Podcasts about samotn

Proč se společnost zaměřená na sázky a loterie rozhodla spustit vlastní školu? „Ten příběh je delší. Už v roce 2016 jsme se rozhodli, že založíme nadaci. Že už je firma dostatečně velká a bylo by dobré takto institucionálně pomáhat. A když jsme se dívali na to, v čem budeme pomáhat, řekli jsme si, že jeden bod bude ekologie a druhý nezávislá žurnalistika. Třetí bod bylo vzdělání. Samozřejmě, že to jednou školou nezlomíme, ale je to jeden kamínek do mozaiky a doufám, že tam vychováme děti, které budou umět přemýšlet v kontextech a budou mít kritické myšlení,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ spolumajitel Tipsportu Vratislav Randa. Následně se firmě podařilo koupit pozemek u Berouna, kde se nabízelo školu postavit. Samotná škola ale nejprve vznikla v pronajatých prostorech. „Vyřízení toho, abychom školu mohli mít, nebylo tak složité. Co bylo mnohem složitější, byla příprava budovy. To trvalo 7 let. To bylo velmi komplikované, ale už se nám to podařilo a loni jsme ji otevřeli,“ popisuje Randa. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Před čtyřmi roky se zdálo nepochopitelné, že tehdejší Fialova vládní koalice otevřela na Kroměřížsku doširoka dveře do Senátu paní Zwyrtek Hamplové. Samotné se hlásící k nálepce dezinformátorky. Letos ale bude ku spatření cosi zcela unikátního.

Před čtyřmi roky se zdálo nepochopitelné, že tehdejší Fialova vládní koalice otevřela na Kroměřížsku doširoka dveře do Senátu paní Zwyrtek Hamplové. Samotné se hlásící k nálepce dezinformátorky. Letos ale bude ku spatření cosi zcela unikátního. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Samotná existence digitálního světa, který urychluje myšlenkový proces, sama o sobě intelekt nezadáví. Ale tam, kde je duševní prázdnota, kdy daný člověk nehledá žádné výsledky, tak to ano. A proto si myslím, že záliba v telefonech je vlastně projevem pustiny, a toho, že děti nemají dostatek radostných cílů,“ říká neurolog profesor Pavel Kalvach v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 07.08.2026, www.RadioUniversum.cz

Majiteľ e-shopu otvorí administráciu, platobnú bránu, banku a účtovníctvo a pokojne môže na štyroch miestach vidieť štyri rozdielne čísla. Ešte zaujímavejšie je, že zákazníci dokážu tú istú objednávku zaplatiť dvakrát a firma si to bez správne nastavených kontrol nemusí hneď všimnúť. Samotný obrat pritom veľa o zdraví biznisu neprezradí. Za pekným číslom sa môžu skrývať slabé marže, vysoké náklady aj problémy s cashflow. Ako teda zistiť, ktorým dátam veriť, čo sledovať každý deň a kde môžu e-shopu nenápadne unikať peniaze? Viac informácií nám poskytol Jan Šrubař, manager, Accounting Services TPA Česká republika

Slovenský ženský hokej zažíva obrovský progres a ona patrí k našim najžiarivejším klenotom. Hokejistka roka 2024 Lucia Halušková momentálne oblieka dres elitného švajčiarskeho klubu HC Davos. Úspešná reprezentantka prijala pozvanie do videopodcastu suSPEAK na ŠPORT.sk, kde moderátorom Rasťovi Konečnému a Marekovi Marušiakovi s úsmevom porozprávala o tvrdých začiatkoch medzi chlapcami, švajčiarskej profesionalite i bláznivých posezónnych oslavách.Málokto o talentovanej útočníčke vie, že hokejovo vyrastala v Púchove výlučne v chlapčenskom kolektíve, kde pôsobila až do svojich tínedžerských rokov. V uvoľnenej debate priznáva, že hoci si musela úvodný rešpekt vybojovať a na štadióne sa delila o malú šatňu bez okien, chlapci ju nakoniec brali ako seberovnú a na ľade si ju ochranársky strážili.Diskusia sa prirodzene preklopila k jej aktuálnemu pôsobeniu pod Alpami. Prestížna švajčiarska liga priniesla nečakaný skok v profesionalite, od moderných analytických senzorov až po stretnutia s legendárnym Andresom Ambühlom. Samotný začiatok vo vysokej nadmorskej výške však nebol vôbec jednoduchý.„Prišla som tam, kondičná trénerka mi dala senzor a hneď som mala hodinu a pol v červenej zóne. Hovorila som si, že toto v živote absolútne nedám,“ spomína na kruté bežecké tréningy popri davoskej lanovke.Presah mimo športu ponúka diskusia o fungovaní mesta počas známeho Svetového ekonomického fóra. Extrémne bezpečnostné opatrenia zasahujú aj do bežného života hráčok, ktoré sa kvôli lukratívnym prenájmom musia na určitý čas zbaliť a dočasne vysťahovať zo svojich bytov.Zaujímavosťou je aj to, že domáce švajčiarske hokejistky vraj nie sú príliš zvyknuté na bujaré oslavy, čo im slovenská reprezentantka po konci sezóny rýchlo vysvetlila pri tanci na stoloch do štvrtej rána.Hoci vo Švajčiarsku našla špičkové zázemie, v kútiku duše už poškuľuje po najlepšej súťaži na svete. Novovzniknutá ženská obdoba zámorskej profiligy PWHL láka aj slovenskú reprezentantku. „Chcela by som tam ísť, uvidím, ako mi vyjde táto sezóna. Je to taký môj cieľ,“ potvrdila odhodlanie zabojovať o miestenku v PWHL.Najnovšia epizóda videopodcastu suSPEAK na ŠPORT.sk prináša mimoriadne pútavý, humorný a inšpiratívny pohľad do sveta ženského hokeja, o ktorom ste doteraz vedeli možno len málo. Pustite si celú epizódu a spoznajte osobnosť, ktorá robí Slovensku fantastické meno v zahraničí, a dozviete sa aj to, ako aktuálne vyzerá jej tvrdá letná príprava so slovenskými hokejistami.

Slovenský ženský hokej zažíva obrovský progres a ona patrí k našim najžiarivejším klenotom. Hokejistka roka 2024 Lucia Halušková momentálne oblieka dres elitného švajčiarskeho klubu HC Davos. Úspešná reprezentantka prijala pozvanie do videopodcastu suSPEAK na ŠPORT.sk, kde moderátorom Rasťovi Konečnému a Marekovi Marušiakovi s úsmevom porozprávala o tvrdých začiatkoch medzi chlapcami, švajčiarskej profesionalite i bláznivých posezónnych oslavách.Málokto o talentovanej útočníčke vie, že hokejovo vyrastala v Púchove výlučne v chlapčenskom kolektíve, kde pôsobila až do svojich tínedžerských rokov. V uvoľnenej debate priznáva, že hoci si musela úvodný rešpekt vybojovať a na štadióne sa delila o malú šatňu bez okien, chlapci ju nakoniec brali ako seberovnú a na ľade si ju ochranársky strážili.Diskusia sa prirodzene preklopila k jej aktuálnemu pôsobeniu pod Alpami. Prestížna švajčiarska liga priniesla nečakaný skok v profesionalite, od moderných analytických senzorov až po stretnutia s legendárnym Andresom Ambühlom. Samotný začiatok vo vysokej nadmorskej výške však nebol vôbec jednoduchý.„Prišla som tam, kondičná trénerka mi dala senzor a hneď som mala hodinu a pol v červenej zóne. Hovorila som si, že toto v živote absolútne nedám,“ spomína na kruté bežecké tréningy popri davoskej lanovke.Presah mimo športu ponúka diskusia o fungovaní mesta počas známeho Svetového ekonomického fóra. Extrémne bezpečnostné opatrenia zasahujú aj do bežného života hráčok, ktoré sa kvôli lukratívnym prenájmom musia na určitý čas zbaliť a dočasne vysťahovať zo svojich bytov.Zaujímavosťou je aj to, že domáce švajčiarske hokejistky vraj nie sú príliš zvyknuté na bujaré oslavy, čo im slovenská reprezentantka po konci sezóny rýchlo vysvetlila pri tanci na stoloch do štvrtej rána.Hoci vo Švajčiarsku našla špičkové zázemie, v kútiku duše už poškuľuje po najlepšej súťaži na svete. Novovzniknutá ženská obdoba zámorskej profiligy PWHL láka aj slovenskú reprezentantku. „Chcela by som tam ísť, uvidím, ako mi vyjde táto sezóna. Je to taký môj cieľ,“ potvrdila odhodlanie zabojovať o miestenku v PWHL.Najnovšia epizóda videopodcastu suSPEAK na ŠPORT.sk prináša mimoriadne pútavý, humorný a inšpiratívny pohľad do sveta ženského hokeja, o ktorom ste doteraz vedeli možno len málo. Pustite si celú epizódu a spoznajte osobnosť, ktorá robí Slovensku fantastické meno v zahraničí, a dozviete sa aj to, ako aktuálne vyzerá jej tvrdá letná príprava so slovenskými hokejistami.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdybychom měli jít minus miliardu, tak to můžeme zavřít,“ říká generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Návrh nového financování televize považuje v současné podobě za nepřijatelný. Nejde podle něj jen o nižší částku, ale také o omezení komerčních příjmů, která by zůstala v platnosti. „Oni nás vracejí částkou, ale nechali tam věci, které nás omezují,“ upozorňuje. Vedení České televize už připravuje krizový rozpočet. Chudárek odmítá argument, že televize dokázala se stejnými penězi fungovat už před zvýšením poplatků. Tehdy se podle něj zastavovala výroba a následky jsou ve vysílání patrné dodnes. ČT navíc mezitím uzavřela dlouhodobé smlouvy na sportovní práva i původní dramatickou tvorbu, ze kterých se nemůže bez vysokých ztrát jednoduše stáhnout. Škrty by proto dopadly především na projekty, které zatím nejsou podepsané. Ohrožený je například nový dětský seriál, ubýt by mohlo původní dramatické tvorby, regionálního vysílání i zahraničních zpravodajů. „Pohádek máme dost, budeme je reprízovat, ale to není to, co chceme,“ říká Chudárek. Česká televize podle něj existuje právě proto, aby vytvářela obsah, který komerční televize nenabízejí. Pokud by se z ní stala především reprízová stanice, začala by podle něj ztrácet svůj smysl. Samotné financování ze státního rozpočtu ale Chudárek za automatické ohrožení nezávislosti nepovažuje. Rozhodující podle něj je, aby byla částka stanovena zákonem jako mandatorní výdaj a doplněna silnými pojistkami. Odpovídá také na obavy, zda dokáže garantovat nezávislost zpravodajství a popisuje svůj postup v případu Václava Moravce a pozvání Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce. Co by miliardový škrt s Českou televizí skutečně udělal? Proč Chudárek věří v dohodu s politiky, přestože od nich zatím nemá konkrétní příslib? Ustoupil v případě Václava Moravce tlaku rady? A dokáže přesvědčit veřejnost, že Česká televize za své peníze nabízí službu, kterou má smysl bránit? Poslechněte si celý rozhovor.

