Podcasts about podobn

O tématu stárnutí, chátrání a existenčních propadů by Aleš s Vítem mohli sepisovat eseje. Podobně jako hrdinové filmů amerického režiséra Darrena Aronofského, v nichž je každý záchvěv slastného eskapismu vyvážený velrybí dávkou mizérie.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tématu stárnutí, chátrání a existenčních propadů by Aleš s Vítem mohli sepisovat eseje. Podobně jako hrdinové filmů amerického režiséra Darrena Aronofského, v nichž je každý záchvěv slastného eskapismu vyvážený velrybí dávkou mizérie.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

Začátkem příštího týdne vypukne „Brownmánie“. 9. září vychází další kniha spisovatele Dana Browna s názvem Tajemství všech tajemství. Její děj se z velké části odehrává v Praze. Hlavní postavou je znovu profesor na Harvardově univerzitě a odborník na náboženskou symboliku Robert Langdon, který v předchozích dílech pátral taky v Itálii, Británii a Francii. Velkou část úspěšného filmu podle Brownovy knihy Šifra mistra Leonarda natáčeli v Paříži.

Začátkem příštího týdne vypukne „Brownmánie“. 9. září vychází další kniha spisovatele Dana Browna s názvem Tajemství všech tajemství. Její děj se z velké části odehrává v Praze. Hlavní postavou je znovu profesor na Harvardově univerzitě a odborník na náboženskou symboliku Robert Langdon, který v předchozích dílech pátral taky v Itálii, Británii a Francii. Velkou část úspěšného filmu podle Brownovy knihy Šifra mistra Leonarda natáčeli v Paříži.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najvyššia slovenská futbalová liga dospela do svojho 6. kola a putuje do krátkej prestávky, pretože prichádza čas slovenskej reprezentácie. Jeden z klubov pelotónu Niké ligy však musí hľadať nové meno na svoju trénerskú lavičku. Podobná situácia môže nastať aj v Ružomberku.Uplynulý víkend Niké ligy priniesol jedno veľké prekvapenie, ktorým bola kanonáda DAC Dunajská Streda na pôde lídra súťaže FC Spartak Trnava (0:3), pričom pre „červeno-čiernych” to bola vôbec prvá strata bodov v aktuálnej sezóne Niké ligy.Po konci reprezentačnej prestávky už neuvidíme Jaroslava Hyneka na lavičke nováčika Tatrana Prešov, ktorý po domácej prehre s AS Trenčín čoskoro 50-ročného Čecha nečakane odvolal. Niečo podobné sa očakáva aj v MFK Ružomberok, kde nesplnil víťazné ultimátum proti MŠK Žilina (3:3) Hynekov krajan Ondřej Smetana.Veľkou témou je takisto honba za novým útočníkom v Slovane Bratislava, ktorý sa už musí zaobísť bez slovenského reprezentanta Davida Strelca, novej posily anglického Middlesbrough FC. O všetkom podstatnom sa futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš porozprával v jubilejnej 50. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk s trénerom a odborníkom Norbertom Hrnčárom.

Najvyššia slovenská futbalová liga dospela do svojho 6. kola a putuje do krátkej prestávky, pretože prichádza čas slovenskej reprezentácie. Jeden z klubov pelotónu Niké ligy však musí hľadať nové meno na svoju trénerskú lavičku. Podobná situácia môže nastať aj v Ružomberku.Uplynulý víkend Niké ligy priniesol jedno veľké prekvapenie, ktorým bola kanonáda DAC Dunajská Streda na pôde lídra súťaže FC Spartak Trnava (0:3), pričom pre „červeno-čiernych” to bola vôbec prvá strata bodov v aktuálnej sezóne Niké ligy.Po konci reprezentačnej prestávky už neuvidíme Jaroslava Hyneka na lavičke nováčika Tatrana Prešov, ktorý po domácej prehre s AS Trenčín čoskoro 50-ročného Čecha nečakane odvolal. Niečo podobné sa očakáva aj v MFK Ružomberok, kde nesplnil víťazné ultimátum proti MŠK Žilina (3:3) Hynekov krajan Ondřej Smetana.Veľkou témou je takisto honba za novým útočníkom v Slovane Bratislava, ktorý sa už musí zaobísť bez slovenského reprezentanta Davida Strelca, novej posily anglického Middlesbrough FC. O všetkom podstatnom sa futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš porozprával v jubilejnej 50. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk s trénerom a odborníkom Norbertom Hrnčárom.

