Podcasts about Byla

Slovenský premiér Robert Fico doufá, že s budoucí českou vládní koalici obnoví mezivládní konzultace a vzkřísí spolupráci zemí Visegrádské skupiny. „Byla to právě politika současné slovenské vlády, která naše národy rozdělovala. Je nutné, aby naše země měly dobré vztahy,“ zdůrazňuje v Interview Plus Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně za opoziční Progresivní Slovensko.

Většina světa si Milenu Jesenskou pamatuje jako tu, které psal Franz Kafka dopisy. Byla však daleko víc než jen jeho dopisovou láskou. Byla svobodomyslnou, moderní, emancipovanou ženou a novinářkou. A k tomu všemu byl její život jako na houpačce.

„S ohledem na to, že budeme doplácet několik investičních akcí v průběhu příštího roku a zejména v příštím kvartále, bylo zjištění ekonomické situace velmi závažné,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Motol Petr Polouček, který převzal její řízení v dubnu po vypuknutí korupční kauzy. Kolik času vedení nemocnice získá díky miliardové půjčce od státu? Poslechněte si rozhovor.

„S ohledem na to, že budeme doplácet několik investičních akcí v průběhu příštího roku a zejména v příštím kvartále, bylo zjištění ekonomické situace velmi závažné,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Motol Petr Polouček, který převzal její řízení v dubnu po vypuknutí korupční kauzy. Kolik času vedení nemocnice získá díky miliardové půjčce od státu? Poslechněte si rozhovor.

„S ohledem na to, že budeme doplácet několik investičních akcí v průběhu příštího roku a zejména v příštím kvartále, bylo zjištění ekonomické situace velmi závažné,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Motol Petr Polouček, který převzal její řízení v dubnu po vypuknutí korupční kauzy. Kolik času vedení nemocnice získá díky miliardové půjčce od státu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rodiče se rozhodovali, jestli si mě vůbec nechají. A pak se jim narodilo dítě, které pořád brečelo,“ říká herečka Beáta Kaňoková, jedna z výrazných tváří své generace, která otevřeně mluví o dětství, o vztahu se sestrou i o tom, co všechno se zapsalo do jejího hlasu i života. „Pořád jsem si trochu musela vybojovávat místo na světě. Ale možná právě díky tomu jsem průbojná,“ dodává. Vyrostla mezi kluky, první rande měla v kravíně, ale největší roli v jejím životě sehrály ženy - matka, sestra i babička. „Máma nás po rozchodech s klukama odvezla na pole za městem a řekla: Křičte a všechno to ze sebe dostaňte,“ vzpomíná herečka. Její otec prý chtěl syna, sestra byla „ta krásná“ a Kaňoková dlouho cítila, že musí okolí stále něco dokazovat. „Byla jsem ta, kterou si kluci chodili ptát, jestli už je ségra doma. Pak jsem najednou začala být tím objektem zájmu já a hrozně mě to překvapilo,“ říká. K herectví se přitom dostala až po studiích dramaturgie, práci v kavárně a letech pochyb. „Věděla jsem, že je to teď nebo nikdy. Nechtěla jsem si v šedesáti říct, že jsem to ani nezkusila,“ říká o chvíli, kdy poprvé šla k přijímačkám na DAMU. Přijetí brala jako znamení, ale sebevědomí jí vzápětí zlomilo školní prostředí. Najednou měla pocit, že tam nemá co dělat, ale naštěstí přišli pedagogové, kteří jí ho vrátili zpátky. Dnes hraje po jejich boku a mluví o tom, jak pro ni bylo dřív těžké oddělit vlastní hodnotu od kritiky nebo postojů publika. „Dobrý pocit ze sebe musím mít já. Už nechci, aby to přicházelo zvenku,“ popisuje Kaňoková. Mateřství pro ni znamenalo další zlom. Podepsala totiž smlouvu do divadla a za týden zjistila, že je těhotná. Dnes má dvě děti a otevřeně říká, že herectví i mateřství jsou pro ni stejně silné části identity. „Miluju být máma, ale herectví je moje podstata úplně stejně jako to, že jsem matka,“ dodává herečka. Mluví i o tom, jaké to bylo být na všechno sama, o období po porodu, tlaku mateřství i rozchodu s partnerem, který měl jiné představy o životě. Otevřeně hovoří také o výčitkách spojených s tímto rozhodnutím, ale i o svobodě, kterou jí dala práce na seriálu Pan profesor, díky níž mohla jako matka malého dítěte učinit životní změnu. „Z toho pocitu selhání jsem se ale rok hrabala. Trvalo, než jsem si dokázala odpustit,“ přiznává Kaňoková. Jak se z „uplakaného“ dítěte stala žena, která dokáže otevřeně mluvit o bolesti i křehkosti? Co se stane, když se sen o herectví začne plnit až ve chvíli, kdy se zdá, že je na všechno pozdě? A jak si po rozchodu, mateřství i všech pochybnostech znovu dovolit mít ráda sebe samu? I to se dozvíte v rozhovoru.

