Podcasts about popisuje

Co se stane, když stát přestane rozlišovat mezi politikou a organizovaným zločinem? V Srbsku to není hypotéza, ale každodenní realita. Stevan Dojčinović, investigativní novinář z redakce KRIK.rs v rozhovoru s Pavlou Holcovou otevřeně mluví o propojení mafiánských klanů s vládními strukturami, o brutalitě, která nemá v Evropě obdoby, i o systému, kde ti, kdo zabíjejí, jsou hrdiny večerní talkshow. Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Stevan vyrostl v chaotickém období po balkánských válkách a s punkovým zápalem se pustil do boje proti beztrestnosti. Popisuje případy kdy těla obětí vražd mizela v průmyslové drtičce, i roky investigací, během nichž byl neustále sledován, dehonestován a označován za „nepřítele státu“. I přesto dál odhaluje, kdo stojí za násilím, které zasahuje nejen Srbsko, ale celou Evropu.Jak vypadá „dům na zabíjení“ na okraji Bělehradu? Jakou roli při vydírání a náboru zločineckých kumpánů hrály šifrované telefony Sky ECC? A proč se v Srbsku zločinci stali popkulturními ikonami? A také o tom, jaké to je, když vaše investigace míří vysoko – a místo vděku přichází štvavé kampaně, soudy a pokusy o profesní likvidaci.⁠Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.⁠Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Skutečně mohu říct, že mám čtyři rodiče a jsem jedináček ze čtyř dětí. A vždycky se snažili, aby to bylo co nejharmoničtější. V tomhle jsem měl velkou kliku,“ říká Mikoláš Tuček, kterého veřejnost zná jako herního novináře, moderátora a fotbalového fanouška. V rozhovoru se ale ukazuje také jako otec tří dcer, člověk přemýšlející o vlivu sociálních sítí i o tom, jak se (ne)mění vztah k práci a k sobě samému s přibývajícím věkem. „Největší obavy mám ze sociálních sítí. Je to mnohem větší strašák, než jestli si dcery někde dají o dvě piva víc,“ přiznává novinář. Mluví také o momentu, kdy se jedna z jeho dcer jako malé dítě po pádu „vypnula“. „To je pro rodiče skutečně nepříjemná situace,“ popisuje to, jak těžké je mít své dítě bezvládné v rukou. Lékaři ho uklidnili, že se to některým dětem prostě stává, ale ten první moment, kdy ji držel a nevěděl, co se děje, v něm zůstává. Tuček mluví také o dědovi, který byl „spíš špion než agent StB“, o rodinných komunistech i o tom, jak se člověk učí chápat dějiny. „Pochopíš, že v jistých fázích té historie světa to mohl být docela ‚sexy směr‘. To, že není, už dnes víme velmi dobře,“ říká o nástupu komunismu po válce a dodává, že je pro něj ale strašidelné, jestli se historie tak trochu neopakuje. Ačkoliv nevěří, že podzimní volby dopadnou nějak fanaticky, doufá, že skončí alespoň „nějak hratelně.“ Tuček se v rozhovoru vrací i ke své profesní dráze – od herních pořadů jako Game Page nebo legendárního Re-playe až po současnou konzultantskou roli, v níž propojuje herní vývojáře s vydavateli. „Není to tak, že bych si nějak maloval kariéru. To jsem nikdy nedělal, spousta věcí se mi stala klikou,“ vzpomíná. Vysvětluje také, proč už ho neláká utíkat do otevřených herních světů na stovky hodin a proč dává přednost intenzivnějším zážitkům. Popisuje i to, jak se nepovedly některé televizní formáty, do kterých třeba investoval rok práce a které pak skončily po osmi dílech. S Alžbětou Trojanovou teď natáčí nový podcast a nechce se přetvařovat. „Nechceme se tvářit, že budeme dělat Re-play 2.0. Je to spíš, jako kdybyste s náma seděli v hospodě,“ láká posluchače. Je výhoda, když člověk trochu dělá všechno? Co Tučka nejvíce baví na fotbale? Co o nás říká, že Kingdom Come může být nejúspěšnějším kulturním exportem Česka? A jak se změnila situace v herním průmyslu? Pusťte si celý rozhovor.

