Podcasts about jsou

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Umělá inteligence dokáže přeložit text během pár vteřin. Je to skvělý pomocník, nebo začátek konce profese překladatele? Jak se mění práce lidí, kteří se celý život věnují převodům textů do jiného jazyka? Které zakázky přebírají stroje a kde je naopak stále potřeba lidský cit, zkušenost a porozumění souvislostem? V rozhovoru Českého rozhlasu České Budějovice odpovídá Karla Bauerová, zakladatelka překladatelské společnosti Sophia.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kvůli sinicím a bahnu klesá i množství kyslíku ve vodě a rybáři pravidelně řeší masivní úhyny ryb. Nejhoršímu mají zabránit nové provzdušňovače, které koupila obec. Nejúčinnější by ale bylo odbahnění.

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Kateřina Cajthamlová není jen lékařka. Vydala několik knih, dokonce i sbírku básní, které si psala do šuplíku už od třinácti let. „Vypisovala jsem si citáty, když přišel nějaký krizový moment ve vztazích. To se člověk neuvěřitelně uklidnil.“

Každý z nás má chvíle, kdy ho přepadnou pochybnosti, strach a připadáme si dezorientovaní, slabí. Jsou tyto stavy normální, nebo odkrývají naši nedostatečnost, nevěru? Jak se zachovat a jak najít cestu ven? To se dozvíme v nedělním kázání od Karla Hauptmana. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Facebook a Instagram používají návykový design a firma Meta by měla obě služby výrazně změnit. Ve svém předběžném obvinění to konstatovala Evropská komise. Meta je podle ní podezřelá z toho, že nedostatečnou ochranu uživatelů před návykovým chováním porušuje nařízení o digitálních službách a Komise proto navrhuje nápravná opatření. „Budou se bránit zuby nehty, aby je nemuseli přijmout,“ říká o provozovatelích Mety v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou okamžiky kdy nemusíme rozumět tomu, co čteme. Podobně na tom byl i Pavel Šmídla, který nerozuměl Bibli. Dostal ale jednu radu, která mu pomohla nejen ve čtení, ale i s odpověďmi na mnohé otázky.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Když mluví Radim Jančura, majitel a CEO skupiny RegioJet o byznysu, rozhodně nepoužívá korporátní hantýrku. Spíš odzbrojující upřímnost, která občas hraničí s provokací. V novém díle podcastu The Forbes Show poodhalil zákulisí tvrdého konkurenčního boje na železnici, vysvětlil, proč musel odpískat expanzi v Polsku, a popsal svůj osobitý přístup k leadershipu, rodině i technologiím.Před rokem RegioJet jmenoval novou šéfku, Janu Skalickou, která se však po čase vrátila na svou původní pozici personální ředitelky. Jančura nyní firmu opět řídí sám jako generální ředitel.Kdy se Radim Jančura ve svém životě ocitl v ohrožení? Co by poradil začínajícím podnikatelům? Proč už nevozí do zahraničí au-pair? Od koho si nechá radit? A v čem podle něj spočívá největší nebezpečí umělé inteligence? Nejen to zazní v dalším díle podcastu The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank. ⁠⁠https://www.rb.cz⁠⁠

Po druhé světová válce se vítězné mocnosti snažily přijít s právním konceptem mezinárodního trestního práva, který zaručí to, aby se již nikdy neopakovaly nacistické zločiny. Výraznou roli v celém procesu sehráli američtí a britští právní experti. Ovšem podstatné právní koncepty přinášeli také Sověti, kteří měli zcela jinou válečnou zkušenost s nacisty, než západní země. Nacisté proti nim vedli totiž vyhlazovací válku, která byla vedena úplně jinými prostředky a metodami, než válka na západní frontě. I proto si sovětští juristé velmi dobře uvědomovali, jak je důležité přesně vystihnout to, co bylo na nacismu zločinné. Stále častěji se začal skloňovat pojem zločinný stát v souvislosti s nacistickým režimem. Používal jej Karl Jaspers, nebo Hannah Arendtová. Ta se k němu vracela zejména v souvislosti s Eichmannovým procesem, kdy se ptala na otázku, jak vlastně odsoudit a potrestat člověka, který se podílel na zločinech proti lidskosti tím, že konal dle rozkazů a zákonů daného režimu. Pojem zločinný stát je v centru novinky amerického právního vědce Lawrence Douglase s názvem The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice (Zločinný stát: válka, násilí a sen o mezinárodní spravedlnosti). Jeho kniha provádí čtenáře myšlenkami o tom, co je vůbec válka, za jakých okolností může být nelegální a co je nepřijatelné válečné násilí od novověkých myslitelů až po první pokusy o ustanovení mezinárodních trestních úmluv a institucí na konci 19. století a v první polovině 20. století. S různými pokusy o kriminalizaci války však zatočila následná druhá světová válka. Norimberský proces, Tokijský tribunál, ani ustanovení Spojených národů o genocidě z roku 1948 však neučinily z poválečného světa humánnější společnost bez válek a válečných zvěrstev. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul? Jakým způsobem se právní experti té doby snažily zabránit opakování válečných hrůz? A proč byl Raphael Lemkin, který přišel s novou právní kategorií genocida, zklamaný z výsledného znění úmluvy o genocidě z roku 1948? Playlist:

