Podcasts about ovat

Evropská komise pochválila Českou republiku, že dodržuje pravidla vlády práva. Našla sice několik vad na této kráse, ale celkově v letošní zprávě o stavu právního státu v EU dopadla Praha dobře. Podobně hodnotila komise poměry ve většině členských států – její zpráva potvrdila, že Evropská unie je nadále jednou z mála oblastí naší planety, kde jsou dodržována lidská práva, lidé se těší svobodě a mají možnost demokraticky ovlivňovat osudy svých zemí.

Evropská komise pochválila Českou republiku, že dodržuje pravidla vlády práva. Našla sice několik vad na této kráse, ale celkově v letošní zprávě o stavu právního státu v EU dopadla Praha dobře. Podobně hodnotila komise poměry ve většině členských států – její zpráva potvrdila, že Evropská unie je nadále jednou z mála oblastí naší planety, kde jsou dodržována lidská práva, lidé se těší svobodě a mají možnost demokraticky ovlivňovat osudy svých zemí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeští zemědělci mají k dispozici kolem stovky dotačních titulů ze státních i evropských fondů. Přesto od některých zaznívá, že je to málo. „Evropská Společná zemědělská politika má tu společnost názvu, ale významně do ní promlouvají národní rozpočty. Němci třeba výrazně dotují produkci vepřového masa, Poláci zase zemědělcům jako fyzickým osobám odpouštějí sociální pojištění. To jsou obrovské peníze a konkurenční výhoda,“ podotýká Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty ČZU.

Čeští zemědělci mají k dispozici kolem stovky dotačních titulů ze státních i evropských fondů. Přesto od některých zaznívá, že je to málo. „Evropská Společná zemědělská politika má tu společnost názvu, ale významně do ní promlouvají národní rozpočty. Němci třeba výrazně dotují produkci vepřového masa, Poláci zase zemědělcům jako fyzickým osobám odpouštějí sociální pojištění. To jsou obrovské peníze a konkurenční výhoda,“ podotýká Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty ČZU.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem docentka Dita Hommerová. Moderuje Stanislav JuríkVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rituaalit ja riitit jäsentävät elämäämme monin tavoin, ja niiden väitetään tekevän näkyväksi yhteiskunnan syväarvoja. Median ja somen myötä syntyy myös uusia rituaaleja. Populaarikulttuurissa massatapahtumat ja urheilutapahtumat sisältävät ritualistisia elementtejä. Voimmeko tietoisesti luoda uusia rituaaleja, ja mitkä ovat niiden keskeiset elementit? Mitä rituaalit merkitsevät meille? Mistä rituaalit rakentuvat? Miten yhteisölliset rituaalit selviävät yhteiskunnassa, joka on yhä yksilökeskeisempi? Tänä vuonna julkaistu tietokirja Riitit ja rituaalit avaa portin uskontojen, vapaamuurareiden, antiikin ihmisten ja nykypäivän yhteiskunnan yksilöllisiin ja kollektiivisiin rituaaleihin ja riitteihin. Kirjoittajat Ari Haasio ja Elisa Kannasto ovat keskustelemassa lähetyksessä. Toimittaja on Ville Talola.

Co je nejčastějším problémem v praxi? Jaký stupeň úpravy už není zdravý a jak ho poznáme? Co takové brambory opečené do zlatova? Jak bychom měli skladovat například ovoce a zeleninu? Co když nám naklíčí brambory? Jak správně skladovat ořechy, semínka a oleje? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Dohoda o zajištění letní a zimní údržby komunikací v České Lípě zatím nemá výsledek. Na českolipské radnici se ve čtvrtek 18. července 2024 sešli zástupci vedení města a společnosti AVE CZ, která uspěla ve výběrovém řízení na následující čtyři roky. Smlouva měla platit od začátku července. Společnost ji ale odmítla podepsat.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let a dalších 8 tisíc je mládežníků, tedy těch ve věku 15 až 18 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu. Z čísel má on i jeho kolegové ze svazu velkou radost.

Huhtikuussa 2010 hollantilainen lasten sairaanhoitaja, sarjamurhaajana tuomittu Lucia de Berk vapautettiin vankilasta. Hänet todettiin syyttömäksi kuuden ja puolen vuoden vankeusrangaistuksen jälkeen. Tapaus on yksi esimerkki niin sanotusta syyttäjän virhepäätelmästä eli tilanteesta, jossa tilastotiedettä on käytetty väärin oikeudenkäynnissä. Tilastotieteessä pitää olla tarkkana, että aineisto on edustava, katsoo oikeita todennäköisyyksiä ja tekee johtopäätökset oikein. Ohjelmassa käydään läpi esimerkkien avulla tilastotieteen paradokseja ja virhepäätelmiä, kuten Simpsonin paradoksia, tarkkuusharhaa, pelurin virhepäätelmää ja Steinin paradoksia. Mikä tilastotieteen pohjalta tehtävissä johtopäätöksissä voi helposti mennä pieleen? Haastateltavina ovat tilastotieteen professorit Pauliina Ilmonen Aalto-yliopistosta ja Juha Karvanen Jyväskylän yliopistosta. Toimittaja on Mari Heikkilä.

