Podcasts about nejd

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkSemifinále Mistrovství světa jsou za námi. A přinesla nám hned dva šoky najednou. Nejdřív vypadla favorizovaná Francie, jejíž nabitý útok si proti Španělům absolutně neškrtl. Jak to De la Fuente spískal? Kteří nenápadní hráči jsou klíčoví pro španělský úspěch? A jak velcí jsou Yamal a spol. momentálně favoriti?V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se pověnujeme taktéž poměrně překvapivému vypadnutí Anglie. Přiznejme si, že tahle Argentina byla k poražení... To by se ale Angličané nesměli sami střelit do nohy naprosto bizarními volbami trenéra Tuchela. Měl by za tohle letět? A jaké šance mají Argentinci ve finále?V díle vystupuje Vašek Pecháček, Radim Braun a Tomáš Jarolím.

Briefing tentokrát ve dvou částech. Nejdříve s Adamem Růžičkou o Chat Control, soukromí v digitálním prostoru a evropské politice, která se dotýká základních práv. Jak historicky hlasovali čeští europoslanci? Proč se z ochrany dětí lehce stává argument pro plošné skenování soukromé komunikace?Ve druhé části se připojuje Michal ze Spojených států a věnujeme se vašim dotazům. Vracíme se k Chat Control, české pozici i výkonu europoslanců, ale také k médiím, summitu NATO a české politice, která místo podstaty řeší klauny hrající si na hasiče. Proč dvě letadla novinářů psala o sporu prezidenta s premiérem místo zásadního reputačního průšvihu v NATO?Insider oslava: 7 let & 300 dílů se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna od 17:30 v Chapter. Vstupenky jsou v prodeji na https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/insider-7-let-lavop

Od doby, kdy špenát propagoval Pepek námořník, uběhlo hodně času. Přesto stále platí, že tato zelenina patří mezi přírodní stravu s nejvyšším množstvím živin a ochranných látek. Doporučujeme jeho zařazení do jídelníčku nejen v tradiční dušené podobě, ale také v syrovém stavu.

Od doby, kdy špenát propagoval Pepek námořník, uběhlo hodně času. Přesto stále platí, že tato zelenina patří mezi přírodní stravu s nejvyšším množstvím živin a ochranných látek. Doporučujeme jeho zařazení do jídelníčku nejen v tradiční dušené podobě, ale také v syrovém stavu.

 Věčná česká otázka po smyslu českých dějin se ve 20. století transformovala do pocitu české jedinečnosti a výjimečnosti. Minimálně dvakrát – tedy v roce 1968 a v roce 1989 - jsme byli přesvědčeni, že se na nás dívá celý svět a že jsme všem ukázali,jak se to má dělat. S největším entusiasmem artikuloval tuto myšlenku koncem roku 1968 Milan Kundera, podle kterého bylo prvních šest dní, kdy k nám vjeli sovětské tanky, „nejkrásnější týden jeho života, kdy český národ náhle spatřil svou velikost“. Svůj těžký úděl země uprostřed střední Evropy jsme podle Kundery zvládli na jedničku. Nejdříve jsme okouzlili všechny jedinečným projektem spojení socialismu s demokracií, pak jsme s hrdostí a rozvahou unesli porážku od silnějšího protivníka. Celý svět obdivuje, jak neseme svůj úděl, i když jsou všichni proti nám.  Tuto Kunderou sebelítostivou pýchu rozmetal Václav Havel, který se vysmál Kunderově představě o světové výjimečnosti. Připomněl, že jsme usilovali jen o to, co je v civilizovaném světě dávno normální. Havlovi, který odmítal takto formulovaný „český úděl“ jako fatalismus, daly další události bohužel zapravdu.  Podobné iluze o naší výjimečnosti zachvátily český národ v roce 1989. Chvilkový zájem západního světa o naši „sametovou revoluci“, dal vzniknout legendě o jedinečnosti našeho nenásilného a spořádaného přechodu z komunistického režimu do demokracie. Brzy jsme se ovšem stali jen jednou z mnoha transformujících se zemí s každodenními problémy, jaké takový proces přináší. Globalizace posléze změnila podmínky, ve kterých píšeme o našich dějinách. Otázka: „jaký je smysl českých dějin?“ zní už poněkud staromódně. Spíš bychom se měli ptát: „jak české dějiny zapadají do evropských a globálních dějin?“ Čili posunout výklad naší minulosti od národního příběhu k propojeným dějinám.  

