Podcasts about nejd

Schweizerhaus patří mezi nejslavnější podniky rakouské metropole. Generace Vídeňanů tam chodí na pivo, pečené koleno nebo jen tak posedět pod kaštany. Málokdo ale ví, že jeho historie je úzce propojená s Českem. Rodina Kolariků, která podnik provozuje už několik generací, je původem z jižních Čech. A právě odtud pochází i pivo, které se ve Schweizerhausu bez přestávky čepuje už celé století.

Schweizerhaus patří mezi nejslavnější podniky rakouské metropole. Generace Vídeňanů tam chodí na pivo, pečené koleno nebo jen tak posedět pod kaštany. Málokdo ale ví, že jeho historie je úzce propojená s Českem. Rodina Kolariků, která podnik provozuje už několik generací, je původem z jižních Čech. A právě odtud pochází i pivo, které se ve Schweizerhausu bez přestávky čepuje už celé století. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reklamy slibují zázračné účinky vitamínů a doplňků stravy, podle odbornice na výživu Mirky Zemanové ale zdraví stojí především na pestré a kvalitní stravě.

Reklamy slibují zázračné účinky vitamínů a doplňků stravy, podle odbornice na výživu Mirky Zemanové ale zdraví stojí především na pestré a kvalitní stravě.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké to je žít už 100 let? Nač takový člověk vzpomíná, co jej drží při životě a co mu dělá radost, o to se s námi podělila paní Lucie Ciemplová ze Smilovic na Frýdecko-Místecku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alžběta Vávrová je absolventkou Fakulty logistiky a krizového řízení a v současnosti pracuje ve společnosti Čepro, kde má na starosti bezpečnost dvou velkých skladů nafty a benzínu. S láskou vzpomíná na své studium na UTB, v rámci kterého měla možnost i vycestovat – v rámci projektu NAWA se dostala například do Kosova, Belgie a Polska. Lze dělat ochranu obyvatelstva i jinak než u IZS nebo armády? Co je pro Alžbětu v její práci nejtěžší? A byla původně FLKŘ její první volbou? Nejenom o tom bude dnešní povídání. Nalaďte se na nový díl pořadu After Life!

Léčitelé Pojizeří a Podkrkonoší, kniha, kterou napsali Tomáš Chvátal a Ivo Navrátil ze Semil, získala v soutěži Kniha roku Libereckého kraje 2026 cenu v kategorii Odborná a populárně naučná literatura i Cenu čtenářů.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká část sudetských Němců podporovala Hitlerovu NSDAP. Srovnatelné procento Čechů ale podporovalo stalinistickou KSČ. Neměli být také odsunuti kvůli hrůzám stalinské diktatury?Veřejná debata o vhodnosti nebo nevhodnosti konání sjezdu sudetských Němců v Brně potvrzuje, že existuje jedna minulost a mnoho historii. Každá ze stran líčí poválečný odsun Němců úplně opačně a líčí ho tak, aby to vyhovovalo jejím současným politickým cílům. Jde o typickou politickou instrumentalizaci historie pro současnou agendu. Sjezd v Brně byl zástupný problém a postoje k němu jasně kopírují štěpení politické scény na národně-konzervativní a liberálně-kosmopolitní směr. Platí, že čím více je kdo proti EU, tím byl větším odpůrcem konání sjezdu v Brně. Čili o nějakou objektivní historickou pravdu vůbec nejde.Pikantní ovšem je, že nejvíce protiněmeckou notu hrají ti politikové, kteří zároveň podporují německou AfD. Pokud z Německa hrozí nebezpečí ve vztahu k Benešovým dekretům, je to od AfD. SPD je s nimi v jedné europarlamentní frakci a zároveň horuje proti Sudetoněmeckému krajanskému sdružení.Na územích zemí Koruny české žilo přes 600 let smíšené obyvatelstvo a až na ojedinělé okamžiky žilo v klidu a míru. Až formování občanské společnosti v 2. polovině 19. století vedlo k vzniku moderních nacionálních identit, které začaly být vůči sobě čím dál nevraživější. Tak byla německá menšina po roce 1918 přinucena žít v národním státě Čechoslovaků, přičemž jejich postavení – trefně vystižené historikem Igorem Lukešem – nebylo zcela rovnoprávné. Nebyli majiteli domu, ale jen nájemníky. Do toho přišla velká hospodářská krize, která měla v pohraničí daleko ničivější dopad. Je tedy celkem pochopitelné, že když sudetští Němci viděli hitlerovskou propagandu spektakulárních úspěchů a slyšeli na „Heim ins Reich“, zatímco v ČSR je nic podobného nečekalo.Odsun Němců navázal na trend očišťování společnosti od tzv. nezdravých elementů, který začal v závěru třicátých let a pokračoval až do let padesátých. Nejdříve byli na řadě demokraté, liberálové, Židé a Romové, pak Němci, třídní nepřátele a reakcionáři. Podporou bezpráví se tak čeští demokraté sami oslabili. Není v tom tedy žádné národní sebemrskačství, když si to na základě historických pramenů přiznáme. Česká republika tím rozhodně nebude ohroženější.

