Podcasts about Krom

Bádání o Slovanech první republika intenzivně podporovala, nacisté chtěli využít, komunisté zrušitV roce 1922 dochází v mladém Československu k nebývalé věci: parlament přijímá zákon o zřízení dvou vědeckých institucí: Slovanského a Orientálního ústavu, prezident Masaryk věnuje na činnost prvního zmíněného obrovskou sumu tří milionů korun. Stát takto chtěl podpořit svou existenci, jasně deklarovat svou orientaci ve světě a najít pro ni vědeckou bázi, která by svým výzkumem praktické fungování státu předjímala. Následně nacisté měli se Slovanským ústavem své překvapivé plány, zato komunisté velmi záhy usilovali jej zrušit. O těchto fascinujících a setrvale paradoxních dějinách vědecké instituce, jež přesně odrážejí dějiny československého státu, hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Václavem Čermákem.Slovanský ústav začal fungovat až šest let poté, co byl přijat zákon o jeho ustavení. Kromě vědecké sekce měl sekci národohospodářskou, jež měla obhospodařovat vztahy se slovanskými státy na byznysovém základě. To se nepovedlo. Zároveň v té době existovali specialisté srovnávající například právo jednotlivých slovanských zemí (což je dnes bohužel neexistující obor). Bádání ústavu ovšem přesahovalo slovanský areál, věnovalo se totiž též Rumunsku, Maďarsku, Albánii. Prvorepublikový zájem o slovanské národy samozřejmě kromě jiného odrážel národnostní složení nového státu, jenž jako multietnický vlastně přirozeně navázal na strukturu Rakouska-Uherska. A opomenout nelze ani to, že ve Slovanském ústavu významně působili také emigranti z Ruské říše. Stát ovšem hledal a neustále znovu definoval svůj vztah k okolním zemím – ostatně s jedním slovanským státem Československo nemělo podepsanou diplomatickou smlouvu: totiž se Sovětským svazem.Prvorepublikové úzké sepětí státu se slovanským prostorem a slavistickou vědou se v průběhu 20. století neustále rozvolňovalo s nástupem všech dalších režimů, které přicházely. Byl to vývoj mnohdy nečekaný: třeba nacisté uvažovali mít Prahu jako centrum pro své výzkumy židovského národa a národů slovanských. K naplnění tohoto záměru ovšem nedošlo. Zato komunisté – třebaže stát intenzivně prohloubil vztahy se Sovětským svazem – ústav usilovali zrušit. Vznikla Akademie věd, jak ji známe dnes (mimochodem, aby paradoxů nebylo málo, na její rozjezd byly použity peníze určené původně Slovanskému ústavu, které přečkaly druhou světovou válku na bankovním účtu a neustále vydělávaly). Profilace Akademie věd odpovídala novému profilu státu, který intenzivně investoval do průmyslu a těžkého průmyslu a potřeboval vědecká pracoviště bádající na poli přírodních nebo technických věd. ExistenciSlovanského ústav tak hájil a za svého života uhájil svou autoritou historik a velký komunista Zdeněk Nejedlý, jenž si ještě pamatoval pozici slavistického bádání za první republiky.Co se potom dělo dál? Jak do historie ústavu promluvila sovětská okupace? Jak normalizace? Jak probíhalo obnovování ústavu v devadesátých letech? Čím se Slovanský ústav zabývá dnes? Jak se vyrovnával a jak reagoval na jugoslávské války a na válku v Ukrajině? Kolik významných vědeckých prací bylo politickými zásahy nenávratně zničeno? A které naopak vznikly natruc vládnoucím režimům? Aneb konečně podcast, který vypráví neuvěřitelné zapomenuté příběhy.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Odvážnější návštěvníci naučné stezky u rybníka Peklo v Kolíně si mohou výlet zpestřit cestou po zajištěné horolezecké stezce. Nově tam totiž funguje ferrata se dvěma různými trasami - pro začátečníky i pokročilé. Kromě sportovců ji budou využívat i záchranáři.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Hotely i kempy v Ostravě a jejím okolí jsou skoro vyprodané, vlakové soupravy mířící do slezské metropole téměř obsazené. Dvacátý ročník festivalu Colours of Ostrava v prostředí někdejších koksoven a vysokých pecí Dolních Vítkovic začíná už zítra, přičemž Radiožurnál bude denně z festivalu vysílat. Kromě koncertu Stinga, Iggyho Popa nebo Alvaro Solera se mohou jeho návštěvníci těšit třeba i na vystoupení skladatele hudby seriálu Hra na oliheň a další asijské umělce.

