POPULARITY
Categories
Ve čtvrtek v Praze začíná Signal Festival a instalací Souhvězdí k němu přispěla i umělkyně Pavla Sceranková. „Jsou to tři stojany umístěné na louce v Riegrových sadech, v místě vyhlídky na Prahu. Na každém stojanu bude zhruba šestimetrové rameno, se kterým budou moci kolemjdoucí něco dělat, hýbat s ním. Na konci každého ramene bude kruh. A já zvu diváky a divačky Signal festivalu ke hře. Mohou skládat konstelace, bude to takové skládání světa,“ láká v pořadu Hovory.
Povolební vyjednávání ukazují, že oba klíčové hráči - prezident Petr Pavel a šéf vítězného hnutí ANO Andrej Babiš - si vzájemně moc nedůvěřují. To může komplikovat formování nové vlády.Každý z nich má úplně jinou představu, jak postupovat. Prezident Petr Pavel si potrpí na dodržování formálních pravidel. Takže chce, aby se nejprve sešla Poslanecká sněmovna v novém složení a aby bylo známo celé složení nového kabinetu i jeho programové priority. Teprve pak je připraven jmenovat Babiše premiérem.Naopak Andrej Babiš, nabitý energií z rekordního vítězství, letí jako šinkansen a na své jmenování spěchá. Už by rád oznámil rozdělení křesel mezi ANO, SPD a Motoristy i konkrétní jména ministrů. A teprve pak by začal dávat dohromady společný vládní program.„Jsou to dva rozdílné světy, což posiluje vzájemnou nedůvěru. Prezident jako kdyby trochu pochyboval o upřímnosti Babišových plánů a bál se, že starý lišák ho chce nějak obelstít. A Babiš zas jako kdyby předem podezíral Hrad, že mu to schválně zkomplikuje. Takto to na mě působí,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Mezi tím se stupňuje tlak na strany končící vlády, aby se do vyjednávání nějak zapojily, zkusily udělat alespoň něco a nepředaly zemi jednoduše kabinetu s účastí SPD. Jejich nečinnost vadí Hradu. Vyčítá jim ji také bývalý lídr TOP 09 Miroslav Kalousek nebo i některé neziskové organizace.„Myslím, že příkopy mezi dosluhujícími vládními stranami a Babišovým ANO jsou příliš hluboké. Navíc je brzo po volbách, hlavy jsou ještě horké. Ale třeba za půl roku bych nevylučovala vznik úplně jiné vlády, třeba nějakého menšinového kabinetu ANO s podporou někoho ze současné vlády,“ tipuje Lucie Stuchlíková.Jak tohle všechno dopadne? Kolik vlád má Andrej Babiš dopředu rozjednaných? A chce Filip Turek předělat parlamentní bufet na motorest? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole!A hlasujte pro svůj oblíbený podcast v anketě Křišťálová lupa.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Čtyřiatřicetiletý Jan Darmovzal z Břeclavi je už třináct měsíců ve venezuelském vězení. Kde přesně se nachází a jak jeho uvěznění vysvětlují tamější úřady? Jaká je naděje, že bude propuštěn? Proč Caracas nespolupracuje s českou diplomacií? A proč EU zůstává v případě nezákonného zadržení svých občanů nečinná? Vladimír Kroc se zeptal bývalého ministra financí a také bývalého viceguvernéra Evropské investiční banky Ivana Pilipa, který se případem podrobně zabývá.
