Podcasts about nejd

Ve velkém sále Regionálního muzea Mělník si do 29. června můžete prohlédnout díla výtvarníků Blanky a Zdeňka Šulcových. Oba jsou rodáci z Mělníka a žijí na Kokořínsku. Zdeněk Šulc se věnuje kresbě a malbě, Blanka Šulcová tvoří plastiky. Přes nesporný talent se k vlastní tvorbě dostala až v roce 2019.

Vyrazíme do digitálního světa a podíváme se na zařízení, které už dávno neslouží jen k ukazování času. Chytré hodinky se staly našimi malými osobními asistenty, které si s sebou nosíme na zápěstí. Monitorují naše zdraví, pomáhají s kondicí a v nouzi umí dokonce samy zavolat i o pomoc.

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeS nejúspěšnějším učitelem angličtiny Jakubem Čáslavou – známým jako Kubova English (High agency boy) – se pouštíme do hluboké konverzace o mindsetu, motivaci, pokusu dělat věci jinak, a taky o tom, co to znamená vydržet, když se úspěch dostaví až za roky.

CELÝ ROZHOVOR SI PUSŤTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství. Nejdůležitějším hostem byl čínský vůdce Si Ťin-pching, středoevropské oči ale na kamerách ruské státní televize dlouho hledaly slovenského premiéra Roberta Fica. „Na tribuně jsme ho nezahlédli, možná se tam někde krčil. Objevil se až u hrobu neznámého vojína, a to ve třetí řadě za důležitými světovými politiky. Fico se v Moskvě zachoval jako František Ringo Čech, který držel pero, ale nepodepsal,“ říká ve společné epizodě Studia N a Romancov a spol.

