Podcasts about kterou

„Všichni skladatelé musí pořád naslouchat. Pro mě je důležité věnovat věcem pozornost, to je ta hlavní inspirace,“ říká britský hudebník Jamie Cullum. „Rád získávám nápady ze života, takže se vždycky dívám na věci o něco déle, než to dělají jiní lidé,“ dodává. Jak moc je pro něj důležité soukromí? Kterou ze svých písní považuje za nejpopovější? A je někdy na pódiu nervózní? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Všichni skladatelé musí pořád naslouchat. Pro mě je důležité věnovat věcem pozornost, to je ta hlavní inspirace,“ říká britský hudebník Jamie Cullum. „Rád získávám nápady ze života, takže se vždycky dívám na věci o něco déle, než to dělají jiní lidé,“ dodává. Jak moc je pro něj důležité soukromí? Kterou ze svých písní považuje za nejpopovější? A je někdy na pódiu nervózní? Poslechněte si rozhovor.

Zákaznický zážitek není bonus navíc, ale klíčová součást každého úspěšného podnikání. Rozhoduje o tom, jestli se zákazník vrátí, doporučí vás nebo zmizí ke konkurenci. Nestačí plnit očekávání – důležité je je překonat. Inspirace může přijít z velkých značek i od malého freelancera. Kdo chápe zákazníka, má náskok. Víc se dozvíte v podcastu. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Sady Bedřicha Smetany jsou oblíbeným místem frýdecko-místeckých obyvatel. Dá se tady hrát, odpočívat či poznávat. Právě proto také pracovníci Turistického informačního centra často sady využívají, aby připravili nejrůznější zábavné naučné stezky.

Až do minulého týdne probíhaly v Izraeli pravidelné sobotní demonstrace za propuštění izraelských rukojmí držených teroristy z Hamásu. Patřila k nim i tichá pieta za děti v Gaze zabité během izraelských vojenských operací. Shodou okolností jsem se ocitla vůbec u první z těchto akcí. Z protestního průvodu se tehdy oddělilo několik mladých lidí a podél demonstrujícího průvodu začali rozmisťovat svíčky. K nim přikládali fotky palestinských dětí, které přišly v Gaze o život.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Už v 19 letech stála na jevišti Národního divadla. Proslavila se ale rolí striptérky ve slavném filmu Discopříbeh 2 či servírky v populárním seriálu Hospoda. Brzy oslaví kulatiny.

Hostem Luděk Votoček z Veterán klubu Kraslice LATI. Moderuje Radim Jehlík

Hostem Luděk Votoček z Veterán klubu Kraslice LATI. Moderuje Radim JehlíkVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nějaký ten zlatý šperk, ať už je to snubní prsten nebo náušnice, má doma určitě skoro každá rodina.

Hostem Luděk Votoček z Veterán klubu Kraslice LATI. Moderuje Radim Jehlík

Začal podzim, a to je období, kdy mnoho lidí vyráží do lesa na houby. Rostou? Mění se druhová skladba hub v naší přírodě? A jak zjistit, jestli je houba, kterou jste našli, jedlá? Odpovíme v dalším díle rubriky O čem se mluví.

Lucie Bastlová vystudovala Angličtinu pro manažerskou praxi na Fakultě humanitních studií. Své studium si vybrala na základě toho, že chtěla mít mezinárodní přesah a to se jí splnilo – žila v Londýně, Portugalsku i Indonésii a dodnes pracuje jako headhunterka, kterou si najímají společnosti z celého světa. K tomu všemu ještě založila vlastní značku oblečení. Základem však podle ní je umět si udělat čas na sebe a odpočinek. Jak se jí to daří a u čeho si nejvíce odpočine? Kolik hodin trvá obsadit jednu pozici? A jak se stalo, že se z absolutního introverta stala profesionálka, kterou komunikace s lidmi naplňuje a živí? Nový díl podcastu After Life zná odpovědi.

Každý podzim se obloha nad našimi hlavami zaplní křídly a tisíce ptáků vyrážejí na svou dlouhou cestu za potravou a bezpečím. Fenomén ptačí migrace fascinuje vědce i laiky už po staletí a stále přináší nová překvapení.

