Podcasts about Hrad

Do výdajů na obranu by se mohly započítávat nové vojenské nemocnice a některé dálniční a silniční úseky. Do věci by tak asi měli promluvit i ministři zdravotnictví a dopravy. A možná by se mělo počkat, zda se do červencového summitu NATO v Ankaře ještě nesejdou tito unijní resortní šéfové, aby pak česká vláda konečně mohla moudře rozhodnout, zda do Turecka poletí s, nebo bez. Tedy s prezidentem Petrem Pavlem, nebo bez něj.

Do výdajů na obranu by se mohly započítávat nové vojenské nemocnice a některé dálniční a silniční úseky. Do věci by tak asi měli promluvit i ministři zdravotnictví a dopravy. A možná by se mělo počkat, zda se do červencového summitu NATO v Ankaře ještě nesejdou tito unijní resortní šéfové, aby pak česká vláda konečně mohla moudře rozhodnout, zda do Turecka poletí s, nebo bez. Tedy s prezidentem Petrem Pavlem, nebo bez něj.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Středočeskou zříceninu lidově zvanou Hláska u Senohrab najdete u soutoku řeky Sázavy a potoka Mnichovky. Po obléhání před více než pěti sty lety z hradu mnoho nezbylo, na místě dnes stojí už jen vstupní brána a torzo věže. Přesto vás zřícenina okouzlí romantickou polohou i okolní přírodou. Po vystoupání k hradu se můžete osvěžit skokem do řeky Sázavy na plovárně Senohraby.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Středočeskou zříceninu lidově zvanou Hláska u Senohrab najdete u soutoku řeky Sázavy a potoka Mnichovky. Po obléhání před více než pěti sty lety z hradu mnoho nezbylo, na místě dnes stojí už jen vstupní brána a torzo věže. Přesto vás zřícenina okouzlí romantickou polohou i okolní přírodou. Po vystoupání k hradu se můžete osvěžit skokem do řeky Sázavy na plovárně Senohraby.

Středočeskou zříceninu lidově zvanou Hláska u Senohrab najdete u soutoku řeky Sázavy a potoka Mnichovky. Po obléhání před více než pěti sty lety z hradu mnoho nezbylo, na místě dnes stojí už jen vstupní brána a torzo věže. Přesto vás zřícenina okouzlí romantickou polohou i okolní přírodou. Po vystoupání k hradu se můžete osvěžit skokem do řeky Sázavy na plovárně Senohraby.

Středočeskou zříceninu lidově zvanou Hláska u Senohrab najdete u soutoku řeky Sázavy a potoka Mnichovky. Po obléhání před více než pěti sty lety z hradu mnoho nezbylo, na místě dnes stojí už jen vstupní brána a torzo věže. Přesto vás zřícenina okouzlí romantickou polohou i okolní přírodou. Po vystoupání k hradu se můžete osvěžit skokem do řeky Sázavy na plovárně Senohraby.

Pražský léčitel, drogy a obvinění ze znásilnění. Co všechno se mělo podle policie dít v suterénu starého domu na Hradčanech? Jak to muž vysvětluje? A kdy a jak to všechno prasklo? Zjišťoval a poví Vit Kubant, kolega z investigativního týmu Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. *** UPOZORNĚNÍ: Epizoda obsahuje popis sexuálního násilí. ***Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pražský léčitel, drogy a obvinění ze znásilnění. Co všechno se mělo podle policie dít v suterénu starého domu na Hradčanech? Jak to muž vysvětluje? A kdy a jak to všechno prasklo? Zjišťoval a poví Vit Kubant, kolega z investigativního týmu Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. *** UPOZORNĚNÍ: Epizoda obsahuje popis sexuálního násilí. ***

Saša Michailidis se ptá historika architektury z ČVUT Miroslava Pavla a Jaromíra Haince z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Sto let slaví Velký strahovský stadion. Výročí připomíná i festival Open House Praha. Proč nás fascinuje chátrající kolos, který hostil všesokolské slety, spartakiády, vojenské přehlídky, bohoslužbu papeže Jana Pavla II. nebo koncert Rolling Stones?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá historika architektury z ČVUT Miroslava Pavla a Jaromíra Haince z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Sto let slaví Velký strahovský stadion. Výročí připomíná i festival Open House Praha. Proč nás fascinuje chátrající kolos, který hostil všesokolské slety, spartakiády, vojenské přehlídky, bohoslužbu papeže Jana Pavla II. nebo koncert Rolling Stones?

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Majitelé krásného zámku v Telči na Vysočině se rádi bavili lovem, a proto často jezdili na svůj nedaleký lovecký hrádek Roštejn. Ten je dodnes obklopený velkou oborou. A myslivosti a lesu jsou věnované i jeho prohlídkové trasy.

V dalším vydání rubriky O čem se mluví jsme se věnovali Základním uměleckým školám a projektu Nadace Magdaleny Kožené ZUŠ Open, který během následujících tří týdnů nabídne stovky koncertů a vystoupení po celé republice.

