Podcasts about jsou

„Jsou to normální chaty, které se pronajímaly před 10, 20, 30 lety. Neposkytují úplně nic navíc, co dneska klienti vyžadují,“ říká vedoucí jedné z chat o nižším zájmu o chataření.

Leckdo by si mohl myslet, že zahrádkářské kolonie jsou něco specificky českého. Zdaleka tomu tak ale není. Tento fenomén je typický pro řadu evropských zemí a měst. Dlouhou tradici má i ve Velké Británii. I tam se kdysi zrodil z nutnosti. Stejně jako u nás, i v Británii měly zahrádkářské kolonie na kahánku. Dnes zažívá zahrádkaření úplnou renesanci. Do zahrádkářské kolonie v severním Londýně se vydáme s reportérem Jaromírem Markem.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Leckdo by si mohl myslet, že zahrádkářské kolonie jsou něco specificky českého. Zdaleka tomu tak ale není. Tento fenomén je typický pro řadu evropských zemí a měst. Dlouhou tradici má i ve Velké Británii. I tam se kdysi zrodil z nutnosti. Stejně jako u nás, i v Británii měly zahrádkářské kolonie na kahánku. Dnes zažívá zahrádkaření úplnou renesanci. Do zahrádkářské kolonie v severním Londýně se vydáme s reportérem Jaromírem Markem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je na většině řek málo vody. Extrémní sucho panuje zejména u podzemních vod.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2026.)

Snaha zabavit dvě malé dcery stála u zrodu karetní hry Žrouti.

Snaha zabavit dvě malé dcery stála u zrodu karetní hry Žrouti.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco největší technologické giganty sledují všichni, v zákulisí finančních trhů existuje svět, kde lze díky vlastní rešerši stále najít hrubě podceněné tituly. Trh s takzvanými small caps, neboli firmami s malou tržní kapitalizací, nabízí příležitosti, ale i specifická rizika od nízké likvidity až po nutnost osobního prověřování managementu. V nové epizodě podcastu Money Penny o tom mluví Jan Maňaska, portfolio manažer a zakladatel společnosti Arborator Capital. Odpoví například na otázky, proč vsadil na drony a obranné technologie, jaká rizika mohou u malých firem nastat a proč se občas vyplatí jet do firmy osobně.

Zatímco největší technologické giganty sledují všichni, v zákulisí finančních trhů existuje svět, kde lze díky vlastní rešerši stále najít hrubě podceněné tituly. Trh s takzvanými small caps, neboli firmami s malou tržní kapitalizací, nabízí příležitosti, ale i specifická rizika od nízké likvidity až po nutnost osobního prověřování managementu. V nové epizodě podcastu Money Penny o tom mluví Jan Maňaska, portfolio manažer a zakladatel společnosti Arborator Capital. Odpoví například na otázky, proč vsadil na drony a obranné technologie, jaká rizika mohou u malých firem nastat a proč se občas vyplatí jet do firmy osobně.

Jsou vedra, tak lidi prahnou. Adam se na starý kulturistický časopis snaží v posilovně sbalit partu autobusáků, ale ti si ho nevšímají. Nedaří se nikomu nic a Chudáčci přinášejí šílené historky z natáčení, vlastních i cizích.

Jak se dá jídlem „vyladit“ lidské tělo? Podle Soni Malé z Náměště nad Oslavou, která se výživě věnuje už dvě desetiletí, nyní pod značkou Ladím jídlem, nejde jen o samotné zdraví.

Podíváme se do archivu a představíme vám práci archiváře. Našeho dnešního hosta nejvíce přitahují obory, jako je textilní průmysl, hornictví nebo sklářství. Roman Reil pochází z česko-německé rodiny z Radvanic na Trutnovsku, archivářem je přes 35 let a Státní okresní archiv v Trutnově vede už více jak 32 let.

Podíváme se do archivu a představíme vám práci archiváře. Našeho dnešního hosta nejvíce přitahují obory, jako je textilní průmysl, hornictví nebo sklářství. Roman Reil pochází z česko-německé rodiny z Radvanic na Trutnovsku, archivářem je přes 35 let a Státní okresní archiv v Trutnově vede už více jak 32 let. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novém díle podcastu U Poláčka se představuje legendární český výtvarník František Skála. Člověk, který nikdy neměl auto, vlastní jednoduchý mobil typu Aligátor a o internetu neřekne ani slovo chvály. Naopak, s jemu vlastní přímostí a humorem se vymezuje vůči moderním technologiím, které podle něj lidem život nekomplikují, ale znepříjemňují. V podcastu ale nezůstane jen u kritiky doby, František Skála mluví také o smrti, o rakvi, kterou má dávno připravenou, o pohřebních písních, které si jako král české dechovky sám složil, i o hledání vysněného místa posledního odpočinku na Olšanech.Podcast zdarma přináší magazín Reportér. Podpořte kvalitní žurnalistiku a pořiďte si předplatné, které vám otevře přístup k celému obsahu magazínu. Už od 69 Kč za měsíc.