Nejdůležitější Boží poselství pro lidstvo se týká znovuzrození. Jak si zařídit posmrtný život? Bohoslužba otevírá dialog židovského učitele Nikodéma a Ježíše Krista. Káže Jiří Šrom, pastor Církve bez hranic v Plzni. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Jak se v průběhu let změnila resuscitace a poskytování první pomoci u dětí i dospělých a jakou aplikaci mít určitě staženou v mobilu?Možná si říkáte, že základy už dávno znáte, ale doporučení se v posledních letech vyvíjejí a některé postupy se změnily. Právě rychlá a správná reakce může v krizové situaci rozhodnout o životě. Hostem IKEM Podcastu je PhDr. Lenka Sentivanová z Oddělení vzdělávání IKEM.

Jen těžko si lze představit letní prázdniny bez pobytu u vody a s tím spojených radovánek. Je ale potřeba mít na paměti rizika a především dodržovat několik důležitých zásad. V Česku ročně utone zhruba 200 lidí, což je v přepočtu na obyvatele dvakrát až třikrát víc než v západních zemích. Vodní záchranáři upozorňují, že u vody by se lidé měli vyhýbat zejména popíjení alkoholu.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O sklonu zemské osy, letním trojúhelníku hvězd, mlhovině, které se říká Severní Amerika, Venuši jako Večernici, skrytém Jupiteru a prvních padajících Perseidách.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z nejvýraznějších českých malířů současnosti a můj dnešní host pracuje nejen s obrazem, ale i s prostorem. Je známý svými realizacemi v architektuře, které zasazuje do veřejného, ale i do sakrálního prostoru. Jeho malba je pevně spjata s monumentální malbou či velkoformátovými instalacemi. Tvorba mého dnešního hosta byla oceněna Waldesovou cenou Europol nebo Grafikou roku. Stal se prvním žijícím Čechem, jehož obrazy opakovaně zařadily aukční síně Christie´s a Sotheby´s do světového výběru nejlepších výtvarných děl 20. a 21. století. V Mostě máme nyní možnost mnohé z jeho úžasných děl vidět v Oblastním muzeu a galerii v Mostě v rámci výstavy Ozvěny přítomnosti až do  do 20. 9. 2026. A milé dámy, i vy se můžete stát jedním z modelů pro jedinečné dílo, které můj dnešní host připravuje.

Vypadá to, že česká politika se v posledních týdnech peče výhradně na jižní Moravě. Nejdříve se v Brně konaly Sudetoněmecké dny, které se staly záminkou k vyvolávání nacionalistických démonů. Minulý týden zase brněnský Ústavní soud rozhodl ve svém předběžném stanovisku o účasti prezidenta republiky na summitu NATO. No a v závěru týdne byli na strážnickém folklórním festivalu vypískáni ministr kultury a ministr zahraničí.Navenek tyhle tři politické kauzy působí jako zásadní spory o principy. Ve skutečnosti jde o nesmyslné konflikty, které jen rozbíjejí českou společnost a dávají sporům ráz fanouškovských bojů mezi Spartou a Slavií. Ve všech těchto příbězích mají hlavní podíl Motoristé v čele se svým předsedou Petrem Macinkou. Všechny „principiální“ spory šlo ve skutečnosti vyřešit dohodami hlavních aktérů a koncentrovat se přitom na skutečně podstatné otázky naší doby.Vedení Motoristů se však radikalizuje a sází na veřejné vyvolávání konfliktů, které má ten efekt, že většinu veřejnosti odpudí, ale na menšinu stoupenců působí sympaticky a neotřele, takže to pomáhá budovat tvrdé jádro příznivců. V takovém prostředí je hledání českých národních pozic stále složitější. A do toho přichází vypískání Oty Klempíře a Petra Macinky na strážnickém festivalu folklórní hudby.Otázkou je, zda jde o předzvěst toho, že se Motoristé stanou pro Andreje Babiše neúnosnou koulí na noze, kterou budou muset pro zachování své vládní pozice nějak v exekutivě odsunout.