Členové Klubu českých turistů (KČT) připravují v Moravskoslezském kraji trasy na letní sezónu. Kontrolují a obnovují značky pro chodce i cyklisty. Letos v regionu musejí projít tisíc kilometrů tras. Nejdůležitější jsou křižovatky a rozcestí, tak aby lidé nemohli zabloudit.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Från moln till Mozart, från kustlinjer till livets slut, återfinns fraktaler. Helena Granström funderar över verklighetens och konstens struktur. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. ESSÄ: Detta är en text där skribenten reflekterar över ett ämne eller ett verk. Åsikter som uttrycks är skribentens egna.När en matematiker försöker sig på att skämta kan det låta såhär:Vad står bokstaven B för i Benoit B Mandelbrot? Rätt svar: Benoit B Mandelbrot. Huruvida denna vits någonsin åstadkommer några skrattsalvor ska jag låta vara osagt, men den som förstår poängen har i alla fall också förstått vad som kännetecknar fraktalerna, de matematiska objekt som utforskades ingående av just denne Mandelbrot: att de innehåller delen som är helheten som innehåller delen som är helheten, och så vidare.Därav skämtets poäng: Namnet Benoit B Mandelbrot inneslutet i namnet Benoit B Mandelbrot inneslutet i namnet Benoit B Mandelbrot i all oändlighet.Man kan tänka på ett blomkålshuvud, eller ännu hellre på en romanesco: Bryt loss en bukett, och du kommer i denna bukett att få se det stora huvudet i mindre format. Bryt loss en mindre bukett av denna bukett, och så ännu en mindre från denna: Samma sak upprepar sig, med allt mindre kålhuvuden som fortsätter att spira från allt mindre kålhuvuden. En ovanligt hänförande fraktal kallad Mandelbrotmängden upptäcktes av Mandelbrot själv, och karakteriseras av att en förhållandevis enkel formel ger upphov till en närmast outtömlig komplexitet: ett outgrundligt överflödande universum alstrat av en simpel instruktion. Inför denna rikedom är det svårt att hålla fast vid tanken på att matematiken bara skulle vara något som människan har hittat på: ”Mandelbrotmängden är”, som matematikern Roger Penrose påpekat, ”inte något som det mänskliga sinnet har uppfunnit; den upptäcktes.” Precis på samma sätt som Mount Everest, finns den bara där.Men fraktalerna existerar alltså inte enbart i den rena matematikens sfär, utan i högsta grad i verkligheten: Vi kan finna dem i kustlinjer och floddeltan, ormbunkar och åskviggar, blodkärl och neuroner, galaxkluster och bergskedjor och moln. I var och en av dessa strukturer ser man helheten upprepa sig i de mindre delarna: Den som betraktar en del av en bergig kust kan inte utifrån dess form avgöra om det är en liten sträcka som de ser på nära håll, eller en längre på stort avstånd; och varje liten del av ett moln skulle, betraktad för sig själv, lika gärna kunna vara det stora molnet självt. Till och med vår arvsmassa är arrangerad enligt denna struktur, inpassad i den trånga cellkärnan genom identiska vikningar som sker i mindre och mindre skala. Naturen är, med andra ord, i högsta grad fraktal – och år 2016 kom ett antal polska kärnfysiker lite oväntat också fram till slutsatsen att detsamma gäller litteraturen.Det är en häpnadsväckande upptäckt, även om den kanske är lite mindre fruktbar än vad en författare skulle önska – för hur gärna jag än vill skulle jag inte kunna låta varje stycke i denna essä utgöra en miniatyr av helheten – och varje mening en miniatyr av varje stycke – och varje ord en miniatyr av varje mening. Även om det hade varit outsägligt elegant. Den amerikanska författaren Paul Auster har visserligen gjort gällande att den första meningen i hans roman Mr Vertigo innehåller essensen av hela verket – men den fraktala strukturen i kända verk av författare som Virginia Woolf och Robert Bolano låter sig avtäckas först genom ingående statistisk analys. De litteraturintresserade polska fysikerna genomförde till exempel en kartläggning av fördelningen av meningarnas längd i de romaner de studerade: Vad som framträdde var en form av idealt fraktalmönster, särskilt skönjbart i den typ av litteratur som brukar betecknas som medvetandeström. Mest fraktal av alla – till och med multifraktal, det vill säga innehållande fraktaler av fraktaler – lär James Joyces svårgenomträngliga Finnegan's Wake vara. När det gäller lyrik har en ambitiös forskare med en besläktad metod lyckats med konststycket att finna Cantormängden, en annan känd fraktal, i form av förekomsten av ordet know i en dikt av den amerikanske poeten Wallace Stevens. Och även i musiken är det möjligt att finna fraktala strukturer – föga förvånande till exempel hos en kompositör som Johann Sebastian Bach, i vars tredje cellosvit en musicerande matematiker lyckats identifiera ett påfallande exakt exempel på samma Cantormängd.Bevisar det att konstnärerna, tidigare än matematikerna, har förmått att uppfatta tillvarons inre struktur? Att dessa skapande människor på ett omedvetet vis har anat formen hos de kärl som fyller människokroppens lungvävnad, hos de kärl i vilka dess blod flödar och hos det nätverk av nervceller som överhuvudtaget gör aningar – omedvetna eller inte – möjliga. Kanske är det denna djupt liggande intuition som Mandelbrot själv också anspelar på när han konstaterar att barn inte undrar ”över temperaturen hos en gas eller kollisioner mellan atomer, utan över formerna hos träd, moln och blixtar.” Undrar de, för att de i dessa former identifierar något märkvärdigt bekant, något som lånar sin form också åt deras eget inre?Men å andra sidan skulle författarnas benägenhet att skriva fram fraktaler kunna ges en mer prosaisk förklaring än så, för också det mänskliga livets yttre ramar låter oss ju stifta bekantskap med det fraktala: Dygnet kan förstås som en miniatyr av året som i sin tur kan framstå som en miniatyr av det mänskliga livsförloppet. Men inte bara det: Möjligen, skriver matematikern Michael Frame i den märkliga lilla skriften The Geometry of Grief, kan även sorgen sägas uppvisa en självlikhet på olika skalor, eftersom varje sorg i sin tur består av många små delsorger, varje förlust av en mängd olika möjligheter eller tillfällen eller erfarenheter som för alltid gått förlorade. Inuti sorgen över en älskad människas bortgång, oövervinnerlig i sin väldighet, finns sorgen över att aldrig mer få hålla hennes hand, över att aldrig mer få höra hennes röst, över att aldrig mer få vända sig till henne med sina tankar. Och det faktum att de många små sorgerna liknar den stora sorgen i art om än inte i storlek gör det möjligt, fortsätter Frame sitt resonemang, att öva sig: Att lära sig ett sätt att tackla den väldiga, till synes ohanterliga sorgen, genom att prövande och försiktigt ta sig an de mindre sorgerna, en i sänder. Och betraktat med den fraktala geometrins blick framstår på sätt och vis hela livet så, som en repetition i liten skala för de stora skeenden som hela tiden – och samtidigt, bara långsammare – utspelar sig: varje glädje en liten replik av den större glädjen, varje misslyckande och varje närmande och varje känslosvall en replik av sina större motsvarigheter av vilka de också utgör en del. Och förstås – detta är väl den fraktala livsstrukturens dystraste sida – utgör var och en av tillvarons otaliga förluster en sorts miniatyr av den slutliga förlust som väntar oss alla, den av livet självt.Hur man ska gaska upp sig efter en sådan nedslående insikt är inte helt klart – men kanske kan åtminstone matematikerna ibland oss finna lättnad i ännu ett exempel på humor för de få:–Hur gick det för matematikern som blev gammal och sjuk, dog han? –Nejdå. Han förlorade bara några av sina funktioner. Helena Granströmförfattare med bakgrund inom fysik och matematik