Je příslušnicí aktivní zálohy Armády České republiky a už 20 let žije s rodinou na různých místech světa. Nejvíce ji ale ovlivnila finská společnost, ke které mnohdy vzhlíží i ostatní státy. „Oni prostě vědí, že aby přežili, tak musí být organizovaní, připravení, nesmí nic podcenit. To trvá dodnes,“ přibližuje v Hovorech Petra Horáková Krištofová, autorka knihy Deník vojínky.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Příměří je u konce. Dočasná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem se po poslední vlně amerického bombardování dostala do bodu zlomu. Odvetné údery Teheránu schytávají především země v Perském zálivu, trh s ropou čelí prudkému nárůstu cen a pozornost světa se opět upíná k jednomu z nejdůležitějších strategických míst na světě: Hormuzskému průlivu. „Válka o jádro se změnila v konflikt o ropu,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Dominika Píhová. „Donald Trump říká, že příměří je u konce, zároveň druhým dechem dodává, že dohoda je stále možná. Vidím to jako strategický tlak, kterým se snaží donutit Írán, aby přistoupil na americké požadavky. Teherán zase tvrdí, že dohoda je v krizi, ale neříká, že je u konce. Vidíme vzájemné obviňování a je jasné, že o příměří se nyní nedá mluvit,“ říká Píhová. Za velkými slovy Donalda Trumpa je podle ní volání o pomoc a hledání únikového plánu z války. „Viděli jsme amerického prezidenta, jak vítězoslavně vstupuje do války a poté prohlašuje, že ji vyhrál. Jenže klíčovým bodem je Hormuzský průliv. A to se mu nedaří zařídit způsobem, jakým by chtěl,“ popisuje reportérka. Čas podle ní hraje do karet Íránu, a to i kvůli blížícím se americkým volbám do Kongresu. „Mezi řádky čtu u Donalda Trumpa paniku a hledání strategie, jak z té války ven. USA jsou v horší pozici, než byly na začátku konfliktu, a to hlavně kvůli Hormuzskému průlivu, který předtím řešit nemusely,“ připomíná v rozhovoru novinářka. Ovlivňování provozu v Hormuzu bylo podle ní pro Íránce poslední záchrana. „Nikdy na tom nepanovala úplná politická shoda. Teherán si samozřejmě dobře uvědomoval, že to může zkomplikovat situaci také jemu – že to může prohloubit jeho izolaci v regionu, že si může udělat ještě více nepřátel a že si může také ekonomicky pohoršit. Jenže teď tu pojistku použil a zjistil, že funguje lépe než cokoli jiného,“ komentuje aktuální situaci Píhová. Jak ropná tepna ovlivňuje dynamiku války v regionu? Jaká je situace v Libanonu, kde reportérka strávila poslední čtyři měsíce? A proč se přestalo mluvit o utrpení v Pásmu Gazy? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

❤️ Partnerem epizody je Flow Nutrition - český výrobce prémiových doplňků stravy, který nově přichází s revolučním produktem Ultimate flow, suplementům složeným přímo na míru vašemu tělu. Využijte náš kód "UKS30" a získejte 30% slevu na první dva měsíce vašich doplňků. ➡️ https://flow-nutrition.cz/pages/ultimate-flow

Slyšet od divadelníků pojmy jako EBITDA, cashflow nebo dluhopisy je sice neobvyklé, ale pro zakladatele ostravského Divadla Mír Alberta Čubu a výkonnou ředitelku Veroniku Kusou je to denní chleba. Jejich unikátní divadelní projekt, který proslavily i populární skeče Štěpána Kozuba, má totiž obří byznysové plány – stavbu nové multifunkční arény za stovky milionů korun. V nové epizodě podcastu Money Maker odkrývají, jak dělají z umění výdělečný byznys a jak pro své smělé plány shánějí investory.V rozhovoru se dále dozvíte:

