Podcasts about Krom

Cestovatel Tadeáš Šíma už napříč Zambií našlapal na kole přes 1500 kilometrů a hranice stále nejsou na dohled. Navíc putuje v období sucha, kdy proti němu vane silný východní vítr. Kromě cyklistické dřiny se ale Tadeáš v Zambii setkal taky s neobyčejnou etnickou i jazykovou pestrostí nebo s fenoménem tradičních řízených požárů buše. Co v Zambii zůstalo po britských kolonizátorech a jak blízko byl Tadeáš zranění, které mohlo celou jeho cestu ukončit?

Dva případy, kdy jsme jednou zpětnou vazbu dávali, jednou ji naopak od podniku dostali. A co na to Janek Rubeš? Všechny ty inspekce po jihu Moravu, o tom, že Kroměříž je malá Olomouc, ale vlastně to žije hlavně v Brně. Vezmeme vás na zámek do Mikulova a Kromclu, do kláštera v Rajhradě a v Brně do kina na Dědictví. Bude Veru, Karel i Vojta. Dozvíte se, kdy bude Bucheck a Jirka Babica na jednom podiu. Která kavárna se (a proč) prodává. A kde se smaží pravé hřiby. A že @pizzadalcortile zažije (a moc nás to mrzí, měli jsme to líp časovat) asi perný víkend.

Cestovatel Tadeáš Šíma už napříč Zambií našlapal na kole přes 1500 kilometrů a hranice stále nejsou na dohled. Navíc putuje v období sucha, kdy proti němu vane silný východní vítr. Kromě cyklistické dřiny se ale Tadeáš v Zambii setkal taky s neobyčejnou etnickou i jazykovou pestrostí nebo s fenoménem tradičních řízených požárů buše. Co v Zambii zůstalo po britských kolonizátorech a jak blízko byl Tadeáš zranění, které mohlo celou jeho cestu ukončit?Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Provoz na dálnici D1 mezi Vyškovem a Kroměříží komplikují opravy, které mají trvat až do konce listopadu. Silničáři pracují s předstihem, protože chtějí stihnout údržbu ještě před prosincovým otevřením posledního chybějícího úseku D1 mezi Přerovem a Říkovicemi.

I dnes k nám dorazil vzácný host. Šermíř a bronzový olympijský medailista Jiří Beran, který bude hostem ČEZ Lipno Sport Festival 2025, který odstartuje 15.8 v areálu Marina Lipno na Lipně. Kromě šermu se objeví i na běžeckém závodě. Jak se na něj těší a co ho na závodě překvapilo? A proč se nakonec rozhodl pro šerm a ne pro fotbal? Poslechněte si celý rozhovor. 

Pelhřimov má akutní nedostatek míst k pohřbívání. Pouští se proto do rozšíření zdejšího hřbitova. Chybí kapacita k pohřbívání do země a na místo pro urnu v kolumbáriu se musí čekat.

Do Česka dorazila novinka pro nevidomé – chytrou slepeckou hůl, která dokáže navigovat i upozorňovat na překážky, používají první dva lidé se zrakovým postižením. Kromě toho, že je umí upozornit hlasově nebo vibrováním, najde i jejich přesnou polohu, kdyby se třeba ztratili.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Fafejta je psychoterapeut, redaktor nakladatelství Portál a také zakládající člen Institutu pro vysokou citlivost. Kromě všeho zmíněného je Ondřej také věřícím člověkem. A to už dlouhé roky. Co je ale novinkou - nedávno byl přijat za člena Náboženské společnosti Přátel, společnosti, které se také říká Kvakeři. Co pro něj toto společenství znamená, přišel přiblížit do pořadu Hergot!.

