Podcasts about popisuje

Kristian Vít, Revenue Operations Supervisor ve Shoptetu, v rozhovoru vysvětluje, co obnáší RevOps a jak pomáhá sladit marketing, obchod a péči o zákazníky. Popisuje, jak po nástupu do firmy mapoval stávající procesy, nastavil jednotné definice fází obchodního cyklu a sjednotil používané nástroje. Díky RevOps se týmy naučily lépe spolupracovat, předávat si informace a soustředit se na společný cíl. Zkušenosti čerpá i ze své dlouholeté praxe v IBM a doporučuje i menším firmám, jak zavést základní principy RevOps bez nutnosti velkých investic. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

O roli ruské firmy Aéza v dezinformační kampani Doppelganger jsme v investigaci.cz psali už před rokem. Aéza tehdy hostovala falešné klony západních médií, které napodobovaly seriózní evropská a americká média a šířily prokremelskou propagandu. Na jaře roku 2025 byli ale zakladatelé společnosti Aéza překvapivě obviněni ruskými úřady z poskytování infrastruktury pro provoz darknetového tržiště s drogami. A tento měsíc byla navíc Aéza umístěna na sankční seznamy USA, Velké Británie a Austrálie.Fenomén ruské hostingové firmy Aéza dlouhodobě sleduje reportérka investigace.cz Kristina Vejnbender. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Cítil jsem být volán víc divočinou než rodinou,“ říká vědec, biotechnolog a dobrodruh Petr Kaštánek, který dříve strávil na cestách tři až čtyři měsíce ročně a už v osmi letech vyrůstal obklopený pralesy, korálovými útesy a papoušky na Kubě. Vypráví o tom, jak se mu splnil sen pořádat expedice a hledat nové bioaktivní látky, proč se vracel do tropů i proto, že to bylo jako vracet se někam na chalupu a jak ho jedna cesta do Cancúnu přivedla k měsíčnímu putování pralesem, které změnilo celý jeho život. Mluví o vědě, která se odehrává nejen v laboratoři, ale třeba i na Antarktidě, kde z miniaturního hvozdíku vyizolovali bakterie produkující mrazuvdorné proteiny. Popisuje, jak ho fascinují mikroorganismy, které přežívají v extrémních podmínkách a jak z nich může vzniknout kosmetika chránící před UV zářením nebo technologie, která jednou pomůže chránit ovocné sady před mrazem. Přiznává, že někdy je být mezi vědou a podnikáním sezením na dvou židlích, ale že ho naplňuje být u celé cesty - od prvního nápadu až po konkrétní výrobek. Vrací se i k amazonským šamanům, od nichž se učil jejich způsobu práce. „Třeba několik týdnů drží dietu, kdy jenom popíjejí výluhy z rostlin. Až se dostanou do stavu nějakých halucinací, kdy k nim rostlina začne promlouvat a vlastně jim sama řekne, k čemu slouží,“ popisuje vědec metody zcela odlišné od klasické západní medicíny. A s nadsázkou dodává, že když v pralese dostal horečky, vzal si antimalarika, antibiotika a ještě šel k šamanovi, aby aspoň něco zabralo. Kaštánek dnes má laboratoř třeba uprostřed brdských lesů, na místě bývalé tajné raketové základny, chodí se synem na houby a přemýšlí o tom, jaké objevy nás ještě čekají. „Určitě ještě máme, co zkoumat,“ říká s tím, že i kdyby to byla jen malá věc, která pomůže pár lidem, tak je to fajn. Co nás učí extrémní příroda o odolnosti? Kde na vlastní oči viděl dopady klimatické změny? Jaká je hranice mezi intuicí a vědeckou metodou? A proč i slepé cesty mohou člověka dovést tam, kam by jinak nikdy nedošel? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem možná až naivně optimistický,“ říká youtuber, streamer a spisovatel Radek Starý alias Sterakdary, který dokáže mluvit o úspěchu stejně lehce jako o tom, co ho formovalo. Vypráví o komunitě sledujících, kterou bere jako „kámoše“, o tom, proč odmítá spolupráce, které nejdou dohromady s jeho přesvědčením a proč je pro něj přirozené být otevřený. Popisuje, jak to, kým dnes je, má v mnoha směrech původ v dětství - v době, kdy „každá věc byla vzácná“ poté, co jeho rodina spadla do dluhů kvůli ručení a on sám nosil jednu mikinu tak dlouho, až mu bylo řečeno, že to nejde. Mluví také o kinetóze, která ho izolovala od vrstevníků, i o tom, jak utíkal do fantazie, kde hledá útočiště dodnes. „Ať už je to v rámci her nebo knížek. Mám velkou vizuální představivost. Co mě napadne, můžu živě vidět,“ popisuje Starý vlastnost, která je dozajista dobrým předpokladem pro jeho současné řemeslo. A mluví i o tom, jak dlouho mu trvalo vůbec připustit, že se v jeho životě něco mění - třeba když poprvé natankoval plnou nádrž bez toho, aby sledoval čísla na stojanu a řekl si: „To je dobrá část života.“ Dnes přitom stojí Starý za rekordním projektem Startovače: na svou knižní trilogii Exarie vybral přes 12 milionů korun. „Prodáváš zážitek být součástí něčeho,“ říká, ale zároveň přiznává, že mnohem víc než kvalita knih lidi zajímá až „cenovka“, která jeho tvorbě dala nový rozměr. Přitom pořád věří na disciplínu jako na „sval, který můžeš trénovat“ a na to, že úspěch není o náhodě, ale o tom, že co si člověk neudělá sám, nemá. Jak se z kluka, který byl zvyklý nic nemít, stal autor, jemuž přispělo pět tisíc lidí? Co znamená mít komunitu, kterou člověk zná tak dobře, že ví, kdo má nemocného psa nebo mění práci? A dá se v době sociálních sítí vůbec zůstat „naivním optimistou“, který si občas vypne data a před světem se chrání vlastním rozumem? Poslechněte si celý rozhovor.