Ranní brífink Jaroslava Maška: Přesně čtvrtina prázdnin za námi a ministerstvo financí zveřejní sumu, za kterou si lidé objednali české státní dluhopisy. Podle předběžných údajů je to zhruba 80 miliard korun. Pokračuje také schůze sněmovny, poslanci by měli schvalovat znovuzavedení EET a společnost Wood & Company představí nový fond zaměřený na blockchain. My dnes budeme hovořit o dlouhověkosti.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Přesně čtvrtina prázdnin za námi a ministerstvo financí zveřejní sumu, za kterou si lidé objednali české státní dluhopisy. Podle předběžných údajů je to zhruba 80 miliard korun. Pokračuje také schůze sněmovny, poslanci by měli schvalovat znovuzavedení EET a společnost Wood & Company představí nový fond zaměřený na blockchain. My dnes budeme hovořit o dlouhověkosti.

Věděli jste, že jedině u člověka je pláč projevem emocí? Slzy přitom produkují oči jak u lidí, tak u zvířat a mají dokonce několik typů.

Věděli jste, že jedině u člověka je pláč projevem emocí? Slzy přitom produkují oči jak u lidí, tak u zvířat a mají dokonce několik typů.

„Prezident Pavel spíše akcentoval to, co se tam domluvilo. Ty opravdu podstatné věci. A premiér Babiš zase mluvil spíše ke svým voličům,“ charakterizuje komunikační styly obou aktérů sporu okolo summitu NATO v Ankaře Denisa Hejlová, vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o roli sociálních médií v komunikaci politiků nebo o absenci ministra kultury na slavnostním zahájení 60. ročníku KVIFF.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prezident Pavel spíše akcentoval to, co se tam domluvilo. Ty opravdu podstatné věci. A premiér Babiš zase mluvil spíše ke svým voličům,“ charakterizuje komunikační styly obou aktérů sporu okolo summitu NATO v Ankaře Denisa Hejlová, vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o roli sociálních médií v komunikaci politiků nebo o absenci ministra kultury na slavnostním zahájení 60. ročníku KVIFF.

Věděli jste, že jedině u člověka je pláč projevem emocí? Slzy přitom produkují oči jak u lidí, tak u zvířat a mají dokonce několik typů.

Věděli jste, že jedině u člověka je pláč projevem emocí? Slzy přitom produkují oči jak u lidí, tak u zvířat a mají dokonce několik typů.

Věděli jste, že jedině u člověka je pláč projevem emocí? Slzy přitom produkují oči jak u lidí, tak u zvířat a mají dokonce několik typů.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta v roce 2002 skočil unikátní skok – trojité salto s pěti vruty – mnohým u opakovaných záběrů ještě dlouho běhal mráz po zádech. Dodnes je to nejtěžší skok na světě.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta v roce 2002 skočil unikátní skok – trojité salto s pěti vruty – mnohým u opakovaných záběrů ještě dlouho běhal mráz po zádech. Dodnes je to nejtěžší skok na světě.

Železná opona – označení pro neprůchodnou hranici, která rozdělovala politický západ a východ Evropy, známe už 80 let. Železná opona se táhla od severu Německa až po jih Evropy a zásadně zasáhla i do území Šumavy.

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talk, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Bar tentokrát přijala pozvání herečka Anna Geislerová, jedna z nejrespektovanějších osobností tuzemské kinematografie.Pět Českých lvů, desítky filmových rolí, několik vydaných knih a před několika lety také metál od prezidenta republiky. Přesto se Anna brání představě, že by měla představovat nějakou instituci českého filmu nebo naplňovat očekávání, která si o ní postupně vytvořilo okolí.„Jsou to pasti. Člověk má být hlavně zrcadlem sám sobě a nevycházet vstříc tomu, co od něj lidé očekávají,“ říká.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Zácpa je subjektivní pocit nedokonalého vyprázdnění stolice. Nejčastější příčiny ucpání jsou dietní chyby, jako je nízký příjem tekutin nebo nedostatek vlákniny, která zvětšuje střevní obsah a nutí ke stolici.