"Mozek není reportér. Je to prediktor. A pokud máš nízkou sebehodnotu, predikuješ realitu, která ti ji potvrzuje."V téhle hutné a vědecky podložené epizodě rozplétáme klíčový pilíř duševního zdraví: sebehodnotu. Následně se vrhneme do intervencí a cvičení, které mají evidenci jako KBT, sebe-soucit orientovaný přístup a terapie přijetí a závazku (Acceptance and commitment therapy).Co znamená, když se cítíš málo hodnotný? Jak se to projevuje ve vztazích, v práci, ve zdraví, v mozku? A jak se tahle vnitřní mapa vůbec tvoří – a dá se změnit?V podcastu se Vojta a Kryštof noří do neurověd, psychologie, vývojových konceptů trvalé emoce, i praktických intervencí, které pomáhají.Proč je sebehodnota aktivní proces, ne daná konstantaCo ukazují studie: nízká sebehodnota predikuje úzkosti, deprese i zdravotní problémyJak funguje defaultní síť mozku a jak ovlivňuje tvoji identituJak pracovat se vnitřním kritikem a přepisovat vnitřní příběhyProč je důležitý vztah ke svému budoucímu já a jak ho kultivovatA hlavně: konkrétní intervence a techniky, které můžeš zkusit hnedOdebírej krátký VIP formát na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 43! Nejdůležitější koncepty a uvědomění v úderném krátkém formátu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kup si naší knihu na ⁠⁠⁠LevnyDopamin.cz⁠⁠⁠Partneři epizody:⁠⁠ Prager´s⁠⁠ - ⁠⁠https://eshop.fhprager.cz/⁠⁠Dělají jednu z nejlepších Kombuch. Vyzkoušej tu s matchou, matéčkem, nebo naší oblíbenou bez kofeinu z Rooibosu. Zadej kód BWA20 pro 20% SLEVU na ⁠⁠eshop.fhprager.czZmíněné otázky:Základní měření sebehodnoty: Rosenbergova škála sebehodnoty (RSES):Označ souhlas s každým tvrzením (1 = zcela nesouhlasím … 4 = zcela souhlasím). Negativně formulované položky (4, 6, 9, 10) skóruj obráceně.Cítím, že jsem stejně hodnotný člověk jako ostatní. ___Mám pocit, že mám řadu dobrých vlastností. ___V zásadě jsem se sebou spokojený/á. ___(R) Občas mám pocit, že nejsem schopen/na udělat nic pořádně. ___Mám pozitivní postoj k sobě samému/samé. ___(R) Občas si myslím, že jsem úplně k ničemu. ___Cítím, že jsem alespoň stejně užitečný/á jako ostatní. ___Považuji se za člověka hodného úcty. ___(R) Přál/a bych si mít k sobě více respektu. ___(R) Občas se cítím bezcenný/á. ___Výpočet skóru: Sečti všechna čísla po potřebném obráceném skórování.Rozmezí 10–19 = nízká sebehodnota, 20–30 = střední, 31–40 = vysoká.Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:05:42 O čem se dnes budeme bavit08:29 Pár otázek na sebehodnotu09:05 Úcta k sobě samotnému12:49 Další pilíře duševního zdraví15:10 Dopady nízké sebehodnoty17:45 Koncept trvalé emoce20:51 Vliv sebehodnoty na větší uzly defaultní sítě28:41 Jak bude vypadat život, když všichni...29:52 Vztah ke svému budoucímu já32:45 Přístup KBT a co to je34:40 Praktiky pro zlepšení sebehodnoty39:09 Sebesoucit - Self compassion47:26 Zvyšování agency52:54 Intervence svého nejlepšího jáZdroje:- Kognuitivní defůze: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S000579161000056X- ACT: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2212144724000401ACT a kognitivní flexibilita: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212144723001229- Self-Compassion break - https://self-compassion.org/exercises/exercise-2-self-compassion-break/

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

Jaký význam má podle vědců důvěryhodnost médií pro odolnost společnosti před konspiračními teoriemi? - Proč podle lékařů v posledních letech začalo opět přibývat kožních nádorů? Moderuje Lukáš Matoška.

