Jihočeské kroniky

Šišek devatero, aby v příštím roce byla dobrá úroda, připravovali lidé ke štědrovečerní večeři ve starobylých vesnicích na Doudlebsku. O svátečních pokrmech a o slavení Vánoc, Silvestra a Nového roku vypráví Jan Šimánek. Historik a kronikář Doudleb vychází ze svých záznamů v obecní kronice a ze své nové knihy Doudlebsko v kuchyni a u stolu.

Na stole v domě Václava Janoucha tři kroniky vesnice Prostřední Svince. V obecní knihovně Benešova nad Černou na stole předchozí kronika a na pulpitu současná vedená Růženou Lepšovou. Kronikář v první polovině tohoto dílu seriálu Jihočeské kroniky a kronikářka ve druhé dokončí minule načaté vyprávění.

„Ocenění je příjemná věc, ale je spousta lidí, kteří jednak už ho dostali a jednak by si ho zasloužili, jenže na ně ještě nedošlo,“ říká ke svému titulu Jihočeský knihovník roku 2016 Růžena Lepšová z obecní knihovny v Benešově nad Černou. K tomu pracuje v přidruženém infocentru, připravuje obecní zpravodaj, podílí se na pořádání místních kulturních aktivit a vede kroniku obce.

„Jak se slavily Vánoce v minulosti, o tom se ve starých místních kronikách moc nenajde,“ říká kronikář Doudleb Jan Šimánek. To ho podnítilo, aby popsal průběh adventu a Vánoc v obci sám. Učinil tak v roce 2008.

Svince, Doubka, Zlámanice. To jsou místa v bydlišti kronikáře Václava Janoucha. Druhá polovina názvu vesničky Prostřední Svince na Českokrumlovsku, stejně osad Dolní Svince a Horní Svince, má pravděpodobně spojitost s chovem vepřového dobytka.

Četla jsem ji jedním dechem. Tak vyjadřuje poděkování za knihu „Zbelítov, historie a současnost“ v dopise adresovaném starostce pisatelka, která se ve vesničce u Milevska narodila před 86 lety a po válce se odstěhovala.

„Kroniky byly odrazovým můstkem pro napsání knihy Zbelítov, historie a současnost,“ říká ke zrodu letos v létě vydané publikace kronikářka Ludmila Přibylová.

Kronikářkou Zbelítova u Milevska je Ludmila Přibylová. Z obce sice nepochází, ale získala k ní vřelý vztah. Rod z matčiny strany navíc má zbelítovské kořeny. Stejně tak rod manžela Ludmily Přibylové, Václava Přibyla. A který z rodů přišel do Zbelítova dříve? K poslechu zve Petr Kronika.

Profese kronikářek a kronikářů jsou rozličné. Znovu to potvrdí vyprávění Zdeňky Chadtové z Klenovic v první třetině tohoto dílu Jihočeských kronik. Poví také, jak si s manželem prohodili kronikářské pověření.

„Já ji píšu a manžel, malíř, ji ilustruje,“ říká nad kronikou obce Klenovice na Soběslavsku Zdeňka Chadtová. Perokresbou nebo barevnou kresbou Vladimíra Chadta začíná a končí každý rok v kronice, o kterou se manželé starají více než třicet let.

Výtvarné tvoření dětí nebo besídky zachycuje v kronice Církevní mateřské školy U svatého Josefa v Českých Budějovicích učitelka Jiřina Zimová. Zaznamenává také brigády rodičů nebo například přednášky, které pro ně školka pořádá.

O kroniku Veteran Car Clubu České Budějovice se stará Jiřina Zimová z Hluboké nad Vltavou. Nevypráví prostřednictvím textu, ale fotografií. Snímky ukazují, jak členové klubu oživují dobu, jež nesla určitou noblesu.

