Podcasts about podobn

Koncept známý i z českých měst – časopis prodávaný lidmi bez domova – funguje také v Argentině. Podobně dlouho jako český Nový prostor vychází v argentinské metropoli měsíčník Hecho en Buenos Aires, tedy Vyrobeno v Buenos Aires. V době, kdy v ulicích města prudce přibývá lidí bez domova, natáčel v zázemí časopisu Dominik Tesár.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za jediný týždeň sa v USA odohrali tri udalosti, ktoré rozvírili svetové trhy: výnos 30-ročného štátneho dlhopisu vyskočil na najvyššiu úroveň od roku 2007, americký štátny dlh prekročil 40 biliónov dolárov a ministerstvo financií oznámilo, že zdvojnásobí objem výkupov vlastných dlhopisov. Podobný nárast výnosov pritom vidíme takmer v celom rozvinutom svete vrátane Slovenska.   V tejto epizóde Mudrovačky si s Jančim Tonkom a Radom Kasíkom vysvetlíme, čo sú dlhopisy a prečo ich výnosy vzrástli. Rozoberieme, akú úlohu zohráva inflácia či výstavba dátových centier, či hrozí USA alebo iným krajinám bankrot a čo tieto turbulencie znamenajú pre bežného investora.    Investujte s Finaxom jednoducho a online do obľúbených indexových fondov ETF už od 10 €. Začnite

Hosty rozhovoru Poetického klubu jsou Michaela Melichová a Jakub Vaněk z šéfredaktorského kolektivu časopisu Plav.Z webu Plavu: "Plav je tištěný měsíčník věnovaný světové literatuře. Vychází od roku 2005, od roku 2019 pak desetkrát do roka a publikuje především původní překlady beletrie. Důraz klade na literatury a jazykové oblasti, které nejsou na českém knižním trhu příliš zastoupeny, a postupným prozkoumáváním bližších i odlehlejších míst na literárních mapách se snaží vytvořit vyváženější, pravdivější obraz světové literatury. Reflektuje při tom podstatná témata současnosti, jako je chudoba, rovnoprávnost žen nebo postavení menšin, pojednává o nich ovšem výlučně skrze literaturu samotnou."Odkaz na web: https://www.svetovka.czFacebook stránka: https://www.facebook.com/svetovkaYouTube: https://www.youtube.com/@plav.svetovkaFestival literárního překladu: https://flipfestival.czKnihovnička slovenské poezie: https://www.svetovka.cz/knihovnicka-slovenske-poezieArchiv a e-shop: https://www.svetovka.cz/archiv00:00 Úvod a představení03:13 O časopisu Plav09:59 Čtení z časopisu Plav - červen 202615:05 Jak vzniká časopis, jak ho udržet a zájem o literaturu41:44 Čtení z časopisu Plav - duben 202646:20 Podobné zahraniční časopisy, překlady ze slovenštiny57:24 Čtení z časopisu Plav - leden 202601:03:35 Chystané akce a festival FLIP, AI a překládání01:31:15 Čtení z časopisu Plav - říjen 202501:34:48 O čem budou další čísla Plavu a podpora

Hypotéka je otroctví. Vlastní bydlení je jediná jistota. ETF jsou jediná správná cesta. Káva je vyhazování peněz. Musíte investovat 20 % příjmu, jinak budete mít v důchodu problém. Podobné rady na nás denně vyskakují na sociálních sítích. A protože je slyšíme pořád dokola, často je začneme považovat za finanční pravdy – a podle nich měníme své rozhodování o penězích. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Proč finanční rady ze sociálních sítí často nefungují bez kontextu a jak mohou ovlivnit naše rozhodování. ✅ Jak nás finanční influenceři a algoritmy nenápadně přesvědčují, že jejich pohled je univerzální pravda. ✅ Proč si kvůli sociálním sítím můžeme připadat chudší, než ve skutečnosti jsme. ✅ Co je money dysmorphia a jak souvisí se sociálním srovnáváním. ✅ Proč může sledování finančního obsahu vytvářet falešný pocit finančních znalostí. ✅ Jak funguje FOMO a proč nás může přimět investovat nebo utrácet způsobem, který bychom jinak nezvolili. ✅ Proč počet sledujících ani lajků není důkazem odbornosti finančního influencera. ✅ Co ukazuje analýza Morningstar Mind the Gap o rozdílu mezi výnosem fondů a skutečnými výsledky investorů. ✅ Proč nejlevnější finanční řešení nemusí být pro každého nejvýhodnější. ✅ Jak sociální sítě používat jako zdroj inspirace, nikoli jako návod na vlastní finanční život. ✅ Jak si vytvořit odstup od finančních rad, které na nás každý den míří ze sociálních sítí. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

LÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová říká, že mateřství pro ni znamená unést dvě pravdy najednou: být šťastná, že může být se svými dětmi a zároveň už s nimi někdy nechtít být. Po letošních prázdninách si musela na víkend odjet „najít sama sebe zpátky“. Mluví o tom, jak těžké je vedle dětí udržet práci, vlastní prostor i partnerský vztah a odmítá představu, že by se matka měla cítit provinile za to, že má chůvu nebo se vrátí do práce dřív, než společnost považuje za správné. Vrací se i ke svému dětství a rozvodu rodičů. Sama o sobě říká, že byla „až moc rozumné dítě“, které vnímalo bolest své matky. „Já byla opravdu to dítě, ze kterého se stal trochu ten dospělák,“ vzpomíná. Když mluví o své matce Ireně Obermannové a Václavu Havlovi připomíná, že její matku veřejnost výrazně odsoudila, zatímco Havel zůstával „pánem na piedestalu“. Jeho politický a kulturní význam nezpochybňuje, zároveň ale odmítá oddělovat veřejné zásluhy člověka od toho, jak se chová ke svým nejbližším. Podobně se podle Kohoutové změnil i pohled na obtěžování žen. Sama zažila situace, kdy kolega nebo kamarád řekl něco přes čáru, ona se tomu v tu chvíli zasmála a až později si uvědomila, že jí to vlastně příjemné nebylo. Vadí jí proto otázka, proč se ženy jednoduše neohradí. „Bylo by spíš fajn, kdyby to ti chlapy neříkali, než aby se holky musely umět bránit,“ říká. K překračování hranic a zneužívání se vrací také v nové písni Chatka číslo 25. Záměrně v ní není jasně řečeno, kolik je postavám let ani zda to, co se mezi nimi odehraje, naplňuje trestný čin. Řada žen jí ale podle jejích slov řekla, že z písně měla husí kůži nebo se jim z ní udělalo zle, protože jim připomněla situace, které zažily samy nebo jejich kamarádky. „Nedá se asi dělat nic jiného než o tom mluvit,“ říká Kohoutová. Čím dál víc přemýšlí také nad tím, jestli vůbec zveřejňovat své děti na sociálních sítích. Sama už řeší nejen zakrývání jejich obličejů, ale i to, co všechno lze z fotografie dítěte dohledat - třeba školu podle batohu nebo části budovy. Nerozumí lidem, kteří děti vědomě používají ke zvýšení dosahů nebo je dlouhodobě nechávají vyrůstat před očima sledujících. Instagram je přitom zároveň její pracovní nástroj, který podle svých slov musí používat mnohem víc, než by sama chtěla. Proč podle ní mateřství stále provázejí výčitky? Co si z vlastního dětství přenesla do vztahů? Proč nestačí učit ženy, aby se uměly lépe bránit? A kde vede hranice mezi sdílením rodinného života a vystavováním dětí na sociálních sítích? I o tom je rozhovor s Berenikou Kohoutovou.

