Podcasts about seznam

Prezidentská bitva vrcholí, ale už je za námi ten největší vzorek chování jednotlivých kandidátů, respektive jejich kampaní na sociálních sítích. Jak se letos kandidátům dařilo v kyberprostoru, odpovídá sociolog Václav Štětka z univerzity v anglickém Loughborough a editor knihy Social Media and Politics in Central and Eastern Europe.Odkazy k epizodě:https://www.illiberal-turn.eu/

Jack Ma, jeden z nejbohatších a nejvlivnějších čínských podnikatelů, tento týden oznámil, že se zbavuje svého většinového rozhodovacího práva ve své firmě Ant Group. Z více než padesáti procent si ponechá pouhých šest. Děje se tak dva roky poté co záhadně zmizel z veřejného života, když veřejně kritizoval čínské ekonomické regulační úřady. Příběh tohoto učitele angličtiny, který se z chudých poměrů, téměř “americkým snem” vypracoval do pozice businessové superstar v podcastu Stopáž popisuje David Gardáš ze serveru Sinopsis.

Chelsea se zmítá v krizi. Londýnský klub už dohrál v obou anglických pohárech, v lize je desátý, pohárový duel se Citizens skončil debaklem 0:4. Fanoušci volají po změnách, ale právě těch si klub v poslední době prožil až příliš.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Vzpomínky na Vialliho 11:20 Fotbalový kalendář 2023: MS žen, finále Konferenční ligy v Edenu, kvalifikace na Euro i soudní procesy31:50 Co se děje ve Spartě a Slavii40:40 Chelsea má problém 52:20 Sázkařské okénkoJako by to byla pouhá chvíle… V roce 2021 vyhrála Chelsea pod trenérem Tuchelem Ligu mistrů, Superpohár UEFA i MS klubů. I předchozí éra spojená s investicemi ruského oligarchy Romana Abramoviče, trenérským umem Josého Mourinha či s legendami typu Petra Čecha, Didiera Drogby, Franka Lamparda nebo Johna Terryho přinesla kvanta úspěchů, radosti a také hrdosti příznivců Chelsea na modré barvy jejich klubu.A teď? Desáté místo v ligové tabulce, zcela impotentní útok zosobněný vyšeptalou hvězdou Pierrem-Emerickem Aubameyangem nebo dvojitý zápasový výprask od Manchesteru City v rámci jediného týdne. Pokud jste fanouškem Blues, nemáte nyní dobré spaní.Nosiči vody pátrali po příčinách neutěšeného současného stavu londýnské Chelsea.„V její sestavě to teď skřípe snad úplně všude. Ať už se bavíme o útoku, záloze, obraně nebo o brankářích. Nový manažer Graham Potter vyzkoušel v rámci 60 personálních změn snad už úplně všechno,“ uvádí téma moderátor podcastu Jaromír Bosák.Neuspokojivý pohled na hřiště ještě umocní rozrůstající se klubová marodka. Seznam zraněných fotbalistů Blues aktuálně čítá už přes deset hráčů. Nosiči vody v nejnovější epizodě podcastu detailně rozebírají, co se děje s fotbalovým týmem, když se nemůže opřít o zdravou kostru a základní jistoty. Řeč přišla i na zhodnocení nejzajímavějších mladých tváří, které Potter v nouzi posílá na plac. Kdo obstál?Nezůstal kámen na kameniRuská vojenská agrese směřující od loňského února na ukrajinské území vyvolala řadu reakcí. Britské úřady mimo jiné zabavily majetek ruských oligarchů spolupracujících s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.Obstaveny tak loni byly i londýnské nemovitosti Romana Abramoviče. A sankce se dotkly také fotbalové Chelsea, úřady nařídily prodej klubu jinému majiteli. V létě se tak na scéně objevila investorská skupina vedená americkým byznysmenem Toddem Boehlym.„Následovala obrovská vlna změn, v managementu klubu nezůstal kámen na kameni, z řídící pozice odešel vedle dalších i Petr Čech. Následovaly i ukvapené personální změny v realizačním týmu. A tahle masivní vlna naprosté nestability se nemohla neprojevit. Co bylo, to už není. A aktuální kondice celého klubu se projevuje i na hřišti. Noví američtí majitelé, kteří po mém soudu fotbalu příliš nerozumějí, do toho vlétli příliš divoce,“ míní dlouholetý fotbalový novinář Luděk Mádl.„Musím se přiznat, že mě za posledních patnáct let ve fotbale nic nepřekvapilo víc než vyhazov Thomase Tuchela z Chelsea loni v srpnu. Rok předtím vyhrál s Chelsea, co se dalo, pro nové majitele ale v tu chvíli dost dobrý nebyl,“ dodává Mádl.Právě jméno německého stratéga skandoval sentimentální kotel fanoušků Blues během posledního zápasu proti Citizens. Jak se jeho nástupce Grahama Pottera zastal Pep Guardiola? Co Chelsea doporučil? I to se dozvíte v nové epizodě Nosičů vody.„Nejvíc mě ale zaujali fanoušci, kteří skandovali jméno Romana Abramoviče. Není divu, stýská se jim po minulé éře, která transformovala jejich milovaný klub do období velkých úspěchů. Evidentně jde o silné emoce, myslím si, že příznivci přitom nijak nehledí na Abramovičovo silné napojení na ruskou vládu. Prostě jim chybí jejich staré dobré fotbalové časy,“ přemítá Karel Tvaroh, bývalý profesionální fotbalista.Premier League v rytmu derbyZajímá vás, jaké turnaje a také jaká soudní jednání čekají český fotbal v roce 2023? I o tom v aktuální epizodě diskutuje trio Bosák, Mádl a Tvaroh.Nosiči vody také vzpomínají na zesnulého Gianlucu Vialliho. Jak dokázala legenda Sampdorie Janov, Juventusu Turín nebo Chelsea ovlivnit fotbalovou Evropu?V podcastu zazní i polemika o sparťanských plánech, jež na tiskové konferenci rozkryli Tomáš Rosický s Brianem Priskem. A nechybí sázkařské okénko, které se zaměřuje na nabitý anglický víkend. Premier League totiž servíruje severolondýnské či manchesterské derby. Sestřelí Kane v prestižním souboji Arsenal, nebo se budou radovat Bukayo Saka a spol.?Poslechněte si celou epizodu Nosičů vody!---Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Expremiéra a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše jen pár dní před prvním kolem prezidentských voleb zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Co to znamená pro Babiše i jeho hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).Pražský městský soud v pondělí nepravomocně osvobodil Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Babiš byl v kauze, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách, s přestávkami stíhán od roku 2017.Podle žalobce Jaroslava Šarocha měl Babiš na přelomu let 2007 a 2008 stát za vyvedením společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodejem akcií svým dětem a partnerce. Tak, aby Čapí hnízdo splňovalo podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky.Podle soudce Jana Šotta ale skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem a sám Babiš vnímá rozsudek jako důkaz nezávislosti justice. Zatím přitom není jasné, jestli kauza nebude mít dalšího dohru - jelikož verdikt není pravomocný, může se ještě státní zástupce Šaroch odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.Jak hodnotí soud zástupci ANO? A může jeho výsledek přinést Babišovi nové hlasy v boji na Hrad?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aby rok 2023 začal pozitivně, první epizoda Stopáže se věnuje letošnímu zkoumání vesmíru. Co všechno bude startovat, kam se lidstvo nově podívá, nebo jaké můžeme očekávat objevy? Hostem dnešní Stopáže je Dušan Majer se serveru Kosmonatix.cz. 

