Podcasts about Byla

Blízká setkání celý týden připomínají 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Spisovatelka Irena Obermannová jako dítě na jednom ze souborových táborů vyhrála s pohádkou svou první literární soutěž. „Pan Disman pak volal rodičům, že ze mě bude spisovatelka,“ vzpomíná. „Psaním pohádek pro rozhlas jsem později i živila rodinu.“ Proč první knihu vydala až před čtyřicítkou? Co jí dávají veřejné rozhovory, které jako podcast natáčí se svou dcerou Berenikou Kohoutovou?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla by to velká, dokonce nehorázná nadsázka, kdybych tvrdil, že na počátku mé úvahy bylo detektivní pátrání. Ve skutečnosti to bylo prostší. Chtěl jsem vědět, copak asi přimělo vedení Českých drah k zákazu označování lokomotiv jako Maruška, Tomík nebo podobně. Řekl bych, že by je mělo trápit něco jiného.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.

KEITA missnul váhu o 1,3 kg a bylo zle - zápas je OUT a PITBULL si vesele bere svých 100 %

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Středa bude u nás ve znamení tenisu a sportu. Dorazila za námi totiž Barbora Strýcová, která si před ranním rozhovorem stihla už svých ranních 9 kilometrů. Jak je možné, že toho tolik stíhá a kde bere motivaci? Co jí tenis přinesl do života a kolik tenisových raket jí prošlo rukama? Který kurt má nejraději a proč jí nevadilo hrát, když byl vítr? A jaká bude jako kapitánka Fed Cupu a proč jí to vždycky bavilo a byla na to hrdá? Poslechněte si celý rozhovor 

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejen o krajských dožínkách a sklizni, ale i o tvorbě cen, dotační politice, slibech vlády a podpoře lihovaru v Zásadě na Jablonecku si s Jiřím Teplým z regionální agrární komory povídala redaktorka Jana Švecová.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

V Kanadě ve věku 91 let zemřela 25. srpna 2025 prozaička, překladatelka, nakladatelka a taky zpěvačka Zdena Salivarová. „Byla to suverénní vypravěčka,“ přibližuje publicista Pavel Kosatík. „V české kultuře zanechala velkou stopu, i když režim si to nepřál.“ V pořadu Jak to vidí… ještě komentuje fámy o zdravotním stavu Donalda Trumpa a to, proč ho J.D.Vance leká víc než Trump, projížďku prezidenta Petra Pavla na motorce anebo humbuk kolem filmu Velký vlastenecký výlet.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Kanadě ve věku 91 let zemřela 25. srpna 2025 prozaička, překladatelka, nakladatelka a taky zpěvačka Zdena Salivarová. „Byla to suverénní vypravěčka,“ přibližuje publicista Pavel Kosatík. „V české kultuře zanechala velkou stopu, i když režim si to nepřál.“ V pořadu Jak to vidí… ještě komentuje fámy o zdravotním stavu Donalda Trumpa a to, proč ho J.D.Vance leká víc než Trump, projížďku prezidenta Petra Pavla na motorce anebo humbuk kolem filmu Velký vlastenecký výlet.

Již dvanáct let popularizuje pití dobrého vína skrze svou značku Winegeek. Marko Jelič studoval vinařství na vysoké škole v Itálii. Start firmy byl propojen i s dodavateli z řad tehdejších spolužáků a díky stážím na vinicích v Jihoafrické republice a Italských vinařstvích si uvědomil nutnost vztahu vinaře a zemědělců k půdě. Jeho kurátorství přesahuje hranice "dobrého vína" ale hledá a doporučuje značky, které pracují s kvalitou půdy a udržitelnosti. Tenhle rozhovor utekl rychleji než byste řekli "naturální víno" a my si ho nejen kvůli ochutnávce, kterou nám Marko do studia přinesl moc užili. Doufáme že si k němu dáte dobrou kávu, nebo právě skleničku nějakého kvalitního vína a těšíme se na Vaše reakce a postřehy. Jak se liší chuť a projev organických a naturálních vín od těch konvenčních?Jak se vyvíjí trh s organickými víny, když alkoholový průmysl obecně je v krizi?Co gen z a alkohol?Vize pro organická vína v budoucnosti - kam to vše směřuje?odebírejte prosím: ⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/candycanecoffee⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.candycane.coffee/https://www.facebook.com/candycanecoffee⁠⁠⁠⁠------ music: Dotan Negrin & Prismatic Mantis - Pure Imagination (Future James Trap Remix) Listen on Spotify: ⁠⁠⁠⁠https://spoti.fi/2Yl7BPO⁠⁠⁠⁠ subscribe to Dotan: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://bit.ly/Sub2Dotan⁠⁠⁠⁠ Follow Dotan Negrin ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.pianoaround.com/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/dotan-negrin/⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://facebook.com/dotannegrin⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://www.youtube.com/user/pianoaround⁠⁠⁠⁠Follow Prismatic Mantis ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://instagram.com/prismaticmantis/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/prismaticmantis⁠⁠⁠⁠ Follow Future James: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/futurejames⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/ohhhitsjames/

