Podcasts about seznam

Jen o málokterém šéfovi Sněmovny bylo po jeho nástupu slyšet tolik jako o Tomio Okamurovi. Hned v prvních hodinách sundal ukrajinskou vlajku, pak se pustil do škrtů zahraničních cest. Dělají si poslanci ze Sněmovny cestovku, jak Okamura tvrdí?Hostem Ptám se já byl poslanec Pavel Žáček (ODS).Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) dnes zahajuje svou první zahraniční cestu do Bratislavy. Ještě před tím se pustil do revize zahraničních výjezdů poslanců. Sněmovna v novém volebním období podle Okamury nebude cestovní kancelář, jako tomu mělo být za vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). To podle nového šéfa dolní komory ukázal rozbor zahraničních cest za minulé volební období, který si nechal zpracovat. „Jsou tam zahraniční cesty typu, kdy jeden z poslanců (končící vládní koalice) měl dvoudenní cestu za 250 tisíc korun do Spojených států,“ uvedl. Změny už se promítly i do plánované delegace na prosincové shromáždění NATO v USA. Okamura s dalšími členy organizačního výboru z řad sněmovní většiny cestu původně zamítli. Po kritice ji povolili, ovšem v upravené sestavě. S poslankyní končící vlády Heleny Langšádlové (TOP 09) pojede místo Pavla Žáčka (ODS) poslanec zvolený za Motoristy, diplomat Karel Beran. Jak nová politická většina mění a změní Sněmovnu? A je lavírování nad cestou do USA ukázkou změny přístupu k NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloZáznam živého vystoupení vznikl 18. listopadu v městském divadle v TurnověJihočeský hejtman Martin Kuba oznámil ve čtvrtek svůj odchod z ODS. Potvrdil tak tezi, o níž se mluví v další epizodě podcastu Dobrovský&Šídlo, natočené o týden dřív: Čas klasických politických stran pominul. Doba si žádá silné lídry - a ti strany už ani nepotřebujíDarujte 50% slevu na první měsíc předplatného podcastu Dobrovský & Šídlo na herohero

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Jaký je rozdíl mezi roguelite a roguelike a je Hades 2 opravdu tak dobrá, jak se říká? Tento týden jsme si povídali o hitovce od Supergiant Games, ale řeč přišla i na Kingdom Come 2 nebo survival horor Crow Country.Seznam her a filmů, o kterých v hPodu 1029 mluvíme:HRY: Crow Country, Kingdom Come: Deliverance 2 a Hades 2 FILM: Vyvalená Bulva a Pes Boží  Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Dojmy z hraní Hades (00:08:10) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (00:31:06)

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun. To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet také vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tahanice o rozpočet pokračují. Rozpočtový výbor schválil, že Sněmovna má návrh vrátit končící vládě k přepracování. Podle možného příštího premiéra Andreje Babiše je důvodem to, že v rozpočtu chybí 95 miliard korun. Jak vláda odpoví?Hostem Ptám se já byl nově zvolený poslanec Jan Papajanovský (STAN). Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) by podle rozpočtového výboru měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou by také měla upravit některé povinné sociální výdaje v  kapitole ministerstva práce nebo v rozpočtu ministerstva dopravy.Podle pravděpodobného příštího premiéra Anreje Babiše chtěla nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů díry v rozpočtu nejdříve vyřešit sama přesunem financí z jiných kapitol. Úředníci z jednotlivých resortů ale pak podle šéfa ANO přinesli informace o dalších chybějících desítkách miliard. „Když jsme to potom napočítali na 95 miliard, tak je to úplně jiná situace,“ vysvětloval Babiš, proč by se měl rozpočet vrátit na stůl končícího kabinetu. Sněmovna má v prvním čtení projednávat rozpočet zítra. Pokud by ho neschválila a vrátila vládě v demisi, ta má na přepracování 20 dní. Nový návrh by pak měla předložit 16. prosince. Premiér v demisi Fiala kroky nastupující koalice označil za hru, kterou se snaží odclonit pozornost od Babišových nevyřešených dotačních problémů, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Kabinet se poradí, jak bude postupovat. Řešení je podle Fialy víc.Jaký postup končící vláda zvolí? Jak realistický návrh rozpočtu Fialův kabinet připravil? A jak chce Jan Papajanovský ze své nové pozice ve Sněmovně pomoci regionům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hosty tohoto speciální dílu je ředitelka Post Bellum Ukrajina Yevheniia Nesterova a předseda správní rady Post Bellum Martin KroupaPomozte Ukrajině s Pamětí národaUkrajina krvácí. Nemusíme jen pasivně přihlížet bezpráví a agresi, kterým čelí naši přátelé proto, že se rozhodli s námi sdílet hodnoty svobody a demokracie. Už téměř tři roky nakupujeme ochranný a zdravotnický materiál a děláme vše pro to, aby se dostal na Ukrajinu co nejrychleji a na místa, kde je nejvíce třeba

Po letošních volbách se zdá, že ve sněmovně budou sedět vládní, opoziční a pak ještě super opoziční poslanci. Do té poslední kategorie se pasují Piráti, kteří zůstali bez funkcí a proti všem. Je to chytrá strategie? Hostem dnešního Ptám se já je nejmladší pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili.Piráti zůstali ve sněmovně na okraji. Vládní většina se rozhodla nedat jim žádný sněmovní post a o možné funkce se s nimi nerozdělila ani opozice. Navíc se Pirátů dotklo, že když při volbě vedení sněmovny zkoušeli prosadit svoji Olgu Richterovou, dostala až na pár výjimek pouze pirátské hlasy.Ke společnému jednání s ostatními opozičními stranami se přidali až tento týden, kdy společně svolali mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše.Jaké řešení ohledně Babišova majetku by podle Pirátů vyhovělo zákonu? Má prezident Andreje Babiše nejmenovat, když jeho postup ohledně majetku nebude dostatečný? A jaké to je mít otce na ukrajinské frontě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Jedna z největších a nejdražších herních sérií si letos připisuje další „nej“, tentokrát spíše negativní. Kampaň Call of Duty: Black Ops 7 totiž podle nás patří k těm nejslabším v celé sérii. Kromě toho jsme se ale věnovali i povedené příběhovce Dispatch a rozporuplnému F2P RPG Where Winds Meet.Seznam her a filmů, o kterých v hPodu 1028 mluvíme:HRY: Dispatch, Where Winds Meet a Call of Duty: Black Ops 7FILM: FrankesteinSERIÁL: Do posledního samuraje  Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Dojmy z hraní Call of Duty: Black Ops 7 (00:22:36) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (01:03:09)