Buďte však činiteľmi slova, a nielen poslucháčmi, ktorí oklamávajú sami seba. ( Jk 1,22) Jakubov list mnohí skutočne nepochopili. Jakubov list je podobne dôležitý ako Pavlov list do Ríma. Ak niekto len počúva a nepraktizuje čo vie, klame, keď hovorí, že verí svedectvu Božieho slova. Je len poslucháčom, ktorý pritakáva, súhlasí so svedectvom Písma, ale aj tak klame seba. Vo švédčine a iných jazykoch je veľa prekladov a diskutuje sa o mnohých veciach, ale o jednom preklade sa diskutuje príliš málo. O tvojom preklade. Počuj, čo Pavol píše do Korintu: „Vy ste naším listom, vpísaným nám do srdca, ktorý poznajú a čítajú všetci ľudia. Veď je zjavné, že ste listom Kristovým, ktorý sme my písali svojou službou a napísali nie černidlom, ale Duchom Boha živého, nie na kamenné dosky, ale na mäsité dosky sŕdc.“ (2Kor 3,2-3) Dúfam, že si činiteľ slova. Si možno jediným prekladom, ktorý tvoj sused alebo kolega v práci číta. Som naplno presvedčený, že len Božie slovo samo môže znovuzrodiť človeka k novému životu. Otázkou ale je, či žijeme život, ktorý ukazuje na Slovo, alebo život, ktorý Božie slovo zahmlieva. Odzrkadľuje spôsob, akým žijeme, Božie hodnoty? Ak niekto kríva a nežije v atmosfére viery, môže buď počúvnuť Ježišove slová o tom, aby činil pokánie, alebo sa skrývať a obviňovať Jakuba zo zákonníctva. Ale to nie je pravda. Nie je zákonnícke povedať, že viera musí prinášať ovocie. Lebo tak Boh miloval svet, že svojho jednorodeného Syna dal, aby nezahynul, ale večný život mal každý, kto verí v Neho. ( J 3,16) „Pokánie čiňte a verte v evanjelium,“ hovorí Ježiš. Je to Božie nariadenie, nie pozvanie. Ovocím pokánia, toho, že sa obrátiš na Ježiša, je večný život. Nový život označuje to, že ten, kto verí, aj koná, ako Ježiš hovorí. „Ak ma milujete, zachovávajte moje prikázanie.“ ( J 14,15) Buďte však činiteľmi slova, a nielen poslucháčmi, ktorí oklamávajú sami seba. ( Jak 1,22) Niekedy sa správame ako cyklista, ktorý išiel do Vrútok. Po tom, čo prešiel cez Martin, uvidel značku, na ktorej stálo Vrútky, a tak mal istotu, lebo bol na správnej ceste. Na značke bola šípka doľava, ale on šiel aj tak rovno. Tešil sa, že vidí značku. Urobil aj niekoľko fotiek tejto značky. Dokonca vedel koľko kilometrov sú Vrútky od značky vzdialené. Zabudol ale na jednu vec. Zabudol sa podľa tejto značky riadiť v praxi. Nikto nemal rád tú značku ako tento muž. Často o nej rozprával a všetkým, čo cestovali, hovoril, aká je dôležitá. Nepochopil však, že nestačí len to, že značka ukazuje správny smer, ale treba sa podľa nej aj riadiť. Cyklista do Vrútok nikdy nedorazil. Myslel si, že dôveruje značkám, ale klamal sám seba. Viera, ktorá nevedie ku skutkom, nie je vierou. Sú to len vedomosti. Samotné vedomosti nás nedovedú do cieľa. Buďte však činiteľmi slova, a nielen poslucháčmi, ktorí oklamávajú sami seba. ( Jk 1,22) Verím, že Božie slovo hovorí pravdu? Verím, že má čo povedať o tom, ako budem žiť? Čo v Písme čítam a čo počúvam na kázňach, aké dôsledky to do môjho života prináša? Rozmýšľaj nad tým najbližšie, keď budeš čítať Bibliu. Curt Westman

„Díky průzkumu jsme zjistili, že dřevo bylo pokáceno už v polovině 14. století. Samotná hmota stropu je tedy výrazně starší než malba na něm,“ vysvětluje restaurátor Martin Číhalík.

Astronomové získali dosud nejsilnější důkaz atmosféry u kamenné exoplanety obíhající v obyvatelné zóně své hvězdy – byť jsme atmosféry prošmírovali dřív, nikdy u kamenného světa. Planeta LHS 1140 b leží asi 48 světelných let od Země, má přibližně 1,7násobek jejího poloměru a 5,6násobek hmotnosti. V její blízkosti vědátoři fčil zachytili helium unikající z horních vrstev atmosféry.Helium bylo ve spektrech zaznamenáno během pozorování v roce 2024, ale při měření v roce 2025 se už neobjevilo. Autoři to vysvětlují proměnlivým únikem atmosféry a navrhují, že její horní vrstvy mohou být bohaté na helium a ochuzené o vodík, zatímco těžší plyny zůstávají níže. Nejde tedy nutně o atmosféru tvořenou převážně heliem až k povrchu planety.Cool je to z více důvodů, ale mimo jiné protože to ukazuje, že kamenný svět v obyvatelné zóně může udržet plynný obal navzdory záření blízkého červeného trpaslíka. Samotná obyvatelná zóna ani přítomnost atmosféry ale neznamenají, že je planeta skutečně obyvatelná nebo že se na ní nachází život. LHS 1140 b přesto patří mezi nejlepší cíle pro další výzkum atmosfér a potenciálně mírných světů mimo Sluneční soustavu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Značnou byrokratickou zátěž přinesla v první polovině 19. století stavba koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Bylo to něco úplně nového, s čím se neuměli vyrovnat úřady ani obyvatelé. Dokládají to dokumenty dochované v archivu.

Futbalový sviatok sledujú milióny fanúšikov pri televíznych obrazovkách a neopísateľné emócie prežívajú na diaľku. Úplne iný rozmer však turnaj naberá vo chvíli, keď do tohto kolotoča naskočíte priamo na mieste a zažijete ho na vlastnej koži. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! preto prijal pozvanie Matej Očenáš, spoluzakladateľ slovenskej športovej cestovnej kancelárie FutbalTour.V pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil reálne fungovanie zámorského turnaja, priblížil astronomické ceny, no predovšetkým opísal nefalšovanú futbalovú eufóriu, ktorá na štadiónoch aj mimo nich momentálne spája národy z celého sveta.Vyraziť na futbal do USA, Mexika či Kanady znamená pre európskeho fanúšika mierny kultúrny šok. Moderné a obrovské arény síce neponúkajú tradičný európsky futbalový romantizmus starých štadiónov v zastavaných štvrtiach, no všetko plne kompenzujú dokonalým komfortom a neutíchajúcou šou.Obavy z bezpečnosti či konfliktov medzi tábormi sa podľa Mateja Očenáša na turnaji vôbec nenaplnili. Fanúšikovia jednotlivých krajín sú na tribúnach absolútne premiešaní a spoločne vytvárajú priateľskú atmosféru.Samotný výlet do dejiska turnaja však predstavuje obrovskú finančnú záťaž, ktorú ešte umocňujú ceny priamo na mieste. Pivo za takmer 20 dolárov či enormne drahé vstupenky, z ktorých oficiálneho ďalšieho predaja výrazne profituje samotná FIFA, však priaznivcov neodrádzajú.„Na zápas išla partia troch obyčajných škótskych chalanov, ktorých to stálo 15-tisíc libier na dva týždne. Jeden Škót predal auto a doma mal problémy,“ opísal s úžasom oddanosť niektorých návštevníkov MS.Úplne samostatnou kapitolou je vnímanie futbalu v Mexiku. Kým v kozmopolitnom New Yorku sa turnaj v bežnom ruchu veľkomesta trochu stráca, ulice mexickej metropoly ním dýchajú na každom kroku a dresy nosia prakticky všetci od detí až po čašníkov. Absolútnym vrcholom sú spontánne živelné oslavy po zápasoch, ktoré nemajú obdobu.„Po zápase prišla letná búrka, naozaj obrovský lejak. Napriek tomu išlo do mesta na nejaké námestie oslavovať 800-tisíc ľudí a boli tam do piatej do rána. Ľudia robili šmýkačky, kotrmelce, vyhadzovali sa do vzduchu,“ zhrnul šéf FutbalTouru svoje silné dojmy z mexického ošiaľu.Matej Očenáš v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, aký plynulý bol v skutočnosti príchod a vízový proces do USA, ako vníma neustále rozširovanie a komercionalizáciu svetového šampionátu, ako jednoducho môžete na ulici stretnúť najväčšie futbalové hviezdy na bicykli, prečo by sa podľa neho mohlo vo finále zopakovať zloženie z posledných majstrovstiev sveta v Katare či kto má momentálne najväčšiu šancu odniesť si z turnaja korunu kráľa strelcov.

