Podcasts about kniha

Ranní telefonát: Moje oblíbená kniha: Jakub Limr. Host: Jakub Limr.

Pavel Gebouský je lékař a sběratel pohlednic. Dlouhodobě se věnuje dílu fotografa Josefa Waltera. Ten v první polovině 20. století zachytil každodenní život a krajinu regionu Králíky. Teď vychází nová kniha.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národná rada Slovenskej republiky schválila Deň pamiatky obetí komunistického režimu zákonom s deklarovaným cieľom uctiť si vyše 71 000 politicky odsúdených, väznených a státisíce perzekvovaných totalitným režimom. Ako sme na tom s pripomínaním si obetí komunistického režimu dnes? Ako sa o túto pamiatku stará štát a aké iniciatívy vznikli v rámci Ústavu pamäti národa a širšie občianskej spoločnosti? V týchto dňoch vychádza kniha Traja na hranici. Kniha o jednom z posledných politických procesov v komunistickom Československu, o procese, v ktorom boli odsúdení traja mladí muži na dlhé tresty odňatia slobody za prenos v Československu zakázanej literatúry cez hranice z Poľska. Aj o nich bude reč v najnovšom podcaste. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historikom a publicistom z Ústavu pamäti národa, a tiež zakladateľom OZ Nenápadní hrdinovia, Františkom Neupauerom, ktorý je autorom kníh Socializmus: Realita namiesto mýtov, Silvo Krčméry, Odvaha so sviečkou v ruke, a tiež publikácie Za komunizmu nám bolo lepšie... – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Člověk rodu homo byl po velkou část své existence nomád. Neustále migroval, pohyboval se z místa na místo. Byl na cestách, ale necestoval. Během neolitické revoluce před třinácti tisíci lety se člověk usadil. Začal se věnovat zemědělství. Cestování se může zrodit až tehdy, kdy se z něj stane odchylka od normálu,” popisuje prapočátky cestování Jan Pezda, kantor a autor nové knihy Slunce, voda, vzduch.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Literárne besedy so žiakmi na Dolnej Zemi: Projekt predstavuje Katarína Koniariková, riaditeľka Krajanského múzea Matice Slovenskej; o stretnutí so žiakmi v Kovačici hovoria Igor Válek, riaditeľ Literárneho múzea SNM a ilustrátor Martin Kelleberger;

„Kniha dodává odvahu nenechat si vzít odchod blízkého člověka a první momenty truchlení. To je to, co mi chybělo, když mi umřela máma. Přijetí odchodu je důležité. Klíč je dopřát si pláč. Brečte!“ vybízí v Blízkých setkáních Blanka Hašková, kadeřnice známá ze StarDance a nově i spisovatelka. „Marek Eben mě za knížku pochválil,“ svěřuje se. „Prý by nečekal, že zrovna já budu tohle téma zpracovávat.“ Jak vůbec kniha přišla na svět a komu je určena?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhé místo v kategorii výtvarné umění v soutěži O nejkrásnější české knížky roku 2024 získala publikace "Stehem, tahem." Knížku, která připomíná Dívčí průmyslovou školu Vesna, připravilo hořické městské muzeum a vydalo město Hořice.

S jedním z nejvýznamnějších českých ekonomů současnosti jsme se bavili o tom, jak vlastně na tom je naše země v porovnání s ostatními evropskými ekonomikami - žijeme ve spálené zemi, anebo patříme naopak mezi ty lepší a bohatší země Evropy? Tématem našeho setkání byla i nová kniha Mojmíra Hampla Globalizace u konce s dechem. Je to tak, že se přeskládává světový systém i mezinárodní partnerství a v podstatě končí krásné období klidu a prosperity, na které budeme muset na nějakou dobu zapomenout? Začíná rozhovor, jehož plnou téměř hodinovou délku a bez reklam můžete najít v aplikaci Herohero pod mým jménem anebo na webu na www.herohero.co/petrhorkyOdkazy:kniha: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/globalizace-u-konce-s-dechem-777137517Zjisti vícKuba, David a jejich nevšední pohledy na zajímavá témata, která vás baví.Listen on: Apple Podcasts SpotifySupport the show