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

Na náhody prý příliš nevěří. „V Paříži mi kamarádi vyprávěli, že potkali Jeana-Paula Belmonda. Moc jsem si přál ho vidět, a skutečně jsem si s ním o čtrnáct dní později podal ruku v Cannes,“ vzpomíná. Podobně nečekané bylo i jeho setkání s Miroslavem Horníčkem. V rozhovoru s Vasilem Fridrichem prozradil, jak prožívá letní reprízy Balady pro banditu, kterou v příbramském divadle hrají už jedenáctou sezónu a jak se vlastně dostal k divadlu. Kdy a kde bude koncertovat s kapelou?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Green Deal je Európska zelená dohoda, ktorá cez rôzne regulácie zamerané predovšetkým na znižovanie emisií CO2 chce urobiť z Európy klimaticky neutrálnu ekonomiku do roku 2050. Cieľom je bojovať proti klimatickej zmene, ktorej škodlivé následky sa už dnes vyčísľujú v miliardách eur. Napriek všeobecne prospešnému cieľu má Green Deal veľa odporcov, ktorí namietajú, že EÚ takto neúmerne zaťažuje priemysel i bežných ľudí a vo výsledku poškodzuje svoju konkurencieschopnosť. Podobné názory presadzuje aj viacero predstaviteľov slovenskej vládnej koalície, napríklad minister životného prostredia Tomáš Taraba. Existujú však aj mnohé firmy, ktoré dokážu zo zelenej transformácie ťažiť a využívať ju vo svoj prospech. Potvrdzuje to aj Michaela Hletková Ploszeková zo Zväzu automobilového priemyslu, kde je zodpovedná za komunikáciu s vládou v oblasti environmentálnej legislatívy. Zároveň pracuje v jednej slovenskej automobilke ako vedúca oddelenia životného prostredia. Je presvedčená, že Slovensko potrebuje ako spoločnosť dospieť v otázkach zelenej transformácie a prijať ju ako nový ekonomický model. „Ak ju nechápeme a bojíme sa jej, tak nás prenasledujú zbytočné obavy,“ tvrdí, Hletková Ploszeková. Jej skúsenosti z praxe potvrdzujú, že schopnosť zavádzať zelené opatrenia do výroby prináša firmám úspory a konkurenčnú výhodu. Napriek tomu väčšina firiem na Slovensku vníma Green Deal ako hrozbu. Podľa prieskumu EIB 48% slovenských firiem vníma zelenú reguláciu ako riziko a len 10% ako príležitosť. Michaela Hletková Ploszeková v rozhovore uvádza príklady, ako je zelená transformácia pre krajinu prospešná a približuje dôvody, pre ktoré sa tento proces na Slovensku rozbieha pomaly. Odpovedá aj na otázky, keď bude Európa schopná recyklovať všetky batérie z elektromobilov a prečo sa netreba báť podnikov na spracovanie odpadu. Moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: 2:54 Či ničí zelená transformácia konkurencieschopnosť slovenských firiem 11:24 Chcú automobilky ďalej predávať spaľovacie motory? 14:54 Koľko firiem na Slovensku vníma zelenú reguláciu ako riziko/príležitosť 22:05 Prečo je dnes problém recyklovať batérie a odpad 40:25 Aká je motivácia firiem byť uhlíkovo neutrálne – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Na svatební koláčky nenarazíte jen na svatbě nebo v supermarketu v sekci pečivo, ale i v restauraci nebo na banketu. Jak je uchopit radí Ladislav Špaček.

Na svatební koláčky nenarazíte jen na svatbě nebo v supermarketu v sekci pečivo, ale i v restauraci nebo na banketu. Jak je uchopit radí Ladislav Špaček.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o aktualitách i histórii výskumu kozmu v novej epizóde videorelácie Destinácia vesmír. Z aktuálnych tém sa dotknú perzeíd a ukážu niekoľko nádherných záberov z našich končín. Pripomenú si úmrtie astronauta Jima Lovella, známeho vďaka misiám Apollo 8 a Apollo 13. Raketa Ariane 6 má za sebou druhý úspešný štart, vyniesla do vesmíru európsku meteorologickú družicu novej generácie. Došlo tiež k objavu nového mesiaca planéty Urán. Projekt Viking na Marse oslavuje 50 rokov. A čaká nás let Starship 10, ktorý sa oplatí sledovať. V rámci historickej témy dokončíme naše rozprávanie o projekte Gemini. Venujeme sa letom Gemini 9 až 12 a pozrieme sa ako sa v Spojených štátoch rozhodovalo o ďalších krokoch. V hre bola vojenská orbitálna stanica. No napokon sa presadil názor, že treba pokračovať na Mesiac.

Podobně jako jsou přepisovači historie velice citliví na přepisování zfalšované historie, jsou největší nenávistníci nemile dotčeni, stanou-li se sami terčem nenávisti. 18.08.2025, www.RadioUniversum.cz

