Podcasts about setk

Obyvatelé Dubí mají možnost hlasovat pro návrh, který se jim zamlouvá víc, až do konce srpna na webových stránkách města.

Mozek váží jen dvě procenta lidské hmotnosti, ale spotřebuje až dvacet procent veškeré tělesné energie. Není se proto čemu divit, že býváme i z obyčejného myšlení unavení. O mozku toho sice víme čím dál tím víc, přesto nás nové objevy občas překvapí. Třeba když zjistíme, že pro rozvoj mozku je důležitý nejen paměťový trénink, ale také fyzická aktivita, která zdaleka není jen o jeho okysličení.

Říká, že cesta je pro ni rozhodně cílem. „Víc mě zajímá proces vzniku a užívám si víc toho, jak se písně proměňují a oblékají do nových kabátů, než to, co bude na konci. To mě na tom moc baví,“ vyznává se Lenka Nová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Nesestříhaný audioznáznam včetně písniček, které zazněly živě v Radiocafé Vinohradská 12, si můžete poslechnout pouze na webu Dvojky nebo aplikaci mujRozhlas.

Když člověku život obrátí plány vzhůru nohama, musí si občas najít dost netradiční úkryt. Pro televizní režisérku a dnes i autorku Lucii Matějíčka Sehnalovou se takovým útočištěm stal podmořský svět, do kterého se v myšlenkách potápěla v momentě, kdy její malá dcera onemocněla rakovinou. „První noci jsem v myšlenkách začala utíkat pod vodu,“ vzpomíná v rozhovoru s Michaelou Maurerovou na těžké chvíle, ze kterých se zrodila knížka Delfín Lucky: Tajemný svět pod hladinou.

Na setkání přijely více než tři tisíce účastníků. Čekají je přednášky, koncerty, divadlo nebo setkání s psychology. S organizací pomáhá šest stovek dobrovolníků, včetně řádových sester.

„Ta knížka vznikla ze vzteku nad tím, čemu jsou lidé schopni podlehnout,“ vysvětluje Viktorie Hanišová v Blízkých setkáních impulz, který ji vedl k napsání románu Hoří ti táta. V rozhovoru s Michaelou Maurerovou se dotýká tématu, které dnes trápí nejednu domácnost. „Těch, kteří mají ve svém okolí příbuzné či známé, kteří podlehli dezinformacím, je hodně. Vzdělání je určitá hradba, která ale nefunguje vždycky,“ soudí autorka.

Na sociálních sítích radí, jak cestovat levně, a přitom si dovolenou naplno užít. „Je dobré být flexibilní a nebýt fixovaný na jedno konkrétní datum. Letiště není jen v Praze, Vídeň nebo Berlín vám mohou ušetřit i desítky tisíc. Na eurovíkend navíc stačí malý batůžek a není ani třeba připlácet si za místenku v letadle,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou cestovatelka Zuzana Zvěřová, která ví, jak se vydat za hranice všedních dnů a nezruinovat přitom svoje bankovní konto.

Americký františkánský kněz, spisovatel a duchovní učitel Richard Rohr je osobnost, která svým dílem oslovuje lidi daleko za hranicemi katolické církve. Jeho knihy hluboce ovlivnily také teologa, religionistu a spisovatele prof. Pavla Hoška. Do pořadu Hergot! přišel vyprávět o tom, čím je pro něj Rohr inspirativní, a také o své nedávné cestě do Nového Mexika, kde se s ním osobně setkal.

Americký františkánský kněz, spisovatel a duchovní učitel Richard Rohr je osobnost, která svým dílem oslovuje lidi daleko za hranicemi katolické církve. Jeho knihy hluboce ovlivnily také teologa, religionistu a spisovatele prof. Pavla Hoška. Do pořadu Hergot! přišel vyprávět o tom, čím je pro něj Rohr inspirativní, a také o své nedávné cestě do Nového Mexika, kde se s ním osobně setkal.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana Hejnová sportovala odmalička. Nejdřív chodila do sportovního kroužku. Na základní škole se zaměřila na atletiku, v rámci které si vyzkoušela sedmiboj. Tam zjistila, že má talent na překážky a že ji tahle disciplína baví nejvíc. A pak vyhrála, co mohla. Stala se dvojnásobnou mistryní světa, olympijskou medailistkou i držitelkou českého rekordu. Dnes trénuje mladé talenty a spolu s partnerem vede v Hostivici italskou pekárnu.

