Podcasts about jsou

Jak se vyřeší platy soudců a politiků pro letošní a příští rok? Proč v Sýrii zatím neproběhly očekávané parlamentní volby? Jsou kraje připravené na prudký nárůst počtu lidí nad 80 let? A co dnes dělají nejmenší členové Dismanova souboru, který slaví 90 let od založení?

Kondice české ekonomiky je průměrná. Ale máme se lépe, než 80 procent lidí na planetě, myslí si to ekonom a analytik investiční společnosti Investika Vít Hradil. Jak je na tom česká ekonomika dnes? „Letos to vypadá na nějakých 2,3 procenta meziročního růstu. Vzhledem k tomu, že historicky jsme byli zvyklí na tři, ale teď jsme se tak nějak smířili s dvěma a půl, tak je takový průměrný rok,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.

České dráhy nakupují vysokorychlostní lokomotivy schopné jezdit až 230 kilometrů za hodinu. K čemu je využijí, když na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 km/h? Kdy začnou vlaky zvládat trasu z Prahy do Brna za hodinu? A proč je nákladní doprava ztrátová? Také na to se Vladimír Kroc ptal generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Michala Krapince.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Volání po zrušení inkluze ve školství je už pravidelným koloritem volebních kampaní. Například v roce 2017 ho měla v programu tehdy opoziční ODS. Letos je to SPD, která tradičně slibuje likvidaci vzdělávání handicapovaných dětí v normálních třídách. A nově Motoristé, kteří za zrušení inkluze, jak pravil jeden z jejich volebních lídrů Matěj Gregor „půjdou na barikády“.

Agrární komora sdružuje zemědělce, potravináře i lesníky a hájí jejich zájmy. Co je letos pro farmáře největším tématem?

Volání po zrušení inkluze ve školství je už pravidelným koloritem volebních kampaní. Například v roce 2017 ho měla v programu tehdy opoziční ODS. Letos je to SPD, která tradičně slibuje likvidaci vzdělávání handicapovaných dětí v normálních třídách. A nově Motoristé, kteří za zrušení inkluze, jak pravil jeden z jejich volebních lídrů Matěj Gregor „půjdou na barikády“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Agrární komora sdružuje zemědělce, potravináře i lesníky a hájí jejich zájmy. Co je letos pro farmáře největším tématem? Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Agrární komora sdružuje zemědělce, potravináře i lesníky a hájí jejich zájmy. Co je letos pro farmáře největším tématem?

Evropská unie v rámci navrhované reformy Společné zemědělské politiky chce zjednodušit administrativu a cílit na podporu malých a středních farem. „Malé farmy mají méně síly vykonávat administrativní úkony oproti velkým podnikům, které pro tyto účely mají své zaměstnance. I proto je důležité podporovat malé a střední podniky. Otázkou je, jak vše nastavit tak, aby se nevytvářely nepříjemné důsledky,“ říká Alžběta Procházková ze Světového fondu na ochranu přírody WWF Česko.

Do sněmovních voleb zbývá už jen několik týdnů. Podcast Bruselské chlebíčky se proto v příštích dílech rozhodl zaměřit na českou politiku, ale samozřejmě v evropském kontextu. První zářijová epizoda se věnuje bilanci současné vlády. Která evropská pravidla kabinet nestihl přenést do našeho právního řádu? A která schválně odložil? Odpovídá redaktorka a komentátorka Seznam Zpráv, bývalá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou mladí a nespokojení. Odmítají migraci a to, co označují za diktát Bruselu a LGBT propagandu. Hned několik voleb ukázalo, že pravicově extrémní, populistické či radikální strany získávají stále větší přízeň mladých lidí. Příčiny tohoto fenoménu ve střední Evropě zkoumáme v 5:59 s částí autorského týmu reportážní série Radikální přitažlivost.Hosté: Anna Hrdinová a Kateřina Motyčková - redaktorky zahraniční rubriky Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Do sněmovních voleb zbývá už jen několik týdnů. Podcast Bruselské chlebíčky se proto v příštích dílech rozhodl zaměřit na českou politiku, ale samozřejmě v evropském kontextu. První zářijová epizoda se věnuje bilanci současné vlády. Která evropská pravidla kabinet nestihl přenést do našeho právního řádu? A která schválně odložil? Odpovídá redaktorka a komentátorka Seznam Zpráv, bývalá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Přišel očekávaný vrchol podzimní televizní sezony. Na obrazovky se vrací Zrádci a Vilma s Mírou ve studiu sdíleli své dojmy z první epizody druhé řady. Dorovná se té první? Jak se povedlo obsazení? A co Vojta Kotek? Mimo to se také podívali na spolupráci Wednesday s Ivanem Mládkem nebo Tima Burtona s Lady Gaga.

