Podcasts about Byla

V šestnácti letech a bez větších zkušeností s dálkovými trasami vyrazila Anna Troskovová se svým tátou, grafickým designérem Jiřím Troskovem na přechod Pyrenejí po trase GR11. Ušli víc než 500 kilometrů v těžkém horském terénu. „Byla to obrovská životní změna,“ ohlíží se dnes 19letá Anna za pěšími dobrodružstvími s tátou v cestovatelském podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V šestnácti letech a bez větších zkušeností s dálkovými trasami vyrazila Anna Troskovová se svým tátou, grafickým designérem Jiřím Troskovem, na přechod Pyrenejí po trase GR11. Ušli víc než 500 kilometrů v těžkém horském terénu. „Byla to obrovská životní změna,“ ohlíží se dnes 19letá Anna za pěšími dobrodružstvími s tátou v cestovatelském podcastu Casablanca.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Investigace, o které se budeme v Odposlechu bavit, začala nálezem obrovského archivu dat. Obsahoval 1,5 milionu záznamů o sledování lidí prostřednictvím polohy jejich mobilních telefonů. Cílem sledování byli např. novináři, politici, celebrity, ale i běžní lidé ve více než 160 zemích světa. K prozkoumání archivu, který shromáždila dosud neznámá indonéská firma First Wap, se spojilo asi 70 novinářek a novinářů ze 14 světových redakcí. Byla mezi nimi i reportérka investigace.cz Zuzana Šotová. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Další miminko v babyboxu. Poprvé v historii tohoto zařízení tam ale během tří hodin někdo odložil dva chlapečky. Jeden z nich byl v pořádku, u druhého bylo ale na první pohled jasné, že byl po porodu brutálně napaden. Co se vlastně stalo? Kdo se chtěl chlapečka nejdříve zbavit, ale potom se ho snažil zachránit? Byla to jeho matka? Nebo zhrzený otec? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

Hnutí ANO pokračuje ve vyjednávání s SPD a Motoristy o příští vládě. Po rozdělení postů strany od pondělí vyjednávají o programu. Najdou na něm shodu dříve než na personálním obsazení kabinetu? Hostem Ptám se já byl bývalý předseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Vyjednávací týmy stran možné budoucí vládní koalice se tento týden začaly soustředit na program a koaliční smlouvu. Dnes mají probrat školství, dopravu a agendu ministerstva vnitra.První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že o programu se bude jednat až do neděle. V pondělí, kdy půjde šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš na jednání s prezidentem Petrem Pavlem, by pak mělo být hotových 95 procent programu. Přestože Babiš tento týden odjel na dovolenou, podle Havlíčka dostává podrobné informace z celého vyjednávání. „Pan předseda byl odpovědný za tu první část - vládní půdorys a klíčové posty, teď jedeme na expertní úrovni,“ vysvětlil.Resorty si zástupci ANO, SPD a Motoristů rozdělili minulý týden. Personálie ale zatím odložili na později. Jednání zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého si strana přála dosadit do čela ministerstva spravedlnosti. Babiš zároveň musel čelit protestům vědců a ekologických organizací proti zvažované kandidatuře předsedy Motoristů Petra Macinky na funkci ministra pro životní prostředí.Co je na povolebním dění nejabsurdnější? Co nejděsivější? A proč by současné vládní strany měly přemýšlet o spolupráci s hnutím ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Další miminko v babyboxu. Poprvé v historii tohoto zařízení tam ale během tří hodin někdo odložil dva chlapečky. Jeden z nich byl v pořádku, u druhého bylo ale na první pohled jasné, že byl po porodu brutálně napaden. Co se vlastně stalo? Kdo se chtěl chlapečka nejdříve zbavit, ale potom se ho snažil zachránit? Byla to jeho matka? Nebo zhrzený otec? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Další miminko v babyboxu. Poprvé v historii tohoto zařízení tam ale během tří hodin někdo odložil dva chlapečky. Jeden z nich byl v pořádku, u druhého bylo ale na první pohled jasné, že byl po porodu brutálně napaden. Co se vlastně stalo? Kdo se chtěl chlapečka nejdříve zbavit, ale potom se ho snažil zachránit? Byla to jeho matka? Nebo zhrzený otec? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