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

PŘIPOJTE SE DO KOMUNITY POSLUCHAČŮ A POSLUCHAČEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE CELÉ EPIZODY Znepokojivá data o rostoucím násilí na školách, prudká radikalizace dospívajících a čím dál hlubší politický rozkol mezi mladými muži a ženami. Filozofka Alice Koubová ve Studiu N rozebírá, co dnes formuje psychiku mladých mužů, proč jsou zranitelní vůči manipulaci a jak algoritmy, společenský tlak i nedostatek mezilidské solidarity vedou ke hněvu, který se obrací proti ženám nebo celé společnosti. Dvanáctiletý chlapec hledá videa o autech. Algoritmus mu nabídne těla žen. O chvíli později srovnání ženy s oslem. Pak narážky na neschopnost žen řídit. A nakonec Andrew Tate. „Nemusí zadat ani slovo násilí nebo zneužívání žen. Algoritmus ho do manosféry dovede sám,“ říká filozofka Alice Koubová. Ve Studiu N mluví o tom, kdo dnes podle jejího výzkumu formuje mladé muže: „Chlapi, kteří mluví o tom, co znamená úspěch, jsou často spojeni se silovou rétorikou. Typicky je to devadesátkový ředitel, který nastoupil jako mladý muž po odchodu komunistické nomenklatury a zvykl si na to, že všechno řídí a je nenahraditelný. Vnímal by jako křivdu, kdyby měl svou pozici předat někomu z mladší generace. Je do sebe zahleděný a glosuje okolí z pozice neotřesitelné moci,“ říká Koubová. Druhým vzorem je typ zahraniční internetové celebrity, jako je Andrew Tate – muž, který chce získat moc silově, bez pochybností a diskuze, „v jistém smyslu až imperialistickým způsobem“, říká filozofka. „Podobné typy bychom našli například kolem politické strany Motoristé.“ Rozdíly mezi mladými muži a ženami se netýkají jen hodnot, ale čím dál víc i volebního chování. „U generace Z vidíme zásadní politický rozkol. Mladí muži volí úplně jinak než mladé ženy,“ všímá si Koubová. „Rozdíl mezi tím, koho volí muži a ženy mezi dvaceti a osmadvaceti lety, je největší ze všech generací v mnoha demokraciích světa. Mladí dospělí muži mají statisticky větší tendenci volit pravicové extremistické strany.“ V rozhovoru jsme se dotkli i širších společenských souvislostí: jak vypadá odolná společnost, kde máme slepé skvrny i proč bychom měli hlasitěji odmítat násilí – ať už na sítích, nebo v reálném světě. „Demokracie je režim, který aspiruje na to, říkat absolutní ne násilí všeho druhu. Když to necháme jen na některých jedincích, kteří to pak strašným způsobem odnesou, kolaborujeme tím na systému,“ říká Koubová. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Jeho básně vytvářejí svébytný prostor a zvou čtenáře ke sledování detailů. Podobně je to i s rozhovory, které připravuje jako editor kultury na Seznam zprávách. Jonáš Zbořil tvrdí, že smrt je neutrální stav a život rebélie - a právě proto je jemu třeba věnovat co nejvíce pozornosti.

Lékaři z pražského IKEMU poprvé transplantovali játra spolu s ledvinou u dítěte s dědičným onemocněním ledvin. Podobné výkony se dělají velmi vzácně i celosvětově. Devítiletý pacient se narodil s polycystickou nemocí párového orgánu, která postihla také játra. Na operaci byl v půlce února a dnes žije normální život.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Americký prezident Donald Trump včera oznámil uzavření obchodní dohody s Japonskem. Její součástí je 15procentní clo uvalené na dovoz zboží do Spojených států, včetně automobilů. Co to znamená pro Evropu a jak tato dohoda ovlivní svět? Víc v Ranním brífinku v rozhovoru s hlavním ekonomem Portu Janem Berkou.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Americký prezident Donald Trump včera oznámil uzavření obchodní dohody s Japonskem. Její součástí je 15procentní clo uvalené na dovoz zboží do Spojených států, včetně automobilů. Co to znamená pro Evropu a jak tato dohoda ovlivní svět? Víc v Ranním brífinku v rozhovoru s hlavním ekonomem Portu Janem Berkou.

