Podcasts about popisuje

Eduard Suchánek vede globální expanzi společnosti Bolt a v rozhovoru sdílí konkrétní postupy, jak úspěšně vstupovat na nové trhy. Popisuje, že ani neznalost lokálního prostředí není překážkou, pokud firma rozumí svému produktu a zákazníkovi. Na příkladu rozjezdu v Johannesburgu ukazuje, že k prvním krokům stačí správně nastavený mindset, odvaha a schopnost rychle jednat. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/expandujte-hned-na-velky-trh-radi-eduard-suchanek-ktery-dostal-bolt-do-afriky-i-na-blizky-vychod-t55424 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Odborníci z liberecké zoo se zapojili také do ochrany ohrožených korálových útesů poblíž Sumatry. Popisuje vedoucí oddělení ochrany přírody a výzkumu Adéla Hemelíková.

Historička Dagmar Šumberová ví o Velvarech řadu zajímavostí. Ráda cestuje po Středních Čechách, kde hledá stopy minulosti. Při psaní článků prohledává archivy a knihovny. Spoluautorka knihy Kutnohorské vily sype z rukávu jednu historiku za druhou. Jedna z nich se týká právě vzniku lidové písně Ó Velvary, ó Velvary, kde jsou mé tolary.

„Je to zaplněné zhruba z jedné čtvrtiny. Úložiště je projektováno na 60letý provoz všech stávajících jaderných zdrojů plus jednoho nového,“ říká ředitel správy úložišť Lukáš Vondrovic.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.

Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na benátském filmovém festivalu měl premiéru snímek Hlas Hind Radžab. Režisérka využívá skutečné nahrávky telefonátů s pětiletou dívkou z Gazy, kterou v lednu 2024 spolu s rodinou zavraždili izraelští vojáci. „Hind se snažila s částí své rodiny dostat ze severní Gazy. Auto rozstřílela izraelská armáda, která posléze potom zabila i dva záchranáře v sanitce, kteří se pokusili po předem vyjednané a složitě vydiskutované cestě té dívce přijet na pomoc,“ přibližuje Pavel Sladký.

Za dveřmi Klokánků se odehrávají příběhy, které by leckdo považoval za nemožné. Přicházejí do něj děti, které si neumí ani samy vyčistit zuby, v pěti letech nemluví, jsou tak semleté drsným osudem, že můžou být i nebezpečné.  „Každé dítě potřebuje především lásku a stabilitu. A to jim systém často bohužel nedokáže dát,“ říká v novém díle pořadu Blesk Podcast Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠⁠⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Tohle mě překvapilo. Psycholog Radvan Bahbouh umí být nesmírně inspirativní, ale když se otevřel o smrti svého malého syna a o tom, co to pro něj a jeho rodinu znamenalo, bylo to něco úplně nového. Popisuje vyrovnávání se s celou věcí a nalézání cesty k posílení sebe sama. Podtrhuje důležitost rodiny, kterou celá věc semknula. Ale mluvili jsme taky o tom, co si z jeho zkušenosti může vzít každy. A že i psycholog je někdy v situaci, kdy si sám nemůže. Ale jindy naopak ano, třeba když se vzpomínka na trauma spojené se smrtí vrací. Celý rozhovor ale nebyl takhle vážný, je v něm i spousta smíchu a uvolnění. Radvan mluví třeba o tom, jak nám pozitivní obrazy z minulosti můžou pomoct.

„Když volyňští Češi odcházeli v 19. století do carského Ruska – dnes na území Ukrajiny, do míst kolem měst Dubno, Rovno, Žitomir –, dostali místo slibovaných polí jen vykácené lesy. Nejdřív je museli – jak říkali, ,vykorčovat‘ –, až pak se z nich stala pole. Když všechno zúrodnili, založili si kulturní spolky, pivovary, mlýny a vlastně byli bohatí, museli zas pryč,“ říká spisovatelka a dcera volyňáků Anna Strnadová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu 6. září se v přírodním divadle v pražské Šárce uskuteční slavnostní představení Smetanovy Libuše k 105. výročí Prahy 6 a 20. výročí obnovení tradice šáreckého přírodního divadla. Titulní roli ztvární sopranistka Eliška Weissová: „Libuše je jedna z nejnáročnějších rolí českého repertoáru. Mám k ní velice srdečný vztah a je úžasné ji zpívat na místě s tak dalekosáhlou historií,“ říká ve Vizitce.

