Podcasts about vlastn

Její hudba se pohybuje mezi klasikou, elektronikou a art popem a její vizuální styl je stejně osobitý jako její hudební projev. Co Terezii Kovalovou přimělo opustit týmové projekty a vydat se na sólovou dráhu? „Vždycky jsem se bála udělat něco sama za sebe. Jenže taky mám v povaze jít do všeho po hlavě...,“ popisuje v Blízkých setkáních rozhodnutí natočit vlastní desku. Jak se dostala k violoncellu? Proč by se nebránila divadlu? A jak dlouhá byla cesta k psychické rovnováze?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budoucnost Xboxu je nejasná. Herní divize Microsoftu v posledních letech vysílá protichůdné signály. Před pár lety se díky streamování z cloudu v herní zařízení mělo proměnit cokoli – mobil, televize, lednička, kalkulačka. Jenže Xbox Cloud je po šesti letech pořád v betaverzi. GeForce Now ho předehnalo o parník.Mezitím se konzole Xbox Series X/S pravděpodobně prodávají ještě hůř, než jsme mysleli. PlayStationu 5 se zatím prodalo až třikrát víc. Posílit vlastní konzole – nebo možná cloud – měla plejáda exkluzívních her. Jenže Microsoft loni a letos propouští a dokonce zavírá část herních studií, které v posledních letech nakoupil. Své hry pak běžně vydává také pro konkurenční PlayStation.K tomu všemu nedávno začal za Xboxy označovat herní zařízení od třetích stran. Třeba handheldy ROG Xbox Ally. V tuto chvíli nevíme, jestli je budoucnost v cloudu, „Xboxech“ od různých výrobců nebo v konzolích přímo od Microsoftu. Vypadá to, že se nemůže rozhodnout sám Microsoft.02:09 – Nakoupit studia…09:38 – …a pak je zrušit15:35 – Péče o herní klenoty20:13 – Multiplatformní přístup24:02 – Bude další konzole?30:48 – Xboxy třetích stran41:10 – Chce to čitelnou strategii

Její hudba se pohybuje mezi klasikou, elektronikou a art popem a její vizuální styl je stejně osobitý jako její hudební projev. Co Terezii Kovalovou přimělo opustit týmové projekty a vydat se na sólovou dráhu? „Vždycky jsem se bála udělat něco sama za sebe. Jenže taky mám v povaze jít do všeho po hlavě...,“ popisuje v Blízkých setkáních rozhodnutí natočit vlastní desku. Jak se dostala k violoncellu? Proč by se nebránila divadlu? A jak dlouhá byla cesta k psychické rovnováze?

V další části série Bible Guide budeme sledovat hrozné důsledky jednání lidí, kteří se vzepřeli Bohu a sloužili pohanským modlám. Vlastně je to nepochopitelné, protože prorok Elíša je všechny vytrvale varoval. Ale zdálo se, že o to nikdo nestojí...

Blíží se pomalu podzim, a to je čas nových krimi seriálů. Od roku 2020 vzniklo přes čtyřicet nových krimisérií. Ale co tyhle příběhy skutečně vypovídají o práci policie a co jen plní naše představy o vyšetřování?

Veronika Mocová je rodačkou z Chebu. V Aši prožila 20 let. Dnes žije v Praze a se svým podnikáním se probojovala do semifinále prestižní celorepublikové soutěže Žena roku 2025 v kategorii Byznys.

Blíží se pomalu podzim, a to je čas nových krimi seriálů. Od roku 2020 vzniklo přes čtyřicet nových krimisérií. Ale co tyhle příběhy skutečně vypovídají o práci policie a co jen plní naše představy o vyšetřování?Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veronika Mocová je rodačkou z Chebu. V Aši prožila 20 let. Dnes žije v Praze a se svým podnikáním se probojovala do semifinále prestižní celorepublikové soutěže Žena roku 2025 v kategorii Byznys.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veronika Mocová je rodačkou z Chebu. V Aši prožila 20 let. Dnes žije v Praze a se svým podnikáním se probojovala do semifinále prestižní celorepublikové soutěže Žena roku 2025 v kategorii Byznys.

