Podcasts about podobn

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cały świat zachwyca się serialem "Ołowiane dzieci". Tydzień temu omówiliśmy rolę jednostki w walce z systemem oraz metody sił Zła. Czas zająć się trującą Hutą. Podobną rolę w świecie pełni Kościół Rzymski. Daje pewne dobre rzeczy, ale jednocześnie truje i zabija. Co z nim zrobić? #NauczaniePastora #OłowianeDzieci #Netflix #serial -----------------

Cały świat zachwyca się serialem "Ołowiane dzieci". Tydzień temu omówiliśmy rolę jednostki w walce z systemem oraz metody sił Zła. Czas zająć się trującą Hutą. Podobną rolę w świecie pełni Kościół Rzymski. Daje pewne dobre rzeczy, ale jednocześnie truje i zabija. Co z nim zrobić? #NauczaniePastora #OłowianeDzieci #Netflix #serial -----------------

Podobné dialogy jistě znáte. Jeden třeba říká: „Viděl jsi ten film, no s-tamtím… jak hrál taky v-tamtom!“ A druhý odpovídá: „Myslíš tamten? S ním hrála přeci taková-ta… Jo, viděl!“Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Wschodnia przypowieść o sułtanie, którego mogła uratować jedynie „koszula człowieka szczęśliwego”, wprowadza nas w mądrość zawartą w Ewangelii. Nie chodzi o idealizowanie niedostatku, lecz o uważność, wdzięczność i zaufanie, które pozwalają zobaczyć sens mimo strat i niepewności. To propozycja nowej perspektywy - by szukać szczęścia nie tyle w kolejnych nabytych warstwach, ile w tym, co pozostaje – nawet gdy wszystko inne odpadnie.Edward Rickenbacker, pionier lotnictwa i bohater wojenny, przez 24 dni dryfował na Pacyfiku z kilkoma towarzyszami po awaryjnym wodowaniu. Przeżyli dzięki prostym, wręcz skrajnym środkom i codziennej modlitwie: łapali deszcz do ubrań, jedli przypadkowo złapaną mewę, z jej wnętrzności zrobili przynętę na ryby. Po latach Rickenbacker mówił, że dopiero gdy człowiekowi pozostaje samo życie, uczy się właściwego stosunku do rzeczy. Co piątek karmił mewy na wybrzeżu – gestem wdzięczności za ocalenie.Podobną lekcję dystansu pokazuje anegdota o Leopoldzie Staffie. Gdy podczas wojennej tułaczki nieznajomy „pomógł” mu nieść ciężką walizkę i zniknął z całym dobytkiem, poeta miał powiedzieć żonie: „Widocznie on bardziej potrzebował tych rzeczy niż my. Poradzimy sobie.” Człowiek jest naprawdę wolny dopiero wtedy, gdy nie musi niczego posiadać, żeby być szczęśliwym.

Zchátralé nádražní budovy v Liberci a Raspenavě se proměnily v prosperující podniky DOK Nordbeans a Raspenava Distillery, které staví nejen na silném vztahu k místu. Produkty obou značek navíc získaly ocenění Regionální potravina, značku udělovanou nejkvalitnějším lokálním výrobkům, která potvrzuje jejich čerstvost, kvalitu a regionální význam. Tyto příběhy ukazují, že i na okraji města lze budovat udržitelný a autentický byznys, který obstojí v konkurenci i mimo centra dění. Právě na těchto principech stojí také příběhy podnikatelů z Libereckého kraje, kteří se rozhodli budovat značky tam, kde většina vidí periferii. „Jsem rád, že můžu žít tam, kde chci, a díky podnikání přispívat k lepšímu životu ostatních lidí v Liberci,“ říká Martin Kozel z pražírny Nordbeans. Podobně mluví i Miroslav Rýdzi z palírny Raspenava Distillery, který své podnikání pevně spojil s rodným městem Raspenava. „Říkali mi, že je název Raspenava Distillery dlouhý, ale narodil jsem se tam a chci se k tomu hlásit,“ vysvětluje. Jak udržet podnikání lokální, aniž by ztratilo ambici růst, a kam až se mohou značky z Libereckého kraje dostat, rozebírá celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Ve dvoře je i nový sklad nebezpečných odpadů a lis na papír a plast. Podobná modernizace čeká i sběrný dvůr v Uněšovské ulici na Lochotíně. Přestavba by měla trvat 11 měsíců.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nižší šlechta bývá v historických statích často opomíjena. Existují však i výjimky, zejména v případě, že příslušníci vladyckého stavu dosáhli nejen na důležité úřady v moravském zemském zřízení, ale také v případě, že se ji podařilo zbohatnout natolik, že se stylem života i stavbami, které po sobě zanechali, vyrovnali panskému stavu. Podobným případem je i rod Bukůvků z Bukůvky, po jehož stopách stojí za to projet kuse severozápadní Moravy.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Doly už nejsou, ale horníci zůstávají. Tak to vypadá na Karvinsku, kde sice skončila těžba černého uhlí, ale hornická kultura žije dál. Další díl seriálu Poslední fajront je o pěveckém sboru bývalých havířů. Podobné soubory byly dříve velmi časté, dnes už jsou ale spíš vzácností.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Finančné sprostredkovanie na Slovensku prechádza výraznou premenou. Trh sa konsoliduje, rastie profesionalizácia a mení sa aj vzťah medzi sprostredkovateľmi a klientmi. O hlavných trendoch hovorí partner sprostredkovateľskej spoločnosti Umbrella Group Michal Ďuriš. V oblasti finančného sprostredkovania v súčasnosti možno hovoriť o troch dominantných trendoch. Prvým je konsolidácia trhu, keď interné siete poisťovní prechádzajú do externého prostredia a menšie sprostredkovateľské spoločnosti sa spájajú do väčších celkov. Podobný vývoj je viditeľný aj pri hypotékach, ktoré sú čoraz častejšie sprostredkované externými agentmi. „Konsolidácia paradoxne zvyšuje konkurenciu, pretože väčšie spoločnosti majú viac zdrojov na vzdelávanie, technológie a širšiu produktovú ponuku,“ hovorí Michal Ďuriš z Umbrella Group. Ďalším trendom je podľa neho postupné prispôsobovanie legislatívy vyšším nárokom klientov, čo vedie k profesionalizácii celého trhu. S tým súvisí aj zmena fungovania samotných sprostredkovateľských spoločností. Umbrella Group využíva takzvaný pool systém, ktorý umožňuje agentom zachovať si vlastnú značku a filozofiu bez potreby zakladať samostatnú firmu. „Základnou hodnotou pool systému je sloboda, ktorá vedie k vyššej spokojnosti sprostredkovateľa a následne aj klienta,“ vysvetľuje M. Ďuriš. V tomto modeli v súčasnosti v rámci skupiny funguje približne 30 samostatných tímov so zhruba 300 sprostredkovateľmi. Viac si vypočujete v podcaste.

