POPULARITY
Gäster Henrik Bengtsson & Patrik Ek Håll i perukerna och snöra på er platåskorna! Trollhättan förbereder sig för en rockexplosion av episka proportioner! I detta dundrande avsnitt sliter Henrik och Patrik av täcket från ÅRETS hetaste Kiss-händelse – vi firar "Alive!" som fyller 50 år! Detta kommer att skaka om hela Sverige! Glöm allt du trodde du visste om fanträffar, för det här blir en fullständig urladdning av allt som är Kiss! Föreställ er: knivskarpa analyser från Kiss-oraklen Alex Bergdahl och Roney Lundell, livekonserter som får marken att skälva, quizzer som skiljer agnarna från vetet och ett hav av sällsynta fynd hos försäljarna! Men framför allt – chansen att mingla, brottas och skråla med den svenska Kiss-armén i ett inferno av gemenskap! Spänn fast er, för Henrik och Patrik har ALLA detaljer om denna oförglömliga rock 'n' roll-cirkus. Missa inte detta! Som vanligt blir det samtal om annat Kiss relaterat under färden... Chapters 00:00 Introduktion till Trollhättan Rock City 02:58 Återkomsten av Trollhättan Rock City 05:58 Planering och förberedelser för eventet 09:00 Historik och tidigare evenemang 11:48 Lokaler och arrangemang för det kommande eventet 15:00 Föreläsningar och jubileum 18:02 Axel Karlsson och hans betydelse 19:30 Kiss-familjen och gemenskapen 24:10 Reflektioner kring tidigare event 26:59 Avslutande tankar och framtidsutsikter 31:57 Livemusik och lokala band 35:00 Special Guests och musikaliska inslag 38:02 Mat och dryck på evenemanget 40:02 Säljare och kontantfria betalningar 40:58 Aktiviteter och underhållning 45:58 Trollhättans attraktioner och evenemangets betydelse 52:03 Avslutande tankar och framtidsutsikter
Přivezla Rudá armáda v květnu 1945 do Československa svobodu? „Totalitní Sovětský svaz nebyl svobodný a nemohl svobodu ani přinášet. Spíš přinesl vítězství nad nacismem,“ míní v pořadu Pro a proti historik a filozof Petr Hlaváček, hlavní editor časopisu Forum 24. „Svobodu omezil už poválečný nacionalismus a etnická čistka Němců a Maďarů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Ondřej Slačálek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Novým papežem byl zvolen americký kardinál Robert Francis Prevost. Je mu 69 let, pochází z Chicaga a přijal jméno Lev XIV. A kdyby se nestal papežem, tak by se prý příští neděli v Praze na Malé Straně účastnil biřmování augustiniánů. Do Česka prý jezdil docela často a vždy tu byl rád. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Novým papežem byl zvolen americký kardinál Robert Francis Prevost. Je mu 69 let, pochází z Chicaga a přijal jméno Lev XIV. A kdyby se nestal papežem, tak by se prý příští neděli v Praze na Malé Straně účastnil biřmování augustiniánů. Do Česka prý jezdil docela často a vždy tu byl rád.
Novým v pořadí 267. papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost. Přijal jméno Lev XIV., hlavou římskokatolické církve je tak poprvé v historii Američan. „Jeho zvolení mě překvapilo, a to i v kombinaci s rychlostí samotné volby. Prevost sice byl v seznamech kandidátů na papeže, rozhodně ale nebyl první volbou,“ říká historik Martin Vaňáč z Evangelické teologické fakulty UK.
Novým v pořadí 267. papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost. Přijal jméno Lev XIV., hlavou římskokatolické církve je tak poprvé v historii Američan. „Jeho zvolení mě překvapilo, a to i v kombinaci s rychlostí samotné volby. Prevost sice byl v seznamech kandidátů na papeže, rozhodně ale nebyl první volbou,“ říká historik Martin Vaňáč z Evangelické teologické fakulty UK.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Známý komik Felix Holzmann byl dělostřelcem nacistického námořnictva. Historikům ústeckého muzea se podařilo získat archiválie, které tuto méně známou kapitolu jeho života dokládají.
Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.
Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele: jestli to bude Rudá armáda, jiná spojenecká vojska do Prahy podle dohod vstoupit nesměla, anebo přiznáme, že se Pražané osvobodili tak trochu sami. Díky obdivuhodné statečnosti účastníků Pražského povstání.
„Ukazujeme, jak obtížné je říct o někom, jestli to byl hrdina, nebo padouch. Hrdinou se stane každý, kdo podrží někomu dveře, a padouchem, když je zase zavře. Nevědomky se dostávají do těch dvou rolí. A stejně to bylo za druhé světové války,“ říká historik Petr Chlebec z Ostravského muzea, kde aktuálně probíhá výstava Ostrava v Protektorátu. Jaké příběhy výstava přibližuje? Kolik je pravdy na legendě o Miloši Sýkorovi? A co se dělo v Ostravě po jejím osvobození?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Uplynulo 80 let od konce druhé světové války v Evropě, největšího konfliktu v historii, který si vyžádal více než 60 milionů obětí. Mimořádné je každé kulaté výročí, tohle je však podle historika Michala Buriana výjimečné.
Uplynulo 80 let od konce druhé světové války v Evropě, největšího konfliktu v historii, který si vyžádal více než 60 milionů obětí. Mimořádné je každé kulaté výročí, tohle je však podle historika Michala Buriana výjimečné.
Před 80 lety skončila II. světová válka, která zanechala hluboké následky. Co se po jejím skončení odehrávalo v českém pohraničí? Jaká atmosféra panovala mezi místními obyvateli? Jak se vyvíjely vztahy mezi Čechy a Němci? A proč je důležité se k těmto událostem vracet? O tom hovoří regionální historik Pavel Matala.
Historik Vojtěch Kyncl v rozhovoru připomíná příčiny druhé světové války, situaci v roce 1938 i cenu, jakou za svobodu zaplatili civilisté.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před 80 lety skončila II. světová válka, která zanechala hluboké následky. Co se po jejím skončení odehrávalo v českém pohraničí? Jaká atmosféra panovala mezi místními obyvateli? Jak se vyvíjely vztahy mezi Čechy a Němci? A proč je důležité se k těmto událostem vracet? O tom hovoří regionální historik Pavel Matala.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ako sa z počítačového experta stane historik? Martin Mocko o sebe hovorí, že je samouk. Vo svete IT aj v histórii. Hľadaním a zvedavosťou sa dostal ku skúmaniu našich menej známych dejín. Je spoluautorom knihy Husák v odboji v rokoch 1938 a 1944. Má rád aj hudbu a Myjavu. Miesto, kde žije. Ako si utvárať pohľad na minulosť? Počúvajte ďalšiu profilovú Nočnú pyramídu s Gabikou Angibaud. | Hosť: Martin Mocko (historik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.
Uplynulo 80 let od konce druhé světové války v Evropě, největšího konfliktu v historii, který si vyžádal více než 60 milionů obětí. Mimořádné je každé kulaté výročí, tohle je však podle historika Michala Buriana výjimečné.
Jak zasáhla druhá světová válka do života obyvatel Turnova, které bylo prvním českým městem vysídlenců z Němci zabraného území a jak probíhalo osvobození Turnova před 80 lety podle historika Davida Marka.
Jak zasáhla druhá světová válka do života obyvatel Turnova, které bylo prvním českým městem vysídlenců z Němci zabraného území a jak probíhalo osvobození Turnova před 80 lety podle historika Davida Marka.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Petra Honzejka: Konkláve, tedy volba nového papeže, zpopularizovaná stejnojmenným filmem Netflixu, začne už zítra. A tak si řekněme něco o tom, jak zákulisní jednání ve skutečnosti probíhají a jak to může dopadnout.
Ranní brífink Petra Honzejka: Konkláve, tedy volba nového papeže, zpopularizovaná stejnojmenným filmem Netflixu, začne už zítra. A tak si řekněme něco o tom, jak zákulisní jednání ve skutečnosti probíhají a jak to může dopadnout.
