Podcasts about popisuje

Orlická přehradní nádrž nabízí letos v létě rekreantům obnažené kamenité dno, lodě uvízlé vysoko nad vodou a ruiny obvykle skryté pod hladinou. O kolik mohou vodohospodáři ještě hladinu snižovat? Jak je na tom s vodou vltavská kaskáda jako celek? A jak na stav, který prý může nastat maximálně jednou za padesát let, pamatuje novela vodního zákona? Vladimír Kroc se ptal Petra Kubaly, ředitele Povodí Vltavy.

Orlická přehradní nádrž nabízí letos v létě rekreantům obnažené kamenité dno, lodě uvízlé vysoko nad vodou a ruiny obvykle skryté pod hladinou. O kolik mohou vodohospodáři ještě hladinu snižovat? Jak je na tom s vodou vltavská kaskáda jako celek? A jak na stav, který prý může nastat maximálně jednou za padesát let, pamatuje novela vodního zákona? Vladimír Kroc se ptal Petra Kubaly, ředitele Povodí Vltavy.

Orlická přehradní nádrž nabízí letos v létě rekreantům obnažené kamenité dno, lodě uvízlé vysoko nad vodou a ruiny obvykle skryté pod hladinou. O kolik mohou vodohospodáři ještě hladinu snižovat? Jak je na tom s vodou vltavská kaskáda jako celek? A jak na stav, který prý může nastat maximálně jednou za padesát let, pamatuje novela vodního zákona? Vladimír Kroc se ptal Petra Kubaly, ředitele Povodí Vltavy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Šetříme pořád. Někdo zalévá i v noci, aby ho nebylo vidět,“ popisuje obyvatelka obce Krsy aktuální situaci s vodou.

Studie společného výzkumného centra Evropské komise varuje, že část starého kontinentu může být do roku 2040 suchá a neúrodná. V Česku patří k ohroženým oblastem kromě jižní Moravy také Polabí. „Srážky jsou přibližně stejné jako před lety, ale spousta vody odteče. Část navíc přichází v přívalových deštích, které ta půda není schopná zachytit,“ vysvětluje v Interview Plus sedlák a lesník Daniel Pitek.

Studie společného výzkumného centra Evropské komise varuje, že část starého kontinentu může být do roku 2040 suchá a neúrodná. V Česku patří k ohroženým oblastem kromě jižní Moravy také Polabí. „Srážky jsou přibližně stejné jako před lety, ale spousta vody odteče. Část navíc přichází v přívalových deštích, které ta půda není schopná zachytit,“ vysvětluje v Interview Plus sedlák a lesník Daniel Pitek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete si s někým vyměnit kontakt, ale neznáte ho tak dobře, abyste mu svěřili své telefonní číslo. Oblíbená chatovací aplikace WhatsApp teď přichází s uživatelskými jmény, které mají právě v těchto situacích pomoct. Jak to bude fungovat?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Humor často používám jako sebeobranu,“ říká textař, básník, spisovatel a komik Petr Soukup. Od dětství chtěl být komikem, zároveň o sobě mluví jako o introvertním člověku, který se ve společnosti cítil nejbezpečněji právě na jevišti. V rozhovoru popisuje, že mu odmala vadily nesmyslné hranice, ponižování ve škole i nespravedlnost. „Když vám vadí hranice, které jsou z vašeho pohledu fakt nesmyslné, tak se tím musíte nějak promlátit,“ říká. Soukup otevřeně mluví i o šikaně, depresích, vyhoření a třinácti letech terapie. Popisuje období, kdy si po zdravotních problémech myslel, že umírá, tělo mu podle jeho slov začalo odcházet fyzicky i psychicky a několik let se z toho dostával. „Když si fakt myslíte, že umíráte a to tělo vás strašně bolí, tak se zblázníte,“ říká. I proto pro něj humor není jen způsob, jak bavit lidi, ale často i způsob, jak přežít vlastní strach, vztek nebo úzkost. V rozhovoru mluví také o politickém humoru, sociálních sítích a nenávisti, která se k němu vrací. Říká, že lidem, kteří mu vyhrožují smrtí, někdy rovnou volá, protože ho zajímá konfrontace a protože klidné argumenty podle něj často nefungují. Zároveň ale tvrdí, že nechce lidem předávat jen vlastní naštvání. Když reaguje na politická témata nebo společenské dění, nejdřív v něm podle jeho slov převládá vztek a teprve potom se z něj snaží udělat humor s nadhledem. „Já než to natočím, tak tam ten nadhled není. To je velikej vztek,“ říká. Právě ten se snaží přetavit do humoru, který může být pro něj i pro publikum určitou psychohygienou. Soukup píše dětské knihy, erotické texty, stand-upy, politické básničky i písně pro známé interprety. Odmítá se ale nechat zavřít do jedné škatulky a nechce být pro lidi úplně čitelný. „Já nechci být nešťastnej,“ vysvětluje. Kdyby dělal celý život jen jeden typ tvorby, vyhořel by podle svých slov znovu. Chce zůstat člověkem, který může být dojatý, naštvaný, zranitelný i provokativní zároveň. Proč se na pódiu cítil bezpečněji než v běžném životě? Co s člověkem udělá období, kdy má pocit, že umírá? Kdy humor pomáhá a kdy už se může stát destruktivní obranou? Proč nechce být jen autorem dětských knih, jen komikem ani jen básníkem ze sociálních sítí? A jak se dá vztek proměnit v nadhled, aniž by člověk ztratil sám sebe? I to se dozvíte v rozhovoru.

