Podcasts about popisuje

Globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů téměř jistě překročí hranici 1,5 stupně Celsia, zaznělo na úvod celosvětové klimatické konference v brazilském Belému. Můžeme nepříznivý vývoj ještě zvrátit? „Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou velké úspěchy,“ ujišťuje přesto Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu. „Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010,“ doplňuje v Interview Plus.

Ani popelář, ani kosmonaut. Režisér David Súkup měl už od raného dětství jasno, že se chce věnovat animovanému filmu. „Většina mých spolužáků z těch kosmonautů vyrostla, já jsem u animovaného filmu zůstal,“ usmívá se. Do českých kin minulý týden vstoupil jeho nový snímek Pohádky po babičce. „Je to loutkový celovečerní film, který vznikl na motivy povídek Arnošta Goldflama o nepotřebných věcech a lidech,“ přibližuje David Súkup.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ani popelář, ani kosmonaut. Režisér David Súkup měl už od raného dětství jasno, že se chce věnovat animovanému filmu. „Většina mých spolužáků z těch kosmonautů vyrostla, já jsem u animovaného filmu zůstal,“ usmívá se. Do českých kin minulý týden vstoupil jeho nový snímek Pohádky po babičce. „Je to loutkový celovečerní film, který vznikl na motivy povídek Arnošta Goldflama o nepotřebných věcech a lidech,“ přibližuje David Súkup.

Globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů téměř jistě překročí hranici 1,5 stupně Celsia, zaznělo na úvod celosvětové klimatické konference v brazilském Belému. Můžeme nepříznivý vývoj ještě zvrátit? „Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou velké úspěchy,“ ujišťuje přesto Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu. „Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010,“ doplňuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Gemrich z Heureky v rozhovoru vysvětluje, jak se mění SEO v době nástupu umělé inteligence, a proč má stále zásadní význam. Popisuje tři typy návštěvnosti – placenou, organickou a AI viditelnost – a zdůrazňuje potřebu diverzifikovat zdroje návštěvnosti i posílit přímý vztah se zákazníkem. AI podle něj nenahradí aktuální data, důvěryhodnost ani lidský obsah, který získává na hodnotě. Menším e-shopům doporučuje investovat hlavně do CRM a vztahu se zákazníkem, větším pak soustředění na SEO, kvalitní obsah a jasnou značkovou identitu. Video rozhovoru najdete zde: Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Terezie Kovalová se jako violoncellistka a zpěvačka pohybuje na naší hudební scéně dlouhé roky, ale teprve letos vydala své debutové album Zinka. Vložila do něj všechno, co se v jejím životě posledních pár let dělo. Nejen o tom mluvila v pořadu Až nad dřeň.

Terezie Kovalová se jako violoncellistka a zpěvačka pohybuje na naší hudební scéně dlouhé roky, ale teprve letos vydala své debutové album Zinka. Vložila do něj všechno, co se v jejím životě posledních pár let dělo. Nejen o tom mluvila v pořadu Až nad dřeň.

Terezie Kovalová se jako violoncellistka a zpěvačka pohybuje na naší hudební scéně dlouhé roky, ale teprve letos vydala své debutové album Zinka. Vložila do něj všechno, co se v jejím životě posledních pár let dělo. Nejen o tom mluvila v pořadu Až nad dřeň.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Devítiletá Sofie je součástí časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov. Žije v ústavní péči v Novém Strašecí, kde chodí do čtvrté třídy. Má ráda hudební výchovu a baví ji tancování. Každý týden jezdí za Sofií do dětského domova „teta“ Jana Balcarová z organizace Dobré víly dětem. Ta si Sofii a její dva bratry bere i do takzvané hostitelské péče. Tráví spolu nejčastěji víkendy v Praze.

