Podcasts about historik

Vědec a spisovatel Dušan Uhlíř vypráví o tom, jak se stal historikem, jaká byla jeho nejšťastnější léta a jak se z něho stal úspěšný spisovatel a pedagog. Zamýšlí se nad historickou úlohou a posláním Svobodných zednářů a hledá paralely mezi minulou a současnou společností.

Allein unterschiedliche Kalendersystem zeigen es schon: Es gibt unterschiedliche Vorstellungen von Zeitlichkeiten. Unterschiedliche Kulturen und Kollektive haben unterschiedliche Zeitvorstellungen. Wir haben heute einen Gast, der sich schon lange mit Zeittheorien und Zeitlichkeiten auseinandersetzt: Achim Landwehr. Explizit sprechen wir mit ihm über sein neues Buch Zeiten haben. In dem er sich speziell mit Zeiten und Zeitlichkeiten im Kontext der Klimakrise und des Anthropozän und der aktuellen Polykrisen auseinandersetzt.Wir sprechen darüber wie viel immaterielles in Form von Zeiten in einer Plastikflasche steckt undMit der Industriemoderne geht ein dominierendes Konzept von Zeitlichkeit einher. Aber wir brauchen ein anderes nur wissen nicht welches und wie das gehen soll. Aber klar ist: Wenn wir sehen wir machen Zeiten, dann können wir sie auch anders machen.Literatur & Quellen:Chakrabarty, Dipesh: The Climate of History in a Planetary Age, Chicago 2021.Feichtner, Isabel: Bodenschätze. Über Verwertung und Vergesellschaftung, Hamburg 2025.Hartog François: Regimes of Historicity: Presentism and Experiences of Time. New York 2015.Koselleck, Reinhart: Zeitschichten Studien zur Historik, Frankfurt am Main 2003.Landwehr, Achim: Historische Diskursanalyse (Historische Einführungen, Bd. 4), Frankfurt am Main 2018.Landwehr, Achim: Die anwesende Abwesenheit der Vergangenheit. Fischer, 2016.Landwehr, Achim: Zeiten haben. Klimakrise und Endlichkeit. Campus, 2025.Laxness, Halldor: Sein eigener Herr, Göttingen 2018.Maß, Sandra: Zukünftige Vergangenheiten. Geschichte schreiben im Anthropozän, Göttingen 2024.Tomkins, Calvin: Duchamp, New York 1998.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik architektury Miroslav Chytil se narodil 5. července 1965 ve Vyškově. Jeho život a odborná práce jsou spojeny především s Prostějovem. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna medzi Iránom a Izraelom sa dala očakávať, smerovalo to k tomu, povedal publicista a historik Juraj Kríž v relácii Ide o pravdu. Teraz sú v hre viaceré scenáre, dodal. "V tejto chvíli sa zdá, že sa situácia upokojila. Uvidíme na ako dlho, pretože obidve strany budú veľmi silno monitorovať aktivity tej druhej," povedal.

Čo všetko priniesli zmeny po páde komunistického režimu? Aj prvé slobodné voľby, ktoré sa konali v júni 1990. Vznikali nové politické strany, nové inštitúcie. O voľby aj kampaň bol veľký záujem a ich vysoká účasť sa už nezopakovala. Nebolo to iba idylické obdobie zmien, ale prišli aj kompetenčné spory. Počúvajte ďalšiu historickú Nočnú pyramídu. | Historická NP: Rok 1990 prvé slobodné voľby; | Hosť: Ondrej Podolec. (historik a právnik, prednáša právne dejiny na Právnickej fakulte UK v Bratislave). | | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

„Stát by neměl mít univerzální příběh o své historii, který by mocenskými, někdy až násilnými způsoby vnucoval celé populaci. To určitě není správně. Jiná věc je, že by lidé měli vědět, jaké má hodnoty, na kterých stojí – a ty jsou ostatně vyjádřeny v Ústavě ČR. Myslím hlavně oblast lidských práv, kterou by stát – prostřednictvím kulturně vzdělávacích institucí – propagovat měl,“ říká historik Petr Roubal z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V červnu 1945 zastavily v Přerově dva vlaky. Jeden vezl vojáky československé armády, druhý karpatské Němce ze Slovenska. Náhodné setkání vyústilo v jeden z nejtragičtějších poválečných masakrů německého civilního obyvatelstva. Nejen o něm uslyšíte v bonusovém dílu Hlasů paměti s Lucií Korcovu a Adamem Drdou.

„Napomohl sovětizaci země.“ Tak zní část nápisu, který má podle iniciativy historiků a bývalých politiků přibýt k soše Edvarda Beneše u Černínského paláce v Praze. Odpůrci jejich argumenty považují za zjednodušující. „Tabulka je od první do poslední věty lživá,“ namítá v pořadu Pro a proti historik a novinář Petr Zídek. „Je ještě příliš jemná,“ nesouhlasí publicista a disident komunistického režimu Jan Urban.

