Podcasts about Byla

Sedmdesát sedm hlasů stačilo ve slovenském parlamentu na to, aby byl zbaven funkce dosavadní ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Toho vyslala do vlády Slovenská národní strana. Byla to ale právě ona, tedy její předseda Andrej Danko, kdo odvolání ministra Taraby požadoval, a nakonec i ve slovenské Národní radě prosadil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Epizoda vychází ve spolupráci s podcastem 10:35, kde vychází jako Šortka.Jak je na tom po více než čtyřech letech války na Ukrajině evropský obranný průmysl? Přidaly evropské státy dostatečné výrobní kapacity? A co bychom si měli být schopni vyrábět sami?Kdyby někdo důkladně prověřil, v jakém stavu byly evropské armády před invazí na Ukrajinu, veřejnost by podle Davida Choura byla v šoku. A od té doby se toho moc nezměnilo. Chour je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil v Ostravě.Jedinou zemí, která podle Choura ke zbrojení přistoupila opravdu zodpovědně, je Polsko. Do armády dává přes čtyři procenta HDP a chce mít největší armádu v Evropě. Česko naproti tomu žádné velké nákupy nerozjelo: švédské transportéry se tendrovaly už před válkou a nové stíhačky by se kupovaly tak jako tak.Jaký obranný průmysl si ale může dovolit desetimilionová země? Proudová letadla ani systémy za miliardy dolarů u nás nikdy vyrábět nebudeme. Munici by si ale podle Choura měla umět vyrobit každá země velikosti Česka. Mluvili jsme i o tom, kolik armádních zakázek by měly dostávat české firmy, proč je Chour skeptický ke společné evropské obraně, čím se liší stavba továrny v Evropě a v USA a co brzdí průmyslovou spolupráci s Ukrajinou.

V 90. letech minulého století to byl suverénně nejznámější knírač v Československu. Řeč je o fence Ďule, která dělala společnost manželům Havlovým. Byla pověstná svojí svéráznou povahou, často si dělala, co chtěla. A podobně ji popisoval i první český prezident, když fenku v Hovorech z Lán vzpomínal.

Jak souvisí historie naší země uplynulých čtyřiceti let s nejúspěšnějšími domácími popovými hity? Hudební publicista Karel Veselý vypráví ve své nové knize Touhy a sny s podtitulem Ideologie českého postsocialistického popu příběh posledních čtyř dekád České republiky prostřednictvím písní, které okupovaly žebříčky, playlisty a prodeje. „Byla to zábava. Ale v první fázi rešerší jsem texty písní jen četl a neposlouchal je,“ přiznává vyhnutí se přímému střetu Karel Veselý.

V 90. letech minulého století to byl suverénně nejznámější knírač v Československu. Řeč je o fence Ďule, která dělala společnost manželům Havlovým. Byla pověstná svojí svéráznou povahou, často si dělala, co chtěla. A podobně ji popisoval i první český prezident, když fenku v Hovorech z Lán vzpomínal.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po šesti letech padl v Itálii rozsudek v kauze podvodů s DPH napojených na neapolskou mafii. Součástí podvodu byly stovky firem, přes které zločinecká skupina okradla evropské rozpočty o zhruba třináct miliard korun. Soud v Miláně poslal šest členů gangu do vězení. Evropský úřad veřejné žalobkyně případ vyšetřoval pod krycím názvem Moby Dick. Text Sofie Špirkové čte Renata Klusáková.

