Podcasts about Byla

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Nejdřív osobní vsuvka, neboli to, čemu se taky někdy říká disclaimer. Přiznám se, že o vážné hudbě nevím skoro nic. Když mě žena nebo okolnosti přinutí jít na operu, tak v polovině případů usnu. Na housle jsem hrál tak špatně, že mi ředitel tehdejší lidové školy umění v Holešovicích v sedmdesátých letech doporučil trombon. Hrál jsem mu tehdy Dvořákovu Hmoreska, což je mimochodem krásná skladba i v provedení na violoncello, ale musí hrát někdo jiný než já.A teď už k mému hostu: Jan Zvěřina je koncertní mistr violoncellové skupiny Státní opery, zakladatel Prague Cello Quartet a člověk, jehož videa na YouTube mají desítky miliónů zhlednutí. A přitom sám o sobě říká, že je introvert. V novém díle Jednoho procenta mluví mimo jiné o tom, jaké to je hrát sólo z Pucciniho Tosky po dvou a půl hodinách opery, když za sebou navíc máte dva balety a tedy unavené ruce – a padesát kolegů v orchestru přesně ví, jestli se vám to povedlo. Mluvili jsme i o jeho nástroji, který existoval ještě před narozením Mozarta, patří ministerstvu kultury a když cestuje Jan Zvěřina do zahraničí na koncert, “sedí” na sedačce vedle něj a má svou vlastní letenku. Ale jídlo prý nedostává.Dozvíte se, jaký vztah má Jan Zvěřina k nejpopulárnější skladbě pro violoncello, kterým je Dvořákův koncert a moll, a proč během covidu skončil jako ajťák na ministerstvu zdravotnictví. Nebo že smyčec – „kousek klacíku” – stojí někdy stejně jako auto. A co se stalo, když šéf violoncellistů koupil do Státní opery pingpongový stůl, a čekal, že kromě něj budou hrát tak maximálně dva nebo tři další lidé.Zvěřina je muzikant, který věří na sílu i krásu lidského ducha, ale když mu pustíte skladbu vygenerovanou AI, tak klidně uzná, že „to zní dobře”. Věří v Boha a chodí do kostela, byť tam hlavně v zimě trpí rozladěnými varhanami. A optimista, pro kterého je každý příští týden ten potenciálně nejlepší.Jaký pokyn by stál v partituře, kdyby se život stal notovým záznamem? Apassionato con spirito, říká. Přeju vám vášnivý a oduševnělý poslech.

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

Kdybych si měl vsadit, vsadil bych si na to, že do pár let budou muset jakákoliv vláda zvýšit daně, říká v rozhovoru pro PoliTalk dnes už bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. Žádný kabinet podle něj nemůže „osekat“ největší výdaje jako jsou důchody, školství a obsluha státního dluhu. Deficitní rozpočet, který chce nová vláda Andreje Babiše prosadit ve sněmovně pak považuje za porušení zákona rozpočtové odpovědnosti.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

„Byla to taková trochu divočina, ale mezi druhou a třetí zatáčkou jsem fakt chytla velkou rychlost a do čtvrté zatáčky jsem to narvala na vnitřek, a najednou jsem se dostala na druhé místo,“ popisuje svou finálovou jízdu na zimní olympiádě v italském Livignu snowboardcrossařka Eva Adamczyková. Jak svůj úspěch oslavila? Zvykly si její soupeřky na změnu příjmení? A jaká je budoucnost snowboardingu na olympijských hrách? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byla to taková trochu divočina, ale mezi druhou a třetí zatáčkou jsem fakt chytla velkou rychlost a do čtvrté zatáčky jsem to narvala na vnitřek, a najednou jsem se dostala na druhé místo,“ popisuje svou finálovou jízdu na zimní olympiádě v italském Livignu snowboardcrossařka Eva Adamczyková. Jak svůj úspěch oslavila? Zvykly si její soupeřky na změnu příjmení? A jaká je budoucnost snowboardingu na olympijských hrách? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byla to taková trochu divočina, ale mezi druhou a třetí zatáčkou jsem fakt chytla velkou rychlost a do čtvrté zatáčky jsem to narvala na vnitřek, a najednou jsem se dostala na druhé místo,“ popisuje svou finálovou jízdu na zimní olympiádě v italském Livignu snowboardcrossařka Eva Adamczyková. Jak svůj úspěch oslavila? Zvykly si její soupeřky na změnu příjmení? A jaká je budoucnost snowboardingu na olympijských hrách? Poslechněte si rozhovor.

