Podcasts about podobn

Smer Roberta Fica zůstává necelé dva týdny před parlamentními volbami favoritem, jak vyplývá z posledních průzkumů. Znamenalo by Ficovo vítězství odklon Slovenska od Západu? „Podobně se strašilo, když Georgia Meloniová měla v Itálii nakročeno k vítězství. Hovořilo se téměř o návratu fašismu,“ tvrdí politolog Lukáš Valeš. „Itálie je úplně jiný příběh. Nebyla součástí sovětské zóny,“ oponuje Petr Havlík (ODS).

Již od pondělka spolu ve vojenském prostoru nedaleko Jerevanu cvičí američtí a arménští vojáci. Podobná cvičení se v Arménii konala už třikrát a potud tedy na nich není nic tak zvláštního. Tentokrát se jich z obou stran účastní doslova jen pár desítek vojáků a Američané příslušníky arménské armády školí především v používání moderních pěchotních zbraní.

Přerovský podnikatel Pavel Březina trochu naznačoval, že by mohl do studia přiletět, lépe řečeno přijet. Ale letadlem. Což ovšem také není úplně přesné, protože vírník je kategorie dopravních prostředků sama o sobě. Těch létajících. A když ještě řeknu, že Pavel Březina se měl dostavit v autovírníku, bude to už úplně nesrozumitelné.Takže popořádku. Vírník je dopravní protředek těžší než vzduch. Je podobný vrtulníku, byť ve vzduchu ho drží trochu jiné fyzikální zákony, zjednodušeně řečeno. A hlavním rozdílem je to, že nemá rotor poháněný motorem. Mimochodem, vírník vynalezl v roce 1923 Španěl Cuan de la Cierva, takže slaví 100 let existence.Autovírník je vírník, který je kromě vrtule pohánějící stroj ve vzduchu opatřen ještě elektromotorem, a ten umožňuje jízdu po zemi. Je homologovaný pro běžné silnice, takže si s ním můžete zajet pro benzín k pumpě nebo ho zaparkovat před domem na Vinohradech. Možná jste před asi šesti lety zahlédli v médiích fotku vírníku v Praze na Václavském náměstí nebo nábřeží s výhledem na Hrad.No a Pavel Březina je přerovský podnikatel a nadšenec, který do té Prahy tehdy s autovírníkem přiletěl. A do centra přijel. Podobně jako na náš rozhovor. Z Přerova je to asi tak hodina a něco cesty. Vírník letí zhruba ve výšce 200 až 300 metrů, takže se můžete kochat. A nemusíte se bát, protože je v porovnání s vrtulníky či malými letadly prý naprosto bezpečný. Navíc - a to bychom si museli znovu vzít na pomoc aerodynamiku a další přírodní zákony - je také odolný vůči turbulencím a špatnému počasí.O tom všem jsme se sedmapadesátiletým nadšencem do létání mluvili. Také jsme spočítal, kolik ze svého života tráví času ve vzduchu, tedy mezi nebem a zemí, jak říká.Když budete mít po poslechu našeho rozhovoru chuť se ve virníku proletět, případně si ho koupit, nelekejte se. Měl jsem to taky a prý je to normální reakce. Ale většinou to zase přejde. Přeju příjemný poslech.

Je zpěvákem známým tím, že fotí vážky. „Měl jsem spolužáka a zajímala nás zvířata. Zvrtlo se to ve chvíli, kdy jsme si sehnali knížku o preparaci hmyzu. Myslím, že je to v člověku odmala,“ uvažuje. Které kapely poslouchal jako kluk? Kolik zemí navštívil a je nějaké místo, kde by chtěl žít? Existuje vážka, kterou ještě nevyfotil? Jak vypadá jeho současný život zpěváka? O čem bude seriál pro ČT o české krajině?

Je zpěvákem známým tím, že fotí vážky. „Měl jsem spolužáka a zajímala nás zvířata. Zvrtlo se to ve chvíli, kdy jsme si sehnali knížku o preparaci hmyzu. Myslím, že je to v člověku odmala,“ uvažuje. Které kapely poslouchal jako kluk? Kolik zemí navštívil a je nějaké místo, kde by chtěl žít? Existuje vážka, kterou ještě nevyfotil? Jak vypadá jeho současný život zpěváka? O čem bude seriál pro ČT o české krajině?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V politike nemusíte riešiť počasie ako pri organizácii festivalu, hovorí organizátorka Atmosféry Grétka Pavlovová, ktorá je tiež podpredsedníčkou mestskej strany Team Bratislava. V rozhovore s reportérkou Luciou Osvaldovou hovorí o tom, ako bude vyzerať 11. ročník festivalu a aj o tom, či plánuje ísť do veľkej politiky.

Francouzská společnost zažívá horké léto. Podobné pouliční nepokoje jako v posledních týdnech nezažila od roku 2005. Letošní protesty vypukly po smrti francouzského mladíka Nahela v pařížském Nanterre, který byl zastřelen policií ve svém autě. Co se v zemi děje, přišla do Kolapsu popsat politoložka a novinářka Eva Svobodová. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Spuštění chatbotu GPT vloni zpřístupnilo široké veřejnosti nástroje využívající umělou inteligenci a do mnoha oborů přineslo nečekané možnosti. Nadšení z těchto aplikací ale doprovází i obavy: Nahradí umělá inteligence lidskou práci? Dokážeme si poradit s novými formami dezinformací? Měli bychom umělou inteligenci regulovat? Podobné otázky si lidé pokládali i při nástupu jiných technologických inovací, připomněli odborníci na debatě HN o příležitostech a hrozbách umělé inteligence. Práci nám podle nich roboti nevezmou, promění se ale její náplň. Náskok získají ti, kdo se budou s možnostmi nových aplikací rychle seznamovat a naučí se je využívat v praxi.

Umělá inteligence nahradí až 300 milionů pracovních míst! Nejsou lidi, zaměstnavatelé nemohou najít schopné a kvalifikované pracovníky. Přichází krize pracovního trhu? Podobné titulky na nás skáčou z medií prakticky každý den. Kolik je na nich pravdy a co nám mohou už dnes prozradit data o pracovním trhu v ČR? Nejen o tom jsem si povídal s Tomášem Ervínem Dombrovským, který se analýzou pracovního trhu zabývá už přes dvanáct let. Proč je podle Tomáše práce v Česku extrémně levná? Jaké příležitosti přináší příchod moderních trendů, jako například umělá inteligence? Jakou lidskou práci zatím stroje nedokážou nahradit? Kde mohou zaměstnavatelé stále najít šikovné lidi a jakým způsobem si je mohou přitáhnout? Nejen o těchto tématech jsme si povídali v dnešním rozhovoru. 

Francie má za sebou další vlnu nepokojů, které vyvolala policejní střelba na mladíka s imigrantskými kořeny. Národnost nebo vzezření mrtvého určitě hrály roli, ale celá věc je možná složitější. Podobné nepokoje mají vždy smutného hrdinu. Tentokrát jím byl Nahel Merzouk. V některých reportážích se ozývalo ještě jiné zřetelně „nefrancouzké“ jméno - Zartoshte Bakhtiari, i když jeho osobnost přitáhla pozornost jiných lidí a z jiných důvodů.