Jak voněl starověký Egypt? Kde všude se vonné látky používaly? Opravdu královna Kleopatra sestavovala receptury parfémů? Co dnes o starověkých parfumérech víme? Jak vypadala laboratoř v chrámu v Edfú? Co je úkolem projektu Alchymie vůní, jakou úlohu v něm má egyptoložka Diana Míčková? Jak starověké parfémy vypadaly a vyráběly se podobně, jako ty dnešní? Proč bylo jednou z ingrediencí víno? Jak se překládají hieroglyfy? Co může práci překladateli zkomplikovat?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.

Na Tour de France mají v pondělí 21. červnece cyklisté volný den. Pro Pavla Bittnera, jediného českého zástupce ve slavném závodě, to znamená lehký trénink, zastávku na kávu a odpočinek.

Karlovarský Grandhotel Pupp čeká obří proměna za stovky milionů korun. Auta zmizí z placu před hotelem a celé parkoviště se přesune do podzemí. U vchodu vznikne veřejný park, ve kterém nadzemní část parkovacího domu  naváže na architekturu pavilonu Café Pupp, který  v minulosti na stejném místě stál. „Budeme odkazovat na pavilon, který tam historicky byl, ale v roce 1965 byl zbourán.  Dnes však bude mít jiný účel – parkování. Výškově bude jen čtyři metry nad zemí, ale pro parkování bude celé podzemí. Bavíme se o kapacitě 190 míst,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys ředitel Grandhotelu Pupp Jindřich Krausz. Velkou přestavbou chce hotel reagovat na aktuální požadavky hostů. „Grandhotel příští rok oslaví 325 let. Na začátku to byl malý saský sál v ohybu říčky Teplé, postupně se přistavoval další sál a hotel se zvětšoval až do dnešní velkosti. Přizpůsoboval se poptávce a klientele, protože nároky vzrůstají. I my musíme jít s dobou, a i když máme tradiční historický hotel, neustále musíme inovovat. Už sedm let hotel rekonstruujeme – většinu uvnitř a teď jsme připravili i projekt veřejných prostor před prostranstvím Grandhotelu Pupp,“ dodává Krausz.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

V uplynulých rokoch sa rast produktivity, ktorý je dôležitý pre rast ekonomiky, mierne zrýchlil. Na citeľné zlepšenie životnej úrovne to však nestačí.To, čo sme sa na škole naučili pred 20 rokmi, v modernom hospodárstve nestačí. Potrebujeme inovovať, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas ekonóm, riaditeľ odboru prierezových iniciatív v Národnej banke Slovenska, Branislav Reľovský. Spolu s kolegami už päť rokov pravidelne vykonávajú hĺbkovú kontrolu našej ekonomiky.Ak chceme čeliť výzvam 21. storočia, musíme s populáciou pracovať a zvyšovať jej produktivitu. Zahraniční investori však do krajiny prinášajú málo kapitálu a ani domáci investori nie sú dostatočne motivovaní zlepšovať hospodárstvo. Zaujímavosťou je, že generácia mileniálov síce zarába viac ako ich rodičia, no naozaj bohatých ľudí je medzi mladšími ročníkmi menej.Nahrával Vladimír Amrich.

V uplynulých rokoch sa rast produktivity, ktorý je dôležitý pre rast ekonomiky, mierne zrýchlil. Na citeľné zlepšenie životnej úrovne to však nestačí.To, čo sme sa na škole naučili pred 20 rokmi, v modernom hospodárstve nestačí. Potrebujeme inovovať, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas ekonóm, riaditeľ odboru prierezových iniciatív v Národnej banke Slovenska, Branislav Reľovský. Spolu s kolegami už päť rokov pravidelne vykonávajú hĺbkovú kontrolu našej ekonomiky.Ak chceme čeliť výzvam 21. storočia, musíme s populáciou pracovať a zvyšovať jej produktivitu. Zahraniční investori však do krajiny prinášajú málo kapitálu a ani domáci investori nie sú dostatočne motivovaní zlepšovať hospodárstvo. Zaujímavosťou je, že generácia mileniálov síce zarába viac ako ich rodičia, no naozaj bohatých ľudí je medzi mladšími ročníkmi menej.Nahrával Vladimír Amrich.