Krása a hĺbka evanjelia vo svete plnom nedôvery. Hovoriť o svojej viere ľuďom, ktorí nezdieľajú rovnaké nadšenie môže byť výzva. Kniha Sama Chana však ukazuje, že to nemusí hneď znamenať, že budeme vyzerať hlúpo, naivne alebo čudne. V tomto podcaste rozoberajú Slavo, Ondrej a Martin, čo ich oslovilo na knihe Ako hovoriť o Ježišovi, ktorú sme v EVS vydali na jeseň v roku 2024. Všetky staršie chcemviac podcasty nájdete na našom youtube, ale tiež na spotify či apple platformách. Sme vďační za vaše postrehy, nápady a komentáre. Ak vás niečo oslovilo, zdieľajte to medzi svojimi priateľmi. Kniha ktorú spomíname v podcaste: Ako hovoriť o Ježišovi? Krása a hĺbka evanjelia vo svete plnom nedôvery (Sam Chan). Zamyslenia z EVS môžete odberať prihlásením sa cez tento link: https://evs.sk/rast/

Krása a hĺbka evanjelia vo svete plnom nedôvery. Hovoriť o svojej viere ľuďom, ktorí nezdieľajú rovnaké nadšenie môže byť výzva. Kniha Sama Chana však ukazuje, že to nemusí hneď znamenať, že budeme vyzerať hlúpo, naivne alebo čudne. V tomto podcaste rozoberajú Slavo, Ondrej a Martin, čo ich oslovilo na knihe Ako hovoriť o Ježišovi, ktorú sme v EVS vydali na jeseň v roku 2024. Všetky staršie chcemviac podcasty nájdete na našom youtube, ale tiež na spotify či apple platformách. Sme vďační za vaše postrehy, nápady a komentáre. Ak vás niečo oslovilo, zdieľajte to medzi svojimi priateľmi. Kniha ktorú spomíname v podcaste: Ako hovoriť o Ježišovi? Krása a hĺbka evanjelia vo svete plnom nedôvery (Sam Chan). Zamyslenia z EVS môžete odberať prihlásením sa cez tento link: https://evs.sk/rast/

Naposledy zaujala knihou Spojenci, která je nejen o osvobození Plzně Američany. Do textů a ilustrací zakomponovává vždy nějaký vzdělávací prvek. Baví ji, když ilustrace dorozvíjí psaný text. „Každou knihu se snažím dělat jinak, něco nového se naučit, protože technik je spoustu. Nějaký můj rukopis v nich ale je,“ říká ve Vizitce. Kde se u ní vzala touha prostřednictví svých knih vzdělávat? A o čem bude ta další s názvem Koniny? Ptá se Karolína Koubová.

Jaké jsou různé pohledy v křesťanství na to, jak bychom měli číst knihu Zjevení a jak bude končit svět? Článek EP37: Konec světa, Milénium, Kniha Zjevení, Kdy přijde Ježíš se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Vraciame sa k čítaniu Veľkej knihy o klíme, pokojne sa k nám pridajte. Prečo sú oblaky dôležité pre klímu? Čo je to dýzové prúdenie? A prečo má taký zvláštny názvo? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Podcast vzniká v spolupráci so SME. Hlasovať za nás môžete v súťaži Podcast roka https://podcastroka.sk/ Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