Futbalový sviatok sledujú milióny fanúšikov pri televíznych obrazovkách a neopísateľné emócie prežívajú na diaľku. Úplne iný rozmer však turnaj naberá vo chvíli, keď do tohto kolotoča naskočíte priamo na mieste a zažijete ho na vlastnej koži. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! preto prijal pozvanie Matej Očenáš, spoluzakladateľ slovenskej športovej cestovnej kancelárie FutbalTour.V pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil reálne fungovanie zámorského turnaja, priblížil astronomické ceny, no predovšetkým opísal nefalšovanú futbalovú eufóriu, ktorá na štadiónoch aj mimo nich momentálne spája národy z celého sveta.Vyraziť na futbal do USA, Mexika či Kanady znamená pre európskeho fanúšika mierny kultúrny šok. Moderné a obrovské arény síce neponúkajú tradičný európsky futbalový romantizmus starých štadiónov v zastavaných štvrtiach, no všetko plne kompenzujú dokonalým komfortom a neutíchajúcou šou.Obavy z bezpečnosti či konfliktov medzi tábormi sa podľa Mateja Očenáša na turnaji vôbec nenaplnili. Fanúšikovia jednotlivých krajín sú na tribúnach absolútne premiešaní a spoločne vytvárajú priateľskú atmosféru.Samotný výlet do dejiska turnaja však predstavuje obrovskú finančnú záťaž, ktorú ešte umocňujú ceny priamo na mieste. Pivo za takmer 20 dolárov či enormne drahé vstupenky, z ktorých oficiálneho ďalšieho predaja výrazne profituje samotná FIFA, však priaznivcov neodrádzajú.„Na zápas išla partia troch obyčajných škótskych chalanov, ktorých to stálo 15-tisíc libier na dva týždne. Jeden Škót predal auto a doma mal problémy,“ opísal s úžasom oddanosť niektorých návštevníkov MS.Úplne samostatnou kapitolou je vnímanie futbalu v Mexiku. Kým v kozmopolitnom New Yorku sa turnaj v bežnom ruchu veľkomesta trochu stráca, ulice mexickej metropoly ním dýchajú na každom kroku a dresy nosia prakticky všetci od detí až po čašníkov. Absolútnym vrcholom sú spontánne živelné oslavy po zápasoch, ktoré nemajú obdobu.„Po zápase prišla letná búrka, naozaj obrovský lejak. Napriek tomu išlo do mesta na nejaké námestie oslavovať 800-tisíc ľudí a boli tam do piatej do rána. Ľudia robili šmýkačky, kotrmelce, vyhadzovali sa do vzduchu,“ zhrnul šéf FutbalTouru svoje silné dojmy z mexického ošiaľu.Matej Očenáš v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, aký plynulý bol v skutočnosti príchod a vízový proces do USA, ako vníma neustále rozširovanie a komercionalizáciu svetového šampionátu, ako jednoducho môžete na ulici stretnúť najväčšie futbalové hviezdy na bicykli, prečo by sa podľa neho mohlo vo finále zopakovať zloženie z posledných majstrovstiev sveta v Katare či kto má momentálne najväčšiu šancu odniesť si z turnaja korunu kráľa strelcov.

Nedostatek pohonných hmot je v Rusku tak vážný, že jeho existenci připustil i Vladimir Putin. Přesto podle prezidenta všechno v zemi funguje, jak doslova řekl, stabilně a s velkou rezervou. „Rusové si mohou načerpat 30 litrů benzínu, to není zas taková hrůza. Ale tvrdili jim, že protiletecká obrana je skvělá a sestřeluje všechny drony, a teď najednou vidí, že to tak není a působí to reálné problémy,“ podotýká v Interview Plus rusista Karel Svoboda.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco většina světových oceánů se kvůli změně klimatu otepluje, jižně od Grónska existuje podivná výjimka. Tato oblast je známá jako „studená anomálie Atlantiku“ a dlouhodobě vykazuje nižší teploty než okolní oceán. Právě proto přitahuje pozornost klimatologů z celého světa.Jedním z hlavních vysvětlení je postupné slábnutí systému mořských proudů AMOC, jehož součástí je i známý Golfský proud. Přítok sladké vody z tajících grónských ledovců může narušovat potápění studené slané vody, které tento oceánský „dopravní pás“ pohání. Pokud by proudění výrazně zesláblo, mohlo by ovlivnit klima Evropy, rozložení srážek i počasí na dalších kontinentech.Samotná studená skvrna ale neznamená, že je kolaps Golfského proudu bezprostředně za dveřmi. Jde spíše o jeden z varovných signálů, který odpovídá některým klimatickým modelům. Vědci se zatím přou o to, jak rychle se systém mění a jak velké riziko skutečně představuje. Jisté je pouze to, že Atlantik patří mezi nejsledovanější části světového oceánu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden ze spoluautorů výstavy Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Samotná výstava je rozdělena do tří částí dle dispozic výstavních sálů. Hned na začátku jsou návštěvníkům představeny pilíře přemyslovské moci, kde je představena problematika církve, vzdělanosti a postavení celé dynastie. Druhá část se pak věnuje době knížecí, tedy době raných Přemyslovců a rozvoje dynastie. Zde jsou mimo jiné také představeny důležité nebo výrazné stavby tohoto období. V posledním velkém sále je pak představeno královské období Přemyslovců a tedy hlavně období 13. století. Poslední menší části výstavy, která navazuje na tento je sál, je reflexe této dynastie v dobách mladších. S Jakubem Izdným jsme tak probrali období raných knížecích let přemyslovského období, jestli a kdy se dá hovořit o státu a národu v období středověkých dějin, a čím se vyznačuje předěl přemyslovské dynastie, kdy se z ní stal rod královský. Více písemných dokladů a společenské změny, ke kterým v té době docházelo, nám totiž v královské přemyslovské etapě přivádí na scénu v mnohem větší míře také přemyslovské ženy. Výstava je sice formou své prezentace značně konzervativní, chybí ji interaktivní prvky a neodvažuje se na období středověku podívat z jiných úhlů pohledu, jak tomu je běžné například v západní historiografii, avšak její silnou stránkou je to, že dokázala shromáždit takřka všechny dostupné předměty z tohoto období na jedno místo. Playlist:

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Riaditeľka Linky detskej istoty Tatiana Ivanič Rybanská bola hostkou DRS pri príležitosti Medzinárodného dňa stratených detí. Témou rozhovoru je problematika nezvestných a unesených detí na Slovensku aj vo svete, podpora rodín, ktoré prežívajú strach o svoje dieťa, ale aj praktické rady, čo robiť v prípade, že sa dieťa nevráti domov. Juraj Kucka, bývalý profesionálny slovenský futbalista, si počas svojej kariéry zahral za slávne AC Miláno, okrem talianskej Serie A má skúsenosti aj s anglickou Premier League a so Slovanom Bratislava sa stal viacnásobným majstrom Slovenska. Opäť ide reprezentovať Slovensko, tentoraz sú to domáce majstrovstvá Európy v malom futbale. Anna Kovarovičová rozpráva o dovolenke na výletných lodiach. Plavby sú dnes cenovo prijateľné. Samotný program pozostáva z plavby po piatich či šiestich zastávkach v prístavoch. A keď sa návštevník vráti späť na palubu, výletná loď mu vraj ponúka množstvo zábavy, kultúrnych predstavení a rôznorodého programu. 30. mája si pripomíname Svetový deň sklerózy multiplex. Koľkých ľudí sa týka toto zápalovo-degeneratívne ochorenie centrálnej nervovej sústavy? Prečo je SM častejšia u žien? Čo presne sa deje v tele člověka s touto diagnózou? Odpovie neurologička Darina Slezáková. Karmen Pál-Baláž v koncertnom štúdiu Rádia Slovensko zaspievala spolu s Oliverom From Earth a so svojou kapelou svoje známe skladby. K rozhovoru sa pripojil aj Zoli Sallai zo supiny No Name. V rozhovore sa dozviete aj to, že v Maďarsku mali veľký úspech so svojou piesňou. Hostia: Tatiana Ivanič Rybanská, Juraj Kucka, Anna Kovarovičová, Darina Slezáková, Karmen Pál-Baláž a Zoli Sallai. | Moderujú: Gabika Angibaud a Richard Dedek. | Počúvajte rozhovory s našimi hosťami v programe Dobré ráno, Slovensko! každý pracovný deň po 8:20. Hosť DRS pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Výstavu tvoří i díla seniorů, za kterými pravidelně dochází a tvoří s nimi knihovnice z galerie Benedikta Rejta Věra Pokorná. Od ní také vzešel podnět k uspořádání ArtDvorků.

Poslední týdny se stále řeší otázka, jestli prezident Petr Pavel pojede na summit NATO do Turecka, nebo nikoliv. Hlava státu si trvá na svém, že by měl Česko na této akci zastupovat, proti je naopak ministr zahraničí Petr Macinka. Nejen o tom mluvil v našem Press klubu poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe. Poslechněte si celý pořad.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Přes veškeré vládní zásahy a regulace ceny postupně rostou. Jestliže ceny v březnu ještě ve srovnání s minulým rokem rostly o necelá dvě procenta, v dubnu to podle předběžného odhadu ČSÚ bylo o 2,5 procenta. Samotné pohonné hmoty i přes regulaci zdražily podstatně víc – benzín o deset procent za měsíc, a nafta o 15 procent. O inflaci a vládní regulaci s v Ranním Brífinku bavíme s hlavním ekonomem společnosti Investika Vítem Hradilem. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Přes veškeré vládní zásahy a regulace ceny postupně rostou. Jestliže ceny v březnu ještě ve srovnání s minulým rokem rostly o necelá dvě procenta, v dubnu to podle předběžného odhadu ČSÚ bylo o 2,5 procenta. Samotné pohonné hmoty i přes regulaci zdražily podstatně víc – benzín o deset procent za měsíc, a nafta o 15 procent. O inflaci a vládní regulaci s v Ranním Brífinku bavíme s hlavním ekonomem společnosti Investika Vítem Hradilem. 