Český fotbal zahajuje revoluci. Poprvé se zahraničním koučem, navíc proti ultrasilným soupeřům včetně mistrů světa ze Španělska. Jenže to, jak vzniká kádr, zase vzbudilo víc rozpaků než nadšení. 0:38 - Androse Townsenda přejela rolba a další nešťastné nehody ve fotbale 5:30 - MVP týdne 17:07 - Lukáš Vorlický otevřeně popsal poměry na Slovácku a v české lize 29:03 - Duel Slavie s Plzní a Chorého dvojitá penalta 38:53 - Rozpačitá nominace do českého reprezentačního týmu 44:40 - Sparta potřebuje probudit Brunese 53:24 - Hradec se zraněným Daridou prohrál s Teplicemi 58:51 - Jak si ČR povede v Lize národů s Chorvatskem, Anglií a Španělskem? --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Byla to její první dovolená v exotice a hned nabrala nečekaný směr. Když se totiž Hana Burcevová vypravila před čtyřmi lety na Zanzibar, seznámila se tam se svým nynějším manželem Lukou. Zprvu sice jeho nadbíhání nepřikládala žádnou velkou váhu, nakonec však dala rodícímu se vztahu šanci. Dnes tak žije rozkročená mezi dvěma světy: jihočeským městem a odlehlou masajskou vesnicí v Tanzanii. V buši se přitom musela vzdát některých výdobytků civilizace, včetně tekoucí vody. O dalších zajímavostech hovoří Burcevová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Prvního prosince 1934 byl v Leningradu zabit šéf tamějších komunistů Sergej Kirov. Byla to politická objednávka? Nevíme. Jisté je, že tato smrt byla startovním výstřelem pro nejkrutější teror, jaký byl kdy rozpoutaný uvnitř vítězů revoluce. Moskevské procesy nebyly jen obrovskou čistkou a systematickým zabíjením uvnitř strany ruských bolševiků, bylo to bezpříkladné násilí rozpoutané vůči milionům občanů Sovětského svazu.

Prvního prosince 1934 byl v Leningradu zabit šéf tamějších komunistů Sergej Kirov. Byla to politická objednávka? Nevíme. Jisté je, že tato smrt byla startovním výstřelem pro nejkrutější teror, jaký byl kdy rozpoutaný uvnitř vítězů revoluce. Moskevské procesy nebyly jen obrovskou čistkou a systematickým zabíjením uvnitř strany ruských bolševiků, bylo to bezpříkladné násilí rozpoutané vůči milionům občanů Sovětského svazu.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes za námi dorazil moderátor a náš kolega z víkendové show Petr Vágner. Ten má za sebou další cestu, na kterou vyrazil společně se svou manželkou Sylvií alias Laskonkou. Letos vyrazili na vlastní trasu okolo Mont Blancu a během sedmi dní ušli přibližně 200 kilometrů a nastoupali přes 11 000 výškových metrů. Zavzpomínal také na dobrodružné situace v horách, včetně setkání s kravami, kamzíkem nebo obav z medvědů při přechodu Grónska. Popsal, proč byla nejtěžší cesta v Pyrenejích, kdo má na konci cest více energie a co má společného se seriálem Gentlemani. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ta holka se táhla s kufrem, bylo mi jí líto. Nabídl jsem se – přece s tím nákladem nepůjde od vlaku po schodech sama. Byla vděčná, jen mě varovala, že je kufr opravdu těžký. Chtěl jsem se ukázat, a tak jsem jen tak mimochodem prohodil, že jako táta čtyř dětí vláčím kufry pořád. Obzvlášť teď v létě.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla to jedna z nejambicióznějších reforem v České republice za poslední roky. Na jejím vzniku navíc spolupracovali politici současné vlády i opozice. Takzvaná flexinovela zákoníku práce měla rozhýbat zatuhlý pracovní trh v České republice. Ministr práce Juchelka teď ale návrhem omezit podporu v nezaměstnanosti celý soubor opatření podrývá. Proč? A jak to souvisí se stylem vládnutí premiéra Babiše? Host: Martin Čaban - komentátor Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Isadora Duncanová, světově proslulá žena, která určila směr vývoje moderního tance, se narodila v květnu 1877 v San Franciscu. Z bídných rodinných poměrů často utíkala k moři, které ji fascinovalo nespoutaností svých vln. Byla to jedna z klíčových inspirací pro její budoucí taneční styl. Zásadně se vymezila proti klasickému baletu, odvrhla korzet i baletní střevíčky a tančila bosá, s rozpuštěnými vlasy, oděná jen do řecké tuniky. Zemřela 14. září 1927.

