Podcasts about jsou

Tomáš Ervín Dombrovský vysvětlí, jak je pro muže 50+ obtížné změnit zaměstnání. Vysíláme reprízu pořadu Českého rozhlasu Dvojka.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

POSLECHNĚTE SI CELÝ DÍL NA HEROHERO.CO/STUDION, SVŮJ ÚČET SI MŮŽETE PROPOJIT SE SPOTIFY A POSLOUCHAT EPIZODY V PLNÉ DÉLCE I ZDE Svět, ve kterém žijeme, se v posledních letech změnil v sérii rozsáhlých krizí. Lidstvo zasáhla covidová pandemie, Putin na evropském kontinentu rozpoutal plnoformátovou válku, Pyrenejský poloostrov nedávno ochromil masivní blackout, Česko prožilo ničivé povodně. K tomu všemu se přidává narůstající geopolitické napětí a klimatická krize už dávno není vzdálenou hrozbou, nýbrž součástí každodenní reality. Stát zdaleka ne vždy působí jako stoprocentní jistota a přibývá lidí, kteří se na mimořádné události nebo možné výpadky systému aktivně připravují – někteří s rozmyslem, jiní s narůstající panikou. Jak se racionálně zabezpečit? A kdy se z přípravy na krizi stává obsesivní chování? Odpovědi ve Studiu N nabízejí šéf vědecké rubriky Petr Koubský a novinář Jan Wirnitzer, který se v redakci věnuje armádním tématům. „Zlomovým bodem je důvěra v ostatní lidi a normální fungování společnosti,“ říká v podcastu Koubský. „Pokud začnu přemýšlet o lidech kolem sebe jako o potenciálních nepřátelích, které si v případě krize potřebuji držet zbraní od těla, jsem na rychlém pruhu dálnice vedoucí k šílenství.“ Počet lidí, kteří se nějakým způsobem připravují na krizové scénáře, podle reportéra Jana Wirnitzera roste. „Pětina lidí tvrdí, že se někdy zkusila připravit na krizi. Myslím, že to číslo je ve skutečnosti mnohem vyšší – jen si lidé neuvědomují, že i některé běžné návyky jsou součástí krizové připravenosti.“ Koubský dodává, že vědomá příprava může mít na člověka silný psychologický účinek. „Zbaví tě pocitu bezmoci. Ukáže ti, že můžeš něco udělat – tím zvyšuješ objektivně svou bezpečnost a subjektivně pocit kontroly nad světem, ve kterém se nacházíš. Nejsi už jen pasivní figurka.“ Zároveň ale varuje před extrémy. „Prepperství je často reakcí na nedůvěru ve stát – na pocit, že v krizové situaci nic nezorganizuje a že se člověk musí postarat sám. Jsou lidé, kteří uvažují o stavbě vlastních protileteckých krytů. A to už je podle mě nezdravá, paranoidní poloha.“ Co je minimum, které by měl mít doma každý? Je lepší pořídit si zbraň? A co stát v přípravě obyvatel na krize zanedbává? Poslechněte si celou epizodu na herohero.co/studion

Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.

Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.

Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Podaří se tím snížit závislost na Číně? - V čem spočívá nová metoda diagnostiky lymfomu mozku bez náročné biopsie? - A jak se v těchto dnech vyhnout dehydrataci, ale zároveň to nepřehnat? Moderuje Pavlína Nečásková.

Když se před lety seznámili, on byl volný a ona vdaná. Zamilovala se ale natolik, že i přes nechápavé pohledy okolí opustila manžela. Pár let nato prošel jejich vztah obrovskou zkouškou, když jeho za podvod odsoudili ke čtyřletému trestu odnětí svobody. Zatímco on se snažil zachovat si za mřížemi zdravý rozum, ona zůstala sama se dvěma malými dětmi. A dnes? Jsou stále spolu a jejich láska rozhodně nevyprchala.