Podobně jako má Paříž svou lanovku na Montmartre nebo Praha na Petřín, i americký Pittsburgh může nabídnout rozhled do města z kabiny kolejové dráhy vedoucí na Washingtonovu horu nad říčním soutokem, kterým začíná řeka Ohio. V době největšího průmyslového rozmachu Pittsburghu bylo ve městě 17 osobních a nákladních lanovek. V 60. letech minulého století jezdily ještě čtyři, teď už je v provozu jen jedna. Jmenuje se Duquesne a stará se o ni parta nadšených penzistů.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Čau šťávo, kam tečeš?“ Setkali jste se někdy s podobným trapno-vtipným oslovením? „Nebyl náhodou tvůj táta pekař, že seš taková buchta?“ Podobné glosy jste možná taky někdy slyšeli, ale napadlo vás, že je někdo opravdu používá při seznamování? V nejnovějším Potu se zaměříme nejen na trapný humor, ale i na ten, který nás odbourá a sblíží.

Neexistuje, že něco nejde, říká muž, který v necelých třiceti vybudoval firmu nabízející online zprostředkování brigád v Česku. Michal Harásek chtěl být jako kluk automobilovým závodníkem. Když se byl zeptat na místo v týmu, řekli mu, že si nejdřív musí sehnat milión korun. Mysleli si, že ho tím odradí. A pak se divili, když velkou část této sumy opravdu sehnal. “Nikdo mi neřekl, že to nejde,” usmívá se.Jak coby neznámý kluk z Brna peníze od sponzorů získal? Podobně jako jiní. Napsal žádosti šéfům či majitelům firem. Obvykle zájemci napíšou desítky, ti urputní stovky mailů. Michal Harásek jich rozeslal osmnáct a půl tisíce. “I proto nemám v podnikání strach, že mi někdo ukradne nějaký nápad. Lidi si většinou myslí, že jsem blázen,” říká.Studoval ekonomii na Masarykově univerzitě. Ale protože už tehdy podnikal, dokonce v africkém Kongu, a v prvním ročníku měl díky tomu hodně absencí, zašel si na studijní oddělení požádat o individuální studijní plán. Řekli mu, že si musí vybrat, jestli chce studovat, nebo dělat něco jiného. Rovnou jim odpověděl, že už vybráno má, a podepsal žádost o ukončení studia.Od roku 2017 buduje firmu Tymbe. Ta nabízí online zprostředkování brigád. Jak pro ty, kteří je poskytují, tak pro ty, kteří chtějí pracovat. Jak to funguje a proč je sledování nabídky a poptávky něco jako barometr toho, jak se Česku ekonomicky daří? Mluvili jsme o tom. I o tom, proč to, že průměrný věk zájemců o brigády roste, není moc dobrá zpráva.Zeptal jsem se i na další věci: proč 40 procent lidí, kteří vyzkoušejí brigádu u pokladny v supermarketu, končí nejpozději po třech směnách. Nebo jaká specifika má podnikání právě v Kongu. A samozřejmě také na to, o jakou brigádu je dnes v Česku největší zájem. A proč to ani zdaleka není ta nejlépe placená.Přeju příjemný poslech.

Apple či Microsoft oslňují dvojciferným růstem. Nezavrhujte kvůli nim všechny „staré“ firmy, radí investoři. Cigarety nebo ropa dokážou přinést solidní zisky ještě desítky let, shodli se v podcastu Ve vatě speciál.Ján Hájek, portfolio manažer Top Stocks, investoval do těžařské společnosti Hess, která má partnerství s ropným gigantem Exxon Mobile. Do hledání nových ložisek už se sice moc neinvestuje, ale americký Hess začne díky svým stávajícím nalezištím ropy v Guyaně slušně profitovat. I když se poptávka po ropě v budoucnu sníží, firma bude podle Hájka dál vydělávat. Podobně to funguje i u tabáku.„Přestože spotřeba tabáku klesá, mezi nejlepšími investicemi za posledních 20 let překvapivě trůní Philip Morris. Sektor má schopnost přizpůsobovat nabídku poptávce, umí ovlivnit cenu. Stejné je to u ropy. Pokud bude poptávka klesat, ale zároveň bude klesat nabídka, tak si mohou „pricing power“ uchovat,“ míní Hájek.Poptávka po všech zdrojích energie, včetně fosilních paliv, tu bude desítky let, doplňuje jej Daniel Gladiš, investor a zakladatel Vltava Fund SICAV: „Desítky let se svět absolutně neobejde bez fosilních paliv. Jsem přesvědčen, že poptávka po nich dlouho poroste. Trh to nevnímá, jak by měl. Budoucnost světa neurčuje Německo a Kalifornie, ale chudších 5,5 miliardy lidí na světě, kteří čelí nedostatku energie,“ řekl v podcastu Ve vatě speciál, který jsme natočili 20. června v brněnském prostoru Co.labs.Pozor ale na to, v které fázi ropné akcie kupujete. Loni kvůli válce bodovaly, letos jsou na tom špatně. „Kdo chce postavit portfolio dlouhodobě, tak tam ropa určitě patří. Nenechte se zlákat euforickou vlnou, kupujte spíš, když poptávka klesá. Letošek je lepší načasování než loňský rok,“ myslí si Anna Píchová, hlavní analytička společnosti Cyrrus.Sázet na celý sektor či region podle ní nedává smysl. „Snažím se v nejisté době hledat příběhy, které mi dávají smysl. Třeba elektroauta. Jistota je, že jich v dalším roce bude vyrobeno víc než letos, a pravděpodobně to tak půjde ještě pár let. Pro elektroauta jsou třeba polovodiče. Ty součástky se prodají vždycky.“Jaký vliv bude mít umělá inteligence? A jak vybírat mezi technologickými skokany? A které firmy jsou podle investorů nyní předražené? Poslechněte si celý investiční speciál! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Už ve středu 21. června zasedne bankovní rada České národní banky – jaký je odhad ekonoma Lukáše Kovandy k úrokové sazbě? „Velmi pravděpodobně zůstane na sedmi procentech, v tuto chvíli nejsou inflační tlaky v české ekonomice tak silné, aby opodstatňovaly další nárůst úrokové sazby. Zároveň ale nejsou tak slabé, aby už vedly většinu bankovní rady k tomu, aby zvedla ruku pro snížení sazby,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který byl hostem Byznysu Romany Navarové.