„Proč jsme cancelovali vědomí?“ ptá se německo-americký fyzik a filozof Christof Koch ve své knize Then I Am Myself the World. Po dlouhou dobu totiž v anglosaské, převážně analytické filosofii dominoval názor, že vše, co existuje, je v posledku vysvětlitelné fyzikou – a že i vědomí lze chápat jako druhotný produkt mozku. Subjektivní prožívání a jeho stavy nás sice mohou znepokojovat, skutečná podstata reality však má ležet jinde: v neuronech, synapsích a výpočtech. Samy prožitky – bolest, radost či úzkost – snadno vyznívají jako iluzorní „divadlo v hlavě“. Koch si všímá, že tato víra v neomezenou explanační moc mozku dnes ztrácí svou samozřejmost, a to zároveň s ústupem kulturní a intelektuální dominance tzv. západního světa. Do popředí se naopak vracejí tradičnější koncepce vědomí, které paradoxně působí méně naivně než mnohé moderní redukcionistické teorie – a právě proto dokážou lépe držet krok se současnou fyzikou.Pozoruhodné jsou zkušenosti lidí, kteří jsou schopni hluboké meditace. Z hlediska současných zobrazovacích metod by se takový stav mohl jevit téměř jako nevědomí: oblasti mozku spojené s vnitřním dialogem, sebereflexí či kreativním přemítáním jsou při hluboké meditaci nápadně „tiché“. Jenže tato tichost neznamená absenci prožívání. Znamená především to, že je dočasně obejito lidské já: hlučná, neustále komentující instance, která však nese jen omezenou možnost zásadní proměny. Naopak posílení vědomí, jež lidské já tlumí, otevírá prostor pro mezní zkušenosti. Ty mohou měnit samu formu života: člověk se stává vnímavějším, pozornějším, otevřenějším světu i druhým. To, co se zvenčí – očima zobrazovacích technik – může jevit jako pasivita, prožívají lidé z nitra jako hlubokou pozornost, schopnou zásadní proměny lidské zkušenosti.Podobně lze uvažovat i o psychedelických zkušenostech, stejně jako o zkušenostech blízké smrti. Díky moderní urgentní medicíně dnes někteří lidé přežijí stavy klinické smrti. Intuitivně bychom očekávali, že půjde o hluboce traumatizující zážitky – a pro mnohé skutečně jsou. Ale významná část přeživších, až dvacet procent, popisuje tyto zkušenosti jako osvobozující a hluboce smysluplné. Často přitom používají jazyk blízký tomu, který volí i Christof Koch: lidské já povolí, zatímco vědomí se paradoxně rozšíří a prohloubí.Nemusí přitom jít o nic mystického. Vědomí, o které Christofu Kochovi jde – čiré vědomí existence – zakoušíme i v zcela běžných situacích: když se ráno probudíme nebo když nás někdo náhle vytrhne z hlubokého spánku. Ještě nevíme, kde jsme ani kým jsme, ale už víme, že jsme. Mystické či mezní zkušenosti tento stav syrového vědomí „jen“ rozšiřují a prohlubují. Právě proto má smysl o takové vědomí pečovat a věnovat se tomu, co Koch nazývá mental flossing – jakési mentální hygieně. Jde o každodenní praxi, v níž se učíme dočasně ztišit vnitřní dialog, vymanit se z přemílání starých křivd a „vyčistit“ své vnímání od nánosů automatických interpretací. Nejde o typickou aktivitu, analýzu problémů ani sebepoznání skrze vyprávění. Zvenčí se tato praxe může jevit jako pasivita, jako nicnedělání, ve skutečnosti však představuje prohloubenou formu vědomé pozornosti – takovou, která nepozorovaně, ale zásadně proměňuje samu formu života, a náš život činí lepším.ObsahI. Proč jsme cancelovi vědomí? [začátek až 24:15]II. Vědec na konci jedné éry [24:15 až 32:10]III. „Pak jsem světem“: vědomí jako základ reality [32:10 až 43:30]IV. Když fyzika slibuje příliš mnoho [43:30 až 51:30]V. Existovat znamená být zdrojem změny [51:30 až 01:04:10]VI. Více světa, méně já = bohatší zkušenost [01:04:10 až konec]

