POPULARITY
Categories
W najnowszym odcinku podcastu rozmawiam z KatarzynÄ RodackÄ , dziennikarkÄ i reportaĆŒystkÄ , autorkÄ ksiÄ ĆŒki âDomy na piasku. Polacy w Iranie (1942â1945)â. To rozmowa o historii, ktĂłra zaskakuje, choÄ wydarzyĆa siÄ nie tak dawno temu. To teĆŒ rozmowa o tym, jak pisaÄ o przeszĆoĆci, by staĆa siÄ waĆŒna dziĆ. O pisaniu, o empatii, o Iranie i o ĆŒyciu w miejscu, do ktĂłrego siÄ nie wraca. Zapraszam do sĆuchania! Notatka do odcinka Ten odcinek jest dla mnie waĆŒny i poruszajÄ cy. SpotkaĆem siÄ z KatarzynÄ RodackÄ , by porozmawiaÄ o jej debiutanckiej ksiÄ ĆŒe âDomy na piasku. Polacy w Iranie (1942â1945)â. To opowieĆÄ o polskich uchodĆșcach, Sybirakach, ktĂłrzy przez Ćagry i wojenne zawirowania trafili do Iranu. Dla wielu z nich byĆ to przystanek na drodze do dalszych miejsc â Afryki, Indii, Wielkiej Brytanii. Ale dla mnie to przede wszystkim opowieĆÄ o godnoĆci, utracie domu i prĂłbie uĆoĆŒenia sobie ĆŒycia na nowo. Kasia opowiada o tym, jak wÄ tek rodzinny (jej wujek przeszedĆ przez Iran jako dziecko) i studia z iranistyki poĆÄ czyĆy siÄ w niej w jeden nurt, ktĂłry doprowadziĆ do powstania tej ksiÄ ĆŒki. Rozmawiamy o tym, jak pisaÄ o wojnie, by zachowaÄ emocje i nie zgubiÄ siebie. Jak szukaÄ historii, kiedy Ćwiadkowie odchodzÄ . I jak nie straciÄ [âŠ] The post #263 Odkrywanie nowych historii w pozornie znanej historii Ćwiata â rozmowa z KatarzynÄ RodackÄ appeared first on Near-Perfect Performance.
Hej, Czy Andre Onana musi odpoczÄ Ä? Ostatnie jego wystÄpy nie naleĆŒÄ do najlepszych. W niedzielÄ szanse moĆŒe dostaÄ Altay BayindirâŠZapraszamy do komentowania!P.S. OgĆoszenia duszpasterskie: jesteĆmy na patronite:https://patronite.pl/UnitedVoicePostawcie nam kawÄ:https://suppi.pl/unitedvoiceGRUPAhttps://www.facebook.com/groups/PLCMU/TWITTERhttps://twitter.com/UnitedVoicePLINSTAGRAMhttps://instagram.com/unitedvoiceplTikTokhttps://www.tiktok.com/@UnitedVoicePLRedDevilshttps://x.com/_RedDevils_PLGRUPAhttps://www.facebook.com/groups/PLCMU/TWITTERhttps://twitter.com/UnitedVoicePLINSTAGRAMhttps://instagram.com/unitedvoiceplTikTokhttps://www.tiktok.com/@UnitedVoicePLRedDevilshttps://x.com/_RedDevils_PL
Co stojĂ za tak rychlĂœm poklesem, jak zamĂĄval s rodiÄovstvĂm covid a proÄ uĆŸ nenĂ potomek podmĂnkou k naplnÄnĂ ĆŸivota. Hostem Leonarda Plus je vedoucĂ katedry demografie a geodemografie PĆĂrodovÄdeckĂ© fakulty UK JiĆina KocourkovĂĄ, kterĂĄ pĆĂÄiny poklesu porodnosti akuĂĄlnÄ ĆeĆĄĂ v rĂĄmci vĂœzkumnĂ©ho projektu "PĆĂleĆŸitosti a rizika individualizace spoleÄnosti". Moderuje Renata KropĂĄÄkovĂĄ.
HistoriÄka Milena LenderovĂĄ pĆichĂĄzĂ s historickou perspektivou na vĂœvoj ĆŸeny od stĆedovÄku aĆŸ po dvacĂĄtĂ© stoletĂ. Knihu ÄeskĂĄ ĆŸena pĆiĆĄla do podcastu Lit popsat publicistka Aneta MartĂnkovĂĄ.
