Podcasts about popisuje

Od poetických tónů až po burácení. Takovou gradaci umožňují nové Grenzingovy svatovítské varhany. Posledním krokem před rozezněním byla jejich intonace a ladění, které trvalo 900 hodin. Vyžadovalo naprosté ticho, proto varhanáři přicházeli do katedrály v noci. „Varhany se musí ladit zhruba jednou za měsíc, ale když jsou koncerty nebo větší mše, tak před každou takovou akcí je potřeba vše zkontrolovat a doladit,“ vysvětluje svatovítský varhaník Ondřej Valenta.

Rozhovor s lektorem angličtiny Jakubem Čáslavou o strachu Čechů z mluvení a o tom, proč dávání kurzů zdarma v praxi nefunguje. V otevřené zpovědi vysvětluje, jak po letech na sociálních sítích došel k vyhoření a proč se rozhodl postovat videa bez toho, aby na sítích sám aktivně trávil čas. Popisuje výuku angličtiny u bojovníka Jiřího Procházky a zmiňuje, jak zápasník řeší souběh titulového zápasu s termínem porodu své partnerky. V rozhovoru dojde také na překlady skrytých významů v textu hitu Despacito nebo na živý kvíz s publikem zaměřený na chytáky v anglické gramatice.

Od poetických tónů až po burácení. Takovou gradaci umožňují nové Grenzingovy svatovítské varhany. Posledním krokem před rozezněním byla jejich intonace a ladění, které trvalo 900 hodin. Vyžadovalo naprosté ticho, proto varhanáři přicházeli do katedrály v noci. „Varhany se musí ladit zhruba jednou za měsíc, ale když jsou koncerty nebo větší mše, tak před každou takovou akcí je potřeba vše zkontrolovat a doladit,“ vysvětluje svatovítský varhaník Ondřej Valenta.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pionýrské šátky, prvomájové průvody, Tuzex, sídliště, vojna nebo hospody. Jak vypadal obyčejný život za normalizace? A proč část společnosti vzpomíná na socialismus jako na retro kulisu? Tomu se věnuje pořad Ex libris, ve kterém představujeme knihu Lukáše Havlase K práci a obraně připraven. Popisuje každodenní život v komunistickém Československu bez nostalgického pofňukávání.

Ve vojenském kabátě pod císařským praporem. Tak se jmenuje přednáška historika Muzea východních Čech v Hradci Králové Josefa Šrámka, která ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové představí osudy rodáka z Hlinska Ladislava Prokopa během vojenského tažení v roce 1866, které absolvoval jako příslušník čáslavského pěšího pluku číslo 21.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vojenském kabátě pod císařským praporem. Tak se jmenuje přednáška historika Muzea východních Čech v Hradci Králové Josefa Šrámka, která ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové představí osudy rodáka z Hlinska Ladislava Prokopa během vojenského tažení v roce 1866, které absolvoval jako příslušník čáslavského pěšího pluku číslo 21.

Pionýrské šátky, prvomájové průvody, Tuzex, sídliště, vojna nebo hospody. Jak vypadal obyčejný život za normalizace? A proč část společnosti vzpomíná na socialismus jako na retro kulisu? Tomu se věnuje pořad Ex libris, ve kterém představujeme knihu Lukáše Havlase K práci a obraně připraven. Popisuje každodenní život v komunistickém Československu bez nostalgického pofňukávání. Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský soud projednává jeden z největších korupčních případů v novodobé historie země. Mezi obžalovanými v kauze Očistec je i místopředseda parlamentu a někdejší policejní prezident Tibor Gašpar (Směr), který měl přijímat pokyny od podnikatele Norberta Bödöra, mimo jiné přítele premiéra Roberta Fica (Směr). „Bödör měl podle obžaloby dávat příkazy, jak má policie konat v jednotlivých kauzách,“ popisuje v Interview Plus Zuzana Petková, šéfka nadace Zastavme korupciu.