Věnuje se hudbě, ale doma se především halí do obláčků záhadných esencí. Václav Lebeda alias Voxel totiž propadl neobvyklé vášni a proměnil se v parfuméra. Přesto existuje jedna věc, která ho dodnes budí ze snu. „Vůni máku a čerstvých makových buchet si pamatuju z dětství, ale nedovedu ji dodnes vytvořit. Drásá mě to, ničí mě to… Přál bych si ji zhmotnit, ale pořád to nejde,“ líčí v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

„Když mi režisér Braňo Holiček zavolal, byl jsem potěšený a zároveň vyděšený. Ale přišlo mi to jako krásná výzva,“ přiznává Robert Mikluš, který letos v létě exceluje v roli Othella na Shakespearovských slavnostech. Režisér ho pro prý roli získal tím, jak moc o něj stál. „Je dobré, když o vás režisér stojí a dává vám to najevo. Pro herce není nic tak ponižující jako za někým chodit a říkat si o práci,“ prozrazuje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

S čím člověk v interiéru zaručeně nikdy neudělá chybu? „Doporučuju kvalitní materiály. Pokud lidé plánují zachovat interiér co nejdéle, šla bych do přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen, kov, sklo. V textilu lněné látky a volila bych neutrálnější barvy a jednodušší tvary,“ vyjmenovává interiérová designérka Gabriela Hámová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Představíme vám sochařku Mariannu Jánošíkovou-Machalovou. Na její tvorbě je zásadní to, že Marianna přišla v mládí o zrak, takže tvoří na základě hmatu a taky uložených vzpomínek.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je doba dovolených a spousta z nás už v duchu balí kufry a míří za exotikou. Jenže touha po dobrodružství občas zastíní zdravý rozum, zvlášť když vyměníme pohodlí hotelu za autentický zážitek. „Pokud zamíříte třeba do Afriky s batůžkem a tam jezdíte hromadnou dopravou a stravujete se na ulici, tak je dobré kontaktovat odborníky na cestovní medicínu a nechat si poradit ohledně očkování či léků na cestu,“ radí virolog Jiří Černý v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Mimořádný díl podcastu Přepište dějiny přináší záznam veřejné debaty, která se uskutečnila v Jihlavě v předvečer blahořečení páterů Jana Buly a Václava Drboly. Setkání se konalo jen nedaleko místa, kde byli oba kněží povykonstruovaných procesech komunistického režimu popraveni. Debata se vrací k jejich životním osudům, okolnostem babických událostí, mechanismům politicképerzekuce počátku padesátých let i k tomu, jak se proměňovala paměť na jejich příběh a proč je důležité se k němu vracet i dnes.

„Co mě na Anetě imponovalo, bylo to, že to není žádná pasivní holka. Když se události rozjedou do stále černější roviny, je to právě ona, kdo převezme vedení a vymyslí zvrácený plán, jak dál,“ prozrazuje herečka, která v rozhovoru s Michaelou Maurerovou vyprávěla o srpnové premiéře černé komedie 6 gramů, přípravě na náročnou roli i o tom, proč pro ni bylo natáčení s Ondřejem Vetchým velkým zážitkem.

Hosty k mikrofonu si zvou Halina Pawlowská, Marcela Augustová a Pavel Kudrna.

Setkání s Přibitými nejty přineslo víc než jen výstřely a plánování dalšího kroku. Přineslo minulost, která si sedla ke stejnému ohni, nalila si pití a začala se ptát, kdo komu co dluží.Cassidy stojí mezi lidmi, kteří mluví o rodině, vině a krvi tak samozřejmě, jako jiní mluví o počasí. A když slova přestanou stačit, ukáže se, že titul nejlepší pistolnice Tarkrocku není jen chlubení v zaplivané hospodě, ale otázka, na kterou někdy odpovídá jediná kulka.Partnerem epizody je Smarty - http://nata.hu/smarty

Z mouchy udělala vypravěčku své poslední novely Mariborská hypnóza, za kterou obdržela Magnesii Literu. „Původně jsem měla napsat turistický bedekr a pak mě napadlo, že nemám chuť napsat průvodce, ale existenciálně laděnou prózu,“ vypráví Dora Kaprálová v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „Říkala jsem si, že skrze tu nenáviděnou bytost můžu do textu dostat lásku, naději a empatii. Zároveň je to legrační stvoření.“

Ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové vítáme doc. Ing. Miloše Ježka z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Máme tu před sebou připravena různá témata. Probereme divočáky v lese, ale i ve městech, také africký mor prasat nebo bezpečné chování lidí v lese.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:

Lucie Černíková spolu s Anitou Krausovou a Evou Hacurovou načetly krimi thriller Dívka ve vlaku. Jako audioknihu zdarma ji teď najdete na webu projektu Mrazivé léto na Dvojce. „Četla jsem to poprvé, až když jsem studovala scénáře. A musím říct, že i když žánr krimi nepatří mezi mé oblíbené, tak mě to tak chytlo, že jsem to jedním dechem přečetla celé,“ svěřuje se herečka Lucie Černíková v rozhovoru s Michaelou Maurerovou pro Blízká setkání z Radiocafé Vinohradská 12.

Do kin míří dokument Veřejný prostor Františka Skály, který zachycuje život a tvorbu jednoho z nejoriginálnějších českých výtvarníků. „Petr Slavík za mnou přišel s nápadem natočit časosběrný film. Viděl jsem ho v různých fázích a viděla ho i moje vnoučata, což byl takový prubířský kámen. Dívala se na to jako na pohádku,“ vypráví Skála v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Role filmového hrdiny mu prý není vlastní. „Na projekcích si to užívat moc nebudu,“ přiznává.

Volodymyr Zelenskyj byl prvním zahraničním lídrem, se kterým se setkal nový britský premiér Andy Burnham. Sám tento fakt má silnou symboliku. „Jsme s Ukrajinou na 100 procent,“ prohlásil Burnham. „Já osobně jsem na 100 procent s vámi, pane prezidente.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letní autoškola Radiožurnálu přináší ve spolupráci s dopravní policií praktické rady a odpovědi na otázky, které řidiči nejčastěji řeší. Ušetřete si starosti i peníze. V létě se víc než jindy setkáte na silnici s řidiči nemotorových vozidel, nejčastěji s cyklisty. Logicky nechcete jet stejně rychle jako oni, a tak se rozhodnete předjíždět. Víte ale, jaký rozestup u toho musíte dodržet?

Šéfkuchař má jednoduchý recept, který se podle něj hodí na letní večery doma i na chalupě. V rozhovoru s Michaelou Maurerovou prozradil, jak z obyčejné cukety připravit pochoutku, která prý zmizí ze stolu během chvíle. „Výborně se hodí k vínu. Budete sedět a ujídat. Garantuju, že to sníte a budete si přidávat. Je to pecka,“ usmívá se. A hned dodává: „Oni to chipsy tak úplně nejsou, spíš bych to nazval řízečky.“ V Blízkých setkáních kromě tohoto receptu prozradil ještě další.

Letní autoškola Radiožurnálu přináší ve spolupráci s dopravní policií praktické rady a odpovědi na otázky, které řidiči nejčastěji řeší. Ušetřete si starosti i peníze. V létě se víc než jindy setkáte na silnici s řidiči nemotorových vozidel, nejčastěji s cyklisty. Logicky nechcete jet stejně rychle jako oni, a tak se rozhodnete předjíždět. Víte ale, jaký rozestup u toho musíte dodržet?Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociální sítě jsou plné rad, jak si pomocí doplňků stravy zlepšit zdraví. „Pokud člověk stravuje pestře, tak nepotřebuje doplňky stravy,“ říká biochemik Aleš Dvořák, který se sám dlouhodobě věnuje běhu a považuje ho za jednu z nejlepších cest ke zdraví. Záleží ale na prostředí. „Běhat v centru města asi moc zdravé není, ale v lese to zdravé je. A pokud se tomu člověk věnuje naplno, tak to zlepšuje i psychickou odolnost,“ dodává v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Nezveřejňuje fotky, nesbírá lajky, přesto funguje spolehlivě už po mnoho desetiletí. Kamennou „sociální síť“ najdete na Husově náměstí ve Velkém Oseku, kam si místní chodí – nebo spíš jezdí – pro vyhlášenou minerální vodu. U kašny v pavilonku se zastaví, prohodí pár slov, proberou novinky, načepují vodu a pokračují dál. Teď navíc proudí minerálka z kašny, která prošla kompletní proměnou.

