Podcasts about samotn

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Jeden z nejzajímavějších výhledů na oblast středního Povltaví, Českou Sibiř, Brdy a Šumavu nabízí rozhledna Kuníček. Nachází se ve stejnojmenné osadě nedaleko Petrovic na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Byla otevřena v roce 2003 na kopci Hodětín, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 572 metrů. Samotná rozhledna ale stojí na svahu těsně pod jeho nejvyšším bodem. Při výstupu se tak musíte dostat až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu, která vrchol Hodětína převyšuje.

Kaderka vládl tenisovému svazu 25 let. Vládl tvrdě a nesmlouvavě. Své oponenty označoval výrazy jako „neumětelové“ či „amatéři“. Zatočil s každým, kdo se mu postavil. Tenisté za jeho éry dosáhli mnoha úspěchů a Kaderka se chlubil, že je to i jeho zásluha. Samotní tenisté to tak ale nevidí.

Samotný koncert trvá pár hodin, ale co vše tomu předchází a jaká je vlastně náplň práce tour managera? Jaké jsou nároky úspěšných hudebních skupin a co vše musí jejich crew zajistit? O své zkušenosti se podělí tour managerka kapely Jelen Markéta Zaschke, která se od studia speciální pedagogiky dostala až k mnohaleté spolupráci s kapelou Lucie, produkci hudebních festivalů i sportovních akcí. Co vše v rámci své kariéry získala i ztratila a jaké jsou její plány do budoucna se dozvíte v rozhovoru se studentkou VŠEM Natálií.

Ste developer, stavebná firma, realitná kancelária, dizajnéri či advokáti? Aj vy môžete odprezentovať svoje služby na Veľtrhu bývania a nehnuteľností v bratislavskej Inchebe 16. až 18. októbra 2025. Aké príležitosti a benefity vám to prinesie a kde sa dá zaregistrovať? O veľtrhu sme sa rozprávali s organizátorkou Ivetou Peťovskou v podcaste portálu Nehnuteľnosti.sk.V podcaste sa dozviete:čo je cieľom a prečo vznikol Veľtrhu bývania a nehnuteľností,prečo sa oplatí vystavovať na Veľtrhu bývania a nehnuteľností 2025 v bratislavskej Inchebe,čo všetko má vystavovateľ k dispozícii v rámci svojho stánku na Veľtrhu,ako sa dá stať partnerom podujatia a byť súčasťou programu prednášok na Veľtrhu, ako sa cenovo pohybujú jednotlivé stánky pre vystavovateľov.Unikátne podujatie o bývaní pre širokú verejnosťNa Slovensku dlho neexistovala konferencia alebo veľtrh s témou bývania pre širokú verejnosť. Väčšinou boli tieto podujatia určené pre profesionálov. Inšpiráciou boli pre organizátorku Ivetu Peťovskú zahraničné veľtrhy, ktorých atmosféru a príležitosti chcela priniesť na Slovensko, čo sa jej podarilo a tento rok organizuje už druhý ročník tohto Veľtrhu. „Cieľom je spájať a podporiť networking medzi profesionálmi a klientmi. Čiže spojiť developerov, realitných maklérov, finančných poradcov, architektov, dizajnérov s klientmi, ktorí hľadajú odpovede na svoje otázky ohľadom bývania. Či chcú kúpiť, predať, rekonštruovať alebo investovať. Vytvoriť priestor na nadviazanie obchodných kontaktov, budovať komunitu, kde v takej ľudskej príjemnej atmosfére si klienti môžu nájsť odpovede priamo zo zdroja, nie na internetových fórach.” Návštevníci sa tak priamo môžu pýtať odborníkov na rady ohľadom bývania či investovania.Kto môže na Veľtrhu bývania a nehnuteľností 2025 vystavovať?Prvý ročník Veľtrhu bývania a nehnuteľností navštívilo počas troch dní takmer 5 tisíc návštevníkov. „Samotní vystavovatelia ocenili príjemnú atmosféru, dobrú organizáciu, zmysluplných návštevníkov aj reálne dopyty. Odišli s množstvom nových kontaktov, z ktorých vznikli aj reálne obchody a mnohí z nich sú prihlásení aj do aktuálneho ročníka,” povedala o pozitívnych referenciách v podcaste Iveta Peťovská. Svoje služby a produkty na Veľtrhu môže odprezentovať ktokoľvek v súvislosti s nehnuteľnosťami a bývaním. „Sú to realitné kancelárie, developeri, architekti, nábytkárske firmy, osvetlenie, investičné spoločnosti. Ďalej firmy s ponukou alternatívneho bývania, právnici, odborníci na legislatívu či banky a poisťovne. Čiže v skratke každý, kto sa akýmkoľvek spôsobom vie zapojiť do procesu hľadania bývania alebo investičnej príležitosti.” Stánok na Veľtrh bývania a nehnuteľností 2025 si môžete zarezervovať do konca augusta na www.veltrhnehnutelnosti.skCelý rozhovor o Veľtrhu bývania a nehnuteľností s organizátorkou podujatia Ivetou Peťovskou si môžete pozrieť na Youtube alebo vypočuť na Spotify a ostatných podcastových aplikáciách.PR článok

70.léta 20.století neproběhla tak dávno, přesto v té době platily zákony, které nám z dnešního pohledu připadají úplně prehistorické. Potraty byly až na výjimky v USA ilegální, informace o antikoncepci a její dostupnost defakto neexistovaly a chudé ženy riskovaly životy na místech, kde jim potraty prováděl amatér bez diplomu a vybavení. A pak přišla skupina tzv. Janes, které se rozhodly to změnit. A málem šly na doživotí do vězení.