Slovenský soud projednává jeden z největších korupčních případů v novodobé historie země. Mezi obžalovanými v kauze Očistec je i místopředseda parlamentu a někdejší policejní prezident Tibor Gašpar (Směr), který měl přijímat pokyny od podnikatele Norberta Bödöra, mimo jiné přítele premiéra Roberta Fica (Směr). „Bödör měl podle obžaloby dávat příkazy, jak má policie konat v jednotlivých kauzách,“ popisuje v Interview Plus Zuzana Petková, šéfka nadace Zastavme korupciu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bezpečnost Jaderné elektrárny Temelín nestojí jen na technologiích a přísných opatřeních. Součástí ochrany kritické infrastruktury je také speciální policejní jednotka složená z maximálně vycvičených profesionálů. Jejím novým velitelem se stal major Radek Vaněk, který má za sebou mimo jiné působení v ochrance prezidenta republiky.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Institut mezilidských vztahů, který Eliška Remešová založila, pomáhá lidem budovat hlubší, autentičtější a laskavější vztahy. „Primárně se zaměřujeme na partnerské vztahy, protože právě tam rodina začíná. Věnujeme se ale všem blízkým vztahům,“ přibližuje psychoterapeutka. Proč se lidé často utíkají schovat před náročností vztahů do sociálních sítí? Jak právě sociální sítě proměňují partnerské vztahy? A jaké jsou role muže v dnešním světě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Institut mezilidských vztahů, který Eliška Remešová založila, pomáhá lidem budovat hlubší, autentičtější a laskavější vztahy. „Primárně se zaměřujeme na partnerské vztahy, protože právě tam rodina začíná. Věnujeme se ale všem blízkým vztahům,“ přibližuje psychoterapeutka. Proč se lidé často utíkají schovat před náročností vztahů do sociálních sítí? Jak právě sociální sítě proměňují partnerské vztahy? A jaké jsou role muže v dnešním světě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední ruský vzdušný útok na Kyjev zažila v noci na úterý i Olena Budahovská, která působí jako vedoucí oddělení advokacie a komunikace Člověka v tísni. O svých zkušenostech a dopadech náletů na Ukrajinu hovořila v podcastu Novinek Zbytečná válka. Uvedla přitom, že už v roce 2014 musela odejít z Doněcku.

Poslední ruský vzdušný útok na Kyjev zažila v noci na úterý i Olena Budahovská, která působí jako vedoucí oddělení advokacie a komunikace Člověka v tísni. O svých zkušenostech a dopadech náletů na Ukrajinu hovořila v podcastu Novinek Zbytečná válka. Uvedla přitom, že už v roce 2014 musela odejít z Doněcku.

Hostem středečního pořadu Na place s Davidem Novotným byl vodní slalomář Václav Chaloupka. „Konkurence v tuzemsku je obrovská a kvalifikační závody do reprezentace pro nás bývají stěžejní. Pro vodní slalom je to ale moc dobře,“ říká osmadvacetiletý borec. Co pro něj znamená Světový pohár v pražské Troji? Jaké sporty ve volném čase nejradši sleduje? V čem se vodní slalom proměnil nejvíc při pohledu pět, šest let zpátky? Poslechněte si v oblíbené talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od úterý začíná Český rozhlas Junior vysílat nový hororový seriál Hlubina v režii Terezy Verecké. Kromě jiných v něm účinkuje také herec a hudebník Tomáš Dalecký. „Sám moc rád horory nemám, ale když to člověk nahrává, tak to horor není, docela často je to vtipné,“ popisuje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným. Jaké role hraje v Městských divadlech pražských? A na co se mohou diváci těšit?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od úterý začíná Český rozhlas Junior vysílat nový hororový seriál Hlubina v režii Terezy Verecké. Kromě jiných v něm účinkuje také herec a hudebník Tomáš Dalecký. „Sám moc rád horory nemám, ale když to člověk nahrává, tak to horor není, docela často je to vtipné,“ popisuje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným. Jaké role hraje v Městských divadlech pražských? A na co se mohou diváci těšit?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

Někdejší sólista, baletní mistr a choreograf Jiří Bubeníček žije od svého dětství tancem. Už zanedlouho uvede v Praze první ročník mezinárodního baletního festivalu PRAGUE ON POINT. Proč je pro něj taneční umění i po letech na mnoha jevištích stále tak důležité? A jak vlastně vzniká taneční představení?Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdejší sólista, baletní mistr a choreograf Jiří Bubeníček žije od svého dětství tancem. Už zanedlouho uvede v Praze první ročník mezinárodního baletního festivalu PRAGUE ON POINT. Proč je pro něj taneční umění i po letech na mnoha jevištích stále tak důležité? A jak vlastně vzniká taneční představení?