Nástěnné malby vytvořil italský výtvarník Giovanni Carlone. Kromě vody protékající děravou střechou, výmalbu poničili českoslovenští a sovětští vojáci v době, kdy Stará Voda byla součástí armádního výcvikového prostoru.

Hotely i kempy v Ostravě a jejím okolí jsou skoro vyprodané, vlakové soupravy mířící do slezské metropole téměř obsazené. Dvacátý ročník festivalu Colours of Ostrava v prostředí někdejších koksoven a vysokých pecí Dolních Vítkovic začíná už zítra, přičemž Radiožurnál bude denně z festivalu vysílat. Kromě koncertu Stinga, Iggyho Popa nebo Alvaro Solera se mohou jeho návštěvníci těšit třeba i na vystoupení skladatele hudby seriálu Hra na oliheň a další asijské umělce.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První auta by měla po nové cestě projet v sobotu. Kromě silnice dělníci opravili chodníky a postavili ostrůvky a přechody pro pěší.

je to tu - po zkušenostech minulých i aktuálních jsme se rozhodli vyrazit na starou dobrou křížovou výpravu se vším co to obnáší... Krom toho vám řeknem na jaký filmy nechodit do kina a probereme i nějaký koncerty - a kdo chce víc, ví kam jít a to na www.herohero.co/vplusw

Kromě lidí truchlí pro své mrtvé i šimpanzi, ale nejsou sami. Co dělají sloni, když je některý z nich navždy opustí?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stavba by měla být hotová v prvním čtvrtletí příštího roku. Kromě bruslařů budou sportoviště za zhruba 92 milionů korun využívat taky příznivci letních sportů.

Lidi, Klárka si taky jednou udělala přípravu a ponořila se do hlubin bizárů genitálních úprav. Kromě její psychické újmy zjistíme co je Princ Albert nebo jak se zvětšuje bod G? Jak vystrašit partnera v posteli? To vše a mnohem víc v tomto ujetém díle! Dejte vědět do komentářů co jste “viděli u kamarádů”

Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už víc než dva roky jezdí Daria Stomatová na Ukrajinu dokumentovat válku. V rozhovoru pro podcast Men's Factor mluvila otevřeně o životě na frontě, nebezpečí, dronové válce, emocích i důležitosti nestranného zpravodajství. Přiznává, že válečné zkušenosti změnily její hodnoty i pohled na svět.„Vždycky říkám, že na Ukrajině nebojuju za Rusko ani za Ukrajinu. Bojuju za to, aby Češi měli přehled. Aby moje reportáže byly co nejobjektivnější a nejméně poplatné komukoliv,“ říká reportérka České televize. Stomatová detailně popisuje, jak se proměnila podoba války. Zatímco v prvních dnech po ruské invazi byly největší hrozbou raketomety a přímé boje, dnes frontu ovládly drony. „Dnes je válka nefyzická. Vojáci se téměř nepotkávají. 70 až 80 % obětí způsobují právě drony,“ říká s tím, že stroje už nejsou jen ovládané, ale často i autonomní – naváděné na jakýkoliv pohyb.Práce válečné reportérky má i své psychické náklady. „Začínám mít problém udržet slzy. Dlouho jsem se snažila držet odstup, ale čím déle to trvá, tím víc se mě to dotýká.“ Zároveň přiznává, že v Česku chybí specialisté, kteří by novinářům pomohli zpracovat trauma z krizových oblastí. „Je tu zoufale málo psychologů, kteří rozumí válce.“Kromě každodenního stresu a smrti se ale musí potýkat i s dezinformacemi. „Informační válka probíhá na obou stranách. O to důležitější je, aby tam byli nezávislí novináři,“ vysvětluje. Sama podle svých slov nikdy nezatajila informace, které se nehodily ukrajinské straně. „Když jsme reportovali o problémech s alkoholem v armádě nebo o korupci, věděla jsem, že to nebude populární. Ale bylo správné to říct nahlas.“Západní veřejnost si podle ní na válku už zvykla. „Válka už není in. Lidi to přestává zajímat. Ale to neznamená, že ji můžeme ignorovat. Týká se nás všech – i po svém konci bude měnit svět kolem nás.“Do budoucna ví, že jednou bude muset práci v konfliktní zóně opustit. „Nejde to dělat věčně. Ale zatím nevím, co bych dělala jiného. Ta válka je součást mého života. Dokud budu moct, budu reportovat.“