„Hlavně žádné biflování!“ doslechne se člověk občas od odborníků na vzdělávání. Je to jen jeden z těch mnohých hlasů, které nás tu výslovně, tu nevýslovně zrazují od toho, abychom trénovali svou paměť. Je to logické, proč se zatěžovat pamatováním údajů, když máme vše v chytrém telefonu. Akorát filozofové tradičně upozorňovali na to, že paměť je jen druhá strana myšlení.Dnes na tyto filozofické základy navazují mnozí neurologové, třeba německo-rumunská neuroložka Hannah Monyerová. Ta mimo jiné ukazuje, jak nevzdělaní jsme, co se týče fungování paměti a jak moc si tím škodíme. Dosud nás prý mate představa paměti jako nějaké nádrže se vzpomínkami. Paměť je však spíše aktivita, která se udržuje při životě výhradně jejím používáním; v tom používání my však zaostáváme. Také si prý nejsme dostatečně vědomi toho, jak úžasnou práci náš mozek odvádí ve spánku. Ani tehdy jen „neukládá“ obrázky ze dne. Náš mozek nám spíše nabízí varianty předešlého dne, abychom se příliš neuzavírali do minulosti a již v noci prožívali to, že jiná minulost byla možná, a že budoucnost je v našich rukách.Ale paměť není jen v naší hlavě; není to žádný soukromý sejf. V nedávné době na to poukázal bulharský spisovatel Georgi Gospodinov. V rozhovoru pro Týdeník Echo poznamenává: „Máme sklon podceňovat, kolik vzpomínek si vypůjčujeme. Myslíme si, že to, co si pamatujeme, jsme zažili my, a přitom to zažil někdo jiný. Mnohdy také máme za to, že jsme něco vymysleli, třeba nějaký příběh, a ve skutečnosti je to zas něčí vzpomínka. Naše individuální paměť i představivost žije z kolektivních vzpomínek, které si vyprávíme.“ Ve velkolepé knize Časokryt ukazuje, jak vypravování či předčítání příběhů umí aktivovat paměť i pacientů trpících demencí. Ti se skrze mentální aktivitu probuzenou ve vzpomínání občas dokáží navrátit i do přítomnosti. Proces vzpomínání jim navrací něco z jejich někdejší duchapřítomnosti.Georgi Gospodinov ukazuje, že ústup paměti ze společnosti není patrný jen na úrovni jednotlivců, ale i na úrovni kolektivní. Rozpadají se třeba společné kánony toho, co máme mít přečteno nebo o čem máme mít ponětí. Gospodinov, sám nevěřící milovník bible, říká, že kdysi jako takový svorník fungovala bible. Lidem nevzdělaným i vzdělaným, chudým i bohatým skýtala jeden – ale velmi bohatý – rámec, podle kterého se žilo i myslelo. To skončilo. Autor Časokrytu to popisuje lakonicky: „Bůh není mrtev. Bůh zapomněl. Bůh je dementní.“ Je-li Bůh odkazem na smysluplnost světa, a náš svět se roztříštil do nesouvisejících fragmentů, možná na celou společnost přišlo cosi jako metafyzická demence. Bůh kdysi slovy stvořil svět – a my tomu věřili; nyní jsme tomu věřit přestali – a on zapomněl.KapitolyI. Trpí Alzheimerem i celé společnosti? [úvod až 12:20]II. O tom, že metafyzicky „dementní“ se již rodíme [12:20 až 31:40]III. Neuroložka Hannah Monyerová: „Paměti nejde o pravdu, ale o život.“ [31:40 až 47:00]IV. „Kdo ovládá paměť, ovládá budoucnost.“ [47:00 až konec]BibliografieGeorgi Gospodinov, Časokryt, přel. David Bernstein, Praha: Argo, 2025.Maurice Halbwachs, Kolektivní paměť, přel. Yasar Abu Ghosh, Praha: SLON, 2010.Selin Karakose, Martina Luchetti, Yannick Stephan et al, „Marital status and risk of dementia over 18 years: Surprising findings from the National Alzheimer's Coordinating Center“, in: Alzheimer's and Dementia, vol. 21, 3, 2025, https://alz-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/alz.70072Milan Kundera, Kniha smíchu a zapomnění, Praha: Atlantis, 2017.Tereza Matějčková, „Hledání třetí ponožky. Je demence budoucností stárnoucího světa?“, in Echoprime, 3. 1. 2025. https://www.echo24.cz/a/HugBC/tydenik-echo-esej-tereza-matejckova-hledani-treti-ponozky-demenceHannah Monyer, Martin Gessmann, Das geniale Gedächtnis. Wie das Gehirn aus der Vergangenheit unsere Zukunft macht, München: Albert Knaus Verlag, 2015.Platón, Euthydémos – Menón, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2000.

V tomto díle našich Minutovek představujeme novou knihu určenou pro potenciální klienty, která slouží jako vstupní brána do světa wealth managementu se Sušánka & partneři. Dozvíte se, proč by si investor měl vybrat právě nás, jak vypadá tým stojící za firmou a jaká je naše provázanost s předními švýcarskými a americkými privátními bankami. Kniha přináší hmatatelný zážitek v digitální době – umožňuje novým investorům lépe porozumět hodnotám, přístupu a dlouhodobé strategii firmy, než učiní první krok ke spolupráci.