W wyniku strajku poznaĆskich kolejarzy 26 kwietnia 1920 roku zginÄĆo 9 osĂłb m.in. zastrzelonych i zakatowanych przez policjantĂłw. ProtestujÄ cy, ktĂłrzy maszerowali przez miasto z krzyĆŒem i zabitym kolegÄ na noszach, rozbrajali mundurowych, wypuĆcili z wiÄzienia wojskowego grupÄ przestÄpcĂłw i Ćcierali siÄ z uĆanami. W odpowiedzi wĆadze odciÄĆy PoznaĆ od reszty kraju oraz wprowadziĆy stan wyjÄ tkowy i cenzurÄ. Oto odcinek, w ktĂłrym rozmawiamy o przyczynach, przebiegu i konsekwencjach protestu robotnikĂłw, ktĂłry od lat nie moĆŒe wyjĆÄ z cienia poznaĆskiego Czerwca '56. [ilustracja: SzI] // Wojciech Sobkowiak // historyk, autor pracy magisterskiej nt. strajku kolejarzy poznaĆskich w kwietniu 1920 roku. -------- Wesprzyj nas, bÄdzie nam miĆo i pomoĆŒesz tworzyÄ podcast: - abonament, czyli duĆŒa wdziÄcznoĆÄ: www.patronite.pl/drugawersja - kawka w podziÄkowaniu za odcinek: www.buycoffee.to/drugawersja -------- My na www: www.drugawersja.pl My na Spotify: https://spoti.fi/3MWjX9v My na fejsie: www.facebook.com/drugawersja My na YT: https://www.youtube.com/@podcast_poznanski My na insta: www.instagram.com/druga.wersja My na tiktoku: https://www.tiktok.com/@drugawersja
Autor podcastu "Niepoprawny dyplomata" komentuje wpis BiaĆego Domu, pokazujÄ cy Donalda Trumpa jako papieĆŒa. MikoĆaj Teperek pokazuje to dziaĆanie jako element przemyĆlanej strategii prezydenta USA.
V den 80. narozenin ÄeskĂ©ho rozhlasu PlzeĆ jsme jako dopolednĂ hosty pozvali Ćeditele PamÄti nĂĄroda pro PlzeĆskĂœ kraj JiĆĂho Kunce a bĂœvalĂ©ho hlasatele rozhlasu ze 60. let Karla SedlĂĄÄka.VĆĄechny dĂly podcastu NĂĄĆĄ host mĆŻĆŸete pohodlnÄ poslouchat v mobilnĂ aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V den 80. narozenin ÄeskĂ©ho rozhlasu PlzeĆ jsme jako dopolednĂ hosty pozvali Ćeditele PamÄti nĂĄroda pro PlzeĆskĂœ kraj JiĆĂho Kunce a bĂœvalĂ©ho hlasatele rozhlasu ze 60. let Karla SedlĂĄÄka.
Historia miejscowoĆci jest bardzo bogata i siÄga XII wieku. PisaĆ o niej nasz sĆynny kronikarz Jan DĆugosz. Wioska znana byĆa w powstaniu listopadowym z ucieczek na GalicjÄ przed carskÄ sĆuĆŒbÄ wojskowÄ , Do Majoratu ZarĂłdcze w gminie Koprzywnica zapraszajÄ Cezary Jastrzebski i Robert Szumielewicz.
NiedĆugo poznamy nowego papieĆŒa. Na razie kardynaĆowie grilujÄ , ale 7-go maja zaczyna siÄ Konklawe. CiekawostkÄ jest fakt, ĆŒe wedĆug prawa watykaĆskiego papieĆŒem moĆŒe byÄ wybrana osoba Ćwiecka speĆniajÄ ca dwa warunki: jest mÄĆŒczyzna i katolikiem. Po szczegĂłĆy odsyĆamy do odcinka Historii dla DorosĆych o konklawe. Czyli teoretycznie i ja mogÄ zostaÄ papieĆŒem. WyobraĆŒam sobie telefon z numeru zaczynajÄ cego siÄ na 39, kierunkowy WĆoch, i mogÄ usĆyszeÄ gĆos kardynaĆa Rysia: Tomaszu, bÄdziesz papieĆŒem...
ZĂĄmek v NeustupovÄ na BeneĆĄovsku oĆŸĂvĂĄ. Od nedÄle 27. dubna je pĆĂstupnĂœ veĆejnosti. Podle jeho majitele jde o doposud neobjevenou perlu StĆedoÄeskĂ©ho kraje. PamĂĄtka byla ve velmi ĆĄpatnĂ©m stavu, opravy trvaly pÄt let.
