POPULARITY
Voda pod bývalou skládkou u Okříšek na Třebíčsku obsahuje více arzenu, kobaltu i olova. Obec chce rozšířit monitoring a zabránít šíření kontaminace dál.
Teď zavítáme do Dobřenic, což obec ležící asi 15 kilometrů jihozápadně od krajské metropole Hradce Králové, kousek od dálnice na Prahu. Dobřenice mají necelých 600 obyvatel, takže se budeme zajímat se jim tam žije. Na vše se zeptáme starosty Tomáše Sýkory. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Teď zavítáme do Dobřenic, což obec ležící asi 15 kilometrů jihozápadně od krajské metropole Hradce Králové, kousek od dálnice na Prahu. Dobřenice mají necelých 600 obyvatel, takže se budeme zajímat se jim tam žije. Na vše se zeptáme starosty Tomáše Sýkory.
Krajské zastupitelstvo schválilo návrh nového železničního koridoru, který má zrychlit vlakové spojení mezi Prahou a Libercem. Zatím je koridor široký od 400 do 600 metrů. Na zpřesnění Správa železnic ještě pracuje. Schválený koridor ale výrazně zasáhne některé obce na Turnovsku a Liberecku.
Na začátku června se už potřetí dozvíme, která města a vesnice uspěly v soutěži Zelená obec roku. Ta oceňuje projekty zaměřené na udržitelnost a ochranu životního prostředí, stále častěji ale obce představují komplexní strategie, jak zvýšit kvalitu života svých obyvatel. „Pro mě je definicí toho, že obec dělá dobře svoji práci, právě to, že myslí na lidi a ti tam chtějí dlouhodobě zůstat,“ říká v podcastu HN Pavel Prokop, ředitel firemního bankovnictví ČSOB, který má kromě municipalit na starosti také sektor malých a středních podniků a podnikatelů. Právě ČSOB je hlavním pořadatelem této soutěže.
Obyvatelé Výravy na Královéhradecku dostali během dubna vlastní nádoby na třídění odpadu. Obec za ně zaplatila přes půl miliónu korun a evropská dotace pokryla sedmdesát procent nákladů.
V Černilově na Královéhradecku plánují novou dětskou skupinu. Práce za 25 miliónů korun mají začít už letos na podzim, a to přesto, že obec zatím ještě nezískala žádnou dotaci.
Spor znesvářených sousedů o pár hromad nepořádku zaměstnává desítky úřadů. Reportáž pořadu Ve stínu poukazuje na odvrácenou stranu české výsady, kdy má skoro každá ves svého starostu.Konflikt mezi sousedy řeší v Třebčicích, nenápadné obci se 130 obyvateli ležící asi 40 kilometrů na jih od Plzně. Tamní případ se vymyká tím, že hlavní postava v minulosti „zavařila“ celému obecnímu zastupitelstvu a v současnosti má příbuzenskou vazbu na starostku. „Pan Kubík je dvakrát soudně odsouzený, jeho pověst je tady strašná,“ říká v pořadu Ve stínu Jakub Hladík, který s manželkou v Třebčicích provozuje malý zoopark. Mluví o sousedovi Dušanu Kubíkovi, který byl v uplynulých šesti letech dvakrát odsouzený k podmínečnému trestu - za vybržďování autobusu s dětmi a za podezřele levný nákup pozemkůod obce. V této kauze dostali podmínku i všichni obecní zastupitelé Třebčic. V nynějším případu jde spíše o vyhrocené sousedské vztahy. Manželům Hladíkovým vadí, že Dušan Kubík u vjezdů do jejich malé farmy skladuje různé věci a nepořádek, který si odmítá odklidit a navíc jim prý dělá různé schválnosti. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Městys Častolovice a obec Libel na Rychnovsku propojí nová cyklostezka. Bude stát 58 milionů korun a vedení Častolovic na ni získalo dotaci 43 milionů ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Radnice teď ve spolupráci s hejtmanstvím připravuje výběrové řízení.
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?
