Podcasts about podobn

Evropská měna euro vznikla v reakci na rozpad sovětského impéria a následný odchod sovětských vojáků z bývalého východního Německa. Už na jaře 1990 byla na stole otázka, co s existencí dvou německých států. Britové měli ke sjednocení rezervovaný vztah, protože dvakrát v jednom století viděli, k čemu vede existence hospodářsky silného Německa. Podobné obavy sdíleli i Francouzi, kteří přišli s řešením – vytvořit měnovou unii a více provázat budoucí sjednocené Německo s Evropou.Tehdejší kancléř Kohl souhlasil, i když to nebylo jednoduché. Německá marka byla nejsilnější měnou Evropy a symbolem tehdejšího německého hospodářského zázraku. V zájmu Evropy však na tuto dohodu přistoupil a od roku 1999, resp. 2002, spatřila světlo světa nová evropská měna – euro.Dnes ji používá 20 z 27 států Evropské unie a aktuálně v čekárně na vstup do roku 2030 je Maďarsko. Jak je na tom Česká republika? Babišova vláda nedávno rozhodla, že do roku 2030 nebude dělat pravidelné analýzy naší připravenosti, a se vstupem do eurozóny nepočítá. Smysl je zřejmý – vyvázat se z plnění maastrichtských kritérií ohledně výše deficitu státního rozpočtu, celkového zadlužení a výše inflace.Jak je to ale reálně s českou ekonomikou? Je připravena na vstup? Přesněji řečeno, je to pro Česko výhodné a za jakých okolností? O všech těchto věcech si povídáme s ekonomem Miroslavem Zámečníkem.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czNa podzim loňského roku jsme zažili intenzivní debatu o návrhu evropské regulace pro boj s dětskou pornografií, známém jako Chat Control. Ten v některých verzích hrozil plošným skenováním privátní on-line komunikace, a tedy mimořádně tvrdým zásahem do soukromí občanů členských států. Šlo zároveň o symbolický okamžik: Evropská unie, dlouho vnímaná spíš jako garant ochrany osobních dat – přinejmenším od éry GDPR –, se najednou ukázala jako instituce ochotná hodnotu soukromí odsunout na druhou kolej. A nejde jen o tuto regulaci. Podobná logika se dnes vrací v debatách o ověřování věku na internetu, digitální identitě, automatickém rozpoznávání obličejů a jiných bezpečnostních nástrojích, které se zavádějí pod ušlechtilými hesly, ale mohou zásadně proměnit vztah mezi občanem, státem a technologickými platformami. O ohrožení soukromí přišli diskutovat Jan Vobořil, advokát a výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium, Cecílie Jílková, publicistka, jež se zaměřuje na problematiku občanských svobod na internetu, Petr Gangur, vědecký pracovník Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Institutu H21, a Petr Koubský, redaktor Deníku N pro vědu a techniku.

Morální apel na politiky už nestačí, prohlásil na nedávném sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček, když mluvil o potřebě snižování byrokracie a regulací pro firmy a podnikatele. Podobně jako existuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, by měl vzniknout také zákon o ochraně proti neodůvodněné byrokracii. „Pokud chcete, aby se i zákonodárci řídili pravidly a vážili zájmy a dopady toho, co přijímají, tak je jinak než zákonem nesvážete k tomu, aby ta pravidla i dodržovali,“ říká znovuzvolený prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Život už změnil stovkám Čechů. - Bažant Edwardsův patří k nejvzácnějším ptákům světa. Ve volné přírodě ho nikdo nepozoroval už víc než pětadvacet let. Přesto teď i díky pražské zoo vznikla naděje na jeho návrat do Vietnamu. - Inovátorka módy Marie Rysulová je nominovaná na prestižní ocenění Ekozásek - bojuje proti "fast fashion" a ekologické stopě textilu. Moderuje Naděžda Hávová.

Česko by se mohlo zdát přeborníkem v žánru ne zcela podařených omluv. Proslul v něm například Miloš Zeman, který se svého času neomluvil za to, že Ferdinandu Peroutkovi připsal článek „Hitler je gentleman“. Omluvil se totiž nikoli za to, že Peroutkovi připsal autorství textu, nýbrž za to, že „zpaměti citoval článek, který se nyní nemůže najít“. U nás tento typ omluvy zlidověl jako svébytný zemanovský žánr. Podobné figury však nejsou českou specialitou. Klasická formulace „omlouvám se, pokud se vás to dotklo“ patří k mezinárodně rozšířeným podobám neomluvy. Když papež Benedikt XVI. vyvolal pobouření citátem byzantského císaře Manuela II. Palaiologa: „Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte jen věci zlé a nelidské, například příkaz šířit víru mečem“, rovněž se uchýlil k žánru: Omlouvám se, že jste mě nepochopili.Možná je na celé věci pozoruhodné něco obecnějšího: jak často dnes na veřejnosti zaznívají omluvy. O prominutí žádají politici, novináři i státy. Americký psychiatr Aaron Lazare proto přišel s tezí, že žijeme v kultuře omluv. Hlavním důvodem je fakt, že jsme si navzájem blíž a častěji vstupujeme do kontaktu, a tudíž se sebe také můžeme snáze dotknout. Není proto náhoda, že jednu z nejvlivnějších knih o omluvách nenapsal filozof ani právník, ale právě psychiatr. Z empirických výzkumů vyplývá, že uznání viny a vyslovení lítosti hrají svou roli při vyrovnávání se s traumatem, v procesu léčby i při obnově narušených vztahů. Omluva není jen společenská konvence; dotýká se důstojnosti a schopnosti znovu navázat vztah.Potud zaujme, že filozofové se omluvami zabývali jen okrajově. O to více však pozornosti věnovali jednomu slavnému případu, kdy omluva nikdy nezazněla. Řeč je o Martinu Heideggerovi, který se roku 1933 stal rektorem Freiburské univerzity a vstoupil do nacistické strany, v níž setrval až do jejího konce. Mnozí právě v tom, že se za svou angažovanost nikdy veřejně neomluvil, spatřovali jedno z jeho největších morálních selhání. Jenže Heideggerův případ otevírá i jinou otázku: existují provinění, za něž se omluvit nelze? Ne proto, že by člověk nechtěl, ale proto, že slova už nedokážou unést váhu toho, co se stalo. Jak navíc přesvědčivě dosvědčit vlastní proměnu, když svět, v němž k provinění došlo, už neexistuje? Omluva zde naráží na své hranice. Za určitých okolností může působit jako alibismus. A tehdy vzniká možnost, že největším trestem není neschopnost vinu odčinit, ale nutnost nést ji bez možnosti smíření.Co Heideggera vedlo k tomu, že se nikdy veřejně neomluvil, nevíme. Jeho případ nám však přinejmenším umožňuje položit si otázku, zda je omluva vždy správným řešením. A i když Heideggera ponecháme stranou, můžeme se ptát, zda není omluva mnohokrát zneužívána jako nástroj manipulace. Omluva by přece měla zaznít pouze tehdy, když člověk skutečně cítí vinu. A možná dokonce jen tehdy, když je připraven nést důsledky svého jednání a alespoň se pokusit o změnu chování. Zde však začínají další obtíže. Je vůbec legitimní, když se omlouvají instituce? Může se omlouvat stát nebo církev? Lze prosit za odpuštění za něco, co jsme sami neudělali? Nebo je omluva bez osobní viny jen zvláštní formou morálního divadla?