V obci Třebušín na Litoměřicku v Ústeckém kraji stojí na stejnojmenném kopci zřícenina hradu Kalicha. V 15. století ho tam nechal vybudovat Jan Žižka, který po neúspěšném obléhání Litoměřic potřeboval ve zdejším kraji opěrný bod. Stavba byla zahájena v květnu roku 1421 a rostla překvapivou rychlostí. Je doloženo, že hrad už v září téhož roku obléhal Zikmund Děčínský z Vartenberka. Od roku 1422 používal Žižka predikát z Kalicha.

V obci Třebušín na Litoměřicku v Ústeckém kraji stojí na stejnojmenném kopci zřícenina hradu Kalicha. V 15. století ho tam nechal vybudovat Jan Žižka, který po neúspěšném obléhání Litoměřic potřeboval ve zdejším kraji opěrný bod. Stavba byla zahájena v květnu roku 1421 a rostla překvapivou rychlostí. Je doloženo, že hrad už v září téhož roku obléhal Zikmund Děčínský z Vartenberka. Od roku 1422 používal Žižka predikát z Kalicha.

Proč se na požár v Českém Švýcarsku přišlo, až když zasáhl větší plochu? Jak se osvědčují vládní zmocněnci, kterých bude mít vláda po nástupu Jakuba Landovského do funkce zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO už čtrnáct? A co uvidí návštěvníci nově zpřístupněných částí hradu Bečov nad Teplou, kde před lety našli jeden z nejvýznamnějších českých pokladů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hádka o účast na summitu NATO mezi vládou a prezidentem každým dnem sílí. Snadno by tak mohla přerůst v sérii dalších sporů, které budou komplikovat českou zahraniční politiku. Kam to nechá vláda zajít? Hostem Ptám se já byl poradce ministra zahraničí Jan Zahradil. Spor o to, kdo bude reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře by měl prezident Petr Pavel projednat s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) na schůzce příští týden po prezidentově návratu z Jižní Ameriky.Už zítra by se přitom měl premiér setkat s generálním tajemníkem NATO. Informaci, že Mark Rutte ve čtvrtek navštíví Česko, dnes oznámila Severoatlantická aliance.Babiš v pondělí řekl, že na summit NATO určitě pojede vládní delegace. Neumí si prý představit, co by tam dělal současně i prezident. Ten opakovaně prohlásil, že má v úmyslu delegaci vést. Naposledy o tom premiéra informoval minulý týden dopisem. Podle vlády je to ale kabinet, kdo je nositelem české zahraniční politiky. Navíc se názory vlády a hlavy státu na některé zahraniční otázky liší. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Pavel by neměl jet také proto, že nemá v zemi reálný politický vliv. Šéf diplomacie prezidenta zároveň dlouhodobě označuje za součást opozice. Ostré výpady vůči hlavě státu začal Macinka stupňovat poté, co prezident odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Hrad opakovaně vyzval premiéra Babiše, aby ministra zahraničí krotil. Jde o čistou pomstu Motoristů prezidentovi, nebo něco víc? Jak vedou Motoristé resort zahraničí? A jak výsledek maďarských voleb ovlivní českou zahraniční politiku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ostrý spor prezidenta a vlády o to, kdo pojede v červenci na summit NATO pokračuje. Andrej Babiš prezidentovi vzkázal, že pojede vládní delegace a nechápe, co by tam Petr Pavel dělal. Proč mu kabinet v účasti tak zatvrzele brání? Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář.Předseda vlády Andrej Babiš v pondělí prohlásil, že v případné účasti prezidentovi Petru Pavlovi na červencovém summitu Severoatlintické aliance (NATO) v Ankaře bránit nechce, neměla by podle něj ale logiku. Nositelem zahraniční politiky je podle Babiše navíc vláda a názory hlavy státu na některé zahraniční otázky se od kabinetu liší. Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti. Petr Pavel se zatím zúčastnil všech summitů, které se od jeho nástupu do funkce konaly. Proti jeho přítomnosti na příštím aliančním jednání začal vystupovat vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poté, co prezident odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Macinka od té doby opakovaně označuje prezidenta za součást opozice. Na summit by podle něj Pavel neměl jet také proto, že nemá v zemi reálný politický vliv.Petr Pavel minulý týden napsal Andreji Babišovi dopis, ve kterém ho informoval, že v souladu se svým ústavním postavením stále hodlá stát v čele české delegace.Vztahy mezi vládou a Hradem jsou v poslední době napjaté nejn kvůli neshodám ohledně složení delegace na letní summit NATO. Jak zjistil server Aktuálně.cz, ministerstvo obrany nedovolilo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem. Hrad následně označil za absurdní, že obrana cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil.Proč prezident na své účasti trvá? Proč ministerstvo obrany tutlá už natočený rozhovor s hlavou státu? A jak může naše vztahy s Maďarskem ovlivnit to, jak silně stávající vládní politici podpořili ve volbách Viktora Orbána?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Turistickou atrakcí Náměště na Hané je zámek na návrší obklopený kruhovou zahradou. Pozůstatky hradu na skalním ostrohu jsme navštívili minule. Teď se vydáme k dolnímu zámku.