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslechněte si živé vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z oslav Dne boje za svobodu a demokracii z Café Louvre na Nároční třídě v Praze. Vystoupení proběhlo 17. listopadu 2025 v rámci programu Sametová Paměť národa 

Prezident Petr Pavel nechce slevit ze své podmínky pro jmenování Andreje Babiše premiérem. Pokud by šéf hnutí ANO nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, měl by podle hlavy státu nabídnout jiného kandidáta. Kdo bude premiér?Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, pak by se prezident podle svých slov jmenováním Babiše podílel na vzniku protiprávního stavu. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pavel to řekl včera na Národní třídě v rozhovoru pro Radiožurnál. První místopředseda ANO Karel Havlíček takovou možnost vzápětí odmítl.Pro jmenování předsedy vlády je ale podle hlavy státu zapotřebí transparentnost. „Už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ prohlásil Pavel. A upozornil, že problémy se střetem zájmů Babiše provázely už v předchozím premiérském období. Situace znepokojuje i strany vlády v demisi a Piráty. Ty chtějí k Babišově střetu zájmů svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Sám možný příští premiér minulý týden uvedl, že způsob, jakým vyřeší střet zájmů, oznámí těsně před svým jmenováním. A pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Budoucí koaliční partneři šéfa ANO se zatím vyjadřují spíše obecně. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura zdůraznil, že Babiš teď podle českých zákonů ve střetu zájmů není. Ocitl by se v něm až jmenováním a musel by ho vyřešit do 30 dnů. Předseda Motoristů Petr Macinka řekl, že očekává, že vše proběhne v souladu s Babišovými prohlášeními.Kdo zdržuje sestavování nové vlády? Opravdu Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřeší? A jak to bylo s muniční iniciativou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. „Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. „Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. „To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“  Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seznam.cz po pěti letech obnovil službu Lidé.cz. Z někdejšího chatovacího serveru a seznamky se snaží vytvořit svou vlastní sociální síť. Před lety firma službu zavřela, protože si nedokázala vydělat na svůj provoz. „Myslím si, že v Seznamu jsou realisté a neočekávají od toho, že se Lidé.cz stanou českojazyčný Facebook,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

V druhém díle podcastové série Směr Fico se zahraniční reportér Seznam zpráv Filip Harzer zabývá dezinformační scénou na Slovensku. Její přední tváře vystupující dřív především na sociální síti Telegram a jiných platformách se totiž za poslední dva roky dostaly do politiky a to i té vrcholné. Jak si ve svých funkcích vedou? Na co všechno všechno mají vliv? A co ve veřejném prostoru hlásají?Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Další čtení a poslech:Poslechněte si první díl podcastové série Směr Fico o premiérově návratu k mociPřečtěte si, reportáž z obce Očová u Zvolena, kde je starostou národovec Rudolf HuliakProhlédněte si, jak vypadá protest umělců proti ministryni kultury a hvězdě dezinformační scény Martině ŠimkovičovéPřečtěte si, jak se slovenským zmocněncem pro přezkum pandemie Petrem Kotlárem spolupracuje česká vědkyně spojená s dezinfoscénou Soňa PekováSledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czPokud se v pondělí chystáte na oslavy 17. listopadu na pražskou Národní třídu, zastavte se od 16 hodin v divadle X 10, kde budeme živě natáčet epizodu o studentských protestech v současném Srbsku.

Už zítra se Česko rozloučí se zesnulým kardinálem a dlouholetým pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Mužem, který zásadně poznamenal českou katolickou církev i společnost. Jaký odkaz zanechal?Hostem Ptám se já je teolog, kněz a molekulární biolog Marek Orko Vácha.Pohřební mše za zesnulého kardinála začne v sobotu v 11 hodin v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Účastnit se jí budou přední čeští politici v čele s prezidentem Petrem Pavlem a také nejvyšší církevní hodnostáři. Přístup do katedrály bude mít ale i veřejnost, a to až do zaplnění volných míst.Kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský, zemřel nad ránem v úterý 4. listopadu 2025 ve věku 82 let. Letos v říjnu podstoupil akutní operaci, po propuštění do domácí péče byl ale zanedlouho ve vážném stavu znovu hospitalizován.Post pražského arcibiskupa a českého metropolity zastávala v letech 2010 až 2022. Duka byl jediným žijícím českým kardinálem, členem sboru nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných papežem, kteří mají právo papeže volit.Tělo Duky bude uloženo ve svatovítské katedrále, což je mimořádné privilegium, kterého se za posledních desetiletí dostalo jen zesnulým pražským arcibiskupům.Jaký odkaz Dominik Duka zanechal v církvi i ve společnosti? Jak si dnes stojí katolická církev? Dokáže být dost otevřená pro širokou společnost? A pořád platí, že Evropa ztratila cestu k Bohu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seznam.cz po pěti letech obnovil službu Lidé.cz. Z někdejšího chatovacího serveru a seznamky se snaží vytvořit svou vlastní sociální síť. Před lety firma službu zavřela, protože si nedokázala vydělat na svůj provoz. „Myslím si, že v Seznamu jsou realisté a neočekávají od toho, že se Lidé.cz stanou českojazyčný Facebook,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. V této epizodě hPodu jsme si povídali o Anno 117: Pax Romana, nejočekávanější hře měsíce podle hlasování čtenářů Hrej.cz. Kromě toho ale došla řeč také na nejnovější Pokémony, poslední DLC pro KCD2 nebo třeba novou hru Voidtrain.Seznam her a filmů, o kterých v hPodu 1027 mluvíme:HRY: Pokémon Legends: Z-A, KCD2 Mysteria Ecclesiae, VoidtrainFILM: BugoniaSERIÁL: Pluribus Úvod a co jsem hráli (00:00:00) Dojmy z hraní Anno 117: Pax Romana (00:23:28) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (01:05:12)

