje před možnou vládou ANO s SPD a komunisty ze Stačilo!. Spolupráci s Andrejem Babišem Spolu ale rozhodně odmítá. „S ohledem na to, jak vyostřená je rétorika hnutí ANO vůči krokům, které vláda dělá a které udělala i v těžkých časech, a hlavně to, co přinesly v programu, což je fakt chiméra, že by bilion korun byli schopni získat z šedé ekonomiky, tak za sebe říkám, že představit si to nedovedu. A hnutí ANO říká totéž,“ prohlásil místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka v předvolebním speciálu Ptám se já z Next Zone na pražském Smíchově. Preference hnutí ANO se necelé tři týdny do sněmovních voleb 3. a 4. října drží nad 30 procenty hlasů. Vládní koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kolem 20 procent. Její zástupci nicméně stále věří, že můžou získat další voliče. „Teď jsme ve finiši kampaně a usilujeme o to, abychom získali nerozhodnuté voliče, i ty, které jsme třeba nenadchli nebo zklamali,“ řekl Kupka. „A jde nám o to, aby naše země zůstala opravdu pevná v dalším směřování v rámci NATO a v rámci Evropské unie jako aktivní člen, který bude víc říkat, co chce a kde jsou jeho národní zájmy.“„Snažíme se ukazovat nejen to, co se povedlo nám jako vládě, ale co se povedlo podnikatelům, společnosti, jak se společnost zachovala jako celek v okamžiku, kdy Putin zaútočil na Ukrajinu. To jsou hrozně důležité body, které drží společnost,“ dodal ministr.Zároveň připustil, že vládě se některé věci skutečně nepovedly, ať už šlo třeba o nedodržení slibu, že nezvýší daně nebo že zajistí vyšší platy učitelů. Co bude se Spolu a pozicí jejího lídra, šéfa ODS a současného premiéra Petra Fialy, pokud koalice volby prohraje, nechtěl Martin Kupka předjímat. „O tom teď vůbec nebudu spekulovat, protože by to okamžitě vyvolávalo vlnu otázek, jak to vlastně ten Kupka myslí a co tam řekl. Ne, já stojím pevně za Petrem Fialou,“ reagoval místopředseda ODS na dotaz, zda by byl případně připraven kandidovat do čela strany. Nepřehání to Spolu se strašením před Andrejem Babišem? A proč nedokázala lidem lépe vysvětlit svoji politiku? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opoziční Piráti dál posilují v průzkumech, podle aktuálního volebního modelu STEM se dostali na deset procent a dohnali tak STAN. Porazí i SPD a stanou se třetí nejsilnější parlamentní stranou, jak si předsevzali? Hostem Ptám se já byl exministr pro místní rozvoj, bývalý předseda Pirátů a lídr pirátské kandidátky ve Středočeském kraji Ivan Bartoš. Piráti dosáhli v předvolebních průzkumech na svůj dosud nejlepší výsledek. Podle dat agentury STEM posílili o 0,8 bodu na deset procent hlasů, stejně jako hnutí STAN. Spolu s ním jsou tak aktuálně čtvrtí za ANO, Spolu a SPD. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib ovšem straně při zahájení ostré fáze kampaně stanovil ještě vyšší cíl, a sice předehnat SPD a zaujmout místo třetí nejsilnější parlamentní silou. Právě toho se týká i sázka, podle které si Bartoš ostříhá vlasy a jeho dredy si nechá naplést Hřib. Podmínkou je, aby Piráti přeskočili SPD.Někdejší vládní strana, která je v opozici od loňského podzimu po odchodu svého bývalého předsedy Ivana Bartoše z vlády, voličům slibuje například rychlejší výstavbu bytů, úlevy na daních ve prospěch rodin, takzvaný protikorupční úklid i změny, které by zefektivnily jednání Sněmovny. Po volbách vylučuje spolupráci s ANO, Motoristy, SPD a Stačilo!.Co stojí za stávajícím úspěchem Pirátů? Nezůstane část jejich voličů doma, jako při minulých volbách? A jak chce strana zajistit výstavbu 200 tisíc nových bytů, které slibuje v programu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami zůstává favoritem na vítězství hnutí ANO. Strany současné vlády deklarují, že s ním do spolupráce nepůjdou. Šéf ANO Andrej Babiš připouští spolupráci s SPD nebo se Stačilo!. „My jsme byli první strana, která vyprovodila komunisty po 30 letech z Parlamentu České republiky,“ reagoval první místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz, zda si dokáže představit, že by jeho hnutí přivedlo k moci strany vstřícné k Rusku. „V době, když jsme měli premiéra, v době, když jsme byli dominantní