„Napomohl sovětizaci země.“ Tak zní část nápisu, který má podle iniciativy historiků a bývalých politiků přibýt k soše Edvarda Beneše u Černínského paláce v Praze. Odpůrci jejich argumenty považují za zjednodušující. „Tabulka je od první do poslední věty lživá,“ namítá v pořadu Pro a proti historik a novinář Petr Zídek. „Je ještě příliš jemná,“ nesouhlasí publicista a disident komunistického režimu Jan Urban.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přivezla Rudá armáda v květnu 1945 do Československa svobodu? „Totalitní Sovětský svaz nebyl svobodný a nemohl svobodu ani přinášet. Spíš přinesl vítězství nad nacismem,“ míní v pořadu Pro a proti historik a filozof Petr Hlaváček, hlavní editor časopisu Forum 24. „Svobodu omezil už poválečný nacionalismus a etnická čistka Němců a Maďarů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Ondřej Slačálek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým v pořadí 267. papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost. Přijal jméno Lev XIV., hlavou římskokatolické církve je tak poprvé v historii Američan. „Jeho zvolení mě překvapilo, a to i v kombinaci s rychlostí samotné volby. Prevost sice byl v seznamech kandidátů na papeže, rozhodně ale nebyl první volbou,“ říká historik Martin Vaňáč z Evangelické teologické fakulty UK.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele: jestli to bude Rudá armáda, jiná spojenecká vojska do Prahy podle dohod vstoupit nesměla, anebo přiznáme, že se Pražané osvobodili tak trochu sami. Díky obdivuhodné statečnosti účastníků Pražského povstání.

„Ukazujeme, jak obtížné je říct o někom, jestli to byl hrdina, nebo padouch. Hrdinou se stane každý, kdo podrží někomu dveře, a padouchem, když je zase zavře. Nevědomky se dostávají do těch dvou rolí. A stejně to bylo za druhé světové války,“ říká historik Petr Chlebec z Ostravského muzea, kde aktuálně probíhá výstava Ostrava v Protektorátu. Jaké příběhy výstava přibližuje? Kolik je pravdy na legendě o Miloši Sýkorovi? A co se dělo v Ostravě po jejím osvobození?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už v horizonte hodín sa vo Vatikáne začne udalosť, na ktorú je namierená pozornosť sveta. 133 kardinálov voliteľov vstúpi do slávnej Sixtínskej kaplnky, aby tam pod Michelangelovými freskami a pohľadom Stvoriteľa – ako hovoria – vybrali nového nástupcu sv. Petra, alebo námestníka Kristovho. Pôjde o 267. pápeža. Voľba – pre svoju rezervovanosť opradená aj tajomstvom. A nad porušením mlčanlivosti pod prísahou visí exkomunikácia laetae sententiae. Konkláve, z ktorého vyjde nástupca zomrelého pápeža Františka. Aké bolo kedysi a aké bude v nasledujúcich dňoch? Téma pre Marcela Šefčíka, ktorý o ňom napísal knihu. Analýze pritom podrobil konkláve 20. a 21. storočia. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Už v horizonte hodín sa vo Vatikáne začne udalosť, na ktorú je namierená pozornosť sveta. 133 kardinálov voliteľov vstúpi do slávnej Sixtínskej kaplnky, aby tam pod Michelangelovými freskami a pohľadom Stvoriteľa – ako hovoria – vybrali nového nástupcu sv. Petra, alebo námestníka Kristovho. Pôjde o 267. pápeža. Voľba – pre svoju rezervovanosť opradená aj tajomstvom. A nad porušením mlčanlivosti pod prísahou visí exkomunikácia laetae sententiae. Konkláve, z ktorého vyjde nástupca zomrelého pápeža Františka. Aké bolo kedysi a aké bude v nasledujúcich dňoch? Téma pre Marcela Šefčíka, ktorý o ňom napísal knihu. Analýze pritom podrobil konkláve 20. a 21. storočia. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si významné květnové dny a konec druhé světové války v Evropě nejvhodněji připomenout? „Připomínejme si události na lokální úrovni. Co probíhalo v místech, odkud pocházíme? Jak se chovali naši předci?“ říká historik Michal Stehlík.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si významné květnové dny a konec druhé světové války v Evropě nejvhodněji připomenout? „Připomínejme si události na lokální úrovni. Co probíhalo v místech, odkud pocházíme? Jak se chovali naši předci?“ říká historik Michal Stehlík.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Jsme v průšvihu. Až se historik za sto let podívá na dějiny, označí dnešní dobu za první fázi třetí světové války,“ říká ve Studiu N historik Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny. „Řada lidí cítí zápach třicátých let, hledají v historii to, co znají, je to sebezáchovná pozice. Já tam moc souvislostí nevidím, jsme v nové situaci, žijeme ve velmocenské proměně,“ tvrdí. V budoucnu podle něj války nemusí vyvolávat státy, ale zájmy techno-oligarchů. „Je otázka, jestli národní státy vůbec zůstanou jednotkou, ve které se budou lidé organizovat. Pokud vám stabilitu a bezpečí dokáže zajistit jiná entita, například internetová identita u velké digitální firmy, může se přemalovat celý systém,“ myslí si Stehlík. Proč v nervózních dobách sílí národovecké hlasy? Jaký příběh mají frustrované společnosti nabídnout demokratičtí politici? A co by dokázal Hitler s dnešní technologií? Podívejte se na celý hodinový rozhovor.