Případ malého Bertíka, který se ocitl uprostřed nelítostného boje rodičů a na který upozornily Seznam Zprávy, opět ukázal, že stát neumí řešit vysoce konfliktní rozvody. Proč náš systém stále nedokáže ochránit malé děti? Hosty speciálu Ptám se já byly ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Na případ čtyřletého chlapce, který se stal obětí vleklého sporu mámy a táty, upozornila série investigativního podcastu Seznamu Ve stínu. V kauze malého Alberta se už několik let se řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna ze strany otce. Podle toho je matka manipulátorka, která chtěla po rozchodu rodičů bránit otci ve styku s dítětem, a proto přišla s vymyšleným obviněním.Ostrý spor o dítě na podzim 2023 vyústil tím, že po několika týdnech, kdy se matka s Bertíkem skrývala na neznámém místě, přistoupil soud a policie k exekuci dítěte. A odebral chlapce od matky k otci. Do zamotaného případu, který koluje na sociálních sítí už dlouho, se už zapojili také přátelé matky, známé osobnosti, politici i server zabývající se tématem střídavé péče. Jedni si myslí, že malý chlapec je zneužíván a jsme svědky obrovského systémového selhání.  Druzí jsou naopak přesvědčeni, že matka si vše vymýšlí. Kde je pravda? A kde přesně systém selhává? A pomůže v podobných případech chystaná novela, která má od ledna zjednodušit rozvody? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády? Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). Vznik nové vlády se ani po dalším jednání na Pražském hradě zřejmě nepřiblížil. Předseda ANO a pravděpodobný šéf nové vlády Andrej Babiš dnes odpoledne zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Petr Pavel ale podle něj hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. Což ostatně hlava státu podotkla už před schůzkou s Babišem. Podle premiéra v demisi Petra Fialy touha po moci a dotacích Andreje Babiše komplikuje vznik nové vlády. Vedle jeho nevyřešených majetkových poměrů totiž chybí novému kabinetu také jména možných ministrů. Fiala to kritizoval na tiskové konferenci poté, co dnes končící vláda rozhodla o odeslání návrhu rozpočtu na příští rok Sněmovně. Babiš prohlásil, že Fialův kabinet v souvislosti s vyčkáváním ohledně rozpočtu předvedl nestandardní divadlo. V návrhu podle něj chybí 85 miliard korun.Kdy se přiblížíme vzniku nové vlády? Jak se v budoucnu promění česká politika v Evropě? A proč vláda Petra Fialy tak dlouho váhala okolo státního rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kauza šéfa PRO a poslance Jindřicha Rajchla, na jehož údajná intimní videa upozornil kontroverzní youtuber Mike Oganesjan, vyvolala otázku, kde leží hranice soukromí politiků. Jde v tomto případě o veřejný zájem?Hostem Ptám se já byl advokát Aleš Rozehnal. Údajné intimní informace ze soukromí politika zveřejnil kontroverzní youtuber Mikael „Mike“ Oganesjan známý také pod přezdívkou MikeJePan. Podle svých slov to udělal proto, že chtěl upozornit na Rajchlovo pokrytectví. Předseda PRO hlásá konzervativní hodnoty a hájí tradiční rodinu, což je podle influencera v rozporu se zveřejněnými materiály.Rajchl se chce bránit několika trestními oznámeními. O víkendu se ho už také zastala velká část politiků jak končící, tak nastupující vládní koalice. Tu bude zítra zastupovat na Hradě Andrej Babiš, který se sejde s prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu chce na jednání od Babiše mimo jiné informace o krocích, které šéf ANO jako možný předseda vlády zamýšlí podniknout v souvislosti s řešením zákona o střetu zájmů.Pavel naposledy v pondělí zopakoval, že vnímá jako legitimní žádat po možném budoucím premiérovi, aby veřejnosti vysvětlil, jakým způsobem střet zájmů vyřeší. Vzhledem k tomu, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády, je totiž také spoluzodpovědný za to, zda střet zájmů bude vyřešen.Kdy je zveřejnění informací o sexuálním životě politiků veřejný zájem? Jak se podobné případy řeší v zahraničí? A může prezident tlačit na Andreje Babiše kvůli střetu zájmů?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V květnu otevřela kauzu bitcoin, která ukončila kariéru ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS. Po volbách pak zveřejnila smazané facebookové posty Motoristy Filipa Turka a způsobila pozdvižení. „Dopředu jsem fakt netušila, že se tohle všechno stane,“ říká Zdislava Pokorná.„Jsem vyřízená, vykolejilo mě to,“ říká reportérka a investigativní novinářka Deníku N, která byla hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. „Člověk přemýšlí a říká si, co udělal špatně, co mohl, nebo nemohl udělat líp. A reflektuje všechnu svoji dosavadní práci. Což já tak většinou mám. A to mě vždycky na nějakou dobu trochu vykolejí.“Zdislava Pokorná, které všichni přezdívají Zdíša, patří mezi zástupce nejmladší generace mezi českými novináři. Ve 28 letech je investigativní reportérkou Deníku N a za sebou má řadu zvučných kauz.Ta poslední se týká zveřejnění smazaných facebookových postů čestného předsedy Motoristů Filipa Turka. Jeho často rasistické nebo pronacistické komentáře vyvolaly velkou bouři na politické scéně. Článek byl totiž zveřejněn krátce poté, kdy Andrej Babiš oznámil, že se dohodl s Motoristy a SPD na rozdělení resortů v příští vládě a Turek se stal aspirantem na post ministra zahraničí.„To, že Filip Turek může být problém, se v politických kruzích říkalo už v létě. A potom, co tohle celé začalo, tak někteří Motoristé říkali, že zpětně věděli od Filipa Turka, že jeho kámen úrazu může být podnikání. Ale nemluvili o příspěvcích na sociálních sítích, protože podle mě netušili, že to je takhle zkompletované. A to byl i důvod, proč jsem dopředu fakt netušila, že se tohle všechno stane. Protože mi přijde, že celou řadu těch věcí mnoho mých kolegů zveřejnilo,“ říká teď Pokorná. „Vůbec jsem nečekala, že se kolem toho strhne taková mela, kdy se bude rozjíždět, že nám to daly tajné služby nebo Andrej Babiš.“ Její článek vyvolal obrovskou vlnu reakcí a také hejtů a výhružných komentářů. Veřejnost i mnozí politici zpochybňovali pravost Turkových postů a poukazovali na to, že pravdu jde jen velmi těžko ověřit.„Těch verzí, jak to celé vzniklo, už bylo tolik, že jsem si říkala, že vůbec nevím, co se z toho může nakonec stát. Proto mi přijde, že bylo fakt dobře, že se novinář Vojtěch Dobeš (který udělal printscreeny údajných Turkových příspěvků, pozn. red.) rozhodl, že veřejně promluví,“ vypráví Zdislava Pokorná.„On sám verzi, kterou jsem říkala, potvrdil. Že jsem se mu ozvala, že mi to fakt nedonesl v deskách, že za to nedostal zaplaceno a že se ke všemu přizná na policii a potvrdí to. Když se tohle zveřejnilo, tak mi trochu spadl kámen ze srdce,“ popisuje dnes novinářka.Filip Turek i přes zveřejněné posty zůstává kandidátem na post ministra spravedlnosti a podle kuloárních informací chce Andrej Babiš odnést jeho jméno na Hrad. A Motoristé pořád trvají na tom, že Turek všechny ze zveřejněných postů nenapsal a chtějí se bránit.„Podle mých informací na nás nakonec trestní oznámení dali. Sepisovala to Renata Vesecká,“ potvrzuje avizovanou právní obranu Motoristů Pokorná. Turek přitom odmítá zejména autorství příspěvků o popálené Natálce ze žhářského útoku ve Vítkově.Jaké kauzy a témata chce u vznikající vlády sledovat? Jaké dvě velké věci by v Česku chtěla dokončit před tím, než zkusí prorazit v zahraničí? A vadí jí, když jí politici veřejně říkají Zdíša?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloSněmovna má nového předsedu, vláda Petra Fialy podala demisi. Jak odolná je česká demokracie a co ji čeká v následujících čtyřech letech, řeší další epizoda podcastu Dobrovský&Šídlo s hostem Tomášem Němečkem.Článek k této epizodě si můžete přečíst na