Třiadvacetiletá studentka Anežka Pecháčková z Debrníku na Táborsku se rozhodla poněkud netradičně přispět českobudějovickému centru Arpida, které pomáhá hlavně dětem se zdravotním postižením. Vydala se na Nový Zéland, kde chce pěšky urazit tři tisíce kilometrů, a lidé si mohou adoptovat jednotlivé části její cesty za libovolnou částku.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes ráno nám udělal radost kouzelník Obinn aneb Martin Obdržálek a samozřejmě šlo o velmi zábavnou návštěvu. V rozhovor prozradil, proč je důležitější samotný zážitek z kouzla než jeho samotné odhalení, jak se dostal k magii, co znamená jeho přezdívka nebo proč dnešní doba nepřeje moc kouzelní. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V najnovšej epizóde obľúbeného basketbalového podcastu Pod košom privítal moderátor Tomáš Kotlárik mimoriadne inšpiratívnu hostku, bývalú slovenskú reprezentantku Nikolu Kováčikovú. Hoci má sympatická rozohrávačka len 27 rokov, po minulej sezóne sa rozhodla ukončiť svoju profesionálnu športovú kariéru a plynule prešla do civilného zamestnania v televíznom a športovom mediálnom biznise.Poslucháči sa v pútavom rozhovore dozvedia, aké náročné je pre vrcholového športovca spraviť toto dôležité životné rozhodnutie a adaptovať sa na nové podmienky. Samotná hráčka svoj aktuálny postoj k možnému návratu na profesionálne palubovky zhrnula veľmi úprimne: „Ja si nikdy tie dvierka úplne nezatváram, ale áno, momentálne som tak nastavená, že som skončila s basketbalom.“Rozhovor prináša detailný pohľad na jej bohatú kariéru, ktorá bola tak trochu predurčená už jej rodinným zázemím, keďže jej mama je medailistka z majstrovstiev Európy a otec bývalý tréner ženskej reprezentácie. Napriek tomu, že si v mladosti vyskúšala atletiku aj individuálny tenis, deravé koše v jej DNA nakoniec zvíťazili. „Basket bol asi číslo 1 od začiatku a všetky ostatné športy som videla ako výbornú prípravu pomedzi,“ vysvetľuje v podcaste.Značná časť epizódy sa venuje aj jej fascinujúcej ceste americkým univerzitným systémom NCAA. Vďaka flexibilite pravidiel vystriedala počas štúdia až tri rôzne školy od Pennsylvánie po Kaliforniu. Nikola Kováčiková detailne opisuje nielen obrovskú hráčsku konkurenciu a šialené finančné zázemie v zámorí, ale s presahom do reality zdôrazňuje dôležitosť akademického vzdelania pre život po kariére.Okrem amerického dobrodružstva Nikola Kováčiková spomína aj na svoje európske klubové angažmány v Španielsku či v českej Ostrave a nezabúda ani na vzácne chvíle v slovenskom národnom drese. Pre vtedy 18-ročnú hráčku bolo podľa jej slov obrovskou školou a zážitkom zdieľať šatňu s legendami formátu Zuzany Žirkovej či Anny Jurčenkovej. V rozhovore s rešpektom zdôraznila: „Hrať proti hráčkam takého kalibru je niečo naozaj úžasné.“Záver podcastu odhaľuje jej súčasný, vysoko dynamický pracovný štýl, v ktorom na diaľku manažuje vysielacie práva pre zahraničnú spoločnosť zastupujúcu globálne značky zo zámorskej NHL či NBA. Zároveň sa sľubne udomácňuje v novej pozícii televíznej basketbalovej expertky.Najnovšia epizóda podcastu Pod košom na ŠPORT.sk je tak nielen povinnou jazdou pre basketbalových nadšencov, ale aj skvelým návodom pre mladých športovcov, ako sa systematicky pripraviť na úspešný prechod do civilného života.

V najnovšej epizóde obľúbeného basketbalového podcastu Pod košom privítal moderátor Tomáš Kotlárik mimoriadne inšpiratívnu hostku, bývalú slovenskú reprezentantku Nikolu Kováčikovú. Hoci má sympatická rozohrávačka len 27 rokov, po minulej sezóne sa rozhodla ukončiť svoju profesionálnu športovú kariéru a plynule prešla do civilného zamestnania v televíznom a športovom mediálnom biznise.Poslucháči sa v pútavom rozhovore dozvedia, aké náročné je pre vrcholového športovca spraviť toto dôležité životné rozhodnutie a adaptovať sa na nové podmienky. Samotná hráčka svoj aktuálny postoj k možnému návratu na profesionálne palubovky zhrnula veľmi úprimne: „Ja si nikdy tie dvierka úplne nezatváram, ale áno, momentálne som tak nastavená, že som skončila s basketbalom.“Rozhovor prináša detailný pohľad na jej bohatú kariéru, ktorá bola tak trochu predurčená už jej rodinným zázemím, keďže jej mama je medailistka z majstrovstiev Európy a otec bývalý tréner ženskej reprezentácie. Napriek tomu, že si v mladosti vyskúšala atletiku aj individuálny tenis, deravé koše v jej DNA nakoniec zvíťazili. „Basket bol asi číslo 1 od začiatku a všetky ostatné športy som videla ako výbornú prípravu pomedzi,“ vysvetľuje v podcaste.Značná časť epizódy sa venuje aj jej fascinujúcej ceste americkým univerzitným systémom NCAA. Vďaka flexibilite pravidiel vystriedala počas štúdia až tri rôzne školy od Pennsylvánie po Kaliforniu. Nikola Kováčiková detailne opisuje nielen obrovskú hráčsku konkurenciu a šialené finančné zázemie v zámorí, ale s presahom do reality zdôrazňuje dôležitosť akademického vzdelania pre život po kariére.Okrem amerického dobrodružstva Nikola Kováčiková spomína aj na svoje európske klubové angažmány v Španielsku či v českej Ostrave a nezabúda ani na vzácne chvíle v slovenskom národnom drese. Pre vtedy 18-ročnú hráčku bolo podľa jej slov obrovskou školou a zážitkom zdieľať šatňu s legendami formátu Zuzany Žirkovej či Anny Jurčenkovej. V rozhovore s rešpektom zdôraznila: „Hrať proti hráčkam takého kalibru je niečo naozaj úžasné.“Záver podcastu odhaľuje jej súčasný, vysoko dynamický pracovný štýl, v ktorom na diaľku manažuje vysielacie práva pre zahraničnú spoločnosť zastupujúcu globálne značky zo zámorskej NHL či NBA. Zároveň sa sľubne udomácňuje v novej pozícii televíznej basketbalovej expertky.Najnovšia epizóda podcastu Pod košom na ŠPORT.sk je tak nielen povinnou jazdou pre basketbalových nadšencov, ale aj skvelým návodom pre mladých športovcov, ako sa systematicky pripraviť na úspešný prechod do civilného života.

Veľmi slabá vyťaženosť operačných sál, to je jeden zo záverov auditu štátnych nemocníc. Koho je to zodpovednosť, zlého manažmentu nemocníc či limitov od Zdravotných nemocníc? O počte operácií nerozhoduje nemocnica, ale limity od Zdravotných poisťovní. Výkony nad zazmluvnený limit generujú finančnú stratu nemocníc a tá je i o odliečených pacientoch, ktorých poisťovne nezaplatili. Presne tie poisťovne, ktoré tvoria miliónové dividendy. Hovorí šéf LOZ Peter Visolajský.Veľmi slabá vyťaženosť operačných sál, príliš štedré odmeňovanie lekárov, ale aj nedostatok sestier či plytvanie liekmi. Takto pomenoval systémové príčiny chronického zadlžovania sa štátnych nemocníc audit piatich vybraných nemocníc. Samotný premiér je vraj z výsledkov v šoku - áno, dobre počujete, premiér, ktorý Slovensku vládne už štvrté volebné obdobie, je prekvapený zo stavu nášho zdravotníctva. Faktom však je, že dlh štátnych nemocníc sa aktuálne šplhá k miliarde eur.Čaká nás ďalšia vlna oddlžovania z našich peňaženiek alebo je v hre zmena právnej formy nemocníc a doprivatizácia starostlivosti o naše zdravie, pred ktorou varujú lekárski odborári? Čo teda spomínaný audit naozaj odhalil a kto je skutočným vinníkom chronických dlhov, neefektivity a kolabujúcej zdravotnej starostlivosti? Téma dnešného podcastu s predsedom Lekárskeho odborového združenia Petrom Visolajským.Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Veľmi slabá vyťaženosť operačných sál, to je jeden zo záverov auditu štátnych nemocníc. Koho je to zodpovednosť, zlého manažmentu nemocníc či limitov od Zdravotných nemocníc? O počte operácií nerozhoduje nemocnica, ale limity od Zdravotných poisťovní. Výkony nad zazmluvnený limit generujú finančnú stratu nemocníc a tá je i o odliečených pacientoch, ktorých poisťovne nezaplatili. Presne tie poisťovne, ktoré tvoria miliónové dividendy. Hovorí šéf LOZ Peter Visolajský.Veľmi slabá vyťaženosť operačných sál, príliš štedré odmeňovanie lekárov, ale aj nedostatok sestier či plytvanie liekmi. Takto pomenoval systémové príčiny chronického zadlžovania sa štátnych nemocníc audit piatich vybraných nemocníc. Samotný premiér je vraj z výsledkov v šoku - áno, dobre počujete, premiér, ktorý Slovensku vládne už štvrté volebné obdobie, je prekvapený zo stavu nášho zdravotníctva. Faktom však je, že dlh štátnych nemocníc sa aktuálne šplhá k miliarde eur.Čaká nás ďalšia vlna oddlžovania z našich peňaženiek alebo je v hre zmena právnej formy nemocníc a doprivatizácia starostlivosti o naše zdravie, pred ktorou varujú lekárski odborári? Čo teda spomínaný audit naozaj odhalil a kto je skutočným vinníkom chronických dlhov, neefektivity a kolabujúcej zdravotnej starostlivosti? Téma dnešného podcastu s predsedom Lekárskeho odborového združenia Petrom Visolajským.Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pre krv tvojej zmluvy prepustím tvojich zajatých zo studne, v ktorej vody niet. (Zach 9,11) Keď človek kope studňu, je to pre to, aby všetci, ktorí okolo nej bývajú, mali dostatok vody. Samotný život závisí od vody. Človek dokáže prežiť dosť dlho bez jedla, ale bez vody je stratený hneď. Takže, keď je studňa prázdna, nemá čo dať. Človek sa rýchlejšie zamestná tým, čo chutí starej prirodzenosti, než vodou, ktorá dáva život a udržiava vo viere. Pamätáme si Boží výrok v Jeremiášovi: Lebo dvojaké zlo spáchal môj ľud: opustili mňa, prameň živej vody, aby si vykopali deravé cisterny, ktoré neudržia vodu. ( Jer 2,13) Vždy, keď čítame Božie slovo, je dôležité nezabudnúť, že cieľom Božieho napomínania je prebudiť svoj ľud, aby si uvedomil, akým bláznovstvom je zavrhnúť Boha. Lebo keď človek zavrhne Boha, rýchlo sa musí utiekať k iným zásobám vody, aby uhasil svoj smäd. Čo ale má robiť človek, ktorý odmietol Boha, keď chcel uhasiť svoj smäd pri prázdnych studniach, ktoré dušu vyprázdnili a zosmutneli? Keď život viery vyschol, lebo človek opustil Pána a začal sa zaoberať ostatnými vecami? Čo mám robiť, keď zisťujem, že ma hriech oklamal? Keď si uvedomím, že studňa, do ktorej som padol, je tak hlboká, že sa z nej neviem dostať von? Som oklamaný a uväznený. Namiesto šťastia a pokoja je v srdci temnota, život nemá zmysel, budúcnosť je bez nádeje. Studňa, v ktorej sedím uväznený, nemá ani kvapku vody. Čo robiť? Začni načúvať Bohu! Počúvaj, čo Boh hovorí duši, ktorá spáchala dvojaký hriech: najprv si opustil Pána a potom si použil svoj čas, silu a peniaze, aby si vykopal nefunkčnú studňu. Teraz sedíš v studni, ktorú si si sám vykopal. Pán hovorí, že ťa vyslobodí zo studne bez vody. On sám príde, aby ťa vyslobodil zo studne, ktorá nepriniesla, čo sľubovala. Studňa, ktorá namiesto toho, aby uhasila tvoj smäd, stala sa ti väzením. Nemôže naplniť tvoje najhlbšie potreby. Len ťa potápa hlbšie a hlbšie do prázdnoty, strachu, pochybností a nepokoja. Slová v Zachariášovi mi pripomínajú Dávidovo svedectvo, keď Boh zasiahol a zachránil ho z jamy záhuby. Túžobne som čakal na Hospodina a On sa sklonil ku mne a vyslyšal moje volanie. Vyzdvihol ma zo záhubnej jamy, z bahna a blata; na skalu postavil moje nohy a upevnil mi kroky. (Ž 40,2-3) Dávidova záchrana nespočívala v tom, že by sa sám dal dokopy, začal pracovať a dostal sa z jamy vlastnou silou. Určite to skúsil. Čím viac ale skúšal, tým hlbšie sa potápal. Hriech je ako zradný pohyblivý piesok. Čo teda Dávid spravil? Obrátil sa k Pánovi a čakal na Neho! Ležal v jame záhuby, v bahne a blate. To znamená, že jeho životná situácia bola úplne beznádejná a kto iný ak nie všemocný Boh mu mohol pomôcť. Snaží sa už dlho a vie, že sám sa z jamy nedostane. Už len čaká pomoc od milostivého, milosrdného, všemocného, večného Boha. Dávid hovorí: „… túžobne som čakal.“ Kde čakal? Ležal v jame záhuby. Keď sa zohol, aby sa napil, stál za ním nepriateľ. Postrčil ho a on padol dolu. V tom okamihu si uvedomil: Táto studňa nemá čo sľubuje – je to podvod. Ale už bolo neskoro. Bol už v bahne a blate. Predstavte si, keď si uvedomil, že tam nie je voda, bolo už neskoro. Drahý priateľ, ak vidíš, že si uviazol a nemôžeš sa pohnúť, ak vidíš, že sa nedokážeš dostať zo studne von, ak vieš, že si uväznený, počúvaj, čo Boh hovorí: „… prepustím tvojich zajatých zo studne, v ktorej vody niet.“ Lebo tak Boh miloval svet, že svojho jednorodeného Syna dal, aby nezahynul, ale večný život mal každý, kto verí v Neho. ( J 3,16) Nech nad tebou nie je Boží hnev. Povedz ale: „Zhrešil som myšlienkami, slovami a skutkami a viem, že preto nie som hodný tvojej blízkosti, Bože. Modlím sa však: Bože, buď milostivý mne hriešnikovi pre Ježiša Krista. Amen.“ Curt Westman