Do prezidentské volby chce zasáhnout podruhé. Před pěti lety vzbudila jeho kandidatura rozruch, když navzdory poměrně pozdnímu nástupu šplhaly jeho preference rychle vzhůru. Překvapí i tentokrát?Hostem Ptám se já byl prezidentský kandidát Pavel Fischer.Ačkoliv v posledních prezidentských volbách skončil už v prvním kole, Pavel Fischer obsadil v prezidentském pelotonu třetí místo a v politice zůstal. Následně totiž uspěl v boji o senátorské křeslo a mezi senátory a poslanci také získal podporu pro svou současnou kandidaturu na nejvyšší ústavní funkci.Tentokrát mu ale průzkumy veřejného mínění příliš velké šance nedávají. Předpokládaná voličská podpora kolísá v jeho případě aktuálně kolem čtyř procent hlasů. Poměrně nedávno proto také čelil tlaku na odstoupení z boje o Hrad ve prospěch některého ze silnějších kandidátů. Odejít předem ale odmítl.V politice se dlouhodobě hlásí ke konzervativním hodnotám a média i veřejnost nejvíc zaujaly jeho kritické výroky vůči manželství pro stejnopohlavní páry nebo na adresu adopcí do těchto rodin.Co si od volebního boje slibuje tentokrát? A považuje své konzervativní názory za výhodu, nebo spíš hendikep v současné české politice?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Hosté: Marian Jurečka /KDU-ČSL/, vicepremiér, předseda strany, ministr práce a sociálních věcí, ministr životního prostředí Alena Schillerová /ANO/, místopředsedkyně hnutí, předsedkyně poslaneckého klubu, bývalá ministryně financí Václav Dolejší, analytik, Seznam zprávy https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370104/

Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Tomáš Zima.Ze všech dosavadních průzkumů to vypadá, že bývalý rektor Univerzity Karlovy je jasným outsiderem těchto voleb. Dlouhodobě se drží na konci kandidátské devítky a preference mu sociologové přisuzují dokonce pod jedno procento.Zima se především zapletl do vysvětlování, jak to největší a nejprestižnější česká univerzita má se spoluprací s totalitní Čínou a kontroverzní byly i jeho postoje k pandemii onemocnění covid-19, kdy vydával stanoviska, že se nemá panikařit a celkově nemoc, na kterou zemřelo až 40 tisíc lidí, ze začátku zlehčoval. A dokonce dostal anticenu Zlatý Bludný koviďák od Českého klubu skeptiků Sisyfos.Mimo jiné se bývalému rektorovi vyčítá jeho členství v KSČ. Na své fakultě dokonce za studentských let vedl Socialistický svaz mládeže.Jak vnímá svou komunistickou minulost? Čím chce voliče oslovit a má vůbec jeho kandidatura cenu? A jaké vztahy by měla mít ČR s Čínou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ještě před pár týdny nebylo jasné, jestli se mezi kandidáty na Hrad zařadí. Stížnosti Karla Diviše ale Nejvyšší správní soud vyšel vstříc, a proto se začátkem prosince zařadil do devítky zájemců o prezidentskou funkci. Má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Karel Diviš.Jeho kampaň pár týdnů stála kvůli rozhodnutí Ministerstva vnitra, pak ho ale do volebního klání vrátil Nejvyšší správní soud. Býval moderátorem sportovních relací a politika ho prý láká už delší dobu. Předvolební průzkumy mu ale zatím nedávají velkou šanci na zvolení – podle nich by ho volily asi jen 2,3 procenta obyvatel.Ani nízké preference ale zakladatele a šéfa technologické firmy IDC-softwarehouse neodrazují a v kampani plánuje pokračovat. Diviš už v lednu loňského roku, kdy kandidaturu oznámil, řekl, že nevidí nikoho, komu by chtěl dát hlas. Prezident by podle něj měl mít rád lidi a měl by mít dobré srdce.Opravdu věří, že z pozice outsidera má šanci postoupit do druhého kola? A koho by v případě neúspěchu podpořil? A rozuměl by si s vládou Petra Fialy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Patří mezi tři favority prezidentských voleb. Je žena a je mladá, což sama ráda zdůrazňuje. Je ekonomka, profesorka a v podstatě nováček v politice. Má šanci zvítězit?Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.Generál Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš a ekonomka Danuše Nerudová - tihle tři se v posledních týdnech perou o první příčky v průzkumech voličských preferencí v prezidentských volbách a každý z nich má podle expertů šanci získat přes čtvrtinu voličských hlasů.Pokud by v přímé volbě prezidenta zvítězila, stala by se Nerudová první ženou v čele České republiky. Jenže na lítý boj to nevypadá jen z průzkumů, ale i z průběhu kampaně. Třeba Nerudová v ní musela vysvětlovat hlavně kauzu rychlostudentů a problematických titulů na Mendelově univerzitě v době, kdy ji vedla, a pak také obavy z možného střetu zájmů vzhledem ke kariéře jejího muže.Její vysvětlení přitom stojí na tvrzení, že za nic nemůže, protože fakultu, kde k problémům docházelo, vedl děkan, jenž nese zodpovědnost.Proč dále trvá na tom, že nepochybila? Co podle ní volby rozhodne? A jak by využívala prezidentských pravomocí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Thajská kuchyně patří mezi nejoblíbenější na světě a její říz a aroma zná i řada Čechů, kteří tohle asijské království už navštívili. Teď ale má země jednu svou vyhlášenou pochoutku i na kulinářském seznamu UNESCO. S největší pravděpodobností ji ještě neznáte, ani pokud už jste do Země úsměvů zavítali.

České předsednictví Evropské unii skončilo a je na čase, aby se vláda začala plně soustředit na řízení země. V příštích měsících plánuje úpravu svého programového prohlášení, slibuje najít úspory ve výši 70 miliard a zásadní reformy - třeba tu důchodovou. Kde chce vláda šetřit?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Právě důchody stále více zatěžují veřejné rozpočty. Loni narostly výdaje o desítky miliard kvůli mimořádným valorizacím a náklady zvýšil i nebývalý počet lidí, kteří si zažádali o předčasný důchod, protože to vycházelo výhodněji. A podobná situace by mohla být i v letošním roce, kdy nás další mimořádná valorizace penzí čeká.Podle Jurečky se ale v sociální oblasti dá v současné době šetřit jen těžko, řada změn by podle něj měla přijít až s důchodovou reformou a stát by se měl aktuálně soustředit spíše na příjmovou stránku rozpočtu. Pomoci by mělo například zvýšení některých daní nebo dokonce forma vracení státní pomoci podniky, které už překonaly krizovou dobu.Koho zatím vláda v krizi nechává, jsou podle všechno někteří občané, kteří dlouhé týdny čekají na vyplacení dávek úřady práce. Ty v některých regionech nápor žadatelů nestíhají odbavovat.Kdy vláda zpomalí růst důchodů? Kdy začnou lépe fungovat úřady práce, aby včas stihly lidem vyplácet potřebnou státní pomoc? A jaké daně by vláda chtěla zvýšit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Desetileté období, kdy v čele České republiky stál jako prezident Miloš Zeman, pomalu končí. Příští prezident nastoupí do funkce v době, kdy se lidem žije nejhůře za mnoho let. Jaký bude jeho nejdůležitější úkol?Hostem Ptám se já byl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.Evropa i svět má za sebou mimořádně složitý rok, zásadně poznamenaný ruským útokem na Ukrajinu a řadou ekonomických problémů, které válka po celém světě vyvolala. Lidé zchudli, v Česku víc než v mnoha dalších zemích. A neblahé důsledky válečného konfliktu včetně třeba vysokých cen energií si neseme i do roku 2023.Českou politickou scénu přitom čeká zásadní událost hned zkraje roku. Pomalu totiž končí desetileté období, kdy v čele státu stál prezident Miloš Zeman, a Češi si už za pár dní ve třetí přímé volbě prezidenta vyberou novou hlavu státu. V přímé volbě se utká devět kandidátů, kteří dokázali sehnat dostatek voličských podpisů nebo podporu poslanců a senátorů a obstáli před Ministerstvem vnitra nebo s odvoláním u Nejvyššího správního soudu.Nová hlava státu před sebou bude mít přitom řadu úkolů. Kromě řady krizí, kterým Česko čelí, bude muset nový prezident jmenovat například velkou část soudců Ústavního soudu, včetně jeho předsedy.Jaké největší výzvy čekají na budoucího prezidenta? A jaký bude odkaz éry Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V poslední epizodě podcastu Stopáž pro rok 2022 jsem se pokusil předpovědět, co nás v oblasti technologií čeká v příštím roce. Tohle je sedm trendů, které - alespoň podle mě - budou nejvíce hýbat online i offline světem.

Největší český internetový portál Seznam.cz usiluje o koupi vydavatelství, které vydává papírový deník Právo. Tuto transakci nyní prověřuje a posuzuje antimonopolní úřad. Pokud ji schválí, stane se Seznam kromě vydavatele online médií a provozovatele rádií a televize také majitelem tištěných novin. Bude mít změna vlastníka na noviny nějaký vliv?