Zelenobílou vlajku se zlatou ratolestí už viděli obyvatelé všech světadílů. Nápad cestovatele Luďka Rudiše, rodáka z Hořiček, zaujal i vedení obce a tak nakonec s vlajkou už necestuje jen on. K ojedinělé popularizaci inspiroval i další cestovatele a tak je míst, kde rozprostřely vlajku, dohromady přes stovku.
Zelenobílou vlajku se zlatou ratolestí už viděli obyvatelé všech světadílů. Nápad cestovatele Luďka Rudiše, rodáka z Hořiček, zaujal i vedení obce a tak nakonec s vlajkou už necestuje jen on. K ojedinělé popularizaci inspiroval i další cestovatele a tak je míst, kde rozprostřely vlajku, dohromady přes stovku.
Zelenobílou vlajku se zlatou ratolestí už viděli obyvatelé všech světadílů. Nápad cestovatele Luďka Rudiše, rodáka z Hořiček, zaujal i vedení obce a tak nakonec s vlajkou už necestuje jen on. K ojedinělé popularizaci inspiroval i další cestovatele a tak je míst, kde rozprostřely vlajku, dohromady přes stovku.
Teď vás vezmeme do Stěžer, což je obec necelých 6 km západně od Hradce Králové, kterou projíždíme vždy, když jedeme z Hradce na Nechranice a na Nový Bydžov. Jde o moderní obec se zhruba 2000 obyvateli, která se stala v roce 2018 Vesnicí roku. Naším hostem je starostka Stěžer Dagmar Smetiprachová.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Teď vás vezmeme do Stěžer, což je obec necelých 6 km západně od Hradce Králové, kterou projíždíme vždy, když jedeme z Hradce na Nechranice a na Nový Bydžov. Jde o moderní obec se zhruba 2000 obyvateli, která se stala v roce 2018 Vesnicí roku. Naším hostem je starostka Stěžer Dagmar Smetiprachová.
Obec Horní Lideč loni vešla ve známost jako místo, kde obyvatelé v referendu odmítli stavbu domova pro seniory. Zaznívaly i argumenty mířící proti myšlence mezigeneračního soužití. Seznam Zprávy ale nově nasvítily jiný zdroj odporu - velkou nespokojenost části místních s postupem starosty Josefa Tkadlece. Do jakých problémů svou obec dovedl?Host: Jiří Kubík - reportér Seznam Zpráv, spoluautor investigativního a reportážního pořadu Ve stínuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Obec se nachází na počátku prvních významnějších kopců Úsovské vrchoviny, a na konci údolí potoka Rohelnice napájející Polický rybník. Návštěvníci z anglosaských zemí jsou názvem Police pobaveni, protože jej spojují s označením vesnice strážců pořádku. Ve slovanském pojmenování znamená název něco jako vesnice v polích.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zástupci Města Libavá na Olomoucku žádají armádu o příspěvek na opravy obecních cest. Drtivá většina z nich je v havarijním stavu. Podle samosprávy za to můžou tanky a bojová obrněná vozidla, která silnice využívají. Ministerstvo obrany situaci v obci řeší.
Z rozhledny jménem Maják ve Strupčicích na Chomutovsku v Ústeckém kraji se nabízí nevšední pohled. Vyrostla totiž na okraji hnědouhelného dolu. Obec usilovala o stavbu rozhledny na místě bývalé výsypky od roku 2007. Realizace se však dočkala až po několika letech v souvislosti s natáčením dokumentárního filmu režiséra Martina Ryšavého o Mostecku.
Z rozhledny jménem Maják ve Strupčicích na Chomutovsku v Ústeckém kraji se nabízí nevšední pohled. Vyrostla totiž na okraji hnědouhelného dolu. Obec usilovala o stavbu rozhledny na místě bývalé výsypky od roku 2007. Realizace se však dočkala až po několika letech v souvislosti s natáčením dokumentárního filmu režiséra Martina Ryšavého o Mostecku.