PrzeszĆoĆÄ nie byĆa Ćaskawa dla kobiet â w podrÄcznikach historii dominujÄ mÄĆŒczyĆșni, kobiety czÄsto pozostajÄ w tle. StaroĆŒytny Egipt to wyjÄ tek. Kobiety potrafiĆy tu zrobiÄ karierÄ, rzÄ dziÄ i prowadziÄ interesy, a Herodot pisaĆ z przeraĆŒeniem o ich swobodzie. W pierwszym odcinku naszego nowego cyklu przyglÄ damy siÄ Egipcjankom: krĂłlowym, kapĆankom, poetkom i zwykĆym mieszkankom kraju nad Nilem. Z dr. Filipem TaterkÄ sprawdzamy, jakie naprawdÄ miaĆy prawa, moĆŒliwoĆci i jak byĆy postrzegane. Startujemy z seriÄ , w ktĂłrej bÄdziemy odkrywaÄ, jak kobietom â liderkom, polityczkom, ale teĆŒ zwykĆym obywatelkom â ĆŒyĆo siÄ w przeszĆoĆci. Zapraszamy w podrĂłĆŒ do Ćwiata, gdzie nie tylko faraonowie mieli gĆos! (00:12) Wprowadzenie i poczÄ tek cyklu âKobiety w historiiâ (02:05) O badaniach polskich archeologĂłw i kobietach, ktĂłre sprawowaĆy wĆadzÄ w staroĆŒytnym Egipcie (05:24) Kobiety na tronie: samodzielne rzÄ dzenie czy wpĆywy doradcĂłw? (10:10) Charakterystyka rzÄ dĂłw Kleopatry (13:04) Jak wyglÄ daĆo ĆŒycie codzienne kobiet w staroĆŒytnym Egipcie oraz ich prawa (16:15) ĆcieĆŒki kariery dostÄpne dla kobiet w staroĆŒytnym Egipcie (20:18) Edukacja dziewczÄ t: moĆŒliwoĆci i ograniczenia (30:44) Wizerunek kobiet w literaturze staroĆŒytnego Egiptu (37:10) Jak wyglÄ daĆa ochrona zdrowia kobiet w staroĆŒytnym Egipcie? (39:45) Do czego aspirowaĆy i o czym marzyĆy? (50:00) Relacje homoseksualne miÄdzy kobietami w Egipcie (56:56) Podsumowanie rozmowy. Chcesz lepiej poznaÄ historiÄ i tematy poruszane w naszych podkastach? Wykup dostÄp do Polityka.pl i odkryj bogaty zbiĂłr materiaĆĂłw na wiele tematĂłw, od historii przez politykÄ po kulturÄ. Skorzystaj z kodu HISTORIA30 i otrzymaj 30% zniĆŒki na subskrypcjÄ.
VeterĂĄn Klub SedlÄany funguje od roku 2011. Tehdy si ĆĄest mĂstnĂch nadĆĄencĆŻ do historickĂœch vozidel zaÄalo vymÄĆovat poznatky, zkuĆĄenosti, schĂĄzet se. âShodli jsme se, ĆŸe bychom mÄli tomu naĆĄemu uskupenĂ dĂĄt nÄjakou hlavu a patu a zaloĆŸili jsme klub,â vzpomĂnĂĄ Pavel ChĂœle, kterĂœ je dnes prezidentem sedlÄanskĂ©ho VeterĂĄn Klubu.
Liczba nadesĆanych historii przeszĆa najĆmielsze nasze oczekiwania! Przeczytanie ich to wielki dla nas zaszczyt. DziÄkujemy za zaufanie i podzielenie siÄ nimi z nami.W tym odcinku Karolina Andrian i MaĆgorzata Adamowicz dzielÄ siÄ swoimi refleksjami i emocjami, jakie towarzyszyĆy im podczas czytania.Zapraszamy
Serrallonga juĆŒ za ĆŒycia staĆ siÄ legendÄ , przekazywanÄ ustnie z pokolenia na pokolenie przez nastÄpne stulecia. PowstaĆy o nim poematy, ballady i pieĆni. Szlaki, na ktĂłrych rabowaĆ staĆy siÄ popularnymi atrakcjami turystycznymi. A jego imiÄ do dziĆ jest w caĆej Katalonii symbolem buntu i sprzeciwu wobec znienawidzonej hiszpaĆskiej wĆadzy. Anglicy mieli Robin Hooda. SĆowacy - Janosika. Kalifornijczycy - Zorro. KataloĆczycy nie byli od nich gorsi. Mieli SerrallongÄ. Jednak prawdziwe ĆŒycie i czyny tego kataloĆskiego rozbĂłjnika mocno odbiegaĆy od legendy, ktĂłrÄ po sobie pozostawiĆâŠAutor podcastu: Ćukasz WĆodarskiPostaw autorowi kawÄ: https://buycoffee.to/wmrokuhistorii
Hradec KrĂĄlovĂ© letos slavĂ 800. vĂœroÄĂ od prvnĂ pĂsemnĂ© zmĂnky o mÄstÄ. PĆi tĂ©to pĆĂleĆŸitosti bude od pĂĄtku 25. dubna v Muzeu vĂœchodnĂch Äech v Hradci KrĂĄlovĂ© k vidÄnĂ pozoruhodnĂĄ vĂœstava s nĂĄzvem ZobrazenĂ Hradce KrĂĄlovĂ© v promÄnĂĄch Äasu. VĆĄechny dĂly podcastu Host ve studiu mĆŻĆŸete pohodlnÄ poslouchat v mobilnĂ aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hradec KrĂĄlovĂ© letos slavĂ 800. vĂœroÄĂ od prvnĂ pĂsemnĂ© zmĂnky o mÄstÄ. PĆi tĂ©to pĆĂleĆŸitosti bude od pĂĄtku 25. dubna v Muzeu vĂœchodnĂch Äech v Hradci KrĂĄlovĂ© k vidÄnĂ pozoruhodnĂĄ vĂœstava s nĂĄzvem ZobrazenĂ Hradce KrĂĄlovĂ© v promÄnĂĄch Äasu.