Největší český internetový portál Seznam.cz usiluje o koupi vydavatelství, které vydává papírový deník Právo. Tuto transakci nyní prověřuje a posuzuje antimonopolní úřad. Pokud ji schválí, stane se Seznam kromě vydavatele online médií a provozovatele rádií a televize také majitelem tištěných novin. Bude mít změna vlastníka na noviny nějaký vliv?Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z nejlepších dirigentů současnosti Jakub Hrůša zaznamenal ohromný úspěch. Teprve jako druhý Čech v historii se stane hudebním ředitelem londýnské Královské opery v Covent Garden.Hostem Ptám se já byl dirigent Jakub Hrůša.Do vedení legendárního operního tělesa nastoupí Hrůša v září 2025. K jeho výběru poznamenal ředitel Královské opery Oliver Maers, že v Londýně oceňují na českém dirigentovi „nejen jeho vynikající uměleckou tvorbu, ale taky velkorysost a vřelost jeho osobnosti.“Hrůša je v současnosti šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. Zároveň často vede další světová hudební tělesa v Evropě i v zámoří, včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo třeba Newyorské filharmonie. Vřele ho vítají taky vyhlášené operní domy. A to zdaleka není všechno.Hrůša se svou nahrávkou pořízenou u německé nahrávací společnosti, také probojoval do nejužšího finále prestižních cen International Classical Music Awards.Co ho ve vedení londýnské Královské opery čeká? A jak se tvoří program tak výjimečného souboru?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropa, pohořel ale na olympijských hrách. Co všechno mu dává sport?Hostem Ptám se já byl horolezec Adam Ondra.Ani těm, kdo nepatří mezi skalní fanoušky lezení, určitě neunikly úspěchy fenomenálního českého lezce Adama Ondry. Už před lety uchválil fotkami z výstupu na legendární stěnu El Capitain, kde se snažil výrazně vylepšit rekord v tom, jak rychle tuhle stěnu zdolat. A nedávno se předvedl i na domovské půdě - předvedl první volný prvovýstup cesty Zvěřinec v Holštejně, kterou označil za svoji druhou nejtěžší zdolanou lezeckou linii a jako první pokořil také nejstrmější převis Česka v propasti Macocha.Ondra se lezení věnuje od malička a ti , kdo tento sport sledují si ho mohou pamatovat už jako desetiletého kluka, který při lezení na kolmých stěnách působí jako pavouk. Dnes se dostal do bodu, kdy je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropy, pohořel ale na olympijských hrách.Co považuje za svůj největší úspěch? Jak jde dohromady rivalství na závodech a skutečné přátelství na skalách? A jaké výzvy by rád zdolal?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Předposlední vidcast v tomto roce je tady a pevně věříme, že si i tentokrát najdete téma, které vás bud bavit. Ať už se jedná o Steam Deck a naše zkušenosti po necelém roce používání nebo rozjímání nad tím, že slavní vývojáři stárnou a nemusí to být vždy úplně na škodu. Nechybí ale samozřejmě ani rozhovor, ke kterému přijal pozvání Petr Murmak z Czech Games Edition. Povídali jsme si o hře Krycí jména, ale došlo i na další slavné stolní hry a historky ze zákulisí. Seznam témat 00:00 - Start 04:34 - Necelý rok se Steam Deckem pohledem Zdeňka i Valve 37:35 - Jak se to má se stárnoucími herními designéry, předávají svá žezla a budou nám chybět oni i jejich hry? 1:10:24 - Rozhovor s Petrem Murmakem z Czech Games Edition nejen o mobilní verzi Krycích jmen 1:50:12 - Závěrečný mišmaš

Po letech, kdy Česko i zbytek Evropy řešily v zimě hlavně covidovou pandemii, poznamenává letošní chladnou sezonu epidemie jiných respiračních nemocí. Ať už se jedná o chřipku, nebo RSV – tedy respirační syncytiální virus.Hostem Ptám se já byl epidemiolog IKEM Petr Smejkal.Třeba v pražské MHD je docela jasně vidět a slyšet, kolik lidí se virům neubránilo. Rýma, kašel, jasné příznaky. A podle Ministerstva zdravotnictví není situace o moc lepší ani v dalších regionech.Zvlášť nebezpečné je to teď pro děti zhruba do dvou let. Hlavně miminka se nedovedou s viry dobře vypořádat. Dětské jednotky intenzivní péče se na řadě míst proto rychle plní. Situaci nepomáhá ani fakt, že je už několik týdnů v podstatě nedostupný Nurofen pro malé pacienty.A dá se předpokládat, že předvánoční večírky a následná vánoční rodinná setkání epidemickou situaci moc nevylepší.Co nás tedy v nejbližších týdnech čeká? A má ještě smysl očkovat se proti chřipce nebo covidu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

České předsednictví Evropské sedmadvacítce končí a z Evropy se ozývají slova chvály. Praha zvládla složité výzvy, dojednala celou řadu kompromisů a na závěr významně posunula i evropskou zelenou politiku. Máme být na co pyšní?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer.Letošní předsednictví má s tím v roce 2009 společného asi jen máloco. Tehdy v polovině předsednictví padla vláda Mirka Topolánka a bylo po parádě. Ostatně možná i kvůli téhle neblahé zkušenosti se vláda tentokrát rozhodla předsednictví před veřejností v podstatě utajit. Neprovázela ho žádná kampaň, ani žádné prezentace úspěchů. A úspěch to přitom nakonec byl - alespoň tak o tom, jak Česko v posledním půlroce vedlo Radu EU, teď mluví řada unijních představitelů.Své předsednictví Česko zakončilo dvěma zásadními dohodami. Tou první je dohoda na revizi systému obchodování s emisními povolenkami, kterou se Unie přihlásila k ústřednímu bodu Zelené dohody pro Evropu s cílem učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální.Další klíčovou dohodou je dohoda na cenovém stropu u plynu, který by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur za megawatthodinu.Máme být na předsednictví pyšní? Proč vláda vedení unie lépe nepromovala a nevyužila ho k přiblížení bruselských institucí veřejnosti? A jsou dobrou zprávou na závěr dojednané dohody---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V teh dneh se zbirajo družine, prijatelji in znanci. Včasih tudi zapojejo. V Dolini miru pojejo vsak dan, ne samo med prazniki. Včasih tudi zgodaj zjutraj. Seznam odigranih skladb:  - Sunrise (poje Katarina Š.) - Run Rudolph Run (poje Luise) - She Used To Be Mine (poje Irena) - You`ve Got the Love (poje Katrin) - Saudade (poje Katarina T.)  - I`ll Be Home for Christmas (poje Sara) - Last Month of the Year (poje Eva)

Analytik a expert na Ukrajinu hodnotí situaci na frontě, riziko přímého zapojení Běloruska do války, problémy s pomocí civilnímu obyvatelstvu i útoky na území Ruska.Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Stále víc lidí v Česku šetří a měnit to nehodlá ani o Vánocích. Někteří prostě nemají na výběr. Podle průzkumu si víc než čtvrtina může dovolit kupovat pouze základní potraviny. Jak hluboko do kapsy ještě budeme mít?Hostem Ptám se já je ekonom Štěpán Křeček.Letošní Vánoce budou v Česku jiné, převážně skromnější než v minulých letech. Lidé začínají kvůli vysokým cenám šetřit a za dárky nebo sváteční tabuli nechtějí nebo nemůžou utrácet tolik jako dřív.Podle průzkumu společnosti KRUK, která spravuje pohledávky na tuzemském a slovenském trhu, si 28 % českých domácností může dovolit nakupovat jen základní potraviny. Víc než polovina pak vyhledává cíleně pouze zlevněné zboží.To všechno vede nevyhnutelně k tomu, že se tenčí zisky obchodníků, pro které je předvánoční období zásadní. V sezóně od listopadu do Štědrého dne běžně zaznamenali až třetinu ročních tržeb. Letos to zřejmě bude jinak.Vyřeší výrobci poptávku po levnějším zboží tím, že nabídnou horší kvalitu? A je možné zlehčovat problém chudnutí české společnosti odkazem na plné košíky v pražských supermarketech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

