POPULARITY
Categories
Je tady další epizoda letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Dnes o zvířatech, které politici využívají v kampani.O Češích se říká, že jsou národem pejskařů, takže přirozeně i politici často využívají psy v kampaních pro zvýšení své líbivosti. Sázejí na to, že se svým psem mohou působit mnohem lidštěji.Přeborníkem v zapojení zvířat do kampaně je Andrej Babiš, lídr ANO. Ostatně nejrůznější živočichy musí mít rád, vždyť kvůli nim si postavil Čapí hnízdo. Jak kdysi řekl, nebavilo ho stát obrovskou frontu u krmení koz v zoo, tak si řekl, že si udělá vlastní.Výčet Babišových psů, jež v uplynulých letech ukazoval na svých sítích, je dlouhý: red roy pudl Gigi, belgický krátkosrstý ovčák maliňák Sharp, německý ovčák Tango, retrívr Ella, málem i obyčejný jezevčík Lojza z útulku…Občas lídr ANO natočí videa nejen se psy - třeba na své farmě s divokým prasetem Růžou. Prý je nenáročná, protože ji stačí podrbat hráběmi a chrochtá blahem. Jindy si zase v kanceláři povídá s kohoutem Silverem, který prý nemá rád ukrajinské obilí, protože je „kontaminované a ničí naše české zemědělství“.Zvíře patří i na Pražský hrad. Za Václava Havla tam po chodbách nejprve pobíhala kříženka Ďula, později německá boxerka Sugar. Klausovi psa neměli, možná je to málo pravicová záliba. Až Zemanovi si pak na Hrad přivedli Darcy, fenku zlatého retrívra, která se ovšem znelíbila tím, že údajně shrnula koberec, o nějž hlava státu zakopla a poranila si koleno.Současný prezident Petr Pavel tuhle psí tradici zbořil a vsadil překvapivě na kočku. Micka se společně s flanelovou košilí stala symbolem jeho kampaně. Pavlovi ji našli v zimě ve křoví jako mrznoucí kotě, když pod Řípem venčili svého psa Boba.Asi neznámějším politickým zvířetem je dnes ovšem Betyna, fenka erdelteriéra, s níž všude chodí první místopředseda ANO Karel Havlíček. Začalo to nenápadně - bral ji sebou jen na víkendové výlety vlakem, ale dnes už rozdává její fotky, má její obrázek na autě, vodí ji s sebou na rozhovory do televizních a podcastových studií. A chlubí se, že Betyna už má vyšší preference než KDU-ČSL.Kde končí Babišovi psi? Je kočka levicová? A jaké zvíře byste chtěli být v příštím životě? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a vyberte v anketě zvířecího vítěze voleb!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Maskáče sice nenosí, ale k vojákům rozhodně patří. Na Pražském hradě psi hlídají sídlo prezidenta a také hledají výbušniny. Pětiletá fenka německého ovčáka, která se jmenuje Ara, se právě teď sžívá s novým psovodem, četařem Vojtěchem Hovorkou. „Jeden z našich úkolů na Hradě je, když se objeví nějaké neznámé zavazadlo, ho zkontrolovat. Pokud by to pes označil, tak tomu přichází pyrotechnik,“ popisuje Hovorka. „Díky bohu jsme na Hradě ještě nic nenašli.“
Jsme zvyklí si stěžovat. Jsme zvyklí očekávat jen to nejhorší. A často pak přehlédneme vysloveně pozitivní událost. Jednou z nich je prostý fakt, že máme na Hradě prezidenta, za kterého se nemusíme stydět. Po dvou předchozích „hlavách státu“ je to opravdu velká úleva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Maskáče sice nenosí, ale k vojákům rozhodně patří. Na Pražském hradě psi hlídají sídlo prezidenta a také hledají výbušniny. Pětiletá fenka německého ovčáka, která se jmenuje Ara, se právě teď sžívá s novým psovodem, četařem Vojtěchem Hovorkou. „Jeden z našich úkolů na Hradě je, když se objeví nějaké neznámé zavazadlo, ho zkontrolovat. Pokud by to pes označil, tak tomu přichází pyrotechnik,“ popisuje Hovorka. „Díky bohu jsme na Hradě ještě nic nenašli.“Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Už jsem si zvykla upravit herectví na jiný prostor, protože s Činoherním klubem jsme začali vyjíždět i mimo Prahu,“ vysvětluje ke svému účinkování na Nejvyšším purkrabství. „Ráda zahraju na větším jevišti, protože pak nemám pocit, že mi divák až tak moc vidí do kuchyně,“ přiznává Vasilu Fridrichovi. Co prozradila o své nové seriálové postavě kriminalistky? Klube se jí v hlavě nová kniha? Jaké byly její dojmy ze zkoušky Heda Gabler – naostro?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.
