Podcasts about jsou

Boj o rozpočet na příští rok začíná. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes jedná s dalšími ministry o požadavcích pro jejich rezorty. Očekávanou výši schodku zatím neupřesnila. O kolik překoná ten letošní? Hostem Ptám se já byl ekonom, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chce se šéfy dalších rezortů bavit o výdajích a úsporách na příští rok. Předpokládá přitom, že ministři přijdou s vyššími požadavky, než bude možné uspokojit. Schillerová očekává i debatu o tom, kolik peněz dávají jednotlivá ministerstva neziskovému sektoru. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude součástí vyjednávání také otázka růstu platů státních zaměstnanců nebo možnost mimořádné valorizace důchodů. Oba se už dříve shodli, že hlavními prioritami rozpočtu by ale měly být investice do dopravní infrastruktury a do zdravotnictví. Očekávanou výši schodku ministryně financí zatím neupřesnila, návrh státního rozpočtu předloží vládě do konce srpna. Premiér už v červenci řekl, že by schodek rozpočtu pro příští rok měl být významně pod 400 miliard korun. To zkritizovala opozice, podle které bude pokračovat růst deficitů na úkor budoucnosti. Dvacítka ekonomů zároveň v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Letos stát plánuje schodek 310 miliard korun. Přes 400 miliard se dostal pouze za covidové pandemie v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022. Vláda Andreje Babiše přitom deklarovala, že bude pracovat na postupném snižováním deficitu a zlepšování hospodaření státu. Dosavadní plán vývoje veřejných financí připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) ale ministryně financí označila za past. Schválila proto nový plán, který počítá s postupnou konsolidací až od roku 2028. „Důležitý je konec fiskálně-strukturálního plánu, a to je v roce 2030. Což znamená po dalších sněmovních volbách. Takže možná, že tam bude nějaká past pro příští vládu,“upozornil v Ptám se já člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Možná, že si tu past takto budeme posouvat, až do ní spadneme ale všichni. Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“ Jsou všechny plánované výdaje skutečně nutné? A máme vládě věřit, že od roku 2028 začne rozpočtové schodky snižovat? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Loutky přinášejí radost a rozptýlení dětem v nemocnicích i seniorům. Herci a herečky svá vystoupení přizpůsobují prostředí a zpravidla zapojují i hudební nástroje a zpěv. „Jenom chcete zaujmout, hrát. Všechna vaše čidla směřují k tomu, aby se tohle dítě teď pobavilo, abychom si něco zahráli,“ popisuje v Hovorech herečka, zpěvačka a spisovatelka Marka Míková, zakladatelka spolku Loutky v Nemocnici.

Rostou v Česku reálné mzdy rychle, nebo pomalu? „Česká ekonomika pořád není v rovnováze. To se týká i role mezd v ekonomice,“ míní v Řečí peněz Michal Skořepa. „Ekonomika si za celý rok něco vydělá a to se dá rozdělit na dvě hromádky podle toho, kdo peníze nakonec dostane – jestli zaměstnanci, nebo vlastníci firem. V 90. letech jsme začali ve stavu, kdy z toho koláče dostávali vlastníci daleko víc než na Západě. To se pomaličku mění,“ všímá si ekonom České spořitelny.

Chudáčci se jako cestovatelé a letní milovníci poprvé představili na živém nahrávání epizody na Letní podcastové scéně. Za přítomnosti svých manželek i maminek sbírali jednoho bludišťáka za druhým a řekli na sebe i to, co není pravda.

Je mu teprve 19 let, přesto už zaujal časopis Forbes, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou i odborníky, kteří ocenili jeho výzkum čištění odpadních vod od antibiotik. Inovátor Tomáš Čermák v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným vysvětluje, proč jsou léky ve vodě jednou z největších ekologických i zdravotních hrozeb nebo proč Česko neumí proměňovat vědu v úspěšné inovace.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je mu teprve 19 let, přesto už zaujal časopis Forbes, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou i odborníky, kteří ocenili jeho výzkum čištění odpadních vod od antibiotik. Inovátor Tomáš Čermák v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným vysvětluje, proč jsou léky ve vodě jednou z největších ekologických i zdravotních hrozeb nebo proč Česko neumí proměňovat vědu v úspěšné inovace.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je mu teprve 19 let, přesto už zaujal časopis Forbes, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou i odborníky, kteří ocenili jeho výzkum čištění odpadních vod od antibiotik. Inovátor Tomáš Čermák v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným vysvětluje, proč jsou léky ve vodě jednou z největších ekologických i zdravotních hrozeb nebo proč Česko neumí proměňovat vědu v úspěšné inovace.