Rusko, později Sovětský svaz, je bezpochyby významný hráč na geopolitickém poli. Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled. Svou roli v tomto pohledu pak ve 20. století sehrála porážka nacistického Německa a oběti Rudé armády, stejně jako tragická srpnová okupace v roce 1968.

„Fascinuje ma, že pivo nielen je len nejakým alkoholickým nápojom a k tomu populárnym. Ono je aj spoločenským nápojom. Vychutnávame si ho na celom svete v skupinách, v komunitách, v spoločnosti. Je súčasťou kultúry, preto by sme ho mali oceniť nielen ako nápoj, ale aj ako spoločenský jav.“Na Slovensko zavítal britský pivný kráľ – presnejšie viacnásobný víťaz ankety „Pivný autor roka“, a teda najlepšie píšuci autor o pive. Martyn Cornell. Autor kníh o dejinách piva, pivovarníctva a pivných štýlov. Minulý rok mu vyšla aj tá: Okolo sveta cez 80 pív – Around the World in 80 Beers.Prišiel do mesta na Dunaji - do Bratislavy, aby hodnotil tie slovenské. Je certifikovaný pivný degustátor a porotca prestížnych súťaží vrátane World Beer Cup. Čo na Slovensku z pohľadu piva našiel? A čo pivo vlastne je, keď ľudstvo sprevádza už od čias Sumerov a malo aj svoju bohyňu? Čo ho robí sviežim? Je „nápojom barbarov“, ako to o ňom šírili Gréci a Rimania ako vyznavači vína?Všetko otázky pre Martyna Cornella, ktorý za ním precestoval svet. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Fascinuje ma, že pivo nielen je len nejakým alkoholickým nápojom a k tomu populárnym. Ono je aj spoločenským nápojom. Vychutnávame si ho na celom svete v skupinách, v komunitách, v spoločnosti. Je súčasťou kultúry, preto by sme ho mali oceniť nielen ako nápoj, ale aj ako spoločenský jav.“Na Slovensko zavítal britský pivný kráľ – presnejšie viacnásobný víťaz ankety „Pivný autor roka“, a teda najlepšie píšuci autor o pive. Martyn Cornell. Autor kníh o dejinách piva, pivovarníctva a pivných štýlov. Minulý rok mu vyšla aj tá: Okolo sveta cez 80 pív – Around the World in 80 Beers.Prišiel do mesta na Dunaji - do Bratislavy, aby hodnotil tie slovenské. Je certifikovaný pivný degustátor a porotca prestížnych súťaží vrátane World Beer Cup. Čo na Slovensku z pohľadu piva našiel? A čo pivo vlastne je, keď ľudstvo sprevádza už od čias Sumerov a malo aj svoju bohyňu? Čo ho robí sviežim? Je „nápojom barbarov“, ako to o ňom šírili Gréci a Rimania ako vyznavači vína?Všetko otázky pre Martyna Cornella, ktorý za ním precestoval svet. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Nový diel seriálu Agenti a zradcovia, tentoraz o politikovi Jánovi Ševčíkovi. Bol legionár, ľudák, agrárnik, odbojár aj demokrat. Zvažoval založenie boľševickej aj katolíckej strany.  V rôznych životných fázach sa zaňho prihovorili Jozef Tiso aj Alexander Dubček. Vo februári 1948 na seba prevzal úlohu zradcu, ktorý pomohol komunistom rozložiť ich najväčšieho politického súpera na Slovensku, Demokratickú stranu. O jeho osude sa rozprával reportér Dušan Mikušovič s historikom Martinom Horičkom.

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).

Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd vzpomíná na papeže Františka. Jaký je jeho odkaz? Jaká témata zdůrazňoval, jakým způsobem proměnil katolickou církev a jak na něj budou vzpomínat věřící i nevěřící celého světa? A co vlastně společnost očekává od Svatého otce v 21. století?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd vzpomíná na papeže Františka. Jaký je jeho odkaz? Jaká témata zdůrazňoval, jakým způsobem proměnil katolickou církev a jak na něj budou vzpomínat věřící i nevěřící celého světa? A co vlastně společnost očekává od Svatého otce v 21. století?