stranou ve Sněmovně, tak komunisté skončili. V době, kdy je zde vláda Petra Fialy, tak se s velkou dávkou pravděpodobnosti komunisté zase vrátí. Já z toho radost nemám,“ řekl Havlíček ve volebním speciálu Ptám se já, který se natáčel 15. září před publikem v prostoru Next Zone na pražském Smíchově. Zda na společnou vládu ANO s hnutím SPD nebo komunisty z koalice Stačilo! po volbách nakonec dojde, ale odpovědět nechtěl. „V té debatě se objevují úplně všechny strany, které dnes jsou. Když si jenom vezmete všechny možné varianty od většinové vlády přes nějakou menšinovou vládu, což není možné nikdy vyloučit, tak teď samozřejmě nedokážu říct, s kým vším by to šlo.“První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček zatím také neví, jak by hlasoval o případné žádosti o zbavení imunity předsedy hnutí Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. „Zatím vůbec netuším, jak se to bude vyvíjet. Nechci dělat hostinského, účet ještě není. Jak znám pana Babiše, tak on sám bude chtít to, abychom ho zbavili tak, jako to bylo naposledy,“ uvedl Havlíček. „Ale počkejme si, jak to dopadne. A potom to bude taky třeba i o nějakém názoru hnutí ANO, které zase těžko dnes můžu předjímat. Protože ani není postavený klub. Ten bude na základě toho, kolik bude mít poslanců. Ten se musí sejít a musí si říct, jaké bude mít stanovisko.“Jak by Andrej Babiš tentokrát vyřešil své střety zájmů? Jak bude vypadat podpora Ukrajiny, pokud bude ANO znovu vládnout? A kam by Česko došlo, kdyby vážně chtělo naplnit svůj volební program?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čtvrteční mítink opozičního hnutí SPD v Olomouci nabídl jednu z odpovědí na častou otázku dneška: proč se lidé se svými názory tolik radikalizují. V tomto případě se ukázalo, jak silně je dokáže ovlivnit politický lídr pracující s emocemi.Tomio Okamura své příznivce, kteří jsou do jeho příjezdu v pohodě a tváří se spokojeně, najednou hecuje z pódia a přesvědčuje, že žijí ve spálené zemi, kde nic nefunguje, a že se jim žije bídně.Předseda SPD tak svým dlouhým a burcujícím projevem dokáže úplně změnit atmosféru celé akce. Zaznamenala to dvojice reportérů Seznam zpráv Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková, kteří na olomouckém mítinku SPD několik hodin natáčeli reportáž do podcastu Vlevo dole.„Fialova vláda jsou zloději zlodějský, kteří vám zvedli daně, aby si mohli zvýšit vlastní platy. Okradení důchodci musejí chodit pro sociální dávky, nemají peníze na léky, jídlo a elektřinu. Kvůli Ukrajincům jsou drahé nájmy a nízké mzdy, lidé se kvůli cizincům bojí vycházet na vlastní náměstí…“Funguje to podobně jako na koncertě pod pódiem nebo v kotli na fotbalovém stadionu - do té doby relativně spokojené a klidné lidi atmosféra úplně pohltí. Vstávají, tleskají, přikyvují a pokřikují různá hesla.Svůj projev předseda SPD prokládá opakovanými útoky na novináře a média. Tentokrát si vybral Seznam Zprávy, které v projevu zmiňuje skoro častěji než Fialovu vládu. V jednu chvíli se rozhodne vyřídit účty i s autory podcastu Vlevo dole. „Oni jsou tady dva novináři, ti nejhorší z nehorších ze Seznam Zpráv, takoví ti provládní exponenti par excelence, proto tady říkám takovou message pro ně,“ hecuje Okamura dav. Poslechněte si celý reportážní speciál Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Milion chvilek pro demokracii tento týden odstartoval mobilizační kampaň před říjnovými sněmovními volbami. Spolek chce povzbudit k účasti váhající nebo zklamané voliče a zabránit vládě s extremisty. Jak chce lidi přesvědčit?Hostem Ptám se já byl zakladatel iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Ke sněmovním volbám by letos mohlo přijít jen o něco méně lidí než před čtyřmi lety. Podle průzkumu agentury STEM/MARK se v říjnu chystá odevzdat svůj hlas 62 procent voličů. V roce 2021 účast lehce překročila 64 procent. Část lidí je ale letos rezignovaná, nespokojená a demotivovaná. Zklamání, nedůvěra v politiku nebo strach mohou být podle průzkumu letos jedny z hlavních motivací, proč budou Češi volit. Rozhodnout mohou takzvaní „swingující“ voliči.Iniciativa Milion chvilek pro demokracii proto chce mobilizovat nerozhodnuté voliče a zapojit své nejaktivnější podporovatele, aby oslovili lidi ve svém okolí. Vrcholem celé kampaně má být velké shromáždění na Staroměstském náměstí v neděli 28. září.Do aktivit spolku se před volbami opět zapojí i jeho bývalá tvář a zakladatel Mikuláš Minář. Ten odešel před pěti lety kvůli zklamání z tehdejších politických stran. Pokusil se založit vlastní politickou partaj, ale nezískal dostatek podpisů.Jakou roli bude Mikuláš Minář v kampani mít? Na koho chce spolek cílit? A jak budou vypadat jeho aktivity po volbách? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO slibuje vyšší platy, důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu, láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc? Hostem Ptám se já byl ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI Daniel Münich. Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní. Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „V podstatě to bude poslední výdajová párty této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já.  „Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé se měsíc před volbami vrací do hry o křesla ve Sněmovně. Podle posledních průzkumů by opět překonali potřebnou pětiprocentní hranici, stále přitom pomýšlí na vládu s hnutím ANO. „Vidíme to realisticky,“ řekl jejich šéf Petr Macinka v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. „Vypadá to tak, že příští vládu nebude sestavovat Petr Fiala, ale právě Andrej Babiš. A my si velmi vážně uvědomujeme, že příští vláda buď může být ovlivněna komunisty, tedy doleva, anebo Motoristy, tedy doprava. Takže je to z našeho pohledu jistá záchranná mise,“ dodal Macinka. A zopakoval, že jeho strana spolupráci s uskupením Stačilo!, ve kterém komunisté figurují, vylučuje.Motoristé mají i další podmínky, které by mohly bránit případnému angažmá ve vládě hnutí ANO. Strany se momentálně rozcházejí například na tématu inkluze ve školách. „Budeme velmi tvrdě požadovat zrušení inkluze, což si myslím, že debatu vyvolá, protože vnímám postoje bývalého ministra školství Roberta Plagy (a lídra kandidátky ANO ve Středočeském kraji, pozn. red.), který je spíše ještě na straně těch, kteří to prosazují,“ prohlásil šéf Motoristů sobě s tím, že „Plaga bude problém“.Strany se ale příliš neshodnou ani na klíčových ekonomických otázkám. Zatímco Motoristé prosazují konsolidaci veřejných financí, hnutí ANO ve svém čerstvě představeném programu slibuje zvyšovat výdaje a snižovat daně. Řada ekonomů už upozorňuje, že plány ANO by prohloubily deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „Teď to říkali? Říkali, že rozpočet je špatný, že deficit 286 miliard (který Ministerstvo financí navrhuje na příští rok, pozn. red.) je málo, že by to ještě víc zadlužili? Tomu nevěřím,“ reagoval Macinka s tím, že se uvidí po volbách. „Říkám, že na jedné straně je potřeba ukončit Fialu, ale na druhé straně je potřeba pohlídat Babiše. A my jsme jediní, kteří se o to efektivně mohou pokusit.“Jak chtějí Motoristé "pohlídat Babiše"? Šli by do vlády s SPD? A podpoří je bývalý prezident Václav Klaus?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib si po zvolení do čela strany loni na podzim stanovil za cíl dosáhnout dvojciferného výsledku ve sněmovních volbách. Ten je podle něj už na dohled. „A proto jsme se rozhodli trošku zvýšit laťku. Protože to, co by se stalo s naší zemí, kdyby to tady shrábl všechno Andrej Babiš a vládl by se svými extremistickými přáteli, by určitě nebylo dobře. Proto říkáme, že chceme porazit extremistické SPD i s jejich přívažky. A stát se tak třetí nejsilnější stranou v českém parlamentu,“ prohlásil Hřib v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. Pirátům přitom loni mnozí predikovali konec ve vysoké politice. Po dvou nevydařených volbách, stažení se z koaliční vlády, výměně předsedy a odchodu známých tváří jim propadaly preference. Strana teď ale opět roste a čtyři týdny před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny by podle průzkumů získala kolem 9 procent hlasů. Podle Hřiba se jeho strana poučila z nezdařené digitalizace, kvůli které přišel předchozí šéf