V novém díle Z Letné a Strahova se vracíme k nepovedenému venkovnímu zápasu v Rize a následné ligové výhře nad Zlínem.Sparta přišla o dlouhou sérii bez porážky a z Lotyšska se vrací s nepříjemnou ztrátou. Co byl původní game-plan a proč realita na hřišti vypadala úplně jinak? Byl problém v rozehrávce, tempu přepínání stran nebo v nedostatku „third-man runů“? Detailně rozebíráme i klíčové individuality; Rrahmaniho izolaci, Kuchtovu práci zády k bráně, výkony Birmančeviće a Haraslína v 1v1 soubojích i roli Kofoda a Kairinena při řízení tempa.Domácí zápas proti Zlínu měl naopak úplně jiný průběh. Sparta soupeře prakticky k ničemu nepustila a poprvé v sezóně působila naprosto kontrolovaně. Byla to zásluha kvalitní defenzivy, nebo slabosti soupeře? V čem se tentokrát lišilo naše napadání?Rrahmani znovu rozhodl a stává se klíčovým hráčem. Je pro Spartu neprodejný, nebo by vedení mělo přemýšlet o velké nabídce ze zahraničí?

Národní knihovna chystá do pražského Klementina výstavu k 900. výročí úmrtí děkana pražské kapituly Kosmy, autora nejstarší české kroniky. Poprvé v historii se tu na podzim sejdou nejstarší rukopisné opisy díla. Co všechno projekt Kosmas 900 obnáší? A v čem je Kosmova kronika tak významná? „Je to nesmírně čtivé, mnohovrstevnaté a překvapivě aktuální dílo, které zcela zásadně ovlivnilo naše dějepisectví,“ připomíná Tomáš Klimek a Martina Košanová z Národní knihovny.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „K té práci je potřeba velká dávka apatie,“ říká Andreas Papadopulos, dosavadní zpravodaj České televize v Polsku, který se právě chystá na novou misi – do Istanbulu. Neodjíždí prý jako nadšený turista, ani jako člověk s předsudky k cizí kultuře. „Beru to jako práci. Musím si tam zařídit život, fungovat s manželkou. Extrémní pocity nemám,“ dodává k novému působišti. Apatie mu podle něj pomáhá držet odstup. Už na Ukrajině se musel vyrovnat s rozhovory s lidmi, kteří přišli o střechu nad hlavou nebo o své blízké. „Nemůžu říct, že by to ve mně nevyvolalo emoce. Ale stejně ta obrana navenek byla do jisté míry nějaká apatie a pracovní kázeň,“ popisuje. Kritiku přitom bere velmi vážně, nejvíc od vlastní manželky. „Ona je nejlepší kritik. Řekne, že to stálo za prd a já jí za to hrozně děkuju, protože kritika posouvá dál,“ vysvětluje novinář. Současný přesun do Turecka vnímá jako náročnou operaci: stěhování, odhlášení daní, hledání bydlení i učení turečtiny. „Můj nejhorší den v životě byl po první lekci turečtiny. Mám na jazyky nadání, ale tohle byla čistá bezmoc,“ popisuje. Klíčovou roli v rozhodnutí sehrála jeho žena, která kvůli jeho kariéře opustila výbornou práci ve Varšavě. „Bez ní bych nešel. Byla tak laskavá, že upřednostnila moji práci před svou. Bez kompromisu to nejde. Proto je asi i žen zpravodajek tak málo – pro ně a jejich muže to není jednoduché rozhodnutí,“ myslí si novinář. Sám Papadopulos cestuje nalehko: bere si jen nejdůležitější dokumenty, počítač a pár kusů elektroniky. Část jeho rodiny kdysi utekla z Řecka během občanské války a to se podle něj odráží i v dnešku. „Možná proto netíhnu k žádnému gruntu. Nechci nikde nic hromadit,“ dodává k tomu, jak dnes dokáže rychle změnit působiště. Přestože je mu jen třicet jedna let, už má za sebou roky v Polsku, působení u fronty na Ukrajině a stovky reportáží. „Bylo to vysněné zaměstnání. Ale poslání? Ne. Je to práce, kterou dělám, protože mě vybrali. A já se snažím nezklamat,“ říká. Jaké to je, když člověk musí potlačit vlastní emoce, aby mohl o válce informovat? Jak vnímá současné Polsko? A co znamená pro mladého zpravodaje začít znovu – v úplně jiné zemi, kultuře a jazyce? Poslechněte si celý rozhovor.

