Podcasts about Byla

„Byl tam hezký kontrast petrostátu, do kterého se Spojené státy oficiálně na federální úrovni stylizují, a nastupujícího elektrostátu, Číny, která jde po hlavě do všech nových technologií,“ popisuje dění na 30. klimatické konferenci OSN zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Proč se dějištěm COP30 stal brazilský Belém? Jak se na něj dívali místní obyvatelé? A v čem bylo důležité vystoupení islandského ministra? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Pro některé své mladé kolegy jsem trochu úkaz, protože před padesáti lety nebyli na světě ani jejich rodiče. Pro mě je to potvrzení, jak rychle život utíká,“ říká ve Studiu N herečka Taťjana Medvecká, která oslavila půlstoletí v Národním divadle. „Uvnitř si připadám jako ta holka, která přišla před padesáti lety, jen jsem hodně jetá a mám vnoučata,“ směje se. Ve Studiu N otevírá také téma, o kterém jinak nerada mluví. „Je to moje třináctá komnata, kterou jsem otevřela jednou jedinkrát. Byla jsem za minulého režimu ve straně. Na škole mi nabídli členství a já jsem prostě byla strašnej srab. Tak moc jsem se vyděsila, že jsem neměla odvahu říct ne. Beru to jako selhání, protože mi nikdo nestál s kvérem u hlavy,“ říká otevřeně. „V okamžiku, kdy se mě na to paní profesorka zeptala, bylo to jako zásah bleskem – a já jsem věděla hned v ten moment, že tu sílu mít nebudu. Byli i tací, co tu odvahu měli, já ne,“ vzpomíná. V rozhovoru říká, že je pro ni důležité, aby byla v rovnováze sama se sebou a se svým svědomím. „Nejsem ze sebe nadšená, protože jsem tomu napomáhala. Neměla jsem odvahu říct: Proboha, proč máme hrát Kremelský orloj? Umění bylo a svým způsobem je i dnes služkou mocných. Dříve to byly tlaky ideologické, dnes jsou to tlaky ekonomické,“ tvrdí. Co říká na budoucího ministra kultury Oto Klempíře? Jak hodnotí společenskou situaci na Slovensku, kde má po obou rodičích kořeny? A proč si myslí, že mají Češi komplex malého národa? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Cesta k sobě je její čtvrtou knihou. Píše v ní o mateřství, dietní kuchyni i cestování. A právě láska k cestování ji zavedla zpět do Japonska, kde natáčela nový klip. Země vycházejícího slunce ji uhranula už dávno. „Byla jsem tam poprvé v sedmnácti jako modelka, ale teď k tomu mám úplně jiný přístup. Zajímá mě jejich způsob života.“ Se synem se dokonce učí japonsky. „Učím se psát a chtěla bych tam odjet studovat,“ svěřuje se moderátorce Tereze Kostkové v Blízkých setkáních.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Cesta k sobě je její čtvrtou knihou. Píše v ní o mateřství, dietní kuchyni i cestování. A právě láska k cestování ji zavedla zpět do Japonska, kde natáčela nový klip. Země vycházejícího slunce ji uhranula už dávno. „Byla jsem tam poprvé v sedmnácti jako modelka, ale teď k tomu mám úplně jiný přístup. Zajímá mě jejich způsob života.“ Se synem se dokonce učí japonsky. „Učím se psát a chtěla bych tam odjet studovat,“ svěřuje se moderátorce Tereze Kostkové.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Byla to dívka jako všechny kolem a přece byla výjimečná: Kývla na Boží nabídku stát se matkou Ježíše, i když v té chvíli možná netušila, co všechno je před ní. Ale nebyla naivní ani ukvapená, což dokresluje celý její život, jak ho sledujeme v evangeliích. Druhou část příběhu Marie z Nazareta uslyšíte v podcastu Překročit hranice opět v podání královéhradeckého pastora církve Element Lukáše Targosze.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Dnes mám pro vás příběh Kelsey Ann Smith, který není jen o krutém zločinu - je i o rodině, která se rozhodla nevzdat. O osmnáctileté dívce, která šla jen nakoupit dárek pro svého přítele a už se nikdy nevrátila. Dozvíte se, co všechno se ten den stalo, jaká Kelsey byla, co ji potkalo… a proč dnes její jméno znají lidé po celé Americe.