Ve čtvrtek se hlavní rivalové, Petr Fiala a Andrej Babiš, naposledy před volbami střetli v duelu TV Nova. Při odchodu ze studia bylo patrné, jak jsou oba rádi, že několikaměsíční kampaň mají za sebou. Byli uvolnění, vše z nich spadlo.Před odjezdem z Novy se krátce zastavili u autorů podcastu Vlevo dole, kteří premiérský duel sledovali přímo na místě. „Samozřejmě jsem rád, že ta kampaň je za námi. Navštívil jsem čtyři sta míst a mám to trochu z ruky,“ svěřil se podcasterům Babiš, který musel mnoho času trávit na cestách mezi Průhonicemi a Moravskoslezským krajem, kde se rozhodl kandidovat.Podle mnoha pozorovatelů se šéfovi ANO víc povedla právě čtvrteční debata v TV Nova. Zatímco ve středečním duelu CNN Prima News působil vedle ofenzivního Fialy až zakřiknutě a bez energie. On sám takové hodnocení nesdílí.„Ve středu jsem byl taky uvolněný. Na sociální síti X sice mnozí psali, že to mám asi sedativa, ale nemám sedativa. Jsem úplně v pohodě, jsem nastartovaný. V pátek v pět hodin ráno zase jedu do Ostravy,“ popsal pro Vlevo dole.Bez napětí byl na odchodu z Novy také premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala. I z něho evidentně padla tíha vyčerpávající kampaně, kterou tentokrát táhl skoro sám, bez větší pomoci vedení TOP 09 a KDU-ČSL. Fiala doufá, že díky zápalu, který vložil do závěrečných duelů s předsedou ANO, přesvědčil váhající voliče. „Kdo je vítěz televizních duelů, to ať posoudí diváci. Já jsem rád, že se toho Andrej Babiš zúčastnil. Jestli to něco rozhodlo, nevím, ale zároveň víme, že hodně voličů se rozhoduje na poslední chvíli, tak třeba to někomu něco napovědělo,“ řekl podcasterům Fiala.Detailní rozbor posledního předvolebního duelu (a také politických snů, které se zdají posluchačstvu) přináší těsně předvolební Reaktor Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.
Jsou v Česku férově daněny osoby samostatně výdělečně činné ve srovnání s tím, kolik na daních odvádějí zaměstnanci? Odborníci z organizace PAQ Research tvrdí, že nikoli, a navrhují reformu. „Současný systém zdanění OSVČ je nerovný,“ upozorňuje v Pro a proti ekonom z PAQ Research Petr Vilím. „Nesouhlasím s tím, že daň u vysokopříjmových OSVČ je až čtyřikrát vyšší než daň, kterou platí zaměstnanci,“ namítá ekonom Vladimír Toráč ze společnosti Grant Thornton.
Slíbíme všechno všem o důchodech a bude to krásné? Ne, jen se problém přesune na vládu, která přijde až po dalších volbách, varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové ekonom Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI. Současná reforma důchodů by se podle něj rušit neměla, ale potřeba budou další změny. Stále neefektivní je například soukromé spoření, i kvůli vysokým poplatkům fondů.
Lenka a Vojta Fukalovi jsou spolu 25 let. Oba už měli zkušenosti z předchozích vztahů, a tak si před tím, než se dali dohromady, hodně povídali a zjišťovali, jestli se k sobě hodí. Pak ale přišla stavba domu, čekání na dítě a náhlý zdravotní kolaps Vojty s trvalými následky. Jak překonaly nemalé překážky na cestě k vysněnému životu? Co dalšího museli zvládnout? Jsou spíš životními pesimisty, nebo optimisty? A co je pro ně ve vztahu nejdůležitější?
Dokument Ve službě horám otevírá dveře do světa záchranářů od dramatických zásahů po tichou službu v zákulisí. „Pro mě osobně to v první fázi byla obrovská zodpovědnost,“ říká k filmu jeho spoluautorka, meteoroložka a moderátorka Alena Zárybnická. „Znám ty lidi velmi úzce a měl jsem pocit, že je nesmím zklamat,“ doplňuje režisér Martin Vrbický. Co všechno obnáší práce horských záchranářů? A jaký je rozdíl mezi realitou a tím, co diváci uvidí ve filmu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dokument Ve službě horám otevírá dveře do světa záchranářů od dramatických zásahů po tichou službu v zákulisí. „Pro mě osobně to v první fázi byla obrovská zodpovědnost,“ říká k filmu jeho spoluautorka, meteoroložka a moderátorka Alena Zárybnická. „Znám ty lidi velmi úzce a měl jsem pocit, že je nesmím zklamat,“ doplňuje režisér Martin Vrbický. Co všechno obnáší práce horských záchranářů? A jaký je rozdíl mezi realitou a tím, co diváci uvidí ve filmu? Poslechněte si rozhovor.
Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana, který se každoročně koná v Ostrově, už více než půl století představuje českou i zahraniční tvorbu pro děti a mládež. Jaký je odkaz spisovatele a scenáristy Oty Hofmana? Jak se tvoří festivalový program? A jak dnešní mladé publikum reaguje na současné filmy? „Chceme dětem ukazovat příběhy, které je baví a učí dívat se na svět kriticky,“ říká ředitel festivalu Vladimír Keblúšek. Jaký význam má mediální vzdělávání?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana, který se každoročně koná v Ostrově, už více než půl století představuje českou i zahraniční tvorbu pro děti a mládež. Jaký je odkaz spisovatele a scenáristy Oty Hofmana? Jak se tvoří festivalový program? A jak dnešní mladé publikum reaguje na současné filmy? „Chceme dětem ukazovat příběhy, které je baví a učí dívat se na svět kriticky,“ říká ředitel festivalu Vladimír Keblúšek. Jaký význam má mediální vzdělávání?
Co ji napadne, když se řekne sv. Václav? Proč se historikové jen dohadují o roku jeho narození i smrti? Jaké území spravoval? Jak vypadal jeho život? Máme nějaké předměty, které opravdu patřily sv. Václavu? Je sv. Václav skutečně zakladatelem českého státu nebo to historikové vidí jinak? Jsou pro historika legendy věrohodným pramenem? Co lze vyčíst z těch o sv. Václavovi? Jak se vyvíjel kult sv. Václava? Využil ho např. Karel IV.? Jak si sv. Václava připomínat v 21. století?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co ji napadne, když se řekne sv. Václav? Proč se historikové jen dohadují o roku jeho narození i smrti? Jaké území spravoval? Jak vypadal jeho život? Máme nějaké předměty, které opravdu patřily sv. Václavu? Je sv. Václav skutečně zakladatelem českého státu nebo to historikové vidí jinak? Jsou pro historika legendy věrohodným pramenem? Co lze vyčíst z těch o sv. Václavovi? Jak se vyvíjel kult sv. Václava? Využil ho např. Karel IV.? Jak si sv. Václava připomínat v 21. století?
Tartaletky jsou velmi šťavnaté! Jablka jsou uvařená jen do poloměkka a při skusu je cítit jejich hebká struktura. Pak zavane vanilka i citrón. Dobře upečené tartaletky se mají při konzumaci zlomit, a to se Dominice Moldaschlové ze Šťáhlav povedlo dokonale.
„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.
„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.
Tartaletky jsou velmi šťavnaté! Jablka jsou uvařená jen do poloměkka a při skusu je cítit jejich hebká struktura. Pak zavane vanilka i citrón. Dobře upečené tartaletky se mají při konzumaci zlomit, a to se Dominice Moldaschlové ze Šťáhlav povedlo dokonale.
„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.
Tartaletky jsou velmi šťavnaté! Jablka jsou uvařená jen do poloměkka a při skusu je cítit jejich hebká struktura. Pak zavane vanilka i citrón. Dobře upečené tartaletky se mají při konzumaci zlomit, a to se Dominice Moldaschlové ze Šťáhlav povedlo dokonale.
Na kontě má hity Říkej mi táto, Jen blázen žárlí, Až se ti jednou bude zdát a mnoho dalších. Jakub Smolík ale nezahálí a dál skládá nové písničky, točí klipy a jede narozeninové turné.
Fotbalista Pavel Kadeřábek vydělal v Německu stovky milionů korun. Teď se po deseti letech vrátil do Česka. Jak s vydělanými penězi nakládá? A co říká třeba na vstup miliardářů do českého fotbalu? Dozvíte se v nejnovějším Forbes Byznys Podcastu. „Je to obrovský rozdíl, jiná mentalita lidí a sportovců. Jsou to dva rozdílné světy,“ popisuje bývalý reprezentační bek odlišnosti mezi německou Bundesligou a českou nejvyšší soutěží. Fotbalová kultura šla za posledních deset let podle Kadeřábka neskutečně nahoru, především z hlediska zájmu lidí. Ostatně, jak správně podotýká, jeho Sparta má na čekací listině na permanentku 20 tisíc lidí a každý zápas by tak naplnila dva domácí stadiony. Proč si Pavel Kadeřábek za deset let v Německu žádnou nemovitost nekoupil? Jsou dveře do české reprezentace pro něj definitivně zavřené? A co říká na miliardáře vstupující do fotbalového prostředí? To vše si můžete poslechnout ve Forbes Byznys Podcastu.
