Podcasts about zden

„Vrak je zahalen v mlze. Sediment, který přináší řeky, dělá pod vodou takovou tajemnou oponu, a z té najednou vystoupí příď lodě, která tam už odpočívá více než 70 let,“ líčí objevení vraku lodě Firenze při expedici v Albánii potápeč Zdeněk Partyngl. Spolu s námořním historikem Borisem Golem je součástí skupiny Czech Diving Team, která dokumentuje potopené lodě spojené s československou a rakousko-uherskou historií. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vrak je zahalen v mlze. Sediment, který přináší řeky, dělá pod vodou takovou tajemnou oponu, a z té najednou vystoupí příď lodě, která tam už odpočívá více než 70 let,“ líčí objevení vraku lodě Firenze při expedici v Albánii potápeč Zdeněk Partyngl. Spolu s námořním historikem Borisem Golem je součástí skupiny Czech Diving Team, která dokumentuje potopené lodě spojené s československou a rakousko-uherskou historií. Poslechněte si rozhovor.

Výstavní pavilon na Novém náměstí v Kopřivnici, který aktuálně slouží jako prosklená minigalerie, se proměnil v otevřený ateliér. Uvnitř tvoří místní výtvarníci a návštěvníci se k nim mohou připojit. Je to jedna z akcí, kterou si chce město připomenout kulatá výročí narození významných kopřivnických malířů, jakými byli Zdeněk Burian či Josef Martini.

Když v listopadu exprimátor a stávající magistrátní náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib stanul v čele Pirátů, bylo to se stranou na pováženou. Už se sice zdálo, že se vyrovnala s otřesem způsobeným kroužkováním na společné kandidátce se Starosty ve volbách 2021, kdy na ní zbyla pouhá čtyři křesla ve Sněmovně oproti třiatřiceti STANu, ale přišel rok 2024 s prohrami takřka fatálními.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemocný prezident Antonín Zápotocký, snižování početního stavu Československé lidové armády nebo nekonečně se táhnoucí problémy se zemědělstvím – takové bylo léto 1955 v rozhlasovém vysílání. Ukázky v pořadu Archiv Plus okomentuje historik Zdeněk Doskočil.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O čištění uší, spalování mrtvol, sebevraždách farmářů i shánění piva: V Indii je všechno možné!Kdo chce pochopit Indii, musí o ní aspoň něco vědět. Tuto větu pronese hned několikrát v podcastu Host Reportéra indolog a znalec sanskrtu Zdeněk Štipl. Reaguje tak na vzpomínky moderátora Tomáše Poláčka, který nedávno projel severní Indii stopem: „Vaše postřehy jsou zajímavé,“ řekne občas zkušený indolog Štipl pobaveně, „ale skoro v ničem nesouhlasím.“Do Indie pravidelně jezdívá tři dekády, v součtu tam prožil nejméně pět let. „Začalo to v devadesátém šestém. Na gymplu jsem jezdíval všude možně stopem po Evropě, ale pak už se nabízela Asie, tak jsem se sebral a na čtvrt roku vyrazil se třemi kamarády do Indie, která u nás tehdy byla populární. Zaujala mě natolik, že jsem pak přerušil studium a odjel do Kalkaty, kde jsem necelý rok pracoval pro řád Matky Terezy s umírajícími lidmi, což byla určující zkušenost.“S Poláčkem se v dvouhodinovém dialogu shodne alespoň na tom, že delší cestování po Indii je sice nádherné, ale občas taky náročné, a to fyzicky i psychicky: „Po většinu roku je buď vedro, prší, nebo oboje. A všude okolo vás jsou silné podněty. Příliš lidí na malém prostoru, na silnicích neustálé troubení, občas smrad, člověk musí dávat pozor, aby ho něco nezajelo… Chvilku trvá, než si na to zvyknete.“V podcastu postupně rozeberou klíčová místa na severoindické trase z Amritsaru až do Kalkaty a věnují se mnoha současným i historickým tématům. Postupně dojde na kastovní systém, svatá místa, sebevraždy zkrachovalých farmářů, čištění uší nebo spalování mrtvol na veřejnosti, dokonce i na shánění alkoholu nebo na prostituci.„Ale ve výsledku je to bezpečná, krásná země, a v ní hodní lidé,“ uzavírá indolog Štipl. „Tedy když si na ně člověk zvykne a má štěstí…“