Ondřej Fafejta je psychoterapeut, redaktor nakladatelství Portál a také zakládající člen Institutu pro vysokou citlivost. Kromě všeho zmíněného je Ondřej také věřícím člověkem. A to už dlouhé roky. Co je ale novinkou - nedávno byl přijat za člena Náboženské společnosti Přátel, společnosti, které se také říká Kvakeři. Co pro něj toto společenství znamená, přišel přiblížit do pořadu Hergot!.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marek Novotný je policejním instruktorem, učí sebeobranu, pacifikovat nebezpečné lidi. Kromě toho jako horolezec zdolává osmitisícovky. „Kamarád mě pozval na expedici a změnil mi tím život. Podlehl jsem ledovému království. Poprvé v životě jsem v duši cítil, že ať se děje, co se děje, musím znova,“ vzpomíná na svou první zkušenost. Koncem června zdolal s Ondřejem Hlásným horu Nanga Parbat, a to bez pomoci šerpů i bez kyslíku. Nyní se zotavují z omrzlin.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Soukup je antropolog, autor řady knih, z nichž ta poslední se jmenuje Antropologie války. Martin byl v roce 2025 hostem na festivalu Neznámá Země ve Zlíně, kde jsme v Zikmundově vile debatovali o tom, nakolik je válčení a zabíjení lidskou přirozeností a zda je možné, že bychom se jej dokázali zbavit anebo alespoň pokoušeli zbavit podobně jako třeba otroctví anebo ponižování žen. Toto je první díl ze tří festivalových debat v Zikmundově vile, navazovat bude pohled bývalého vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody a třetí díl bude společná panelová diskuze. Co myslíte vy? Má lidstvo prostě v genech, ve své podstatě potřebu válčit, zabíjet a podmaňovat si druhé? Můžete se inspirovat prvním řečníkem, kterým je antropolog Martin Soukup.Zbylou část rozhovoru najdete na mém kanálu http://herohero.co/petrhorky . Tam také bude závěrečná panelová diskuze, kterou jsem vedl s Martinem Soukupem a s Cyrilem Svobodou. Kromě přístupu k tomuto rozhovoru a diskusi získáte podle mne to zásadní a to je kompletní archiv mých už natočených materiálů. Zaměřuji se na rozhovory s odborníky nejen z naší země ale i z celého světa a bavíme se o tématech, která často školy ještě nestihnou zařadit do výuky. Zjednodušeně řečeno, nejde mi ani tak o aktuálnost, jako o to, abych budoval inspirativní databázi pro lepší orientaci v dnešním světě. Podklady pro ty, co chtějí od života víc, než jen reakce na to, co je potká. Má tedy smysl ponořit se i do starších debat a rozhovorů. Mějte se krásně, váš Petr HorkýOdkazy: https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/antropologie-valky-558573https://herohero.co/petrhorky00:00 Antropologie války a zkušenosti z Papuy.06:27 Válka jako součást kulturního repertoáru.13:37 Jsme přirozeně násilní?19:52 Je efektivnější kooperace nebo rivalita?Support the show