„Mám to hrozně ráda, ale odjakživa, už ze školy mám zafixované, že to je těžká disciplína, která vyžaduje opravdu velkou dovednost, spoustu talentu,“ říká o práci pro rozhlas herečka Lucie Polišenská, která za ztvárnění šansoniérky Evy Olmerové získá Cenu Thálie. Jak probíhala spolupráce s režisérem Alešem Vrzákem? A proč nemá smysl napodobovat slavné osobnosti? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řeholnice a zakladatelka řádu Misionářek lásky Matka Tereza z Kalkaty je chápána nejen jako světice, ale také jako výrazná kontroverzní osobnost. V Hergot!u jsme se s režisérkou biografického snímku Matka Teonou Strugar Mitevskou a s producentkou Labinou Mitevskou bavili o jejím příběhu v širších duchovních i geografických souvislostech.

Řeholnice a zakladatelka řádu Misionářek lásky Matka Tereza z Kalkaty je chápána nejen jako světice, ale také jako výrazná kontroverzní osobnost. V Hergot!u jsme se s režisérkou biografického snímku Matka Teonou Strugar Mitevskou a s producentkou Labinou Mitevskou bavili o jejím příběhu v širších duchovních i geografických souvislostech.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jedním rozhovorem můžu naštvat devadesát procent populace,“ říká herečka Elizaveta Maximová, která má ruské, židovské, ukrajinské i tatarské kořeny. Dnes, v době, kdy jsou nálepky a zobecnění všudypřítomné, o svém původu mluví tak, že se v něm cítí dobře. Nevidí totiž náboženství ani národy, ale konkrétní lidi. Kvůli veřejným projevům proti Putinovu režimu se do Ruska nemůže vrátit. Prarodiče, jimž posílala překlady svých projevů, podporovali její rozhodnutí i s vědomím, že se možná už neuvidí. Dnes říká, že se jí o nich zdávají sny a že se ani se svým ruským otcem neviděla už tři a půl roku. „Je to strašně těžký,“ přiznává herečka. Do Česka přišla jako sedmiletá dívka, bez znalosti jazyka a jen s matkou, která se stala jejím nejbližším člověkem. Společné začátky v malém bytě byly skromné, ale zásadní. „Uměla jsem jenom pár slov česky a byla vržená do první třídy. Ale mám celoživotní štěstí na lidi. Ujala se mě paní učitelka, která uměla rusky a hodiny mi v kabinetu překládala,“ vzpomíná Maximová. Herečka také mluví o své poslední roli v televizním filmu Máma, který bude uveden na konci roku na České televizi. V něm hraje ženu s těžkým mentálním handicapem, která vychovává dceru. „Před rolí Lilian jsem půl roku docházela do nemocnice jako dobrovolnice za lidmi s podobnou diagnózou. Byla to obrovská lekce pokory a zjistila jsem, že na úrovni duše jsme všichni zdraví,“ prozrazuje Maximová. Mluví také o tom, jaká bývala perfekcionistka. „Vím, že se nesmím nikdy srovnávat. A když už, tak se sebou třeba před rokem nebo dvěma lety a koukat se na cestu, kterou jsem já ušla. Protože poměřovat se s cizím úspěchem nebo neúspěchem je úplně ten nejhorší, co můžeš udělat,“ míní. Jaké to je žít mezi dvěma světy, když jeden z nich se stane nedostupným? Co se v člověku změní po půl roce mezi lidmi s mentálním handicapem? A jak se dá herectví dělat “opravdově”? I to se dozvíte v rozhovoru.

Speciál s Markétou Pekarovou Adamovou o povolební situaci, čtyřech letech vládnutí a Petru Fialovi.Proč by Tomio Okamura neměl být předsedou Sněmovny.Jak těžké bylo vládnutí v pětikoalici, proč odešli Piráti a jak probíhal konflikt Fiala–Bartoš.Kdy zažila nejtěžší okamžik v politické kariéře a co bude dělat po odchodu z politiky.Taky jsme trochu probrali její život před politikou a shodli jsme se, že Sudety jsou docela dobré místo pro dětství.