Bádání o Slovanech první republika intenzivně podporovala, nacisté chtěli využít, komunisté zrušitV roce 1922 dochází v mladém Československu k nebývalé věci: parlament přijímá zákon o zřízení dvou vědeckých institucí: Slovanského a Orientálního ústavu, prezident Masaryk věnuje na činnost prvního zmíněného obrovskou sumu tří milionů korun. Stát takto chtěl podpořit svou existenci, jasně deklarovat svou orientaci ve světě a najít pro ni vědeckou bázi, která by svým výzkumem praktické fungování státu předjímala. Následně nacisté měli se Slovanským ústavem své překvapivé plány, zato komunisté velmi záhy usilovali jej zrušit. O těchto fascinujících a setrvale paradoxních dějinách vědecké instituce, jež přesně odrážejí dějiny československého státu, hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Václavem Čermákem.Slovanský ústav začal fungovat až šest let poté, co byl přijat zákon o jeho ustavení. Kromě vědecké sekce měl sekci národohospodářskou, jež měla obhospodařovat vztahy se slovanskými státy na byznysovém základě. To se nepovedlo. Zároveň v té době existovali specialisté srovnávající například právo jednotlivých slovanských zemí (což je dnes bohužel neexistující obor). Bádání ústavu ovšem přesahovalo slovanský areál, věnovalo se totiž též Rumunsku, Maďarsku, Albánii. Prvorepublikový zájem o slovanské národy samozřejmě kromě jiného odrážel národnostní složení nového státu, jenž jako multietnický vlastně přirozeně navázal na strukturu Rakouska-Uherska. A opomenout nelze ani to, že ve Slovanském ústavu významně působili také emigranti z Ruské říše. Stát ovšem hledal a neustále znovu definoval svůj vztah k okolním zemím – ostatně s jedním slovanským státem Československo nemělo podepsanou diplomatickou smlouvu: totiž se Sovětským svazem.Prvorepublikové úzké sepětí státu se slovanským prostorem a slavistickou vědou se v průběhu 20. století neustále rozvolňovalo s nástupem všech dalších režimů, které přicházely. Byl to vývoj mnohdy nečekaný: třeba nacisté uvažovali mít Prahu jako centrum pro své výzkumy židovského národa a národů slovanských. K naplnění tohoto záměru ovšem nedošlo. Zato komunisté – třebaže stát intenzivně prohloubil vztahy se Sovětským svazem – ústav usilovali zrušit. Vznikla Akademie věd, jak ji známe dnes (mimochodem, aby paradoxů nebylo málo, na její rozjezd byly použity peníze určené původně Slovanskému ústavu, které přečkaly druhou světovou válku na bankovním účtu a neustále vydělávaly). Profilace Akademie věd odpovídala novému profilu státu, který intenzivně investoval do průmyslu a těžkého průmyslu a potřeboval vědecká pracoviště bádající na poli přírodních nebo technických věd. ExistenciSlovanského ústav tak hájil a za svého života uhájil svou autoritou historik a velký komunista Zdeněk Nejedlý, jenž si ještě pamatoval pozici slavistického bádání za první republiky.Co se potom dělo dál? Jak do historie ústavu promluvila sovětská okupace? Jak normalizace? Jak probíhalo obnovování ústavu v devadesátých letech? Čím se Slovanský ústav zabývá dnes? Jak se vyrovnával a jak reagoval na jugoslávské války a na válku v Ukrajině? Kolik významných vědeckých prací bylo politickými zásahy nenávratně zničeno? A které naopak vznikly natruc vládnoucím režimům? Aneb konečně podcast, který vypráví neuvěřitelné zapomenuté příběhy.

Aylin Özden'in hazırlayıp sunduğu Aylin Özden İle Geleceğin Fabrika Ayarları programına EMEA Operasyonel Mükemmellik ve Kalite Direktörü Maxion Jant Emine Uslu konuk oldu.

Aylin Özden'in hazırlayıp sunduğu Aylin Özden İle Geleceğin Fabrika Ayarları programına EMEA Operasyonel Mükemmellik ve Kalite Direktörü Maxion Jant Emine Uslu konuk oldu.