Ještě před pár měsíci patřil Babiš k největším fanouškům autokrata Donalda Trumpa. Tvrdil, že mají stejný program a stejné cíle. Během eskalace celní války se na svá slova pokusil zapomenout. Z obdivu zbyla jen červená čepice. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Světová výstava v japonské Ósace začne za tři dny, ovšem český národní pavilon poutá pozornost už teď. Jako vůbec první mezinárodní pavilon na letošním EXPO jej například navštívil japonský premiér Šigeru Išiba. Nosná konstrukce spirálovité stavby vznikala ve společnosti Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou a moderní dřevěné panely pak také v rodinné firmě Novatop v Ptení na Prostějovsku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V USA je ministrom zdravotníctva Robert Kennedy Jr, ktorý spochybňuje očkovanie ako také. Na Slovensku medzitým splnomocnenec vlády pre vyšetrovanie pandémie Peter Kotlár odovzdal generálnemu prokurátorovi neverejné analýzy, ktoré vraj dokazujú zvýšené množstvo DNA vo vakcínach od Pfizeru a Moderny. Očkovaných ľudí prirovnal ku kukurici. Ako sa v skutočnosti vyrábajú vakcíny, na čo všetko dozerajú regulátori a máme sa obávať rakoviny? O týchto témach diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a biochemikom Petrom Holubom.Frankovská vysvetlila, že tvrdenia o zvýšených množstvách DNA vo vakcínach nie sú nové. „Na dezinformačnej scéne, najmä v zahraničí, sa to objavilo už v roku 2023. Vtedy sa im venovali viaceré factcheckerské organizácie, ale aj napríklad austrálska regulačná agentúra,“ hovorí. Mnohé z týchto tvrdení podľa nej vychádzajú zo štúdií, ktoré neprešli vedeckým hodnotením alebo pracovali s anonymne zaslanými vzorkami.V podcaste sa venovali aj ďalším dezinformáciám – napríklad konšpiračným tvrdeniam o slintačke a krívačke. Marián Kotleba ju nazýva „covidom-2025“ a tvrdí, že ide o nástroj na ovládanie ľudí. Šíri aj obavu, že cez mlieko bude verejnosť „nevedome očkovaná“.Biochemik Peter Holub vysvetlil, že z doteraz zverejnených informácií, ktoré poskytli Peter Kotlár a Soňa Peková, nevyplýva, že by vakcíny obsahovali vyššie množstvo DNA. „Prezentácia pani Pekovej obsahuje aj niektoré metodologické detaily, takže približne vieme, akou metódou sa snažila stanoviť koncentráciu DNA. Samotná metóda nie je zle zvolená, problém je však vo formáte prezentovaných výsledkov,“ uviedol Holub. Dodal, že pri použití netypickej jednotky vyznievajú čísla umelo navýšené. „Keď sme to prepočítali do štandardných jednotiek, aj keby boli údaje presné, čo nevieme overiť, množstvo DNA by bolo hlboko pod limitmi stanovenými regulátormi.“Holub tiež zdôraznil, že aj keby vakcíny obsahovali viac DNA, „môžeme takmer s istotou povedať, že by to človeku vôbec nijako neuškodilo“.Moderuje Veronika Jursová Prachárová.

Nová verzia chatGPT vie vytvárať dokonalejšie obrázky. To sa minulý týždeň prejavilo na sociálnych sieťach záplavou fotografií prerobených podľa estetiky japonského štúdia Ghibli. Milé obrázky, ktoré vyzerajú ako z kreslených filmov Cesta do fantázie či Môj sused Totoro, však opäť otvorili otázky, kde je hranica medzi inšpiráciou a krádežou duševného vlastníctva, či sa dá jeho ochrana vôbec dosiahnuť a z čoho by sa mala umelá inteligencia vlastne učiť. "Samotný autorský štýl nie je chránený autorským právom. Obmedzila by sa tým totiž sloboda tvorby, keďže je veľmi ťažké zadefinovať, čo tým štýlom vlastne je," hovorí právnik a výskumník Matúš Mesarčík.

Po sociálních sítích se šíří umělou inteligencí OpenAI vygenerované obrázky ve stylu japonského Studia Ghibli. Samotný výtvarník a zakladatel studia Hajao Mijazaki má k používání umělé inteligence ale velmi rezervovaný postoj. „Je to nevinná zábava,“ brání se v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus publicista a autor animací ve stylu Ghibli Michael Durčák. „Studio Ghibli může OpenAI zkusit žalovat za ušlý zisk,“ namítá právník specializovaný na autorské právo Tomáš Ščerba.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď vás vezmeme do Stěžer, což je obec necelých 6 km západně od Hradce Králové, kterou projíždíme vždy, když jedeme z Hradce na Nechranice a na Nový Bydžov. Jde o moderní obec se zhruba 2000 obyvateli, která se stala v roce 2018 Vesnicí roku. Naším hostem je starostka Stěžer Dagmar Smetiprachová.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď vás vezmeme do Stěžer, což je obec necelých 6 km západně od Hradce Králové, kterou projíždíme vždy, když jedeme z Hradce na Nechranice a na Nový Bydžov. Jde o moderní obec se zhruba 2000 obyvateli, která se stala v roce 2018 Vesnicí roku. Naším hostem je starostka Stěžer Dagmar Smetiprachová.

Filip Remunda osciluje mezi profesí režiséra a producenta. Obojí teď spojil v časosběrném dokumentu Štěstí a dobro všem, o ruském muži Vitalijovi, který se navzdory svému vzdělání živí jako zedník a postuje na youtube videa o světě kolem sebe. „Je to rváč, putinovec, ale i člověk s velkým smyslem pro humor, který vidí problémy své země,“ vypráví režisér. Jak vzpomíná na osm let natáčení na Sibiři? Jak se dozvěděl o Vitalijově smrti? A jak mu bylo, když ho vyslýchala policie?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filip Remunda osciluje mezi profesí režiséra a producenta. Obojí teď spojil v časosběrném dokumentu Štěstí a dobro všem, o ruském muži Vitalijovi, který se navzdory svému vzdělání živí jako zedník a postuje na youtube videa o světě kolem sebe. „Je to rváč, putinovec, ale i člověk s velkým smyslem pro humor, který vidí problémy své země,“ vypráví režisér. Jak vzpomíná na osm let natáčení na Sibiři? Jak se dozvěděl o Vitalijově smrti? A jak mu bylo, když ho vyslýchala policie?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Celkem 154 tisíc uchazečů podalo podle údajů Cermatu přihlášku ke studiu na střední škole nebo víceletém gymnáziu. Tohle číslo se ještě může o něco zvýšit, až školy do systému nasypou také všechny přihlášky, které obdržely na papíře. Samotné přijímačky se konají zhruba v polovině dubna – na co se zaměřit v nadcházejících týdnech, aby se zvýšily šance na úspěch, a jak pomáhají s přípravou základní školy – nejen na tyto otázky odpoví v Ranním brífinku Markéta Hronová, reportérka Hospodářek, která se specializuje právě na vzdělávání.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Celkem 154 tisíc uchazečů podalo podle údajů Cermatu přihlášku ke studiu na střední škole nebo víceletém gymnáziu. Tohle číslo se ještě může o něco zvýšit, až školy do systému nasypou také všechny přihlášky, které obdržely na papíře. Samotné přijímačky se konají zhruba v polovině dubna – na co se zaměřit v nadcházejících týdnech, aby se zvýšily šance na úspěch, a jak pomáhají s přípravou základní školy – nejen na tyto otázky odpoví v Ranním brífinku Markéta Hronová, reportérka Hospodářek, která se specializuje právě na vzdělávání.