Mien Madam un ick sünd jüst dorbi 'n Angelschien to moken, 'n Fischerieschien, as dat richti heet. As ick so twölf, dörteihn Johr jung weer, heff ick af un to je mol so'n lütt beten swatt angelt. Dat gung ook ohne Zeddel, weil mi 'n Fründ wiest hett, wo man dat mokt. So, un nu schall dat weller losgohn, overs even legol. Dat gifft je veele Lüüd, de den dorsten Schien hebbt. So swor kann dat also gor ni ween, heff ick dacht. Dor heff ick de Reeken overs ohne den Fischwirt mokt. Jungedi, wat man dor allns weeten mutt, dat heff ick ni ohnt. Fröher hebbt de angohnden Anglers je 'n poor Weekenenn verkloogfiedelt kreegen, wat se för de Prööfung weeten musst hebbt. Intwüschen kann man dat overs ook över't Internet moken. Dat doht mien Seute un ick ook. Ick weer toerst mit den Stoff dör. Dor gifft dat de allgemeine Fischkunn‘ mit Krankheiten un Fischfamieljen un all sowat, de Hege- un Gewässerkunn, de Tier-, Natuur- un Ümweltschutz. Denn kümmt de Gerätekunn, de Gesetzeskunn un de spezielle Fischkunn‘ dorto. Bummeli 50 ünnerscheedliche Fischoarten mutt man ütn'een holn köön‘. Dat is ganz scheun figeliensch, dor kann man düchti in Tüddel kom‘. Un wat för Nooms de Fisch‘ hebbt: Vun Schlammpeitzger, Moderlieschen oder Zährte harr ick vörher noch överhaupt nix heuert. Un vun Parasiten as den Ergasylus oder de Karpenluus jüst so weni. Donnerwetter, wenn ick den ganzen Krom op'n Kassen heff, kann ick direkt 'n Praxis as Tierarzt opmoken. Mi dücht meist, dat mien Busföhrerschien ni so swor ween is. Dorüm seh‘ ick Anglers intwüschen mit ganz annere Oogen. Bi de ersten beiden Probeprööfungen an‘ PC bün ick mit Pauken un Trompeten un Blockfleuten dörfulln. As ick noch swatt angelt heff, kunn ick irgendwie veel beter utwänni lehrn. Mutt an't Öller liggen. Dat gifft jedenfalls noch veel to dohn, bet to unsen Prööf-Termin Midde Juli. Un wenn dat tatsächli henhaut, denn ward uns dat erste „Petri Heil“ wiss mit 'n ganz groote Erleichterung över de Lippen kom‘… In düssen Sinn

Lídři zemí Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu vynaložili velké úsilí, aby potěšili Donalda Trumpa. Kromě závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 procent HDP bylo přijato i velmi opatrně formulované závěrečné komuniké, americký prezident také nocoval v královském paláci a generální tajemník Mark Rutte o něm mluvil jako o „tatínkovi“. „Servilita v tomhle ohledu není cíl, ale prostředek, aby NATO mohlo fungovat dál,“ komentuje politický geograf Michael Romancov.

Lídři zemí Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu vynaložili velké úsilí, aby potěšili Donalda Trumpa. Kromě závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 procent HDP bylo přijato i velmi opatrně formulované závěrečné komuniké, americký prezident také nocoval v královském paláci a generální tajemník Mark Rutte o něm mluvil jako o „tatínkovi“. „Servilita v tomhle ohledu není cíl, ale prostředek, aby NATO mohlo fungovat dál,“ komentuje politický geograf Michael Romancov.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

MovieZone Live 250 jsme samozřejmě museli natočit na chatičce, kde jsme se sjeli v sestavě KarelR, TedGeorge, Rimsy, Mr. Hlad, Cival, k0c0ur, Spooner a Jokolo. A taky s námi přijela Týna, takže se nemyslitelné stalo skutkem a před kamerou je s námi po dlouhých letech živá dospělá žena! A o ženách byla řeč i ty dvě hodiny. Krom vzpomínání na nejlepší a nejděsivější momenty v historii MovieZone Live jsme totiž hledaly herečky, které pro nás symbolizují ženskou krásu, smyslnost nebo sílu. Bavili jsme se i o ženách, bez nichž by filmový svět byl úplně jiný. Dozvíte se i také, co strašlivého se děje, když se vypnou kamery po vysílání a proč Jokolo nenávidí Rimsyho. A doufáme, že se při sledování budete bavit jako my při natáčení.  MZ Universe Web: https://www.moviezone.cz  FB: https://www.facebook.com/moviezonecz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz Herohero: https://herohero.co/moviezonelive CSFD: https://www.csfd.cz/film/303130-moviezone-live/prehled/ Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Legendy akčního filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84266791/legendy-akcniho-filmu/ Kniha Devadesátky ve filmu: https://www.xyz.cz/tituly/92360411/devadesatky-ve-filmu/