Pokud jste někdy projížděli severozápadem Čech po silnici číslo 13, nemohli jste si nevšimnout dolu Československé armády mezi Litvínovem a Chomutovem. Jedná se o obrovskou díru v zemi, ve které stroje velké jako domy těží hnědé uhlí. Podobné těžební jámy jsou od Sokolova až po Ústí nad Labem. Díky tomuhle palivu si už v podstatě sto let můžeme doma rozsvítit nebo pustit rádio. A spousta z nás jím stále topí.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda hľadá peniaze na opravu cestných mostov | Hostia: Martin Hudcovský (ekonóm, Ekonomická univerzita v Bratislave) a Pavol Kováčik (prezident Zväzu stavebných podnikateľov Slovenska). | Cestný most v Seredi je v havarijnom stave, Slovenská správa ciest ho musela úplne uzavrieť, plánuje ho zbúrať a postaviť nový. Najkratšia obchádzka trvá osem minút, bezplatná raz toľko. Nový most skôr ako o jeden a pol roka stáť nebude. Podobná situácia môže prakticky kedykoľvek nastať na stovkách cestných mostov. Každý desiaty z viac ako osem tisíc mostov je vo veľmi zlom alebo v havarijnom stave. Nájsť model financovania na opravu je jednou z vládnych priorít, do úvahy prichádza aj spolupráca so súkromníkmi formou PPP projektov. Je to pre štát výhodný spôsob financovania opráv? Je na stavebnom trhu dostatok záujemcov a kapacít? | Moderuje: Kristína Braxatorová; | V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Dřevorubecké závody vznikly začátkem 20. století v Kanadě v dřevorubeckých kempech. V posledních třiceti letech se mohutně rozšířily do Evropy a před více než deseti lety získaly svou dnešní podobu a daly vzniknout evropskému seriálu Eurojack.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Aspoň dvaja expremiéri makajú. 2. Ódor nevidí reálnu šancu na dôveru. 3. Slota nemá v rukách najlepšie karty.

To jest pierwszy odcinek jaki nagrywamy, który pojawia się w tym samym dniu, kiedy został nagrany. Ma na to wpływ sporo ciekawych rzeczy, o których się notabene dowiecie. A co dzisiaj ? A no dzisiaj mówimy w końcu o Zeldzie, która kompletnie nie jest grą dla każdego i którą oceniamy na 8/10. Ale jak to, każdy daje dyszki, co jest z Wami ? My nie jesteśmy każdy. Powiedzmy sobie szczerze, 1 osoba na 4 z Podcastu zagrała w tą grę i na pewno się to nie zmieni. Czy więc faktycznie powinna dostać najwyższą notę? Podobną ocenę dostał od Nas bardzo fajny indyk, czyli Planet of Lana, który jest kalką innej gry - Somerville, ale zdecydowanie lepszą. Bardzo dobrym tworem jest też film o Marianie i Luigim, a stawkę zamyka najsłabsze w tym zestawieniu Final Fantasy coś tam Core (takie to dobre). Wiecie, że strzelamy z prawdziwej broni ? Nie ? To się dowiecie!! Bawcie się dobrze!Crisis Core: Final Fantasy 7 ReunionIPSCSuper Mario Bros FilmPlanet of LanaTemat główny: The Legend of Zelda: Tears of the KingdomMożecie komentować pod odcinkiem, na naszym fanpage'u oraz możecie wysłać do nas maile. Poza tym jesteśmy na Youtube'ie i Spotify.Patronite: Bezimienny Podcast - Patronite.plOgólny: bezimiennypodcast@gmail.comMuzyka: Lukhash - Keygen Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Pokud byste měli možnost si vybrat svou vysněnou profesi, jaká by byla Vaše volba? Mnoho lidí je přesvědčeno, že práce je pouhá povinnost, a jen zlomek z nich dělá každý den to, co je baví. Když se náš koníček stane zaměstnáním, je to podobné jako vyhrát jackpot v loterii. Člověk v tu chvíli vstává každý den s nadšením a energie, kterou získává z práce, ho motivuje ke stále lepším výsledkům. Podobný jackpot vyhrál také host dnešního podcastu Myšlením na vrchol. Tomáš Brokl měl díky svému dědečkovi ke karetním hrám blízko už během dětství, a dnes se již dvanáct let živí vysedáváním u pokerových stolů například v Las Vegas, ale také na evropských pokerových turnajích. Je vůbec možné vnímat hraní pokeru jako profesi? Jakou taktickou výhodu proti soupeřům získává Tomáš díky otužování? Kde je zdravá hranice mezi gamblerem a profesionálem? Proč by Tomáš začátečníkům poradil, ať s pokerem raději vůbec nezačínají? Dnešní rozhovor může být pro mnohé překvapením, rozhodně je ale plný nadšení a praktických zkušeností. Snad i pro Vás bude inspirací...  

Používání sociálních sítí může podle americké vlády přinášet riziko pro duševní zdraví dětí a dospívajících. Podobně silná varování v USA v minulosti zazněla v souvislosti s dopady kouření nebo alkoholu za volantem. Co o vlivu používání sociálních sítí zatím ukázal vědecký výzkum? A s jakým obsahem se na internetu setkávají mladí lidé v Česku?Host: David Šmahel - profesor psychologie z Masarykovy univerzity v Brně, vedoucí Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyHlasujte pro nás v anketě Podcast roku.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