Zemědělci jsou uprostřed sklizně obilí a předpokládají, že letos bude na řadě míst úroda slabší než loni.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Národní galerie vstupuje do svého 230. roku existence ve složité situaci. Po odvolání bývalé ředitelky má provizorní vedení, ministr kultury Oto Klempíř zrušil už vypsané výběrové řízení na nového šéfa a odbory varují před chronickým podfinancováním i chaosem kolem řízení instituce. „Pracujeme, jako kdyby žádný chaos nebyl. Snažím se na svůj tým přenášet klid,“ říká ve Studiu N dočasně jmenovaná ředitelka Olga Kotková. Dočasné vedení galerie přijala podle svých slov i proto, aby zabránila další nejistotě. Někteří kolegové ji prý varovali před scénářem, který by připomínal vývoj kulturních institucí na Slovensku. „Nejrůznější kolegyně a kolegové mi říkali: Běž do toho, abys zabránila slovenské cestě,“ tvrdí. Nové vedení Národní galerie má vzejít z výběrového řízení, které ministr kultury Oto Klempíř nejprve vypsal a následně zrušil. Kotková přiznává, že samotné téma konkurzu, do kterého se sama hlásila, je pro ni po posledních měsících citlivé. „Když se přede mnou řekne výběrko, není to slovo, které bych teď chtěla slyšet. Musíme se s tím vyrovnat,“ říká. Období střídání ve vedení instituce podle ní vyvolává v týmu nervozitu. „Pro zaměstnance a zaměstnankyně je to určitý stres. Nevědí, co bude, jaká bude koncepce, kdo přijde,“ říká historička umění. „Pro galerii v žádném období není dobré, když se tam ti ředitelé střídají jako apoštolové na orloji. To je špatně,“ dodává. Stabilita je podle jejích slov důležitá nejen pro lidi uvnitř galerie, ale i pro její fungování v zahraničí. „Galerie potřebuje mít stabilitu, aby byla předvídatelným partnerem. Je to důležité i pro mezinárodní projekty. Naši partneři potřebují vědět, že spolupráce bude kontinuálně pokračovat, že nepřijde radikální krok, který by je zastavil,“ popisuje. Ve Studiu N také odmítá vyjádření ministra Klempíře, že by pražská Národní galerie nepatřila mezi přední evropské instituce. Kotková zároveň upozorňuje, že problémy galerie nejsou jen otázkou vedení, ale i dlouhodobého nedostatku peněz. Národní galerie podle ní funguje s výrazně menšími prostředky než srovnatelné zahraniční instituce. „Peníze, které mají ve Vídni na vitrínu, máme my na celou expozici,“ říká. Nedostatek peněz se podle ní promítá i do pracovních podmínek zaměstnanců: „Platy tam nejsou velké. Máme štěstí, že většina zaměstnanců a zaměstnankyň jsou lidé, kteří mají svoji práci rádi. Jsou to srdcaři. Jsou ochotni pracovat o víkendech zadarmo, protože věří v to, že pracují pro kulturu. Cítíme se jako dělníci kultury.“ Kotková popisuje i stav některých budov, které Národní galerie spravuje. „První klika, za kterou jsem vzala, mi zůstala v ruce. Vypovídá to symbolicky o tom, v jakém je Veletržní palác stavu,“ popisuje v podcastu. Proč ministr Klempíř zrušil výběrové řízení, které sám vypsal? Může být veřejná kulturní instituce apolitická? A proč z loga Národní galerie u vstupu do Veletržního paláce zmizela ukrajinská vlajka na podporu napadené země? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Jak se postaví vládní koalice k nápadu zrušit deváté třídy základních škol? Kolik by se tím ušetřilo a jaké by to mělo souvislosti? „Můžu všechny uklidnit, i na základě jednání s premiérem, že tak to není. Je to za mě okurková sezona a nějaká světlice Tomia Okamury,“ odmítá nápad ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Proč předložil návrh na plošný zákaz mobilů ve školách, když ještě v březnu podobný návrh opozičních poslanců ostře kritizoval? Poslechněte si rozhovor.