V pogovoru z Jaroslavom Skrušnýjem, mojstrskim prevajalcem iz češčine in francoščine, preverjamo, kaj je v drugi polovici 20. stoletja slovenskemu kulturnemu prostoru dala francoska in kaj češka literaturaKo smo se v 19. stoletju Slovenci borili za narodne pravice v kontekstu habsburške monarhije, smo se pogosto navdihovali pri Čehih. Znano telovadno društvo Sokol smo, denimo, ustanovili, sledeč prav češkim zgledom. In Slovenske matice bi bržčas ne bilo, ko bi Čehi že ne imeli Češke matice. Pravzaprav ima tudi gajica, pisava, ki jo danes uporabljamo, svoje najgloblje korenine na Češkem, saj se je Hrvat Ljudevit Gaj, ko je snoval ortografski sistem za zapisovanje južnoslovanskih jezikov, prvenstveno zgledoval pri Čehu Janu Husu in njegovi adaptaciji latinice v zgodnjem 15. stoletju. Vse to je slovenski in češki kulturni prostor povezovalo in zbliževalo, toliko bolj seveda, ker je tudi kar nekaj Slovencev v tistem obdobju študiralo na znameniti Karlovi univerzi v Pragi. No, te tesne vezi pa so se v 20. stoletju – še zlasti v njegovi drugi polovici – nekoliko zrahljale. Saj drži, da je Plečnik takoj po prvi svetovni vojni vodil prenovo Hradčanov in da si zgodovine slovenskega filma ni mogoče predstavljati brez Františka Čapa in njegove Vesne, a vtis je, da so se po drugi svetovni vojni naši ustvarjalci, naši umetniki za navdih in spodbudo najraje, najpogosteje obračali na zahod ali na jug, spričo česar se je razdalja med našim in češkim kulturnim okoljem v splošnem povečevala. Da pa se te stare češko-slovenske povezave vendarle ne bi čisto pretrgale, je skrbelo nekaj prizadevnih literarnih prevajalk in prevajalcev, med katerimi je eno ključnih vlog odigral Jaroslav Skrušný, ki nas je oskrbel s prevodi osrednjih čeških povojnih književnikov – od Milana Kundere do Bohumila Hrabala, od Vaclava Havla do Ivana Klime. Je pa treba podčrtati, da je to pravzaprav le polovica njegovega prevajalskega opusa, saj Skrušný zdaj že kakega pol stoletja nadvse vešče, nadvse umetelno prevaja tudi iz francoščine. Zola, Sartre, Camus, Malraux in Stendhal so, če omenimo le nekatere, avtorji, ki jih lahko beremo, zahvaljujoč njegovim prevajalskim naporom, za katere je leta 2011 potem prejel tudi Sovretovo nagrado. A kako gresta češčina in francoščina, češka in francoska književnost skupaj? Kako ena in kako druga odmevata med slovenskimi bralkami in bralci? Iz katere literarne tradicije, ne nazadnje, raje prevaja? – To je le nekaj vprašanj, ki so nas zaposlovala v tokratnem Kulturnem fokusu, ko smo pred mikrofonom gostili prav Jaroslava Skrušnýja. Foto: Jaroslav Skrušny (Goran Dekleva)
Proč se některé zastávky v Praze přejmenovávají a jak vznikají názvy pro nové ulice? Proč se Hellichova v každém směru jmenuje jinak a jaké jméno ponese nový most mezi Prahou 4 a 5?Nejen na to odpovídá v novém Dopravním podcastu Albert Kubišta, předseda Komise místopisné Rady hl. m. Prahy. Dozvíte se, jaké principy a pravidla platí pro pojmenovávání veřejných prostranství a proč se komise snaží velkým změnám spíše vyhýbat.Řeč přijde i na ožehavá témata:Jak to bude s názvy stanic metra na trase D?Přejmenuje se Českomoravská na Arénu Libeň, nebo Náměstí Republiky na Masarykovo nádraží?A co zažité názvy jako Vltavská, Hradčanská či Malostranská?Albert Kubišta také vysvětluje, jak probíhalo citlivé přejmenování Koněvovy ulice na Hartigovu a proč je důležité zachovat v názvech historickou paměť. Pokud vás zajímá, jak se tvoří tvář Prahy, kterou denně vnímáme, pusťte si tento díl.⏱ Prvních 31 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 61 minut pro předplatitele na Patreonu