K čemu dospěl senátní bezpečnostní výbor ohledně bitcoinové kauzy? „15. srpna kauza nabyla nových rozměrů. Byla to spíše debata o tom, co nám paní doktorka Bradáčová může říct, osvětlila nám a postavila se za rozhodnutí soudu a státních zástupců, kteří rozhodovali o vydání počítače a dalších věcí. Z jejího pohledu je to v pořádku,“ říká Tomáš Jirsa (ODS), senátor a starosta Hluboké nad Vltavou a předseda oblastního sdružení ODS v Českých Budějovicích.

K čemu dospěl senátní bezpečnostní výbor ohledně bitcoinové kauzy? „15. srpna kauza nabyla nových rozměrů. Byla to spíše debata o tom, co nám paní doktorka Bradáčová může říct, osvětlila nám a postavila se za rozhodnutí soudu a státních zástupců, kteří rozhodovali o vydání počítače a dalších věcí. Z jejího pohledu je to v pořádku,“ říká Tomáš Jirsa (ODS), senátor a starosta Hluboké nad Vltavou a předseda oblastního sdružení ODS v Českých Budějovicích.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za 39 dní se v Česku otevřou volební místnosti a začnou volby do Poslanecké sněmovny. V těch je letos jedna novinka, a tou je korespondenční volba. Lhůta pro zápis k ní již vypršela a podle údajů ministerstva zahraničí se k ní přihlásilo 24 206 lidí. To je asi čtvrtina toho, s čím vládní koalice, která korespondenční volbu prosadila, počítala. „Mělo to být nějaké ulehčení, ale v nějakém ohledu jde výsledek proti tomuto argumentu. S volbami to nemá moc šanci něco udělat. Pokud by to mělo s něčím zahýbat, třeba že někomu připadnou dva nebo tři mandáty navíc, muselo by to být podstatně víc krajanů," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Proč kampaň ke korespondenční volbě nezafungovala? Byla ze strany státu dostatečná? A jak mají lidé, kteří chtějí korespondenční volbu využít, dál postupovat?

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou umění aka umču se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a kunsthistorička a básnířka Marie Šťastná zabývaly vybranými umělkyněmi, ne celým výtvarným stylem - konkrétně barokní malířkou jménem Artemisia Gentileschi a jednou z rokokových portrétistek na dvoře Marie Antoinetty.

