Podcasts about slou

Vladislavský sál se nachází ve Starém královském paláci Pražského hradu. Velký prostor sloužil už od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje nebo trhy s uměleckým a luxusním zbožím. A jeho reprezentační funkce se zachovala dodnes. Večer tu prezident republiky předá státní vyznamenání při příležitosti vzniku samostatného Československa.

Vladislavský sál se nachází ve Starém královském paláci Pražského hradu. Velký prostor sloužil už od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje nebo trhy s uměleckým a luxusním zbožím. A jeho reprezentační funkce se zachovala dodnes. Večer tu prezident republiky předá státní vyznamenání při příležitosti vzniku samostatného Československa.

Vladislavský sál se nachází ve Starém královském paláci Pražského hradu. Velký prostor sloužil už od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje nebo trhy s uměleckým a luxusním zbožím. A jeho reprezentační funkce se zachovala dodnes. Večer tu prezident republiky předá státní vyznamenání při příležitosti vzniku samostatného Československa.

Vladislavský sál se nachází ve Starém královském paláci Pražského hradu. Velký prostor sloužil už od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje nebo trhy s uměleckým a luxusním zbožím. A jeho reprezentační funkce se zachovala dodnes. Večer tu prezident republiky předá státní vyznamenání při příležitosti vzniku samostatného Československa.

Vladislavský sál se nachází ve Starém královském paláci Pražského hradu. Velký prostor sloužil už od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje nebo trhy s uměleckým a luxusním zbožím. A jeho reprezentační funkce se zachovala dodnes. Večer tu prezident republiky předá státní vyznamenání při příležitosti vzniku samostatného Československa.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vladislavský sál se nachází ve Starém královském paláci Pražského hradu. Velký prostor sloužil už od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje nebo trhy s uměleckým a luxusním zbožím. A jeho reprezentační funkce se zachovala dodnes. Večer tu prezident republiky předá státní vyznamenání při příležitosti vzniku samostatného Československa.

Pochmurné podzimní počasí s sebou přináší celou řadu zdravotních potíží – od nachlazení, kašle a rýmy až po bolesti v krku. O tom, jak tělu pomoci s regenerací, omlazením i posílením imunity, mluvila ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc gemmoterapeutka Jarmila Podhorná. Podle ní je klíčem k celkovému zdraví správná činnost jater, která ovlivňuje celý organismus.

Převod financování nepedagogických pracovníků na obce povede k úsporám jen za předpokladu, že budou zřizovatelé škol spolupracovat. Novela školského zákona zároveň podněcuje slučovat vedení menších škol. „Sloučení není to, že by museli jednu budovu zavřít. Je to sloučení ředitelství, že administrativu a žádosti o dotace budou dělat nahoře,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jaké způsoby organizace mateřských a základních škol budou efektivní? A kam míří české zdravotnictví?

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Podle informací ministerstva školství je v Česku aktuálně téměř 4300 škol. Slučování se týká jen obcí, které zřizují více škol.

Jan Neckář je český hudebník, skladatel a klávesista, známý především ze skupiny Bacily, kde působí od 70. let po boku svého bratra Václava. Na vojenské hudební škole vystudoval hru na violoncello a klarinet, poté společně s Otou Petřinou založil Bacily a stal se jejich lídrem. A pro svého bratra složil řadu hitů, které pak společně nahráli. Vedle hraní v kapele se věnuje i vlastní tvorbě a aranžím, příležitostně skládal i pro jiné interprety, jako například Jana Hurychová. O tom všem byla řeč v dalším On Air. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Systém bankovní identity využívá v České republice téměř pět milionů lidí. Slouží nejen pro přihlašování k úřadům, ale také pro ověřování totožnosti při komunikaci se soukromými firmami. O výhodách a budoucnosti této služby mluvil v pořadu Českého rozhlasu Co vás zajímá výkonný ředitel společnosti Bankovní identita a.s. Marek Růžička.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

15. říjen je Mezinárodním dnem bílé hole. Vyhlášen byl v roce 1964 v New Yorku. U příležitosti tohoto dne přišly do našeho vysílání dvě ženy, které ke svému životu bílou hůl bezpodmínečně potřebují – Martina Izingová a Jolana Kropáčková.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

v. z kostela Krista dobrého Pastýře v Plzni. Slouží farář Dominik Friedrich Žbánek.

v. z kostela Krista dobrého Pastýře v Plzni. Slouží farář Dominik Friedrich Žbánek.Všechny díly podcastu Bohoslužba můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Myslím, že je to super, že jsme se konečně dočkali, protože o to bojujeme strašně let. Vypadá to prostě dobře,“ sděluje své pocity o novém spolkovém domě Jiří Hampešt, předseda spolku Líšeňáček.

Po vraždě amerického konzervativního aktivisty Charlie Kirka sloužil zádušní mši svatou i emeritní kardinál Dominika Duka, tím ale spustil lavinu nenávisti a útoků na sítích. „Nejdřív musím přiznat, že až do chvíle atentátu jsem absolutně netušil, kdo je Charlie Kirk. A pak tvrdím, že není problém za někoho sloužit mši svatou, to zároveň neznamená, že ten člověk byl světec,“ říká katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku?