Domov je místo, kam se vracíme, když jsme zmožení a nikam se nám nechce. Soudě podle vyčerpaného stavu obyvatel (nejen) západních společností se zdá, že je dnes domov obzvlášť strategickým místem. Jenže zároveň žijeme v době bezdomovectví, tvrdí Yuk Hui, hongkongský filozof působící v Rotterdamu. Co tím myslí? Podle Huie způsobila zvláště technologická revoluce, že se světem převalila globální kultura, která stírá rozdíly mezi jednotlivými světy a podřizuje nás stejným způsobům myšlení, ekonomickým modelům i nárokům. Dokonce i pluralita a její oslava se proměnily v globální klišé, konformně šířené napříč světem.Ale přinejmenším s ohledem na domov by „stejnomyslnost“ neměla být problematická. Proč by člověk neměl být doma v konformitě? Pro Yuk Huie však domov není především místo pohodlí, ale místo diferencí. Rodí se z chuti, jazyka, vkusu. Právě chuť se podle něj začíná utvářet už od batolecího věku a vytváří první rozdíly, v nichž se člověk zabydluje. A skrze první slova se zabydluje i duchovně: jazyk není jen prostředkem dorozumění, ale způsobem, jak svět zakoušíme a znovu jej „ochutnáváme“. Z tohoto procesu vyrůstá také náš vkus – estetický, morální, intelektuální. Jestliže však globální technologická kultura vede k tomu, že všude chutná všechno stejně a jazyky se pod tlakem strojové komunikace zplošťují, mizí právě ty rozdíly, které činí domov vůbec možným. Neztrácíme jen kulturní pestrost; oslabují se i podmínky, díky nimž může člověk někde být skutečně doma.Může nás zachránit už jen péče o duši? Otázka domova totiž podle Huie úzce souvisí se způsoby lidské kultivace. Právě péči o duši navrhoval jako odpověď na evropské katastrofy dvacátého století Jan Patočka, jeden z hlavních hrdinů Huiovy knihy Post-Evropa. Taková péče mimo jiné znamená vědomí, že nejvyšším cílem lidského života není efektivita, ale pravda: člověk se má každý svůj názor pokoušet překročit směrem k pravdě, a přitom jej nikdy nepřestat zpochybňovat. Otřes – i ten, který si sami přivodíme – je totiž podstatným rozměrem péče o duše. A jakkoli je pro Huie fenomenologie důležitým zdrojem filozofie, Patočkův důraz na duši považuje za symptom hlubšího problému. Toto pojetí dosud vychází z představy duše jako univerzálního principu a sebereflexe jako základního způsobu lidské kultivace. Jenže mnohé východní tradice rozvíjejí člověka jinak: méně skrze introspekci a více prostřednictvím konkrétních činností – řemesel, umění nebo tělesného cvičení.Hui má zato, že budoucnost Evropy stojí na schopnosti prakticky, nejen verbálně, docenit diference. Jednotlivé tradice by spolu měly vstupovat do dialogu nikoli proto, aby splynuly v jedinou univerzální kulturu, ale aby se každá z nich dále rozvíjela vlastní cestou. Setkání s jinou tradicí nám zároveň umožňuje uvědomit si, že ani ta naše není samozřejmá. Tato nesamozřejmost však neznamená, že bychom měli vlastní tradici opustit nebo jí přestat důvěřovat. Tradice si ostatně nevybíráme jako zboží v obchodě. Patříme k nim ještě dříve, než o nich začneme přemýšlet – skrze chuť, jazyk, vkus. Taková příslušnost se proto nestává předmětem volby, nýbrž úkolem: vědomě ji rozvíjet a nechat ji proměňovat setkáním s jinými cestami. O nostalgický návrat zde nejde, spíše se zde formuluje podmínka toho, abychom neztratili schopnost představovat si více než jednu budoucnost.

Ladislav Peš je původem strojař, podnikatel v několika oborech technických, ale taky je celoživotní badatel a zlepšovatel. Dnes se jeho profesní cesta ubírá v oblasti péče o zdraví a tělo. Jak se k ní dostal? Díky vodíku. Poslechněte si jeho příběh a možná i trošku návod na spokojený a zdravý život.

