Podcasts about historik

Zum Blogpost

Historik a přední český balkanista Ondřej Vojtěchovský mluví s Lidijou Stevanović o knize "V čase odkvétání, Československo a Jugoslávie v období pozdního socialismu, 1969 - 1989". Jannis Moras si povídal s česko-řeckým párem, který v Brně vlastní populární bar v řeckém stylu. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čase veľkého zbrojenia boli štáty a politici schopní povedať si dosť. To sa písal rok 1975. V Helsinkách sa uskutočnila Konferencia o bezpečnosti a spolupráci v Európe. Ako bezpečnosť, tak aj ekonomickú spoluprácu a ľudské práva chceli krajiny v roku 1975 rozvíjať. Čo všetko viedlo k helsinskej konferencii Vám povieme v tejto epizóde historickej Nočnej pyramídy s historikom Ústavu pamäti národa Petrom Jašekom a moderátorkou Gabikou Angibaud. | Historická NP: 1975 Konferencia v Helsinkách. | Hosť: Peter Jašek (historik). | Moderuje: Zuzana Šebestová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Co ti konzervativní jézéďáci tak můžou vymyslet? Najednou se mi otevřely úplně nové obzory a já jsem byl nadšen,“ líčí historik stravování Martin Franc putování za regionálními potravinami. V pořadu Krmítko ochutnával kmínovou limonádu, tuřín či lebedu. „Tyhle plodiny se vyčlenily z jídelníčku i kvůli tomu, že je všeho dost a člověk si může všechno koupit,“ poukazuje spoluautor Petr Čtvrtníček. V jakých obměnách nacházeli tradiční potraviny a lze najít regionální speciality?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo hovorí historik Peter Jašek z Ústavu pamäti národa, keď počuje vetu, že “Rus raz odíde” alebo že za inváziu v roku 1968 môžu Ukrajinci?Terčom dezinformácií a politických manipulácií sa stáva aj invázia Sovietskeho zväzu v roku 1968. Opakovane pozorujeme snahu viniť za túto inváziu Ukrajinu rozoberaním pôvodu Brežneva alebo národnostného zloženia vojsk Varšavskej zmluvy.Objavujú sa porovnania invázie v roku 1968 s dnešným útokom Ruska na Ukrajinu a minister obrany Robert Kaliňák naznačuje, že sa oplatí počkať a nebrániť sa.V rozhovore s Petrom Jaškom hovoríme aj o tom: čo hovorí na slová ministra obrany Kaliňáka “Rus raz odíde” s akou propagandou pracoval vtedy Sovietsky zväz čo si myslí o prirovnaní invázie Sovietskeho zväzu v roku 1968 s dnešnou obrannou dohodou s USA ako vníma snahy viniť Ukrajincov za inváziu v roku 1968“Sovieti pôvodne dúfali, že predtým ako príde k vojenskej akcii, príde k puču na úrovni vedenia Komunistickej strany. A že potom dostanú oficiálne pozvanie, vďaka ktorému získajú náter legitimity. Spontánna a masová reakcia obyvateľstva Československa demaskovalo túto akciu ako okupáciu.” hovorí Peter Jašek.

Před 57 lety se naší vlastí valily tanky okupantů, kteří v noci z 20. na 21. srpna 1968 přepadli Československo. „Každé výročí je trošku jiné. Dnes je velmi aktuální téma kolaborace a spolupráce s někým, kdo nám chce uškodit,“ říká historik a ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík. Dále se bude věnovat situaci v Gaze a na Ukrajině, možnostem mírového procesu a regionální historické paměti.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má toľko rokov ako múzeum, ktoré viedol tri desaťročia. Náš dnešný hosť má pri mene rôzne funkcie a prívlastky. Možno najviac ho vystihuje, že je bývalým a najdlhšie slúžiacim riaditeľom Slovenského národného múzea – Múzea Bojnice, ale dnes zistíme, ako to vníma on sám – historik umenia, autor viac ako desiatky odborných publikácií a Medzinárodného festivalu duchov a strašidiel. Aktuálne dôchodca, ktorý na svojom “domovskom” zámku vystavuje svoje maľby. Prečo maľuje na sklo, ako si spomína na takmer polstoročie na Bojnickom zámku, ale aj o svojich výskumoch nám viac povie viac Michalovi Hercegovi.