Tomáš Spurný, který už přes deset let stojí v čele Moneta Money Bank, nekompromisně kritizuje evropskou ESG regulaci a byrokracii, která brzdí konkurenceschopnost celého kontinentu. Popisuje, jak se z dobrovolného reportingu stal nástroj politického nátlaku na banky, a upozorňuje, že za tyto excesy nikdo nenese odpovědnost. Proč evropští politici z ničeho nic otáčí ze svých zelených politik? Je euro dobrý nápad bez federalizace Evropy? A proč podle něj kryptoměny ohrožují demokracii?Insider oslava: 7 let & 300 dílů se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna od 17:30 v Chapter. Vstupenky jsou v prodeji na https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/insider-7-let-lavop

Konflikt na Blízkém východě výrazným způsobem ovlivňuje i české firmy. Jednou z nich je Alca Group – největší výrobce sanitární techniky ve střední a východní Evropě. Právě na Blízkém východě má totiž firma mnoho zákazníků. „Poté, co se na konci února stalo to, co se stalo, byly březnové, dubnové i květnové zakázky na nule. Nikdo s námi v tu chvíli neobchodoval,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy spolumajitelka Alca Group Radka Prokopová. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Potřebujeme mít dostatečně schopné lidi, kteří budou bránit zájmy společnosti a ne těch nejbohatších,“ říká investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná, autorka podcastové série Tykačův svět. V ní mapovala příběh jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače - od uhlí, severočeských dolů a sporů o peníze pro region přes Mafru, Českou televizi a Motoristy až po ČEZ, jednu z nejdůležitějších firem v zemi. Právě ČEZ je podle Pokorné jedním z klíčových témat, která Tykač v Česku ještě potřebuje vyřešit. Oficiálně podle ní není jasné, kolik akcií polostátní energetické společnosti skutečně drží. „Zajímalo by mě, jestli to je pět, osm, deset nebo víc než deset procent,“ říká. V rozhovoru popisuje i zákulisní schůzky s Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem. Podle Pokorné není hlavní problém v tom, že podnikatelé chtějí maximalizovat zisk. Problém je podle ní spíš stát, který si proti nejbohatším neumí nastavit dostatečné mantinely. Řeč je i o možných spojnicích mezi Tykačem a Motoristy. „Vždycky se mluvilo jenom o jediné vazbě, a to je, že Pavel Tykač dotuje Institut Václava Klause, kde Petr Macinka byl dlouholetým mluvčím. Ale oni se stýkají,“ říká Pokorná. Popisuje lednovou schůzku Macinky s Pavlem Tykačem a Janem Dienstlem i to, proč by přiznaný kontakt s Tykačovou skupinou stavěl kroky ministerstva životního prostředí do úplně jiného světla. Pokorná se vrací také k České televizi, Pavlu Matochovi a lidem kolem Pavla Tykače, kteří se podle ní zajímali o dění na Kavčích horách. Tykač dnes podle ní možná už ČT tolik nepotřebuje, protože získal poloviční podíl v Mafře. „Naplnili do určitý míry to, o co usilovali,“ říká k tlaku na veřejnoprávní televizi. Velkou část rozhovoru tvoří i tlaky, kterým Pokorná kvůli své práci čelí. Mluví o anonymním profilu Thomas Paukner, alternativních médiích, útocích, pomluvách a snahách zpochybnit její práci. „Důvěra je jediné, co já jako novinářka mám,“ říká. Přiznává, že právě o ni se podle ní dnes vede boj: aby lidé uvěřili, že její texty nevznikají na politickou objednávku a že proces za nimi je standardní. Přesto v investigativní práci pokračuje. „Pavlem Tykačem to rozhodně neskončilo,“ říká Pokorná. Chce dál mapovat světy českých oligarchů, jejich vazby na stát, média, politiky i regiony. Kde končí běžný byznysový lobbing a začíná mocenská síť? Proč je ČEZ tak citlivým bodem české politiky? Jak slabý je český stát proti nejbohatším lidem v zemi? Proč jsou Motoristé důležití pro pochopení současné moci? A kdo další po Pavlu Tykačovi přijde na řadu? I to se dozvíte v rozhovoru.