„Spojené státy dnes v noci podniknou velmi tvrdé údery proti Íránu a v blízké budoucnosti obsadí íránský ostrov a zmocní se íránské ropné infrastruktury,“ napsal ve čtvrtek na své sociální síti americký prezident Donald Trump. V podvečer však řekl, že kvůli významnému pokroku v jednáních chystané bombardování odvolává. Stalo se něco převratného, nebo to byla taktická hrozba Íránu?

Společenství věřících je jako jeden organizmus tvořený mnoha údy, jednotlivými křesťany. Každý z nich je jiný, liší se svými obdarováními, možnostmi i úkoly. Podobně jako orgány v těle ale patří k sobě a navzájem se potřebují. A každý věřící je jedinečný, originální, nezaměnitelný. Tato potřebná rozmanitost nemá být důvodem k roztržkám, ale ke vzájemné péči a sounáležitosti.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Když Bůh vypadal nejméně jako Bůh, jeden voják uviděl něco, co ostatním unikalo. Mozaikový host Milan Michalko ze CityChurch Ostrava mluví o víře, která nezůstává uvězněná v náboženství, a o lidech, nad kterými jsme už možná zlomili hůl.

Česká školní inspekce se letos při testování páťáků a deváťáků neptala jen na matematiku a češtinu. Součástí testů byly i otázky týkající se rodinného zázemí, vzdělání rodičů, počtu knih doma nebo třeba toho, zda děti chodí do školy hladové. Právě tyto otázky vyvolaly mezi rodiči, školami i politiky silnou kritiku.Podobná data se ve vzdělávacím výzkumu běžně sbírají, protože socioekonomické prostředí výrazně ovlivňuje školní výsledky. Kritici ale upozorňují, že rodiče ani školy nebyli dostatečně informováni o rozsahu dotazníku a některé otázky považují za příliš osobní. Ministr školství následně označil komunikaci za selhání a část sběru dat nechal zastavit.Celá kauza tak neotevřela jen debatu o školství, ale také o ochraně soukromí a důvěře veřejnosti ve státní instituce. Otázkou už není jen to, zda jsou podobná data užitečná, ale také jak je sbírat transparentně a s dostatečným souhlasem rodičů i škol.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Roman Vaněk, zakladatel spolku Život jde dál, spisovatel. Potkáváme je s bílou hůlkou a s vodicím psem, který je očima pro nevidomé. Podobně je na tom pan Roman Vaněk, který spojuje podobně postižené lidi, kteří se i přes svůj handicap umí bavit, sportovat a užívat si života. Jak probíhá výcvik vodicího psa, které plemeno je nejvhodnější, a v jakém duchu se ponese MČR v závodech vodicích psů, to vše probereme s Romanem Vaňkem hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roman Vaněk, zakladatel spolku Život jde dál, spisovatel. Potkáváme je s bílou hůlkou a s vodicím psem, který je očima pro nevidomé. Podobně je na tom pan Roman Vaněk, který spojuje podobně postižené lidi, kteří se i přes svůj handicap umí bavit, sportovat a užívat si života. Jak probíhá výcvik vodicího psa, které plemeno je nejvhodnější, a v jakém duchu se ponese MČR v závodech vodicích psů, to vše probereme s Romanem Vaňkem hodinu před polednem.

