Podcasts about vlastn

Začátek července v Česku tradičně patří oslavě filmu v podobě karlovarského festivalu. Je ale otázka, jak dlouho se ještě budou filmaři s fanoušky bezstarostně potulovat lázeňskou kolonádou. S tím, jak umělá inteligence mění řadu odvětví, ani filmový průmysl nemůže zůstávat v klidu. Spolu s ostatními kreativními sektory patří kinematografie k těm, které jsou první na ráně velké změny.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Spánek batolat bývá horská dráha. Je normální, když se děti v batolecím věku v noci stále probouzejí a potřebují naši podporu. Je ale důležité, jak se děti probouzí. Pokud je to s velkým křikem a obavami, určitě se obraťte se na spánkového odborníka,“ radí dětská spánková poradkyně Anna Růžičková.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Natáčení reportáže pro projekt Příběhy našich sousedů přivedlo studenty plaského gymnázia k dobrému skutku. Od pamětníka se dozvěděli o hrobu obětí válečného pochodu smrti u vesničky Mezí u Nečtin. A protože cesta ke hrobu během let zpustla, rozhodli se ji vlastními silami proklestit.

Nikoho neodsudzujeme, len vyjadrujeme svoj názor. Ako oznámiť hosťom, že na svadbu sú pozvaní bez detí? A ako to prijať? Je to o neveste a ženíchovi alebo sa máme postaviť na zadné a neprísť na svadbu vôbec?

Vlastně je to až neuvěřitelný skandál, jak kritizuje v deníku NZZ britský historik Adam Tooze, jen v poslední dekádě před přepadením Ukrajiny Ruskem vydaly evropské státy za vyzbrojování svých armád přes tři biliony, tedy tři tisíce miliard dolarů. Aktivních vojáků je ve státech EU toho času celkem 1,5 milionu.Tedy zhruba o 200 tisíc víc než v armádě Ruské federace. A přesto působí Evropa dojmem, že by se ruské agresi nedokázala ubránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Holice na Pardubicku čeká od ledna změna v zajišťování pořádku a bezpečnosti v ulicích. Na místo dosavadních strážníků z Pardubic budou město hlídat noví muži v uniformách. Radnice totiž zřídí vlastní městskou policii. Teď v červnu o tom většinou hlasů rozhodli zastupitelé.

Státní zámek v Litomyšli v Pardubickém kraji patří k nejkrásnějším českým renesančním stavbám. A přestože jeho fasádu stále ještě kvůli rozsáhlé rekonstrukci zakrývá lešení, návštěvní provoz není nijak omezen. Vlastně naopak. V posledních dvou letech přibyly nové prohlídkové trasy a na zámek se také vrátil hudební festival Smetanova Litomyšl.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

„Člověk většinou nemá touhu být členem představenstva. Máte ale touhu věci měnit a nedokážete se jen tak dívat, když něco nefunguje,“ říká o své kariéře Pavla Vypiorová, členka představenstva pojišťovací a makléřské skupiny Respect Group. „Čím jsem chtěla být jako malá? Rozhodně ne pojišťovákem,“ směje se Vypiorová, která o své práci říká, že je nesmírně pestrá a zavedla ji na místa, kam by se běžně nedostala. Například dovnitř velkých nádrží, elektráren nebo výrobních závodů firem. Jak nahlíží na mateřství v byznysu? Kdy potřebují manažeři kouče? Jakou největší chybu může podnikatel udělat při pojišťování své firmy? A dá se vůbec chránit proti stále častějším útokům hackerů?

Ostravská univerzita chce do 10 let postavit vlastní základní a mateřskou školu, později přibude i lyceum. Na Černé louce má vzniknout moderní škola, kde budou učit akademici i studenti Pedagogické fakulty, a to podle nových metod a přístupů. Škola bude spádová pro asi 400 dětí z okolí.