Velký realitní byznys s kancelářskými centry, obchodními domy a hotely má za sebou nejlepší čtvrtletí od roku 2020. Majitele změnily nemovitosti za půldruhé miliardy eur. To je podle aktuálního kurzu zhruba 37 miliard korun. Meziročně objem realitních obchodů vyskočil trojnásobně, vyplývá ze statistik realitně-poradenské společnosti Knight Frank. Mezi kupujícími jednoznačně převažují čeští investoři.„Český kapitál je schopen absorbovat příležitosti, které jsou na českém trhu k dispozici,“ řekla v Agendě SZ Byznys ředitelka Knight Frank Zdenka Klapalová.Nemovitostnímu trhu v posledních měsících vévodí skupina PPF Renáty Kellnerové a její rodiny. Nejdříve koupila pražský hotel Hilton. Nedávno pak k Hiltonu přidala ještě další luxusní hotel Four Seasons. Ve Four Seasons obratem přeprodala menšinový podíl miliardářovi Michalu Strnadovi. PPF i Strnad zároveň naznačili, že nevylučují spolupráci také na dalších projektech.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Celý Pákistán byl jedna velká komedie, další potenciální díl do řady o „četnících“. Myslím, že se mi povedl unikátní kousek, o který jsem ovšem nestál – ač jsem jel jakoby stopem, dokonce několika desítkami aut, ani jednou to nebyl klasický stop.Přes objektivně nebezpečný Balúčistán mě převezl ve svém expedičním autobusu Ryan ze Severního Irska, který se hned za íránskou hranicí dostal do téže pasti jako já: bylo nám řečeno, že se v této obrovské pouštní provincii můžeme pohybovat pouze v rámci ozbrojeného konvoje, což jsem chápal. V Balúčistánu se teď skutečně běžně střílí a bouchají tam bomby, takže to mi vůbec nevadilo.Když jsme ale konečně přejeli do vedlejšího státu Sindh a já se s luxusem Ryanova trucku rozloučil, ukázalo se, že ochranku musím mít dál. Nejdřív jsem to považoval za fór, protože kromě Balúčistánu je všude jinde nebezpečno asi jako v každé rozvojové zemi – dejme tomu trošku –, ale asi jsem si zpackal zbytek Pákistánu několika rádoby vtipnými pokusy o útěk svým chudákům ochráncům.

Velikonoce 2025 1. - V Ježíšově vzkříšení viděli první Ježíšovi následovníci velkou naléhavost, protože se svět změnil. Apoštol Pavel to později řekne slovy “Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste byli kdysi daleko, stali jste se blízkými v krvi Kristově.” Vy, kteří byli odmítnuti, jste nyní pozvání ke stolu, protože náš Pán žije. Jeho pozvání je naléhavé, protože světu se vrátil jeho pravý král. To dělá evangelium mimořádným. Naléhavost pozvání je zvýrazněna během. Polovina všech referencí o běhu v Novém Zákoně se týká vzkříšení. Nejdřív tady máme běh od hrobu. Pak máme běh k hrobu. A nakonec běh se zprávou o vzkříšeném Pánu. I my jsme pozváni k běhu. Běžíme, protože se radujeme. Běžíme, protože svět je už jiný. Běžíme, protože máme nový život.

Sejdou se takhle bývalý mnich, komik a neobudhista... to není začátek vtipu, ale diskuze o Změněných stavech vědomí v podání Jana Bendy, Jiřího Charváta a Filipa Douška, které jsme si pozvali na jedno pódium v rámci našeho MINI festu. „Všechno se děje. Ale kdo to vlastně dělá? Kde je já, které koná?“V této speciální epizodě z Brain We Are MiniFestu se tři silné osobnosti – Filip Doušek, Jiří Charvát a Jan Benda – potkávají v jedné z nejintenzivnějších konverzací o vědomí, svobodné vůli, meditaci, psychedelické zkušenosti a ztrátě ega.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se stanovuje cena vody, proč máme tak drahou vodu a jak se investuje do infrastruktury? Na tyto otázky odpovídá tiskový mluvčí Severočeské vodárenské společnosti Mgr. Mario Böhme.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nemusíš se mít rád za všechno. Ale měl bys vědět, kdo vevnitř drží kormidlo.“Tohle není jen další epizoda o vztazích.Tohle je živý ponor do sebe, do hlubin, kde sídlí naše vnitřní části, do prostoru, kde se rodí vztah k sobě i k druhým. Spolu s párovým terapeutem Honzou Vojtkem zkoumáme, co znamená vnitřní bezpečí, proč sebevědomí nevychází z výkonu, a jak moc nás ovlivňuje citová vazba (attachment) – ale zdaleka ne tak, jak si myslíš.

Vezme nám umělá inteligence práci? Jaké schopnosti budou v budoucnu těmi nejdůležitějšími pro to, abychom se na pracovním trhnu neztratili? Na co se bude zaměřovat HR a čím bychom už teď měli začít, abychom „nezaspali dobu“? Nejen o tom si Barbora Hartmannová povídala s Mikym Škodou, spoluzakladatelem Mobilis Institute. Tam se mimo jiné zabývá gamifikací vzdělávání (tedy využíváním herních prvků ve vzdělávání) a pomáhá firmám i jednotlivcům se schopností přizpůsobit se rychle se měnící době. OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos. Rozpoznat pracovité a loajální zaměstnance už na pohovoru bude zásadní v každé době. Přijďte na seminář „Jak vytvořit a udržet skvělý tým“: https://www.performia.cz/jak-vytvorit-a-udrzet-skvely-tym Tipy z oblasti budování skvělého a úspěšného týmu od Performie každé 2 týdny do Vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/tipy-a-triky Mobilis Institute: https://mobilis.institute/ Jak najít správní AI nástroj: https://theresanaiforthat.com/ 

Před 30 lety, v dubnu 1995, „se narodil“ orchestr Big Band RELAX. Nejdřív mladoboleslavský, postupem času známý po celé republice. Zakladatelem a dirigentem bandu je trumpetista, Boleslavák, bývalý člen Orchestru Československé televize, Přemysl Vlasta.