Každý podzim se obloha nad našimi hlavami zaplní křídly a tisíce ptáků vyrážejí na svou dlouhou cestu za potravou a bezpečím. Fenomén ptačí migrace fascinuje vědce i laiky už po staletí a stále přináší nová překvapení.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Olga Vasinkevič mluvila s hlavní organizatorkou veletrhu, Ruskou Alexandrou Vachruševovou. Redaktorka Anežka Hlávková v Jevišovce navštívila Kiritof, tradiční festival moravských Chorvatů. Redaktor Tomáš Pilát mluvil s Valerijem Padjakem, rusínským buditelem, vydavatelem, jazykovědcem a literárním historikem. Moderuje: Tatiana Čabáková Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co ovlivňuje náš pocit vlastní hodnoty? Jak se vyrovnat s vnitřní kritikou a vážit si sebe sama? Moderátorka Radka Mazurová si do rodinného pořadu Rozmarýna pozvala brněnskou psycholožku Ditu Michálkovou. Společně mluví o tom, jak si vážit sebe sama, a kde hledat oporu v každodenním životě, i když se nám nedaří. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Báru Jánovou proslavily především seriály. Po Ordinaci v růžové zahradě či Ohnivém kuřeti to byla Slunečná. Kromě hraní se ale také věnuje psaní. V plánu má i divadelní hru.

Báru Jánovou proslavily především seriály. Po Ordinaci v růžové zahradě či Ohnivém kuřeti to byla Slunečná. Kromě hraní se ale také věnuje psaní. V plánu má i divadelní hru.

Báru Jánovou proslavily především seriály. Po Ordinaci v růžové zahradě či Ohnivém kuřeti to byla Slunečná. Kromě hraní se ale také věnuje psaní. V plánu má i divadelní hru.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„Oni vědí, že masová migrace je pro nás dobrá, že Green Deal je pro nás dobrý, že transideologie je pro nás skvělá a že oni jsou na té správné straně dějin. To je obrovsky povznášející. Struktury, které vznikly v období covidismu v boji proti vnitřním nepřátelům, si udržují své postavení," říká profesor Michal Klíma v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 05.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Radioporadna o prokrastinaci. Vysvětlíme, co tento pojem znamená. Jsou některé skupiny lidí ohroženější? Jak žít naplno, beze strachu a odkládání věcí na neurčito i v pokročilejším věku?

Eva Olmerová měla výjimečný talent, který ale nemohla naplno uplatnit. Většinu života prožila v komunismu. Jazzová, soulová i popová zpěvačka byla i skvělou šansoniérkou, jejíž hlas i projev by v jiné době dobyl svět. Její zásadové postoje se ale střetly s totalitou a její kariéru provázely věčné zákazy, šikana a problémy. Zaháněla je alkoholem, který ji nakonec zničil. Zemřela 10. srpna 1993 v pouhých 59 letech, ale v hudebním světě po sobě zanechala nesmazatelnou stopu.

Eva Olmerová měla výjimečný talent, který ale nemohla naplno uplatnit. Většinu života prožila v komunismu. Jazzová, soulová i popová zpěvačka byla i skvělou šansoniérkou, jejíž hlas i projev by v jiné době dobyl svět. Její zásadové postoje se ale střetly s totalitou a její kariéru provázely věčné zákazy, šikana a problémy. Zaháněla je alkoholem, který ji nakonec zničil. Zemřela 10. srpna 1993 v pouhých 59 letech, ale v hudebním světě po sobě zanechala nesmazatelnou stopu.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V davu pod pódiem to začne šumět a vřít a pak se strhne poctivá smršť sonických vln. Drobné i větší chyby, lámající se hlas, pády z pódia nebo taky super bizarní lokace. Mnozí na živé záznamy nadávají a tvrdí, že jsou nuda. My je ve Špíně ale doslova milujeme!

Izrael umožní postupný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím vybraných palestinských obchodníků. Povolené budou základní potraviny, dětská výživa či hygienické potřeby. Vyřeší to ale humanitární katastrofu, při níž umírají civilisté hlady? Komentátor Břetislav Tureček rozebere nejenom izraelské dilema, jak pokračovat, ale i návrhy na plnou okupaci Gazy a situaci v Sýrii.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael umožní postupný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím vybraných palestinských obchodníků. Povolené budou základní potraviny, dětská výživa či hygienické potřeby. Vyřeší to ale humanitární katastrofu, při níž umírají civilisté hlady? Komentátor Břetislav Tureček rozebere nejenom izraelské dilema, jak pokračovat, ale i návrhy na plnou okupaci Gazy a situaci v Sýrii.

Je to možná nejkratší vzdálenost mezi zastávkami městské hromadné dopravy v Česku. Jezdí po ní trolejbusy a autobusy v Jihlavě. V Tolstého ulici teď dělí dvě zastávky zhruba 120 metrů, a to kvůli opravě povrchu u Domu kultury.

Petr Sepéši a Iveta Bartošová vytvořili během krátké doby výrazné pěvecké duo. Jejich slibně rozjetou kariéru ukončila tragická nehoda.