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jste vlastně na světě? Je to nějaký vyšší záměr, který neodhalíme možná nikdy, nebo je to jen náhoda, hříčka přírody…Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Epizóda 1 zo série 42 v ktorej José, Janči a Tibor sa rozprávajú o narcizme. Prihláste sa na odber a zdieľajte so svojimi priateľmi.   Tento podcast môžete podporiť na: Zabudnuté Cesty - Patreon

Pokud si plánujete léto a nevíte, kde ho strávit, máme pro vás skvělý tip – vydejte se na cestu 800 lety minoritské historie v Praze. Klášter minoritů sv. Jakuba se totiž otevřel veřejnosti. „Pustila jsem se do toho s vlastní vervou a osobními penězi, bylo to odvážné rozhodnutí,“ říká Helena Kohoutová, podnikatelka, která stojí za obnovou kláštera, jenž byl založen v roce 1232 králem Václavem I.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy je vysvědčení zodpovědností dítěte a kdy vizitkou rodičovské práce? Máme děti za vysvědčení chválit či trestat? Jak číst známky? A kdo může pomoci, pokud se dítěti ve škole nedaří?O tom jsme si povídali se školní psycholožkou, Mgr. Anitou Michajlukovou.Pište nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠nazory@sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠facebookové stránce Šance Dětem⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, jaká témata by vás v rámci podcastu v budoucnu zajímala. Pokud má vaše dítě problémy nebo si složitým obdobím prochází celá rodina, pomoc najdete i na našem webu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Americká krása #61 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o izraelsko-íránském konfliktu a riziku, že přeroste v další vleklou válku na Blízkém východě za účasti USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Donald Trump voličům sliboval skvělou Ameriku, kterou uchrání od dalších válek a pomýšlel na Nobelovu cenu za mír. Teď ovšem vyhrožuje Íránu včele s ajatolláhem Alím Chameneím smrtí a vážně zvažuje, že bude zemi bombardovat s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné bomby. Ale ukazuje se, že tohle je přes čáru i pro řadu známých stoupenců amerického prezidenta. Jaké trhliny vyvolává Trumpova zahraniční politika na Blízkém východě v hnutí MAGA? Čeho může dosáhnout, pokud se připojí k izraelskému útoku na Írán a co tím riskuje? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.

Jak se řeší hypotéka, když jste máma samoživitelka a hledáte nové bydlení?

Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.

V tejto epizóde podcastu FitNation sa s trénerom Romanom Frečkom rozprávame o odvekých otázkach cvičenia: vlastná váha alebo činky? Ktorý typ tréningu je efektívnejší, bezpečnejší a vhodnejší pre rôzne ciele? Zistíte, kedy sa oplatí začať s vlastnou váhou, kedy zapojiť činky a ako nájsť ideálny mix pre vaše telo aj výsledky. Praktické rady, mýty, skúsenosti z praxe – všetko na jednom mieste.Kto sme?FitNation je fitness centrum, kde sa trénuje výhradne pod odborným dohľadom osobných trénerov, ktorí sa vám venujú na 100%. Profesionálnou starostlivosťou a individuálnym prístupom zlepšujeme životný štandard všetkých, ktorí sa rozhodli byť FIT. Sme komunita osobných trénerov, ktorí vám pomôžu dosiahnuť vytúžené výsledky a splniť všetky vaše ciele a to efektívne a vo výbornej atmosfére. Pridajte sa k nám už dnes.Ak sa chcete dozvedieť viac o možnosti cvičenia cez náš program FitNation Kouč, odporúčame si vypočuť ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠epizódu číslo 32⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozrieť náš web alebo sa nám priamo ozvať :)Ako to u nás funguje?1. Kontaktujte nás (Tomášikova 26, Bratislava, 821 01,

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

„Rád bych po sobě v rámci svojí kariéry a života zanechal planetu v lepším stavu, než jsem ji našel,“ říká Marek Miltner, který pravidelně cestuje mezi Prahou a Stanfordem. Jak se takový život dá skloubit s čerstvým otcovstvím? Co ho nabíjí, když už nemůže a jak vnímá možné negativní dopady umělé inteligence?