Představíme vám sedmnáctiletého studenta Střední a vyšší odborné školy aplikované kybernetiky v Hradci Králové Matyáše Rolu z Čeperky, který se věnuje malbě v oblasti graffiti a pop artu.

Představíme vám sedmnáctiletého studenta Střední a vyšší odborné školy aplikované kybernetiky v Hradci Králové Matyáše Rolu z Čeperky, který se věnuje malbě v oblasti graffiti a pop artu. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbalisté Sparty zvládli zápas Chance ligy v Pardubicích, kde vyhráli 3:1. Odepřeli tak Východočechům první body v nové sezoně, Pardubice zůstávají v tabulce poslední.

„Nechceme budovat firmu na obrat. Chceme, ať je zdravá, plníme si sny a lidi mají nadprůměrné mzdy,“ říkají Martin Piruch a Tomáš Sembol, jednatelé konstruktérské firmy SEMA, která navrhuje a vyrábí stroje pro optimalizaci výroby.V další epizodě podcastu ROŽNI uslyšíte, jak Martin s Tomášem vyměnili jistotu korporátu za vlastní dílnu a bez investorů vybudovali firmu na stroje. Jako dva mladí inženýři si museli získat důvěru v oboru, který stojí na známostech.Dozvíte se, proč je ve strojírenství nejtěžší postavit obchod, co pomůže škálovat neškálovatelné a jak si ve dvou rozdělit vedení firmy.

Tenhle díl Generačního konfliktu je o snaze zbohatnout. Vlastně tedy o tom, jak to nedělat. Pozvali jsme influencera Jana Špaňhela, který vystupuje pod přezdívkou Tisícikoruna a odhaluje na Instagramu, TikToku a YouTube metody, kterými se různí podvodníci pokoušejí, často úspěšně, tahat z mladých lidí peníze. Je to překvapující, ale funguje jim to podobně jako různým „prodavačům hrnců“ u dezorientovaných důchodců. Kromě neuvěřitelných historek, svědčících o tom, že naivita a bezohledná chamtivost patří mezi dokonale mezigenerační fenomény, si můžete poslechnout i to, jak z první tisícovky reálně a bezpečně udělat sto tisíc. Proto si ostatně dvaadvacetiletý Jan Špaňhel říká Tisícikoruna. V podcastu ale dojde i na takřka klausovskou debatu, jestli jsou velká prsa pravicová. A nechybí samozřejmě generační slovníčky. Myslíte třeba, že generace Z zvyklá na euro ví, jakými měnami se platilo ještě nedávno v našem okolí? Vyzkoušeli jsme to a dopadlo to... no poslechněte si!

„Odkedy máme dieťa, tak sa priznám, že to využívanie MHD je skôr na to, aby sme sa išli pozrieť do mesta, aby teda malý zažíval električku, autobus, lebo ho to baví,“ odpovedá Adela Vinczeová na otázku Ďura Saba o využívaní MHD rodinou Vinczeovcov. „Ale z logistických dôvodov sme to auto začali vlastne viac využívať. Dokonca my sme ako dvojica mali jedno auto, (...) lebo sa nám to zdalo byť naozaj príliš, eh, luxus, aby každý mal jedno auto. A keď k nám pribudlo dieťa, tak sa to prestalo zvládať, tak sme kúpili zase druhé auto, ale to sme už dali na elektrinu,“ pokračuje Adela. Následne odhaľuje, aké má skúsenosti s elektromobilom v rodine, ktorá žije v bytovom dome, a akým poctivým vodičom je jej manžel Viktor Vincze. Epizóda aj o klimatizácii a falošných škrabancochRozhovor s moderátorkou Adelou Vinczeovou je nosnou témou epizódy, ale moderátor sa venuje aj ďalším témam.Epizóda ponúka praktické tipy na efektívne používanie klimatizácie v aute a rieši otázku, prečo si mnohí vodiči nepripájajú svoje autá k internetu. Vyzerá na to na nový trend, ktorý ide proti záujmu automobiliek. Napokon sa moderátor Ďuro Sabo zaoberá nezvyčajnou požiadavkou na úpravu hyperšportového vozidla Pagani. Zákazník si prial, aby bolo auto dodané s falošnými škrabancami - prečo takáto zvláštna požiadavka? Vypočujte si podcast a dozviete sa ešte oveľa viac.