S novým týdnem přichází i další vydání našeho vidcastu, jehož délka téměř atakuje stopáž The Game Awards... Na rozdíl od opulentní show Goeffa Keighleyho se spoustou hvězd a celebrit vás jím ale provede trojice stárnoucích herních novinářů, kteří si zase povídají o hrách. O těch úplně nových, jako je třeba The Callisto Protocol. I o těch letitých, jako je pro změnu Dwarf Fortress. To všechno pak korunuje dehonestující téma od Jirky, který zapátral v historii a vytáhl na Honzu se Zdeňkem perly, které také byli schopní napsat do svých článků. Všechno nicméně zachraňuje skvělý rozhovor o hře Afterglitch s jejím autorem Vladimírem Kudělkou a nechybí ani mišmaš, samozřejmě. Seznam témat 00:00 - Start 10:07 - Další pohledy na The Callisto Protocol a jeho PC verzi 52:12 - Hra Dwarf Fortress zamířila na Steam, jak ale celý kult vzniknul? 1:10:00 - Jirka připomíná Honzovi a Zdeňkovi jejich slohové prohřešky z článků, které měly zůstat zapomenuty 1:40:39 - Rozhovor s Vladimírem Kudělkou o jeho artové hře Afterglitch 2:09:21 - Závěrečný mišmaš

Matematik a miliardář Karel Janeček se nechce smířit s tím, že Nejvyšší správní soud potvrdil jeho vyřazení z prezidentských voleb, a hodlá se obrátit na Ústavní soud, po kterém chce žádat dokonce odklad přímé volby.Hostem Ptám se já byl podnikatel Karel Janeček.V prezidentském souboji zůstává i po zásahu Nejvyššího správního soudu devět kandidátů. Některá jména se ale proměnila. Do boje může zasáhnout původně vyřazený Karel Diviš, naopak o registraci přišla Denisa Rohanová. Kvůli tomu, že svou kandidaturu opřela o zákonodárce z minulého volebního období.Denisa Rohanová se s tímhle rozhodnutím ale nechce smířit a plánuje se obrátit na Ústavní soud. Stejně jako Karel Janeček, který zůstává i po vynesení verdiktu mimo hru. Podle něj zvítězil formalismus a lpění na údajně nelogických pravidlech. Chce proto přesvědčit Ústavní soud, aby uznal, že jsou pravidla protiústavní, nebo dokonce odložil termín prezidentských voleb.K tomu ještě podotkl, že kvalitu příslušného zákona kritizuje i samotný Nejvyšší správní soud. Vyzval proto Parlament ke změně pravidel pro sběr podpisů. Podle soudce Ivo Pospíšila Ministerstvo vnitra zřejmě nedokáže ověřit údaje na peticích a garantovat, že je tohle ověření správné.Měl by do přímé volby zasáhnout také Ústavní soud? A změnilo by to reálný poměr sil v prezidentské kampani?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sedmi ústavním soudcům končí příští rok mandát. Jmenování jejich nástupců bude jedním z klíčových úkolů po nástupu nového prezidenta. Pokud totiž nebudou včas vybráni a schváleni Senátem, Ústavnímu soudu hrozí zablokování. Jaký hlas dnes na Ústavním soudu chybí?Hostem Ptám se já byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.Ústavní soud by v příštím roce měla čekat velká škatulata. Končí totiž mandát sedmi jeho soudcům – z čela Ústavního soudu musí v létě 2023 odejít také Pavel Rychetský, kterému vyprší desetiletý mandát.Česko bude mít přitom od března příštího roku nového prezidenta a pravomoc jmenování nových ústavních soudců, včetně jeho předsedy, by měla připadnout jemu. Zatím to ale vypadá, že by se Miloš Zeman chtěl s funkcí rozloučit dalším kontroverzním krokem. Naznačil totiž, že by před březnovým koncem svého mandátu chtěl nového předsedu jmenovat sám, což by podle mnohých expertů bylo protiústavní. Spekuluje se přitom o jménech současného ústavního soudce Josefa Fialy nebo ústavního právníka Jana Svatoně.A ještě jedna čerstvá zpráva z justice – Nejvyšší správní soud tento týden rozhodl, kdo má a nemá právo účastnit se prezidentských voleb. Vyřadil kandidátku Denisu Rohanovou, která se opírala o hlasy bývalých poslanců, a do hry naopak vrátil měsíc před volbami Karla Diviše. Se svou stížností u soudu neuspěl ani podnikatel Karel Janeček.Jak moc přešlapy v registracích ovlivňují regulérnost voleb? Jak by měl budoucí prezident reagovat, pokud mu Miloš Zeman „vyfoukne“ pravomoc jmenovat šéfa Ústavního soudu? A jak Rychetský hodnotí dvacet let svého působení u Ústavního soudu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dnes je to přesně měsíc do prvního kola prezidentských voleb. Mezi kandidáty jsou ale už teď jasní favorité – Danuše Nerudová, Petr Pavel a expremiér Andrej Babiš. Kdo z nich má největší šanci na výhru? A jak s preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu?Hostem Ptám se já byl marketér Jaroslav Poláček, který v roce 2013 stál za kampaní Karla Schwarzenberga.Zatímco do prvního kola klání o prezidentský úřad chybí ještě několik týdnů, podle průzkumů to vypadá, že by z něj mohl vzejít „skokan roku“. Respektive skokanka – podle agentury Median měla ekonomka Danuše Nerudová v letošním květnu podporu jen 3,5 % dotazovaných. Podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince by ale Nerudovou podpořilo 28 procent respondentů, což jí poprvé zajistilo první místo. Expremiéru Babišovi by model přisoudil 26,5 procenta hlasů a generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi, který byl dlouhou dobu jedním z favoritů, 23,5 procenta.Podle průzkumu by v druhém kole Nerudová dokonce mohla porazit Babiše poměrem hlasů 60 : 40. Podle expertů je za dramatickým vzestupem Nerudové dobře zpracovaná kampaň a jedná se o nejzajímavější moment dosavadního volebního klání.Je ovšem otázkou, jak s dosavadními preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o třech podnětech, které mohou počet kandidátů změnit. Na ten se totiž obrátili podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš, jež Ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, protože nepředložili dostatečný počet podpisů. Zatímco Janečkově žádosti soud nevyhověl, Karel Diviš podle jeho rozhodnutí kandidovat může.Skupina senátorů podporujících kandidáta Marka Hilšera také zpochybnila kandidaturu Denisy Rohanové opírající se o hlasy bývalých poslanců. Soud ji z boje o Hrad nakonec vyřadil.Jak může rozhodnutí NSS zahýbat s voličskými preferencemi? Kdo vede kampaň zatím nejlépe a kdo naopak pohořel? A může ještě nějaká událost voličské preference drasticky změnit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezidentská kampaň jede naplno. O nejvyšší ústavní funkci se uchází devět lidí, které do voleb zaregistrovalo Ministerstvo vnitra. A stejně jako se v této devítce rýsují favorité, tak má i své outsidery – včetně bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Čím chce dohnat své soupeře?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta, akademik a lékař Tomáš Zima.Ani v aktuální prezidentské kampani nechybějí zástupci akademického světa. Po Jiřím Drahošovi, který před pěti lety zůstal jen těsně za Milošem Zemanem, usilují o nejvyšší ústavní funkci dva bývalí šéfové vysokých škol. Zatímco někdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima, jenž vedl osm let Univerzitu Karlovu, zůstává podle průzkumů na opačném konci předvolebního pelotonu.Předstihl ho například i Karel Janeček, u kterého není jisté, jestli se do volby zapojí. Ministerstvo vnitra je proti a teď věc posuzuje Nejvyšší správní soud. Tomáš Zima chtěl původně získat kandidaturu sběrem podpisů z ulice. Jelikož ale usoudil, že by potřebných padesát tisíc podpisů získat nemusel, nebo alespoň ne včas, spolehl se nakonec na senátorskou podporu.Měla by ho už tahle komplikace odradit od prezidentského klání? A co si vlastně slibuje od tohoto souboje, ve kterém – alespoň podle průzkumů – má jen mizivé šance?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Máme tu další pondělí a s ním i nový vidcast. Tentokrát jsme si pro vás připravili dvě témata a rozhovor navrch. Mišmaš samozřejmě nechybí. V prvním tématu se podíváme na bizarní titulní stránky starých herních časopisů. Ve druhém se Zdeněk rozpovídá o titulu Marvel's Midnight Suns. Naším hostem byl spoluautor Bulánků Jan Zmeškal. Seznam témat 00:00 - Start 11:50 - Bizarní titulní stránky starých herních časopisů 51:28 - Marvel's Midnight Suns do hloubky 1:13:17 - Rozhovor o nových Buláncích s Janem Zmeškalem 1:41:37 - Závěrečný mišmaš