Jak se řídí festival pro osmdesát tisíc lidí, aniž by se z něj stal odosobněný stroj na pivo, párky a koncerty? Ve výjezdním jedenáctém pokračování Headliner Půdy jsme vyrazili přímo na Rock for People. Honza Vedral si před publikem povídal se zakladatelem festivalu Michalem Thomesem, CEO Luďkem Motyčkou a spolumajitelem Oldou Bajerem.Dozvíte se, kdo ve skutečnosti festival řídí, co se odehrává v zákulisí a proč je při plánování důležité „vidět les, a ne jenom stromy“. Hosté popisují, jak se Rock for People proměnil z nadšeneckého dobrodružství v celoroční práci stovek lidí a jak je přitom důležité neztratit původní energii ani osobní vztah s návštěvníky.Řeč přijde na bouři z roku 2012, která zásadně změnila bezpečnostní přípravy festivalu, i na problémy s pitnou vodou, po nichž vznikl systém čištění vody ze Správčického rybníka. Důležitá je pro šéfy Rock for People zpětná vazba, která nikdy nekončí v zapomenuté tabulce. Loni ji poslalo dvanáct tisíc fanoušků a její zpracování podle Luďka Motyčky trvalo dva týdny: „Zavařil jsem na tom dokonce i pár AI modelů.“ Právě z dotazníků vznikají hlavní témata dalšího ročníku.Jak se shánějí světoví headlineři? Proč někdy znamená ticho po koncertě největší pochvalu? A co musí festival dělat, aby se dostal mezi klíčové zastávky evropských turné? Zazní i historka o agentovi, kterému kapela zadala: „Domluv nám Rock im Park, Rock am Ring, Download a Rock for People. A zbytek nějak uděláme.“Hosté vysvětlují, proč nestačí sázet jen na prověřená jména. Kdyby festival chodil pouze „v tutovkách“, mohl by mít dalších dvacet let stále stejné headlinery. Rock for People proto riskuje, hledá novou generaci hvězd a dává prostor kapelám, které mohou teprve vyrůst. Catfish and the Bottlemen zde například odehráli svůj první evropský festival poté, co je Michal Thomes objevil v malém brightonském klubu.Podobně pořadatelé přemýšlejí o domácí scéně. Zavedené české kapely mají během roku řadu možností, začínající projekty však kvůli ubývajícím klubům často nemají kde získat zkušenosti. „Radši tu budeme mít deset začínajících kapel než jednu velkou,“ říká Motyčka.Nejdůležitějším měřítkem úspěchu ale nejsou čísla ani velikost jmen. „Ultimativní stránkou festivalu je atmosféra před pódiem. To je úplně nejvyšší měna úspěšného festivalu,“ shrnuje Oldřich Bayer.Příští Headliner Půda se koná 21. září na půdě Malostranské besedy. Tématem bude Uživit se hudbou a pozvání přijali Petr Fořt, Jakub Siňor a Nikola Mucha. Jste srdečně zváni!Projekt Headliner Půda vzniká díky podpoře Ministerstva kultury, OSA – Ochranného svazu autorského a městské části Praha 1.