Nejdůležitější je první dojem, nabádala mě vždycky moje babička Justýna. Určitě to znáte sami. Někdy stačí jeden pohled a už si děláme úsudek.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blanka Kučerová je autorkou myšlenky průvodcovských omalovánek pro děti i dospělé. S nakladatelstvím OBLAK se dá cestovat už 12 let. „Začalo to vlastivědnými omalovánkami, provázením po menších obcích a městech. Nejdřív jsme provedli rodiny s dětmi po Vysokém nad Jizerou,“ vzpomíná. Jak její literární omalovánky pomáhají učitelům a žákům? Kdo to byla Barbora Celjská? A kde si udělat zastávku cestou na Jadran? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blanka Kučerová je autorkou myšlenky průvodcovských omalovánek pro děti i dospělé. S nakladatelstvím OBLAK se dá cestovat už 12 let. „Začalo to vlastivědnými omalovánkami, provázením po menších obcích a městech. Nejdřív jsme provedli rodiny s dětmi po Vysokém nad Jizerou,“ vzpomíná. Jak její literární omalovánky pomáhají učitelům a žákům? Kdo to byla Barbora Celjská? A kde si udělat zastávku cestou na Jadran? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky mi říkali, že jsem strašnej pankáč, protože dělám věci tak, jak cítím a říkám je na rovinu,“ říká zpěvačka Bára Basiková. Už kolem devatenácti let, když se dostala do kapely Precedens, podle svých slov věděla, jakou cestou chce jít, co se jí líbí i co dělat nechce. V době, kdy se kultura dělila na oficiální a neoficiální, s Precedens ani se Stromboli podle ní nehlásali žádná hesla, ale rozhodně nepodporovali mainstream. Stejný postoj si nesla i dál. „Je to obrovská úleva, protože se nemusím do něčeho nutit, natož přetvařovat,“ říká. Podbízet se podle ní znamená dělat něco „strašně křivého“, i když sama přiznává, že v kariéře občas udělala úkrok stranou, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Nakonec se ale naučila věci radši slušně a s poděkováním odmítnout a jít cestou, ve které se cítí svobodná. Zpěvačka ale mluví i o dětství, ve kterém se s dětmi nemluvilo, nikdo se jich neptal, jak se cítí a slovo deprese bylo cizí. „Deprese není špatná nálada,“ říká a popisuje stavy apatie, tísně, úzkosti a strachu, které zažívala. Vrací se k matce, od které toužila po náruči a puse na dobrou noc i k tomu, jak nedostatek lásky, pochopení a podpory „totálně zadupal sebevědomí“ a promítl se do vztahů. „Nejdřív skočím a pak se teprve podívám, co je pode mnou,“ říká. Ve vztazích se podle sebe uměla přizpůsobit tak moc, že absolutně popírala a potlačila svoji identitu. U druhého manželství mluví o manipulaci, izolaci a o tom, že zlo přichází nenápadně, plíživě, pozvolna. V nejtěžších chvílích ji podle jejích slov zachránily děti a právě jim chtěla dát to, co sama neměla. V časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové se na svůj život dívá zpětně a mluví i o synovi, který ji po projekci objal a řekl jí, že je na ni pyšný. „Tohle je přesně ten moment, pro který za to stojí žít,“ dodává. Basiková mluví i o slávě osmdesátých a devadesátých let, třiceti koncertech měsíčně a době, kdy lidé za kapelami „šli vlastně na kraj světa“. Dnes by ale začínat nechtěla. „Fakt ne,“ říká o době sociálních sítí, hejtů a popularity měřené počtem sledujících. Proč už nechce být všude? Co člověku udělá dětství bez něhy a vztahy, ve kterých ztratí sám sebe? A jak se dá i z největších průšvihů vzít něco lepšího? I to se dozvíte v rozhovoru s Bárou Basikovou.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