Ze Sokolova jela do Anglie, později pracovala jako letuška v Dubaji a zkušenosti ze života v zahraničí proměnila v úspěšné knihy. Spisovatelka a blogerka Petra Jirglová se věnuje také pomoci dětem, které zůstávají samy v nemocnicích.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Isadora Duncanová, světově proslulá žena, která určila směr vývoje moderního tance, se narodila v květnu 1877 v San Franciscu. Z bídných rodinných poměrů často utíkala k moři, které ji fascinovalo nespoutaností svých vln. Byla to jedna z klíčových inspirací pro její budoucí taneční styl. Zásadně se vymezila proti klasickému baletu, odvrhla korzet i baletní střevíčky a tančila bosá, s rozpuštěnými vlasy, oděná jen do řecké tuniky. Zemřela 14. září 1927.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Domácí ořechovka patřila mezi oblíbené pití našich předků. A pije se dodnes. Abyste si na ní mohli v zimě pochutnávat, je potřeba sklidit nezralé vlašské ořechy na samém začátku léta.

Domácí ořechovka patřila mezi oblíbené pití našich předků. A pije se dodnes. Abyste si na ní mohli v zimě pochutnávat, je potřeba sklidit nezralé vlašské ořechy na samém začátku léta.

Domácí ořechovka patřila mezi oblíbené pití našich předků. A pije se dodnes. Abyste si na ní mohli v zimě pochutnávat, je potřeba sklidit nezralé vlašské ořechy na samém začátku léta.

Domácí ořechovka patřila mezi oblíbené pití našich předků. A pije se dodnes. Abyste si na ní mohli v zimě pochutnávat, je potřeba sklidit nezralé vlašské ořechy na samém začátku léta.

Domácí ořechovka patřila mezi oblíbené pití našich předků. A pije se dodnes. Abyste si na ní mohli v zimě pochutnávat, je potřeba sklidit nezralé vlašské ořechy na samém začátku léta.

Prvního prosince 1934 byl v Leningradu zabit šéf tamějších komunistů Sergej Kirov. Byla to politická objednávka? Nevíme. Jisté je, že tato smrt byla startovním výstřelem pro nejkrutější teror, jaký byl kdy rozpoutaný uvnitř vítězů revoluce. Moskevské procesy nebyly jen obrovskou čistkou a systematickým zabíjením uvnitř strany ruských bolševiků, bylo to bezpříkladné násilí rozpoutané vůči milionům občanů Sovětského svazu.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Apple představil skládací iPhone, ani tentokrát nás ale nepřesvědčil, že je stále inovátor. Během slavnostní prezentace nejprve ukázal sluchátka AirPods 5, která jsou mírně levnější než předchozí generace, navíc ale obsahují ANC. Je to solidní upgrade. Hodinky Watch Series 12 a Ultra 4 díky novým sportovním funkcím dohnaly Garmin a aspoň nezdražily. iPhony naopak mezigeneračně zdražují razantně. Čím vyšší model si vyberete, tím víc si připlatíte. Nabízejí lepší foťáky, rychlejší nabíjení a schopnější procesor. Zaujalo nás předělané chlazení, díky němuž si telefon déle udrží vysoký výkon. Všechno je to fajn, ale pokud vlastníte loňský nebo předloňský iPhone, nový model si nejspíš odpustíte. Poslední a největší novinku představuje iPhone Duo. Kvůli únikům nás Apple nepřekvapil. Telefon je pěkně zpracovaný a přechodové animace působí skvěle, ale skládací telefony se na trhu objevují již několik let. Apple neukázal nic, co bychom dříve neviděli jinde. Jsme přiměřeně zklamaní tak, jak jsme to očekávali. Program pořadu 04:02 – AirPods 5 06:10 – Watch Series 12 a Ultra 4 16:40 – iPhone 18 Pro a Pro Max 28:04 – iPhone Duo