Velká inflace posledních měsíců lidem výrazně ubírá na příjmech a hlavně na úsporách. Ekonomové upozorňují, že reálné příjmy lidí klesly nejvíce za posledních mnoho let. Jak hlubokou krizi máme před sebou?Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Veřejný prostor plní zprávy o tom, jak lidé chudnou kvůli tomu, jak jim dramaticky klesají příjmy a to nejdéle za dlouhou dobu. Tlačí na ně jak rostoucí inflace, ale často i problémy s cenami energií. Odborníci tvrdí, že avizovaná vládní opatření proti drahotě u nejchudší části společnosti nezaberou a vybízejí k sociálnímu tarifu nebo úlevám pro nejzranitelnější skupiny.Vláda Petra Fialy přitom dlouhodobě proklamuje, že „nenechá nikoho padnout“. Hlavní nástroj, s nímž vláda dosud přišla, jsou přitom stropy na ceny energií. Takové opatření může přijít stát až na 130 miliard korun ročně. Na příspěvky na bydlení a přídavky na děti se přitom ročně vyplácí méně než deset miliard korun. A podle expertů by právě takové dávky stálo za to znásobit.Jak má a může lidem pomáhat vláda? A jak fungují mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Systém ChatGPT způsobil podobné ohromení jako umělá inteligence, která umí generovat obrázky na základě textového příkazu. Tahle AI ale osloví spíš lidi, kteří jsou zaměření na písmenka - jde o neuronovou síť, která je z naučeného obsahu schopná komunikovat s člověkem, odpovídat na otázky, vyprávět příběhy a dokonce i vymýšlet vtipy.

Lidé mají jen pár let, aby dokázali zabránit tragickému kolapsu ekosystémů. Tvrdí to OSN, která kvůli tomu svolala do kanadského Montrealu světovou konferenci. Jaké kroky teď nezbytně musíme přijmout?Hostem Ptám se já byl biolog David Storch.Na základních obrysech záchranného plánu se tento a příští týden snaží dohodnout zástupci bezmála dvou set zemí světa v kanadském Montrealu. Koná se tu celosvětová konference OSN o biodiverzitě – COP15.Podle zástupkyně OSN pro biodiverzitu Elizabeth Mremové na tom přírodní rozmanitost nebyla v lidských dějinách nikdy tak špatně jako nyní. Cílem globálního setkání je udržet při životě ekosystémy, které zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo přírodní léčiva.Právě hraniční situace, ve které se příroda nachází, vede státníky k tomu, aby se pokusili během čtrnácti dnů shodnout na tom, jak tento problém řešit. Za základ se považuje potřeba začít chránit ještě v této dekádě zhruba třetinu pevniny a oceánů. V takovém případě je podle vědeckých závěrů ještě možné vrátit přírodním systémům postupně ztracenou rovnováhu.Jak složité je nejen najít potřebnou shodu napříč různými státy a kontinenty? A jaké části planety jsou nejohroženější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nejpozději do týdne má Nejvyšší správní soud rozhodnout, jestli vyhoví námitkám proti registraci prezidentských kandidátů, kterou má na starosti ministerstvo vnitra. Na základě čeho rozhodne?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do přímé volby pustil resort vnitra devět kandidátů, včetně hlavních favoritů. Dvanáct lidí naopak z boje vyřadil. Proti tomu se ohrazuje pětice odmítnutých, včetně Karla Diviše, kterému chybělo pouhých 116 platných podpisů a Karla Janečka, kterému úředníci neuznali ani jeho vlastní podpis, kvůli nečitelnému počátečnímu číslu občanského průkazu.Na soudce se obrátila i skupina senátorů, která posílá do prezidentského klání Marka Hilšera. Vadí jim, že registraci získala Denisa Rohanová, ačkoliv svou kandidaturu založila na podpisech bývalých poslanců, kteří v současné Sněmovně chybějí.Mluvčí Nejvyššího správního soudu vysvětluje, že soud může přikázat příslušnému resortu, aby kandidátní listinu zaregistroval nebo její registraci naopak zrušil. V případě, že v práci úředníků najde velké mezery.A ještě jedna zpráva - v médiích se objevují informace, že dosluhující prezident Miloš Zeman chce s odloženou účinností jmenovat novým předsedou Ústavního soudu ústavního soudce Josefa Fialu. O něm by měla přitom rozhodovat až budoucí hlava státu - mandát Pavla Rychetského končí půl roku po zániku mandátu současného prezidenta.Může to Zeman udělat? Jak může soudní výrok zamíchat kartami v prezidentské volbě? A je na čase přemýšlet o ústavních změnách v souvislosti s dopady přímé volby na politické prostředí v Česku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajina se znovu stává cílem mohutných vzdušných útoků. Dál umírají civilisté a desetitisíce lidí se ocitají bez proudu. Jak pokračuje konflikt na Ukrajině?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Už druhý den za sebou zaznamenala ruská vojenská letiště útoky na letadla i na důležitou infrastrukturu. Ruská strana opakuje, že se jedná o útoky ukrajinských dronů, což Kyjev zatím oficiálně nepotvrdil. Spekuluje se o tom, jestli má ukrajinská armáda takové prostředky, aby zasáhla i stovky kilometrů vzdálené cíle. Pokud je ovšem informace pravdivá, znamenalo by to, že Ukrajina dokáže zasáhnout strategické základny nepřítele i hluboko na jeho území.Mezitím ruská armáda znovu zaútočila na Ukrajinu ze vzduchu. Podle informací ze sociálních sítí se jednalo o střely s plochou dráhou letu vystřelené z bombardérů a vojenských lodí. Napadená země vyhlásila letecký poplach.Na jihu v Záporožské oblasti si údery vyžádaly nejméně dva lidské životy a do krytů, včetně metra, se museli schovat i obyvatelé hlavního města. Bez proudu se ocitla skoro polovina Kyjevské oblasti a výpadky zaznamenali i na severu Ukrajiny. Ostatně je to právě energetická infrastruktura, která se v posledních týdnech stává terčem ruských raket nejčastěji.Jakou taktiku volí ruský vládnoucí režim? A čeho může dosáhnout?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V prezidentských volbách kandiduje už podruhé. Marek Hilšer si za pět let přesto nedokázal sehnat občanské podpisy a potřeboval nominaci senátorů. Jak chce oslovit voliče? A má po druhé šanci?Hostem Ptám se já byl senátor Marek Hilšer.Před pěti lety se do volby dokázal dostat i jako úplně neznámý lékař, který není závislý na žádné politické straně a nemá na politiku peníze. Marek Hilšer tehdy dostal téměř půl milionu hlasů a ty později přetavil do mandátu senátora. Letos ale vyráží do boje o Hrad po druhé.Zájem jít do prezidentských voleb znovu de facto oznámil už po volbách v roce 2019. A přestože měl díky tomu oproti jiným kandidátům jistý náskok, na rozdíl od nich se nerozhodl jít cestou sběru voličských podpisů, ale podporu si vyjednal v Senátu.Podle posledních průzkumů se mezi ostatními kandidáty drží Hilšer až na pátém místě - za expremiérem Andrejem Babišem, generálem Petrem Pavlem, ekonomkou Danuší Nerudovou a odborovým předákem Josefem Středulou.Co víc dokáže nabídnout oproti minulé volbě? A stačí jako téma kampaně to, aby zdůrazňoval svoji nezávislost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Po týdenní pauze pro vás máme další díl našeho vidcastu, ve kterém opět přinášíme několik herních témat a rozhovor, jak patrně očekáváte. Právě rozhovorem začneme, vyzpovídali jsme totiž Ivana Kubála, autora připravované hry Vranygrai, která se inspiruje slovanským folklórem. Povídali jsme si o námětu i aktuální práci na hře, která se rýsuje poměrně slibně. Co se týče témat, zabrousili jsme nejprve k režiséru Spielbergovi a jeho vztahu ke hrám, abychom pokračovali na vlně retra a připomněli hru, která vyzvala na souboj legendární Gran Turismo, ale vinou řady okolností se na ní zapomnělo. I když měla obrovské ambice! Na závěr pak pro vás máme mišmaš a přání úspěšného startu nového týdne. Seznam témat 00:00 - Start 07:01 - Vztah Stevena Spielberga ke hrám 46:53 - Zapomenutý rival Gran Turisma - Enthusia Professional Racing 1:11:43 - Rozhovor s Ivanem Kubálem o nové české hře Vranygrai 1:35:15 - Závěrečný mišmaš