Skupina Accolade v loňském roce v rámci nemovitostního portfolia překonala 3,3 miliony metrů čtverečních. Navyšuje se i hodnota celého portfolia a stoupá výše ročních příjmů. V jaké kondici je skupina Accolade a čím se momentálně zabývá? Nejen o tom v dalším vydání e15 Castu mluvil Nikita Poljakov se zakladatelem skupiny Milanem Kratinou.

CELÝ ROZHOVOR NEJEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR, ALE VÝJIMEČNĚ I TADY Role kriminalisty Jiřího Markoviče byla pro Petra Lněničku zlomovou hned v několika ohledech. Nejenže byla tou největší, kterou prozatím před kamerou dostal, ale ovlivnila taky jeho osobní život. Fyzicky i psychicky náročné, mnohdy víc než 12hodinové natáčení si vyžádalo větší osamostatnění jeho dvanáctiletého syna, kterého má v péči. Přehodnotit zažité vzorce ho přiměla i smrt jeho kolegy Dana Heribana, se kterým se na place skamarádil a společně plánovali, jak seznámí rodiny a budou se vzájemně navštěvovat. Kvůli náhlé zdravotní indispozici se ale musel slovenský herec vrátit do Bratislavy, odkud ještě druhý den psal, že se nikdy tolik nebál o život, ale že to bude dobré, že to bylo zřejmě „iba od chrbta“. To byla poslední zpráva, kterou si vyměnili. Co se dělo potom a koho celý štáb nenáviděl, jak se vyrovnával s rozpadem rodiny, proč si natáčení Zahradníkova roku s Oldřichem Kaiserem příliš neužil, nebo jak se z obchodní akademie ve Svitavách dostal k herectví, popisuje Petr Lněnička v rozhovoru ze speciální série natáčené na MFF KV.

Karlovarský filmový festival se chýlí ke konci, a tak jsme dnes udělali speciál s Pavlem Strnadem z Negativ Films. Pavel je dlouholetým předsedou Asociace producentů v audiovizi, členem prezídia České filmové a televizní akademie a členem European Film Academy. Mluvili jsme o tom, jak politika ovlivňovala film před rokem 1989 a jak ho ovlivňuje dnes, a jestli vůbec lze, aby politika filmové řemeslo neovlivňovala. Protože je držitelem devíti Českých lvů za nejlepší český film a produkoval další desítky filmů, povídali jsme si i o veselých historkách z natáčení třeba filmu Rok ďábla nebo Aloise Nebela. Dále jsme diskutovali o tom, jak je důležitý Karlovarský filmový festival pro české filmaře, jaké má postavení ve světě filmu a co vlastně českému filmu přináší. Také jsme mluvili o tom, že čeští filmoví profesionálové jsou integrální součástí globálního světa filmu a proč je potřeba si dávat pozor, abychom o takovou dovednost nepřišli. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

S MUDr. Lucií Radovnickou, vedoucí Diabetologického centra v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, si povídáme o cukrovce.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S MUDr. Lucií Radovnickou, vedoucí Diabetologického centra v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, si povídáme o cukrovce.

Kvůli změně klimatu můžeme v přírodě narazit na klíšťata i na místech, kde se v minulosti nevyskytovala. Teplejší počasí a mírné zimy způsobují, že klíšťata už se přesunula i do horských oblastí. Jaká je situace v Libereckém kraji?

To, jak pečovat o dětskou pokožku, je v českých domácnostech často podceňováno. Přitom až 20 % dětských pacientů trpí kožními problémy. Jaká jsou specifika dětské pokožky? Jak o ni správně pečovat a čemu se naopak vyvarovat? Nejen o tom jsme si povídali s MUDr. Lenkou Chudomelovou a Lucií Žáčkovou z neziskové organizace Nedoklubko. Co se v epizodě dozvíš?

Liberecká botanická zahrada ověřuje novou techniku k záchraně některých ohrožených druhů rostlin. Slangově ji označuje jako „zavařování“.