V současnosti pečuje Jiřina Zimová o dvě kroniky. O té, do které zapisovala ještě před několika lety, bude mluvit při prvním setkání v rubrice Jihočeské kroniky. O hlubocké farní kronice, jejíž zřízení sahá do roku 1840.

Nad obecní, farní a školní kronikou završíme sérii setkání s Josefem Šuplerem, autorem knihy Z novohradské farní vsi Rychnov u Nových Hradů do Kamenné, Konratic a Kondrače, kterou psal na základě těchto kronik a dalších pramenů.

Josef Šupler se historii svého rodiště věnuje jako koníčku. Jedinečným zdrojem při psaní knihy, kterou nazval Z novohradské farní vsi Rychnov u Nových Hradů do Kamenné, Konratic a Kondrače, mu byla farní kronika i pojednání cisterciáckých kněží, kteří sesbírali údaje, které už nejsou k nalezení.

Tři kroniky zbyly v Rychnově u Nových Hradů. Z nich a dalších pramenů čerpal Josef Šupler při psaní knihy Z novohradské farní vsi Rychnov u Nových Hradů do Kamenné, Konratic a Kondrače.

Celý život žije v městysu Ledenice na Českobudějovicku Jiří Cukr. Před více než patnácti lety se navíc stal místním kronikářem. Coby pracovník Státního okresního archivu měl k historii vždy blízko, a tak volba logicky padla na něj.

Vedoucí Státního okresního archivu Český Krumlov Jolande Minářová ukáže pestrost pojetí a formátů kronik či pamětních knih a zavede nás do jednoho z archivních depozitářů.

Stránky, kde kronikář Rojšína vykreslil charakter našeho člověka, v obecní kronice Křemže zaznamenal extrémní počasí jednoho roku, ve školní kronice Zlaté Koruny popsal jarmark v Českém Krumlově a ve školní kronice obecné školy v Zubčicích zachytil zájezd dětí na zemskou výstavu v Praze roku 1891, nalistuje vedoucí Státního okresního archivu Český Krumlov Jolande Minářová.

Jolande Minářová nastíní vznik a vývoj zákona o vedení kronik obcemi, promluví o současném vztahu úřadů obcí a měst ke státnímu okresnímu archivu, vysvětlí možnosti nahlížení do kronik a jiných písemností, které jsou tu uložené, poví, kdo se v minulosti převážně stávali kronikáři, a představí různé podoby kronik.

Státní okresní archiv Český Krumlov, který míval jeden z depozitářů i ve Zlaté Koruně, se přestěhoval z krumlovského zámku do městské části Plešivec. Krásné prostředí s šesti depozitáři v budově postavené v roce 1995 oceňuje vedoucí Jolande Minářová.

V obecní knihovně v Boršově nad Vltavou se nad kronikou sklání Romana Rýcová. Coby knihovnice a místostarostka se ujala vedení kroniky na podzim roku 2020. Obrací stránky se zápisy své předchůdkyně.

Knihovnicí byla už v původní knihovně, v takzvané staré škole. O prázdninách ještě Romana Rýcová obsluhuje turistické informační centrum, od posledních voleb je místostarostkou Boršova nad Vltavou a na sklonku roku 2020 se stala i kronikářkou.

Přes 25 let učitel a sbormistr Lukáš Holec zaznamenává veškeré nejen pěvecké dění Medvíďat, Brumlíků, Lentilek a Diblíků z Českého Krumlova.

Do Slavonic na kolo a na taneční parket, do Kamenné na horu a do Dynína k rybníkům. Inspiraci pro volný čas z jihočeských kronik přináší ve svém pořadu Petr Kronika.

„Anton Borový, první učitel v zlatokorunským klášteře, byl přijmutý dne 20. aprila 1782. On študýroval pět let v Pasově logiku a šest let v Krumlově u jezuitů i též dvě léta světská práva,“ napsal kantor o sobě do školní kroniky. Nad ní a nad jeho hudební sbírkou o osvícenském člověku činném v mnoha směrech vypráví muzikoložka Markéta Králová.