Svobodní by se už brzy mohli stát vládní stranou. Jejich dva poslanci se do Sněmovny dostali na kandidátce hnutí SPD, se který se budoucí premiér Andrej Babiš dohodl spolu s Motoristy na společném kabinetu. Jak Svobodní s mandáty naloží?Hostem Ptám se já byl předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček. Do Poslanecké sněmovny se zástupci strany, která je na tuzemské politické scéně od roku 2009, dostali poprvé. Spolu s lídrem Svobodných Vondráčkem vyslali voliči do dolní komory i známou ekonomku Markétu Šichtařovou. „Pro mě je určitě nejzásadnější, aby vláda dodržovala slovo a své sliby a snažila se plnit to, co bude v programovém prohlášení. Druhá zásadní věc je hájit české zájmy a být tvrdší vůči  tomu, když někdo chce rozhodovat o nás, třeba proti naší vůli,“ vyjmenoval Libor Vondráček své hlavní priority na příští čtyři roky. Konkrétně pak uvedl, že určitě nechce zvyšovat daně. Hladkému naplňování programu podle něj pomůže i šéf SPD Tomio Okamura, kterého poslanci ve středu zvolili do čela Sněmovny. (Rozhovor byl pořízen ve čtvrtek odpoledne ještě před tím, než Tomio Okamura nechal ze sněmovní budovy sundat ukrajinskou vlajku, pozn. red.)„Neočekávám žádné excesy. A očekávám i jakousi míru velkorysosti nebo alespoň slušného chování k opozici. Když si to srovnáme s výrokem Markéty Pekarové Adamové, že má opozice sedět v koutě a šoupat nohama, tak věřím tomu, že ničeho obdobného se z úst Tomia Okamury v následujících čtyřech letech nedočkáme,“ dodal Vondráček. Nevadí Svobodným, že za SPD míří do budoucí vlády místo politiků odborníci blízcí hnutí ANO? A jak by chtěli, aby se v příštích čtyřech letech proměnilo Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci si včera zvolili většinu vedení nové Sněmovny. A do jejího čela i přes odpor končících vládních stran a Pirátů dosadili lídra SPD Tomia Okamuru. Může si nový šéf dolní komory získat respekt na mezinárodním poli?Hostem Ptám se já byl europoslanec Jan Farský (STAN). Předsedou Poslanecké sněmovny se ve středu podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura. Do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) neuspěli. Volba dalších dvou místopředsedovů tak bude pokračovat příští týden. Tomio Okamura získal v tajné volbě 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Jeho zvolení ostře zkritizovali politici dosavadní vládní koalice a Pirátů. Ti proti jeho kandidatuře vystupovali ještě před volbou ve sněmovní diskusi. Vinili přitom Okamuru z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo z šíření proruských narativů a z jeho zpochybňování členství v EU a v NATO. Připomínali i jeho přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.Nový šéf Sněmovny přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou a uvedl, že chce v dolní komoře přispět k lepší atmosféře.„Je to určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo,“ reagoval europoslanec Jan Farský s tím, že Okamuru podle něj evropští politici svým způsobem přijmou.„Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Ale (Tomio Okamura) historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holocaustu. A to jsou věci, které se v Evropě nenosí. Ale třeba se změní.“ A jak by evropští politici přistupovali k Filipovi Turkovi, pokud by se nakonec stal ministrem zahraničí? „Do místnosti ho pustí, samozřejmě je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta úplně minimální. Bude to ostuda pro Českou republiku a oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat,“ dodal Farský. Co lze od Okamury čekat v roli třetího nejvyššího ústavního činitele?  Jak se v Evropě dívají na vznikající euroskeptickou vládu Česka? A jaké důsledky pro nás bude mít, když budeme ignorovat zavedení emisních povolenek druhé generace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Programové prohlášení vznikající nové vlády slibuje stejně jako hnutí ANO před volbami snižování daní, zvyšování výdajů, kde to jen jde, nebo změny v důchodech. Kde kabinet na takové rozdávání vezme? Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek. Levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. To jsou plány, které označuje vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů za své hlavní strategické priority.Strany slibují zdravé veřejné finance. Chtějí se soustředit na efektivnější správu daní, potírání šedé ekonomiky a podpory dlouhodobého hospodářského růstu. Od roku 2027 také počítají s obnovením elektronické evidence tržeb. Zároveň se zavazují nezvyšovat žádné daně. Naopak chtějí například snížit daň z příjmů právnických osob a vrátit do dřívější podoby daňovou slevu na druhého z manželů či pro pracující studenty. Rodičovský příspěvěk pak slibují zvýšit na 400 tisíc korun. Změny by se měly dotknout i penzijního systému, jehož úpravy provedla končící vláda. Kromě zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech vznikající koalice plánuje třeba obnovení „spravedlivého valorizačního vzorce“. Takové množství plánů na straně výdajů jde ale podle odborníků jen těžko dohromady se slibem „návratu k vyrovnaným rozpočtům“.Jak si s tím druhá vláda Andreje Babiše poradí? Budeme se mít skutečně lépe? A na jak dlouho?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V čem museli ustoupit Motoristé sobě při vyjednávání s ANO a SPD o nové vládě? A za jakých okolností by strana upustila od nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí? „My se k tomu dostaneme postupně. Dostaneme se k tomu v momentu, kdy budoucí premiér ponese seznam konkrétních jmen panu prezidentovi,“ nastiňuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Diskutovaného kandidáta na ministra životního prostředí zpovídal Tomáš Pancíř.