Jak se postaví vládní koalice k nápadu zrušit deváté třídy základních škol? Kolik by se tím ušetřilo a jaké by to mělo souvislosti? „Můžu všechny uklidnit, i na základě jednání s premiérem, že tak to není. Je to za mě okurková sezona a nějaká světlice Tomia Okamury,“ odmítá nápad ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Proč předložil návrh na plošný zákaz mobilů ve školách, když ještě v březnu podobný návrh opozičních poslanců ostře kritizoval? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dvacítka českých ekonomů v úterý vyzvala poslance, aby se zabývali věcnými důvody, pro které prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Veto mi přijde promyšlené a zodpovědné. Ale chápu, proč to vláda kritizuje, Evidentně se tady dělá příprava na prezidentské volby,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsou to vcelku velké byty od zhruba 80 do 100 m². Je jasné, že to bude spíš pro více nájemníků, to znamená především pro rodiny s dětmi,“ popisuje radní Světlana Budková (STAN) opravený městský dům.

Rodičům přibývá v létě celá řada povinností – vozí děti na příměstské tábory, berou je s sebou do práce, řeší, co budou doma samy obědvat, vymýšlejí logistiku a převozy. „Letní prázdniny přinášejí do našeho života specifická témata. K běžné pracovní agendě přibývá velká porce péče. Máme pocit, že když jsme péči nezajistili jinde, urveme ji celou sami. A to se nedá,“ říká Lucie Hermánková, lektorka krizové intervence z organizace Cesta z krize.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hnutí SPD se v minulosti objevovalo ve zprávách o extremismu, které vydává ministerstvo vnitra. V té letošní ale chybí. „Státní orgány nemají vstupovat do politického boje těmito zprávami,“ je přesvědčený v pořadu Pro a proti náměstek ministra spravedlnosti, místopředseda strany Trikolora Zdeněk Koudelka. „Jsou zde otazníky. Proč odchází z ministerstva vnitra odborníci, kteří zprávu psali?“ ptá se člen sněmovního ústavně-právního výboru a poslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rodičům přibývá v létě celá řada povinností – vozí děti na příměstské tábory, berou je s sebou do práce, řeší, co budou doma samy obědvat, vymýšlejí logistiku a převozy. „Letní prázdniny přinášejí do našeho života specifická témata. K běžné pracovní agendě přibývá velká porce péče. Máme pocit, že když jsme péči nezajistili jinde, urveme ji celou sami. A to se nedá,“ říká Lucie Hermánková, lektorka krizové intervence z organizace Cesta z krize.

K francouzskému přístavnímu městu Marseille neodmyslitelně patří rybí polévka bujabéza. Připravuje se ze zeleniny, několika druhů ryb a z koření, jako je šafrán nebo badyán. Z původně chudého rybářského pokrmu se stalo slavnostní jídlo pro výjimečné příležitosti. Postupně se taky změnil způsob, jakým restaurace rybí polévku připravují a podávají. Ve vyhlášeném podniku ve starém marseilleském přístavu jménem Chez Madie neboli U Madie bujabézu připravují tradičním způsobem.

Druhý městský obvod dokončil další etapu proměny parku, který vznikl v 70. letech v místě bývalého kamenolomu. Terasa bude nasvícená a svítit bude i keramický maják, který v parku stojí už 30 let.

Mimořádně zostra začal nový maďarský premiér Péter Magyar. Mění ústavu, odstavuje Orbánovy lidi, ruší jeho instituce a sahá i na veřejnoprávní média. „Očekávání maďarské veřejnosti jsou poměrně značná a s tímto programem jeho strana zvítězila,“ připomíná hungarista Petr Balla. Změny ústavy, které omezují funkční období poslanců i premiéra, jsou podle něj ale příliš razantní. „Měly by vyvolávat poměrně značné rozpaky třeba u evropských institucí,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sklo je bez chuti a bez zápachu a nemění chuť jídel a nápojů. Pivo, víno, minerálku, džus, lihoviny a destiláty nebo třeba mléko, to vše můžete koupit ve skleněných lahvích. Obalové sklo si tak pomaličku razí cestu zpátky tam, kde ho nahradily plasty.

Sklo je bez chuti a bez zápachu a nemění chuť jídel a nápojů. Pivo, víno, minerálku, džus, lihoviny a destiláty nebo třeba mléko, to vše můžete koupit ve skleněných lahvích. Obalové sklo si tak pomaličku razí cestu zpátky tam, kde ho nahradily plasty.