Herec Josef Trojan měl v dětství jasno: „Chtěl jsem být slavný a ideálně v herectví. V tom je mi dobře.“ Cesta to ale byla pořádně klikatá. V mládí si vyzkoušel kdeco, včetně rozvážení pizzy. „Rozvážíte radost. Lidé na to čekají, jsou hladoví, a já od nich dostanu nazpět lásku,“ směje se syn herce Ivana Trojana a herečky Kláry Pollertové-Trojanové. Má rád dílo Franze Kafky? Byla příprava na roli krasobruslaře Ondreje Nepely fyzicky náročná? Poslechněte si Blízká setkání.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Snažím se, aby bylo poznat, že jsem to napsala já,“ říká o svém moderování Marcela Augustová, která už pětadvacet let uvádí Události České televize a letos slaví šedesátiny. Ani po tolika letech na obrazovkách a ani s životním jubileem nemá potřebu nic měnit. „Cítím se v tom, co dělám, spokojeně a komfortně,“ chválí si a dodává, že je pro ni důležité, aby byla za každými zprávami, které moderuje, vidět dobře odvedená práce. Augustová žije na malé vsi Záskalí u Hodkovic nad Mohelkou, kde má k veřejné debatě mnohem blíž než v pražských ulicích. Na nedalekém trhu na náměstí si s lidmi otevřeně vyříká, co se jim ve které relaci líbilo i nelíbilo. Veřejnoprávní média považuje za maják a kotvu, na kterou se lidé mohou spolehnout, i když přiznává, že tlak politiků sílí. „Možná to nebude lehké, ale věřím, že odolají,“ dodává. Marcela Augustová vzpomíná na odchod z Prahy s ročním a čtyřletým synem po rozpadu manželství. První skončilo ve chvíli, kdy jí manžel na návrh, aby šel po přechodnou dobu učit, odpověděl, že jako umělec pracovat nemůže. „Tam pro mě nastal zlom, pak už to těžké nebylo,“ vypráví otevřeně o rozhodnutí ukončit životní kapitolu v Karlíně. Dnes to už bude asi třicet let, co na pražské Kavčí hory, kde sídlí Česká televize, jen dojíždí, protože její život už zůstal v horách. „Můžu do lesa a když to jde, tak si v zimě ráno dvě hodiny zalyžuju. Člověk pak přijde do práce a i když se vás snaží někdo rozčílit, tak to prostě nejde,“ říká o rytmu, který by v metropoli těžko našla. Významnou roli v jejím životě sehrál i otec – velkorysý, ale přísný, když se mu něco nelíbilo. Když se její synové narodili a dostali jména po svých otcích, její otec se jen těžko smiřoval s tím, že ani jeden z vnuků není Augusta. „Byla jsem překvapená, jak moc se ho to dotklo,“ přiznává. Jeho podpora však jinak byla zásadní – půjčil jí první auto, aby mohla z Liberce dojíždět do Prahy, i když jí přísně nařídil nejet víc než devadesát. V rozhovoru mluví i o proměně zpravodajského jazyka. Bojuje proti slovní vatě a věří v přesná a výstižná slova i v to, že zprávy mají být srozumitelné pro všechny diváky. Hyperkorektnost podle ní jazyk zbytečně svazuje, stejně jako extrémy v debatě o genderu – tvrdí, že není feministka a že se „někdy moc tlačí na pilu“. Výrazy jako „hoststvo“ jí znějí nepřirozeně, sociálním sítím se vyhýbá, protože podle ní „vraždí diskusi“ a uzavírají lidi do bublin. Jak se žije televizní tváři ve vesnici, kde ji lidé znají jménem a jak zvládá balancovat mezi životem v horách a prací v centru Prahy? Jaký otisk chce po sobě v Událostech zanechat? A co by muselo přijít, aby po čtvrtstoletí přece jen začala novou kapitolu? I to se dozvíte v rozhovoru s Marcelou Augustovou.