Jungedi, wat freu ick mi doröver, dat mitmol an so veele Steeden, de Strooten heelmokt ward. Würkli. Seeker, an veele Steeden mutt man in Oogenblick tööven oder langsomer fohrn, an all de Buusteeden. Oftmols geiht dat dor je ook üm Buusteeden, de blang de Stroot sünd. Wenn dor to'n Bispeel niede Strom-Masten opstellt ward oder niede Windkraft-Anlogen oder sowat. Bi de annern Buusteeden, de dor noch överblifft, geiht dat üm de Stooten sülms. De Buusteeden also, bi de ick in Momang dat Geföhl heff, dat för jedet Lock, dat to is, twee niede Löckers opreeten ward. Na jo, is overs even blots so'n Geföhl. Liekers, ick heff dor noch so'n Geföhl entwickelt: Mi dücht, wat ick dree ünnerscheedliche Oarten vun Strooten-Buusteeden identifizeert heff: To'n een de, de mit all de Warntofeln, Flatterbänners un Tempo-Bremsschillers inricht ward, un an de denn tatsächli so lang wöhlt ward, bet de Buusteed trech is un all de Warnkrom weller wechkümmt. Dat is ganz genau de Oart vun Buusteeden, de ick an leevsten heff. Denn gifft dat de Buusteeden, an de erstmol wat afsparrt un all de 30er-Schillers opstellt ward – an de overs no dat Opstelln vun de Schillers för twee, dree Weeken gor nix wieder passeert, bet de erste Minsch mit'n Schüffel dor anrückt. De dorsten Buusteeden mach ick överhaupt ni lieden. Un ick mach ehr meist jüst so weni lieden, as de drütte Kategorie: Dat sünd nömli de Buusteeden, de al siet dree weeken fix un ferti sünd, an de man overs de 30 km/h-Schillers oder sogor de Ampeln eenfach ni wechnohm hett. Ick weet je ni, wat dat Afsicht is, dat de Krom dor stohblifft. Overs an de Steeden kom ick mi jümmers besünners dusseli vör: Ick hol mi je an de Teeken un kruup op friee Streck mit 30 dör de Gegend, wenn so utschillert is. Dor bün ick oftmols overs de Eenzige, de dat deiht, un warr ick in een Tour överholt. Un denn froog ick mi, wat de Buuarbeiders de Schillers eenfach blots vergeeten hebbt. Wenn dat so ween schull, gifft dat wiss genog Lüüd, de ehr de vergeetenen Schillers gern no Huus bringt… In düssen Sinn

V Lootboxu už jsme se dočkali různých věcí, ale že by David dobrovolně hrál a rozebíral fotbalovou hru? To je tu poprvé! Možná to bude tím, že žádná z těch předchozích nebyla od autorů jeho oblíbeného Sifu. Kromě toho se podíváme na to kam se dívá král a přijde řeč na nějaké to hackerování, mlácení do hlavy a sbírání kávových asteroidů!

Tenhle díl Generačního konfliktu je o snaze zbohatnout. Vlastně tedy o tom, jak to nedělat. Pozvali jsme influencera Jana Špaňhela, který vystupuje pod přezdívkou Tisícikoruna a odhaluje na Instagramu, TikToku a YouTube metody, kterými se různí podvodníci pokoušejí, často úspěšně, tahat z mladých lidí peníze. Je to překvapující, ale funguje jim to podobně jako různým „prodavačům hrnců“ u dezorientovaných důchodců. Kromě neuvěřitelných historek, svědčících o tom, že naivita a bezohledná chamtivost patří mezi dokonale mezigenerační fenomény, si můžete poslechnout i to, jak z první tisícovky reálně a bezpečně udělat sto tisíc. Proto si ostatně dvaadvacetiletý Jan Špaňhel říká Tisícikoruna. V podcastu ale dojde i na takřka klausovskou debatu, jestli jsou velká prsa pravicová. A nechybí samozřejmě generační slovníčky. Myslíte třeba, že generace Z zvyklá na euro ví, jakými měnami se platilo ještě nedávno v našem okolí? Vyzkoušeli jsme to a dopadlo to... no poslechněte si!

Veronika a Oldřich Jelenovi jsou výtvarníci. Ilustrátor a grafik Oldřich pochází z Bělé pod Bezdězem a dodnes tam přes léto tvoří. Restaurátorka a portrétistka Veronika je původem z Náchoda. Seznámili se na Akademii výtvarných umění v Praze a mají dvě dcery. Kromě vlastní tvorby vymýšlejí společné projekty. Tak vzniklo Malířské sympozium na zámku v Bělé pod Bezdězem, které se letos (16. 8. 2025) uskuteční už potřetí.