Naozaj sú mladí vodiči problémoví? Prečo elektrické kolobežky nepatria ani na chodníky, ani na cesty? Prečo naše autoškoly generujú slabo pripravených vodičov a ako účinne znížiť počet smrteľných nehôd? Odpovedá dopravný analytik Ján Bazovský.Hosťom najnovšej epizódy podcastu s motoristickým novinárom Erikom Strížom z portálu Autobazar.EU je známy dopravný analytik Ján Bazovský.Ján Bazovský je známy ako ostrý kritik našich dopravných predpisov. Má za sebou bohatú minulosť v policajnom zbore ako vyšetrovateľ a kriminalista a svoje absurdné zážitky z vyšetrovania dokonca pretavil do úspešných kníh ako Hlava 23 či sérií o zbraniach a podsvetí. V novom takmer hodinovom rozhovore potvrdzuje známu pravdu: „Tam, kde končí ľudská sprostosť, nastupuje žandárska logika.“ A práve túto logiku teraz aplikuje na najnovšie zmeny na slovenských cestách.Elektrokolobežky na cestách: Zákaz chodníkov prinesie vážne kolízieJednou z najdiskutovanejších tém je nová regulácia elektrokolobežiek. Tie po novom nesmú jazdiť po chodníkoch (s výnimkou rýchlosti chôdze do 6 km/h) a presúvajú sa na cesty a cyklotrasy. Bazovský však toto rozhodnutie považuje za mimoriadne nešťastné. Podľa neho elektrokolobežka z konštrukčného hľadiska vôbec nespĺňa elementárne podmienky na to, aby bola dopravným prostriedkom.„Elektrokolobežka nedokáže účinne zastať pred kolíziou. Samotný stroj síce zabrzdí, ale kvôli vysokému ťažisku a krátkemu rázvoru kolies poženie zotrvačnosť jazdca vpred. Práve osoby letiace z kolobežiek spôsobujú tie najvážnejšie, niekedy až tragické zranenia.“Presunutie kolobežkárov na cesty navyše vytvorí nový typ nebezpečenstva. Pravý okraj slovenských ciest je totiž plný výmoľov, prepadnutých kanálov a nečistôt. Kolobežkári s malými kolieskami budú musieť tieto prekážky obchádzať, čím budú nečakane vchádzať do dráhy autám. Ako analytik trefne poznamenáva: „Na chodníkoch boli kolobežkári nebezpečenstvom pre všetkých a na cestách sú zase všetci nebezpečenstvom pre kolobežkárov.“Môže opitý cyklista prísť o vodičský preukaz?Medzi slovenskými motoristami koluje dlhoročný strašiak – ak vás policajti chytia opitých na bicykli, prídete o vodičský preukaz na auto. Ján Bazovský v podcaste tento mýtus definitívne a jednoznačne vyvracia.Vodičský preukaz je úradný dokument, v ktorom máte zapísané oprávnenie na vedenie motorových vozidiel (napríklad skupiny B). Bicykel je však nemotorové vozidlo. Policajt vám preto nemôže odobrať oprávnenie na auto za priestupok, ktorý ste spáchali na bicykli, keďže ste žiadne motorové vozidlo neviedli. Podobné vyhrážky policajtov v minulosti boli podľa neho len pokusom o psychologické a preventívne pôsobenie.Skrytá pasca záchranárskej uličky: V meste vám hrozí pokuta aj nehodaĎalším obrovským prekvapením pre mnohých vodičov budú pravidlá vytvárania záchranárskej uličky. Väčšina Slovákov žije v tom, že uličku pre sanitku či hasičov musia urobiť vždy a všade. Zákon však hovorí niečo iné.Povinnosť vytvoriť záchranársku uličku platí výhradne na smerovo oddelených cestách mimo obce (teda na diaľniciach a rýchlostných cestách).V mestách, ako je Bratislava či Košice, na viacprúdových cestách oddelených len súvislou čiarou, táto zákonná povinnosť neplatí.Ak sa v meste v snahe uvoľniť cestu sanitke natlačíte cez plnú čiaru do protismeru a niekto do vás narazí, podľa zákona ste vinníkom nehody vy! Chýba nám totiž domyslená legislatíva a namiesto reálnej profesionality sa snažíme všetko chaoticky zošnurovať do neúplných paragrafov.Mladí vs. čerství vodiči: V škole šmyku excelujú ženy, frajeri majú strachČasto počúvame, že najväčším problémom našich ciest sú mladí vodiči. Bazovský však spresňuje, že problémom nie sú mladí, ale čerství vodiči bez ohľadu na vek. Štatistiky smrteľných nehôd neukazujú, že by mladí do 5 rokov praxe mali na svedomí najviac tragédií. Majú však špecifické správanie – chýba im pocit zodpovednosti (nemajú rodiny či hypotéky) a často sú ovplyvnení virtuálnym svetom videohier, kde sa dá po havárii jednoducho stlačiť „reštart“.Analytik prináša aj mimoriadne zaujímavý postreh zo škôl šmyku pre stredoškolákov. Kým mladí chlapci často preceňujú svoje sily, letia do zákruty ako „majstri sveta“ a okamžite dostávajú hodiny, dievčatá zvládajú krízové situácie oveľa lepšie. Majú totiž vyvinutejší pud sebazáchovy, pristupujú k tréningu zodpovednejšie a paradoxne aj v topánkach na opätkoch dokážu reagovať presnejšie ako sebavedomí mladíci, ktorí sa obávajú reputačnej traumy, ak by v šmyku zlyhali.Učenie sa na trenažéroch doma a zbytočné otázky o sviečkachNovela od 1. septembra mení aj fungovanie autoškôl – vyžaduje sa minimálne nižšie stredné vzdelanie a striktné oddelenie teórie od praxe (žiak nesmie ísť jazdiť, kým nespraví teóriu). Bazovský to považuje za kozmetické a neúčinné zmeny. Neexistujú totiž žiadne dáta, ktoré by spájali nižšie vzdelanie s vyššou nehodovosťou.Kritizuje tiež prebytok teórie na úkor praxe. Prečo musia žiaci sedieť desiatky hodín v triedach, keď sa teóriu môžu naučiť doma, podobne ako pri zbrojnom preukaze? Moderné digitálne testy navyše podľa neho zaťažujú budúcich vodičov zbytočnými technickými detailmi (napríklad o fungovaní motorov či sviečok). V dnešnej dobe, kedy pri poruche vodič len zavrie kapotu a zavolá odťahovku, je takáto teória úplne zbytočná. Radšej by sme mali pridať hodiny reálneho praktického výcviku.Skutočným riešením sú kvalitné cesty, nie policajné akcieNa záver Ján Bazovský pripomína, že bezpečnosť na cestách nezvýšia policajné razie ani neustále pokuty. Jediným objektívnym a overeným dôkazom sú kvalitne navrhnuté cesty.Ako príklad uvádza neslávne známu „cestu smrti“ pri Zlatých Moravciach, kde pred rokmi dochádzalo k tragickým čelným zrážkam takmer každý mesiac. Po vybudovaní rýchlostnej cesty R1 Pribina klesla nehodovosť na absolútne minimum – za 10 rokov tu zaznamenali len dve smrteľné nehody. Bezpečná infraštruktúra je skrátka tou najlepšou prevenciou.Chcete vedieť viac o tom, prečo by mal štát podporovať motoristický šport pre mladých a aké ďalšie absurdity skrýva náš zákon o cestnej premávke? Nenechajte si ujsť celú epizódu tohto mimoriadne otvoreného rozhovoru.

Pod Křemenáčem v Písečné na Jesenicku dělníci dokončují úpravy obecních lesů. Podobné úpravy chystají i některé další obce z regionu.