Historik Miroslav Čovan, ktorý sa venuje epigrafii. | Moderuje: Sandra Vychlopenová. | Repríza z 24.01.2025. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zadní Zvonková, Dolní Hraničná, Dolní Vltavice nebo Svatý Tomáš. Co spojuje tyto příhraniční obce, některé již zaniklé, v okolí přehrady Lipno? Každá z nich měla v minulosti vlastní školu. Jejich podobu si teď můžete prohlédnout na speciálním webovém mapovém portálu Historie školních budov, který vytváří Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marián Pauer svoj profesionálny život venoval fotografii. Sám fotografuje, ale venuje sa aj histórii a teórii tohto výnimočného média, ktoré nás informuje, otvára nám oči, ale aj srdcia a má schopnosť rozcítiť nás. Napísal knihy o výnimočných slovenských osobnostiach, ako kurátor zabezpečil množstvo výstav a nedávno od Literárneho fondu za svoje celoživotné dielo získal prestížnu cenu Romana Kaliského. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o hre na klavíri, ktorá mu pomáha udržiavať sa vo forme, o vnučkách, s ktorými trávi veľa času, i o slovenských fotografoch svetového mena. | Hosť: Marián Pauer (fotograf, historik fotografie). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Více než milion mladých lidí ze zhruba sto padesáti zemí světa se na okraji Říma zúčastnil nedělní mše pod širým nebem, kterou celebroval papež Lev XIV. „Byla to největší událost jubilejního roku,“ říká historik a publicista Jaroslav Šebek. Dále zhodnotí papežův první čtvrt rok ve funkci, jeho zapojení do mezinárodního dění a vztah k České republice.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Více než milion mladých lidí ze zhruba sto padesáti zemí světa se na okraji Říma zúčastnil nedělní mše pod širým nebem, kterou celebroval papež Lev XIV. „Byla to největší událost jubilejního roku,“ říká historik a publicista Jaroslav Šebek. Dále zhodnotí papežův první čtvrt rok ve funkci, jeho zapojení do mezinárodního dění a vztah k České republice.

Knížky Plus moderuje Karolína Koubová.

Boooom-Tschack, da ist mir doch glatt der Fluxkompensator um den Schnabel geflogen. Doch sei's drum: Wir kommen auch so zurück in die Dings, die Vergangenheit. Darum soll es nämlich gehen in dieser kleinen Literaturplauschsendung “Eisenbart & Meisendraht”. Eigentlich klingt es ja voll baby: Rückwärtsgucken in der Zeit erscheint erst einmal ja einfacher als vorwärts: So stapeln sich ja literarisch die Bücher zur wissenschaftlichen, fiktiven und halb-fiktiven Vergangenheit in den Bibliotheken dieses wunderbaren Erdballs. Doch Obacht: Bei genauerem Hinsehen zerbröselt das Konzept “Vergangenheit” wie der jahrzehntealte Hirseriegel, den ich erst letzthin unterm Sofa fand. Unsere Beiden Radioritter Eisi und Meise steigen also hinein in die Zeitmaschine und wollen sich das alles genauer ansehen: Was ist der Unterschied zwischen Historik und Vergangenheit? Wieso ist das Futur zwei eigentlich nicht für die Zukunft bestimmt? Ist die Geschichtsschreibung ein Holzweg und wer zum Henker hat sich eigentlich das Wort “Geschichtsklitterung” ausgedacht (Tipp: Es hat ‘was mit Kiemen zu tun). Soviel Spaß kann man haben beim Verlassen des Raum-Zeit-Kontinuums und so geht auch unsere epische Trilogie zur “Zeit” zu Ende: mit einem großen Knall. Und ein Lied wird auch noch gesungen für Brian Wilson, dieser unglückliche Beachboy, der so schöne Melodien in unsere Herzen hinein gezaubert hat. Dazu, wie jeher, die Texte unseres originalen EBMD-Autor*innenpools, die sich so vorsichtig und aber auch unverblümt an die Vergangenheit herantasten, dass man sich fast wünscht, man wäre selbst dabei gewesen. Aber Podcast ist ja auch ganz schön. Sie lebten wohl Ihr Pappy, der Redaktionspapgey Die Autor:innen - Christian Knieps - Bastian Kienitz - Andreas Prucker - David Telgin - blumenleere - Jörg Hilse - Carsten Stephan Die Sprecher:innen - FD - Ella Gülden - Katrin Rauch - Kathrin Braun - Der Neffe von Hr.Eisenbart