„Legendou je člověk, jehož odkaz přesáhne jeho život. Karol Duchoň byl výjimečný zpěvák s nezaměnitelným hlasem. Docenit jsme ho ale dokázali až po jeho smrti. Velmi mě potěšilo pozvání do filmu, který se připravoval čtyři roky,“ říká slovenský zpěvák Adam Ďurica v pořadu Blízká setkání. Během rozhovoru s Terezou Kostkovou před publikem Radiocafé Vinohradská 12 živě také zazpíval. Nezkrácené audio včetně písní najdete jako podcast pouze na portálu a v aplikaci mujRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První plány na splavnění řeky Moravy pocházejí už z 18. století, teprve roku 1901 však vznikl první skutečný záměr. Realizace se ovšem dočkal až díky podnikateli Tomáši Baťovi a mohla za to náhoda. V roce 1930 mu povodeň zničila staveniště nové továrny v Otrokovicích a tak se rozhodl vodní živel zkrotit. Inicioval výstavbu umělého vodního kanálu, která započala 16. října 1934. Vodní cesta je dlouhá 52 kilometrů. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zachraňují novorozence, kteří někdy váží třeba jen půl kilogramu. Rozmyslet si musí každý mililitr odebrané krve i každý gram podané medikace. Neonatologické oddělení Nemocnice České Budějovice je nejstarším pracovištěm svého druhu u nás. Letos oslavilo 40 let od svého založení, a jen v minulém roce hospitalizovalo přes 2000 kojenců a novorozenců.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vypadl na mě ze šuplíku jakýsi zažloutlý, léta zapomenutý papír. List pokrytý změtí čar. Byla na něm tužkou namalovaná závodní dráha a pak šmodrchanec podivných čárek od propisky, totiž, upřesňuji, od trasy závodních aut, nejspíše dokonce formulí.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je hlasem Radiožurnálu. Ve filmu Vlny si zahrál Jana Petránka, skvělého rozhlasového novináře a skvělého chlapa. Je empatickým vyšetřovatelem Jiřím Markovičem i vojákem v Tobruku, na divadle Hamletem. Mým hostem je Petr Lněnička, držitel Českého lva 2024 v kategorii Nejlepší herec v hlavní roli v seriálovém díle. Za dabing získal v roce 2015 prestižní Cenu Františka Filipovského.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdyby tak někdo sepsal názvy všech českých rybníků, to by vznikla krásná a zajímavá sbírka, zněla věta v jakémsi pojednání o rybnících, které jsem četl někdy dávno v dětství a už si samozřejmě nepamatuji, co to bylo za text. Často si na ni však vzpomínám, když se ocitnu v jižních Čechách. Byla by to krásná práce, souhlasím; pokud to ještě nevzal někdo jiný, klidně bych se do toho pustil. Komorník, Křivohlav, Dřevo.

Kdyby tak někdo sepsal názvy všech českých rybníků, to by vznikla krásná a zajímavá sbírka, zněla věta v jakémsi pojednání o rybnících, které jsem četl někdy dávno v dětství a už si samozřejmě nepamatuji, co to bylo za text. Často si na ni však vzpomínám, když se ocitnu v jižních Čechách. Byla by to krásná práce, souhlasím; pokud to ještě nevzal někdo jiný, klidně bych se do toho pustil. Komorník, Křivohlav, Dřevo.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Starostové a nezávislí budou po volbách ve Sněmovně v opozici. Podle lídra Víta Rakušana se hnutí nepodařilo naplnit předvolební ambice. Opoziční roli chce hrát hnutí co nejdůstojněji. Co stálo za neúspěchem STAN?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. „Jsme připraveni jako třetí nejsilnější subjekt v zemi na důslednou opoziční práci. Nebudeme obstruovat předávání moci po volbách,“ prohlásil předseda STAN Vít Rakušan v sobotu po skončení voleb. Starostové, kteří skončili ve volbách na třetím místě za vítězným hnutím ANO a Spolu, budou podle svého předsedy tvrdou a kontrolující opozicí, která bude ctít hodnoty. „Nečeká nás podle mě nic dobrého. Je zajímavé, že lidé dali důvěru Andreji Babišovi, který už jednou jako premiér neobstál. Navíc se bude tentokrát velice pravděpodobně opírat o extremisty. Jsem na to sama zvědavá, jak to v Poslanecké sněmovně bude vypadat,“ řekla v Ptám se já místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Nadějí jsou podle ní mladí lidé, kterých se letos dostalo do dolní komory hodně. „Zjevně přišlo k volbám hodně mladých lidí a volili i nás, volili Piráty. Byla tady celá řada influencerů, kteří vybízeli k tomu, aby lidé volili mladé kandidáty pod 30 let. Což se přesně stalo. A to mě nabíjí určitou naději do budoucna, protože přesně takovou Poslaneckou sněmovnu potřebujeme, aby v ní byli lidé všech věkových skupin,“ dodala. Možnou podporu vlády vítězného hnutí ANO Šebelová vyloučila stejně jako Vít Rakušan.Jak se STAN vyplatila dobrá kampaň? A jak moc hnutí poškodila kauza Dozimetr? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Byla jsem pozvaná zahrát na předání ceny Jaroslava Seiferta ve Francouzském institutu, což jsem s radostí přijala. Jednak mám ráda Petra Síse, který cenu získal, a jednak jsem v roce 1986 dostala pokárání od děkana za to, že jsem se dívala z okna filozofické fakulty na Seifertův pohřeb a někdo mě vyfotil a identifikoval.