Zachycovat lidské vzpomínky je jako snažit se chytit motýla - člověk si musí dávat pozor, aby neporušil křehkost, která napomáhá létání. Kniha Šikmý kostel Karin Lednické nabízí románovou kroniku Karviné v podobě, v jaké dnes už město neexistuje. Na stránkách knih třídílné série se čtenář setká s mnohými otázkami, které může položit i sám sobě.

www.jezditelka.eu

Branislav Kovár a Jakub Drábik v diskusii s Matejom Kandríkom rozoberajú publikáciu Pády impérií, v ktorej sa tím historikov, archeológov a politológov ponára do komplexných súvislostí a skúma, prečo mocné impériá kolabujú.   Prečo skolaboval Egypt, ako skončilo britské imérium? A ako sa to vyvinie s USA, Ruskom či Čínou?   Kniha v jednotlivých kapitolách ponúka dejiny konkrétnej ríše a analyzuje jedinečnú kombináciu faktorov, ktoré viedli k jej úpadku a pádu. Od starovekých ríš Mayov a Ríma až po novšie príklady španielskeho a sovietskeho impéria uvidíte, ako súhra geografie, životného prostredia, politiky, hospodárstva a kultúry formuje osud týchto kolosálnych celkov.

Prohlédnout si známé akty fotografa Jana Saudka nebo si třeba zakoupit jeho kontroverzní knihu mohou návštěvníci Západočeského muzea v Plzni. Majitel jedné z pražských galerií totiž muzeu zapůjčil svou soukromou sbírku.

„Předpokládám, že v roce 1968 ještě rok 1968 neexistoval. Nikdo si v tom roce neříkal, ty vole, to, co teď žijem, to je ten slavnej šedesátej vosmej, kterej se zapíše do historie. Všechno se děje až několik let po tom, co se to dělo,“ píše bulharský spisovatel – a hvězda letošního Světa knih – Georgi Gospodinov v knize Časokryt. Jako by citoval Ladislava Hejdánka. Ten si právě v roce 1968 poznamenal: „Po událostech se formuje zkušenost. A teprve skrze zkušenost se události stávají událostmi. Teprve teď se na tom začne pořádně pracovat, na tom, co je, co byl rok 1968.“Překvapivá tato shoda není. Možná se v dějinách točí jen pár myšlenek, které se vynořují v nových souvislostech. V tomto případě je kongenialita dána tím, že oba autoři, ostatně jako mnozí před nimi, uvažují o „události“, tedy také o tom, jak je čas spjatý s vlastním vyprávěním, osobním prožitkem a individuálním hodnocením. Důraz na „událost“ souvisí s tím, že to rozhodující bývá v našich rukách. Nejsme bezmocní. Jedna věc je, že se něco stalo; ale událost je to, co z toho uděláme. Zde vyvstává důstojnost člověka: není jen politickým nebo společenským tvorem, také umí stát sám za sebe – a často je samota jednoho to, co druhému otevírá cestu.Že je člověk sám, není popis izolace. Naopak. Pravá samota je aspoň pro Ladislava Hejdánka samotou tváří v tvář pravdě. Té je prý třeba odevzdat svůj život. Zní to vzletně i dutě. Co si s tím počít? Na obecné rovině můžeme říct, že sloužit pravdě znamená neustat v úsilí o vymaňování se ze spárů sebe sama. Ale ani to nevnáší do věci příliš světla. Kniha Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, která vyšla péčí vydavatele Jana Hrona v roce 2024, však cestu ukazuje. Třeba v dopisech z vazby vydává Ladislav Hejdánek svědectví o tom, co obraty jako „služba pravdě“, jež bez doprovodné zkušenosti zní nepatřičně, mohou znamenat.Mohou znamenat třeba vděk vršovickému faráři Jaromíru Dusovi, kvůli kterému se ocitl ve vazbě. Dus si u něho doma uschoval osvětové letáky, které měly občany zpravit o tom, že nemusí dorazit k volbám. Nakonec byl – nedopatřením – zadržen i Hejdánek a na několik měsíců se ocitl ve vazbě. Dus jej vrátil do „správných kolejí“; „byl jsem krásně zavřený“, píše Ladislav Hejdánek. Ve vazbě sepisuje pro svou dceru Janu Úvod do filosofování, spis, který lze číst v tradici „útěcha z filosofie“.Dokumenty vydané v knize Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy dosvědčují ještě jednu s pravdou související věc: kterak tento český filozof kutil na tom, co sám označoval jako vnitřní osvobození. Základem mu je schopnost vzdorovat, tedy schopnost nenechat se strhnout. Strhnout kým nebo čím? To se může měnit. Třeba módou, davem, druhými, institucí, pohodlím, strachem, nakonec i sebou samým. Cestou je naopak tříbit vnímavost vůči krachům a utrpení, neboť ty nás upozorňují na naše meze, které mohou být prahem určeným k překročení. Pro Ladislava Hejdánka nakonec platí, že výjimečnost člověka, ba jeho dokonalost je úzce spjatá se schopností trpět. Romantizaci utrpení v tom nehledejme. Jen se zde svědčí o tom, že radost je překonaná bolest.KapitolyI. Význam svědka v digitální době (úvod až 18:50)II. „Průšvihy jsou moje univerzity. Učím se všemi póry.“ (18:50 až 32:20)III. Filosofie, utěšovatelka (32:20 až 43:50)IV. V roce 1968 také nejspíš nebyl rok 1968. (43:50 až 56:00)V. Člověk je skutečný, nakolik klade odpor. (56:00 až konec)BibliografieVáclav Bělohradský, Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, Praha: 65. pole, 2021.Ladislav Hejdánek, „Vítězí pravda v dějinách?“, in: Češi a Evropa, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017.Ladislav Hejdánek, Úvod do filosofování, Praha: OIKOYMENH, 2021.Ladislav Hejdánek, Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, vyd. Jan Hron, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2024.