Myšlenka na den autorky Hany Pinknerové je z její knihy Být blíž, vydané nakladatelstvím Návrat domů.

Biblická úvaha: Dámy v nesnázích (19/20): Sourozenecké konstelace aneb příležitost zkoumat vlastní motivy. Autor, čte: Petr Plaňanský.

Jak se z IT podnikatele stal investor s nemovitostním portfoliem za 2 miliardy korun? Martin Ladyr (Sworp) začal programováním, pak potřeboval místo pro vlastní firmu – a nakonec se dostal k vlastnictví několika budov, komerčních areálů a činžovních domů, vývoji vlastního softwaru a budování komerčního impéria. Jak funguje realitní byznys očima technicky smýšlejícího člověka, který se nebojí hledat vlastní cesty? Co udělá, když potřebuje kliky? Vyvine si je. Když potřebuje software? Naprogramuje si vlastní. A když potřebuje sklad? Prostě koupí celý areál. V rozhovoru se dozvíte: - Jak se dá z nevyužité budovy vydělat 150 milionů za rok - Proč v komerčních nemovitostech vidí větší příležitost než v bytech - Proč vlastní softwarovou firmu, energetickou společnost i tým řemeslníků - Jak funguje Sworp - nástroj pro digitalizaci správy nemovitostí Martin Ladyr - Sworp.com https://www.linkedin.com/in/martin-ladyr/ On-line kurz od ADOLu: Jak uspět v dražbách nemovitostí! https://www.adol.cz/sluzby/seminare/jak-uspesne-zvladnout-drazbu/ Sledujte nás: https://facebook.com/adolmonitor https://instagram.com/adolmonitor https://www.linkedin.com/in/pavel-tomek/ https://www.tiktok.com/@adol.cz Blog se zajímavými články z realitního světa: https://www.adol.cz/blog Facebook skupina pro realitní investory s více než 6.000 členy: https://www.facebook.com/groups/adolmonitor/ Kompletní služby ADOL: https://www.adol.cz/ 

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem 8 tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.Všechny díly podcastu Dokument můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk privítali moderátori Marek Marušiak a Rasťo Konečný jednu z najväčších streleckých osobností slovenskej extraligy Romana Tománka. Takmer 40-ročný rodák z malebného Milochova v Považskej Bystrici sa otvorene rozhovoril o svojej bohatej kariére aj prešľapoch, ktoré ju ovplyvnili.Charizmatický útočník, ktorý bol v roku 2004 draftovaný Phoenixom Coyotes v rovnakom ročníku ako Alexander Ovečkin či Jevgenij Malkin, sa v rozhovore vrátil k hokejovým začiatkom. Ako chlapec, ktorého hokej bavil nielen na štadióne, ale aj mimo neho - či už pri vytváraní hokejok z čísel autobusov, alebo zo zemiakových vriec.Roman Tománek bol najlepším strelcom majstrovstiev sveta do 18 rokov, o prvenstvo sa delil s Philom Kesselom. Napriek talentu však v rozhovore priznáva, že vtedy ani nevedel, čo draft znamená.V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk sa dozviete detaily aj o premiére Romana Tománka v kempe Phoenixu, kde neveril vlastným očiam, keď ho trénoval Wayne Gretzky. Rovnako úprimne porozprával aj o svojom pôsobení v zahraničí - od divokých zážitkov v Kazachstane, kde zažil cestu po púšti a aj ulomené koleso, až po nemeckú precíznosť v Rostocku.Fanúšikovia slovenského hokeja si určite vychutnajú spomienky na pôsobenie v Nitre, kde vytvoril obávané ofenzívne duo s Jozefom Stümpelom. Hovoril aj o tom, že v jednej sezóne mal po desiatom zápase 0+0, no nakoniec skončili s vyše 70 bodmi. Roman Tománek má na konte viac ako 40-gólovú sezónu v extralige a patrí k hokejistom, ktorým chýba vo vitríne len slovenský titul. Dvakrát sa dostal do finále - najprv s Nitrou, potom s Banskou Bystricou, vždy však ťahal za kratší koniec.V rozhovore si zaspomína na „staré časy” aj Rasťo Konečný, ktorý s Romanom Tománkom zdieľal spoločný ľad, a prezradil, ako vyzerali ich spoločné rozcvičky: „‚Gejzo' si zobral puk, ‚prešmotlal' a vystrelil. A my dvaja mu hovoríme, že by sme si mohli ten puk ešte vymeniť. A Gejzo: ‚Sorry, chalani. Ja si skúšam'.”Skúsený útočník, ktorý síce dnes stále hrá, ale zároveň už aj trénuje mládež v Považskej Bystrici, sa zamyslel aj nad pokračovaním svojej aktívnej kariéry: „V mojom veku je to v tomto smere už také, že ak to nebude mať význam, ani hlavu, ani pätu, tak to jednoducho ukončím.”Rozhovor uzatvoril úprimným odkazom mladým hokejistom, v ktorom upozornil, že jeho príbeh je príkladom toho, ako môžu byť blízko k rozprávkovej kariére, ale zároveň od nej aj ďaleko. Zdôraznil, že talent nestačí, dôležitá je drina a schopnosť požiadať v ťažkých chvíľach o pomoc.