Policie oznámila minulý týden zadržení pěti mladých lidí, kteří chtěli podpálit synagogu v Brně, šířili nenávist a lákali zájemce do bojů v Sýrii. Případ je podle experta na extremismus a terorismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně vážný v tom, že zapadá do trendu, že se k džihádistickým praktikám hlásí velmi mladí lidé ve věku teenagerů. Mareš to uvedl v pořadu Echo Prime Time.Podle Mareše lze sledovat trend, kdy se radikalizují mladí, respektive náctiletí lidé. „Zároveň je ale vidět, že nejde o případ masového terorismu, který jsme viděli ve Francii či v Německu. Ale zároveň bych ho nebanalizoval, je vidět, že proces radikalizace se zintenzivňoval a mohlo dojít k nějakému násilnějšímu útoku,“ popsal Mareš.Islamismus podle něj v současnosti představuje jednu z alternativ, kde mohou mladí lidé najít jakési útočiště. Alternativou je podle něj třeba neonacismus. Pro dospívající to může být cesta nejen k tomu někam zapadnout, ale také mít pocit důležitosti. „Získávají tak pocit převahy nad svými vrstevníky, kterými člověk opovrhuje třeba i proto, že u nich nenašli zastání,“ uvedl Mareš s tím, že verbíři Islámského státu využívají celou řadu platforem, kde mladé lidi verbují.Nechtěl spekulovat, přes jakou platformu se radikalizovala skupina z Brna. „Počkejme na výsledky vyšetřování, může se jednat právě o to, že se necítili jako součást majority. Mezi hlavní platformy patří často třeba on-line gaming, který sehrává výraznou roli, vytváří se určité skupiny lidí na velkých herních platformách, kde se sdružují na základě toho ideového a fanatického zázemí, vytváří různé klany, kde už využívají třeba tu rétoriku a verbíři si je mohou vybrat,“ popsal Mareš.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Chcete mít hezké opálení, ale nechcete se přehnaně vystavovat slunci? Vytvořte si olej, který dodá pleti teplý odstín.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ženy o závislosti nerady mluví, mají větší problém si to přiznat,“ vysvětluje v novém dílu Bojs režisér Dan Svátek. „Chlapi se mezi sebou chlubí, kdo vypil kolik piv, na opilou ženu se společnost dívá hůř, to je špatně,“ nabízí jedno z vysvětlení, které ho vedlo k natočení úspěšného filmu Zápisník alkoholičky.Všechny díly podcastu Bojs můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Chci věřit tomu, že je tu někdo, kdo nás přesahuje a vlídně nás doprovází," konstatuje karikaturista s měkkým srdcem písničkáře Mirek Kemel. Kresleným vtipům i hudbě se začal věnovat už na střední škole, ale na rozdíl od karikatur, které k němu patří po desetiletí, se hudbě věnuje teprve posledních pár let. V Zákoutí popisuje, jak vypadala jeho modlitba v době, kdy měl potřebu pronášet taková slova, mluví o naději i vysvětluje, proč jsou mu cizí všechny organizované instituce, tedy i církev.

O romantice provázené chroupáním červotoče ve staré chajdě kdesi v lesích se zpívá nejedna trampská píseň. Ve skutečnosti pokud se vám tento zvuk ozve doma v trámech či dalších dřevěných prvcích, máte zaděláno na velký problém. I ten je však řešitelný.

O romantice provázené chroupáním červotoče ve staré chajdě kdesi v lesích se zpívá nejedna trampská píseň. Ve skutečnosti pokud se vám tento zvuk ozve doma v trámech či dalších dřevěných prvcích, máte zaděláno na velký problém. I ten je však řešitelný.

O romantice provázené chroupáním červotoče ve staré chajdě kdesi v lesích se zpívá nejedna trampská píseň. Ve skutečnosti pokud se vám tento zvuk ozve doma v trámech či dalších dřevěných prvcích, máte zaděláno na velký problém. I ten je však řešitelný.

V Česku se mění hygienická vyhláška, která nově umožňuje školám pořizovat a zdarma poskytovat menstruační pomůcky svým žákyním. Jde o zásadní posun. Do letoška totiž školy neměly oporu v legislativě, která by jim umožňovala takové výdaje hradit z vlastních rozpočtů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O romantice provázené chroupáním červotoče ve staré chajdě kdesi v lesích se zpívá nejedna trampská píseň. Ve skutečnosti pokud se vám tento zvuk ozve doma v trámech či dalších dřevěných prvcích, máte zaděláno na velký problém. I ten je však řešitelný.

Z Valdic do Železnice na Jičínsku konečně vede nová cyklostezka, kterou po červnovém otevření začali hned vyhledávat pěší, cyklisté, jezdci na kolečkových bruslích, maminky s kočárky, i děti ze školky. Délka stezky je 765 metrů, celková cena byla 8 milionů korun.

Vysedávání u počítačů, mobilních telefonů či tabletů - tyto stížnosti na adresu dnešních dětí slýcháme až příliš často. Kolik času ale vlastně mají na nicnedělání? A jak se proměňují jejich zájmy a náplň volného času? Podle vedoucí Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež V.I.P. Charity České Budějovice Jitky Borovkové mládež volnočasové aktivity využívá stále ve velké míře.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O romantice provázené chroupáním červotoče ve staré chajdě kdesi v lesích se zpívá nejedna trampská píseň. Ve skutečnosti pokud se vám tento zvuk ozve doma v trámech či dalších dřevěných prvcích, máte zaděláno na velký problém. I ten je však řešitelný.