V čem museli ustoupit Motoristé sobě při vyjednávání s ANO a SPD o nové vládě? A za jakých okolností by strana upustila od nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí? „My se k tomu dostaneme postupně. Dostaneme se k tomu v momentu, kdy budoucí premiér ponese seznam konkrétních jmen panu prezidentovi,“ nastiňuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Diskutovaného kandidáta na ministra životního prostředí zpovídal Tomáš Pancíř.

V čem museli ustoupit Motoristé sobě při vyjednávání s ANO a SPD o nové vládě? A za jakých okolností by strana upustila od nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí? „My se k tomu dostaneme postupně. Dostaneme se k tomu v momentu, kdy budoucí premiér ponese seznam konkrétních jmen panu prezidentovi,“ nastiňuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Diskutovaného kandidáta na ministra životního prostředí zpovídal Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?Hostem Ptám se já byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Člověk v tísni už více než třicet let poskytuje humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní pomoc v Česku i po celém světě. Její spoluzakladatel a ředitel Šimon Pánek minulý týden převzal od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.Jen několik dní poté nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) hlavě státu poslala návrh programového prohlášení, podle kterého se chce zaměřit také právě na fungování neziskových organizací. Mimo jiné registrovat všechny jejich příjmy a výdaje, označovat všechny finance ze zahraničí nebo zamezit, aby se „veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus“.„Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat,“ reagoval v Ptám se já šéf Člověka v tísni. „My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.“„Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují, “ dodal.  Znamenají plány vlády, že se vydáváme stejnou cestou jako Slovensko nebo Maďarsko? A jak se na nový kabinet chystá největší česká humanitární organizace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř čtyřicet poslanců může po letošních volbách děkovat za svůj mandát kroužkům. Mezi nimi i mladý právník z Luhačovic Štěpán Slovák, který na Zlínsku přeskočil zasloužilé straníky koalice Spolu. Dokáží mladí proměnit politiku? A táhne ODS ke dnu „strejcokracie“?Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí  už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách. A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých. Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strana Zelených má po patnácti letech opět své zástupce v Poslanecké sněmovně. Na kandidátce Pirátů získala hned dvě poslanecká křesla. Jak s tím chtějí Zelení naložit? Hostem Ptám se já byla nová poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská. Zelení se dostali do Sněmovny díky umístění na kandidátce Pirátů i koužkouvací kampani. „Je to i určitá generační obměna českého voličstva. Dorostla další generace prvovoličů, kteří si uvědomují naléhavé výzvy, které přináší devastace životního prostředí nebo prohlubující se majetkové rozdíly,“ řekla Gabriela Svárovská s tím, že zisk dvou mandátů je podle ní více, než strana čekala.Šéfka Zelených doufá, že návrat do Sněmovny po tak dlouhé pauze pro stranu bude znamenat i návrat do vysoké politiky. „Poškodila nás účast ve vládě Mirka Topolánka. A pak celé období sporů a neúspěchů a samozřejmě určitý vliv excentrické osobnosti Matěje Stropnického,“ uvedla Svárovská s tím, že teď je strana jednotná. „Úspěch sjednocuje. Samozřejmě podmínky, ve kterých se teď nacházíme při vší antizelené rétorice, tlaku fosilních oligarchů, jsou náročné. Ale podmínky si člověk nevybírá.“Nová poslankyně věří, že vznikající vláda Andreje Babiše složená z ANO, SPD a Motoristů by nemusela být v praxi tak antizelená, jak se zatím jeví. Dosavadní odmítání některých zelených evropských nařízení považuje v případě ANO pouze za předvolební rétoriku. Odmítnutí emisních povolenek ETS 2, které avizuje místopředseda hnutí Karel Havlíček, by byl podle Svárovské nesmysl. Proč se doteď Zelení nedokázali do vysoké politiky vrátit sami? Jak jim funguje spolupráce s Piráty? A proč zelená politika získává napříč Evropou tak negativní konotace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strany vznikající vládní koalice slibovaly voličům zásadní změny televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD lákaly na jejich rušení a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. To ale odmítají Motoristé. Co s poplatky bude? Hostem Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Necelé tři týdny po volbách pokračují ANO, SPD a Motoristé v jednání o programu. V pátek se chystají probrat i společné plány týkající se kultury a veřejnoprávních médií. Hnutí ANO a SPD před volbami lákaly voliče na rušení televizních a rozhlasových poplatků, jejichž navýšení letos prosadila končící vláda Petra Fialy (ODS). Veřejnoprávní média by se místo toho měla financovat přímo ze státního rozpočtu, aby došlo k posílení jejich kontroly státem. Česká televize a Český rozhlas by se podle ANO a SPD také měly sloučit do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. V tom se ale rozcházejí s třetí stranou vznikající vládní koalice. Motoristé nechtějí přímé financování ČT a ČRo státem, protože média by se tím stala vládními. Strana nepožaduje ani úplné zrušení koncesionářských poplatků, pouze úpravu zákona. Rozšíření okruhu plátců a zvýšení koncesionářských poplatků o 15 korun pro ČT a o deset korun pro ČRo prosadilo Ministerstvo kultury ve Sněmovně letos na jaře. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš tento týden před odjezdem na dovolenou prohlásil, že plány ANO týkající se změn ČT a ČRo platí. Jak rychle je možné prosadit zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Měli by Motoristé vést resort kultury? A jaká je budoucnost ODS a projektu Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO pokračuje ve vyjednávání s SPD a Motoristy o příští vládě. Po rozdělení postů strany od pondělí vyjednávají o programu. Najdou na něm shodu dříve než na personálním obsazení kabinetu? Hostem Ptám se já byl bývalý předseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Vyjednávací týmy stran možné budoucí vládní koalice se tento týden začaly soustředit na program a koaliční smlouvu. Dnes mají probrat školství, dopravu a agendu ministerstva vnitra.První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že o programu se bude jednat až do neděle. V pondělí, kdy půjde šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš na jednání s prezidentem Petrem Pavlem, by pak mělo být hotových 95 procent programu. Přestože Babiš tento týden odjel na dovolenou, podle Havlíčka dostává podrobné informace z celého vyjednávání. „Pan předseda byl odpovědný za tu první část - vládní půdorys a klíčové posty, teď jedeme na expertní úrovni,“ vysvětlil.Resorty si zástupci ANO, SPD a Motoristů rozdělili minulý týden. Personálie ale zatím odložili na později. Jednání zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého si strana přála dosadit do čela ministerstva spravedlnosti. Babiš zároveň musel čelit protestům vědců a ekologických organizací proti zvažované kandidatuře předsedy Motoristů Petra Macinky na funkci ministra pro životní prostředí.Co je na povolebním dění nejabsurdnější? Co nejděsivější? A proč by současné vládní strany měly přemýšlet o spolupráci s hnutím ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Európska únia a jej inštitúcie sú dlhodobo terčom dezinformátorov. S čím to súvisí a čo je najčastejším cieľom dezinformácií, o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou projektu Demagog.sk Veronikou Frankovskou a následne s politologičkou Anetou Világi z Katedry politológie Filozofickej fakulty Univerzity Komenského.V úvode Veronika Frankovská priblížila, že naposledy v Demagóg.sk overovali pomerne kurióznu dezinformáciu – šírilo sa tvrdenie, že Európska únia v rámci agendy „Zelenejšia lyžica“ zakáže od roku 2026 polievkové taniere s priemerom väčším ako 21 centimetrov. Malo to byť údajne v záujme zníženia plytvania jedlom. Frankovská upozornila, že ide o úplne nepravdivé tvrdenie. „Táto správa vznikla na portáli Medium.cz, ktorý patrí pod Seznam, a publikovali ju v rámci sekcie Švejkoviny ako čistý vtip a satiru. Takúto agendu Európska únia vôbec nepresadzuje,“ vysvetlila.Podľa Frankovskej sa šíri veľké množstvo dezinformácií o EÚ, pričom mnohé z nich súvisia s klimatickou krízou a s politikami Únie, ktoré sa ju snažia zmierniť alebo jej predchádzať. „Tieto naratívy vyvolávajú nedôveru v to, že ľudia a emisie oxidu uhličitého spôsobujú globálne otepľovanie a klimatickú krízu,“ uviedla Frankovská. Dodala, že podobné tvrdenia šíria aj niektorí slovenskí politici, napríklad Rudolf Huliak.V druhej časti diskusie politologička Aneta Világi upozornila, že dnes máme v porovnaní s obdobím pred referendom o vstupe Slovenska do EÚ (v roku 2003) omnoho viac politických strán, ktoré sú voči Únii kritické. „Ak by v tom čase existovali strany, ktoré by vyzývali ľudí, aby sa referenda nezúčastnili, mohlo by to ohroziť jeho účasť a tým aj platnosť,“ vysvetlila.Podľa Világi názor Slovákov na Európsku úniu paradoxne najviac ovplyvňujú politické elity. „Je to paradox, pretože keď sa pýtate ľudí, ako dôverujú politickým inštitúciám a politikom na Slovensku, výsledky sú katastrofálne. V kvalitatívnych výskumoch sa často objavuje postoj: všetci sú rovnakí, skorumpovaní, zlí. No keď ide o názor na tak zložitú tému, ako je nadnárodné vládnutie a Európska únia, jednotlivci nemajú dostatok informácií, na ktorých by mohli svoj názor postaviť. Preto často preberajú postoje a interpretácie práve od politikov,“ vysvetlila Világi.Diskusiu moderovala Veronika Jursová Prachárová.