V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk privítali moderátori Marek Marušiak a Rasťo Konečný jednu z najväčších streleckých osobností slovenskej extraligy Romana Tománka. Takmer 40-ročný rodák z malebného Milochova v Považskej Bystrici sa otvorene rozhovoril o svojej bohatej kariére aj prešľapoch, ktoré ju ovplyvnili.Charizmatický útočník, ktorý bol v roku 2004 draftovaný Phoenixom Coyotes v rovnakom ročníku ako Alexander Ovečkin či Jevgenij Malkin, sa v rozhovore vrátil k hokejovým začiatkom. Ako chlapec, ktorého hokej bavil nielen na štadióne, ale aj mimo neho - či už pri vytváraní hokejok z čísel autobusov, alebo zo zemiakových vriec.Roman Tománek bol najlepším strelcom majstrovstiev sveta do 18 rokov, o prvenstvo sa delil s Philom Kesselom. Napriek talentu však v rozhovore priznáva, že vtedy ani nevedel, čo draft znamená.V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk sa dozviete detaily aj o premiére Romana Tománka v kempe Phoenixu, kde neveril vlastným očiam, keď ho trénoval Wayne Gretzky. Rovnako úprimne porozprával aj o svojom pôsobení v zahraničí - od divokých zážitkov v Kazachstane, kde zažil cestu po púšti a aj ulomené koleso, až po nemeckú precíznosť v Rostocku.Fanúšikovia slovenského hokeja si určite vychutnajú spomienky na pôsobenie v Nitre, kde vytvoril obávané ofenzívne duo s Jozefom Stümpelom. Hovoril aj o tom, že v jednej sezóne mal po desiatom zápase 0+0, no nakoniec skončili s vyše 70 bodmi. Roman Tománek má na konte viac ako 40-gólovú sezónu v extralige a patrí k hokejistom, ktorým chýba vo vitríne len slovenský titul. Dvakrát sa dostal do finále - najprv s Nitrou, potom s Banskou Bystricou, vždy však ťahal za kratší koniec.V rozhovore si zaspomína na „staré časy” aj Rasťo Konečný, ktorý s Romanom Tománkom zdieľal spoločný ľad, a prezradil, ako vyzerali ich spoločné rozcvičky: „‚Gejzo' si zobral puk, ‚prešmotlal' a vystrelil. A my dvaja mu hovoríme, že by sme si mohli ten puk ešte vymeniť. A Gejzo: ‚Sorry, chalani. Ja si skúšam'.”Skúsený útočník, ktorý síce dnes stále hrá, ale zároveň už aj trénuje mládež v Považskej Bystrici, sa zamyslel aj nad pokračovaním svojej aktívnej kariéry: „V mojom veku je to v tomto smere už také, že ak to nebude mať význam, ani hlavu, ani pätu, tak to jednoducho ukončím.”Rozhovor uzatvoril úprimným odkazom mladým hokejistom, v ktorom upozornil, že jeho príbeh je príkladom toho, ako môžu byť blízko k rozprávkovej kariére, ale zároveň od nej aj ďaleko. Zdôraznil, že talent nestačí, dôležitá je drina a schopnosť požiadať v ťažkých chvíľach o pomoc.