„Najít místo pro výrobu je dnes složité. Musíte být tam, kde máte vývoj, něco musíte dělat v levnějších zemích, abyste byli konkurenceschopní a pak jsou trhy, kde musíte být, aby vás tam vůbec pustili. Díváte se na tři místa najednou,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys průmyslník Martin Wichterle. Jeho skupina Wikov Industry se proto chystá posílit jak v USA, tak v Indii. „Americký trh je sám o sobě zajímavý a velký a jestli tam chcete být, musíte být blízko zákazníkovi,“ dodává Wichterle.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary

Papua Nová Guinea je rozmanitá země a její fauna a flóra láká vědce z celého světa. Najdete tam totiž unikátní deštné pralesy, které patří k biologicky nejbohatším oblastem světa. Na Papuu se vydal i tropický ekolog Filip Blaštík z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Valašský malíř Pavel Raszka (1907–1979) měl podle univerzitního ekonoma Evžena Kočendy velmi zajímavý život, což popsal i ve své publikaci Pavel Raszka – Dva životy jednoho malíře. „Já mám mnoho zájmů, nejen ekonomii. Takže když jsem před téměř 30 lety poprvé uviděl několik obrazů, zaujaly mne svou dokonalostí a krásou,“ popisuje Kočenda v pořadu Hovory.

Valašský malíř Pavel Raszka (1907–1979) měl podle univerzitního ekonoma Evžena Kočendy velmi zajímavý život, což popsal i ve své publikaci Pavel Raszka – Dva životy jednoho malíře. „Já mám mnoho zájmů, nejen ekonomii. Takže když jsem před téměř 30 lety poprvé uviděl několik obrazů, zaujaly mne svou dokonalostí a krásou,“ popisuje Kočenda v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opoziční hnutí ANO chce plně zestátnit energetickou skupinu ČEZ, pokud se po podzimních volbách dostane k moci.Jeho šéf Andrej Babiš tvrdí, že ČEZ ve státních rukou zajistí spotřebitelům levnou elektřinu. Podle Karla Havlíčka z ANO je ovládnutí ČEZ nutné kvůli chystaným obřím investicím, které transformace energetiky vyžaduje.Ozývají se však i argumenty proti zestátnění. Za zachování podílu soukromých akcionářů v ČEZ se staví například ekonom Radim Dohnal. Expert na investice a zakladatel společnosti Capitalinked se věnuje energetickému trhu a má osobní zkušenost s projekty obnovitelných zdrojů. Je přesvědčen, že by energetika měla zůstat především doménou soukromých hráčů a volného trhu.„Jaká je úloha státu v energetice? V tom, že nastavuje pravidla, určuje prostředí a stanoví energetickou strategii. Může případně i poskytnout dotaci. Ale to musí být podrobeno veřejné diskuzi, zda vynaložené peníze dávají smysl,“ říká Dohnal v podcastu Agenda SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Když se mluví o archivu, většinou mluvíme o mluveném slovu. Jak je to ale s hudbou? „Rozhlas tím, že má několik těles jako třeba Symfonický orchestr Českého rozhlasu, tak velmi dlouho produkuje spoustu hudby, zároveň vysílal spoustu hudby vlastní i komerční. Takže máme obrovský gramoarchiv,“ objasňuje na Den archivů vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Jak zní archivní záznam zvonů a varhan? A jak se dělají archivní objevy tam, kde už jsou regály zdánlivě plné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se mluví o archivu, většinou mluvíme o mluveném slovu. Jak je to ale s hudbou? „Rozhlas tím, že má několik těles jako třeba Symfonický orchestr Českého rozhlasu, tak velmi dlouho produkuje spoustu hudby, zároveň vysílal spoustu hudby vlastní i komerční. Takže máme obrovský gramoarchiv,“ objasňuje na Den archivů vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Jak zní archivní záznam zvonů a varhan? A jak se dělají archivní objevy tam, kde už jsou regály zdánlivě plné?