Silničářům se nepodaří dokončit stavbu dálničního tunelu Homole do konce letošního roku, jak bylo původně v plánu. Při ražbě narazili na komplikace. Samotná dálnice ale díky tomu bude v provozu dřív.

Prémiový výrobca áut nám ponúkol na test jazdený model EQS SUV s nájazdom 70-tisíc kilometrov. Zaujímal nás najmä stav auta a batérie po diagnostike. Že bude kapacity ešte viac ako v čase výroby sme ale nečakali. Tri roky a 70-tisíc najazdených kilometrov sú dosť dlhá doba a vzdialenosť na to, aby sa začali prejavovať nedostatky aj luxusného vozidla. Napríklad môžu vznikať vôle na nápravách, začínajú sa ozývať tyčky stabilizátora alebo silentbloky, karoséria začne strácať tuhosť a pri výjazde na obrubník vŕzga, môže sa spomaľovať infotainment alebo už nedisponovať pôvodnými funkciami z dôvodu vypršania prvých licencií. Mnohé automobily, najmä tie s koženými a plastovými interiérmi, zasa začínajú práve po troch rokoch aktívnej prevádzky vykazovať prvé materiálové nedostatky, vŕzgať či prichádzať o svoju pôvodnú povrchovú textúru.V prípade elektromobilov sa pridáva ďalšia a oprávnená obava o trakčný akumulátor. Na internete nájdete tisícky a tisícky vyjadrení, že po pár rokoch majú tak zdegradované batérie, že sa prakticky nedajú využívať a auto patrí čoskoro do šrotu. To nám medzičasom vyvrátil technologický novinár René Hubinský v podcaste Autobazar.EU.Mercedes-Benz však nie je automobilka, ktorá by ponúkala práve lacné a prvoplánové riešenia. Trakčné akumulátory sa od čias elektrickej B250e výrazne modernizovali, a tak napríklad nami testovaná EQS SUV disponuje vysokonapäťovou batériou s kapacitou až 282 Ah (108 kWh) s 10-ročnou zárukou. Zaujímavosťou je, že Mercedes-Benz v porovnaní s ostatnými výrobcami zákazníka nelimituje počtom rýchlonabíjaní. Automobilka dôveruje svojej technológii natoľko, že zákazníka nemusí obmedzovať a umožňuje mu využívať vozidlo tak, ako to skutočne potrebuje, vrátane nabíjania.Nami testovaný Mercedes-Benz EQS 580 4MATIC SUV s rokom výroby 2023 patrí už do druhej polovice produkčného roka, a tak má mierne výkonnejší akumulátor ako rovnaký model starší o niekoľko mesiacov.Videotest: Jazdený Mercedes-Benz EQS 580 4MATIC SUV po 70.000 kmVýchodiskový stavPohľad na špecifikáciu testovaného vozidla vyvoláva nadšenie. Vozidlo za bezmála 200-tisíc eur má azda všetko, čo čakáte od superluxusného vozidla. Sú tu masážne, ventilované a vyhrievané sedadlá, všetky elektronicky polohovateľné, auto má zrejme najvyspelejší automobilový infotainment sveta s naozaj funkčným hlasovým asistentom a vysokým apelom na funkčnú estetiku, tri obrazové plochy vzadu, opulentné priestorové pomery, no aj najvyššiu možná bezpečnosť pre posádku. Napríklad o číslo menší model EQE SUV získal v testoch EuroNCAP najvyššie možné hodnotenie bezpečnosti, zodpovedúci výsledok sa pripisuje aj väčšiemu EQS SUV.A potom tie jazdné vlastnosti, ktoré nemožno nazvať inak ako úchvatnými. EQS 580 4MATIC SUV s maximálnym výkonom závratných 400 kW (544 koní) a krútiacim momentom až 858 Nm môže konkurovať najlepším športovým SUV na trhu.A predsa dokáže jazdiť nevídane sofistikovane, komfortne, ticho a hladko ako guľa. Ak si ako vodič vyberiete komfortný jazdný režim a úplne vypnete rekuperáciu (pravou páčkou plus za volantom), je to skoro akoby ste jazdili Rolls-Royce. A taký dojem budú mať pasažieri vzadu.Testovaný model disponoval pohonom, ale aj natáčaním všetkých kolies - zadné sa natáčajú štandardne o 4,5°, v testovanej verzii až 10°. Vďaka tomu je pri nízkych rýchlostiach v meste a pri parkovaní toto veľké SUV nadmieru obratné, podstatne uľahčuje parkovanie a zmenšuje priemer otáčania až o jeden meter na 11 metrov. Bez aktívneho riadenia zadných kolies by SUV s týmto rázvorom mohlo mať priemer otáčania aj viac ako 13 metrov.Po 3 rokoch a 70 000 kmPri aute tejto kategórie a cenovej relácie prirodzene očakávame, že po troch rokoch od výroby a viac ako dvoch rokoch aktívneho jazdenia (celkom 70 000 km) nebude vykazovať takmer žiadne známky používania. Auto si síce nevyberá svojho majiteľa, a ten môže byť nedbalý. Preto musia byť všetky materiály použité pri výrobe odolné, trvácne, bezpečné.V testovanom EQS SUV sme si všimli mierne praskanie plastových dielov v interiéri, čo bol ešte pred pár rokmi často kritizovaný nedostatok interiérov značky. Dnes ho považujeme za vyriešený, ale táto EQS SUV sa s ním ešte stretávala. Je na mieste položiť si dve otázky: je pre nás vôbec dôležité, či bežne nekontaktné plochy po stlačení vrźgajú? A je toto nedostatok odpustiteľný pri aute s hodnotou takmer dvestotisíc eur? Odpovedzte si sami.Keď sme si prvý raz sadli do jazdeného EQS SUV, skutočne sme nepostrehli významnejší nedostatok, ktorý by nasvedčoval o strate pôvodných vlastností. Kontaktné plochy, ako volant, madlá dverí, sedadlá, lakťová opierka a páky za volantom, to všetko vyzeralo v podstate ako nové. Nepochybne automobilka vozidlo na náš test pripravila, ale detailing nezakryje väčšie materiálové nedostatky.Dôsledne sme kontrolovali celé vozidlo zvnútra a jediné miesto, ktoré trochu poukazovalo na predchádzajúce používanie, bola nadobudnutá patina kože napa na sedadle vodiča. Mnohí by si boli pomysleli, že to takto bolo už od výroby.Jeden príznak opotrebovania sme ale predsa len našli. Skrytý a nenápadný, skoro nepodstatný - poškodený prešívaný okraj podlahového koberčeka, evidentne poškodený každodenným kontaktom s podrážkami. Samotný povrch koberčeka však bol bez akýchkoľvek známok používania.Rýchlosť infotainmentu bola podľa nášho subjektívneho dojmu totožná s úplne novým Mercedesom. Naviac, fungovali tu všetky tie softvérové doplnky, ako hlasové ovládanie (v anglickom jazyku) aktivované povelom Hej, Mercedes. Hlasová asistentka vám nastaví klimatizáciu, nastaví cieľ v navigácii, zavolá na kontakt z vášho mobilu, otvorí kufrové dvere, strešné okno alebo pravé zadné okno - stačí o to požiadať. Dokonca vám povie vtip o BMW, ak si to želáte.Bezproblémové sa ukázalo aj prepojenie s mobilným telefónom cez apku Mercedes-Benz. S ňou viete ovládať funkcie vozidla na diaľku, napríklad si nastaviť časy odjazdu pre včasné vyhrievanie alebo vychladenie auta, naplánovať si trasu s nabíjacími zastávkami alebo kontrolovať servisné intervaly aj bez zapnutia auta.Ako vyzerá batéria elektromobilu po 3 rokoch?Najčastejší mýtus o elektromobiloch sa týka skorej degradácie ich akumulátorov. Tento mýtus je ale postavený na reálnych základoch, pretože komerčné elektromobily prvej generácie skutočne medzičasom prišli o takú kapacitu batérií, že sú v praxi málo využiteľné, typickým príkladom je prvá generácia Nissanu Leaf.Dnes je všetko inak, automobilky investovali miliardy eur do vývoja akumulátorov, spojili sa s autoritami v danej oblasti a trhu ponúkli podstatnejšie kvalitnejšie produkty.Možno sa pýtate, ako k tomu prídu tí prví majitelia, ktorí priskoro prišli o hodnotu svojich áut? Tu ale nachádzame súvislosť s technologickými inováciami a ochotou do nich investovať takzvanými early adopters. Tí sú ochotní akceptovať riziká, ako to bolo aj pri prvých skladacích telefónoch s ohybnými displejmi. Zatiaľ čo prvé Galaxy ZFold majú dnes všetky popraskané displeje, aktuálny Galaxy Z Fold7 je výnimočne odolným zariadením.Jazdený Mercedes-Benz EQS SUV prešiel testom kapacity batérie 16. januára 2026, teda iba niekoľko dní pred naším testom. Skúšky boli vykonané cez bratislavský XENTRY. Výsledky sú mimoriadne zaujímavé, najprv nás zarazili.Auto sa na diagnostiku dostavilo so stavom nabitia 79,20 percenta. Report z diagnostiky uvádza, že maximálny počet spínacích cyklov stykačov je 500 000 to - predstavuje mechanickú životnosť fyzických kontaktov, teda koľkokrát dokážu bezpečne zapnúť a vypnúť obvod predtým, než sa opotrebujú.HVB 1 a HVB 2 sú hlavné stykače navrhnuté tak, aby izolovali celú vysokonapäťovú batériu od zvyšku vozidla, keď je vypnuté alebo v prípade nehody.DCB sa aktivuje len vtedy, keď auto pripojíte k rýchlonabíjačke. Musí zvládať obrovské prúdy (často stovky ampérov), preto je konštrukčne veľmi robustný.OBC je stykač pre palubnú nabíjačku, používa sa pri pomalom nabíjaní. Keďže výkony sú tu nižšie (typicky 3,7 kW až 22 kW), býva tento stykač subtílnejší než DCB.Po troch rokoch od výroby auta boli tieto stykače využité najviac 3 636x, pričom palubný len 113x a rýchlonabíjací stykač iba 1 585x. Ostáva teda viac ako 498-tisíc nabíjacích cyklov.Podľa testu elektrický systém umožňuje max. prietok energie až 247,12 kWh.Najviac nás zaujímala reálna kapacita batérie. Zatiaľ čo podľa výrobných údajov malo byť 100% 282,00 Ah, po 3 rokoch od výroby a po prejdení 68 813 km mala reálna nameraná kapacita batérie 282,17 Ah. To znamená 100,1%. Neuveriteľný výsledok, akoby kapacita batérie po 3 rokoch ešte narástla. Samozrejme, že v skutočnosti kapacita nevzrástla, len reálna kapacita bola vyššia už od výroby, než výrobca uviedol. Tieto úchýlky na úrovni desatiny percenta sú úplne v poriadku.V praxi to znamená, že tento Mercedes v porovnaní s nominálnou kapacitou nestratil ani jediné percento kapacity. Fantastický výsledok, ktorý úplne odporuje tvrdeniam o skorej degradácii...