Z váhy putují jablka do drtičky. „Potom, co se jablka nadrtí, je připravíme do formy, do plátna, a putují do lisu, kde na ně tlačíme silou až přibližně deset tun, máme tím poměrně slušnou výtěžnost.“

Poslední část našeho putování Pražským hrademzakončíme v podzemí a budeme se ptát, kde vlastně po celou dobu protektorátu byly uloženy korunovační klenoty a jaké všechny mýty a legendy se kolem toho navršily.

Přišel očekávaný vrchol podzimní televizní sezony. Na obrazovky se vrací Zrádci a Vilma s Mírou ve studiu sdíleli své dojmy z první epizody druhé řady. Dorovná se té první? Jak se povedlo obsazení? A co Vojta Kotek? Mimo to se také podívali na spolupráci Wednesday s Ivanem Mládkem nebo Tima Burtona s Lady Gaga.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel, fotograf a všestranný milovník hor Jakub Cejpek vystoupil na všechny alpské čtyřtisícovky. Na jaké vzpomíná nejraději? Které mu daly zabrat? Jakou by doporučil zvolit jako první? Poslechněte si jeho vyprávění v podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pistáciové oříšky jsou zrádné, pokud možno se jim vyhneme. „Ať se nabízí cokoliv, naše první úvaha nemůže vést směrem, na co bych měl chuť, co bych si rád dal, ale co zvládnu zkonzumovat,“ doporučuje mistr bontonu Ladislav Špaček.

Cestovatel, fotograf a všestranný milovník hor Jakub Cejpek vystoupil na všechny alpské čtyřtisícovky. Na jaké vzpomíná nejraději? Které mu daly zabrat? Jakou by doporučil zvolit jako první? Poslechněte si jeho vyprávění v podcastu Casablanca.

Pistáciové oříšky jsou zrádné, pokud možno se jim vyhneme. „Ať se nabízí cokoliv, naše první úvaha nemůže vést směrem, na co bych měl chuť, co bych si rád dal, ale co zvládnu zkonzumovat,“ doporučuje mistr bontonu Ladislav Špaček.

Pistáciové oříšky jsou zrádné, pokud možno se jim vyhneme. „Ať se nabízí cokoliv, naše první úvaha nemůže vést směrem, na co bych měl chuť, co bych si rád dal, ale co zvládnu zkonzumovat,“ doporučuje mistr bontonu Ladislav Špaček.

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo, který se natáčel 2. 9. 2025 v Plzni.

Do sněmovních voleb zbývá méně než měsíc, některé strany však musí řešit stížnosti, zda vytvořili nepřiznanou koalici. Bude o registraci některých stran rozhodovat Ústavní soud? „Soudy akceptují především to, že zásah soudní moci do ve volbách vyjádřené vůle občanů by měl být velmi výjimečný,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bývalý předseda Ústavního soudu, někdejší ministr spravedlnosti, místopředseda vlády a senátor Pavel Rychetský.

Do sněmovních voleb zbývá méně než měsíc, některé strany však musí řešit stížnosti, zda vytvořili nepřiznanou koalici. Bude o registraci některých stran rozhodovat Ústavní soud? „Soudy akceptují především to, že zásah soudní moci do ve volbách vyjádřené vůle občanů by měl být velmi výjimečný,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bývalý předseda Ústavního soudu, někdejší ministr spravedlnosti, místopředseda vlády a senátor Pavel Rychetský.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsou to prověření psi, většinou zkušení a používaní v praxi, prostě praví pracovní jezevčíci,“ říká rozhodčí Michaela Přibáňová. Soutěž začne v půl osmé ráno za zvuku loveckých fanfár.

„Myslím si, že je to dobrý trénink pro hasiče. Je to bezpečné, máme tady dozor, jsou tady kamery. Jsou tu lidi, kteří ví, co dělají. Už jsem to zažil i v reálu,“ říká hasič Radim Hiršek.