Někdo má rád o dovolené plavbu po vodě na lodi, na lehátku, jiný se k moři těší, že vezme celou rodina na paddleboardy. A právě těmto plavidlům věnujeme dnešní pořad, protože i tahle jízda vyžaduje spoustu bezpečnostních opatření, jako je například osvětlení v nočních hodinách nebo za šera.

Ranskassa äärioikeisto marssi eurovaaleissa murskavoittoon ja ajoi presidentti Emmanuel Macronin uusiin vaaleihin. Nouseeko äärioikeisto valtaan Ranskassa Macronin sisäpoliittisen uhkapelin myötä? Ennakoiko perussuomalaisten romahdus sisäpoliittista välienselvittelyä? Eurovaalien tulosta analysoivat akatemiatutkija Timo Miettinen Helsingin yliopiston Eurooppa-tutkimuksen keskuksesta, sekä Politiikkaradion tuottaja Tapio Pajunen ja toimittaja Linda Pelkonen.

(Konference) Pavel říká, že nedovoluje ženě, aby vyučovala a měla moc nad mužem. Je to pořád platný příkaz? Co tím Pavel přesně myslí? Není tahle pasáž silně kulturně zabarvená? Rozbor 1. Timoteovi 2:8-14. Záznam z konference Máme co zvěstovat v Popradu, 2024.

Mobbing, bossing a staffing označují různé podoby šikany na pracovišti a ne každý si pod nimi umí něco představit. Zkušenost se systematickým ponižováním nebo ubližováním v zaměstnání má ale až čtvrtina Čechů. Jak takové situace řešit a kam až může šikana mezi dospělými zajít?

Inflace v dubnu zrychlila výrazněji, než stát očekával. Co je hlavním důvodem? A jak bude reagovat Česká národní banka? „Důležitý je i vývoj mezd v české ekonomice. Pokud by byl rychlý, tak je to argument pro pomalejší tempo snižování úrokových sazeb,“ přiznává v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky (ČNB).

Inflace v dubnu zrychlila výrazněji, než stát očekával. Co je hlavním důvodem? A jak bude reagovat Česká národní banka? „Důležitý je i vývoj mezd v české ekonomice. Pokud by byl rychlý, tak je to argument pro pomalejší tempo snižování úrokových sazeb,“ přiznává v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky (ČNB).

Inflace v dubnu zrychlila výrazněji, než stát očekával. Co je hlavním důvodem? A jak bude reagovat Česká národní banka? „Důležitý je i vývoj mezd v české ekonomice. Pokud by byl rychlý, tak je to argument pro pomalejší tempo snižování úrokových sazeb,“ přiznává v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky (ČNB).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica ukazuje, kam vede dlouho živená nenávist – k tragédii. A k ještě hlubšímu rozdělení společnosti. Zároveň ukazuje, jak dnes slova ztrácejí své původní významy a jak je to nebezpečné.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Älkää nousko seisomaan, ettette tule ammutuksi. Näin varoitettiin yleisöä vuoden 1973 euroviisuissa, jolloin Israel oli ensimmäistä kertaa mukana. Tuolloin uutta olivat myös näkyvästi aseistautuneet vartijat. Syynä olivat edellisvuoden tapahtumat: Münchenin olympialaisissa palestiinalaisterroristit olivat surmanneet 11 israelilaisurheilijaa. Nyt Israel sotii Gazassa, minkä vuoksi viisutunnelma on erityisen jännittynyt. Kilpailukaupungissa Malmössä on sekä suuri palestiinalaisvähemmistö että israelilaisyhteisö, ja paikalle odotetaan mielenosoittajia. Politiikkaa onkin mahdoton rajata ulos euroviisuista, sanoo viisuihin perehtynyt ulkomaantoimittaja Satu Helin. Mutta miten maailmanpolitiikka vaikuttaa viisujen pistetilastoon? Mitkä maat suosivat toisiaan ja miten konfliktit näkyvät pisteiden jaossa? Ketä Suomi äänestää ja kuka äänestää Suomea? Satu on tutkinut pistedataa viime vuosikymmeniltä, ja löydöksiä on perkaamassa myös Ylen euroviisutoimittaja Ville Vedenpää. Villeä ei ole helppo yllättää, sillä data osoittaa monta viisukliseetä todeksi. Mistä maailma puhuu -podcast vaatii entistä parempia maailmanselityksiä joka toinen torstai.

Solární panely na ohřev vody, fotovoltaické panely na výrobu elektrické energie a tepelná čerpadla jsou skloňovány snad ve všech pádech. K jejich instalaci i na soukromé domy pomáhají nejrůznější dotace. Od Nové zelené úsporám a po nejnovější Oprav dům po babičce. Opravdu mají tak velký přínos?