Ivana Rybová má pět dětí. Některé z nich se speciálními potřebami. Říká jim Rybičky na cestě. Chodí společně po Česku a za léto ujdou i víc než 1000 kilometrů. S cyklovozíkem naloženým vším potřebným vyráží po zpevněných trasách i do terénu. Nespěchá. Improvizuje.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana Rybová má pět dětí. Některé z nich se speciálními potřebami. Říká jim Rybičky na cestě. Chodí společně po Česku a za léto ujdou i víc než 1000 kilometrů. S cyklovozíkem naloženým vším potřebným vyráží po zpevněných trasách i do terénu. Nespěchá. Improvizuje.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.

Mistrovství světa skončilo, zápas o fotbal ale běží v plné síle. Mezinárodní fotbalová federace FIFA se na středeční schůzce v Maroku zastala svého kritizovaného šéfa Gianni Infantina a zároveň vzala zpět jím prosazované plány prodat část práv z příštích mistrovství světa soukromým investorům. „Někteří lidé říkají, že za Seppa Blattera to byla stará dobrá korupce, teď už ale jde o privatizaci mistrovství a zasahování do hry jako takové,“ komentuje reportér Jan Kaliba.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Španělský režisér Pedro Almodóvar letos uvedl nový snímek. Hořké svátky jsou příběhem uznávaného scenáristy a režiséra Raúla a hrdinky jeho nového scénáře Elsy. „Je to příběh tvůrce, scenáristy a režiséra, který píše příběh o režisérce, která natáčí další film. V tomto je to možná komplikovaný metapříběh, který ukazuje jednak emoce lidí v okamžiku ztráty a zároveň to, jak s tím klíčová postava scenáristy a režiséra nakládá,“ popisuje Pavel Sladký. Poslechněte si recenzi.

Kde končí metodika tréninku a začíná práce s naší vlastní hlavou? Do této epizody zavítali Karina Šustová a František Šusta, kteří ve svém společném projektu Cvičení pro pejskařovu duši propojují trenérskou praxi s dechovou terapií, konstelacemi a NLP.Probíráme, jak naše nevědomí, potlačené emoce a vnitřní nastavení ovlivňují psa na druhém konci vodítka.Témata epizody:• Kdy trénink naráží na limity majitele • Jak fungují konstelace na psí témata • Jak se dostat do přítomnosti a zklidnit tělo v krizi • Rvačky psů, trauma z napadení a zvládnutí reakce po incidentu • Jak psovi přirozeně nastavit hranice a dopřát mu jeho vlastní roliDíky všem za podporu!Upozornění: Témata a metody probírané v této epizodě slouží k osobnímu rozvoji a sebereflexi pejskaře. Nenahrazují odbornou psychologickou, psychoterapeutickou ani lékařskou péči.Support the showChceš víc? Bonusové části rozhovorů, plný archiv a epizody s předstihem najdeš v mém fanklubu na Herohero.co/pejskarium. Právě tam se potkáváme nejblíže a tvoje podpora přímo umožňuje vznik dalších dílů.Podcast můžeš v aplikaci Apple podcasts během pár vteřin ohodnotit a dát mi tak zpětnou vazbu, zda se ti rozhovory líbí.Poznámka: Názory hostů jsou jejich vlastní a nemusí se vždy shodovat s přístupem projektu Pejskárium®