Do dvanáctého dílu podcastu V producentské dílně přijal pozvání jeden z nejvýraznějších českých producentů současné populární hudby Lukáš Chromek. Lukáš o sobě říká, že je srdcem hlavně muzikant. Jako kytarista působí v kapele Ewy Farné, zároveň je autorem a především producentem, který se za poslední roky podepsal pod řadu výrazných nahrávek české popové scény. Jeho rukama prošla taková jména jako Ewa Farna, Michal Hrůza, Richard Krajčo, Rybičky 48, -123 minut, David Koller nebo Pam Rabbit. Jeho hudební kořeny ale sahají mnohem dál. Už od dětství hrál v kapelách, prošel si érou Airfare a postupně se od samotného hraní dostal k produkci. Právě producentská práce ho nakonec pohltila natolik, že se z ní stala jeho hlavní disciplína. Přestože má za sebou výrazné spolupráce a zkušenosti s velkými projekty, sám se raději drží trochu v pozadí. Nepotřebuje být tím, kdo je nejvíc vidět. Baví ho hledat, co může hudbě pomoct, zakopávat vlastní ego a pracovat především pro výsledek. Co vlastně dělá producent? Právě na tuhle zdánlivě jednoduchou otázku jsme se v rozhovoru podívali trochu podrobněji. Lukáš přirovnává producenta k režisérovi. Nemusí všechno sám napsat nebo zahrát, ale nese zodpovědnost za výsledek a jeho úkolem je dostat z interpreta to nejlepší. Producent musí mít vlastní vizi, rozumět řemeslu, umět komunikovat s kapelou nebo interpretem a zároveň dokázat pracovat s emocemi, sebevědomím a atmosférou ve studiu. V určitém smyslu je podle Lukáše producent také trochu psycholog a mentor. Musí umět argumentovat za svůj názor, ale zároveň vědět, kdy ustoupit. Poslední slovo má vždycky interpret, koneckonců jeho obličej bude na desce, ne producentův. Lukáš se snaží nabídnout pohled, zkušenost a argumenty a pomoct interpretovi dostat se někam, kam by se možná sám nedostal. Jak poznat talent? Jedním z témat, ke kterému jsme se opakovaně vraceli, je Lukášův cit pro mladé talenty. Sám říká, že právě práce s mladými lidmi mu dává velký smysl. Baví ho začínat s někým, koho zatím nikdo nezná a kdo sám ještě možná netuší, jaký potenciál v sobě má. Příkladem je jeho spolupráce se Sofianem Medjmedjem, u kterého zdaleka nešlo jen o práci ve studiu. Lukáš mu pomáhal hledat témata, budovat sebevědomí a postupně zjistit, čím může být jako umělec zajímavý. Podobně dnes hledá a podporuje další mladé interprety. Zajímalo mě proto, jestli se tenhle „čuch" dá nějak vědomě pěstovat a podle čeho vlastně pozná talent, který stojí za to rozvíjet. Lukáš zároveň upozorňuje, že samotný talent nestačí. Umělec musí být silný na nahrávce, ale také musí být psychicky odolný. Musí vydržet dlouhodobý tlak, zájem fanoušků i samotnou práci, která za úspěchem stojí. Talent je podle něj teprve začátek. Zbytek je především práce. Od kytary k produkci Právě jeho zkušenost kytaristy v celé řadě kapel podle něj zásadně ovlivňuje i způsob, jakým dnes pracuje jako producent. Ví, co znamená stát na pódiu, co znamená hrát s ostatními lidmi a jak důležité je, aby hudba fungovala nejen ve studiu, ale také naživo. A možná právě proto se na produkci dívá, pokud použijeme medicínský výraz, celostním způsobem. A teď už mi dovolte vás pozvat k rozhovoru, který je hlavně o vkusu, intuici, práci s lidmi a hledání toho, co dělá nahrávku skutečně dobrou. O tom, jak poznat potenciál ve skladbě i v člověku a jak interpretovi pomoct najít vlastní hlas.  

Mateusz Szczurek, były minister finansów, a obecnie dyrektor Departamentu Europejskiego Międzynarodowego Funduszu Walutowego, został zaproszony do udziału w Grupie Renu i znajdował się nawet na pierwszej liście jej członków. Musiał zrezygnować ze względów formalnych, ale oznacza to, że kategoryczne twierdzenia o pomijaniu Polski w debacie o przyszłości UE są chybione. Czy w ogóle polscy eksperci mieliby coś do zaoferowania w pracach nad planem ratunkowym dla Europy? To główny temat nowego odcinka.Grupa Renu to nowa inicjatywa powołana przez Mario Draghiego – byłego prezesa Europejskiego Banku Centralnego i autora raportu wskazującego na konieczność reform Unii Europejskiej w kierunku większej innowacyjności – oraz Patricka Collisona, szefa firmy Stripe z branży fintech. Wśród 55 członków tego gremium jest tylko jeden przedstawiciel regionu Europy Środkowo-Wschodniej i nie ma nikogo z Polski, co oburzyło rodzimych ekonomistów. Jak się okazuje – nie do końca słusznie.Rozmawiamy także o krucjacie, na jaką ruszył Rafał Brzoska, założyciel InPostu, przeciwko spółce Meta – właścicielowi Facebooka. Chodzi o fałszywe reklamy wykorzystujące wizerunki znanych osób (w tym przypadku szefa InPostu) do wyłudzania danych użytkowników lub namawiające do ryzykownych inwestycji. Potrzeba było inicjatywy miliardera, by do akcji wkroczyły instytucje państwowe. Sprawa Rafała Brzoski nie jest pierwszą tego typu na świecie. Podobną drogą szedł australijski biznesmen Andrew Forrest, który również zaczynał od apeli oraz akcji społecznych, a teraz dochodzi swoich praw przed sądem. To właśnie wymiar sprawiedliwości daje największą nadzieję na zmuszenie bigtechów do działania, czego dowodzi sukces 29 stanów USA. Wytoczyły one proces Mecie w sądzie federalnym i doprowadziły do ugody ze spółką, w której wyniku ograniczony ma być dostęp dzieci do platform przez nią zarządzanych.W minusach i plusach rozmawiamy o małych zapasach gazu w Europie, co może prowadzić do jego wysokich cen w zimie, a także o przyczynach spadku kursu CD Projektu. Wracamy do obecności Polski w G20 i jej znaczenia w czasie zbliżającego się spotkania ministrów finansów oraz szefów banków centralnych tej grupy. Bierzemy też na tapet wyniki nVidii, które przeczą tezie o zbliżającym się pęknięciu bańki AI.W komentarzach tygodnia wraca temat ryzyka związanego z sytuacją w finansach publicznych. Projekt budżetu na przyszły rok wskazuje, że nie będzie dużego spadku deficytu fiskalnego. Tymczasem premia za ryzyko w przypadku polskich obligacji systematycznie rośnie. Budżet ma uwzględniać już projektowane zmiany w podatkach, które część słuchaczy odbiera jako podwyżkę, a nie obniżkę.

