Podcasts about Obec

„Tady málem naboural. Další zase, přepálil to bokem,“ komentuje starosta Kytlic videa takzvaných drifterů. Obec se potýká s jejich zvýšeným počtem, a chystá proto ochranná opatření.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

„Doufám, že tu ta herna nebude, protože je tu hodně malých dětí. Nepotřebujeme, aby to tu bylo nebezpečné,“ říká prodavačka z obchodu vedle bývalé celnice.

V nižších úsecích už jsou trasy na zimní údržbu připravené. Obec kromě oprav řeší i takzvané „zanáletování“ cest – tedy místa, kde větve stromů nebo náletová zeleň zužují průjezdný profil rolby.

Obec na budovách, které chce sama využívat, začíná opravovat střechy, u dalších je alespoň provizorně zabezpečí.

Každý, kdo někdy jel po dálnici z Prahy do Brna, míjel těsně před příjezdem do cíle Ostopovice. Obec s necelými dvěma tisíci obyvatel však dokáže i v sousedství rušné dopravní tepny zajistit svým občanům kvalitní život, což ocenila i porota soutěže Zelená obec roku. Tu pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami a Ostopovice v letošním ročníku skončily druhé v kategorii sídel nad 1000 obyvatel, k tomu získaly také ocenění za sociální počin roku. Proč se vyplatí být slyšet při plánovaní velkých projektů a jaké jsou výhody toho, když práci zadáte kvalitním architektům, nejen o tom mluví v podcastu starosta Ostopovic Jan Symon. Právě sousedství dálnice D1 a plánované vysokorychlostní železnice s sebou v Ostopovicích nese potřebu často komunikovat s velkými státními organizacemi. „Postupně se to lepší. Snažíme se navrhovat věci, o kterých si myslíme, že přispějí k lepšímu řešení, tak proč nám nenaslouchat, když se snažíme pomoci,“ říká Symon k tomu, jak se v čase kontakt mezi obcí a státem zlepšuje. Přesto třeba zřízení zastávky na železniční trati, která vede okolo obce od 19. století, znamenalo nemalé úsilí. „Chce to hlavně trpělivost. Když jsme ten požadavek zvedli poprvé, tak se nám smáli, pak už se smáli míň a poté, co jsme to opakovali dostatečně dlouho, se z toho stala samozřejmost a už to nikomu nepřišlo divné,“ vzpomíná starosta.

Obec se obává, že kdyby se u domu někomu něco stalo, ponese jako majitel následky. Letos tam dokonce chvíli stála branka.

Stánků bez patřičného povolení je podle starostky v Hřensku zhruba sedm. Obec obchodníkům dá nejprve výzvu, aby své stánky odstranili.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota nebo Zadní Lhota, je to skutečně tak. Když ale budeme přísnější a budeme pátrat po nejčastějším výskytu názvu, který má jednotnou podobu, vítězí Nová Ves. Těch je v Česku podle statistického úřadu 62, počítáme-li název obce nebo její části.

Koupaliště bylo uzavřeno v roce 2005 z toho důvodu napouštění minerální vody. Po změně legislativy už to ale nešlo.

„Celková investice je zhruba 160 milionů korun, z toho na Středočeský kraj připadá 125 milionů,“ popsal středočeský krajský radní pro silniční dopravu Josef Pátek (ODS).

Od začátku září mají v Ratiboři na Vsetínsku bioklimatickou zastávku autobusu. První taková stavba v Česku by měla pomoct zlepšit mikroklima v přehřátém centru obce. „Zastávka kombinuje zeleň, kterou bude porostlá, má také zelenou střechu, zároveň tam ale jsou adiabatické panely, kterými protéká voda a prouděním vzduchu se klima dál ochlazuje,“ popisuje v podcastu novinku starosta Ratiboře Martin Žabčík. Unikátní zastávka je přitom jen jedním z řady projektů, kterými se Ratiboř zaměřuje na udržitelnost a zpříjemnění života svým občanům. Také proto uspěla v letošním ročníku soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, a zvítězila v kategorii sídel s více než tisícovkou obyvatel. Důkladnou péči věnují v Ratiboři také odpadovému hospodářství. Nejen že díky svozu odpadu přímo od domů a finanční motivaci se jim daří v třídění, obec má také svůj vlastní popelářský vůz. „To byl takový můj sen. Nemohl jsem se totiž smířit s tím, že platíme za tyto služby velké peníze a byl jsem přesvědčený o tom, že to dokážeme dělat sami rozumněji a efektivněji,“ říká Žabčík. Plánem do budoucna je pak založení vlastní svozové společnosti i s dalšími obcemi z mikroregionu Střední Valašsko, který sdružuje sídla v blízkosti Vsetínské Bečvy a Hostýnských vrchů.