Pierwsze historyczne zapisy o tej miejscowoĆci pochodzÄ z koĆca XIV wieku. PisaĆ o niej teĆŒ w kronikach Jan DĆugosz. MiejscowoĆÄ przechodziĆa rĂłĆŒne dzieje - jest wiele zawiĆoĆci zwiÄ zanych ze sprawami wĆaĆcicielskimi i zakonem paulinĂłw. Do Borzymowa w gminie OleĆnica zapraszajÄ Cezary Jastrzebski i Robert Szumielewicz.Â
JeĆĄtÄ tĆaskavÄjĆĄĂm tĂ©matem neĆŸ Donald Trump byl po dva tĂœdny v DĂĄnsku filmovĂœ dokument o tÄĆŸbÄ v GrĂłnsku. AÄkoliv je celĂœ pĆĂbÄh dobĆe znĂĄmou historiĂ, jeho zpracovĂĄnĂ vyvolalo silnĂ© emoce. PĂĆĄe o tom britskĂœ denĂk Guardian. SnĂmek s nĂĄzvem GrĂžnlands hvide guld, v pĆekladu GrĂłnskĂ© bĂlĂ© zlato, pojednĂĄvĂĄ o tamnĂ dĂĄnskĂ© tÄĆŸbÄ kryolitu â pomÄrnÄ vzĂĄcnĂ©ho minerĂĄlu, kterĂœ je vyuĆŸĂvĂĄn k vĂœrobÄ hlinĂku nebo ve sklĂĄĆstvĂ.VĆĄechny dĂly podcastu SvÄt ve 20 minutĂĄch mĆŻĆŸete pohodlnÄ poslouchat v mobilnĂ aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Wielkanoc to najwaĆŒniejsze ĆwiÄto w religii chrzeĆcijaĆskiej. Jezus Chrystus zwyciÄĆŒa ĆmierÄ. Jednym z symboli wielkanocnych w sztuce jest wizerunek Matki BoĆŒej trzymajÄ cej na kolanach zmarĆego syna. WĆaĆnie Ćladami ĆwiÄtokrzyskich piet podÄ ĆŒajÄ Cezary Jastrzebski i Robert Szukielewicz.Â
Prof. Marcin KruszyĆski z Lotniczej Akademii Wojskowej i Uniwersytetu w Siedlcach o historii SzkoĆy OrlÄ t w DÄblinie.
EvropĆĄtĂ politici jednajĂ o dalĆĄĂm balĂku sankcĂ, kterĂ© hodlajĂ uvalit na Rusko. JednĂm z hlavnĂch dĆŻvodĆŻ je pokraÄujĂcĂ agrese vĆŻÄi ukrajinskĂœm civilistĆŻm. MezitĂm ale americkĂœ prezident Donald Trump pouĆŸĂvĂĄ smÄrem ke Kremlu mnohem vlĂdnÄjĆĄĂ slova. âAmerika se teÄ niÄĂ sama zevnitĆ a to je velmi ĆĄpatnĂ©. My jsme ale v EvropÄ a je to takĂ© ĆĄance pro Evropu,â ĆĂkĂĄ v poĆadu Interview Plus ukrajinskĂœ filozof a esejista Volodymyr Jermolenko.VĆĄechny dĂly podcastu Interview Plus mĆŻĆŸete pohodlnÄ poslouchat v mobilnĂ aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nie kaĆŒdy bohater byĆ tak szlachetny jak legendy, ktĂłre po sobie pozostawiĆ...ZapowiedĆș odcinka "Serrallonga - kataloĆska legenda".
W Ameryce Ćrodkowej wiemy wiele o historii MajĂłw, w rejonie AndĂłw dziesiÄ tki archeologĂłw badajÄ do dziĆ kulturÄ InkĂłw -- a co dziaĆo siÄÂ pomiÄdzy nimi? O prowadzeniu jednych z pierwszych badaĆ archeologicznych w kraju, o ktĂłrego przedhiszpaĆskiej kulturze caĆy czas myĆlimy jako o kulturze "pomiÄdzy" Bartoszowi PergoĆowi opowiada dr Jan SzymaĆski z WydziaĆu Archeologii UW
Co je novĂ©ho v historii, jmenuje se kniha Jakuba RĂĄkosnĂka, kterou vydalo na sklonku loĆskĂ©ho roku nakladatelstvĂ NovĂĄ beseda. Na prvnĂ poslech se to mĆŻĆŸe zdĂĄt jako protimluv. Nejde ale o historii ve smyslu minulosti, ale o historii jako vÄdu. Historik RĂĄkosnĂk ukazuje ÄtenĂĄĆĆŻm nejen co je v historickĂ© vÄdÄ novĂ©ho, ale takĂ© vysvÄtluje, proÄ se odbornĂci dĂvajĂ na minulost rĆŻznÄ a v prĆŻbÄhu Äasu stĂĄle novÄ.
