Podcasts about Byla

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejen o krajských dožínkách a sklizni, ale i o tvorbě cen, dotační politice, slibech vlády a podpoře lihovaru v Zásadě na Jablonecku si s Jiřím Teplým z regionální agrární komory povídala redaktorka Jana Švecová.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

V Kanadě ve věku 91 let zemřela 25. srpna 2025 prozaička, překladatelka, nakladatelka a taky zpěvačka Zdena Salivarová. „Byla to suverénní vypravěčka,“ přibližuje publicista Pavel Kosatík. „V české kultuře zanechala velkou stopu, i když režim si to nepřál.“ V pořadu Jak to vidí… ještě komentuje fámy o zdravotním stavu Donalda Trumpa a to, proč ho J.D.Vance leká víc než Trump, projížďku prezidenta Petra Pavla na motorce anebo humbuk kolem filmu Velký vlastenecký výlet.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Kanadě ve věku 91 let zemřela 25. srpna 2025 prozaička, překladatelka, nakladatelka a taky zpěvačka Zdena Salivarová. „Byla to suverénní vypravěčka,“ přibližuje publicista Pavel Kosatík. „V české kultuře zanechala velkou stopu, i když režim si to nepřál.“ V pořadu Jak to vidí… ještě komentuje fámy o zdravotním stavu Donalda Trumpa a to, proč ho J.D.Vance leká víc než Trump, projížďku prezidenta Petra Pavla na motorce anebo humbuk kolem filmu Velký vlastenecký výlet.

Již dvanáct let popularizuje pití dobrého vína skrze svou značku Winegeek. Marko Jelič studoval vinařství na vysoké škole v Itálii. Start firmy byl propojen i s dodavateli z řad tehdejších spolužáků a díky stážím na vinicích v Jihoafrické republice a Italských vinařstvích si uvědomil nutnost vztahu vinaře a zemědělců k půdě. Jeho kurátorství přesahuje hranice "dobrého vína" ale hledá a doporučuje značky, které pracují s kvalitou půdy a udržitelnosti. Tenhle rozhovor utekl rychleji než byste řekli "naturální víno" a my si ho nejen kvůli ochutnávce, kterou nám Marko do studia přinesl moc užili. Doufáme že si k němu dáte dobrou kávu, nebo právě skleničku nějakého kvalitního vína a těšíme se na Vaše reakce a postřehy. Jak se liší chuť a projev organických a naturálních vín od těch konvenčních?Jak se vyvíjí trh s organickými víny, když alkoholový průmysl obecně je v krizi?Co gen z a alkohol?Vize pro organická vína v budoucnosti - kam to vše směřuje?odebírejte prosím: ⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/candycanecoffee⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.candycane.coffee/https://www.facebook.com/candycanecoffee⁠⁠⁠⁠------ music: Dotan Negrin & Prismatic Mantis - Pure Imagination (Future James Trap Remix) Listen on Spotify: ⁠⁠⁠⁠https://spoti.fi/2Yl7BPO⁠⁠⁠⁠ subscribe to Dotan: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://bit.ly/Sub2Dotan⁠⁠⁠⁠ Follow Dotan Negrin ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.pianoaround.com/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/dotan-negrin/⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://facebook.com/dotannegrin⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://www.youtube.com/user/pianoaround⁠⁠⁠⁠Follow Prismatic Mantis ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://instagram.com/prismaticmantis/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/prismaticmantis⁠⁠⁠⁠ Follow Future James: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/futurejames⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/ohhhitsjames/