Septynerius metus Kaune gyvenantis kinas Iū jau įprato, kad vietiniai į jį kreipiasi Jono vardu. Jis mano, kad visi Lietuvoje gyvenantys užsieniečiai turėtų išmokti lietuvių kalbą.Baltijos regbio TOP lygoje istorinę pergalę iškovojo Vilniaus „Geležinio Vilko“ ekipa. Šiandien prasideda UEFA Čempionų lygos sezonas, o „US Open“ Didžiojo kirčio teniso turnyre aiškėja ketvirtfinalių dalyviai.Gyventojams klausimų kelia prie parduotuvių įrengti automatai, kuriuose parduodami rūkymo reikmenys. Ne pats tabakas ar cigaretės, o cigaretėms sukti naudojamas popierius, įvairūs filtrai ir kitos priemonės. LRT jau prieš pusantrų metų domėjosi, ar tokie automatai legalūs, nes pirkėjo asmens dokumento jie neprašo, tad prekių gali įsigyti ir nepilnamečiai.Ar naktį dirbančios budinčios vaistinės turėtų imti papildomą mokestį už klientų aptarnavimą? Socialiniuose tinkluose kilo diskusija, kodėl už naktį perkamus vaistus tenka primokėti 5 eurus.Lazdijų rajono gyventojas, ketinęs apdrausti gyvenamąjį namą, nustebo sulaukęs neigiamo draudimo bendrovės atsakymo. Lazdijietis įtaria, kad atsisakymas pratęsti daug metų trukusį bendradarbiavimą gali būti susijęs su būsimo Kapčiamiesčio poligono kaimynyste.Kraštutinės dešinės partijos „Alternatyva Vokietijai“ pergalė Rytų Vokietijos žemės rinkimuose yra lūžis, sako analitikai. Tai taip pat signalas Briuseliui. Tačiau, anot jų, lieka klausimas, ką dėl to gali padaryti Europos Sąjungos vadovai.Ved. Liuda Kudinova.

Vyrostla v divadelní rodině. Její maminka byla herečkou, tatínek žil pro balet. Ona sama se tanci věnovala dlouhá léta, nakonec ale dala přednost činohře a moderování. Kromě toho už několik let učí muže i ženy, jak si udržet ksicht pomocí speciálních cviků. Hostem pořadu Až na dřeň byla Marta Dřímal Ondráčková.

Kdyby moderátoři hotcastu Pot zplodili dítě, mohla by jím být Kateřina Ondráčková. Hrabe se v životech ostatních lidí, baví se s nimi o sexu, vztazích, vylučování i traumatech z dětství – a navíc je u toho vždycky vtipná a vypadá skvěle. Moderátorka a novinářka je veřejnosti známá jako Panda. Poslechněte si uPocené Mrzení a získejte kromě namožených břišáků i důvěru v lásku.