Ranní brífink Jana T. Beránka: V dalších třech amerických státech dneska proběhnou primárky, ve kterých si voliči vybírají stranické kandidáty pro podzimní volby do sněmovny. A Trumpovu administrativu to nezastihuje v ideálním rozpoložení. Světová politika? Nejdřív těžko vysvětlitelná válka s Íránem a pak její neslavný konec, protože USA jsou vůči Íránu v horší pozici nez před tím. Přiznává to i část republikánů. A domácí dění? Nejvíc škodolibé pozornosti poutá fiasko s takzvaným Reflection Pool ve Washingtonu. Co si z toho všeho berou Trumpovi voliči? Probereme s publicistkou Alexandrou Alvarovou.

Ranní brífink Jana T. Beránka: V dalších třech amerických státech dneska proběhnou primárky, ve kterých si voliči vybírají stranické kandidáty pro podzimní volby do sněmovny. A Trumpovu administrativu to nezastihuje v ideálním rozpoložení. Světová politika? Nejdřív těžko vysvětlitelná válka s Íránem a pak její neslavný konec, protože USA jsou vůči Íránu v horší pozici nez před tím. Přiznává to i část republikánů. A domácí dění? Nejvíc škodolibé pozornosti poutá fiasko s takzvaným Reflection Pool ve Washingtonu. Co si z toho všeho berou Trumpovi voliči? Probereme s publicistkou Alexandrou Alvarovou.

Problémy komunálního politika Ondřeje Prokopa, který chtěl za hnutí ANO kandidovat na pražského primátora, se vrší. Nejdříve Seznam Zprávy odhalily, že neuvedl v majetkovém přiznání tři byty, teď přišel o post šéfa kontrolního výboru na pražském magistrátu. Jeho stranický šéf Andrej Babiš po něm navíc chce vysvětlení, se kterým by Prokop měl přijít v pátek. Kauzu shrnujeme s reportéry Seznam Zpráv. Hosté: Vojtěch Blažek - investigativní reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší - politický reportér Seznam Zpráv a spoluautor podcastu Vlevo Dole Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Schweizerhaus patří mezi nejslavnější podniky rakouské metropole. Generace Vídeňanů tam chodí na pivo, pečené koleno nebo jen tak posedět pod kaštany. Málokdo ale ví, že jeho historie je úzce propojená s Českem. Rodina Kolariků, která podnik provozuje už několik generací, je původem z jižních Čech. A právě odtud pochází i pivo, které se ve Schweizerhausu bez přestávky čepuje už celé století.

Schweizerhaus patří mezi nejslavnější podniky rakouské metropole. Generace Vídeňanů tam chodí na pivo, pečené koleno nebo jen tak posedět pod kaštany. Málokdo ale ví, že jeho historie je úzce propojená s Českem. Rodina Kolariků, která podnik provozuje už několik generací, je původem z jižních Čech. A právě odtud pochází i pivo, které se ve Schweizerhausu bez přestávky čepuje už celé století. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reklamy slibují zázračné účinky vitamínů a doplňků stravy, podle odbornice na výživu Mirky Zemanové ale zdraví stojí především na pestré a kvalitní stravě.