Od predsudkov k realite: Prečo môže byť Albánsko novým Bulharskom?Mnoho ľudí má voči Albánsku predsudky, ktoré sa týkajú najmä bezpečnosti. Podobná situácia nastala pred 19 rokmi, keď realitná kancelária ARCHEUS začínala s predajom nehnuteľností v Bulharsku, ktoré tiež čelilo obavám ohľadom bezpečnosti. Rastislav Štalmach opisuje v podcaste tento pocit ako „de javu": „Pre mňa je to také „de javu”, pretože v roku 2006, keď sme začínali, tak nás oslovil jeden Bulhar žijúci v Prahe a ponúkol nám predaj nehnuteľností v Bulharsku. Rovnako vidím v Albánsko ten potenciál."Dnešné Albánsko je už podľa neho úplne iné a obavy o bezpečnosť sú podľa Štalmacha neopodstatnené. Krajina je členom NATO od roku 2009, čím sa stala pilierom bezpečnosti celého Balkánu. Okrem toho v roku 2022 začali prístupové rokovania do Európskej únie, s predpokladaným ukončením v roku 2027 a členstvom v roku 2030. Vláda a premiér sú veľmi proeurópsky orientovaní a albánsky premiér bol opätovne zvolený už po štvrtýkrát, čo naznačuje stabilitu a pokračovanie prozápadného smerovania krajiny. „Dnešné Albánsko už je úplne iné. Bezpečnosť tam je úplne rovnaká ako u nás,“ hovorí Štalmach. Ostrovný rezort tam dokonca plánuje vybudovať aj zať amerického prezidenta Donalda Trumpa.Investičný potenciál a dostupné ceny: Apartmán pri mori za zlomok cenyAlbánsko je považované za jednu z posledných lokalít v Európe s výrazným potenciálom rastu cien nehnuteľností. Rastislav Štalmach poukazuje v podcaste na obrovský cenový rozdiel v porovnaní s inými obľúbenými destináciami: „Z môjho pohľadu je Albánsko jedna z posledných lokalít, kde má zmysel celkom dobre investovať a s potenciálom rastu, keďže ceny nehnuteľnosti tam sú zhruba od 1000 € za m². Keď si porovnám Chorvátsko, kde je 4000 - 5000 € za m² v dnešnej dobe a polohou je to rozdiel zopár 100 km, tak je tam obrovský potenciál na rast.“Ceny apartmánov začínajú už od 49 000 €. Napríklad malá garzónka (35 m²) v prvej línii s výhľadom na more sa predala za 80 – 85 tisíc eur, pričom už tri roky prinášala príjem z prenájmu. Očakávaná ročná výnosnosť investície je 15 až 20%, pričom tento výnos bude pravdepodobne naďalej rásť. Majitelia nehnuteľností v Albánsku majú aj možnosť prenajímať svoj apartmán a získať z neho príjem v rádoch tisícok eur. Archeus a ich partneri už spravujú vyše 100 apartmánov pre klientov, čo poskytuje komplexnú službu v čase neprítomnosti majiteľa.Bezpečná kúpa nehnuteľnosti v Albánsku: Od skúšky až po rekonštrukciu na kľúčPri kúpe nehnuteľností v Albánsku je kľúčové dbať na bezpečnosť transakcie. Iba 52% nehnuteľností v Albánsku spĺňa štandardy bezpečnej kúpy, pretože mnohé nemajú vysporiadané vlastníctvo, list vlastníctva alebo kolaudáciu. Štalmach však garantuje 100% istotu bezpečnej kúpy.Spoločnosť nepredáva nové developerské projekty (tzv. „off-plan“) ani nehnuteľnosti vo výstavbe od domácich developerov kvôli vysokému riziku nedokončenia alebo problémom so stavebnými povoleniami. Namiesto toho predávajú len nehnuteľnosti, ktoré už stoja, sú skolaudované a funkčné a majú list vlastníctva, ktorý vedia overiť cez notárov. Štalmach v tomto prípadne zdôrazňuje: „My predávame len nehnuteľnosti, ktoré už stoja, sú skolaudované a sú funkčné. Klient má 100% istotu, že sa stane vlastníkom.“V rámci rozhodovania...

Cestování autobusem po středních Čechách by se mohlo zrychlit. Od 1. srpna totiž Pražská integrovaná doprava zavádí nový systém nástupu. Podobně jako u MHD v Praze se budou u většiny spojů otevírat nejen ty přední, ale všechny dveře. Pokud jimi nastoupíte, musíte ale mít lístek koupený dopředu a v autobuse ihned označit, jinak přijde pokuta. Ty se navíc budou od srpna zvyšovat.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Je tady nová letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Začínají zostra, ponořili se do předvolebních písní. A vy hlasováním rozhodnete o vítězi.Tradici mobilizačních songů, které mají dostat příznivce k volebním urnám, založila ODS v roce 1998. Tehdy na Staroměstském náměstí v Praze zpívali Lucie Bílá a Karel Gott společně s Václavem Klausem (a mnoha dalšími) sborovou píseň Když mi dáš pac. Skončilo to tak, že po volbách si „pac“ dali dva rivalové - Klaus se Zemanem. A vznikla nechvalně známá opoziční smlouva.Na pomyslném festivalu politických písní nesmí chybět ani legendární pokus sociální demokracie z roku 2010. Tehdejší předseda Jiří Paroubek povolal na pomoc normalizační popovou hvězdu Michala Davida, který společně se stranickými bafuňáři na pódiu zahalekal song Správnej tým, původně složený pro hokejové šampiony z olympiády v Naganu.„Boom předvolebních songů jsme viděli a hlavně slyšeli v kampani v roce 2013, od té doby trend trochu uvadá. Dřív se lidé umělcům najatým stranami jen posmívali, přišlo jim to trapné. S nástupem sociálních sítí ale zpěváci zažívají lavinu hejtů od fanoušků a výčitky, jak se mohli za tučný honorář zaprodat. Takže se do toho nikomu už asi nechce,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Posledním varováním je příběh rockera Petra Koláře, který v roce 2021 nazpíval hymnu pro Okamurovu SPD. Za text „chránit svůj národ, svůj stát, za lidi férově hrát“ pak schytal velkou kritiku od svých posluchačů.„Výsledkem je to, že strany už nenajímají hvězdy, ale nově spíš sami politici občas něco nazpívají, jako třeba Pirát Ivan Bartoš nebo kdysi Ondřej Liška ze Strany zelených. Alespoň je to pak autentické. Další cestou, jak vytvořit song, je momentálně umělá inteligence, na níž dnes spoléhá třeba Okamurova SPD,“ dodává reportérka Lucie Stuchlíková.Politici, kteří se rozhodli sami zpívat, nejčastěji volí jako žánr rap. Například kandidát Zemanovců a bývalý železniční odborář Jaromír Dušek jednoduše rytmicky rýmuje slova „Jaromír, Dušomír, dáme mu mandát, pošleme ho do Sněmovny, ať jim to tam nandá.“ Podobně se v rappera a tanečníka před komunálními volbami v roce 2018 proměnil bývalý primátor Brna Petr Vokřál, tehdy byl v hnutí ANO.Rýmování Dominika Feriho „volby nejsou sexy, z nich nemáš erekci“, kterým se snažil zaujmout někdejší mladý politik TOP 09 před volbami v roce 2017, dnes získalo úplně nový význam. Feri je totiž v současnosti ve vězení za znásilnění.Všechny tyto umělecké pokusy politiků a snahy netradičně zaujmout voliče by přitom měly být spíš jakýmsi varováním pro potenciální následovníky - k úspěchu tyhle songy nikdy nevedly. Ba právě naopak, zpívající politici ve volbách buď vůbec neuspěli, nebo ji později museli opustit.Dostaly by vás dnes k urně verše o onanii? Zpívá Michal David politikům schválně falešně? A umí Lucie Stuchlíková pracovat rameny líp než Petr Vokřál? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a hlasujte v anketě o nejbizarnější volební song!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Středočeský kraj začal stavět u Kostomlat nad Labem na Nymbursku novou lávku přes řeku. Sloužit má cyklistům i chodcům. Podobné přemostění nikde blízko není. Přes Labe se dá přejít až v Nymburce nebo v Lysé nad Labem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Jak umožnit lidem více investovat, a zároveň tím zásadně přispět k růstu ekonomiky? Recepty se objevují, teď je otázka, jestli s nimi budou souhlasit politici. Probereme to v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Jak umožnit lidem více investovat, a zároveň tím zásadně přispět k růstu ekonomiky? Recepty se objevují, teď je otázka, jestli s nimi budou souhlasit politici. Probereme to v dnešním Ranním brífinku.