S čím člověk v interiéru zaručeně nikdy neudělá chybu? „Doporučuju kvalitní materiály. Pokud lidé plánují zachovat interiér co nejdéle, šla bych do přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen, kov, sklo. V textilu lněné látky a volila bych neutrálnější barvy a jednodušší tvary,“ vyjmenovává interiérová designérka Gabriela Hámová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S novou superdávkou ztratilo nárok na podporu skoro 100 tisíc lidí. „Osekaly se okrajové hodnoty. Ti, kteří dosud měli nárok jenom těsně, nebo třeba jen na některou dávku, ji teď v superdávce nedostali,“ vysvětluje v Interview Plus Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení. „To ale neznamená, že tyto domácnosti už nejsou zranitelné. Navíc je možné, že část z nich pouze nebyla schopná projít administrativními nároky, nedodala všechny podklady, ale nárok na dávku má.“ Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S čím člověk v interiéru zaručeně nikdy neudělá chybu? „Doporučuju kvalitní materiály. Pokud lidé plánují zachovat interiér co nejdéle, šla bych do přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen, kov, sklo. V textilu lněné látky a volila bych neutrálnější barvy a jednodušší tvary,“ vyjmenovává interiérová designérka Gabriela Hámová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Letos se dá jen těžko čekat obdoba legendární „oranžové tsunami“ z roku 2008, kdy v komunálních volbách vyhrála doslova na celé čáře opoziční sociální demokracie se ziskem většiny ve všech 13 krajích. Mimochodem asi kvůli zavedenému třicetikorunovému poplatku za návštěvu u lékaře, ale jistě i proto, že tehdy se voliči vymezovali vůči Topolánkově kabinetu vládnoucímu už skoro dvě a půl léta.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsou to normální chaty, které se pronajímaly před 10, 20, 30 lety. Neposkytují úplně nic navíc, co dneska klienti vyžadují,“ říká vedoucí jedné z chat o nižším zájmu o chataření.

V Česku letos padl rekord – poslední červnové dny meteorologové naměřili přes čtyřicet stupňů. Podle Jana Richtera, specialisty na adaptaci města na klimatickou změnu z pražského magistrátu, to byla teprve předehra. „Na vlny veder nejsme připraveni. Žádné město nemá krizový akční plán. V Praze jsme na tom s přípravami v porovnání s jinými městy dobře," říká host nejnovějších Fasád.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku letos padl rekord – poslední červnové dny meteorologové naměřili přes čtyřicet stupňů. Podle Jana Richtera, specialisty na adaptaci města na klimatickou změnu z pražského magistrátu, to byla teprve předehra. „Na vlny veder nejsme připraveni. Žádné město nemá krizový akční plán. V Praze jsme na tom s přípravami v porovnání s jinými městy dobře," říká host nejnovějších Fasád.

Leckdo by si mohl myslet, že zahrádkářské kolonie jsou něco specificky českého. Zdaleka tomu tak ale není. Tento fenomén je typický pro řadu evropských zemí a měst. Dlouhou tradici má i ve Velké Británii. I tam se kdysi zrodil z nutnosti. Stejně jako u nás, i v Británii měly zahrádkářské kolonie na kahánku. Dnes zažívá zahrádkaření úplnou renesanci. Do zahrádkářské kolonie v severním Londýně se vydáme s reportérem Jaromírem Markem.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Leckdo by si mohl myslet, že zahrádkářské kolonie jsou něco specificky českého. Zdaleka tomu tak ale není. Tento fenomén je typický pro řadu evropských zemí a měst. Dlouhou tradici má i ve Velké Británii. I tam se kdysi zrodil z nutnosti. Stejně jako u nás, i v Británii měly zahrádkářské kolonie na kahánku. Dnes zažívá zahrádkaření úplnou renesanci. Do zahrádkářské kolonie v severním Londýně se vydáme s reportérem Jaromírem Markem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2026.)

