Podcasts about Byla

V noci z 8. na 9. března 1944 zavraždili nacisté ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau více než 3700 Židů z českých zemí, obyvatel tzv. rodinného tábora.

Saša Michailidis se ptá režisérky Zuzany Kirchnerové a Marka Nováka z Asociace producentů v audiovizi. Byla zveřejněna výzva filmařů a tvůrců k otevřené debatě o hranicích umění, odpovědnosti a etice při vyprávění příběhů, které nejsou uměleckou hrou, ale dotýkají se skutečných lidí. Tato iniciativa reaguje na kauzu kolem filmu Sbormistr.

Saša Michailidis se ptá režisérky Zuzany Kirchnerové a Marka Nováka z Asociace producentů v audiovizi. Byla zveřejněna výzva filmařů a tvůrců k otevřené debatě o hranicích umění, odpovědnosti a etice při vyprávění příběhů, které nejsou uměleckou hrou, ale dotýkají se skutečných lidí. Tato iniciativa reaguje na kauzu kolem filmu Sbormistr.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tisícům českých domácností došel podle prodejců otop ještě před koncem topné sezóny. Dodavatelé paliv nestíhají plnit objednávky a u některých komodit cena skokově vzrostla až o pětinu.

Dnes ráno bylo na Frekvenci 1 sportovní. Dorazil za námi předseda Českého paralympijského výboru Zbyněk Sýkora. Hlavní téma byly samozřejmě blížící se zimní paralympijské hry v Itálii. Do Itálie nakonec vyrazí 24 českých sportovců, což je nejvíce v historii. Zástupce budeme mít tak nejen v parahokeji, ale i v běžeckém či alpském lyžování nebo v biatlonu. V rozhovoru také mluvil o tom, proč se tuzemská výprava nezúčastní slavnostního zahájení her. „Byla to intenzivní debata, ale cítili jsme, že je to správné stanovisko. Teď už ale nechme sportovce sportovat a věnujme se tomu hlavnímu, tedy výkonům na paralympijských hrách,“ uvedl a doufá, že český parasport prolomí čekání na medaili ze zimních her. Na ty česká od roku 2010. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Myslela jsem, že tohle „období" už máme za sebou. Jenže minule v obchoďáku to bylo docela peklo. Byla jsem zpocená až na zadku. A Tonda rudý od pláče. Ale uvědomila jsem si, co příště potřebuju udělat jinak, abych jeho vztekání líp zvládla. Předplatné Nevýchovy: https://www.nevychova.cz/predplatne/

Její cesta ke slávě nebyla jednoduchá. Od manekýny přes nevýrazné role u filmu se však díky své cílevědomosti a píli vypracovala na úspěšnou herečku a sex-symbol konce 30. let. Filmový průmysl oslovila půvabem a civilním hereckým projevem. Byla vnímána jako moderní žena, která si uměla užít slávu. Byla upřímná, inteligentní, pohotová, často také ironická a chladná. I v období, kdy Československo čelilo těžkostem, si Adina Mandlová dokázala udržet svou hvězdnou pozici.

Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Byla nejenom pozoruhodnou osobností vědecké obce, ale i veřejného života. Stála v čele ústavu, který měl na starosti bezpečnost českých jaderných elektráren, a to v zemi, kde se výroba elektřiny z jádra stala bezmála objektem kulturních válek nebo přinejmenším politickou záležitostí prvního řádu.

Byla nejenom pozoruhodnou osobností vědecké obce, ale i veřejného života. Stála v čele ústavu, který měl na starosti bezpečnost českých jaderných elektráren, a to v zemi, kde se výroba elektřiny z jádra stala bezmála objektem kulturních válek nebo přinejmenším politickou záležitostí prvního řádu.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Elektrická rozvodna v Ptáčově u Třebíče už nepotřebuje celou vysokou budovu. Nově se přestěhovala do objektu o velikosti větší místnosti.

Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsem po kalbě.“ A přesně takhle tenhle díl začíná.

Senátní výbor pro obranu upozorňuje, že snížení výdajů pro armádu, s nímž přišla nová vláda, odporuje zákonu i závazkům daným Severoatlantické alianci. Postupuje vláda Andreje Babiše zásadně jinak než vláda předchozí? Vladimír Kroc se zeptal předsedy výboru, senátora Pavla Fischera.