Ladislav Peš je původem strojař, podnikatel v několika oborech technických, ale taky je celoživotní badatel a zlepšovatel. Dnes se jeho profesní cesta ubírá v oblasti péče o zdraví a tělo. Jak se k ní dostal? Díky vodíku. Poslechněte si jeho příběh a možná i trošku návod na spokojený a zdravý život.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Člověk si musí vytáhnout ze skříně svoje vlastní kostlivce a z pekla svoje vlastní démony. Je pravda, že mě to vždycky vyšťaví,“ líčí práci s náročnými tématy spisovatelka a překladatelka Jana Jašová. O čem vypráví její nejnovější román Zapalte hranici? Setkává se s autory, jejichž knihy překládá? A proč se při cestování ráda dívá lidem do oken? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Člověk si musí vytáhnout ze skříně svoje vlastní kostlivce a z pekla svoje vlastní démony. Je pravda, že mě to vždycky vyšťaví,“ líčí práci s náročnými tématy spisovatelka a překladatelka Jana Jašová. O čem vypráví její nejnovější román Zapalte hranici? Setkává se s autory, jejichž knihy překládá? A proč se při cestování ráda dívá lidem do oken? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Člověk si musí vytáhnout ze skříně svoje vlastní kostlivce a z pekla svoje vlastní démony. Je pravda, že mě to vždycky vyšťaví,“ líčí práci s náročnými tématy spisovatelka a překladatelka Jana Jašová. O čem vypráví její nejnovější román Zapalte hranici? Setkává se s autory, jejichž knihy překládá? A proč se při cestování ráda dívá lidem do oken? Poslechněte si rozhovor.

Ve věku 60 let zemřel uznávaný vědec Pavel Jungwirth. Patřil mezi dvorní vědce pořadu Meteor. Řadil se k odborníkům Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zabýval se molekulovou simulací iontů na vodních rozhraních a stál v čele týmu českých vědců, se kterými dokázal připravit takzvanou kovovou vodu. Pracoval také v univerzitních týmech v zahraničí, v USA, Izraeli nebo ve Švýcarsku. V minulém roce převzal hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě.

Tentokrát se podíváme na portugalský ostrov Madeira v Atlantském oceánu. Uslyšíte nejen zajímavosti o historii a geografii ostrova, ale i nejrůznější turistické zážitky třeba z koupání v lávových jezírcích, návštěvy vavřínového pralesa, papouščího parku nebo květinového festivalu. Dozvíte se také, co za pochoutky nabízí tamní kuchyně, i jak je takový výlet finančně náročný. Pořad moderuje Pavel Kudrna.

Tomáš Šebek je známý lékař. Coby chirurg se několikrát zúčastnil zahraničních misí s Lékaři bez hranic, o kterých napsal čtyři knihy. Jeho zatím poslední knížkou je Objektivní nález, ve které otevřeně popsal své neveselé dětství a také pochybnosti, které ho provázejí nejen jako lékaře, ale i coby otce čtyř dětí. Víc než dvacet let žije na Berounsku. Dokonce tam pro svoji rodinu postavil dům vlastníma rukama. Podle jeho slov to byla skvělá průprava pro práci chirurga.

Už šestý ročník knižního a literárního festivalu, nazvaného Svinenské čtení, se koná v Trhových Svinech na Českobudějovicku. Od pondělí do pátku každý den jeden autor vystoupí před publikem a čte ze své knihy. Jedním z hlavních organizátorů akce je spisovatel Jan Štifter.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nuda není nepřítel. Naopak. „Je důležitá pro naše psychické zdraví. Protože občas potřebujeme nechat myšlenky plynout. Digitální média naneštěstí představují nástroj, jak ji vůbec nemít,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Lukavská v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „A kdybych mohla, úplně bych zakázala lajkování a doporučující algoritmy.“ Právě rychlé hodnocení na sociálních sítích podle ní dospívající snášejí velmi těžce. „Velmi špatně snášejí kritiku a rychlé soudy.“

„V hodinách literatury na gymnáziu převažovali spisovatelé. Vypadalo to, jako by ženy vůbec nepsaly, nebo jen pohádky pro děti,“ vzpomíná spisovatelka Jana Poncarová v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě tento pocit ji po letech přivedl ke knize Ženy slova. „Vždycky jsem milovala literaturu a historii a tyhle dvě věci jsem spojila dohromady.“ Jedním z překvapení pro ni byl příběh Marie Wagnerové, autorky oblíbeného Káji Maříka schované za pseudonymem Felix Háj.