Pavel chce jet s Babišem, Babiš říká, že pojede s Macinkou a Macinka odmítá jet s Pavlem. Vláda se s Hradem přetahuje o cestu na summit NATO. Kdo je v právu? A kdo tenhle rébus vyřeší? Téma pro ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloSpeciální třídílná série s bývalým novinářem a politikem Vladimírem Mlynářem

Today's episode is about one of the oldest cities in Slovakia Trenčín. In the Slovak lesson, you are going to learn some words from my dialogue. You will also learn how to say “That sounds terrible“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my dialogue about the history of Trenčín.Episode notesIn today's episode, I'm talking about one of the oldest cities in Slovakia Trenčín. In the Slovak lesson, you are going to learn some words from my dialogue. You will also learn how to say “That sounds terrible“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my dialogue about the history of Trenčín.Slovak lesson1.    navštíviť (to visit)2.    pamätať si (to remember)3.    obrovský hrad (huge castle)4.    dôležitá skala (important rock)5.    stredovek (middle ages)6.    vytesať (to carve)7.    vytesaný nápis (carved inscription)8.    dobrá spomienka (good memory)9.    táboriť (to camp)10. pevnosť (fortress)11. vládnuť (to rule)12. útok, útoky (attack, attacks)13. požiar, požiare (fire, fires)14. povodeň, povodne (flood, floods)15. To znie hrozne. (That sounds terrible.)DialogueUčiteľka: Dobre všetci, dnes sa rozprávame o jednom z najzaujímavejších miest na Slovensku – Trenčíne. Kto z vás ho už navštívil?Žiak 1: Ja! Pamätám si ten obrovský hrad na skale.Učiteľka: Presne tak. Trenčiansky hrad je symbolom mesta. A tá skala bola dôležitá už pred tisíckami rokov.Žiak 2: Tisíce? To ako… pred stredovekom?Učiteľka: Oveľa skôr. Archeológovia našli dôkazy o tom, že tam ľudia žili už od nepamäti.Žiak 1: Oh, áno… Pamätám si aj ten nápis vytesaný do skaly.Učiteľka: Dobrá spomienka. Vytesali ho rímski vojaci počas markomanských vojen okolo roku 179 n. l..Žiak 2: Takže Rimania tam aj táborili?Učiteľka: Presne tak. Teraz sa presuňme do stredoveku. Hrad sa stal dôležitou pevnosťou a mesto sa rozrástlo pod ním.Žiak 3: Kto mu vládol?Učiteľka: Jeden z najmocnejších mužov v regióne – Matúš Čák Trenčiansky.Žiak 1: A Trenčín bol jeho sídlom, však?Učiteľka: Áno, ale aj po Matúšovej smrti mesto zostalo dôležité. V roku 1412 kráľ Žigmund Luxemburský udelil Trenčínu štatút slobodného kráľovského mesta, čo znamenalo viac práv, obchodu a mestských hradieb.Žiak 2: Potom už mesto žilo bez problémov?Učiteľka: To nie. Trenčín prežil útoky, požiare, povodne a dokonca aj morové epidémie. Najhoršia katastrofa sa stala v roku 1790, keď obrovský požiar zničil veľkú časť mesta.Žiak 3: To znie hrozne. Ako to mesto prežilo?Učiteľka: Pomaly...Timestamps00:35 Introduction to the episode02:19 History of Trenčín03:34 Fun fact 111:00 Fun fact 212:51 Slovak lesson18:24 Dialogue in Slovak21:47 Dialogue with the English translation28:02 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my  Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website  https://www.bozenasslovak.com© All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

Poprask kolem cen benzínu. Petr Pavel si i po třech letech na Hradě udržuje velkou šanci na znovuzvolení. Politická koule AfD se stává lavinou už i na západě Německa. Dilema chilského prezidenta: aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A na konec glosa Ondřeje Kepky. Moderuje Ondřej Konrád.

„Bude-li poptávka u občanů a bude-li dostatečná podpora pro případné zvolení, k tomu samozřejmě zdraví moje a rodiny, tak účast v dalších volbách velice silně zvážím,“ prohlásil ve vysílání České televize prezident republiky Petr Pavel. Reagoval tím na dotaz, zda za dva roky bude obhajovat mandát.

Válka mezi Spojenými státy a Íránem začala; Zahřívací kolo boje o Hrad začalo. Prezident by měl jasně říct, jestli do něj půjde; Docházejí Kremlu vojáci?; Donald chce tančit

Do prezidentských voleb zbývají dva roky, ale žádná z debat prezidenta Petra Pavla s občany se již neobejde bez vyzvídání, zda bude obhajovat funkci.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„Paní kastelánce jsem věnoval svoje cédéčko s tím, ať si to poslechne, že bych si na hradě rád udělal koncert. Od té doby jsem se vracel stále častěji,“ říká hudebník, textař, skladatel, ale také zakladatel, autor a hybatel projektu Landštejnské legendy Josef Gušlbauer.