Devítiletá Sofie je součástí časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov. Žije v ústavní péči v Novém Strašecí, kde chodí do čtvrté třídy. Má ráda hudební výchovu a baví ji tancování. Každý týden jezdí za Sofií do dětského domova „teta“ Jana Balcarová z organizace Dobré víly dětem. Ta si Sofii a její dva bratry bere i do takzvané hostitelské péče. Tráví spolu nejčastěji víkendy v Praze.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Doposud byla známá hlavně jako autorka pohádek, výtvarnice a ilustrátorka. Letos však Jihočeška Ditta Kůtová vydala svůj první román Zlá babička, který vychází z rodinné historie. Vypráví nejen příběh jedné venkovské ženy, ale obecně popisuje nelehký úděl žen na přelomu 19. a 20. století.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rozhodl jsem se nejistotám tentokrát čelit po svém, bez velkého ohlížení se na to, co by k tomu kdo řekl,“ říká hudebník, výtvarník a spisovatel Jakub König, který po letech za maskou Kittchena a s kapelou Zvíře jménem Podzim vydává své druhé sólové album Astronauti. Desku popisuje jako přiznání toho, čím je. „Že jsem opravdu výtvarník, hudebník a umělec,“ vysvětluje s tím, že za jeho tvorbou bylo často mnoho pochyb, protože na ni „nemá školy“. A některé zůstávají dodnes - když tvoří, mívá někdy pocit, že „je to celé blbě“. Popisuje dny, kdy má obavy, že jeho práce je zbytečná, ale i chvíle, kdy se k tvorbě vrací jako k záchraně. „Ve chvíli, kdy mě tohle paralyzuje, tak si můžu sednout k papíru a tři hodiny si maluju a pak je mi prostě líp,“ říká o tom, jak může být proces tvorby krásný. V rozhovoru otevřeně mluví o holotropním dýchání a zážitcích, které označuje za léčivé. „Je na tom něco prastarého, rituálního,“ dodává umělec. Vypráví také o devíti letech abstinence, vděčnosti i o tom, jak se snaží žít v souladu se světem kolem sebe. „Mně strašně funguje to, že se umím přepnout do té vděčnosti. Uvědomuju si, jak to zní,“ říká, když mluví o emocích, které v něm vzbuzují jeho dvě dcery. A i když umí pozlobit, momenty s nimi by nevyměnil za nic. König se dotýká i temnějších témat - třeba když v jedné písni mluví o tom, že v každém z nás je jakýsi „nácek“. „Je strašně snadné internalizovat všechno do těch zlejch nácků, které vidíme v televizi. Chtěl jsem proto říct, že je důležité nepřehlížet i ty temné tendence v sobě,“ upozorňuje hudebník a dodává, že bychom se měli pokoušet takové vnitřní pnutí vyřešit dřív, než ho pustíme ven a necháme za sebe jednat. Píseň, která se tomuhle tématu věnuje, ale podle něj přináší hlavně plán na záchranu světa. „Tím je být k sobě laskavější a být laskavější ke svému okolí. Zní to banálně, ale zkuste to praktikovat,“ dodává hudebník. Jak se mění vztah k tvorbě, když se člověk přestane schovávat? Dá se uměním léčit - sebe i ostatní? Co všechno se může stát, když pochybnosti přestanou být slabostí a stanou se součástí cesty? Poslechněte si celý rozhovor s Jakubem Königem.

Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura navázali na loňskou první řadu reportážní série Urgent z Fakultní nemocnice v Motole v Praze. Tentokrát při práci měsíc sledovali zdravotníky z pražské záchranky. Na Radiožurnálu v tomto týdnu nabídneme ukázky jednotlivých dílů tohoto podcastu.

Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura navázali na loňskou první řadu reportážní série Urgent z Fakultní nemocnice v Motole v Praze. Tentokrát při práci měsíc sledovali zdravotníky z pražské záchranky. Na Radiožurnálu v tomto týdnu nabídneme ukázky jednotlivých dílů tohoto podcastu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Těším se, jak mi humanoid za pár let vypleje zahradu, říká odborník na umělou inteligenci Jan ŠedivýAč se umělá inteligence vyvíjí fascinující rychlostí, jisté limity nikdy překročí. Nenaučí se například dělat kvalitní humor, originální vtip „vymyslí“ nanejvýš bezděky. Další díl podcastu Host Reportéra na téma umělá inteligence naštěstí vtipný je, i když občas také bezděky.Do redakce přišel Jan Šedivý, jeden z největších a služebně nejstarších českých odborníků na AI, a více než hodinu si trpělivě povídal s moderátorem Poláčkem, který je občasným a prostým uživatelem.Zatímco Poláček svému jazykovému modelu za všechno děkuje a zdraví ho, Jan Šedivý nikdy. Správně v něm vidí jen stroj, který navíc od devadesátých let, kdy v USA nastoupil do firmy IBM, pomáhal vyvíjet.Až otcovsky Poláčkovi vysvětluje, co všechno i bezplatné modely dovedou: „Musíte se trochu odvázat. Dejte si třeba frťana a zadávejte jim úkoly, které vás dosud nenapadlo dávat!“Popisuje, v čem jemu samotnému AI usnadňuje život. „Denně například vychází mnohem více zajímavě vypadajících článků, než jsem schopný přečíst. Dávám jazykovému modelu jejich linky, zpět dostávám stručná shrnutí obsahu a pak už se jen doptávám na konkrétní věci, které mě skutečně zaujaly.“Šedivý je ohledně umělé inteligence optimistou a věří tomu, že lidstvu v budoucnosti spíše výrazně pomůže než ublíží. Už se těší na období, které může přijít do deseti let, kdy budou k dispozici cenově dostupní humanoidi. „Je celkem reálné, že mi takový robot například vypleje zahradu, vyndá nádobí z myčky, donese tašku s nákupem a když budu nemocný, klidně vyvenčí i psa.“Jan Šedivý po konci zahraniční kariéry ve firmách IBM nebo Google působí v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.V úterý 14. ledna bude jedním z řečníků na velké konferenci o společenském dopadu nazvané Good Company Circle, která se koná na pražském Výstavišti.

Parlamentní volby suverénně vyhrálo hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš zisk téměř 35 procent hlasů označil za svůj životní úspěch. „Zúročilo svou kontinuální a dobře řemeslně zpracovanou a zacílenou kampaň. V posledních 8 letech se řídí marketingovými průzkumy, vytipovali si voličskou skupinu důchodců a nese to, jak vidno, své ovoce,“ konstatuje bývalý člen hnutí a ostravský exprimátor Tomáš Macura.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svoboda je těžká, protože má vysoké nároky na naši mentální energii,“ říká psychiatr, psychoterapeut a nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Už v prvních minutách rozhovoru vysvětluje, že svoboda není jen absence zla, ale také aktivní volba dobra - a právě ta je dnes čím dál složitější. Dnešní doba je totiž podle něj poznamenaná krizí svobody i pravdy. „Žijeme v postfaktické době, pravda je úplně relativizovaná a ta relativizace pravdy se pochopitelně hodí politikům, manipulátorům a lidem, kteří mají zlovolné úmysly,“ varuje. Podle Horáčka je samotný proces rozhodování namáhavý, a proto lidé často volbu odmítají. „Pro lidi je těžké volit a proto často volit odmítají,“ připomíná slova Ericha Fromma. Svoboda proto není jen privilegium, ale i těžké břemeno a právě v tom tkví její zranitelnost. „Dokud si to neuvědomujeme, jsme primárně vlečeni emocemi,“ dodává psychiatr a upozorňuje, že právě emoce mohou ovládat naše životní volby více, než jsme ochotni si připustit. Digitální svět pak tento tlak násobí. „Algoritmy sociálních sítí zpřesňují myšlení člověka do jednoho pólu. To vede k polarizaci a štěpení společnosti,“ říká Horáček a varuje, že problematické je vytváření obrazu „my a oni“. Výsledkem je společnost, která se stále více propadá do extrémů a ztrácí schopnost nacházet společnou řeč. Odborník upozorňuje také na to, jaký dopad má současný svět na děti a dospívající, kterým dostatečně neukazujeme, jak s ním mají zacházet. „My z populace dětí vytváříme psychiatrické pacienty,“ říká Horáček otevřeně. Popisuje třeba, jak dívky na sociálních sítích čelí neustálému tlaku, aby zveřejňovaly fotografie a obstály v soutěži o pozornost. Většina zpětné vazby je negativní a výsledkem je špatný pocit. „Chceme, aby 40 % dětí bralo antidepresiva, protože se necítí dobře z toho, v jakém světě žijí? Nechceme,“ říká rezolutně. Cestu ven vidí v budování odolnosti, nikoliv v zákazech či regulacích. „Odolnost znamená zvýšit práh toho, co mě rozhodí natolik, že přestanu fungovat,“ vysvětluje. Jako psychiatr zdůrazňuje schopnost prožívat přítomný okamžik, uvědomovat si své emoce a tím snižovat jejich destruktivní vliv. „Když jsme přítomni v okamžiku, jsme mnohem méně pod diktátem minulých vzpomínek a obav z budoucnosti. To je ten okamžik svobody,“ popisuje odborník. A přestože hovoří o složité době, zůstává optimistou. „Chtěl bych, aby existoval nějaký maják, který nám řekne, jak se rozhodovat, co je správné,“ říká. Jak ale získat odolnost v prostředí, které nás každodenně tlačí do bublin a extrémů? Je možné, aby svoboda byla vnímána nejen jako luxus, ale i jako dovednost, kterou je třeba trénovat? A může se pravda stát oním „majákem“, který udrží společnost pohromadě? Poslechněte si celý rozhovor.