Na mapě tvoří zhuštění vrstevnice téměř dokonalý kruh. V terénu to ale nepoznáte. Sopka u obce Miřkov v Sedmihoří na Domažlicku je neznámý turistický cíl, o kterém často nemají tušení ani místní. V terénu se nerovnosti smazávají a bývalý kráter je nezřetelný. Zbloudilého turistu ale zaskočí velké množství kamenných útvarů, které jsou po lese rozházené jako kostky ze stavebnice. Dají se tu kromě klidu najít také nábojnice z války nebo stopy keltského osídlení.

Příběh minisérie Bora se točí kolem skupiny lidí, kteří kvůli počasí uvíznou na majáku. „Scénář jsem přečetla na jeden zátah a říkala si, že je opravdu skvěle napsaný,“ popisuje. Zažila někdy situaci, že sama někde nedobrovolně uvízla? Kolik dní a kde se minisérie točila? Komu by napsala dopis na rozloučenou? Je sama lektorkou na workshopu? Dá se natrénovat improvizace? Co zkouší v Dejvickém divadle?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlastní jednu z největších rodinných stavebních firem v Česku, je duší i tělem sportovec a ví, jaké to je překonávat velké výzvy. Do Forbes byznys podcastu jsme tentokrát pozvali Juraje Suroviče. Mluvil nejenom o tom, jak se z manažera firmy stal jejím majitelem, ale i o stoleté historii firmy a jak mu záleží na tom, aby PSG prosperovalo. „Beru to jako osobní závazek i vůči regionu a zaměstnancům. Ta tíha je velká. Kdyby to byl podnik, který vznikl před pár lety, tak by člověk asi neváhal a na to sanování stamiliony nevynakládal,“ dodává. Jak se staví na Antarktidě? Co mu vytrvalostní cyklistika a stokilometrový běžecký závod daly do světa byznysu? A jak ho napadlo pustit se do developmentu budovy Prospect ve Zlíně, do které investuje miliardu korun?

Příběh minisérie Bora se točí kolem skupiny lidí, kteří kvůli počasí uvíznou na majáku. „Scénář jsem přečetla na jeden zátah a říkala si, že je opravdu skvěle napsaný,“ popisuje. Zažila někdy situaci, že sama někde nedobrovolně uvízla? Kolik dní a kde se minisérie točila? Komu by napsala dopis na rozloučenou? Je sama lektorkou na workshopu? Dá se natrénovat improvizace? Co zkouší v Dejvickém divadle?

„Vlastně je to podobně jako u toho Homera Simpsona: Sedím spolu s dalšími třemi kolegy v místnosti plné tlačítek, displejů v blokové dozorně, tedy na velíně jaderné elektrárny,“ popisuje Adéla Chalupová, operátorka JE Temelín a mimo jiné i atomová influencerka.

V únoru 2022 stála česko-rakouská strojírenská firma Hennlich, která má za sebou více než stoletou historii, před zásadním rozhodnutím. Zatímco západní společnosti hromadně opouštěly ruský trh na protest proti invazi do Ukrajiny, Hennlich provozoval pobočku v Rusku s více než 70 zaměstnanci. Tu se majitelé nakonec rozhodli zachovat. Vlastníci ruské i české společnosti Pavel Šumera a jeho rakouský obchodní partner tak od té doby musejí balancovat mezi ziskem a dodržováním sankcí. Ne vždy se to však daří. Loni ruská firma dodala komponenty pro CNC stroje vojenskému holdingu, jenž vyrábí balistické střely používané proti Ukrajině. České vedení přitom tvrdí, že na dění v ruské pobočce nemá žádný vliv.Text Sergeje Panova a Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková

Brno hostilo 17. ročník mezinárodního obranného veletrhu IDET. Byly na něm drony, drony a ještě jednou drony. Odstartoval devátý Starship a zase to nevyšlo na 100 %. Elone, co se děje? Máme za sebou vývojářské konference Microsoft Build a Google I/O. Co nás na nich zaujalo? A na závěr nesmí chybět ukazovací okénko. Filip ukáže svoji powerbanku o velikosti batohu, Kuba zase mýdlo. Ale úplně jiné, než máte v koupelně.00:58 – Microsoft Build 202507:33 – Google I/O 202515:44 – Obranný veletrh IDET24:44 – Start devátého Starship33:13 – Vytiskneme si vlastní mýdlo 35:48 – Batoh s obří powerbankou

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Že mi budou tleskat tisíce lidí? Nikdy by mě to nenapadlo, ani jsem nechtěl být komentátor,“ říká Števo Eisele, který dnes komentuje Formuli 1 už třináct let a během té doby se z něj stal fenomén, který výrazně proměnil způsob, jakým se tento sport sleduje nejen na Slovensku, ale i v Česku. Společně s bývalým jezdcem Josefem Králem vytvořili duo EisKing – se kterým natáčí videa i podcast, pořádají živá vystoupení, ale především kolem sebe shromažďují obrovskou základnu fanoušků. „Když jsme spustili EisKing, naším prvním pravidlem byla nulová tolerance k nenávisti. Chtěli jsme přilákat slušné lidi a ono se to podařilo,“ popisuje novinář, jak se dvojici povedlo ke sportu přilákat třeba i mladé dívky, aniž by musel čelit „buranům“ jako jinde v diskuzích. Formule 1 má být podle Eiseleho nejen o závodění, ale právě především o fanoušcích a emocích. Zároveň otevřeně mluví o tom, proč považuje současné ekologické zásahy do Formule 1 za problematické. „Přišli jsme o zvuk, to byla základní esence formule 1. To je zbytečná škoda,“ říká Eisele a dodává, že změna pravidel může F1 uškodit víc, než si kdo připouští. V rozhovoru mluví také o své cestě k mikrofonu, ale i o tom, proč přestal sledovat politiku, nebo proč se ho dotýká, když je jako Slovák spojován s Andrejem Babišem. „Pro některé lidi Babiš zosobňuje všechno zlé slovenské. Netěší mě to, ale neovlivním to,“ vysvětluje komentátor F1. Kvůli tomu, jak umí někteří lidé být „zlí“, musel v určitou chvíli novinář změnit své mentální nastavení. Co ho ale trápí dnes nejvíc, je to, jak balancovat kariéru a roli otce. „Minulý rok jsem byl mimo domov 94 nocí. A když odcházím, syn se mi omotá kolem nohy a řekne: tatínku, nechoď… Tak je to těžké,“ přiznává Eisele s tím, že si ale takový život „vydřel“ a asi těžko může říct, že by byl šťastnější v jiné profesi. Co si myslí o Filipu Turkovi a jeho mediálním příběhu závodníka F1? Proč si podle něj současní politici zaslouží jen výsměch? Jaká úskalí má práce komentátora a jak se proměnila Formule 1 – a možná i on sám – od doby, kdy usedl za mikrofon poprvé? O tom všem mluví Števo Eisele v rozhovoru.

Jako logická se jeví otázka, „Co vám právě zní hlavě?“, když zjistíte, že Pavel Koňárek je uměleckým vedoucím olomouckého Akademického sboru Žerotín při Moravské filharmonii, sboru brněnského Národního divadla, že učí na JAMU a na olomoucké Evangelické konzervatoři.