  Zastrelení žiaci a pedagógovia – čerstvý prípad spred pár dní zo Spojených štátov. Strieľala pritom bývalá žiačka! Podobný inicident máme aj zo Slovenska - z Vrútok spred troch rokov. Bývalý žiak zabíjal nožom. Zostali po ňom dvaja mŕtvi päť zranených. A vídeí s násilným obsahom, na ktorých deti ponižujú deti, je v online priestore neúrekom! Čo sa to deje a kto za to môže? Deti, či ich rodičia?   Za túto bolestnú a citlivú oponu nahliadneme s Tomášom Gerbocom, jedným z nemnohých školských kaplánov na Slovensku. Ako vidí deti on a čo hýbe ich svetom?   Upratovaním k spoločenstvu Pôvodne historik, ktorý v sebe zacítil volanie k službe ľuďom v misijnej spoločnosti verbistov. Pôsobí na jednej z cirkevných škôl Bratislavy ako školský kaplán. Deti a študentov pritom nielen vyučuje, ale zdieľa s nimi aj čas pri zábave a povinnostiach.   Pravidelne ho možno stretnúť napríklad pri upratovaní kostola v obklopení mladých. A nerobí to z lásky k upratovaniu. „Vôbec ho nemám rád, z detstva mám až akúsi traumu, ktorá sa mi s ním spája“, hovorí s úsmevom. Prečo teda upratuje s mladými ľuďmi? „Keď niekoho pozývame k službe spoločenstvu, niekedy je potrebné aj ukázať, že sme ju ochotní robiť spolu s nimi“, vysvetľuje. „Nechcem byť ten, kto len hovorí, čo je potrebné urobiť, ale chcem byť ten, kto tú prácu s nimi aj rád urobí“.   Dôležitým rozmerom spoločnej práce je podľa Tomáša Gerboca vytváranie spoločenstva. „To nie je len o tom, že drhneme podlahu, alebo vysávame. Aj sa zasmejeme, spolu si urobíme kávu, čaj, alebo si vybehneme niečo zajesť. Tak sa buduje spoločenstvo, ktoré je pripravené robiť aj väčšie veci“.   Jedna nevydarená písomka, koniec všetkého? „Jednou nevydarenou písomkou, alebo pokazenou známkou akoby sa končil celý život a všetko strácalo zmysel“. Jeden z obrazov dnešných mladých ľudí optikou školského kaplána Gerboca.   Nie je podľa neho vôbec výnimkou, že žiaci či študenti dokážu pred vyučujúcimi „buchnúť do stola“ či „tresknúť dverami“, ale i „hodiť stoličkou“.   Čo je za takýmto až skratovým správaním? „Neraz príklad rodičov či iných dospelých ľudí“, hľadá odpovede Gerboc. „Stačí si všimnúť, aká vulgárna je dnešná spoločnosť. Čo si ľudia dovolia povedať, ako reagovať, či vysloviť smerom k druhému. Dokonca v momentoch, keď sa tvária, že sú v slušnej spoločnosti!“   Keď právo na niečo je viac ako povinnosť Zlým príkladom pre svoje deti sú podľa Tomáša Gerboca niekedy aj samotní rodičia. „Verim, že sa to nikoho nedotke, ale môže ísť o príklad rodičov, ktorí poukazujú na to, že človek má na všetko právo, všetko môže a tohto svojho práva sa aj musí dožadovať.“ Gerboc upozorňuje, že práve vtedy zabúdame na povinnosti.   Odhadnúť svoje sily, záujmy, sklony Problém vidí aj v „prehnane stanových cieľoch“. „Je dobré mať ciele, je dobré mať sny, no je potrebné aj reálne zhodnotiť, na čo vlasne mám“. A takýto pravdivý pohľad na seba prináša podľa Tomáša Gerboca aj poznanie, že niektoré sny sú jednoducho nedosiahnuteľné, alebo pre ich naplnenie je potrebná vytvrvalosť a rovnako trpezlivosť so sebou samým.   Študenti a žiaci riešia svojich rodičov S čím chodia žiaci a študenti na školským kaplánom? „Často riešia vzťahy s rodičmi. Nenaplnenie v týchto vzťahoch často vedie k tomu, že dieťa, ktoré navonok vyzerá ako veľmi silné, je v skutočnosti strašne zranené a dobité“, odpovedá. „Agresivita sa neraz prevteľuje do sklamania, opustenosti, nenaplnenia“, vysvetľuje školský kaplán Tomáš Gerboc.   Pre neprestajný tok informácií vytláčaní mimo realitu   24 hodinový spravodajský rytmus, ktorý so sebou prináša nové informácie prakticky v reálnom čase je podľa Gerboca je výzvou nielen pre schopnosť zachytiť, ale aj pre schopnosť kriticky spracovať informácie. „To všetko, čo nám zamestnáva oči a uši, nie sme prakticky schopní spracovať. Mozog premýšľa nad tým, čo som videl pred hodinou, pol hodinou, pred pätnástimi minútami. To všetko spracováva a v tom danom momente sa absolútne nevie sústrediť. Tých informácií je v porovnaní s minulosťou také množstvo, že sa nedokážeme sústrediť na daný moment a danú realitu“, konštatuje.   Dôsledkom sú aj najbanálnejšie veci typu „nie sme schopní pochopiť jednoduchú otázku a dať na ňu jednoduchú odpoveď“.   „Ako pedagóg som konfrontovaný so stavom, že ak do piatich minút neviem ponúknuť nový podnet, morálka v triede sa mi roztečie na stojatú vodu jazera a ja nemám šancu triedu do konca hodiny prebrať“, hovorí o svojej skúsenosti Gerboc. Pomoc nachádza v „dialogickom“ vedení hodín.   Existuje niečo mimo instagram, facebook či tik-tok? Tvrdí, že často je konfrontovaný s vlastnou otázkou, či pre dnešných mladých ľudí „existuje svet aj mimo instagramu, facebooku, tik-toku“. „Nechcem tým povedať, že dnešní mladí sú zlí, oni len žijú to, čo im tento svet prináša. Tento svet pritom tvoríme my, dospelí“, konštatuje.   Vnášať do takejto mentálnej výbavy dnešných žiakov a študentov koncepty ako „služba“ či „zodpovednosť“ alebo „zorientovanie sa v reáliach sveta“ sa potom podľa školského kaplána Tomáša Gerboca stáva ťažké.   „Sú zorientovaní vo virtuálnom svete, chýba im však kompas pre ten reálny“, dodáva. A tam vidí miesto „oživovania vzťahov“. V rodinách, v miestnych komunitách… „Inak nám hrozí generácia aj štyridsiatnikov závislých od svojich rodičov“, vystríha.   Pomocou má byť „investícia do vzťahov“, konkrétne do vzťahov medzi rodičmi a deťmi.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Majitel Sparty Daniel Křetínský se podle oficiálního zápisu z ligového duelu mezi Spartou a Brnem vydal o poločasové pauze do kabiny rozhodčích. Neměl tam co dělat. A Nosiči vody řešili, proč tam šel a co dalšího to může vyvolat.„O poločasové přestávce vstoupil do kabiny rozhodčích pan Daniel Křetínský v doprovodu hlavního pořadatele. Slušnou formou požádal o vysvětlení dvou herních situací a následně kabinu rozhodčích opustil,“ tak zní poznámka hlavního sudího Marka Radiny uvedená v zápisu o utkání Sparta-Brno.Něco takového pochopitelně Soutěžní i Disciplinární řád přísně zapovídají. Do kabiny rozhodčích smí kromě nich jen delegát, vedoucí mužstev či dopingový komisař. Rozhodně by nemělo jít o korzo nebo diskusní klub pro funkcionáře.Nosiči vody sice v úvodu epizody  konstatovali, že podobné případy už tu byly, v lize naposledy v případě Miroslava Pelty, nicméně zrovna v případě obvykle distingovaného právníka a byznysmena Daniela Křetínského šlo o jev překvapivý. „A směřující k jisté balkanizaci poměrů,“ zaznělo z úst Luďka Mádla, dlouholetého fotbalového novináře.Co se v tomto ohledu dělo v ligovém zákulisí v 90. letech a co je běžné nyní? Proč se Křetínský vydal za sudími právě teď? Co říkají Nosiči vody na stanovisko komise rozhodčích? Proč uvolnili záznam z debaty mezi hlavním sudím a videorozhodčím poprvé právě teď? Nejen na to hledali Nosiči vody odpovědi v aktuální epizodě podcastu.Za jeho nečekanou eskapádu hrozí Křetínskému i Spartě coby klubu celá škála trestů. „Sparta může dostat pokutu až do výše 5 milionů korun. Nebo může hrát další zápasy bez diváků. Ke slovu asi přijde finanční trest. Podobně jako u doktora Křetínského, protože v jeho případě je zastavení činnosti ve fotbalové funkci, případně  vykonávání fotbalově prospěšné činnosti, asi složitě představitelné, leda by snad někde trénoval žáčky. Jako jednotlivci mu hrozí za toto pochybení pokuta až 50 000 korun, což v jeho případě asi nemá cenu nijak dál rozebírat,“ poznamenal Luděk Mádl na miliardářovu adresu.V souvislosti se jménem Daniela Křetínského ve studiu přirozeně padla i narážka na anglický West Ham, kde tento český byznysmen působí v roli menšinového akcionáře.  U mikrofonu panovala shoda, že by si něco podobného ve světě Premier League jen tak nedovolil.„Abych zkusil názorně srovnat oba světy, během nedělního zápasu v Newcastlu mi přišlo zvláštní, že vedle hlavního trenéra se na lavičce přehnaně angažoval jeho asistent, který se snažil na čtvrtém rozhodčím hlasitě vymodlit, co se dalo. Už jen takový menší přešlap byl anglickou optikou, řekněme, na hraně. V Česku se podle mě o drtivé většině pokusů o zákulisní ovlivňování ve finále ani nedozvíme. Těžko říct, co všechno se ven nikdy nedostane,“ přemítá Karel Tvaroh, bývalý fotbalový obránce.Bohemka do pohárové Evropy?Majitelé, trenéři a manažeři se prolínali celou nejnovější epizodou Nosičů vody. Letní přestávka by měla být bohatá na nejrůznější trenérské rošády. Jako předzvěst se nabízí turbulentní situace v Chelsea, kde se američtí investoři zbavili Grahama Pottera. Kdo ho nahradí? Proč je podle Nosičů vody Chelsea FC momentálně pro potenciální manažery neatraktivní adresou? Nejen o tom uslyšíte v nové kapitole fotbalového podcastu.Vzácný host epizody Jindřich Šídlo se spokojeně usmíval, když došlo na rozbor příčin senzační sezony v podání jeho milovaných Bohemians. Proč se „klokanům“ momentálně daří? Jak reálnou mají šanci na kvalifikaci do pohárové Evropy? A v neposlední řadě nechybí ani sázkařské okénko s Fortunou, které analyzuje šance Bohemky v českém poháru a formu Arsenalu před blížícím se výjezdem na liverpoolský Anfield.Poslechněte si celou epizodu!---Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Gruzínci vyšli do ulíc. Hromadné protesty začali, keď vláda prišla so zákonom o zahraničných agentoch. Podobný zákon platí už v Rusku a často sa zneužíva na pozastavenie, perzekuovanie a zatváranie mimovládnych organizácií a slobodných médií s kritickým postojom k vláde. Po protestoch parlament v piatok návrh zákona z parlamentu stiahol. Prečo by nás malo zaujímať aj na Slovensku Gruzínsko? A prečo má Gruzínsko proeurópskych obyvateľov, ale proruskú vládu? Zuzana Kovačič Hanzelová sa v podcaste Dobré ráno pýtala Borisa Strečanského, ktorý pôsobí v Tbilisi v East-West Management Institute ako rozvojový pracovník so zameraním na občiansku spoločnosť. Zdroje zvukov: Guardian News, Yahoo News, BBC, Euronews, Channel 4 News Odporúčanie: Ak používate tiktok, asi by vás malo zaujímať, že v Česku ho už považujú za bezpečnostnú hrozbu a zakázať ho chcú úplne v USA. Čo vlastne Tik tok zbiera ako informácie o vás? Čo s nimi robí? A mali by ste ho radšej vymazať zo svojho telefónu? Kolegyňa Renáta Zelná sa pozrela vo svojom článku na tik tok a je to môj zaujímavý tip na záver. https://tech.sme.sk/c/23144315/tiktok-je-bezpecnostna-hrozba-co-vie-o-pouzivateloch.html _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Vědci zdokumentovali méně známé potravní chování velryb. S tlamou otevřenou do pravého úhlu velryby čekají, až jim hejna rybek samy vplují do úst. Podobné scény přitom obsahují už středověké spisy.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Pavel je od čtvrtka novým českým prezidentem. Spolu se svým týmem na Hradě po deseti letech vystřídal Miloše Zemana a jeho kontroverzemi ověnčené spolupracovníky. Jaký byl Zeman prezident a co čekat od jeho nástupce?Hosty speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci ve čtvrtek byli spolu s bývalým premiérem a bývalým předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou a reportérem Seznam Zpráv Václavem Dolejším i komentátor SZ Jindřich Šídlo a bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.Nový prezident Petr Pavel začal úřadovat hned druhý den po své inauguraci. Jmenoval do funkce ministra životního prostředí lidovce Petra Hladíka, začal se seznamovat s Pražským hradem, jeho zaměstnanci nebo s Lumbeho vilou, v níž by mohl v týdnu bydlet. A také chystat na své první zahraniční cesty coby hlava státu. Hned po víkendu vyrazí na dva dny na Slovensko, ve čtvrtek pak do Polska. Takzvaných 100 dnů hájení po nástupu do funkce tedy nevyužije. Jak sám uvedl po inauguraci, nebylo by mu to vlastní a prý bude raději kritizován za příliš aktivní start. Pavel chce také mimo jiné pokračovat v cestách do regionů, více otevřít Hrad a vrátit na něj transparentní komunikaci.Bývalý šéf protokolu na Pražském hradě Jindřich Forejt očekává, že se s aktivním Pavlem prezidentský úřad výrazně promění. „Petr Pavel je o dvacet let mladší než jeho předchůdce, to znamená, že si budeme zvykat na jinou vizuální podobu toho úřadu, jeho pružnost, jeho energičnost,“ řekl Forejt. Čtvrteční inaugurace podle něj také zároveň byla loučením s érou předchozích prezidentů.Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla byla inaugurace i důležitým svátkem pro demokracii, při kterém došlo mezi Pavlem a jeho předchůdcem Milošem Zemanem k mírovému předání moci. Otázka ale je, v jakém stavu nová hlava státu převzala Pražský hrad. „Nedovedu si představit, že by ta kancelář byla personálně a hodnotově v horším stavu, než ji zanechává Vratislav Mynář, Martin Nejedlý a Jiří Ovčáček,“ dodal Šídlo.Podobné obavy vyjádřil i Jindřich Forejt, podle kterého kancléř Vratislav Mynář předal týmu nového prezidenta Hrad dokonce v horším stavu, než byl po okupaci v roce 1945.Mynář se dostal do čela prezidentské kanceláře v roce 2013 spolu s nastupujícím Milošem Zemanem. Od počátku budil kontroverze a kritiku, například kvůli chybějící prověrce, hospodaření kanceláře, informování o zdravotním stavu prezidenta nebo kvůli svému trestnímu stíhání.Jak hodnotí bývalý šéf hradního protokolu svůj vztah s bývalým prezidentem Milošem Zemanem? Jak vnímal za svého působení poměry v prezidentské kanceláři a jak to vidí zpětně? A co na Hradě čeká Petra Pavla?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Západní vlády v posledních týdnech jedna za druhou zakazují čínskou sociální síť TikTok na státních zařízeních. Argumentují obavou o bezpečnost dat a infrastruktury. Podobné varování tento týden vydaly i české úřady. Co všechno o vás TikTok ví, o jak velkou jde hrozbu, nebo jestli nás čeká kompletní zákaz, mi v podcastu Stopáž vysvětluje šéfredaktor technologického webu Lupa.cz David Slížek.