Také vám připadalo letošní jaro chladné? Potvrzují to i včelaři. Kromě nepříznivého počasí včely sužuje i mor a hniloba včelího plodu. Se včelařem Tomášem Moravcem se na kontrolu jednoho z jeho včelínů ve Smržově vydal redaktor Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Centrum Sasov v Jihlavě získalo prestižní nominaci na cenu Mosty. Kromě toho chystá terapeutickou kavárnu a podpořilo i vznik filmu s názvem Karavan.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ani tento týden neodstartujeme bez vidcastu, který vám snad zpříjemní návrat do práce či školy. Čekají nás hned dvoje dojmy - ze Switche 2 a z uplynulých herních akcí. Kromě toho se můžete těšit na rozhovor o hře Silicomrades a nechybí samozřejmě závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 04:45 - Průběžné dojmy ze Switche 2 33:27 - Dojmy z uplynulých herních akcí 1:35:06 - Rozhovor s Outside the Fox o hře Silicomrades 2:00:00 - Závěrečný mišmaš

Jak bude vypadat školství po volbách? Co si politické strany nachystaly pro rodiče, pro učitelky, učitele vedení škol, ale hlavně pro děti? A čeká nás návrat diskuzí o kariérním řádu?Proč jsou statistiky o školství spíše pesimistické a co s tím dělat?Na tyto a další otázky odpovídá školskopolitická diskuze zástupců politických stran, kterou uspořádala organizace Učitel naživo ve spolupráci s Hospodářskými novinami. A my vám v hovorech z kabinetu přinášíme její záznam. Volební priority pro školství: https://www.ucitelnazivo.cz/volby-2025Partnerem a podporovatelem podcastu je Řízení školy, mentor pro vaši ředitelnu.Kromě webové aplikace a časopisu Řízení školy vydávají také Učitelský měsíčník a dalšíperiodika. Kompletní přehled jejich nabídky pro školy najdete na www.rizeniskoly.cz

Middeweeken keem dör de Medien, dat unsen Ministerpräsident Daniel Günther de Verantwoordung för den Plünnkroom mit de Northvolt-Fabrik bi Heid‘ övernehmt, de nu je ni mehr to Enn buut ward. Dat finn ick je schier, dat Günther seggt, wat he för de Fehlers insteiht, de dorto föhrt hebbt, dat Sleswig-Hulsteen tosom mit den Bund rund een Milliarde an Stüüergeld ruthaut hett, üm de dorste Fabrik to buun. Overs wo weer dat noch? In‘ März 2024 keem‘ Günther un Kanzler Scholz, Robert Habeck, de Northvolt-Chef Peter Carlsson, Veronika Wand-Danielsson vun de schwedische Botschop un Christoph Vogler vun Boßelvereen Heid-Rüßdörp tosom um vergnögt den Buubeginn vun de Batterie-Fabrik antoboßeln. Vörher wurr noch mit Ingelstungen op de Gemeendevertreters vun Noorwöhrn insnackt, dat se jo blots dorvör stimmen wurrn, de Fabrik buun to loten. Stellt sick vör, dat in Noorwöhrn keen Mehrheit tostann kom‘ weer. De Gemeendevertreters wurrn se nu wohrschienli 'n Dinkmol opstelln. Annerlei, dat keem, as dat kom‘ is. Overs wat weer dat denn överhaupt vör'n Firma – Northvolt? Grünnd‘ worrn is dat schwedische Ünnernehm 2016. Un 2018 gung de Buu vun de Fabriken in Schweden los. Overs de Finanzeerung vun den ganzen Krom weer dormols al recht knupperi. Tosom mit VW schull je ook in Salzgitter 'n Batteriefabrik buut warrn, overs dor hett Volkswogen al 2020 ehr Iesen ut‘ Füüer trocken. Hmm. Dat is je gediegen. Wenn man in wat investeert, denn doch in 'n Idee, achter de Lüüd stoht, de sick mit dat utkinnt, wat se wüllt. Overs Auto-Akkus, de tatsächli so funktschoneert as se schulln, sünd bet to de Pleite vun Northvolt ni vun't Band loopen. Tscha. Un wenn Daniel Günther nu seggt, dat he dat verbuckt hett, mutt he denn nu kieken, wat he genog Euros in de Knipp hett, üm dat trüch to betohln? Nä, seeker ni. As Politiker kann man dat Geld vun de Börgers utgeeven as man lusti is. So is dat ole Spreekwoord doch wohr: Ut anner Lüüd Ledder lött sick good Reemen snieden… In düssen Sinn