Už v horizonte hodín sa vo Vatikáne začne udalosť, na ktorú je namierená pozornosť sveta. 133 kardinálov voliteľov vstúpi do slávnej Sixtínskej kaplnky, aby tam pod Michelangelovými freskami a pohľadom Stvoriteľa – ako hovoria – vybrali nového nástupcu sv. Petra, alebo námestníka Kristovho. Pôjde o 267. pápeža. Voľba – pre svoju rezervovanosť opradená aj tajomstvom. A nad porušením mlčanlivosti pod prísahou visí exkomunikácia laetae sententiae. Konkláve, z ktorého vyjde nástupca zomrelého pápeža Františka. Aké bolo kedysi a aké bude v nasledujúcich dňoch? Téma pre Marcela Šefčíka, ktorý o ňom napísal knihu. Analýze pritom podrobil konkláve 20. a 21. storočia. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Už v horizonte hodín sa vo Vatikáne začne udalosť, na ktorú je namierená pozornosť sveta. 133 kardinálov voliteľov vstúpi do slávnej Sixtínskej kaplnky, aby tam pod Michelangelovými freskami a pohľadom Stvoriteľa – ako hovoria – vybrali nového nástupcu sv. Petra, alebo námestníka Kristovho. Pôjde o 267. pápeža. Voľba – pre svoju rezervovanosť opradená aj tajomstvom. A nad porušením mlčanlivosti pod prísahou visí exkomunikácia laetae sententiae. Konkláve, z ktorého vyjde nástupca zomrelého pápeža Františka. Aké bolo kedysi a aké bude v nasledujúcich dňoch? Téma pre Marcela Šefčíka, ktorý o ňom napísal knihu. Analýze pritom podrobil konkláve 20. a 21. storočia. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si významné květnové dny a konec druhé světové války v Evropě nejvhodněji připomenout? „Připomínejme si události na lokální úrovni. Co probíhalo v místech, odkud pocházíme? Jak se chovali naši předci?“ říká historik Michal Stehlík.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si významné květnové dny a konec druhé světové války v Evropě nejvhodněji připomenout? „Připomínejme si události na lokální úrovni. Co probíhalo v místech, odkud pocházíme? Jak se chovali naši předci?“ říká historik Michal Stehlík.
U příležitosti 80 let od osvobození Československa ožívají dramatické příběhy konce války, příchodu americké armády i prvních českých osídlenců. Amatérský historik Jindřich Nový ozvučil archivní film o osvobození západních Čech a mapuje dobu pomocí archivních snímků i vzpomínek pamětníků.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
U příležitosti 80 let od osvobození Československa ožívají dramatické příběhy konce války, příchodu americké armády i prvních českých osídlenců. Amatérský historik Jindřich Nový ozvučil archivní film o osvobození západních Čech a mapuje dobu pomocí archivních snímků i vzpomínek pamětníků.
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Jsme v průšvihu. Až se historik za sto let podívá na dějiny, označí dnešní dobu za první fázi třetí světové války,“ říká ve Studiu N historik Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny. „Řada lidí cítí zápach třicátých let, hledají v historii to, co znají, je to sebezáchovná pozice. Já tam moc souvislostí nevidím, jsme v nové situaci, žijeme ve velmocenské proměně,“ tvrdí. V budoucnu podle něj války nemusí vyvolávat státy, ale zájmy techno-oligarchů. „Je otázka, jestli národní státy vůbec zůstanou jednotkou, ve které se budou lidé organizovat. Pokud vám stabilitu a bezpečí dokáže zajistit jiná entita, například internetová identita u velké digitální firmy, může se přemalovat celý systém,“ myslí si Stehlík. Proč v nervózních dobách sílí národovecké hlasy? Jaký příběh mají frustrované společnosti nabídnout demokratičtí politici? A co by dokázal Hitler s dnešní technologií? Podívejte se na celý hodinový rozhovor.
„Němci vlastně cítili nějaké nebezpečí spontánního výbuchu Pražanů a 1. května rozestavěli po pražských ulicích a veřejných prostranstvích obrněná vozidla, aby snížili to napětí. Nicméně ten efekt byl spíš opačný,“ uvádí historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha. K jakým dalším událostem na začátku května došlo, na to se ho v pořadu K věci ptala Štěpánka Duchková.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Němci vlastně cítili nějaké nebezpečí spontánního výbuchu Pražanů a 1. května rozestavěli po pražských ulicích a veřejných prostranstvích obrněná vozidla, aby snížili to napětí. Nicméně ten efekt byl spíš opačný,“ uvádí historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha. K jakým dalším událostem na začátku května došlo, na to se ho v pořadu K věci ptala Štěpánka Duchková.