Hororem se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Mimo jiné vydal antologii Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie, výbor sešitových „krvavých románů“, které vycházely za Rakouska-Uherska. Kde se v nás bere vášeň pro strach? „Je to v nás zakořeněno, stejně jako sexualita, hlad... strach je součástí pudu sebezáchovy. Možná si člověk nahrazuje tu dřívější zkušenost z hlubokého lesa, kdy se nepotřeboval dívat na filmy, protože ten horor zažíval na vlastní kůži,“ přemýšlí.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hororem se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Mimo jiné vydal antologii Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie, výbor sešitových „krvavých románů“, které vycházely za Rakouska-Uherska. Kde se v nás bere vášeň pro strach? „Je to v nás zakořeněno, stejně jako sexualita, hlad... strach je součástí pudu sebezáchovy. Možná si člověk nahrazuje tu dřívější zkušenost z hlubokého lesa, kdy se nepotřeboval dívat na filmy, protože ten horor zažíval na vlastní kůži,“ přemýšlí.

„AI stylistka vám pomůže rychle sbalit kufr na cesty. Nebo poradí, jak se obléct ve dnech, kdy prostě nevíte, co na sebe,“ říká návrhářka Nataliya Grimberg. Módní futuristka, která už před sedmi lety navrhovala módu ve spolupráci se Siri a Alexou, dnes stále experimentuje s AI a novými technologiemi. Poslechněte si, proč se nebojí, že jí AI vezme práci a jak se podle ní budeme oblékat za třicet let.

Česko má příští rok hospodařit se schodkem ve výši 286 miliard korun, mimo jiné i kvůli výdajům na obranu a na dostavbu Dukovan. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil návrh rozpočtu za sociálně únosný a rekordně investiční, jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) ale mluví o cedníku. Které resorty čekají škrty? Jak pokrýt rostoucí náklady státu? A jak do diskuse o rozpočtu zasahuje stanovisko Národního kontrolního úřadu? Odpovídá ekonom Richard Hindls.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má příští rok hospodařit se schodkem ve výši 286 miliard korun, mimo jiné i kvůli výdajům na obranu a na dostavbu Dukovan. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil návrh rozpočtu za sociálně únosný a rekordně investiční, jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) ale mluví o cedníku. Které resorty čekají škrty? Jak pokrýt rostoucí náklady státu? A jak do diskuse o rozpočtu zasahuje stanovisko Národního kontrolního úřadu? Odpovídá ekonom Richard Hindls.

Smiling Crocodile, česky Usměvavý krokodýl, funguje jako mateřská i základní škola pro děti s těžkým kombinovaným postižením. „Jsme malé centrum pro 31 dětí. Právě díky tomu nabízíme individuální přístup a prostředí, které působí skoro jako rodina,“ vysvětluje ředitelka centra Dagmar Herrmannová. Do Blízkých setkání Terezy Kostkové přišla i s ambasadorem centra, hudebníkem Milanem Peroutkou. „Vlastně si s dětmi hrajeme a tím rozvíjíme jejich smysly,“ říká on.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smiling Crocodile, česky Usměvavý krokodýl, funguje jako mateřská i základní škola pro děti s těžkým kombinovaným postižením. „Jsme malé centrum pro 31 dětí. Právě díky tomu nabízíme individuální přístup a prostředí, které působí skoro jako rodina,“ vysvětluje ředitelka centra Dagmar Herrmannová. Do Blízkých setkání Terezy Kostkové přišla i s ambasadorem centra, hudebníkem Milanem Peroutkou. „Vlastně si s dětmi hrajeme a tím rozvíjíme jejich smysly,“ říká on.

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

Asi nejznámější a nejpropracovanější teorii elit vypracoval italský sociolog Vilfredo Pareto, který tento termín převzatý z francouzštiny – v češtině znamená výkvět –, používal pro všechny lidské činnosti. Tvrdil, že v každé společnosti či organizaci a instituci existuje přirozená hierarchie ve tvaru kužele, jehož vrchol tvoří nepočetná skupina vůdčích osobností. Vedle toho hovořil o základně, kterou tvoří masa vedených.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem se poprvé ocitla u letecké záchranky v Alpách, většina přístrojů v zimě prostě nefungovala. Najednou se vracíte k vlastním smyslům,“ vzpomíná lékařka Kristina Höschlová, jak ošetřovala pacienty v horách. Právě tahle zkušenost pro ni byla průlomová – poprvé si uvědomila, že medicína se nemusí opírat jen o technologii a komfort nemocničního prostředí. „Tam jsme sto procent pacientů ošetřovali na sněhu. A přitom jsem vůbec neměla pocit, že by přežívali méně nebo hůře než u nás,“ říká. Nejen na základě této zkušenosti proto nabádá, aby se na medicínu nahlíželo trochu jinak – méně černobíle a víc v souvislostech. Zážitky z hor doplnily také zkušenosti z misí s Lékaři bez hranic, kde zblízka viděla, že „je mnoho věcí jinak, než se učí ve škole“. A začala hledat cesty, jak západní postupy doplnit o jiné tradice, které v mnoha zemích fungují po staletí. „Vždycky jsem se ptala, kdo je pro místní autoritou – ať už lékař, léčitel nebo šaman – a zajímalo mě, co máme společné s tou naší medicínou,“ vzpomíná Höschlová. Postupně se začala více věnovat komplementární medicíně, kterou dnes vnímá jako přirozené rozšíření té klasické. „Jsou to nefarmakologické, neinvazivní metody, které běžně nejsou využívány konvenční medicínou, ale jejich benefit pro zdraví je ověřen vědeckými studiemi,“ popisuje to, jak může takový přístup poskytnout lidem nástroje, aby si v lecčems pomohli sami. Ať už jde o dechová cvičení, fyzioterapii, otužování nebo kontemplativní metody, všechny podle ní pracují s vnitřní schopností těla se uzdravovat. „Když člověk opravdu vnímá svoje tělo, dokáže snáze navést i samotné lékaře,“ dodává. Jak ji zkušenosti z hor a válečných misí změnily jako lékařku i jako člověka? Kde vidí hranici mezi klasickou medicínou a komplementárními přístupy? A proč podle ní selský rozum a intuice patří do ordinací stejně jako dané postupy a technologie? I o tom je rozhovor.