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou vedra, tak lidi prahnou. Adam se na starý kulturistický časopis snaží v posilovně sbalit partu autobusáků, ale ti si ho nevšímají. Nedaří se nikomu nic a Chudáčci přinášejí šílené historky z natáčení, vlastních i cizích.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Národní galerie vstupuje do svého 230. roku existence ve složité situaci. Po odvolání bývalé ředitelky má provizorní vedení, ministr kultury Oto Klempíř zrušil už vypsané výběrové řízení na nového šéfa a odbory varují před chronickým podfinancováním i chaosem kolem řízení instituce. „Pracujeme, jako kdyby žádný chaos nebyl. Snažím se na svůj tým přenášet klid,“ říká ve Studiu N dočasně jmenovaná ředitelka Olga Kotková. Dočasné vedení galerie přijala podle svých slov i proto, aby zabránila další nejistotě. Někteří kolegové ji prý varovali před scénářem, který by připomínal vývoj kulturních institucí na Slovensku. „Nejrůznější kolegyně a kolegové mi říkali: Běž do toho, abys zabránila slovenské cestě,“ tvrdí. Nové vedení Národní galerie má vzejít z výběrového řízení, které ministr kultury Oto Klempíř nejprve vypsal a následně zrušil. Kotková přiznává, že samotné téma konkurzu, do kterého se sama hlásila, je pro ni po posledních měsících citlivé. „Když se přede mnou řekne výběrko, není to slovo, které bych teď chtěla slyšet. Musíme se s tím vyrovnat,“ říká. Období střídání ve vedení instituce podle ní vyvolává v týmu nervozitu. „Pro zaměstnance a zaměstnankyně je to určitý stres. Nevědí, co bude, jaká bude koncepce, kdo přijde,“ říká historička umění. „Pro galerii v žádném období není dobré, když se tam ti ředitelé střídají jako apoštolové na orloji. To je špatně,“ dodává. Stabilita je podle jejích slov důležitá nejen pro lidi uvnitř galerie, ale i pro její fungování v zahraničí. „Galerie potřebuje mít stabilitu, aby byla předvídatelným partnerem. Je to důležité i pro mezinárodní projekty. Naši partneři potřebují vědět, že spolupráce bude kontinuálně pokračovat, že nepřijde radikální krok, který by je zastavil,“ popisuje. Ve Studiu N také odmítá vyjádření ministra Klempíře, že by pražská Národní galerie nepatřila mezi přední evropské instituce. Kotková zároveň upozorňuje, že problémy galerie nejsou jen otázkou vedení, ale i dlouhodobého nedostatku peněz. Národní galerie podle ní funguje s výrazně menšími prostředky než srovnatelné zahraniční instituce. „Peníze, které mají ve Vídni na vitrínu, máme my na celou expozici,“ říká. Nedostatek peněz se podle ní promítá i do pracovních podmínek zaměstnanců: „Platy tam nejsou velké. Máme štěstí, že většina zaměstnanců a zaměstnankyň jsou lidé, kteří mají svoji práci rádi. Jsou to srdcaři. Jsou ochotni pracovat o víkendech zadarmo, protože věří v to, že pracují pro kulturu. Cítíme se jako dělníci kultury.“ Kotková popisuje i stav některých budov, které Národní galerie spravuje. „První klika, za kterou jsem vzala, mi zůstala v ruce. Vypovídá to symbolicky o tom, v jakém je Veletržní palác stavu,“ popisuje v podcastu. Proč ministr Klempíř zrušil výběrové řízení, které sám vypsal? Může být veřejná kulturní instituce apolitická? A proč z loga Národní galerie u vstupu do Veletržního paláce zmizela ukrajinská vlajka na podporu napadené země? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Jak se postaví vládní koalice k nápadu zrušit deváté třídy základních škol? Kolik by se tím ušetřilo a jaké by to mělo souvislosti? „Můžu všechny uklidnit, i na základě jednání s premiérem, že tak to není. Je to za mě okurková sezona a nějaká světlice Tomia Okamury,“ odmítá nápad ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Proč předložil návrh na plošný zákaz mobilů ve školách, když ještě v březnu podobný návrh opozičních poslanců ostře kritizoval? Poslechněte si rozhovor.

Jak se postaví vládní koalice k nápadu zrušit deváté třídy základních škol? Kolik by se tím ušetřilo a jaké by to mělo souvislosti? „Můžu všechny uklidnit, i na základě jednání s premiérem, že tak to není. Je to za mě okurková sezona a nějaká světlice Tomia Okamury,“ odmítá nápad ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Proč předložil návrh na plošný zákaz mobilů ve školách, když ještě v březnu podobný návrh opozičních poslanců ostře kritizoval? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dvacítka českých ekonomů v úterý vyzvala poslance, aby se zabývali věcnými důvody, pro které prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Veto mi přijde promyšlené a zodpovědné. Ale chápu, proč to vláda kritizuje, Evidentně se tady dělá příprava na prezidentské volby,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rodičům přibývá v létě celá řada povinností – vozí děti na příměstské tábory, berou je s sebou do práce, řeší, co budou doma samy obědvat, vymýšlejí logistiku a převozy. „Letní prázdniny přinášejí do našeho života specifická témata. K běžné pracovní agendě přibývá velká porce péče. Máme pocit, že když jsme péči nezajistili jinde, urveme ji celou sami. A to se nedá,“ říká Lucie Hermánková, lektorka krizové intervence z organizace Cesta z krize.

Rodičům přibývá v létě celá řada povinností – vozí děti na příměstské tábory, berou je s sebou do práce, řeší, co budou doma samy obědvat, vymýšlejí logistiku a převozy. „Letní prázdniny přinášejí do našeho života specifická témata. K běžné pracovní agendě přibývá velká porce péče. Máme pocit, že když jsme péči nezajistili jinde, urveme ji celou sami. A to se nedá,“ říká Lucie Hermánková, lektorka krizové intervence z organizace Cesta z krize.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsou to vcelku velké byty od zhruba 80 do 100 m². Je jasné, že to bude spíš pro více nájemníků, to znamená především pro rodiny s dětmi,“ popisuje radní Světlana Budková (STAN) opravený městský dům.