Knížky Plus moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Miloš Bělohlávek, dříve vedoucí návštěvnického centra Císařských lázní, se stal novým kastelánem zámku Valeč. Do nové role vstupuje s cílem probudit zájem o jednu z nejvýznamnějších, ale dosud přehlížených barokních památek Karlovarského kraje. Plánuje rozšířit komentované prohlídky a přiblížit návštěvníkům bohatou a pohnutou historii zámku.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Miloš Bělohlávek, dříve vedoucí návštěvnického centra Císařských lázní, se stal novým kastelánem zámku Valeč. Do nové role vstupuje s cílem probudit zájem o jednu z nejvýznamnějších, ale dosud přehlížených barokních památek Karlovarského kraje. Plánuje rozšířit komentované prohlídky a přiblížit návštěvníkům bohatou a pohnutou historii zámku.

Mysleli jsme si, že jsme dohodu o příměří už několikrát uzavřeli, a pak prezident Vladimir Putin začne odpalovat rakety na nějaké ukrajinské město, zkritizoval prezident USA Donald Trump chování Ruska. „Na co teď přišel Trump, není nic nového. A že mu to trvalo půl roku, nesvědčí o jeho velkých politických schopnostech,“ reaguje pro Český rozhlas Plus historik Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědec a spisovatel Dušan Uhlíř vypráví o tom, jak se stal historikem, jaká byla jeho nejšťastnější léta a jak se z něho stal úspěšný spisovatel a pedagog. Zamýšlí se nad historickou úlohou a posláním Svobodných zednářů a hledá paralely mezi minulou a současnou společností.

Allein unterschiedliche Kalendersystem zeigen es schon: Es gibt unterschiedliche Vorstellungen von Zeitlichkeiten. Unterschiedliche Kulturen und Kollektive haben unterschiedliche Zeitvorstellungen. Wir haben heute einen Gast, der sich schon lange mit Zeittheorien und Zeitlichkeiten auseinandersetzt: Achim Landwehr. Explizit sprechen wir mit ihm über sein neues Buch Zeiten haben. In dem er sich speziell mit Zeiten und Zeitlichkeiten im Kontext der Klimakrise und des Anthropozän und der aktuellen Polykrisen auseinandersetzt.Wir sprechen darüber wie viel immaterielles in Form von Zeiten in einer Plastikflasche steckt undMit der Industriemoderne geht ein dominierendes Konzept von Zeitlichkeit einher. Aber wir brauchen ein anderes nur wissen nicht welches und wie das gehen soll. Aber klar ist: Wenn wir sehen wir machen Zeiten, dann können wir sie auch anders machen.Literatur & Quellen:Chakrabarty, Dipesh: The Climate of History in a Planetary Age, Chicago 2021.Feichtner, Isabel: Bodenschätze. Über Verwertung und Vergesellschaftung, Hamburg 2025.Hartog François: Regimes of Historicity: Presentism and Experiences of Time. New York 2015.Koselleck, Reinhart: Zeitschichten Studien zur Historik, Frankfurt am Main 2003.Landwehr, Achim: Historische Diskursanalyse (Historische Einführungen, Bd. 4), Frankfurt am Main 2018.Landwehr, Achim: Die anwesende Abwesenheit der Vergangenheit. Fischer, 2016.Landwehr, Achim: Zeiten haben. Klimakrise und Endlichkeit. Campus, 2025.Laxness, Halldor: Sein eigener Herr, Göttingen 2018.Maß, Sandra: Zukünftige Vergangenheiten. Geschichte schreiben im Anthropozän, Göttingen 2024.Tomkins, Calvin: Duchamp, New York 1998.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna medzi Iránom a Izraelom sa dala očakávať, smerovalo to k tomu, povedal publicista a historik Juraj Kríž v relácii Ide o pravdu. Teraz sú v hre viaceré scenáre, dodal. "V tejto chvíli sa zdá, že sa situácia upokojila. Uvidíme na ako dlho, pretože obidve strany budú veľmi silno monitorovať aktivity tej druhej," povedal.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V červnu 1945 zastavily v Přerově dva vlaky. Jeden vezl vojáky československé armády, druhý karpatské Němce ze Slovenska. Náhodné setkání vyústilo v jeden z nejtragičtějších poválečných masakrů německého civilního obyvatelstva. Nejen o něm uslyšíte v bonusovém dílu Hlasů paměti s Lucií Korcovu a Adamem Drdou.