Reklamy slibují zázračné účinky vitamínů a doplňků stravy, podle odbornice na výživu Mirky Zemanové ale zdraví stojí především na pestré a kvalitní stravě.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké to je žít už 100 let? Nač takový člověk vzpomíná, co jej drží při životě a co mu dělá radost, o to se s námi podělila paní Lucie Ciemplová ze Smilovic na Frýdecko-Místecku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Léčitelé Pojizeří a Podkrkonoší, kniha, kterou napsali Tomáš Chvátal a Ivo Navrátil ze Semil, získala v soutěži Kniha roku Libereckého kraje 2026 cenu v kategorii Odborná a populárně naučná literatura i Cenu čtenářů.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončil druhý „čínský týden“. Nejdřív Čínskou lidovou republiku navštívil Donald Trump, po něm prezident Vladimir Putin. Co tím Čína sleduje, že během pár dnů prezident Si Ťin-pching přijímá prezidenta Spojených států a Ruska? „Je to image, prestiž pro Peking – na červených kobercích defilují státníci supervelmoci Spojených států a velmoci Ruska. To by byl sen každého čínského vůdce,“ podotýká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Na kapitálových trzích se Petr Žabža, šéf oddělení investic v Air Bank, pohybuje od 90. let minulého století. Takže na vlastní kůži zažil krach dot.com bubliny z přelomu milénia, velkou finanční krizi let 2008 až 2009 a samozřejmě i covidový šok. A to, co zažíváme dnes v souvislosti s AI mánií, ho nijak nepřekvapuje. „Není to nic výjimečného,“ říká zkušený investor v novém dílu podcastu Money Maker. Na mysli má ovšem jen to, co se děje na burzách, jinak totiž vnímá umělou inteligenci jako revoluci: „Je to tektonická změna.“ I proto by se podle něj Češi měli naučit ještě víc a lépe investovat, aby byli připraveni na budoucnost.Petr Žabža, který je hodně aktivní i na sociálních sítích, se dlouhodobě věnuje podpoře finanční gramotnosti a vzdělávání veřejnosti v otázkách spojených s nakládáním s penězi. „Zlepšuje se to, ale pořád to není ono,“ říká k tomu, jak dobří investoři Češi a Češky jsou a jak moc rozumí správě financí. Pro ty, kteří už pracují, pak doporučuje budování tzv. permanentního portfolia, která sestává rovnoměrně z akcií, dluhopisů, komodit a hotovosti. A u investic pro děti? „Děti mají mít ze 100 procent akcie. Tam není co řešit,“ odpovídá Žabža rezolutně v Money Makeru.V podcastu jsme probrali nejen situaci na kapitálových trzích v době konfliktu na Blízkém východě a vzestupu AI, ale i to, jak se lidé mají připravit na penzi, proč je v lidské povaze spíš utrácet než šetřit, jaké triky používají finanční podvodníci na své oběti i o kolik peněz se připraví ti, kdo začnou investovat pozdě.00:00:00 Začínáme00:08:15 AI vs. Dot-com bubble00:13:12 Podcaster není investiční poradce00:16:30 „Finanční gramotnost je pořád nízká.“00:22:24 Spoření na důchod00:29:24 „Nejdůležitější je začít brzo.“00:40:27 Zdravě rozložené portfolio00:46:15 Dává dnes hypotéka smysl?00:49:10 Státní dluhopisy00:52:30 „Dětem jedině akcie.“00:55:14 Ezo finanční hojnost

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Kapelu Slza proslavily písně jako Lhůta záruční či Holomráz. Na české hudební scéně září už 12 let. Její frontman Petr Lexa ale původně inklinoval k herectví.