V sobotu 6. září se v přírodním divadle v pražské Šárce uskuteční slavnostní představení Smetanovy Libuše k 105. výročí Prahy 6 a 20. výročí obnovení tradice šáreckého přírodního divadla. Titulní roli ztvární sopranistka Eliška Weissová: „Libuše je jedna z nejnáročnějších rolí českého repertoáru. Mám k ní velice srdečný vztah a je úžasné ji zpívat na místě s tak dalekosáhlou historií,“ říká ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sýrie si zvyká na novou politickou situaci po pádu režimu Bašára Asada a 30 letech vlády jedné strany. Země se postupně dostává z mezinárodní izolace, nad novou vládu se ale vznáší stín džihádistické minulosti prozatímního prezidenta Ahmada Šary. „Zatím vládne absolutně pragmaticky, zatím se neprojevily možné islamistické sklony. A drží se hodně v pozadí, neviděl jsem jediný jeho portrét,“ popisuje v Interview Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O jezírkách, biobazénech a o tom, jak může i kousek přírody proměnit naši zahradu v místo pro relaxaci, koupání a radost, byl tentokrát dopolední rozhovor Českého rozhlasu Vysočina. Klasický bazén, nebo biobazén? Jaké jsou výhody a nevýhody? Odpovídá stavitel koupacích jezírek Ondřej Poul.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snažíme se zjistit, co chtějí rodiče, děti, zřizovatelé škol, učitelé i ředitelé, shrnuje Jitka Gabašová svou roli regionální průvodkyně ve školství v organizaci Eduzměna. Děti totiž můžou mít od školy jiné potřeby a očekávání než ředitelé nebo úřady. „Děti chodí do školy hlavně proto, aby tam byly se svými spolužáky. Učení je zajímá, ale jen když je opravdu pro ně, když chápou přínos,“ přibližuje.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem v naději, že budu připuštěn do veřejné služby,“ říká Oto Klempíř, bývalý frontman J.A.R., který se rozhodl kandidovat do Sněmovny za Motoristy sobě. Veřejnost to šokovalo, kolegové z kapely ho vyhodili. „Když žiješ s chlapcema 36 let, víte o sobě všechno. Tak očekáváš, že se tohle nestane,“ říká s tím, že kdyby jiný kolega z J.A.R. měl politické ambice, s rukou na srdci by ho politoval, že je odhodlán sloužit veřejnosti i za cenu všeho náročného, co je s takovým angažmá spojené. Přestože Klempíř věřil, že to spoluhráči unesou, za svým rozhodnutím stojí. O Motoristech mluví jako o něčem, co mu přišlo „sexy“. „Připomnělo mi to začátky J.A.R. Bez nároku na honorář, ve volném čase, nonstop. Jedeme,“ komentuje hudebník a marketér, který čelí otázkám, jestli jeho vstup do politiky nebyl plánovaný už dávno dopředu. V červnu totiž ještě vystupoval v médiích jako nezávislý komentátor a hájil Filipa Turka. Rozhodnutí kandidovat ale podle Klempířových slov přišlo až začátkem července, v průběhu dovolené na Mallorce. „Že jsem pracoval pro Motoristy a hrál jsem přitom nezávislého? Není to pravda. No go,“ brání se a dodává, že Motoristé prošli jeho „drobným amatérským sítem prověrek“ se ctí – jinak by se na jejich kandidátku nepřipojil. Pokud jde o hypotetické povolební sbližování Motoristů sobě s Andrejem Babišem, Klempíř přiznává, že s tím není komfortní a s takovou variantou zatím vůbec nepracuje. Se šéfem strany Petrem Macinkou se o tom ale dosud ani nebavil. Bývalý frontman skupiny J.A.R. také otevřeně hovoří o tom, jestli nemá o svém politickém angažmá pochybnosti. „Udělám všechno, abych uspěl. Když se to nestane, bude to pro mě velká ztráta. Ať už J.A.R., spousty kamarádů a lidí, o kterých jsem si něco myslel, ale prostě už to nedávají,“ říká s dodatkem, že pokud se mu nepodaří ve volbách uspět teď, jistě se to povede za čtyři roky. V rozhovoru se Klempíř vrací také ke své spolupráci s StB. Přiznává, že na tlak vůbec nebyl připravený a že byl „vyplesklý hrůzou“. Popisuje také, že člověk nejprve spolupracuje ze strachu, který pak přeroste v to, že se změní v „hadr na zem“. Mluví také o tom, jak v něm postupně situace zrála a chtěl se z ní dostat, k čemuž mu pomohla tehdejší přítelkyně. „Nemuselo se to vůbec stát. Měl jsem strašnou kliku, přišel anděl a ten mě zachránil. Chtěl jsem skočit do řeky a říkám si: já tam skočím a nevyplavu. Už toho mám dost,“ vzpomíná. Čím ho překvapili lidé, se kterými si pokoušel vyříkat fakt, že je mohl spoluprací s StB poškodit? Co říká na to, že jeho syn s jeho politickým angažmá nesouhlasí? A jak se člověk vůbec dostane od pomoci Pirátům nebo ODS k Motoristům? Poslechněte si celý rozhovor.