Scéna jako z akčního filmu. Do firmy pozdě večer vniknou ozbrojení maskovaní lupiči a napadnou každého, kdo tam je. Všechny brutálně zbíjí, vezmou veškeré peníze, které najdou, a zmizí. Dva z napadených později zraněním podlehnou. Policie se z počátku neměla čeho chytit. Až později bylo jasné, že má co dočinění s profesionály ze zahraničí. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v roce 1848 usedal na trůn rakouského císařství mladý, pouze osmnáctiletý František Josef I., nikdo netušil, že se stane naším nejdéle panujícím vládcem. Na trůnu byl takřka 68 let, což ho řadí do první desítky i ve světovém měřítku.

Když v roce 1848 usedal na trůn rakouského císařství mladý, pouze osmnáctiletý František Josef I., nikdo netušil, že se stane naším nejdéle panujícím vládcem. Na trůnu byl takřka 68 let, což ho řadí do první desítky i ve světovém měřítku.

Vlna propouštění státních zaměstnanců administrativou amerického prezidenta Trumpa zasáhla i národní parky a státní lesy. Z Lesní služby musely odejít více než tři tisíce pracovníků a Správa národních parků vyhodila tisícovku zaměstnanců. Nejdříve ty, kteří sice v podniku už pracovali řadu let, ale na nové pozici byli ve zkušební době, a pak i vědkyně a vědce, kteří se starají o ochranu přírodních krás.

Jak nejlépe skladovat vajíčka, aby vydržela co nejdéle čerstvá? V lednici v původním papírovém obalu. Ideální je v chladničce vybrat místo co nejdál od silně aromatických potravin, aby jejich pachy nepronikaly skrz skořápky.

Jak nejlépe skladovat vajíčka, aby vydržela co nejdéle čerstvá? V lednici v původním papírovém obalu. Ideální je v chladničce vybrat místo co nejdál od silně aromatických potravin, aby jejich pachy nepronikaly skrz skořápky.

⁠⁠Brain We Are MINI FEST⁠Stárnutí je problém, který se dá inženýrsky řešit. Jaké jsou nejnovější strategie, které prodlužují zdravý život? A proč je dlouhověkost daleko víc než jen vyšší věk?Dlouhověkost není o tom žít co nejdéle, ale žít co nejkvalitněji. Spolu s expertem na výživu a dlouhověkost Miloslavem Šindelářem se ponoříme do fascinujícího světa biologie stárnutí a optimalizace zdraví.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Martinem Štorkánem

Omeletky jsme dnes naplnili odvahou. V německé venkovské restauraci jsem si objednala žampióny. Dlouho jsem čekala. Pak jsem sebrala odvahu a zavolala číšníka. Obsluha mi nerozuměla, tak jsem objednávku nakreslila. Hostinský se uklonil a běžel do kuchyně jako na koni. Pak mi přinesl deštník. Halina Pawlowská přečte svoji povídku Nejdůležitější je proč. Přidá recept na telecí řízečky s gratinovanou mozarellou. Uslyšíte příspěvek Magdy Urbančíkové Košice.

Exilová literatura je významnou součástí české literatury 20. století. Minulý týden se v pražském domě německy hovořících autorů uskutečnila přednáška Lucie Antošíkové z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd na téma: Emigrace jako výzva a odpověď. Československé spisovatelky a hledání vlastního hlasu.

Exilová literatura je významnou součástí české literatury 20. století. Minulý týden se v pražském domě německy hovořících autorů uskutečnila přednáška Lucie Antošíkové z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd na téma: Emigrace jako výzva a odpověď. Československé spisovatelky a hledání vlastního hlasu.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Františkem Trojanem

Ve Vltavínu si poslechnete výběr z cestování někdejšího redaktora českobudějovické rozhlasové stanice Jaroslava Klímy a archiváře Jiřího Zálohy po rakousko-českém pohraničí.

Jak poznat ten pravý čas změnit firemní systém? A jak získat lepší data ve chvíli, kdy podnik nedisponuje rozsáhlým IT oddělením? Právě o tom v novém vydání Forbes BrandVoice podcastu diskutovali Martin Ingr, CEO společnosti Navertica, a Miloš Staněk, spolumajitel společnosti Potten & Pannen Staněk. Jeden z nich řídí firmu, která už přes třicet let pomáhá firmám budovat podnikové systémy a cloudová řešení. Druhý stejně dlouhou dobu spoluřídí firmu, která naučila Čechy znát prémiové značky kuchyňského vybavení. Vůbec poprvé se Martin Ingr a Miloš Staněk sešli spolu v jednom studiu. Jaké systémy Navertica využívá? Jak dlouho trvá digitální transformace středně velké firmy? Projeví se efektivita hned? Na co si dát pozor a neudělat při výběru dodavatele chybu? A co je v Potten & Pannen Staněk už léta bestsellerem?

