Podcasts about historik

V Ráne na eFeMku sme hovorili o významnej osobnosti slovenských dejín a účastníkovi misie Anthropoid. Život, osobnosť aj cestu Jozefa Gabčíka nám priblížil historik Martin Posch z Historického ústavu SAV. Autor knihy "Jozef Gabčík - Človek, vojak, legenda" vysvetlil aj to, ako sa pohľad na Gabčíka ako na národného hrdinu menil v čase.

Brdy jsou pro řadu lidí pořád tak trochu tajemné místo. Desítky let byla velká část tohoto území veřejnosti nepřístupná. Dnes se do Brd vracejí turisté a s nimi také otázky týkající se historie této krajiny a příběhů, které se právě zde odehrály.

Brdy jsou pro řadu lidí pořád tak trochu tajemné místo. Desítky let byla velká část tohoto území veřejnosti nepřístupná. Dnes se do Brd vracejí turisté a s nimi také otázky týkající se historie této krajiny a příběhů, které se právě zde odehrály.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Michaela Vondráčková

"Všechno si odskáču, ale všechno kupodivu přežiju a vždycky budu nakonec zase zneklidňovat všude, kde to bude zapotřebí," napsal v závěru dálkového výslechu Václav Havel. Čím je kniha unikátní a jaký je dnes Havlův odkaz? Moderuje Světlana Witowská.

Historik městské hromadné dopravy Jiří Boháček je zakládajícím a dodnes předním členem ostravského Kroužku přátel městské hromadné dopravy. S kurátorem podnikové sbírky se setkáme v Martinově v areálu dílen Dopravního podniku Ostrava. Právě tam, mezi historickými tramvajemi, autobusy a trolejbusy se totiž uskuteční tuto sobotu Den ostravských dopraváků.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik městské hromadné dopravy Jiří Boháček je zakládajícím a dodnes předním členem ostravského Kroužku přátel městské hromadné dopravy. S kurátorem podnikové sbírky se setkáme v Martinově v areálu dílen Dopravního podniku Ostrava. Právě tam, mezi historickými tramvajemi, autobusy a trolejbusy se totiž uskuteční tuto sobotu Den ostravských dopraváků.

Po čtyřech dekádách komunistického režimu, který skončil v listopadu 1989, se objevily naděje, že budou potrestáni viníci zločinů. Tisíce nevinných lidí skončily na popravištích nebo na dlouhá léta v kriminálech, postiženy byly také jejich rodiny. Vyrovnání se s komunismem se ovšem ani po více než 30 letech nepodařilo. Jistou nadějí tak může být výsledek vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu týkající se justiční vraždy doktorky Milady Horákové.

Po čtyřech dekádách komunistického režimu, který skončil v listopadu 1989, se objevily naděje, že budou potrestáni viníci zločinů. Tisíce nevinných lidí skončily na popravištích nebo na dlouhá léta v kriminálech, postiženy byly také jejich rodiny. Vyrovnání se s komunismem se ovšem ani po více než 30 letech nepodařilo. Jistou nadějí tak může být výsledek vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu týkající se justiční vraždy doktorky Milady Horákové.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nizozemská tanečnice a kurtizána Mata Hari, která působila v období první světové války, se stala ve světě špionáže pojmem. Jedním z pomyslných bílých míst naší historie je právě role špiónek. Patří mezi ně i agentka Marina, vlastním jménem Marie Tomšů, později Blanschtowitschková a později Pekelská, která bývá někdy označována „vizovická Mata Hari“. Kým byla a pro koho pracovala?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V týchto dňoch vychádza kniha "Jozef Gabčík: Človek, vojak, legenda" o vojakovi, ktorý spáchal atentát na Reinharda Heydricha. Jej autor a historik Martin Posch v rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom hovorí aký bol Gabčík vojak a človek, prečo odišiel do zahraničia a zapojil sa do odboja, čím zaujal veliteľov a ako cvičil na svoju misiu, aj kedy sa dozvedel, že má zabiť Heydricha.