Kolik českých katolických biskupů může říct, že pro popularizaci víry udělali tolik jako Marek Orko Vácha? Muž, který vystudoval nejen teologii, ale i molekulární biologii a genetiku, a který byl 14 let přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se dávno stal symbolem pokusu přivést ke křesťanským hodnotám i ty, pro které jsou církve příliš rigidními institucemi.

„Samotné dýchání dokáže mnoho věcí opravit. Já jsem překonala takové diagnózy, za které můžu poděkovat, protože mě posunuly. Každý má svoji cestu a jde o to, v jaké kvalitě tu hodláme fungovat a žít,“ říká fyzioterapeutka Monika Šrenkelová v rozhovoru pro pořad Laskavá sobota s Helenou Neumannovou. 15.02.2025, www.RadioUniversum.cz

„Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa exminister hospodárstva Karel Hirman.„Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“, dodáva. Staronový Donald Trump ohlásil 25-percentné clá na dovoz ocele a hliníka, ich zavedenie však zvažuje aj na dovoz áut, liekov či mikročipov. Amerika sa nimi stane opäť bohatá, hovorí. A hoci Európska únia avizuje odvetu, na Slovensku, ako v krajine s najväčšou produkciou automobilov na hlavu, musíme spozornieť. Hoci tam nesmeruje veľká produkcia ocele, na vývoze áut by sme to zaznamenali citeľne. Čo môže očakávať naša ekonomika s avizovaným zvyšovaním dovozných ciel v Spojených štátoch? A dá sa poučiť z minulosti, keď už raz takéto Trumpove opatrenia Spojené štáty rušili? Téma pre Karla Hirmana, exministra hospodárstva. Utopíme sa v čínskej oceli a globálnej vojne?Hlavnými dodávateľmi ocele a hliníka do Spojených štátov sú krajiny ďalekého východu vrátane Číny. Podľa Hirmana ich export do oblasti EÚ už teraz destabilizuje trh s oceľou a výrazným spôsobom prispieva k problémom európskych oceliarní, vrátane košického US Steelu. „Ak sa (vďaka zvýšeným clám) toky z USA presmerujú do EÚ, utopíme sa tu v čínskej oceli a naše oceliarne neprežijú“, hovorí exminister hospodárstva. „Ak EÚ nezavedie čo najskôr protiopatrenia“, dodáva. „Ale to sa už dostávame do špirály obchodnej vojny globálneho charakteru. História 20. storočia nás učí, že globálne obchodné vojny sa končia globálnymi horúcimi konfliktmi“, Karel Hirman tak poukazuje na poučenie z dejín, so záverom, že „víťazom by tak nebol nikto“. Paradoxom amerických ciel na dovoz ocele môže byť podľa neho samotné ohrozenie amerického majiteľa košických železiarní s dopadom na zamestnanosť. „Samotné železiarne zamestnávajú takmer osem tisíc ľudí. V napojených dodávateľských firmách sú zamestnané ďalšie tisíce ľudí. S tým súvisia rovnako služby a pod. Tu sa už nebavíme o východnom Slovensku, ale o HDP krajiny“, ilustruje možné dopady colnej vojny len v oblasti ocele. Kde je premiér? Ide tu o krajinuSituácia podľa Hirmana dramaticky naberie na vážnosti v prípade avizovaných ciel na dovoz áut do Spojených štátov. Tu by boli podľa neho boli ohrozené desaťtisíce pracovných miest. V tomto exministrovi chýba iniciatíva ministerky hospodárstva Denisy Sakovej a priamo premiéra Roberta Fica. „Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa Hriman. „Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“. „Už aj priemyselný zväz avizoval, že zahraniční investori nás obchádzajú. Slovensko napríklad nie je v zozname nemeckých investorov. Sú v ňom Poliaci, Rumuni a Ukrajinci. Už ani pes po nás neštekne. A my tu vidíme zábavku na úrovni vládnej koalície, ktorá si vypisuje listy“, tvrdí Karel Hirman. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa exminister hospodárstva Karel Hirman.„Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“, dodáva. Staronový Donald Trump ohlásil 25-percentné clá na dovoz ocele a hliníka, ich zavedenie však zvažuje aj na dovoz áut, liekov či mikročipov. Amerika sa nimi stane opäť bohatá, hovorí. A hoci Európska únia avizuje odvetu, na Slovensku, ako v krajine s najväčšou produkciou automobilov na hlavu, musíme spozornieť. Hoci tam nesmeruje veľká produkcia ocele, na vývoze áut by sme to zaznamenali citeľne. Čo môže očakávať naša ekonomika s avizovaným zvyšovaním dovozných ciel v Spojených štátoch? A dá sa poučiť z minulosti, keď už raz takéto Trumpove opatrenia Spojené štáty rušili? Téma pre Karla Hirmana, exministra hospodárstva. Utopíme sa v čínskej oceli a globálnej vojne?Hlavnými dodávateľmi ocele a hliníka do Spojených štátov sú krajiny ďalekého východu vrátane Číny. Podľa Hirmana ich export do oblasti EÚ už teraz destabilizuje trh s oceľou a výrazným spôsobom prispieva k problémom európskych oceliarní, vrátane košického US Steelu. „Ak sa (vďaka zvýšeným clám) toky z USA presmerujú do EÚ, utopíme sa tu v čínskej oceli a naše oceliarne neprežijú“, hovorí exminister hospodárstva. „Ak EÚ nezavedie čo najskôr protiopatrenia“, dodáva. „Ale to sa už dostávame do špirály obchodnej vojny globálneho charakteru. História 20. storočia nás učí, že globálne obchodné vojny sa končia globálnymi horúcimi konfliktmi“, Karel Hirman tak poukazuje na poučenie z dejín, so záverom, že „víťazom by tak nebol nikto“. Paradoxom amerických ciel na dovoz ocele môže byť podľa neho samotné ohrozenie amerického majiteľa košických železiarní s dopadom na zamestnanosť. „Samotné železiarne zamestnávajú takmer osem tisíc ľudí. V napojených dodávateľských firmách sú zamestnané ďalšie tisíce ľudí. S tým súvisia rovnako služby a pod. Tu sa už nebavíme o východnom Slovensku, ale o HDP krajiny“, ilustruje možné dopady colnej vojny len v oblasti ocele. Kde je premiér? Ide tu o krajinuSituácia podľa Hirmana dramaticky naberie na vážnosti v prípade avizovaných ciel na dovoz áut do Spojených štátov. Tu by boli podľa neho boli ohrozené desaťtisíce pracovných miest. V tomto exministrovi chýba iniciatíva ministerky hospodárstva Denisy Sakovej a priamo premiéra Roberta Fica. „Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa Hriman. „Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“. „Už aj priemyselný zväz avizoval, že zahraniční investori nás obchádzajú. Slovensko napríklad nie je v zozname nemeckých investorov. Sú v ňom Poliaci, Rumuni a Ukrajinci. Už ani pes po nás neštekne. A my tu vidíme zábavku na úrovni vládnej koalície, ktorá si vypisuje listy“, tvrdí Karel Hirman. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