260 liečivých rastlín, pri akých problémoch pomáhajú + zaujímavosti, fotky... To je Atlas liečivých rastlín od Dionýza Dugasa, ktorý vám povie o ňom oveľa viac.

Mezinárodní festival Svět Knihy zahajuje příští týden už třicátý ročník. S jakou myšlenkou festival vznikal? Čemu každoroční setkávání spisovatelů, nakladatelů a čtenářů slouží? A jaký bude letošní jubilejní ročník, jehož hlavním tématem je Síla příběhů? Vladimír Kroc se zeptal bývalé dlouholeté ředitelky Mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Dany Kalinové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítězem 24. ročníku nejvlivnější české literární ceny Magnesia Litera se stal román Letnice sedmapadesátiletého debutanta Miroslava Hlauča. Kniha s prvky magického realismu zvítězila hned ve dvou kategoriích – jako kniha roku a jako debut. Jak se v Česku posuzují literární díla? A jakou konkurencí Magnesii Liteře je nová Cena literární kritiky? Publicista Josef Chuchma se zamyslí i nad reflexí obrazu hlavy katolické církve a dění ve Vatikánu v umění.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítězem 24. ročníku nejvlivnější české literární ceny Magnesia Litera se stal román Letnice sedmapadesátiletého debutanta Miroslava Hlauča. Kniha s prvky magického realismu zvítězila hned ve dvou kategoriích – jako kniha roku a jako debut. Jak se v Česku posuzují literární díla? A jakou konkurencí Magnesii Liteře je nová Cena literární kritiky? Publicista Josef Chuchma se zamyslí i nad reflexí obrazu hlavy katolické církve a dění ve Vatikánu v umění.

Dva čeští spisovatelé se rozhodli udělat něco úplně jiného. Nejen že napsali román spolu, ve dvou, rozhodli se ho také vydat tak, aby šel číst z jedné i druhé strany. Jan Němec a Jana Šrámková o románu Byt přišli povídat do podcastu Lit.

Je tu první rozhovor natočený s publikem v malostranské besedě na oslavě 50tisíc odběratelů hausbotového kanálu. Prvním hostem byl vyjednavač Adam Dolník. Říkal jsem si, že k vyjednávání o propuštění vlastního člena rodiny se naštěstí naprostá většina z nás nikdy nedostane, ale naopak - každý z nás denně o něčem s někým vyjednává. A tak musí být možné dovědět se od tohoto světově uznávaného experta něco, co se bude hodit v praktickém životě. A to se povedlo, dověděli jsme se hned několik praktických věcí, taktik a mechanismů, které uplatníme kdykoli. Narozdíl od youtube tady je kompletní verze v plné délce, navíc se můžete těšit i na bonus s konkrétními vyjednávacími radami! Adam svoji práci umí skvěle.Partnerem natáčení byl Luxor.cz.Knižní rozhovor Adama Dolníka: https://www.luxor.cz/v/2066060/adam-dolnik-svet-elitniho-vyjednavace00:00 Jak probíhá vyjednávání při únosu?20:32 Vyjednávání s Trumpem.26:02 Méně otázek a nástroje lepší komunikace.Support the show

Kniha Šl* jsme to nahlásit nabízí dvanáct výpovědí přeživších sexualizovaného násilí. Intimní zpovědi jsou zpracované do komiksové podoby a osvětlují jaké překážky mohou přeživší zažít a překonat, pokud se svou zkušenost rozhodnout nahlásit autoritám. Nový knižní titul rovněž nabízí kritické texty několika odbornic, které odráží pohled spolku NA*HLAS na řešení sexualizovaného násilí.