Co všechno je pro Kněžské bratrstvo sv. Pia X. dílem ďáblovým? Proč se jeho vztah k Vatikánu dostal do patu a slepé uličky? Debatují religionista Zdeněk Vojtíšek a historik Jaroslav Šebek.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Můžeme předpokládat, že po celou dobu, kdy lidé žnuli obilí, měli potřebu ukončení prací oslavit a zároveň si nějak rituálně zajistit další žně, další úrodu. Byl to nekonečný cyklus prací,“ vysvětluje původ tradice Petr Landr, historik a kurátor sbírkových a mobiliárních fondů Národního zemědělského muzea. Poslechněte si rozhovor z veletrhu Země živitelka.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autor obsáhlé biografie „Jan Procházka. Tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let“ si na pozadí Procházkovy hvězdné umělecké i politické kariéry všímá i jiného příběhu. Příběhu československého poststalinismu. Literát, scenárista, vedoucí tvůrčí skupiny na Barrandově, kandidát ÚV KSČ a jeden z nejhlasitějších reformátorů Pražského jara, prý rozhodně nebyl „osobnostně fádní typ“.

Rok 1848 otřásl Evropou, na řadě míst a v rychlém sledu se rozkymácel dosavadní svět. Každé místo i každá země měly své vlastní specifické požadavky a zájmy, což se týkalo také českých zemí. Téma jejich svébytnosti se mísilo se sociálními a politickými požadavky. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DIEL NÁJDEŠ TU: herohero.co/piatocek/subscribe Neviete sa vyjadriť k historickým udalostiam lebo nie ste historici? Nevadí, tieto filmy vám pomôžu zorientovať sa v tom, prečo je situácia vo svete taká, aká je. Keďže je leto a určite nemáte na práci nič lepšie ako sedieť pri telke, pripravili sme si pre vás spolu s Peťom Konečným z podcastu Vertigo vyše 20 filmov, ktoré si môžete pridať na zoznam. Toto je prvá časť viac ako hodinového dielu, druhú s tipmi na filmy o Spojených štátoch, Rusku či situácii na blízkom východe nájdete našom HeroHero. Zoznam filmov: Die Welle/Náš vodca, 2008 Útek z utópie, 2023 Obchod na Korze, 1965 Generál Golian, 2026 Občanský průkaz, 2010 Vlny, 2024 Učiteľka, 2016 Prameň, 2026 Utekajme, už ide, 1986 - PODPOR NÁS NA: herohero.co/piatocek/subscribe - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Před 154 lety, 12. července 1872, se v jihočeských Trhových Svinech narodil Emil Dominik Josef Hácha. Právník, státní úředník, předseda Nejvyššího správního soudu, politik a později také prezident druhé republiky.

Před 154 lety, 12. července 1872, se v jihočeských Trhových Svinech narodil Emil Dominik Josef Hácha. Právník, státní úředník, předseda Nejvyššího správního soudu, politik a později také prezident druhé republiky.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V porevolučním Československu bylo možné téměř vše. Po pádu totalitního režimu se proměnil zločin, později se etablovala mafie a policie se mnohdy potýkala s nenávistí společnosti. „Měli cejch totalitní policie a jen malá část veřejnosti chápala její význam a snažila se s ní spolupracovat,“ vzpomíná v Osobnosti Plus ředitel policejního muzea Radek Galaš. Dobu politických změn, všudypřítomné erotiky i zločinu připomíná na Českém rozhlase Plus cyklus Devadesátkové léto.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Současná politika je brutální,“ říkal dávno před tím, než nastoupila dnešní vláda. Historik a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček varuje před oslabováním demokratických institucí a soudů. „Opozice je zatím špatná, ale podívejte se na ten balík třiceti až třiatřiceti procent hlasů, který hnutí ANO dostává, ať se děje, co se děje – to je v podstatě jeho stabilní elektorát, s kterým neotřese vůbec nic,“ myslí si v pořadu Osobnost Plus Nováček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom v Dobrom ráne, Slovensko s Gabikou Angibaud a Richardom Dedekom bol Michal Rybanský – organizátor rodinného festivalu Za 7 horami. Je to najväčší rozprávkový festival na Slovensku, ktorý sa každoročne koná na Liptove. O jeho vzniku a o programe sa dozviete v rozhovore. Vysvedčenie môže u detí vyvolať stres. Školská psychologička Lucia Košťálová, odpovie, ako by mali rodičia správne reagovať na známky. Známa slovenská rybárka Kate Liptáková prezradí, čo ju priviedlo k rybolovu, prečo sa mu venuje už sedem rokov a ako chce motivovať viac žien, aby objavili čaro oddychu pri vode. Záhady fascinujú ľudí už od nepamätí. Čo presne robí záhadológ, vysvetlil v štúdiu Rádia Slovensko Miloš Jesenský. Gabiku a Richarda zaujímalo aj to, aké záhady máme na Slovensku a či máme na našom území niečo špecifické, čo inde vo svete to nie je. Historik a univerzitný profesor Martin Homza porozpráva o príchode solúnskych bratov na Veľkú Moravu, vzniku hlaholiky aj o tom, prečo bolo uznanie staroslovienčiny za liturgický jazyk prelomovým momentom našich dejín. | Hostia: Michal Rybanský, Lucia Košťálová, Kate Liptáková, Miloš Jesenský, Martin Homza. | Moderujú: Gabika Angibaud a Richard Dedek. | Počúvajte rozhovory s našimi hosťami v programe Dobré ráno, Slovensko! každý pracovný deň po 8:20. Hosť DRS pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Historik umění, básník a esejista Josef Kroutvor je ve stálém pohybu. Určitý druh pohybu, který není přesně vymezen, se stal jeho životní filozofií a proniká hluboce do jeho psaní. Říká tomu driftování, a z toho plyne i název jeho knihy Driftbook z roku 2024.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloHostem dnešního dílu je Karel Svoboda, historik a odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd UKHlasujte v anketě Podcast roku do 14.6. Děkujeme za váš hlas!

Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.

Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik a poslanec Pavel Žáček je v dvojjediné roli – člověka, který se odborně specializuje na druhý a třetí odboj a současně svými postoji politiku aktivně vytváří. Události nedávných dnů spojené s protesty proti konání Sudetoněmeckých dnů v Brně ukázaly, že ideologicky zjednodušené debaty spojené s druhou světovou válkou jen tak neskončí.V tomto rozhovoru jsme se pokusili narušit některé převládající stereotypy týkající se druhého československého odboje, krachu spolupráce některých sudetoněmeckých politiků s exilovou vládou Edvarda Beneše v Londýně za druhé světové války, ale také verbování agentů z řad sudetských Němců do českých zpravodajských služeb či poválečné akce Černé jezero, kdy se StB a KGB pokoušely zdiskreditovat prostřednictvím nastrčených dokumentů některé německé politiky.Pavel Žáček také na základě studia depeší mezi exilovou vládou v Londýně a domácím odbojem popisuje průběh atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Mluvíme také o rezidentuře KGB, která se tu vytvářela téměř sto let, o tom, co tito lidé dnes dělají, a proč vládním poslancům vadí paragraf trestního zákona o spolupráci s cizí mocí.

Když v 5. století před Kristem Řecko vytvářelo demokracii, tedy princip ochrany základních práv a rovnosti občanů, zřejmě by nikoho nenapadlo, jak dlouhá bude cesta k demokracii, ve které žijeme. Její prvky byly zaváděny postupně, a to i v monarchiích, jako bylo habsburské Rakousko. Tedy stát, jehož součástí byly české země po čtyři staletí. Přesto v něm až do jeho konce v roce 1918 hlavní úlohu sehrával císař.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 80 lety začal v Praze proces s K. H. Frankem, někdejším státním tajemníkem Protektorátu Čechy a Morava, který se zodpovídal ze zločinů spáchaných na českém národě. O dobovém kontextu i nově zpřístupněných rozhlasových nahrávkách jednání si Jan Pokorný povídal s historikem Vojtěchem Kynclem. „Byla to mimořádná událost z hlediska práva i z pohledu vyrovnání se s důsledky války.“ Co všechno záznamy odhalují o poválečné spravedlnosti? A jak se proces podařilo zaznamenat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 80 lety začal v Praze proces s K. H. Frankem, někdejším státním tajemníkem Protektorátu Čechy a Morava, který se zodpovídal ze zločinů spáchaných na českém národě. O dobovém kontextu i nově zpřístupněných rozhlasových nahrávkách jednání si Jan Pokorný povídal s historikem Vojtěchem Kynclem. „Byla to mimořádná událost z hlediska práva i z pohledu vyrovnání se s důsledky války.“ Co všechno záznamy odhalují o poválečné spravedlnosti? A jak se proces podařilo zaznamenat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 80 lety začal v Praze proces s K. H. Frankem, někdejším státním tajemníkem Protektorátu Čechy a Morava, který se zodpovídal ze zločinů spáchaných na českém národě. O dobovém kontextu i nově zpřístupněných rozhlasových nahrávkách jednání si Jan Pokorný povídal s historikem Vojtěchem Kynclem. „Byla to mimořádná událost z hlediska práva i z pohledu vyrovnání se s důsledky války.“ Co všechno záznamy odhalují o poválečné spravedlnosti? A jak se proces podařilo zaznamenat?