O romantice provázené chroupáním červotoče ve staré chajdě kdesi v lesích se zpívá nejedna trampská píseň. Ve skutečnosti pokud se vám tento zvuk ozve doma v trámech či dalších dřevěných prvcích, máte zaděláno na velký problém. I ten je však řešitelný.

S koncem školního roku začínají letní prázdniny, které každoročně využívají silničáři k větším opravám komunikací. Ani letošní léto nebude výjimkou a řidiče v Olomouckém kraji čekají dopravní omezení nejen na dálnicích, ale i ve městech a obcích. Na některých místech budou pokračovat už zahájené práce, jinde se začne s novými opravami.

V Česku neobvyklá, varovná událost. Policie zatkla pět mladých Čechů. Jsou podezřelí z podpory a propagace terorismu, podněcování k nenávisti a plánování teroristického útoku. Většině je méně než 18, některým ani ne 15 let. Jeden z nich je ve vazbě. Minimálně jeden byl ve spojení s verbířem Islámského státu, tedy s jakýmsi náborářem jedné z teroristických organizací působících v Sýrii. Verbíř skupině zadával úkoly, plánovali s ním teroristický útok.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní tým expertů chce vytvořit standardy technologií pečujících o seniory. Telefony s SOS tlačítky, senzory pádů a další zařízení spolu totiž často nespolupracují. Jak to změnit? Představíme vám další finalistku ceny Josefa Vavrouška - je jí Anna Uhnák Kárník, která se dlouhodobě podílí na kultivaci debaty o klimatické změně a bojuje o enviromentální spravedlnost. Moderuje Pavlína Nečásková.

Málokdo si to uvědomuje, ale umělá inteligence nás ovlivňuje už víc než deset let, tvrdí Eva Nečasová, zakladatelka iniciativy AI dětem a vývojářka počítačových her. „Jsou to doporučovací systémy na sociálních sítích. Dopady této technologie naši společnost ovlivňují významně,“ dodává v pořadu Hovory s inovátory.

Íránští představitelé slibují Spojeným státům odvetu za vybombardování svých jaderných zařízení. Američané stejně jako Izraelci tvrdí, že to bylo nutné, aby Írán nezískal jadernou zbraň. Jak na to nahlížejí běžní Íránci? „Nejčastějším pocitem je strach z toho, co bude. Jsou rukojmími dvou režimů (íránského a izraelského, pozn. red.), kterým nezáleží na civilních obětech,“ říká filmová režisérka česko-íránského původu Širín Nafariehová.

Íránští představitelé slibují Spojeným státům odvetu za vybombardování svých jaderných zařízení. Američané stejně jako Izraelci tvrdí, že to bylo nutné, aby Írán nezískal jadernou zbraň. Jak na to nahlížejí běžní Íránci? „Nejčastějším pocitem je strach z toho, co bude. Jsou rukojmími dvou režimů (íránského a izraelského, pozn. red.), kterým nezáleží na civilních obětech,“ říká filmová režisérka česko-íránského původu Širín Nafariehová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si zruinovat život 2. - Král David je charismatická osobnost, která přitahuje další lidi. Shromáždí si okolo sebe skupinu vojáků, zcela oddaných a věrných, ochotných udělat cokoliv. Jsou to lidé, kteří sami byli v nesnázích, zadlužení a zatrpklí. S touto skupinou bude neustále na útěku před nepřáteli. Začne být pomstychtivý. Někdy ho někdo zastaví, jindy ne. Role přátel ohromně vzroste. Jenže, dovolí přátelům říkat pravdu? Možná, že kdyby David kolem sebe nebudoval jen armádu, ale také opravdové přátele, někdo by se mu odvážil říct, že dělá chyby. David přátelé spíše ztrácí. Životní přítel je mrtev, stejně jako mentor. Rodina je komplikovaná. Nedostatek přátel jej dovede k selhání v temném příběhu o zradě, znásilnění a vraždě.

Nová studie na horských gorilách ve Rwandě dokládá, že když tito lidoopi tvoří malé skupiny, samice méně často trpí infekcemi, jsou ale také méně často březí. Samci s intenzívnějšími sociálními vazbami naopak onemocní častěji.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sněmovna má za sebou čtvrtý pokus v aktuálním volebním období o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy. Stejně jako předchozí tři pokusy skončil i tento neúspěchem, dvoudenní jednání Sněmovny tak nepřineslo nic nového. Do voleb ale zbývá už méně než 100 dní a kampaň přitvrzuje, koalice SPOLU vyrukovala s negativní kampaní vůči bývalým ministrům ANO, která se jí ale může vymstít. To vše v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit rozebírají Martin Štorkán a Filip Zelenka. 