O dva mesiace bude mať dva roky a dovtedy potrebuje liek, ktorý jej radikálne zlepší život. Poisťovňa jej ho však nechce preplatiť. Príbeh malej Edity, ktorá trpí spinálnou muskulárnou atrofiou, nie je ojedinelý. Aj v minulosti deťom, ktoré potrebovali dvojmiliónový liek, poisťovňa nevyhovela a skladali sa naň ľudia v zbierkach. Podobný osud teraz prežívajú aj Editini rodičia. Prečo poisťovne nechcú drahé lieky preplácať, akú úlohu v tom zohráva ministerstvo zdravotníctva a dá sa takýmto prípadom do budúcna zabrániť? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýta redaktora denníka SME Jána Krempaského. Zdroje zvukov: SME Verejnú zbierku pre malú Editku nájdete tu. Odporúčanie: Moje dnešné odporúčanie na záver je filmové. V kinách sa premieta film Tár, ktorý rozpráva príbeh o sebavedomej dirigentke na vrchole kariéry. Pod povrchom však skrýva svoju temnú stránku, ktorá je egoistická a nehľadí na city ostatných. Snímka je fantastickým zvukovým zážitkom, ale čo robí tento film výnimočným, je práve Cate Blanchett, ktorá stvárnila hlavnú postavu. Jej výkon je neuveriteľne skvelý. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Před rokem napadlo Rusko Ukrajinu. Jak daleko je mír? Bude rok 2023 pro Ukrajinu vítězným, jak si myslí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj? Jaká je podpora Ukrajiny ve světě? Co víme o dění za kremelskými zdmi? A jak rok války proměnil ukrajinskou i ruskou společnost? Rusko-ukrajinský konflikt v souvislostech proberou ukrajinistka Lenka Víchová, bezpečnostní analytik Michal Smetana a politický geograf Michael Romancov. Moderuje Zita Senková.