„Mozek není stroj na pravdu. Je to stroj na přežití. A někdy nám lže jen proto, abychom se cítili v bezpečí.“

Patří k lidem, kteří mají dobře rozmyšlené, co a jak chtějí dělat. A zároveň jim to vychází. Petr Mára má prostě dobrou značku. Skoro se nabízí srovnat ho se značku Apple, s kterou je po větší část své kariéry spojený. Je drahý, ale to, co nabízí, je v největší kvalitě. I o tom jsme mluvili.A taky o tom, co si Petr Mára myslí o Elonu Muskovi, v čem je optimista a z čeho má naopak trochu obavy, nebo jaká budoucnost čeká automobily (nápověda: elektrická, ale ta vonící benzínem úplně nezmizí).Sešli jsme se v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, kde v místnosti voní popcorn a kde si ke sledování můžete dát drink nebo kávu. Živě natáčené rozhovory jsou trochu jiné než ty, které vznikají jen ve dvou ve studiu. Jsou méně intimní, ale zase více spontánní.Příjemný poslech!Jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).Evropa jako safari pro bohaté Američany? Možná to není špatná budoucnostPetr Mára, enfant terrible české technologické scény, který se paradoxně nikdy nenaučil pořádně programovat, o svých začátcích říká: "Byl jsem v programování strašně špatnej. Což není dobré, když tě baví technologie. Vyřešil jsem to tím, že jsem o technologiích začal vyprávět ostatním.”Tohle upřímné přiznání vlastní nedostatečnosti se stalo základem jeho pozdějšího úspěchu. Jak se ukázalo, byla to cesta správným směrem. Dnes, ve svých 47 letech, patří k nejvlivnějším hlasům české digitální scény."Když Apple přišel na český trh, hledali někoho, kdo jim tady bude školit personál. Ono tady nikdo nebyl," vzpomíná s pobaveným výrazem. "Měl jsem call s vedením v Londýně, kde se mě ptali na rozdíl mezi upsellem a crossellem. Říkám, vůbec netuším. On odpověděl: 'Skvělý!' a vzali mě."Márův příběh je fascinující právě svou nelinearitou. Ve věku, kdy většina lidí už má jasno o své kariérní dráze, prožil moment prozření. "Kolem 39 let tě přepadne takový to prozření prostě kolem středního věku," říká. "Řekneš si, ty vole, to je blbý, co já budu dělat. Teď přichází ta mladá generace, budu irelevantní..."Místo krize středního věku však následovala transformace. Mára se vrhl na YouTube, původně jen jako způsob, jak zůstat viditelný. Dnes má přes 200 000 sledujících a jeho vliv daleko přesahuje hranice technologického světa."Nejdřív jsme byli lidé, pak jsme se z lidí stali roboty a teď se možná zpátky staneme zase lidmi," volně cituje tweet, který podle něj vystihuje současnou transformaci společnosti. Je to provokativní myšlenka - že právě vrchol technologického pokroku by mohl vést k návratu k naší větší “lidskosti”.Márova vize budoucnosti Evropy je stejně neortodoxní. Zatímco mnozí se obávají zaostávání za USA a Čínou, on to nerozporuje, ale snaží se i v tom najít nějakou výhodu. "Možná se staneme místem, kam budou bohatí Američani jezdit jako na safari. Užívat si pomalejší životní styl," říká. "A možná to není vůbec špatnej scénář."V době, kdy technologický diskurz často sklouzává k jednostranným vizím budoucnosti, Mára nabízí mnohem komplexnější pohled. Je technologickým optimistou, který si zachovává hluboce lidský rozměr. "Jsem přeučený introvert," říká o sobě. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší." V tom se asi i skrývá celá podstata Márova pohledu na svět - optimismus není naivitou, ale vědomou volbou perspektivy.