„Při psaní povídky máte absolutní svobodu. U seriálu je ale už obrazová stránka a vklad herců a režiséra. Moc si vážím práce Jana Hřebejka a těší mě, že se rozhodl seriál Na tělo režírovat. A bylo zajímavé vidět, jak postavy ožívají. Užila jsem si natáčení a jsem moc spokojená,“ říká scenáristka nového televizního seriálu Martina Formanová v rozhovoru s Terezou Kostkovou. O čem byl její první stand-up? Proč by ho všem doporučila? Píše česky nebo taky v angličtině?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počet potvrzených obětí masivních záplav, které před týdnem zasáhly Nepál, přesáhl tisícovku. Další tisíce lidí zůstávají nezvěstní, záchranáři ale operují v těžko přístupných oblastech. „Byla to událost, k jaké dojde třeba jednou za 200 let, situace je pořád dost zoufalá. Mnozí lidé přišli o všechno, jsou v šoku a zažívají obrovské trauma,“ popisuje Simone di Vicenz, šéf nepálské mise společnosti Člověk v tísni.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěla bych se zpětně hrozně obejmout,“ říká Lucie Minářová, trenérka, influencerka a mistryně republiky ve vzpírání, když se vrací k době, kdy její vztah ke sportu vypadal úplně jinak než dnes. Pohyb pro ni nebyl radostí, ale způsobem, jak kontrolovat vlastní tělo a někdy přímo trestem. Když se najedla, měla pocit, že to musí „vycvičit“, sama se sebou mluvila škaredě a stále víc se propadala do přesvědčení, že není dost. Postupně to vyústilo v bulimii, kterou zpočátku ani nevnímala jako nemoc. Připadala si, jako by objevila něco, na co ostatní ještě nepřišli: může se najíst, užít si oslavu a potom jídlo vyzvracet. Až časem pochopila, že z něčeho zdánlivě kontrolovaného se stal problém, který sama nezvládne. Navenek přitom dál studovala, měla kamarády a působila spokojeně. „Byla jsem prostě ta Lucie, co žila spokojený život,“ vzpomíná. Ani cesta ven nebyla přímočará. Bulimii podle ní na čas vystřídala jen sofistikovanější forma stejného problému - extrémní paleo strava, strach z některých potravin a přesvědčení, že vlastní hodnota souvisí s tím, jak „správně“ jí. Zhubla deset kilogramů, okolí ji chválilo, ona přitvrzovala a nakonec si dovolovala třeba jen zelenou zeleninu, protože má méně sacharidů. Při intenzivním tréninku pak na několik let přišla o menstruaci. Zlomem pro ni byl CrossFit: poprvé ji začalo víc zajímat, co její tělo dokáže, než jak vypadá. Aby byla silnější a lepší, musela mu také začít dávat dost jídla a regenerace. Právě tehdy se přitom rodila i její kariéra na internetu a Minářová dnes přiznává, že si dlouho neuvědomovala, jakou odpovědnost s sebou veřejné doporučování životního stylu nese. Dnes zvedá přes sto kilogramů, závodí ve vzpírání a ve 33 letech má pocit, že svého sportovního maxima možná ještě ani nedosáhla. Zároveň ale poprvé připouští, že další posouvání hranic nemusí být automaticky tím nejdůležitějším. Ve vzpěračské komunitě se podle svých slov necítila vždy dobře přijatá, čelila posměškům i slovním útokům a po letošním mistrovství Evropy začala přemýšlet, jestli už nechce víc pečovat o vlastní vnitřní klid. Dřív byla člověkem, který si určil cíl a udělal všechno pro jeho splnění. Teď