Vracím se do listopadu roku 2025 a budu citovat svého hosta. „Nejdřív Thálie, pak kluci narozeniny, pak Slavík. Nesmírně si vážím hlasů od vás. Být po třetí bronzová je krásný. Stěží se tomu věří. Vyhlásím listopad jako nejlepší měsíc roku.“ Mým hostem je Monika Absolonová.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončil druhý „čínský týden“. Nejdřív Čínskou lidovou republiku navštívil Donald Trump, po něm prezident Vladimir Putin. Co tím Čína sleduje, že během pár dnů prezident Si Ťin-pching přijímá prezidenta Spojených států a Ruska? „Je to image, prestiž pro Peking – na červených kobercích defilují státníci supervelmoci Spojených států a velmoci Ruska. To by byl sen každého čínského vůdce,“ podotýká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Spolu s teologem Johnem Vernonem McGeem se zastavíme u proroctví Zachariáše, které se naplnilo vjezdem Ježíše Krista do Jeruzaléma. Nejdůležitějším poselstvím dnešního výkladu je paradox Mesiáše, který nepřichází jako politický triumfátor na válečném koni, ale jako spravedlivý a pokořený král na oslátku, aby svou krví vysvobodil lidstvo z bezvodé cisterny hříchu. Slovem provází Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Na kapitálových trzích se Petr Žabža, šéf oddělení investic v Air Bank, pohybuje od 90. let minulého století. Takže na vlastní kůži zažil krach dot.com bubliny z přelomu milénia, velkou finanční krizi let 2008 až 2009 a samozřejmě i covidový šok. A to, co zažíváme dnes v souvislosti s AI mánií, ho nijak nepřekvapuje. „Není to nic výjimečného,“ říká zkušený investor v novém dílu podcastu Money Maker. Na mysli má ovšem jen to, co se děje na burzách, jinak totiž vnímá umělou inteligenci jako revoluci: „Je to tektonická změna.“ I proto by se podle něj Češi měli naučit ještě víc a lépe investovat, aby byli připraveni na budoucnost.Petr Žabža, který je hodně aktivní i na sociálních sítích, se dlouhodobě věnuje podpoře finanční gramotnosti a vzdělávání veřejnosti v otázkách spojených s nakládáním s penězi. „Zlepšuje se to, ale pořád to není ono,“ říká k tomu, jak dobří investoři Češi a Češky jsou a jak moc rozumí správě financí. Pro ty, kteří už pracují, pak doporučuje budování tzv. permanentního portfolia, která sestává rovnoměrně z akcií, dluhopisů, komodit a hotovosti. A u investic pro děti? „Děti mají mít ze 100 procent akcie. Tam není co řešit,“ odpovídá Žabža rezolutně v Money Makeru.V podcastu jsme probrali nejen situaci na kapitálových trzích v době konfliktu na Blízkém východě a vzestupu AI, ale i to, jak se lidé mají připravit na penzi, proč je v lidské povaze spíš utrácet než šetřit, jaké triky používají finanční podvodníci na své oběti i o kolik peněz se připraví ti, kdo začnou investovat pozdě.00:00:00 Začínáme00:08:15 AI vs. Dot-com bubble00:13:12 Podcaster není investiční poradce00:16:30 „Finanční gramotnost je pořád nízká.“00:22:24 Spoření na důchod00:29:24 „Nejdůležitější je začít brzo.“00:40:27 Zdravě rozložené portfolio00:46:15 Dává dnes hypotéka smysl?00:49:10 Státní dluhopisy00:52:30 „Dětem jedině akcie.“00:55:14 Ezo finanční hojnost