Dvě filmové premiéry čekají na podzim herce Jana Dlouhého. V říjnu snímek Fichtelberg, kde se objeví v hlavní roli, a v listopadu film Neporazitelní. Jak snášel Jan Dlouhý davy lidí během předpremiéry Fichtelbergu? „Dost jsem se lekl, to musím říct. Všem jsem chtěl vyhovět, všem něco podepsat... šokovalo mě to,“ vypráví s úsměvem. „Musíš zůstat sám sebou. Nemůžeš se nechat roztrhat,“ vzpomíná na radu své maminky Petry Jungmanové a strýce Michala Dlouhého.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mají obyvatelé Pásma Gazy myšlenky na mírový plán představený tento týden v Bílém domě, nebo je jejich obzor omezen na snahu přežít ofenzívu izraelské armády a ochránit svoje nejbližší? Co lidé v území zničeném opakovanými útoky nejvíce potřebují? „Ti lidé jsou zdevastovaní. Většina z nich má depresi. Už ani psychologové na to nemají,“ přibližuje farmaceutka Zuzana Slováková, která v Pásmu Gazy pracuje pro organizaci Lékaři bez hranic.

Mají obyvatelé Pásma Gazy myšlenky na mírový plán představený tento týden v Bílém domě, nebo je jejich obzor omezen na snahu přežít ofenzívu izraelské armády a ochránit svoje nejbližší? Co lidé v území zničeném opakovanými útoky nejvíce potřebují? „Ti lidé jsou zdevastovaní. Většina z nich má depresi. Už ani psychologové na to nemají,“ přibližuje farmaceutka Zuzana Slováková, která v Pásmu Gazy pracuje pro organizaci Lékaři bez hranic.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po více než čtvrtstoletí existence a roce jednání do festivalu Designblok vstoupil fond Rockaway Capital. Jak je možné skloubit svět umění se světem investic? O tom jsme mluvili s šéfkou festivalu Janou Zielinski a investičním partnerem skupiny Rockaway Janem Jírovcem. Designblok, druhý nejstarší festival svého druhu na světě, je důkazem, že český design má co nabídnout i v mezinárodním měřítku. „To, co dnes považujeme za starožitnosti, bylo tehdy designem na nejvyšší úrovni,“ vysvětluje v rozhovoru šéfka festivalu Designblok Jana Zielinski, v čem spočívá význam investování do umění. Festival se vstupem investorů stal součástí skupiny Rockaway Arts společně s MFF KV a Colours of Ostrava. „Byla to tradiční, netradiční investice,“ říká v podcastu investiční partner Jan Jírovec z Rockaway.