Británie se mění před očima. Labouristé ztrácí dech, konzervativci tápou, Nigel Farage sílí a v průzkumech dokonce vede. „Systém dvou stran se teď zhroutil, to se v celých dějinách britské demokracie nikdy nestalo. Po 14 letech konzervativních vlád byli lidi tak naštvaní, že buď nešli k volbám, nebo volili naschvál druhou stranu,“ říká v Osobnosti Plus vydavatel, překladatel a konzervativec Alexander Tomský, který ve Velké Británii žil přes 20 let.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Za mě to byla druhá revoluce,“ říká programátor a popularizátor umělé inteligence David Grudl o chvíli, kdy se AI modely naučily nejen odpovídat, ale i „přemýšlet“. Dnes podle něj přichází další zlom: AI agenti, kteří už nejsou jen chatbotem v prohlížeči, ale programem v počítači, který může pracovat se soubory, maily nebo kalendářem. Popisuje, proč u lidí sleduje až „AI psychózu“, kdy najednou zjišťují, co všechno si dokážou udělat sami - a často tak ani nechtějí chodit spát. Nadšení ale okamžitě brzdí varováním. „Důvěra podle mě není dobré slovo. Člověk musí být extrémně opatrný,“ říká a dodává, že se umělá inteligence pořád může „splašit“. AI agent může být podle Grudla nesmírně užitečný, ale právě tím, že má přístup k počítači, souborům nebo e-mailu, se podle něj otevírá i nový bezpečnostní problém - hrozí totiž útoky, při nichž se škodlivá instrukce může schovat třeba v mailu. Grudl tak upozorňuje, že pokud agent „chytne vira“, může být průšvih mnohem vážnější než u starého EXE souboru. Přesto popularizátor umělé inteligence zůstává optimista. Nevěří, že AI nutně vezme všem práci, spíš podle něj změní to, co považujeme za možné. „Džin byl vypuštěn,“ říká k debatě, zda je umělá inteligence jen bublina. I kdyby podle něj některé firmy zkrachovaly, technologie už tu zůstane. A lidem, kteří AI odmítají, vzkazuje, že je to podobné, jako když dneska někdo odmítne používat počítač. Proč jsou AI agenti podle Grudla největší posun od nástupu chatbotů? Kde je hranice mezi užitečným nástrojem a bezpečnostním rizikem? A proč věří, že grafik, programátor ani další profese nemusí zmizet, jen dostanou „inteligentní kladivo“? I to se dozvíte v rozhovoru.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Notový archivář Zdeněk Jeřábek se od roku 1975 téměř 40 let staral o depozitář partitur Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Právě on měl vždy na starosti, aby všichni hudebníci měli na pultech připraveny správné noty. „Každý nástroj, každý pult má své desky a já jako archivář dodám kompletní sadu materiálů,“ popisuje Zdeněk Jeřábek. Dnes už je na penzi, ale kilometry notových partitur, které depozitář ukrývá, zná stále skoro nazpaměť. Poslechněte si reportáž.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povodí Moravy zahajuje po dvou letech od bleskových povodní opravy v pěti obcích na Přerovsku. Potrvají několik let a vyžádají si přes 70 milionů korun.

Co když se Rusko nezastaví na Ukrajině a napadne některou zemi Severoatlantické aliance? Válka velkých rozměrů není příliš pravděpodobná. Ale omezený průnik na periferii NATO, snaha testovat, jestli Aliance ještě vůbec funguje, to není žádné sci-fi. Jak by taková situace mohla vypadat a co by se stalo, pokud by v ní Rusko uspělo?Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miroslav Řihošek je jedním z posledních členů původní sestavy Rangers – Plavci, která zásadně ovlivnila český folk a country. V rozhovoru vzpomíná na vznik kapely, éru největší slávy i nucený přechod na název Plavci. Vrací se ke spolupráci s Milanem Dufkem a dalším členům, kteří formovali její zvuk. Popisuje proměny hudební scény i publika od 60. let do dneška. A mluví i o tom, co drží Rangers při životě po více než půlstoletí. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu Kytary.cz.