říká, že zarputilost trochu mizí. Přesto sport opustit nechce - před pár týdny se při běhu rozbrečela radostí nad tím, že se vůbec může hýbat. Proměnil se mezitím i její vztah k sociálním sítím. Musela si znovu odpovědět na to, kdo je, co jsou její hodnoty a co chce lidem předávat, místo aby se řídila tím, co zrovna funguje na internetu. „Nejvíc stejně funguje to, když ten člověk bude dělat to, co ho baví a bude tomu věrný,“ říká. Jak snadno se může zdravý životní styl změnit v další formu kontroly? Proč ji okolí chválilo právě v době, kdy její tělo přestávalo fungovat zdravě? Jak se vyrovnává s nepřijetím části vzpěračské komunity? A má ještě potřebu dokazovat, kam až dokáže své tělo posunout? Poslechněte si celý rozhovor.

Počet potvrzených obětí masivních záplav, které před týdnem zasáhly Nepál, přesáhl tisícovku. Další tisíce lidí zůstávají nezvěstní, záchranáři ale operují v těžko přístupných oblastech. „Byla to událost, k jaké dojde třeba jednou za 200 let, situace je pořád dost zoufalá. Mnozí lidé přišli o všechno, jsou v šoku a zažívají obrovské trauma,“ popisuje Simone di Vicenz, šéf nepálské mise společnosti Člověk v tísni.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věra Šťovíčková-Heroldová (1930 až 2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Zpravodajka v Africe se vrátila do Československa na jaře 1968 a za mikrofonem prožila i bouřlivý týden po 21. srpnu. A pak už toho moc v rozhlasu nezažila.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nizozemská tanečnice a kurtizána Mata Hari, která působila v období první světové války, se stala ve světě špionáže pojmem. Jedním z pomyslných bílých míst naší historie je právě role špiónek. Patří mezi ně i agentka Marina, vlastním jménem Marie Tomšů, později Blanschtowitschková a později Pekelská, která bývá někdy označována „vizovická Mata Hari“. Kým byla a pro koho pracovala?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francie mu byla čtyři a půl roku druhým domovem, teď se ale zahraniční zpravodaj Martin Balucha vrátil do pražského studia. „Postupně si začínám uvědomovat, že doba strávená tam je u konce. Všechno se mi to teď vrací a začíná melancholie. Současná práce v Praze to ale přebíjí,“ uvažuje nahlas Martin Balucha v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Země galského kohouta ho bezesporu okouzlila a v srdci si nese mapu plnou vzpomínek.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mládež poválečného desetiletí, to byly zkratky svazů mládeže SČM a ČSM i nadšení dílem spontánní, dílem konjunkturální. A leckdy nepochopitelné. Více v Archivu Plus Pavla Hlavatého.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla 170 km dlouhá, místy až 100 m široká, stála přes 28 roků a zahynulo na ní asi 130 lidí. Betonový symbol studené války a komunistické tyranie. Lidé přes ni utíkali jen jedním směrem: z východu na západ, ze socialistického ráje do kapitalistické reality. Východoněmečtí pohraničníci tady své neozbrojené spoluobčany bez milosti stříleli do zad a pouštěli na ně cvičené psy. Přesto byla neustále a ze všech sil přebíhána, přelétávána i podhrabávána. Dnes je hromadou suvenýrů.