„Designové knížky, které se líbí nám dospělým, často nejsou pro děti. Děti vnímají věci jinak než my, potřebují pestrost a barevnost. Rodiče mají často požadavek, aby dítě přečetlo příběh, ale to přece není nutné. Podporujme je v tom, co je baví číst a co si sami vyberou. Je to komiks? Super, proč ne?“ říkají v Houpačkách pedagožka Kateřina Špronglová a kurátorka dětské literatury Tereza Booth.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Designové knížky, které se líbí nám dospělým, často nejsou pro děti. Děti vnímají věci jinak než my, potřebují pestrost a barevnost. Rodiče mají často požadavek, aby dítě přečetlo příběh, ale to přece není nutné. Podporujme je v tom, co je baví číst a co si sami vyberou. Je to komiks? Super, proč ne?“ říkají v Houpačkách pedagožka Kateřina Špronglová a kurátorka dětské literatury Tereza Booth.

Tomáš Šebek je slavný doktor z misí lékařů bez hranic, reformátor českého zdravotnictví, zakladatel projektu ministr zdraví, sportovec, slavná osoba, idol mnoha žen. Ale asi se mu tato nálepka pana Dokonalého a moderního Mirka Dušína úplně nelíbí, protože napsal knížku Objektivní nález, ve které poměrně obsáhle popisuje všechna svoje selhání, chyby a vady. Knížka je ale jak na potvoru velmi úspěšná. Tak jak to je? Kdo je ten doktor Šebek vlastně zač? I o tom jsme se bavili na veřejném natáčení v paláci Luxor na Václavském náměstí v Praze.Kdybyste chtěli celý rozhovor a bez reklam, pojďte na můj kanál https://herohero.co/petrhorky. Tam najdete také téměř 20 minutový bonus.00:00 Atributy Tomáše Šebka.09:24 Vnímání role chirurga.12:04 Vztah s vnitřním kritikem.14:54 Jak se postavit svým démonům a vyrovnání se s neúspěchem.18:17 Linka první psychické pomoci 116 123.21:29 Vypouštění vzteku a práce s ním.Support the show

Syrská válka a young adult. Jak jdou tyto dvě věci dohromady? To na příkladu románu kanadské spisovatelky se syrskými kořeny Zoulfy Katouh Dokud rostou citronovníky hodnotí Eva s Janem v nejnovější epizodě Litu.

Jak je možné, že za války se lidé mohou dopouštět vražd a jiných zvěrstev, a přitom po návratu domů se opět promění ve spořádané občany, rodiče, zaměstnance? Je to snad nějaká součást naší lidské podstaty? Dokázali bychom se vzdát potřeby válčit? V dnešní době to zní skoro jako nesmyslné téma. Jsou otázky, které jsou bolestivé a palčivé, a přitom se jejich nemůžeme vzdát, protože souvisí  až příliš blízce s podstatou člověka. Víte, že klasická antropologie se ale dlouhá léta téměř nevěnovala otázkám války? Proto v těchto dnech vychází  kniha Martina Soukupa Antropologie války. A protože v těchto dnech si připomínáme nešťastné výročí totální války Ruska proti Ukrajině, bylo o důvod víc, pobavit se nad touto otázkou i u mne na Hausbotu.Začíná další hausbotové povídání. Pokud budete chtít celé znění a bez reklam, pojďte na můj kanál herohero - https://herohero.co/petrhorky.Odkazy:Thomasův teorém - https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas%C5%AFv_teor%C3%A9mStanfordský experiment - https://cs.wikipedia.org/wiki/Stanfordsk%C3%BD_v%C4%9Bze%C5%88sk%C3%BD_experimentMilgramův experiment - https://cs.wikipedia.org/wiki/Milgram%C5%AFv_experimentKnihy:Martin Soukup - Antropologie války (r. 2025) - https://www.databazeknih.cz/knihy/antropologie-valky-558573Sarah M. Nelson - Prasata pro předky - Ancestors for the Pigs: Pigs in Prehistory (r. 1998) - https://www.enbook.cz/catalog/product/view/id/2356836?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=Enbook CZ - PMAX_All products&utm_id=17630370428&gad_source=1&gbraid=0AAAAADgFPkZXcIVX__ufnTxtMysjYo3CG&gclid=Cj0KCQiA8fW9BhC8ARIsACwHqYocSdhBiOAM78AOOyw_V2HM5iYHhXor0EnGmFIVfeySdgpjCIGT7EUaAkwcEALw_wcBNapoleon Chagnon - Yanomamö: The Fierce People (r. 1968), Studying the Yanomamö (r. 1974)Marvin Harris - Krávy, prasata, války a čarodějnice (r. 2020) - https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/kravy-prasata-valky-a-carodejnice-hadanky-kultury-452994Daniel Štrobl - Psychologické aspekty zabití (r. 2019) - https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/psychologicke-aspekty-zabiti-prozitky-vojaku-424471Hannah Arendt - Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla (r. 1995) - https://www.databazeknih.cz/knihy/eichmann-v-jeruzaleme-zprava-o-banalite-zla-23601Philip Zimbardo - https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/luciferuv-efekt-jak-se-z-dobrych-lidi-stavaji-lide-zli-205001Konrad Lorenz - Takzvané zlo (r. 1963) - https://www.databazeknih.cz/knihy/takzvane-zlo-24448Support the show