Co je novĂ©ho v historii, jmenuje se kniha Jakuba RĂĄkosnĂka, kterou vydalo na sklonku loĆskĂ©ho roku nakladatelstvĂ NovĂĄ beseda. Na prvnĂ poslech se to mĆŻĆŸe zdĂĄt jako protimluv. Nejde ale o historii ve smyslu minulosti, ale o historii jako vÄdu. Historik RĂĄkosnĂk ukazuje ÄtenĂĄĆĆŻm nejen co je v historickĂ© vÄdÄ novĂ©ho, ale takĂ© vysvÄtluje, proÄ se odbornĂci dĂvajĂ na minulost rĆŻznÄ a v prĆŻbÄhu Äasu stĂĄle novÄ.VĆĄechny dĂly podcastu Ex libris mĆŻĆŸete pohodlnÄ poslouchat v mobilnĂ aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Przekazy ĆșrĂłdĆowe na temat tego hierarchy sÄ niejasne i sprzeczne. NiektĂłrzy historycy poddajÄ w wÄ tpliwoĆÄ samo jego istnienie, inni twierdzÄ , ĆŒe byĆ synem BolesĆawa Chrobrego i Niemki Ody. Natomiast na Ćw. KrzyĆŒu jest polichromia pokazujÄ ca jego postaÄ. Ćladami biskupa krakowskiego Lamberta I podÄ ĆŒajÄ Cezary JastrzÄbski i Robert Szumielewicz.Â
KompletnĂ epizoda: herohero.co/kontrapresinkKontrapresink je zpÄt! Dneska jsme se hezky zÄerstva koukli na epickĂ© vĂtÄzstvĂ Arsenalu v zĂĄpase proti Realu Madrid, vÄetnÄ nĂĄdhernĂœch gĂłlĆŻ Declana Rice. A taky jsme se mrkli na chystanĂ© posily Manchesteru City.V kompletnĂ epizodÄ na herohero.co/kontrapresink se vrhĂĄme do diskuze o nejhorĆĄĂch tĂœmech v historii Premier League, kam bezpochyby patĆĂ i letoĆĄnĂ Southampton. Taky hodnotĂme ĆĄance kandidĂĄtĆŻ na Top 5, hĂĄdĂĄme se, jestli je Bruno Fernandes nejlepĆĄĂ posila United v Ă©Će Premier League, a kritizujeme Chelsea za jejĂ pofidĂ©rnĂ ĂșÄetnĂ praktiky. No a nesmĂ chybÄt ani fantasy.DiskutujĂ VaĆĄek PechĂĄÄek, TomĂĄĆĄ GabĂk a Radim Braun.
Pierwsze wzmianki pisane o miejscowoĆci pochodzÄ dopiero z XV wieku, choÄ odnaleziono tu pozostaĆoĆci kultury mierzanowickiej i ĆuĆŒyckiej. CzarnÄ kartÄ w historii miejscowoĆci jest prĂłba zamachu na krĂłla Zygmunta III WazÄ dokonanego przez jej wĆaĆciciela. Do dziĆ mĂłwi siÄ pleĆÄ jak Piekarski na mÄkach. Do Binkowic, w gminie OĆŒarĂłw zapraszajÄ Cezary JastrzÄbski i Robert Szumielewicz.Â
âPlusy i rizika jsou ohromnÄ velkĂ©. Jsem optimista v tom, ĆŸe si myslĂm, ĆŸe to pĆinĂĄĆĄĂ spĂĆĄ vĂœzvy,â ĆĂkĂĄ Jan Kulveit z Centra pro teoretickĂĄ studia Univerzity Karlovy a Akademie vÄd ÄeskĂ© republiky. Jak AI v pĆĂĆĄtĂch letech zmÄnĂ zdravotnictvĂ, justici, pracovnĂ trh nebo vojenskou techniku? A je ĆŸĂĄdoucĂ a reĂĄlnĂĄ celosvÄtovĂĄ regulace umÄlĂ© inteligence? PoslechnÄte si rozhovor.