„Podobně jako opakovaný vtip není vtipem, tak ani opakovaná epidemie není epidemií. Prestiž a důvěryhodnost WHO byla těžce poškozena covidem a vůči strašení další epidemií je dnes veřejnost imunní. Proti covidu se u nás chodí očkovat už jen nějakých 7 % populace. A kdo dnes chce lidi vyděsit, musí na to jít jinak,“ říká publicista Ivan Hoffman v pořadu Politikos. 01.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Telefon podržíme jednu minutu před obličejem a necháme aplikaci, aby provedla analýzu našeho zdravotního stavu. Za minutu telefon z čelní kamery pořídí 1800 fotek tváře, které pak vyhodnotí umělá inteligence. Měří se dynamika průtoku krve obličejem, z níž se pak dají odvodit údaje nejen o krevním tlaku, ale i o glykovaném hemoglobinu, takzvaném dlouhém cukru, což je průměr množství cukru v krvi za poslední tři měsíce. Stejně tak aplikace zhodnotí i srdeční tep a dýchání. „Podobně jako vám tepe krev v rukou, tepe i v obličeji. Vypočítáme přesně, jak vysoký máte krevní tlak, protože jsme předtím za pomocí AI ten přístroj deset let trénovali,“ říká v podcastu Hospodářských novin Jiří Pecina.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Saša Michailidis se ptá Radky Hájkové z ekologického nakladatelství Walden Press a Lukáše Tykala z nakladatelství Fraus Klett, které se specializuje na vydávání učebnic. Při pohledu na plné a neustále obměňované regály v knihkupectvích i laika napadne, jestli knih není moc. I podle expertů se vydává více titulů, než je domácí trh schopen pojmout. Kde končí knihy, o které už není zájem? Jak se přistupuje k jejich recyklaci? Dokážou se aktéři na knižním trhu chovat udržitelně?

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) poodhaluje zákulisí přípravy nařízení Chat Control 2.0. Kdyby bylo schváleno, umožnilo by technologickým firmám plošně sledovat naši komunikaci. Před pár týdny skončila platnost první verze, která ukázala neefektivitu přístupu. Ani Evropský soud pro lidská práva neomezené skenování neschvaluje, protože je disproporční. Evropská komise přes všechny protiargumenty usiluje o přijetí trvalé legislativy, která by sledování zavedla jako normu. Gregorová vysvětluje, že červnový trialog téměř jistě neznamená konec jednání. Děti by přitom lépe ochránilo posílení kriminalistických týmů a cíleného vyšetřování, ale také regulace toxických algoritmů. Nedávno byl schválen zákaz svlékacích AI. Podobné kroky posilují ochranu zranitelných osob, aniž by evropská populace ztratila soukromí. V debatě o Chat Control nicméně chybí věcný a kritický přístup ze strany Komise. V Evropské unii navíc nedávno zazněla myšlenka, že by bylo dobré zakázat VPN. Politická nálada soukromí momentálně nepřeje. Program pořadu 02:06 – Chat Control 1.0 09:07 – Nálada proti soukromí 16:00 – Hollywoodská lobby 23:58 – Chat Control 2.0 35:17 – Co bude dál?

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 % žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Podobně jako loni to byly nervy, úleva nebo smutek. Proč je kolem přijímacích zkoušek tak rušno? „Je to jeden z největších problémů ve školství. Stresuje to studenty, půl roku se připravují na přijímačky a ani to nevede k efektivnímu výběru na střední školy,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celém světě roste exponenciálně. Každé tři roky se zdvojnásobí množství elektřiny vyrobené ze slunce a každých sedm let z větru. Podobné trendy vidíme i na straně spotřeby, např. v podobě výroby a prodeje elektromobilů. Co tento megatrend elektrifikace znamená pro budoucí podobu světa? Přeskupí se světové velmoci? Vyměníme závislost na dovozu fosilních paliv (Rusko, Perský záliv, USA) za závislost na elektrotechnologiích z Číny?O geopolitice energetiky si povídáme s Martinem Jiruškem z Fakulty sociálních studií MUNI a Ondrášem Přibylou z Fakt o klimatu. O tom, jak se na základě proměny energetiky mění celý svět.