Ranní brífink Ondřeje Housky: „Německo vyhlásilo válku Rusku. Odpoledne plovárna,“ zapsal si Franz Kafka do deníku 2. srpna roku 1914. Jak vidět, to, že je někdo geniálním, v jednom oboru neznamená, že nemůže být v jiném ohledu zcela naivním, ba hloupým. Kafka praktický svět kolem sebe ignoroval, ani ho nenapadlo, že by mohla velká politika do jeho života zásadně zasáhnout. Podobně krátkozrakých tehdy bylo mnoho lidí a mnoho jich je i dnes. O souvislostech toho všeho bude dnešní Ranní brífink. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: „Německo vyhlásilo válku Rusku. Odpoledne plovárna,“ zapsal si Franz Kafka do deníku 2. srpna roku 1914. Jak vidět, to, že je někdo geniálním, v jednom oboru neznamená, že nemůže být v jiném ohledu zcela naivním, ba hloupým. Kafka praktický svět kolem sebe ignoroval, ani ho nenapadlo, že by mohla velká politika do jeho života zásadně zasáhnout. Podobně krátkozrakých tehdy bylo mnoho lidí a mnoho jich je i dnes. O souvislostech toho všeho bude dnešní Ranní brífink. 

Tvář známá z doby covidu, epidemiolog Petr Smejkal, považuje za přirozené, že vzpomínky na pandemii společnost vytěsňuje. Podobný trend pozoruje v osobě amerického ministra zdravotnictví. „Zpochybňuje medicínu založenou na důkazech, kterou razíme my i schopní Američani. Je tam ale proti tomu velká opozice. On je ministr politik, odborná americká veřejnost je úplně něco jiného,“ poukazuje epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Proč by zdejší zdravotnictví přiblížil americkému?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tvář známá z doby covidu, epidemiolog Petr Smejkal, považuje za přirozené, že vzpomínky na pandemii společnost vytěsňuje. Podobný trend pozoruje v osobě amerického ministra zdravotnictví. „Zpochybňuje medicínu založenou na důkazech, kterou razíme my i schopní Američani. Je tam ale proti tomu velká opozice. On je ministr politik, odborná americká veřejnost je úplně něco jiného,“ poukazuje epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Proč by zdejší zdravotnictví přiblížil americkému?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsem neschopná. Jsem líný. Neplním očekávání. Podobné věty se v téhle sérii opakovaly znovu a znovu. A pro lidi s ADHD nejsou nijak výjimečné. Právě proto může diagnóza přinést obrovskou úlevu a odpověď na celoživotní otázku: Co je se mnou špatně? Jenže tahle odpověď často přichází pozdě. U řady lidí se ADHD pojmenuje až v dospělosti – a někteří se k odbornému vyšetření nedostanou vůbec.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká policie kauzu Vrbětice odložila, protože neměla důkazy, řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS poslanec Radim Fiala (SPD). Proti jeho slovům se ohradil poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) s tím, že šlo o akt státního terorismu. Podobnými výroky se podle něj Fiala – stejně jako Tomio Okamura (SPD) – snaží vytvořit „umělou kouřovou clonu“, aby zakryli výroky „zlobivého generála“ Jaromíra Zůny, který se několikrát ohradil vůči Rusku.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hudbu dělám, jako by se sešli Koubek s Bittovou na houbičkách, zpívám hláskem podivným, ale miluju toJe jedním z nejoblíbenějších českých výtvarníků, však to má i v genech. Maminka Libuše byla světoznámou designérkou hraček, otec zase skvělým malířem. „Nikdy jsem od nich ale pořádně neslyšel hudbu,“ říká Petr Nikl v podcastu, který se do hloubky věnuje právě vztahu k muzice.Vzhledem ke svému nezvykle vysoko položenému hlasu Nikl pochybuje, prošel-li vůbec pubertou, ale nejspíš ano: „A projevila se právě tím, že jsem se hudbě vždycky trochu věnoval. Abych dělal alespoň něco, čemu se nevěnují rodiče.