Hnutí SPD se v minulosti objevovalo ve zprávách o extremismu, které vydává ministerstvo vnitra. V té letošní ale chybí. „Státní orgány nemají vstupovat do politického boje těmito zprávami,“ je přesvědčený v pořadu Pro a proti náměstek ministra spravedlnosti, místopředseda strany Trikolora Zdeněk Koudelka. „Jsou zde otazníky. Proč odchází z ministerstva vnitra odborníci, kteří zprávu psali?“ ptá se člen sněmovního ústavně-právního výboru a poslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K francouzskému přístavnímu městu Marseille neodmyslitelně patří rybí polévka bujabéza. Připravuje se ze zeleniny, několika druhů ryb a z koření, jako je šafrán nebo badyán. Z původně chudého rybářského pokrmu se stalo slavnostní jídlo pro výjimečné příležitosti. Postupně se taky změnil způsob, jakým restaurace rybí polévku připravují a podávají. Ve vyhlášeném podniku ve starém marseilleském přístavu jménem Chez Madie neboli U Madie bujabézu připravují tradičním způsobem.

„Hudba nemá lidi ovládat. Když se vám líbí, tak se vám líbí, když ne, tak ne. Nikoho nenutím vstupovat do mého světa,“ říká LP. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál mluví o síle hudby, nenávistných komentářích na sociálních sítích i o tom, proč má k Česku zvláštní vztah.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Příměří je u konce. Dočasná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem se po poslední vlně amerického bombardování dostala do bodu zlomu. Odvetné údery Teheránu schytávají především země v Perském zálivu, trh s ropou čelí prudkému nárůstu cen a pozornost světa se opět upíná k jednomu z nejdůležitějších strategických míst na světě: Hormuzskému průlivu. „Válka o jádro se změnila v konflikt o ropu,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Dominika Píhová. „Donald Trump říká, že příměří je u konce, zároveň druhým dechem dodává, že dohoda je stále možná. Vidím to jako strategický tlak, kterým se snaží donutit Írán, aby přistoupil na americké požadavky. Teherán zase tvrdí, že dohoda je v krizi, ale neříká, že je u konce. Vidíme vzájemné obviňování a je jasné, že o příměří se nyní nedá mluvit,“ říká Píhová. Za velkými slovy Donalda Trumpa je podle ní volání o pomoc a hledání únikového plánu z války. „Viděli jsme amerického prezidenta, jak vítězoslavně vstupuje do války a poté prohlašuje, že ji vyhrál. Jenže klíčovým bodem je Hormuzský průliv. A to se mu nedaří zařídit způsobem, jakým by chtěl,“ popisuje reportérka. Čas podle ní hraje do karet Íránu, a to i kvůli blížícím se americkým volbám do Kongresu. „Mezi řádky čtu u Donalda Trumpa paniku a hledání strategie, jak z té války ven. USA jsou v horší pozici, než byly na začátku konfliktu, a to hlavně kvůli Hormuzskému průlivu, který předtím řešit nemusely,“ připomíná v rozhovoru novinářka. Ovlivňování provozu v Hormuzu bylo podle ní pro Íránce poslední záchrana. „Nikdy na tom nepanovala úplná politická shoda. Teherán si samozřejmě dobře uvědomoval, že to může zkomplikovat situaci také jemu – že to může prohloubit jeho izolaci v regionu, že si může udělat ještě více nepřátel a že si může také ekonomicky pohoršit. Jenže teď tu pojistku použil a zjistil, že funguje lépe než cokoli jiného,“ komentuje aktuální situaci Píhová. Jak ropná tepna ovlivňuje dynamiku války v regionu? Jaká je situace v Libanonu, kde reportérka strávila poslední čtyři měsíce? A proč se přestalo mluvit o utrpení v Pásmu Gazy? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

❤️ Partnerem epizody je Flow Nutrition - český výrobce prémiových doplňků stravy, který nově přichází s revolučním produktem Ultimate flow, suplementům složeným přímo na míru vašemu tělu. Využijte náš kód "UKS30" a získejte 30% slevu na první dva měsíce vašich doplňků. ➡️ https://flow-nutrition.cz/pages/ultimate-flow