Národní knihovna chystá do pražského Klementina výstavu k 900. výročí úmrtí děkana pražské kapituly Kosmy, autora nejstarší české kroniky. Poprvé v historii se tu na podzim sejdou nejstarší rukopisné opisy díla. Co všechno projekt Kosmas 900 obnáší? A v čem je Kosmova kronika tak významná? „Je to nesmírně čtivé, mnohovrstevnaté a překvapivě aktuální dílo, které zcela zásadně ovlivnilo naše dějepisectví,“ připomíná Tomáš Klimek a Martina Košanová z Národní knihovny.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „K té práci je potřeba velká dávka apatie,“ říká Andreas Papadopulos, dosavadní zpravodaj České televize v Polsku, který se právě chystá na novou misi – do Istanbulu. Neodjíždí prý jako nadšený turista, ani jako člověk s předsudky k cizí kultuře. „Beru to jako práci. Musím si tam zařídit život, fungovat s manželkou. Extrémní pocity nemám,“ dodává k novému působišti. Apatie mu podle něj pomáhá držet odstup. Už na Ukrajině se musel vyrovnat s rozhovory s lidmi, kteří přišli o střechu nad hlavou nebo o své blízké. „Nemůžu říct, že by to ve mně nevyvolalo emoce. Ale stejně ta obrana navenek byla do jisté míry nějaká apatie a pracovní kázeň,“ popisuje. Kritiku přitom bere velmi vážně, nejvíc od vlastní manželky. „Ona je nejlepší kritik. Řekne, že to stálo za prd a já jí za to hrozně děkuju, protože kritika posouvá dál,“ vysvětluje novinář. Současný přesun do Turecka vnímá jako náročnou operaci: stěhování, odhlášení daní, hledání bydlení i učení turečtiny. „Můj nejhorší den v životě byl po první lekci turečtiny. Mám na jazyky nadání, ale tohle byla čistá bezmoc,“ popisuje. Klíčovou roli v rozhodnutí sehrála jeho žena, která kvůli jeho kariéře opustila výbornou práci ve Varšavě. „Bez ní bych nešel. Byla tak laskavá, že upřednostnila moji práci před svou. Bez kompromisu to nejde. Proto je asi i žen zpravodajek tak málo – pro ně a jejich muže to není jednoduché rozhodnutí,“ myslí si novinář. Sám Papadopulos cestuje nalehko: bere si jen nejdůležitější dokumenty, počítač a pár kusů elektroniky. Část jeho rodiny kdysi utekla z Řecka během občanské války a to se podle něj odráží i v dnešku. „Možná proto netíhnu k žádnému gruntu. Nechci nikde nic hromadit,“ dodává k tomu, jak dnes dokáže rychle změnit působiště. Přestože je mu jen třicet jedna let, už má za sebou roky v Polsku, působení u fronty na Ukrajině a stovky reportáží. „Bylo to vysněné zaměstnání. Ale poslání? Ne. Je to práce, kterou dělám, protože mě vybrali. A já se snažím nezklamat,“ říká. Jaké to je, když člověk musí potlačit vlastní emoce, aby mohl o válce informovat? Jak vnímá současné Polsko? A co znamená pro mladého zpravodaje začít znovu – v úplně jiné zemi, kultuře a jazyce? Poslechněte si celý rozhovor.

Oldřich Říha, frontman legendární kapely Katapult, říká, že na pódiu zapomíná na všechny bolesti. Energie od fanoušků je podle něj ta nejsilnější droga. Letos slaví neuvěřitelných 50 let Katapultu, která připomínají velkým výročním turné.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oldřich Říha, frontman legendární kapely Katapult, říká, že na pódiu zapomíná na všechny bolesti. Energie od fanoušků je podle něj ta nejsilnější droga. Letos slaví neuvěřitelných 50 let Katapultu, která připomínají velkým výročním turné.

K čemu dospěl senátní bezpečnostní výbor ohledně bitcoinové kauzy? „15. srpna kauza nabyla nových rozměrů. Byla to spíše debata o tom, co nám paní doktorka Bradáčová může říct, osvětlila nám a postavila se za rozhodnutí soudu a státních zástupců, kteří rozhodovali o vydání počítače a dalších věcí. Z jejího pohledu je to v pořádku,“ říká Tomáš Jirsa (ODS), senátor a starosta Hluboké nad Vltavou a předseda oblastního sdružení ODS v Českých Budějovicích.