Panelákový 2+1 v Olomouci zlevnil za půl roku o 800 tisíc, stometrový mezonet s terasou za Prahou o víc než milion. Hypoteční expert Libor Ostatek říká, že drahým hypotékám navzdory vyjde byt se slevou líp než v době laciných úvěrů.„Až překlenete fixační období a peníze budou opět levnější, nebude obtížné si u banky vyjednat lepší úrok,“ říká Libor Ostatek, odborník na financování bydlení ze společnosti Broker Trust a zakladatel Golem Finance. „Zatímco cenu nemovitosti po transakci už nezměníte, s hypotékou něco udělat můžete, pokud se tedy situace s úroky zlepší,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě.A právě to Ostatek pro nadcházející roky předpokládá. Konkrétní propočet ukážeme na zmíněném bytě 2+1 z olomouckého sídliště. Panelový dům z druhé půlky 70. let patří k těm, které šly od loňského podzimu s cenou nejvíc dolů.Na realitním serveru Reality Čechy a Morava se tento byt loni v červnu objevil za 3 990 000 Kč. Pokud bychom si na něj v té době vzali hypotéku na 30 let za tehdy běžně dostupná 2,99 %, vycházela by měsíční splátka na 13 400 korun.Nemovitost ale od té doby dvakrát zlevnila a loni v listopadu se prodala s dvacetiprocentní slevou za 3,19 milionu. Jenže mezitím úvěry na bydlení razantně podražily. Za současných cen hypoték (6,19 % s tříletou fixací) bychom spláceli 15 600 za měsíc. Ale jen do doby, než uplyne fixace a sazba poklesne.„Až sazba klesne opět na 2,99 %, tak se se splátkou můžu dostat na 11 tisíc korun měsíčně. Za tu samou nemovitost,“ spočítal Libor Ostatek. Teď jsou podle něj hypoteční sazby na maximu. Průměrná hypotéka se prodává s úrokem 6,25 %. Podobný propočet lze udělat i u zmíněného mezonetu v Mníšku pod Brdy. Tam cena loni v červnu začínala na 11 milionech, dnes je na 9,87 milionech. Že by šly ceny hypoték rychle a výrazně dolů, si Ostatek nemyslí. Pokles úrokových sazeb bude podle něj pozvolný. Na konci letošního roku se podle výhledu Golem Finance pro SZ Byznys budou hypotéky při optimistickém scénáři prodávat s úrokem 5,3 %, při pesimistickém za 5,7 %.Vrátíme se k 2% úrokům? Jak dlouhou fixaci zvolit? Kolik zaplatíte za předčasné splacení? Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Najmenej 70-tisíc prestupov do zdravotných poisťovní za posledných 10 rokov bolo nelegálnych, tvrdili analytici z Útvaru hodnoty za peniaze ministerstva financií ešte vlani na jeseň. A takýchto podvodných prestupov neubúda, práve naopak. Aj v novom roku sa objavujú prípady, kedy ľudia prichádzajú na to, že boli bez ich súhlasu prepoistení do inej poisťovne. Ako celý podvodný mechanizmus funguje, ako naň reagujú samotné poisťovne a aké opatrenia prijíma v tejto oblasti štát? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýta redaktora denníka SME Jána Krempaského. Zdroj zvukov: RTVS, TV Markíza, TV JOJ, SME Odporúčanie Naši priatelia z Rádia FM spustili hlasovanie na ceny Radio Head Awards 2022. Z longlistov si môžete vybrať kandidáta alebo kandidátku na Album roka, Debut roka, Skladba roka a Objav roka. Ak ste doteraz zanedbávali slovenskú hudobnú produkciu, toto je ideálna príležitosť, ako si vypočuť všetko zameškané. Zoznamy a hlasovanie nájdete na radiohlavy.sk. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Před sto lety zemřel Jaroslav Hašek. Světově zřejmě nejproslulejší český spisovatel dožil své dny na Lipnici na Vysočině. Tam také stihl nadiktovat první dva ze zamýšlených čtyř dílů svého nejznámějšího díla: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Atlet a diskař Imrich Bugár získal olympijské stříbro, z mistrovství světa má zlato, na Evropě vybojoval první místo a bronz. Jako první Čechoslovák také přehodil magickou hranici sedmdesáti metrů a jeho výkon dosud nikdo nepřekonal. „Bude muset přijít podobný hromotluk, jako jsem já,“ říká v pořadu Alex a host.

Atlet a diskař Imrich Bugár získal olympijské stříbro, z mistrovství světa má zlato, na Evropě vybojoval první místo a bronz. Jako první Čechoslovák také přehodil magickou hranici sedmdesáti metrů a jeho výkon dosud nikdo nepřekonal. „Bude muset přijít podobný hromotluk, jako jsem já,“ říká v pořadu Alex a host.

V stredu 12.10.2022 sa 19 ročný muž rozhodol pre nenávisť. Rozhodol sa, že zoberie život 2 dúhovým osobám a jednej ublíži. To, čo sa stalo je neprístupné. Nenávisť nemá vo svete miesto. Musíme ju zastaviť. To dokážeme iba spolu, svojou silou, svojou angažovanosťou a svojou energiou. Čo dokážeš ale spraviť ty? Neovplyvníš minulosť. Už sa to stalo. Čo ale dokážeš ovplyvniť je to, ako sa budeš cítiť. Akú energiu budeš vyžarovať.  V tejto epizóde sa dozvieš:  Čo znamená útok v Teplárni pre LGBTQ komunitu  Podobné udalosti z minulosti  Odkiaľ pramení nenávisť, ako s ňou zaobchádzať a aké je riešenie na ňu  Čo dokážeš ovplyvniť vo vnútri seba  Čo dokážeš ovplyvniť navonok  Čo nedokážeš ovplyvniť a nie je v tvojich silách  Ak máš spätnú väzbu, otázky alebo nám chceš jednoducho napísať, nájdeš nás na Instagrame a TikToku. Budeme vďační ak náš podcast zazdieľaš, pretože tým nám pomáhaš rásť.  Ďakujeme ti za všetko.  Autori: Samuel Kyzek a Juraj Paršo.  Grafika: Kamila Kudláčková, e-mail: kkdlckv@gmail.com