Zácpa je subjektivní pocit nedokonalého vyprázdnění stolice. Nejčastější příčiny ucpání jsou dietní chyby, jako je nízký příjem tekutin nebo nedostatek vlákniny, která zvětšuje střevní obsah a nutí ke stolici.

Američtí demokraté si brousí zuby na republikány a chtějí jim v nadcházejících volbách přebrat obě komory Kongresu. Ve Sněmovně reprezentantů se jim to podaří snáze. V Senátu to budou mít těžší – Spojené státy volí, podobně jako u nás, vždycky třetinu senátních křesel a letošní výběr států, kde se volí, není pro demokraty nejpříznivější.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co patří do správné ranní skincare? A proč se Petr musí veřejně omluvit všem kamioňákům světa? Chudáčci se věnují hygieně, vrstvám toaletního papíru i dalším naprosto zásadním věcem, které souvisejí s očistou těla.

Do Senátu míří zákon, který má umožnit snazší výměnu státních úředníků a nahradit platný zákon o státní službě. Podle vlády systém přiblíží klasickému pracovnímu poměru, opozice varuje, že povede k politizaci státní správy. „Je třeba zefektivnit systém. Úředníci musí vědět, že mohou být ze zákonných důvodů propuštěni,“ míní senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (v klubu ANO). „Jsou to velké koncepční změny a ta novela je hodně podivná,“ varuje Stanislav Balík (v klubu ODS, TOP 09).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka a umělkyně Ester Geislerová do Karlových Varů přijela se svým režijním debutem Dvě deci tuše, který otevírá osud japanologa a kaligrafa Petra Geislera. „Jsou to takové střípky, které jsem si skládala do esence táty, protože v 83 minutách o něm člověk nemůže říct všechno,“ poznamenává. Co se o svém otci dozvěděla? Čím byla specifická jeho kaligrafie? A nakolik je snímek výsledkem týmové práce? Poslechněte si rozhovor z jubilejního 60. ročníku filmové přehlídky.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka a umělkyně Ester Geislerová do Karlových Varů přijela se svým režijním debutem Dvě deci tuše, který otevírá osud japanologa a kaligrafa Petra Geislera. „Jsou to takové střípky, které jsem si skládala do esence táty, protože v 83 minutách o něm člověk nemůže říct všechno,“ poznamenává. Co se o svém otci dozvěděla? Čím byla specifická jeho kaligrafie? A nakolik je snímek výsledkem týmové práce? Poslechněte si rozhovor z jubilejního 60. ročníku filmové přehlídky.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Dvě stě padesát let po vyhlášení nezávislosti se Amerika ocitla v období hluboké politické a společenské nejistoty. Mezinárodní indexy ji postupně zařazují mimo skupinu liberálních demokracií. Spojené státy, které dlouhodobě fungovaly jako symbol západní demokracie, dnes čelí otázce, co vlastně jejich demokratický model ještě drží pohromadě. Ve společné epizodě podcastů Studio N a Amerika, bejby mluví Filip Titlbach s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou, kteří se vrátili z třítýdenní cesty po Texasu. Podle Barbory Chaloupkové Američané jen těžko hledají společný rámec pro to, co se s jejich zemí děje. „Američané neumějí přemýšlet o propadech, neumějí jim nastavit proporci,“ říká. Jiří Sobota upozorňuje, že zároveň dochází k postupnému ústupu USA z role globálního garanta demokracie. „Amerika opouští roli, kterou hrála vůči světu,“ zaznívá v rozhovoru. Co je dnes americký sen? Je Donald Trump neporazitelný lídr? A co by na současný stav Spojených států řekli otcové zakladatelé? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme natáčeli v Knihovně Václava Havla. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Svoboda slova není pro Čechy bezbřehá. Podle průzkumu víc než polovina lidí souhlasí s omezením svobody slova, třeba kvůli bezpečnosti, a schvaluje omezení nenávistných projevů. Jenže lidé zároveň ztrácejí jistotu a snadněji mohou uvěřit nepravdám. „Určitý zlom přišel během covidu. Rozpadl se prostor veřejného fóra ve prospěch sociálních sítí a algoritmů,“ míní v Osobnosti Plus Josef Šlerka, sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí z Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stovky dronů, Dustin Hoffman a trochu širší červený koberec. Jsou to dostatečné oslavy 60. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech? Jak se z něj vůbec stala takto úspěšná akce? A nejde spíš o byznys a mejdany než o filmy? Odpovídá Jindřiška Bláhová, filmová kritička z Respektu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.