Návrh Evropské komise na omezení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 se okamžitě setkal s ostrou kritikou, vymezil se vůči němu i český eurokomisař Jozef Síkela (za STAN). Podobně jako mnozí další se obává dopadů na ekonomiku. „Alternativou je neomezovat se. Ale to je ve všech aspektech i v dopadech na každého člověka horší,“ varuje poradce prezidenta pro otázky životního prostředí Ladislav Miko.

Návrh Evropské komise na omezení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 se okamžitě setkal s ostrou kritikou, vymezil se vůči němu i český eurokomisař Jozef Síkela (za STAN). Podobně jako mnozí další se obává dopadů na ekonomiku. „Alternativou je neomezovat se. Ale to je ve všech aspektech i v dopadech na každého člověka horší,“ varuje poradce prezidenta pro otázky životního prostředí Ladislav Miko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Kováčik založil několik úspěšných firem jako Skrz.cz, Blabu.com atd., pak je prodal a založil další. Dnes je i mentorem a startupovým investorem. „Jak jsem začínal? Podobný byznys jsem dělal dlouho před založením prvního portálu, takže jsem byl expert a měl tým lidí. Když se pak objevil zajímavý rostoucí trh slevových serverů, bylo nejlepší období do toho skočit,“ popisuje.

Expert na automobilový priemysel Vladimír Orth a moderátor podcastov Autobazar.EU Erik Stríž diskutujú o budúcnosti automobilového priemyslu, pričom sa zameriavajú na Slovensko a jeho úlohu v globálnom autopriemysle.Rozoberajú dopad amerických ciel, ktoré majú za cieľ zvýšiť zamestnanosť v USA a obmedziť dovoz najmä z Číny. Diskutujú o vplyve globalizácie a súčasnej geopolitickej situácie na tento sektor, pričom zdôrazňujú, že pre európske a slovenské automobilky to znamená potrebu prispôsobiť sa zmenám a investovať do iných technológií. Hoci slovenský automobilový priemysel je v dobrom stave vďaka vývozu, rastúce ceny automobilov a legislatívne zmeny ovplyvňujú kúpyschopnosť obyvateľstva, čo vedie k zvýšenému dopytu po ojazdených vozidlách a oprave starších áut.Záverom sa venujú čínskej expanzii na globálny trh a uvažujú nad budúcnosťou Tesly, pričom zdôrazňujú, že turbulencie v automobilovom priemysle ovplyvňujú všetkých hráčov a vyžadujú si strategické rozhodnutia pre prežitie.1. Aká je aktuálna situácia s americkými clami a aký majú vplyv na automobilový priemysel vrátane Slovenska?Americká administratíva používa clá predovšetkým ako vyjednávací nástroj s cieľom zvýšiť zamestnanosť v Spojených štátoch a obmedziť dovoz, keďže majú obrovský schodok v účtovnej bilancii. Najväčším "zlom", ktoré vnímajú, je Čína, ktorá sa stala najväčším automobilovým trhom na svete. Hoci clá postihujú aj európskych výrobcov, mnohí z nich už majú továrne v Mexiku a Kanade (ktoré sú súčasťou ekonomického združenia NAFTA), čo im pomáha v rámci dodávateľských reťazcov. Kým výroba v USA je drahá pre vysoké mzdy, čo znamená, že autá vyrobené tam budú pre konečného spotrebiteľa extrémne drahšie, aj bez ciel.Pre slovenský automobilový priemysel clá primárne ovplyvňujú vývoz luxusných áut ako Audi Q7, Q8 a Cayenne do USA. Očakáva sa, že výroba týchto modelov sa v najbližších mesiacoch alebo rokoch presunie do USA, čo si vyžiada rozsiahle investície a premiestnenie výrobných liniek. Tento presun môže viesť k nižším ziskom slovenského závodu Volkswagen, zníženej potrebe kvalifikovanej pracovnej sily pre luxusné segmenty a potenciálne k porovnateľnej situácii s lacnejšou výrobou, ako je závod Stellantis v Trnave. Podobné problémy sa očakávajú aj u Jaguar Land Rover v Nitre, ktorý vyrába Defender, tiež určený hlavne pre americký trh. Vo všeobecnosti budú mať všetky európske závody vyrábajúce luxusné autá "mega problémy", pokiaľ sa neotvorí ruský trh. Jaguar Land Rover už v minulosti dočasne pozastavil export do USA kvôli neistote, ale medzičasom ho opäť spustil.2. Aká je budúcnosť automobilového priemyslu na Slovensku?Expert sa domnieva, že budúcnosť Slovenska nie je v automobilovom