Hostem čtvrtečního vydání Desítky Pavla Horvátha byl trenér a sportovní manažer Zdeněk Psotka. Jak se mu líbí současné výkony olomoucké Sigmy, která se prosazuje i v evropských pohárech? Jak se staví k tomu, kolik zatím proběhlo trenérských výměn v Chance lize v aktuální sezoně? Byla by sázka na zahraničního trenéra u fotbalové reprezentace dobrou volbou? Co všechno je pro Psotku důležité při výchově mladých fotbalistů? Poslechněte si v oblíbené fotbalové talkshow.

V dřívějších časech lidé běžně umírali doma a rodiny musely být na možnou smrt připraveny. Třeba tak, že v každé chalupě bývala přichystána úmrlčí prkna.

V dřívějších časech lidé běžně umírali doma a rodiny musely být na možnou smrt připraveny. Třeba tak, že v každé chalupě bývala přichystána úmrlčí prkna.

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Tahanice o rozpočet pokračují. Rozpočtový výbor schválil, že Sněmovna má návrh vrátit končící vládě k přepracování. Podle možného příštího premiéra Andreje Babiše je důvodem to, že v rozpočtu chybí 95 miliard korun. Jak vláda odpoví?Hostem Ptám se já byl nově zvolený poslanec Jan Papajanovský (STAN). Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) by podle rozpočtového výboru měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou by také měla upravit některé povinné sociální výdaje v  kapitole ministerstva práce nebo v rozpočtu ministerstva dopravy.Podle pravděpodobného příštího premiéra Anreje Babiše chtěla nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů díry v rozpočtu nejdříve vyřešit sama přesunem financí z jiných kapitol. Úředníci z jednotlivých resortů ale pak podle šéfa ANO přinesli informace o dalších chybějících desítkách miliard. „Když jsme to potom napočítali na 95 miliard, tak je to úplně jiná situace,“ vysvětloval Babiš, proč by se měl rozpočet vrátit na stůl končícího kabinetu. Sněmovna má v prvním čtení projednávat rozpočet zítra. Pokud by ho neschválila a vrátila vládě v demisi, ta má na přepracování 20 dní. Nový návrh by pak měla předložit 16. prosince. Premiér v demisi Fiala kroky nastupující koalice označil za hru, kterou se snaží odclonit pozornost od Babišových nevyřešených dotačních problémů, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Kabinet se poradí, jak bude postupovat. Řešení je podle Fialy víc.Jaký postup končící vláda zvolí? Jak realistický návrh rozpočtu Fialův kabinet připravil? A jak chce Jan Papajanovský ze své nové pozice ve Sněmovně pomoci regionům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Ranní brífink Jana T. Beránka: Byla to jedna z těch pozoruhodných a paradoxních tiskovek. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se chtěl rozloučit s rezortem výčtem úspěchů a měl na to připravenou impresivní powerpointovou prezentaci. Místo toho ale televize vysílaly živě hlavně to, jak se na začátku omlouvá za srážku vlaků na jihu Čech. Politická figura Martina Kupky má přitom pozoruhodný vývoj. Z mluvčího a hudebního redaktora se stal politik a na dopravě na sebe hodně upozornil, takže má asi reálnou šanci vést ODS. Chce být premiérem? A jak toho chce dosáhnout?

Je letošní držitelkou Ceny Thálie v kategorii loutkové divadlo. V inscenaci Čáslavská – Tokio – 1964 ztvárnila podle poroty naši významnou gymnastku bez patosu, autenticky a s vnitřní pokorou. Na představení spolupracovali taky japonští loutkoherci. „Jsou nesmírně precizní, jejich loutkoherecká tradice je jiná než ta naše. Japonské publikum je zase více rezervované. Vidíme ale, že když je příběh silný, funguje kdekoliv,“ říká ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Byla to jedna z těch pozoruhodných a paradoxních tiskovek. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se chtěl rozloučit s rezortem výčtem úspěchů a měl na to připravenou impresivní powerpointovou prezentaci. Místo toho ale televize vysílaly živě hlavně to, jak se na začátku omlouvá za srážku vlaků na jihu Čech. Politická figura Martina Kupky má přitom pozoruhodný vývoj. Z mluvčího a hudebního redaktora se stal politik a na dopravě na sebe hodně upozornil, takže má asi reálnou šanci vést ODS. Chce být premiérem? A jak toho chce dosáhnout?