Buchty ve studiu tentokrát přivítaly renesanční bytost jménem Zdeněk Kresl aka Kresloid. Ten vyprávěl nejen o svém studiu politické geografie, ale i o své práci na ambasádě Korejské republiky, kde měl za úkol například předat ručně dopis kolegovi na americké ambasádě.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Buchty ve studiu tentokrát přivítaly renesanční bytost jménem Zdeněk Kresl aka Kresloid. Ten vyprávěl nejen o svém studiu politické geografie, ale i o své práci na ambasádě Korejské republiky, kde měl za úkol například předat ručně dopis kolegovi na americké ambasádě.

Představte si místo, kde se celoročně line vůně dřeva, kde dýchá tradice a kde se rodí umění hřející u srdce. Právě do takového světa vás zavedeme s naším hostem, Zdeňkem Farským, řezbářem a sochařem, který své řemeslo povýšil na poslání. A tak není divu, že získal i ocenění Srdcař roku 2024. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Právě jsem se vrátil z večírku, kde jsem byl za lva salonu; z mých úst se linul vtip, všichni se smáli a obdivovali mě – já odešel, a chtěl jsem se zastřelit,“ píše si do deníku dánský spisovatel, který se teprve posmrtně proslavil jako filozof. Tahle věta v sobě skrývá klíč k celé jeho existenciální dráze: člověk je rozporuplný, je vztahem – nikoli pevností.Zaznívá tu i polemika s klišé, že Kierkegaard byl temný, uzavřený solitér. Z biografií víme, že to je jen část pravdy uměl být výřečný, teatrální, vtipný. Nikdy nepracoval pro peníze, zato s velkorysostí utrácel dědictví po otci. Z dnešního pohledu by nejspíš dostal nálepku depresivní osobnosti. Jenže právě on ukazuje, že se na těžké duševní a duchovní stavy možná díváme špatně.Úzkost pro něj není patologie, ale znak lidství, stav, který není třeba léčit, spíše je třeba si jej dobře uvědomit. V přelomovém spise Pojem úzkosti tento fenomén líčí jako existenciální otevřenost: v bibli se úzkost prý objevuje ještě před hříchem – v okamžiku, kdy člověk pozná, že má na výběr. Zákaz jíst ze stromu poznání totiž zároveň poukazuje na svobodu. A ta je dvojčetem úzkosti.Nejenže jsou úzkost a svoboda dvě strany téže mince; úzkost je navíc jiným jménem pro naději. Je totiž zkušeností nezajištěnosti, ale i možnosti, tedy budoucnosti. Dokud žijeme, nic není definitivní. Sice je to víra, která je pro Kierkegaarda nejvyšším stadiem existence, ale občas přiznává, že sám „to dotáhl“ jen k filozofii. Kdo nevěří v Boha, může naději najít právě v úzkosti. Úzkost směřuje k životu; naopak zoufalství k umrtvení.Když zoufáme, obyčejně si namlouváme falešné jistoty. Jednou prožíváme depresivní stránku zoufalství a pak si říkáme, že je všechno ztraceno, jindy manickou a pak máme za to, že nás nic nesvazuje. Obojí je omyl, přímo zoufalý. Člověk nemá právo pronášet tak absolutní soudy nad sebou ani nad světem. Proč? Zrazuje tím úzkost – a ztrácí svobodu.KapitolyI. Trigger Warning: Bůh chce oběť Izáka! [úvod až 20:20]II. Proto lituj. A to je podstata veškeré moudrosti [20:20 až 40:50]III. Cože je úzkost? Zítřek. [40:50 až 1:00:10]IV. Nejvyšší forma existence: Naučit se vzpomínat vpřed. [1:00:10 až konec]BibliografieOmri Boehm, The Binding of Isaac: A Religious Model of Disobedience, New York/London: Bloomsbury, 2007.Omri Boehm, Radikaler Universalismus. Jenseits von Identität. Universalismus als rettende Alternative, Berlin: Propyläen Verlag, 2022.Alastair Hannay, Kierkegaard, New York: Bloomsbury Publishing, 2020.Søren Kierkegaard, Současnost, přel. M. Žilina, Praha: Mladá fronta, 1969.Søren Kierkegaard, Bázeň a chvění; Nemoc ke smrti, přel. M. Mikulová-Thulstrupová, Praha 1993.Søren Kierkegaard, Opakování: pokus v oblasti experimentující psychologie od Constantina Constantia, přel. Zdeněk Zacpal, Praha: Vyšehrad, 2006.Peter Sloterdijk, Philosophische Temperamente: Von Platon bis Foucault, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2009.