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se stane, když stát přestane rozlišovat mezi politikou a organizovaným zločinem? V Srbsku to není hypotéza, ale každodenní realita. Stevan Dojčinović, investigativní novinář z redakce KRIK.rs v rozhovoru s Pavlou Holcovou otevřeně mluví o propojení mafiánských klanů s vládními strukturami, o brutalitě, která nemá v Evropě obdoby, i o systému, kde ti, kdo zabíjejí, jsou hrdiny večerní talkshow. Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Stevan vyrostl v chaotickém období po balkánských válkách a s punkovým zápalem se pustil do boje proti beztrestnosti. Popisuje případy kdy těla obětí vražd mizela v průmyslové drtičce, i roky investigací, během nichž byl neustále sledován, dehonestován a označován za „nepřítele státu“. I přesto dál odhaluje, kdo stojí za násilím, které zasahuje nejen Srbsko, ale celou Evropu.Jak vypadá „dům na zabíjení“ na okraji Bělehradu? Jakou roli při vydírání a náboru zločineckých kumpánů hrály šifrované telefony Sky ECC? A proč se v Srbsku zločinci stali popkulturními ikonami? A také o tom, jaké to je, když vaše investigace míří vysoko – a místo vděku přichází štvavé kampaně, soudy a pokusy o profesní likvidaci.⁠Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.⁠Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Skutečně mohu říct, že mám čtyři rodiče a jsem jedináček ze čtyř dětí. A vždycky se snažili, aby to bylo co nejharmoničtější. V tomhle jsem měl velkou kliku,“ říká Mikoláš Tuček, kterého veřejnost zná jako herního novináře, moderátora a fotbalového fanouška. V rozhovoru se ale ukazuje také jako otec tří dcer, člověk přemýšlející o vlivu sociálních sítí i o tom, jak se (ne)mění vztah k práci a k sobě samému s přibývajícím věkem. „Největší obavy mám ze sociálních sítí. Je to mnohem větší strašák, než jestli si dcery někde dají o dvě piva víc,“ přiznává novinář. Mluví také o momentu, kdy se jedna z jeho dcer jako malé dítě po pádu „vypnula“. „To je pro rodiče skutečně nepříjemná situace,“ popisuje to, jak těžké je mít své dítě bezvládné v rukou. Lékaři ho uklidnili, že se to některým dětem prostě stává, ale ten první moment, kdy ji držel a nevěděl, co se děje, v něm zůstává. Tuček mluví také o dědovi, který byl „spíš špion než agent StB“, o rodinných komunistech i o tom, jak se člověk učí chápat dějiny. „Pochopíš, že v jistých fázích té historie světa to mohl být docela ‚sexy směr‘. To, že není, už dnes víme velmi dobře,“ říká o nástupu komunismu po válce a dodává, že je pro něj ale strašidelné, jestli se historie tak trochu neopakuje. Ačkoliv nevěří, že podzimní volby dopadnou nějak fanaticky, doufá, že skončí alespoň „nějak hratelně.“ Tuček se v rozhovoru vrací i ke své profesní dráze – od herních pořadů jako Game Page nebo legendárního Re-playe až po současnou konzultantskou roli, v níž propojuje herní vývojáře s vydavateli. „Není to tak, že bych si nějak maloval kariéru. To jsem nikdy nedělal, spousta věcí se mi stala klikou,“ vzpomíná. Vysvětluje také, proč už ho neláká utíkat do otevřených herních světů na stovky hodin a proč dává přednost intenzivnějším zážitkům. Popisuje i to, jak se nepovedly některé televizní formáty, do kterých třeba investoval rok práce a které pak skončily po osmi dílech. S Alžbětou Trojanovou teď natáčí nový podcast a nechce se přetvařovat. „Nechceme se tvářit, že budeme dělat Re-play 2.0. Je to spíš, jako kdybyste s náma seděli v hospodě,“ láká posluchače. Je výhoda, když člověk trochu dělá všechno? Co Tučka nejvíce baví na fotbale? Co o nás říká, že Kingdom Come může být nejúspěšnějším kulturním exportem Česka? A jak se změnila situace v herním průmyslu? Pusťte si celý rozhovor.