My teraz bojujeme o samotné základy demokracie v našej krajine a o naše základné ľudské práva - ako je sloboda prejavu či zhromažďovania. Toto je boj, ktorý nás čaká a ktorý si budeme musieť veľmi tvrdo obhájiť, tvrdí bývalý splnomocnenec vlády pre občiansku spoločnosť Filip Vagač. A prečo podľa neho vládna moc útočí na Tretí sektor? Pretože mu nastavuje kritické zrkadlo, hovorí Vagač.Tretí sektor patrí medzi piliere našej občianskej spoločnosti už vyše 30 rokov. Napokon, zákony o slobode prejavu a zhromažďovania boli jedny z úplne prvých, ktoré po Novembri 89 parlament prijal v ich demokratickej podobe. Mimovládne organizácie tak tvoria piliere v oblasti zdravotníctva, vzdelávania, kultúry, ekológie či charity a formujú politiky týchto kľúčových segmentov verejného života. Mimovládny sektor je však - okrem médií či politickej opozície, aj čoraz väčším tŕňom v očiach aktuálnej vládnej moci. Snaha prakticky akýmkoľvek spôsobom obmedziť silu a vplyv mimovládok a dostať Tretí sektor pod kontrolu moci tak ani zďaleka nie je u konca.Vládni politici chcú dnes mimovládky rozdeľovať na ušľachtilé a tie ostatné a vytlačiť Tretí sektor z oblasti politiky, ktorú si takpovediac "vyárendovali" sami pre seba a to napriek tomu, že moc v tomto štáte pochádza od občanov, nie politických strán.Ustojí Tretí sektor tento tlak a ako snaha vlády osedlať si ich môže ovplyvniť kvalitu nášho života? A čo sa vlastne skrýva za snahou vlády?"Ten boj o naše základné ľudské práva sa neskončil a my ich budeme musieť ďalej brániť. Zostávam optimista. Verím v silu občianskej spoločnosti a jednotlivcov, ktorí sa nenechajú kúpiť a sú ochotní pre pravdu položiť aj život, ako i tomu, že v dejinách sa vždy ukázalo, že to bola tá silnejšia časť spoločnosti, hovorí Filip Vagač, ktorý pripomenul aj príklad Mahátmu Ghándiho, ktorého boj o nezávislosť Indie vyzeral na začiatku úplne beznádejne až nezmyselne, no napokon sa mu podarilo poraziť celé Britské impérium. "Na začiatku všetky takéto boje vyzerajú úplne nezmyselne no napriek tomu si myslím, že jediná cesta vedieť cez to, že človek za svoje hodnoty je ochotný bojovať, isť znova a znova na tie námestia a presviedčať ostatných pretože iná cesta neexistuje." Ráno Nahlas s bývalým Splnomocnencom vlády pre rozvoj občianskej spoločnosti a dnes programovým riaditeľom Platformy pre demokraciu Filipom Vagačom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Teraz hráme o samotné základy našej demokracie. bude to tvrdý boj, zostávam však optimista, tvrdí Filip Vagač.My teraz bojujeme o samotné základy demokracie v našej krajine a o naše základné ľudské práva - ako je sloboda prejavu či zhromažďovania. Toto je boj, ktorý nás čaká a ktorý si budeme musieť veľmi tvrdo obhájiť, tvrdí bývalý splnomocnenec vlády pre občiansku spoločnosť Filip Vagač. A prečo podľa neho vládna moc útočí na Tretí sektor? Pretože mu nastavuje kritické zrkadlo, hovorí Vagač.Tretí sektor patrí medzi piliere našej občianskej spoločnosti už vyše 30 rokov. Napokon, zákony o slobode prejavu a zhromažďovania boli jedny z úplne prvých, ktoré po Novembri 89 parlament prijal v ich demokratickej podobe. Mimovládne organizácie tak tvoria piliere v oblasti zdravotníctva, vzdelávania, kultúry, ekológie či charity a formujú politiky týchto kľúčových segmentov verejného života. Mimovládny sektor je však - okrem médií či politickej opozície, aj čoraz väčším tŕňom v očiach aktuálnej vládnej moci. Snaha prakticky akýmkoľvek spôsobom obmedziť silu a vplyv mimovládok a dostať Tretí sektor pod kontrolu moci tak ani zďaleka nie je u konca.Vládni politici chcú mimovládky rozdeľovať na ušľachtilé a tie ostatné a vytlačiť Tretí sektor z oblasti politiky, ktorú si takpovediac "vyárendovali" sami pre seba a to napriek tomu, že moc v tomto štáte pochádza od občanov, nie politických strán.Ustoja mimovládky tento tlak moci a ako snaha vlády osedlať si ich môže ovplyvniť kvalitu nášho života? A čo sa vlastne skrýva za snahou vlády?"Ten boj o naše základné ľudské práva sa neskončil a my ich budeme musieť ďalej brániť. Zostávam optimista. Verím v silu občianskej spoločnosti a jednotlivcov, ktorí sa nenechajú kúpiť a sú ochotní pre pravdu položiť aj život, ako i tomu, že v dejinách sa vždy ukázalo, že to bola tá silnejšia časť spoločnosti, hovorí Filip Vagač, ktorý pripomenul aj príklad Mahátmu Ghándiho, ktorého boj o nezávislosť Indie vyzeral na začiatku úplne beznádejne až nezmyselne, no napokon sa mu podarilo poraziť celé Britské impérium. "Na začiatku všetky takéto boje vyzerajú úplne nezmyselne no napriek tomu si myslím, že jediná cesta vedieť cez to, že človek za svoje hodnoty je ochotný bojovať, isť znova a znova na tie námestia a presviedčať ostatných pretože iná cesta neexistuje." Ráno Nahlas s bývalým Splnomocnencom vlády pre rozvoj občianskej spoločnosti a dnes programovým riaditeľom Platformy pre demokraciu Filipom Vagačom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Jedním z nejvýraznějších problémů současného Česka je klesající porodnost. Jaká řešení nabízí česká politická scéna? Český statistický úřad uveřejnil data, podle kterých se počet obyvatel Česka v prvních třech čtvrtletích roku 2024 snížil. Oproti stejnému období v roce 2023 se od ledna do konce září 2024 narodilo méně dětí – 64 tisíc. V roce 2023 to bylo 70 tisíc. Celkově se potom v roce 2023 narodilo 91 tisíc dětí, což bylo o 10 tisíc méně než o rok dříve.