Tři dětské lékařky budou muset od února příštího roku dočasně opustit dosavadní prostory na 4. poliklinice v Plzni na Doubravce. Vlastník budovy totiž plánuje rozsáhlou přestavbu části objektu.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.

Bílá Voda, Žítkovské bohyně nebo Vyhnání Gerty Schnirch. To jsou nejznámější knihy spisovatelky Kateřiny Tučkové, která byla hostem speciálního vysílání z R-streamu na festivalu Colours of Ostrava.

O tohle téma jste si hodně psali. Zrovna před pár dny oslavil současný 14. Dalajláma své 90.narozeniny a nechal se slyšet, že se po jeho smrti bude vybírat jeho nástupce a tradice bude pokračovat. Jenže do toho chce samozřejmě zasahovat Čína. Proč vlastně? A kam se schoval Dalajláma, když Číňani v Tibetu bořili kláštery?

Microsoft v květnu pohřbil Skype. Vlastně to byl dlouhodobý proces. Softwarový gigant nepochopitelně promarnil potenciál slavné značky. Její význam dokládá, že se z ní stalo sloveso. Nejméně jedna generace ví, co to znamená „skajpovat“. Skype měl náskok, stejně ho ale převálcovaly WhatsApp, Messenger a spol.Část jeho obtíží vycházela z původní P2P architektury. V začátcích byla skvělá, jenže technologický svět se rychle proměnil. Nastoupily smartphony a mobilní internet. P2P se stalo kotvou a Microsoft na změny nedokázal reagovat. Skype byl nespolehlivý a klienty těžkopádné. Než se obtíže vyřešily, světu vládly jiné komunikátory. Skype už neudával směr a upadal do zapomnění.Dodnes platí za čtvrtou nejnákladnější akvizici Microsoftu. V roce 2011 za službu zaplatil 8,5 miliardy dolarů. Dnes by tato akvizice odpovídala částce přesahující 12 miliard dolarů.01:07 – P2P revoluce10:57 – Hledání obchodního modelu12:18 – P2P na obtíž26:06 – Rozpuštění Skypu30:52 – Pomalé umírání a redesigny36:00 – Horší je snad jen Google

Vlastní bydlení jen pro bohaté. Dramatičtější pád příjmů po nástupu do penze. Více odpracovaných let. Vyšší mzdy. Takové jsou ekonomické vyhlídky generace Z, tedy dnešních teenagerů až třicátníků.Generace Z vyrostla obklopená technologiemi a sociálními sítěmi, dospívala během pandemie a na pracovní trh vstoupila uprostřed obří inflace a krize bydlení. Nyní se před námi rozprostírá mlha ekonomické nejistoty tak hustá, že by se dala krájet. Na východě válka, na západě nepředvídatelný Trump.Že by měla gen Z složitější startovací pozici než generace před ní, si přesto ekonom Dominik Stroukal nemyslí. „Nemusíme na ně ale koukat spatra a měli bychom vidět, co si s sebou ponesou.“ Jaké ekonomické vyhlídky čekají na lidi narozené mezi roky 1997 až 2010, tedy dnešní teenagery až třicátníky?*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jaké plány má nový majitel zkrachovalé slezské huti Liberty Ostrava? Jak je nastaven návrh příštího unijního rozpočtu i z pohledu Česka? A jaká opatření by měla zmírnit riziko dalšího masivního úhynu ryb v řece Dyji po letošní kalamitě zaviněné nedostatkem kyslíku v říčních vodách?