I za války chtěla slavná tanečnice a kurtizána žít na vysoké noze. Byla tak ochotná stát se vyzvědačkou pro Francii i Německo. Zasloužila si ale proto smrt? Muži ji vždy obdivovali a milovali, aplaudovali jejím tanečním vystoupení a platili pohádkové sumy za intimní chvíle s ní. Rozsudek smrti ji tak překvapil. K popravčímu kůlu prý ale Mata Hari (7.8.1876–15.10.1917) kráčela klidná a vyrovnaná… Příběhy z kalendáře o nejznámější striptérce a špionce v Krimi létě na Dvojce.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře - a dnes přitvrdíme: v letní sérii politického bizáru Vlevo dole se podíváme na nejkurióznější facky, potyčky a strkanice.V epicentru tuzemské politiky na pražské Malé Straně jsou rivalové zvyklí se hádat a vzájemně se urážet. Fyzické konflikty jsou ale naštěstí pořád raritou, kterou jinak známe třeba z parlamentů v Turecku, Jihoafrické republice, Gruzii či na Tchajwanu.Když už se něco takového u nás výjimečně přihodí, je událost náležitě rozebírána ze všech stran. Jako první se veřejně, a dokonce před kamerami, rozhodl řešit osobní konflikt někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek: uštědřil pádný „záhlavec“ tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi z ČSSD. Ponížený Rath se pak u soudu domáhal milionového odškodného a veřejné omluvy, dočkal se jen toho druhého.Jiný provokatér, někdejší poslanec Lubomír Volný, byl iniciátorem bitky přímo u pultíku, odkud se řídí schůze Sněmovny. Nelíbilo se mu, že předsedající Tomáš Hanzel mu vypnul mikrofon poté, co urážel ČSSD i samotného Hanzela. Volný si s ním šel celou věc vyřídit přímo k předsednickému pultu s legendárním heslem „Dostaneš flákanec!“Byla z toho mela několika poslanců, kterou musela vyřešit až ochranka, neboť Hanzela se týmově vypravili bránit jeho straničtí kolegové. Připomeňme, že Volný, který odmítal za covidové pandemie nosit roušku, měl tehdy problémů se zákonem více - třeba za šíření poplašných zpráv o lécích dostal u soudu podmíněný trest.Podcasteři Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší v aktuální epizodě rozebírají i další politicky nabité strkanice: třeba boxerské utkání ve štábu podporovatelů Miloše Zemana po znovuzvolení prezidentem v lednu 2018 nebo škrcení a kopání na hotelovém pokoji, kde se o letní noci nečekaně setkaly manželka i milenka pirátského náměstka ministra vnitra.Má větší ránu Udženija, nebo vidlák ze Slavičína? Vychovává Kalousek pohlavky i děti ministra práce, nebo si je Jurečka zpohlavkuje sám? A co vy? Taky byste si někdy nejradši dali facku? Poslechněte si další TOP 5 Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Izrael umožní postupný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím vybraných palestinských obchodníků. Povolené budou základní potraviny, dětská výživa či hygienické potřeby. Vyřeší to ale humanitární katastrofu, při níž umírají civilisté hlady? Komentátor Břetislav Tureček rozebere nejenom izraelské dilema, jak pokračovat, ale i návrhy na plnou okupaci Gazy a situaci v Sýrii.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.Každý si vybaví, když Markéta Pekarová Adamová na začátku energetické krize burcovala, že máme ztlumit topení a vzít si svetr navíc. Schytala za to bídu, výrok působil elitářsky, školometsky. Markéta ho dodnes vnímá jako racionální až thatcherovský. Jak funguje stát, který je rozdělen do dvou nesmiřitelných voličských bloků? Je to důvod, proč se rozhodla nepokračovat v politice?O rodině i variantě budoucí kariéry jsme se bavili přes 2 hodiny, dozvíte se, proč MPA nešla do vlády, co si myslí o BTC kauze Pavla Blažka, proč se nepodařila řada vládních reforem, či jaké změny chtěla udělat ve vládě. Spolupracuje se lépe s Alenou Schillerovou nebo Jaroslavem Faltýnkem?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

Zavražděn v Chorvatsku? Tělo zmizelého podnikatele se zatím nenašlo, ale hlavní podezřelý sedí už týdny ve vazbě. A znáte ho – je to „billboardový boss“ Anton Fischer, o kterém tým Vinohradské 12 už v minulosti natáčel. Skutečně se rozhodl zbavit svého obchodního partnera? Detaily zná Vojtěch Gavriněv z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Zavražděn v Chorvatsku? Tělo zmizelého podnikatele se zatím nenašlo, ale hlavní podezřelý sedí už týdny ve vazbě. A znáte ho – je to „billboardový boss“ Anton Fischer, o kterém tým Vinohradské 12 už v minulosti natáčel. Skutečně se rozhodl zbavit svého obchodního partnera? Detaily zná Vojtěch Gavriněv z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.