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neviem, či by som si vybrala slovo paraziti, ale keby som mala povedať či Zdravotné poisťovne preukázali svoju opodstatnosť, tak jednoznačne poviem, že nie, nepreukázali. Hovorí bývalá štátna tajomníčka rezortu zdravotníctva Jana Ježíková. Podľa nej je však ešte horšie to, že štát - ako regulátor poisťovní a ich zisku, zlyhal a naše záujmy neháji.Zdravotné poisťovne si nerobia robotu, ktorá sa od nich pri nastavení systému očakávala, nesmerujú zdravotníctvo k efektivite. My máme v zdravotníctve "free style", je tam obrovská sloboda a prakticky nikto tam nič nekontroluje. Štát má ale z Ústavy povinnosť splniť záväzok zabezpečiť zdravotnú starostlivosť pre svojich občanov a má preto právo, ale i povinnosť, do toho systému vstupovať reguláciami no a regulovať sa dá prakticky čokoľvek. Hovorí bývalá štátna tajomníčka rezortu a dlhodobá analytička zdravotníctva Jana Ježíková.Slovenské zdravotníctvo je opäť na hrane kolapsu. Ťažko skúšanú dostupnosť zdravotnej starostlivosti tentoraz otestuje staronový spor medzi nemocničnými lekármi a vládou. A aktuálna pointa? Vláda odmietla naplniť všetky záväzky vyplývajúcich z Memoranda uzavretého s Lekárskym odborovým združením, no a namiesto ďalšieho vyjednávania siahla aktuálna vláda až k hrozbe represií. Ochotu lekárov ísť až na hranu to však prakticky vôbec neoslabilo. Krajine tak hrozí mimoriadna situácia, kde sa môžeme domáhať nášho ústavného práva na ochranu životov i zdravia až pod bičom vládnej represie. Memorandum, ktoré je predmetom sporu pritom hovorí nielen o lekárskych platoch, ale je aj o systémových riešeniach, ktoré by mali zabrániť ďalšiemu plytvaniu - a pravdepodobne i rozkrádaniu, našich zdravotných odvodov. Samotní lekári totiž upozorňujú na dlhodobo nesystémové financovanie nemocníc no a na nedostatočné financovanie poskytovateľov zdravotnej starostlivosti roky upozorňuje aj Najvyšší kontrolný úrad.V systéme, ktorý vykazuje nadmerné úmrtia, príliš dlhé čakacie lehoty alebo i nedostatok moderných liekov - a na ktorý sa donekonečna skladáme v stámiliónových oddlžovaniach, pritom súkromné zdravotné poisťovne dokážu i tak dodnes generovať zisk.Viac ako 20 rokov nášho zdravotníctva ukázalo, že trhové prostredie, ktoré nie je dostatočne regulované, neprináša žiadnu pridanú hodnotu. Naša skúsenosť ukázala, že zdravotné poisťovne neprinášajú efektivitu, ktorú by sme ako pacienti pocítili a štát - ako ich regulátor, zlyhal. Tvrdí bývalá štátna tajomníčka rezortu zdravotníctva Jana Ježíková Netransparentné a nespravodlivé "odmeňovanie" nemocníc je len čerešnička na torte systému, ktorý po vyše dvadsiatich rokoch preukázal, že súkromné poisťovne neprinášajú do zdravotníctva nič pozitívne, tvrdí Jana Ježíková. Ako je to vôbec možné a kde sa stala chyba, že štát rezignoval na úlohu strážcu životov a zdravia svojich vlastných občanov? Majú v tomto systéme súkromné zdravotné poisťovne ešte nejaký verejne preukazateľný zmysel a ak nie, kto je vlastne obhajcom ich záujmov a i ziskov? A napokon, ako celý tento systém funguje a dal by sa ešte nejako zmeniť ku prospechu nás - teda pacientov?"Už som počula i také, že ministerstvo reálne neexistuje pretože tie záujmy v zdravotníctve sú tak silné - a je to o príliš veľkých peniazoch, že snaha to spravodlivejšie upratať, tam už nie je."Počúvate Ráno Nahlas, s bývalou štátnou tajomníčkou rezortu zdravotníctva a aktuálne zdravotnou analytičkou Janou Ježíkovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Neviem, či by som si vybrala slovo paraziti, ale keby som mala povedať či Zdravotné poisťovne preukázali svoju opodstatnenosť, tak jednoznačne poviem, že nie, nepreukázali. Hovorí bývalá štátna tajomníčka rezortu zdravotníctva Jana Ježíková. Podľa nej je však ešte horšie to, že štát - ako regulátor poisťovní a ich zisku, zlyhal a naše záujmy neháji.Zdravotné poisťovne si nerobia robotu, ktorá sa od nich pri nastavení systému očakávala, nesmerujú zdravotníctvo k efektivite. My máme v zdravotníctve "free style", je tam obrovská sloboda a prakticky nikto nič tam nekontroluje. Štát má ale z Ústavy povinnosť splniť si svoj záväzok zabezpečiť zdravotnú starostlivosť pre svojich občanov a má preto právo i povinnosť do toho systému vstupovať reguláciami no a regulovať sa dá prakticky čokoľvek. Hovorí bývalá štátna tajomníčka rezortu a dlhodobá analytička zdravotníctva Jana Ježíková.Slovenské zdravotníctvo je opäť na hrane kolapsu. Ťažko skúšanú dostupnosť zdravotnej starostlivosti tentoraz otestuje staronový spor medzi nemocničnými lekármi a vládou. A aktuálna pointa? Vláda odmietla naplniť všetky záväzky vyplývajúcich z Memoranda uzavretého s Lekárskym odborovým združením, no a namiesto ďalšieho vyjednávania siahla aktuálna vláda až k hrozbe represií. Ochotu lekárov ísť až na hranu to však prakticky vôbec neoslabilo. Krajine tak hrozí mimoriadna situácia, kde sa môžeme domáhať nášho ústavného práva na ochranu životov i zdravia až pod bičom vládnej represie. Memorandum, ktoré je predmetom sporu pritom hovorí nielen o lekárskych platoch, ale je aj o systémových riešeniach, ktoré by mali zabrániť ďalšiemu plytvaniu - a pravedopodobne i rozkrádaniu, našich zdravotných odvodov. Samotní lekári totiž upozorňujú na dlhodobo nesystémové financovanie nemocníc no a na nedostatočné financovanie poskytovateľov zdravotnej starostlivosti roky upozorňuje aj Najvyšší kontrolný úrad.V systéme, ktorý vykazuje nadmerné úmrtia, príliš dlhé čakacie lehoty alebo i nedostatok moderných liekov - a na ktorý sa donekonečna skladáme v strámiliónových oddlžovaniach, pritom súkromné zdravotné poisťovne dokážu i tak dodnes generovať zisk.Viac ako 20 rokov nášho zdravotníctva ukázalo, že trhové prostredie, ktoré nie je dostatočne regulované, neprináša žiadnu pridanú hodnotu. Naša skúsenosť ukázala, že zdravotné poisťovne neprinášajú efektivitu, ktorú by sme ako pacienti pocítili a štát - ako ich regulátor, zlyhal. Tvrdí bývalá štátna tajomníčka rezortu zdravotníctva Jana Ježíková Netransparentné a nespravodlivé "odmeňovanie" nemocníc je len čerešnička na torte systému, ktorý po vyše dvadsiatich rokoch preukázal, že súkromné poisťovne neprinášajú do zdravotníctva nič pozitívne, tvrdí Jana Ježíková. Ako je to vôbec možné a kde sa stala chyba, že štát rezignoval na úlohu strážcu životov a zdravia svojich vlastných občanov? Majú v tomto systéme súkromné zdravotné poisťovne ešte nejaký verejne preukazateľný zmysel a ak nie, kto je vlastne obhajcom ich záujmov a i ziskov? A napokon, ako celý tento systém funguje a dal by sa ešte nejako zmeniť ku prospechu nás - teda pacientov?"Už som počula i také, že ministerstvo reálne neexistuje pretože tie záujmy v zdravotníctve sú tak silné - a je to o príliš veľkých peniazoch, že snaha to spravodlivejšie upratať, tam už nie je."Počúvate Ráno Nahlas, s bývalou štátnou tajomníčkou rezortu zdravotníctva a aktuálne zdravotnou analytičkou Janou Ježíkovou. Pekný deń a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.ovanej pracovnej sily na trhu práce. Dnes už viac ako 113