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

René Franěk miloval zvířata odjakživa. Nejdřív se věnoval chovu ptáků. Když už jich měl hezkou sbírku, rozhodl se založit vlastní zoologickou zahradu. To se mu podařilo v obci Chleby na Nymbursku. Zprvu šlo jen o malou zoo s nevelkým počtem zvířat. Dnes má zahrada úctyhodnou rozlohu a mnoho různých druhů. Včetně medvědů a lvů a také velice vzácných opic, které slavný přírodovědec David Attenborough označil za nejkrásnější primáty světa.

Americký prezident se setkal se svým čínským protějškem. Lídři se shodli, že budou náležitě zohledňovat vzájemné obavy a posílí komunikaci a koordinaci v mezinárodních a regionálních otázkách. Končí tím americká ochrana Tchaj-wanu? „Takto bych to určitě nebral. Podstatné je, že se shodli, že setkání těchto dvou představitelů jsou nejdůležitější na světě. Tím chtěl prezident Si deklarovat, že Čína vstoupila na pole supervelmocenského soupeření s USA,“ říká Vlastislav Bříza.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Zjistila jsem, že nějaké věci možná dělám v životě špatně a že chci už dlouho zpomalit a nedaří se mi to,“ říká herečka Tereza Ramba o období po zánětu mozkových blan, který ji po natáčení Zápisníku alkoholičky donutil úplně zastavit. Nejdřív podle svých slov cítila paniku, jak to bez ní zvládne rodina a práce, pak nudu, kterou do té doby vlastně neznala a nakonec došla k tomu, že některé věci musí změnit. „Zánět mozkových jsem si částečně upřepracovala,“ říká a dodává, že to nebylo jen otázkou jednoho náročného roku, ale dlouhého nastavení od patnácti let. V rozhovoru mluví i o Monyové - nové minisérii Oneplay o úspěšné brněnské spisovatelce Simoně Monyové, autorce populárních vztahových románů, jejíž zpočátku idylický vztah s druhým manželem se postupně změnil v toxické soužití a skončil tragicky. Při natáčení série prý herečka poprvé jasněji říkala, co potřebuje. „Stačilo si o to říct,“ popisuje zkušenost s rolí zavražděné spisovatelky, kterou vnímala jako fyzicky i psychicky náročnou. Monyovou popisuje jako ženu se „strašně silnou samičí energií“, odvahou i nešťastnou volbou vydržet věci kvůli rodině. „Nese sebou téma, které dokáže ve společnosti rezonovat,“ říká Ramba a doufá, že série znovu otevře debatu o domácím násilí. Zároveň v příběhu vidí i širší tlak na ženy, které chtějí zvládnout práci, děti, domov i vlastní představu dokonalosti. „Myslím si, že na sebe máme vážně velký tlak,“ přiznává, když popisuje kamarádky, u kterých si říká, „kdy se zhroutí“. Sama dnes přemýšlí o jednodušším životě, menších nárocích a čase s dětmi, protože ji děsí, jak strašně rychle rostou. Herectví přitom pořád miluje, i když říká, že s ním má dost toxický vztah. Role podle ní mohou člověka posílit, ale taky rozhárat, pokud v nich ztratí sám sebe. Mluví i o stárnutí před kamerou, tlaku na vzhled, botoxu a dvojím metru vůči herečkám. „Nezažila jsem, že by se řešilo u chlapa, jestli si bude nebo nebude dělat nějaké zákroky,“ říká o tom, že někdy dostává drzé otázky, zda by se svou vizáží nechtěla něco udělat. Proč pro ni byla Monyová tak osobní? Co ji nemoc naučila o kontrole, práci a štěstí? Jak se mění její vztah k herectví, mateřství i vlastnímu tělu? A proč už nechce žít „na krev“? Poslechněte si celý rozhovor.

V epizodě se bavíme o programu Amazing12 v Želené kouli. Koukni na víc info: https://www.zeleznakoule.cz/#amazing12Přitažlivost ve vztahu je zásadní esence pro spokojenost. A nejde vůbec o to, kdo tě vzrušuje. Přitažlivost je totiž nejen fyzická, ale i emoční a intelektuální. Proč je důležitější, než láska? Co dělat, když ve vztahu zmizí? A proč vlastně existuje porozchodový glow-up? I o tom to dneska je.

