Podcasts about podobn

Italská premiérka Giorgia Meloniová získala ve svém tvrdém postupu vůči nelegální migraci na první pohled nečekanou spojenkyni – dánskou ministerskou předsedkyni Mette Frederiksenovou. Dvě ženy, jedna z konzervativního, druhá ze sociálně demokratického tábora, se v pondělí podepsaly pod společné prohlášení. Žádají v něm více deportací v zájmu ochrany křesťanských hodnot.

Italská premiérka Giorgia Meloniová získala ve svém tvrdém postupu vůči nelegální migraci na první pohled nečekanou spojenkyni – dánskou ministerskou předsedkyni Mette Frederiksenovou. Dvě ženy, jedna z konzervativního, druhá ze sociálně demokratického tábora, se v pondělí podepsaly pod společné prohlášení. Žádají v něm více deportací v zájmu ochrany křesťanských hodnot.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krkonošský národní park má už dva měsíce nového ředitele. Petra Moravce do čela vybrala komise, jeho volbu ale kritizovali ekologové, mnozí místní starostové i odborníci. Co ukázaly první týdny jeho úřadování? Hostem Ptám se já byl starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor za hnutí STAN Jan Sobotka. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) jmenoval Petra Moravce novým ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 18. června. Pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také bývalého vedoucího kanceláře předchozího šéfa parku Robina Böhnische (odvolaného z funkce letos v březnu) označil ministr životního prostředí za zkušeného manažera a odborníka, který při výběrovém řízení prokázal detailní znalost fungování národního parku. Změnu v čele Správy KRNAP ocenil také například starosta Harrachova Tomáš Vašíček (Změna pro Harrachov). Mnozí opoziční poslanci, další místní starostové nebo ekologické organizace ale jmenování Moravce zkritizovali. Hnutí Duha vyjádřilo obavy o směřování parku. Organizace krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Za problematickou ekologové označili také Moravcovu netransparentní minulost (jak upozornily i Seznam Zprávy, Moravec v minulosti například čelil kontrole z ministerstva kvůli nejasnostem v docházce a užívání služebního auta, kterému ředitel parku odebral). Podobné obavy vyjádřili v dopise ministrovi i zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor Jan Sobotka pak označil výběr nového ředitele parku za trapné divadlo. „Pan ředitel je odborník na lesy. A je rozdíl, jestli je to ochrana přírody nebo lesy, to mám dlouhodobě vyzkoušené. V čele národního parku by měl být člověk, který rozumí ochraně přírody. Ale on je lesník. Takže si myslím, že se teprve seznamuje a mnoho neví, i kde se ocitl,“ řekl v Ptám se já Sobotka, podle kterého v parku zatím panuje nejistota. Byly obavy kritiků nového šéfa Krkonošského národního parku důvodné, nebo zbytečné? A co by Krkonoše potřebovaly? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

Za dva měsíce vypuknou senátní a komunální volby. Andrej Babiš kandiduje v 25 ze 27 obvodů a má slušnou šanci se ve všech případech dostat do druhého kola. Jak tam uspěje?ANO pro tyto volby zvolilo strategii jít samo, bez dohod s vládními partnery z SPD a Motoristy, kteří nekandidují vůbec. Naopak sněmovní opozice zvolila cestu dohod. Příklad: ODS postaví 14 vlastních kandidátů, ve třech případech nominuje někoho společně s dalšími stranami a v deseti obvodech podpoří jiné opoziční kandidáty. Jaká strategie se ukáže účinnější?Andrej Babiš si může dovolit jít sám, protože sjednotil voličský tábor bývalé sociální demokracie a komunistů. Nejspíš spoléhá, že ho ve druhém kole podpoří vládní SPD, která postavila svého kandidáta v 21 obvodech. Uvidíme.Roztříštěná opozice zase musí kooperovat navzájem. Nakonec může rozhodnout faktor, který byl důležitý v nedávných sněmovních volbách. Stručně řečeno, zjeví se dlouholetí nevoliči, které něco zvedne ze židlí a přiměje jít k volbám?Podobné to bude v komunálních volbách. Podle některých politologů je český volič natolik zkušený, že už nevolí značku, ale vybírá si jednotlivé kandidáty. Existuje jedna výjimka v podobě hnutí ANO. Tam je tvrdé jádro hodně velké a prostě se volí Babiš, i když jsou na kandidátkách jednak úplně jiní, ale zároveň neznámí lidé. Je to tak – pro skalní voliče ANO je hlasování pro Babiše věcí až náboženské víry.Bude to fungovat i tentokrát? A připomínají Babišova nedělní videa černou magii?

