Podcasts about historik

Bylo to pár let po vzniku republiky, kdy se demokracie v Československu ocitla v krizi. Snažili se toho využít i nastupující fašisté, pod vlajkou nacionalismu namířeného jak proti německým, tak židovským spoluobčanům. Řešení na demokratickém půdorysu nejsou jednoduchá, možná o to svůdnější bývá volání po vládě „pevné ruky“. Ovšem jak už to bývá, ta lehká a zdánlivě jednoduchá řešení vlastně neexistují.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá genealoga šlechtických rodů Petra Maška z Národního muzea a Jana Županiče z Historického ústavu AV ČR. Dokumentární cyklus ČT s názvem Modrá krev má dlouhodobě vysokou sledovanost. Proč nás dnes tolik přitahuje tento svět, když právě šlechtě byly po vzniku Československa v roce 1918 a pak zase v letech 1945 a 1948 odebírány tituly, majetek a společenská úloha?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá genealoga šlechtických rodů Petra Maška z Národního muzea a Jana Županiče z Historického ústavu AV ČR. Dokumentární cyklus ČT s názvem Modrá krev má dlouhodobě vysokou sledovanost. Proč nás dnes tolik přitahuje tento svět, když právě šlechtě byly po vzniku Československa v roce 1918 a pak zase v letech 1945 a 1948 odebírány tituly, majetek a společenská úloha?

Stalinské represálie sú témou ďalšej historickej Nočnej pyramídy. Veľký monsterproces s tromi slovenskými biskupmi a potom ďalšie, ktoré skončili dlhoročnými väzeniami a trestami srmti. Historické udalosti známe ako 50. roky, obdobie stalinizmu. Viac o nich budeme hovoriť s historikom z ÚPN Branislavom Kinčokom. | Historická NP: Rok 1951, vrchol stalinských represálií u nás. | Hosť: Branislav Kinčok (historik; ÚPN). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=podcast&referral_content=pastorek&utm_source=youtube. Ďakujeme.

Saša Michailidis se ptá předsedy místopisné komise Rady hl. m. Prahy Alberta Kubišty a historika Václava Ledvinky z Archivu hl. m. Prahy. Dvorecký most, nebo most Anežky České? Pražané budou moci vybrat jméno pro nové spojení přes Vltavu, a to díky online anketě. Je to vhodný způsob? A jak se vybírají názvy pro třeba také ulice nebo zastávky MHD? Kdy je a není vhodné přejmenování? Jakou roli hraje místopis a historický kontext?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě před nějakými 10–15 lety se mohlo zdát, že studená válka je fenoménem, který nevratně odešel do historie. Dnes se k ní ale historici nebo politologové vrací nejen z čistě profesionálního zájmu, ale i kvůli tomu, že samotný pojem studená válka je relevantnější než kdy dřív od začátku 90. let minulého století.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik z Historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Orientuje sa na starovek – neskorú antiku (5. - 7. storočie) a stredovek (stredoveká epika, rytierske romány a pod.), sťahovanie národov, povesti, mytológiu (klasickú a germánsku). Venuje sa aj včasnostredovekým dejinám Slovenska pred príchodom Slovanov. Je autorom alebo spoluautorom kníh: Sťahovanie národov (454 – 568) : Ostrogóti, Gepidi, Longobardi a Slovania, Alkohol ako kultúrno-historický fenomén, Pes v mytológii, náboženstve a folklóre, či Gestá, symboly, ceremónie a rituály v stredoveku. Vyštudoval históriu a latinčinu na FiFUK. Pochádza z Bratislavy. Má rád literatúru, študuje klasickú filológiu, má rád hudbu, najmä 50-tych rokov. Je synom významného vojenského historika Jozefa Bystrického. | Hosť: Peter Bystrický (historik, orientuje sa na starovek, Historický ústav SAV). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Když se řekne „Království mýdlových bublin“, zní to jako název poetické pohádky. Jedná se však o celovečerní filmový dokument režisérky Taťány Markové, který otevírá bránu do světa rodiny Schichtových a jejich mýdlového impéria. Dokument i rodinu Schichtových v rozhovoru s Janem Pokorným přibližuje spolu s režisérkou také historik Martin Krsek, který na dokumentu spolupracoval. Film vstupuje 30. ledna do kin. V čem byla podnikatelská rodina Schichtových unikátní?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne „Království mýdlových bublin“, zní to jako název poetické pohádky. Jedná se však o celovečerní filmový dokument režisérky Taťány Markové, který otevírá bránu do světa rodiny Schichtových a jejich mýdlového impéria. Dokument i rodinu Schichtových v rozhovoru s Janem Pokorným přibližuje spolu s režisérkou také historik Martin Krsek, který na dokumentu spolupracoval. Film vstupuje 30. ledna do kin. V čem byla podnikatelská rodina Schichtových unikátní?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom Štefana Chrappu je historik Patrik Dubovský z Ústavu pamäti národa. Reč je o saleziánovi, kňazovi, filantropovi a väzňovi komunistického režimu Antonovi Srholcovi. Od smrti A. Srholca uplynulo 7.1.2026 desať rokov. | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další zaměstnanci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Një nga sulmuesit më të mirë të futbollit shqiptar në 15 vitet e fundit, Sokol Cikalleshi ka qenë i ftuar në Top Albania Radio sot nëpërmjet një lidhjeje telefonike në “Maratonën e 100 këngëve më të mira të vitit”.

Jak prožívali Vánoce lidé v horských chalupách, měšťanských bytech, na zámku či v kostelích Krkonoš a Podkrkonoší?

Jak prožívali Vánoce lidé v horských chalupách, měšťanských bytech, na zámku či v kostelích Krkonoš a Podkrkonoší?Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. Obžaloba přitom byla jasná: velezrada a sabotáž.

Historik Petr Koura spolu se svou manželkou Pavlínou napsal knihu Sto let českých Vánoc, která mapuje nejoblíbenější svátky roku od první republiky až po současnost. Více než sto let plných převratů – od nacistické okupace přes komunistický režim, až po dnešní konzumní společnost. V Hergot!u popisuje, jak se česká vánoční tradice proměňovala v kontextu velkých dějin.

Historik Petr Koura spolu se svou manželkou Pavlínou napsal knihu Sto let českých Vánoc, která mapuje nejoblíbenější svátky roku od první republiky až po současnost. Více než sto let plných převratů – od nacistické okupace přes komunistický režim, až po dnešní konzumní společnost. V Hergot!u popisuje, jak se česká vánoční tradice proměňovala v kontextu velkých dějin.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR: herohero.co/piatocek/subscribe Ako byť dobrým náckom? Je Martina Šimkovičová dobrý nácek? Dá sa postaviť hrádza proti extrémizmu? A existuje liberálny fašizmus? Náš dnešný hosť nám odpovedal na všetky tieto otázky, keďže na rozdiel od takého Milana Uhríka je… HISTORIK! Adam sa totiž rozprával s Jakubom Drábikom, ktorý sa venuje výskumu fašizmu. Prvú časť rozhovoru s Jakubom Drábikom práve počúvate, a opäť platí, že keď vydržíte pozerať do konca, uvidíte, kto je jeho Tragédom roka. A ak máte iný názor, vyjadrite ho na piatocek.com V druhej časti, ktorú nájdete na našom HeroHero, sa dozviete aj to, či naozaj žijeme v takých zlých časoch ako si myslíme, či sa Miňo Mazurek mohol zmeniť alebo ako sa na Roberta Fica budú pozerať historici o 50 rokov. - HLASUJ ZA TRAGÉDA ROKA: http://piatocek.com - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nyheterna Radio 15.00

Herec Jaroslav Moučka patřil k těm, jejichž tvář i hlas lidé snadno rozpoznávali. Desítky divadelních, filmových a televizních rolí přispěly k jeho popularitě. Postava okresního komunistického tajemníka Pláteníka v televizním seriálu Okres na severu byla nepřehlédnutelná. Málokdo ale věděl, že jeho jen o rok starší bratr Milan je postavou, která si svou brutalitou vskutku nezadala s postavami z nejtemnějších thrillerů. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víra a náboženství se mohou prolínat, ale také existovat bez propojení vedle sebe. Oba způsoby mají svá pozitiva i úskalí. Náboženství se přitom zdá být náchylnější ke zneužití v politickém boji o moc. Podle literárního historika, šéfredaktora nakladatelství Portál a redaktora revue Salve Martina Bedřicha se víra v jistém smyslu může stát jedním z posledních ostrůvků svobody.