Po roce se podcast Stopáž opět dostává ke kauze XIXOIO. Stejně jako Policie ČR, která tento týden zasahovala u členů jejího představenstva. Co přesně se semlelo, v rozhovoru popisuje Dan Novák, který kauzu dlouhodobě sleduje. V dnešní epizodě navíc rozebíráme i novou službu Seznam.cz - Seznam MédiumPokud někdo slyší o projektu XIXOIO poprvé, pojďme mu to v rychlosti shrnout a vysvětlit. Když se člověk podívá na web Richarda Watzkeho, uvidí spoustu motivačních citátů, jak pan Watzke chápe finanční svět, protože „když člověk chce, dokáže všechno“. Kdo to ve skutečnosti je?Richard Watzke je zajímavá osobnost. V první řadě o sobě říká, že v devadesátých letech vydělával v marketingu. Potom se nějaký čas věnoval prodeji luxusních nemovitostí a zhruba kolem roku 2014-2015 se objevil poblíž finanční společnosti Moneypolo, která se věnuje mezinárodním transferům peněz. Tam se dal dohromady s šéfem Moneypola Nikolaje Rožokem, který Watzka uvedl do světa tokenů, kryptoměn a všeho co s tím souvisí. Společně potom někdy kolem roku 2016-2017 založili společnost XIXOIO. Ale ještě abych se vrátil k Watzkemu. Pro jeho charakteristiku je asi důležité poznamenat, že je to člověk, který má vždy velké ambice odpovídající jeho velkému egu. Ilustrací toho je například časopis, který vydával v době, kdy obchodoval s luxusními nemovitostmi. Časopis nesl název Richard Watzke. A poslední ilustrací budiž, že pan Watzke je držitelem ochranné známky „Richard Watzke since 1971“, což je rok, kdy se narodil.Na jakém principu měla jeho firma XIXOIO fungovat?XIXOIO je fintechový startup, jehož ambicí je vytvořit něco na způsob digitální burzy, digitální platformy, ekosystému, kam si firmy budou chodit pro kapitál. Podobně jako když jdou na burzu, akorát s tím rozdílem, že nebudou vydávat akcie, ale digitální tokeny. To je v tomto případě obdoba jakýchsi digitálních dluhopisů, nebo chcete-li digitálních akcií. A ty pak mohou firmy hledající kapitál využít pro svůj další rozvoj. XIXOIO má v ideálním případě vydělávat právě na poplatcích za tokenizaci a na podílech, které bude získávat na tokenech takto tokenizovaných firem.Podařilo se zjistit, kolik lidí Watzkemu uvěřilo a do toho projektu poslalo svoje opravdové peníze?Jsou to stovky lidí. A stovky milónů korun. Podle informací, které teď v souvislosti s událostmi okolo XIXOIA přinesl Deník N, policie odhaduje škodů na zhruba půl miliardy korun.A co se tedy stalo tento týden?V úterý Národní centrála proti organizovanému zločinu uskutečnila řadu domovních prohlídek, řadu dlouhých výslechů představitelů XIXOIO a jejich akcionářů i partnerů. Richard Watzke a předseda představenstva firmy Henry Ertner dokonce skončili v cele přeběžnho zadržení. Ovšem nebyla to vazba, jak se mylně šířilo po internetu. Podle informací, které máme k dispozici, už byli propuštěni a nikomu zatím nebylo sděleno žádné obvinění. Policie vyšetřuje XIXOIO a jeho představitele z podezření na podvod a praní špinavých peněz.Když někam vběhne NCOZ, tak to asi není vyšetřování ukradené Felicie. Je policie sdílná v tom, proč se na XIXOIO zaměřuje?Policie tu věc prakticky nekomentovala. Na dotazy sdělila jenom to, že podniká úkony v trestním řízení. A to je všechno.Pokračování rozhovoru si můžete poslechnout v dnešní epizodě pořadu Stopáž. 

Je jedním z devíti zaregistrovaných kandidátů v letošních prezidentských volbách. Je z nich asi nejméně veřejně známá, kandiduje díky podpisům poslanců, kteří už dnes ale ve Sněmovně nesedí, a nemá zatím žádné peníze na kampaň. Čím chce přesvědčovat voliče?Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.Rohanová je mezi současnými kandidáty na prezidenta rozhodně překvapením. Na rozdíl od dalších kandidátů se totiž nedalo narazit na její podpisové stánky v ulicích, protože voličské podpisy jednoduše nepotřebovala. Rozhodla se totiž opřít o hlasy poslanců – jenže těch, kteří už zákonodárci rok nejsou, protože loni na podzim mandát neobhájili, a ještě v době, kdy prezidentské volby nebyly vyhlášeny.Ačkoliv sítem ministerstva vnitra na rozdíl třeba od Karla Janečka nebo Karla Diviše prošla, včera dorazila na Nejvyšší správní soud stížnost senátorů, kteří legitimitu vstupu Rohanové do předvolebního boje zpochybňují.Pokud nedá soud senátorům za pravdu, pro Rohanovou to nebude první zkušenost s volebním kláním. V roce 2014 kandidovala v komunálních volbách za Úsvit přímé demokracie v Kralupech nad Vltavou a o tři roky později do Sněmovny za stranu Referendum o vystoupení z EU.Věří, že má opravdu šanci na úspěch? A jaké má názory? A kde chce na svou kampaň sehnat peníze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Umožní zavedení českého sankčního seznamu zmrazit majetek ruským oligarchům spojeným s Putinem? Proč incident na recepci královské rodiny rozpoutal debatu o rasismu v Británii? A jakou tradici má v Česku vorařství, které je ode dneška zapsané na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO?

Umožní zavedení českého sankčního seznamu zmrazit majetek ruským oligarchům spojeným s Putinem? Proč incident na recepci královské rodiny rozpoutal debatu o rasismu v Británii? A jakou tradici má v Česku vorařství, které je ode dneška zapsané na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO?

Ukrajinu čekají obzvlášť kruté zimní válečné měsíce. Země se stále častěji halí do tmy a zimy. Rusové neustále útočí na ukrajinskou infrastrukturu a narušují dodávky elektřiny a tepla pro miliony lidí.Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Podle ukrajinské strany ruské invazní síly zasáhly raketovým nebo dělostřeleckým ostřelováním na 32 000 civilních objektů, především soukromých nebo obytných domů, a přes 700 objektů kritické infrastruktury, jako jsou rozvodny elektřiny, letiště, mosty nebo sklady ropy. Jen tři procenta zaznamenaných útoků mířila na vojenská zařízení.Světová zdravotnická organizace, ale i samotní Ukrajinci upozorňují také na stovky útoků na zdravotnická zařízení. Evropské země zatím slibují, že Ukrajině pomohou, a chystají se také na novou vlnu válečných uprchlíků.Jak se Ukrajina může útokům na svoji infrastrukturu bránit? Vydrží Ukrajinci nápor? A jak teď může a musí Ukrajině pomoci Evropa?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Česku už de facto neexistuje skupina, které by se nedotkla vysoká inflace a dražší energie. Nejhůř jsou na tom penzisté, hlavně osamělé seniorky. Co s tím?Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce premiéra Daniel Münich.Topí jen v jedné místnosti, sprchují se tak, aby pak mohli vodu ještě využít, a stejně jim nezbývají peníze na víc než pár rohlíků. Případně hledají záchranu v potravinové bance. Takových lidí podle zjištění reportérů Seznam Zpráv v Česku přibývá.A hrozí, že bude ještě hůř. Zástupci organizací, jako je například Charita nebo Platforma pro sociální bydlení, uvádějí, že chudnou všechny skupiny obyvatelstva. Nejhůř jsou na tom hlavně osamělé seniorky a také domácnosti samoživitelek.Varující je, že příspěvek na bydlení, podle vlády jeden z hlavních nástrojů pro boj s chudobou, stále čerpá jen asi čtvrtina lidí, kteří na něj mají nárok. Organizace Člověk v tísni kvůli tomu rozjela sbírku, z níž se má hradit pomoc těm, kteří si nedokážou se složitou administrativou poradit sami.Je pomoc od státu nastavená tak, aby zachytila před pádem na dno ty nejvíc ohrožené? A na co se má připravit střední třída, na kterou zdražování doléhá také čím dál citelněji?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tři olympijské medaile, čtyři vzácné kovy z mistrovství světa a čtyři i z evropských šampionátů. Tak by se dala ve velké zkratce popsat veleúspěšná kariéra jedné z nejlepších českých atletek všech dob.Hostem Ptám se já byla oštěpařka Barbora Špotáková.Dvě dekády, během kterých byla jablonecká rodačka devěkrát vyhlášená atletkou roku. To je ostatně další rekord. Předstihla i svého bývalého trenéra, Jana Železného a koulařku Helenu Fibingerovou. Oba se na pomyslný stupeň vítězů postavili sedmkrát.Barbora Špotáková je také matka dvou dětí, po jejichž narození se dokázala vrátit na stadiony a znovu vítězit. No a také čtvrtá sestra z písně její oblíbené kapely. Song jí věnoval frontman Tří sester Lou Fanánek Hagen po fenomenálním hodu na olympiádě v Pekingu. Tam na šestý pokus pokořila svou velkou soupeřku Rusku Mariu Abakumovovou.S čím se během sportovní kariéry nejvíc prala? A co jí naopak dělá největší radost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dnes k nám dorazili kluci, kteří kdysi stáli u zrodu Seznam.cz a jsou za něj zodpovědní i dnes. Konkrétně člen představenstva Pavel Zima a CTO Vlasta Pečínka zavzpomínali na veselá stěhování serverů z místa na místo, tenoučké internetové linky, fuckupy a pod. Samozřejmě jsme rozebrali i technologie, jak se člověk naučí stavět datové centrum a také kolik lidí se do Seznamu pravidelně hlásí. Užijte si poslech přátelé.