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.

Skutečný příběh odvahy z posledních dnů druhé světové války na Manětínsku v okrese Plzeň-sever zachycuje filmový dokument, který v našem vysílání představil mladý historik Oliver Frank.

Až v poslední době historiografie i veřejnost začaly jinak pohlížet na téměř čtyřsetletou historii našich zemí v rámci Rakouska-Uherska. Obrozenecký mýtus o údajném útlaku souvisel s emancipačními snahami novodobých národů, a tak se hodily i zavádějící, leckdy spíše podpásové argumenty. S těmito mýty souvisí také to, zda Habsburkové zradili česká práva?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Profesor Juraj Šedivý je odborníkom na pomocné vedy historické – paleografiu a epigrafiu. Špecializuje na stredoveké rukopisy a stojí aj za pamäťovým portálom dejín Bratislavy, na ktorom možno vyhľadať množstvo historických fotografií, či zistiť, kto, kedy, v akom dome býval, ale aj to, ako ten dom vyzeral. Aktuálne sa zaoberá aj dejinami bratislavských židovských obyvateľov. Pôsobí na katedre archívnictva a muzeológie Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a pre históriu zahorel už ako chlapec. S Katou Martinkovou hovorí aj o včelách, ktoré chová s manželkou, alebo o tom, či sa ľudia v priebehu histórie menia. | Hosť: prof. Juraj Šedivý (historik). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Když se podíváme do historie komunistického Československa a jejího hlavního hybatele, komunistické strany, je to sled hledání a nacházení nejrůznějších nepřátel. Někteří „nepřátelé“ byli odsouzeni do kriminálu, jiní zbaveni funkcí a někteří skončili na popravišti. Když se v první polovině 60. let ve vězení ocitl bývalý ministr vnitra Rudolf Barák, byl to skandál.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bu bölümde Seyfeddin'in katıldığı AI Kampı, İlker Ayrık'ın YouTube kanalı, Balıkesir Mutfağı, Çalışkanlık Devrimi kitabı ve Tolkien'in yazım tarzı üzerine sohbet ettik. Bizi dinlemekten keyif alıyorsanız, kahve ısmarlayarak bizi destekleyebilir ve Telegram grubumuza katılabilirsiniz. :) Yorumlarınızı, sorularınızı ya da sponsorluk tekliflerinizi info@farklidusun.net e-posta adresine iletebilirsiniz. Zaman damgaları: 00:00 - Giriş 02:00 - AI Kampı 27:52 - Kitap kulübü, Çalışkanlık Devrimi 32:01 - Okuduklarımız, Tolkien 56:12 - İzlediklerimiz 1:24:52 - İlker Ayrık, Balıkesir Mutfağı 1:56:46 - Oynadıklarımız Bölüm linkleri: Monofor Claude's code: Anthropic leaks source code for AI software engineering tool Gemma 4 LM Studio On the Calculation of Volume III The Industrious Revolution Fazla Çalışmaya Nasıl Kolayca İkna Olduk? Çalışkanlık Devrimi / Emrah Safa Gürkan - Historik 65 Hard Times The Hobbit, Part One Kitap Kulübü Etkinliği Harry Potter and the Philosopher's Stone | Official Teaser | HBO Max The Pitt Shrinking The Super Mario Galaxy Movie Good Luck, Have Fun, Don't Die Imperfect Women Your Friends and Neighbors İlker Ayrık İyi Yemeğin Ayağına Gidilir #5 | Balıkesir Lezzetleri | İlker Ayrık'la Motosikletli Lezzet Yolculuğu İyi Yemeğin Ayağına Gidilir #10 | New York Lezzetleri | İlker Ayrık'la Ailecek Vlog | Pastrami Coğrafi İşaretler Portalı Bostana salatası – orchard salad with pomegranate molasses recipe by Özlem Warren Destiny 2 The House of Hikmah Tiny Bookshop