Návrhy na částečné vypuštění přehrady Nové mlýny na Břeclavsku vznášeli ekologové už na počátku devadesátých let. Přemnožení sinic a postupující klimatické změny tyto návrhy znovu oživují. Čemu by vypuštění alespoň části vodního díla prospělo? „Když by se plocha zmenšila o dolní nádrž, což je ta, která je z nich největší, celý problém sinic by se výrazně umenšil,“ říká Kryštof Chytrý, rostlinný ekolog z Vídeňské univerzity.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deník N otiskl velmi poučný komentář Edward Lucase, známého britského novináře, publicisty a spisovatele, experta na východní Evropu a Rusko. Text má titulek „NATO není připravené na Putinovu psychologickou válku“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jiří Havlíček z Daktely vysvětluje, proč je kvalitní zákaznická péče jedním z hlavních faktorů pro udržení zákazníků i budování dobrého jména firmy. Popisuje, jak mohou firmy měřit přínos automatizace a proč při zavádění umělé inteligence sledovat především úspěšnost vyřešených požadavků. Přibližuje také, jak Daktela využívá umělou inteligenci při vývoji produktů i ve vlastních interních procesech. V závěru se věnuje růstu společnosti, jejímu mezinárodnímu fungování a tomu, proč je dnes důležité rychle reagovat na technologické změny. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Přes den zkoumá společnost, večer ji roztančí. Sociolog a kulturní antropolog David Doubek je pro většinu lidí hlavně Ventolin – muž obklopený syntezátory a nakažlivou energií. „U mě všechno začíná hudbou, ale zároveň si nezávisle na ní dělám poznámky, sbírám různá slova nebo slovní spojení,“ popisuje. Jak se z akademika stane jedna z nejvýraznějších postav české elektronické scény?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přes den zkoumá společnost, večer ji roztančí. Sociolog a kulturní antropolog David Doubek je pro většinu lidí hlavně Ventolin – muž obklopený syntezátory a nakažlivou energií. „U mě všechno začíná hudbou, ale zároveň si nezávisle na ní dělám poznámky, sbírám různá slova nebo slovní spojení,“ popisuje. Jak se z akademika stane jedna z nejvýraznějších postav české elektronické scény?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přes den zkoumá společnost, večer ji roztančí. Sociolog a kulturní antropolog David Doubek je pro většinu lidí hlavně Ventolin – muž obklopený syntezátory a nakažlivou energií. „U mě všechno začíná hudbou, ale zároveň si nezávisle na ní dělám poznámky, sbírám různá slova nebo slovní spojení,“ popisuje. Jak se z akademika stane jedna z nejvýraznějších postav české elektronické scény?

Autor populárního blogu Fotr ve vatě si před pěti lety při uspávání syna pustil video o penězích – a začal počítat, kolik stojí finanční nezávislost. V podcastu  Money Penny popisuje, proč mu původní FIRE plán narazil na hypotéku, dům, dvě děti a realitu korporátní kariéry. Mluví o tom, proč korporát není rodina, proč 20 milionů není jediná hranice svobody, jak učí děti zacházet s penězi a proč má dnes investování „vyřešené“ přes ETF. V sérii o finanční nezávislosti zmiňuje také audity financím, kterým se začal v poslední době věnovat. Celý díl najdete na platformách: https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz/

Autor populárního blogu Fotr ve vatě si před pěti lety při uspávání syna pustil video o penězích – a začal počítat, kolik stojí finanční nezávislost. V podcastu Money Penny popisuje, proč mu původní FIRE plán narazil na hypotéku, dům, dvě děti a realitu korporátní kariéry. Mluví o tom, proč korporát není rodina, proč 20 milionů není jediná hranice svobody, jak učí děti zacházet s penězi a proč má dnes investování „vyřešené“ přes ETF. V sérii o finanční nezávislosti zmiňuje také audity financím, kterým se začal v poslední době věnovat. Celý díl najdete na platformách: https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz/