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje každodenně řeší desítky výjezdů. Kromě rychlosti a přesnosti klade důraz i na inovace – připravuje spuštění letecké záchranné služby, využívá aplikaci Záchranka a zvažuje zapojení umělé inteligence. Jak celý systém funguje, přiblížil v rozhovoru ředitel Jiří Smetana.

⚽️ Zbrojovka, Táborsko, Domažlice, Kroměříž... a jeden velký skandál v Libušíně! Etická komise zasahuje, baráž nedává smysl a někteří hráči by měli dostat stopku na rok. Tohle je realita českého fotbalu

Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč z Kroměříže, který s sebou do Prahy přinesl dost možná i něco z hanáckého nářečí?

K mikrofonu se v devátém díle podcastu Nesmrtelný posadila Zuzana Ozaniak Střížová – jedna z nejmladších docentek v Česku, lékařka a vědkyně, která se zabývá imunitou a analýzou toho, jak imunitní buňky mohou pomáhat v léčbě rakoviny. V podcastu vysvětluje, proč je věk nejrizikovějším faktorem pro vznik této civilizační choroby a jak správně budovat obranyschopnost organismu. Mluví také o „hygienické hypotéze“ u dětí a zdůrazňuje důležitost čtyř základních pilířů zdraví. Kromě toho v podcastu radí, jak se zbavit „emočních upírů“ a jak pracovat se stresem.

Vládneme, nerušit #12 Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka rozebírají takzvanou bitcoinovou kauzuAféra s miliardovým darem pro ministerstvo spravedlnosti nejdříve otřásla resortem Pavla Blažka. Teď se s ní musí vypořádat i vláda Petra Fialy a koalice Spolu, pro kterou to znamená skoro nepřekonatelné komplikace ve snaze o zopakování volebního úspěchu z roku 2021. Kromě nejvyšší politiky ale případ zasáhl například i brněnský magistrát, kde ANO možná opustí vládnoucí koalici. O celé kauze mluví političtí reportéři Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovějším díle podcastu Vládneme, nerušit.

Devatenáct let uběhlo od momentu, kdy malá holka z Tennessee s velkým snem poprvé zazpívala z našich obrazovek. Hannah Montana proslavila Miley Cyrus a co víc, o letních prázdninách jsme její příběh prožívali společně, během hlídání u babiček a dědečků. Kromě blonďaté paruky a amerického úsměvu máme mladou hvězdu spojenou ještě s něčím… Hlasem. Na druhý letošní Slejvák živě dorazila speciální hostka, dvorní daberka Miley Cyrus, Pavlína Dytrtová!