Bývalý hradní pán Jakoubek z Vřesovic prý i nadále dohlíží na své sídlo v Kostomlatech pod Milešovkou. Dosvědčují to turisté, kteří na hradní zřícenině nocují. Hrad ze 14. století patří obci, která ho postupně opravuje.
Slavnou počítačovou hru Kingdom Come Deliverance II si její fanoušci můžou užít i na hradě Trosky v Českém ráji. Sloužil jako předloha programátorům a při nových večerních komentovaných prohlídkách v kostýmech se návštěvníci můžou v reálných kulisách aktivně podívat i do samotné hry.
Zřícenina hradu Pyšolec u Vírské přehrady na Žďársku se díky práci dobrovolníků znovu stává viditelnou součástí krajiny.
Ve středu 16. července odstartuje v oblasti Dolních Vítkovic festival Colours of Ostrava. Radiožurnál je jeho hlavním mediálním partnerem a společně s festivalem proto přímo z areálu chystá speciální vysílání ze stříbrného R-streamu. Hostem bude třeba Ben Cristovao, Lukáš Hejlík, skupina Nedivoč a další. Víc teď ještě neprozradíme, naopak se vydáme do více než dvacetileté historie festivalu.
Ve středu 16. července odstartuje v oblasti Dolních Vítkovic festival Colours of Ostrava. Radiožurnál je jeho hlavním mediálním partnerem a společně s festivalem proto přímo z areálu chystá speciální vysílání ze stříbrného R-streamu. Hostem bude třeba Ben Cristovao, Lukáš Hejlík, skupina Nedivoč a další. Víc teď ještě neprozradíme, naopak se vydáme do více než dvacetileté historie festivalu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve Španělském sále Pražského hradu se začátkem června udělovalo ocenění Policista roku. Tím nejvyšším titulem se může od letošního ročníku pyšnit František Vychytil z Pardubického kraje. Za sebou má více než dvacet let služby a pod rukama desítky závažných případů, včetně vražd a průmyslových havárií.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve Španělském sále Pražského hradu se začátkem června udělovalo ocenění Policista roku. Tím nejvyšším titulem se může od letošního ročníku pyšnit František Vychytil z Pardubického kraje. Za sebou má více než dvacet let služby a pod rukama desítky závažných případů, včetně vražd a průmyslových havárií.
Pokud pátráme po největším hradním komplexu u nás, můžeme rovnou zalistovat v Guinessově knize rekordů. Areál, který je největší v Česku, drží totiž i celosvětový primát.
Pokud pátráme po největším hradním komplexu u nás, můžeme rovnou zalistovat v Guinessově knize rekordů. Areál, který je největší v Česku, drží totiž i celosvětový primát.
Roštejn je gotický hrad schovaný v lesích Javořické vrchoviny severně od Telče na Jihlavsku. Jak se na něm žije a co se tam bude dít během hlavní turistické sezony? Na to ve vysílání Českého rozhlasu Vysočina odpověděla kastelánka Kateřina Rozinková.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kdo by měl být příštím prezidentem, zeptali se veřejnosti zástupci společnosti STEM/MARK. Nikdo nás nenapadá, odpovědělo 71 procent dotázaných. V tuto chvíli nemají důvod lámat si hlavu s tím, kdo by měl od března 2028 sedět na Hradě. Do prezidentských voleb je ještě daleko.