Nejdříve banální požár na skládce, který z dálky zahlédl náhodný kolemjdoucí. Když na místo dorazili hasiči, zjistili, že na smetišti je v plamenech lidské tělo. Přivolaný soudní lékař už mohl jen konstatovat, že obětí je žena. Další identifikace ale na místě nebyla možná... Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České domy čekají v příštích letech masivní rekonstrukce. Díky zateplení či novým oknům mají ušetřit na energiích, ale kompletní renovace vyjdou i na miliony. Splnit požadavky tak může být zejména pro starší vlastníky problém.Nově postavené nemovitosti budou muset mít už za pět let nulové emise. A od roku 2050 mají být klimaticky neutrální i starší stavby, požaduje i po Česku nová evropská směrnice.Podobně jako je přestárlý český vozový park, tak ani tuzemské nemovitosti nepatří k nejmladším. Na vytápění a chlazení spotřebují v evropském srovnání hodně energie.„Podstatná část rodinných domů tu byla postavená do roku 1980, podle statistik přes 700 000 domů. A tam se energetická účinnost nijak moc neřešila, nejsme na tom úplně dobře,“ míní v podcastu Ve vatě zakladatel Golem Finance Libor Ostatek.To se má v příštích letech díky nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov změnit. Majitelé budou muset své nemovitosti upravit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zateplit, vyměnit okna, vyměnit zdroj tepla, instalovat fotovoltaiky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím si náklady na vytápění sníží.Klidně to mohlo být tvrdšíPodle nové směrnice, která je závazná, musí být k roku 2030 všechny evropské novostavby bezemisní. Musí mít tedy „energetický štítek“ zvaný PENB (průkaz energetické náročnosti budov) třídy A, jehož získání bude však tvrdší než nyní.Starší domy, ať už to jsou činžáky, rodinné domy či veřejné budovy, mají požadavek splnit do roku 2050. Výjimku dostanou jen památky.„Myslím, že to není nic, co by bylo nereálné. Za mě by ten cíl mohl být klidně i tvrdší,“ domnívá se ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý s tím, že konkrétní aplikace směrnice se už v odborných skupinách na ministerstvech řeší.Standardy aktuálně podle něj splňuje zhruba jen každý pátý dům v Česku a tempo rekonstrukcí zaostává. „Renovujeme jedno procento bytů ročně. Potřebovali bychom třikrát víc a třikrát kvalitněji,“ kritizuje Malý.Podle šéfa Centra pasivního domu je snazší postavit nový bezemisní dům než leckterou starší nemovitost zrekonstruovat. „Na realitním trhu se prodává obrovské množství nemovitostí s tím, že jsou v dobrém standardu a když se na to člověk podívá, tak ten dům je lepší zbořit a přitom stojí 10 milionů.“Jedno opatření z domu menšího „žrouta energie“ neuděláČeši nyní podle Malého často renovují jen napůl. „Prostě se to nějakým způsobem zateplí, nějak se vymění okna, ale nedaří se detaily, aby okno bylo správně osazené, utěsněné. Aby tam nevznikala místa, kudy teplo uniká nebo kudy jde chlad dovnitř, protože pak to tam kondenzuje, dělají se plísně,“ komentuje Malý typický nešvar renovací.Současně s okny je vhodné zateplit dům dostatečnou izolací. „Lidé si neuvědomují, že cena izolantu je minoritní, takže jestli jako zateplím 15, 20 nebo 25 centimetry, tak ten rozdíl v té ceně koncový není tak veliký. Nejdůležitější je cena lidské práce.“Pak přijde na řadu střecha a následně nový zdroj tepla, ať už je to biomasa, tepelné čerpadlo, případně fotovoltaika. Fosilní paliva budou mít „utrum“. Do května 2026 musí stát zavést systém tzv. renovačních pasů, které dají vlastníkům budov jasný návod, jak renovovat a jak renovace načasovat. Odborník má vlastníkovi budovy, pokud bude chtít, navrhnout postup právě pro jeho dům.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Snažím se ve videích docílit toho, aby to bavilo jak laiky, kteří o tématu zatím nic neví, tak i ty, kteří se chtějí dozvědět něco podrobnějšího, co dosud neznali,“ říká Jiří Burýšek. Začínal jako novinář v mediálním domě, v posledních letech už natáčí sám za sebe na YouTube. Ve videích vysvětluje třeba negativní dopady kouření nebo pití alkoholu. Věnuje se ale taky astronomii nebo historii.

Nejdřív to vypadalo jako další vražda na předměstí Stockholmu. Jenže pak se ukázalo, že zastřeleným je muž, který se proslavil jako palič koránů. Jeho život a smrt jsou spletencem hned několika morálních, právních a náboženských konfliktů.