Evropská unie uvalila na Rusko další balík sankcí, tentokrát se vztahují na plavidla převážející ruské ropné produkty a na další osoby blízké Kremlu. Podle europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!) je to velká chyba. „Lze říct, že se jedná o sankce na Německo, které se potácí v krizi,“ argumentuje v pořadu Pro a proti a dodává, že mnohem víc poškozují Západ. „Slyšíme je to zlehčovat. Ale ukazuje se, že sankce Rusko bolí,“ odpovídá jeho kolega ze STANu Jan Farský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bonusové epizody natočené během MS přímo v Riegráčích najdeš na našem herohero.co/pukpakpivo

Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně promluvil o konci vlády Hamásu a vojenské kontrole Gazy. Podmínkou míru ale má být i implementace plánu Donalda Trumpa na etnickou čistku Palestiny. Jak zareagují spojenci Izraele? A jak vysokou cenu za svoji strategii země zaplatí? Analytička Irena Kalhousová ještě přiblíží, jak aktuálně vypadá humanitární situace v Gaze, i to, nakolik jsou podložené zpravodajské informace, že Izrael chystá úder na íránská jaderná zařízení.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Petra Fialy zase jednou nahrála opozici. Nejen že se jí příliš nedaří bojovat s dezinformacemi, teď si dokonce jednu poplašnou zprávu ve svůj neprospěch vyrobila sama.Řeč je o průzkumu pro ministerstvo vnitra, podle kterého se 54 % Čechů obává, že vláda zmanipuluje volby. „Číslo na první pohled vypadá děsivě a není radno ho podceňovat. Ale zároveň o něm nevíme žádné podrobnosti, nemáme žádná čísla z minulosti pro srovnání. A ministerstvo vnitra se to vůbec nijak nesnaží blíž popsat,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Ze zveřejněného průzkumu se radují především opoziční strany - jak ty vyloženě antisystémové, tak hnutí ANO. Koneckonců téma zmanipulovaných voleb opoziční partaje aktivně samy roztleskávají už nějakou dobu, i když ne tak bezostyšně jako před časem americký prezident Donald Trump.„Je to mimořádně živé téma z několika důvodů. Prvním je korespondenční volba, která v lidech vzbuzuje pochybnosti, druhým události v zahraničí, především v Rumunsku a Francii, kde byli někteří kandidáti vyřazeni z voleb,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.A nepomáhá ani celkový přístup vlády k tématu dezinformací - tedy oblasti, v níž si kabinet od začátku počíná jako slon v porcelánu. Místo toho, aby vládní odbor strategické komunikace působil jako důvěryhodná, apolitická instituce pro případ krize, získal pachuť provládní propagandy. „Šéf strategické komunikace Otakar Foltýn vůbec nepochopil svoji roli. K čemu je, že mu vládní voliči tleskají, jak to těm dezolátům nandal? On má pokud možno získávat důvěru právě těch lidí, které uráží,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Proč Motoristům nechce chytnout motor? Jak vypadá pozitivní reportáž z debaty s premiérem? A jak to bylo s kapelou Chirurgové z dovozu? Dozvíte se v aktuální epizodě Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Vlastní dům, dvě děti na studiích, auto a dovolená ročně - symboly hezkého života, na které na první pohled dosáhne každý, kdo pracuje. U nás to nevychází. Cenovka za „americký sen“ po Česku je 22 milionů, odhadl podcast ve Vatě.Život úspěšného Američana má několik milníků: svatba, vlastní dům, dvě děti na studiích, auto, jedna dovolená ročně a úspory na penzi. Americký web Investopedia vyčíslil, že takový „americký sen“ vyjde domácnost na 4,4 miliony dolarů, v přepočtu 100 milionů korun.Obdobný sen by v tuzemsku vyšel na 22 milionů, odhaduje podcast Ve vatě. Pro českou střední třídu nedosažitelná částka stejně jako ve Spojených státech.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pápežom outsider. Lev XIV. Vlastným menom Robert Francis Prevost. Po jezuitovi ďalší rehoľník - augustinián. A prvé slová na verejnosti: „Pokoj!“ Na výročie konca vojny. Svet spoznal nového pápeža. Kardináli sa minimálne dvojtretinovo zhodli, že ním bude Američan so skúsenosťou Peru. Rehoľník augustinián s akademickou skúsenosťou cirkevného právnika. Naposledy zastával post šéfa vatikánskeho dikastéria pre biskupov. Čo bude znamenať pre Cirkev a čo pre svet? Téma pre katolíckeho kňaza Juraja Vitteka. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