„Než začne operní zpěvák vydělávat peníze, je to velmi složitá cesta. Dívky jsou sice často rychlejší, ale až na výjimky je jejich kariéra kratší. U nich to může být okolo pětadvacátého, sedmadvacátého roku. U mužů je to zhruba okolo třicítky,“ říká Alena Kunertová z Nachtigall Artists, která právě mladé talenty pro velká operní pódia vyhledává a pomáhá jim nastartovat kariéru. Kromě toho vozí ty velké hvězdy do Česka. Jak vypadá ekonomika operních koncertů a kolik by stál lístek bez sponzorů odpovídá v rozhovoru pro Seznam Zprávy.Co všechno je nutné udělat, aby do Česka přijely osobnosti jako Cecilia Bartoli nebo tenorista Jonas Kaufmann?Musíte mít ve světě opery a klasické hudby dostatek kontaktů. A v těch úplně prvních letech velkou trpělivost a musíte prokázat, že jste spolehlivý producent schopný celý projekt zařídit. Jak finančně, tak organizačně. No a pak je důležité naplnit ty sály, protože velké hvězdy by do poloprázdného sálu koncertovat nepřijely.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Kromě psů a koček má teď v jihlavském útulku dočasný domov i klokan Benettův. Zvíře dnes dovezli zoologové z Třebíče, kde pobíhalo po Okrajové ulici.

Tým z Masarykovy univerzity poprvé kvantifikoval množství padlého dřeva potřebné k regeneraci lesa a podpoře biodiverzity. - Kromě krve, plazmy nebo ledviny lze darovat i stolici, která se využívá se pro takzvanou fekální transplantaci a má mít perfektní výsledky. Moderuje Lucie Vopálenská.

Motorový člun využívají už šest týdnů strážníci městské policie k hlídkování na jezeře Most. Kromě něj používají také ke kontrole udržování pořádku také terénní čtyřkolku, motocykl nebo jízdní kolo.

Lucie Kavanová už pomohla na svět kolem tisícovky dětí. Kromě moderní medicíny dokáže při vyšetření použít i hmat. Takové věci z ordinací přitom postupně mizí.