Americký prezident se setkal se svým čínským protějškem. Lídři se shodli, že budou náležitě zohledňovat vzájemné obavy a posílí komunikaci a koordinaci v mezinárodních a regionálních otázkách. Končí tím americká ochrana Tchaj-wanu? „Takto bych to určitě nebral. Podstatné je, že se shodli, že setkání těchto dvou představitelů jsou nejdůležitější na světě. Tím chtěl prezident Si deklarovat, že Čína vstoupila na pole supervelmocenského soupeření s USA,“ říká Vlastislav Bříza.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Zjistila jsem, že nějaké věci možná dělám v životě špatně a že chci už dlouho zpomalit a nedaří se mi to,“ říká herečka Tereza Ramba o období po zánětu mozkových blan, který ji po natáčení Zápisníku alkoholičky donutil úplně zastavit. Nejdřív podle svých slov cítila paniku, jak to bez ní zvládne rodina a práce, pak nudu, kterou do té doby vlastně neznala a nakonec došla k tomu, že některé věci musí změnit. „Zánět mozkových jsem si částečně upřepracovala,“ říká a dodává, že to nebylo jen otázkou jednoho náročného roku, ale dlouhého nastavení od patnácti let. V rozhovoru mluví i o Monyové - nové minisérii Oneplay o úspěšné brněnské spisovatelce Simoně Monyové, autorce populárních vztahových románů, jejíž zpočátku idylický vztah s druhým manželem se postupně změnil v toxické soužití a skončil tragicky. Při natáčení série prý herečka poprvé jasněji říkala, co potřebuje. „Stačilo si o to říct,“ popisuje zkušenost s rolí zavražděné spisovatelky, kterou vnímala jako fyzicky i psychicky náročnou. Monyovou popisuje jako ženu se „strašně silnou samičí energií“, odvahou i nešťastnou volbou vydržet věci kvůli rodině. „Nese sebou téma, které dokáže ve společnosti rezonovat,“ říká Ramba a doufá, že série znovu otevře debatu o domácím násilí. Zároveň v příběhu vidí i širší tlak na ženy, které chtějí zvládnout práci, děti, domov i vlastní představu dokonalosti. „Myslím si, že na sebe máme vážně velký tlak,“ přiznává, když popisuje kamarádky, u kterých si říká, „kdy se zhroutí“. Sama dnes přemýšlí o jednodušším životě, menších nárocích a čase s dětmi, protože ji děsí, jak strašně rychle rostou. Herectví přitom pořád miluje, i když říká, že s ním má dost toxický vztah. Role podle ní mohou člověka posílit, ale taky rozhárat, pokud v nich ztratí sám sebe. Mluví i o stárnutí před kamerou, tlaku na vzhled, botoxu a dvojím metru vůči herečkám. „Nezažila jsem, že by se řešilo u chlapa, jestli si bude nebo nebude dělat nějaké zákroky,“ říká o tom, že někdy dostává drzé otázky, zda by se svou vizáží nechtěla něco udělat. Proč pro ni byla Monyová tak osobní? Co ji nemoc naučila o kontrole, práci a štěstí? Jak se mění její vztah k herectví, mateřství i vlastnímu tělu? A proč už nechce žít „na krev“? Poslechněte si celý rozhovor.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

Zamlada v armádě velel pěšákům, později sloužil jako diplomat. Dnes je bezpečnostním expertem, bubeníkem a nedávno mu vyšla další kniha.

⁠⁠⁠⁠⁠Pomůžete nám? Rádi bychom vás poznali o něco víc. Vyplnění krátkého anonymního dotazníku vám zabere jen pár minut a nám to hodně pomůže.

Je bývalý vynikající brankář, držitel stříbra z Eura 1996 a fotbalista roku 1993. Se Spartou vybojoval čtyři mistrovské tituly. Nyní trénuje své nástupce.

Je bývalý vynikající brankář, držitel stříbra z Eura 1996 a fotbalista roku 1993. Se Spartou vybojoval čtyři mistrovské tituly. Nyní trénuje své nástupce.