Zablokovaný Hormuzský průliv je začátkem řetězové reakce, která se postupně propisuje do cen energií, dopravy i běžného zboží. Na cenách pohonných hmot ji už lidé pocítili. Další dopady následují nebo v příštích měsících následovat budou. „Čelíme kaskádovému efektu. V dalším roce to může být i horší, pokud se průchodnost Hormuzského průlivu rychle neuvolní,“ varuje ekonomka Jana Matesová v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Toto je druhý díl série pěti podcastů s Jitkou Dvořákovou o její kariéře. Jitka je ambasadorkou mojí značky a v tomto díle se věnujeme jejímu působení ve Philipsu. Navazujeme na první díl, který si můžeš pustit zde. Další díly vyjdou postupně. Jitka dříve pracovala ve firmách Panasonic, Mall, CZC a dalších. Tato epizoda se zaměřuje na Jitčin přechod z Panasonicu do Philipsu a důvody, které ji k tomu vedly. Popisuje, jak se dostala do mezinárodního managementu a jaké výzvy přináší řízení regionu s desítkami odlišných trhů. Sdílí zkušenosti s konkurencí, nákladovou strukturou i fungováním velkého korporátu. Závěrem ukazuje, proč její působení ve Philipsu skončilo a jak tuto změnu zpětně hodnotí. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět je v pohybu a my vůbec netušíme, kam se dostane,“ říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery, když mluví o tom, že dějiny jdou kolem nás v míře, jakou nešly hodně dlouho. Vysvětluje, proč je pro něj jako novináře klíčové „být u toho, sledovat věci a popisovat je“, ale zároveň si držet odstup od emocí a vlastního prožívání. „Chladný jazyk v médiích je dnes podezřelý,“ říká a hájí věcnost jako základní princip novinářské práce. Podle něj se ale prostředí zásadně proměnilo - sociální sítě úplně zásadně mění všechno a nutí média reagovat na politiky, kteří pracují se šokem, konfliktem a pozorností. „My nemáme být jenom přenašeči hejtu z jednoho místa na druhé,“ varuje. Popisuje i proměnu politiky, kterou podle něj zosobňuje Donald Trump. „Lež je dnes úplně běžný nástroj komunikace,“ říká a upozorňuje, že velká část voličů se k jiným informacím ani nedostane. Podle něj se tím posouvají hranice toho, co je ještě přijatelné a vzniká prostředí, ve kterém obhájíte úplně cokoliv. Velkou část rozhovoru věnuje Maďarsku, které podle něj ukazuje, kam až může zajít koncentrace moci. Mluví o zneužívání tajných služeb, o systematickém oslabování médií i o tom, jak dlouho může takový systém fungovat. Přesto považuje vítězství Pétera Maďara za zásadní moment. „Nebál bych se to srovnat s nějakou formou revoluce,“ říká a připomíná, že Orbánova moc byla v míře, kterou jsme po roce 1989 u nikoho neměli. Zároveň ale varuje, že žádná změna není zárukou lepšího vývoje: „Nikdo nemá jistotu, že tu moc nezneužije.“ Český kontext vidí jako méně vyhrocený, ale ne bez rizik. Mluví o tom, že se mění stranický systém, že přibývá tlak na veřejnoprávní média a že část politiků přebírá styl komunikace založený na konfliktu a záměrném provokování. „Lidé jako Petr Macinka nebo Filip Turek, to je vlastně druh nějaké trollí politiky,“ říká. Kriticky se vyjadřuje i k Andreji Babišovi, u kterého nechápe snahu oslabovat média. „On to vlastně vůbec nepotřebuje,“ dodává s tím, že právě tyto kroky mohou naopak společnost mobilizovat. Jak moc se proměnila role médií v době sociálních sítí? Proč dnes lež funguje jako legitimní politický nástroj? Co přesně ukazuje maďarská zkušenost - varování, nebo naději? A má česká společnost a opozice sílu na to, aby podobnému vývoji čelila? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěl jsem být nejlepší houslista na světě a to chci být konec konců stále,“ říká Pavel Šporcl, který se postupně stal jednou z nejviditelnějších tváří klasické hudby v Česku - a zároveň jejím narušitelem. Mluví o tom, jak ho ovlivnila Amerika, kde si „sáhl na dno“, vydělával si hraním v metru a učil se svobodě myšlení, ale i o tom, proč se po návratu rozhodl změnit způsob, jakým se klasická hudba prezentuje. „Začal jsem si uvědomovat, že je škoda, že na klasickou hudbu chodí určité publikum,“ říká a vysvětluje, proč odložil frak, vzal si šátek a snaží se oslovit i ty, kteří by na koncert jinak nepřišli. Vedle osobního příběhu ale v rozhovoru silně zaznívá i jeho pohled na stav kultury a politiky. „Škrtlo se hodně peněz na živé umění,“ říká a varuje, že některé projekty nebo festivaly kvůli tomu nemusí přežít. Popisuje, jak se kultura plánuje roky dopředu a že není jako „rohlík na krámu“. Zároveň ale zdůrazňuje, že sám nikdy nečekal s nataženou rukou: mluví o tom, že jako nezávislý umělec si na svou práci musí vydělat a že velkou část energie věnuje shánění partnerů a financování vlastních projektů. Přesto kriticky mluví o tom, jak někteří politici ke kultuře přistupují: „Ta arogantnost, ta nekompetence… já nic takového nevidím, že by někdo za tu kulturu opravdu kopal.“ Zároveň ale odmítá jednoduché dělení a zdůrazňuje i respekt k výsledkům voleb. „Volby byly nedávno a nějak dopadly. Respektuji to, jsem demokrat,“ říká a vysvětluje, proč sice se současnou situací nesouhlasí, ale zároveň nevnímá prostor pro radikální střety. Připomíná i vlastní zkušenost z covidu, kdy se aktivně zapojil do jednání s vládou a snažil se prosadit návrat živé kultury. Osobní rovinu doplňuje i téma rodiny a tlaku jména - mluví o svých dcerách, o tom, jak těžké je vyrůstat v uměleckém prostředí i o tom, jak ho formovala přísná, ale podle něj správně nastavená výchova. „Byl jsem normální kluk,“ říká o dětství, kdy raději běhal venku než cvičil, ale zároveň postupně našel vlastní vztah k hudbě a ambici být co nejlepší. Celým rozhovorem se pak prolíná jeho přesvědčení, že kultura není nadstavba, ale základ. „Bez umění se nedá žít,“ říká a dodává, že právě kultura je to, co z nás dělá lidi. Jak moc je dnes kultura závislá na politice? Co by se stalo, kdyby se přestala podporovat úplně? A může klasická hudba přežít bez proměny, kterou Šporcl prosazuje? Poslechněte si celý rozhovor.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR ⁠„Historicky nejsme země, která má velký kapitál společenské důvěry,“ říká ekonom a autor podcastu Odemčeno Miroslav Zámečník, když se vrací k devadesátým létům a k tomu, proč dnes v Česku přetrvává nedůvěra i pocit nespravedlnosti. V rozhovoru popisuje, jak se podcenil význam institucí a jak to umožnilo strašně rychlou koncentraci kapitálu do rukou malého počtu lidí. Zároveň ale připomíná, že země je v mnoha ohledech velmi dobrá, úspěšná a ve které se hezky žije. Jen některé důsledky dřívějších rozhodnutí se propisují do dnešní politiky i nálady ve společnosti. Mluví o rozdílu mezi lidovým kapitalismem, kde každý jeden člověk má podíl, a tím, co vzniklo u nás, kde velká část bohatství zůstala koncentrovaná. Popisuje, proč „jsme spořiví, ale ne úplně šikovně spořivý“ i to, že Česku chybí hluboký kapitálový trh a kultura, která by víc oceňovala podnikání. „Průša by měl mít pomník,“ dává příklad jiného typu úspěchu českého podnikatele s 3D tiskárnami. Rozhovor ale postupně míří i k současnosti - k drahému bydlení, vylidňování regionů i k tomu, jak by se společnost mohla proměnit. A také k nejistotě, která přichází zvenčí. „My zažíváme dost zvláštní dobu. Mír a prosperita skončily,“ říká Zámečník a varuje, že Evropa ani Česko nejsou na možný konflikt připravené. „To není intelektuální odpověď, to je emocionální odpověď,“ dodává k často skloňovanému „chceme mír“. Zámečník v rozhovoru, který byl natáčen před ujednáním o příměří mezi USA a Íránem, mluví i o tom, jak by společnost reagovala na skutečnou krizi - třeba prudké zdražení ropy nebo její nedostatek. „Emocema nevyřešíte žádný problém,“ říká a popisuje, že by bylo nutné hledat racionální a spravedlivá řešení, i když by byla nepopulární. A připouští, že klíčová otázka zní, jestli by to zvládla i česká politika. „Je česká politika schopná dát některé věci před závorku a táhnout za jeden provaz?“ ptá se. Jak moc nás dodnes formují devadesátky? Proč jsme „spořiví, ale ne šikovně“? A dokáže se česká společnost semknout ve chvíli skutečné krize? Pusťte si celý rozhovor.