Lucie Kavanová už pomohla na svět kolem tisícovky dětí. Kromě moderní medicíny dokáže při vyšetření použít i hmat. Takové věci z ordinací přitom postupně mizí.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bádání o Slovanech první republika intenzivně podporovala, nacisté chtěli využít, komunisté zrušitV roce 1922 dochází v mladém Československu k nebývalé věci: parlament přijímá zákon o zřízení dvou vědeckých institucí: Slovanského a Orientálního ústavu, prezident Masaryk věnuje na činnost prvního zmíněného obrovskou sumu tří milionů korun. Stát takto chtěl podpořit svou existenci, jasně deklarovat svou orientaci ve světě a najít pro ni vědeckou bázi, která by svým výzkumem praktické fungování státu předjímala. Následně nacisté měli se Slovanským ústavem své překvapivé plány, zato komunisté velmi záhy usilovali jej zrušit. O těchto fascinujících a setrvale paradoxních dějinách vědecké instituce, jež přesně odrážejí dějiny československého státu, hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Václavem Čermákem.Slovanský ústav začal fungovat až šest let poté, co byl přijat zákon o jeho ustavení. Kromě vědecké sekce měl sekci národohospodářskou, jež měla obhospodařovat vztahy se slovanskými státy na byznysovém základě. To se nepovedlo. Zároveň v té době existovali specialisté srovnávající například právo jednotlivých slovanských zemí (což je dnes bohužel neexistující obor). Bádání ústavu ovšem přesahovalo slovanský areál, věnovalo se totiž též Rumunsku, Maďarsku, Albánii. Prvorepublikový zájem o slovanské národy samozřejmě kromě jiného odrážel národnostní složení nového státu, jenž jako multietnický vlastně přirozeně navázal na strukturu Rakouska-Uherska. A opomenout nelze ani to, že ve Slovanském ústavu významně působili také emigranti z Ruské říše. Stát ovšem hledal a neustále znovu definoval svůj vztah k okolním zemím – ostatně s jedním slovanským státem Československo nemělo podepsanou diplomatickou smlouvu: totiž se Sovětským svazem.Prvorepublikové úzké sepětí státu se slovanským prostorem a slavistickou vědou se v průběhu 20. století neustále rozvolňovalo s nástupem všech dalších režimů, které přicházely. Byl to vývoj mnohdy nečekaný: třeba nacisté uvažovali mít Prahu jako centrum pro své výzkumy židovského národa a národů slovanských. K naplnění tohoto záměru ovšem nedošlo. Zato komunisté – třebaže stát intenzivně prohloubil vztahy se Sovětským svazem – ústav usilovali zrušit. Vznikla Akademie věd, jak ji známe dnes (mimochodem, aby paradoxů nebylo málo, na její rozjezd byly použity peníze určené původně Slovanskému ústavu, které přečkaly druhou světovou válku na bankovním účtu a neustále vydělávaly). Profilace Akademie věd odpovídala novému profilu státu, který intenzivně investoval do průmyslu a těžkého průmyslu a potřeboval vědecká pracoviště bádající na poli přírodních nebo technických věd. ExistenciSlovanského ústav tak hájil a za svého života uhájil svou autoritou historik a velký komunista Zdeněk Nejedlý, jenž si ještě pamatoval pozici slavistického bádání za první republiky.Co se potom dělo dál? Jak do historie ústavu promluvila sovětská okupace? Jak normalizace? Jak probíhalo obnovování ústavu v devadesátých letech? Čím se Slovanský ústav zabývá dnes? Jak se vyrovnával a jak reagoval na jugoslávské války a na válku v Ukrajině? Kolik významných vědeckých prací bylo politickými zásahy nenávratně zničeno? A které naopak vznikly natruc vládnoucím režimům? Aneb konečně podcast, který vypráví neuvěřitelné zapomenuté příběhy.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Odvážnější návštěvníci naučné stezky u rybníka Peklo v Kolíně si mohou výlet zpestřit cestou po zajištěné horolezecké stezce. Nově tam totiž funguje ferrata se dvěma různými trasami - pro začátečníky i pokročilé. Kromě sportovců ji budou využívat i záchranáři.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Hotely i kempy v Ostravě a jejím okolí jsou skoro vyprodané, vlakové soupravy mířící do slezské metropole téměř obsazené. Dvacátý ročník festivalu Colours of Ostrava v prostředí někdejších koksoven a vysokých pecí Dolních Vítkovic začíná už zítra, přičemž Radiožurnál bude denně z festivalu vysílat. Kromě koncertu Stinga, Iggyho Popa nebo Alvaro Solera se mohou jeho návštěvníci těšit třeba i na vystoupení skladatele hudby seriálu Hra na oliheň a další asijské umělce.

Nástěnné malby vytvořil italský výtvarník Giovanni Carlone. Kromě vody protékající děravou střechou, výmalbu poničili českoslovenští a sovětští vojáci v době, kdy Stará Voda byla součástí armádního výcvikového prostoru.

Hotely i kempy v Ostravě a jejím okolí jsou skoro vyprodané, vlakové soupravy mířící do slezské metropole téměř obsazené. Dvacátý ročník festivalu Colours of Ostrava v prostředí někdejších koksoven a vysokých pecí Dolních Vítkovic začíná už zítra, přičemž Radiožurnál bude denně z festivalu vysílat. Kromě koncertu Stinga, Iggyho Popa nebo Alvaro Solera se mohou jeho návštěvníci těšit třeba i na vystoupení skladatele hudby seriálu Hra na oliheň a další asijské umělce.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První auta by měla po nové cestě projet v sobotu. Kromě silnice dělníci opravili chodníky a postavili ostrůvky a přechody pro pěší.

Stavba by měla být hotová v prvním čtvrtletí příštího roku. Kromě bruslařů budou sportoviště za zhruba 92 milionů korun využívat taky příznivci letních sportů.

Lídři zemí Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu vynaložili velké úsilí, aby potěšili Donalda Trumpa. Kromě závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 procent HDP bylo přijato i velmi opatrně formulované závěrečné komuniké, americký prezident také nocoval v královském paláci a generální tajemník Mark Rutte o něm mluvil jako o „tatínkovi“. „Servilita v tomhle ohledu není cíl, ale prostředek, aby NATO mohlo fungovat dál,“ komentuje politický geograf Michael Romancov.