Pirátů o funkci ministra pro místní rozvoj, což vyústilo právě v odchod celé partaje do opozice. „Určitě jsme se v tom poučili i z hlediska toho, jak ty projekty řídit. Že je potřeba pro ně zajistit dostatečný počet kvalifikovaných odborníků. Ale také, že skutečně nelze akceptovat, když třeba Ministerstvo financí tu digitalizaci sabotuje a nechce na to poskytnout dostatečné prostředky,“ uvedl pirátský předseda. V případě, že by se strana dostala opět do vlády, slibuje voličům zajištění rychlejší výstavby, úlevy na daních ve prospěch rodin nebo takzvaný protikorupční úklid. „Tady ukážu takový grafík, jak se povolovaly byty například tady v Praze. A tady rok 2021 je rok, kdy se povolovalo v Praze nejvíce bytů. To je v době, kdy jsem byl primátorem já. To znamená, za Pirátů se tady povolovalo zdaleka nejvíc od devadesátých let. Nikdy předtím, ani nikdy potom Český statistický úřad neeviduje více povolených bytů v Praze,“ argumentoval Hřib před publikem ve speciálu Ptám se já v pražské Next Zone. Právě otázky dostupnějšího bydlení zajímaly i řadu přítomných diváků. O jaké resorty by měli Piráti po volbách zájem a zda by se mezi adepty na některý z ministerských postů objevil i Ivan Bartoš, nechtěl Zdeněk Hřib komentovat. „Teď fakt nejsme v situaci, že bychom si měli rozdělovat nějaké hypotetické židličky v nějaké vládě nebo říkat, kdo bude premiér. V tuto chvíli fakt nemá smysl tohle řešit. My máme jasno v tom, kdo ve vládě být nemá,“ dodal. Jak chtějí Piráti zajistit dostupnější bydlení? A s kým by chtěli a hlavně dokázali vládnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už  téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík.O  předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli  Václav Klaus a Miloš Zeman.„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě a  navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým  novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká Jiří Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu  Mediální cirkus.Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90.let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MfDnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků  má pocit, že bez novinářů by jim bylo líp.“Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show.  Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně  celostátnímu výsledku.„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat, my vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém Facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit líp, někdo hůř,“ popisuje Jiří Kubík v  Mediálním cirkusu.„Pro mě tam byli lidi, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a doukážou vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíš jako směšná figurka,  která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem, vy mě stejně volit  nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor  Seznam Zpráv Jiří Kubík.Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé  série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a  stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal zapravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.Jak se změnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na začátku nového týdne pro vás samozřejmě máme i další vydání našeho vidcastu. Povídat si budeme o nedávno vydané remasterované kolekci Hexean a Heretica. Ohlédneme se za vývojem série Stronghold. A v rozhovoru přivítáme herce Oskara Hese, který propůjčil svůj hlas hlavnímu hrdinovi nové Mafie. Řešíme velmi podrobně, jak probíhal dabing, ale i to, zda Oskar hraje hry a co pro něj znamenají. Seznam témat 00:00 - Start 06:11 - Honzovy dojmy z remasterované kolekce Hexena a Heretica 41:50 - Historie vývoje série Stronghold a cesta k modernizovaným verzím 01:24:39 - Rozhovor s hercem Oskarem Hesem o dabingu hlavní role v Mafia: Domovina 01:55:03 - Závěrečný mišmaš

Celý díl najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si nový díl podcastu Dobrovský & Šídlo s bývalým předsedou vlády Mirkem Topolánkem a novinářkou Terezou ŠídlovouČlánek k tomuto dílu si můžete přečíst na: Seznam zprávy