Brankársky post v najslávnejšom slovenskom futbalovom klube neznamená len chytať strely súperov. Zahŕňa aj obrovský psychický tlak, s ktorým sa musí vyrovnať každý, kto si oblečie dres Slovana Bratislava. Práve o tejto realite prišiel do najnovšej epizódy podcastu Striedame! porozprávať brankár „belasých” Dominik Takáč.Rodák z Galanty v otvorenom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom priblížil zákulisie svojho pôsobenia v klube z hlavného mesta. Prestup z konkurenčného Spartaka Trnava patril medzi najdiskutovanejšie presuny v slovenskom futbale posledných rokov a sprevádzali ho aj silné reakcie fanúšikov oboch táborov. Samotný brankár priznáva, že začiatky v novom prostredí neboli jednoduché, no dnes sa už v Bratislave cíti ako doma.V podcaste zároveň vysvetľuje, aký veľký rozdiel vníma medzi pôsobením v menšom klube a v mužstve, ktoré je na Slovensku často prirovnávané k Realu Madrid. V Slovane sa totiž víťazstvo považuje za samozrejmosť, zatiaľ čo každá strata bodov ihneď vyvoláva kritiku.Debata sa nevyhla ani náročnému jesennému programu spojenému s európskymi pohármi, počas ktorého tím bojoval s kolísavou formou aj zdravotnými problémami. Dominik Takáč bez okolkov hovoril o tom, ako brankár prežíva zápasy, keď naňho smeruje jedna strela za druhou, ale aj o obdobiach, keď sa tímu nedarí a každá chyba je ihneď viditeľná.„Niekedy ma lopta doslova triafa tak, že sa jej neviem ani uhnúť, všetko ide na mňa. A potom príde obdobie, keď ani nezasvieti. Všetko sa vtedy jednoducho kazí,” opísal nevďačnú stránku brankárskeho remesla.Zaujímavou témou bola aj jeho digitálna absencia. V čase, keď väčšina profesionálnych futbalistov komunikuje so svetom prostredníctvom sociálnych sietí, Dominik Takáč patrí k výnimkám. Vysvetľuje, že za tým nestojí odpor k technológiám, ale skôr pocit zodpovednosti voči mladým fanúšikom. „Neprišlo by mi to úplne zodpovedné. Nechcem sa tam tváriť, že toto som ja, toto robím a tu som najlepší,“ vysvetľuje svoj postoj k svetu Instagramu či Facebooku.Okrem vážnych tém však nechýbal ani odľahčený tón. Reč prišla na atmosféru v kabíne Slovana, majstrovské oslavy či tradičné rituály, ktorými si noví hráči musia prejsť po príchode do tímu. Dominik Takáč prezradil aj to, kto v kabíne patrí medzi najväčších zabávačov a ako vyzerajú oslavy úspechov „belasých”.Diskusia sa dotkla aj slovenskej reprezentácie, spolupráce s brankárskymi legendami či otázky, či by dal prednosť boju o záchranu v jednej z top európskych líg pred pravidelným účinkovaním v európskych súťažiach so Slovanom.Ako sa pozerá na svoju budúcnosť, či má na stole novú zmluvu a čo všetko mu dal prestup do najúspešnejšieho slovenského klubu? To všetko a ešte oveľa viac sa dozviete v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk.

Brankársky post v najslávnejšom slovenskom futbalovom klube neznamená len chytať strely súperov. Zahŕňa aj obrovský psychický tlak, s ktorým sa musí vyrovnať každý, kto si oblečie dres Slovana Bratislava. Práve o tejto realite prišiel do najnovšej epizódy podcastu Striedame! porozprávať brankár „belasých” Dominik Takáč.Rodák z Galanty v otvorenom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom priblížil zákulisie svojho pôsobenia v klube z hlavného mesta. Prestup z konkurenčného Spartaka Trnava patril medzi najdiskutovanejšie presuny v slovenskom futbale posledných rokov a sprevádzali ho aj silné reakcie fanúšikov oboch táborov. Samotný brankár priznáva, že začiatky v novom prostredí neboli jednoduché, no dnes sa už v Bratislave cíti ako doma.V podcaste zároveň vysvetľuje, aký veľký rozdiel vníma medzi pôsobením v menšom klube a v mužstve, ktoré je na Slovensku často prirovnávané k Realu Madrid. V Slovane sa totiž víťazstvo považuje za samozrejmosť, zatiaľ čo každá strata bodov ihneď vyvoláva kritiku.Debata sa nevyhla ani náročnému jesennému programu spojenému s európskymi pohármi, počas ktorého tím bojoval s kolísavou formou aj zdravotnými problémami. Dominik Takáč bez okolkov hovoril o tom, ako brankár prežíva zápasy, keď naňho smeruje jedna strela za druhou, ale aj o obdobiach, keď sa tímu nedarí a každá chyba je ihneď viditeľná.„Niekedy ma lopta doslova triafa tak, že sa jej neviem ani uhnúť, všetko ide na mňa. A potom príde obdobie, keď ani nezasvieti. Všetko sa vtedy jednoducho kazí,” opísal nevďačnú stránku brankárskeho remesla.Zaujímavou témou bola aj jeho digitálna absencia. V čase, keď väčšina profesionálnych futbalistov komunikuje so svetom prostredníctvom sociálnych sietí, Dominik Takáč patrí k výnimkám. Vysvetľuje, že za tým nestojí odpor k technológiám, ale skôr pocit zodpovednosti voči mladým fanúšikom. „Neprišlo by mi to úplne zodpovedné. Nechcem sa tam tváriť, že toto som ja, toto robím a tu som najlepší,“ vysvetľuje svoj postoj k svetu Instagramu či Facebooku.Okrem vážnych tém však nechýbal ani odľahčený tón. Reč prišla na atmosféru v kabíne Slovana, majstrovské oslavy či tradičné rituály, ktorými si noví hráči musia prejsť po príchode do tímu. Dominik Takáč prezradil aj to, kto v kabíne patrí medzi najväčších zabávačov a ako vyzerajú oslavy úspechov „belasých”.Diskusia sa dotkla aj slovenskej reprezentácie, spolupráce s brankárskymi legendami či otázky, či by dal prednosť boju o záchranu v jednej z top európskych líg pred pravidelným účinkovaním v európskych súťažiach so Slovanom.Ako sa pozerá na svoju budúcnosť, či má na stole novú zmluvu a čo všetko mu dal prestup do najúspešnejšieho slovenského klubu? To všetko a ešte oveľa viac sa dozviete v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk.