Už příští týden se Donald Trump stane podruhé oficiálně prezidentem. „USA chce přetvořit v konzervativní zemi se silnou rolí náboženství. Amerika se mění před očima a bude vypadat jinak, než ji známe,“ říká z USA česká novinářka.Je to už osm let, co se novinářka Jana Ciglerová rozhodla vzít tři malé děti a spolu s nimi se s manželem přestěhovala na Floridu. Nejdřív jen na měsíc za teplem, pak na tři měsíce, aby nakonec na Floridě zůstala. Byla nejprve dopisovatelkou deníku MF Dnes, aby se posléze stala americkou zpravodajkou Deníku N.„Amerika mi přišla strašně zajímavá, ucítila jsem tam možnost, že bych se mohla vrátit ke zpravodajské práci a šla jsem tehdy za ředitelem redakce Mladé fronty DNES a zeptala jsem se ho, jestli by mě nechtěl poslat do Ameriky jako zahraniční zpravodajku. A on mi tehdy řekl, že když ho to nebude stát o moc víc, než mi platí dnes, takže proč ne,“ vypráví Jana Ciglerová v podcastu Mediální cirkus, kde byla hostem.„Je to práce snů. Zároveň ale chápu důvody, proč jsou zpravodajové někde na postech 4 nebo 5 let a potom se přirozeně točí. Ty totiž ztrácíš po letech určitou citlivost nebo nadšení. Třeba teď se ve Wisconsinu stala další masová střelba. Respektive nakonec se ukázalo, že byli dva mrtví, původně ale říkali pět. A já už jsem mohla napsat scénář toho, jak to bude vypadat. Že nejdříve lidé budou říkat, že to si nikdy nemysleli, že by se to mohlo stát zrovna u nich. Pak budou přicházet příběhy, kdy se odtajní identita obětí, bude se to soustřeďovat na to, stanice nebudou říkat jméno střelce nebo střelkyně, pak bude pohřeb, což je ten nejtěžší moment. Politici budou vinit jedni druhé. To znamená republikáni budou říkat, že šlo o psychické problémy, demokraté, že za to můžou zbraně. Takže už vlastně umím napsat scénář a ono se to skutečně podle toho děje,“ popisuje novinářka.Jana Ciglerová za svoji kariéru pracovala pro Lidové noviny, MF Dnes nebo Českou televizi. Byla šéfredaktorkou české verze časopisu Elle, stála u vzniku pořadu Tah dámou na ČT nebo u zrodu přílohy MF Dnes ONA Dnes. Od roku 2018 pak z Ameriky píše pro Deník N.Spojené státy americké se v posledních letech zásadně proměňují vlivem silných migračních vln. Ty se propisují do složení obyvatel USA a mění i rozložení politických sil. Mnohé tradičně demokratické státy se pod vlivem změny obyvatel názorově posunuly směrem k demokratům. Kam až vlastně mohou dojít změny v americké společnosti? A jak daleko ji může v příštích letech posunout Donald Trump?„Mí optimističtí američtí přátelé říkají, že Amerika vždycky dojde k nějakému extrému a pak se vzpamatuje a zase se to srovná. Já si myslím, že na toto druhé volební období měl Donal Trump a zejména lidé kolem něj, ty síly a skupiny kolem něj, čas se velmi dobře připravit. Mají několik vlivových skupin, které jdou krok za krokem, mají připraveno jak ovládnutí školních rad, regionálních politických sdružení, tak zrušení ministerstva školství a podobně. Oni vlastně Ameriku chtějí přetvořit na konzervativní zemi tak, jak Amerika dosud nebyla. A nadřazené skupiny, tak, jak já to tam vidím, budou běloši evropského původu, kteří budou propagovat náboženské pojetí vlády. Bude několik států, kde budou klást odpor, nicméně ten frontální útok na systém vzdělávání je tak markantní, že si myslím, že to vlastně bude změna na dlouhou dobu,“ dodává Jana Ciglerová.Jak se mění v Americe novinařina? Proč tolik roste vliv podcasterů, kteří stojí mimo velké redakce? A jak společnost na novináře reaguje?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na první pohled se zdá, že všechno podstatné se v minulém roce odehrálo mezi létem a podzimem 2024. Nejdříve proběhly volby do Evropského parlamentu a následně krajské a senátní volby. Pro českou politiku se však daleko důležitější jednou ukážou americké prezidentské volby a rozklad německé vládní koalice, který v únoru vyústí v předčasné parlamentní volby. V obou zemích totiž narůstá kritický potenciál proti pokračování dosavadní politiky. Jaký to bude mít vliv na nás, když jsme tak těsně provázaní s Německem, pro nějž jsou Spojené státy druhým největším cílem jejich exportu? V tomto podcastu se také budeme zabývat tím, kdy a jestli se v Evropě odblokuje výstavba bytů, jaké efekty bude mít tzv. Draghiho zpráva na debyrokratizaci života a podnikání, co ukázaly české povodně a jaké jsou největší úspěchy a neúspěchy Fialovy vlády. Prostě si zrekapitulujeme rok 2024 a podíváme se i do toho dalšího. V soutěži Zlatá kozenka hlasujte zde - https://forms.gle/rr3sGDBqNzFuVJqaA

Už to tak někdy bývá, že nejpodstatnější problémy jsou těmi nejpřehlíženějšími. Hezky to bylo vidět na reakcích na novoroční projev prezidenta republiky Petra Pavla. Prakticky nikdo si v něm nevšiml záležitosti, která leží v základu ostatních potíží země: Poukazu na problému nerovností mezi jednotlivými částmi Česka.