K čemu dospěl senátní bezpečnostní výbor ohledně bitcoinové kauzy? „15. srpna kauza nabyla nových rozměrů. Byla to spíše debata o tom, co nám paní doktorka Bradáčová může říct, osvětlila nám a postavila se za rozhodnutí soudu a státních zástupců, kteří rozhodovali o vydání počítače a dalších věcí. Z jejího pohledu je to v pořádku,“ říká Tomáš Jirsa (ODS), senátor a starosta Hluboké nad Vltavou a předseda oblastního sdružení ODS v Českých Budějovicích.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za 39 dní se v Česku otevřou volební místnosti a začnou volby do Poslanecké sněmovny. V těch je letos jedna novinka, a tou je korespondenční volba. Lhůta pro zápis k ní již vypršela a podle údajů ministerstva zahraničí se k ní přihlásilo 24 206 lidí. To je asi čtvrtina toho, s čím vládní koalice, která korespondenční volbu prosadila, počítala. „Mělo to být nějaké ulehčení, ale v nějakém ohledu jde výsledek proti tomuto argumentu. S volbami to nemá moc šanci něco udělat. Pokud by to mělo s něčím zahýbat, třeba že někomu připadnou dva nebo tři mandáty navíc, muselo by to být podstatně víc krajanů," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Proč kampaň ke korespondenční volbě nezafungovala? Byla ze strany státu dostatečná? A jak mají lidé, kteří chtějí korespondenční volbu využít, dál postupovat?

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou umění aka umču se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a kunsthistorička a básnířka Marie Šťastná zabývaly vybranými umělkyněmi, ne celým výtvarným stylem - konkrétně barokní malířkou jménem Artemisia Gentileschi a jednou z rokokových portrétistek na dvoře Marie Antoinetty.

Petra Jelínková strávila na treku Pacifické hřebenovky celkem 64 dní a ušla něco kolem 1,6 tisíce kilometrů. „Vyrazila jsem s tím, že nehledám samu sebe, nepotřebuju si ujasňovat žádné životní otázky, protože mám svůj krásný a spokojený život. Jen jsem z něj byla unavená,“ říká v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

17. března 1902 byla v aule Karolina promována Anna Honzáková. Stala se tak historicky první českou lékařkou s titulem MUDr.

21. srpna 1968 přerušil rakouský rozhlas běžné vysílání – v sousedním Československu začala vojenská invaze. Rakousko od prvních chvil informovalo otevřeně a Čechům a Slovákům vyjadřovalo solidaritu. Právě v Rakousku našlo mnoho Čechoslováků po srpnové okupaci nový domov.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klikni na odkaz https://www.nordvpn.com/krimi a získej 2roční plán NordVPN s velkou slevou + 4 měsíce navíc zdarma a garanci vrácení peněz do 30 dní. :)Betsy Faria věděla, že umírá. Nedávno se jí vrátila rakovina a prognóza nebyla dobrá. I tak ale doufala, že bude mít ještě trochu času. Nedávno s rodinou oslavila Vánoce. Měla dvě dospívající dcery, manžela a spoustu přátel, kteří jí v posledních týdnech pomáhali zvládat běžné dny. Jenže konce roku se už nedožila. Dva dny po Vánocích byla nalezena mrtvá. A nebyla to rakovina, co ji zabilo. Byla zavražděna.

