Podcasts about historik

Historik a amerikanista Martin Kovář hodnotí rok od voleb působení Donalda Trumpa v úřadu. Připadá mu odhodlanější a připravenější než v prvním období. Ameriku se mu spojit nepodařilo, ale nikdo neví zda o to stojí. Pro obyvatele znamená podle amerikanisty větší bezpečnost, ekonomickou část obyvatelé zatím ještě hodnotit nechtějí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hlavním tématem rozhovoru byly vlivy českých politických dějin na současnou politiku. Jak se devatenácté století, které Vít Vlnas nazývá stoletím českého vzestupu, projevuje v současné české politice? Jaký vliv na dnešní český politický národ měla první republika a zkušenost s jejím koncem? Proč u nás pořád existuje slovanský sentiment a kam vlastně Češi politicky patří?Vít Vlnas také tvrdí, že utváření české politiky v devatenáctém století pod vlivem klasického liberalismu je patrné v celém období po roce 1989 a že Češi nikdy nebyli žádní velcí konzervativci. Shodli jsme se na společné alergii na Česko jako most mezi Východem a Západem a na tom, že Češi mají mnohem více společného s Bavory než se Slováky.Mluvili jsme taky o jeho žíravě ironických a velmi vtipných příspěvcích na síti X a o reakcích politiků na ně.

Bol silnou osobnosťou. Jeho tragický osud zasiahol aj jeho blízkych. Tento rok uplynulo 75 rokov od odsúdenia partizánskeho veliteľa Viliama Žingora na trest smrti po vykonštruovanom procese. Aký bol jeho ranný život, pôsobenie v postaní či jeho aktivity po druhej svetovej vojne, o tom budem hovoriť historik Branislav Kinčok v ďalšej zo série historických Nočných pyramíd. | Historická NP: 75 rokov od popravy partizánskeho veliteľa Viliama Žingora; Hosť Branislav Kinčok (historik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Přemýšleli jste o tom, jak se na osobu Donalda Trumpa dívají sami Američané? A zároveň s tím – jak vnímají demokratickou stranu a proč je pro tolik lidí v USA nevolitelná? Také mě zajímalo, jak si obyvatelé Spojených států připadají – mají pocit, že žijí v bohaté a bezpečné světové velmoci, anebo naopak, že jsou v podstatě před krachem?To, co si o našem životě a lidech kolem nás myslíme, má na náš život obvykle větší vliv než to, jak se nám objektivně daří. Proto jsem byl moc rád, že jsme na Hausbotu přivítali profesora historie a milovníka anglosaského světa – Martina Kováře.No jo, žijeme v zajímavé době. Tolik změn za jediný život asi ještě žádný člověk neměl příležitost zažít. Snad nám to v budoucnu nezačne vadit…Pokud si chcete poslechnout rozhovor s Martinem Kovářem v plné, dvojnásobné délce, pojďte na Petr Horký - Hausbot | Herohero.A předem díky za každý lajk, každou reakci do diskuze a za přidaný odběr!Support the show

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

Zajímá ho, jak se v jídle zrcadlí mentalita a společenský vývoj. Na letošním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stojí za sekcí Jídlo a doba, která nabídne na třicet snímků o stravování z dob socialismu. „Játra znamenala status, nebyla drahá ale nedostatková. Kdo je podával, dával najevo, že má dobré kontakty,“ vysvětluje ve Vizitce. V čem všem je jídlo kulturním fenoménem? A jak to, že obezita souvisela především s dojídajícími ženami? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímá ho, jak se v jídle zrcadlí mentalita a společenský vývoj. Na letošním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stojí za sekcí Jídlo a doba, která nabídne na třicet snímků o stravování z dob socialismu. „Játra znamenala status, nebyla drahá ale nedostatková. Kdo je podával, dával najevo, že má dobré kontakty,“ vysvětluje ve Vizitce. V čem všem je jídlo kulturním fenoménem? A jak to, že obezita souvisela především s dojídajícími ženami? Ptá se Karolína Koubová.

Er du interesseret i at annoncere i Bilklubben Podcast? Så skriv direkte til vores annonceafdeling (aka. Grau i lilla habit) på salg@bilklubbenpodcast.dkVelkommen til endnu et afsnit af Bilklubben Podcast! Dine værter i denne uge er Anders Richter og Christian Grau.Grau har kørt tredje generation af Nissan Leaf og er mildt imponeret af den.Richter har genfundet kærligheden for at køre med trailer – undtagen hastigheden...I nyhederne vender vi Dacia Hipster og Renault 5 Turbo 3E.Auktionsnyt i denne uge vender en McLaren F1, som har en dansk historik og er signeret af intet mindre end to F1 verdensmestre.Brevkassen er igen fyldt med spørgsmål fra alle jer lyttere og ikke mindst NP.Verdens sværeste bilquiz har temaet: "Prepperbiler"Afsnit 202 er publiceret d. 20. oktober, 2025.