“Dlouho byl velmi introvertní, takže o jeho zálibě nikdo nevěděl. „Po čtyřech letech chození na klavír jsem se kvůli děsné učitelce zhroutil a zapomněl noty. Když jsem pak prvně uslyšel nahraný vlastní hlásek, trochu mě to vyděsilo, ale pořád jsem si drnkal na zvláštní strunný nástroj, který ležel po dědovi na skříni, totiž na balkánský brač.“Podobnými nástroji se Petr Nikl obklopuje dodnes, na jeho deskách jsou často k slyšení. Když později odejde z redakce Reportéra, po čtvrt hodině nadšeně telefonuje: „Právě jsem si v bazaru vedle Kotvy koupil harfu!“V rozhovoru vzpomíná, jak ho ve dvaceti zasáhla dvě traumata pár měsíců po sobě. Nejprve smrt Johna Lennona a vzápětí i maminky, dvou úžasných a mladých osobností – Lennonovi bylo čtyřicet a mamince o šest let víc.Petr Nikl popisuje, jak se brzy poté dostal na Akademii výtvarných umění mezi výtvarníky, kteří brali velmi vážně taky muziku – například na Stanislava Diviše nebo na Františka Skálu, s nímž má dnes ostatně hudební projekt Třaskavá směs.„Sám jsem poprvé vlezl na hudební pódium až ve čtyřiceti a ještě dlouhá léta si tam připadal nepatřičně. Hned první deska Nebojím se smrtihlava sice dostala nějakou cenu, ale kdosi správně poznamenal, že to zní, jako by se Václav Koubek sešel s Ivou Bittovou na houbičkách. Smutnou pravdou je, že já nikdy žádné podpůrné prostředky tohoto typu nepotřeboval, do snového přeludu se odjakživa umím dostat skoro každou činností.“Petr Nikl dnes sice bere hudbu stejně vážně jako výtvarné umění, ale o kvalitě vlastní tvorby pochybuje; spíš si jen tak hraje, chce se bavit.Je to nepatřičná skromnost. Každá další deska představuje originální zážitek a nebylo by divu, kdyby ceny posbírala i ta nejnovější, kterou natočil s o generaci mladšími muzikanty Martinem Kyšperským, Markem Doubravou a Alešem Pilgrem. Jmenuje se Chunta, vychází 23. ledna a ukázka z ní samozřejmě zazní v podcastu.

Saša Michailidis se ptá Radky Hájkové z ekologického nakladatelství Walden Press a Lukáše Tykala z nakladatelství Fraus Klett, které se specializuje na vydávání učebnic. Při pohledu na plné a neustále obměňované regály v knihkupectvích i laika napadne, jestli knih není moc. I podle expertů se vydává více titulů, než je domácí trh schopen pojmout. Kde končí knihy, o které už není zájem? Jak se přistupuje k jejich recyklaci? Dokážou se aktéři na knižním trhu chovat udržitelně?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ve své práci mimo jiné bojuje proti různým virům, které nás ohrožují na zdraví. Podobně nebezpečné jsou ale podle něj i dezinformace. A tak bojuje i proti nim. „Je překvapivě těžké vědu komunikovat. Dělám, co umím, ale je to boj, ve kterém zatím prohráváme, říká biochemik, který za svou občanskou odvahu letos získal Cenu Arnošta Lustiga.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ve své práci mimo jiné bojuje proti různým virům, které nás ohrožují na zdraví. Podobně nebezpečné jsou ale podle něj i dezinformace. A tak bojuje i proti nim. „Je překvapivě těžké vědu komunikovat. Dělám, co umím, ale je to boj, ve kterém zatím prohráváme, říká biochemik, který za svou občanskou odvahu letos získal Cenu Arnošta Lustiga.