Buchty ve studiu tentokrát přivítaly renesanční bytost jménem Zdeněk Kresl aka Kresloid. Ten vyprávěl nejen o svém studiu politické geografie, ale i o své práci na ambasádě Korejské republiky, kde měl za úkol například předat ručně dopis kolegovi na americké ambasádě.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké plány má nový majitel zkrachovalé slezské huti Liberty Ostrava? Jak je nastaven návrh příštího unijního rozpočtu i z pohledu Česka? A jaká opatření by měla zmírnit riziko dalšího masivního úhynu ryb v řece Dyji po letošní kalamitě zaviněné nedostatkem kyslíku v říčních vodách?

Buchty ve studiu tentokrát přivítaly renesanční bytost jménem Zdeněk Kresl aka Kresloid. Ten vyprávěl nejen o svém studiu politické geografie, ale i o své práci na ambasádě Korejské republiky, kde měl za úkol například předat ručně dopis kolegovi na americké ambasádě.

Jaké plány má nový majitel zkrachovalé slezské huti Liberty Ostrava? Jak je nastaven návrh příštího unijního rozpočtu i z pohledu Česka? A jaká opatření by měla zmírnit riziko dalšího masivního úhynu ryb v řece Dyji po letošní kalamitě zaviněné nedostatkem kyslíku v říčních vodách?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Môže nám ju závidieť svet, no kedy ju opäť uvidíme, nie je jasné. Vzácnu mramorovú bustu, ktorú odborníci pripisujú Donatellovi, premiestnil koncom mája Lukáš Machala z ministerstva kultúry za asistencie ozbrojeného komanda.Dnes už vieme, že busta sa nachádza v Topoľčiankach a podľa všetkého pôjde na posúdenie do Talianska. Levoča ju však chce naspäť. Opozícia podáva trestné oznámenie.Michal Dudoň sa v podcaste Dobré ráno pýta reportérky a komentátorky denníka SME Soni Jánošovej.Zdroje zvukov: TV Levoča, TV Markíza, NR SR, Česká televize, Denník NOdporúčanie:Na Ukrajine pôsobia od začiatku vojny ako dobrovoľníci. Matúš, Kamil a Zuzana už v minulosti vycestovali vďaka podpore verejnosti po ukrajinských dedinách ako potulný cirkus. Ľuďom na Ukrajine prinášali umenie prostredníctvom projektu Kopa Dobra a chcú v tom pokračovať aj toto leto.Podobne ako minulý rok plánujú pracovať ako animátori s deťmi a po večeroch tvoriť rôzne typy programu pre celú dedinu. Koncerty, kino, karaoke, dobré jedlo... Všetko spolu, všetko trošku „na punkáča“, ale najmä s láskou. Podporiť ich môžete na Doniu.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Státní zámek v Litomyšli v Pardubickém kraji patří k nejkrásnějším českým renesančním stavbám. A přestože jeho fasádu stále ještě kvůli rozsáhlé rekonstrukci zakrývá lešení, návštěvní provoz není nijak omezen. Vlastně naopak. V posledních dvou letech přibyly nové prohlídkové trasy a na zámek se také vrátil hudební festival Smetanova Litomyšl.

Státní zámek v Litomyšli v Pardubickém kraji patří k nejkrásnějším českým renesančním stavbám. A přestože jeho fasádu stále ještě kvůli rozsáhlé rekonstrukci zakrývá lešení, návštěvní provoz není nijak omezen. Vlastně naopak. V posledních dvou letech přibyly nové prohlídkové trasy a na zámek se také vrátil hudební festival Smetanova Litomyšl.

Začátek července v Česku tradičně patří oslavě filmu v podobě karlovarského festivalu. Je ale otázka, jak dlouho se ještě budou filmaři s fanoušky bezstarostně potulovat lázeňskou kolonádou. S tím, jak umělá inteligence mění řadu odvětví, ani filmový průmysl nemůže zůstávat v klidu. Spolu s ostatními kreativními sektory patří kinematografie k těm, které jsou první na ráně velké změny.