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral. Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit. Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají. Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká. Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká. Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Ředitel nové organizace, která tento měsíc vznikla spojením základní a mateřské školy, Jakub Velecký věří, že sloučení prospěje jak žákům, tak i předškolákům.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátorky odpovídá Karel Leškovský, lídr SMS - Stát Má Sloužit.

Sloučením pražských nemocnic v Motole a na Homolce se zdá být definitivně uzavřený případ dlouholetého motolského ředitele Miloslava Ludvíka (dřív ČSSD) – tedy alespoň z pohledu zdravotnictví. Poté, co byl obviněn policií z korupčních případů, převzal také vedení Motola dosavadní ředitel z Homolky Petr Polouček, a ten nový komplex povede i po jejich sloučení.

Sloučením pražských nemocnic v Motole a na Homolce se zdá být definitivně uzavřený případ dlouholetého motolského ředitele Miloslava Ludvíka (dřív ČSSD) – tedy alespoň z pohledu zdravotnictví. Poté, co byl obviněn policií z korupčních případů, převzal také vedení Motola dosavadní ředitel z Homolky Petr Polouček, a ten nový komplex povede i po jejich sloučení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak náročné bude ohlášené sloučení dvou velkých pražských nemocnic, Motola a Homolky? Jak odpoví francouzský prezident Macron na pád vlády premiéra Bayroua? A jak by se měla v praxi uplatnit nová povinnost rodičů po rozvodu zajistit kontakt rodiče s dětmi přes telefon nebo videohovory?

Jak náročné bude ohlášené sloučení dvou velkých pražských nemocnic, Motola a Homolky? Jak odpoví francouzský prezident Macron na pád vlády premiéra Bayroua? A jak by se měla v praxi uplatnit nová povinnost rodičů po rozvodu zajistit kontakt rodiče s dětmi přes telefon nebo videohovory?

Jak náročné bude ohlášené sloučení dvou velkých pražských nemocnic, Motola a Homolky? Jak odpoví francouzský prezident Macron na pád vlády premiéra Bayroua? A jak by se měla v praxi uplatnit nová povinnost rodičů po rozvodu zajistit kontakt rodiče s dětmi přes telefon nebo videohovory?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sloužil přes třicet let u jesenických hasičů, končil jako velitel čety. Velkolepě. Mokrý byl od hlavy k patě, stříkající hadici měl pod košilí i v kalhotách.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Sloužil přes třicet let u jesenických hasičů, končil jako velitel čety. Velkolepě. Mokrý byl od hlavy k patě, stříkající hadici měl pod košilí i v kalhotách.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl?

Maskáče sice nenosí, ale k vojákům rozhodně patří. Na Pražském hradě psi hlídají sídlo prezidenta a také hledají výbušniny. Pětiletá fenka německého ovčáka, která se jmenuje Ara, se právě teď sžívá s novým psovodem, četařem Vojtěchem Hovorkou. „Jeden z našich úkolů na Hradě je, když se objeví nějaké neznámé zavazadlo, ho zkontrolovat. Pokud by to pes označil, tak tomu přichází pyrotechnik,“ popisuje Hovorka. „Díky bohu jsme na Hradě ještě nic nenašli.“

Lidé mohou letos poprvé při volbách v Česku prokazovat svoji totožnost prostřednictvím aplikace eDoklady. Některé radnice proto vybavují okrskové volební komise novými mobilními telefony, které budou sloužit jako čtečky. Na nákup těchto přístrojů přispívá stát dotací ve výši 2000 korun na jeden mobil.

V obci Vrchoslavice na Prostějovsku probíhá rekonstrukce chátrající barokní fary z poloviny 18. století. Budovu odkoupila obec od církve za necelých deset milionů korun.

Tuto nevšední sbírku najdeme v Lokti. Její základ položil na počátku 50. let minulého století známý karlovarský balneolog doktor Jaroslav Dolina.

Tuto nevšední sbírku najdeme v Lokti. Její základ položil na počátku 50. let minulého století známý karlovarský balneolog doktor Jaroslav Dolina.

Rada České televize ve středu zvolila nového ředitele. Jak bude vypadat spolupráce Hynka Chudárka s Českým rozhlasem? A měla by se obě veřejnoprávní média spojit v jednu instituci, jak tvrdí například předseda hnutí ANO Andrej Babiš? „Úspory to nepřineslo ani na Slovensku, ani v Maďarsku. Zničilo by to řadu rozhlasových žánrů a práci, kterou děláme,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Rada České televize ve středu zvolila nového ředitele. Jak bude vypadat spolupráce Hynka Chudárka s Českým rozhlasem? A měla by se obě veřejnoprávní média spojit v jednu instituci, jak tvrdí například předseda hnutí ANO Andrej Babiš? „Úspory to nepřineslo ani na Slovensku, ani v Maďarsku. Zničilo by to řadu rozhlasových žánrů a práci, kterou děláme,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.