Přes sto bývalých francouzských a britských diplomatů vyzývá své vlády k tvrdšímu postupu vůči Izraeli kvůli jeho jednání v Pásmu Gazy a na Západním břehu. „Podobné veřejné výzvy nemusí nutně vést k výsledku,“ namítá v Pro a proti ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík. „Evropská unie stále nevyužívá fakt, že je to největší obchodní partner Izrael,“ doplňuje poradce prezidenta a exministr zahraničí Tomáš Petříček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš, který se vyslovil i pro začlenění zemí z tohoto regionu do schengenského prostoru bez vnitřních hranic, a to bez ohledu na to, jestli tyto státy budou nebo nebudou členy EU. Podobně nedávno mluvil i ministr zahraničí Petr Macinka. Je to tak až se současnou vládou, nebo se za země západního Balkánu Česko zasazovalo i v minulosti? Jaké zájmy na tom mají země i přímo politici? Usilují o to i jiné státy? Jak výrokům tuzemských politiků rozumět vysvětluje v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Italská premiérka Giorgia Meloniová získala ve svém tvrdém postupu vůči nelegální migraci na první pohled nečekanou spojenkyni – dánskou ministerskou předsedkyni Mette Frederiksenovou. Dvě ženy, jedna z konzervativního, druhá ze sociálně demokratického tábora, se v pondělí podepsaly pod společné prohlášení. Žádají v něm více deportací v zájmu ochrany křesťanských hodnot.

Italská premiérka Giorgia Meloniová získala ve svém tvrdém postupu vůči nelegální migraci na první pohled nečekanou spojenkyni – dánskou ministerskou předsedkyni Mette Frederiksenovou. Dvě ženy, jedna z konzervativního, druhá ze sociálně demokratického tábora, se v pondělí podepsaly pod společné prohlášení. Žádají v něm více deportací v zájmu ochrany křesťanských hodnot.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krkonošský národní park má už dva měsíce nového ředitele. Petra Moravce do čela vybrala komise, jeho volbu ale kritizovali ekologové, mnozí místní starostové i odborníci. Co ukázaly první týdny jeho úřadování? Hostem Ptám se já byl starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor za hnutí STAN Jan Sobotka. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) jmenoval Petra Moravce novým ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 18. června. Pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také bývalého vedoucího kanceláře předchozího šéfa parku Robina Böhnische (odvolaného z funkce letos v březnu) označil ministr životního prostředí za zkušeného manažera a odborníka, který při výběrovém řízení prokázal detailní znalost fungování národního parku. Změnu v čele Správy KRNAP ocenil také například starosta Harrachova Tomáš Vašíček (Změna pro Harrachov). Mnozí opoziční poslanci, další místní starostové nebo ekologické organizace ale jmenování Moravce zkritizovali. Hnutí Duha vyjádřilo obavy o směřování parku. Organizace krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Za problematickou ekologové označili také Moravcovu netransparentní minulost (jak upozornily i Seznam Zprávy, Moravec v minulosti například čelil kontrole z ministerstva kvůli nejasnostem v docházce a užívání služebního auta, kterému ředitel parku odebral). Podobné obavy vyjádřili v dopise ministrovi i zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor Jan Sobotka pak označil výběr nového ředitele parku za trapné divadlo. „Pan ředitel je odborník na lesy. A je rozdíl, jestli je to ochrana přírody nebo lesy, to mám dlouhodobě vyzkoušené. V čele národního parku by měl být člověk, který rozumí ochraně přírody. Ale on je lesník. Takže si myslím, že se teprve seznamuje a mnoho neví, i kde se ocitl,“ řekl v Ptám se já Sobotka, podle kterého v parku zatím panuje nejistota. Byly obavy kritiků nového šéfa Krkonošského národního parku důvodné, nebo zbytečné? A co by Krkonoše potřebovaly? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

Za dva měsíce vypuknou senátní a komunální volby. Andrej Babiš kandiduje v 25 ze 27 obvodů a má slušnou šanci se ve všech případech dostat do druhého kola. Jak tam uspěje?ANO pro tyto volby zvolilo strategii jít samo, bez dohod s vládními partnery z SPD a Motoristy, kteří nekandidují vůbec. Naopak sněmovní opozice zvolila cestu dohod. Příklad: ODS postaví 14 vlastních kandidátů, ve třech případech nominuje někoho společně s dalšími stranami a v deseti obvodech podpoří jiné opoziční kandidáty. Jaká strategie se ukáže účinnější?Andrej Babiš si může dovolit jít sám, protože sjednotil voličský tábor bývalé sociální demokracie a komunistů. Nejspíš spoléhá, že ho ve druhém kole podpoří vládní SPD, která postavila svého kandidáta v 21 obvodech. Uvidíme.Roztříštěná opozice zase musí kooperovat navzájem. Nakonec může rozhodnout faktor, který byl důležitý v nedávných sněmovních volbách. Stručně řečeno, zjeví se dlouholetí nevoliči, které něco zvedne ze židlí a přiměje jít k volbám?Podobné to bude v komunálních volbách. Podle některých politologů je český volič natolik zkušený, že už nevolí značku, ale vybírá si jednotlivé kandidáty. Existuje jedna výjimka v podobě hnutí ANO. Tam je tvrdé jádro hodně velké a prostě se volí Babiš, i když jsou na kandidátkách jednak úplně jiní, ale zároveň neznámí lidé. Je to tak – pro skalní voliče ANO je hlasování pro Babiše věcí až náboženské víry.Bude to fungovat i tentokrát? A připomínají Babišova nedělní videa černou magii?

Vyskytuje se tam kriticky ohrožená ropucha krátkonohá. Podobných lokalit je v Česku málo. Přechodná ochrana končí v srpnu a město už připravuje podklady k prodloužení.

Mistrovství světa skončilo, zápas o fotbal ale běží v plné síle. Mezinárodní fotbalová federace FIFA se na středeční schůzce v Maroku zastala svého kritizovaného šéfa Gianni Infantina a zároveň vzala zpět jím prosazované plány prodat část práv z příštích mistrovství světa soukromým investorům. „Někteří lidé říkají, že za Seppa Blattera to byla stará dobrá korupce, teď už ale jde o privatizaci mistrovství a zasahování do hry jako takové,“ komentuje reportér Jan Kaliba.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr kultury nedávno v soukromém rozhovoru prohodil, že vláda bojuje proti ose zla. Má k ní údajně patřit trojice Hrad, STAN a média. V posledním podcastu Kecy a politika rozebíráme, proč ministři tak vyhrocují útoky na prezidenta republiky. Je to samozřejmě motivováno prezidentskými volbami, které proběhnou v lednu 2028. Babiš a spol. prostě „čistí“ svoje voličské řady a snaží se je semknout pod prapor „antipavlismu“.Malá statistika: v předchozích volbách hlavy státu volilo ve druhém kole Petra Pavla 15 procent voličů ANO, 22 procent voličů SPD a 60 procent voličů Motoristů. Smyslem téhle kampaně je „depavloidizovat“ svou voličskou základnu a zničit image prezidenta jako příznivce opozice.Podobné je to s hnutím STAN, které je politickou entitou druhé volby, a čas od času malá část jeho voličů migruje k ANO a naopak. No a nakonec jsou tu média. Část vládních politiků si v posledních letech natolik zvykla na kooperativní rozhovory a příspěvky v digitálních médiích, že se snaží tyto nové standardy přenést i do veřejnoprávních médií. Když se vzpouzejí a dělají svou práci, jsou předmětem skandalizace a útoků.Vyvrcholilo to minulý týden, když ministr zahraničí Macinka nepustil na ministerskou tiskovou konferenci novinářku Deníku N. Vytváří to nerovný přístup k informacím, které jsou z povahy věci, pokud se odehrávají ve sféře vysoké politiky, veřejné.Platí to, co nedávno na sítích napsal expremiér Mirek Topolánek: „Měl jsem s novináři problém. Stáli u spousty mých trablů, ať už jsem si je způsobil sám, nebo si je vymysleli. Štvali mě. Nikdy, opakuji, nikdy jsem je neselektoval. … Nemám rád Zdíšu, ale nikdy bych jí nebral právo mě srát.“