Češi Zdeněk „Háček“ Hák a Radoslav „Radar“ Groh dosáhli dalšího významného horolezeckého úspěchu. V pákistánském Karákóramu zvládli náročný prvovýstup novou cestou na impozantní šestitisícovku Hunza Peak.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi Zdeněk „Háček“ Hák a Radoslav „Radar“ Groh dosáhli dalšího významného horolezeckého úspěchu. V pákistánském Karákóramu zvládli náročný prvovýstup novou cestou na impozantní šestitisícovku Hunza Peak.

Slouží P. Zdeněk Mareš.Všechny díly podcastu Bohoslužba můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slouží P. Zdeněk Mareš.

Aylin Özden'in hazırlayıp sunduğu Aylin Özden İle Geleceğin Fabrika Ayarları programına Nova Akademi Kurucusu, Eğitmen ve Danışman Bülent Yeni konuk oldu.

Aylin Özden'in hazırlayıp sunduğu Aylin Özden İle Geleceğin Fabrika Ayarları programına Nova Akademi Kurucusu, Eğitmen ve Danışman Bülent Yeni konuk oldu.

Do 14. dílu Prague Black Talku jsme si pozvali trenéra DL Zdeňka Bureše. Zdeněk se fotbalu věnuje již 10 let - nejdříve jako hráč a nyní už jako trenér. Poslechněte si cestu reprezentačního Coache z Ústí Blades přes Bělou Raiders až do Prague Black Panthers.

Vila na pražských Vinohradech je kolbištěm mezi miliardářem Zdeňkem Cendrou a rodinou Janderových. Nová epizoda pořadu Ve stínu rozplétá příběh, ve kterém figuruje exekuce, obvinění ze šikany i snaha vyšroubovat cenu.Zdeněk Cendra, podle aktuálního žebříčku Forbes 16. nejbohatší český podnikatel, podepisuje 11. února 2020 kupní smlouvu. Za 22 milionů korun získává od původního spoluvlastníka ideální polovinu vily v ulici Bratří Čapků na pražských Vinohradech jeho firma Overkill Makropulos.Podle původní rodinné dohody má k užívání podkrovní a přízemní byt. Druhá spoluvlastnice, třiaosmdesátiletá Jana Janderová, žije v prvním patře a její děti užívají suterén, ve kterém sídlí jejich firma na pojišťování pohledávek.Janderovi hned od počátku chtějí novou psanou dohodu o užívání domu, což je běžný postup při vlastnictví ideální poloviny nemovitosti. Usilují o to, aby patra nebyla užívána na přeskáčku a vznášejí návrh, aby si s nimi Cendra vyměnil podkroví za suterén. Tím by Janderovi užívali horní dvě patra vily, zatímco nový spolumajitel dolní dvě patra. Jenže k dohodě nedojde a tím se spustí řetězec vleklých sporů o vilu.Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Zdeněk Okleštěk, lektor pro vědomou komunikaci s dětmi. Konec školního roku je tu, a s ním i vysvědčení, které může, ale také nemusí překvapit rodiče. Nakolik se rodiče v průběhu školního roku zajímají o školní prospěch svých dětí, proč by si právě o prázdninách měli rodiče udělat čas na své děti, a umí si navzájem naslouchat? Nejenom na tyto otázky dostaneme odpověď hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aylin Özden'in hazırlayıp sunduğu Aylin Özden İle Geleceğin Fabrika Ayarları programına Yıldız Entegre Planlama Müdürü Adem Akçay konuk oldu.

Aylin Özden'in hazırlayıp sunduğu Aylin Özden İle Geleceğin Fabrika Ayarları programına Yıldız Entegre Planlama Müdürü Adem Akçay konuk oldu.