Kronikář by měl umět shromažďovat a třídit informace, mít cit pro jazyk a k tomu ještě by měl zvládat i fotografovat nebo ilustrovat. A měl by být pečlivý a vytrvalý.

Studny a vrty v obci Křižánky na Žďársku mají v sobě vodu s bakteriemi. Obec má 50 let starou kanalizaci, ta ale prosakuje a situaci místy i zhoršuje.

V Rosicích na Chrudimsku začala stavba nového parku za zhruba 40 milionů korun. Obec se čtrnácti sty obyvateli tak získá zelené centrum, kde by se měli lidé setkávat i odpočívat.

V piatok by sa mali stretnúť Vladimir Putin a Donald Trump a mali by sa rozprávať o osude Ukrajiny.Prvé správy pritom naznačujú, že Rusko vlastne nechce mier, ale skôr získať územia bez boja a dostať čas na oddych a prezbrojenie.Čo sa teda deje, či USA zradili Ukrajinu, čo na to Európa a aká nás čaká budúcnosť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Krátky prehľad správRobert Fico odkázal, že je po záchrankovom tendri. Zároveň však zaútočil na koaličného partnera a strane Hlas vyčítal, že svojou komunikačnou nešikovnosťou v prípade dvojmiliardového tendra pomáhala prekryť takzvaný britský škandál.Najvyšší správny súd potvrdil nezákonnosť názvu ulice pomenovanej po Jozefovi Tisovi vo Varíne. Obec musí ulicu premenovať. Podľa prokuratúry názvom ulice obec porušovala zákon o obecnom zriadení, zároveň tým urážala náboženské alebo národnostné cítenie, a ešte išlo aj o jazykovo nesprávny názov.Slovensko sa ocitlo na varovnom zozname a situácia je horšia ako za Mečiara. Naša spoločnosť bola zároveň podobne rozdelená a napätá naposledy v 90. rokoch. Vyplýva to zo správy projektu V-Dem za rok 2025, ktorý funguje na švédskej Univerzite v Goteborgu.Zásoby krvných skupín 0, A, B a AB s negatívnym Rh faktorom sú hraničné, Národná transfúzna služby vyzýva ľudí, aby prišli darovať krv. Hovorí tiež, že ak sa situácia nezlepší, môže byť ohrozené plynulé zásobovanie nemocníc.Rusko sa snaží rozvrátiť vzťahy medzi Kyjevom a Varšavou. Povedal to poľský premiér Donald Tusk. Podľa neho sú protipoľské gestá zo strany Ukrajincov aj podnecovanie protiukrajinských nálad v Poľsku súčasťou scenára Vladimira Putina. Dodal tiež, že takéto kroky organizujú zahraniční agenti a „domáci idioti“.Odporúčanie:Na Netflix sa s druhou sériou vrátila Wednesday a je ešte zábavnejšia, temnejšia a tajomnejšia. Ak ste mali radi prvú sériu alebo milujete Tima Burtona, ktorý si tentoraz neodpustil množstvo odkazov na iné svoje diela, odporúčam.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠ SME.sk⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Obec Ejpovice na Rokycansku buduje vlastní solární elektrárnu. Díky dotaci pokryje většinu nákladů a získá energetickou soběstačnost pro veřejné budovy. Bateriové úložiště navíc zajistí svícení v noci.

Místo v nově opravené budově se budou žáci základní školy v Mukařově u Prahy od září učit v kontejnerech. Hlavní budovu školy zavřel statik a škola si teď staví provizorní kontejnerovou stavbu. Obec to bude stát 10 milionů korun.

V Újezdečku na Teplicku nově upravili parkoviště u radnice. Postavili také nový chodník a zastávku. Obec tak chtěla zvýšit bezpečnost v centru, kterým často projíždějí kamiony do okolních průmyslových zón a zamezit občasným dohadům některých řidičů kvůli nevhodnému parkování.

Stará nádražní budova v obci Úvalno u Krnova byla dlouho prázdná. Postupně tak zchátrala a byla určena k demolici. Pak ji ale koupila obec a budovu z roku 1900 zrekonstruovala a našla pro ni nové využití. Do někdejšího nádraží v Úvalně se teď chodí třeba na kávu.

Bývalý hradní pán Jakoubek z Vřesovic prý i nadále dohlíží na své sídlo v Kostomlatech pod Milešovkou. Dosvědčují to turisté, kteří na hradní zřícenině nocují. Hrad ze 14. století patří obci, která ho postupně opravuje.

Obec Říčky v Orlických horách má novou čističku odpadních vod za necelých 16 miliónů korun. Stojí vedle té původní a rozšiřuje tak kapacitu zpracování odpadních vod v obci. Obě čističky vyčistí dohromady vodu vyprodukovanou více než tisícovkou lidí, přestože v Říčkách je pouze 120 trvale žijících obyvatel.