Eduard Suchánek vede globální expanzi společnosti Bolt a v rozhovoru sdílí konkrétní postupy, jak úspěšně vstupovat na nové trhy. Popisuje, že ani neznalost lokálního prostředí není překážkou, pokud firma rozumí svému produktu a zákazníkovi. Na příkladu rozjezdu v Johannesburgu ukazuje, že k prvním krokům stačí správně nastavený mindset, odvaha a schopnost rychle jednat. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/expandujte-hned-na-velky-trh-radi-eduard-suchanek-ktery-dostal-bolt-do-afriky-i-na-blizky-vychod-t55424 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.

Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.

Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na benátském filmovém festivalu měl premiéru snímek Hlas Hind Radžab. Režisérka využívá skutečné nahrávky telefonátů s pětiletou dívkou z Gazy, kterou v lednu 2024 spolu s rodinou zavraždili izraelští vojáci. „Hind se snažila s částí své rodiny dostat ze severní Gazy. Auto rozstřílela izraelská armáda, která posléze potom zabila i dva záchranáře v sanitce, kteří se pokusili po předem vyjednané a složitě vydiskutované cestě té dívce přijet na pomoc,“ přibližuje Pavel Sladký.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠⁠⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Tohle mě překvapilo. Psycholog Radvan Bahbouh umí být nesmírně inspirativní, ale když se otevřel o smrti svého malého syna a o tom, co to pro něj a jeho rodinu znamenalo, bylo to něco úplně nového. Popisuje vyrovnávání se s celou věcí a nalézání cesty k posílení sebe sama. Podtrhuje důležitost rodiny, kterou celá věc semknula. Ale mluvili jsme taky o tom, co si z jeho zkušenosti může vzít každy. A že i psycholog je někdy v situaci, kdy si sám nemůže. Ale jindy naopak ano, třeba když se vzpomínka na trauma spojené se smrtí vrací. Celý rozhovor ale nebyl takhle vážný, je v něm i spousta smíchu a uvolnění. Radvan mluví třeba o tom, jak nám pozitivní obrazy z minulosti můžou pomoct.

Sýrie si zvyká na novou politickou situaci po pádu režimu Bašára Asada a 30 letech vlády jedné strany. Země se postupně dostává z mezinárodní izolace, nad novou vládu se ale vznáší stín džihádistické minulosti prozatímního prezidenta Ahmada Šary. „Zatím vládne absolutně pragmaticky, zatím se neprojevily možné islamistické sklony. A drží se hodně v pozadí, neviděl jsem jediný jeho portrét,“ popisuje v Interview Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snažíme se zjistit, co chtějí rodiče, děti, zřizovatelé škol, učitelé i ředitelé, shrnuje Jitka Gabašová svou roli regionální průvodkyně ve školství v organizaci Eduzměna. Děti totiž můžou mít od školy jiné potřeby a očekávání než ředitelé nebo úřady. „Děti chodí do školy hlavně proto, aby tam byly se svými spolužáky. Učení je zajímá, ale jen když je opravdu pro ně, když chápou přínos,“ přibližuje.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.