âPlusy i rizika jsou ohromnÄ velkĂ©. Jsem optimista v tom, ĆŸe si myslĂm, ĆŸe to pĆinĂĄĆĄĂ spĂĆĄ vĂœzvy,â ĆĂkĂĄ Jan Kulveit z Centra pro teoretickĂĄ studia Univerzity Karlovy a Akademie vÄd ÄeskĂ© republiky. Jak AI v pĆĂĆĄtĂch letech zmÄnĂ zdravotnictvĂ, justici, pracovnĂ trh nebo vojenskou techniku? A je ĆŸĂĄdoucĂ a reĂĄlnĂĄ celosvÄtovĂĄ regulace umÄlĂ© inteligence? PoslechnÄte si rozhovor.VĆĄechny dĂly podcastu Dvacet minut RadioĆŸurnĂĄlu mĆŻĆŸete pohodlnÄ poslouchat v mobilnĂ aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
KrĂĄsa bĂœvĂĄ skrytĂĄ v detailu. KrĂĄsu budovĂĄnĂ mÄst na americkĂ©m kontinentu ukrĂœvajĂ malĂĄ sĂdla na vĂœchodÄ SpojenĂœch stĂĄtĆŻ. TĆeba skoro 80tisĂcovĂ© mÄsto Lynchburg ve Virginii pĆitahuje pozornost monumentĂĄlnĂm terasovĂœm schodiĆĄtÄm od ĂșdolĂ Ćeky k muzeu, kterĂ© mapuje zaÄĂĄtky i rozmach zdejĆĄĂho tabĂĄkovĂ©ho a obuvnickĂ©ho prĆŻmyslu.
KrĂĄsa bĂœvĂĄ skrytĂĄ v detailu. KrĂĄsu budovĂĄnĂ mÄst na americkĂ©m kontinentu ukrĂœvajĂ malĂĄ sĂdla na vĂœchodÄ SpojenĂœch stĂĄtĆŻ. TĆeba skoro 80tisĂcovĂ© mÄsto Lynchburg ve Virginii pĆitahuje pozornost monumentĂĄlnĂm terasovĂœm schodiĆĄtÄm od ĂșdolĂ Ćeky k muzeu, kterĂ© mapuje zaÄĂĄtky i rozmach zdejĆĄĂho tabĂĄkovĂ©ho a obuvnickĂ©ho prĆŻmyslu.VĆĄechny dĂly podcastu ZĂĄpisnĂk zahraniÄnĂch zpravodajĆŻ mĆŻĆŸete pohodlnÄ poslouchat v mobilnĂ aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
TĆeboĆ v marcipĂĄnu. ZdĂĄnlivÄ tohle souslovĂ nedĂĄvĂĄ smysl. Ve skuteÄnosti ale vÄrnÄ popisuje, co nabĂzĂ expozice v zelenÄ omĂtnutĂ©m domÄ uprostĆed tĆeboĆskĂ©ho nĂĄmÄstĂ. Jde totiĆŸ o muzeum vÄnovanĂ© historii i souÄasnosti, skuteÄnosti i povÄstem tohoto jihoÄeskĂ©ho lĂĄzeĆskĂ©ho mÄsteÄka. A vĆĄechny udĂĄlosti jsou vyvedeny v marcipĂĄnu.
Historii karlovarskĂ©ho knedlĂku mĂĄlokdy znajĂ i rodilĂ KarlovarĂĄci. A nenĂ se co divit. ProtoĆŸe podrobnosti o tom kdo pĆesnÄ ho vymyslel a proslavil, nejsou dodnes jasnĂ© ani historikĆŻm. JistĂ© ale je, ĆŸe z celĂ© velkĂ© knedlĂkovĂ© rodiny patĆĂ karlovarskĂœ knedlĂk k tÄm nejmladĆĄĂm zĂĄstupcĆŻm. UĆŸ dĂĄvno pĆed nĂm si lidĂ© pochutnĂĄvali na knedlĂcĂch z brambor nebo z mouky. A vĆŻbec nejstarĆĄĂ byly knedlĂky masovĂ©.
Historii karlovarskĂ©ho knedlĂku mĂĄlokdy znajĂ i rodilĂ KarlovarĂĄci. A nenĂ se co divit. ProtoĆŸe podrobnosti o tom kdo pĆesnÄ ho vymyslel a proslavil, nejsou dodnes jasnĂ© ani historikĆŻm. JistĂ© ale je, ĆŸe z celĂ© velkĂ© knedlĂkovĂ© rodiny patĆĂ karlovarskĂœ knedlĂk k tÄm nejmladĆĄĂm zĂĄstupcĆŻm. UĆŸ dĂĄvno pĆed nĂm si lidĂ© pochutnĂĄvali na knedlĂcĂch z brambor nebo z mouky. A vĆŻbec nejstarĆĄĂ byly knedlĂky masovĂ©.