Čeká vás maturita z angličtiny? Tahle epizoda je přesně pro vás! Primárně jsem ji natočil pro YouTube, ale věřím, že vám pomůže i tady... A ušetří spoustu času (a možná i nervů

Výtah Respektu: „Kuba čelí naprosto bezprecedentnímu kolapsu základních služeb. Je to nejhorší situace v historii ostrova. Je tam obrovský nedostatek potravin i vody, kvůli chybějící naftě kolabuje distribuce potravin, kolabuje zemědělství a v troskách je také zdravotnictví," vysvětluje ve čtvrteční epizodě Dominika Perlínová. Situace, která je na Kubě kvůli tamnímu režimu katastrofální dlouhodobě, se zhoršuje od začátku letošního roku, a to po invazi USA ve Venezuele. Americký prezident Donald Trump se nechal několikrát slyšet, že až skončí válka s Íránem, bude to právě Kuba, kterou Spojené státy převezmou. Uvedl, že ono převzetí může být mírové i nemírové. Jaká je šance, že to USA skutečně udělají? Co by to pro Kubánce a Kubánky znamenalo? Co současný režim drží v kolabující zemi u moci? A mohl by jeho pád přijít i zevnitř?

Macbook Neo je podle Lukáše nejdůležitějším modelem za dlouhou dobu. Ukazuje totiž, jak může vypadat dobrý, a přitom levný notebook. Americká firma se uchýlila ke kompromisům na správných místech. Neo nabízí dostatečný výkon do kanceláře, celodenní výdrž, skvělý displej a barevné šasi. Základní verzi si studenti a studentky mohou pořídit za zhruba 14 tisíc korun. V této cenové hladině konkurence s Windows lape po dechu. Výrobce notebooků s Windows Lukáš kritizuje zejména za špatné displeje. Apple v Neu ošidil porty, k počítači připojíte jediný monitor a klávesnice není podsvícená. Pro cílovou skupinu ale nejde o zásadní překážky. Program pořadu 01:13 – První dojmy 08:15 – Displej za 1* 19:13 – Výkon pro kancelář 27:16 – Dobrá klávesnice, chudá výbava 36:27 – V Česku bez Apple Intelligence

Výtah Respektu: Historický okamžik a mise, která je pro drtivou většinu populace premiérou. Tři astronauti a jedna astronautka na začátku dubna odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a v rámci mise Artemis II se po víc než padesáti letech, konkrétně od roku 1972, vydali k Měsíci. V pondělí posádka v kosmické lodi Orion překonala rekordní vzdálenost od Země, přičemž v úterý ráno se dostali ještě dál. Podle NASA šlo o skoro 407 tisíc kilometrů. Zároveň posádka úspěšně proletěla kolem odvrácené strany Měsíce. Jaký je průběh mise a co je jejím cílem? V čem má čtyřčlenná posádka hned tři prvenství? Co by na misi Artemis II mělo navázat? Nejen o tom mluví v úterní epizodě popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz. Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #14 S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Tématem speciálu bude pátrání po sedmi miliardách korun neoprávněně vyplacených dotací za léta 2017–2021, které by podle rozsudků soudů měl holding Agrofert vrátit českému státu. Celé téma se pokoušíme rozplést s bývalým ministrem zemědělství Markem Výborným. Exministr před rokem reagoval na průlomové rozsudky Nejvyššího správního a Ústavního soudu. Na jejich základě nechal externí firmou vyčíslit celkové náklady a stanovil postup vymáhání.Následně přišla nová politická garnitura reprezentovaná ministrem zemědělství Šebestyánem, který v účtovacím období 2017–2022 jako šéf platební agentury SZIF měl rozdělování dotací na starosti. A začaly se dít věci. Nejdříve vznikla fáma, že analýza auditorské firmy ohledně vyplácených peněz se ztratila. Pak šéf kanceláře ministra Felčárek zveřejnil na stránkách ministerstva prohlášení, že všechno je právně jinak. Tak rozhodné postavení se proti výrokům soudů Česko ještě nezažilo.Další konflikt nás čeká, až si Evropská komise udělá audit způsobu, jakým Andrej Babiš zaparkoval Agrofert ve svěřenském fondu RSVP trust. Pokud konstatuje, že to opět neodpovídá zákonu o střetu zájmů, a česká strana to bude ignorovat, může dojít k pozastavení všech zemědělských dotací z evropských fondů. Přetahování o dotace v režimu 2.0 opět začíná.