Leoš Janáček se z chudých poměrů zařadil mezi světovou hudební elitu. Prosadil až ve věku, kdy mnozí už spíše bilancují. Těžké dětství, studium daleko od domova, bouřlivá povaha i bolestné rodinné tragédie formovaly jeho osobnost výjimečného skladatele. Zemřel 12. srpna 1928. Jaká byla jeho cesta k mezinárodnímu věhlasu?

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:pohřeb a smuteční slavnost za Glena Hansardanaši novou Státní kulturní politikuseriály Weissensee (Das Erste) a Ann Droid (BBC)studentského Oscara pro film Volklore Viktorie Štěpánovévýstavu Václava Žáka Křehké surovosti (Galerie Art Brut Praha) a povídkový film Perličky na dněmarketingové kampaně hollywoodských blockbusterůprofil hudebního dramaturga klubu Fuchs 2 a koncertních nocí UGOT Marka Mikičefilm režisérky Ildikó Enyedi Tichá přítelkyněknihu Martina Kořánka Nemohli jsme přihlížet (Pointa)hudební festival Brutal Assault (Josefov v Jaroměři)studentský festival Mítap fest (Fabrika 1861 v Semilech)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Film Pramen otevírá jednu z nejtemnějších kapitol československého zdravotnictví. Ve Studiu N live debatovali režisér Ivan Ostrochovský a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová o nucených sterilizacích romských žen, odpovědnosti lékařů i o tom, proč je důležité podobné příběhy připomínat právě dnes. „Když se schováte za zákony, byrokracii, tak to těm lidem umožňuje být nemorální. Dokážete si pak zdůvodnit, že jen vykonáváte pořádek, který je nastolený,“ říká Ivan Ostrochovský. Někdy lékaři přesvědčovali ženy ke sterilizaci přímo na operačním stole během císařského řezu. „Byly případy, že žena leží rozpáraná na stole a lékař se ji snaží přesvědčit, ať se nechá sterilizovat,“ popisuje režisér. „A ještě jim například říkali, že zemřou, pokud to neudělají,“ připomíná Anna Šabatová argumentaci lékařů, která byla často založená na strachu. Ostrochovského během rešerší ale překvapilo něco jiného: „Šokovalo mě, že většina lékařů, se kterými jsme anonymně mluvili, si to dodnes dokázala racionálně zdůvodnit. Byli přesvědčení, že tím ženám zachraňovali životy,“ říká ve Studiu N. Podle bývalé ombudsmanky hrály vedle rasových předsudků zásadní roli také mocenské vztahy mezi lékaři a pacientkami. „Představa byla, že doktor ví lépe než člověk sám, co je pro jeho dobro. Neobtěžovali se tím, aby to vysvětlili a nabídli alternativy.“ Mnoho žen tehdy vůbec nevědělo, o jaký zákrok se jedná. „Některé se i domnívaly, že sterilizace je vratný zákrok,“ říká Šabatová. Na kancelář veřejného ochránce práv se dokonce obrátila žena, která vůbec netušila, že byla sterilizována. Dozvěděla se to až po letech při návštěvě gynekologa, když se snažila znovu otěhotnět. Právě první svědectví žen odstartovala jedno z nejzásadnějších šetření kanceláře ombudsmana. „Byla velká odvaha prvních deseti žen, které poskytly svůj příběh. Během týdne přišlo dalších asi osmdesát stížností,“ vzpomíná Šabatová. Jak se rodila zpráva ombudsmana, která změnila pohled na celou kauzu? Jaké zákony v českém právním řádu stále chybí? Proč je situace na Slovensku o tolik horší než v Česku? Kdy se z poslušnosti vůči systému stává spoluvina? A co nám praxe nucených sterilizací říká o moci státu nad lidským tělem? Podívejte se na celou epizodu natáčenou v pražském kině Světozor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Třetího srpna 1926 se z tehdejšího vysílání Radiojournalu poprvé ozvalo Haló, tu Bratislava, otevřelo se poprvé studio ve slovenské metropoli. Nejen o tom, ale i o dalších výjimečných pořadech slovenského rozhlasu si Jan Pokorný povídá s Lubošem Machajem, bývalým generálním ředitelem Slovenského rozhlasu a televize (RTVS), který kdysi pracoval i v legendárním pořadu Pozor, zákruta.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třetího srpna 1926 se z tehdejšího vysílání Radiojournalu poprvé ozvalo Haló, tu Bratislava, otevřelo se poprvé studio ve slovenské metropoli. Nejen o tom, ale i o dalších výjimečných pořadech slovenského rozhlasu si Jan Pokorný povídá s Lubošem Machajem, bývalým generálním ředitelem Slovenského rozhlasu a televize (RTVS), který kdysi pracoval i v legendárním pořadu Pozor, zákruta.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třetího srpna 1926 se z tehdejšího vysílání Radiojournalu poprvé ozvalo Haló, tu Bratislava, otevřelo se poprvé studio ve slovenské metropoli. Nejen o tom, ale i o dalších výjimečných pořadech slovenského rozhlasu si Jan Pokorný povídá s Lubošem Machajem, bývalým generálním ředitelem Slovenského rozhlasu a televize (RTVS), který kdysi pracoval i v legendárním pořadu Pozor, zákruta.