Senátní výbor pro obranu upozorňuje, že snížení výdajů pro armádu, s nímž přišla nová vláda, odporuje zákonu i závazkům daným Severoatlantické alianci. Postupuje vláda Andreje Babiše zásadně jinak než vláda předchozí? Vladimír Kroc se zeptal předsedy výboru, senátora Pavla Fischera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky, když se něčeho bojím, tak to chci zkusit,“ říká stand-up komička Bianca Cristovao, když popisuje okamžik, kdy v Los Angeles šla poprvé na stand-up. Byla to prý nejúžasnější věc, kterou viděla a právě proto to chtěla sama zkusit. Bez ambice být profesionálkou, bez plánu na pětiletky. „Nikdy jsem si nemyslela, že bych to mohla dělat dobře,“ přiznává. Dnes má za sebou patnáct let ve Spojených státech, vystupování i třikrát za večer na tzv. open micích nebo předskakování komikovi Billu Burrovi na jeho mezinárodním turné. Velkým mezníkem pro ni byla účast v The Late Show Stephena Colberta - prosadit se jako cizinka s přízvukem ale podle ní nebyla úplně výhoda. „Američani jsou na něj trošičku hákliví, pak trochu vypnou,“ dodává Cristovao s tím, že si přesto část svého akcentu nechává jako „poznávací značku“. V rozhovoru mluví i o pocitu, že je jako cizinka „napůl člověk, napůl občan světa“. „Mám dva domovy a žádný domov,“ říká o životě mezi Českem a Amerikou. Rasismus z dětství nezlehčuje, ale odmítá z něj dělat ústřední téma svého života. „Ráda vzpomínám na ty dobré věci a na to hezké dětství, které jsem měla v Čechách,“ dodává o „bezpečí“, které pociťovala. Humor pro ni může být „nástroj k přežití“, ale terapie to prý úplně není. „Lidi překvapuje, že hodně komiků není v osobním životě tak vtipných nebo komunikativních,“ vysvětluje stand-up komička, že má sama ráda klid a ticho. Cristovao otevřeně mluví o odpovědnosti komiků i podcasterů a tom, proč jí vadí, když někdo s obří platformou „nemá kapacitu lidi zaparkovat, když říkají nesmysly“. Zároveň ale připomíná, že komici nejsou politici, ale obyčejní lidé s problémy a občas nejsou tak chytří, jak si lidé myslí. „Nejsme žádné filozofové dnešní doby, jsme prostě lidi, kteří se snaží pobavit,“ dodává Cristovao. Mluví ale také o své české show Zlatokopka, která je o jejím životě, patáliích, randění s muži i osobních zkušenostech, přestože je její název „clickbait“. Kde je hranice mezi odvahou a kalkulem? Co si komik může dovolit v době „cancel culture“? A jaké to je stát na pódiu před publikem, které vás chce - nebo nechce - slyšet jen proto, že jste žena? Poslechněte si celý rozhovor.

Bolestivá menstruace, neplodnost nebo i zažívací potíže a únava – to jsou jedny z mnoha příznaků, kterými se může projevovat endometrióza. Lepší diagnostika přinesla zjištění, že tímto chronickým onemocněním trpí 10 až 15 procent žen v populaci, může jich ale být i více. Jak jim nemoc komplikuje běžný život? Dá se endometrióza účinně léčit? A jakou roli v léčbě může hrát fyzioterapie? Odpovědi hledá pořad Zaostřeno.

Železnice vedoucí ze Zábřeha do Sobotína přivedla pod Jeseníky poprvé možnost rychlé a poměrně levné přepravy osob i nákladu. Ne náhodu za její výstavbou stáli jedni z největších stavitelů železnic v tehdejší monarchii, bratři Kleinové.