Je oficiální tváří Knižního festivalu Ostrava, který byl dnes zahájen na výstavišti Černá louka. A energie jí rozhodně nechybí. „Mám ráda besedy, festivaly a veletrhy a mám velmi ráda setkávání se čtenáři,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem autorka, která překročila hranici milionu prodaných knih. Pro Alenu Mornštajnovou je psaní víc než jen profese. „Vždycky jsem byla fascinovaná příběhy a chtěla psát knihy,“ svěřuje se.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Nejdřív osobní vsuvka, neboli to, čemu se taky někdy říká disclaimer. Přiznám se, že o vážné hudbě nevím skoro nic. Když mě žena nebo okolnosti přinutí jít na operu, tak v polovině případů usnu. Na housle jsem hrál tak špatně, že mi ředitel tehdejší lidové školy umění v Holešovicích v sedmdesátých letech doporučil trombon. Hrál jsem mu tehdy Dvořákovu Hmoreska, což je mimochodem krásná skladba i v provedení na violoncello, ale musí hrát někdo jiný než já.A teď už k mému hostu: Jan Zvěřina je koncertní mistr violoncellové skupiny Státní opery, zakladatel Prague Cello Quartet a člověk, jehož videa na YouTube mají desítky miliónů zhlednutí. A přitom sám o sobě říká, že je introvert. V novém díle Jednoho procenta mluví mimo jiné o tom, jaké to je hrát sólo z Pucciniho Tosky po dvou a půl hodinách opery, když za sebou navíc máte dva balety a tedy unavené ruce – a padesát kolegů v orchestru přesně ví, jestli se vám to povedlo. Mluvili jsme i o jeho nástroji, který existoval ještě před narozením Mozarta, patří ministerstvu kultury a když cestuje Jan Zvěřina do zahraničí na koncert, “sedí” na sedačce vedle něj a má svou vlastní letenku. Ale jídlo prý nedostává.Dozvíte se, jaký vztah má Jan Zvěřina k nejpopulárnější skladbě pro violoncello, kterým je Dvořákův koncert a moll, a proč během covidu skončil jako ajťák na ministerstvu zdravotnictví. Nebo že smyčec – „kousek klacíku” – stojí někdy stejně jako auto. A co se stalo, když šéf violoncellistů koupil do Státní opery pingpongový stůl, a čekal, že kromě něj budou hrát tak maximálně dva nebo tři další lidé.Zvěřina je muzikant, který věří na sílu i krásu lidského ducha, ale když mu pustíte skladbu vygenerovanou AI, tak klidně uzná, že „to zní dobře”. Věří v Boha a chodí do kostela, byť tam hlavně v zimě trpí rozladěnými varhanami. A optimista, pro kterého je každý příští týden ten potenciálně nejlepší.Jaký pokyn by stál v partituře, kdyby se život stal notovým záznamem? Apassionato con spirito, říká. Přeju vám vášnivý a oduševnělý poslech.

„Jsem rád, že jsem dokázal překonat takové hvězdy, takové české legendy, a že se mi to podařilo ještě v tak mladém věku. Za to jsem hodně rád,“ sdílí své pocity dvojnásobný medailista ze zimních olympijských her Metoděj Jílek. Který závod pro něj byl náročnější? Co ho naučilo neztrácet motivaci? A v jakém okamžitu věděl, že si odnese zlatou medaili? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V minulém roce zemřel legendární šimpanz Kanzi, který výrazně pomohl při výzkumu představivosti primátů. A v našich životech přibývá „žroutů času“. „Nejlepší myšlenky přichází ráno, když se probudíme. Je potřeba nechat je plynout a nebrat hned do ruky telefon,“ myslí si katolický kněz, lékařský etik a biolog Marek Orko Vácha.