Vzpomíná na chvíli, kdy poprvé vstoupila do třídy jako učitelka? Je nutné, aby žáci na začátku hodiny vstali­? Jak probíhá kurz pro začínající pedagogy Odraz? K čemu jsou dobré chyby učitelů? Proč si mladí učitelé jen velmi pomalu budují profesní sebevědomí? Jak důležitá je pro začátečníka podporující komunita? Má smysl zamýšlet se nad tím, proč se nám něco podařilo? Jak se učí zážitkem? Proč je pro Zuzanu Kročákovou učitelství velmi intimní povolání?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na letošním Soundtrack festivalu v Poděbradech diskutovali skladatelé Ondřej Soukup a Jan P. Muchow o tom, jak hudba ovlivňuje filmový zážitek. Proč je správná volba hudby klíčová pro divácký dojem? A sledují někdy filmy opakovaně jenom kvůli hudbě?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od srpna do září probíhá Mezinárodní noc pro netopýry. „Jsou to akce na nejrůznějších místech. Na webové stránce si můžete najít konkrétní místa s konkrétními daty, kdy jsou netopýři představování veřejnosti. Často je to spojeno s ukázkou ultrazvukových detektorů, často i s ukázkou živých zvířat, s krátkými přednáškami. Chceme přiblížit veřejnosti netopýry jako zvířata, která jsou hodna našeho zájmu,“ říká Jan Zukal, ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská ekonomika po několika letech přímo bouřlivého růstu zpomaluje. Faktem ovšem je, že o tento růst se zasloužily mimořádné rozpočtové výdaje, především na ukrajinskou válku. To vedlo k vysoké inflaci a vyvolávalo to dokonce nebezpečí stagflace, tedy stavu, kdy ekonomika roste pomalu, zato ceny rychle, což způsobuje rychlý pád životní úrovně.

PRÁVĚ TEĎ: Půlroční Akademie Brain We Are 2026 1. VLNA PRODEJE 4600,- SLEVA! Jak můžeme být zajatci přítomnosti?

Byla Olgou Havlovou ve filmu Havel i Boženou Němcovou ve stejnojmenném seriálu, také komunistickou prokurátorkou Ludmilou Brožovou–Polednovou. A nyní bude herečka Anna Geislerová v premiéře tento týden i maminkou autistického chlapce s Downovým syndromem ve filmu Karavan. „Odvážná je především Zuzana, která s námi sdílí nejkřehčí, zároveň nejtemnější úskalí, co se v člověku odehrává,“ říká herečka o režisérce a autorce příběhu Zuzaně Kirchnerové.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chov ovcí na vlnu neslibuje výdělek, potvrzuje chovatel ovcí Jan Vejčík. Výkupní ceny hrubé vlny začínají u koruny za kilo, ovšem i za jemná vlákna jsou poměrně nízké. „Nejkvalitnější vlna je, když stříháme na podzim. Na jaře vlna není tolik kvalitní, protože ovce mají jehňata, a to se odráží do kvality,“ nastiňuje Jiří Hrach, vítěz soutěže ve stříhání ovcí na agrosalonu Země živitelka. Proč se musí ovce stříhat každý rok? A jak chovatelé nakládají s přebytečnou surovinou?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.