Český startup Minds & Models vyvíjí technologii, která dokáže v kamenném obchodě během několika vteřin analyzovat zákazníka a nabídnout mu relevantní produkt v reálném čase. Kamera sleduje stovky vizuálních atributů — od oblečení přes předměty v ruce až po nákupní kontext — aniž by přitom identifikovala konkrétní lidi. V podcastu Hospodářských novin spoluzakladatel Ondřej Šantora popisuje, proč je dnešní retail „slepý“ oproti e-commerce, jak funguje personalizace bez sběru osobních dat a proč se podle něj budoucnost obchodů nebude točit jen kolem zboží, ale hlavně kolem zážitku.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Odvolací soudy by mohly přijít o možnost zavázat soudy nižší instance k tomu, aby přijaly určité rozhodnutí. Počítá s tím novela trestního řádu, která vznikla pod ministrem spravedlnosti. „Současná praxe je v rozporu s nálezem Ústavního soudu i evropskou úpravou,“ tvrdí v Pro a proti Lukáš Trojan, ředitel České advokátní komory, která se na návrhu podílela. „Podobného účinku dosáhneme, i pokud odvolací soud rozhodování odejme prvostupňovému soudu,“ míní advokát Aleš Rozehnal.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Status, nebo statut? Dvě podobná slova, dva různé významy. Kdy jde o „stav“ a kdy o právní dokument? A proč si je tak často pletou i novináři? Vysvětlí nám to náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Boží láska nás předchází a osvobozuje od lásek falešnýchSvatopetrské náměstí, 6. velikonoční neděle, 10. května 2026Drazí bratři a sestry, přeji vám krásný den!V Janově evangeliu jsme slyšeli slova, s nimiž se Ježíš obrací na své učedníky při Poslední večeři. Ve chvíli, kdy proměňuje chléb a víno v živé znamení své lásky, Kristus říká: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání“. Tento výrok nám pomáhá, abychom se vyhnuli jistému nedorozumění, totiž představě, že jsme milováni, pokud zachováváme přikázání; naše spravedlnost by pak byla podmínkou Boží lásky. Je tomu však právě naopak: Boží láska je podmínkou naší spravedlnosti. Skutečně zachováváme přikázání – v souladu s Boží vůlí – pokud uznáváme Jeho lásku k nám, tak jak ji Kristus zjevuje světu. Ježíšova slova jsou tedy pozváním do vztahu, nikoli vydíráním nebo tápáním v nejistotě.Proto nám Pán přikazuje, abychom se milovali navzájem, tak jako On miloval nás. Ježíšova láska je tím, co rodí lásku v nás. Samotný Kristus je měřítkem, normou pravé lásky: Lásky, která je navždy věrná, čistá a bezpodmínečná. Lásky, která nezná ani „ale“, ani „možná“; která dává sebe, a nechce druhého vlastnit; která dává život, a nic za to neočekává nazpět. Neboť Bůh nás miluje jako první, a tedy i my můžeme milovat; a když skutečně milujeme Boha, pak se skutečně milujeme navzájem. Podobně je to s životem: jen ten, kdo jej obdržel, může žít; stejně tak jen ten, kdo byl milován, může milovat. Pánova přikázání jsou tedy řádem života, který nás uzdravuje z falešných lásek; jsou duchovním stylem a cestou vedoucí ke spáse.Právě proto, že nás Pán miluje, nenechává nás v životních zkouškách samotné: slibuje nám Parakléta, tedy Obhájce a Ochránce, „Ducha pravdy“. On je darem, který „svět nemůže přijmout“, dokud vytrvale setrvává ve zlu, které utlačuje chudého, odmítá slabého, zabíjí nevinného. Kdo však odpovídá na lásku, kterou Ježíš daruje všem, nachází v Duchu Svatém spolehlivého spojence: „Vy ho znáte – říká Ježíš – neboť přebývá u vás a bude ve vás“. Můžeme tedy vždycky a všude vydávat svědectví o Bohu, který je láska. Toto slovo neznamená ideu, která je výtvorem lidské mysli, ale skutečnost Božího života, jehož mocí bylo vše stvořeno z ničeho a vykoupeno ze smrti.Tím, že nám Ježíš daruje pravou a věčnou lásku, sdílí s námi svou identitu milovaného Syna: „Já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás“. Toto strhující společenství života vyvrací argumenty Žalobce, tedy toho, který je protivníkem Parakléta, ducha, který protipólem našeho Obhájce. Zatímco Duch Svatý je totiž mocí pravdy, tento Žalobce je „otcem lži“, který chce oddělit člověka od Boha a lidi mezi sebou. Je to přesný opak toho, co činí Ježíš, který nás vysvobozuje od zla a sjednocuje nás jako lid bratří a sester v církvi.Nejdražší, plni vděčnosti za tento dar, svěřme se přímluvě Panny Marie, Matky Boží lásky.

Česká vláda v posledních týdnech ukázala, co chce dělat v ekonomice. Vládnou tomu dvě Z: zastrašování a zadlužování.Od ledna 2027 bude platit elektronická evidence tržeb (EET), která se má týkat až 600 tisíc podnikatelů a živnostníků. Přestože ještě před pár lety vynesla jednotky miliard korun, chce ministryně financí tímto způsobem vybrat až 14 miliard korun. Podobně chce opět rozjet akci Kobra 26, tedy sérii razií a kontrol proti švarcsystému a nelegálnímu zaměstnávání, což prý má vynést až 23 miliard korun. Odvolává se přitom na zprávu NKÚ, která se svým šetřením zabývala především érou první vlády Andreje Babiše.Zcela přelomový je ovšem institut tzv. únikových doložek. Stručně řečeno, státní rozpočet se rozdělí na část řádnou, z níž se bude platit provoz státu (penze, zdravotnictví, provoz, platy úředníků), a mimořádnou, do níž budou započítávány velké investice do dálnic, železnic, energetických projektů a dalších věcí.Tohle rozdělení má vytvořit dojem, že lze ze zadlužení uniknout zadním vchodem, aniž by se to promítlo do celkového státního dluhu nebo deficitu státního rozpočtu. Je to čistá Potěmkinova vesnice, na niž finanční trhy, které určují podle kondice ekonomiky úročení dluhů, nikdy nepřistoupí.Že budeme svědky utahování šroubů, o tom svědčí návrh zákona o ochraně ekonomických zájmů, který vytváří z Finančně analytického útvaru ministerstva financí novou zpravodajskou službu s rozsáhlými pravomocemi. Má tu tedy vzniknout útvar s mimořádnými pravomocemi pronikat do všech účtů bez ohledu na stanovisko soudů.Tenhle mix zastrašování a zadlužování je novým podložím, z něhož vyroste nová realita života v České republice.

Ligové pražské derby mezi fotbalisty Slavie a Sparty se po vběhnutí domácích fanoušků na trávník a napadení dvou sparťanských hráčů nedohrálo. Jak velkou kaňkou je sobotní incident pro český fotbal? Kdo by měl být nejvíc potrestán? Proč se zvyšuje agrese na tribunách ligových stadionů? V čem udělala Slavia chybu? „Seděl jsem u televize, koukal jsem s otevřenou pusou a nemohl uvěřit vlastním očím, co se děje,“ říká Pavel Horváth v oblíbené talkshow Desítka.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) vyhodnotila ekonomická rizika, zesílená pokračující krizí na Blízkém východě, a poupravila svou měnovou politiku. „Měnit úrokové sazby prozatím není potřeba,“ souhlasí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „Ovšem centrální banka teď není v komfortní situaci. Prázdniny jí skončily, protože začíná tvrdý boj o udržení inflace tam, kde je,“ poukazuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Dlouhodobě jim chybějí pediatři, zubaři i praktičtí lékaři. Radnice ve Svitavách proto nabízí finanční podporu těm, kteří si ve městě otevřou ordinaci. První lékařka nabídky využila v pondělí.