„Napomohl sovětizaci země.“ Tak zní část nápisu, který má podle iniciativy historiků a bývalých politiků přibýt k soše Edvarda Beneše u Černínského paláce v Praze. Odpůrci jejich argumenty považují za zjednodušující. „Tabulka je od první do poslední věty lživá,“ namítá v pořadu Pro a proti historik a novinář Petr Zídek. „Je ještě příliš jemná,“ nesouhlasí publicista a disident komunistického režimu Jan Urban.

„Napomohl sovětizaci země.“ Tak zní část nápisu, který má podle iniciativy historiků a bývalých politiků přibýt k soše Edvarda Beneše u Černínského paláce v Praze. Odpůrci jejich argumenty považují za zjednodušující. „Tabulka je od první do poslední věty lživá,“ namítá v pořadu Pro a proti historik a novinář Petr Zídek. „Je ještě příliš jemná,“ nesouhlasí publicista a disident komunistického režimu Jan Urban.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přivezla Rudá armáda v květnu 1945 do Československa svobodu? „Totalitní Sovětský svaz nebyl svobodný a nemohl svobodu ani přinášet. Spíš přinesl vítězství nad nacismem,“ míní v pořadu Pro a proti historik a filozof Petr Hlaváček, hlavní editor časopisu Forum 24. „Svobodu omezil už poválečný nacionalismus a etnická čistka Němců a Maďarů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Ondřej Slačálek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým v pořadí 267. papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost. Přijal jméno Lev XIV., hlavou římskokatolické církve je tak poprvé v historii Američan. „Jeho zvolení mě překvapilo, a to i v kombinaci s rychlostí samotné volby. Prevost sice byl v seznamech kandidátů na papeže, rozhodně ale nebyl první volbou,“ říká historik Martin Vaňáč z Evangelické teologické fakulty UK.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele: jestli to bude Rudá armáda, jiná spojenecká vojska do Prahy podle dohod vstoupit nesměla, anebo přiznáme, že se Pražané osvobodili tak trochu sami. Díky obdivuhodné statečnosti účastníků Pražského povstání.

„Ukazujeme, jak obtížné je říct o někom, jestli to byl hrdina, nebo padouch. Hrdinou se stane každý, kdo podrží někomu dveře, a padouchem, když je zase zavře. Nevědomky se dostávají do těch dvou rolí. A stejně to bylo za druhé světové války,“ říká historik Petr Chlebec z Ostravského muzea, kde aktuálně probíhá výstava Ostrava v Protektorátu. Jaké příběhy výstava přibližuje? Kolik je pravdy na legendě o Miloši Sýkorovi? A co se dělo v Ostravě po jejím osvobození?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už v horizonte hodín sa vo Vatikáne začne udalosť, na ktorú je namierená pozornosť sveta. 133 kardinálov voliteľov vstúpi do slávnej Sixtínskej kaplnky, aby tam pod Michelangelovými freskami a pohľadom Stvoriteľa – ako hovoria – vybrali nového nástupcu sv. Petra, alebo námestníka Kristovho. Pôjde o 267. pápeža. Voľba – pre svoju rezervovanosť opradená aj tajomstvom. A nad porušením mlčanlivosti pod prísahou visí exkomunikácia laetae sententiae. Konkláve, z ktorého vyjde nástupca zomrelého pápeža Františka. Aké bolo kedysi a aké bude v nasledujúcich dňoch? Téma pre Marcela Šefčíka, ktorý o ňom napísal knihu. Analýze pritom podrobil konkláve 20. a 21. storočia. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Jsme v průšvihu. Až se historik za sto let podívá na dějiny, označí dnešní dobu za první fázi třetí světové války,“ říká ve Studiu N historik Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny. „Řada lidí cítí zápach třicátých let, hledají v historii to, co znají, je to sebezáchovná pozice. Já tam moc souvislostí nevidím, jsme v nové situaci, žijeme ve velmocenské proměně,“ tvrdí. V budoucnu podle něj války nemusí vyvolávat státy, ale zájmy techno-oligarchů. „Je otázka, jestli národní státy vůbec zůstanou jednotkou, ve které se budou lidé organizovat. Pokud vám stabilitu a bezpečí dokáže zajistit jiná entita, například internetová identita u velké digitální firmy, může se přemalovat celý systém,“ myslí si Stehlík. Proč v nervózních dobách sílí národovecké hlasy? Jaký příběh mají frustrované společnosti nabídnout demokratičtí politici? A co by dokázal Hitler s dnešní technologií? Podívejte se na celý hodinový rozhovor.