Knih o tom, jak zbohatnout, existují stovky. Nick Maggiulli v té své ukazuje, jak šplhat po žebříčku bohatství.Kniha The Wealth Ladder (Žebřík bohatství) od Nicka Maggiulliho nepřináší jen motivační poučky, ale tvrdá data z amerických domácností. Na nich autor ukazuje, jak je ve společnosti bohatství rozložené i jak se ze spodních vrstev posouvat výš.Jemu samotnému se to povedlo. Přestože vyrůstal v rodině pradleny a řidiče, absolvoval prestižní Stanfordovu univerzitu. Založil si populární blog o financích Of Dollars and Data a dnes spravuje finance bohatým rodinám.Ve své knize dělí domácnosti do šesti úrovní podle bohatství. Jednotlivé levely se neodvíjejí od výše příjmů, ale podle čistého jmění. Což je vše, co člověk vlastní (od auta, přes dům až po úspory na penzi či jakékoliv cenné papíry) po odečtení dluhů. Každá z těchto šesti příček na žebříku bohatství, doplňuje Maggiulli, přináší určitý typ svobody.Na úroveň jedna umisťuje Maggiulli domácnosti, které žijí de facto od výplaty k výplatě, v majetku mají maximálně 10 tisíc dolarů (v přepočtu kolem 200 tisíc korun). Na úrovní dva jsou pak rodiny (majetek 10 - 100 tisíc dolarů), které nemusí v obchodě řešit, zda si koupí ta anebo o dolar dražší vejce.Úroveň tři (100 tisíc až milion dolarů) už dovoluje dopřát si jídlo v téměř jakékoliv restauraci. Od čtvrtého levelu (do jmění 10 milionů dolarů) pak panuje „svoboda cestování“, od páté úrovně (do 100 milionu dolarů) si rodina může dovolit dům, jaký si přeje. Nejbohatší skupina Američanů disponuje k tomu všemu navíc i velkým vlivem.Podobné rozdělení lze použít i pro Česko, má za to analytička One Family Office Anna Píchová, jen v našich poměrech je méně lidí mezi boháči a superboháči.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Když se eufemisticky hovoří o optimalizaci daní, nezřídka se za ní skrývá snaha daňovou povinnost obejít. Podobně se to má se systemizací státní správy. Za vznešeným výrazem najdeme rušení míst a propouštění. To by samo o sobě nemusel být problém, záleží však na tom, kdo a proč ztratí práci a zda tím erár něco získá.

Když se eufemisticky hovoří o optimalizaci daní, nezřídka se za ní skrývá snaha daňovou povinnost obejít. Podobně se to má se systemizací státní správy. Za vznešeným výrazem najdeme rušení míst a propouštění. To by samo o sobě nemusel být problém, záleží však na tom, kdo a proč ztratí práci a zda tím erár něco získá.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku prosince Austrálie zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro mladší 16 let. A protože téma omezování technologií pro děti je aktuální v celém světě i v Česku, o detailech tohoto opatření mluví v Antiviru s Kateřinou Gruntovou a Janem Cibulkou.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se znovu dočkal premiérského křesla. A může začít dělat, co chce. Jenže co to vlastně je?„Babiš byl roky ministrem financí, vedl už dvě vlády. O tom, jaký bude premiér, toho ale víme překvapivě málo. Převládne u něj touha po pomstě a stane se z něj autoritář jako z Obrána a Fica? Nebo zůstane hlavně pragmatik?“ ptá se v podcastu Václav Dolejší.Babiš už v minulosti hodněkrát ukázal, že dokáže úplně otočit. „Do politiky vstupoval když ne jako pravičák, tak středopravičák. Aby později změnil úplně všechno - program, marketing i voliče - a stal se levičákem,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Podobný obrat udělal přerodem z liberála vzývajícího nové technologie a průmysl budoucnosti v konzervativce, jehož program leží hlavně ve zvyšování důchodů. A teď se čeká, jestli a jak moc se odstřihne od západního politika a přiblíží se východu.„Nadějí v tomhle může být Donald Trump, k němuž Babiš vzhlíží. Trump požaduje větší investice do obrany. Jestli se chce Babiš podívat od Bílého domu, nemůže to brát na lehkou váhu,“ říká Stuchlíková.Jistota nemáme ani ohledně rozpočtu. Babiš v minulosti byl spíš jestřábem, který hlídal výdaje, dnes chce rozhazovat všude možně. „Ale nevím, jestli to nakonec bude tak horké, jak se všichni bojí. Pokud by v průzkumech vycházelo, že lidé se bojí vysokých schodků, Babiš klidně zase otočí. A v něčem už se to děje,“ dodává Dolejší.Komu všemu se chce Babiš pomstít? Za kolik jsou na prodej zbytky sociální demokracie a komunistů? A koupí je vůbec někdo? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Útok na oslavu židovského svátku Chanuka v Austrálii byl tragickou, ale nikoli nahodilou událostí. Podobných útoků už bylo více a je pravděpodobné, že další přijdou. Půda pro ně je připravená. Útoky na židovské cíle vlastně nikdy v dějinách nepřestaly ani v těch nejnovějších, po vzniku Izraele. Někdy byly, jindy nebyly spojené s čímkoli, co se odehrávalo na Blízkém východě, zejména s izraelsko-palestinským konfliktem.

Vysoký zájem o silvestrovské pobyty registrují letos majitelé a provozovatelé hotelů a penzionů v Jeseníkách. Mnohé z nich jsou už na závěr roku vyprodané. Podobně je tomu, i co se týče chat a chalup k pronájmu.