Kdo by měl být příštím prezidentem, zeptali se veřejnosti zástupci společnosti STEM/MARK. Nikdo nás nenapadá, odpovědělo 71 procent dotázaných. V tuto chvíli nemají důvod lámat si hlavu s tím, kdo by měl od března 2028 sedět na Hradě. Do prezidentských voleb je ještě daleko.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Barevnost stožárů na lince 131/51 vs. 137/52Debata na zastupitelstvu o tom, co by prospělo silniční dopravěPlány s tramvajovou tratí a přechody kolem Pražského hraduSetkání Bavíme se o DědiněStav sady cykloopratření na Evropské, včetně cyklopřejezdůNová tramvaj Škoda 52TOslavy 100. výročí trvalého provozu autobusů77 let smyčky DlabačovPřípravy na zavedení tunelbusuRekonstrukce metra HradčanskáVýjimky v zónách placeného stání pro elektro a hybridní vozy___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show
Vltava je řeka plná inspirace. Točí se kolem ní řada příběhů, osobností, řemesel a zajímavých staveb, na které má upozornit letošní projekt Národního památkového ústavu s názvem VLTAVA slavná & splavná. Cílem je představit řeku nejen jako vodáckou atrakci, ale především jako kulturní fenomén.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
V Dívčím Hradě na Bruntálsku se objevila Newcastleská choroba, nebo chcete-li, pseudomor. Nemoc ohrožuje tamní chovy a hrozí velký úhyn drůbeže i peněžní ztráty chovatelů. Ti teď musí měsíc čekat a dodržovat přísnější hygienické podmínky.
Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Setkání ve Veleslavíně a návrh opatření v ulici Pod Novým lesemSetkání "Bavíme se o Dědině"Petice na Dědině za snížení rychlosti tramvají a nasazování vozů Škoda 15TKomise BESIP a místa pro přecházení u škol, školek a dětských hřišť3. jednání se starosty severozápadu. Jednání o Pražském okruhu, rozšíření Horoměřické o BUS pruh a nástup všemi dveřmi do příměstských autobusůRealizace sloupků na chodnících proti nelegálnímu parkováníPřístřešky Na PadesátníkuVěřejné osvětlení na DědiněPosunutí jízdního řádu školní linky 260Nelegální zpomalovací pás ve VokovicíchNové digitální tablo na HradčanskéDotazy na magistrát k rekonstrukci metra HradčanskáSundání "60" a "70" na Evropské a Bělohorská s výjimkou "60" pro tramvaje___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show
Již v sobotu 21. června startuje v 10.30 na nádvoří Pražského hradu svou Tatru 603 Josef Zajíček, vedoucí ROBOT expedice Praha-Ósaka EXPO 2025. Celkem sedm posádek historických aut se chystá na šestnáct tisíc kilometrů dlouhou trasu. „Kdo nás poslouchá, ať nás přijde podpořit,“ zve Josef Zajíček na Hradčanské náměstí. „Jsme poctěni, že to přijde odstartovat pan prezident.“ K vidění bude celý peloton vozů, mimo jiné i legendární Tatra 87, kterou proslavili Zikmund a Hanzelka.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Krajinářská architektka Jana Kohlová pracuje na rekonstrukcích starých zahrad. Jak shání historické odrůdy smrků či růží? A v čem se liší staré túje od těch dnešních?Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Silničáři 2. června uzavřeli most přes říčku Moštěnku v Dřevohosticích na Přerovsku. Čeká ho obnova. Řidiči cestující mezi Přerovem a Bystřicí pod Hostýnem proto musí jezdit po objízdných trasách. Na jedné z nich – u Hradčan – silnici v pondělí dopoledne zablokoval havarovaný kamion.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Kulturní památka a zchátralý hrad Opálka na Klatovsku dostává druhou šanci – a to i díky studentkám a studentům stavitelství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Z jejich školních projektů se stanou konkrétní plány na opravu střech i fasád, které využije sama majitelka. Podporu mají i od památkářů.