Česká republika je krásná. To víme. Podle Vincenta Navrátila ale často zapomínáme na něco mnohem důležitějšího, a to, jak výjimeční lidé v ní žijí. Právě za nimi se vydává nový komediální cestopis Čekuj Česko, ve kterém cestuje s Ondřejem Kubinou a Alexejem Kolvou. „Je to příjemné, když cestují komici, protože dokážou v lidech odemknout vnitřní dítě,“ vypráví herec v Blízkých setkáních Vasila Fridricha. „Když strhnete kováře, aby s vámi dělal blbosti, je to balzám pro duši.“

Téměř tři dekády tvoří režijní duo SKUTR. Lukáš Trpišovský říká, že bez Martina Kukučky by možná divadlo vůbec nedělal. Jejich spolupráci přirovnává ke zvláštnímu manželství: plné krizí, ale také jistoty, že ve dvou dokážou víc. V rozhovoru v Blízkých setkáních prozradil, jaké výzvy před nimi stojí při vedení Činohry Národního divadla i jakou roli má mít první scéna země v době sociálních sítí a rychlých obrazovek.

Les už pro ni není jen místem na procházku. „Pořád skenuju terén. Oko mi pořád šilhá po zemi. Už je to taková nemoc,“ směje se houbařka a influencerka alias Šumavská houbička Lucie Drozdová v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. A právě díky houbám prý objevila svět, o kterém dřív neměla ani tušení. „Nestačím zírat. Člověk má pod nohama svět, o kterém nic netušil, nic nevěděl. Pořád objevuju překvapující informace,“ kroutí hlavou v Blízkých setkáních na Dvojce.

Důvody, proč dnes lidé vyrážejí do hor, se podle horské průvodkyně Marie Klementové různí. „Někteří tam jezdí proto, že tam úplně vypnou, jiní si naopak nedokážou připustit, že jsou bez signálu. Ale obvykle si třetí den řeknou, že je jim to jedno a chtějí si to užívat. Začne do nich vstupovat energie hor,“ usmívá se cestovatelka v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. „Do prkýnka, podívejte se kolem sebe, a vykašlete se na ty svoje krabičky!“ vzkazuje Děvče z hor.

Japonsko není jen zemí tradic, čaje a sakur. Dodnes tam žije respekt k tomu, co nejde vysvětlit. „Sami Japonci nazývají svoji vlast zemí katastrof. Jsou tam časté sesuvy půdy, tsunami, zemětřesení a o život přijde mnoho lidí. I proto se tam daří různým přízrakům a strašidlům,“ vysvětlují japanoložky Alice Kraemerová a Denisa Vostrá. Poslechněte si Blízká setkání k projektu Mrazivé léto na Dvojce ❯❯ Čekají vás v něm i horory japonského spisovatele Kodži Suzukiho Kruh a Smyčka.

„Je to jediný plyšák, který byl ve vesmíru,“ říká astronom Pavel Suchan o hračce, která vypadá nenápadně a přitom má za sebou cestu, o jaké se většině hraček ani nesní. Krteček, který v roce 2011 letěl raketoplánem Endeavour na Mezinárodní vesmírnou stanici, je v mnoha směrech jiný. „Od těch, které si můžete koupit, se liší tím, že je o centimetr menší, aby se vešel do krabičky, které se říká Osobní balíček astronauta,“ vysvětluje v rozhovoru s Markem Němcem.

„Je to krásný nástroj, na který můžeme být pyšní. Díky tomu jsme se dostali na světovou úroveň, což nám do jisté míry chybělo,“ chválí varhaník Ondřej Valenta. „Máme u nás řadu úžasných historických nástrojů, ale z těch nových jsou v této kvalitě výjimečné,“ popisuje nové svatovítské varhany v rozhovoru s Markem Němcem.

Od začátku roku má za sebou už dvě premiéry. K té poslední přitom zpočátku velké nadšení necítila. „Opona nahoru je komedie pro pět hereček. Moc se mi do toho nechtělo. Říkala jsem si, že pět ženských na jednom místě nedám, protože tam emoce potečou proudem,“ přiznává Alena Mihulová v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Inscenace vypráví o ženách, které zdědí zchátralé divadlo a řeší, co s ním dál. A postava Aleny Mihulové to ostatním neulehčuje. „Ale nakonec to skončí kabaretem.“