Solární panely na ohřev vody, fotovoltaické panely na výrobu elektrické energie a tepelná čerpadla jsou skloňovány snad ve všech pádech. K jejich instalaci i na soukromé domy pomáhají nejrůznější dotace. Od Nové zelené úsporám a po nejnovější Oprav dům po babičce. Opravdu mají tak velký přínos?

Kazatel: Marcus DennyUdálost: Nedělní shromáždění (Sborový pobyt 2024)Datum: 14.4.2024Text: Různé texty

Rozhodnutí pořídit si zahradní pomocníky, ať již k sečení či k údržbě zahrádky, a obhospodařování záhonů, patří mezi ta, která nás mohou stát nemalé prostředky. Proto stojí zato se zamyslet, na jaké prostory chceme pořizovanou techniku používat, co by ji mělo pohánět, a také, jak chceme naše zahrady či pozemky obhospodařovat.

Toimittaja Pasi Heikura selvittää, mistä eri sukupolvet ovat saaneet nimensä, ja mihin niitä tarvitaan. Sosiologian professori Semi Purhonen pitää sukupolvien nimiä ongelmallisina. Ohjelmassa selvitetään myös, voiko syödä maata kokonaisen alan alta, otetaan popcornit esiin, ja mietitään, miten jokin leviää kuin kiirastuli. Ohjelman ovat toimittaneet Pasi Heikura ja Tina Cavén.

Tuleeko meistä kädettömiä? Tämäkin voi tulla mieleen, kun älylaitteiden näpyttely vie aikaa käsillä tekemiseltä. Mitä aivoissa tapahtuu, kun tartut kynään, puikkohin tai pilkot vihanneksia? Käsillä on aivoissa iso edustus. Nykyaika on vähentänyt niiden monipuolista käyttöä. Miten se vaikuttaa aivoihin ja muistiin? Mikä yhteys älylaitteilla on oppilaiden huonontuneisiin oppimistuloksiin? Voiko käsillä tekeminen on olla lääke uupuneelle mielelle? Asiantuntijoina neurologi Kiti Müller ja psykologi Liisa Uusitalo-Arola, toimittajana Minna Korhonen.

„Chvála kroků do neznáma.“ To má být chystaná Konference odvahy a dobrodružství. Jak důležité jsou pro budování vztahů společné zážitky? „Rádi říkáme, že dobrodružství spojuje. To, co spolu prožijeme v nějaké nepřízni, nás opravdu dokáže velmi posílit po vztahové stránce,“ popisuje jeden ze zakladatelů nadačního fondu Dobrodružné výchovy v přírodě a také prázdninové školy Lipnice, Aleš Pokorný.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miksi korianteri maistuu jonkun suussa saippualta tai kahvi karvaalta? Syy löytyy geeneistä, jotka määrittävät tottumusten lisäksi makumieltymyksiämme. Esimerkiksi puolukka maistuu tietyn geenin vuoksi osalle meistä pahalta. Minkälainen on ihmisen maistamisen mekanismi? Miten maistamisen herkkyyttä tutkitaan aistilaboratoriossa? Käytämme syödessä tai juodessa kaikkia aistejamme, myös monelle tuntematonta kemotuntoa. Se on kemiallisista yhdisteistä aktivoituva tuntoaistimus, kuten chilin polttavuus, mentolin viilentävyys tai tyrnin kuivattavuus. Mitä siitä tällä hetkellä tiedetään? Haastateltavat: aistinvaraisen elintarviketutkimuksen professori Mari Sandell ja väitöskirjatutkija Sulo Roukka Helsingin yliopistolta Toimittaja: Minna Korhonen

Co přivedlo manžela Kateřiny Jirglové k založení organizace, která posiluje mezigenerační vazby? Jaká kritéria musí splňovat senior, který chce chodit číst pohádky do mateřských škol? Mají děti, kterým čte Marie Dufková, rády i moderní pohádky, nebo vítězí ty o princeznách? Proč se ze společnosti vytrácejí přirozené vazby lidí různých generací? Co dává seniorům čas strávený s dětmi? Jak přimět seniory k nějaké aktivitě? Zažila Kateřina Jirglová při své práci nějaké zázraky?

Česká pošta se doposud potácela v miliardových ztrátách, zavírala pobočky a propouštěla lidi. Letos ji čekají velké změny: do konce roku musí připravit transformaci, která bude znamenat její rozdělení na dvě části. Bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby hrazené státem. A po letech chce skončit „s černou nulou“, tedy bez ztráty.