Byla neděle večer, 8. září 2024, když na tísňovou linku zavolal sedmnáctiletý Collin Griffith. Řekl, že jeho matka silně krvácí a že nutně potřebuje pomoc.Zněl vyděšeně, mluvil rychle a operátorka z něj jen těžko dostávala jasné informace. Když se ho ale zeptala, co přesně to krvácení způsobilo, na chvíli se odmlčel. Pak řekl, že měl s matkou konflikt. Že na něj vytáhla nůž a že spolu dlouho zápasili. A pak – podle jeho slov – na ten nůž spadla a on se jí zapíchl přímo do krku.

Co si Petr Havlíček myslí o hladovění v reality show jako je Survivor? Byla strava před 20 lety skutečně kvalitnější, nebo si to jen idealizujeme? A proč se ti pořád nedaří dosáhnout výsledků, i když „děláš všechno správně“? V tomhle podcastu jsme rozebrali, kam se posunula výživa, co si o dnešních potravinách myslí profíci nebo jak poznat, že máš problém s přejídáním. A taky dost možná zjistíš, že si jen špatně vyhodnocuješ, kolik toho opravdu děláš. Nechybí ani praktické tipy, proč si vést evidenci a jak se konečně pohnout z místa.0:00 Úvod 1:22 Co si Jirka myslí o soutěži jako Survivor, kde lidé trpí hlady? 6:45 Jak se změnila výživa za posledních 20 let a kam to směřuje? 9:30 Rozdíl mezi mlékem před 30 lety a dnes. 10:20 Oborové normy, jak se dřív udržovala kvalita potravin? 12:12 Byla strava před 20 lety kvalitnější, než teď? 17:45 Jakými suplementy se připravit na operaci v celkové anestezii? 19:45 Jak poznat, že mám problem s přejídáním? 24:14 Co je nejčastější důvod, proč výsledky nejsou, když opravdu dělám všechno správně. 38:38 Jak si člověk může zhodnotit, jestli dělá opravdu maximum? 41:40 Dělejte si evidenci.44:00 Závěr

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

Pozemská pouť Dominika Duky, kardinála, emeritního arcibiskupa pražského a primase českého, se uzavřela. Pohřební mše svatá se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11:00 v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Jakou osobnost v něm církev i Česko ztrácí? O jeho odkazu, prioritách i vlivu na obnovu katolické církve po roce 1989 hovořil v pořadu Jak to vidí... dramaturg náboženských pořadů Českého rozhlasu Adam Šindelář.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozemská pouť Dominika Duky, kardinála, emeritního arcibiskupa pražského a primase českého, se uzavřela. Pohřební mše svatá se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11:00 v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Jakou osobnost v něm církev i Česko ztrácí? O jeho odkazu, prioritách i vlivu na obnovu katolické církve po roce 1989 hovořil v pořadu Jak to vidí... dramaturg náboženských pořadů Českého rozhlasu Adam Šindelář.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

Dokonalá žena, to je téma Omeletek. Byla jsem na návštěvě v nemocnici, nabrala skluz, a spěchala do restaurace za producentem a důležitými sponzory. Producent řekl: „Máš zajímavý boty.“ Já „skromně“ řeknu: „Jo? Díky, ty jsem si teď přivezla z Paříže.“ Na nohách mám modré návleky. Halina Pawlowská přečte svoji povídku Těšení. Kdo je dokonalou ženou, se zeptáme Martiny Hudečkové. Uslyšíte příspěvek Aleny Nedomové Dokonalé doučování. Přidáme recept na salát z kysaného zelí.

V šestnácti letech a bez větších zkušeností s dálkovými trasami vyrazila Anna Troskovová se svým tátou, grafickým designérem Jiřím Troskovem na přechod Pyrenejí po trase GR11. Ušli víc než 500 kilometrů v těžkém horském terénu. „Byla to obrovská životní změna,“ ohlíží se dnes 19letá Anna za pěšími dobrodružstvími s tátou v cestovatelském podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V šestnácti letech a bez větších zkušeností s dálkovými trasami vyrazila Anna Troskovová se svým tátou, grafickým designérem Jiřím Troskovem, na přechod Pyrenejí po trase GR11. Ušli víc než 500 kilometrů v těžkém horském terénu. „Byla to obrovská životní změna,“ ohlíží se dnes 19letá Anna za pěšími dobrodružstvími s tátou v cestovatelském podcastu Casablanca.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Investigace, o které se budeme v Odposlechu bavit, začala nálezem obrovského archivu dat. Obsahoval 1,5 milionu záznamů o sledování lidí prostřednictvím polohy jejich mobilních telefonů. Cílem sledování byli např. novináři, politici, celebrity, ale i běžní lidé ve více než 160 zemích světa. K prozkoumání archivu, který shromáždila dosud neznámá indonéská firma First Wap, se spojilo asi 70 novinářek a novinářů ze 14 světových redakcí. Byla mezi nimi i reportérka investigace.cz Zuzana Šotová. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.