Prezentoval se jako dobroděj, vylákal z investorů stamiliony dolarů, sponzoroval politické strany, volal po regulaci vlastního průmyslu. Fascinující příběh pádu mladé investiční superstar probíráme v podcastu Stopáž. Z „Mirka Dušína“ kryptoměnového světa se mladý excentrický investor Sam Bankman-Fried stal během pár týdnů pomalu největším padouchem. Jaký podíl na tom měla americká byznysová média, která jej prezentovala jako nového Warrena Buffetta?„Média takové příběhy milují, ale psát o byznysových aktivitách je něco jiného než o politice. Byznys vás k sobě tolik nepustí a neexistuje ani tolik lidí, kteří by o něm dokázali zasvěceně mluvit, takže vždy kolem něj bude nějaká rouška. Důležité poučení ale je, že podobným rychle zářícím a hlasitým hvězdám, kterou byl Sam Bankman-Fried, většinou nejde o spasení světa, ale skutečně jen o byznys,“ říká v podcastu Stopáž Filip Zelenka, technologický reportér deníku E15.

V poslední epizodě mini-série mezigeneračních rozhovorů Odraz 89 řešíme školství. Jak se výuka vyrovnala s náhlou svobodou v osnovách? Učí se na školách soudobé dějiny? Jak si rozumí mladí učitelé a „staré školy?“ Dnes spolu ve studiu sedí dvě generace učitelů. Hana Vellánová začala učit v osmdesátých letech, po revoluci ve své profesi pokračovala dál a stala se ředitelkou. Je tak v ideální pozici komentovat přerod českého školství z předrevoluční rigidity do svobodného přístupu k informacím. Daniel Pražák začal učit před deseti lety, nasednul do rozjetého vlaku a skrz své mediální výstupy a projekty se snaží popularizovat učitelství v České republice. Proč všichni známe Kopčema s Veverčákem a každého husitu, ale když se zeptám svých vrstevníků, tak se prakticky nikdo neučil dějepis po roce 1945?Daniel Pražák: Nevím jestli nikdo, ale z dat České školní inspekce vyplývá, že většina škol „dobrala“ soudobé dějiny až do roku 1989. Ale v prostoru prostě víc táhnou příklady, kde děti skončí v první, maximálně na začátku druhé světové války. Možná je to prostě protože jde o nějaké dědictví předrevoluční doby. Nejsou dostatečné materiály pro výuku soudobých dějin, protože se s nimi nese nános, že se v devadesátých letech nevědlo jak o revoluci učit.Hana Vellánová: Je pravda, že hodně učitelů má, obzvlášť s dějepisem problém. Protože spoustu z nich v té fázi, kdy se probírají současné dějiny, tak trochu nese kůži na trh. Nemyslím si, že by vůbec nebyly materiály, ale znamená to se jimi zabývat, nebo si něco nastudovat. Více se do toho tématu ponořit a nepoužít jen učebnici. Kdežto takový pravěk se učí jak pohádkové vyprávění. Myslím si, že děti opravdu nemají moc velký přehled, kam jednotlivá období zařadit na časové ose.Daniel Pražák: Ty jsi řekla úplně výbornou věc, která podle mě neplatí jen o soudobých dějinách, ale univerzálně. My máme spoustu materiál, a dnešní učitel když něčemu věnuje čas a energii, kterých teda moc nemá, tak s nimi může pracovat jak chce. Můžu promítat svědectví pamětníků, v biologii můžu promítat 3D model srdce a podobně. Ale nemůžu se spokojit jen s tím, že si vezmu učebnici a s tou přijdu před třídu. Musím udělat práci navíc, což jsou hodiny a hodiny práce. Mě by zajímalo, jestli za vás platilo pravidlo, že si jednou uděláš přípravu a po zbytek života učíš podle toho?Hana Vellánová: No Dane, pokud se vrátím do svých učitelských začátků, tak to vlastně platilo. Měli jsme jednu učebnici na každý předmět, k tomu byla metodická příručka a v ní bylo napsáno co máš říct na začátku hodiny a na konci hodiny. A pokud byl učitel alespoň trochu přemýšlivý, a nechtěl to tak dělat, mohl si to zkusit troufnout dělat trochu jinak. Ale v té době zase na přípravy nebylo tolik zdrojů. Jak jsi hovořil o tom, že si učitel může dělat co chce, tak si vybavuju, že například v dějepise někteří rodiče nemohli zkousnout, že nemůžou zkoušet svoje děti z letopočtů, datumů nebo jmen panovníků. Přišlo jim to hrozně divný a někteří se proti tomu i bouřily, když učitěl pracoval trochu jinak.Takže jsou tu dvě roviny - jednak je to pro učitele náročnější, ale víc ho to baví a udržuje ho to ve svěžestí, jenže si to musí být schopný obhájit jednak před rodiči a jednak před vedením školy, proč to tak dělá.Daniel Pražák: No a jak jste to dělali za vás?Hana Vellánová: Vždycky jsme se snažili rodičům představit co učíme, proč to učíme a jak to děláme. Dělali jsme pro ně setkávání, nebo jsme je pouštěli do hodin aby viděli jak naše výuka funguje.Daniel Pražák: Jakože byli v rolích žáků?Hana Vellánová: Byli v rolích žáků jednou ročně. Na těch setkáních jsme jim například museli vysvětlovat Hejného matematiku. Museli jsme organizovat dílny pro rodiče, aby tomu systému porozuměli a necítili se ohrožení, až domů přijde dítě s Dědou Lesoněm, a rodič neví o co jde. Rodiče to hrozně vyvádělo z míry a vytvářelo to nejistotu. Součástí naší práce je holt kultivovat nějakou debatu a vzdělávat i rodiče a zároveň se snažit získat jejich důvěru. Což často není jednoduché.Jak tyto dvě generace nahlíží na současný stav ve školách? Jaké jsou rozdíly v učebních metodách mezi jednotlivými generacemi? A co je největší chyba, kterou dělají všichni ministři školství? Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodu článku, v mobilní aplikaci Seznamu, na Podcasty.cz a nebo ve vaší nejoblíbenější podcastové appce.