Jak voněl starověký Egypt? Kde všude se vonné látky používaly? Opravdu královna Kleopatra sestavovala receptury parfémů? Co dnes o starověkých parfumérech víme? Jak vypadala laboratoř v chrámu v Edfú? Co je úkolem projektu Alchymie vůní, jakou úlohu v něm má egyptoložka Diana Míčková? Jak starověké parfémy vypadaly a vyráběly se podobně, jako ty dnešní? Proč bylo jednou z ingrediencí víno? Jak se překládají hieroglyfy? Co může práci překladateli zkomplikovat?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.

Na Tour de France mají v pondělí 21. červnece cyklisté volný den. Pro Pavla Bittnera, jediného českého zástupce ve slavném závodě, to znamená lehký trénink, zastávku na kávu a odpočinek.

V uplynulých rokoch sa rast produktivity, ktorý je dôležitý pre rast ekonomiky, mierne zrýchlil. Na citeľné zlepšenie životnej úrovne to však nestačí.To, čo sme sa na škole naučili pred 20 rokmi, v modernom hospodárstve nestačí. Potrebujeme inovovať, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas ekonóm, riaditeľ odboru prierezových iniciatív v Národnej banke Slovenska, Branislav Reľovský. Spolu s kolegami už päť rokov pravidelne vykonávajú hĺbkovú kontrolu našej ekonomiky.Ak chceme čeliť výzvam 21. storočia, musíme s populáciou pracovať a zvyšovať jej produktivitu. Zahraniční investori však do krajiny prinášajú málo kapitálu a ani domáci investori nie sú dostatočne motivovaní zlepšovať hospodárstvo. Zaujímavosťou je, že generácia mileniálov síce zarába viac ako ich rodičia, no naozaj bohatých ľudí je medzi mladšími ročníkmi menej.Nahrával Vladimír Amrich.

V uplynulých rokoch sa rast produktivity, ktorý je dôležitý pre rast ekonomiky, mierne zrýchlil. Na citeľné zlepšenie životnej úrovne to však nestačí.To, čo sme sa na škole naučili pred 20 rokmi, v modernom hospodárstve nestačí. Potrebujeme inovovať, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas ekonóm, riaditeľ odboru prierezových iniciatív v Národnej banke Slovenska, Branislav Reľovský. Spolu s kolegami už päť rokov pravidelne vykonávajú hĺbkovú kontrolu našej ekonomiky.Ak chceme čeliť výzvam 21. storočia, musíme s populáciou pracovať a zvyšovať jej produktivitu. Zahraniční investori však do krajiny prinášajú málo kapitálu a ani domáci investori nie sú dostatočne motivovaní zlepšovať hospodárstvo. Zaujímavosťou je, že generácia mileniálov síce zarába viac ako ich rodičia, no naozaj bohatých ľudí je medzi mladšími ročníkmi menej.Nahrával Vladimír Amrich.

Papua Nová Guinea je rozmanitá země a její fauna a flóra láká vědce z celého světa. Najdete tam totiž unikátní deštné pralesy, které patří k biologicky nejbohatším oblastem světa. Na Papuu se vydal i tropický ekolog Filip Blaštík z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Valašský malíř Pavel Raszka (1907–1979) měl podle univerzitního ekonoma Evžena Kočendy velmi zajímavý život, což popsal i ve své publikaci Pavel Raszka – Dva životy jednoho malíře. „Já mám mnoho zájmů, nejen ekonomii. Takže když jsem před téměř 30 lety poprvé uviděl několik obrazů, zaujaly mne svou dokonalostí a krásou,“ popisuje Kočenda v pořadu Hovory.