Herec Josef Trojan měl v dětství jasno: „Chtěl jsem být slavný a ideálně v herectví. V tom je mi dobře.“ Cesta to ale byla pořádně klikatá. V mládí si vyzkoušel kdeco, včetně rozvážení pizzy. „Rozvážíte radost. Lidé na to čekají, jsou hladoví, a já od nich dostanu nazpět lásku,“ směje se syn herce Ivana Trojana a herečky Kláry Pollertové-Trojanové. Má rád dílo Franze Kafky? Byla příprava na roli krasobruslaře Ondreje Nepely fyzicky náročná? Poslechněte si Blízká setkání.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Snažím se, aby bylo poznat, že jsem to napsala já,“ říká o svém moderování Marcela Augustová, která už pětadvacet let uvádí Události České televize a letos slaví šedesátiny. Ani po tolika letech na obrazovkách a ani s životním jubileem nemá potřebu nic měnit. „Cítím se v tom, co dělám, spokojeně a komfortně,“ chválí si a dodává, že je pro ni důležité, aby byla za každými zprávami, které moderuje, vidět dobře odvedená práce. Augustová žije na malé vsi Záskalí u Hodkovic nad Mohelkou, kde má k veřejné debatě mnohem blíž než v pražských ulicích. Na nedalekém trhu na náměstí si s lidmi otevřeně vyříká, co se jim ve které relaci líbilo i nelíbilo. Veřejnoprávní média považuje za maják a kotvu, na kterou se lidé mohou spolehnout, i když přiznává, že tlak politiků sílí. „Možná to nebude lehké, ale věřím, že odolají,“ dodává. Marcela Augustová vzpomíná na odchod z Prahy s ročním a čtyřletým synem po rozpadu manželství. První skončilo ve chvíli, kdy jí manžel na návrh, aby šel po přechodnou dobu učit, odpověděl, že jako umělec pracovat nemůže. „Tam pro mě nastal zlom, pak už to těžké nebylo,“ vypráví otevřeně o rozhodnutí ukončit životní kapitolu v Karlíně. Dnes to už bude asi třicet let, co na pražské Kavčí hory, kde sídlí Česká televize, jen dojíždí, protože její život už zůstal v horách. „Můžu do lesa a když to jde, tak si v zimě ráno dvě hodiny zalyžuju. Člověk pak přijde do práce a i když se vás snaží někdo rozčílit, tak to prostě nejde,“ říká o rytmu, který by v metropoli těžko našla. Významnou roli v jejím životě sehrál i otec – velkorysý, ale přísný, když se mu něco nelíbilo. Když se její synové narodili a dostali jména po svých otcích, její otec se jen těžko smiřoval s tím, že ani jeden z vnuků není Augusta. „Byla jsem překvapená, jak moc se ho to dotklo,“ přiznává. Jeho podpora však jinak byla zásadní – půjčil jí první auto, aby mohla z Liberce dojíždět do Prahy, i když jí přísně nařídil nejet víc než devadesát. V rozhovoru mluví i o proměně zpravodajského jazyka. Bojuje proti slovní vatě a věří v přesná a výstižná slova i v to, že zprávy mají být srozumitelné pro všechny diváky. Hyperkorektnost podle ní jazyk zbytečně svazuje, stejně jako extrémy v debatě o genderu – tvrdí, že není feministka a že se „někdy moc tlačí na pilu“. Výrazy jako „hoststvo“ jí znějí nepřirozeně, sociálním sítím se vyhýbá, protože podle ní „vraždí diskusi“ a uzavírají lidi do bublin. Jak se žije televizní tváři ve vesnici, kde ji lidé znají jménem a jak zvládá balancovat mezi životem v horách a prací v centru Prahy? Jaký otisk chce po sobě v Událostech zanechat? A co by muselo přijít, aby po čtvrtstoletí přece jen začala novou kapitolu? I to se dozvíte v rozhovoru s Marcelou Augustovou.