Životní partnerka a spolupracovnice světoznámého umělce Zdeňka Sýkory byla ženou v domácnosti, aby mohla se svým mužem naplno pracovat a tvořit. „Byla jsem součástí jeho úspěchu,“ konstatuje ve Vizitce. „Řešili jsme malířské věci, co se třeba stane s liniemi, když budou jenom z černých tónů nebo budou jen tlusté nebo tenké.“ Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světla v San Franciscu zhasla, konfety už pokrývají trávník a my známe nového šampiona!

Životní partnerka a spolupracovnice světoznámého umělce Zdeňka Sýkory byla ženou v domácnosti, aby mohla se svým mužem naplno pracovat a tvořit. „Byla jsem součástí jeho úspěchu,“ konstatuje ve Vizitce. „Řešili jsme malířské věci, co se třeba stane s liniemi, když budou jenom z černých tónů nebo budou jen tlusté nebo tenké.“

Už potřetí se Martin a David v podcastu MoneyPenny vrací k tomu, jak mít připravený plán B. S nejistotou ve světě i politickým vývojem v Česku a v blízkých zemích se k myšlence obrací stále více lidí. V podcastu proto řeší, jak mít robustní portfolio, jak se řeší cizí rezidentura, zahraniční účty nebo jak si přichystat možnost, kdy by člověk mohl začít zcela žít mimo současný finanční systém. Ač může téma znít apokalypticky, opak je pravdou. Lidé pracující na plánu B totiž často dojdou k tomu, že nejlepší součástí tohoto plánu je snažit se, aby na něj nikdy nemuselo dojít. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Už potřetí se Martin a David v podcastu MoneyPenny vrací k tomu, jak mít připravený plán B. S nejistotou ve světě i politickým vývojem v Česku a v blízkých zemích se k myšlence obrací stále více lidí. V podcastu proto řeší, jak mít robustní portfolio, jak se řeší cizí rezidentura, zahraniční účty nebo jak si přichystat možnost, kdy by člověk mohl začít zcela žít mimo současný finanční systém. Ač může téma znít apokalypticky, opak je pravdou. Lidé pracující na plánu B totiž často dojdou k tomu, že nejlepší součástí tohoto plánu je snažit se, aby na něj nikdy nemuselo dojít. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/ 

Snažili jsme se, aby byl portrét spartakiádního vraha neúprosný, ujišťuje režisér Tomáš Pavlíček, který je spoluautorem série Metoda Markovič: Straka. K režírování true crime minisérie jej přizval producent série Lukáš Mráček. „Byla to nabídka, která se nedá odmítnout. Zajímalo mě, jaké by bylo dělat něco vážnějšího a jak bych se v tom cítil – a díky celému štábu jsem se v tom cítil velmi rychle velmi dobře, přestože to byla mimořádně náročná věc,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Jana Pokorného je Karolína Erbanová, slavná rychlobruslařka a hokejistka, držitelka dvou bronzových medailí z rychlobruslení i hokeje. V současné době je asistentkou trenéra reprezentačních hokejistek do 16 let. „Byla jsem překvapená tou nabídkou, ale už na prvním soustředění mě to opravdu chytlo. Práce s mladými děvčaty, které procházejí podobným sportovním příběhem, jako jsem měla já, mě fascinovala. Nečekala jsem to, ale velmi mě to baví,“ vypráví s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Jana Pokorného je Karolína Erbanová, slavná rychlobruslařka a hokejistka, držitelka dvou bronzových medailí z rychlobruslení i hokeje. V současné době je asistentkou trenéra reprezentačních hokejistek do 16 let. „Byla jsem překvapená tou nabídkou, ale už na prvním soustředění mě to opravdu chytlo. Práce s mladými děvčaty, které procházejí podobným sportovním příběhem, jako jsem měla já, mě fascinovala. Nečekala jsem to, ale velmi mě to baví,“ vypráví s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Penktadienį (vasario 6 d.) Tiek Pinigų vedėja Simona papasakos apie į Lietuvą šimtais tūkstančių plaukusius seksualinio nusikaltėlio Džefrio Epsteino pinigus. Besitęsiančius nemalonumus lenktynininkui Benediktui Vanagui ir labai jam nepalankius liudininkų parodymus. Taip pat pasidalins prokuratūros sprendimu dėl „Nemuno aušros“ rinkimų finansavimo. Ir galiausiai aptars, kiek jau teko pakratyti pinigines, susimokant už šildymą.

V Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 promluvila herečka Zuzana Zlatohlávková poprvé o dopisu, který jako školní práci napsala svému otci, se kterým po rozvodu rodičů nežila. „Vykecala jsem se v něm. Byla v něm spousta vzpomínek a otázek, které bych mu bývala položila. Když jsem před třídou dopis četla, paní učitelka si utírala slzy,“ vzpomíná herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Její otec dnes žije v Praze a o dopise neví. „Chystám se s ním ale na velký pokec.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kodėl regionuose tylėjimas tampa norma, kaip nyksta pasitikėjimas demokratija kasdienybėje ir ką šiandien iš tiesų gali padaryti paprastas žmogus. FM99 „Pilietiškumo dėlionėje“ – žurnalistai Deividas Jursevičius, Šarūnas Černiauskas, Romas Sadauskas ir Vilija Kvedaraitė.

V tomto příběhu se vrátíme v čase hlouběji než obvykle. Do Anglie roku 1817, kdy byla 27. května ráno nalezena v zatopeném povrchovém lomu u vsi Erdington mrtvola mladé dívky.Byla to Mary Ashfordová, dcera jednoho z místních chudých zemědělců. Dívka počestná, slušná a pracovitá, která si od raného věku sama vydělávala na živobytí. Předešlý večer strávila na plese uspořádaném ku příležitosti oslav svatodušních svátků v místním hostinci a opouštěla jej v dobré náladě ve společnosti svých přátel, zdánlivě příjemný večer se však hrozivě zvrtl...

Budeme si povídat o hudbě a představíme sólo klarinetistku Filharmonii Hradec Králové Lauru Karpišovou, která začínala s hudbou na Základní umělecké škole v Rychnově nad Kněžnou, pak studovala klarinet i na konzervatoři v Pardubicích a nyní studuje v Brně na Janáčkově akademii múzických umění. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to souhrn mého tvůrčího procesu za posledních třicet let a název alba byl tak trochu oříšek. Nechtěla jsem žádné „best of“. Přišlo mi, že to z člověka dělá starého umělce.“ Nakonec v tom našla jiný význam. Ne návrat, ale orientaci v čase. „Je to spojené i s mým věkem, protože se otočil padesátý rok mého života,“ vysvětluje zpěvačka v rozhovoru pro Blízká setkání Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Agnieszka Mielech. „Emė ir Slaptas Supermergaičių Klubas. Pirmoji byla“. Skaito aktorė Sonata Visockaitė.

Agnieszka Mielech. „Emė ir Slaptas Supermergaičių Klubas. Pirmoji byla“. 1 d. Skaito aktorė Sonata Visockaitė.

Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.„Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu.Vyšla 7. listopadu 2012 v době, kdy se Okamura stal senátorem a pracoval na znásobení známosti svého jména tím, že kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách. Po vydání karikatury dal Okamura na Reflex žalobu. Tu ale po mnohaleté soudní tahanici předloni definitivně prohrál.Na obálce fungují Babiš, Zeman a OkamuraČasopis Reflex vychází v Česku už 35 let a na výrazných titulních stranách si zakládá.„Fungují čeští politici. Byla doba, kdy vládl Andrej Babiš s Milošem Zemanem a do toho tam jako třetí vzadu pobíhal Tomio Okamura nebo komunisté, o které se vláda tehdy opírala. Tam stačilo kohokoliv z téhle vlády dát na obálku a hned tam prodeje byly. Dneska už to takhle není,“ říká šéfredaktor Bartkovský. „Filip Turek a jeho volební blitzkrieg v eurovolbách zafungoval velmi dobře. Motoristé fungují. I Andrej Babiš. Funguje i prezident Petr Pavel a vždycky funguje Volodymyr Zelenskyj. Stejně tak Vladimir Putin nebo Donald Trump, ale to jsou jediné zahraniční persony,“ popisuje Bartkovský taktiku při výrobě titulních stran.Vůbec nejúspěšnější titulní strany Reflexu za rok 2025 se ale nakonec politiky vůbec netýkaly. „Byly to obálky in memoriam našich dlouholetých spolupracovníků. Tím jedním byl psycholog Cyril Höschl a tím druhým byl šéf karlovarského filmového festivalu pan Jiří Bartoška,“ dodává Martin Bartkovský.Ten se šéfredaktorem Reflexu stal v prosinci 2023, po půl roce nejistoty ve vedení časopisu. Před ním ho řídil Marek Stoniš a časopis se často dostával na hranu kritiky za texty a titulky zavánějící někdy až xenofobií.„Kvůli obálce s černým Hitlerem chtěla odejít polovina redakce. Občas už jsme byli prostě zbytečně zlí. Vtipné je být vtipní, satiričtí, jízliví, ale když jste vyloženě zlí, a dávali to vědět i čtenáři, tak to vtipné není,“ říká Bartkovský a naráží na titulní stranu s portrétem Adolfa Hitlera coby černocha s monstrózním afro účesem, která vyšla v roce 2020.Babiš jako Slabiš. Nevíme, z koho si utahovat dřívS novou vládou je podle Bartkovského stále těžší si z ministrů dělat legraci, protože v redakci neví, koho karikovat dříve.„Je to vlastně bezprecedentní situace, kdy byste mohli každý týden udělat na každého člena vlády jednu obálku, tedy kromě těch členů SPD, kteří nic neříkají. Ale ti ostatní jsou velmi plodní,“ žertuje novinář s tím, že na obálce tento čtvrtek by chtěl mít Andreje Babiše. „Bude na té obálce jako Slabiš, bude se opírat o Macinku s Turkem a Okamurou a bude se snažit udělat Česko lepší, nejlepší zemí na této planetě,“ směje se Bartkovský.I humor má ale v Reflexu hranice.„Nemáme hranice v tom, z kterého politika si udělat legraci, ale nechceme si dělat legraci ze všedních lidí, obyčejných Čechů, z někoho, kdo se nemůže bránit. My si vždycky děláme legraci z lidí, kteří mají nějakou moc nebo mají pocit, že drží nějakou moc a my je chceme trošku uzemňovat,“ říká šéf oblíbeného časopisu.Co čeká od vlády Andreje Babiše? Co kabinet změní a dotáhne za příští čtyři roky? A jak se vlastně dostal do čela Reflexu?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Delší cesta z mistrovství světa pomohla k tomu, že i ze smutné stříbrné medaile jsme udělali veselou stříbrnou. Byla to skvělá jízda,“ glosuje hokejový trenér juniorské reprezentace do 20 let Patrik Augusta. „Chvilku to bylo smutné. Ale pak jsme si uvědomili, že kdyby nám někdo řekl před turnajem, že budeme hrát finále a bude mít stříbrnou medaili, tak to bereme všemi deseti,“ popisuje v Osobnosti Plus rozpoložení týmu po turnaji.