Je éra sociálních sítí u konce? Co přijde po nich? Adam Zbiejczuk po 20 letech v oboru otevřeně popisuje hluboké zklamání z „enshittifikace“ sociálních médií a stavu celého odvětví. Zároveň nabízí moudré a praktické rady, na kterých platformách má dnes smysl být a proč.

Moderuje Iva KokešováVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Iva Kokešová

Zdeněk Pelda, mykolog. Letošní jarní vydatné deště a teplé dny jsou živnou půdou pro houby. A protože jsme národem houbařů, začínají se košíky prvních nadšenců plnit úlovky. S jakými druhy hub se můžeme v tomto období setkat, a na jakých místech rostou, nejen to probereme hodinu před polednem s mykologem Zdeňkem Peldou.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se rodí chytrá výroba? Zdeněk Sedlák z EPRIN o tom, proč je digitalizace hlavně o datech, lidech a odvaze měnit zajeté koleje. V rozhovoru rozkrýváme, co skutečně znamená průmyslová robotizace a digitalizace v české firmě, jaké jsou nejčastější překážky a proč bez jasné  strategie zůstane každý projekt jen na půl cesty. Podcast BRNO INDUSTRY 4.0 je realizovaný Regionální hospodářskou komorou Brno ve spolupráci s INDUSTRY CLUSTERem 4.0 jako součást aktivit Enterprise Europe Network, mezinárodní sítě, která pomáhá malým a středním podnikům se vstupem na zahraniční trhy a podporuje inovace v podnikání.

Nová Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS) by mohla v budoucnu stavět průmyslové parky k prodeji a pronájmu. Záměr nedávno schválila vláda, má ale řadu kritiků. „Další neefektivita, která se bohužel začíná šířit jako rakovina,“ namítá v Pro a proti prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. „Soukromý sektor doplňujeme,“ argumentuje předseda představenstva Státní investiční a rozvojové společnosti Zbyněk Pokorný.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Málokterý politik před rokem 1989 nudil posluchače svých projevů tolik jako vrchní ideolog Jan Fojtík. Nenápadný muž měl přitom pod palcem ideologický dohled nad vědou, kulturou a školstvím. Vrchol jeho kariéry i pád připomene v pořadu Portréty historik Zdeněk Doskočil.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme pro vás další vidcast, který nám trochu neplánovaně přetekl až do třetí hodiny... Ale budiž, užijete si úvodní mišmaš, závěrečný mišmaš a mezi tím? Samé dobroty! Nejdřív se podíváme na opravdu pěknou knihu artworků z Kingdom Come: Deliverance II. Pak si Jirka představil skvělý cestopisný kvíz s poznáváním map z her (a je skvělý, protože Zdeněk věděl téměř vše, pozn. Zdeněk). A pak pro vás máme rozhovor s autorem deskovek Tomášem Holkem o hrách vlastních i hrami inspirovaných. Příjemnou zábavu! Seznam témat 00:00 - Start a úvodní mišmaš 12:31 - Listujeme artbookem Kingdom Come: Deliverance II 48:04 - Jirkův vypečený kvíz se slepými mapami z videoher 1:42:31 - Rozhovor s autorem deskovek Tomášem Holkem nejen o Seti a Pilgrims 2:21:55 - Závěrečný Mišmaš

Další týden, další start kampaně. Tentokrát té pirátské. Strana v pondělí představila část svého programu, krajské lídry (a jednu lídryni) a nadále ladí spolupráci se Zelenými. Na co chtějí Piráti vsadit? Může jim spojení s menším partnerem pomoct? A je Zdeněk Hřib charismatický lídr? O tom všem mluví političtí reportéři Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovějším díle podcastu Vládneme, nerušit.

Poslechněte si:01:11 Proč některé hvězdy pulzují?12:37 Neviditelní pomocníci chemiků21:37 Morseův telegraf27:10 Dokáží housenky bránit svůj list?35:46 Jak je starý největší strom světa?45:48 Mléko pod mikroskopemHovoří astrofyzik Zdeněk Mikulášek, chemik Jan Havlík nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

En esta edición de Chequia 30': Entrevista con el sociólogo Zdeněk Sloboda | Abre el Museo de los Sobrevivientes en la antigua fábrica de Schindler | ADONXS, el artista checo que busca dar el batacazo en Eurovisión 2025.