Devatenáct let uběhlo od momentu, kdy malá holka z Tennessee s velkým snem poprvé zazpívala z našich obrazovek. Hannah Montana proslavila Miley Cyrus a co víc – o letních prázdninách jsme její příběh prožívali společně, během hlídání u babiček a dědečků. Kromě blonďaté paruky a amerického úsměvu máme mladou hvězdu spojenou ještě s něčím… Hlasem. Na druhý letošní Slejvák živě dorazila speciální hostka, dvorní dabérka Miley Cyrus, Pavlína Dytrtová!Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Němečtí a indičtí badatelé sepsali přehled udržitelných metod, které pomáhají zbavit ornou půdu škodlivých látek. Hromadí se v ní hlavně dusičnany, kovy, plasty nebo pozůstatky antibiotik. Kromě detoxikace tyto postupy přispívají ke kvalitě půdy, chrání ji před suchem a erozí. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé týdny nikde nic a najednou se s kampaněmi roztrhl pytel. Slavnostní zahájení má tento týden Spolu i Motoristé, STAN chystá další fázi kampaně, SPD spustí jarmark a Šlachta rozjíždí pípu.Oficiální zahájení kampaně Spolu se odehrálo v úterý v Praze, víc očekávaná je ale první premiérova debata, kterou moderuje herečka a standup komička Iva Pazderková. Jenže ta se koná ve čtvrtek navečer v Jihlavě - chvíli poté, co skončí první jarmark SPD tamtéž.„Nepochybuju o tom, že Tomio Okamura poradí svým voličům, aby to šli premiérovi vytmavit. Minimálně v ODS mají obavy, že se situace na místě zvrtne. Aby tam na něj nakonec voliči SPD neházeli levně nakoupená vejce z jarmarku,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.„V ODS si myslí, že silná stránka premiéra je, že dokáže ustát konfrontaci, jako to předvedl nedávno na Masarykově univerzitě,“ popisuje Václav Dolejší. Jenže může politik vůbec vyjít pozitivně ze situace, kdy mu přijde nadávat někdo, koho žádné argumenty nezajímají?„Podle mě je to nešťastná náhoda, která bude nepříjemná hlavně pro premiéra. Protože ta první událost často udá tón celé kampani,“ dodává v podcastu Dolejší.Ale zajímavé to bude i na samotném jarmarku SPD. Kromě podezřele levné mrkve, vajec a piva Tomio Okamura slibuje také koncert kapely Chirurgové z dovozu. Jenže není vůbec jasné, co to znamená.„Mluvčí SPD nebyla schopná odpovědět, jestli to bude skutečná kapela nebo nějaké promítání. Údajné stránky kapely vypadají napůl jako vygenerované AI, napůl jako recese nebo trolling. Nemůžu se dočkat, jak to nakonec s koncertem bude,“ těší se Lucie Stuchlíková.Skutečně marketéři nedokážou před volbami vymyslet nic lepšího než pivo? Přijede Filip Turek na zahájení kampaně po Vltavě na šlapadle ve tvaru autíčka? A čím bude kontrovat STAN? Poslechněte si aktuální Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Špioni utajení do takové míry, že nejen o jejich profesi, ale ani o jejich skutečné zemi původu - Rusku - nemají ponětí ani jejich vlastní děti. Fenomén tzv. ilegálů posledních deset let mapoval britský novinář Shaun Walker - a právě teď mu o nich vyšla kniha. Kromě řady dalších míst v ní figuruje i Praha. Co všechno se autorovi podařilo zjistit? Host: Shaun Walker - zpravodaj listu Guardian pro střední a východní Evropu, autor knihy The Illegals: Russia's Most Audacious Spies and the Plot to Infiltrate the West.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

It's New Tunesday: new releases from the past week! Give the bands a listen. If you like what you hear, support the bands! Today's episode features new releases by Blut Reaktor, VNV Nation, digital ENERGY, GLIS, Cyanotic, Minusheart, Celldöd (ft. Leroy Se Meurt), Pixel Grip, Noromakina, Vioflesh, Damien Hearse, REPL^KNT, Pictureplane, Oliver Decrow, JOAO, The Black Veils, Closed Mouth, Balduvian Bears, Peter Murphy, Split Vision, Bending Grid & Violet Fears, KROM, and Culttastic!

Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.

Stovky akcí po celé republice provázely oslavy 80. výročí osvobození od nacismu, konce 2. světové války v Evropě, Pražského povstání či osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou. Kromě oslav se i protestovalo – v Praze na náměstí Republiky pod vedením dezinformátora Vrábela za urovnání vztahů s Ruskem a proti vládě.

S vojenskými poctami, za zvuků slavnostní hudby odchází ze scény devátý novodobý německý kancléř Olaf Scholz. Na rozloučenou si vybral tři své oblíbené skladby, které mu vojenská kapela v Berlíně zahrála. Kromě části z Bachových Braniborských koncertů a 60 let staré písně Beatles In My Life, to byl song Respect, proslavený Arethou Franklinovou. Jak symbolické: Nejenže Scholz minulé volby vyhrál právě s výzvou k respektu, ale jistou minimální úctu si žádá i jeho kancléřství.

Dunění děl, střelba a rachot tanků – zlověstná melodie války se na jaře 1945 začala linout i českým územím. Kromě strachu a děsu v sobě ale tentokrát nesla i naději a očekávání. A Češi válečné volání – a především volání po svobodě po šesti letech německé okupace – vyslyšeli.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.