Herečky Eva Holubová a Pavlína Pořízková ztvárnily hlavní role v nové komedii Hany Hendrychové s názvem Bardotky. Jak probíhalo natáčení? Jak se herečkám spolupracovalo s dominantně ženským štábem? A je pošetilé snažit se z tváře vymazat věk? Poslechněte si společný rozhovor z festivalu v Karlových Varech.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečky Eva Holubová a Pavlína Pořízková ztvárnily hlavní role v nové komedii Hany Hendrychové s názvem Bardotky. Jak probíhalo natáčení? Jak se herečkám spolupracovalo s dominantně ženským štábem? A je pošetilé snažit se z tváře vymazat věk? Poslechněte si společný rozhovor z festivalu v Karlových Varech.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvuk filmu je podle něj iluze, protože všechno, co v něm divák slyší, je dodané ex post. „Nahrávka nevzniká jedním stiskem tlačítka a nahráním, ale vzniká kompozitně. Snažím si nejprve vytvořit představu, jak by měl daný film znít,“ vysvětluje ve filmové Vizitce, v níž pozval Karolínu Koubovou do předního zvukového postprodukčního studia Soundsquare, které vede. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nebavily ji tlumočnické práce pro firmy, tak sinoložka Markéta Moore před 29 lety našla domov na doktorandském studiu v Hongkongu. A to v době, kdy území přecházelo pod kontrolu Číny. „O studentská víza jsem žádala na britské ambasádě a vyzvedávala jsem si je na té čínské,“ vzpomíná v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus Moore. Město se podle ní za téměř tři dekády radikálně proměnilo.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvuk filmu je podle něj iluze, protože všechno, co v něm divák slyší, je dodané ex post. „Nahrávka nevzniká jedním stiskem tlačítka a nahráním, ale vzniká kompozitně. Snažím si nejprve vytvořit představu, jak by měl daný film znít,“ vysvětluje ve filmové Vizitce, v níž pozval Karolínu Koubovou do předního zvukového postprodukčního studia Soundsquare, které vede.

Od poetických tónů až po burácení. Takovou gradaci umožňují nové Grenzingovy svatovítské varhany. Posledním krokem před rozezněním byla jejich intonace a ladění, které trvalo 900 hodin. Vyžadovalo naprosté ticho, proto varhanáři přicházeli do katedrály v noci. „Varhany se musí ladit zhruba jednou za měsíc, ale když jsou koncerty nebo větší mše, tak před každou takovou akcí je potřeba vše zkontrolovat a doladit,“ vysvětluje svatovítský varhaník Ondřej Valenta.

Pionýrské šátky, prvomájové průvody, Tuzex, sídliště, vojna nebo hospody. Jak vypadal obyčejný život za normalizace? A proč část společnosti vzpomíná na socialismus jako na retro kulisu? Tomu se věnuje pořad Ex libris, ve kterém představujeme knihu Lukáše Havlase K práci a obraně připraven. Popisuje každodenní život v komunistickém Československu bez nostalgického pofňukávání.

Slovenský soud projednává jeden z největších korupčních případů v novodobé historie země. Mezi obžalovanými v kauze Očistec je i místopředseda parlamentu a někdejší policejní prezident Tibor Gašpar (Směr), který měl přijímat pokyny od podnikatele Norberta Bödöra, mimo jiné přítele premiéra Roberta Fica (Směr). „Bödör měl podle obžaloby dávat příkazy, jak má policie konat v jednotlivých kauzách,“ popisuje v Interview Plus Zuzana Petková, šéfka nadace Zastavme korupciu.