Vystihuje krásu české krajiny a zazněla v dobách přelomových okamžiků našich moderních dějin. Cyklem symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast dnes tradičně začne mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Po téměř dvaceti letech ho zahájí rozhlasoví symfonikové. Jak intenzivně musí ještě soubor Smetanovu hudbu zkoušet? „Nejzásadnější básně si ještě jednou projedeme. Je tam pár nepříjemných míst, kde nesmíme udělat chybu,“ přibližuje dirigent Petr Popelka.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Bertha von Suttner, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova se narodila V Praze ve Vodičkově ulici a dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Přes její šlechtický původ ji popuzovala rakouská aristokracie. Bertha tvrdila, že vůbec nemá páru o tom, co hýbe světem, kritizovala její privilegia a militarismus, sexuální pruderii i zkostnatělý školský systém. Nejvíce ovšem nenáviděla nacionalismus a antisemitismus. Nacionalismus jí připadal směšný a nebezpečný, stejně jako jí připadala zbytečná smrt na bitevním poli pro čest, slávu a zemi.Stala se z ní velice známá spisovatelka a přední evropská bojovnice za pacifismus. Úzce spolupracovala s Alfredem Nobelem a po jeho smrti se stala rovněž laureátkou Nobelovy ceny míru. Zemřela symbolicky týden před sarajevským atentátem. Nicméně v českém prostředí – zejména v dobách První republiky - neměl její odkaz zrovna na růžích ustláno. Její myšlenky se dostávaly především do konfliktu s legionářským mýtem, protože Československo systematicky budovalo legionářskou paměť a obraz ozbrojeného boje jako základu republiky. V tomto kontextu byla Bertha von Suttner vnímána jako hlas, který patří světu před rokem 1914, nepoužitelný pro společnost, která se musela aktivně bránit revizionismu Německa a Maďarska. Její román „Odzbrojte!“ sice nadále vycházel a byl znám, ale nebyl vykládán jako politicky aktuální program.České historické texty zdůrazňovaly Masaryka jako realistického humanistu, který pacifismus podmínil obranou demokracie, zatímco Suttnerová reprezentovala absolutní antimilitarismus, čímž v meziválečné optice působila jako politicky naivní. Nejdůležitější ale asi byla její kulturní distance. Byla prostě „málo česká“. Ačkoli pocházela z českého rodu, psala německy, byla spojena s rakouským a s mezinárodním prostředím, a hlavně nebojovala aktivně za českou národní věc. Liberální pokrokářské osobnosti – obzvlášť pokud jsou ještě kosmopolitní - to prostě nemívají v Čechách snadné

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

⁠⁠⁠⁠⁠Pomůžete nám? Rádi bychom vás poznali o něco víc. Vyplnění krátkého anonymního dotazníku vám zabere jen pár minut a nám to hodně pomůže.

Je bývalý vynikající brankář, držitel stříbra z Eura 1996 a fotbalista roku 1993. Se Spartou vybojoval čtyři mistrovské tituly. Nyní trénuje své nástupce.

Je bývalý vynikající brankář, držitel stříbra z Eura 1996 a fotbalista roku 1993. Se Spartou vybojoval čtyři mistrovské tituly. Nyní trénuje své nástupce.

Čeká vás maturita z angličtiny? Tahle epizoda je přesně pro vás! Primárně jsem ji natočil pro YouTube, ale věřím, že vám pomůže i tady... A ušetří spoustu času (a možná i nervů

Výtah Respektu: „Kuba čelí naprosto bezprecedentnímu kolapsu základních služeb. Je to nejhorší situace v historii ostrova. Je tam obrovský nedostatek potravin i vody, kvůli chybějící naftě kolabuje distribuce potravin, kolabuje zemědělství a v troskách je také zdravotnictví," vysvětluje ve čtvrteční epizodě Dominika Perlínová. Situace, která je na Kubě kvůli tamnímu režimu katastrofální dlouhodobě, se zhoršuje od začátku letošního roku, a to po invazi USA ve Venezuele. Americký prezident Donald Trump se nechal několikrát slyšet, že až skončí válka s Íránem, bude to právě Kuba, kterou Spojené státy převezmou. Uvedl, že ono převzetí může být mírové i nemírové. Jaká je šance, že to USA skutečně udělají? Co by to pro Kubánce a Kubánky znamenalo? Co současný režim drží v kolabující zemi u moci? A mohl by jeho pád přijít i zevnitř?