Mužem mnoha rozporů byl bezpochyby komunistický předák a také prezident Antonín Zápotocký. Ze sociálního demokrata se stal přesvědčeným komunistou. Působil jako zastánce dělníků v rámci svých funkcí v odborech a byl ctižádostivý. To provází jeho celý život, vždy se snažil mít nějakou slušnou pozici či funkci. A neváhal také jakkoliv obrátit, nebo něco veřejně proklamovat a něco jiného dělat. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski. Jeho knihu rozebírá v Ex libris Ondřej Houska. Pořad vysíláme v repríze.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlavním tématem rozhovoru byly vlivy českých politických dějin na současnou politiku. Jak se devatenácté století, které Vít Vlnas nazývá stoletím českého vzestupu, projevuje v současné české politice? Jaký vliv na dnešní český politický národ měla první republika a zkušenost s jejím koncem? Proč u nás pořád existuje slovanský sentiment a kam vlastně Češi politicky patří?Vít Vlnas také tvrdí, že utváření české politiky v devatenáctém století pod vlivem klasického liberalismu je patrné v celém období po roce 1989 a že Češi nikdy nebyli žádní velcí konzervativci. Shodli jsme se na společné alergii na Česko jako most mezi Východem a Západem a na tom, že Češi mají mnohem více společného s Bavory než se Slováky.Mluvili jsme taky o jeho žíravě ironických a velmi vtipných příspěvcích na síti X a o reakcích politiků na ně.

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Přemýšleli jste o tom, jak se na osobu Donalda Trumpa dívají sami Američané? A zároveň s tím – jak vnímají demokratickou stranu a proč je pro tolik lidí v USA nevolitelná? Také mě zajímalo, jak si obyvatelé Spojených států připadají – mají pocit, že žijí v bohaté a bezpečné světové velmoci, anebo naopak, že jsou v podstatě před krachem?To, co si o našem životě a lidech kolem nás myslíme, má na náš život obvykle větší vliv než to, jak se nám objektivně daří. Proto jsem byl moc rád, že jsme na Hausbotu přivítali profesora historie a milovníka anglosaského světa – Martina Kováře.No jo, žijeme v zajímavé době. Tolik změn za jediný život asi ještě žádný člověk neměl příležitost zažít. Snad nám to v budoucnu nezačne vadit…Pokud si chcete poslechnout rozhovor s Martinem Kovářem v plné, dvojnásobné délce, pojďte na Petr Horký - Hausbot | Herohero.A předem díky za každý lajk, každou reakci do diskuze a za přidaný odběr!Support the show

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

Er du interesseret i at annoncere i Bilklubben Podcast? Så skriv direkte til vores annonceafdeling (aka. Grau i lilla habit) på salg@bilklubbenpodcast.dkVelkommen til endnu et afsnit af Bilklubben Podcast! Dine værter i denne uge er Anders Richter og Christian Grau.Grau har kørt tredje generation af Nissan Leaf og er mildt imponeret af den.Richter har genfundet kærligheden for at køre med trailer – undtagen hastigheden...I nyhederne vender vi Dacia Hipster og Renault 5 Turbo 3E.Auktionsnyt i denne uge vender en McLaren F1, som har en dansk historik og er signeret af intet mindre end to F1 verdensmestre.Brevkassen er igen fyldt med spørgsmål fra alle jer lyttere og ikke mindst NP.Verdens sværeste bilquiz har temaet: "Prepperbiler"Afsnit 202 er publiceret d. 20. oktober, 2025.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Část druhého, skoro celý třetí a čtvrtý svazek Osudů dobrého vojáka Švejka, psané rukou Jaroslava Haška, objevila v literárním archivu kurátorka Helena Šebestová. Jak se tam dostaly? „Ten příběh, jak kolegyně vypráví, které zákruty se musely odehrát, aby to bylo před námi, v sobě má něco mezi Jaroslavem Haškem, Václavem Havlem a jinou absurditou,“ komentuje historik Michal Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví. Jak nalezené dílo představí veřejnosti?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.

„Co ti konzervativní jézéďáci tak můžou vymyslet? Najednou se mi otevřely úplně nové obzory a já jsem byl nadšen,“ líčí historik stravování Martin Franc putování za regionálními potravinami. V pořadu Krmítko ochutnával kmínovou limonádu, tuřín či lebedu. „Tyhle plodiny se vyčlenily z jídelníčku i kvůli tomu, že je všeho dost a člověk si může všechno koupit,“ poukazuje spoluautor Petr Čtvrtníček. V jakých obměnách nacházeli tradiční potraviny a lze najít regionální speciality?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Knížky Plus moderuje Karolína Koubová.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.