Slovenský soud projednává jeden z největších korupčních případů v novodobé historie země. Mezi obžalovanými v kauze Očistec je i místopředseda parlamentu a někdejší policejní prezident Tibor Gašpar (Směr), který měl přijímat pokyny od podnikatele Norberta Bödöra, mimo jiné přítele premiéra Roberta Fica (Směr). „Bödör měl podle obžaloby dávat příkazy, jak má policie konat v jednotlivých kauzách,“ popisuje v Interview Plus Zuzana Petková, šéfka nadace Zastavme korupciu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Institut mezilidských vztahů, který Eliška Remešová založila, pomáhá lidem budovat hlubší, autentičtější a laskavější vztahy. „Primárně se zaměřujeme na partnerské vztahy, protože právě tam rodina začíná. Věnujeme se ale všem blízkým vztahům,“ přibližuje psychoterapeutka. Proč se lidé často utíkají schovat před náročností vztahů do sociálních sítí? Jak právě sociální sítě proměňují partnerské vztahy? A jaké jsou role muže v dnešním světě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Institut mezilidských vztahů, který Eliška Remešová založila, pomáhá lidem budovat hlubší, autentičtější a laskavější vztahy. „Primárně se zaměřujeme na partnerské vztahy, protože právě tam rodina začíná. Věnujeme se ale všem blízkým vztahům,“ přibližuje psychoterapeutka. Proč se lidé často utíkají schovat před náročností vztahů do sociálních sítí? Jak právě sociální sítě proměňují partnerské vztahy? A jaké jsou role muže v dnešním světě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední ruský vzdušný útok na Kyjev zažila v noci na úterý i Olena Budahovská, která působí jako vedoucí oddělení advokacie a komunikace Člověka v tísni. O svých zkušenostech a dopadech náletů na Ukrajinu hovořila v podcastu Novinek Zbytečná válka. Uvedla přitom, že už v roce 2014 musela odejít z Doněcku.

Poslední ruský vzdušný útok na Kyjev zažila v noci na úterý i Olena Budahovská, která působí jako vedoucí oddělení advokacie a komunikace Člověka v tísni. O svých zkušenostech a dopadech náletů na Ukrajinu hovořila v podcastu Novinek Zbytečná válka. Uvedla přitom, že už v roce 2014 musela odejít z Doněcku.

Od úterý začíná Český rozhlas Junior vysílat nový hororový seriál Hlubina v režii Terezy Verecké. Kromě jiných v něm účinkuje také herec a hudebník Tomáš Dalecký. „Sám moc rád horory nemám, ale když to člověk nahrává, tak to horor není, docela často je to vtipné,“ popisuje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným. Jaké role hraje v Městských divadlech pražských? A na co se mohou diváci těšit?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od úterý začíná Český rozhlas Junior vysílat nový hororový seriál Hlubina v režii Terezy Verecké. Kromě jiných v něm účinkuje také herec a hudebník Tomáš Dalecký. „Sám moc rád horory nemám, ale když to člověk nahrává, tak to horor není, docela často je to vtipné,“ popisuje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným. Jaké role hraje v Městských divadlech pražských? A na co se mohou diváci těšit?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

Británie se mění před očima. Labouristé ztrácí dech, konzervativci tápou, Nigel Farage sílí a v průzkumech dokonce vede. „Systém dvou stran se teď zhroutil, to se v celých dějinách britské demokracie nikdy nestalo. Po 14 letech konzervativních vlád byli lidi tak naštvaní, že buď nešli k volbám, nebo volili naschvál druhou stranu,“ říká v Osobnosti Plus vydavatel, překladatel a konzervativec Alexander Tomský, který ve Velké Británii žil přes 20 let.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Za mě to byla druhá revoluce,“ říká programátor a popularizátor umělé inteligence David Grudl o chvíli, kdy se AI modely naučily nejen odpovídat, ale i „přemýšlet“. Dnes podle něj přichází další zlom: AI agenti, kteří už nejsou jen chatbotem v prohlížeči, ale programem v počítači, který může pracovat se soubory, maily nebo kalendářem. Popisuje, proč u lidí sleduje až „AI psychózu“, kdy najednou zjišťují, co všechno si dokážou udělat sami - a často tak ani nechtějí chodit spát. Nadšení ale okamžitě brzdí varováním. „Důvěra podle mě není dobré slovo. Člověk musí být extrémně opatrný,“ říká a dodává, že se umělá inteligence pořád může „splašit“. AI agent může být podle Grudla nesmírně užitečný, ale právě tím, že má přístup k počítači, souborům nebo e-mailu, se podle něj otevírá i nový bezpečnostní problém - hrozí totiž útoky, při nichž se škodlivá instrukce může schovat třeba v mailu. Grudl tak upozorňuje, že pokud agent „chytne vira“, může být průšvih mnohem vážnější než u starého EXE souboru. Přesto popularizátor umělé inteligence zůstává optimista. Nevěří, že AI nutně vezme všem práci, spíš podle něj změní to, co považujeme za možné. „Džin byl vypuštěn,“ říká k debatě, zda je umělá inteligence jen bublina. I kdyby podle něj některé firmy zkrachovaly, technologie už tu zůstane. A lidem, kteří AI odmítají, vzkazuje, že je to podobné, jako když dneska někdo odmítne používat počítač. Proč jsou AI agenti podle Grudla největší posun od nástupu chatbotů? Kde je hranice mezi užitečným nástrojem a bezpečnostním rizikem? A proč věří, že grafik, programátor ani další profese nemusí zmizet, jen dostanou „inteligentní kladivo“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Povodí Moravy zahajuje po dvou letech od bleskových povodní opravy v pěti obcích na Přerovsku. Potrvají několik let a vyžádají si přes 70 milionů korun.

Toto je druhý díl série pěti podcastů s Jitkou Dvořákovou o její kariéře. Jitka je ambasadorkou mojí značky a v tomto díle se věnujeme jejímu působení ve Philipsu. Navazujeme na první díl, který si můžeš pustit zde. Další díly vyjdou postupně. Jitka dříve pracovala ve firmách Panasonic, Mall, CZC a dalších. Tato epizoda se zaměřuje na Jitčin přechod z Panasonicu do Philipsu a důvody, které ji k tomu vedly. Popisuje, jak se dostala do mezinárodního managementu a jaké výzvy přináší řízení regionu s desítkami odlišných trhů. Sdílí zkušenosti s konkurencí, nákladovou strukturou i fungováním velkého korporátu. Závěrem ukazuje, proč její působení ve Philipsu skončilo a jak tuto změnu zpětně hodnotí. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět je v pohybu a my vůbec netušíme, kam se dostane,“ říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery, když mluví o tom, že dějiny jdou kolem nás v míře, jakou nešly hodně dlouho. Vysvětluje, proč je pro něj jako novináře klíčové „být u toho, sledovat věci a popisovat je“, ale zároveň si držet odstup od emocí a vlastního prožívání. „Chladný jazyk v médiích je dnes podezřelý,“ říká a hájí věcnost jako základní princip novinářské práce. Podle něj se ale prostředí zásadně proměnilo - sociální sítě úplně zásadně mění všechno a nutí média reagovat na politiky, kteří pracují se šokem, konfliktem a pozorností. „My nemáme být jenom přenašeči hejtu z jednoho místa na druhé,“ varuje. Popisuje i proměnu politiky, kterou podle něj zosobňuje Donald Trump. „Lež je dnes úplně běžný nástroj komunikace,“ říká a upozorňuje, že velká část voličů se k jiným informacím ani nedostane. Podle něj se tím posouvají hranice toho, co je ještě přijatelné a vzniká prostředí, ve kterém obhájíte úplně cokoliv. Velkou část rozhovoru věnuje Maďarsku, které podle něj ukazuje, kam až může zajít koncentrace moci. Mluví o zneužívání tajných služeb, o systematickém oslabování médií i o tom, jak dlouho může takový systém fungovat. Přesto považuje vítězství Pétera Maďara za zásadní moment. „Nebál bych se to srovnat s nějakou formou revoluce,“ říká a připomíná, že Orbánova moc byla v míře, kterou jsme po roce 1989 u nikoho neměli. Zároveň ale varuje, že žádná změna není zárukou lepšího vývoje: „Nikdo nemá jistotu, že tu moc nezneužije.“ Český kontext vidí jako méně vyhrocený, ale ne bez rizik. Mluví o tom, že se mění stranický systém, že přibývá tlak na veřejnoprávní média a že část politiků přebírá styl komunikace založený na konfliktu a záměrném provokování. „Lidé jako Petr Macinka nebo Filip Turek, to je vlastně druh nějaké trollí politiky,“ říká. Kriticky se vyjadřuje i k Andreji Babišovi, u kterého nechápe snahu oslabovat média. „On to vlastně vůbec nepotřebuje,“ dodává s tím, že právě tyto kroky mohou naopak společnost mobilizovat. Jak moc se proměnila role médií v době sociálních sítí? Proč dnes lež funguje jako legitimní politický nástroj? Co přesně ukazuje maďarská zkušenost - varování, nebo naději? A má česká společnost a opozice sílu na to, aby podobnému vývoji čelila? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěl jsem být nejlepší houslista na světě a to chci být konec konců stále,“ říká Pavel Šporcl, který se postupně stal jednou z nejviditelnějších tváří klasické hudby v Česku - a zároveň jejím narušitelem. Mluví o tom, jak ho ovlivnila Amerika, kde si „sáhl na dno“, vydělával si hraním v metru a učil se svobodě myšlení, ale i o tom, proč se po návratu rozhodl změnit způsob, jakým se klasická hudba prezentuje. „Začal jsem si uvědomovat, že je škoda, že na klasickou hudbu chodí určité publikum,“ říká a vysvětluje, proč odložil frak, vzal si šátek a snaží se oslovit i ty, kteří by na koncert jinak nepřišli. Vedle osobního příběhu ale v rozhovoru silně zaznívá i jeho pohled na stav kultury a