Ukrajinou otřásl největší korupční skandál od počátku ruské invaze, který zasáhl také nejbližší spolupraconvíky prezidenta Volodymyra Zelenského. Novinář Tomáš Forró se domnívá, že zprávu lze číst tak, že Ukrajina je zkorumpovaná do nejvyšších pater politiky, ale i tak, že to Ukrajinci myslí s bojem proti korupci vážně. „Oba jsou velmi přesné a oba musíme mít na zřeteli, pokud chceme celé dynamice porozumět,“ upozorňuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.

Globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů téměř jistě překročí hranici 1,5 stupně Celsia, zaznělo na úvod celosvětové klimatické konference v brazilském Belému. Můžeme nepříznivý vývoj ještě zvrátit? „Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou velké úspěchy,“ ujišťuje přesto Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu. „Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010,“ doplňuje v Interview Plus.

Ani popelář, ani kosmonaut. Režisér David Súkup měl už od raného dětství jasno, že se chce věnovat animovanému filmu. „Většina mých spolužáků z těch kosmonautů vyrostla, já jsem u animovaného filmu zůstal,“ usmívá se. Do českých kin minulý týden vstoupil jeho nový snímek Pohádky po babičce. „Je to loutkový celovečerní film, který vznikl na motivy povídek Arnošta Goldflama o nepotřebných věcech a lidech,“ přibližuje David Súkup.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ani popelář, ani kosmonaut. Režisér David Súkup měl už od raného dětství jasno, že se chce věnovat animovanému filmu. „Většina mých spolužáků z těch kosmonautů vyrostla, já jsem u animovaného filmu zůstal,“ usmívá se. Do českých kin minulý týden vstoupil jeho nový snímek Pohádky po babičce. „Je to loutkový celovečerní film, který vznikl na motivy povídek Arnošta Goldflama o nepotřebných věcech a lidech,“ přibližuje David Súkup.

Globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů téměř jistě překročí hranici 1,5 stupně Celsia, zaznělo na úvod celosvětové klimatické konference v brazilském Belému. Můžeme nepříznivý vývoj ještě zvrátit? „Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou velké úspěchy,“ ujišťuje přesto Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu. „Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010,“ doplňuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Gemrich z Heureky v rozhovoru vysvětluje, jak se mění SEO v době nástupu umělé inteligence, a proč má stále zásadní význam. Popisuje tři typy návštěvnosti – placenou, organickou a AI viditelnost – a zdůrazňuje potřebu diverzifikovat zdroje návštěvnosti i posílit přímý vztah se zákazníkem. AI podle něj nenahradí aktuální data, důvěryhodnost ani lidský obsah, který získává na hodnotě. Menším e-shopům doporučuje investovat hlavně do CRM a vztahu se zákazníkem, větším pak soustředění na SEO, kvalitní obsah a jasnou značkovou identitu. Video rozhovoru najdete zde: Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Terezie Kovalová se jako violoncellistka a zpěvačka pohybuje na naší hudební scéně dlouhé roky, ale teprve letos vydala své debutové album Zinka. Vložila do něj všechno, co se v jejím životě posledních pár let dělo. Nejen o tom mluvila v pořadu Až nad dřeň.

Terezie Kovalová se jako violoncellistka a zpěvačka pohybuje na naší hudební scéně dlouhé roky, ale teprve letos vydala své debutové album Zinka. Vložila do něj všechno, co se v jejím životě posledních pár let dělo. Nejen o tom mluvila v pořadu Až nad dřeň.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Terezie Kovalová se jako violoncellistka a zpěvačka pohybuje na naší hudební scéně dlouhé roky, ale teprve letos vydala své debutové album Zinka. Vložila do něj všechno, co se v jejím životě posledních pár let dělo. Nejen o tom mluvila v pořadu Až nad dřeň.

Devítiletá Sofie je součástí časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov. Žije v ústavní péči v Novém Strašecí, kde chodí do čtvrté třídy. Má ráda hudební výchovu a baví ji tancování. Každý týden jezdí za Sofií do dětského domova „teta“ Jana Balcarová z organizace Dobré víly dětem. Ta si Sofii a její dva bratry bere i do takzvané hostitelské péče. Tráví spolu nejčastěji víkendy v Praze.

Devítiletá Sofie je součástí časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov. Žije v ústavní péči v Novém Strašecí, kde chodí do čtvrté třídy. Má ráda hudební výchovu a baví ji tancování. Každý týden jezdí za Sofií do dětského domova „teta“ Jana Balcarová z organizace Dobré víly dětem. Ta si Sofii a její dva bratry bere i do takzvané hostitelské péče. Tráví spolu nejčastěji víkendy v Praze.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

Doposud byla známá hlavně jako autorka pohádek, výtvarnice a ilustrátorka. Letos však Jihočeška Ditta Kůtová vydala svůj první román Zlá babička, který vychází z rodinné historie. Vypráví nejen příběh jedné venkovské ženy, ale obecně popisuje nelehký úděl žen na přelomu 19. a 20. století.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rozhodl jsem se nejistotám tentokrát čelit po svém, bez velkého ohlížení se na to, co by k tomu kdo řekl,“ říká hudebník, výtvarník a spisovatel Jakub König, který po letech za maskou Kittchena a s kapelou Zvíře jménem Podzim vydává své druhé sólové album Astronauti. Desku popisuje jako přiznání toho, čím je. „Že jsem opravdu výtvarník, hudebník a umělec,“ vysvětluje s tím, že za jeho tvorbou bylo často mnoho pochyb, protože na ni „nemá školy“. A některé zůstávají dodnes - když tvoří, mívá někdy pocit, že „je to celé blbě“. Popisuje dny, kdy má obavy, že jeho práce je zbytečná, ale i chvíle, kdy se k tvorbě vrací jako k záchraně. „Ve chvíli, kdy mě tohle paralyzuje, tak si můžu sednout k papíru a tři hodiny si maluju a pak je mi prostě líp,“ říká o tom, jak může být proces tvorby krásný. V rozhovoru otevřeně mluví o holotropním dýchání a zážitcích, které označuje za léčivé. „Je na tom něco prastarého, rituálního,“ dodává umělec. Vypráví také o devíti letech abstinence, vděčnosti i o tom, jak se snaží žít v souladu se světem kolem sebe. „Mně strašně funguje to, že se umím přepnout do té vděčnosti. Uvědomuju si, jak to zní,“ říká, když mluví o emocích, které v něm vzbuzují jeho dvě dcery. A i když umí pozlobit, momenty s nimi by nevyměnil za nic. König se dotýká i temnějších témat - třeba když v jedné písni mluví o tom, že v každém z nás je jakýsi „nácek“. „Je strašně snadné internalizovat všechno do těch zlejch nácků, které vidíme v televizi. Chtěl jsem proto říct, že je důležité nepřehlížet i ty temné tendence v sobě,“ upozorňuje hudebník a dodává, že bychom se měli pokoušet takové vnitřní pnutí vyřešit dřív, než ho pustíme ven a necháme za sebe jednat. Píseň, která se tomuhle tématu věnuje, ale podle něj přináší hlavně plán na záchranu světa. „Tím je být k sobě laskavější a být laskavější ke svému okolí. Zní to banálně, ale zkuste to praktikovat,“ dodává hudebník. Jak se mění vztah k tvorbě, když se člověk přestane schovávat? Dá se uměním léčit - sebe i ostatní? Co všechno se může stát, když pochybnosti přestanou být slabostí a stanou se součástí cesty? Poslechněte si celý rozhovor s Jakubem Königem.

Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura navázali na loňskou první řadu reportážní série Urgent z Fakultní nemocnice v Motole v Praze. Tentokrát při práci měsíc sledovali zdravotníky z pražské záchranky. Na Radiožurnálu v tomto týdnu nabídneme ukázky jednotlivých dílů tohoto podcastu.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Parlamentní volby suverénně vyhrálo hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš zisk téměř 35 procent hlasů označil za svůj životní úspěch. „Zúročilo svou kontinuální a dobře řemeslně zpracovanou a zacílenou kampaň. V posledních 8 letech se řídí marketingovými průzkumy, vytipovali si voličskou skupinu důchodců a nese to, jak vidno, své ovoce,“ konstatuje bývalý člen hnutí a ostravský exprimátor Tomáš Macura.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svoboda je těžká, protože má vysoké nároky na naši mentální energii,“ říká psychiatr, psychoterapeut a nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Už v prvních minutách rozhovoru vysvětluje, že svoboda není jen absence zla, ale také aktivní volba dobra - a právě ta je dnes čím dál složitější. Dnešní doba je totiž podle něj poznamenaná krizí svobody i pravdy. „Žijeme v postfaktické době, pravda je úplně relativizovaná a ta relativizace pravdy se pochopitelně hodí politikům, manipulátorům a lidem, kteří mají zlovolné úmysly,“ varuje. Podle Horáčka je samotný proces rozhodování namáhavý, a proto lidé často volbu odmítají. „Pro lidi je těžké volit a proto často volit odmítají,“ připomíná slova Ericha Fromma. Svoboda proto není jen privilegium, ale i těžké břemeno a právě v tom tkví její zranitelnost. „Dokud si to neuvědomujeme, jsme primárně vlečeni emocemi,“ dodává psychiatr a upozorňuje, že právě emoce mohou ovládat naše životní volby více, než jsme ochotni si připustit. Digitální svět pak tento tlak násobí. „Algoritmy sociálních sítí zpřesňují myšlení člověka do jednoho pólu. To vede k polarizaci a štěpení společnosti,“ říká Horáček a varuje, že problematické je vytváření obrazu „my a oni“. Výsledkem je společnost, která se stále více propadá do extrémů a ztrácí schopnost nacházet společnou řeč. Odborník upozorňuje také na to, jaký dopad má současný svět na děti a dospívající, kterým dostatečně neukazujeme, jak s ním mají zacházet. „My z populace dětí vytváříme psychiatrické pacienty,“ říká Horáček otevřeně. Popisuje třeba, jak dívky na sociálních sítích čelí neustálému tlaku, aby zveřejňovaly fotografie a obstály v soutěži o pozornost. Většina zpětné vazby je negativní a výsledkem je špatný pocit. „Chceme, aby 40 % dětí bralo antidepresiva, protože se necítí dobře z toho, v jakém světě žijí? Nechceme,“ říká rezolutně. Cestu ven vidí v budování odolnosti, nikoliv v zákazech či regulacích. „Odolnost znamená zvýšit práh toho, co mě rozhodí natolik, že přestanu fungovat,“ vysvětluje. Jako psychiatr zdůrazňuje schopnost prožívat přítomný okamžik, uvědomovat si své emoce a tím snižovat jejich destruktivní vliv. „Když jsme přítomni v okamžiku, jsme mnohem méně pod diktátem minulých vzpomínek a obav z budoucnosti. To je ten okamžik svobody,“ popisuje odborník. A přestože hovoří o složité době, zůstává optimistou. „Chtěl bych, aby existoval nějaký maják, který nám řekne, jak se rozhodovat, co je správné,“ říká. Jak ale získat odolnost v prostředí, které nás každodenně tlačí do bublin a extrémů? Je možné, aby svoboda byla vnímána nejen jako luxus, ale i jako dovednost, kterou je třeba trénovat? A může se pravda stát oním „majákem“, který udrží společnost pohromadě? Poslechněte si celý rozhovor.

Eduard Suchánek vede globální expanzi společnosti Bolt a v rozhovoru sdílí konkrétní postupy, jak úspěšně vstupovat na nové trhy. Popisuje, že ani neznalost lokálního prostředí není překážkou, pokud firma rozumí svému produktu a zákazníkovi. Na příkladu rozjezdu v Johannesburgu ukazuje, že k prvním krokům stačí správně nastavený mindset, odvaha a schopnost rychle jednat. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/expandujte-hned-na-velky-trh-radi-eduard-suchanek-ktery-dostal-bolt-do-afriky-i-na-blizky-vychod-t55424 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.

Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.

Snažíme se zjistit, co chtějí rodiče, děti, zřizovatelé škol, učitelé i ředitelé, shrnuje Jitka Gabašová svou roli regionální průvodkyně ve školství v organizaci Eduzměna. Děti totiž můžou mít od školy jiné potřeby a očekávání než ředitelé nebo úřady. „Děti chodí do školy hlavně proto, aby tam byly se svými spolužáky. Učení je zajímá, ale jen když je opravdu pro ně, když chápou přínos,“ přibližuje.