V Maďarsku vrcholí kampaň před parlamentními volbami a podle průzkumů nebyl premiér Viktor Orbán za posledních 16 let nikdy tak blízko porážce. Podle hungaristy Roberta Pejši se nyní vládní Fidesz snaží využít kauzu kolem výbušnin nalezených v Srbsku poblíž plynovodu vedoucího do Maďarska a naznačuje zapojení Ukrajiny. „Vzbuzuje to spíš úsměv, nemyslím si, že to může přesvědčit někoho nerozhodnutého. Ale přesvědčení tomu rádi věří,“ hodnotí v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Život je bohatý a není jenom o tom, že prodlužuju za každou cenu věk dožití,“ říká ekonomický novinář a bývalý šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek v momentě, kdy přichází do studia přímo z první chemoterapie a mluví o nemoci, která mu dramaticky mění životní perspektivu. Popisuje, jak se mu úplně mění mapa života a kalendář, který byl ještě nedávno plný plánů - on v něm dnes pomalu gumuje a nechává ho plnit jen lékaři. Přesto se nehroutí. „Beru to tak, jak to prostě je. Zatím to docela jde,“ říká o nemoci, kterou nevnímá jako diagnózu, ale jako „překážku, kterou musí člověk přeskočit“. Otevřeně mluví i o tom, že teď nebojuje jenom za sebe, ale i za děti - včetně dalšího, které se má brzy narodit. Do osobní roviny se v rozhovoru neustále vrací i jeho profesní příběh novináře - od devadesátých let, kdy bylo najednou všechno na světě možné, přes éru nejsvobodnější české žurnalistiky až po dnešek, kdy jsou média „dobrá převodová páka vlivu“. Šimůnek mluví o vzniku českého Forbesu i o tom, proč vsadil na téma byznysu, inspirací a optimismu. Jeho motivací bylo ukázat, že Češi žijí v zemi, kde jsou i zajímaví lidé, kteří něco budují a nic nekradou. Zároveň ale odmítá, že by šlo o naivitu: „To, že se díváme na svět růžovými brýlemi, neznamená, že jsme debilové,“ dodává. Otevřeně popisuje i konec ve Forbesu a vlastnost, ve které má pocit, že chybuje. „Jsem extrémně naivní až blbej,“ říká o tom, jak věřil lidem, kteří se nakonec zachovali jinak, než čekal. Rok, kdy nemohl pracovat, pro něj byl paralyzující, ale zároveň ho přeformátoval: „Každou věc člověk musí prožít na dřeň. Teprve potom ví, co dělal blbě.“ Přesto v něm nezůstává hořkost. „Vycházím z toho, že lidi jsou hodný,“ dodává i po třiceti letech v byznysu. Rozhovor se dotýká i českého vztahu k úspěchu, který podle něj není tak negativní, jak se často říká: „Já tomu vůbec nevěřím. Úspěch není žádný podvod a má lidi inspirovat,“ myslí si novinář. Zpochybňuje představu závistivé společnosti a tvrdí, že právě zkušenost devadesátých let v Česku vytvořila silný podnikatelský hlad. Jak člověku nemoc změní pohled na vlastní život i práci? Proč Šimůnek vědomě „přifukoval“ optimismus ve Forbesu a kde jsou jeho limity? A jak si i po osobním i profesním otřesu udržet víru, že „lidé jsou hodní“? I to se dozvíte v rozhovoru.