V decembri vyšla analýza mRNA vakcín vypracovaná vedcami zo Slovenskej akadémie vied (SAV) v rešpektovanom vedeckom časopise. Štúdia prešla štandardným recenzným konaním a jej závery neboli zo strany oponentov spochybnené. Napriek tomu ju vládny splnomocnenec Peter Kotlár dlhodobo verejne kritizuje.Téme sa venuje najnovšia epizóda podcastu Nezablúdme v bludoch, v ktorom sa moderátorka Veronika Jursová Prachárová rozprávala so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a s biológom a virológom Borisom Klempom, spoluautorom štúdie SAV a vedcom pôsobiacim na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského.Podcast sa zameriava na to, čo presne vedci analyzovali, k akým záverom dospeli a prečo ani publikované vedecké dáta zatiaľ diskusiu o bezpečnosti mRNA vakcín na Slovensku neuzavreli.Dezinformačný radar: Grónsko aj „Epstein files“V úvode podcastu sa Veronika Frankovská venovala aktuálnym trendom v dezinformačnom priestore. Podľa nej sa počas uplynulého týždňa výrazne šírilo napríklad tvrdenie, že Rusko prevzalo kontrolu nad Grónskom. „Neinformovali o tom médiá, napriek tomu to získalo na slovenskom Facebooku veľkú pozornosť,“ upozornila.Demagóg.sk sa musel zaoberať aj tvrdeniami, že bývalá prezidentka Zuzana Čaputová figuruje v takzvaných Epstein files. Frankovská vysvetlila, že meno exprezidentky sa v dokumentoch objavuje len okrajovo – v dvoch či troch vetách v konverzáciách Jeffreyho Epsteina s Miroslavom Lajčákom a Stevom Bannonom, a to ešte v období pred prvým kolom prezidentských volieb. Spomínané boli len verejne známe informácie.Napriek tomu sa táto téma šírila na sociálnych sieťach v kontexte, ktorý naznačoval vážnejšie prepojenia a vyvolával otázky, prečo sa jej médiá nevenujú.„Téma umrela, no v dezinformáciách je stále živá“Pri téme mRNA vakcín Frankovská upozornila na paradox: hoci širšia verejnosť sa už otázke bezpečnosti vakcín proti ochoreniu covid-19 nevenuje tak intenzívne ako v minulosti, v dezinformačnom priestore je stále veľmi prítomná.„Táto téma v bežnej verejnej debate akoby umrela, ale v dezinformáciách je stále veľmi živá. Opakuje sa, že vakcíny nie sú dostatočne testované. Máme pocit, že to už bolo mnohokrát vysvetlené a vyvrátené, no zjavne to ľudí stále trápi,“ uviedla.Ako prebiehala analýza SAVV druhej časti podcastu vysvetľoval detaily štúdie Boris Klempa. Podľa jeho slov vedci použili postupy, ktoré bežne využívajú vo svojej práci, hoci kontext bol výnimočný.Ak si neboli stopercentne istí niektorými otázkami, vyžiadali si stanoviská ďalších expertov z príslušných oblastí. „Bolo to tak poistené z viacerých strán,“ zaznelo.Zároveň upozornil, že nie je bežné, aby štát zadával takúto analýzu formou priamej zákazky, hoci podobná situácia nastala aj v minulosti počas diskusií o vakcíne Sputnik.Klempu znepokojuje najmä to, že sú podľa neho obchádzané autority, ktoré sú na kontrolu vakcín určené. „Rutinne sú jednotlivé šarže analyzované v špecializovaných laboratóriách a ich výsledky sú súčasťou schvaľovacieho procesu. Za normálnych okolností nemáme dôvod robiť takúto analýzu, pretože na to existujú určené pracoviská,“ vysvetlil.Limity DNA a prísne recenzné konanieV diskusii sa dotkli aj otázky limitov pre zvyškovú DNA vo vakcínach. Klempa zdôraznil, že ide o historicky stanovené limity, ktoré sa netýkajú len mRNA vakcín, ale liečiv všeobecne.Pôvodne boli nastavené najmä s ohľadom na riziká eukaryotickej DNA, teda DNA z buniek človeka alebo živočíchov. V prípade analyzovaných vakcín však ide o bakteriálnu, plazmidovú DNA, pričom podľa Klempu je riziko ešte nižšie. Navyše sa pri výrobe mRNA vakcín DNA degraduje – štiepi sa, čo podľa neho potvrdila aj samotná analýza SAV.Samotné recenzné konanie označil za mimoriadne prísne. Štúdiu posudzovalo až päť recenzentov, pričom bežným štandardom sú dvaja alebo traja. Všetky pripomienky boli podľa Klempu takzvané minor revisions, teda menšie úpravy týkajúce sa terminológie a formulácií. Experimentálna časť práce spochybnená nebola.Pre koho majú vedci hovoriťKlempa je presvedčený, že vedci by mali reagovať na dezinformácie, ak im to časové možnosti dovolia.„Mojím poslaním nie je presviedčať zarytých odporcov. Ide mi o tú neistú väčšinu. Ak sa dezinformácie valia zo všetkých strán, dokonca aj z najvyšších poschodí politiky, ľudia si môžu začať hovoriť, že na tom niečo bude. Práve pre nich musí existovať bezpečné miesto, kde nájdu overené informácie a vedecké fakty,“ uzavrel.Podcast tak otvára širšiu otázku: prečo ani publikované a recenzované vedecké dáta nedokážu ukončiť verejnú diskusiu a akú úlohu v nej zohrávajú politika a sociálne siete.

Zveřejnění spisů Jeffreyho Epsteina, které odhalují vazby sexuálního delikventa na světovou elitu, hýbe už několik týdnů společenským a politickým životem na obou stranách Atlantiku. Samotné vydání těchto dokumentů ale také čelí kritice. „Do veřejného povědomí se zapisuje, že kdo je ve spise, je špinavý,“ upozorňuje editor Page Not Found a komentátor Deníku N Josef Bouška. „Zveřejnění bylo velmi lajdácké,“ přitakává Kateřina Šafaříková ze zahraniční redakce Seznam Zpráv.

„V rámci vyjednávání jsem nikdy o nikoho nepřišel a je to i díky štěstí, které jsem měl,“ říká Adam Dolník v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Věta, ze které trochu mrazí a ze které je jasné, že někdy rozhodují detaily, jindy nervy a občas prostě osud. Elitní vyjednavač, který školil agenty FBI i Scotland Yardu, boří zažité představy. „Základní princip vyjednávání je být v pozici naslouchajícího, který nepromítá do konverzace vlastní příběh. Musí vypnout sám sebe a to je těžké.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V rámci vyjednávání jsem nikdy o nikoho nepřišel a je to i díky štěstí, které jsem měl,“ říká Adam Dolník v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Věta, ze které trochu mrazí a ze které je jasné, že někdy rozhodují detaily, jindy nervy a občas prostě osud. Elitní vyjednavač, který školil agenty FBI i Scotland Yardu, boří zažité představy. „Základní princip vyjednávání je být v pozici naslouchajícího, který nepromítá do konverzace vlastní příběh. Musí vypnout sám sebe a to je těžké.“

V slovenskej spoločnosti nie je zvykom sa domáhať svojich práv. U nás sme sa ich nedomáhali, u nás sme sklonili chrbát a ešte sme pánu veľkomožnému podali bičík, pripomína Alojz Hlina. Podľa neho vládna väčšina cieľavedome pracuje na znefunkčnení parlamentnej demokracie. To, kam vládna moc zájde je však predovšetkým v rukách voličov, odkazuje nám v Aktualitách Nahlas poslanec SaS. Vláda Roberta Fica hlasovanie o dôvere ustála. Samotný premiér sa však diskusií v pléne vyhol, odvolávaní ministri argumentovať vôbec neprišli no a koaličná väčšina hlasovanie o dôvere siedmych ministrov - z ktorých najstaršie má už viac ako rok, spojila do jedného nočného “balíčka”. Parlamentná väčšina si znovelizovala aj rokovací poriadok, v ktorom ešte viac okresala parlamentné diskusie a na neposlušných poslancov ušila disciplinárny bič, ktorý bude ovládať ona sama, teda vládna väčšina. Je náš parlament ešte stále demokratickým parlamentom alebo sa to už blíži skôr k akejsi paródií na zastupiteľskú demokraciu? Pracuje vládna koalícia na zámernom a cieľavedomom znefunkčnení parlamentnej demokracie? A ak áno, čo sa voči tomu dá urobiť a dovolia jej to občania Slovenska? “Najviac pre demokraciu na Slovensku dnes urobíte tým, že zoberiete svoju telesnú schránku a prídete tam, kde sa za ňu bojuje. Otázka teraz naozaj stojí tak, že či má záujem ľud slovenský urobiť s tým našim parlamentom poriadok a chce si platiť funkčný parlament alebo taký, ktorý začína byť iba atrapou? Pýta sa poslanec SaS No a príde Slovensko kvôli penziónovým kauzám o eurofondy? Sledujte Aktuality Nahlas s poslancom SaS Alojzom Hlinom.

V slovenskej spoločnosti nie je zvykom sa domáhať svojich práv. U nás sme sa ich nedomáhali, u nás sme sklonili chrbát a ešte sme pánu veľkomožnému podali bičík, pripomína Alojz Hlina. Podľa neho vládna väčšina cieľavedome pracuje na znefunkčnení parlamentnej demokracie. To, kam vládna moc zájde je však predovšetkým v rukách voličov, odkazuje nám v Aktualitách Nahlas poslanec SaS. Vláda Roberta Fica hlasovanie o dôvere ustála. Samotný premiér sa však diskusií v pléne vyhol, odvolávaní ministri argumentovať vôbec neprišli no a koaličná väčšina hlasovanie o dôvere siedmych ministrov - z ktorých najstaršie má už viac ako rok, spojila do jedného nočného “balíčka”. Parlamentná väčšina si znovelizovala aj rokovací poriadok, v ktorom ešte viac okresala parlamentné diskusie a na neposlušných poslancov ušila disciplinárny bič, ktorý bude ovládať ona sama, teda vládna väčšina. Je náš parlament ešte stále demokratickým parlamentom alebo sa to už blíži skôr k akejsi paródií na zastupiteľskú demokraciu? Pracuje vládna koalícia na zámernom a cieľavedomom znefunkčnení parlamentnej demokracie? A ak áno, čo sa voči tomu dá urobiť a dovolia jej to občania Slovenska? “Najviac pre demokraciu na Slovensku dnes urobíte tým, že zoberiete svoju telesnú schránku a prídete tam, kde sa za ňu bojuje. Otázka teraz naozaj stojí tak, že či má záujem ľud slovenský urobiť s tým našim parlamentom poriadok a chce si platiť funkčný parlament alebo taký, ktorý začína byť iba atrapou? Pýta sa poslanec SaS No a príde Slovensko kvôli penziónovým kauzám o eurofondy? Sledujte Aktuality Nahlas s poslancom SaS Alojzom Hlinom.

Hoci Donald Trump nemá doma politickú ani právnu podporu na to, aby Spojené štáty získali Grónsko hrubou silou, samotné otváranie tejto témy znepokojuje spojencov. Podľa bývalého náčelníka Generálneho štábu českej armády Jiřího Šedivého nejde o otázku vojenskej realizovateľnosti, ale o dôsledky pre NATO a bezpečnostnú architektúru Západu. 