Na kontě má hity Říkej mi táto, Jen blázen žárlí, Až se ti jednou bude zdát a mnoho dalších. Jakub Smolík ale nezahálí a dál skládá nové písničky, točí klipy a jede narozeninové turné.
„Politici vymýtili kritickou reflexi vlastní profese. To nejsou politické debaty, to si každou neděli na veřejnoprávní televizi píší herci recenze na vlastní představení, protože to oni hodnotí sami sebe,“ tvrdí teatrolog Vladimír Just. Při sledování letošní předvolební kampaně rozděluje politiky na ty, kteří působí spontánně, a na ty, kteří předvádí inscenaci. „Kdo vůbec nevypadá, že to má připravené, je Andrej Babiš (ANO) nebo i Tomio Okamura (SPD),“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Má Evropa zatížit Čínu a Indii drakonickými cly? Nakupují přece ruskou ropu a umožňují tak Rusku financovat válku na Ukrajině. Žádá to americký prezident Trump. Jakmile Evropa tak učiní, k sankcím se připojí i Amerika. To by v tom byl čert, aby Putin nezasedl k jednacímu stolu s mírovou ratolestí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Krajští záchranáři Plzeňského kraje mají sedm nových vozidel. Jsou prostornější, tolik nehoupou a mají i nový navigační systém.
Začátek podzimu - ideální čas věnovat se trávníku, aby dobře přežil zimu a na jaře se rychle zotavil. Zahradník Jan Kraus pro Český rozhlas připomíná, že nejdůležitější je vyčesat starou suchou trávu a provést vertikutaci.
První republiku Češi obecně považují za vzor demokratického státu a odvolávají se k němu i současní politici. Někteří komentátoři a politologové ale v posledních letech poukazují na absenci idejí i osobností, které by je zastávaly. „V prvorepublikové politice byly osobnosti, které hájily principy, dnes politici opakují fráze,“ komentuje rozdíl historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Křehké, vláčné, tříbarevné. Chutí vám můžou připomenout známé pusinky, ale navíc tam máte těsto jako na roládu. Tu správnou kyselost dodávají řezům povidla. Zákusek od šikovné tety Magdy s nezapomenutelnou chutí upekla Jaroslava Rešová z Heřmaně.
Křehké, vláčné, tříbarevné. Chutí vám můžou připomenout známé pusinky, ale navíc tam máte těsto jako na roládu. Tu správnou kyselost dodávají řezům povidla. Zákusek od šikovné tety Magdy s nezapomenutelnou chutí upekla Jaroslava Rešová z Heřmaně.
Zatímco v době komunistické totality mohli lidé vidět korunovační klenoty jen výjimečně, po roce 1989 je to přibližně každých pět let. Po nástupu Petra Pavla do úřadu je to ještě častěji – každý rok. Téměř 700 let stará svatováclavská koruna tak musí častěji opouštět příznivé podmínky Korunní komory v katedrále svatého Víta, kde je trvale uložena.
Za pět let práce už oddíl vidí výsledky své práce. „První zásah byl náročný, protože tam byla vysoká travina, ale jak jsme se o to začali starat, tak ustoupila,“ říká zástupce vedoucí místních skautů.
O jakých potravinách můžeme říct, že podporují zánět? Jsou nějaké bylinky a koření s protizánětlivými účinky? Jak může vypadat jednoduchý „protizánětlivý talíř?“ Může protizánětlivá strava pomoci i při chronických onemocněních? A při jakých? Mohu si v boji „proti zánětlivým procesům“ pomoci nějakými suplementy? Ovlivňuje pitný režim kvalitu vlasů a nehtů? Hostem Terezy Bebarové je nutriční terapeutka Andrea Pospíšil Jakešová.
Vražda politického aktivisty Charlieho Kirka vyhrotila ve Spojených státech spory mezi momentálně vládnoucí Republikánskou stranou, ovládanou hnutím Udělejme Ameriku opět velkou (neboli MAGA), a demokraty do tak nesmiřitelné podoby, že jsou na místě obavy o osud americké demokracie.
S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.
Návštěva polského prezidenta Karola Nawrockého v Německu s sebou přinesla téma, které se v polsko-německých vztazích vynořuje jako rozvodněná ponorná řeka. Řeka, která může přinést do vztahů dvou největších sousedů České republiky pohromu. Jsou jí nikdy nevyplacené reparace Německa Polsku za 2. světovou válku a nacistickou okupaci, která Polsku a Polákům přinesla obrovské škody.