I za války chtěla slavná tanečnice a kurtizána žít na vysoké noze. Byla tak ochotná stát se vyzvědačkou pro Francii i Německo. Zasloužila si ale proto smrt? Muži ji vždy obdivovali a milovali, aplaudovali jejím tanečním vystoupení a platili pohádkové sumy za intimní chvíle s ní. Rozsudek smrti ji tak překvapil. K popravčímu kůlu prý ale Mata Hari (7.8.1876–15.10.1917) kráčela klidná a vyrovnaná… Příběhy z kalendáře o nejznámější striptérce a špionce v Krimi létě na Dvojce.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře - a dnes přitvrdíme: v letní sérii politického bizáru Vlevo dole se podíváme na nejkurióznější facky, potyčky a strkanice.V epicentru tuzemské politiky na pražské Malé Straně jsou rivalové zvyklí se hádat a vzájemně se urážet. Fyzické konflikty jsou ale naštěstí pořád raritou, kterou jinak známe třeba z parlamentů v Turecku, Jihoafrické republice, Gruzii či na Tchajwanu.Když už se něco takového u nás výjimečně přihodí, je událost náležitě rozebírána ze všech stran. Jako první se veřejně, a dokonce před kamerami, rozhodl řešit osobní konflikt někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek: uštědřil pádný „záhlavec“ tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi z ČSSD. Ponížený Rath se pak u soudu domáhal milionového odškodného a veřejné omluvy, dočkal se jen toho druhého.Jiný provokatér, někdejší poslanec Lubomír Volný, byl iniciátorem bitky přímo u pultíku, odkud se řídí schůze Sněmovny. Nelíbilo se mu, že předsedající Tomáš Hanzel mu vypnul mikrofon poté, co urážel ČSSD i samotného Hanzela. Volný si s ním šel celou věc vyřídit přímo k předsednickému pultu s legendárním heslem „Dostaneš flákanec!“Byla z toho mela několika poslanců, kterou musela vyřešit až ochranka, neboť Hanzela se týmově vypravili bránit jeho straničtí kolegové. Připomeňme, že Volný, který odmítal za covidové pandemie nosit roušku, měl tehdy problémů se zákonem více - třeba za šíření poplašných zpráv o lécích dostal u soudu podmíněný trest.Podcasteři Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší v aktuální epizodě rozebírají i další politicky nabité strkanice: třeba boxerské utkání ve štábu podporovatelů Miloše Zemana po znovuzvolení prezidentem v lednu 2018 nebo škrcení a kopání na hotelovém pokoji, kde se o letní noci nečekaně setkaly manželka i milenka pirátského náměstka ministra vnitra.Má větší ránu Udženija, nebo vidlák ze Slavičína? Vychovává Kalousek pohlavky i děti ministra práce, nebo si je Jurečka zpohlavkuje sám? A co vy? Taky byste si někdy nejradši dali facku? Poslechněte si další TOP 5 Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Izrael umožní postupný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím vybraných palestinských obchodníků. Povolené budou základní potraviny, dětská výživa či hygienické potřeby. Vyřeší to ale humanitární katastrofu, při níž umírají civilisté hlady? Komentátor Břetislav Tureček rozebere nejenom izraelské dilema, jak pokračovat, ale i návrhy na plnou okupaci Gazy a situaci v Sýrii.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael umožní postupný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím vybraných palestinských obchodníků. Povolené budou základní potraviny, dětská výživa či hygienické potřeby. Vyřeší to ale humanitární katastrofu, při níž umírají civilisté hlady? Komentátor Břetislav Tureček rozebere nejenom izraelské dilema, jak pokračovat, ale i návrhy na plnou okupaci Gazy a situaci v Sýrii.

Více než milion mladých lidí ze zhruba sto padesáti zemí světa se na okraji Říma zúčastnil nedělní mše pod širým nebem, kterou celebroval papež Lev XIV. „Byla to největší událost jubilejního roku,“ říká historik a publicista Jaroslav Šebek. Dále zhodnotí papežův první čtvrt rok ve funkci, jeho zapojení do mezinárodního dění a vztah k České republice.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Více než milion mladých lidí ze zhruba sto padesáti zemí světa se na okraji Říma zúčastnil nedělní mše pod širým nebem, kterou celebroval papež Lev XIV. „Byla to největší událost jubilejního roku,“ říká historik a publicista Jaroslav Šebek. Dále zhodnotí papežův první čtvrt rok ve funkci, jeho zapojení do mezinárodního dění a vztah k České republice.

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stáhl svou kontroverzní novelu, která se týkala dohledu nad národním protikorupčním úřadem (NABU) a speciální protikorupční prokuraturou, a předložil nový zákon. „Škoda, že nepočkal s podpisem toho předešlého zákona,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinistka Lenka Víchová. „Byla to pohotová, rychlá reakce, ovšem v kategorii z nouze ctnost,“ dodává vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vodí nás Eva Decroix (ODS) za nos? Zpráva, že koordinátor vyšetřování bitcoinové kauzy v resortu spravedlnosti David Uhlíř končí, tomu bohužel nasvědčuje. Byla to přece nová ministryně, která si zbytečnou funkci vymyslela. Původně se o emeritním ústavním soudci a uznávaném advokátovi hovořilo právě jako o koordinátorovi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.Každý si vybaví, když Markéta Pekarová Adamová na začátku energetické krize burcovala, že máme ztlumit topení a vzít si svetr navíc. Schytala za to bídu, výrok působil elitářsky, školometsky. Markéta ho dodnes vnímá jako racionální až thatcherovský. Jak funguje stát, který je rozdělen do dvou nesmiřitelných voličských bloků? Je to důvod, proč se rozhodla nepokračovat v politice?O rodině i variantě budoucí kariéry jsme se bavili přes 2 hodiny, dozvíte se, proč MPA nešla do vlády, co si myslí o BTC kauze Pavla Blažka, proč se nepodařila řada vládních reforem, či jaké změny chtěla udělat ve vládě. Spolupracuje se lépe s Alenou Schillerovou nebo Jaroslavem Faltýnkem?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

Když chceme někomu poslat dopis, hodíme ho do odesílací poštovní schránky. První takové boxy se na poštovních úřadech u nás objevily roku 1817 na základě dekretu rakouské Dvorské komory.