I když ANO vyhrálo letošní sněmovní volby drtivě a s velkým náskokem, český volební rekord nepokořilo. Ten drží Mirek Topolánek, jehož ODS v roce 2006 získala 35 procent. Jak se liší dnešní pozice Babiše od tehdejší Topolánkovy?Hostem Ptám se já byl bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. Dva týdny po sněmovních volbách vítězné hnutí ANO pokračuje ve snaze vyjednat koalici s SPD a Motoristy. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš ve středu oznámil, že se teď vyjednávací týmy budou soustředit na program a koaliční smlouvu. K personáliím se vrátí až zase za několik týdnů.Resorty si strany možné příští vládní koalice rozdělily minulý týden. Jednání o konkrétních jménech na vládní posty ale zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého by jeho strana ráda viděla jako člena kabinetu. Kritika se snesla i na zvažovanou kandidaturu předsedy Motoristů Petra Macinku na funkci ministra pro životní prostředí. Proti té se ozvalo více než 20 ekologických organizací a stovky vědců. Vyzvali Babiše, aby do čela resortu nenominoval nikoho z Motoristů.Jak stabilní by příští vláda mohla být? Jakým premiérem Andrej Babiš napodruhé bude? A jaké priority by budoucí vláda měla mít s ohledem na dobu, ve kterém žijeme?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vítěz voleb a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš znovu vyzval současnou vládu, aby poslala návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta to ale odmítá. Babiš by proto ocenil, aby zasáhl prezident. Couvne kabinet?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Andrej Babiš ve svém dnešním videu na sociálních sítích prohlásil, že by ocenil, kdyby mu v jeho sporu s končící vládou o rozpočet pomohl prezident. Šéf ANO řekl, že by bylo dobré, kdyby Petr Pavel „donutil“ kabinet Petra Fialy (ODS), aby znovu dal návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta se rozhodla do nové Sněmovny dokument znovu po volbách neposílat s argumentem, že strany příští vládní koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že si udělají rozpočet vlastní. Postup vlády Babiš označil za skandální.  Na jeho dnešní výzvu už reagoval premiér Fiala prohlášením, že Babiš se snaží vytvořit alibi, aby mohl zvýšit rozpočtový deficit a zadlužit zemi. Vláda, kterou ANO skládá s SPD a Motoristy, může podle něj hned na prvním zasedání po svém vzniku rozpočet schválit. Babiš dnes připustil, že nová vláda může být sestavená až v prosinci. Pokud ta stávající nepošle návrh rozpočtu do Sněmovny, podle šéfa ANO hrozí, že se do března zastaví  například výkupy pozemků pro dálnice.Nejde ze strany vlády o zbytečný naschvál? Co chystají Starostové v opozici? A je ve hře, že by STAN během volebního období mohl nějak spolupracovat s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti sice v letošních volbách získali více mandátů, v nové Sněmovně ale nebudou mít žádnou vedoucí pozici. Vítězné hnutí ANO to zdůvodnilo tím, že Piráty pokládá za nejmenší opoziční stranu. Jakou budou opozicí? Hostem Ptám se já byla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Opoziční strany by měly v nové Sněmovně obsadit předsednické pozice v osmi výborech. ODS má vést tři, hnutí STAN a KDU-ČSL po dvou a TOP 09 jeden. Jediní Piráti nedostali žádnou nabídku. Strana nebude mít ani místopředsedu dolní komory, jako tomu bylo dosud. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové má uskupení Spolu (složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09) dostat předsednická křesla s ohledem na to, že ho vznikající vládní koalice vnímá jako jeden subjekt s 52 poslanci. Hnutí STAN pak pozice získá, protože jeho klub má 22 poslanců. Na Piráty s 18 zástupci, kteří mají z tohoto pohledu nejméně poslanců, už proto nic nezbylo. „Pirátská strana je v situaci, kdy je nejmenším klubem z pohledu těchto přepočtů,“ prohlásila včera Schillerová.Šéfka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová rozhodnutí ANO označila za porušení zvyklostí a zásady poměrného zastoupení. Piráti podle ní budou jedinou skutečnou opozicí vznikající vládě „Čapího a Orlího hnízda“. Naráží přitom zjevně na dotační kauzu předsedy ANO Andreje Babiše a na aféru kolem údajných výroků čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka.Co přesně chtějí Piráti říct tím, že jsou jedinou skutečnou opozicí? Jaké plány v opozici mají? A s jakými dojmy sledují sestavování vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy nebude znovu předkládat Sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026. Rodící se Babišův kabinet chce rozpočet výrazně měnit, má si tedy podle stávajících ministrů udělat svůj vlastní. Je to správný postup? Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda na konci září poslala Sněmovně návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. S koncem volebního období ale všechny neprojednané materiály padají pod stůl. Nově zvolení poslanci a poslankyně se tak můžou návrhem zabývat pouze v případě, že ho vláda pošle do dolní komory znovu. To ale podle představitelů současného kabinetu nemá cenu. Strany příští koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že o návrh nestojí. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by bylo opakované posílání státního rozpočtu do Sněmovny pouze zbytečné cvičení. Zástupci hnutí ANO takový postup kritizují a označují ho za bezprecedentní. S ohledem na očekávané přepracování rozpočtu Česko velmi pravděpodobně vstoupí do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by to neznamenalo pro chod státu fatální problém. Naposled se tak stalo začátkem roku 2022, kdy Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího kabinetu Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO, který po výhře ve volbách vyjednává o nové vládě s SPD a Motoristy, dnes oznámil, že se teď jednání budou soustředit na program. K personáliím se podle Babiše strany vrátí třeba za měsíc nebo měsíc a půl.Co stihne vláda dotáhnout? Bude ANO výrazně zasahovat do důchodové reformy, jak avizovalo? A dočkáme se za pár měsíců toho, že se některá z bývalých vládních stran pustí do spolupráce s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Hnutí ANO je teď na koni. V koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. K obměně v kabinetu může dojít, nedivil bych se tomu. Ale až ANO prosadí základní věci,“ říká sociolog Martin Buchtík. Kdo zatím vyhrává vyjednávání o příští vládě? Je opravdu zcela vyloučená spolupráce hnutí ANO s některou ze stran někdejší vládní pětikoalice? A kdy se budeme mít líp, jak ANO slibovalo v kampani? Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v povolebním díle bonusového projektu Ptám se já - Rok voleb.Vítěz letošních sněmovních voleb, šéf hnutí ANO Andrej Babiš v pátek večer oznámil, jaké obrysy by mohla mít jeho vláda. Celkem by měla mít 16 členů, tedy o jednoho méně než nynější koaliční kabinet Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO by mělo mít 8 resortů a premiéra. Tři křesla má dostat hnutí SPD a čtyři Motoristé. Kromě pozice předsedy vlády bude mít ANO ministerstvo financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. Motoristé mají získat resorty zahraničí, kultury, životního prostředí a nové ministerstvo sportu, prevence a zdraví. V čele resortů obrany, zemědělství a dopravy pak budou odborníci za SPD. To obsadí také pozici předsedy Sněmovny. „SPD je v úplně ponižující situaci, protože má lepší výsledek než Motoristé a nebude mít ve vládě svoje lidi,“ komentuje rozložení sil v možném příštím kabinetu sociolog Martin Buchtík. „Přistoupili na to zhruba hned večer, kdy se sečetly výsledky, to znamená v sobotu večer, ani o tom trochu nevyjednávali. A zdá se, že ti tři experti nominovaní za SPD budou experti, jejichž jména napsal Andrej Babiš na papír Okamurovi, jemu nic jiného nezbylo. On bude předsedou Sněmovny, což je zjevně pozice, po které vnitřně hodně toužil, bude vysoký ústavní činitel. Ale nespokojenost v SPD se musí projevit.“Podle sociologa je velmi pravděpodobné, že vláda ve složení ANO, SPD a Motoristé skutečně vznikne. Že tento kabinet vydrží, je podle něj už jisté méně. „Hnutí ANO je pragmaticky v tuhle chvíli na koni v tom smyslu, že má připravené zákony, prý dokonce i paragrafované znění. A v koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. Když se potom ukáže, že vláda je příliš nestabilní, že tam jsou příliš velká ega, nebo že pozice SPD je pro voliče nebo i straníky v SPD příliš ponižující, tak tam může dojít k nějaké obměně. Tomu bych se vůbec nedivil,“ říká sociolog Buchtík a pokračuje: „Ale nestane se to dřív, než ANO prosadí základní věci. Ono to ani nedává jinak smysl, protože musí dojít k nějakým dohodám.“Udrží si ANO voliče, které ve volbách přetáhlo jiným stranám? Má koalice Spolu držet dál pohromadě i v opozici? A jak by to mohlo vypadat na resortech vedených Motoristy? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už před 600 lety se lidé v belgickém Namuru pravidelně pro zábavu utkávali v boji na chůdách. Jejich velkolepá klání během staletí navštěvovali i králové a císařové jako Karel V. nebo Ludvík XIV. Tradici město drží dodnes – soubojem O zlatou chůdu vyvrcholil v Namuru nedávno Valonský festival.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nástup vlády Andreje Babiše k moci se blíží a s tím i doba, kdy začne naplňovat desítky předvolebních slibů. Mezi nimi má být i zrušení odboru strategické komunikace státu. Jak bude nová vláda bojovat s ruským vlivem? Hostem Ptám se já byl bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Plány ANO na zrušení Foltýnova postu i celého týmu ohlásil první místopředseda hnutí Karel Havlíček na jaře v Ptám se já. S odůvodněním, že se odbor chová jako „aktivistická neziskovka“, nikoliv jako komunikační útvar Úřadu vlády.Podle Foltýna ale ANO už nemá pro rušení odboru strategické komunikace důvod: „Řekli, že chtějí zlikvidovat mě. Což nebudou muset, protože moje pozice byla už dopředu časově omezená na půl roku. Nakonec jsem tam byl rok a čtvrt. Ale den před volbami jsem dal rezignaci, protože to byla maximální doba, s jakou jsem byl smířen, že tam budu. A tím si myslím, že ten požadavek je splněn.“Otakar Foltýn očekává, že ANO celý odbor nakonec zachová. Předpokládá také, že se po volbách nezmění dosavadní směřování Česka. „Na mezinárodním poli byla vláda Andreje Babiše vždy prozápadní. Z nějakých proruských sympatií je nepodezírám. Může mi vadit spousta jiných věcí jako občanovi, ale rozhodně si nemyslím, že by dělali cestu ruskému vlivu. Důležité je, jestli mu budou zamezovat,“ prohlásil Foltýn a dodal:„Nám se ale do parlamentu dostaly osoby, které budou mít extrémně odpornou rétoriku. A to bude ve veřejném prostoru nadále nahrávat ruskému vlivu. To nás pomalinku navyká tomu, co bychom dřív považovali za nepřípustné. Kolaborantství v českém prostředí považujeme za něco naprosto nemístného. A my si na to pomalu zvykáme. To je špatně.“Podařilo se naplnit cíle, které si odbor strategické komunikace stanovil? Jak moc ruský vliv do sněmovních voleb zasáhl? A převezme téma boje s dezinformacemi prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS řeší, kdo by měl nahradit Petra Fialu. Ten oznámil, že kandidovat na post šéfa strany už nebude. Bude se o pozici ucházet i končící ministr zahraničí Lipavský, který ve volbách získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů? Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.)Končící šéf diplomacie Jan Lipavský získal ve volbách přes 60 tisíc preferenčních hlasů, víc voličů kroužkovalo už jen předsedu ANO Andreje Babiše. Do Sněmovny se Lipavský dostal jako nestraník za ODS na pražské kandidátce koalice Spolu.ODS, která po volbách míří do opozice, už naplánovala na 17. a 18. ledna stranický kongres a chystá se zvolit nástupce předsedy Petra Fialy. Ten oznámil, že vyvodil zodpovědnost za prohru vládní koalice Spolu a kandidovat na post předsedy už nebude.O post ve vedení strany by podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy měla usilovat i pražská ODS. „Myslím, že lidé jsou. A výsledek nám jako Praze dává zcela legitimní požadavek na to, že bychom někoho ve vedení ODS mít měli,“ řekl v neděli v Ptám se já.Zda by to měl být i populární Lipavský, komentovat Benda nechtěl. Úspěch ministra zahraničí ve volbách ale označil za fenomenální. Jak Jan Lipavský naloží s tak silným mandátem od voličů? Na co se chce v nové Sněmovně zaměřit? A jakým směrem se bude podle něj ubírat zahraniční politika vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Seznam incidentů, při kterých byla nějak narušena bezpečnost nebo hranice evropských států, v poslední době dost narostl. Tyto provokace se od sebe dost liší, ale mají společného pachatele, Putinovo Rusko. Proč to dělá?

Záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šíldo s hosty Bárdy & Káčer ze Vzletu v Praze ze dne 23.9.2025