Útok na oslavu židovského svátku Chanuka v Austrálii byl tragickou, ale nikoli nahodilou událostí. Podobných útoků už bylo více a je pravděpodobné, že další přijdou. Půda pro ně je připravená. Útoky na židovské cíle vlastně nikdy v dějinách nepřestaly ani v těch nejnovějších, po vzniku Izraele. Někdy byly, jindy nebyly spojené s čímkoli, co se odehrávalo na Blízkém východě, zejména s izraelsko-palestinským konfliktem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bilingvismus přestává být luxusem a stává se konkurenční výhodou i vstupenkou do světa. Ve školách Prague British International School je jazyk prostředkem, který dětem otevírá svět, rozvíjí kreativitu, spolupráci a schopnost myslet jako budoucí lídři. „Nemyslíme si, že bilingvismus je jen o jazyce,“ říká ředitelka Česko Britské Základní školy, sesterské školy Prague British International School (PBIS) Petra O'Leary. „Je to především nástroj, který formuje kognitivní schopnosti a pomáhá dětem chápat svět z více úhlů pohledu.“ Děti v bilingvním prostředí totiž nepřekládají, spíše přepínají. „Mají v hlavě dva šuplíčky. Jeden s češtinou, druhý s angličtinou. A podle prostředí si otevřou ten správný,“ popisuje O'Leary. Podobně vidí situaci zástupkyně ředitele nižšího gymnázia PBIS Olga Jovanovská Boshku, pro kterou je vícejazyčnost naprosto přirozená. Tato schopnost umožňuje dětem vidět situace z různých úhlů a řešit konflikty s odstupem, někdy stačí změnit jazyk a okamžitě se změní tón rozhovoru. Jaké konkrétní strategie používají, aby bilingvní vzdělávání zároveň rozvíjelo sebevědomí, empatii a schopnost spolupráce u žáků? To se dozvíte v novém dílu podcastu Forbes BrandVoice.

Jaké to je se podílet na výzkumu, který místy připomíná žánr sci-fi? Lasery, zlaté kostky plující vesmírem, umělou inteligenci a ohromnou dávku lidského důmyslu a šikovnosti. Tyhle všechny věci totiž spojuje obor výzkumu gravitačních vln.

Nad knížkami Pepíka Formánka, mého blízkého kamaráda, si říkávám, že nikdy nevíme, co má pro nás osud připravené hned za nejbližším rohem. A pokud tomu jdeme vstříc, pak to stačí sepsat – a je z toho román. Podobné myšlenky se mi vracely i při čtení jeho zatím poslední knížky, a také při našem rozhovoru, který jsem naplánoval do předvánoční doby. Je to povídání o lásce, o přátelství – o životě.Rozhovor v plné délce více než 1 hodiny a bonusové video navíc k tomu najdete na http://herohero.co/petrhorky. Dostanete kompletní rozhovory ve více než dvojnásobných délkách a bez reklam. A k tomu bonusové materiály, slevy a jiné dárky pro předplatitele.Odkazy:Herohero Josefa Formánka - https://herohero.co/jubilantubmkytxvkfwhkKnihy Josefa Formánka - https://www.databazeknih.cz/vyhledavani/knihy?q=josef formánekhttp://herohero.co/petrhorky00:00 Desátá kniha - Zamilovaný p(r)outník.07:14 Temnota po rozpadu manželství.12:55 To nejpravdivější, co můžeš napsat.19:56 V každý okamžik se rozhodujeme.23:04 Spadnul jsem do lásky.28:55 Základní stavební kameny života.Zbytek rozhovoru obsahuje navíc tyto kapitoly:31:41 Táhnout volně jako pták.46:27 Trest za to, že jsem se nehorázně vytahoval.57:16 Ponaučení světu.Support the show