Případem se tak bude znovu zabývat policie. Na okraji Buenos Aires, v La Matanze, vznikne Městečko papeže Františka. Iniciativa vznikla v diecézi San Justo, podporují ji také další místní farnosti. A v dalším díle seriálu Život s Bohem uslyšíte, jak funguje běžný provoz v klášteře.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos si připomínáme několik třicátých výročí v souvislosti s válkami na Balkáně: mimo jiné operaci Bouře, která znamenala konec bojů v Chorvatsku. Ty mají u nás zvláštní privilegium – na rozdíl od konfliktu v Bosně, bombardování Bělehradu pod hlavičkou NATO nebo války v Kosovu je válka o Chorvatsko v podstatě zapomenutá. Jako by se nikdy neodehrála, rozhodně jsme dávno zapomněli, jak k ní došlo, kvůli čemu se vedla, jak se vyvíjela, jak skončila. Jediné, co nám ji dlouho připomínalo, byly rozmlácené domy, kolem kterých jsme jezdili na dovolenou k moři. „Protože cesta k němu vede právě přes některá z území, kde dříve žili Srbové,“ připomíná v další epizodě sourozeneckého podcastu Jakuba a Lukáše Novosadových historik Boris Mosković a dodává: „Češi na tu válku zapomněli nejspíš právě kvůli svým dovoleným. Do Chorvatska se přece jezdí za krásnými zážitky, za sluncem, k vodě, na koupačku, za bezstarostností, a nic z toho si nikdo nechce kazit připomínkami nějakých zvěrstev.“Než se ovšem hovor dostane k samotné válce, je potřeba probrat okolnosti, které jí předcházely: například desetidenní válku o Slovinsko neboli o první území, které se odtrhlo od svazové Jugoslávie. A to na základě přesvědčivého referenda, v němž pro samostatnost země hlasovalo osmdesát osm procent voličů. Slovinsko ale mělo oproti jiným jugoslávským zemím minimálně tři nesporné výhody, které jeho odchod z federace usnadnily a které zapříčinily, že mu v odchodu nikdo pořádně nebránil: ve Slovinsku se mluví jiným jazykem, je to země národnostně homogenní a nemá žádné velké hraniční spory. Jinak je tomu právě v Chorvatsku. Tam tehdy, to jest v roce 1990, rovněž proběhlo referendum o odtržení, rovněž bylo úspěšné, leč jeho legitimita byla zpochybněna už tím, že se ho neúčastnili chorvatští Srbové, tedy více než půlmilion lidí, který tvořil asi dvanáct procent obyvatelstva země.A proč vůbec došlo k referendům? To byl zase výsledek dvou jugoslávských tendencí: po decentralizaci a po dekomunizaci či demokratizaci společností, jež se projevily ve volbách v roce 1990 – volbách v jednotlivých svazových zemích, v nichž někde vyhrála opozice a někde postkomunistická tradice. Přičemž k volbám na federativní úrovni už nikdy nedošlo, předběhl je rozpad země. V samotném Chorvatsku vyhrál volby Franjo Tuđman, kromě jiného někdejší disident, jenž byl v Jugoslávii dvakrát zavřen do vězení. Tuđman nabídl ve svém programu Chorvatům smír: politika ve stylu „co jsme si, to jsme si, hlavně že jsme všichni Chorvati“, která chtěla urovnat bolavé vzpomínky chorvatské společnosti na svou vlastní ustašovskou minulost, slavila úspěch. Stejně jako příslib konfederace se Srbskem – protože otevřeně propagovat odtržení si v kampani Tuđman ještě netroufl.Následovalo ovšem to, co se dalo čekat: vzpoura chorvatských Srbů a pokusy o vyjednávání o podobě soužití; jenže nedostatečné. Zkrátka už všechno – z dnešního pohledu patrně nezadržitelně – směřovalo k násilnému řešení donedávna zdánlivě poklidného soužití dvou národů. V podstatě se čekalo na první oběť, která konflikt vyostří a naplno spustí. Podcast mimochodem probírá také to, jak na situaci reagovaly další okolní státy jako Rakousko nebo Itálie, jaký vliv měla na dějiny jugoslávská mediální situace a kupříkladu neexistence centralizované televize. „Když mluvíme o chorvatské válce, je důležité si říct, že vlastně neznáme její začátek. Ani v chorvatském prostředí se dodnes neví, co za něj považovat, co byla ta poslední kapka,“ připomíná Boris Mosković. „Možná za to může fotbal, derby mezi Záhřebem a Bělehradem, kde Chorvaté poprvé viděli otevřené násilí. Ale shoda na tom není.“Víc v nové epizodě

Tým z Masarykovy univerzity poprvé kvantifikoval množství padlého dřeva potřebné k regeneraci lesa a podpoře biodiverzity. - Kromě krve, plazmy nebo ledviny lze darovat i stolici, která se využívá se pro takzvanou fekální transplantaci a má mít perfektní výsledky. Moderuje Lucie Vopálenská.