Bolestivá menstruace, neplodnost nebo i zažívací potíže a únava – to jsou jedny z mnoha příznaků, kterými se může projevovat endometrióza. Lepší diagnostika přinesla zjištění, že tímto chronickým onemocněním trpí 10 až 15 procent žen v populaci, může jich ale být i více. Jak jim nemoc komplikuje běžný život? Dá se endometrióza účinně léčit? A jakou roli v léčbě může hrát fyzioterapie? Odpovědi hledá pořad Zaostřeno.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Železnice vedoucí ze Zábřeha do Sobotína přivedla pod Jeseníky poprvé možnost rychlé a poměrně levné přepravy osob i nákladu. Ne náhodu za její výstavbou stáli jedni z největších stavitelů železnic v tehdejší monarchii, bratři Kleinové.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Opravdu nemám pocit, že bych kdykoliv dostala něco zadarmo,“ říká herečka, produkční a bývalá youtuberka Gabriela Heclová, když přemýšlí o vlastní cestě od internetové slávy k hledání sebe sama. Přestože jí začátky na YouTube přinesly pozornost i příležitosti, zpětně mluví spíš o tlaku, potřebě přijetí a hledání validace, kterou tehdy neuměla dát sama sobě. „Byla to nějaká cesta k tomu, jak i sobě dokázat, že jsem v pohodě,“ popisuje období dospívání prožité před očima stovek tisíc lidí - a zároveň přiznává, že role, kterou tehdy hrála, vůbec nebyla ona a že vlastní identitu objevuje až v posledních letech. Do rozhovoru vstupují i temnější zkušenosti: úzkosti, sebedestruktivní myšlenky nebo útěk k návykovým látkám, který podle ní nic neřešil. „Měla jsem si prostě dojít na terapii,“ říká dnes otevřeně a dodává, že právě terapie pomohla nejen jí, ale i vztahu s otcem. Zkušenost veřejného života ji zároveň naučila přijímat odpovědnost za vlastní chyby. „Když někdo udělá chybu, tak se má sakra omluvit,“ nabádá Heclová. Mluví ale i o současnosti - o herectví, produkci a světě influencerů, který spoluvytvářela, ale dnes k němu cítí odstup. Neustálá potřeba tvořit a být vidět ji vyčerpává a autenticita na sociálních sítích je podle ní spíš paradox: lidé ji chtějí, ale zároveň chtějí, aby všechno zůstalo „čisté a krásné“. I proto dnes víc než dřív řeší vlastní sebehodnotu a připouští, že jejím největším protivníkem bývá i ona sama. Rozhovor se dotýká také vztahů, proměny ženské a mužské role i představ lásky, které podle ní zkreslují filmy a sociální sítě. „Vztahy jsou prostě práce,“ říká a připomíná, že blízkost znamená i konflikty, kompromisy a schopnost odpouštět. Co znamená vyrůstat veřejně? Dá se sláva přežít bez ztráty sebe sama? A jakou roli v tom všem hraje okolí? I o tom je rozhovor s Gabrielou Heclovou.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uslyšíte tak nejen její postřehy o životě běžných lidí v této chudé socialistické zemi, ale i zajímavosti o památkách či přírodních krásách ostrova. Dozvíte se také, jak to vypadá v domě Ernesta Hemingwaye, z čeho se míchá koktejl daiquiri, nebo jak a kde se balí slavné kubánské doutníky. Pořad moderuje Pavel Kudrna.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Nejdřív osobní vsuvka, neboli to, čemu se taky někdy říká disclaimer. Přiznám se, že o vážné hudbě nevím skoro nic. Když mě žena nebo okolnosti přinutí jít na operu, tak v polovině případů usnu. Na housle jsem hrál tak špatně, že mi ředitel tehdejší lidové školy umění v Holešovicích v sedmdesátých letech doporučil trombon. Hrál jsem mu tehdy Dvořákovu Hmoreska, což je mimochodem krásná skladba i v provedení na violoncello, ale musí hrát někdo jiný než já.A teď už k mému hostu: Jan Zvěřina je koncertní mistr violoncellové skupiny Státní opery, zakladatel Prague Cello Quartet a člověk, jehož videa na YouTube mají desítky miliónů zhlednutí. A přitom sám o sobě říká, že je introvert. V novém díle Jednoho procenta mluví mimo jiné o tom, jaké to je hrát sólo z Pucciniho Tosky po dvou a půl hodinách opery, když za sebou navíc máte dva balety a tedy unavené ruce – a padesát kolegů v orchestru přesně ví, jestli se vám to povedlo. Mluvili jsme i o jeho nástroji, který existoval ještě před narozením Mozarta, patří ministerstvu kultury a když cestuje Jan Zvěřina do zahraničí na koncert, “sedí” na sedačce vedle něj a má svou vlastní letenku. Ale jídlo prý nedostává.Dozvíte se, jaký vztah má Jan Zvěřina k nejpopulárnější skladbě pro violoncello, kterým je Dvořákův koncert a moll, a proč během covidu skončil jako ajťák na ministerstvu zdravotnictví. Nebo že smyčec – „kousek klacíku” – stojí někdy stejně jako auto. A co se stalo, když šéf violoncellistů koupil do Státní opery pingpongový stůl, a čekal, že kromě něj budou hrát tak maximálně dva nebo tři další lidé.Zvěřina je muzikant, který věří na sílu i krásu lidského ducha, ale když mu pustíte skladbu vygenerovanou AI, tak klidně uzná, že „to zní dobře”. Věří v Boha a chodí do kostela, byť tam hlavně v zimě trpí rozladěnými varhanami. A optimista, pro kterého je každý příští týden ten potenciálně nejlepší.Jaký pokyn by stál v partituře, kdyby se život stal notovým záznamem? Apassionato con spirito, říká. Přeju vám vášnivý a oduševnělý poslech.