Pokud něco vítězi maďarských voleb Péteru Magyarovi neschází, pak je to určitě sebevědomí. I díky tomu dokázal po 16 letech u moci porazit dosavadního premiéra Viktora Orbána, který mnoha Maďarům imponoval i jako silný národní vůdce. Podobně jako Orbán se i Magyar cítí premiérem nejen Maďarů žijících v dnešním Maďarsku, ale i maďarských menšin v okolních státech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Disproporce jsou součástí naší reality,“ poznamenal v jednom rozhovoru kolumbijský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Gabriel García Márquez. To, co se jeví jako nerealistické, mnohdy není deformací skutečnosti, ale jejím popisem. Fantazie v tomto pojetí není přídavkem k realitě – je nástrojem, jak ji vůbec zachytit.Proto možná nepřekvapí, že kniha Sto roků samoty z roku 1967 mluví dokonce i k našemu světu. Ústřední motiv samoty zde není jen literárním motivem, ale odkazuje ke struktuře, která se znovu objevuje i v dnešních společnostech – ať v Evropě nebo v Latinské Americe. Nejde primárně o psychologii, ale o existenciální situaci: všechny postavy postupně zjišťují, že jsou uvězněny ve vlastní skutečnosti. Samota ale není jen negativní: není jen ztrátou vztahů, ale i zvláštní formou moci; chrání před zranitelností, ale zároveň ničí možnost sdílet skutečnost.Což souvisí s dalším tématem, které se vrací napříč knihou a je aktuální i dnes: rozpadající se paměť, osobní i společenská, rozvrací protagonisty a rozkližuje svět. Román Sto roků samoty skutečně končí apokalypticky. „Macondo se už proměnilo v hrůzný vír prachu a sutin, zmítaný hněvem biblické smršti.“ Ale jiskra naděje neschází. Na scénu vstupuje čtenář, který zjišťuje, že vše o městečku Macondo bylo předem zapsáno a že celý život je citací předem napsaného scénáře – lépe řečeno: byl jí. Podstatné je však toto: nemusí to tak být i do budoucna; do scénáře lze vstoupit, zasáhnout do něj, probudit vědomí odpovědnosti.S obyvateli Maconda sdílíme obtížný úkol. Cílem není mýty odmítnout, ale porozumět jim: vědět, které z nich realitu umožňují a které ji zkreslují. „Dobře vyprávět realitu“ tak neznamená ji zjednodušit, ale udržet její složitost sdílenou: vyprávět ji tak, aby nezmizela ani v pouhé fikci, ani v domněle „holé realitě“. Márquez, jeden z nejvýznamnějších spisovatelů všech dob, ale i oceňovaný novinář, v tom může být naším průvodcem.KapitolyI. Sto roků samoty dnes: mezi literaturou, filozofií a realitouII. Novinář, který objevil fikciIII. I ten, kdo zná své dějiny, je opakujeIV. Paměť podmínkou realityV. Pryč od magického realismuBibliografieGabriel García Márquez, Sto roků samoty, přel. Vladimír Medek, Praha: Odeon, 2008; zfilmování: Alex Garcia Lopez, Laura Mora (režie), Sto roků samoty, Netflix, 2024–2026, https://www.netflix.com/cz/title/81087583.Gabriel García Márquez, Zpověď trosečníka, přel. Blanka Stárková, Praha: Odeon, 2004.Gabriel García Márquez, Zpráva o jednom únosu, přel. Vladimír Medek, Praha: Odeon, 2007.Gerald Martin, Cambridge Introduction to Garcia Gabriel Márquez, Cambridge: Cambridge University Press, 2012.David Streitfeld, The Last Interview. Gabriel García Márquez and Other Interviews, Brooklyn – London: Melville House, 2015.Juan Gabriel Vásquez, Hluk padajících věcí, přel. Anežka Charvátová, Praha: Paseky, 2015.Juan Gabriel Vásquez, „Malentendidos alrededor de García Márquez“, El arte de la distorsión, Bogotá: Penguin, 2009, str. 61–72.

Opozice se chystá na velkou bitvu o veřejnoprávní média. ODS si vzala jejich záchranu za klíčové téma, TOP 09 si chystá spacáky, podobně jsou na tom i další nevládní strany. Hlasy na jejich záchranu ale nemají. Co ODS chystá?Hostem Ptám se já byl předseda ODS Martin Kupka. Opoziční strany vyčítají koaličnímu kabinetu Andreje Babiše (ANO) chaotické a nepromyšlené vládnutí. Chaos se podle lídra ODS Martina Kupky projevuje ve všech oblastech, včetně připravované změny financování veřejnoprávních médií. Vláda navrhuje od příštího roku převést financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) z poplatků na státní rozpočet. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř  (za Motoristy) minulý týden, médiím pro rok 2027 ubírá 1,4 miliardy korun. Zrušení poplatků by navíc měla předcházet úprava, podle níž by od platby byli ještě letos osvobozeni například senioři nad 75 let. Kupka vyzval vládu, aby od záměru nahradit příjmy ČT a ČRo z poplatků omezeným financováním ze státního rozpočtu odstoupila. Kabinet tím chce podle něj „zabít nezávislá veřejnoprávní média v Česku, vyhladovět je, nechat je vykrvácet“. Podobně se vyjádřili i opoziční Starostové, TOP 09 a Piráti. Do debaty vstoupil i bývalý premiér a bývalý šéf občanských demokratů Petr Fiala, který před kroky Babišovy vlády pravidelně na sítích varuje pomocí videí vytvořených umělou inteligencí.  Vládní návrh v pondělí zkritizovaly také ČT a ČRo ve společném prohlášení. Klempířem představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Premiér Babiš kritiku, že by novela zasahovala do obsahu veřejnoprávních médií, odmítl. O záměru má ve středu odpoledne debatovat s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Jak velkou chybou bylo, když poslanci ODS podpořili exposlance ANO Stanislava Berkovce do Rady ČT? A jak mají voliči rozumět ODS, která nedokáže být jednotná?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Maďarsku skončil po 16tich rokoch nepretržitého vládnutia Viktor Orbán. Slovenská opozícia hovorí, že teraz je na rade Ficov Smer. Premiér Fico Magyarovi k víťazstvu zablahoželal a odkázal, že je pripravený na intenzívnu spoluprácu s budúcim maďarským premiérom. V parlamente má koalícia mínus ďalšieho poslanca. Viaceré návrhy zákonov pre nedohody radšej odsúva, odklepnúť chce zrušenie voľby poštou zo zahrania a SNS s Hlasom by radi presadili predĺženie volebného obdobia samospráv aj parlamentu.Aká teda bude spolupráca s novým maďarským premiérom? Prevezme premiér štafetu po Orbánovi a bude v Európskej únii blokovať sankcie proti Kremľu či pôžičku pre Kyjev? A kedy vláda predstaví svoje opatrenia na pomoc občanom a naše stagnujúcej ekonomike?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom poslaneckého klubu strany Smer – Sociálna demokracia Jánom Richterom.