Číslo dvaačtyřicet, v oněch moderních učeních hlásané coby odpověď na veškeré otázky života, vesmíru i veškerého bytí, dokonale přísluší aktuálnímu dílu, podobně jako pr*del na hrnec. Tři mudrcové, jakoby z oné pověstné služby Wish, se opětovně usazují a s povahou hlubokomyslných badatelů se navracejí k rozličným tématům, jež v minulých rozpravách zůstala buď nedořešena, anebo záměrně ponechána v zárodku. O českém skanzenu – rozhodnuto, dořešeno. Evropský skanzen – taktéž vyřešeno. O osudu Trumpově – doznáno, dořešeno. Tucker Carlson – objasněn. Hybridní pohony versus elektrická síla – otázka vyvrácena. Mudrcové, ve své moudrosti sobě vlastní, zasáhli též v otázce rebrandu značky Jaguaru – shody dosaženo, záležitost uzavřena. Samotní mudrcové jsou v nelíčeném úžasu nad počtem problémů, jež jejich rozhovory dokázaly objasniti. Aby snad nevzbudili dojem přemíry sebeuspokojení, uchylují se v posledních chvílích svého rozjímání k rozbalování darů od svých oddaných posluchačů a příznivců. Závěrečný díl šesté řady jest zde a jedno jest zřejmé: ani jeden z oněch tří mudrců netuší, co jim přinese díl úvodní v sedmé řadě.