Jak těžké vlastně bylo Fialovo premiérství v době inflace, covidu, války na Ukrajině a energetické krize? Byla pětikoalice odsouzená k problémům už svým složením? Žijeme ve státě, kde část policie a státních zástupců zkouší řídit politiku přes kauzy typu Nečas nebo bitcoin? Co udělala s českou politikou mediální protikorupční hysterie a proč si novináři hrají na nadřazenou morální moc? Může být ODS ještě někdy třicetiprocentní stranou a kdo ji k tomu má dovést? Nejen o tom velmi otevřeně s bývalým předsedou ODS.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Byla to nejsilnější, ale taky nejšílenější cesta, kterou jsem doteď podnikl, tvrdí zpěvák Ben Cristovao. S přírodovědcem Arthurem Sniegoněm strávil 20 dní v Kongu, kde se vydali po stopách kriticky ohroženého slona pralesního. Natočili společně dokument Kongo: Cena slona. „Vzniklo to komunikačním šumem,“ říká Cristovao v pořadu Osobnost Plus. „Moje prvotní představa byla, že se pojedeme mrknout na ohroženého slona. Pak proběhl šok z toho, co se tam reálně děje a co nás čeká.“

Byla to nejsilnější, ale taky nejšílenější cesta, kterou jsem doteď podnikl, tvrdí zpěvák Ben Cristovao. S přírodovědcem Arthurem Sniegoněm strávil 20 dní v Kongu, kde se vydali po stopách kriticky ohroženého slona pralesního. Natočili společně dokument Kongo: Cena slona. „Vzniklo to komunikačním šumem,“ říká Cristovao v pořadu Osobnost Plus. „Moje prvotní představa byla, že se pojedeme mrknout na ohroženého slona. Pak proběhl šok z toho, co se tam reálně děje a co nás čeká.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju. Koho dnes?Rapl z Bartolomějský. Lépe řečeno autor stejnojmenné knihy, kterým je emeritní major Miroslav Hyhlík. Obchází teď obvyklé kolečko po podcastech a televizních pořadech, mohl jste ho vidět třeba v show Jana Krause nebo v DVTV. Já si ho však pozval nejen proto, že napsal zajímavou a dobrou knihu. Mám totiž své důvody.Známe se s Mirkem plus mínus pětatřicet let. Poznali jsme se v roce 1990, ještě s jeho tehdejším parťákem, kdy oba sloužili jako detektivové kriminálky na Praze 1. Jinými slovy, stali se mými policejními zdroji, a dohazovali mi do reportáží případy, na kterých pracovali. Zjednodušeně řečeno. A když se později připletli do nešťastné kauzy, která se později ukázala jako omyl jejich kolegů, skončili na necelé tři týdny ve vazbě na Pankráci. A já o tomhle jejich případu napsal svou vůbec první knížku Klec na policajta, která pak v roce 1991 vyšla v nakladatelství Rozmluvy Aklexandra Tomského. Stručně o Mirkovi: je ročník 1961, dnes už “emeritní major”, tedy ve výslužbě. Od roku 1980 sloužil u policie, kde se specializoval na násilnou trestnou činnost – loupeže, vydírání, těžká ublížení na zdraví. Jeho unikátní devizou bylo kreslení – vystudoval aranžérskou školu a jako jeden z prvních českých kriminalistů vytvářel portréty pachatelů podle výpovědí svědků, ještě před érou počítačových identikit. Společně s dlouholetým parťákem Láďou Veselým vytvořili legendární duo detektivů, kteří v 90. letech čelili ruským gangům, vydíračům podnikatelů i domácím vrahům. V roce 1991 byl sám nespravedlivě obviněn a strávil 19 dní ve vazbě kvůli záměně identity, což mu však nezlomilo víru ve spravedlnost. Je autorem knihy, malíř, žije na venkově u Tábora se svou čtvrtou manželkou, která byla také jeho kolegyní u policie.Více samozřejmě v podcastu.Mé krimi reportáže z Prahy byly jen epizodou v mé kariéře, související hlavně s tím, že jsem povinnou vojenskou službu absolvoval v časopise Signál. Byla krátká, asi roční, a pak jsem začal psát spíš o jiných věcech, a Mirek i jeho kolega pokračovali ve svých policejních kariérách. Třicet let jsme se v podstatě neviděli, sem tam se někde potkali, občas si zavolali nebo napsali. Až teď, když Mirek napsal zmíněnou knihu, a před pár týdny ji pokřtil, jsem ho pozval do podcastu. Víc jsem o tom psal už před týdnem.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako mě.