Americký prezident Trump dál tlačí na Írán. V pondělí opět pohrozil, že pokud země nepřistoupí na dohodu zahrnující otevření Hormuzského průlivu, USA zničí íránskou infrastrukturu. Teherán požadavky odmítl. Kam konflikt povede?Hostem Ptám se já byl Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.Požadavky šéfa Bílého domu íránská armáda v noci na úterý odmítla jako „arogantní rétoriku“. A uvedla, že výroky amerického prezidenta nemají žádný vliv na její operace. Írán a Izrael tak i dnes pokračovaly ve vzájemných útocích. Trump naposledy v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že Spojené státy zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu vyhovovala. Součástí takové dohody musí být i otevření Hormuzského průlivu, který je důležitou tepnou pro vývoz ropy.USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února a zažehly tak regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali ostřelovat nejen izraelské území a americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Pokračování vzájemných útoků mezitím hlasí také Rusko a Ukrajina, která se ruské invazi brání už přes čtyři roky. I tyto dvě znepřátelené země se americký prezident snaží přimět k ukončení války. Ani v tomto případě ale jeho úsilí zatím větší výsledky nepřineslo. Jak dlouho se Írán dokáže bránit? Může ještě Trump doufat ve změnu íránského režimu? A jak si ve stínu Íránu stojí Ukrajina?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Wkrótce smartfony mają zniknąć z polskich podstawówek. Podobną drogą poszło wiele państw europejskich, gdzie trwa dyskusja na temat dostępu młodych do social mediów i limitów korzystania z komórek. Czy jednak ekran telefonu to rzeczywiste źródło choroby naszych czasów?

Kolem velkých řek se vždy dařilo obchodu a vyrůstala u nich bohatá města. Podobný potenciál měla i řeka Potomac, která protéká hlavním městem Spojených států Washingtonem. Je sice široká, ale mělká a má kamenité dno, v létě navíc často trpí nedostatkem vody. Proto se v 19. století soukromí investoři rozhodli vybudovat podél jejího toku plavební kanál. Podařilo se ho ale postavit jen polovinu.

Kolem velkých řek se vždy dařilo obchodu a vyrůstala u nich bohatá města. Podobný potenciál měla i řeka Potomac, která protéká hlavním městem Spojených států Washingtonem. Je sice široká, ale mělká a má kamenité dno, v létě navíc často trpí nedostatkem vody. Proto se v 19. století soukromí investoři rozhodli vybudovat podél jejího toku plavební kanál. Podařilo se ho ale postavit jen polovinu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Nebezpečí) Ondřeje Kundry #62 s náměstkem bývalé ministryně obrany a bezpečnosti, expertem Janem Jirešem. Ten systematicky upozorňuje na dramaticky snížený obranný rozpočet a varuje, že to může mít dopad na bezpečnost každého z nás. „Systém evropské kolektivní obrany unese jednoho nebo dva parazity, ne víc. V takovém případě hrozí, že se rozpadne," varuje v další epizodě podcastu (Ne)bezpečí. Co říká k rozpočtu Babišovy vlády? Jak moc se liší od té Fialovy?