Odboráři chtějí, aby vláda začala jednat o zvýšení platů státních zaměstnanců v příštím roce o devět až deset procent v tarifní složce. „Nechceme řešit otázky platů v předvolebním boji, chceme uzavřít vyjednávání nejpozději do půli srpna. Ale vláda v podstatě nereaguje,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem třetí epizody rozhlasové série Česká satira je psychoanalytik Slavoj Titl, mimo jiné autor knihy Čemu a proč se smějeme. Může být humor laskavý? A dá se zabránit tomu, aby nikomu neubližoval? Jsou Češi skutečně „smějící se bestie“? Jaká témata jsou tabu? Rasismus, menšiny, sex, gender, smrt… a jak se tabu proměňují? Co všechno může smích zakrývat a jak v tomto směru funguje naše nevědomí? Ptají se Petr Prokop a Ondřej Cihlář.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Setkání dvou novinářských dinosaurů, přičemž každý je populární v opačné bublině. Petr Kolář je zástupce šéfredaktora v MF DNES, Václav Dolejší píše pro Seznam Zprávy a moderuje podcast Vlevo dole.Chýlí se BTC kauza ke konci? Jsou výrazněji zapojení další členové vlády? Roste nespokojenost konzervativních poslanců hnutí STAN? Petr Kolář spekuluje, že únik se do médií dostala, protože vládní špičky ignorovaly informace od tajných služeb. Václav Dolejší upozorňuje, že kauza může být důvodem povolebního rozpadu koalice SPOLU i s ohledem na tradičně silné lidovecké kandidáty v preferenčních hlasech.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

Doma se cítí v Jeseníkách a nedá na ně dopustit. Ale dokáže se naladit snad na jakékoli hory. Himálaj, Duhové hory na Islandu, Alpy, sever Evropy, Gruzie… Cestovatelka a průvodkyně Tereza Flesarová má ráda hory v zimě i v létě.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fakíři povětšinou polykají či plivou oheň. To platí především o těch z Orientu. Máme však i české fakíry a ti bývají všestrannější.

Fakíři povětšinou polykají či plivou oheň. To platí především o těch z Orientu. Máme však i české fakíry a ti bývají všestrannější.

Za největší věžní hodiny v Česku jsou považovány ty v průčelí hlavní věže kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Jejich průměr je přes 7,5 metru.

Za největší věžní hodiny v Česku jsou považovány ty v průčelí hlavní věže kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Jejich průměr je přes 7,5 metru.

Za necelé čtyři měsíce půjdeme volit novou sněmovnu. Hnutím a stranám zbývá málo času něco napravit, zato mají hodně času něco zkazit. Na to stačí jedno zaváhání, jedna chyba a už to jede.

PŘEDPLAŤTE SI NÁS NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE „Mám trochu problém s autoritami. Když mi někdo řekne, že něco musím dělat, rychle se stavím do opozice,“ přiznává ve Studiu N herečka a influencerka Gabriela Heclová, která naposledy vynikla v pokračování minisérie Král Šumavy. „Nechala jsem si ukrást dospívání, sama sebe jsem o to ochudila. Pořád si hledám místo na tomhle světě. V posledních letech jsem hledala sama sebe – kdo jsem a do jaké skupiny lidí patřím. Je hrozné to říct, ale hodně žiju tím, co dělám. Definuju se skrze práci,“ říká exyoutuberka, která dospívala před zraky českého internetu. V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví o strachu ze ztráty svobody. „Mám pocit, že jsme rychle zapomněli. Ve společnosti se začínají dít zvláštní věci. Jsou tu extremistické vlny, Motoristé a další toxické rysy chování, které by neměly být obdivované a volené do vysokých pozic. Nechápu, proč je obdivuje část mojí generace,“ říká Heclová. Důvody hledá v chybějících mužských vzorech. „Mám pocit, že mladí muži jsou v krizi. Mají najednou pocit, že ztrácejí své postavení ve společnosti, protože ženy studují, vydělávají velké peníze a začínají se dostávat do vysokých pozic. Ženy přitom pořád musí dělat víc, aby se dostaly tam, kam se muž dostane snáz.“ Říká, že mnoha mužům chybí citlivost a empatie. „Já mám kolem sebe tolik chytrých, skvělých a nádherných žen, které mají problém najít si partnera, který by byl třeba jen pracovitý a o kterého by se nemusely starat. Jako kdyby muži zpohodlněli a mysleli si, že to tak šlo vždycky, tak to tak půjde i dál. Přestali pracovat – a teď je dohání konkurence v podobě žen. A oni se cítí ohrožení,“ myslí si Heclová. V epizodě také říká, že společnost a politici nevěnují dostatečnou pozornost klimatické krizi. „Mám pocit, že si hodně ujíždíme na svobodě. Zvykli jsme si na luxus, ale neohlížíme se na to, co tu bude za pár desítek let – jak to zvládne naše planeta, jak na to bude reagovat ekosystém. To mě děsí.“ Podívejte se na celý hodinový rozhovor na herohero.co/studion.