Když se mluví o archivu, většinou mluvíme o mluveném slovu. Jak je to ale s hudbou? „Rozhlas tím, že má několik těles jako třeba Symfonický orchestr Českého rozhlasu, tak velmi dlouho produkuje spoustu hudby, zároveň vysílal spoustu hudby vlastní i komerční. Takže máme obrovský gramoarchiv,“ objasňuje na Den archivů vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Jak zní archivní záznam zvonů a varhan? A jak se dělají archivní objevy tam, kde už jsou regály zdánlivě plné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se mluví o archivu, většinou mluvíme o mluveném slovu. Jak je to ale s hudbou? „Rozhlas tím, že má několik těles jako třeba Symfonický orchestr Českého rozhlasu, tak velmi dlouho produkuje spoustu hudby, zároveň vysílal spoustu hudby vlastní i komerční. Takže máme obrovský gramoarchiv,“ objasňuje na Den archivů vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Jak zní archivní záznam zvonů a varhan? A jak se dělají archivní objevy tam, kde už jsou regály zdánlivě plné?

„Každá diktatura se ráda prezentuje jako věčný řád, ale každá věčnost jednou skončí,“ připomíná rusista a autor knihy Ruská duše neexistuje Tomáš Glanc. Název jeho publikace odkazuje k často zmiňovanému mýtu ruského národního charakteru, který je ale podle jeho slov mylný. „Představa, že by duši mohly mít heterogenní celky, jako je obyvatelstvo určitého národa, je chybná, iluzorní a nesmyslná,“ vysvětluje. Proč jsou Rusové přesto dál loajální ke stále agresivnějšímu režimu?Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám se jako prase v žitě,“ říká psychiatr Radkin Honzák, který i ve svých 86 letech stále ordinuje, vyučuje na univerzitě třetího věku a především se snaží žít s určitým nadhledem. Pokud chce člověk bojovat s trudomyslností, může mu podle něj pomoci jednoduchý rituál: v pět odpoledne si zapsat tři věci, které člověku ten den udělaly radost, a tři, které udělal sám pro sebe. „To druhé je často hrozně obtížné. Ale říkám lidem, ať si představí, co by udělali pro někoho, koho mají rádi, a ať to udělají pro sebe,“ nabádá Honzák. Psychiatr mluví také o tom, proč se nenechává semlít negativními zprávami, proč sociální sítě považuje za „příšerný vynález“ a proč je podle něj důležité naučit se filtrovat realitu podobně jako „vybírat hrozinky z vánočky“. Vzpomíná na dětství během války, bombardování Prahy i odbojovou činnost svých rodičů. Otevřeně mluví o zkušenostech s represí komunistického režimu, o výsleších StB i vlastním boji s alkoholem. Nevyhýbá se ani reflexi stáří: místo bilancování se snaží zůstat aktivní a ukazovat mladším, „co všechno se dá vydržet“. Popisuje také svou kariéru – třeba když pracoval s pacienty s ledvinovým selháním nebo pomáhal prosadit psychosomatiku. „Já jsem zvědavý. A dokud je člověk zvědavý, tak se brání úpadku,“ říká k tomu, proč je pro něj stále důležitá duševní práce. Honzák také reaguje na kritiku, kterou vyvolaly jeho výroky o menšinách a společenských normách. Říká, že „odlišnost“ neodsuzuje, ale vadí mu některé způsoby, jakými ji lidé veřejně prezentují. „Mám empatii, klidně si s těmi lidmi budu povídat u stolu o jejich problémech a akceptovat je, jen nechci, aby mi říkali, jak mám co dělat,“ brání se psychiatr a zároveň připouští, že jeho slova mohou některé lidi zraňovat. V rozhovoru mluví také o politicích, psychopatii ve vedení státu, o Donaldu Trumpovi a Andreji Babišovi, o Rusku, ale i o tom, proč důvěru v lidstvo nahradila spíš naděje. Co se podle něj děje s průměrnou inteligencí společnosti? Proč považuje mobily u dětí za „vražedné“? A co ho naučila zkušenost, kdy nechtěl, ale nakonec musel? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.