微信公众号：「365读书」（dus365)，有不定期赠书福利；微博：365读书v。主播：潮羽，365天每天更新一期。 文字版已在微信公众号【365读书】发布 。QQ：647519872 背景音乐：1.Zdeněk Gromnica - One；2.Zdeněk Gromnica - Alone；3.Antonio Forcione - Czardas；4.MANYO - 夏空の光 (violin arrange)。

Do pátého dílu desetidílného seriálu podcastu Nesmrtelný moderovaného Petrem Šimůnkem zavítal Zdeněk Reibl, zakladatel a CEO brokerské pojišťovací společnosti Respect a hybatel nového projektu RehaGym, kliniky zaměřené na longevity. Zkušený byznysmen se podělil o svou cestu k pohybu, která začala dramatickou nehodou jeho syna, přes různé osobní komplikace, což vedlo až k založení unikátního bezbariérového fitness centra. V podcastu se diskutovalo o posturálních svalech, symetrii těla, o tom, co je rekódování a jak rychle je možné vrátit organismus do optimálního stavu. A také o zajímavých členstvích v samotném RehaGymu. Jak Reibl uzavírá: „Prvotním motorem je sám chtít. Pokud si to člověk uvědomí a opravdu se chce změnit, má z půlky vyhráno.“ Aneb jak zní motto celého podcastu: „Smrt si nás přece jednou najde, tak proč nemít krásný a přitom dlouhý život?“ Amen.

Francouzské město Dijon si letos připomíná 105 let od otevření česko-francouzské sekce na tamním Carnotově gymnáziu. Mezi jeho známé absolventy patří třeba herec Jiří Voskovec nebo režisér Zdeněk Troška. V Dijonu najdete taky kampus prestižní Univerzity Sciences Po, kde studují i čeští studenti. A češtinu uslyšíte také na Burgundské univerzitě v Dijonu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V šest hodin ráno 5. května 1945 odstartovalo Pražské povstání, tedy boj Čechů proti nacistům. Po šesti letech německé okupace jsou zprávy v rozhlase vysílány pouze v češtině. Akce je velmi dobře koordinovaná, hlasatel Zdeněk Mančal měl při ruce dobře zorganizovaný tým. Na Václavském náměstí se lidé nebojí dát najevo odpor k okupaci. Jak to v tu dobu vypadalo v Berlíně? A jak se do Pražského povstání zapojili četníci?

5. května 1945 začalo povstání českého lidu proti nacistickým okupantům. Zásadní roli v tom sehrál Československý rozhlas. Poté, co hlasatel Zdeněk Mančal pronesl větu „Je právě sechs hodin,“ už vysílal jen v češtině. „Nemůžeme říkat, že tato věta zahájila povstání. To by bylo nespravedlivé vůči těm, kteří se povstání pokoušeli připravit. I když vlivem okolností moc připravené nebylo,“ připomíná editor Českého rozhlasu Plus Petr Dudek, který se okolnostmi povstání zabývá.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

微信公众号：「365读书」（dus365)，有不定期赠书福利；微博：365读书v。主播：潮羽，365天每天更新一期。 文字版已在微信公众号【365读书】发布 。QQ：647519872 背景音乐：1.Rainy Day - 니가 없는 시간은；2.Pepe Romero - Recuerdos de la Alhambra；3.Zdeněk Gromnica - Life。

Čeští vědci mají důvod k radosti. V příštích pěti letech do Česka poputuje půl miliardy korun na deset vědeckých projektů, které uspěly se žádostí o grant Evropské výzkumné rady (ERC). „Myslím, že jsme nikdy neměli nedostatek talentů a nápadů, ale tak trošku jsme šampioni v tom ty talenty zahazovat a nepodporovat je tak, jak bychom mohli,“ soudí matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů Zdeněk Strakoš.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