V horském masivu u Zlatých Hor se ukrývá mnohem bohatší ložisko zlata, než stát dosud předpokládal. Podle informací Českého rozhlasu to experti předběžně spočítali na minimálně 3,5 tuny drahého kovu. Vyplývá to z průzkumu státního podniku Diamo. Nová a přesnější data mění pohled na případnou těžbu, která se tak podle propočtů Diama může stát ziskovou. Město Zlaté Hory těžbu odmítá. Stejně tak třeba léčebna, která pečuje o děti s dýchacími obtížemi.

Na Veletrhu vědy 2025 v pražských Letňanech byly k vidění také ukázky praktického použití vědeckých inovací v běžném životě. Mezi ně patří i takzvané chytré oblečení vyvíjené pro náročné profese jako jsou typicky vojáci nebo hasiči a záchranáři. Do mobilního studia Radiožurnálu je přišel představit Jiří Navrátil, odborník na textilie z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Ruské tajné služby u nás hledají lidi, kteří jsou v sociálních a finančních problémech, případně drobné kriminálníky. Rekrutuje i Čechy, po kterých chce například vyfotit strategický objekt, kam se ruský agent dostane komplikovaně, ale náš občan se tam pohybuje přirozeně,“ popisuje ve Studiu N nové taktiky Putinových služeb bývalý elitní zpravodajec a současný ředitel pro vnitřní bezpečnost státu na ministerstvu vnitra Jan Paďourek. Rusko se podle něj bude snažit ovlivnit české podzimní volby do Poslanecké sněmovny. „Dokonce si myslím, že už se tak může dít. Netroufám si říct, že jsme stoprocentně schopní zajistit, aby tu ruský vliv neměl svou razanci. Máme omezené kapacity,“ říká Paďourek. Kde Rusko shání agenty na jedno použití? Proč na jejich financování používá bitcoiny? Jsou čeští politici, kteří rozšiřují kremelskou propagandu, v hledáčku domácí kontrarozvědky? A stojí Trump za Putinem, nebo za Zelenským? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

Jsou u nás ostrakizovány disentní názory, anebo si jen někteří pletou cenzuru s kritikou? „Ano, myslím, že s tím problém máme. V Česku je sklon k ostrakizaci lidí, kteří si myslí něco jiného,“ říká filozof Václav Bělohradský. „Svobodě slova se u nás daří velmi dobře, podle průzkumů jsme v pořadí šestí na světě,“ nesouhlasí filozof Tomáš Koblížek.

Valašský malíř Pavel Raszka (1907–1979) měl podle univerzitního ekonoma Evžena Kočendy velmi zajímavý život, což popsal i ve své publikaci Pavel Raszka – Dva životy jednoho malíře. „Já mám mnoho zájmů, nejen ekonomii. Takže když jsem před téměř 30 lety poprvé uviděl několik obrazů, zaujaly mne svou dokonalostí a krásou,“ popisuje Kočenda v pořadu Hovory.

Americká armáda nasadí v Los Angeles po víkendových nepokojích 700 příslušníků námořní pěchoty, kteří podpoří oddíly Národní gardy. Proč se dějištěm protestů stalo zrovna druhé největší americké velkoměsto? A s jakými pocity se na něj dívají příbuzní a přátelé protestujících ze sousedního Mexika? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřiny Březinové.

„Mám rád ten pocit, když se mi v hlavě rozsvítí,“ přiznává kosmický inženýr Jan Lukačevič, který na Dvojce moderuje nový vědecký pořad Žárovky. S moderátorkou Terezou Kostkovou si v Blízkých setkáních povídal nejenom o přínosu mladých vědců pro samotnou vědu, ale i o budoucnosti – třeba jak může AI pomáhat šetřit energii. Co ho od výzkumu přivedlo k popularizaci vědy? Jak se simuluje prostředí Marsu? Proč se na čas odstěhoval na Aljašku? A jak mu fyzika pomáhá v kostele?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.