V Praze roste počet lidí, kteří bydlí nebo budou bydlet v pronájmu. Ceny bytů i pronájmů opět poskočily. Zatímco ještě před 4 lety byla průměrná cena nájemního bytu v Praze 350 Kč/m² za měs., dnes to je 500 Kč/m² za měs. Nejdráže vychází byty 1kk, které se pronajímají za cca 600 Kč/m² za měs. Samotné hledání pronájmu není žádná jaderná fyzika, nabídek je stále dost. Za nedlouho může být všechno jinak a dostat se včas k zajímavé nabídce dá větší práci. V dnešní epizodě si povíme, jak konkrétně se na to připravit, co dělat a co nedělat, abyste našli "To pravé" a bez zbytečného stresu. Textový přepis epizody najdete ZDE

V Českej republike tvoria ženy približne 45 % žurnalistickej profesie. Samotné zastúpenie žien v médiách teda problém nie je. Problém je to, že ženy sa veľmi málo dostávajú na vedúce pozície, kde sa skutočne rozhoduje o mediálnej agende. Napriek tomu, že tvoria v ČR takmer polovicu žurnalistickej profesie, ich podiel medzi šéfredaktormi 28 hlavných českých spravodajských redakcií je len okolo 7 %.Prečo je diverzita v redakciách médií dôležitá? Ako napomáha zvyšovaniu dôvery verejnosti v médiá či zaisťovaniu vhodného nastoľovania agendy? Kde sa Česká republika nachádza v medzinárodných rebríčkoch s ohľadom na prítomnosť žien v médiách a ich zastúpenie na vedúcich pozíciách?Aké aktivity vykonáva spolok Ženy v mediích? Prečo sa jeho členky a členovia snažia komunikovať s mladými novinárkami a ako im môže vzájomný kontakt pomôcť? Aké témy iniciatíva rieši a ako sa ich snaží posúvať medzi verejnosť či polikov?Akú podporu zväčša očakávajú novinári a novinárky od redakcií médií? Aké sú praktické skúsenosti novinárov a novináriek s urážkami a zosmiešňovaním a aké percento z nich sa stretlo s doxxingom či fyzickými útokmi? Ako sa môžu ženy v médiách brániť pred sexizmom či osočovaním?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová so sociologičkou médií a spoluzakladateľkou spolku Ženy v mediích Marínou Urbánikovou.Infosecurity.sk prechádza na platformu Darujme.sk, kde nás môžete naďalej pravidelne či jednorazovo podporovať. Vďaka vašej pomoci dokážeme pracovať na odhaľovaní a vyvracaní dezinformácií, prispievať k ozdrave informačného prostredia a ochrane demokratických hodnôt. Za každý dar srdečne ďakujeme.

ChatGPT už vie plynulo rozprávať po slovensky. Čo sa však stane, keď dáme dva rozprávajúce ChatGPT, aby hovorili medzi sebou? Presne to sme vyskúšali a do štúdia Technologického podcastu SHARE sme namiesto podcastérov „posadili“ dva smartfóny s nainštalovaným ChatGPT. Redaktori Živé.sk Ján Trangel a Maroš Žofčin im tentoraz iba zadali pokyny, ktoré si môžete vypočuť na konci. Samotný rozhovor urobili dve umelé inteligencie medzi sebou. V podcaste hovoria o týchto témach: Argumenty pre to, aby AI ovládla ľudstvo.Protiargumenty, podľa ktorých je lepšie s ľudstvom koexistovať.Pokus o nájdenie kompromisu.Téme sa venujeme aj tu:ChatGPT sa naučil rozprávať slovensky a úplne mení pravidlá hryPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Úspešné referendum, ktorým si obyvatelia Moldavska zakotvia do ústavy, že cieľom zahraničnej politiky Moldavska je vstup do EÚ je skôr politický signál aj smerom k súčansej prezidentke a víťazke prvého kola Maie Sandu. „Samotné referendum bola trochu politická trošku finta ako pritiahnuť proeurópskych voličov k voľbám," približuje v podcaste odborník.V podcaste približuje, akým spôsobom malo podľa moldavských úradov Rusko ovplyvňovať voľby. „Kupovanie mediálneho priestoru, zakladanie v podstate proruských médií, ktoré používajú proruské naratívy. Platenie aktivistov, ktorí chodiili od domu k domu a vyslovene agitovali za tých daných kandidátov. Ale aj takéto úplne jednoduché kupovanie hlasov," opisuje Ján Cingel z think-tanku Strategic analysis.Zaznievali aj podobné naratívy ako v slovenských prezidentských voľbách - strašenie vojnou. „Rusi sa nami nenišpirovali. Skôr by som videl inšpiráciu opačným smerom - niektorí aktéri, ktorí využívali tieto naratívy v predvolebnej kampani sa inšpirovali Ruskom," myslí si.Moderuje Denisa Hopková.

Úspešné referendum, ktorým si obyvatelia Moldavska zakotvia do ústavy, že cieľom zahraničnej politiky Moldavska je vstup do EÚ je skôr politický signál aj smerom k súčansej prezidentke a víťazke prvého kola Maie Sandu. „Samotné referendum bola trochu politická trošku finta ako pritiahnuť proeurópskych voličov k voľbám," približuje v podcaste odborník.V podcaste približuje, akým spôsobom malo podľa moldavských úradov Rusko ovplyvňovať voľby. „Kupovanie mediálneho priestoru, zakladanie v podstate proruských médií, ktoré používajú proruské naratívy. Platenie aktivistov, ktorí chodiili od domu k domu a vyslovene agitovali za tých daných kandidátov. Ale aj takéto úplne jednoduché kupovanie hlasov," opisuje Ján Cingel z think-tanku Strategic analysis.Zaznievali aj podobné naratívy ako v slovenských prezidentských voľbách - strašenie vojnou. „Rusi sa nami nenišpirovali. Skôr by som videl inšpiráciu opačným smerom - niektorí aktéri, ktorí využívali tieto naratívy v predvolebnej kampani sa inšpirovali Ruskom," myslí si.Moderuje Denisa Hopková.