politiky. „Škrtlo se hodně peněz na živé umění,“ říká a varuje, že některé projekty nebo festivaly kvůli tomu nemusí přežít. Popisuje, jak se kultura plánuje roky dopředu a že není jako „rohlík na krámu“. Zároveň ale zdůrazňuje, že sám nikdy nečekal s nataženou rukou: mluví o tom, že jako nezávislý umělec si na svou práci musí vydělat a že velkou část energie věnuje shánění partnerů a financování vlastních projektů. Přesto kriticky mluví o tom, jak někteří politici ke kultuře přistupují: „Ta arogantnost, ta nekompetence… já nic takového nevidím, že by někdo za tu kulturu opravdu kopal.“ Zároveň ale odmítá jednoduché dělení a zdůrazňuje i respekt k výsledkům voleb. „Volby byly nedávno a nějak dopadly. Respektuji to, jsem demokrat,“ říká a vysvětluje, proč sice se současnou situací nesouhlasí, ale zároveň nevnímá prostor pro radikální střety. Připomíná i vlastní zkušenost z covidu, kdy se aktivně zapojil do jednání s vládou a snažil se prosadit návrat živé kultury. Osobní rovinu doplňuje i téma rodiny a tlaku jména - mluví o svých dcerách, o tom, jak těžké je vyrůstat v uměleckém prostředí i o tom, jak ho formovala přísná, ale podle něj správně nastavená výchova. „Byl jsem normální kluk,“ říká o dětství, kdy raději běhal venku než cvičil, ale zároveň postupně našel vlastní vztah k hudbě a ambici být co nejlepší. Celým rozhovorem se pak prolíná jeho přesvědčení, že kultura není nadstavba, ale základ. „Bez umění se nedá žít,“ říká a dodává, že právě kultura je to, co z nás dělá lidi. Jak moc je dnes kultura závislá na politice? Co by se stalo, kdyby se přestala podporovat úplně? A může klasická hudba přežít bez proměny, kterou Šporcl prosazuje? Poslechněte si celý rozhovor.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR ⁠„Historicky nejsme země, která má velký kapitál společenské důvěry,“ říká ekonom a autor podcastu Odemčeno Miroslav Zámečník, když se vrací k devadesátým létům a k tomu, proč dnes v Česku přetrvává nedůvěra i pocit nespravedlnosti. V rozhovoru popisuje, jak se podcenil význam institucí a jak to umožnilo strašně rychlou koncentraci kapitálu do rukou malého počtu lidí. Zároveň ale připomíná, že země je v mnoha ohledech velmi dobrá, úspěšná a ve které se hezky žije. Jen některé důsledky dřívějších rozhodnutí se propisují do dnešní politiky i nálady ve společnosti. Mluví o rozdílu mezi lidovým kapitalismem, kde každý jeden člověk má podíl, a tím, co vzniklo u nás, kde velká část bohatství zůstala koncentrovaná. Popisuje, proč „jsme spořiví, ale ne úplně šikovně spořivý“ i to, že Česku chybí hluboký kapitálový trh a kultura, která by víc oceňovala podnikání. „Průša by měl mít pomník,“ dává příklad jiného typu úspěchu českého podnikatele s 3D tiskárnami. Rozhovor ale postupně míří i k současnosti - k drahému bydlení, vylidňování regionů i k tomu, jak by se společnost mohla proměnit. A také k nejistotě, která přichází zvenčí. „My zažíváme dost zvláštní dobu. Mír a prosperita skončily,“ říká Zámečník a varuje, že Evropa ani Česko nejsou na možný konflikt připravené. „To není intelektuální odpověď, to je emocionální odpověď,“ dodává k často skloňovanému „chceme mír“. Zámečník v rozhovoru, který byl natáčen před ujednáním o příměří mezi USA a Íránem, mluví i o tom, jak by společnost reagovala na skutečnou krizi - třeba prudké zdražení ropy nebo její nedostatek. „Emocema nevyřešíte žádný problém,“ říká a popisuje, že by bylo nutné hledat racionální a spravedlivá řešení, i když by byla nepopulární. A připouští, že klíčová otázka zní, jestli by to zvládla i česká politika. „Je česká politika schopná dát některé věci před závorku a táhnout za jeden provaz?“ ptá se. Jak moc nás dodnes formují devadesátky? Proč jsme „spořiví, ale ne šikovně“? A dokáže se česká společnost semknout ve chvíli skutečné krize? Pusťte si celý rozhovor.