Vyskytuje se tam kriticky ohrožená ropucha krátkonohá. Podobných lokalit je v Česku málo. Přechodná ochrana končí v srpnu a město už připravuje podklady k prodloužení.

Mistrovství světa skončilo, zápas o fotbal ale běží v plné síle. Mezinárodní fotbalová federace FIFA se na středeční schůzce v Maroku zastala svého kritizovaného šéfa Gianni Infantina a zároveň vzala zpět jím prosazované plány prodat část práv z příštích mistrovství světa soukromým investorům. „Někteří lidé říkají, že za Seppa Blattera to byla stará dobrá korupce, teď už ale jde o privatizaci mistrovství a zasahování do hry jako takové,“ komentuje reportér Jan Kaliba.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr kultury nedávno v soukromém rozhovoru prohodil, že vláda bojuje proti ose zla. Má k ní údajně patřit trojice Hrad, STAN a média. V posledním podcastu Kecy a politika rozebíráme, proč ministři tak vyhrocují útoky na prezidenta republiky. Je to samozřejmě motivováno prezidentskými volbami, které proběhnou v lednu 2028. Babiš a spol. prostě „čistí“ svoje voličské řady a snaží se je semknout pod prapor „antipavlismu“.Malá statistika: v předchozích volbách hlavy státu volilo ve druhém kole Petra Pavla 15 procent voličů ANO, 22 procent voličů SPD a 60 procent voličů Motoristů. Smyslem téhle kampaně je „depavloidizovat“ svou voličskou základnu a zničit image prezidenta jako příznivce opozice.Podobné je to s hnutím STAN, které je politickou entitou druhé volby, a čas od času malá část jeho voličů migruje k ANO a naopak. No a nakonec jsou tu média. Část vládních politiků si v posledních letech natolik zvykla na kooperativní rozhovory a příspěvky v digitálních médiích, že se snaží tyto nové standardy přenést i do veřejnoprávních médií. Když se vzpouzejí a dělají svou práci, jsou předmětem skandalizace a útoků.Vyvrcholilo to minulý týden, když ministr zahraničí Macinka nepustil na ministerskou tiskovou konferenci novinářku Deníku N. Vytváří to nerovný přístup k informacím, které jsou z povahy věci, pokud se odehrávají ve sféře vysoké politiky, veřejné.Platí to, co nedávno na sítích napsal expremiér Mirek Topolánek: „Měl jsem s novináři problém. Stáli u spousty mých trablů, ať už jsem si je způsobil sám, nebo si je vymysleli. Štvali mě. Nikdy, opakuji, nikdy jsem je neselektoval. … Nemám rád Zdíšu, ale nikdy bych jí nebral právo mě srát.“

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit? Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů. Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči. V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku. Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia. Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Máš C-čko? To jsi si musel píchat heroin, ne?“ Podobné předsudky provázejí hepatitidu C dodnes. Je na nich něco pravdy? Jak se virus skutečně přenáší? Kdo by se měl nechat otestovat? A proč už hepatitida C nemusí být celoživotní diagnózou?V nové epizodě IKEM Podcast odpovídá přední česká hepatoložka doc. MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D. Dozvíte se, proč může onemocnění probíhat řadu let bez příznaků, jaké jsou možnosti moderní léčby i proč se dnes daří většinu pacientů zcela vyléčit.

Jak víme, s naší kolektivní pamětí zacházíme často selektivně a určitá období a události buď nekriticky oslavujeme nebo na ně naopak zapomínáme. O určitou interpretaci historie ovšem usilují i politici přijímáním různých zákonů o minulosti. Paměťová politika je tedy politický boj o využití minulosti k legitimizaci současných mocenských a identitárních projektů.Některé zákony o historii jsou jen deklaratorní a jejich přijetí bylo často sporné. Už za I. republiky existovala debata, zda má být přijat zákon, že se TGM zasloužil. O tom, že má snaha politiků přijímat neúčinné zákony tuhý kořínek, svědčí i přijetí zákona č. 96/2004 Sb. o zásluhách Edvarda Beneše. Již tehdy se proti tomu postavila skupina historiků, kteří upozorňovali, že „Výraznou pečeť Edvarda Beneše nesl i poválečný režim let 1945-1948, který se vyznačoval hlubokým narušením některých základních principů liberální demokracie.“Podobně bezzubě deklaratorní je i Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (č. 198/1993 Sb.), který odsuzuje komunistický režim v Československu. Potrestání zločinů z dob vlády komunistů bylo ale dosud minimální a komunistická strana existovala nerušeně dál.Česká republika ale přijala i určité represivní normy. Nejtypičtějším paměťovým paragrafem trestního zákoníku je § 405 – Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Trestá toho, kdo veřejně: popírá, zpochybňuje, schvaluje, ospravedlňuje nacistické, komunistické nebo jiné genocidium či zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny proti míru. Podobný je i § 404 – Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Týká se veřejného schvalování nebo podpory totalitních hnutí. Český stát tímto způsobem chrání poválečný konsenzus o nepřijatelnosti nacismu a obdobných ideologií. Nebo § 403 – Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka: Postihuje organizovanou podporu takových hnutí. V praxi bývá spojován zejména s neonacistickými, rasistickými nebo militantně extremistickými skupinami.Ale soudní praxe ukazuje, jak je uplatňování těchto paragrafů často obtížné.