Byla to velká sláva, když se v létě 1971 mohli řidiči poprvé projet po prvním úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. Bylo to sice jen prvních 21 kilometrů a, jak vtipně konstatoval dobový filmový týdeník, dálnici bylo možné projet dřív, než řidič dokouřil cigaretu. Československo mělo v té době v délce dálniční sítě co dohánět, což se ovšem nezměnilo dodnes.

Fotbalové mistrovství světa je už dva týdny minulostí, jeho dozvuky ale nepřestávají rezonovat. Byla to velkolepá podívaná, pořádná show a byznysová krasojízda, kterou ovšem stíhá také pachuť mocenských hrátek a neprůhledných kšeftů.

Tvrdý střet o budoucnost Evropské unie: Je čas přehodnotit evropskou integraci? Dvacet let po vstupu do EU si Česko žije nejlépe ve své historii. Samotná Unie ale ztrácí tempo se Spojenými státy a její podíl na světové ekonomice se propadá. Ekonom Miroslav Singer a novinář Ondřej Houska se v ostré debatě přou o to, kdy k tomuto zlomu došlo. Byla to Lisabonská smlouva a krize po roce 2008, nebo spíš rezignace národních politiků, kteří přenechali Bruselu odpovědnost za nepopulární rozhodnutí? Dá se evropský sociální model udržet, nebo jsme odsouzeni k pomalé ale jisté agonii?Insider oslava: 7 let & 300 dílů se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna od 17:30 v Chapter. Vstupenky jsou v prodeji na https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/insider-7-let-lavopPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jediné, co Motoristům zbylo, je svatá válka s Hradem. Mají to úplně stejně jako Národní obec fašistická ve třicátých letech. Nic neměli, tak bojovali proti Masarykovi,“ říká ve Studiu N Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika. „Přežili jsme Věci veřejné? Přežili. Přežili jsme Husáka s Jakešem? Přežili. Tak přežijeme i Klempíře s Macinkou.“ Andrej Babiš podle Michopulose nemá žádný plán B a skandály Filipa Turka tak musí přetrpět až do konce volebního období. „Pro premiéra je Turek úplný póvl, kterým hluboce opovrhuje. Dostal ho ale v balíčku s Macinkou jako sušenku navíc. Myslím si, že se ho snaží nějak korigovat, zkorumpovat a eliminovat, ale zatím mu to nejde, protože je to typ člověka, který je i na Babiše příliš,“ myslí si politický podcaster. Michopulos tvrdí, že pokud vláda nebude ochotná ustoupit v otázce veřejnoprávních médií, měli by zaměstnanci televize a rozhlasu přistoupit k razantním krokům. „Dá se to vyhrát za předpokladu, že zaměstnanci obou institucí se spojí a pojedou to po odborářské úrovni. Opravdová stávka, případně okupační stávka, poté podpora veřejnosti – demonstrace, protesty, petice.“ Vyjadřuje se také k aktuálním vládním útokům na Ústavní soud, ke kterým se přidal i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. „Bez lásky Andreje Babiše je Jeroným Tejc nula. Nic není. Všichni by jím opovrhovali, včetně lidí v justici.“ Michopulos ho označuje za „patologického oportunistu“. „Je to nájemný člověk, kterého si Babiš najal, aby seděl na justici a dělal věci v jeho zájmu. Vést s ním odborné debaty je ztráta času,“ tvrdí. Kriticky se vyjadřuje i k samotnému premiérovi. „Babišovi přeskakuje v hlavě, už to všechno nepobere, už není ve formě. Patnáct let ho pečlivě sleduju a dramaticky se to horší. Na tiskovkách je to festival ztraceného času. Je to stařec.“ Zároveň odhaduje, že příštím cílem Andreje Babiše bude Pražský hrad, byť to v současné době šéf hnutí ANO popírá: „Myslím si, že Babiš bude kandidovat na prezidenta. Byla by to pro něj nejkomfortnější varianta.“ Nechává opozice Babišovu vládu příliš snadno rozebírat pojistky demokracie? Proč premiér stupňuje útoky na prezidenta Petra Pavla? A nakolik mu vyhovuje chování Motoristů sobě? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Královská koruna česká zjevená světu pod olivou míru a palmou ctnosti“. To je celý název monumentálního díla Jana Dismase Zelenky. Nové nastudování mohou obdivovatelé baroka zažít 29. a 30. července v pražském Studiu Hrdinů. Dirigentem bude Marek Štryncl, zakladatel souboru Musica Florea.

Ve speciálu Kecy a politika probereme úlohu tajné policie minulého režimu (Státní bezpečnosti, zkráceně StB). Tato tajná služba se lišila od podobných speciálních služeb demokratických zemí tím, že ve svých rukou nejen shromažďovala informace, ale také aktivně vyslýchala, mučila a konstruovala politické procesy. V padesátých letech se dokonce komunistickým politikům vymkla z rukou a postavila se nad ně.Padesátá léta jsou skutečným temnem českých dějin, kdy Češi vůči Čechům masově páchali nezákonnosti. Dobře o tom vypovídá kniha autorů Hejla a Kaplana s názvem Zpráva o organizovaném násilí. Když po listopadu 1989 padl komunistický režim, očekávalo se, že důstojníci StB ponesou odpovědnost za jimi organizované nezákonnosti a často i justiční vraždy. Výsledkem je méně než deset důstojníků StB odsouzených k nepodmíněným trestům.V roce 2019 byl podle skutečného příběhu odbojáře Pravomila Rajchla natočen film Staříci. Rajchl, účastník druhého i třetího odboje, chtěl zastřelit justičního vraha, prokurátora Karla Vaše. Ten v padesátých letech přišel s více než stovkou trestů smrti pro demokratické odpůrce komunistického režimu. Významně se podílel na justiční vraždě generála Heliodora Píky, který byl za druhé světové války velitelem československé vojenské mise v Sovětském svazu. Rajchl tam vstoupil do jednotky a bojoval u Sokolova, Kyjeva a Bílé Cerkve.Dvanáct let čekal na odsouzení Karla Vaše. V roce 2001 byl bývalý rudý prokurátor odsouzen k sedmi letům vězení za podíl na justiční vraždě. Vrchní soud však trest zrušil z důvodu promlčení a Nejvyšší soud to potvrdil. Rajchl se proto rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou, ale den před útokem na Karla Vaše zemřel.Měl z hlediska vyššího principu mravního právo ho zastřelit? O těchto a dalších příbězích v novém speciálu podcastu.