Z rozhledny jménem Maják ve Strupčicích na Chomutovsku v Ústeckém kraji se nabízí nevšední pohled. Vyrostla totiž na okraji hnědouhelného dolu. Obec usilovala o stavbu rozhledny na místě bývalé výsypky od roku 2007. Realizace se však dočkala až po několika letech v souvislosti s natáčením dokumentárního filmu režiséra Martina Ryšavého o Mostecku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V kapli u hřbitova v Pavlovicích u Přerova je vystavený nový betlém. Pro obec ho vyrobili studenti Střední školy řezbářské z Tovačova. Obec za něj zaplatila 50 tisíc korun.
Vedení Města Libavá na Olomoucku usiluje o zapsání kostela svaté Anny a Jakuba Většího ve Staré Vodě na seznam národních kulturních památek. Obec by díky tomu mohla dosáhnout na dotace na jeho opravu, především fresek na stropě chrámu.
Obce z oblastí zasažených zářijovými povodněmi už mají od státu seznamy pozemků, které můžou lidé využít k případné nové výstavbě. Na parcelu čekají třeba manželé Drozdovi z České Vsi na Jesenicku, kterým voda poničila jejich rodinný dům. Ve vesnici chtějí zůstat a postavit si dům nový. Obec sice dostala seznam se zhruba dvaceti parcelami, některé z nich ale nejsou podle vedení vesnice pro výstavbu vůbec vhodné.
Obec s tímto poetickým názvem leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. V polovině 9. století se zde usadil poustevník Ivan, syn křesťanského vladaře Gostimysla. Uprostřed lesa, v jeskyni pod skalou, prožil v modlitbě, postu a samotě přes čtyři desítky let. Živil se lesními plody a mlékem ochočené laně.
Obec s tímto poetickým názvem leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. V polovině 9. století se zde usadil poustevník Ivan, syn křesťanského vladaře Gostimysla. Uprostřed lesa, v jeskyni pod skalou, prožil v modlitbě, postu a samotě přes čtyři desítky let. Živil se lesními plody a mlékem ochočené laně.
Obec Tetín u Lázní Bělohradu v Královéhradeckém kraji je malebná vesnička s půvabnou podkrkonošskou krajinou v okolí. Z aleje Na Kamenci, která vede k vyhlídce s velkým dřevěným srdcem v podobě fotorámu, se můžete napojit třeba na stezku Karla Jaromíra Erbena. Pozveme vás tedy dnes i na místa, která známého básníka inspirovala při psaní sbírky balad Kytice.
Obec Tetín u Lázní Bělohradu v Královéhradeckém kraji je malebná vesnička s půvabnou podkrkonošskou krajinou v okolí. Z aleje Na Kamenci, která vede k vyhlídce s velkým dřevěným srdcem v podobě fotorámu, se můžete napojit třeba na stezku Karla Jaromíra Erbena. Pozveme vás tedy dnes i na místa, která známého básníka inspirovala při psaní sbírky balad Kytice.
Občané Horní Lidče na Vsetínsku v referendu odmítli už zahájenou výstavbu domova pro seniory. Obec hodlá ve stavbě pokračovat, jinak by prý byl porušen zákon. „Jsme zvyklí, že lidé odmítají centra pro závislé nebo komunitní bydlení pro lidi s mentálním handicapem. Můžeme si o tom myslet cokoli, ale někteří mají strach z neznámého. Ale zde odmítli stáří – něco, co nás všechny čeká,“ shrnuje novinářka Ivana Svobodová, která se tématu věnuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Malebná obec Kytlice na Děčínsku v Ústeckém kraji s necelými pěti sty obyvateli, kterou zdobí půvabné roubenky, se pyšní bohatým společenským životem. Mimořádnost místa potvrzuje i to, že je mezi zdejšími chalupáři řada známých osobností z kulturního života. Obec leží uprostřed Lužických hor v nadmořské výšce 462 metrů.