Projekt Mezinárodního společenského hnutí Allatra (MSHA) nazvaný Tvořivá společnost má za cíl zachránit planetu sjednocením lidstva. Samotné hnutí vzniklo v Ukrajině a podle svých slov je aktivní ve 180 zemích po celém světě. Na sociálních sítích a pomocí videí s obrovským dosahem přitom šíří nepravdivé informace o klimatické krizi. Podle expertů obsahuje jeho učení i narativy, které lze vnímat jako proruské. Allatra má v Česku stovky členů a fungují tu také dva spolky, Zastupitelství MSHA v ČR a Tvořivá společnost. Hnutí se angažovalo i během protivládních demonstrací. V Ukrajině je ústřední osobnost Allatry, Igor Danilov, obviněn z několika zločinů. Článek Mahuleny Kopecké a Zuzany Šotové čte Renata Klusáková. Článek si můžete také přečíst na⁠ webu⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠.⁠⁠⁠⁠ ⁠(⁠⁠https://www.investigace.cz/hnuti-allatra-cesko/⁠) Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X (Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

Libanonský Hizballáh přišel v pátek po náletu o svého vůdce Hassana Nasralláha, čímž vyvrcholila izraelská kampaň zaměřená proti špičkám tohoto teroristického hnutí. Samotnému útoku i tomu, co přijde po smrti Nasralláha, se věnovali v podcastu Zbytečná válka redaktor Novinek Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Ten ocenil provedení akce, ale nevyloučil, že může následovat izraelská pozemní operace na území Libanonu. Upozornil, že Hizballáh je nejsilnější nestátní vojenská organizace na světě.

Druhá část Hry o perestrojku mapuje pokusy československých komunistů reformovat ekonomiku, která se řítila pomalu do záhuby. Nebo to bylo trochu jinak a soudruzi si konec uvědomovali? Odpovědi prozradí historik Jakub Rákosník z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Druhá část Hry o perestrojku mapuje pokusy československých komunistů reformovat ekonomiku, která se řítila pomalu do záhuby. Nebo to bylo trochu jinak a soudruzi si konec uvědomovali? Odpovědi prozradí historik Jakub Rákosník z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti), který obhajuje své křeslo v podzimních volbách, kritizuje nákup předražené munice v rámci české iniciativy pro Ukrajinu. Samotný projekt ale chválí. „Drahá munice pomáhá Vladimiru Putinovi, protože jí nakoupíme méně,“ tvrdí v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. Kritiku ale odmítá předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). „Za toto zpochybňování by se nestyděla ani ruská tajná služba,“ oponuje.

Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti), který obhajuje své křeslo v podzimních volbách, kritizuje nákup předražené munice v rámci české iniciativy pro Ukrajinu. Samotný projekt ale chválí. „Drahá munice pomáhá Vladimiru Putinovi, protože jí nakoupíme méně,“ tvrdí v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. Kritiku ale odmítá předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). „Za toto zpochybňování by se nestyděla ani ruská tajná služba,“ oponuje.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deset dnů strávilo pětatřicet dětí v tábořišti Kolčava v Pošumaví. Tábor projektu Do divočiny Prokopa Pitharta a Kateřiny Pithartové Kozinové byl z části zaměřen na poznání a ochranu přírody. Přijela odbornice na netopýry, ornitolog, botanik i entomolog. Samotné děti a dospívající toho o přírodě dost věděly. V rámci programu tak vzniklo Podhoubí od dětí dětem, které je i milou vzpomínkou na prázdniny.

Nežná revolúcia vo vzdelávaní - takto pomenoval balík desiatok zmien, ktoré tento týždeň schválila vláda, minister školstva Tomáš Drucker. Revolúciou to rozhodne nemožno nazvať, ide však o pozitívny posun, tvrdí šéf Centra vzdelávacích analýz Michal Rehúš. Ako zabrániť odlivu mladých mozgov a prečo tomu nezabráni zákaz mobilov ani rodičovská stopka sexuálnej výchove?Vzdelanosť a vzdelávanie - to je jedna z kľúčových achiloviek slovenskej spoločnosti už celé desaťročia. Napokon, najvýpovednejšia o tom hovorí takzvaný Braindrain - teda únik mozgov, kde z tejto krajiny každým rokom uteká čoraz viac tých najlepších a najchytrejších mladých ľudí študovať do zahraničia. Samotný minister školstva pritom nazval aktuálne výsledky testovania PISA "Národnou tragédiou", kde naše deti zlyhávajú tak v čitateľskej gramotnosti, ako aj v matematike. Navyše, Slovensko je pritom krajinou, kde dobré vzdelanie jeho nositeľov neposúva k lepším, hodnotnejším a ani bohatším zajtrajškom. Na čele rezortu školstva sa pritom po Novembri 89 už vystriedala doslova celá plejáda rôznorodých ministrov. A kam sa v tomto panteóne zaradil po takmer roku vo funkcií Tomáš Drucker?Počúvate Aktuality Nahlas. Dnes o problémoch vo vzdelávaní našich detí ako i o aktuálnej reformnej snahe ministra školstva. So šéfom Centra vzdelávacích analýz Michalom Rehúšom. Pekný deň pokoj v duši prajú Adam Obšitník a Braňo Dobšinský.

Novela insolvenčního zákona prošla Sněmovnou. Zásadní změnou, kterou má přinést, je zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky. A to pro všechny, nejen pro podnikatele, jak požaduje evropská směrnice. Někteří kritici se bojí snížení celkového uspokojení pohledávek věřitelů. Se zněním novely nesouhlasí ani vládní opozice.

Cermat nahrál do systému DiPSy opravené testy jednotné státní přijímací zkoušky na střední školy a víceletá gymnázia. Samotné školy musí seznam přijatých uchazečů zveřejnit ve středu 15. května.