Rusko, později Sovětský svaz, je bezpochyby významný hráč na geopolitickém poli. Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled. Svou roli v tomto pohledu pak ve 20. století sehrála porážka nacistického Německa a oběti Rudé armády, stejně jako tragická srpnová okupace v roce 1968.

„Fascinuje ma, že pivo nielen je len nejakým alkoholickým nápojom a k tomu populárnym. Ono je aj spoločenským nápojom. Vychutnávame si ho na celom svete v skupinách, v komunitách, v spoločnosti. Je súčasťou kultúry, preto by sme ho mali oceniť nielen ako nápoj, ale aj ako spoločenský jav.“Na Slovensko zavítal britský pivný kráľ – presnejšie viacnásobný víťaz ankety „Pivný autor roka“, a teda najlepšie píšuci autor o pive. Martyn Cornell. Autor kníh o dejinách piva, pivovarníctva a pivných štýlov. Minulý rok mu vyšla aj tá: Okolo sveta cez 80 pív – Around the World in 80 Beers.Prišiel do mesta na Dunaji - do Bratislavy, aby hodnotil tie slovenské. Je certifikovaný pivný degustátor a porotca prestížnych súťaží vrátane World Beer Cup. Čo na Slovensku z pohľadu piva našiel? A čo pivo vlastne je, keď ľudstvo sprevádza už od čias Sumerov a malo aj svoju bohyňu? Čo ho robí sviežim? Je „nápojom barbarov“, ako to o ňom šírili Gréci a Rimania ako vyznavači vína?Všetko otázky pre Martyna Cornella, ktorý za ním precestoval svet. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).

Katyň se stala místem jedné z největších masových vražd, ale také symbolem lží a propagandy, které trvaly několik desetiletí. Je také symbolem toho, jak mohou skončit takzvaná přátelství a pakty zločineckých režimů. Házení viny z nacistů na bolševiky a naopak jen potvrzuje, že poukazovat na zvěrstva druhého ještě neznamená, že je dotyčný sám nepáchá. Ovšem lžím a propagandě kolem Katyně podle i lidé, do kterých bychom to neřekli.

Katyň se stala místem jedné z největších masových vražd, ale také symbolem lží a propagandy, které trvaly několik desetiletí. Je také symbolem toho, jak mohou skončit takzvaná přátelství a pakty zločineckých režimů. Házení viny z nacistů na bolševiky a naopak jen potvrzuje, že poukazovat na zvěrstva druhého ještě neznamená, že je dotyčný sám nepáchá. Ovšem lžím a propagandě kolem Katyně podle i lidé, do kterých bychom to neřekli. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.

Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dřív se na univerzitách běžně studovalo sedmero svobodných umění. Což bylo trivium – gramatika, logika a rétorika. Pak kvadrivium, které zahrnovalo pokročilejší vědy, včetně například astronomie. Následně se student rozhodoval, co bude dělat dál,“ vysvětluje historik a specialista na středověkou univerzitní vzdělanost Ota Pavlíček.

V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Lidé a zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy, byli dokonce v přímém ohrožení života. Dýchat znečištěný vzduch museli ale i naši sousedé za hranicemi, takže postupně vytvářeli tlak i na vedení státu.