Historik Jaromír Mrňka vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy zajímavý předmět. Jmenuje se Okay Boomer – koncept generací a zlomové okamžiky dějin 20. století. Pozvali jsme ho do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, jak vůbec vznikají generace. Ono totiž nejde jen o věk, ale hlavně o společnou zkušenost. I proto je český boomer o něco mladší než boomer americký a definuje ho ze všeho nejvíc zkušenost revoluce v roce 1989. V podcastu probíráme také stále rychlejší proměny zkušeností související s technologiemi, a tedy i stále rychlejší střídání generací. Jaký to má vliv na společnost? Nerozpadne se zcela nutně na kusy? Dojde i na koncept „generační pomsty“ a samozřejmě nechybí ani generační slovníčky. Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

V přímém přenosu Českého rozhlasu Radiožurnál byla v pátek 19. zaří rozpečetěna obálka se slovy prvního československého prezidenta. Jak událost komentuje historik a slovakista Michal Stehlík? Jak se dívá na zneužití Masarykových slov v předvolebním boji? A jak se dělaly kampaně v období první republiky?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V přímém přenosu Českého rozhlasu Radiožurnál byla v pátek 19. zaří rozpečetěna obálka se slovy prvního československého prezidenta. Jak událost komentuje historik a slovakista Michal Stehlík? Jak se dívá na zneužití Masarykových slov v předvolebním boji? A jak se dělaly kampaně v období první republiky?

Co vyprávěla voda je název zatím nejnovější knihy mého dnešního hosta, spisovatele a dramatika Rostislava Křivánka. Knihu psal jako beletrii a chtěl by, aby nejen Tepličan, ale každý, kdo si ji koupí, měl knihu na nočním stolku nebo na záchodě, nikoli v knihovně. Kniha byla pokřtěna již v květnu na Slavnostním zahájení Lázeňské sezóny v Teplicích a v pátek 19. září si ji budou moci zájemci zakoupit na Jarmarku chutí ve stánku města Teplic přímo z rukou samotného autora. Jakých témat a jakého období se kniha týká? Jak dlouho vznikala a kde je ta její „přidaná hodnota“? Více se dozvíte v dnešním Ponte reports.  

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Část druhého, skoro celý třetí a čtvrtý svazek Osudů dobrého vojáka Švejka, psané rukou Jaroslava Haška, objevila v literárním archivu kurátorka Helena Šebestová. Jak se tam dostaly? „Ten příběh, jak kolegyně vypráví, které zákruty se musely odehrát, aby to bylo před námi, v sobě má něco mezi Jaroslavem Haškem, Václavem Havlem a jinou absurditou,“ komentuje historik Michal Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví. Jak nalezené dílo představí veřejnosti?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.

„Co ti konzervativní jézéďáci tak můžou vymyslet? Najednou se mi otevřely úplně nové obzory a já jsem byl nadšen,“ líčí historik stravování Martin Franc putování za regionálními potravinami. V pořadu Krmítko ochutnával kmínovou limonádu, tuřín či lebedu. „Tyhle plodiny se vyčlenily z jídelníčku i kvůli tomu, že je všeho dost a člověk si může všechno koupit,“ poukazuje spoluautor Petr Čtvrtníček. V jakých obměnách nacházeli tradiční potraviny a lze najít regionální speciality?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo hovorí historik Peter Jašek z Ústavu pamäti národa, keď počuje vetu, že “Rus raz odíde” alebo že za inváziu v roku 1968 môžu Ukrajinci?Terčom dezinformácií a politických manipulácií sa stáva aj invázia Sovietskeho zväzu v roku 1968. Opakovane pozorujeme snahu viniť za túto inváziu Ukrajinu rozoberaním pôvodu Brežneva alebo národnostného zloženia vojsk Varšavskej zmluvy.Objavujú sa porovnania invázie v roku 1968 s dnešným útokom Ruska na Ukrajinu a minister obrany Robert Kaliňák naznačuje, že sa oplatí počkať a nebrániť sa.V rozhovore s Petrom Jaškom hovoríme aj o tom: čo hovorí na slová ministra obrany Kaliňáka “Rus raz odíde” s akou propagandou pracoval vtedy Sovietsky zväz čo si myslí o prirovnaní invázie Sovietskeho zväzu v roku 1968 s dnešnou obrannou dohodou s USA ako vníma snahy viniť Ukrajincov za inváziu v roku 1968“Sovieti pôvodne dúfali, že predtým ako príde k vojenskej akcii, príde k puču na úrovni vedenia Komunistickej strany. A že potom dostanú oficiálne pozvanie, vďaka ktorému získajú náter legitimity. Spontánna a masová reakcia obyvateľstva Československa demaskovalo túto akciu ako okupáciu.” hovorí Peter Jašek.