Opravovat památku je násobně dražší a složitější. „Musíte dodržet podmínky, chtěli bychom do toho jít a posunout budovu dál, aby vydržela dalších 100 let,“ uvedla Veruzábová.

Keturi Ukrainos ministrai, ne visi dabartiniai, artimas prezidento Volodymyro Zelenskio bendražygis, buvęs verslo partneris Timūras Mindičius ir kiti asmenys yra galimai įsipainioję į didelio masto korupciją. Pasak Nacionalinio antikorupcijos biuro, ši grupė asmenų „sukūrė didelio masto korupcijos schemą, siekdama kontroliuoti pagrindines valstybines įmones“, įskaitant „Energoatom“, Ukrainos valstybinę branduolinės energetikos agentūrą. Mindičius dar prieš kratas pabėgo iš šalies, nes šaltinių duomenimis, buvo iš anksto įspėtas. Pokalbis su Transparency international Ukrainos skyriaus vadovo pavaduotoja Kateryna Ryzhenko.Nesiliaujant incidentams su kontrabandiniais balionais, aviakompanijos stebi situaciją ir laukia Lietuvos institucijų veiksmų.Nuo kitų metų minimalioji alga kyla 69-iais eurais į rankas, bet kartu tiek pat išaugs ir visi mokesčiai, skaičiuojami nuo jos. Didžiausia našta kris ne tik ant darbuotojų pečių, bet ir ant ką tik baigusių mokyklą ar savarankiškai dirbančių žmonių.Seimui pristatyti LRT audito rezultatai.Baltarusijai neišleidžiant šimtų Lietuvos vilkikų, neatmetama, kad reikalaudami didesnės valdžios pagalbos Lietuvoje likę vairuotojai blokuos pagrindinius keliusLietuvos vaikinų iki 19-os metų futbolo rinktinė ruošiasi rytojaus rungtynėms su žvaigždžių perpildyta Anglijos komanda.Ved. Agnė Skamarakaitė

Slovenský premiér Robert Fico doufá, že s budoucí českou vládní koalici obnoví mezivládní konzultace a vzkřísí spolupráci zemí Visegrádské skupiny. „Byla to právě politika současné slovenské vlády, která naše národy rozdělovala. Je nutné, aby naše země měly dobré vztahy,“ zdůrazňuje v Interview Plus Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně za opoziční Progresivní Slovensko.

Nejslavnější česká automobilová závodnice Eliška Junková, která jezdila ve vozech Bugatti, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. V místní části Droždín je po ní pojmenovaná ulice. Moravské divadlo uvádí muzikál Ella, který si nenechali ujít její vnuci Markéta Šonková a Jiří Junek. „Elišce by se určitě líbil,“ shodují se.

„Na křižovatce v Bělehradě jsem viděla asi sto lidí, kteří pouze stáli a koukali. V tu chvíli mi došlo, že je přesně jedenáct hodin a padesát dva minut. Což je přesný čas, kdy k tragédii v Novém Sadu došlo. Drželi šestnáct minut ticha. To je dlouhá doba, během níž si člověk může spoustu uvědomit,“ popisuje reportérka Alena Harciníková, která dění v Srbsku mapovala letos v létě.

Slovenský premiér Robert Fico doufá, že s budoucí českou vládní koalici obnoví mezivládní konzultace a vzkřísí spolupráci zemí Visegrádské skupiny. „Byla to právě politika současné slovenské vlády, která naše národy rozdělovala. Je nutné, aby naše země měly dobré vztahy,“ zdůrazňuje v Interview Plus Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně za opoziční Progresivní Slovensko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina světa si Milenu Jesenskou pamatuje jako tu, které psal Franz Kafka dopisy. Byla však daleko víc než jen jeho dopisovou láskou. Byla svobodomyslnou, moderní, emancipovanou ženou a novinářkou. A k tomu všemu byl její život jako na houpačce.