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové se český producent a držitel Oscara za dokument Pan Nikdo proti Putinovi Radovan Síbrt mimo jiné vrací ke slavnostnímu ceremoniálu. Mluví o tom, že lidé kolem filmových cen jsou velmi kritičtí vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a že paradoxně současná politická situace v USA filmu pomohla. Popisuje také, jak zásadní součástí kinematografie je etika. Co vzkázal tvůrcům filmu Sbormistr proti kterému se jako bratr jedné z obětí ohrazuje? Co pro něj znamená možnost zastavit se v chaosu který nás obklopuje? A jak vzpomíná na cestopisy, které točil pro cyklus Na cestě? ——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost • Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Konspirační teorie jsou perfektní nástroj pro prodání příběhů, kdo je záporák a kdo je klaďas,“ říká expert na vyhledávání nesmyslů Patrik Kořenář, když popisuje, proč tak snadno podléháme jednoduchým vysvětlením složitého světa. V rozhovoru rozebírá svět kolem Jeffreyho Epsteina, QAnonu i Pizzagate a opakovaně se vrací k tomu, jak silná je naše potřeba vidět jasný příběh dobra a zla. „Ze základních vlastností konspiračních teorií je boj dobra a zla. A vždycky zlí jsou ti ‚oni‘ a my je musíme porazit,“ vysvětluje. Kořenář přitom zdůrazňuje, že realita je často mnohem méně uspokojivá - a možná i nepříjemnější. „Není tam žádná centrální světovláda. Jsou tam zájmy jednotlivců, společností a států, který se prolínají,“ říká například o Epstein Files. A právě to podle něj vytváří prostor pro deziluzi: „To, co nám dokumenty odhalily, je, že ti ‚hrdinové‘ byli ve skutečnosti záporáci. To je taková největší deziluze.“ V rozhovoru se vrací i k tomu, proč lidé raději věří složitým konstrukcím než banálním vysvětlením a ukazuje na konkrétních příkladech, jak vznikají celé příběhy - třeba kolem slov jako je „pizza“ v tzv. Pizzagate. „Když dáte pryč ten konspirativní mindset, tak dojdete k šokujícímu zjištění, že ty lidi si to možná psali o pizze. Protože jsou to také lidi,“ vyvrací Kořenář, že se mohlo jednat o pojem, který měl kryt zneužívání. Zároveň ale varuje, že tím skutečné zločiny nezmizí. Právě v tom podle něj spočívá jedno z největších nebezpečí - že fascinace konspiračními teoriemi odvádí pozornost od reality. Rozhovor ale míří i do současnosti - k tomu, jak se podobné příběhy propsaly do politiky. Kořenář mluví o roli Donalda Trumpa, který podle něj sám brzdil zveřejnění Epstein Files, i o tom, jak se jazyk konspiračních teorií dostává do veřejného prostoru. Ukazuje přitom, že nejde jen o americký problém, ale o způsob uvažování, který se snadno přelévá i do českého prostředí. Popisuje, jak se globální narativy o „deep state“ nebo skrytém řízení světa postupně překládají do domácí politiky a stávají se součástí běžného slovníku. I v Česku se podle něj objevují politici, kteří tenhle jazyk přebírají - ať už vědomě, nebo proto, že rezonuje s publikem, které ho už zná z internetu a sociálních sítí. Výsledkem je zjednodušený obraz reality, ve kterém je vždy jasně dané, kdo je viník a kdo zachránce. Jak poznat, kdy už nejde o hledání pravdy, ale o víru v příběh? Proč nás přitahují vysvětlení, která dávají jednoduché odpovědi, ale míjejí realitu? Co se stane, když se jazyk konspiračních teorií stane součástí politiky i u nás? A jak se z Kořenáře, který sám věřil konspiračním teoriím, stal někdo, kdo je vyvrací? Poslechněte si.