Hnutí ANO s přehledem vyhrálo volby. Čeští voliči se ale nezměnili. „Jejich postoje zůstávají dlouhodobě stabilní,“ říká analytik výzkumné agentury NMS Jakub Bakule. Co povolební výsledek vypovídá o české společnosti? Jakou roli hraje v povolebním vyjednávání prezident? A proč je rekordní počet žen ve Sněmovně víc než jen statistika?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hnutí ANO s přehledem vyhrálo volby. Čeští voliči se ale nezměnili. „Jejich postoje zůstávají dlouhodobě stabilní,“ říká analytik výzkumné agentury NMS Jakub Bakule. Co povolební výsledek vypovídá o české společnosti? Jakou roli hraje v povolebním vyjednávání prezident? A proč je rekordní počet žen ve Sněmovně víc než jen statistika?

122. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. Z kín sme vybrali očakávané a netradičné spracovanie života Franza Kafku v réžii Agnieszky Holland, kreatívny dokument Mira Rema, ktorý získal hlavnú cenu na tohtoročnom festivale v Karlových Varoch - Raději zešílet v divočině, ale pozrieme sa aj na víťaza diváckej ceny festivalu Sundance s názvom DJ Ahmet. A máme tu aj českú snahu o hororové rozprávanie Uzol zla, ktorá však skončila viac ako rozpačito. Zo streamov nás zaujal seriál Rod Guinnessovcov, ale pozoruhodné európske filmy Si pre mňa všetkým a Druhé obete. Aj v tomto Vertigu sme pre vás pripravili špeciálnu tému, tentoraz venovanú filmovým adaptáciám románov a noviel Franza Kafku. Zoznam filmov z epizódy: Franz Raději zešílet v divočině Uzol zla DJ Ahmet Kafka / téma Druhé obete / Det andet offer / Second Victims (MAX) Si pre mňa všetkým / All of You (AppleTV+) Rod Guinnessovcov / House of Guinness (Netflix) See omnystudio.com/listener for privacy information.

V Česku se rodí stále méně dětí, v loňském roce to bylo dokonce vůbec nejméně za celou historii evidence obyvatel od roku 1785. A to i přesto, že státní příspěvek a daňové slevy na děti patří v mezinárodním srovnání k těm nejvyšším. „Samotná finanční podpora k podpoře rodin a jejich šťastnému fungování nestačí, je třeba ji doplnit službami,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka výzkumného centra IDEA Klára Kalíšková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Buddhistická božstva se jen hemží démony a trestajícími bytostmi. Zelená Tára, jedno z nejoblíbenějších božstev mahájánského buddhismu, je jiná. Kdykoli ji zavoláte na pomoc, musí přijít – v horách, na rozbouřeném moři nebo v temných zákoutích světových velkoměst. Ale pozor, zneužívat její dobroty se krutě nevyplácí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Než přišel do studia, uplaval ráno padesát bazénů. Ví to přesně, protože aby se nespletl, počítá uplavané bazény jako zlomky. Jeho prvním vzděláním byla střední zahradnická škola, a prý dodnes zná zpaměti latinské názvy pěti a půl tisíc rostlin. A do studia přišel v tričku s motivem filmu Kmotr. Ale prý to žádný podtext ani skrytý význam nemělo.Kdybyste neznali jméno mého hosta z titulku, asi byste po těchto informacích těžko tipovali, že jde o jednoho z aktérů tzv. bitcoinové kauzy. Česká politika i média jí žijí už mnoho týdnů, zatím však moc netušíme, co se vlastně seběhlo.V dnešní epizodě bude rozhovor právě se soudním znalcem Jiřím Bergerem. Známe se jen od vidění, ale dlouho, už od devadesátých let, kdy já o rodícím se českém webu psal do Reflexu a připravoval televizní pořad Zavináč, a on byl jako zakladatel serveru Notebooky.cz jedním z internetových pionýrů.Samotný rozhovor s Bergerem je dlouhý, a delší je i tento “propagační” text. Bitcoinová kauza je složitá, a je asi důležité náš rozhovor zarámovat do toho, co o této kauze zatím víme a co se o ní pouze dohadujeme.Jiří Berger je mužem mnoha oborů i profesí, a soudní znalectví v oboru kybernetika je jen jednou z nich. Příběh bitcoinové kauzy začal 7. března v kanceláři na pražské Bělehradské třídě. Kromě Bergera tam byl i advokát Kárim Titz, který zastupuje Tomáše Jiřikovského, pravomocně odsouzeného provozovatele nelegálního online tržiště Nucleus na takzvaném darknetu. Předmětem zájmu je starý kus výpočetní techniky, který má údajně ukrývat digitální jmění v bitcoinech. Později do kanceláře dorazil i notář.Berger, jako státem aprobovaná technická autorita, měl za úkol otevřít Jiřikovského bitcoinovou peněženku, ověřit její obsah a dohlédnout na převod části prostředků českému státu formou „daru“. To také podle svých slov udělal, transparentně a odborně správně.Bezprostředním výsledkem je převod bitcoinů v hodnotě zhruba jedné miliardy korun na účet Ministerstva spravedlnosti. Brzy se však ukáže, že to byl pouhý zlomek celkové částky. Objevují se informace, že v peněženkách spojených s Jiřikovského aktivitami mohly být prostředky v hodnotě až dvanácti miliard korun. Zbytek zůstal buď nedostupný, nebo zmizel.Trvalo řadu týdnů, než se informace o daru Jiříkovského dostaly do médií. Jiří Berger se ocitl v epicentru politického skandálu. Jedno jisté: jakkoli jeho jméno veřejnost neznala, nebyl a není nějakým bezejmenným expertem s kulatým razítkem. Jeho profesní dráha je mozaikou zdánlivě nesourodých prvků, které však dohromady tvoří obraz mimořádně schopného a ambiciózního člověka.Bergerova kariéra stojí na unikátním vzdělání. Vystudoval informatiku na České zemědělské univerzitě, získal titul MBA a překvapivě absolvoval i skladatelské oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka. Tato kombinace technického a uměleckého vzdělání naznačuje myšlení, které se neomezuje na jedinou disciplínu.A když jsem u vzdělání, Berger absolvoval prestižní akademii projektového leadershipu v americké NASA v roce 2014. Jde o elitní centrum, které školí manažery pro řízení nejkomplexnějších a nejrizikovějších projektů na světě, srovnatelné s vesmírnými misemi.Jak jsem říkal, Berger se už v devadesátých letech etabloval jako úspěšný podnikatel. V roce 2002 prodal internetové vydavatelství Notebooky.cz mediální společnosti MAFRA, kde se stalo součástí portálu Technet.Jeho klíčovými firmami jsou FRACTAL s.r.o. a e-FRACTAL s.r.o.. Nejde o malé IT firmy; podle veřejných registrů uzavřely se státními institucemi stovky smluv v hodnotě desítek milionů korun. Společnost FRACTAL působí jako významný prodejce letenek pro korporátní klientelu.Globální ambice dokresluje projekt PhoneCopy.com. Jde o fungující službu pro zálohu a synchronizaci dat z mobilních zařízení, která má díky nástupu cloudu své nejlepší období sice už za sebou, ale i tak se může pochlubit více než 1,25 milionem aktivních uživatelů po celém světě. Berger jako CEO firmy je do projektu aktivně zapojen, což dokládají i jeho příspěvky na firemním blogu.Bergerova expertíza není jen praktická, ale i teoretická. Je držitelem amerického patentu č. 7,904,431 s názvem „Metoda a systém pro automatizované modelování požadavků”. Tento patent není jen formalitou; jeho principy se aktivně používají.Je spoluautorem několika odborných článků publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech, které se týkají českého systému eRecept. Jeho výzkum se soustředí na využití procesního modelování ke zefektivnění implementace složitých IT systémů ve veřejné správě. To bylo v projektu eReceptu použito například pro efektivní začlenění záznamů o očkování proti covidu.A pak je tu druhá tvář Jiřího Bergera, jeho kariéra soudního znalce a vlivného konzultanta. Napsal podle svých slov nepočítaně posudků, ale minimálně dva “vyčuhují”, protože se dotýkají opět svého času mediálně sledovaných kauz: pražské Opencard a výběrového řízení na mýtný systém, provozovaný firmou Kapsch.Plus samozřejmě již zmíněné účinkování v bitcoinové aféře. V ní čelí podezření i stížnostem, které poukazují na možný střet zájmů. Ale podle Bergera probíhalo vše standardně a nevybočilo z běžné praxe. Co bylo nestandardní, je astronomická suma, o kterou jde.Ano, zřejmě se podařilo obnovit přístup pouze k části bitcoinů, kterými Jiříkovský kdysi disponoval, ale jak říká Berger, a velmi srozumitelně to vysvětlil i Patricku Zandlovi, který o tom napsal text na svůj web Marigold, mělo to čistě technický důvod. A tím byl zastaralý typ bitcoinové peněženky, která otevřela jen ty adresy, ke kterým byly klíče na navráceném starém hardwaru. Ostatní jsou nedostupné a tedy fakticky ztracené.Objeví se někde? Ulít peníze do bitcoinu je ten nejhorší způsob, říká Jiří Berger. Je to tak? Netroufám si říct. A vlastně ani nemám ambici a hlavně ani možnosti se dopátrat pravdy. Baví mě příběhy, a ten Jiřího Bergera je fascinující.Jistě, nenabízí jednoduché odpovědi. Ale nabízí komplexní a pozoruhodný portrét muže mnoha talentů. Vizionářského byznysmena, chytrého a kreativního akademika a zároveň tvůrce, a také vlivného operátora pohybujícího se na pomezí byznysu, státu i politiky. Poslechněte si verzi tohoto příběhu přímo od jeho nositele.Přeju příjemný poslech!

Nová verzia chatGPT vie vytvárať dokonalejšie obrázky. To sa minulý týždeň prejavilo na sociálnych sieťach záplavou fotografií prerobených podľa estetiky japonského štúdia Ghibli. Milé obrázky, ktoré vyzerajú ako z kreslených filmov Cesta do fantázie či Môj sused Totoro, však opäť otvorili otázky, kde je hranica medzi inšpiráciou a krádežou duševného vlastníctva, či sa dá jeho ochrana vôbec dosiahnuť a z čoho by sa mala umelá inteligencia vlastne učiť. "Samotný autorský štýl nie je chránený autorským právom. Obmedzila by sa tým totiž sloboda tvorby, keďže je veľmi ťažké zadefinovať, čo tým štýlom vlastne je," hovorí právnik a výskumník Matúš Mesarčík.

Kolik českých katolických biskupů může říct, že pro popularizaci víry udělali tolik jako Marek Orko Vácha? Muž, který vystudoval nejen teologii, ale i molekulární biologii a genetiku, a který byl 14 let přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se dávno stal symbolem pokusu přivést ke křesťanským hodnotám i ty, pro které jsou církve příliš rigidními institucemi.