Historii karlovarskĂ©ho knedlĂku mĂĄlokdy znajĂ i rodilĂ KarlovarĂĄci. A nenĂ se co divit. ProtoĆŸe podrobnosti o tom kdo pĆesnÄ ho vymyslel a proslavil, nejsou dodnes jasnĂ© ani historikĆŻm. JistĂ© ale je, ĆŸe z celĂ© velkĂ© knedlĂkovĂ© rodiny patĆĂ karlovarskĂœ knedlĂk k tÄm nejmladĆĄĂm zĂĄstupcĆŻm. UĆŸ dĂĄvno pĆed nĂm si lidĂ© pochutnĂĄvali na knedlĂcĂch z brambor nebo z mouky. A vĆŻbec nejstarĆĄĂ byly knedlĂky masovĂ©.
Katarzyna Janowska w nowym odcinku programu âRezerwacjaâ porozmawia z MajÄ Pankiewicz, MonikÄ Majorek i JoannÄ MytkowskÄ . Polecimy debiutancki film mĆodej reĆŒyserki ze znakomitÄ obsadÄ oraz pierwszÄ duĆŒÄ wystawÄ w MSN w Warszawie. PaweĆ Tworek odwiedzi wystawÄ Kislinga w Villa La Fleur.. Aktorka Maja Pankiewicz oraz Monika Majorek - reĆŒyserka i scenarzystka filmu âInnego koĆca nie bÄdzieâ opowiedzÄ o pracy nad poruszajÄ cÄ historiÄ rodziny. Bohaterowie muszÄ przeĆŒyÄ ĆŒaĆobÄ i poradziÄ sobie ze stratÄ bliskiej osoby. Joanna Mytkowska - dyrektorka Muzeum Sztuki Nowoczesnej w Warszawie zaprosi na pierwszÄ duĆŒÄ wystawÄ - âWystawa niestaĆa. 4 Ă kolekcjaâ. Na ekspozycji ponad 150 prac polskich i zagranicznych artystĂłw z okresu pomiÄdzy latami piÄÄdziesiÄ tymi XX wieku a wspĂłĆczesnoĆciÄ . PaweĆ Tworek wspĂłlnie z Arturem Wniarskim oprowadzÄ po wystawie "Kisling. LĆnienie Montparnasse'u" w Villa La Fleur.
Je tu prvnĂ ÄĂĄst novĂ© sĂ©rie o seriĂĄlu, kterĂœ se teÄ v poslednĂch tĂœdnech hodnÄ skloĆuje dĂky novĂ© sĂ©rii Studna. Zeman ale nenĂ jen epizoda Studna, je to rozsĂĄhlĂĄ propaganda reĆŸimu a jeho represivnĂch sloĆŸek. Je naÄase ĆĂct, jak to bylo doopravdy.
Harmonium je mnohohlasĂœ vzduchovĂœ klĂĄvesovĂœ nĂĄstroj, podobnĂœ varhanĂĄm. Vznikl v 19. stoletĂ a zdobil Ćady tehdejĆĄĂch domĂĄcnostĂ, kavĂĄren a salonĆŻ. V srdci ProstÄjova v OlomouckĂ©m kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, kterĂ© je jedinĂœm svĂ©ho druhu v ÄeskĂ© republice a nabĂzĂ doposud jedinou stĂĄlou expozici tÄchto hudebnĂch nĂĄstrojĆŻ ve stĆednĂ EvropÄ.
Harmonium je mnohohlasĂœ vzduchovĂœ klĂĄvesovĂœ nĂĄstroj, podobnĂœ varhanĂĄm. Vznikl v 19. stoletĂ a zdobil Ćady tehdejĆĄĂch domĂĄcnostĂ, kavĂĄren a salonĆŻ. V srdci ProstÄjova v OlomouckĂ©m kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, kterĂ© je jedinĂœm svĂ©ho druhu v ÄeskĂ© republice a nabĂzĂ doposud jedinou stĂĄlou expozici tÄchto hudebnĂch nĂĄstrojĆŻ ve stĆednĂ EvropÄ.
MaĆĆŒeĆstwo Bobbitt w latach 90. wstrzÄ snÄĆo caĆym amerykaĆskim spoĆeczeĆstwem.Instagram: https://instagram.com/konradshymansky/Autor podcastu: Konrad SzymaĆskiDrugi lektor: Tadeusz FalanaOpracowanie: RafaĆ GaĆÄ zkaĆčrĂłdĆa: https://ntpd.eu/1e8pPkontakt/wspĂłĆpraca: codypresents@gmail.com
O porozumieniu pomiÄdzy AkademiÄ Sztuk PiÄknych, a Towarzystwem MiĆoĆnikĂłw Historii i ZabytkĂłw Miasta Krakowa z dziekanem WydziaĆu Konserwacji i Restauracji DzieĆ Sztuki profesorem JarosĆawem Adamowiczem rozmawia Bogdan Zalewski.