Začátek nového týdne je alespoň na Vortexu neodmyslitelně spojený s dalším vydáním našeho vidcastu, takže tady je, čerstvě dopečen. V necelých dvou hodinách rozebíráme knihu o vývojáři Sidovi Meierovi, která po letech vyšla také v češtině. Jirka si připravil téma o britském herním pořadu Bad Influence, neboli Špatný vliv. A máme pro vás i rozhovor - tentokrát s matadorem herního vývoje Jindrou Skeldalem, se kterým jsme rozebírali nejen jeho nejnovější počin Tribe Nation. Seznam témat 00:00 - Start 08:50 - Úryvky z knihy Život v počítačových hrách od Sida Meiera 36:37 - Vzpomínky na britský herní pořad Bad Influence 58:28 - Rozhovor s Jindrou Skeldalem nejen o Tribe Nation 01:34:26 - Závěrečný mišmaš

Tentokrát začínáme návštěvou dalšího spolku německé menšiny, a to Sdružení Němců – regionální kupiny Hřebečsko, které sídlí v Moravské Třebové v Centru setkávání Walthera Hensela.

Lenka Eckertová je publicistka a autorka knihy Jak neblbnout s internetem, což je dvojkniha pro děti a dospělé, která přináší témata návyku na internet, na mobil, na digitální komunikaci, ale i témata závislostí a poruch duševního i fyzického zdraví. „Kniha je pro čtenářstvo od 9 let, má za cíl spojovat generace,“ upřesňuje Eckertová. Bude fungovat společné čtení dětí a rodičů? A je možné se po přečtení jedné knížky nebát závislosti nebo kybernetického ohrožení?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O nejnovější knize Leoše Kyšy s názvem Syndikát se píše, že to není sci-fi, ale detektivní příběh z velmi blízké budoucnosti. Kniha mluví o zápasech mocných vyzbrojených umělou inteligencí i ztrátě možnosti rozpoznat lidské výtvory od umělé inteligence, což se může člověku zdát nereálné. „Jsme přesně v bodě, kdy je dobré se obrátit ke sci-fi,“ doporučuje spisovatel a novinář Leoš Kyša ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Tahle kniha ti změní život, to je název titulu, která spisovateli, novináři a publicistovi Aleši Palánovi vyšla během tohoto roku. „Pro mě jsou knihy základní komunikační kód. Nejen s okolím, ale i sám se sebou. A to se týká knih, ke kterým přicházím jako čtenář i jako autor,“ popisuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Čtete rádi o lidech, kteří radikálně změnili své životní směřování? Právě s takovými se setkal a debatoval novinář a spisovatel Aleš Palán. Titul Tahle kniha ti změní život. Rozhovory o nečekané síle čtení předkládá jako inspiraci, poučení nebo příklad toho, jak hledat vzorce, modely a cesty. Palán má dar, jak si získat důvěru lidí, je empatický, neformální, laskavý a především naslouchá. Jeho otevřený dialog tak vytváří příběh o peripetiích, zklamáních, bolestech i výzvách.