Vojna v Iráne, na Ukrajine a vplyv tohto diania na palivá a automobilový priemysel v roku 2026.Text pripravil Vladimír Orth, hosť podcastu Autobazar.EU.Dňa 28. februára sa začal vojenský konflikt v Iráne a z operácie v Perzskom zálive sa veľmi rýchlo stal rozsiahly regionálny konflikt, ktorý priamo zasiahol 10 krajín: Irán, Izrael, Bahrajn, Katar, Saudskú Arábiu, Spojené arabské emiráty, Irak, Omán, Turecko a Libanon.Odhadnúť jeho vplyv už dnes nie je také náročné, najmä v dobe dostupných dát, analytických nástrojov a umelej inteligencie. Zároveň však platí, že len málokto ešte verí pôvodným odhadom, podľa ktorých nemal zásah trvať dlhšie ako tri týždne. Dnes je zrejmé, že ide o rozsiahly konflikt, pri ktorom nikto nevie spoľahlivo odhadnúť jeho trvanie ani konečné dôsledky.Uzavretím strategického dopravného koridoru cez Hormuzský prieliv bola prakticky výrazne obmedzená doprava oboma smermi. Práve tadiaľ pritom denne preplávali desiatky tankerov s ropou, čo robí z tejto oblasti jedno z najcitlivejších miest globálnej ekonomiky. Priamy dosah na automotiveTo, čo už dnes vidíme v automobilovom priemysle, je strata trhu s novými vozidlami v objeme približne 4,43 milióna automobilov ročne. Zároveň boli narušené aj dodávateľské reťazce, ktoré sú pre automotive kľúčové. Najviac postihnuté pritom nie sú len krajiny priamo zasiahnuté konfliktom, ale aj okolité štáty regiónu Blízkeho východu a Arabského polostrova.Vojna nie je zameraná iba na vojenskú infraštruktúru. Zasahuje aj zariadenia na ťažbu, skladovanie a distribúciu ropy, ropných produktov a plynu. Tento výpadok následne ovplyvňuje významných odberateľov v Ázii a ich výrobné kapacity. Až 32 % globálnej produkcie ropných produktov totiž pochádza práve z tejto oblasti. Najväčšími odberateľmi sú najmä Čína, India, Indonézia a Filipíny. Vplyv na automobilový trh v Ázii a EurópeTieto zmeny môžu ešte viac urýchliť nástup elektrických vozidiel v Ázii, pretože tlak na cenu klasických palív bude rásť. V Európe naopak očakávame, že vzhľadom na prebiehajúcu recesiu bude dochádzať k znižovaniu spotreby pohonných hmôt v domácnostiach a k väčšiemu záujmu o ekologickejšie a úspornejšie vozidlá. Zároveň bude pokračovať trend downsizingu, teda presunu k menším a lacnejším autám.Energetická kríza, ktorá sa začala vojnou na Ukrajine a následným obmedzením nákupu ruských ropných produktov zo strany EÚ, sa dnes spája s dôsledkami vojny v Iráne. Kombinácia týchto dvoch faktorov vytvára pre európskych spotrebiteľov aj priemysel mimoriadne nepriaznivé podmienky.Nebudem sa teraz púšťať do diskusie o tom, ako dlho bude tento konflikt trvať a aký vplyv bude mať na vojnu na Ukrajine. Podstatné je pochopiť, aký dopad bude mať na ľudí a ich mobilitu. Mobilita bude drahšiaMobilita sa postupne mení a je nutné si uvedomiť, že pre ľudí je čoraz finančne náročnejšia, a to nielen z pohľadu obstarania vozidla, ale aj jeho samotného vlastníctva. Downsizing je už dnes viditeľný v západnej Európe, kde pri rozhodovaní o kúpe automobilu dominujú menšie autá a ekologickejšie riešenia.Populárne sú najmä malé crossovery a vozidlá pre menšie rodiny. Naopak, modely ako kombi a limuzíny postupne strácajú svoje pozície a viaceré automobilky už ich výrobu obmedzili alebo ukončili. Čo sa stane, ak konflikt potrvá dlhšie?Ak bude konflikt trvať dlhšie než jeden až tri mesiace, tlak na ceny pohonných hmôt bude ešte väčší a trh začne hľadať alternatívy. Nie je vylúčené, že sa opäť otvorí diskusia o nákupe ruskej ropy a o prehodnotení sankcií, ktoré doteraz nepriniesli výsledok v rozsahu, aký Európska únia očakávala.Z pohľadu výroby automobilov budú mať niektoré automobilky problémy s produkciou, pretože ich dodávatelia aj logistické trasy, ktoré boli nastavené pred konfliktom, nebudú schopné plniť pôvodné plány. Najvýraznejšie môže konflikt zasiahnuť ázijských výrobcov automobilov a segment vozidiel s batériovým pohonom. Európa a Slovensko už klesajúPriemerný pokles nákupu nových automobilov v Európe sa za prvé dva mesiace roku 2026 pohybuje na úrovni -3,9 %. Na Slovensku je prepad ešte výraznejší a dosahuje -7,05 %.Trh má svojich víťazov aj porazených, no najviac strácajú automobilky, ktoré síce v predchádzajúcom období rýchlo získali pozície, no nemajú dostatočne lojálny segment zákazníkov.Najväčší prepad za obdobie 1–2/2026 zaznamenali:1. SsangYong (Kórea): -81,82 %2. Mitsubishi (Japonsko): -77,27 %3. Dongfeng (Čína): -50,00 %4. Lexus (Japonsko): -41,61 %5. Mini (Veľká Británia): -40,00 %Za týmto prepadom, ktorý je vyšší ako priemer EÚ27, stoja najmä tieto faktory:● prebiehajúca recesia,● konsolidačné opatrenia,● zmeny pri odpočte DPH,● slabšia schopnosť financovania v dôsledku vysokého zadlženia. Historické minimá a starnutie vozového parkuNákup nových áut klesol na nové historické minimá. Stačí sa pozrieť na cesty a sledovať, koľko nových vozidiel reálne pribúda. Z toho následne vyplývajú ďalšie efekty: vysoká miera dovozu jazdených vozidiel, vyšší podiel starších áut nad 5 rokov a rastúca potreba opráv a náhradných dielov.Tento tlak bude pravdepodobne ďalej narastať vzhľadom na charakter ekonomiky a na prehlbujúce sa dôsledky vládnych opatrení, ktoré majú priamy vplyv na spomaľovanie hospodárstva.Nemyslím si, že by sa situácia v najbližších mesiacoch výraznejšie zlepšila. Súčasné dodané vozidlá sú totiž vo veľkej miere ešte autá objednané v roku 2025, ktoré sa len postupne expedujú. Pokles nových objednávok hlásia prakticky všetky značky, pričom nejde len o problém Slovenska, ale celej Európskej únie. Rozdiel je len v tom, do akej miery je ktorá krajina zasiahnutá. Spotrebiteľ bude opatrnejšíV súvislosti s vojnou v Iráne bude opatrnosť spotrebiteľov pri kúpe automobilov ešte rásť a pokles dopytu môže byť ešte výraznejší. Spotrebiteľ sa v obdobiach vysokej neistoty prirodzene obáva a nemá záujem nakupovať tovary dlhodobej spotreby, pokiaľ nevie vyhodnotiť riziká takejto situácie pre svoju budúcnosť.V reakcii na rast cien palív zaviedla slovenská vláda zastropovanie cien palív a následne aj obmedzenie ich predaja zahraničným občanom, keďže v okolitých krajinách ceny palív vzrástli o 15 až 17 %. Nie je však jasné, ako dlho bude štát schopný tento model udržať, pretože takéto zvýhodnenie musí niekto financovať. Ročný objem kompenzácií sa môže pohybovať v rozsahu 250 až 550 miliónov eur. Ak konflikt potrvá dlhšie, štátny rozpočet túto záťaž nemusí zvládnuť. Inflácia ako ďalší problémVeľmi významným faktorom, ktorý ovplyvní slovenskú aj európsku ekonomiku v súvislosti s konfliktom, bude budúca inflácia. Zatiaľ sú vyjadrenia ekonómov zdržanlivé, no vzhľadom na možné trvanie konfliktu a jeho intenzitu sa domnievam, že môžeme očakávať infláciu na úrovni viac ako 5 % v druhej polovici roka 2026.To zároveň znamená znehodnocovanie úspor, pokles životnej úrovne a rast nákladov prakticky na všetko. Aj z tohto dôvodu považujem za jednu z ciest postupné znižovanie závislosti na vlastníctve auta a väčší presun k nájomným a predplatným modelom mobility, kde sa časť týchto rizík dá efektívnejšie rozložiť.Vyššia inflácia zároveň zvýši cenu materiálov aj práce, čo sa v strednodobom horizonte opäť premietne do obstarávacích cien automobilov. Podobný vývoj sme už videli v rokoch 2022 až 2023, keď ceny áut výrazne rástli práve pod tlakom inflácie. ZáverNajbližšie obdobie neprinesie automobilovému priemyslu veľa pozitívnych správ. O to dôležitejšie je vedieť, čo môže prísť, a pripraviť sa na to vopred. Schopnosť správne čítať vývoj a včas reagovať bude rozhodujúca pre firmy, spotrebiteľov aj celý trh mobility.Zmienená epizóda podcastu o autopriemysle v EÚ a na Slovensku:Na vysoké platy a lacné autá zabudnime. Autopriemysel nie je budúcnosť Slovenskahttps://www.youtube.com/watch?v=S5eyZvzuSoo