Zemědělský úředník Martin Šebestyán. Slovenský železniční manažer Ivan Bednárik. A generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Co má trojice mužů společného s hnutím SPD, které coby „své experty“ nominuje do vlády jako ministry?O nikom z nich nebylo doposud vůbec známo, že má jakkoliv blízko k hnutí Tomia Okamury. Přitom SPD na různé své semináře občas zve spřízněné lidi zvenčí, kteří tam pak mají přednášky. To ale neplatí o nikom z uvedené trojice.Jednoduchý pohled do jejich předchozích kariér naopak ukazuje, že dva ze tří „expertů SPD“ mají daleko víc k šéfovi hnutí ANO než k Tomio Okamurovi. Bez pochyb to platí o budoucím ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi a také ministrovi dopravy Ivanu Bednárikovi.„Šebestyán jako šéf zemědělského intervenčního fondu ochotně dával dotace Babišově koncernu Agrofertu, což soudy označily za nezákonné. A on by jako teď měl v roli ministra vymáhat zpět miliardy na dotacích? To asi nikdo nečeká, ba právě naopak,“ říká v podcastu reportérka Lucie Stuchlíková.Kandidáta Šebestyána do funkce podporují hlavně velké zemědělské skupiny a jejich majitelé, jimiž se říká „agrobaroni“. Očekávají od něj, že zachová současnou podporu i dotace pro velké podniky a zabrání tlaku EU, která chce při přerozdělování peněz směřovat více pomoci malým a středním farmářům.Podobně je to s dopravním manažerem Ivanem Bednárikem, který dnes šéfuje slovenským železnicím. V Česku působil v letech, kdy ministerstvo dopravy řídilo hnutí ANO - Bednárik byl v letech 2014 až 2020 nejprve ředitelem ČD Cargo, další dva roky pak generálním ředitelem Českých drah.„Bednárik je mimo jiné vášnivým myslivcem a z jeho životopisu vyplývá, že umí vyjít skoro s každým. V předchozích angažmá například spolupracoval s lidmi okolo Andreje Babiše, exprezidenta Miloše Zemana nebo mocného zbrojaře Michala Strnada. Zároveň má pověst člověka, který oboru rozumí,“ připomíná reportér Václav Dolejší.Ze tří ministrů za SPD tak má reálně k Okamurově světu nejblíž generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Třeba proto, že patří mezi kritiky současné podoby české armády, kterou označuje za „expediční“, zatímco podle něj zaostává ve své hlavní roli – obraně země. A právě vysílání vojáků různé zahraniční mise kritizuje dlouhodobě i SPD.Dalším pojítkem na Okamuru je někdejší generál a později europoslanec za SPD Hynek Blaško, který byl jedním z těch, kdo Zůnu jako vhodného ministerského kandidáta doporučoval.Generál Blaško se netají svými názory na válku na Ukrajině, které nemají daleko k moskevské propagandě - například obvinil NATO i EU k vyprovokování Ruska a následně také média, která podle něj o konfliktu přinášejí nepravdivé informace.Nutno dodat, že samotný budoucí ministr obrany Jaromír Zůna alespoň v rozhovorech otevřeně označuje Rusko za agresora, který válku rozpoutal.Jak to dopadne s vládním postem pro Filipa Turka? Pozval vás už Andrej Babiš k sobě na špagety? A na co jít v Brně do divadla? Poslechněte si celou epizodu trojnásobného podcastu roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Pronájem pokoje o osmi metrech čtverečních za báječných 15 tisíc korun měsíčně či sklepní byt o podobné rozloze za tři miliony. Podobné inzeráty potvrzující realitu nedostupnosti bydlení už dlouho vyvolávají frustraci. Konečně ale také začaly zajímat i politiky a zdá se, že se po mnoha letech debatování něco děje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pobřežní mangrovové lesy dokážou zadržet až čtyřikrát více uhlíku než deštné pralesy. Podobně jako tropických lesů, i mangrovů po světě ubývá. Ve Spojených arabských emirátech se naopak snaží je vysazovat a ochránit tak své pobřeží.

Pobřežní mangrovové lesy dokážou zadržet až čtyřikrát více uhlíku než deštné pralesy. Podobně jako tropických lesů, i mangrovů po světě ubývá. Ve Spojených arabských emirátech se naopak snaží je vysazovat a ochránit tak své pobřeží.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnoho firemních krizí nevzniká kvůli vnějším vlivům, ale kvůli vnitřním rozhodnutím a řízení. Slabé základy byznysu, špatné finanční řízení, přetížený majitel bez nadhledu a slabý tým jsou časté příčiny problémů. Mnozí podnikatelé podcenili přípravu na těžší časy a chyběla jim strategie, jak krizi zvládnout. V článku sdílím zkušenosti z mentoringu i podcastů, které mohou být inspirací i varováním. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Podporte Dobré ráno na HeroHero: ⁠⁠⁠⁠https://herohero.co/dobrerano/subscribe⁠⁠Doteraz bola poverenou, stane sa z nej oficiálna šéfka. Generálka Jana Maškarová bude už aj oficiálne policajnou prezidentkou. Hoci jej na rokovaní výboru zložili pochvalu aj niektorí opoziční politici, náročnou úlohou bude odolávanie otvoreným i skrytým politickým tlakom. Zvládne to?Viac ako dve a pol hodiny Maškarová odpovedala na otázky poslancov. Sľubuje transparentnú komunikáciu a v prípade zbavenia obvinení aj riadny návrat čurillovcov do práce. To, že jej manžel pracuje na policajnej inšpekcii, ako problém nevníma.O Jane Maškarovej a jej pôsobení sa v podcaste Dobré ráno rozpráva Jana Krescanko Dibáková s reportérom denníka SME Petrom Kováčom.Zdroje zvukov: TA3, Teraz.skOdporúčanieDnes vám odporúčam článok môjho kolegu, s ktorým sme sa práve dorozprávali. Peter Kováč sa venoval manželom Kučerkovcom, ktorých rád spomínal Robert Fico. Veľmi obsažný text nesie názov "Ako to bolo s priznaniami expolicajta z Ficových tlačoviek? Svedok hovorí o vyhrážkach manželky" a pripomína, že prokurátorka Kučerková je sama obžalovaná. Podobné texty sú veľmi dôležité pre to, aby sme vedeli, či je rozdiel medzi tým, čo sa stalo, a tým, ako to prezentujú politici.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Už na základní škole se učíme, že rostliny díky fotosyntéze vyrábí živiny a kyslík – přesto dodnes neumíme přesně zaznamenat, jak tento proces skutečně probíhá. Podobně už dnes sice známe stavbu ptačího oka, jak ale pták opravdu vidí svět, stále nevíme. Ví toho současná věda už hodně, nebo pořád málo? Sleduje hlavně jednotlivé detaily, nebo se snaží porozumět celku? A souvisí touha po poznání i s otázkami po smyslu a přesahu lidského života? To je téma debaty Vertikály.