Macbook Neo je podle Lukáše nejdůležitějším modelem za dlouhou dobu. Ukazuje totiž, jak může vypadat dobrý, a přitom levný notebook. Americká firma se uchýlila ke kompromisům na správných místech. Neo nabízí dostatečný výkon do kanceláře, celodenní výdrž, skvělý displej a barevné šasi. Základní verzi si studenti a studentky mohou pořídit za zhruba 14 tisíc korun. V této cenové hladině konkurence s Windows lape po dechu. Výrobce notebooků s Windows Lukáš kritizuje zejména za špatné displeje. Apple v Neu ošidil porty, k počítači připojíte jediný monitor a klávesnice není podsvícená. Pro cílovou skupinu ale nejde o zásadní překážky. Program pořadu 01:13 – První dojmy 08:15 – Displej za 1* 19:13 – Výkon pro kancelář 27:16 – Dobrá klávesnice, chudá výbava 36:27 – V Česku bez Apple Intelligence

Výtah Respektu: Historický okamžik a mise, která je pro drtivou většinu populace premiérou. Tři astronauti a jedna astronautka na začátku dubna odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a v rámci mise Artemis II se po víc než padesáti letech, konkrétně od roku 1972, vydali k Měsíci. V pondělí posádka v kosmické lodi Orion překonala rekordní vzdálenost od Země, přičemž v úterý ráno se dostali ještě dál. Podle NASA šlo o skoro 407 tisíc kilometrů. Zároveň posádka úspěšně proletěla kolem odvrácené strany Měsíce. Jaký je průběh mise a co je jejím cílem? V čem má čtyřčlenná posádka hned tři prvenství? Co by na misi Artemis II mělo navázat? Nejen o tom mluví v úterní epizodě popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz. Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #14 S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Tématem speciálu bude pátrání po sedmi miliardách korun neoprávněně vyplacených dotací za léta 2017–2021, které by podle rozsudků soudů měl holding Agrofert vrátit českému státu. Celé téma se pokoušíme rozplést s bývalým ministrem zemědělství Markem Výborným. Exministr před rokem reagoval na průlomové rozsudky Nejvyššího správního a Ústavního soudu. Na jejich základě nechal externí firmou vyčíslit celkové náklady a stanovil postup vymáhání.Následně přišla nová politická garnitura reprezentovaná ministrem zemědělství Šebestyánem, který v účtovacím období 2017–2022 jako šéf platební agentury SZIF měl rozdělování dotací na starosti. A začaly se dít věci. Nejdříve vznikla fáma, že analýza auditorské firmy ohledně vyplácených peněz se ztratila. Pak šéf kanceláře ministra Felčárek zveřejnil na stránkách ministerstva prohlášení, že všechno je právně jinak. Tak rozhodné postavení se proti výrokům soudů Česko ještě nezažilo.Další konflikt nás čeká, až si Evropská komise udělá audit způsobu, jakým Andrej Babiš zaparkoval Agrofert ve svěřenském fondu RSVP trust. Pokud konstatuje, že to opět neodpovídá zákonu o střetu zájmů, a česká strana to bude ignorovat, může dojít k pozastavení všech zemědělských dotací z evropských fondů. Přetahování o dotace v režimu 2.0 opět začíná.

Je oficiální tváří Knižního festivalu Ostrava, který byl dnes zahájen na výstavišti Černá louka. A energie jí rozhodně nechybí. „Mám ráda besedy, festivaly a veletrhy a mám velmi ráda setkávání se čtenáři,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem autorka, která překročila hranici milionu prodaných knih. Pro Alenu Mornštajnovou je psaní víc než jen profese. „Vždycky jsem byla fascinovaná příběhy a chtěla psát knihy,“ svěřuje se.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V minulém roce zemřel legendární šimpanz Kanzi, který výrazně pomohl při výzkumu představivosti primátů. A v našich životech přibývá „žroutů času“. „Nejlepší myšlenky přichází ráno, když se probudíme. Je potřeba nechat je plynout a nebrat hned do ruky telefon,“ myslí si katolický kněz, lékařský etik a biolog Marek Orko Vácha.