Úspěch, který bolí víc než porážka. Byla juniorskou jedničkou světa. Vyhrávala. Sbírala úspěchy. Plnila si sen, který si vysnila jako malá holka s raketou v ruce. Jenže za medailemi, titulky a potleskem se začal odehrávat jiný příběh. Příběh o tlaku, očekáváních a ceně, kterou někdy sportovec platí za svůj úspěch. Co se stane, když se z radosti stane povinnost? Když výkony začnou být důležitější než člověk? A když si jednoho dne řeknete: „Dost. Dál už to nejde.“ V tomhle rozhovoru s Lucií Havlíčkovou se nebavíme jen o tenise. Bavíme se o psychice vrcholových sportovců, o odvaze říct si o pomoc, o hledání cesty ven a o návratu – ne kvůli tlaku okolí, ale kvůli sobě.Protože někdy není největším vítězstvím trofej, ale rozhodnutí postavit se znovu na nohy.0:00 Úvod1:00 Lucie Havlíčková – juniorská jednička roku 2022 v tenise4:30 Kdy začala Lucie Havlíčková s tenisem?13:00 Měla Lucka talent, nebo si všechno vydřela?19:45 Kdy se začne řešit cena sportovce na základě jeho úspěchu, a ne podle jeho potřeb? Roland Garros změnil všechno.27:00 Tlak na vrcholové sportovce se neustále zvyšuje. Proč se víc neřeší duševní zdraví?31:50 Kdy nastal zlom a Lucka si řekla: „Dost, dál už to nejde“?37:40 Jak těžké bylo říct si o pomoc?49:10 Kdy se začaly měnit věci a všechno se postupně zlomilo? Jak začala vnímat cestu ven?52:00 Podle čeho se Lucka rozhodla vrátit k tenisu, když jí vlastně nechyběl?1:00:40 Jaký byl první trénink? Nezačala znovu vnímat tlak?1:06:20 Jak důležitý je pro Lucku tým? Proč Petr nechce koučovat vlastní dceru ve výživě?1:10:20 Co je pro Lucku definice úspěchu?1:17:00 Jak si Lucka užila volno od tenisu?1:22:10 Co by Lucka poradila svému mladšímu já?1:30:00 Co dělat, když věci přestávají dávat smysl?1:32:00 Závěr

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

„Byla to taková trochu divočina, ale mezi druhou a třetí zatáčkou jsem fakt chytla velkou rychlost a do čtvrté zatáčky jsem to narvala na vnitřek, a najednou jsem se dostala na druhé místo,“ popisuje svou finálovou jízdu na zimní olympiádě v italském Livignu snowboardcrossařka Eva Adamczyková. Jak svůj úspěch oslavila? Zvykly si její soupeřky na změnu příjmení? A jaká je budoucnost snowboardingu na olympijských hrách? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byla to taková trochu divočina, ale mezi druhou a třetí zatáčkou jsem fakt chytla velkou rychlost a do čtvrté zatáčky jsem to narvala na vnitřek, a najednou jsem se dostala na druhé místo,“ popisuje svou finálovou jízdu na zimní olympiádě v italském Livignu snowboardcrossařka Eva Adamczyková. Jak svůj úspěch oslavila? Zvykly si její soupeřky na změnu příjmení? A jaká je budoucnost snowboardingu na olympijských hrách? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byla to taková trochu divočina, ale mezi druhou a třetí zatáčkou jsem fakt chytla velkou rychlost a do čtvrté zatáčky jsem to narvala na vnitřek, a najednou jsem se dostala na druhé místo,“ popisuje svou finálovou jízdu na zimní olympiádě v italském Livignu snowboardcrossařka Eva Adamczyková. Jak svůj úspěch oslavila? Zvykly si její soupeřky na změnu příjmení? A jaká je budoucnost snowboardingu na olympijských hrách? Poslechněte si rozhovor.