„Každá diktatura se ráda prezentuje jako věčný řád, ale každá věčnost jednou skončí,“ připomíná rusista a autor knihy Ruská duše neexistuje Tomáš Glanc. Název jeho publikace odkazuje k často zmiňovanému mýtu ruského národního charakteru, který je ale podle jeho slov mylný. „Představa, že by duši mohly mít heterogenní celky, jako je obyvatelstvo určitého národa, je chybná, iluzorní a nesmyslná,“ vysvětluje. Proč jsou Rusové přesto dál loajální ke stále agresivnějšímu režimu?Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatelka, cestovatelka a někdejší rozhlasová novinářka vypráví o tom, jak se ve dvaceti letech dostala do rozhlasu díky skvělé francouzštině. Popisuje, že se v životě často cítila jako bílá vrána a mluví také o svém poznání, že lidé jsou všude na světě stejní.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám se jako prase v žitě,“ říká psychiatr Radkin Honzák, který i ve svých 86 letech stále ordinuje, vyučuje na univerzitě třetího věku a především se snaží žít s určitým nadhledem. Pokud chce člověk bojovat s trudomyslností, může mu podle něj pomoci jednoduchý rituál: v pět odpoledne si zapsat tři věci, které člověku ten den udělaly radost, a tři, které udělal sám pro sebe. „To druhé je často hrozně obtížné. Ale říkám lidem, ať si představí, co by udělali pro někoho, koho mají rádi, a ať to udělají pro sebe,“ nabádá Honzák. Psychiatr mluví také o tom, proč se nenechává semlít negativními zprávami, proč sociální sítě považuje za „příšerný vynález“ a proč je podle něj důležité naučit se filtrovat realitu podobně jako „vybírat hrozinky z vánočky“. Vzpomíná na dětství během války, bombardování Prahy i odbojovou činnost svých rodičů. Otevřeně mluví o zkušenostech s represí komunistického režimu, o výsleších StB i vlastním boji s alkoholem. Nevyhýbá se ani reflexi stáří: místo bilancování se snaží zůstat aktivní a ukazovat mladším, „co všechno se dá vydržet“. Popisuje také svou kariéru – třeba když pracoval s pacienty s ledvinovým selháním nebo pomáhal prosadit psychosomatiku. „Já jsem zvědavý. A dokud je člověk zvědavý, tak se brání úpadku,“ říká k tomu, proč je pro něj stále důležitá duševní práce. Honzák také reaguje na kritiku, kterou vyvolaly jeho výroky o menšinách a společenských normách. Říká, že „odlišnost“ neodsuzuje, ale vadí mu některé způsoby, jakými ji lidé veřejně prezentují. „Mám empatii, klidně si s těmi lidmi budu povídat u stolu o jejich problémech a akceptovat je, jen nechci, aby mi říkali, jak mám co dělat,“ brání se psychiatr a zároveň připouští, že jeho slova mohou některé lidi zraňovat. V rozhovoru mluví také o politicích, psychopatii ve vedení státu, o Donaldu Trumpovi a Andreji Babišovi, o Rusku, ale i o tom, proč důvěru v lidstvo nahradila spíš naděje. Co se podle něj děje s průměrnou inteligencí společnosti? Proč považuje mobily u dětí za „vražedné“? A co ho naučila zkušenost, kdy nechtěl, ale nakonec musel? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.

Malá Viktorie se objevila v babyboxu týden po narození. Byl červenec 2011. Protože se ale narodila v porodnici, dostala rodný list a na adresu bydliště její biologické matky dorazila složenka na popelnice. Následně se přišlo na to, kdo dítě odložil. „Říkala, že na to nebyla psychicky připravená. Že na to nemá, aby vychovávala dítě,“ vzpomíná adoptivní matka Hanka, jak se celá situace s adopcí zamotala.