Před 57 lety se naší vlastí valily tanky okupantů, kteří v noci z 20. na 21. srpna 1968 přepadli Československo. „Každé výročí je trošku jiné. Dnes je velmi aktuální téma kolaborace a spolupráce s někým, kdo nám chce uškodit,“ říká historik a ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík. Dále se bude věnovat situaci v Gaze a na Ukrajině, možnostem mírového procesu a regionální historické paměti.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marián Pauer svoj profesionálny život venoval fotografii. Sám fotografuje, ale venuje sa aj histórii a teórii tohto výnimočného média, ktoré nás informuje, otvára nám oči, ale aj srdcia a má schopnosť rozcítiť nás. Napísal knihy o výnimočných slovenských osobnostiach, ako kurátor zabezpečil množstvo výstav a nedávno od Literárneho fondu za svoje celoživotné dielo získal prestížnu cenu Romana Kaliského. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o hre na klavíri, ktorá mu pomáha udržiavať sa vo forme, o vnučkách, s ktorými trávi veľa času, i o slovenských fotografoch svetového mena. | Hosť: Marián Pauer (fotograf, historik fotografie). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Více než milion mladých lidí ze zhruba sto padesáti zemí světa se na okraji Říma zúčastnil nedělní mše pod širým nebem, kterou celebroval papež Lev XIV. „Byla to největší událost jubilejního roku,“ říká historik a publicista Jaroslav Šebek. Dále zhodnotí papežův první čtvrt rok ve funkci, jeho zapojení do mezinárodního dění a vztah k České republice.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Více než milion mladých lidí ze zhruba sto padesáti zemí světa se na okraji Říma zúčastnil nedělní mše pod širým nebem, kterou celebroval papež Lev XIV. „Byla to největší událost jubilejního roku,“ říká historik a publicista Jaroslav Šebek. Dále zhodnotí papežův první čtvrt rok ve funkci, jeho zapojení do mezinárodního dění a vztah k České republice.

Knížky Plus moderuje Karolína Koubová.

Mysleli jsme si, že jsme dohodu o příměří už několikrát uzavřeli, a pak prezident Vladimir Putin začne odpalovat rakety na nějaké ukrajinské město, zkritizoval prezident USA Donald Trump chování Ruska. „Na co teď přišel Trump, není nic nového. A že mu to trvalo půl roku, nesvědčí o jeho velkých politických schopnostech,“ reaguje pro Český rozhlas Plus historik Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna medzi Iránom a Izraelom sa dala očakávať, smerovalo to k tomu, povedal publicista a historik Juraj Kríž v relácii Ide o pravdu. Teraz sú v hre viaceré scenáre, dodal. "V tejto chvíli sa zdá, že sa situácia upokojila. Uvidíme na ako dlho, pretože obidve strany budú veľmi silno monitorovať aktivity tej druhej," povedal.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V červnu 1945 zastavily v Přerově dva vlaky. Jeden vezl vojáky československé armády, druhý karpatské Němce ze Slovenska. Náhodné setkání vyústilo v jeden z nejtragičtějších poválečných masakrů německého civilního obyvatelstva. Nejen o něm uslyšíte v bonusovém dílu Hlasů paměti s Lucií Korcovu a Adamem Drdou.

„Napomohl sovětizaci země.“ Tak zní část nápisu, který má podle iniciativy historiků a bývalých politiků přibýt k soše Edvarda Beneše u Černínského paláce v Praze. Odpůrci jejich argumenty považují za zjednodušující. „Tabulka je od první do poslední věty lživá,“ namítá v pořadu Pro a proti historik a novinář Petr Zídek. „Je ještě příliš jemná,“ nesouhlasí publicista a disident komunistického režimu Jan Urban.