Mluvčí společnosti Heidelberg Materials Šestáková ubezpečuje, že o rozšíření těžebních ploch mimo hranice současného povolení v současnosti neusilují. Předseda osadního výboru Lhotka tomu ale nevěří.
Ženy XYZ #11: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata.Dánská premiérka a její grónský protějšek se omluvili inuitským ženám za to, že jim dánské úřady od 60. let nuceně nasazovaly antikoncepci, aby zastavily rozrůstání grónské populace. Nezávislí vyšetřovatelé shromáždili 350 takových případů. Podle odhadů ale žen, které proti své vůli dostaly nitroděložní tělísko či antikoncepční injekci, mohlo být až 4500. Ve hře je i vyplacení odškodného. O finanční kompenzaci si mohou od roku 2021 žádat ženy, převážně Romky, které byly nuceně sterilizovány v Československu a v Česku mezi lety 1966 až 2012. Kde všude úřady v minulosti zasahovaly do reprodukčních práv příslušnic etnických menšin? Jsou to praktiky z dob dávno minulých, nebo bychom se před nimi měli mít na pozoru i dnes? V jedenáctém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga a Markéta Plíhalová.
Jak se vyřeší platy soudců a politiků pro letošní a příští rok? Proč v Sýrii zatím neproběhly očekávané parlamentní volby? Jsou kraje připravené na prudký nárůst počtu lidí nad 80 let? A co dnes dělají nejmenší členové Dismanova souboru, který slaví 90 let od založení?
„Lampasáci, zobáci, pévéeska, ótéčko, dévéťák...“ Říká vám to něco? Mladší generaci asi málo, před 40 lety výrazy dobře znali prakticky všichni muži, ostatně i leckterá žena. Jsou totiž spojené s vojenským prostředím, které bylo v dobách povinné vojenské služby často užívané i v celé společnosti.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kondice české ekonomiky je průměrná. Ale máme se lépe, než 80 procent lidí na planetě, myslí si to ekonom a analytik investiční společnosti Investika Vít Hradil. Jak je na tom česká ekonomika dnes? „Letos to vypadá na nějakých 2,3 procenta meziročního růstu. Vzhledem k tomu, že historicky jsme byli zvyklí na tři, ale teď jsme se tak nějak smířili s dvěma a půl, tak je takový průměrný rok,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.
České dráhy nakupují vysokorychlostní lokomotivy schopné jezdit až 230 kilometrů za hodinu. K čemu je využijí, když na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 km/h? Kdy začnou vlaky zvládat trasu z Prahy do Brna za hodinu? A proč je nákladní doprava ztrátová? Také na to se Vladimír Kroc ptal generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Michala Krapince.
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion
Volání po zrušení inkluze ve školství je už pravidelným koloritem volebních kampaní. Například v roce 2017 ho měla v programu tehdy opoziční ODS. Letos je to SPD, která tradičně slibuje likvidaci vzdělávání handicapovaných dětí v normálních třídách. A nově Motoristé, kteří za zrušení inkluze, jak pravil jeden z jejich volebních lídrů Matěj Gregor „půjdou na barikády“.
Do sněmovních voleb zbývá už jen několik týdnů. Podcast Bruselské chlebíčky se proto v příštích dílech rozhodl zaměřit na českou politiku, ale samozřejmě v evropském kontextu. První zářijová epizoda se věnuje bilanci současné vlády. Která evropská pravidla kabinet nestihl přenést do našeho právního řádu? A která schválně odložil? Odpovídá redaktorka a komentátorka Seznam Zpráv, bývalá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková.
„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jsou mladí a nespokojení. Odmítají migraci a to, co označují za diktát Bruselu a LGBT propagandu. Hned několik voleb ukázalo, že pravicově extrémní, populistické či radikální strany získávají stále větší přízeň mladých lidí. Příčiny tohoto fenoménu ve střední Evropě zkoumáme v 5:59 s částí autorského týmu reportážní série Radikální přitažlivost.Hosté: Anna Hrdinová a Kateřina Motyčková - redaktorky zahraniční rubriky Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo, který se natáčel 2. 9. 2025 v Plzni.