Malebná obec Kytlice na Děčínsku v Ústeckém kraji s necelými pěti sty obyvateli, kterou zdobí půvabné roubenky, se pyšní bohatým společenským životem. Mimořádnost místa potvrzuje i to, že je mezi zdejšími chalupáři řada známých osobností z kulturního života. Obec leží uprostřed Lužických hor v nadmořské výšce 462 metrů.
Drahé byty, ale i drahé pronájmy. Koupit byt na investici se tak podle experta Libora Ostatka dál vyplatí. Zatímco byt na malém městě budete mít z nájmu splacený už za osm let, v Praze ho musíte pronajímat 29 roků.Řada Čechů nezná jiné investice než do nemovitostí. Považují je za bezpečný přístav pro své peníze. Při současných cenách bytů i úvěrů se však návratnost takové investice značně prodlužuje.Podle investiční kalkulačky Sreality.cz se aktuálně nejrychleji vrátí investice do bytu v obci Rotava v Karlovarském kraji. Vzhledem k nízké pořizovací ceně (800 tisíc) bude mít investor peníze zpět za osm let.„Obec má 3000 obyvatel, tak je dobré si položit otázku, jak půjde byt pronajmout, jsou tady rizika,“ upozorňuje v podcastu Ve vatě hypoteční expert Libor Ostatek. V České Třebové se vložené peníze vrátí za 15 let, oproti tomu v Praze bude investor na svém až téměř za tři dekádyOstatek by se soustředil na lokality, kde se koncentruje život. „To jsou města velikosti Svitav, Litomyšle a Klášterce nad Ohří. Ten trh mi přijde zajímavý. Osobně bych cílil na trh sice s dlouhodobější návratností, ale méně rizikový. Právě v lokalitách, kde se dobře pronajímá, kde lidé žijí. Velmi zajímavá skupina jsou studenti v univerzitních městech,“ radí hypoteční expert Broker Trust a Golem Finance.V menších městech se lze nájmem stále ještě dostat pod 10 000 Kč. Nejběžnější kategorie je cenová hladina mezi 15 a 20 tisíci. „Specifické jsou Praha a Brno, kde se před pár lety říkalo, že tam bude průměrný nájem 1000 eur a myslím si, že se tam velmi úspěšně dostáváme,“ říká Ostatek. Nárůst nájmů o jednotky procent ročně se dá očekávat i dál.Co třeba koupit garáž?Investor začátečník by měl začít s málem. „To znamená byty 1+1, případně 2kk. Jednak je to méně náročné na kapitál a jednak je to komodita, která se z pohledu likvidity pronájmu, hledání nájemníka nejlépe točí,“ radí Ostatek.Kdo by rád začal ještě opatrněji, může koupit a pronajímat třeba garáž. Výnos může být dokonce vyšší než u investičních bytů. „To je zajímavá komodita. U bytů se s očekávaným výnosem pohybujeme někde mezi dvěma až pěti procenty. U garáže se dá pořídit tato investice s výnosem kolem pěti procent,“ shrnuje Ostatek.I u garáže je klíčová lokalita, ty pražské se prodávají i za cenu malého bytu například v Klášterci nad Ohří. „Minimální cena, co se dá najít někde na periferii v regionech, je nějakých 250 až 300 tisíc. Nejčastější cena je od 500 do 800 tisíc. V Praze není garáž za 1,5 milionu nic neobvyklého,“ míní Libor Ostatek.Pronájem se pohybuje od dvou do deseti tisíc, nejčastěji 4500 korun. „Kdo dobře vybere, může dosáhnout výnosu pět procent i výš,“ počítá expert.Na garáž však není možné vzít si hypotéku. „My je financujeme víceméně spotřebitelskými úvěry nebo úvěry ze stavebního spoření. Ale většina investorů je nakupuje v hotovosti, protože je to nejrychlejší,“ říká Ostatek.Další zajímavý segment jsou reality v zahraničí. U Čechů hrají prim Rakousko, Španělsko, Chorvatsko a Itálie. „Začínají dávat smysl i některé lokality v příhraničí, třeba Drážďany a část kolem severních Čech. Tam začíná dávat pořízení nemovitosti větší logiku než ty v České republice. V Německu jsou lidé zvyklí si pronajímat,“ uvedl Ostatek.Levné peníze se blížíPodmínky pro financování bytů se v dohlednu zlepší. Vstupujeme totiž opět do éry levných dlouhodobých peněz. Ty si banky nakupují, aby měly z čeho poskytovat hypotéky s tříletými a delšími fixacemi.