Ten film ma zbawić kino. W przeciwieństwie do większości swoich konkurentów ma być maratończykiem, a nie sprinterem. Ma przyciągać widownię przez wiele miesięcy, a nie tylko kilka pierwszych weekendów po premierze. Jest gigantyczną produkcją za setki milionów dolarów. By w pełni docenić jego walory, trzeba go oglądać na wielkim ekranie, najlepiej w systemie IMAX, w sali z profesjonalnym nagłośnieniem i... mieć dużo czasu. Bo "Avatar - Istota wody" Jamesa Camerona trwa ponad 3 godziny. Jedna z najpilniej śledzonych przez rynek kinowych premier postpandemicznych okaże się dochodowa, dopiero gdy wpływy z biletów sięgną 2 mld dolarów. Podobną kwotę udało się zebrać tylko pięciu innym produkcjom w historii, w tym pierwszej części "Avatara" oraz "Titanicowi". Oba te filmy wyreżyserował... Cameron. Czy "Istota wody" wpłynie na istotę kina w przyszłości? Czy do opuszczenia kanapy przed telewizorem będą nas skłaniać wyłącznie blockbustery? O tym w najnowszym odcinku podcastu "Mam Pytanie", zapraszamy. Partnerem podcastu jest firma doradcza EY.

Vojna na Ukrajine trvá už tristo dní. Od februára si vyžiadala zrejme desaťtisíce civilných obetí a len samotné Rusko prišlo podľa odhadov západných tajných služieb o vyše 100-tisíc vojakov, ktorí sú mŕtvi, zranení alebo dezertovali. Podobné čísla sa však týkajú aj ukrajinskej armády. Ukrajina teraz musí čeliť neustávajúcim útokom na kritickú infraštruktúru aj hrozbe invázie zo strany Bieloruska. Vláda sa tiež obáva, že bombardovanie elektrární či teplární bude znamenať oveľa vyšší účet za vojnu, ako je Západ ochotný Ukrajine poskytnúť. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravil Lukáš Onderčanin, načítala ich Ľubica Melcerová. Medzi sviatkami bude mať spravodaj krátku pauzu, počujeme sa opäť 10. januára. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Sú medzi nami a väčšina z nás si to ani neuvedomí. Ich „komunita je neviditeľná“ – odkaz, ktorý sa dostal až do prezidentského paláca. Paradoxne – dáta Svetovej zdravotníckej organizácie, ktoré zachytávajú problém v globálnom meradle – hovoria, že ich je medzi nami okolo 650 miliónov! O kom hovoríme? O ľuďoch so zdravotným hendikepom. A teraz konkrétne – a v našom slovenskom kontexte - o deťoch a ich rodinách. O chýbajúcich podporných službách, nepripravených školách a škôlkach, o rodičoch, ktorým sa neraz prevráti svet. V dnešnom RánoNahlas nazrieme za prah tejto spoločenskej neviditeľnosti.   Neviditeľní, ak ide o peniaze štátu   „Sme neviditeľní pri rozhodnutiach politikov, keď ide o financovanie vecí, ktoré potrebujú naše deti“, poukazuje Monika Fričocová z Platformy rodín detí so zdravotných znevýhodnením.   Sama je matkou syna s viacnásobným zdravotných znevýhodnením.   Nejakou formou zdravotného znevýhodnenia trpí na Slovensku približne päť percent detí, ide tak o každé dvadsiate dieťa v populačnom ročníku. A v širšom pohľade sa táto oblasť priamo dotýka mierne nad dvadsať percent rodičov, čiže každý piaty občas Slovenska.   Znevýhodnenie detí výzvou pre rodičov Alena Novotná je zas matkou syna, ktorému v jedenástom mesiaci života diagnostikovali diabetes, čomu sa po rokoch pridala aj celiakia. „Ísť do reštaurácie s našim synom je niekedy naozaj výzva“ a to má byť len tá príjemnejšia časť znevýhodnenia.   „Problémom je už samotné prijatie faktu, že vaše dieťa nie je zdravé, ako ste prirodzene očakávali“, tvrdí Monika Fričová. Dlhé hospitalizácie podľa nej oberajú o rodičov aj ďalšie deti v rodinách. Preverujú tiež vzťahy. „Až 80% párov sa rozpadáva“, dodáva.   Nedostatok psychológov „Toto vážne percento by znížila už prvotná podpora zo strany psychológov a odborníkov, ktorá nám na Slovensku chýba“, tvrdí Alena Novotná.   „V zahraničí je bežnou praxou, že pri oznámení diagnózy je psychológ, ktorý dokáže poskytnúť krízovú intervenciu“, ilustruje Monika Fričová.   Prísľubom zmeny má byť záväzok štátu vybudovať tri podporné tímy v detských nemocniciach v Bratislave, Banskej Bystrici a Košiciach. „Skladali by sa z psychológa, fyzioterapeuta, špeciálneho pedagóga a sociálneho pracovníka, ktorý by boli k dispozícii rodičom v momente, keď im oznamujú ťažké diagnózy“, uvádza Monika Fričová.   Nepripravené školy Osobitnou kapitolou je nepripravenosť predškolských zariadení pre zdravotne znevýhodnené deti. Dostane sa do nich len 9,4% takýchto detí. Dôvodom je nedostatok asistentov učiteľov, špeciálnych pedagógov či psychológov pre niektoré druhy diagnóz.   Podobný stav má byť aj v prípade základných a stredných škôl, dokonca aj pri školách špeciálnych. Riešením tak zostávajú „nútené“ home schoolingy, približuje Platforma rodičov detí so zdravotným znevýhodnením.   „Tým, že nášho syna neschovávame doma, ideme s ním do divadla, na stretká...do spoločnosti, už tým ju scitlivujeme“, uzatvára Alena Novotná. „Búrame bariéry strachu a nevedomosti“.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák

Podobně jako o minulých víkendech i dnes tisíce Čechů vyráží do Polska za předvánočními nákupy. Lákají je nízké ceny. Polská vláda totiž v únoru kvůli vysoké inflaci snížila daň z přidané hodnoty. „Parkoviště u obchodních řetězců jsou slušně zaplněná. Žena, která tu vybírá parkovné, mi v nadsázce řekla, že se sem vejde celé Česko,“ popisuje reportér Jakub Vik z města Kudowa Zdrój nedaleko Náchoda.