Lídři zemí Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu vynaložili velké úsilí, aby potěšili Donalda Trumpa. Kromě závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 procent HDP bylo přijato i velmi opatrně formulované závěrečné komuniké, americký prezident také nocoval v královském paláci a generální tajemník Mark Rutte o něm mluvil jako o „tatínkovi“. „Servilita v tomhle ohledu není cíl, ale prostředek, aby NATO mohlo fungovat dál,“ komentuje politický geograf Michael Romancov.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ani tento týden neodstartujeme bez vidcastu, který vám snad zpříjemní návrat do práce či školy. Čekají nás hned dvoje dojmy - ze Switche 2 a z uplynulých herních akcí. Kromě toho se můžete těšit na rozhovor o hře Silicomrades a nechybí samozřejmě závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 04:45 - Průběžné dojmy ze Switche 2 33:27 - Dojmy z uplynulých herních akcí 1:35:06 - Rozhovor s Outside the Fox o hře Silicomrades 2:00:00 - Závěrečný mišmaš

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje každodenně řeší desítky výjezdů. Kromě rychlosti a přesnosti klade důraz i na inovace – připravuje spuštění letecké záchranné služby, využívá aplikaci Záchranka a zvažuje zapojení umělé inteligence. Jak celý systém funguje, přiblížil v rozhovoru ředitel Jiří Smetana.

⚽️ Zbrojovka, Táborsko, Domažlice, Kroměříž... a jeden velký skandál v Libušíně! Etická komise zasahuje, baráž nedává smysl a někteří hráči by měli dostat stopku na rok. Tohle je realita českého fotbalu

Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč z Kroměříže, který s sebou do Prahy přinesl dost možná i něco z hanáckého nářečí?

Celé týdny nikde nic a najednou se s kampaněmi roztrhl pytel. Slavnostní zahájení má tento týden Spolu i Motoristé, STAN chystá další fázi kampaně, SPD spustí jarmark a Šlachta rozjíždí pípu.Oficiální zahájení kampaně Spolu se odehrálo v úterý v Praze, víc očekávaná je ale první premiérova debata, kterou moderuje herečka a standup komička Iva Pazderková. Jenže ta se koná ve čtvrtek navečer v Jihlavě - chvíli poté, co skončí první jarmark SPD tamtéž.„Nepochybuju o tom, že Tomio Okamura poradí svým voličům, aby to šli premiérovi vytmavit. Minimálně v ODS mají obavy, že se situace na místě zvrtne. Aby tam na něj nakonec voliči SPD neházeli levně nakoupená vejce z jarmarku,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.„V ODS si myslí, že silná stránka premiéra je, že dokáže ustát konfrontaci, jako to předvedl nedávno na Masarykově univerzitě,“ popisuje Václav Dolejší. Jenže může politik vůbec vyjít pozitivně ze situace, kdy mu přijde nadávat někdo, koho žádné argumenty nezajímají?„Podle mě je to nešťastná náhoda, která bude nepříjemná hlavně pro premiéra. Protože ta první událost často udá tón celé kampani,“ dodává v podcastu Dolejší.Ale zajímavé to bude i na samotném jarmarku SPD. Kromě podezřele levné mrkve, vajec a piva Tomio Okamura slibuje také koncert kapely Chirurgové z dovozu. Jenže není vůbec jasné, co to znamená.„Mluvčí SPD nebyla schopná odpovědět, jestli to bude skutečná kapela nebo nějaké promítání. Údajné stránky kapely vypadají napůl jako vygenerované AI, napůl jako recese nebo trolling. Nemůžu se dočkat, jak to nakonec s koncertem bude,“ těší se Lucie Stuchlíková.Skutečně marketéři nedokážou před volbami vymyslet nic lepšího než pivo? Přijede Filip Turek na zahájení kampaně po Vltavě na šlapadle ve tvaru autíčka? A čím bude kontrovat STAN? Poslechněte si aktuální Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.