Bolestivá menstruace, neplodnost nebo i zažívací potíže a únava – to jsou jedny z mnoha příznaků, kterými se může projevovat endometrióza. Lepší diagnostika přinesla zjištění, že tímto chronickým onemocněním trpí 10 až 15 procent žen v populaci, může jich ale být i více. Jak jim nemoc komplikuje běžný život? Dá se endometrióza účinně léčit? A jakou roli v léčbě může hrát fyzioterapie? Odpovědi hledá pořad Zaostřeno.

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Biatlonistka Tereza Voborníková v sobotu dopoledne vybojovala v Anterselvě svoji první olympijskou medaili. V závodu s hromadným startem získala bronz a českému biatlonu tak pomohla po dlouhých osmi letech přerušit čekání na cenný kov z olympijských her. Co se odehrávalo v její hlavě těsně před závěrečnou střelbou, která jí zajistila medaili? Jak se vyrovnávala s vysokou nadmořskou výškou? A co ji vlastně od baletu a kytary přivedlo k biatlonu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biatlonistka Tereza Voborníková v sobotu dopoledne vybojovala v Anterselvě svoji první olympijskou medaili. V závodu s hromadným startem získala bronz a českému biatlonu tak pomohla po dlouhých osmi letech přerušit čekání na cenný kov z olympijských her. Co se odehrávalo v její hlavě těsně před závěrečnou střelbou, která jí zajistila medaili? Jak se vyrovnávala s vysokou nadmořskou výškou? A co ji vlastně od baletu a kytary přivedlo k biatlonu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biatlonistka Tereza Voborníková v sobotu dopoledne vybojovala v Anterselvě svoji první olympijskou medaili. V závodu s hromadným startem získala bronz a českému biatlonu tak pomohla po dlouhých osmi letech přerušit čekání na cenný kov z olympijských her. Co se odehrávalo v její hlavě těsně před závěrečnou střelbou, která jí zajistila medaili? Jak se vyrovnávala s vysokou nadmořskou výškou? A co ji vlastně od baletu a kytary přivedlo k biatlonu?