Rusko, později Sovětský svaz, je bezpochyby významný hráč na geopolitickém poli. Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled. Svou roli v tomto pohledu pak ve 20. století sehrála porážka nacistického Německa a oběti Rudé armády, stejně jako tragická srpnová okupace v roce 1968.
„Fascinuje ma, že pivo nielen je len nejakým alkoholickým nápojom a k tomu populárnym. Ono je aj spoločenským nápojom. Vychutnávame si ho na celom svete v skupinách, v komunitách, v spoločnosti. Je súčasťou kultúry, preto by sme ho mali oceniť nielen ako nápoj, ale aj ako spoločenský jav.“Na Slovensko zavítal britský pivný kráľ – presnejšie viacnásobný víťaz ankety „Pivný autor roka“, a teda najlepšie píšuci autor o pive. Martyn Cornell. Autor kníh o dejinách piva, pivovarníctva a pivných štýlov. Minulý rok mu vyšla aj tá: Okolo sveta cez 80 pív – Around the World in 80 Beers.Prišiel do mesta na Dunaji - do Bratislavy, aby hodnotil tie slovenské. Je certifikovaný pivný degustátor a porotca prestížnych súťaží vrátane World Beer Cup. Čo na Slovensku z pohľadu piva našiel? A čo pivo vlastne je, keď ľudstvo sprevádza už od čias Sumerov a malo aj svoju bohyňu? Čo ho robí sviežim? Je „nápojom barbarov“, ako to o ňom šírili Gréci a Rimania ako vyznavači vína?Všetko otázky pre Martyna Cornella, ktorý za ním precestoval svet. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„Fascinuje ma, že pivo nielen je len nejakým alkoholickým nápojom a k tomu populárnym. Ono je aj spoločenským nápojom. Vychutnávame si ho na celom svete v skupinách, v komunitách, v spoločnosti. Je súčasťou kultúry, preto by sme ho mali oceniť nielen ako nápoj, ale aj ako spoločenský jav.“Na Slovensko zavítal britský pivný kráľ – presnejšie viacnásobný víťaz ankety „Pivný autor roka“, a teda najlepšie píšuci autor o pive. Martyn Cornell. Autor kníh o dejinách piva, pivovarníctva a pivných štýlov. Minulý rok mu vyšla aj tá: Okolo sveta cez 80 pív – Around the World in 80 Beers.Prišiel do mesta na Dunaji - do Bratislavy, aby hodnotil tie slovenské. Je certifikovaný pivný degustátor a porotca prestížnych súťaží vrátane World Beer Cup. Čo na Slovensku z pohľadu piva našiel? A čo pivo vlastne je, keď ľudstvo sprevádza už od čias Sumerov a malo aj svoju bohyňu? Čo ho robí sviežim? Je „nápojom barbarov“, ako to o ňom šírili Gréci a Rimania ako vyznavači vína?Všetko otázky pre Martyna Cornella, ktorý za ním precestoval svet. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Nový diel seriálu Agenti a zradcovia, tentoraz o politikovi Jánovi Ševčíkovi. Bol legionár, ľudák, agrárnik, odbojár aj demokrat. Zvažoval založenie boľševickej aj katolíckej strany. V rôznych životných fázach sa zaňho prihovorili Jozef Tiso aj Alexander Dubček. Vo februári 1948 na seba prevzal úlohu zradcu, ktorý pomohol komunistom rozložiť ich najväčšieho politického súpera na Slovensku, Demokratickú stranu. O jeho osude sa rozprával reportér Dušan Mikušovič s historikom Martinom Horičkom.
Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).