„S ohledem na to, že budeme doplácet několik investičních akcí v průběhu příštího roku a zejména v příštím kvartále, bylo zjištění ekonomické situace velmi závažné,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Motol Petr Polouček, který převzal její řízení v dubnu po vypuknutí korupční kauzy. Kolik času vedení nemocnice získá díky miliardové půjčce od státu? Poslechněte si rozhovor.

„S ohledem na to, že budeme doplácet několik investičních akcí v průběhu příštího roku a zejména v příštím kvartále, bylo zjištění ekonomické situace velmi závažné,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Motol Petr Polouček, který převzal její řízení v dubnu po vypuknutí korupční kauzy. Kolik času vedení nemocnice získá díky miliardové půjčce od státu? Poslechněte si rozhovor.

„S ohledem na to, že budeme doplácet několik investičních akcí v průběhu příštího roku a zejména v příštím kvartále, bylo zjištění ekonomické situace velmi závažné,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Motol Petr Polouček, který převzal její řízení v dubnu po vypuknutí korupční kauzy. Kolik času vedení nemocnice získá díky miliardové půjčce od státu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rodiče se rozhodovali, jestli si mě vůbec nechají. A pak se jim narodilo dítě, které pořád brečelo,“ říká herečka Beáta Kaňoková, jedna z výrazných tváří své generace, která otevřeně mluví o dětství, o vztahu se sestrou i o tom, co všechno se zapsalo do jejího hlasu i života. „Pořád jsem si trochu musela vybojovávat místo na světě. Ale možná právě díky tomu jsem průbojná,“ dodává. Vyrostla mezi kluky, první rande měla v kravíně, ale největší roli v jejím životě sehrály ženy - matka, sestra i babička. „Máma nás po rozchodech s klukama odvezla na pole za městem a řekla: Křičte a všechno to ze sebe dostaňte,“ vzpomíná herečka. Její otec prý chtěl syna, sestra byla „ta krásná“ a Kaňoková dlouho cítila, že musí okolí stále něco dokazovat. „Byla jsem ta, kterou si kluci chodili ptát, jestli už je ségra doma. Pak jsem najednou začala být tím objektem zájmu já a hrozně mě to překvapilo,“ říká. K herectví se přitom dostala až po studiích dramaturgie, práci v kavárně a letech pochyb. „Věděla jsem, že je to teď nebo nikdy. Nechtěla jsem si v šedesáti říct, že jsem to ani nezkusila,“ říká o chvíli, kdy poprvé šla k přijímačkám na DAMU. Přijetí brala jako znamení, ale sebevědomí jí vzápětí zlomilo školní prostředí. Najednou měla pocit, že tam nemá co dělat, ale naštěstí přišli pedagogové, kteří jí ho vrátili zpátky. Dnes hraje po jejich boku a mluví o tom, jak pro ni bylo dřív těžké oddělit vlastní hodnotu od kritiky nebo postojů publika. „Dobrý pocit ze sebe musím mít já. Už nechci, aby to přicházelo zvenku,“ popisuje Kaňoková. Mateřství pro ni znamenalo další zlom. Podepsala totiž smlouvu do divadla a za týden zjistila, že je těhotná. Dnes má dvě děti a otevřeně říká, že herectví i mateřství jsou pro ni stejně silné části identity. „Miluju být máma, ale herectví je moje podstata úplně stejně jako to, že jsem matka,“ dodává herečka. Mluví i o tom, jaké to bylo být na všechno sama, o období po porodu, tlaku mateřství i rozchodu s partnerem, který měl jiné představy o životě. Otevřeně hovoří také o výčitkách spojených s tímto rozhodnutím, ale i o svobodě, kterou jí dala práce na seriálu Pan profesor, díky níž mohla jako matka malého dítěte učinit životní změnu. „Z toho pocitu selhání jsem se ale rok hrabala. Trvalo, než jsem si dokázala odpustit,“ přiznává Kaňoková. Jak se z „uplakaného“ dítěte stala žena, která dokáže otevřeně mluvit o bolesti i křehkosti? Co se stane, když se sen o herectví začne plnit až ve chvíli, kdy se zdá, že je na všechno pozdě? A jak si po rozchodu, mateřství i všech pochybnostech znovu dovolit mít ráda sebe samu? I to se dozvíte v rozhovoru.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V roce 1998 šel na brigádu k pražské záchrance a je u ní dodnes. Má pod sebou více než stovku záchranářů včetně letecké záchranky. Se štábem pořadu Po jedné stopě procestoval Afriku.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.