Malá Viktorie se objevila v babyboxu týden po narození. Byl červenec 2011. Protože se ale narodila v porodnici, dostala rodný list a na adresu bydliště její biologické matky dorazila složenka na popelnice. Následně se přišlo na to, kdo dítě odložil. „Říkala, že na to nebyla psychicky připravená. Že na to nemá, aby vychovávala dítě,“ vzpomíná adoptivní matka Hanka, jak se celá situace s adopcí zamotala.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Promoční akce je stav, kdy si spotřebitelé kupují věci, které nepotřebují, za peníze, které nemají. Já bych ten výsledný efekt pro ekonomiku nenazýval pozitivním,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Jan Jírovec, šéf české technologicko-poradenské firmy Logio, která pro firmy řeší problematiku řízení dodavatelských řetězců a pomáhá odhalit jejich případnou neefektivitu a plýtvání.Mezi její klienty patří velké firmy jako Rohlík, Albert nebo Škoda Auto. Loni společnost utržila 320 milionů korun.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Přes 100 umělců na 10 scénách. Divadelní a hudební festival Mezi ploty, který se koná 24. a 25. května v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, po pěti letech boje o přežití opět nabírá svůj dech. „Je tam naprosto neuvěřitelná energie – když tam návštěvník vstoupí, tak z něj všechen stres padá,“ vypráví zakladatel festivalu Robert Kozler. A Vendula Kodetová z Bohnické divadelní společnosti dodává: „Ten park je fantastický, chodí tam i maminky s dětmi.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ta práce je spojená s fyzickou námahou, nosíte těžké foťáky, někdy se stane, že skutečně fotografové běží na místo a kdo tam doběhne první, tak to má vyfocené líp než ten, který tam doběhne později." O svých nejoblíbenějších fotkách i současné práci manažera Czech Press Photo mluví v Hovorech s Tatianou Čabákovou.

„ADHD se promítá úplně do všeho, co dělám. Jak to dělám, jak myslím, cítím, jak žiju, jaké mám vztahy i jak spravuji své finance,“ popisuje Klára Kubíčková, spoluautorka knihy Roztěkané: Jak se žije ženám s ADHD. Sama získala diagnózu až ve 42 letech.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

⁠Odkaz na celý díl⁠Viktor Tauš filmem a představením Amerikánka zvedl téma ústavní péče. Popisuje příběhy dětí, které vyrůstají v dětských domovech. Do podcastu jsme ho pozvali společně s ředitelkou nadace Sirius, Danou Lipovou, která se problematikou náhradní péče odborně zabývá. Aby mohlo být dítě adoptováno, musí být soudem rozhodnuto, že je právně volné, že v původní rodině už není šance na zlepšení situace. Jak k takovému závěru bezpečně dojít? Zároveň existují data, že největší šanci na úspěšné osvojení má dítě do dvou let, rychlé jednání je tedy také důležitý faktor.Jak dnes funguje ústavní péče a proč není víc pěstounských rodin, když víme, že fungují lépe než ústavy? Těžké, ale důležité téma. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Speciální vysílání Českého rozhlasu Dobrý den Radiožurnálu spojilo mnoho významných osobností a vybíralo peníze pro 12 charitativních organizací. Proč mají lidé potřebu pomáhat? A obdarovává člověk ze sobeckých důvodů, protože se chce cítit dobře? „Je-li i darování ctnost, tak ctnost je něco, co se můžeme naučit a co se zároveň může překlopit v nějaký dar pro nás,” vysvětluje filozofka Tereza Matějčková ve vysílání Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump a jeho speciální zaměstnanec Elon Musk tvrdí, že šetří peníze daňových poplatníků a že Spojené státy budou efektivnější. Zdůvodňují tak masové propouštění statisíců federálních zaměstnanců, které spustil Muskem vedený Odbor pro vládní efektivitu. Soudy už v několika případech nařídily vzít propuštěné lidi zpátky. O tom, co zažívají, se federální zaměstnanci často bojí mluvit. Radiožurnál natočil svědectví jednoho z nich pod podmínkou anonymity.

„Stěžujeme si na blbosti. Taky se umím politovat, ale vždycky se zvednu a jdu dál,“ říká zpěvačka, moderátorka a spisovatelka Marta Jandová. Svůj optimismus, stejně jako strachy vtělila i do knížky, která nese název Best Of. Popisuje v ní mimo jiné i život s genem náchylným k rakovinnému bujení. „Největší strach jsem měla, když jsem se dozvěděla výsledky. Ale to už jsem byla rozhodnutá, že do operace půjdu. Pak už to bylo rychlé,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus.

„Málokdo ví, že už tím, jak kakaové boby upražíme, můžeme utvářet výslednou chuť čokolády,“ popisuje Lada Bartošová, která v Kutné Hoře navazuje na tradici prvorepublikové čokoládovny Lidka. Čím byla tamní výroba výjimečná? Které látky mohou za pocity euforie, které čokoláda navozuje? A jaké mýty kolem čokolády přetrvávají? „Nejčastější mýtus je, že se čokoláda vaří. Čokoláda se nevaří, to byste zničili všechno dobré, co tam je,“ vysvětluje historička a výrobkyně čokolády.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Málokdo ví, že už tím, jak kakaové boby upražíme, můžeme utvářet výslednou chuť čokolády,“ popisuje Lada Bartošová, která v Kutné Hoře navazuje na tradici prvorepublikové čokoládovny Lidka. Čím byla tamní výroba výjimečná? Které látky mohou za pocity euforie, které čokoláda navozuje? A jaké mýty kolem čokolády přetrvávají? „Nejčastější mýtus je, že se čokoláda vaří. Čokoláda se nevaří, to byste zničili všechno dobré, co tam je,“ vysvětluje historička a výrobkyně čokolády.

„Stěžujeme si na blbosti. Taky se umím politovat, ale vždycky se zvednu a jdu dál,“ říká zpěvačka, moderátorka a spisovatelka Marta Jandová. Svůj optimismus, stejně jako strachy vtělila i do knížky, která nese název Best Of. Popisuje v ní mimo jiné i život s genem náchylným k rakovinnému bujení. „Největší strach jsem měla, když jsem se dozvěděla výsledky. Ale to už jsem byla rozhodnutá, že do operace půjdu. Pak už to bylo rychlé,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ulevilo se mu, dosáhl cíle, který si vysnil. Brankář Aleš Stezka má za sebou premiéru v NHL v dresu Seattlu, o debutu snil roky. V pořadu NHL Insider pro podcast Zimák popisuje osmadvacetiletý Čech složitou cestu mezi elitu. „Nebylo mi úplně nejlíp, nervy pracovaly hrozně. Tohle jsem naposledy zažil u porodu,“ říká bývalý gólman Vítkovic o prvním utkání za Krakeny. Popisuje zážitek, kdy mu v Seattlu ukradli výstroj. A co budoucnost? Zvažuje návrat?

Nánosy věcí, které „by se jednou mohly hodit,“ zůstává podle Martina Ondruše zavaleno mnoho domácností. Nabízí proto citlivou pomoc, vytříděný nábytek se navíc snaží recyklovat. „Velice polehoučku se dostáváme od nějakých obalů a krabiček k zásadnějším věcem, které toho člověka zavalují,“ přibližuje stěhovák a uklízeč Martin Ondruš přístup zaměřený na člověka. Proč jeho klienti a klientky zůstávají s předměty, které je omezují? A co jej mezi hromadami věcí nejvíc překvapilo?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvíc nominací na Českého lva, celkem 14 – včetně té za nejlepší celovečerní film – mají Vlny režiséra Jiřího Mádla. Jednu z nominací má snímek zasazený do období Pražského jara roku 1968 i za to, že mají všechny postavy věrné kostýmy.