Katyň se stala místem jedné z největších masových vražd, ale také symbolem lží a propagandy, které trvaly několik desetiletí. Je také symbolem toho, jak mohou skončit takzvaná přátelství a pakty zločineckých režimů. Házení viny z nacistů na bolševiky a naopak jen potvrzuje, že poukazovat na zvěrstva druhého ještě neznamená, že je dotyčný sám nepáchá. Ovšem lžím a propagandě kolem Katyně podle i lidé, do kterých bychom to neřekli.

Katyň se stala místem jedné z největších masových vražd, ale také symbolem lží a propagandy, které trvaly několik desetiletí. Je také symbolem toho, jak mohou skončit takzvaná přátelství a pakty zločineckých režimů. Házení viny z nacistů na bolševiky a naopak jen potvrzuje, že poukazovat na zvěrstva druhého ještě neznamená, že je dotyčný sám nepáchá. Ovšem lžím a propagandě kolem Katyně podle i lidé, do kterých bychom to neřekli. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.

Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německo letos oslaví 190 let od otevření první vlakové trati, a to mezi Fürthem a Norimberkem. V tomhle bavorském městě je i jedno z nejstarších železničních muzeí na světě. Náš zpravodaj Václav Jabůrek se v expozici zaměřil na několik zajímavostí, při kterých se železnice zapletla s politikou.

Německo letos oslaví 190 let od otevření první vlakové trati, a to mezi Fürthem a Norimberkem. V tomhle bavorském městě je i jedno z nejstarších železničních muzeí na světě. Náš zpravodaj Václav Jabůrek se v expozici zaměřil na několik zajímavostí, při kterých se železnice zapletla s politikou.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dřív se na univerzitách běžně studovalo sedmero svobodných umění. Což bylo trivium – gramatika, logika a rétorika. Pak kvadrivium, které zahrnovalo pokročilejší vědy, včetně například astronomie. Následně se student rozhodoval, co bude dělat dál,“ vysvětluje historik a specialista na středověkou univerzitní vzdělanost Ota Pavlíček.

V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Lidé a zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy, byli dokonce v přímém ohrožení života. Dýchat znečištěný vzduch museli ale i naši sousedé za hranicemi, takže postupně vytvářeli tlak i na vedení státu.

Nebýt divadla, mohl král českých komiků chytat za fotbalovou Spartu, kvůli které posouval i začátek představení. Jako brankář by ovšem Vlasta Burian nebyl v záři reflektorů. „Když byl na fotbale už jako divák a vrátil se do divadla, všichni poznali, jestli Sparta prohrála, nebo vyhrála. Protože pokud vyhrála, tak se hrálo třeba o hodinu déle,“ líčí jeho náladovost historik Dalibor Vácha, autor knihy Vlasta. Co Buriana vedlo mezi prvorepublikovou smetánku a k následnému pádu?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nebýt divadla, mohl král českých komiků chytat za fotbalovou Spartu, kvůli které posouval i začátek představení. Jako brankář by ovšem Vlasta Burian nebyl v záři reflektorů. „Když byl na fotbale už jako divák a vrátil se do divadla, všichni poznali, jestli Sparta prohrála, nebo vyhrála. Protože pokud vyhrála, tak se hrálo třeba o hodinu déle,“ líčí jeho náladovost historik Dalibor Vácha, autor knihy Vlasta. Co Buriana vedlo mezi prvorepublikovou smetánku a k následnému pádu?

Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.

Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Rijádu v Saúdské Arábii v úterý jednají ministři zahraničí Spojených států Marco Rubio a Ruska Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom opakovaně vyloučil, že by Ukrajina přijala jakákoliv rozhodnutí, která o ní učiní Spojené státy a Rusko bez ukrajinského zastoupení. „To dělá velice dobře,“ chválí v pořadu Osobnost Plus spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny historik profesor Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1958 ke kriminalistickému vyšetřování nedošlo, případ převzala státní bezpečnost. Tím vzniklo podezření,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Kamil Nedvědický.

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1958 ke kriminalistickému vyšetřování nedošlo, případ převzala státní bezpečnost. Tím vzniklo podezření,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Kamil Nedvědický. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

Jako červená nit se médii táhnou informace o nedostatku bytů. Často v souvislosti s mýtem, že „za Husáka se stavělo“. Je tím myšleno období normalizace, tedy 70. a 80. léta minulého století, kdy vznikala panelová sídliště. Když se ale podíváme se do historie, zjistíme, že i v minulosti byl nejen nedostatek bytů, ale především za éry komunistického státu docházelo k vytváření astronomického dluhu, který splácíme doposud.