Jeho básně vytvářejí svébytný prostor a zvou čtenáře ke sledování detailů. Podobně je to i s rozhovory, které připravuje jako editor kultury na Seznam zprávách. Jonáš Zbořil tvrdí, že smrt je neutrální stav a život rebélie - a právě proto je jemu třeba věnovat co nejvíce pozornosti. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výrazně přeskupil mocenské poměry v zemi i armádě. Prosadil rozsáhlou obměnu vlády, sesadil oblíbeného ministra obrany a jmenoval nového vrchního velitele armády. „Prezident tím v očích veřejnosti hodně utrpěl,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. „Z nějakého důvodu se jednou za rok pokusí spáchat společenské harakiri,“ tvrdí. Zároveň připouští, že vedení Ukrajiny potřebuje čerstvou energii. „Země se připravuje na dlouhou válku. Nikdo tam neočekává, že to brzy skončí,“ tvrdí Sybera. Důležité je podle něj nyní připravit infrastrukturu na zimu. Bojiště popisuje jako střet světa nejmodernějších technologií s improvizací, která připomíná spíš postapokalyptický film. „Je fascinující, jak se na frontě střetává svět staré a moderní války. Vytvářejí se tam situace jako z Mad Maxe. Vidíte brutálně moderní drony, které pak voják na druhé straně vyřadí nůžkami.“ Podobně absurdní podle něj byly i záběry, na nichž se ruský voják snažil prokličkovat drony kontrolovanou „zónu smrti“ na koni. Analytik Kyiv Independent ve Studiu N také hodnotí českou debatu o pomoci Ukrajině, která je podle něj plná rozporů. „Myslím, že jsme trochu vyčúránci. Na pomoci Ukrajině jsme se hodně napakovali, hodně jsme vydělali. Zároveň si vzpomeňme na silná prohlášení populistické vlády Andreje Babiše s jeho přikyvovači z SPD a Motoristů, že na Ukrajinu nedají ani korunu. Ale pak přišel moment, kdy to pro něj bylo výhodné, a peníze na zakázky na zbraně vláda poslala.“ Co Zelenskyj očekává od nových postav v kabinetu a armádě? Kdy budou v zemi prezidentské volby? A v jakém stavu se vracejí ukrajinští vojáci z ruského zajetí? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Nabídku ztvárnit legendární Josephine Baker brala jako zvláštní shodu okolností. „Jako by si mě ta role našla sama,“ směje se herečka, zpěvačka a tanečnice v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Čím jsou si s ikonickou zpěvačkou a špionkou podobné? „Určitě temperamentem a odhodlaností rvát se. Kromě toho, ona měla ochočeného geparda. Když jsem se jako dítě v noci bála, vídala jsem u postele černého geparda a měla pocit, že mě chrání,“ vypráví Pavlovčinová v Blízkých setkáních.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rony Plesl je odborné i širší veřejnosti nejlépe znám svou vlastní tvorbou. Se sklem a jeho matérií je bytostně spjat, a to hned v několika vrstvách. Málokomu je ale známa jeho sběratelská činnost. Přitom právě ta je s jeho autorským uvažováním úzce provázána.Ve své vlastní práci znovu a znovu ohledává sklo a pohybuje se v napětí, které s sebou přináší – mezi nepoddajností i nepředvídatelností, mezi silou i křehkostí, mezi schopností deformovat obraz světa i dokonalou průzračností. Podobné vlastnosti, snad mimoděk, pak vyhledává i jako sběratel.Výstavu To podstatné se děje mimochodem můžete v galerii Magnus Art navštívit od 20. května do 15. srpna.Galerie Magnus Art: https://www.galeriemagnusart.cz/

Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.

Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.

Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.

Umělá inteligence může zrychlit práci, ale zároveň oslabovat schopnosti, které na ni postupně přenášíme. Studie mezi lékaři ukázala, že po zavedení AI asistence při kolonoskopiích klesla jejich úspěšnost při samostatném hledání přednádorových útvarů z 28 na 22 %. Výzkum byl observační, takže sám o sobě nedokazuje, že pokles způsobila výhradně AI, upozorňuje ale na reálné riziko ztráty odborných dovedností.Podobný problém se objevuje u programátorů. Experimenty naznačují, že lidé s pomocí AI sice mohou rychleji vytvářet kód, ale někdy mu následně hůře rozumějí a méně si osvojují nové postupy. V jednom randomizovaném výzkumu se proto měřilo nejen splnění programovacího úkolu, ale také to, zda vývojáři skutečně chápali kód, který s asistencí AI napsali.Neznamená to, že AI automaticky ničí lidský mozek nebo že ji máme přestat používat. Rizikem je především dlouhodobé nekritické delegování celého přemýšlení na nástroj – takzvané kognitivní odkládání. Řešením může být střídání práce s AI a bez ní, kontrola jejích výsledků a pravidelné procvičování základních dovedností, aby se z pomocníka nestala berlička, bez které už úkol nezvládneme.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Jsou okamžiky kdy nemusíme rozumět tomu, co čteme. Podobně na tom byl i Pavel Šmídla, který nerozuměl Bibli. Dostal ale jednu radu, která mu pomohla nejen ve čtení, ale i s odpověďmi na mnohé otázky.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

 Věčná česká otázka po smyslu českých dějin se ve 20. století transformovala do pocitu české jedinečnosti a výjimečnosti. Minimálně dvakrát – tedy v roce 1968 a v roce 1989 - jsme byli přesvědčeni, že se na nás dívá celý svět a že jsme všem ukázali,jak se to má dělat. S největším entusiasmem artikuloval tuto myšlenku koncem roku 1968 Milan Kundera, podle kterého bylo prvních šest dní, kdy k nám vjeli sovětské tanky, „nejkrásnější týden jeho života, kdy český národ náhle spatřil svou velikost“. Svůj těžký úděl země uprostřed střední Evropy jsme podle Kundery zvládli na jedničku. Nejdříve jsme okouzlili všechny jedinečným projektem spojení socialismu s demokracií, pak jsme s hrdostí a rozvahou unesli porážku od silnějšího protivníka. Celý svět obdivuje, jak neseme svůj úděl, i když jsou všichni proti nám.  Tuto Kunderou sebelítostivou pýchu rozmetal Václav Havel, který se vysmál Kunderově představě o světové výjimečnosti. Připomněl, že jsme usilovali jen o to, co je v civilizovaném světě dávno normální. Havlovi, který odmítal takto formulovaný „český úděl“ jako fatalismus, daly další události bohužel zapravdu.  Podobné iluze o naší výjimečnosti zachvátily český národ v roce 1989. Chvilkový zájem západního světa o naši „sametovou revoluci“, dal vzniknout legendě o jedinečnosti našeho nenásilného a spořádaného přechodu z komunistického režimu do demokracie. Brzy jsme se ovšem stali jen jednou z mnoha transformujících se zemí s každodenními problémy, jaké takový proces přináší. Globalizace posléze změnila podmínky, ve kterých píšeme o našich dějinách. Otázka: „jaký je smysl českých dějin?“ zní už poněkud staromódně. Spíš bychom se měli ptát: „jak české dějiny zapadají do evropských a globálních dějin?“ Čili posunout výklad naší minulosti od národního příběhu k propojeným dějinám.  

Vyšel nový žebříček QS, jeden z nejsledovanějších světových žebříčků vysokých škol. Podobné žebříčky každý rok znovu otevírají debatu o kvalitě českého vysokého školství. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropu zasáhla mimořádná vlna veder a Česko zažilo jedny z nejvyšších teplot ve své historii. Na některých místech padly rekordy o více než 1 °C a teplota překročila 40 °C. Podobné extrémy se objevily i v dalších evropských zemích, kde vedra způsobovala zdravotní komplikace, požáry i narušení dopravy.Jedna horká vlna sama o sobě samože nedokazuje změnu klimatu. Klimatologové ale upozorňují, že globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných extrémních událostí. To znamená, že rekordní vedra přicházejí častěji, trvají déle a zasahují větší území než v minulosti.Podle meteorologických modelů navíc nemusí být tato epizoda poslední. Už nyní se sleduje možnost další vlny horka v následujících týdnech. Vedle sledování rekordů je proto důležité myslet i na praktická opatření – dostatek tekutin, omezení pobytu na přímém slunci a ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. V tomto díle Štěpán Křeček s Michaelem Romancovem rozebírají proměnu postavení Spojených států ve světě a návrat Donalda Trumpa do centra globální politiky. Věnují se tomu, zda Trump vystupuje spíše jako politický lídr, nebo šéf obchodního impéria, a jak jeho styl ovlivňuje domácí i zahraniční politiku USA. Diskutují také o roli sociálních sítí v budování politického vlivu, změnách světového řádu i ekonomické strategii Spojených států v době rostoucí geopolitické konkurence. Řeč přichází také na vztahy USA s Čínou, historické souvislosti Kuby a širší mocenské soupeření světových velmocí. Rozhovor nabízí pohled na to, jak mohou americké politické změny ovlivnit světovou ekonomiku, mezinárodní vztahy i budoucí směřování globálního uspořádání. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

„Daddy issues můžeme definovat jako vztahové a emocionální obtíže, které pramení z nefunkčního, nebezpečného nebo zcela chybějícího vztahu s rodičem. Nemusí jít nutně o otce,“ vysvětluje psychoterapeutka Dana Pokorná. Podobné problémy se totiž mohou objevit i v důsledku problematického vztahu s matkou nebo jinou primární či sekundární pečující osobou.Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Daddy issues můžeme definovat jako vztahové a emocionální obtíže, které pramení z nefunkčního, nebezpečného nebo zcela chybějícího vztahu s rodičem. Nemusí jít nutně o otce,“ vysvětluje psychoterapeutka Dana Pokorná. Podobné problémy se totiž mohou objevit i v důsledku problematického vztahu s matkou nebo jinou primární či sekundární pečující osobou.

Může jednou medicína omlazovat buňky místo jejich nahrazování? Biotechnologická firma Life Biosciences zahájila první klinické testování genové terapie ER-100. Prvním pacientům ji podává jako možnou léčbu glaukomu – onemocnění, které postupně poškozuje zrakový nerv a může vést až ke slepotě.Terapie má pomocí genového přístupu přeprogramovat buňky zrakového nervu do mladšího funkčního stavu. Cílem není jen zpomalit průběh nemoci, ale obnovit schopnost buněk lépe fungovat a odolávat poškození. Podobné strategie se v posledních letech staly jedním z nejzajímavějších směrů výzkumu regenerativní medicíny.Zatím ale není jasné, zda metoda skutečně funguje. Klinické studie teprve začínají a jejich hlavním cílem je ověřit bezpečnost i první známky účinnosti. Pokud by se však výsledky potvrdily, mohlo by jít o významný krok nejen v léčbě glaukomu, ale i v širší snaze zpomalovat nebo částečně obracet projevy stárnutí lidských tkání.Pokud by se tato možnost potvrdila, šlo by o jednu z největších změn ve fyzice od objevu samotné temné energie koncem 90. let. Kosmologové by museli přehodnotit část současného modelu vesmíru a možná hledat úplně nové vysvětlení jeho vývoje. Zatím jsme ale ve fázi opatrného vzrušení – data jsou zajímavá, ale na revoluci je ještě brzy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Evropská měna euro vznikla v reakci na rozpad sovětského impéria a následný odchod sovětských vojáků z bývalého východního Německa. Už na jaře 1990 byla na stole otázka, co s existencí dvou německých států. Britové měli ke sjednocení rezervovaný vztah, protože dvakrát v jednom století viděli, k čemu vede existence hospodářsky silného Německa. Podobné obavy sdíleli i Francouzi, kteří přišli s řešením – vytvořit měnovou unii a více provázat budoucí sjednocené Německo s Evropou.Tehdejší kancléř Kohl souhlasil, i když to nebylo jednoduché. Německá marka byla nejsilnější měnou Evropy a symbolem tehdejšího německého hospodářského zázraku. V zájmu Evropy však na tuto dohodu přistoupil a od roku 1999, resp. 2002, spatřila světlo světa nová evropská měna – euro.Dnes ji používá 20 z 27 států Evropské unie a aktuálně v čekárně na vstup do roku 2030 je Maďarsko. Jak je na tom Česká republika? Babišova vláda nedávno rozhodla, že do roku 2030 nebude dělat pravidelné analýzy naší připravenosti, a se vstupem do eurozóny nepočítá. Smysl je zřejmý – vyvázat se z plnění maastrichtských kritérií ohledně výše deficitu státního rozpočtu, celkového zadlužení a výše inflace.Jak je to ale reálně s českou ekonomikou? Je připravena na vstup? Přesněji řečeno, je to pro Česko výhodné a za jakých okolností? O všech těchto věcech si povídáme s ekonomem Miroslavem Zámečníkem.

Život už změnil stovkám Čechů. - Bažant Edwardsův patří k nejvzácnějším ptákům světa. Ve volné přírodě ho nikdo nepozoroval už víc než pětadvacet let. Přesto teď i díky pražské zoo vznikla naděje na jeho návrat do Vietnamu. - Inovátorka módy Marie Rysulová je nominovaná na prestižní ocenění Ekozásek - bojuje proti "fast fashion" a ekologické stopě textilu. Moderuje Naděžda Hávová.

„Spojené státy dnes v noci podniknou velmi tvrdé údery proti Íránu a v blízké budoucnosti obsadí íránský ostrov a zmocní se íránské ropné infrastruktury,“ napsal ve čtvrtek na své sociální síti americký prezident Donald Trump. V podvečer však řekl, že kvůli významnému pokroku v jednáních chystané bombardování odvolává. Stalo se něco převratného, nebo to byla taktická hrozba Íránu?

Když Bůh vypadal nejméně jako Bůh, jeden voják uviděl něco, co ostatním unikalo. Mozaikový host Milan Michalko ze CityChurch Ostrava mluví o víře, která nezůstává uvězněná v náboženství, a o lidech, nad kterými jsme už možná zlomili hůl.

„Podobně jako opakovaný vtip není vtipem, tak ani opakovaná epidemie není epidemií. Prestiž a důvěryhodnost WHO byla těžce poškozena covidem a vůči strašení další epidemií je dnes veřejnost imunní. Proti covidu se u nás chodí očkovat už jen nějakých 7 % populace. A kdo dnes chce lidi vyděsit, musí na to jít jinak,“ říká publicista Ivan Hoffman v pořadu Politikos. 01.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) poodhaluje zákulisí přípravy nařízení Chat Control 2.0. Kdyby bylo schváleno, umožnilo by technologickým firmám plošně sledovat naši komunikaci. Před pár týdny skončila platnost první verze, která ukázala neefektivitu přístupu. Ani Evropský soud pro lidská práva neomezené skenování neschvaluje, protože je disproporční. Evropská komise přes všechny protiargumenty usiluje o přijetí trvalé legislativy, která by sledování zavedla jako normu. Gregorová vysvětluje, že červnový trialog téměř jistě neznamená konec jednání. Děti by přitom lépe ochránilo posílení kriminalistických týmů a cíleného vyšetřování, ale také regulace toxických algoritmů. Nedávno byl schválen zákaz svlékacích AI. Podobné kroky posilují ochranu zranitelných osob, aniž by evropská populace ztratila soukromí. V debatě o Chat Control nicméně chybí věcný a kritický přístup ze strany Komise. V Evropské unii navíc nedávno zazněla myšlenka, že by bylo dobré zakázat VPN. Politická nálada soukromí momentálně nepřeje. Program pořadu 02:06 – Chat Control 1.0 09:07 – Nálada proti soukromí 16:00 – Hollywoodská lobby 23:58 – Chat Control 2.0 35:17 – Co bude dál?

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 % žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Podobně jako loni to byly nervy, úleva nebo smutek. Proč je kolem přijímacích zkoušek tak rušno? „Je to jeden z největších problémů ve školství. Stresuje to studenty, půl roku se připravují na přijímačky a ani to nevede k efektivnímu výběru na střední školy,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Odvolací soudy by mohly přijít o možnost zavázat soudy nižší instance k tomu, aby přijaly určité rozhodnutí. Počítá s tím novela trestního řádu, která vznikla pod ministrem spravedlnosti. „Současná praxe je v rozporu s nálezem Ústavního soudu i evropskou úpravou,“ tvrdí v Pro a proti Lukáš Trojan, ředitel České advokátní komory, která se na návrhu podílela. „Podobného účinku dosáhneme, i pokud odvolací soud rozhodování odejme prvostupňovému soudu,“ míní advokát Aleš Rozehnal.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vláda v posledních týdnech ukázala, co chce dělat v ekonomice. Vládnou tomu dvě Z: zastrašování a zadlužování.Od ledna 2027 bude platit elektronická evidence tržeb (EET), která se má týkat až 600 tisíc podnikatelů a živnostníků. Přestože ještě před pár lety vynesla jednotky miliard korun, chce ministryně financí tímto způsobem vybrat až 14 miliard korun. Podobně chce opět rozjet akci Kobra 26, tedy sérii razií a kontrol proti švarcsystému a nelegálnímu zaměstnávání, což prý má vynést až 23 miliard korun. Odvolává se přitom na zprávu NKÚ, která se svým šetřením zabývala především érou první vlády Andreje Babiše.Zcela přelomový je ovšem institut tzv. únikových doložek. Stručně řečeno, státní rozpočet se rozdělí na část řádnou, z níž se bude platit provoz státu (penze, zdravotnictví, provoz, platy úředníků), a mimořádnou, do níž budou započítávány velké investice do dálnic, železnic, energetických projektů a dalších věcí.Tohle rozdělení má vytvořit dojem, že lze ze zadlužení uniknout zadním vchodem, aniž by se to promítlo do celkového státního dluhu nebo deficitu státního rozpočtu. Je to čistá Potěmkinova vesnice, na niž finanční trhy, které určují podle kondice ekonomiky úročení dluhů, nikdy nepřistoupí.Že budeme svědky utahování šroubů, o tom svědčí návrh zákona o ochraně ekonomických zájmů, který vytváří z Finančně analytického útvaru ministerstva financí novou zpravodajskou službu s rozsáhlými pravomocemi. Má tu tedy vzniknout útvar s mimořádnými pravomocemi pronikat do všech účtů bez ohledu na stanovisko soudů.Tenhle mix zastrašování a zadlužování je novým podložím, z něhož vyroste nová realita života v České republice.

Pokud něco vítězi maďarských voleb Péteru Magyarovi neschází, pak je to určitě sebevědomí. I díky tomu dokázal po 16 letech u moci porazit dosavadního premiéra Viktora Orbána, který mnoha Maďarům imponoval i jako silný národní vůdce. Podobně jako Orbán se i Magyar cítí premiérem nejen Maďarů žijících v dnešním Maďarsku, ale i maďarských menšin v okolních státech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opozice se chystá na velkou bitvu o veřejnoprávní média. ODS si vzala jejich záchranu za klíčové téma, TOP 09 si chystá spacáky, podobně jsou na tom i další nevládní strany. Hlasy na jejich záchranu ale nemají. Co ODS chystá?Hostem Ptám se já byl předseda ODS Martin Kupka. Opoziční strany vyčítají koaličnímu kabinetu Andreje Babiše (ANO) chaotické a nepromyšlené vládnutí. Chaos se podle lídra ODS Martina Kupky projevuje ve všech oblastech, včetně připravované změny financování veřejnoprávních médií. Vláda navrhuje od příštího roku převést financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) z poplatků na státní rozpočet. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř  (za Motoristy) minulý týden, médiím pro rok 2027 ubírá 1,4 miliardy korun. Zrušení poplatků by navíc měla předcházet úprava, podle níž by od platby byli ještě letos osvobozeni například senioři nad 75 let. Kupka vyzval vládu, aby od záměru nahradit příjmy ČT a ČRo z poplatků omezeným financováním ze státního rozpočtu odstoupila. Kabinet tím chce podle něj „zabít nezávislá veřejnoprávní média v Česku, vyhladovět je, nechat je vykrvácet“. Podobně se vyjádřili i opoziční Starostové, TOP 09 a Piráti. Do debaty vstoupil i bývalý premiér a bývalý šéf občanských demokratů Petr Fiala, který před kroky Babišovy vlády pravidelně na sítích varuje pomocí videí vytvořených umělou inteligencí.  Vládní návrh v pondělí zkritizovaly také ČT a ČRo ve společném prohlášení. Klempířem představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Premiér Babiš kritiku, že by novela zasahovala do obsahu veřejnoprávních médií, odmítl. O záměru má ve středu odpoledne debatovat s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Jak velkou chybou bylo, když poslanci ODS podpořili exposlance ANO Stanislava Berkovce do Rady ČT? A jak mají voliči rozumět ODS, která nedokáže být jednotná?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Maďarsku skončil po 16tich rokoch nepretržitého vládnutia Viktor Orbán. Slovenská opozícia hovorí, že teraz je na rade Ficov Smer. Premiér Fico Magyarovi k víťazstvu zablahoželal a odkázal, že je pripravený na intenzívnu spoluprácu s budúcim maďarským premiérom. V parlamente má koalícia mínus ďalšieho poslanca. Viaceré návrhy zákonov pre nedohody radšej odsúva, odklepnúť chce zrušenie voľby poštou zo zahrania a SNS s Hlasom by radi presadili predĺženie volebného obdobia samospráv aj parlamentu.Aká teda bude spolupráca s novým maďarským premiérom? Prevezme premiér štafetu po Orbánovi a bude v Európskej únii blokovať sankcie proti Kremľu či pôžičku pre Kyjev? A kedy vláda predstaví svoje opatrenia na pomoc občanom a naše stagnujúcej ekonomike?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom poslaneckého klubu strany Smer – Sociálna demokracia Jánom Richterom.

Americký prezident Trump dál tlačí na Írán. V pondělí opět pohrozil, že pokud země nepřistoupí na dohodu zahrnující otevření Hormuzského průlivu, USA zničí íránskou infrastrukturu. Teherán požadavky odmítl. Kam konflikt povede?Hostem Ptám se já byl Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.Požadavky šéfa Bílého domu íránská armáda v noci na úterý odmítla jako „arogantní rétoriku“. A uvedla, že výroky amerického prezidenta nemají žádný vliv na její operace. Írán a Izrael tak i dnes pokračovaly ve vzájemných útocích. Trump naposledy v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že Spojené státy zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu vyhovovala. Součástí takové dohody musí být i otevření Hormuzského průlivu, který je důležitou tepnou pro vývoz ropy.USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února a zažehly tak regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali ostřelovat nejen izraelské území a americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Pokračování vzájemných útoků mezitím hlasí také Rusko a Ukrajina, která se ruské invazi brání už přes čtyři roky. I tyto dvě znepřátelené země se americký prezident snaží přimět k ukončení války. Ani v tomto případě ale jeho úsilí zatím větší výsledky nepřineslo. Jak dlouho se Írán dokáže bránit? Může ještě Trump doufat ve změnu íránského režimu? A jak si ve stínu Íránu stojí Ukrajina?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Wkrótce smartfony mają zniknąć z polskich podstawówek. Podobną drogą poszło wiele państw europejskich, gdzie trwa dyskusja na temat dostępu młodych do social mediów i limitów korzystania z komórek. Czy jednak ekran telefonu to rzeczywiste źródło choroby naszych czasów?

Kolem velkých řek se vždy dařilo obchodu a vyrůstala u nich bohatá města. Podobný potenciál měla i řeka Potomac, která protéká hlavním městem Spojených států Washingtonem. Je sice široká, ale mělká a má kamenité dno, v létě navíc často trpí nedostatkem vody. Proto se v 19. století soukromí investoři rozhodli vybudovat podél jejího toku plavební kanál. Podařilo se ho ale postavit jen polovinu.

Ruská stínová flotila exportuje sankcionovanou ropu nebo slouží tajným službám k provádění sabotáží a dronových útoků. S rostoucím napětím v Baltském moři přibyli do posádky noví členové, označovaní pouze jako „supernumeraries“ čili nadpočetní či extra. Kdo jsou tito tajemní lidé a jaká je jejich role v ruské stínové flotile? A proč jsou z nich evropské tajné služby nervózní?Text vznikl ve spolupráci novinářek a novinářů z Delfi, Helsingin Sanomat, iStories a OCCRP. Českou verzi připravila Pavla Holcová, čte Renata Klusáková. Článek najdete na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/nadpocetni-ale-ozbrojeni-byvali-vojaci-chrani-ruskou-stinovou-flotilu-a-lode-pravdepodobne-vyuzivaji-k-sabotazim/).

Společnost Meta oznámila spuštění nových opatření proti podvodným vzkazům na Facebooku, ve WhatsAppu či v Messengeru. Uživatele bude nově upozorňovat na to, že systém detekoval možný pokus o podvod. „Meta se snaží být vstřícná vůči inzerentům až do bodu, kdy se pohybují na hraně slušného chování. I inzerent na hraně pravidel je pořád platící inzerent. Podobná opatření zavádí, když jsou uživatelé hodně nespokojeni,“ vysvětluje v Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Německý kancléř Friedrich Merz poděkoval Andreji Babišovi (ANO) za zachování muniční iniciativy a od českého premiéra během jeho úterní návštěvy v Berlíně zazněla jasná podpora Ukrajiny. „Je bytostným německým zájmem, aby Česko zůstalo výrazným podporovatelem Kyjeva,“ podotýká v Interview Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní je ale další zahraničně-politické směřování české vlády velkou otázkou.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.