priemysle. Argumentuje tým, že Slovensko je malá krajina s malým počtom obyvateľov a nie je veľmi otvorená imigrácii. Je nerealistické očakávať, že pracovníci budú zarábať vysoké mzdy a zároveň vyrábať autá za 10-12 000 eur, pričom modely ako Fabia, Clio či Polo sú dnes považované za drahé "prémiové" autá.Slovensko by sa malo namiesto toho zamerať na budúce pokročilé technológie, ako sú LIDAR pre autonómne vozidlá a iné technologické zariadenia, ktoré predstavujú budúcnosť. Krajina má "inovačný dlh" a potrebuje investovať do inovácií. Existuje tiež riziko, že niektoré automobilky môžu v priebehu pol roka po skončení konfliktu presunúť výrobu na Ukrajinu kvôli dostupnosti pracovnej sily. Slovensko by malo prijať globálnu víziu pre nasledujúcich 30 rokov, ktorá by sa spájala s potrebami obyvateľstva a svetovými trendmi, a prispôsobiť tomu školstvo a ostatné systémy. Namiesto toho, aby bolo len "výrobnou dielňou", by sa Slovensko malo porovnávať s malými, efektívnymi krajinami ako škandinávske alebo baltické štáty, ktoré dokážu rýchlo prijímať rozhodnutia a vytvárať budúce globálne firmy.Hoci slovenský automobilový priemysel je v súčasnosti v dobrej kondícii vďaka vývozu a nižším

Proti zmenám ústavy sa podpísali aj konzervatívni právnici, vrátane bývalých ústavných sudcov a bývalých kolegov Viliama Karasa. Ústavná právnička Lucia Berdisová a šéf Amnesty International Slovensko Rado Sloboda tvrdia, že novela ústavy oslabí ochranu ľudských práv bežných Slovákov. Aj keby ste vyhrali súd v Štrasburgu, znižuje sa šanca, že sa na základe toho domôžete svojich práv na Slovensku. Podobné zákony majú podľa nich len Maďari a Rusi, a v oboch krajinách sa zneužívajú.V podcaste s Luciou Berdisovou a Radom Slobodom sa dozviete:– od 1:30 – čo je hlavný problém autorov dvoch rôznych petícií proti novele ústavy;– okolo 3:00 – že ústava by v prípade schválenia umožnila nelojalitu voči EÚ;– po 5:00 – že ústava zavádza výhradu v dodržiavaní európskeho práva;– od 6:00 – že sa znižuje miera ochrany Slovákov zo strany Európskeho súdu pre ľudské práva v Štrasburgu;– po 7:00 – ako sa znižuje šanca, že štrasburský rozsudok vymôžete na Slovensku;– od 9:00 – že dnes ESĽP chráni obete policajného násilia;– od 13:00 – že vás čaká niekoľko rokov súdenia sa, kým vám možno dá za pravdu Ústavný súd SR;– po 16:00 - že takýto zákon majú len Maďarsko a Rusko, a aj tam je to miernejšie;– od 18:00 – ako sa na Slovensku už teraz obrancom ľudských práv zle pracuje a bude to len horšie;– po 19:00 – že sa zhorší ochrana žien, detí a nepohodlných úradníkov;– od 22:00 – že táto novela ústavy priamo ublíži občanom Slovenska;– po 24:00 – ako podľa Petra Weissa ide o presadzovanie krajne pravicovej a náboženskej ideológie do ústavy, čo je v priamom rozpore s jej prvým článkom;– po 26:00 – či bude môcť proti tejto zmene zasiahnuť prezident alebo Ústavný súd SR;– od 32:00 – prečo sa nemôžeme spoľahnúť, že nás zachráni Ústavný súd SR;– o 33:00 – že ide o bezprecedentné otočenie Slovenska vo vzťahu k medzinárodnému právu;– po 34:00 – čo prinášajú pozmeňujúce návrhy KDH;– od 35:00 – či poslanci KDH skúšajú zakázať už zakázané a čo sa teda mení;– po 38:00 – či surogátne materstvo nie je zneužívanie chudoby;– od 39:00 – že o bioetike sa má diskutovať roky a nie dni;– po 41:00 – že sa zavedie diskriminácia neplodných žien oproti neplodným mužom;– po 42:00 – či je dôležité, ako sa v ústave používa pojem pohlavie a nie rod;– od 43:00 – že ústava a rozhodnutie ESĽP sú pre úradníka slabší argument ako email od nadriadeného;– po 44:30 – že bývalí kolegovia Viliama Karasa z fakulty tvrdia úplný opak ako on a podpisujú sa proti jeho návrhom;– od 45:20 – že aj konzervatívni bývalí ústavní sudcovia sa podpísali proti tejto zmene ústavy;– po 47:00 – či treba viac chrániť ústavu samotnú pred politickými zmenami;– od 48:00 – že tento návrh je útokom na ústavu;– od 50:00 – že právo sa musí skúmať v kontexte toho, čo sa deje, a podľa toho táto zmena nie je dobromyseľná.

Proti zmenám ústavy sa podpísali aj konzervatívni právnici, vrátane bývalých ústavných sudcov a bývalých kolegov Viliama Karasa. Ústavná právnička Lucia Berdisová a šéf Amnesty International Slovensko Rado Sloboda tvrdia, že novela ústavy oslabí ochranu ľudských práv bežných Slovákov. Aj keby ste vyhrali súd v Štrasburgu, znižuje sa šanca, že sa na základe toho domôžete svojich práv na Slovensku. Podobné zákony majú podľa nich len Maďari a Rusi, a v oboch krajinách sa zneužívajú.V podcaste s Luciou Berdisovou a Radom Slobodom sa dozviete:– od 1:30 – čo je hlavný problém autorov dvoch rôznych petícií proti novele ústavy;– okolo 3:00 – že ústava by v prípade schválenia umožnila nelojalitu voči EÚ;– po 5:00 – že ústava zavádza výhradu v dodržiavaní európskeho práva;– od 6:00 – že sa znižuje miera ochrany Slovákov zo strany Európskeho súdu pre ľudské práva v Štrasburgu;– po 7:00 – ako sa znižuje šanca, že štrasburský rozsudok vymôžete na Slovensku;– od 9:00 – že dnes ESĽP chráni obete policajného násilia;– od 13:00 – že vás čaká niekoľko rokov súdenia sa, kým vám možno dá za pravdu Ústavný súd SR;– po 16:00 - že takýto zákon majú len Maďarsko a Rusko, a aj tam je to miernejšie;– od 18:00 – ako sa na Slovensku už teraz obrancom ľudských práv zle pracuje a bude to len horšie;– po 19:00 – že sa zhorší ochrana žien, detí a nepohodlných úradníkov;– od 22:00 – že táto novela ústavy priamo ublíži občanom Slovenska;– po 24:00 – ako podľa Petra Weissa ide o presadzovanie krajne pravicovej a náboženskej ideológie do ústavy, čo je v priamom rozpore s jej prvým článkom;– po 26:00 – či bude môcť proti tejto zmene zasiahnuť prezident alebo Ústavný súd SR;– od 32:00 – prečo sa nemôžeme spoľahnúť, že nás zachráni Ústavný súd SR;– o 33:00 – že ide o bezprecedentné otočenie Slovenska vo vzťahu k medzinárodnému právu;– po 34:00 – čo prinášajú pozmeňujúce návrhy KDH;– od 35:00 – či poslanci KDH skúšajú zakázať už zakázané a čo sa teda mení;– po 38:00 – či surogátne materstvo nie je zneužívanie chudoby;– od 39:00 – že o bioetike sa má diskutovať roky a nie dni;– po 41:00 – že sa zavedie diskriminácia neplodných žien oproti neplodným mužom;– po 42:00 – či je dôležité, ako sa v ústave používa pojem pohlavie a nie rod;– od 43:00 – že ústava a rozhodnutie ESĽP sú pre úradníka slabší argument ako email od nadriadeného;– po 44:30 – že bývalí kolegovia Viliama Karasa z fakulty tvrdia úplný opak ako on a podpisujú sa proti jeho návrhom;– od 45:20 – že aj konzervatívni bývalí ústavní sudcovia sa podpísali proti tejto zmene ústavy;– po 47:00 – či treba viac chrániť ústavu samotnú pred politickými zmenami;– od 48:00 – že tento návrh je útokom na ústavu;– od 50:00 – že právo sa musí skúmať v kontexte toho, čo sa deje, a podľa toho táto zmena nie je dobromyseľná.

Máme zájem na společném vládnutí, ujišťovali po úterním jednání sebe a také veřejnost představitelé ODS a STAN. Podobné výroky nevyslovili v poslední době poprvé. Od vypuknutí bitcoinové aféry je opakují poměrně často.

Máme zájem na společném vládnutí, ujišťovali po úterním jednání sebe a také veřejnost představitelé ODS a STAN. Podobné výroky nevyslovili v poslední době poprvé. Od vypuknutí bitcoinové aféry je opakují poměrně často.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„První republika byla plná rozporuplných skandálů, špinavé politiky a zlých a dobrých lidí jako dnes. Pro mě je to vždycky zážitek sejít se nad tímto tématem a něco se dozvědět,“ popisuje herečka v Blízkých setkáních, co ji baví na práci na dokusérii Dvojky Toulky první republikou. Co ji na počátku 20. století baví nejvíc? Má ráda svůj hlas? A proč odešla z Národního divadla? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„První republika byla plná rozporuplných skandálů, špinavé politiky a zlých a dobrých lidí jako dnes. Pro mě je to vždycky zážitek sejít se nad tímto tématem a něco se dozvědět,“ popisuje herečka v Blízkých setkáních, co ji baví na práci na dokusérii Dvojky Toulky první republikou. Co ji na počátku 20. století baví nejvíc? Má ráda svůj hlas? A proč odešla z Národního divadla? Poslechněte si celý rozhovor.

Ve známé pohádce o pasáčku a vlkovi je základem příběhu stará Ezopova bajka. Ta pojednává o pasáčkovi ovcí, který tak často křičel, že se blíží vlk, až mu pak už nikdo ve vesnici nevěřil, když se zvíře skutečně objevilo. Podobně jako pasáček z onoho příběhu nyní působí vládní koalice, především její nejsilnější uskupení, tedy Spolu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už spousta chytrých lidí řekla i napsala, že člověk je emoční tvor, který občas použije rozum - namísto té iluze a sebeklamu, že jsme rozumní tvorové, kteří občas podléhají iluzím.Na základě několik setkání a debat jsem se rozhodl, že tento monohovor věnuji tomu, jak přemýšlím o současném světovém „období změn“ a ke komu „bych se přidal.“ Podobně jako u všech ostatních monohovorů, ani tentokrát netvrdím, že mám pravdu, ale nabízím své myšlenkové pochody k debatě a polemice - myslím, že právě debata a polemika nás všechny vede k lepším a utříděnějším názorům.Support the show

„Je velká škoda, že úsilí, které dnes Trumpovy Spojené státy vynakládají na ukončení konfliktu, nevynakládala Bidenova administrativa ve chvíli, kdy mu mohla předejít. Všichni víme, že Američané věděli půl roku dopředu, že se ruská armáda připravuje k nějaké akci, a nikdo vůbec nic neudělal,“ říká arabista a ekonom Jiří Weigl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 13.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Přesvědčovat Ukrajinu, nebo ji dokonce tlačit do toho, aby za každou cenu osvobodila veškeré své území, by znamenalo hnát další tisíce, desetitisíce ukrajinských vojáků na smrt a prodlužovat válku. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plzeň to uvedl prezident ČR Petr Pavel.

O jeho toulkách zmrzlou divočinou si s ním povídá Vladimír Kroc.

„Pokud chceme prosadit náš program, musíme volby vyhrát o parník,“ vyjádřil se nedávno Karel Havlíček. Nevíme sice, jaký parník má první místopředseda ANO na mysli, ale v každém případě spadají jeho představy do kategorie zbožných přání.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Hudebník Denis Bango aka Fvck Kvlt vydal v polovině března novou dlouhohrající desku, kterou doplnil o experimentální text Manifest Mŕtvej Revolúcie. „Filozofické směry ve svých životech aplikujeme každý den, přitom si to vůbec neuvědomujeme. Častokrát se chováme podle principů anarchismu, aniž bychom věděli, že nějaký anarchismus existuje. Podobně jako někdo může žít život podle desatera víc než někdo, kdo se ohání Kristem a křížem,” říká hudebník Denis Bango.

S dobrým přítelem člověk často pociťuje stejný dotyk věčnosti jako v partnerství. Podobně křehká je ale i hranice, kdy hlavou projede místo souznění zkrat. Nemyslím pseudovztahy, které končí tím, že jedna kamarádka na party zjistí, že ta druhá má lepší rtěnku.

Jaké jsou dnes americko-ukrajinské vztahy? To záleží na konkrétním dni, někdy i hodině. Od svého nástupu do funkce prezidenta v lednu 2025 Donald Trump svůj ukrajinský protějšek opakovaně ponížil, aby se ho následně zastal a ocenil statečnost ukrajinských vojáků. Na několik dní přerušil kritickou vojenskou pomoc Ukrajině a obnovil ji, až když země přistoupila na jeho podmínky. Podobné, byť ne tak časté, názorové výkyvy projevuje i směrem k Rusku.

Ivan Mašek a Tomáš Ježek byly dvě výrazné osobnosti malé, ale na počátku 90. let mimořádně vlivné politické strany – Občanské demokratické aliance (ODA). Přestože Ježek stál u začátku kuponové privatizace, později připustil, že ne všechno se povedlo. Podobně kritický byl ke svému dílu i chartista Ivan Mašek, který spoluzakládal Občanské fórum a pak ODA. Stranu ale opustil kvůli nejasnostem v jejím hospodaření. O obou politicích mluví v Portrétech David Hertl a Petr Nováček.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kolektivismus je úpadek. Před ‚my, které má poslání‘ je třeba mít se na pozoru. A takové je ‚rusáctví‘,“ varuje neurolog Jan Payne, vedoucí centra pro bioetiku při Ústavu humanitárních studií na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podobné nebezpečné kolektivistické rysy má podle něj i politika Donalda Trumpa. „Despotické režimy jsou postaveny na kolektivismu. Individualita je totiž základem demokracie,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Barborou Tachecí v Osobnosti Plus.