Snažili jsme se, aby byl portrét spartakiádního vraha neúprosný, ujišťuje režisér Tomáš Pavlíček, který je spoluautorem série Metoda Markovič: Straka. K režírování true crime minisérie jej přizval producent série Lukáš Mráček. „Byla to nabídka, která se nedá odmítnout. Zajímalo mě, jaké by bylo dělat něco vážnějšího a jak bych se v tom cítil – a díky celému štábu jsem se v tom cítil velmi rychle velmi dobře, přestože to byla mimořádně náročná věc,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Jana Pokorného je Karolína Erbanová, slavná rychlobruslařka a hokejistka, držitelka dvou bronzových medailí z rychlobruslení i hokeje. V současné době je asistentkou trenéra reprezentačních hokejistek do 16 let. „Byla jsem překvapená tou nabídkou, ale už na prvním soustředění mě to opravdu chytlo. Práce s mladými děvčaty, které procházejí podobným sportovním příběhem, jako jsem měla já, mě fascinovala. Nečekala jsem to, ale velmi mě to baví,“ vypráví s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Jana Pokorného je Karolína Erbanová, slavná rychlobruslařka a hokejistka, držitelka dvou bronzových medailí z rychlobruslení i hokeje. V současné době je asistentkou trenéra reprezentačních hokejistek do 16 let. „Byla jsem překvapená tou nabídkou, ale už na prvním soustředění mě to opravdu chytlo. Práce s mladými děvčaty, které procházejí podobným sportovním příběhem, jako jsem měla já, mě fascinovala. Nečekala jsem to, ale velmi mě to baví,“ vypráví s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Penktadienį (vasario 6 d.) Tiek Pinigų vedėja Simona papasakos apie į Lietuvą šimtais tūkstančių plaukusius seksualinio nusikaltėlio Džefrio Epsteino pinigus. Besitęsiančius nemalonumus lenktynininkui Benediktui Vanagui ir labai jam nepalankius liudininkų parodymus. Taip pat pasidalins prokuratūros sprendimu dėl „Nemuno aušros“ rinkimų finansavimo. Ir galiausiai aptars, kiek jau teko pakratyti pinigines, susimokant už šildymą.

V Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 promluvila herečka Zuzana Zlatohlávková poprvé o dopisu, který jako školní práci napsala svému otci, se kterým po rozvodu rodičů nežila. „Vykecala jsem se v něm. Byla v něm spousta vzpomínek a otázek, které bych mu bývala položila. Když jsem před třídou dopis četla, paní učitelka si utírala slzy,“ vzpomíná herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Její otec dnes žije v Praze a o dopise neví. „Chystám se s ním ale na velký pokec.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Agnieszka Mielech. „Emė ir Slaptas Supermergaičių Klubas. Pirmoji byla“. Skaito aktorė Sonata Visockaitė.