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit? Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů. Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči. V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku. Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia. Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Máš C-čko? To jsi si musel píchat heroin, ne?“ Podobné předsudky provázejí hepatitidu C dodnes. Je na nich něco pravdy? Jak se virus skutečně přenáší? Kdo by se měl nechat otestovat? A proč už hepatitida C nemusí být celoživotní diagnózou?V nové epizodě IKEM Podcast odpovídá přední česká hepatoložka doc. MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D. Dozvíte se, proč může onemocnění probíhat řadu let bez příznaků, jaké jsou možnosti moderní léčby i proč se dnes daří většinu pacientů zcela vyléčit.

Jak víme, s naší kolektivní pamětí zacházíme často selektivně a určitá období a události buď nekriticky oslavujeme nebo na ně naopak zapomínáme. O určitou interpretaci historie ovšem usilují i politici přijímáním různých zákonů o minulosti. Paměťová politika je tedy politický boj o využití minulosti k legitimizaci současných mocenských a identitárních projektů.Některé zákony o historii jsou jen deklaratorní a jejich přijetí bylo často sporné. Už za I. republiky existovala debata, zda má být přijat zákon, že se TGM zasloužil. O tom, že má snaha politiků přijímat neúčinné zákony tuhý kořínek, svědčí i přijetí zákona č. 96/2004 Sb. o zásluhách Edvarda Beneše. Již tehdy se proti tomu postavila skupina historiků, kteří upozorňovali, že „Výraznou pečeť Edvarda Beneše nesl i poválečný režim let 1945-1948, který se vyznačoval hlubokým narušením některých základních principů liberální demokracie.“Podobně bezzubě deklaratorní je i Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (č. 198/1993 Sb.), který odsuzuje komunistický režim v Československu. Potrestání zločinů z dob vlády komunistů bylo ale dosud minimální a komunistická strana existovala nerušeně dál.Česká republika ale přijala i určité represivní normy. Nejtypičtějším paměťovým paragrafem trestního zákoníku je § 405 – Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Trestá toho, kdo veřejně: popírá, zpochybňuje, schvaluje, ospravedlňuje nacistické, komunistické nebo jiné genocidium či zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny proti míru. Podobný je i § 404 – Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Týká se veřejného schvalování nebo podpory totalitních hnutí. Český stát tímto způsobem chrání poválečný konsenzus o nepřijatelnosti nacismu a obdobných ideologií. Nebo § 403 – Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka: Postihuje organizovanou podporu takových hnutí. V praxi bývá spojován zejména s neonacistickými, rasistickými nebo militantně extremistickými skupinami.Ale soudní praxe ukazuje, jak je uplatňování těchto paragrafů často obtížné.

Jeho básně vytvářejí svébytný prostor a zvou čtenáře ke sledování detailů. Podobně je to i s rozhovory, které připravuje jako editor kultury na Seznam zprávách. Jonáš Zbořil tvrdí, že smrt je neutrální stav a život rebélie - a právě proto je jemu třeba věnovat co nejvíce pozornosti. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výrazně přeskupil mocenské poměry v zemi i armádě. Prosadil rozsáhlou obměnu vlády, sesadil oblíbeného ministra obrany a jmenoval nového vrchního velitele armády. „Prezident tím v očích veřejnosti hodně utrpěl,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. „Z nějakého důvodu se jednou za rok pokusí spáchat společenské harakiri,“ tvrdí. Zároveň připouští, že vedení Ukrajiny potřebuje čerstvou energii. „Země se připravuje na dlouhou válku. Nikdo tam neočekává, že to brzy skončí,“ tvrdí Sybera. Důležité je podle něj nyní připravit infrastrukturu na zimu. Bojiště popisuje jako střet světa nejmodernějších technologií s improvizací, která připomíná spíš postapokalyptický film. „Je fascinující, jak se na frontě střetává svět staré a moderní války. Vytvářejí se tam situace jako z Mad Maxe. Vidíte brutálně moderní drony, které pak voják na druhé straně vyřadí nůžkami.“ Podobně absurdní podle něj byly i záběry, na nichž se ruský voják snažil prokličkovat drony kontrolovanou „zónu smrti“ na koni. Analytik Kyiv Independent ve Studiu N také hodnotí českou debatu o pomoci Ukrajině, která je podle něj plná rozporů. „Myslím, že jsme trochu vyčúránci. Na pomoci Ukrajině jsme se hodně napakovali, hodně jsme vydělali. Zároveň si vzpomeňme na silná prohlášení populistické vlády Andreje Babiše s jeho přikyvovači z SPD a Motoristů, že na Ukrajinu nedají ani korunu. Ale pak přišel moment, kdy to pro něj bylo výhodné, a peníze na zakázky na zbraně vláda poslala.“ Co Zelenskyj očekává od nových postav v kabinetu a armádě? Kdy budou v zemi prezidentské volby? A v jakém stavu se vracejí ukrajinští vojáci z ruského zajetí? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Nabídku ztvárnit legendární Josephine Baker brala jako zvláštní shodu okolností. „Jako by si mě ta role našla sama,“ směje se herečka, zpěvačka a tanečnice v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Čím jsou si s ikonickou zpěvačkou a špionkou podobné? „Určitě temperamentem a odhodlaností rvát se. Kromě toho, ona měla ochočeného geparda. Když jsem se jako dítě v noci bála, vídala jsem u postele černého geparda a měla pocit, že mě chrání,“ vypráví Pavlovčinová v Blízkých setkáních.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rony Plesl je odborné i širší veřejnosti nejlépe znám svou vlastní tvorbou. Se sklem a jeho matérií je bytostně spjat, a to hned v několika vrstvách. Málokomu je ale známa jeho sběratelská činnost. Přitom právě ta je s jeho autorským uvažováním úzce provázána.Ve své vlastní práci znovu a znovu ohledává sklo a pohybuje se v napětí, které s sebou přináší – mezi nepoddajností i nepředvídatelností, mezi silou i křehkostí, mezi schopností deformovat obraz světa i dokonalou průzračností. Podobné vlastnosti, snad mimoděk, pak vyhledává i jako sběratel.Výstavu To podstatné se děje mimochodem můžete v galerii Magnus Art navštívit od 20. května do 15. srpna.Galerie Magnus Art: https://www.galeriemagnusart.cz/

Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.

Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.

Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.

Umělá inteligence může zrychlit práci, ale zároveň oslabovat schopnosti, které na ni postupně přenášíme. Studie mezi lékaři ukázala, že po zavedení AI asistence při kolonoskopiích klesla jejich úspěšnost při samostatném hledání přednádorových útvarů z 28 na 22 %. Výzkum byl observační, takže sám o sobě nedokazuje, že pokles způsobila výhradně AI, upozorňuje ale na reálné riziko ztráty odborných dovedností.Podobný problém se objevuje u programátorů. Experimenty naznačují, že lidé s pomocí AI sice mohou rychleji vytvářet kód, ale někdy mu následně hůře rozumějí a méně si osvojují nové postupy. V jednom randomizovaném výzkumu se proto měřilo nejen splnění programovacího úkolu, ale také to, zda vývojáři skutečně chápali kód, který s asistencí AI napsali.Neznamená to, že AI automaticky ničí lidský mozek nebo že ji máme přestat používat. Rizikem je především dlouhodobé nekritické delegování celého přemýšlení na nástroj – takzvané kognitivní odkládání. Řešením může být střídání práce s AI a bez ní, kontrola jejích výsledků a pravidelné procvičování základních dovedností, aby se z pomocníka nestala berlička, bez které už úkol nezvládneme.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Jsou okamžiky kdy nemusíme rozumět tomu, co čteme. Podobně na tom byl i Pavel Šmídla, který nerozuměl Bibli. Dostal ale jednu radu, která mu pomohla nejen ve čtení, ale i s odpověďmi na mnohé otázky.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Vyšel nový žebříček QS, jeden z nejsledovanějších světových žebříčků vysokých škol. Podobné žebříčky každý rok znovu otevírají debatu o kvalitě českého vysokého školství. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Daddy issues můžeme definovat jako vztahové a emocionální obtíže, které pramení z nefunkčního, nebezpečného nebo zcela chybějícího vztahu s rodičem. Nemusí jít nutně o otce,“ vysvětluje psychoterapeutka Dana Pokorná. Podobné problémy se totiž mohou objevit i v důsledku problematického vztahu s matkou nebo jinou primární či sekundární pečující osobou.Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Daddy issues můžeme definovat jako vztahové a emocionální obtíže, které pramení z nefunkčního, nebezpečného nebo zcela chybějícího vztahu s rodičem. Nemusí jít nutně o otce,“ vysvětluje psychoterapeutka Dana Pokorná. Podobné problémy se totiž mohou objevit i v důsledku problematického vztahu s matkou nebo jinou primární či sekundární pečující osobou.

Evropská měna euro vznikla v reakci na rozpad sovětského impéria a následný odchod sovětských vojáků z bývalého východního Německa. Už na jaře 1990 byla na stole otázka, co s existencí dvou německých států. Britové měli ke sjednocení rezervovaný vztah, protože dvakrát v jednom století viděli, k čemu vede existence hospodářsky silného Německa. Podobné obavy sdíleli i Francouzi, kteří přišli s řešením – vytvořit měnovou unii a více provázat budoucí sjednocené Německo s Evropou.Tehdejší kancléř Kohl souhlasil, i když to nebylo jednoduché. Německá marka byla nejsilnější měnou Evropy a symbolem tehdejšího německého hospodářského zázraku. V zájmu Evropy však na tuto dohodu přistoupil a od roku 1999, resp. 2002, spatřila světlo světa nová evropská měna – euro.Dnes ji používá 20 z 27 států Evropské unie a aktuálně v čekárně na vstup do roku 2030 je Maďarsko. Jak je na tom Česká republika? Babišova vláda nedávno rozhodla, že do roku 2030 nebude dělat pravidelné analýzy naší připravenosti, a se vstupem do eurozóny nepočítá. Smysl je zřejmý – vyvázat se z plnění maastrichtských kritérií ohledně výše deficitu státního rozpočtu, celkového zadlužení a výše inflace.Jak je to ale reálně s českou ekonomikou? Je připravena na vstup? Přesněji řečeno, je to pro Česko výhodné a za jakých okolností? O všech těchto věcech si povídáme s ekonomem Miroslavem Zámečníkem.

Život už změnil stovkám Čechů. - Bažant Edwardsův patří k nejvzácnějším ptákům světa. Ve volné přírodě ho nikdo nepozoroval už víc než pětadvacet let. Přesto teď i díky pražské zoo vznikla naděje na jeho návrat do Vietnamu. - Inovátorka módy Marie Rysulová je nominovaná na prestižní ocenění Ekozásek - bojuje proti "fast fashion" a ekologické stopě textilu. Moderuje Naděžda Hávová.

„Spojené státy dnes v noci podniknou velmi tvrdé údery proti Íránu a v blízké budoucnosti obsadí íránský ostrov a zmocní se íránské ropné infrastruktury,“ napsal ve čtvrtek na své sociální síti americký prezident Donald Trump. V podvečer však řekl, že kvůli významnému pokroku v jednáních chystané bombardování odvolává. Stalo se něco převratného, nebo to byla taktická hrozba Íránu?

Když Bůh vypadal nejméně jako Bůh, jeden voják uviděl něco, co ostatním unikalo. Mozaikový host Milan Michalko ze CityChurch Ostrava mluví o víře, která nezůstává uvězněná v náboženství, a o lidech, nad kterými jsme už možná zlomili hůl.