Obec Černožice na Královéhradecku začne po téměř šesti letech příprav a dlouhém jednání se společností ČEZ připravovat nové stavební pozemky na výstavbu rodinných domů.

Vesnicí roku Libereckého kraje se pro rok 2025 staly Roprachtice na Semilsku. Obec se 300 obyvateli má 5 dobře fungujících spolků, které ročně pořádají kolem 40 akcí a mladí se umí zabavit i bez sociálních sítí.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesnicí roku Libereckého kraje se pro rok 2025 staly Roprachtice na Semilsku. Obec se 300 obyvateli má 5 dobře fungujících spolků, které ročně pořádají kolem 40 akcí a mladí se umí zabavit i bez sociálních sítí.

Spor znesvářených sousedů o pár hromad nepořádku zaměstnává desítky úřadů. Reportáž pořadu Ve stínu poukazuje na odvrácenou stranu české výsady, kdy má skoro každá ves svého starostu.Konflikt mezi sousedy řeší v Třebčicích, nenápadné obci se 130 obyvateli ležící asi 40 kilometrů na jih od Plzně. Tamní případ se vymyká tím, že hlavní postava v minulosti „zavařila“ celému obecnímu zastupitelstvu a v současnosti má příbuzenskou vazbu na starostku. „Pan Kubík je dvakrát soudně odsouzený, jeho pověst je tady strašná,“ říká v pořadu Ve stínu Jakub Hladík, který s manželkou v Třebčicích provozuje malý zoopark. Mluví o sousedovi Dušanu Kubíkovi, který byl v uplynulých šesti letech dvakrát odsouzený k podmínečnému trestu - za vybržďování autobusu s dětmi a za podezřele levný nákup pozemkůod obce. V této kauze dostali podmínku i všichni obecní zastupitelé Třebčic. V nynějším případu jde spíše o vyhrocené sousedské vztahy. Manželům Hladíkovým vadí, že Dušan Kubík u vjezdů do jejich malé farmy skladuje různé věci a nepořádek, který si odmítá odklidit a navíc jim prý dělá různé schválnosti. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?

Příroda se probouzí a nás čekají jarní zahradní práce. Shrabat zbytek spadaného listí a z trávy vyhrabat tu suchou. Dříve jsme jednoduše vše dali na hromadu a zapálili. To je od 1. března 2025 zakázané. Proč?

Zelenobílou vlajku se zlatou ratolestí už viděli obyvatelé všech světadílů. Nápad cestovatele Luďka Rudiše, rodáka z Hořiček, zaujal i vedení obce a tak nakonec s vlajkou už necestuje jen on. K ojedinělé popularizaci inspiroval i další cestovatele a tak je míst, kde rozprostřely vlajku, dohromady přes stovku.

Obec Horní Lideč loni vešla ve známost jako místo, kde obyvatelé v referendu odmítli stavbu domova pro seniory. Zaznívaly i argumenty mířící proti myšlence mezigeneračního soužití. Seznam Zprávy ale nově nasvítily jiný zdroj odporu - velkou nespokojenost části místních s postupem starosty Josefa Tkadlece. Do jakých problémů svou obec dovedl?Host: Jiří Kubík - reportér Seznam Zpráv, spoluautor investigativního a reportážního pořadu Ve stínuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zástupci Města Libavá na Olomoucku žádají armádu o příspěvek na opravy obecních cest. Drtivá většina z nich je v havarijním stavu. Podle samosprávy za to můžou tanky a bojová obrněná vozidla, která silnice využívají. Ministerstvo obrany situaci v obci řeší.

Z rozhledny jménem Maják ve Strupčicích na Chomutovsku v Ústeckém kraji se nabízí nevšední pohled. Vyrostla totiž na okraji hnědouhelného dolu. Obec usilovala o stavbu rozhledny na místě bývalé výsypky od roku 2007. Realizace se však dočkala až po několika letech v souvislosti s natáčením dokumentárního filmu režiséra Martina Ryšavého o Mostecku.

Z rozhledny jménem Maják ve Strupčicích na Chomutovsku v Ústeckém kraji se nabízí nevšední pohled. Vyrostla totiž na okraji hnědouhelného dolu. Obec usilovala o stavbu rozhledny na místě bývalé výsypky od roku 2007. Realizace se však dočkala až po několika letech v souvislosti s natáčením dokumentárního filmu režiséra Martina Ryšavého o Mostecku.

Do jaké míry se podle premiéra Petra Fialy může sanace škod po povodních promítnout do letošního nebo i příštího státního rozpočtu? Proč podle vlády není na místě odkládat krajské a senátní volby? Co se aktuálně odehrává v místech, které prošly zvýšenými povodňovými stupni? Jakou pomoc poskytuje zasaženým regionům vedení Jihomoravského kraje a jak funguje platforma Obec sobě? Jak významnou zkušenost mohou uplynulé dny představovat pro další zásahy do regulace vodních toků?