„Je to souhrn mého tvůrčího procesu za posledních třicet let a název alba byl tak trochu oříšek. Nechtěla jsem žádné „best of“. Přišlo mi, že to z člověka dělá starého umělce.“ Nakonec v tom našla jiný význam. Ne návrat, ale orientaci v čase. „Je to spojené i s mým věkem, protože se otočil padesátý rok mého života,“ vysvětluje zpěvačka v rozhovoru pro Blízká setkání Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.„Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu.Vyšla 7. listopadu 2012 v době, kdy se Okamura stal senátorem a pracoval na znásobení známosti svého jména tím, že kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách. Po vydání karikatury dal Okamura na Reflex žalobu. Tu ale po mnohaleté soudní tahanici předloni definitivně prohrál.Na obálce fungují Babiš, Zeman a OkamuraČasopis Reflex vychází v Česku už 35 let a na výrazných titulních stranách si zakládá.„Fungují čeští politici. Byla doba, kdy vládl Andrej Babiš s Milošem Zemanem a do toho tam jako třetí vzadu pobíhal Tomio Okamura nebo komunisté, o které se vláda tehdy opírala. Tam stačilo kohokoliv z téhle vlády dát na obálku a hned tam prodeje byly. Dneska už to takhle není,“ říká šéfredaktor Bartkovský. „Filip Turek a jeho volební blitzkrieg v eurovolbách zafungoval velmi dobře. Motoristé fungují. I Andrej Babiš. Funguje i prezident Petr Pavel a vždycky funguje Volodymyr Zelenskyj. Stejně tak Vladimir Putin nebo Donald Trump, ale to jsou jediné zahraniční persony,“ popisuje Bartkovský taktiku při výrobě titulních stran.Vůbec nejúspěšnější titulní strany Reflexu za rok 2025 se ale nakonec politiky vůbec netýkaly. „Byly to obálky in memoriam našich dlouholetých spolupracovníků. Tím jedním byl psycholog Cyril Höschl a tím druhým byl šéf karlovarského filmového festivalu pan Jiří Bartoška,“ dodává Martin Bartkovský.Ten se šéfredaktorem Reflexu stal v prosinci 2023, po půl roce nejistoty ve vedení časopisu. Před ním ho řídil Marek Stoniš a časopis se často dostával na hranu kritiky za texty a titulky zavánějící někdy až xenofobií.„Kvůli obálce s černým Hitlerem chtěla odejít polovina redakce. Občas už jsme byli prostě zbytečně zlí. Vtipné je být vtipní, satiričtí, jízliví, ale když jste vyloženě zlí, a dávali to vědět i čtenáři, tak to vtipné není,“ říká Bartkovský a naráží na titulní stranu s portrétem Adolfa Hitlera coby černocha s monstrózním afro účesem, která vyšla v roce 2020.Babiš jako Slabiš. Nevíme, z koho si utahovat dřívS novou vládou je podle Bartkovského stále těžší si z ministrů dělat legraci, protože v redakci neví, koho karikovat dříve.„Je to vlastně bezprecedentní situace, kdy byste mohli každý týden udělat na každého člena vlády jednu obálku, tedy kromě těch členů SPD, kteří nic neříkají. Ale ti ostatní jsou velmi plodní,“ žertuje novinář s tím, že na obálce tento čtvrtek by chtěl mít Andreje Babiše. „Bude na té obálce jako Slabiš, bude se opírat o Macinku s Turkem a Okamurou a bude se snažit udělat Česko lepší, nejlepší zemí na této planetě,“ směje se Bartkovský.I humor má ale v Reflexu hranice.„Nemáme hranice v tom, z kterého politika si udělat legraci, ale nechceme si dělat legraci ze všedních lidí, obyčejných Čechů, z někoho, kdo se nemůže bránit. My si vždycky děláme legraci z lidí, kteří mají nějakou moc nebo mají pocit, že drží nějakou moc a my je chceme trošku uzemňovat,“ říká šéf oblíbeného časopisu.Co čeká od vlády Andreje Babiše? Co kabinet změní a dotáhne za příští čtyři roky? A jak se vlastně dostal do čela Reflexu?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Agnieszka Mielech. „Emė ir Slaptas Supermergaičių Klubas. Pirmoji byla“. 1 d. Skaito aktorė Sonata Visockaitė.

„Delší cesta z mistrovství světa pomohla k tomu, že i ze smutné stříbrné medaile jsme udělali veselou stříbrnou. Byla to skvělá jízda,“ glosuje hokejový trenér juniorské reprezentace do 20 let Patrik Augusta. „Chvilku to bylo smutné. Ale pak jsme si uvědomili, že kdyby nám někdo řekl před turnajem, že budeme hrát finále a bude mít stříbrnou medaili, tak to bereme všemi deseti,“ popisuje v Osobnosti Plus rozpoložení týmu po turnaji.

„Byla v tom radost, ale i obavy, jestli je dobrý nápad pokračovat v něčem, co se shodou okolností podařilo,“ říká moderátorce Tereze Kostkové o návratu k seriálu Metoda Markovič. Po první sérii věnované případu vraha Ladislava Hojera se pokračování noří do další temné kapitoly: příběhu tzv. spartakiádního vraha Straky. „Díky první sérii jsem se s několika kolegy pana Markoviče setkal, a dokonce i s jeho nástupci,“ přibližuje herec v Blízkých setkáních zákulisí natáčení.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Turek ministrem nebude, protože Babiš za něj odmítá krvácet. Okamura a nová doba. Blízký východ a Venezuela. Byla střední Evropa skutečně unesena? A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Schwarz.