I ti nejbystřejší analytici dnešní mezinárodní situace jsou zmateni. Něco se v ekonomické a bezpečnostní oblasti hroutí a nikdo neví, co bude, až se prach usadí. Celní válka USA, odložená pro většinu světa o 90 dní, vyvolává nové a nové otázky – jestli je to páka na prosazení ještě jiných požadavků, nebo cíl sám o sobě.Sto dní od nástupu Donalda Trumpa by bylo dobré si říct, jestli jeho dnešní politika nemá předchůdce už v administrativách Obamy nebo Bidena. Stručně řečeno – jestli je dnešní politické třeštění aktem jedné politické garnitury v americké Republikánské straně, nebo jde o širší trend v americké politice.V dnešním speciálu na to odpovídá jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů a předseda nezávislé Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

1. Fico zatiaľ transakčnú daň drží, ale zmeny už pripúšťa 2. V Hlase špekulujú, či poslúchnu otca zakladateľa 3. Ako premiér pracuje na legende k ceste do Moskvy

Letošní ročník knižních cen Magnesia Litera má vítěze a knihou roku i debutem roku se staly Letnice Miroslava Hlauča, hosta pořadu Hovory. Poslechněte si, co nám řekl koncem loňského roku.

Kdyby to prošlo, byla by to revoluce v českém zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chtěl lidem víc zpřístupnit nadstandardní péči. Jenže návrh mu tento týden hodili poslanci na hlavu. Jak je to možné u ministra vládní strany s pohodlnou většinou?„Mimo jiné proto, že zásadní návrh, který se dotýká i ústavních práv, Válek nepřipravil jako prodiskutovaný a propracovaný zákon, ale na poslední chvíli ho přilepil formou poslaneckého pozměňovacího návrhu,“ říká Václav Dolejší.Od začátku bylo jasné, že to nemůže projít. Zkrátka podobná habaďůra na voliče, jako bylo nedávné předstírání, že ODS a TOP 09 chtějí na poslední chvíli prosadit výpověď bez udání důvodu. „Prostě pár měsíců před volbami křičí - podívejte se, my jsme pravice! A doufají, že jim to voliči uvěří,“ vysvětluje v podcastu Lucie Stuchlíková.  Válek svůj záměr vysvětluje na případu lékařské sádry - obyčejná stojí tolik, lepší o pár stovek víc. Pojišťovna zaplatí jako za tu standardní, pacient jen zbytek. Dnes musí zaplatit celý náklad.Na první pohled to vypadá jednoduché jako facka. Jenže v komplikovaném systému českého zdravotnictví to tak zdaleka není - zvlášť ve chvíli, kdy se ministr zdravotnictví neobtěžuje stanovit, co je onen standard.„Jsou kolem toho oprávněné obavy, aby zůstal zachovaný současný standard. Nebo aby se neopakovalo to, co u zubařů, kde už většinou bez placení nedostanete nic. Což se jistě všechno dá vyřešit, ale musel by tomu někdo věnovat nějakou práci,“ myslí si Lucie Stuchlíková.„Tohle měli mít připravené za ty čtyři roky vlády. Vlastně to už měli mít sepsané z opozičních lavic, než vůbec začali vládnout,“ dodává Václav Dolejší.Nejsou lepší nadstandardy než pokoutní kulišení? Proč se čeští politici tématu spoluúčasti bojí? A jaký zákon, o kterém sama ví, že nikdy neprojde, ještě vláda před volbami vytáhne? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.