Kampaň před sněmovními volbami je ve finále. Už o víkendu Češi rozhodnou, kdo dostane šanci skládat příští vládu. Dá se očekávat, že strany přijdou ještě s nějakým překvapením, které změní nálady voličů, nebo jsou karty rozdané? Hostem Ptám se já byla politoložka a odbornice na marketing Anna Shavit. Tři dny do otevření volebních místností se emoce znatelně stupňují jak na mítincích, tak na sociálních sítích. Zvýšená pozornost se také upírá k mnohdy vyostřeným televizním debatám. Podobně jako před čtyřmi lety stojí závěr kampaně zejména na souboji dvou bloků politických sil a jejich voličských táborů. Strany současné koalice STAN a Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a jejich někdejší vládní partner Piráti varují před nástupem opozičních ANO a SPD a mimoparlamentního Stačilo!. V kampani opakují, že se ANO chystá vládnout s extremisty a „zatáhnout zemi na Východ“. ANO kontruje, že vládní koalice straší lidi, nálepkuje a rozděluje společnost. Pokud se hnutí Andreje Babiše opět vrátí k moci, slibuje „návrat k normálu“ a změny většiny kroků, které kabinet Petra Fialy udělal. Na obrat dosavadního směru po volbách lákají voliče také hnutí SPD či další strany stojící mimo Sněmovnu.Strany se chtějí na poslední chvíli soustředit zejména na nerozhodnuté voliče, kterých je podle odborníků před letošními volbami výrazně více. Jaká emoce ovládla letošní volby a kdo ji nejlépe vystihl? Jak zásadní budou závěrečné televizní duely Fialy a Babiše? A jaký by byl Andrej Babiš podruhé u moci? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O sudetských Němcích, když už se o nich v médiích mluví, je to takřka vždy v negativním slova smyslu. Politikové se bojí účastnit se sudetoněmeckých krajanských setkání, většina se k nim vyjadřuje pohrdlivě.

V Česku se stále mluví o sudetských Němcích negativně. Důvodem jsou dvě věci: jejich údajné majetkové nároky, ale především jejich zrada Československa ve 30. letech minulého století, kdy většinově podporovali Hitlera. Ale co jejich děti? Celý život se zvláště ti, kteří v Československu po roce 1945 zůstali, vyrovnávají s fašistickou nálepkou. Takovou zkušenost má i Marianna Tomašovská, rozená Rathnerová.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku se stále mluví o sudetských Němcích negativně. Důvodem jsou dvě věci: jejich údajné majetkové nároky, ale především jejich zrada Československa ve 30. letech minulého století, kdy většinově podporovali Hitlera. Ale co jejich děti? Celý život se zvláště ti, kteří v Československu po roce 1945 zůstali, vyrovnávají s fašistickou nálepkou. Takovou zkušenost má i Marianna Tomašovská, rozená Rathnerová.