Malá Viktorie se objevila v babyboxu týden po narození. Byl červenec 2011. Protože se ale narodila v porodnici, dostala rodný list a na adresu bydliště její biologické matky dorazila složenka na popelnice. Následně se přišlo na to, kdo dítě odložil. „Říkala, že na to nebyla psychicky připravená. Že na to nemá, aby vychovávala dítě,“ vzpomíná adoptivní matka Hanka, jak se celá situace s adopcí zamotala.

Přes 100 umělců na 10 scénách. Divadelní a hudební festival Mezi ploty, který se koná 24. a 25. května v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, po pěti letech boje o přežití opět nabírá svůj dech. „Je tam naprosto neuvěřitelná energie – když tam návštěvník vstoupí, tak z něj všechen stres padá,“ vypráví zakladatel festivalu Robert Kozler. A Vendula Kodetová z Bohnické divadelní společnosti dodává: „Ten park je fantastický, chodí tam i maminky s dětmi.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ta práce je spojená s fyzickou námahou, nosíte těžké foťáky, někdy se stane, že skutečně fotografové běží na místo a kdo tam doběhne první, tak to má vyfocené líp než ten, který tam doběhne později." O svých nejoblíbenějších fotkách i současné práci manažera Czech Press Photo mluví v Hovorech s Tatianou Čabákovou.

„ADHD se promítá úplně do všeho, co dělám. Jak to dělám, jak myslím, cítím, jak žiju, jaké mám vztahy i jak spravuji své finance,“ popisuje Klára Kubíčková, spoluautorka knihy Roztěkané: Jak se žije ženám s ADHD. Sama získala diagnózu až ve 42 letech.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

⁠Odkaz na celý díl⁠Viktor Tauš filmem a představením Amerikánka zvedl téma ústavní péče. Popisuje příběhy dětí, které vyrůstají v dětských domovech. Do podcastu jsme ho pozvali společně s ředitelkou nadace Sirius, Danou Lipovou, která se problematikou náhradní péče odborně zabývá. Aby mohlo být dítě adoptováno, musí být soudem rozhodnuto, že je právně volné, že v původní rodině už není šance na zlepšení situace. Jak k takovému závěru bezpečně dojít? Zároveň existují data, že největší šanci na úspěšné osvojení má dítě do dvou let, rychlé jednání je tedy také důležitý faktor.Jak dnes funguje ústavní péče a proč není víc pěstounských rodin, když víme, že fungují lépe než ústavy? Těžké, ale důležité téma. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Speciální vysílání Českého rozhlasu Dobrý den Radiožurnálu spojilo mnoho významných osobností a vybíralo peníze pro 12 charitativních organizací. Proč mají lidé potřebu pomáhat? A obdarovává člověk ze sobeckých důvodů, protože se chce cítit dobře? „Je-li i darování ctnost, tak ctnost je něco, co se můžeme naučit a co se zároveň může překlopit v nějaký dar pro nás,” vysvětluje filozofka Tereza Matějčková ve vysílání Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Stěžujeme si na blbosti. Taky se umím politovat, ale vždycky se zvednu a jdu dál,“ říká zpěvačka, moderátorka a spisovatelka Marta Jandová. Svůj optimismus, stejně jako strachy vtělila i do knížky, která nese název Best Of. Popisuje v ní mimo jiné i život s genem náchylným k rakovinnému bujení. „Největší strach jsem měla, když jsem se dozvěděla výsledky. Ale to už jsem byla rozhodnutá, že do operace půjdu. Pak už to bylo rychlé,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus.

Podle odhadů jsou v každé průměrně velké škole v Česku zhruba dva transgender žáci. S tím, jak téma přestává být tabu, řeší dnešní dospívající svou genderovou identitu dřív a otevřeněji než v minulosti. Ne vždy to ale okolí dobře přijme. „Stalo se to tak, že se mně najednou na něco zeptaly holky z jiné třídy, a já jim odpověděl, že jsem kluk. A pak se to začalo strašně řešit,“ vzpomíná 14letý Jeremy, který se narodil jako dívka, ale už dva roky se identifikuje jako chlapec.

„Natáčelo se venku i vevnitř, v exteriéru jsme měli dokonce dva zvukaře – v realitě taková superprodukce je ale jen osm lidí,“ popisuje herečka Eliška Křenková natáčení audioknihy Dům, které probíhalo v prostředí statku v pražském Slivenci. Jde o horor s prvky thrilleru.