„Delší cesta z mistrovství světa pomohla k tomu, že i ze smutné stříbrné medaile jsme udělali veselou stříbrnou. Byla to skvělá jízda,“ glosuje hokejový trenér juniorské reprezentace do 20 let Patrik Augusta. „Chvilku to bylo smutné. Ale pak jsme si uvědomili, že kdyby nám někdo řekl před turnajem, že budeme hrát finále a bude mít stříbrnou medaili, tak to bereme všemi deseti,“ popisuje v Osobnosti Plus rozpoložení týmu po turnaji.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byla v tom radost, ale i obavy, jestli je dobrý nápad pokračovat v něčem, co se shodou okolností podařilo,“ říká moderátorce Tereze Kostkové o návratu k seriálu Metoda Markovič. Po první sérii věnované případu vraha Ladislava Hojera se pokračování noří do další temné kapitoly: příběhu tzv. spartakiádního vraha Straky. „Díky první sérii jsem se s několika kolegy pana Markoviče setkal, a dokonce i s jeho nástupci,“ přibližuje herec v Blízkých setkáních zákulisí natáčení.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Turek ministrem nebude, protože Babiš za něj odmítá krvácet. Okamura a nová doba. Blízký východ a Venezuela. Byla střední Evropa skutečně unesena? A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Schwarz.

Světovou operní hvězdu Emu Destinnovou doma dlouho neuměli přijmout a ocenit. „Představy o ženské kráse tehdejší doby byly velmi zvláštní a navíc rozhodovala komise složená výhradně z mužů,“ připomíná hudební historička Vlasta Reittererová. Spisovatelka Lucia Klein Svobodová ji ve své trilogii vykresluje jinak než tradiční portréty: „Vnímám ji jako divokou rebelku, nadprůměrně inteligentní osobnost,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Šumava patří mezi filmaři k velmi oblíbeným lokacím. Platí to u seriálů, kriminálek i rodinných filmů. A na různých místech Šumavy se natáčelo především množství pohádek.

Utíkala v noci na malé loďce a v přestrojení. Tak se letošní laureátka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová dostávala z Venezuely, kde se už rok a půl ukrývala, do norského Osla, aby si cenu mohla převzít. „Byla zima, byli jsme promočení, vlny byly divoké. A ona byla impozantní, ani jednou si nestěžovala,“ popisuje Bryan Stern z organizace Grey Bull Rescue. Venezuelská politička je tváří opozice vůči autoritářskému režimu Nicoláse Madura i jeho předchůdce Huga Cháveze.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Pro některé své mladé kolegy jsem trochu úkaz, protože před padesáti lety nebyli na světě ani jejich rodiče. Pro mě je to potvrzení, jak rychle život utíká,“ říká ve Studiu N herečka Taťjana Medvecká, která oslavila půlstoletí v Národním divadle. „Uvnitř si připadám jako ta holka, která přišla před padesáti lety, jen jsem hodně jetá a mám vnoučata,“ směje se. Ve Studiu N otevírá také téma, o kterém jinak nerada mluví. „Je to moje třináctá komnata, kterou jsem otevřela jednou jedinkrát. Byla jsem za minulého režimu ve straně. Na škole mi nabídli členství a já jsem prostě byla strašnej srab. Tak moc jsem se vyděsila, že jsem neměla odvahu říct ne. Beru to jako selhání, protože mi nikdo nestál s kvérem u hlavy,“ říká otevřeně. „V okamžiku, kdy se mě na to paní profesorka zeptala, bylo to jako zásah bleskem – a já jsem věděla hned v ten moment, že tu sílu mít nebudu. Byli i tací, co tu odvahu měli, já ne,“ vzpomíná. V rozhovoru říká, že je pro ni důležité, aby byla v rovnováze sama se sebou a se svým svědomím. „Nejsem ze sebe nadšená, protože jsem tomu napomáhala. Neměla jsem odvahu říct: Proboha, proč máme hrát Kremelský orloj? Umění bylo a svým způsobem je i dnes služkou mocných. Dříve to byly tlaky ideologické, dnes jsou to tlaky ekonomické,“ tvrdí. Co říká na budoucího ministra kultury Oto Klempíře? Jak hodnotí společenskou situaci na Slovensku, kde má po obou rodičích kořeny? A proč si myslí, že mají Češi komplex malého národa? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.