V pokračování našeho seriálu Odraz 1989, který k sobě přivedl generaci, jenž vytvářela sametovou revoluci, a ty, kterým je dnes stejně jako těm prvním v roce 1989, se věnujeme toku informací napříč společností. Marek Irgl (57) a Johana Bázlerová (21) spolu v rozhovoru hovoří o hodnotách 17. listopadu, zodpovědnosti obou generací k rozvoji občanské společnosti nebo o tom, jakým způsobem konzumují zpravodajství. Přečtěte si úryvek z rozhovoru, který si celý můžete poslechnout v dnešní epizodě.Johano, máš pocit, že by měla proběhnout nějaká další revoluce, kterou by řídila tvoje generace?Johana Bázlerová: Ani já nejsem úplně spokojená, jakým způsobem se teď česká společnost vyvíjí. Z mého pohledu bych ale vinu trochu přehodila na starší generace, než je ta moje. Pokud bych to měla pojmenovat, tak mi přijde, že výuka o demokracii a k nějakým demokatickým hodnotám, alespoň u mě ve škole, vůbec neprobíhala. Ve společenských vědách a spřízněných předmětech jsme projeli systémy státního zřízení, Českou republiku letem světem a celkově jsme neprobírali nic, s čím bychom se mohli ztotožnit.Mně je lehce přes 30 a v dějepise jsme se k sametové revoluci nikdy nedostali. Johano, vy jste se o roce 1989 učili?U nás moderní dějiny stály za nic. Když jsem dokončovala gymnázium během první vlny covidu, tak jsme se k revoluci v dějepise ani nedostali. A i kdyby na to zbyl čas, stejně si myslím, že skončíme ještě o dost dřív než v roce 1989. Naštěstí jsem absolvovala jeden semestr na vysoké škole, kde jsem měla moc zajímavý seminář, ve kterém jsme probírali zahraniční události spojené s pádem železné opony. Na gymnáziu tohle vůbec neproběhlo. Maximálně v týdnu okolo 17. listopadu nám tu událost připomněly nějaké školní akce, kde se zvonilo klíči. Ale to je tak všechno.To zní, skoro jako kdyby byl 17. listopad podobná tradice jako třeba Vánoce. Zvonění klíči se předává z generace na generaci, podobně jako recept na bramborový salát, ale ta samotná hodnota, nebo důraz na to, proč revoluce proběhla, se úplně vytratil…Marek Irgl: Já jsem se, Johano, musel trochu zasmát tvému úvodu, protože už dlouho sám za sebe říkám, že čekám minimálně 10 let na dvě věci. Jedna – kdy se objeví generace lidí, řekněme kolem třiceti let, kteří mají trochu odstup, vyrostli bez totality, v normální společnosti, mají přístup k informacím nebo třeba cestám do zahraničí, a kdy tahle generace začne brát věci do svých rukou. Kdy začne přejímat společenské funkce a lidé se začnou prosazovat v politických stranách a nastartuje se tak normální vývoj jako v západní společnosti, kde jsou mladí lidé zdrojem jakéhosi pozitivního vývoje dopředu. A tou druhou věcí, na kterou čekám, je, kdy nám tato generace – vy – vynadá a řekne: „Proboha, jak jste to mohli takhle zpackat. Jak jste mohli nevyužít tuhle šanci, kterou jste si tak těžce vydobili a najednou jste od ní utekli.“ Na to by totiž nešlo říct nic jiného, než že je to pravda. Takže já s vámi souhlasím – naše generace si zaslouží vytahat za uši. A těch důvodů je hrozně moc. Spousta z nás se začala nějakým způsobem věnovat byznysu, další z nás přijali nějaké funkce a zbylí se prostě jen začali věnovat tomu, čemu do té doby nemohli, a třeba zmizeli do celého světa a tak dál. Úplně jsme vyklidili pozice generaci, kterou já si cvičně označuji jako osmašedesátníky. Lidé, kteří byli odstaveni během sedmdesátých a osmdesátých let a měli velké ambice, zkušenosti a třeba i potenciál. Ale ti tu revoluci často nedělali. Objevili se až se zpožděním a postupně převzali otěže od nás revolucionářů a zbavili se nás. Ale s naším souhlasem. A v té chvíli se to, podle mě, začalo ubírat špatným směrem. Vytratila se revoluční nálada, radikální postoje i myšlenky, taková ta nesmiřitelnost a nesmlouvavost a najednou se začaly uzavírat dohody. Najednou se začalo preferovat menší zlo. A to následně skončilo u všech politiků, kteří tu revoluci tímto způsobem ukradli nebo pohřbili.Johana Bázlerová: Přesně – nejsem úplně nadšená z toho, že jsme v situaci, kdy musíme volit menší zlo a nemůžeme volit úplně podle srdce. Ale volíme podle toho, aby tu alespoň trochu přetrvaly hodnoty, o které se v roce 1989 bojovalo. Jsem docela mile překvapená, že zrovna v tomhle souzníme.Umí si starší generace představit svět, ve kterém zpravodajské redakce nehrají hlavní informační roli, ale zprávy tvoří jednotlivci na sociálních sítích a blozích? Shodnou se obě generace na tom, jak by se mělo bojovat s dezinformacemi? Poslechněte si celou epizodu naší speciální minisérie k 17. listopadu.

Jak na boj za ochranu přírody hledí aktivisté napříč generacemi? Změnil se nějak náš pohled na ekologii za 33 let od revoluce? V první epizodě minisérie Odraz 89 odpovídá Jaromír Bláha z hnutí Duha a členka české odnože Extinction Rebellion Veronika HolcnerováV pokračování naší série Odraz 89 se tentokrát věnujeme porevolučnímu boji proti změnám klimatu a za ochranu přírody. V prvním audio rozhovoru jsme do studia posadili dva české klima-aktivisty z dvou různých generací. Jaromíra Bláhu z Hnutí Duha, který v devadesátých letech organizoval známou „blokádu Šumavy“. A Veroniku Holcnerovou, která je členkou české odnože mezinárodního klimatického hnutí Extinction Rebellion, které je mediálně známé hlavně kvůli svým nekonvenčním metodám, jako blokády silnic, narušování politických shromáždění nebo lepení se k slavným uměleckým dílům.Co říkáte na argument, že změna společenského chování v České republice globálně vůbec nic nezmění, když největší emitteři jsou Čína, Spojené státy a další obří industriální země?Veronika Holcnerová: To je podle mě oblíbený český argument. „My jsme tady Češi a je to vlastně úplně jedno, co budeme dělat.“ Ale Česká republika je historicky jeden z největších emitentů emisí CO2. I protože jsme byli velmi rozvinutý průmyslový stát, takže je potřeba brát v potaz i naši historickou zodpovědnost. A trochu se zamyslet, jak jsme na tom v kontextu celého světa. Například státy globálního jihu vypustily v porovnání s námi téměř nic, ale klimatická změna se jich dotýká už teď o dost víc než nás. Ti lidé tam doslova umírají na následky klimatické změny. A my Češi si tady sedíme a říkáme si „vždyť jsme úplně jedno, proč bychom se snažili, Čína vypouští mnohem víc.“A co se týče emisí rozpočítaných na hlavu, tak u nás vypouštíme na osobu víc než Čína. Není pravda, že by Čína nepřišla s žádnými řešeními. Čína klimatický plán má, takže myslím si, že není dobré se na tuto problematiku dívat tímto způsobem.I to, co teď řekl premiér Fiala na klimatické konferenci COP27, že je důležité, aby klima neřešila jenom Evropa, a on se zasadí o to, aby to tak nedopadlo, protože zbytek zemí po světě na to kašle, vnímám jako velký problém.Jaromír Bláha: S tímto přístupem „když někdo jiný nedělá dost, tak to teda taky dělat nebudu“ jsme prostě v háji. Je potřeba přenastavit naše hodnoty chování. To přesně ten způsob, který ukazuje, že jsme ještě zatvrdlí.Měla by se Česká republika ucházet o hostování další klimatické konference COP, která teď aktuálně teda probíhá v Egyptě?Veronika Holcnerová: Mně je to popravdě jedno, protože já v nich nevidím velký přínos.Jaromír Bláha: To je úplně jedno kde. Hlavně, že to bude a něco to přinese.Třeba v Brně?Veronika Holcnerová: Jo, klidně i v Brně.Shodnou se tyto dvě generace na metodách a postupech, které jejich vrstevníci v boji za ochranu klimatu používají? Jak se za třiatřicet let v České republice změnil aktivismus v boji za ochranu přírody? Jaká nás čeká budoucnost, pokud se ze snižování emisí nestane jedna z hlavních priorit naší vlády? Na to i další otázky odpovídají hosté našeho rozhovoru.

Dnešní výjimečně stručná epizoda Stopáže přináší - kromě nepostradatelného výběru těch nejzajímavějších zpráv uplynulého týdne - hlavně upoutávku na podcastovou minisérii ODRAZ 89, kterou najdete v tomto kanále v nejbližších dnech. Tak si poslechněte, co se stalo i co vás čeká!✌