„Podobně jako opakovaný vtip není vtipem, tak ani opakovaná epidemie není epidemií. Prestiž a důvěryhodnost WHO byla těžce poškozena covidem a vůči strašení další epidemií je dnes veřejnost imunní. Proti covidu se u nás chodí očkovat už jen nějakých 7 % populace. A kdo dnes chce lidi vyděsit, musí na to jít jinak,“ říká publicista Ivan Hoffman v pořadu Politikos. 01.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) poodhaluje zákulisí přípravy nařízení Chat Control 2.0. Kdyby bylo schváleno, umožnilo by technologickým firmám plošně sledovat naši komunikaci. Před pár týdny skončila platnost první verze, která ukázala neefektivitu přístupu. Ani Evropský soud pro lidská práva neomezené skenování neschvaluje, protože je disproporční. Evropská komise přes všechny protiargumenty usiluje o přijetí trvalé legislativy, která by sledování zavedla jako normu. Gregorová vysvětluje, že červnový trialog téměř jistě neznamená konec jednání. Děti by přitom lépe ochránilo posílení kriminalistických týmů a cíleného vyšetřování, ale také regulace toxických algoritmů. Nedávno byl schválen zákaz svlékacích AI. Podobné kroky posilují ochranu zranitelných osob, aniž by evropská populace ztratila soukromí. V debatě o Chat Control nicméně chybí věcný a kritický přístup ze strany Komise. V Evropské unii navíc nedávno zazněla myšlenka, že by bylo dobré zakázat VPN. Politická nálada soukromí momentálně nepřeje. Program pořadu 02:06 – Chat Control 1.0 09:07 – Nálada proti soukromí 16:00 – Hollywoodská lobby 23:58 – Chat Control 2.0 35:17 – Co bude dál?

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 % žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Podobně jako loni to byly nervy, úleva nebo smutek. Proč je kolem přijímacích zkoušek tak rušno? „Je to jeden z největších problémů ve školství. Stresuje to studenty, půl roku se připravují na přijímačky a ani to nevede k efektivnímu výběru na střední školy,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Odvolací soudy by mohly přijít o možnost zavázat soudy nižší instance k tomu, aby přijaly určité rozhodnutí. Počítá s tím novela trestního řádu, která vznikla pod ministrem spravedlnosti. „Současná praxe je v rozporu s nálezem Ústavního soudu i evropskou úpravou,“ tvrdí v Pro a proti Lukáš Trojan, ředitel České advokátní komory, která se na návrhu podílela. „Podobného účinku dosáhneme, i pokud odvolací soud rozhodování odejme prvostupňovému soudu,“ míní advokát Aleš Rozehnal.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vláda v posledních týdnech ukázala, co chce dělat v ekonomice. Vládnou tomu dvě Z: zastrašování a zadlužování.Od ledna 2027 bude platit elektronická evidence tržeb (EET), která se má týkat až 600 tisíc podnikatelů a živnostníků. Přestože ještě před pár lety vynesla jednotky miliard korun, chce ministryně financí tímto způsobem vybrat až 14 miliard korun. Podobně chce opět rozjet akci Kobra 26, tedy sérii razií a kontrol proti švarcsystému a nelegálnímu zaměstnávání, což prý má vynést až 23 miliard korun. Odvolává se přitom na zprávu NKÚ, která se svým šetřením zabývala především érou první vlády Andreje Babiše.Zcela přelomový je ovšem institut tzv. únikových doložek. Stručně řečeno, státní rozpočet se rozdělí na část řádnou, z níž se bude platit provoz státu (penze, zdravotnictví, provoz, platy úředníků), a mimořádnou, do níž budou započítávány velké investice do dálnic, železnic, energetických projektů a dalších věcí.Tohle rozdělení má vytvořit dojem, že lze ze zadlužení uniknout zadním vchodem, aniž by se to promítlo do celkového státního dluhu nebo deficitu státního rozpočtu. Je to čistá Potěmkinova vesnice, na niž finanční trhy, které určují podle kondice ekonomiky úročení dluhů, nikdy nepřistoupí.Že budeme svědky utahování šroubů, o tom svědčí návrh zákona o ochraně ekonomických zájmů, který vytváří z Finančně analytického útvaru ministerstva financí novou zpravodajskou službu s rozsáhlými pravomocemi. Má tu tedy vzniknout útvar s mimořádnými pravomocemi pronikat do všech účtů bez ohledu na stanovisko soudů.Tenhle mix zastrašování a zadlužování je novým podložím, z něhož vyroste nová realita života v České republice.

V Maďarsku skončil po 16tich rokoch nepretržitého vládnutia Viktor Orbán. Slovenská opozícia hovorí, že teraz je na rade Ficov Smer. Premiér Fico Magyarovi k víťazstvu zablahoželal a odkázal, že je pripravený na intenzívnu spoluprácu s budúcim maďarským premiérom. V parlamente má koalícia mínus ďalšieho poslanca. Viaceré návrhy zákonov pre nedohody radšej odsúva, odklepnúť chce zrušenie voľby poštou zo zahrania a SNS s Hlasom by radi presadili predĺženie volebného obdobia samospráv aj parlamentu.Aká teda bude spolupráca s novým maďarským premiérom? Prevezme premiér štafetu po Orbánovi a bude v Európskej únii blokovať sankcie proti Kremľu či pôžičku pre Kyjev? A kedy vláda predstaví svoje opatrenia na pomoc občanom a naše stagnujúcej ekonomike?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom poslaneckého klubu strany Smer – Sociálna demokracia Jánom Richterom.

Wkrótce smartfony mają zniknąć z polskich podstawówek. Podobną drogą poszło wiele państw europejskich, gdzie trwa dyskusja na temat dostępu młodych do social mediów i limitów korzystania z komórek. Czy jednak ekran telefonu to rzeczywiste źródło choroby naszych czasów?

Společnost Meta oznámila spuštění nových opatření proti podvodným vzkazům na Facebooku, ve WhatsAppu či v Messengeru. Uživatele bude nově upozorňovat na to, že systém detekoval možný pokus o podvod. „Meta se snaží být vstřícná vůči inzerentům až do bodu, kdy se pohybují na hraně slušného chování. I inzerent na hraně pravidel je pořád platící inzerent. Podobná opatření zavádí, když jsou uživatelé hodně nespokojeni,“ vysvětluje v Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Německý kancléř Friedrich Merz poděkoval Andreji Babišovi (ANO) za zachování muniční iniciativy a od českého premiéra během jeho úterní návštěvy v Berlíně zazněla jasná podpora Ukrajiny. „Je bytostným německým zájmem, aby Česko zůstalo výrazným podporovatelem Kyjeva,“ podotýká v Interview Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní je ale další zahraničně-politické směřování české vlády velkou otázkou.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.