Kybernetické útoky, podvody cez WhatsApp a ukradnuté dáta sú dnes bežnou realitou. Ako však vyzerá boj proti hackerom z pohľadu štátu? Vládna jednotka na boj proti kybernetickým hrozbám (CSIRT.SK) denne bezplatne skenuje zraniteľnosti úradov, obcí a škôl, no opraviť si ich už musia inštitúcie samy.Kým kedysi bolo cieľom útočníkov systém okamžite zničiť, dnes chcú zostať nepozorovaní a potichu kradnúť dáta na ďalší predaj či vydieranie. Do hry navyše masívne vstúpila generatívna umelá inteligencia. Počet kybernetických incidentov medziročne narástol o 55 percent a AI slúži hackerom ako obrovský akcelerátor, vďaka ktorému dokážu automatizovať phishing či tvoriť falošné weby rýchlejšie než kedykoľvek predtým.O tom, ako štát hľadá diery v systémoch pomocou systému Achilles, prečo je skenovanie zraniteľností niečo iné ako penetračný test a či nás pred útokmi zachráni len samotná technológia, sa v podcaste SHARE rozpráva moderátor Maroš Žofčin s Alexandrom Valachom, vedúcim oddelenia Vládnej jednotky na boj proti kybernetickým hrozbám (CSIRT.SK).Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Najčastejšie mýty: Prečo samotný antivírus na ochranu nestačí a prečo si inštitúcie pletú automatický sken zraniteľností s hĺbkovým penetračným testom.Hlásenie incidentov: Prečo by mali organizácie hlásiť štátu aj tie kybernetické útoky, ktoré už úspešne vyriešili.AI v rukách útočníkov: Ako generatívna umelá inteligencia zrýchľuje prácu hackerov a prečo útokov rapídne pribúda.Nárast hrozieb: Počet kybernetických incidentov na Slovensku stúpol medziročne o 55 percent.Budúcnosť obrany: Nahradí umelá inteligencia bezpečnostných expertov? Podľa Alexandra Valacha na to AI nemá šancu minimálne ďalších 50 rokov.Úloha štátu: Čo robí systém Achilles a prečo štátna jednotka CSIRT.SK napadnutým úradom systémy priamo neopravuje, ale len koordinuje záchranu.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Řekl jsem si, že se dám trošičku dokupy. Je to takový milník,“ říká herec Jiří Langmajer o blížící se šedesátce a o čase, kdy po letech konečně zastavil. Po dlouhé době nenatáčí, může víc spát, cvičit, otužovat se, být v přírodě a vůbec se věnovat sám sobě - protože tempo práce, kdy na sebe člověk nemá žádný čas, podle něj nejde žít donekonečna. Do jeho bilancování ale vstupuje i překvapivá citlivost. „Čím jsem starší, čím dál tím víc pláču,“ přiznává otevřeně a dodává, že ho samotného překvapuje, kam se jeho prožívání posunulo. Jeho vyprávění se ale rychle stáčí k radikální proměně, o které často mluví a ve které sehrála klíčovou roli jeho manželka Adéla Gondíková. „Zcela nenásilně ze mě udělala snad trošku lepšího, snesitelnějšího člověka,“ říká Langmajer a popisuje i okamžik, kdy vyhledal odbornou pomoc: „Zaklepal jsem na dveře, kde bylo napsáno ‚psychiatr‘ a hledali jsme i antidepresiva, které mi neberou emoce.“ Právě tehdy podle něj přišla úleva i možnost přestat „sám se sebou válčit“. A s tím začala změna i v profesním životě. „Lidi o mě říkali, že jsem hrozný kokot a nedá se se mnou pracovat. To se otočilo,“ přiznává herec. Mluví ale i o výčitkách vůči minulosti, o první rodině, na kterou čím dál tím víc myslí i o tom, jak dnes hledá naplnění jinde než v alkoholu a útěcích: „Dřív jsem se plnil pivem, kořalkou, cigárama a drogama. Teď se můžu plnit sluncem, mořem, sněhem, vysokýma horama.“ A dobrodružství se Langmajer dnes opravdu nevyhýbá. Popisuje třeba potápění se žraloky a okamžik, kdy na něj pod vodou mířila tygří žraločice a on měl pocit, že „už je sežranej“, než se zvíře pár centimetrů před jeho obličejem otočilo a odplulo. V rozhovoru se opakovaně vrací i ke vztahu ke svému tělu a energii. Aby si udržel „chuť do života“, využívá Langmajer testosteronové terapie, které vnímá jako nutnou součást vitality ve věku, kdy se síla přirozeně vytrácí. Zároveň ale přiznává, že v sobě vždycky měl hodně ženské energie a tahle vlastnost mu prý byla pokaždé ku prospěchu. Dá se smířit s minulostí, kterou už nelze změnit? Jak se připravuje na pokračování Copak je to za vojáka a další role? A může druhá šance opravdu změnit celý život? I o tom je rozhovor s Jiřím Langmajerem.

Ivona a Filip Remundovi točí podcast Klid v hlavě o ADHD. „Nejhorší byly roky, než jsem tomu porozuměla, do mých 41 let,“ říká Ivona o životě s neurodivergencí, jaké to bylo, než zjistila, že má ADHD. „Venku jsou tisíce žen a mužů, kteří neví, že je trápí ADHD, a třeba se trápí ve vztazích,“ popisuje Remundová v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

„Hledala jsem odpověď na to, co se mi to celý život děje a proč mi žádní terapeuti a žádné techniky nepomáhají,“ vypráví Ivona Remundová, které před dvěma lety lékaři diagnostikovali ADHD. Svou poruchu popisuje v audio dokumentu Rychlá a neklidná, se kterým zvítězila v kategorii Dokument na mezinárodním festivalu audiotvorby Prix Bohemia Radio. Proč ji lékaři nediagnostikovali ADHD už v dětství? Co všechno lze s poruchou dělat? A co pomáhá?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hledala jsem odpověď na to, co se mi to celý život děje a proč mi žádní terapeuti a žádné techniky nepomáhají,“ vypráví Ivona Remundová, které před dvěma lety lékaři diagnostikovali ADHD. Svou poruchu popisuje v audio dokumentu Rychlá a neklidná, se kterým zvítězila v kategorii Dokument na mezinárodním festivalu audiotvorby Prix Bohemia Radio. Proč ji lékaři nediagnostikovali ADHD už v dětství? Co všechno lze s poruchou dělat? A co pomáhá?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Francii právě vyšla kniha Vězňův deník. Není to žádný nový román Alexandra Dumase ani pokračování Tří mušketýrů, autorem je bývalý prezident Nicolas Sarkozy, nedávno odsouzený k pěti letům. Popisuje v ní dramaticky tři týdny svého uvěznění, než ho pustili obratem na svobodu.