Zavedení cel se Americe vrátí jako bumerang, míní ekonomka Jana Matesová. Už do roka ho pocítí především Trumpovi voliči, varuje. Zdraží jim auta i jídlo. Evropa by měla odpovědět zavedením tarifů na americké symboly.Na pokraji celní války se světem není Amerika poprvé. Vítězně z nich ani tentokrát vyjít nelze, míní ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě. Jen cla minulých administrativ Donalda Trumpa a Joea Bidena zvýšila roční náklady pro americké domácnosti o 625 dolarů (v přepočtu 15 625 korun), spočítala daňová expertka Erica Yorková.Zároveň podle ní „zabila“ přibližně 142 000 pracovních míst a HDP připravila o pár desetin růstu, odhaduje. Nová celní ofenziva amerického prezidenta bude mít podle ekonomky Jany Matesové pro spotřebitele i firmy ještě vážnější důsledky.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kvantové šifrování a budoucí generace kvantových počítačů jsou možné díky tomu, že určité částice mají mezi sebou zvláštní pouto. Přestože jsou každá jinde, mezi jejich parametry zůstává pevná souvislost. Tuto podivnost potvrdilo postupně několik experimentů, později oceněných Nobelovou cenou. Jeden z nich navrhl v 80. letech francouzský fyzik Alain Aspect, nositel Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony.

Podle odhadů jsou v každé průměrně velké škole v Česku zhruba dva transgender žáci. S tím, jak téma přestává být tabu, řeší dnešní dospívající svou genderovou identitu dřív a otevřeněji než v minulosti. Ne vždy to ale okolí dobře přijme. „Stalo se to tak, že se mně najednou na něco zeptaly holky z jiné třídy, a já jim odpověděl, že jsem kluk. A pak se to začalo strašně řešit,“ vzpomíná 14letý Jeremy, který se narodil jako dívka, ale už dva roky se identifikuje jako chlapec.

„Natáčelo se venku i vevnitř, v exteriéru jsme měli dokonce dva zvukaře – v realitě taková superprodukce je ale jen osm lidí,“ popisuje herečka Eliška Křenková natáčení audioknihy Dům, které probíhalo v prostředí statku v pražském Slivenci. Jde o horor s prvky thrilleru.

Tentokrát začínáme návštěvou dalšího spolku německé menšiny, a to Sdružení Němců – regionální kupiny Hřebečsko, které sídlí v Moravské Třebové v Centru setkávání Walthera Hensela.

V průběhu února žáci základních škol podávají přihlášky na střední školy. Které obory a jaké školy jim dají nejvyšší pravděpodobnost, že v dospělosti najdou práci? „Kdokoliv, kdo nepečuje o svoji kvalifikaci, nám z trhu bude vypadávat, trh práce je mnohem dynamičtější. Člověk, který se spolehne na to, že mu stačí, co se naučil ve škole, bude bohužel hledat práci mnohem hůř,“ zdůrazňuje Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce.

Velký talent, který měl hodně smůly. Až takové, že po jednom ze svých zranění musel dva měsíce jen ležet na zádech. Lyžař Jan Zabystřan – toho času na mistrovství světa – je jedním z těch, které sledujeme v našem projektu Olympijský rok.

V průběhu února žáci základních škol podávají přihlášky na střední školy. Které obory a jaké školy jim dají nejvyšší pravděpodobnost, že v dospělosti najdou práci? „Kdokoliv, kdo nepečuje o svoji kvalifikaci, nám z trhu bude vypadávat, trh práce je mnohem dynamičtější. Člověk, který se spolehne na to, že mu stačí, co se naučil ve škole, bude bohužel hledat práci mnohem hůř,“ zdůrazňuje Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce.

Lidé v Srbsku od listopadu protestují proti vládě, kterou viní z odpovědnosti za tragédii v Novém Sadu, při níž přišlo o život 15 lidí. V sobotu se má ve městě konat velké shromáždění studentů, kteří vyrazili na pěší pochod z 90 kilometrů vzdáleného Bělehradu. „Ve městech, kterými procházejí, mají podporu lidí. Nečekaně i ve Staré Pazové, kde dlouhodobě vítězí strana prezidenta Aleksandra Vučiće,“ popisuje reportérka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová.

Ukrajinu čeká třetí zima ve válečném stavu a Rusové dále pokračují v ničení civilní infrastruktury. „Psychicky je to strašně náročné. Evidentně to má své dopady i dovnitř ukrajinské společnosti – průzkumy teď naznačují, že výrazně přibylo lidí ochotných k mírovým jednáním s Ruskem,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus reportér serveru Aktuálně.cz Martin Novák.