Když chceme někomu poslat dopis, hodíme ho do odesílací poštovní schránky. První takové boxy se na poštovních úřadech u nás objevily roku 1817 na základě dekretu rakouské Dvorské komory.

Zavražděn v Chorvatsku? Tělo zmizelého podnikatele se zatím nenašlo, ale hlavní podezřelý sedí už týdny ve vazbě. A znáte ho – je to „billboardový boss“ Anton Fischer, o kterém tým Vinohradské 12 už v minulosti natáčel. Skutečně se rozhodl zbavit svého obchodního partnera? Detaily zná Vojtěch Gavriněv z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Zavražděn v Chorvatsku? Tělo zmizelého podnikatele se zatím nenašlo, ale hlavní podezřelý sedí už týdny ve vazbě. A znáte ho – je to „billboardový boss“ Anton Fischer, o kterém tým Vinohradské 12 už v minulosti natáčel. Skutečně se rozhodl zbavit svého obchodního partnera? Detaily zná Vojtěch Gavriněv z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Okolnosti rozsáhlého výpadku elektřiny ve velké části republiky se začínají vyšetřovat. Co o příčinách blackoutu víme už teď? Proč se rekonstrukce vedení, na němž došlo k pádu vodiče, odkládala deset let? Vladimír Kroc se ptal Michala Macenauera, odborníka na přenosové sítě a ředitele strategie poradenské společnosti EGÚ.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou umění aka umču se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a kunsthistorička a básnířka Marie Šťastná zabývaly vybranými umělkyněmi, ne celým výtvarným stylem - konkrétně barokní malířkou jménem Artemisia Gentileschi a jednou z rokokových portrétistek na dvoře Marie Antoinetty.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi Zdeněk „Háček“ Hák a Radoslav „Radar“ Groh dosáhli dalšího významného horolezeckého úspěchu. V pákistánském Karákóramu zvládli náročný prvovýstup novou cestou na impozantní šestitisícovku Hunza Peak.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Barbora a Radko Gudasovi vychovávají své děti bez mobilů. „Pravda je, že nejsou vždycky nadšení. Nejstarší Týnka šla teď do české školy a jako jediná nemá mobil. Byla z toho trochu rozhozená. Ale vysvětlili jsme jí to a myslím, že to pochopila,“ vypráví hokejový obránce z americké NHL. „V USA je normální, že dítě ve čtvrté třídě nemá telefon,“ shodují se oba manželé v Blízkých setkáních Michaely Maurerové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skladatel, zpěvák a vedoucí Hradišťanu Jiří Pavlica je také hudebním patronem Dnů lidí dobré vůle, jehož 26. ročník se koná 4.–5. července. „Večerům je dána symbolika být otevřený všem lidem dobré vůle, kteří na Velehrad přicházejí. A když to prodloužím do hudební řeči, tak být otevřený všem hudebním žánrům a všem slušným lidem, kteří chtějí na koncertu vystoupit,“ popisuje Jiří Pavlica. Kdo na Velehradě vystoupí?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Otce dospělých synů jsem ještě nehrál. Potřeboval jsem vnitřně zestárnout a vousy mi pomohly,“ prozrazuje herec v Blízkých setkáních. „Byla to změna. Není to detektivka a stylem mi to připomnělo Dobrou vodu, ve které hrál bráška,“ vysvětluje dál, proč roli přijal. „Moje starší dcera Anička se věnuje koním odmalička. Takže i když prázdniny patří rodině, přála si, abych točil.“ Za jakého otce se on sám považuje v soukromí? A co mu přinesla role v seriálu Kouzlo derby?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.