Začátek července v Česku tradičně patří oslavě filmu v podobě karlovarského festivalu. Je ale otázka, jak dlouho se ještě budou filmaři s fanoušky bezstarostně potulovat lázeňskou kolonádou. S tím, jak umělá inteligence mění řadu odvětví, ani filmový průmysl nemůže zůstávat v klidu. Spolu s ostatními kreativními sektory patří kinematografie k těm, které jsou první na ráně velké změny. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Vltavínu se vydáme za železem, a to hezky s nadhledem. Připomeneme nejstarší meč z doby Keltů, který archeologové našli na jihočeském území, a vypravíme se do muzea kovářského řemesla v Moravči u Mladé Vožice. A tomu muzeu kraluje rozhledna.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Bez vlastní literární tvorby žádný národ nemá své historické povědomí. Prostě, cizinec nikdy nemůže rozumět české duši. Takže je dobře, že je u nás naopak, ve srovnání s jinými zeměmi – a to si troufnu posoudit – u nás tato tvorba nadprůměrně košatá," říká spisovatel a historik Vlastimil Vondruška v rozhovoru pro pořad Rada starších. 1. díl, 02.07.2025, www.RadioUniversum.cz

„Spánek batolat bývá horská dráha. Je normální, když se děti v batolecím věku v noci stále probouzejí a potřebují naši podporu. Je ale důležité, jak se děti probouzí. Pokud je to s velkým křikem a obavami, určitě se obraťte se na spánkového odborníka,“ radí dětská spánková poradkyně Anna Růžičková.

Před patnácti lety odjel na krátkou stáž do Jakarty. Dnes má za sebou exit z firmy s více než dvěma stovkami zaměstnanců, investice do indonéských start-upů, vlastní ostrov u Sumatry a podílí se na projektu Joshua District, což je kreativní komunitní centrum postavené z kontejnerů na Bali. Michal Wasserbauer v aktuálním díle podcastu Na vlně podnikání mluví o tom, jak se dělá byznys v největší muslimské zemi světa, proč bez trpělivosti, respektu a úsměvu neuděláte v Indonésii nic a jak funguje místní startupová scéna. Dozvíte se, jak vybudovat konzultační firmu, kterou koupí mezinárodní skupina, i proč se dnes vyplatí investovat do zemědělství nebo zdravotnictví. A také proč české vtipy obvykle na Indonésany nefungují.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

„Spánek batolat bývá horská dráha. Je normální, když se děti v batolecím věku v noci stále probouzejí a potřebují naši podporu. Je ale důležité, jak se děti probouzí. Pokud je to s velkým křikem a obavami, určitě se obraťte se na spánkového odborníka,“ radí dětská spánková poradkyně Anna Růžičková.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Natáčení reportáže pro projekt Příběhy našich sousedů přivedlo studenty plaského gymnázia k dobrému skutku. Od pamětníka se dozvěděli o hrobu obětí válečného pochodu smrti u vesničky Mezí u Nečtin. A protože cesta ke hrobu během let zpustla, rozhodli se ji vlastními silami proklestit.

Pokud si plánujete léto a nevíte, kde ho strávit, máme pro vás skvělý tip – vydejte se na cestu 800 lety minoritské historie v Praze. Klášter minoritů sv. Jakuba se totiž otevřel veřejnosti. „Pustila jsem se do toho s vlastní vervou a osobními penězi, bylo to odvážné rozhodnutí,“ říká Helena Kohoutová, podnikatelka, která stojí za obnovou kláštera, jenž byl založen v roce 1232 králem Václavem I.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh minisérie Bora se točí kolem skupiny lidí, kteří kvůli počasí uvíznou na majáku. „Scénář jsem přečetla na jeden zátah a říkala si, že je opravdu skvěle napsaný,“ popisuje. Zažila někdy situaci, že sama někde nedobrovolně uvízla? Kolik dní a kde se minisérie točila? Komu by napsala dopis na rozloučenou? Je sama lektorkou na workshopu? Dá se natrénovat improvizace? Co zkouší v Dejvickém divadle?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vlastně je to podobně jako u toho Homera Simpsona: Sedím spolu s dalšími třemi kolegy v místnosti plné tlačítek, displejů v blokové dozorně, tedy na velíně jaderné elektrárny,“ popisuje Adéla Chalupová, operátorka JE Temelín a mimo jiné i atomová influencerka.