Před 150 lety se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa. V čem hlavně spočívá jeho odkaz? A jak se na jeho úspěchu podepsala studijní cesta do Spojených států? „Ten pobyt byl naprosto zásadní pro Baťu jako člověka. Poznal tam některé principy řízení, čichl si k americkému způsobu života, byl tím prostě fascinován,“ říká historik a spoluautor nové monografie o proměnách obuvnictví za první světové války Martin Jemelka. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 150 lety se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa. V čem hlavně spočívá jeho odkaz? A jak se na jeho úspěchu podepsala studijní cesta do Spojených států? „Ten pobyt byl naprosto zásadní pro Baťu jako člověka. Poznal tam některé principy řízení, čichl si k americkému způsobu života, byl tím prostě fascinován,“ říká historik a spoluautor nové monografie o proměnách obuvnictví za první světové války Martin Jemelka. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 150 lety se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa. V čem hlavně spočívá jeho odkaz? A jak se na jeho úspěchu podepsala studijní cesta do Spojených států? „Ten pobyt byl naprosto zásadní pro Baťu jako člověka. Poznal tam některé principy řízení, čichl si k americkému způsobu života, byl tím prostě fascinován,“ říká historik a spoluautor nové monografie o proměnách obuvnictví za první světové války Martin Jemelka. Poslechněte si rozhovor.

„Většina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět. To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie,“ popisuje církevní historik a autor knižní řady Poutní místa Česka Michal Bařinka. Jakou pouť doporučuje podniknout o Velikonocích? Jaké pověsti se nejčastěji pojí s poutními místy? A kde v Česku hledat kapli, která připomíná antický chrám? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Většina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět. To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie,“ popisuje církevní historik a autor knižní řady Poutní místa Česka Michal Bařinka. Jakou pouť doporučuje podniknout o Velikonocích? Jaké pověsti se nejčastěji pojí s poutními místy? A kde v Česku hledat kapli, která připomíná antický chrám? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Většina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět. To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie,“ popisuje církevní historik a autor knižní řady Poutní místa Česka Michal Bařinka. Jakou pouť doporučuje podniknout o Velikonocích? Jaké pověsti se nejčastěji pojí s poutními místy? A kde v Česku hledat kapli, která připomíná antický chrám? Poslechněte si rozhovor.

Nacismus a komunismus, dva totalitní režimy minulého století, měly řadu společných rysů. Jedním z nich bylo, že jim v jistém slova smyslu má patřit i lidská duše. Tím se jednoznačně postavili proti náboženství, například proti rozšířenému katolictví. Přestože je katolická církev tvořená miliony lidí, kteří se v té či oné chvíli stali sympatizanty nebo představiteli těchto totalit, základním postojem byl opak. Kde se vzal mýtus, že tomu tak nebylo?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik a politológ Igor Lukeš bol kedysi registrovaným republikánom. Dnes otvorene hovorí o šoku z toho, ako sa strana zmenila po nástupe Donalda Trumpa. Tvrdí, že prezident porušil ústavu, vojnu s Iránom plánovali amatéri a Spojené štáty sa dostávajú mimo rámca štandardnej demokracie. Podľa Lukeša je situácia obzvlášť alarmujúca práve v roku, keď Amerika slávi 250. výročie vyhlásenia nezávislosti a verejnosť musí mať strach o budúcnosť demokracie.

Druhý československý prezident Edvard Beneš stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)

Do jaké míry Češi kolaborovali s Hitlerem? Dokázali projít obdobím Protektorátu Čechy a Morava se ctí? A jak se vlastně lidem tehdy žilo? Polský historik Piotr Majewski, odborník na české dějiny, napsal další skvělou knihu. Jmenuje se Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti: Protektorát Čechy a Morava, 1939-1945. V roce 2025 ji vydalo nakladatelství Argo.

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Bylo to pár let po vzniku republiky, kdy se demokracie v Československu ocitla v krizi. Snažili se toho využít i nastupující fašisté, pod vlajkou nacionalismu namířeného jak proti německým, tak židovským spoluobčanům. Řešení na demokratickém půdorysu nejsou jednoduchá, možná o to svůdnější bývá volání po vládě „pevné ruky“. Ovšem jak už to bývá, ta lehká a zdánlivě jednoduchá řešení vlastně neexistují.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.