„Jak by to u nás vypadalo, kdybychom následovali slovenský scénář," zní podtitulek stále ještě aktuálního Respektu, přičemž tato otázka by se dala položit rovněž u tématu práv LGBT+ lidí. Na Slovensku totiž queer osoby v posledních dvou letech čelí obavám z návrhů, které by mohly její práva omezit. A v Maďarsku je situace ještě horší. Letos byl schválen zákon, který fakticky zakazuje Pochody hrdosti a další akce na podporu LGBT+. Zároveň je kriminalizovaná propagace (v praxi tedy jakákoliv osvěta) homosexuality před mladistvými. Jak k tématu práv queer osob přistupují jednotlivé strany a hnutí v Česku? Které z nich chtějí manželství pro všechny a které přispívají k nenávistné rétorice? A řeší politická uskupení před volbami kromě sexuálních menšin i ty národnostní? Nejen o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu František Trojan.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROrnella Koktová se už dávno nesnaží obhajovat před těmi, kdo ji mají zafixovanou jen jako bulvární postavičku. „Časem se to celkově lepší, ale kdo má pevný názor, tomu to stejně nevymluvíte. A kdo se umí podívat i z jiného úhlu, ten to uvidí jinak,“ říká podnikatelka a spoluautorka podcastu s Agátou Hanychovou. Sama přiznává, že bulvár jí v minulosti ubližoval, dnes ho ale dokáže využít – ať už pro byznys, nebo k tomu, aby upozornila na příběhy, které by jinak zapadly. „Na nás vydělávají celé roky. Teď si z toho dokážeme vzít i my, a někdy je to vlastně i zábava,“ dodává k úspěšnému podcastu. Za sebou má přitom složité dětství i komplikovaný vztah s matkou. „Už jsem umrtvená, kdybych to brala vážně, zbláznila bych se,“ vysvětluje. Velký tlak zažívala i v devatenácti, kdy byla těhotná, maturovala a zároveň čelila obrovskému mediálnímu zájmu kvůli vztahu s podnikatelem Josefem Koktou. „Byla to strašná doba. Dokonce jsem přemýšlela, jestli neskočím ze skály na Divoké Šárce. Pak jsem si ale řekla, že to zvládnu. Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem silná,“ říká otevřeně. Dnes s manželem vychovává tři děti, mluví o těžkých porodech i období vyhoření, kdy se cítila v úspěšném podnikání i vztahu prázdná. Koktová ale také hovoří o strachu, že kvůli pracovnímu vytížení nebude „dokonalou mámou“. „Čtete to na sítích – když je žena jenom doma s dítětem, tak je neschopná a když moc pracuje, tak je ‚zlá' workoholička. Tohle všechno se ve mně pere,“ popisuje podcasterka tlaky ve veřejném prostoru a dodává, že se svým dětem snaží zajistit „bezpečné hnízdo“. Nejstarší syn Quentin má pravděpodobně Aspergerův syndrom a Koktová popisuje, jak se učí komunikovat s dítětem, které přemýšlí a reaguje jinak než většina vrstevníků. Přesto mluví o rodině jako o svém smyslu života, ale přiznává i chvíle, kdy s manželem Josefem Koktou měli na účtu „poslední tisícovku“. Jak se jí daří vyrovnávat s tlakem veřejnosti i s vlastními pochybnostmi? Jak balancuje mezi podnikáním, mateřstvím a partnerským vztahem? A jak se žije ženě, o níž se v mládí psalo na titulních stranách, ale která dnes sama určuje, co a jak sdílí? Pusťte si celý rozhovor.

Rugsėjo 22 d. Tiek Žinių vedėja Gabija papasakos apie naują tyrimą, išaiškinusį Žemaitaičio ir jo brolio įmonės sėkmę viešuosiuose pirkimuose, aptars karštą savaitgalį okupuotame Kryme, socdemų ir aušriečių pasikeitimą ministerijomis bei pilietybės sugrąžinimą galimai rusų pusėje kariavusiam lietuviui.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral. Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit. Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají. Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká. Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká. Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Letos uplynulo 25 let od zapsání olomouckého Sloupu Nejsvětější Trojice na seznam světového dědictví UNESCO. „Vzpomínám na to s radostí a úlevou,“ říká v rozhovoru Michal Beneš, člen české komise pro UNESCO, který se na cestě za zapsáním (nejen) olomoucké památky na seznam UNESCO přímo podílel.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

Blízká setkání celý týden připomínají 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Spisovatelka Irena Obermannová jako dítě na jednom ze souborových táborů vyhrála s pohádkou svou první literární soutěž. „Pan Disman pak volal rodičům, že ze mě bude spisovatelka,“ vzpomíná. „Psaním pohádek pro rozhlas jsem později i živila rodinu.“ Proč první knihu vydala až před čtyřicítkou? Co jí dávají veřejné rozhovory, které jako podcast natáčí se svou dcerou Berenikou Kohoutovou?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla by to velká, dokonce nehorázná nadsázka, kdybych tvrdil, že na počátku mé úvahy bylo detektivní pátrání. Ve skutečnosti to bylo prostší. Chtěl jsem vědět, copak asi přimělo vedení Českých drah k zákazu označování lokomotiv jako Maruška, Tomík nebo podobně. Řekl bych, že by je mělo trápit něco jiného.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!

K čemu dospěl senátní bezpečnostní výbor ohledně bitcoinové kauzy? „15. srpna kauza nabyla nových rozměrů. Byla to spíše debata o tom, co nám paní doktorka Bradáčová může říct, osvětlila nám a postavila se za rozhodnutí soudu a státních zástupců, kteří rozhodovali o vydání počítače a dalších věcí. Z jejího pohledu je to v pořádku,“ říká Tomáš Jirsa (ODS), senátor a starosta Hluboké nad Vltavou a předseda oblastního sdružení ODS v Českých Budějovicích.