Sklo je bez chuti a bez zápachu a nemění chuť jídel a nápojů. Pivo, víno, minerálku, džus, lihoviny a destiláty nebo třeba mléko, to vše můžete koupit ve skleněných lahvích. Obalové sklo si tak pomaličku razí cestu zpátky tam, kde ho nahradily plasty.

Právě na ně se v medicíně specializuje obor urogynekologie a taky MUDr. Vladimír Boháč. A tentokrát i naše kontaktní zdravotní poradna, odborníka lékaře-urogynekologa se budete moct ptát i vy. Moderuje Bořek Volný.

Králové oslích můstků zasahují! Chudáčci předvedou svoji další superschopnost, což je stavba oslích můstků od čehokoli k čemukoli. Poslechněte si aktuální díl, který doslova vede odněkud někam, od překvapivých začátků k nečekaným koncům.

Maďarskem otřásá politické zemětřesení. Prezident Tamás Sulyok pod tlakem nové vlády podepsal ústavní dodatek, který ukončil jeho mandát. Je radikální akce Očistný oheň nového premiéra Pétera Magyara skutečnou obnovou právního státu? „Jsou to bezprecedentní kroky hraničící s pučem,“ varuje europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Snaží se znovu nastolit to, co v Maďarsku mnoho let nefungovalo,“ oponuje europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hudba nemá lidi ovládat. Když se vám líbí, tak se vám líbí, když ne, tak ne. Nikoho nenutím vstupovat do mého světa,“ říká LP. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál mluví o síle hudby, nenávistných komentářích na sociálních sítích i o tom, proč má k Česku zvláštní vztah.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hudba nemá lidi ovládat. Když se vám líbí, tak se vám líbí, když ne, tak ne. Nikoho nenutím vstupovat do mého světa,“ říká LP. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál mluví o síle hudby, nenávistných komentářích na sociálních sítích i o tom, proč má k Česku zvláštní vztah.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Příměří je u konce. Dočasná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem se po poslední vlně amerického bombardování dostala do bodu zlomu. Odvetné údery Teheránu schytávají především země v Perském zálivu, trh s ropou čelí prudkému nárůstu cen a pozornost světa se opět upíná k jednomu z nejdůležitějších strategických míst na světě: Hormuzskému průlivu. „Válka o jádro se změnila v konflikt o ropu,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Dominika Píhová. „Donald Trump říká, že příměří je u konce, zároveň druhým dechem dodává, že dohoda je stále možná. Vidím to jako strategický tlak, kterým se snaží donutit Írán, aby přistoupil na americké požadavky. Teherán zase tvrdí, že dohoda je v krizi, ale neříká, že je u konce. Vidíme vzájemné obviňování a je jasné, že o příměří se nyní nedá mluvit,“ říká Píhová. Za velkými slovy Donalda Trumpa je podle ní volání o pomoc a hledání únikového plánu z války. „Viděli jsme amerického prezidenta, jak vítězoslavně vstupuje do války a poté prohlašuje, že ji vyhrál. Jenže klíčovým bodem je Hormuzský průliv. A to se mu nedaří zařídit způsobem, jakým by chtěl,“ popisuje reportérka. Čas podle ní hraje do karet Íránu, a to i kvůli blížícím se americkým volbám do Kongresu. „Mezi řádky čtu u Donalda Trumpa paniku a hledání strategie, jak z té války ven. USA jsou v horší pozici, než byly na začátku konfliktu, a to hlavně kvůli Hormuzskému průlivu, který předtím řešit nemusely,“ připomíná v rozhovoru novinářka. Ovlivňování provozu v Hormuzu bylo podle ní pro Íránce poslední záchrana. „Nikdy na tom nepanovala úplná politická shoda. Teherán si samozřejmě dobře uvědomoval, že to může zkomplikovat situaci také jemu – že to může prohloubit jeho izolaci v regionu, že si může udělat ještě více nepřátel a že si může také ekonomicky pohoršit. Jenže teď tu pojistku použil a zjistil, že funguje lépe než cokoli jiného,“ komentuje aktuální situaci Píhová. Jak ropná tepna ovlivňuje dynamiku války v regionu? Jaká je situace v Libanonu, kde reportérka strávila poslední čtyři měsíce? A proč se přestalo mluvit o utrpení v Pásmu Gazy? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

❤️ Partnerem epizody je Flow Nutrition - český výrobce prémiových doplňků stravy, který nově přichází s revolučním produktem Ultimate flow, suplementům složeným přímo na míru vašemu tělu. Využijte náš kód "UKS30" a získejte 30% slevu na první dva měsíce vašich doplňků. ➡️ https://flow-nutrition.cz/pages/ultimate-flow