Kubánská revoluce se po téměř 70 letech ocitla před krachem. Prohlašuje to americký prezident Donald Trump. Podobně mluvila i celá řada jeho předchůdců v Bílém domě, rok 2026 se ale jeví jako ten opravdu poslední.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská stínová flotila exportuje sankcionovanou ropu nebo slouží tajným službám k provádění sabotáží a dronových útoků. S rostoucím napětím v Baltském moři přibyli do posádky noví členové, označovaní pouze jako „supernumeraries“ čili nadpočetní či extra. Kdo jsou tito tajemní lidé a jaká je jejich role v ruské stínové flotile? A proč jsou z nich evropské tajné služby nervózní?Text vznikl ve spolupráci novinářek a novinářů z Delfi, Helsingin Sanomat, iStories a OCCRP. Českou verzi připravila Pavla Holcová, čte Renata Klusáková. Článek najdete na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/nadpocetni-ale-ozbrojeni-byvali-vojaci-chrani-ruskou-stinovou-flotilu-a-lode-pravdepodobne-vyuzivaji-k-sabotazim/).

Společnost Meta oznámila spuštění nových opatření proti podvodným vzkazům na Facebooku, ve WhatsAppu či v Messengeru. Uživatele bude nově upozorňovat na to, že systém detekoval možný pokus o podvod. „Meta se snaží být vstřícná vůči inzerentům až do bodu, kdy se pohybují na hraně slušného chování. I inzerent na hraně pravidel je pořád platící inzerent. Podobná opatření zavádí, když jsou uživatelé hodně nespokojeni,“ vysvětluje v Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Německý kancléř Friedrich Merz poděkoval Andreji Babišovi (ANO) za zachování muniční iniciativy a od českého premiéra během jeho úterní návštěvy v Berlíně zazněla jasná podpora Ukrajiny. „Je bytostným německým zájmem, aby Česko zůstalo výrazným podporovatelem Kyjeva,“ podotýká v Interview Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní je ale další zahraničně-politické směřování české vlády velkou otázkou.

Německý kancléř Friedrich Merz poděkoval Andreji Babišovi (ANO) za zachování muniční iniciativy a od českého premiéra během jeho úterní návštěvy v Berlíně zazněla jasná podpora Ukrajiny. „Je bytostným německým zájmem, aby Česko zůstalo výrazným podporovatelem Kyjeva,“ podotýká v Interview Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní je ale další zahraničně-politické směřování české vlády velkou otázkou.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cały świat zachwyca się serialem "Ołowiane dzieci". Tydzień temu omówiliśmy rolę jednostki w walce z systemem oraz metody sił Zła. Czas zająć się trującą Hutą. Podobną rolę w świecie pełni Kościół Rzymski. Daje pewne dobre rzeczy, ale jednocześnie truje i zabija. Co z nim zrobić? #NauczaniePastora #OłowianeDzieci #Netflix #serial -----------------

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Když se eufemisticky hovoří o optimalizaci daní, nezřídka se za ní skrývá snaha daňovou povinnost obejít. Podobně se to má se systemizací státní správy. Za vznešeným výrazem najdeme rušení míst a propouštění. To by samo o sobě nemusel být problém, záleží však na tom, kdo a proč ztratí práci a zda tím erár něco získá.