Blížící se fronta, dunění děl, ale taky pokračující teror německých okupantů proti českému obyvatelstvu. Tak vypadaly poslední týdny a dny v dubnu 1945 v protektorátu Čechy a Morava před vypuknutím celonárodního povstání českého lidu. A právě dění v protektorátu v předvečer povstání se věnujeme v prvním dílu našeho seriálu k 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd vzpomíná na papeže Františka. Jaký je jeho odkaz? Jaká témata zdůrazňoval, jakým způsobem proměnil katolickou církev a jak na něj budou vzpomínat věřící i nevěřící celého světa? A co vlastně společnost očekává od Svatého otce v 21. století?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd vzpomíná na papeže Františka. Jaký je jeho odkaz? Jaká témata zdůrazňoval, jakým způsobem proměnil katolickou církev a jak na něj budou vzpomínat věřící i nevěřící celého světa? A co vlastně společnost očekává od Svatého otce v 21. století?
Katyň se stala místem jedné z největších masových vražd, ale také symbolem lží a propagandy, které trvaly několik desetiletí. Je také symbolem toho, jak mohou skončit takzvaná přátelství a pakty zločineckých režimů. Házení viny z nacistů na bolševiky a naopak jen potvrzuje, že poukazovat na zvěrstva druhého ještě neznamená, že je dotyčný sám nepáchá. Ovšem lžím a propagandě kolem Katyně podle i lidé, do kterých bychom to neřekli.
Katyň se stala místem jedné z největších masových vražd, ale také symbolem lží a propagandy, které trvaly několik desetiletí. Je také symbolem toho, jak mohou skončit takzvaná přátelství a pakty zločineckých režimů. Házení viny z nacistů na bolševiky a naopak jen potvrzuje, že poukazovat na zvěrstva druhého ještě neznamená, že je dotyčný sám nepáchá. Ovšem lžím a propagandě kolem Katyně podle i lidé, do kterých bychom to neřekli. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.
Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Německo letos oslaví 190 let od otevření první vlakové trati, a to mezi Fürthem a Norimberkem. V tomhle bavorském městě je i jedno z nejstarších železničních muzeí na světě. Náš zpravodaj Václav Jabůrek se v expozici zaměřil na několik zajímavostí, při kterých se železnice zapletla s politikou.
Německo letos oslaví 190 let od otevření první vlakové trati, a to mezi Fürthem a Norimberkem. V tomhle bavorském městě je i jedno z nejstarších železničních muzeí na světě. Náš zpravodaj Václav Jabůrek se v expozici zaměřil na několik zajímavostí, při kterých se železnice zapletla s politikou.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dřív se na univerzitách běžně studovalo sedmero svobodných umění. Což bylo trivium – gramatika, logika a rétorika. Pak kvadrivium, které zahrnovalo pokročilejší vědy, včetně například astronomie. Následně se student rozhodoval, co bude dělat dál,“ vysvětluje historik a specialista na středověkou univerzitní vzdělanost Ota Pavlíček.
V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Lidé a zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy, byli dokonce v přímém ohrožení života. Dýchat znečištěný vzduch museli ale i naši sousedé za hranicemi, takže postupně vytvářeli tlak i na vedení státu.
Nebýt divadla, mohl král českých komiků chytat za fotbalovou Spartu, kvůli které posouval i začátek představení. Jako brankář by ovšem Vlasta Burian nebyl v záři reflektorů. „Když byl na fotbale už jako divák a vrátil se do divadla, všichni poznali, jestli Sparta prohrála, nebo vyhrála. Protože pokud vyhrála, tak se hrálo třeba o hodinu déle,“ líčí jeho náladovost historik Dalibor Vácha, autor knihy Vlasta. Co Buriana vedlo mezi prvorepublikovou smetánku a k následnému pádu?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nebýt divadla, mohl král českých komiků chytat za fotbalovou Spartu, kvůli které posouval i začátek představení. Jako brankář by ovšem Vlasta Burian nebyl v záři reflektorů. „Když byl na fotbale už jako divák a vrátil se do divadla, všichni poznali, jestli Sparta prohrála, nebo vyhrála. Protože pokud vyhrála, tak se hrálo třeba o hodinu déle,“ líčí jeho náladovost historik Dalibor Vácha, autor knihy Vlasta. Co Buriana vedlo mezi prvorepublikovou smetánku a k následnému pádu?
Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.