Mohl by to být námět na film: Prominentní zajatci čekají jako rukojmí na horském hradě. Zatím se jim nevede zle, ale další dny jsou nejisté. Blíží se konec války. Budou vyměněni a osvobozeni, nebo zastřeleni? Boj o hrad Itter byl zřejmě nejpodivnější bitvou 2. světové války. Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stáli Němci proti Němcům.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stanuli Němci proti Němcům.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kate Molleson explores the maverick spirit, fierce passions and phenomenal twilight years of Leoš JanáčekLeoš Janáček was a true Czech original. He heard music in the way people talk on the streets, loved the local and made it universal - pouring his “speech melodies” into pioneering, devastating operas, and writing some of the most intimate confessionals in instrumental music. His life also came with a major plot twist – after years of toiling away unappreciated, he suddenly found fame in his 60s. Instead of winding down, Janáček revved up. This week, Kate Molleson explores his maverick spirit, his fierce passions, and the phenomenal flood of inspiration of his twilight years.Music Featured:Sinfonietta (Fanfare) The Wild Duck In the Mists (2nd mvt, Molto adagio) The Fiddler's Child Songs of Hradčany (The Weeping Fountain) Jenůfa, Act II (Jenůfa's Prayer) Moravian Folk Poetry in Song, JW V/2 (No 2, Constancy) On the Overgrown Path (Our Evenings; A Blown Away Leaf) Diary of One Who Disappeared (Nos 19-22) Katya Kabanova: Act II Scene 2 "Jste to vy, Katěrino Petrovno?"…."Choď si, dívka, do času" The Cunning Little Vixen Act II “Fox Goldenstripe…..That's how it is!” Quartet No 1 ‘Kreutzer Sonata' (1st & 2nd mvts) March of the Blue Birds Říkadla - Nursery Rhymes (excerpt) Lachian Dances (Nos 3-6) Mládí On the Overgrown Path (No 9, In Tears) Pohádka – Fairytale Glagolitic Mass (Intrada) The Excursions of Mr Broucek Suite (The Moon Waltz) 1905 Sonata Capriccio (2nd & 3rd mvt) Glagolitic Mass (excerpt) Moravian Love Songs (No 10 ‘Love') Intimate Sketches (Waiting for You!) From the House of the Dead Suite (3rd mvt, Holiday is Coming) Quartet No 2 ‘Intimate Letters' On the Overgrown Path (No 7, Good Night)Presented by Kate Molleson Produced by Amelia Parker for BBC Audio Wales & WestFor full track listings, including artist and recording details, and to listen to the pieces featured in full (for 30 days after broadcast) head to the series page for Leos Janacek (1854-1928) https://www.bbc.co.uk/programmes/m002c0h9And you can delve into the A-Z of all the composers we've featured on Composer of the Week here: http://www.bbc.co.uk/programmes/articles/3cjHdZlXwL7W41XGB77X3S0/composers-a-to-z
Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.
Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.
1. Nevkusný chrám slovenskej oligarchie za európske peniaze 2. Tibor Gašpar je ruský človek 3. Šimkovičovej ľudia rozhadzujú peniaze na svetové hviezdy
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Když vám přijde pozvánka na Hrad, měla by to být čest. Během působení Miloše Zemana ale lidé schůzky v sídle prezidenta popírali. A měli proč. Přítomnost Zdislavy Pokorné na nádvořích místní osazenstvo značně znervózňovala. Zemanovi lidé polepili brány fólií, zřídili si hradní taxi a mnozí vlivní lidé se reportérku snažili obejít pěšky. Vyprávíme bizarní příběhy, které jsme viděli na vlastní oči. A definitivně tak uzavíráme jednu politickou éru. Hosty Filipa Titlbacha jsou investigativní reportérka Zdislava Pokorná, šéf investigativního oddělení Deníku N Michael Švec a tvůrčí duo Antonie Rašilovová a Roman Poliak, kteří stojí za inscenací Zadním vchodem na Hrad. Podívejte se na celou epizodu.
Big O talks Belichick and Tar Heels on Hard Knocks