Po roce se podcast Stopáž opět dostává ke kauze XIXOIO. Stejně jako Policie ČR, která tento týden zasahovala u členů jejího představenstva. Co přesně se semlelo, v rozhovoru popisuje Dan Novák, který kauzu dlouhodobě sleduje. V dnešní epizodě navíc rozebíráme i novou službu Seznam.cz - Seznam MédiumPokud někdo slyší o projektu XIXOIO poprvé, pojďme mu to v rychlosti shrnout a vysvětlit. Když se člověk podívá na web Richarda Watzkeho, uvidí spoustu motivačních citátů, jak pan Watzke chápe finanční svět, protože „když člověk chce, dokáže všechno“. Kdo to ve skutečnosti je?Richard Watzke je zajímavá osobnost. V první řadě o sobě říká, že v devadesátých letech vydělával v marketingu. Potom se nějaký čas věnoval prodeji luxusních nemovitostí a zhruba kolem roku 2014-2015 se objevil poblíž finanční společnosti Moneypolo, která se věnuje mezinárodním transferům peněz. Tam se dal dohromady s šéfem Moneypola Nikolaje Rožokem, který Watzka uvedl do světa tokenů, kryptoměn a všeho co s tím souvisí. Společně potom někdy kolem roku 2016-2017 založili společnost XIXOIO. Ale ještě abych se vrátil k Watzkemu. Pro jeho charakteristiku je asi důležité poznamenat, že je to člověk, který má vždy velké ambice odpovídající jeho velkému egu. Ilustrací toho je například časopis, který vydával v době, kdy obchodoval s luxusními nemovitostmi. Časopis nesl název Richard Watzke. A poslední ilustrací budiž, že pan Watzke je držitelem ochranné známky „Richard Watzke since 1971“, což je rok, kdy se narodil.Na jakém principu měla jeho firma XIXOIO fungovat?XIXOIO je fintechový startup, jehož ambicí je vytvořit něco na způsob digitální burzy, digitální platformy, ekosystému, kam si firmy budou chodit pro kapitál. Podobně jako když jdou na burzu, akorát s tím rozdílem, že nebudou vydávat akcie, ale digitální tokeny. To je v tomto případě obdoba jakýchsi digitálních dluhopisů, nebo chcete-li digitálních akcií. A ty pak mohou firmy hledající kapitál využít pro svůj další rozvoj. XIXOIO má v ideálním případě vydělávat právě na poplatcích za tokenizaci a na podílech, které bude získávat na tokenech takto tokenizovaných firem.Podařilo se zjistit, kolik lidí Watzkemu uvěřilo a do toho projektu poslalo svoje opravdové peníze?Jsou to stovky lidí. A stovky milónů korun. Podle informací, které teď v souvislosti s událostmi okolo XIXOIA přinesl Deník N, policie odhaduje škodů na zhruba půl miliardy korun.A co se tedy stalo tento týden?V úterý Národní centrála proti organizovanému zločinu uskutečnila řadu domovních prohlídek, řadu dlouhých výslechů představitelů XIXOIO a jejich akcionářů i partnerů. Richard Watzke a předseda představenstva firmy Henry Ertner dokonce skončili v cele přeběžnho zadržení. Ovšem nebyla to vazba, jak se mylně šířilo po internetu. Podle informací, které máme k dispozici, už byli propuštěni a nikomu zatím nebylo sděleno žádné obvinění. Policie vyšetřuje XIXOIO a jeho představitele z podezření na podvod a praní špinavých peněz.Když někam vběhne NCOZ, tak to asi není vyšetřování ukradené Felicie. Je policie sdílná v tom, proč se na XIXOIO zaměřuje?Policie tu věc prakticky nekomentovala. Na dotazy sdělila jenom to, že podniká úkony v trestním řízení. A to je všechno.Pokračování rozhovoru si můžete poslechnout v dnešní epizodě pořadu Stopáž. 

Pákistán postihly přes léto ničivé povodně. Velká voda zaplavila asi desetinu země. A přibližně 1700 lidí včetně asi 600 dětí při povodních zemřelo. Podle vědců i vyjádření politiků se Pákistán stal obětí klimatické změny. Jaké mají povodně dopady? Jak teď žijí lidé ze zaplavených oblastí? Jaké jsou možnosti snižování rizika podobných katastrof v době klimatické změny?

Mediální orgie kolem neformálního summitu evropských lídrů v Praze vytvořily dojem, že Pražský hrad zažil nějakou obrovskou přelomovou událost, v jejímž centru stojí česká politika. Podobně to vypadalo po první pražské návštěvě Baracka Obamy, na níž americký prezident přišel s nápadem na další jaderné odzbrojení, stejně opulentně vypadala následná pražská schůzka Medvěděv Obama, kterou moderoval prezident Václav Klaus.

Spotřebitelská důvěra v Česku se podle dat publikovaných statistickým úřadem propadla na historické minimum, respektive na nejnižší úroveň od roku 2003, od kdy se tento ukazatel v tuzemsku sleduje. Podobný výsledek podává konjunkturální průzkum mezi firmami – negativní výhled mají zástupci všech sektorů s čestnou výjimkou stavebnictví, kde se v následujících měsících čeká zvýšená aktivita prý proto, že přestaly tak prudce zdražovat práce.

Nedělní předčasné volby v Itálii vyhrál pravicový blok v čele s krajně pravicovou stranou Bratři Itálie, který tak obsadí většinu křesel v dolní i horní komoře parlamentu. Podobně se k moci nedávno přihlásila krajní pravice i ve Švédsku. V Česku zase v posledních volbách posílila SPD Tomia Okamury. Čeká nás švédský a italský scénář? A proč krajní pravice v Evropě tak sílí? Hostem Filipa Titlbacha je politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zabývá politickým extremismem a krajní pravicí.

Za porušení íránských zákonů o nošení hidžábu a podobných předpisů byla od 80. let 20. století zatčena řada žen. Část z nich utrpěla ve vazbě zranění a některé dokonce zemřely bezprostředně po zatčení. Žádný z těchto případů však nevzbudil takovou pozornost jako vražda Mahsy Aminiové z minulého týdne. Další případy, které v posledních letech otřásly íránskou společností, připomíná zpravodajský web IranWire.

Překlopí Babiš komunální volby do referenda o osudu Fialovy vlády? To je základní otázka, kterou si položili tvůrci 74. dílu podcastu Kecy a politika. Podle nich se bude opakovat situace jako v roce 2018, když Babiš zvítězil v osmi z deseti největších měst. Tentokrát však bude ve větší povolební izolaci než před čtyřmi lety. Vyjádřit masový odpor mu brání taky fakt, že za něj odmítají kandidovat lidé na místní úrovni. Jen za čtyři roky ztratila třetinu kandidátek. Podobně to má Tomio Okamura. Bude proto pokračovat hlavní trend, kdy lidé volí podle znalosti politiků a situace. Autoři podcastu tvrdě kritizují volební systém, který je dělaný pro obce do tisíce obyvatel, ale ve středních a větších městech bere voličům váhu jejich hlasu. Proto navrhují: chcete mít silný hlas a žijete ve městě? Použijte jeden velký křížek.

Podobně jako českoslovenští komunisté vydali v roce 1970 takzvané Poučení z krizového vývoje, jediný závazný výklad událostí let 1968 a 1969, měli své „poučení“ i maďarští komunisté. Vysvětlovalo, proč v Maďarsku došlo v roce 1956 k protikomunistickému povstání. Autorem byl János Berecz, politik, o kterém bude v pořadu Portréty vyprávět historik Jan Adamec.

E-shop Alza.cz vyhrál spor s Českou obchodní inspekcí. Ten se týkal porušení zákazu prodeje ve velkých obchodech ve vybraných svátečních dnech. Konečný verdikt pronesl Nejvyšší správní soud. Podobně rozhodl již loni v létě. Jak mohla Alza.cz spor vyhrát a jaké bylo odůvodnění soudu?

Kdo v posledních týdnech sledoval počínání rakouského kancléře Karla Nehammera, musel si vybavit bájný příběh o Sisyfovi. Podobně, jako se snažila postava z řecké mytologie vytlačit na kopec obrovský kámen, který se ovšem těsně pod vrcholem vždy skutálel dolů, pokouší se i Nehammer zastavit propad svých konzervativních lidovců.