Červen 1755 a březen 1832 vymezují život Antonína Borového. Učitel, varhaník, regenschori, skladatel i spisovatel byl podporovatelem kulturního dění ve Zlaté Koruně a jejím obroditelem. Muzikoložka Markéta Králová ze Zlaté Koruny, která působí v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd České republiky, kde se zabývá výzkumem duchovní hudby v klášterech, vypráví jeho příběh nad školní kronikou.

Pořad o jihočeských kronikách připravuje Petr Kronika.

Gedenkbuch von Kaplitz a Gedenkbuch der Stadt Kaplitz jsou nadpisy původních německých pamětních knih Kaplice. Zaznamenávají období mezi lety 1904 a 1939. „Jedním z kronikářů byl Hans Waltenberger, učitel a ředitel školy, regionální spisovatel, který je uveden v Kohoutím kříži Jihočeské vědecké knihovny,“ říká Daniela Wimmerová, současná kronikářka města.

Loni uplynulo 60 let od povýšení Zlivi na město. Příští rok uplyne 100 let od založení první zlivské obecní kroniky. A v mezičase se setkáváme s kronikářkou Ivou Kučerovou.

Kronikář Doudleb Jan Šimánek převypráví některé příběhy, které vyslechl od místních pamětníků. Objasní také symboliku májek.

Májka se ještě v 19. století stavěla o svatodušních svátcích, které nastávají padesát dní po Velikonocích, a jejichž datum je tedy rovněž pohyblivé. Tuto skutečnost vyčetl ze starých kronik z Doudlebska současný kronikář Jan Šimánek.

Zuzaně Vyhnálkové ze Srubce předali rodiče lásku k dějinám, Zdeněk Tibitanzl z Hosína se zabývá fotografiemi a fotografováním. O zálibách kronikářů, ale i neuhlídané májce je řeč v dalším díle pořadu Jihočeské kroniky.

Když přišla na úřad Srubce na Českobudějovicku, začala se probírat historií obce. Nechala opravit kapličky a vyčistit pomníky obětem 1. světové války. Starostkou se stala v roce 2006 a byla jí osm a půl roku. Obecní kroniky se Zuzana Vyhnálková ujala před pár lety.

Nebýt jedné mezery, bezmála sto let píší kroniku v Hosíně na Českobudějovicku. „Jediná přestávka v jejím vedení nastala mezi roky 1950 a 1966,“ říká současný kronikář Zdeněk Tibitanzl. Jeho předchůdci dokázali zapisovat události i v letech druhé světové války.

Doudleby a Doudlebsko získaly proslulost lidovými zvyky a tradicemi. Zdejší bohaté folklorní prožívání roku kronikáři považovali nejspíš za natolik samozřejmé, že ho v doudlebské kronice nezachytili, tedy ani nezaznamenali průběh místních Velikonoc. To si myslí současný kronikář Jan Šimánek, který zápisy o lidových obřadech doplnil.

Navázat na dřívější setkání s kronikářkou Janou Tetíkovou ze Suchdola nad Lužnicí a s kronikářem Václavem Šedivým z Tábora má za cíl tento díl Jihočeských kronik a to ve třech směrech: doplnit představení jich samotných, přiblížit jejich způsob zápisu o dění ve městech, kde žijí, a přinést citace několika momentů, které do obecních kronik zachytili.

V Kestřanech na Písecku vede kroniku obce od roku 1990 Jaroslav Kulanda. Ovšem Kestřany měly svého času také školní kroniku a sám kronikář jistou dobu psal rodinou kroniku. Na stránky těchto knih nahlédneme. Připravil Petr Kronika.

Vedení kroniky obce Mišovice Pavel Suček ukončil se závěrem minulého roku 2020. Psal ji od roku 2008. Věnujeme mu tento díl jako ohlédnutí za tím, jak členil a pojímal své zápisy, a jak vůbec pojímal svou pozici.