„Za období tří let, to znamená od podzimu roku 2021, budou peníze nejlevnější. Tehdy cena dlouhodobých peněz vystoupala k šesti procentům a teď se blížíme období, kdy jsou peníze na tři roky a dál, tedy pětileté, desetileté, kolem tří procent. Vypadá to, že budou okolo této hranice oscilovat,“ vysvětluje Ostatek změnu trendu.Počet poskytnutých hypoték už se po útlumu zvedá. „Příští rok se můžeme dostat do stavu, kdy se bude poskytovat 100 000 hypoték jako před covidem. Viděl bych to na velmi vhodnou dobu investice do nemovitosti,“ avizuje Ostatek.S vyšší poptávkou však byty opět podraží. „Primárně se zájem překlopí do poptávky po vlastním vlastnickém bydlení, která byla hodně odložena, ale v tu chvíli začne narůstat i tlak. Pokud někdo bude chtít koupit investiční bydlení, tak se ta cena prostě bude zvedat,“ řekl Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Do jaké míry se podle premiéra Petra Fialy může sanace škod po povodních promítnout do letošního nebo i příštího státního rozpočtu? Proč podle vlády není na místě odkládat krajské a senátní volby? Co se aktuálně odehrává v místech, které prošly zvýšenými povodňovými stupni? Jakou pomoc poskytuje zasaženým regionům vedení Jihomoravského kraje a jak funguje platforma Obec sobě? Jak významnou zkušenost mohou uplynulé dny představovat pro další zásahy do regulace vodních toků?
Do jaké míry se podle premiéra Petra Fialy může sanace škod po povodních promítnout do letošního nebo i příštího státního rozpočtu? Proč podle vlády není na místě odkládat krajské a senátní volby? Co se aktuálně odehrává v místech, které prošly zvýšenými povodňovými stupni? Jakou pomoc poskytuje zasaženým regionům vedení Jihomoravského kraje a jak funguje platforma Obec sobě? Jak významnou zkušenost mohou uplynulé dny představovat pro další zásahy do regulace vodních toků?
Do jaké míry se podle premiéra Petra Fialy může sanace škod po povodních promítnout do letošního nebo i příštího státního rozpočtu? Proč podle vlády není na místě odkládat krajské a senátní volby? Co se aktuálně odehrává v místech, které prošly zvýšenými povodňovými stupni? Jakou pomoc poskytuje zasaženým regionům vedení Jihomoravského kraje a jak funguje platforma Obec sobě? Jak významnou zkušenost mohou uplynulé dny představovat pro další zásahy do regulace vodních toků?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stavbu hliněné cyklistické dráhy s terénními nerovnostmi připravuje vedení Velkého Týnce na Olomoucku. Takzvaný pumptrack by měl vzniknout v místní části Vsisko.
Bratři Alois a Vilém Mrštíkové se narodili v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině ševce a švadleny. Alois v roce 1861, Vilém o dva roky později. Měli ještě další dva bratry. František byl lékárníkem, Norbert překladatelem.
Bratři Alois a Vilém Mrštíkové se narodili v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině ševce a švadleny. Alois v roce 1861, Vilém o dva roky později. Měli ještě další dva bratry. František byl lékárníkem, Norbert překladatelem.
Obec Žítková ve Zlínském kraji se do povědomí lidí zapsala příběhy žítkovských bohyň, které oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tam totiž žila do roku 2001 poslední z nich Irma Gabrhelová. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky se Slovenskem, v malebných kopcích Bílých Karpat.