S novým týdnem přichází také nový vidcast, ve kterém se opět vrhneme na několik herních témat. V prvním bloku projde Honza novou zprávou Newzoo o stavu herního odvětví zejména z pohledu hráčů, jejich preferencí, odehraných hodin nebo množství prodaných her. Pak se Zdeněk s Jirkou vrátí k dojmům z první epizody druhé řady seriálu The Last of Us a jedné velké změně oproti druhému hernímu dílu. A pak vás čeká rozhovor se Štěpánem Meisterem o jeho hře Machinicide. V závěru pak nechybí ani bezmála hodinový mišmaš... Seznam témat 00:00 - Start 04:26 - Detaily z nové zprávy Newzoo o stavu herního světa 31:37 - Rozšířené dojmy z první epizody druhé řady seriálu The Last of Us 56:03 - Rozhovor se Štěpánem Meisterem o hře Machinicide 01:17:55 - Závěrečný mišmaš

Ve středu mají poslanci schvalovat novelu školského zákona, která mimo jiné přesouvá odpovědnost za financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy obce. „De facto nám to nebylo předkládáno, abychom o tom diskutovali, ale bylo nám to předloženo jako hotová věc,“ kritizuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Zdeněk Pištora (bez politické příslušnosti), místopředseda Svazu měst a obcí, starosta města Postoloprty na Lounsku.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Dramatik, scénárista a herec Zdeněk Svěrák spolupracuje už od roku 1994 s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. Díky dobročinným sbírkám se organizaci podařilo postavit nové centrum pro vozíčkáře. „Vždycky tam přijdu a nevěřím vlastním očím, že to je tak pěkné zařízení a že se na to vybralo od normálních lidí,“ říká Svěrák ve speciálním vysílání Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ODS a Piráti se na pražském magistrátu navzájem pomlouvají zcela veřejně a natolik bez zábran, že je těžké pochopit, jak vůbec mohou společně sedět v radě a už dva roky vládnout hlavnímu městu. Výsledek pociťuje každý obyvatel hlavního města. Praha zamrzla. Bohaté město sice má na svých účtech rekordních 140 miliard korun, ale obří úspory nemá do čeho investovat. Stojí velké dopravní stavby jako třeba druhá část metra D - kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu. Zaseknutá je také slibovaná dostavba vnitřního městského okruhu, takzvaná Blanka II. Nestaví se ani byty, z nichž se stal v Praze nedostupný luxus. O reformě parkovacích zón nebo stavbě nových P+R parkovišť pro dojíždějící se jen mluví. Aby problémů nebylo málo, na schůzi zastupitelstva demonstrují popeláři z  Pražských služeb. Hrozí, že půjdou do stávky a přestanou vyvážet odpadky.Důvody, proč paralyzovaná Praha přešlapuje na místě, rozebírá aktuální epizoda podcastu Vlevo dole. Hlavní příčinou jsou ústřední postavy - primátor Bohuslav Svoboda z ODS a jeho první náměstek, šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Neshodnou se dokonce ani na tom, která firma a za kolik má vyvážet pražské odpadky.„První si potrpí na ceremonie, druhý je tak suverénní, že pro cokoliv těžko hledá spojence. Dohromady šílené kombo. Nedůvěřují si oni dva a především ani jejich strany, jejichž pražští zastupitelé se ani nesnaží skrývat, jak moc sebou navzájem pohrdají,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší.Kvůli „ideologickým“ sporům stojí i malé projekty jako třeba rozšíření tramvajového ostrůvku na Staroměstské nebo lávka pro pěší a cyklisty v Braníku.„Situace je o to komplikovanější, že ani jeden z nich nemá stoprocentní podporu ani ve své vlastní straně. Pražská ODS by byla nejraději, aby jedenaosmdesátiletý Svoboda odstoupil a předal funkci někomu mladšímu a energičtějšímu. No a Hřib zase má v Praze natolik rozhádané Piráty, že dokonce jeho vlastní lidé nepodporují jeho projekty,“ vysvětluje reportérka Lucie Stuchlíková.Chtělo by se zařvat: Pískej konec! Ale zdá se, že pražská radniční sestava - koalice Spolu plus Piráti za přihlížení Starostů - je připravena společně trpět až do konce volebního období. Jakékoliv jiné uspořádání, třeba s účasti opozičního hnutí ANO, není v Praze už jen čistě početně možné. Cítí se primátor Bohuslav Svoboda jako stařec? Má jeho náměstek Hřib rád popeláře? A kde návštěvník dostane stravenku na svačinku i oběd? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z pražského magistrátu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.