ZatoniÄcie statku MS Wilhelm Gustloff do dziĆ pozostaje najwiÄkszÄ katastrofÄ morskÄ w historii. Na jego pokĆadzie mogĆo znajdowaÄ siÄ nawet 10 000 osĂłb, w tym wiele kobiet i dzieci. Z katastrofy zdoĆano uratowaÄ zaledwie 1200 rozbitkĂłw. Dlaczego zatopienie Gustloffa przez radziecki okrÄt podwodny nie zostaĆo uznane za zbrodniÄ wojennÄ ? Czy na jego pokĆadzie znajdowaĆa siÄ Bursztynowa Komnata? W Misji specjalnej odkrywamy tajemnice MS Wilhelma Gustloffa.
ZgĆoĆ siÄ do SzkoĆy PrzywĂłdztwa Instytutu WolnoĆci: https://szkolaprzywodztwa.plMecenasi programu: Zapoznaj siÄ z trendami rynkowymi na 2025 rok wedĆug OANDA TMS Brokers:https://go.tms.pl/UkladOtwartyCasa Playa:https://casaplaya.pl/zakup-nieruchomosci-w-hiszpanii-pdf-instruktaz/ZamĂłw ksiÄ ĆŒkÄ â â â â â â â â â â â â â â â â Igora Jankeâ â â â â â â â â â â â â â â â â : â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â https://patronite-sklep.pl/produkt/sila-polski-igor-â â â â â â â â janke/â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â https://patronite.pl/igorjankeâ â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â  â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â âĄïžÂ ZachÄcam do doĆÄ czenia do grona patronĂłw UkĆadu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostÄp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiaĆĂłw dla PatronĂłw, a takĆŒe newslettera z najciekawszymi artykuĆami z caĆego tygodnia. UkĆad Otwarty tworzy spoĆecznoĆÄ, w ktĂłrej moĆŒesz dzieliÄ siÄ swoimi myĆlami i pomysĆami z osobami o podobnych zainteresowaniach. PaĆstwa wsparcie pomoĆŒe kanaĆowi siÄ rozwijaÄ i tworzyÄ jeszcze lepsze treĆci. â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â UkĆad Otwarty nagrywamy w â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â https://bliskostudio.pl â â â â â â  â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â  â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â  â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â
TentokrĂĄt zaÄĂnĂĄme nĂĄvĆĄtÄvou dalĆĄĂho spolku nÄmeckĂ© menĆĄiny, a to SdruĆŸenĂ NÄmcĆŻ â regionĂĄlnĂ kupiny HĆebeÄsko, kterĂ© sĂdlĂ v MoravskĂ© TĆebovĂ© v Centru setkĂĄvĂĄnĂ Walthera Hensela.
TentokrĂĄt zaÄĂnĂĄme nĂĄvĆĄtÄvou dalĆĄĂho spolku nÄmeckĂ© menĆĄiny, a to SdruĆŸenĂ NÄmcĆŻ â regionĂĄlnĂ kupiny HĆebeÄsko, kterĂ© sĂdlĂ v MoravskĂ© TĆebovĂ© v Centru setkĂĄvĂĄnĂ Walthera Hensela.
BlĂzko ÄernoĆĄĂna na Tachovsku najdete zĆĂceninu VolfĆĄtejna, kterĂĄ pustne od roku 1527. V 90. letech vznikl Spolek pro zĂĄchranu hradu a jeden z jeho spoluzakladatelĆŻ VĂĄclav MenÄĂk nĂĄs na tohle kouzelnĂ© mĂsto zve.
Do jakĂ© mĂry vyuĆŸĂvajĂ ĆŸivnostnĂci v Äesku moĆŸnost platit pauĆĄĂĄlnĂ daĆ a jak se vyrovnĂĄvajĂ s letoĆĄnĂm navĂœĆĄenĂm odvodĆŻ na zdravotnĂ a sociĂĄlnĂ pojiĆĄtÄnĂ? Co pĆedevĆĄĂm vyplĂœvĂĄ podle klimatologĆŻ a klimatoloĆŸek z vĂœroÄnĂ zprĂĄvy meteorologickĂ© sluĆŸby EvropskĂ© unie, podle nĂĆŸ byl loĆskĂœ rok globĂĄlnÄ nejteplejĆĄĂ od zaÄĂĄtkĆŻ mÄĆenĂ? A kterĂœ z finalistĆŻ zabodoval nejvĂc v anketÄ VĆŻz roku, jejĂĆŸ vĂœsledky vyhlaĆĄuje porota v Bruselu v tÄchto chvĂlĂch?
ProÄ se TerezĂn stal mÄstem duchĆŻ? Jak pĆijmout vlastnĂ historii? A jak na podobnĂœch mĂstech historii zpĆĂtomĆovat a zĂĄroveĆ jim dĂĄt i prostor pro dalĆĄĂ ĆŸivot? To je tĂ©ma debaty VertikĂĄly s tvĆŻrci dokumentu filmaĆem Viktorem Portelem a nezĂĄvislĂœm badatelem a vĂœzkumnĂkem Martinem Ć mokem.