„S nikým jiným než s Oldou Kaiserem bych Tlučhořovy dělat nemohl,“ vypráví Jiří Lábus o rozhlasovém seriálu, který má dnes už 1800 dílů. „Jsme na sebe už tak naladění, že nemáme dopředu jediné slovo napsané. Točíme to u nás v pokoji, zvukový mistr tam má jen dva mikrofony. Kolikrát si řekneme, jak to skončí, a ono to skončí úplně jinak,“ směje se.

V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?

Na silnici se objevila zbědovaná mladá dívka. Překvapené posádce auta, která u ní zastavila, stačila jen říct, že přiběhla z nedalekého lesa, kde se ji pokusil zabít mladý muž. Zahrabal ji a teď si myslí, že je mrtvá. Středočeské kriminálce, která případ začala vyšetřovat, dokázala svého vraha bezpečně identifikovat. Jak přežila svoji smrt? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dlouho jsem se nedokázala zorientovat v tom, co chci. Potřeby druhých jsem dávala před ty svoje,“ vysvětluje herečka Veronika Khek Kubařová. Přepsat modely z dětství, které v jejím životě ještě pořád „vystrkují růžky“, jí pomohla i terapie. Co by jí psychoterapeutka ovšem určitě nedoporučila, je číst si komentáře a debaty týkající se její práce, což Khek Kubařová s oblibou dělá. „Mně to nedá se nepodívat, i když to může být samozřejmě výbuch frustrace jiných lidí,“ popisuje, jak se nebojí občas na e-maily diskutujících odepsat a debatovat s lidmi o tom, co se jim nelíbilo. Herečka známá z Dejvického divadla, pohádek i romantických komedií v rozhovoru mluví také o tom, jak si střeží soukromí, a to nejen kvůli některým „podivným“ fanouškům. Působí prý naivně a křehce, ale když na to přijde, umí „vytáhnout mačetu“ a pobít se za sebe nebo za ty, které má ráda. Své hranice si už umí Khek Kubařová hlídat i v jiných ohledech. Není to dlouho, co odešla z angažmá v Dejvickém divadle. Důvody, proč se k takovému kroku rozhodla, se jí těžko popisují slovy, ale šlo především o pocit, že už tam nechce být a nemůže dýchat. Málokdo si podle herečky umí představit, jak je takové angažmá náročné. Kvůli představením a zkouškám pro ni byl po dlouhou dobu volný víkend vzácností, a pokud je umělec z práce otrávený, ztratí tak snadno jiskru. Khek Kubařová dokonce přiznává, že „lízla“ hranici vyhoření, a podepsalo se to i na jejím zdraví. Herecký svět se ale posouvá a podle herečky je skvělé, že se řeší třeba otázky intimních scén s koordinátory intimity. Co by podle ní hercům také pomohlo, by bylo, kdyby někdo takový pomáhal například u psychologicky náročných rolí, do kterých se těžko pokládá. Sama Khek Kubařová se musela naučit takové role „odžít“ a nepouštět si je dál, aby to nemuselo končit tím, že si dá čtyři vodky na baru, aby se z toho vzpamatovala. Proč je vděčná za komerční role a vadí jí, pokud někdo takové filmy shazuje? Jak je to s honoráři u úspěšných komedií a kdy ji producenti překvapili? Proč ji jako mladou tolik bavily politické debaty a co ji, pokud jde o politiku, nejvíc štve? I to se dozvíte v rozhovoru.

Uslyšíte i reportáž o nejdražších filmech roku, nové výstavě o Arcidiecézním muzeu v Olomouci nebo z představení A bolelo nebe, kterou tento týden uvedl Dismanův rozhlasový dětský soubor v Terezíně. K poslechu vás zve Michaela Vetešková.

„Nejsme pár, který by si nosil domů práci. Vojta by si ode mě samozřejmě nenechal poradit a já zase dodržuji, že zavřu dveře a zítra je taky den,“ komentuje poměry ve své herecké domácnosti Tatiana Dyková. Jak se jí pracovalo s Alešem Hámou? Kterou knížku by ráda načetla jako audioknihu? A jak vzpomíná na svou roli ve snímku Výjimečný stav? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.