V Maďarsku vrcholí kampaň před parlamentními volbami a podle průzkumů nebyl premiér Viktor Orbán za posledních 16 let nikdy tak blízko porážce. Podle hungaristy Roberta Pejši se nyní vládní Fidesz snaží využít kauzu kolem výbušnin nalezených v Srbsku poblíž plynovodu vedoucího do Maďarska a naznačuje zapojení Ukrajiny. „Vzbuzuje to spíš úsměv, nemyslím si, že to může přesvědčit někoho nerozhodnutého. Ale přesvědčení tomu rádi věří,“ hodnotí v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Život je bohatý a není jenom o tom, že prodlužuju za každou cenu věk dožití,“ říká ekonomický novinář a bývalý šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek v momentě, kdy přichází do studia přímo z první chemoterapie a mluví o nemoci, která mu dramaticky mění životní perspektivu. Popisuje, jak se mu úplně mění mapa života a kalendář, který byl ještě nedávno plný plánů - on v něm dnes pomalu gumuje a nechává ho plnit jen lékaři. Přesto se nehroutí. „Beru to tak, jak to prostě je. Zatím to docela jde,“ říká o nemoci, kterou nevnímá jako diagnózu, ale jako „překážku, kterou musí člověk přeskočit“. Otevřeně mluví i o tom, že teď nebojuje jenom za sebe, ale i za děti - včetně dalšího, které se má brzy narodit. Do osobní roviny se v rozhovoru neustále vrací i jeho profesní příběh novináře - od devadesátých let, kdy bylo najednou všechno na světě možné, přes éru nejsvobodnější české žurnalistiky až po dnešek, kdy jsou média „dobrá převodová páka vlivu“. Šimůnek mluví o vzniku českého Forbesu i o tom, proč vsadil na téma byznysu, inspirací a optimismu. Jeho motivací bylo ukázat, že Češi žijí v zemi, kde jsou i zajímaví lidé, kteří něco budují a nic nekradou. Zároveň ale odmítá, že by šlo o naivitu: „To, že se díváme na svět růžovými brýlemi, neznamená, že jsme debilové,“ dodává. Otevřeně popisuje i konec ve Forbesu a vlastnost, ve které má pocit, že chybuje. „Jsem extrémně naivní až blbej,“ říká o tom, jak věřil lidem, kteří se nakonec zachovali jinak, než čekal. Rok, kdy nemohl pracovat, pro něj byl paralyzující, ale zároveň ho přeformátoval: „Každou věc člověk musí prožít na dřeň. Teprve potom ví, co dělal blbě.“ Přesto v něm nezůstává hořkost. „Vycházím z toho, že lidi jsou hodný,“ dodává i po třiceti letech v byznysu. Rozhovor se dotýká i českého vztahu k úspěchu, který podle něj není tak negativní, jak se často říká: „Já tomu vůbec nevěřím. Úspěch není žádný podvod a má lidi inspirovat,“ myslí si novinář. Zpochybňuje představu závistivé společnosti a tvrdí, že právě zkušenost devadesátých let v Česku vytvořila silný podnikatelský hlad. Jak člověku nemoc změní pohled na vlastní život i práci? Proč Šimůnek vědomě „přifukoval“ optimismus ve Forbesu a kde jsou jeho limity? A jak si i po osobním i profesním otřesu udržet víru, že „lidé jsou hodní“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Bolestivá menstruace, neplodnost nebo i zažívací potíže a únava – to jsou jedny z mnoha příznaků, kterými se může projevovat endometrióza. Lepší diagnostika přinesla zjištění, že tímto chronickým onemocněním trpí 10 až 15 procent žen v populaci, může jich ale být i více. Jak jim nemoc komplikuje běžný život? Dá se endometrióza účinně léčit? A jakou roli v léčbě může hrát fyzioterapie? Odpovědi hledá pořad Zaostřeno.

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Ivona a Filip Remundovi točí podcast Klid v hlavě o ADHD. „Nejhorší byly roky, než jsem tomu porozuměla, do mých 41 let,“ říká Ivona o životě s neurodivergencí, jaké to bylo, než zjistila, že má ADHD. „Venku jsou tisíce žen a mužů, kteří neví, že je trápí ADHD, a třeba se trápí ve vztazích,“ popisuje Remundová v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.