Českí voliči už niekoľko hodín rozhodujú o novom zložení Poslaneckej snemovne, teda dolnej komory parlamentu. Voľby vzbudzujú veľký záujem verejnosti aj médií, a to nielen pre samotných kandidátov, ale aj pre témy, ktoré rezonujú medzi občanmi. Jednou z hlavných je obava, že ak sa bývalý premiér Andrej Babiš vráti k moci, Česi by mohli dopadnúť podobne ako Slováci.Známy český herec Ivan Trojan napríklad na svojom Instagrame zverejnil video, kde mladých ľudí pozýva k volebným urnám a naznačuje, že len vysoká volebná účasť môže našich susedov ochrániť pred slovenským scenárom. Podobný odkaz venoval Čechom aj scenárista a herec Zdeněk Svěrák, ktorý ľudí vyzval, aby volili lídrov, ktorým záleží na demokratických hodnotách. V opačnom prípade by „mohli dopadnúť ako bratia Slováci.“Fakt, že snaha vyhnúť sa podobnému politickému smerovaniu ako Slovensko sa stala jednou z hlavných tém predvolebnej kampane, potvrdzuje aj český politológ Aleš Michal. Podľa jeho slov bolo cieľom kampane ukázať voličom na slovenskom príklade, ako by krajina vyzerala pod vládou radikálnych strán.„Tieto debaty sa sústredili najmä na zdôraznenie kontrastu medzi Slovenskom a Českom, či už ide o slabosť slovenských inštitúcií v porovnaní so silným českým Ústavným súdom, alebo o rolu prezidenta Petra Pavla a dvojkomorového parlamentu,“ uviedol Michal.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

PŘIPOJTE SE DO KOMUNITY POSLUCHAČŮ A POSLUCHAČEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE CELÉ EPIZODY Znepokojivá data o rostoucím násilí na školách, prudká radikalizace dospívajících a čím dál hlubší politický rozkol mezi mladými muži a ženami. Filozofka Alice Koubová ve Studiu N rozebírá, co dnes formuje psychiku mladých mužů, proč jsou zranitelní vůči manipulaci a jak algoritmy, společenský tlak i nedostatek mezilidské solidarity vedou ke hněvu, který se obrací proti ženám nebo celé společnosti. Dvanáctiletý chlapec hledá videa o autech. Algoritmus mu nabídne těla žen. O chvíli později srovnání ženy s oslem. Pak narážky na neschopnost žen řídit. A nakonec Andrew Tate. „Nemusí zadat ani slovo násilí nebo zneužívání žen. Algoritmus ho do manosféry dovede sám,“ říká filozofka Alice Koubová. Ve Studiu N mluví o tom, kdo dnes podle jejího výzkumu formuje mladé muže: „Chlapi, kteří mluví o tom, co znamená úspěch, jsou často spojeni se silovou rétorikou. Typicky je to devadesátkový ředitel, který nastoupil jako mladý muž po odchodu komunistické nomenklatury a zvykl si na to, že všechno řídí a je nenahraditelný. Vnímal by jako křivdu, kdyby měl svou pozici předat někomu z mladší generace. Je do sebe zahleděný a glosuje okolí z pozice neotřesitelné moci,“ říká Koubová. Druhým vzorem je typ zahraniční internetové celebrity, jako je Andrew Tate – muž, který chce získat moc silově, bez pochybností a diskuze, „v jistém smyslu až imperialistickým způsobem“, říká filozofka. „Podobné typy bychom našli například kolem politické strany Motoristé.“ Rozdíly mezi mladými muži a ženami se netýkají jen hodnot, ale čím dál víc i volebního chování. „U generace Z vidíme zásadní politický rozkol. Mladí muži volí úplně jinak než mladé ženy,“ všímá si Koubová. „Rozdíl mezi tím, koho volí muži a ženy mezi dvaceti a osmadvaceti lety, je největší ze všech generací v mnoha demokraciích světa. Mladí dospělí muži mají statisticky větší tendenci volit pravicové extremistické strany.“ V rozhovoru jsme se dotkli i širších společenských souvislostí: jak vypadá odolná společnost, kde máme slepé skvrny i proč bychom měli hlasitěji odmítat násilí – ať už na sítích, nebo v reálném světě. „Demokracie je režim, který aspiruje na to, říkat absolutní ne násilí všeho druhu. Když to necháme jen na některých jedincích, kteří to pak strašným způsobem odnesou, kolaborujeme tím na systému,“ říká Koubová. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion