Podcasts about Betl

Strejček a Rak opět spolu. To je název benefičního koncertu, který se chystá na 29. dubna v Betlémské kapli pro vážně nemocného herce Alfreda Strejčka. „Co se týče kondice, radosti ze života, tvůrčí potence, myšlení, paměti, je to prostě génius. Pohybová stránka je na tom bohužel hůře,“ říká v Hovorech emeritní profesor AMU, moderátorův přítel a organizátor hudebního večera Štěpán Rak.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jediný pašijový betlém v Česku je k vidění v Bechyni na Táborsku. Čítá přes 200 postav z lipového dřeva a stále se rozrůstá. Už od roku 2016 ho v garáži svého domu vyřezávají a zároveň vystavují otec a syn Karel a Libor Šedinovi.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umí vyřezat betlém, ale taky obyčejnou dětskou píšťalku z klacíku. Léta organizoval betlémářské akce a vedl kroužky mladých řezbářů. Jiří Cvešper z Ostravy umí taky pěkně vzpomínat.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stāsta literatūrzinātniece Māra Grudule; pārraides producente – Maruta Rubeze 1789. gadā Bārbijā, netālu no Magdeburgas, vācu valodā nāk klajā grāmata “Evaņģēlisko brāļu misijas vēsture Ziemeļamerikas indiāņu vidū”. Tā raisa tik lielu interesi, ka jau pēc pāris gadiem tiek publicēta arī zviedriski  (Stokholmā, 1792) un vēl pēc pāris gadiem (1794) – angliski ar atsevišķiem izdevumiem britiem un amerikāņiem. Grāmata piedzīvo vairākus atkārtotus izdevumus vēl arī 20. gadsimtā. Tās autors ir Kurzemē, nomaļajā Rindas mācītājmuižā dzimušais Baltijas vācietis Georgs Heinrihs Loskīls (1740-1814), daudzu skaistu latviešu brāļu draudzes dziesmu autors un tulkotājs. Apjomīgais darbs par Ziemeļamerikas indiāņiem paradoksālā kārtā top Vidzemē, Strīķu muižā, un tā autors ārpus Eiropas nav spēris savu kāju. Loskīls to sagatavo pēc Brāļu draudzes vecāko konferences aicinājuma un lēmuma. Un tā ir kompilācija no kristīgo misionāru dienasgrāmatām, vēstulēm un autobiogrāfijām, iepriekš publicētiem un arī nepublicētiem manuskriptiem. Plaši izmantots agrīno ieceļotāju rakstītais – misionāra Dāvida Ceisbergera (Zeisberger, 1721-1808) dienasgrāmatas un grāfa Ludviga fon Cincendorfa dedzīga sekotāja Augusta Gotlība Špangenberga (Spangenberg, 1704-1792) materāli. Ceisbergers un Špangenbergs, ilgus gadus dzīvojot indiāņu vidū, iepazina viņu paradumus un iemācījās valodu. Cesibergers pat bija izstrādājis irokēzu gramatiku un vārdnīcu. Loskīls izmantoja arī ceļojuma un vēsturiskus aprakstus, kartogrāfisko materiālu, juridiskas apceres un citus avotus. Apjomīgais darbs prasīja septiņus gadus. To pārlasīja un apsprieda Hernhūtes brāļi. Grāmata izvērtās krietni plašāka par Ziemeļamerikas kristīgās misijas vēsturi: arī ar ieskatu  kontinenta ģeogrāfijā, florā un faunā, ar dažādu indiāņu cilšu etnogrāfijas un valodu raksturojumu utml. Loskīla rakstītajā atklājās arī viņa paša viedoklis: viņš gan kritizēja indiāņu māņticību, bet augstu novērtēja viņu brīvību un demokrātisko sociālo dzīvi, tādējādi atmetot stereotipiski eirocentrisku skatījumu. Daži fragmenti no šī darba laikrakstā “Latvijas Luterānis” (20.07.2022) ir lasāmi arī latviski. Liktenis Loskīlam piešķīra iespēju ieraudzīt Ziemeļameriku savām acīm. Pārcietis smagu jūras slimību vairāku nedēļu ceļojumā pāri okeānam no Hamburgas uz Ņujorku, 1802. gadā viņš izkāpa uz Amerikas zemes. Iesvētīts bīskapa amatā, Loskīls bija nosūtīts misijā pārraudzīt brāļu draudzes darbu. Pirmoreiz viņš skatīja zemes un tikās ar ļaudīm, par kuriem iepriekš pats tik daudz bija domājis un lasījis. Kaut ko no pārdzīvotā atspoguļoja viņa apjomīgais dzejojums vācu valodā “Ekstempore jeb tūlītējs ritmizēts vēstījums par ceļojumu no Betlēmes uz Gošu Ohaio štatā 1803. gada rudenī”. Šis tā saucamais travelogs jeb ceļojumu apraksts dzejā ļauj ieraudzīt Loskīla acīm Ziemeļamerikas kalnu grēdas, krāčainās upes un bīstamos ceļus, iepazīt ceļotāju ērtībai iekārtotos krogus, kuros gan naktsmieru mēdz traucēt žurku armijas, un suņi dažkārt ir sirsnīgāki par to saimniekiem. Ceļojuma laikā Loskīls satika arī iepriekš minēto misionāru Dāvidu Ceisbergeru. Dzejojumā abu draudzība ir pielīdzināta bibliskajiem Dāvidam un Jonatanam. Arī šis Loskīla sacerējums misionāru vidū ieguva negaidītu popularitāti – līdz mūsu dienām tas ir saglabājies vismaz astoņos dažādos norakstos. Gandrīz 700 rindu garais teksts 1887. gadā tika tulkots un publicēts arī angliski. Ar bīskapa Loskīla svētību viņa dzīves vieta Betlēme, mazpilsēta Pensilvānijas štatā, ieguva savu lielo skaisto draudzes namu – Galveno morāviešu baznīcu (Central Moravian Church), kas stalti slejas pilsētas vēsturiskajā centrā joprojām. Tieši no šīs ēkas 1814. gadā Loskīls tika izvadīts mūžībā. Laikabiedru atmiņas un sarakste liecina, ka viņš ir bijis cienīts un mīlēts misionārs, brāļu un māsu uzticības persona. Sniegputenī un aukstumā viņa mirstīgās atliekas, astoņu cienījamu brāļu nestas, tika nogādātas līdz Morāvijas draudzes vecajiem kapiem. Nākamajā dienā pēc bērēm brāļi un māsas, pieminot aizgājušā bīskapa tālo  dzimteni Baltiju, pārlasīja rindas no hernhūtiešu dienasgrāmatām par 1808. gada garīgo atmodu Vidrižu novadā. Kurzemes dēla Georga Heinriha Loskīla dzīve noslēdzās Ziemeļamerikā. Viņa grāmatu par tās pamatiedzīvotājiem ieinteresēti pētnieki izmanto un uz to atsaucas joprojām.  

Radio Marija ir klausītāju veidots radio, kas nes Dieva Vārdu pasaulē. Radio Marija balss skan 24 stundas diennaktī. Šajos raidījumos klausītājiem kā saviem draugiem neatkarīgi no viņu reliģiskās pārliecības cenšamies sniegt Kristus Labo Vēsti – Evaņģēliju, skaidru katoliskās Baznīcas mācību. Cenšamies vairot lūgšanas pieredzi un sniegt iespēju ielūkoties visas cilvēces kultūras daudzveidībā. Radio Marija visā pasaulē darbojas uz brīvprātīgo kalpošanas pamata. Labprātīga savu talantu un laika ziedošana Dieva godam un jaunās evaņģelizācijas labā ir daļa no Radio Marija harizmas. Tā ir lieliska iespēja ikvienam īstenot savus talantus Evaņģēlija pasludināšanas darbā, piedzīvojot kalpošanas prieku. Ticam, ka Dievs īpaši lietos ikvienu cilvēku, kurš atsauksies šai kalpošanai, lai ar Radio Marija starpniecību paveiktu Latvijā lielas lietas. Radio Marija ir arī ģimene, kas vieno dažādu vecumu, dažādu konfesiju, dažādu sociālo slāņu cilvēkus, ļaujot katram būt iederīgam un sniegt savu pienesumu Dieva Vārda pasludināšanā, kā arī kopīgā lūgšanas pieredzē. "Patvērums Dievā 24 stundas diennaktī", - tā ir Radio Marija Latvija devīze. RML var uztvert Rīgā 97.3, Liepājā 97.1, Krāslavā 97.0, Valkā 93.2, kā arī ar [satelītuztvērēja palīdzību un interneta aplikācijās](http://www.rml.lv/klausies/).

Magazín: Betlémská cesta Třešť; aktivity Singles +. Hovoří: Pavel Brychta, Lenka Mikisková.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Radio Marija ir klausītāju veidots radio, kas nes Dieva Vārdu pasaulē. Radio Marija balss skan 24 stundas diennaktī. Šajos raidījumos klausītājiem kā saviem draugiem neatkarīgi no viņu reliģiskās pārliecības cenšamies sniegt Kristus Labo Vēsti – Evaņģēliju, skaidru katoliskās Baznīcas mācību. Cenšamies vairot lūgšanas pieredzi un sniegt iespēju ielūkoties visas cilvēces kultūras daudzveidībā. Radio Marija visā pasaulē darbojas uz brīvprātīgo kalpošanas pamata. Labprātīga savu talantu un laika ziedošana Dieva godam un jaunās evaņģelizācijas labā ir daļa no Radio Marija harizmas. Tā ir lieliska iespēja ikvienam īstenot savus talantus Evaņģēlija pasludināšanas darbā, piedzīvojot kalpošanas prieku. Ticam, ka Dievs īpaši lietos ikvienu cilvēku, kurš atsauksies šai kalpošanai, lai ar Radio Marija starpniecību paveiktu Latvijā lielas lietas. Radio Marija ir arī ģimene, kas vieno dažādu vecumu, dažādu konfesiju, dažādu sociālo slāņu cilvēkus, ļaujot katram būt iederīgam un sniegt savu pienesumu Dieva Vārda pasludināšanā, kā arī kopīgā lūgšanas pieredzē. "Patvērums Dievā 24 stundas diennaktī", - tā ir Radio Marija Latvija devīze. RML var uztvert Rīgā 97.3, Liepājā 97.1, Krāslavā 97.0, Valkā 93.2, kā arī ar [satelītuztvērēja palīdzību un interneta aplikācijās](http://www.rml.lv/klausies/).

Rozvoz Betlémského světla organizují v Česku skauti a dobrovolníci. A s nimi a s Kolej klubem Turnov se redaktor Pavel Petr vydal pár dní před Štědrým dnem na výlet.

Betlém po několika letech přestávky znovu ožil vánočními oslavami. Namísto koled a tichého cinkání ale duněly na Štědrý den ulicemi města pochody skautských kapel. Přes sto let stará tradice je nejtypičtějším rysem betlémského Štědrého dne. Oslavy Ježíšova narození v jeho rodném městě jsou tak od českých vánočních tradic dost odlišné.

Betlém po několika letech přestávky znovu ožil vánočními oslavami. Namísto koled a tichého cinkání ale duněly na Štědrý den ulicemi města pochody skautských kapel. Přes sto let stará tradice je nejtypičtějším rysem betlémského Štědrého dne. Oslavy Ježíšova narození v jeho rodném městě jsou tak od českých vánočních tradic dost odlišné.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Postavy v životní velikosti vytvořil místní řezbář a vymalovaly je učitelky z nedaleké hartmanické školy. Dílo chce upozornit na důležitost hasičských sborů a spolkového života vůbec.

V betlému nechybí třeba zakladatel kláštera Franz Ferdinand nebo páter Miloš Raban, který klášter po roce 1989 obnovil. Své místo dostal i kněz Antonín Pavel Kejdana, který zažil komunistické vězení.

Myšlenka na den: Betlémský chlév. Autor, čte: Jan Sokol.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Betlém je místo úzce spjaté s Vánočním příběhem. Ale narození Ježíše není jedinou zmínkou o tomto městečku nedaleko Jeruzaléma. V pořadu Ke kořenům se s docentem Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého Petrem Chalupou zastavíme u různých asociací, které se s k Betlému pojí. Odpovíme i na otázku, proč se Ježíš narodil právě v Betlémě.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

Mapku Betlémské cesty si můžou lidé vyzvednout na informačním centru v Schumpeterově domě v Třešti, nebo si jí můžou stáhnout na webových stránkách města nebo betlémského spolku.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

Žertovné figurky, jemná mimika i propracované dáliny. Rukopis malíře Jarolíma Štantejského se nezapře. Betlém vytvořil už v 19. století, navíc právě v Litomyšli.

„Tím tématickým pojítkem je pracovní název betlémy místopisné, takže jsem vybrala takové, kde kulisy toho betlému odrážejí nějakou konkrétní lokalitu," říká kurátorka výstavy Ivana Kubečková.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.

Jednou z nových postav ve výjevu betléma je zdravotní sestřička Jitka Holubová, která v tamním zdravotním středisku pracovala 38 let.

„Josef Švéda nebyl autorem, řezbářem ani výrobcem. On si ty figurky postupně kupoval,“ vypráví Mária Kudelová.

Host: ing. Blahoslav Lukavec, dlouholetý organizátor Vánočních výstav v Betlémské kapli. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: ing. Blahoslav Lukavec, dlouholetý organizátor Vánočních výstav v Betlémské kapli. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krýzovy jesličky, zapsané i v Guinnessově knize rekordů, najdeme v Jindřichově Hradci. Tento největší lidový mechanický betlém nejen u nás, ale i na světě, zabírá plochu téměř 60 metrů čtverečních a je v něm bezmála 1400 figurek, z nichž 133 je pohyblivých.

Krýzovy jesličky, zapsané i v Guinnessově knize rekordů, najdeme v Jindřichově Hradci. Tento největší lidový mechanický betlém nejen u nás, ale i na světě, zabírá plochu téměř 60 metrů čtverečních a je v něm bezmála 1400 figurek, z nichž 133 je pohyblivých.

K adventnímu a vánočnímu období patří v našich končinách i betlémy. Mnohé domácnosti si bez nich neumí Vánoce představit. Na 80 jich v těchto dnech vystavuje i Západočeské muzeum v Plzni.

Světlo přitom do Plzně přicestovalo už před týdnem. Od té doby ho uchovávali koordinátoři doma. „Každý z nás má tři olejové svíčky a střežíme je,“ popisuje skaut Petr Beroušek.

Celý život dělal ve Škodovce a teď si v důchodu plní přání. Všestranně umělecky zaměřený je pan Jaroslav Hodek ze Spáleného Poříčí.

Netušil, že betlémy jednou začne sbírat. „Na chalupě mé ženy jsem objevil nádherný betlém. Řemeslníci, kteří nám objekt tehdy opravovali, mi nabídli další pro mé syny. Pak přišli s dalším. A pak se ptali: Když je dáte synům, co zbyde vám? Tak to všechno začalo,“ vzpomíná Martin Šmakal. „A pak jsem potkal restaurátora a starožitníka a dál už se neptejte,“ směje se v Blízkých setkáních Terezy Kostkové sběratel a onkolog, který letos představí část své sbírky na Pražském hradě.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V malé krušnohorské vísce Blatno na Chomutovsku v Ústeckém kraji stojí kostel sv. Michaela archanděla. A právě pro něj vytvořil místní řezbář Josef Šporgy krásný betlém, který tvoří devatenáct figur z modřínového dřeva v životní velikosti.

V malé krušnohorské vísce Blatno na Chomutovsku v Ústeckém kraji stojí kostel sv. Michaela archanděla. A právě pro něj vytvořil místní řezbář Josef Šporgy krásný betlém, který tvoří devatenáct figur z modřínového dřeva v životní velikosti.

Netušil, že betlémy jednou začne sbírat. „Na chalupě mé ženy jsem objevil nádherný betlém. Řemeslníci, kteří nám objekt tehdy opravovali, mi nabídli další pro mé syny. Pak přišli s dalším. A pak se ptali: Když je dáte synům, co zbyde vám? Tak to všechno začalo,“ vzpomíná Martin Šmakal. „A pak jsem potkal restaurátora a starožitníka a dál už se neptejte,“ směje se v Blízkých setkáních Terezy Kostkové sběratel a onkolog, který letos představí část své sbírky na Pražském hradě.

Kraj pod Králickým Sněžníkem byl odpradávna poměrně chudý. Vysoká nadmořská výška, poloha mezi horami a kamenitá pole nedávala místním lidem šanci na pohodový život zemědělců. A tak se zdejší lidé odpradávna snažili přivydělat si zejména v zimním období domácími pracemi. Řezbářství a betlémářství se postupně stalo pro zdejší kraj typickou výrobou.

Vánoční zahrada v Přestavlkách na jižním Plzeňsku se i letos proměnila v místo plné světel a vánočních dekorací. Buduje ji místní rodina už několik let. Láká děti i dospělé nejen z okolí.

V 34. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí Theodora Pištěka hudební true crime The Black Rider (Divadlo Komedie) úmrtí dramatika Toma Stopparda rozhovor s malířem Janem Knapem a jeho knížku Betlém je vážná věc (Jan Šícha) dokument John Candy: Mám se rád (Prime Video) knihu Václava Vokolka Okolím města Luny (Malvern) novelu Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci výstavy Veroniky Richterové Marry Maschrooms (Galerie Havelka) a Karla Pauzera Biosphaera (Museum Kampa) koncert kapely The Raveonettes (MeetFactory)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

„Mudrcové jsou na cestě, pastýři s ovečkami pasou na vzdálených pastýřských loukách nad Betlémem. Život jde běžným způsobem. A svatá rodina ještě není v Betlémě,” popisuje betlém člen Kapucínů.

Akademická malířka Miroslava Zychová se sice narodila v Poličce, ale starobylý dům, kde žili už její předkové, stojí na Betlémě v Hlinsku. A právě tam nachází malířka ten správný klid pro svou tvorbu.

Nejmenší nůž vyrobil na začátku tisíciletí za pomoci speciálně vytvořených diamantových nástrojů Peter Ontek z Olomouce.

Nejmenší nůž vyrobil na začátku tisíciletí za pomoci speciálně vytvořených diamantových nástrojů Peter Ontek z Olomouce.

Face à l'inquiétude du désengagement américain et d'un affaiblissement de l'Otan devant la Russie, les pays baltes poursuivent la consolidation de leur défense. Après l'Estonie en première ligne du fait de sa forte minorité russophone, c'est laLituanie qui redoute une déstabilisation, voire une agression russe à la suite d'un futur cessez-le-feu en Ukraine. À Vilnius, la population civile se prépare à un éventuel conflit, notamment en installant des abris dans lesquels les habitants pourraient trouver refuge. Un reportage signé Marielle Vitureau.La traduction littéraire dans l'ère de l'intelligence artificielleAlors que l'Union européenne impose aux fournisseurs d'Intelligence artificielle de veiller au respect du droit d'auteur, au Royaume-Uni, le gouvernement envisage de permettre l'accès aux contenus artistiques et créatifs aux entreprises de nouvelles technologies. Il y aurait tout-de même, la possibilité pour chaque auteur d'y opposer une clause de non-participation. Néanmoins, le débat inquiète les professions créatives, dont la traduction littéraire fait partie. Reportage à Londres, Marie BillonKneecap remet à la mode le GaéliqueSi l'IA facilite la traduction et les échanges, elle n'efface pas la dimension culturelle, affective et même politique des langues vivantes. L'exemple de l'Irlande en témoigne : à peine 2% de la population a une pratique quotidienne du Gaélique et pourtant il est aujourd'hui en plein renouveau. L'irlandais, comme on l'appelle aussi, est d'ailleurs l'une des 27 langues officielles de l'Union européenne. Cet engouement se remarque surtout dans les arts. Kneecap, qui connait une ascension fulgurante, en est le parfait exemple, mêlant dans leurs textes anglais et irlandais. On en parle avec Clémence Pénard.L'arnaque à la cryptomonnaie toujours d'actualité en BulgarieLes cryptomonnaies ne font pas recette partout. Ces dernières ont donné lieu à de retentissantes arnaques. Depuis le début de l'année, les clients bulgares de la société Betl ne reçoivent plus leurs dividendes. En tout, 250 millions de dollars sont partis en fumée dans un scandale qui a fait 20 000 victimes. Après l'affaire Onecoin, c'est une nouvelle fraude financière à grande échelle. Une de plus dans un pays, la Bulgarie, aux prises avec une puissante mafia. À Sofia, Damian Vodenitcharov nous explique pourquoi.

Jak dlouhá je tradice betlémářství na našem území? Proč vznikla řezbářská škola právě v Králíkách? Kde všude si Sochorovi krátí čas vyřezáváním figurek? K čemu sloužila stará jízdenka z vlaku, kterou Sochorovi objevili při restaurování jednoho betlému? Podařilo se Martinu Sochorovi udělat betlém do třešňové pecky? Proč při vyprávění o své tvorbě používají tak často slovo radost?

Jak vážný zásah pro jihokorejskou politickou scénu znamená rozhodnutí parlamentu o odvolání prezidenta? Potvrdí odvolání tamní ústavní soud? Co vyplývá z analýzy, která porovnává kupní sílu českých a německých domácností? Na jaké otázky se zaměří zástupci řady zemí na schůzce k situaci v Sýrii, která se koná dnes v Jordánsku? Jaký bude další postup islamistických povstalců? A co uvidí a uslyší návštěvníci dnešní prohlídky betlémů a vánočních tradic na Zlínsku?