Kronikářkou Holašovic donedávna byla Jiřina Halmlová. Přibližně dvě desítky let zapisovala do kroniky vesnice na seznamu UNESCO. 

Město je upravené, se spoustou zeleně. Pořád je na co se dívat, když se prochází náměstím a různými částmi. Tak vidí Sezimovo Ústí kronikářka Hana Chotovinská.

Musí ji vést člověk, který chce po sobě něco zanechat pro budoucí generace, uvažuje kronikářka Vodňan Kateřina Mašlová. Poví, jakým způsobem do ní zaznamenává rozhovory se zástupci zdejších institucí a firem a s místními pozoruhodnými lidmi. Například uvede, co zjistila o pivním sběrateli. A přizná se ke ztrátě jedněch zápisků.

Kromě návštěvy horosedelské kaple si v Jihočeských kronikách poslechněte i kronikářku Mirovic Marii Hrdinovou, která představí dobře architektonicky řešený kulturní dům ve městě z 50. let a docela novou pamětní desku k osvobození na konci 2. světové války. A kronikář Doudleb Jan Šimánek poví o své roli ve zdejších slavných masopustních obchůzkách. 

Máte císaře pána ve třídě? Ptala se babička narozená na konci 19. století školačky Marie Hrdinové, nynější kronikářky Mirovic na Písecku. Od „jeho časů“ se odvíjí tohle vyprávění nad mirovickou kronikou.

V kronikách objevují všichni něco, čtenáři, kronikáři i posluchači. Při vedení kronik se kronikáři v procesu sbírání podkladů z různých zdrojů pro své zápisy dostávají nejen k záznamům o minulém dění, ale nacházejí i předměty s příběhem. Podobně čtenáři kronik. Objevy mohou být překvapivé.

Kdo vede kroniku obce Dírná na Soběslavsku, zjistil autor rubriky Jihočeské kroniky při vysílání pořadu Písničky pro radost. V jedné z gratulací četl, že ji věnuje i kronikářka Věra Novotná.

O prvním kronikáři Františku Dankovi jsme ještě nemluvili, měl krásný sloh. Ani o jednom z rodáků doktoru Juliovi Červeném, kterému se říkalo lékař lidumil. A ani o budově místního obecního úřadu nebo o zámku, pouští se do vyprávění a čtení zápisů současná kronikářka obce Komařice na Trhosvinensku Veronika Šustrová během setkání, které je volným pokračováním dvou předchozích. 

Markéta Králová převypráví žertovné silvestrovské koledování části minoritské komunity, slavnost Tří králů se žehnáním vody, kadidla a zlata a obřadné zakončení celého vánočního období, což tehdy připadalo na Hromnice, jako i blízký vztah krumlovského panovníka knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu a představeného minoritů Sperla.

Muzikoložka Markéta Králová ze Zlaté Koruny v rámci svého historického výzkumu pročetla zlatokorunskou školní kroniku a klášterní kroniku českokrumlovských minoritů. Této druhé jsme věnovali vánoční díl seriálu, abychom nasáli atmosféru dávného adventu a Vánoc v barokním Českém Krumlově.

Tentokrát se z vyprávění kronikářky Myslkovic na Táborsku Marie Hodinářové dozvíme o ročním cyklu pravidelných událostí a akcí v obci - jako jsou myslivecké a hasičské plesy, velikonoční řehtání, květnová pouť, chození Barborek, nebo zpívání u vánočního stromu. 

Františka Scherera, kronikáře Svaté Maří na Vimpersku, jsme už dříve v Jihočeských kronikách představili. Tehdy citoval ze zápisů svého předchůdce. V tomto dílu poukáže na dění v obci, které zachytil on sám. Z pochopitelných důvodů, mezi něž patří hlavně délka pořadu, vybere jen některé události a v úryvcích.