Podcasts about historik

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR: herohero.co/piatocek/subscribe Ako byť dobrým náckom? Je Martina Šimkovičová dobrý nácek? Dá sa postaviť hrádza proti extrémizmu? A existuje liberálny fašizmus? Náš dnešný hosť nám odpovedal na všetky tieto otázky, keďže na rozdiel od takého Milana Uhríka je… HISTORIK! Adam sa totiž rozprával s Jakubom Drábikom, ktorý sa venuje výskumu fašizmu. Prvú časť rozhovoru s Jakubom Drábikom práve počúvate, a opäť platí, že keď vydržíte pozerať do konca, uvidíte, kto je jeho Tragédom roka. A ak máte iný názor, vyjadrite ho na piatocek.com V druhej časti, ktorú nájdete na našom HeroHero, sa dozviete aj to, či naozaj žijeme v takých zlých časoch ako si myslíme, či sa Miňo Mazurek mohol zmeniť alebo ako sa na Roberta Fica budú pozerať historici o 50 rokov. - HLASUJ ZA TRAGÉDA ROKA: http://piatocek.com - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nyheterna Radio 15.00

Herec Jaroslav Moučka patřil k těm, jejichž tvář i hlas lidé snadno rozpoznávali. Desítky divadelních, filmových a televizních rolí přispěly k jeho popularitě. Postava okresního komunistického tajemníka Pláteníka v televizním seriálu Okres na severu byla nepřehlédnutelná. Málokdo ale věděl, že jeho jen o rok starší bratr Milan je postavou, která si svou brutalitou vskutku nezadala s postavami z nejtemnějších thrillerů. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víra a náboženství se mohou prolínat, ale také existovat bez propojení vedle sebe. Oba způsoby mají svá pozitiva i úskalí. Náboženství se přitom zdá být náchylnější ke zneužití v politickém boji o moc. Podle literárního historika, šéfredaktora nakladatelství Portál a redaktora revue Salve Martina Bedřicha se víra v jistém smyslu může stát jedním z posledních ostrůvků svobody.

Víra a náboženství se mohou prolínat, ale také existovat bez propojení vedle sebe. Oba způsoby mají svá pozitiva i úskalí. Náboženství se přitom zdá být náchylnější ke zneužití v politickém boji o moc. Podle literárního historika, šéfredaktora nakladatelství Portál a redaktora revue Salve Martina Bedřicha se víra v jistém smyslu může stát jedním z posledních ostrůvků svobody.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patril k najvýznamnejším zakladateľom prvého spoločného štátu Slovákov a Čechov. Prvý československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Rodák z Hodonína, vynikajúci študent, filozof, politik. Aké boli jeho postoje, názory, za akých okolností sa rodilo Československo? Aj o mýtoch, ktoré sú s ním spojené budeme hovoriť v historickej Nočnej pyramíde. | Historická NP: 90 rokov od abdikácie prezidenta T. G. Masaryka; | Hosť: Róbert Letz (historik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Mužem mnoha rozporů byl bezpochyby komunistický předák a také prezident Antonín Zápotocký. Ze sociálního demokrata se stal přesvědčeným komunistou. Působil jako zastánce dělníků v rámci svých funkcí v odborech a byl ctižádostivý. To provází jeho celý život, vždy se snažil mít nějakou slušnou pozici či funkci. A neváhal také jakkoliv obrátit, nebo něco veřejně proklamovat a něco jiného dělat. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výročí týdne bude patřit významnému historikovi středověkých dějin. Dne 20. listopadu 1920 se v Tisé nedaleko Ústí nad Labem narodil Ernst Werner.

Výročí týdne bude patřit významnému historikovi středověkých dějin. Dne 20. listopadu 1920 se v Tisé nedaleko Ústí nad Labem narodil Ernst Werner.

Výročí týdne bude patřit významnému historikovi středověkých dějin. Dne 20. listopadu 1920 se v Tisé nedaleko Ústí nad Labem narodil Ernst Werner.

Výročí týdne bude patřit významnému historikovi středověkých dějin. Dne 20. listopadu 1920 se v Tisé nedaleko Ústí nad Labem narodil Ernst Werner.

Výročí týdne bude patřit významnému historikovi středověkých dějin. Dne 20. listopadu 1920 se v Tisé nedaleko Ústí nad Labem narodil Ernst Werner.

Výročí týdne bude patřit významnému historikovi středověkých dějin. Dne 20. listopadu 1920 se v Tisé nedaleko Ústí nad Labem narodil Ernst Werner.

Sametová revoluce v listopadu 1989 se stala nejzásadnější událostí našich moderních dějin. Po 41 letech totalitní vlády komunistů se Československo stalo svobodnou a demokratickou zemí. Jak probíhala revoluce v hlavním městě, je všeobecně známo. Jak ale listopadové události prožívala severní Morava a Slezsko, to už se ví méně. Sametová revoluce v našem kraji, to je téma pro historika a středoškolského pedagoga Petra Šimíčka.

Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski. Jeho knihu rozebírá v Ex libris Ondřej Houska. Pořad vysíláme v repríze.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik a amerikanista Martin Kovář hodnotí rok od voleb působení Donalda Trumpa v úřadu. Připadá mu odhodlanější a připravenější než v prvním období. Ameriku se mu spojit nepodařilo, ale nikdo neví zda o to stojí. Pro obyvatele znamená podle amerikanisty větší bezpečnost, ekonomickou část obyvatelé zatím ještě hodnotit nechtějí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hlavním tématem rozhovoru byly vlivy českých politických dějin na současnou politiku. Jak se devatenácté století, které Vít Vlnas nazývá stoletím českého vzestupu, projevuje v současné české politice? Jaký vliv na dnešní český politický národ měla první republika a zkušenost s jejím koncem? Proč u nás pořád existuje slovanský sentiment a kam vlastně Češi politicky patří?Vít Vlnas také tvrdí, že utváření české politiky v devatenáctém století pod vlivem klasického liberalismu je patrné v celém období po roce 1989 a že Češi nikdy nebyli žádní velcí konzervativci. Shodli jsme se na společné alergii na Česko jako most mezi Východem a Západem a na tom, že Češi mají mnohem více společného s Bavory než se Slováky.Mluvili jsme taky o jeho žíravě ironických a velmi vtipných příspěvcích na síti X a o reakcích politiků na ně.

Bol silnou osobnosťou. Jeho tragický osud zasiahol aj jeho blízkych. Tento rok uplynulo 75 rokov od odsúdenia partizánskeho veliteľa Viliama Žingora na trest smrti po vykonštruovanom procese. Aký bol jeho ranný život, pôsobenie v postaní či jeho aktivity po druhej svetovej vojne, o tom budem hovoriť historik Branislav Kinčok v ďalšej zo série historických Nočných pyramíd. | Historická NP: 75 rokov od popravy partizánskeho veliteľa Viliama Žingora; Hosť Branislav Kinčok (historik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Přemýšleli jste o tom, jak se na osobu Donalda Trumpa dívají sami Američané? A zároveň s tím – jak vnímají demokratickou stranu a proč je pro tolik lidí v USA nevolitelná? Také mě zajímalo, jak si obyvatelé Spojených států připadají – mají pocit, že žijí v bohaté a bezpečné světové velmoci, anebo naopak, že jsou v podstatě před krachem?To, co si o našem životě a lidech kolem nás myslíme, má na náš život obvykle větší vliv než to, jak se nám objektivně daří. Proto jsem byl moc rád, že jsme na Hausbotu přivítali profesora historie a milovníka anglosaského světa – Martina Kováře.No jo, žijeme v zajímavé době. Tolik změn za jediný život asi ještě žádný člověk neměl příležitost zažít. Snad nám to v budoucnu nezačne vadit…Pokud si chcete poslechnout rozhovor s Martinem Kovářem v plné, dvojnásobné délce, pojďte na Petr Horký - Hausbot | Herohero.A předem díky za každý lajk, každou reakci do diskuze a za přidaný odběr!Support the show

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

Er du interesseret i at annoncere i Bilklubben Podcast? Så skriv direkte til vores annonceafdeling (aka. Grau i lilla habit) på salg@bilklubbenpodcast.dkVelkommen til endnu et afsnit af Bilklubben Podcast! Dine værter i denne uge er Anders Richter og Christian Grau.Grau har kørt tredje generation af Nissan Leaf og er mildt imponeret af den.Richter har genfundet kærligheden for at køre med trailer – undtagen hastigheden...I nyhederne vender vi Dacia Hipster og Renault 5 Turbo 3E.Auktionsnyt i denne uge vender en McLaren F1, som har en dansk historik og er signeret af intet mindre end to F1 verdensmestre.Brevkassen er igen fyldt med spørgsmål fra alle jer lyttere og ikke mindst NP.Verdens sværeste bilquiz har temaet: "Prepperbiler"Afsnit 202 er publiceret d. 20. oktober, 2025.

V přímém přenosu Českého rozhlasu Radiožurnál byla v pátek 19. zaří rozpečetěna obálka se slovy prvního československého prezidenta. Jak událost komentuje historik a slovakista Michal Stehlík? Jak se dívá na zneužití Masarykových slov v předvolebním boji? A jak se dělaly kampaně v období první republiky?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V přímém přenosu Českého rozhlasu Radiožurnál byla v pátek 19. zaří rozpečetěna obálka se slovy prvního československého prezidenta. Jak událost komentuje historik a slovakista Michal Stehlík? Jak se dívá na zneužití Masarykových slov v předvolebním boji? A jak se dělaly kampaně v období první republiky?

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Část druhého, skoro celý třetí a čtvrtý svazek Osudů dobrého vojáka Švejka, psané rukou Jaroslava Haška, objevila v literárním archivu kurátorka Helena Šebestová. Jak se tam dostaly? „Ten příběh, jak kolegyně vypráví, které zákruty se musely odehrát, aby to bylo před námi, v sobě má něco mezi Jaroslavem Haškem, Václavem Havlem a jinou absurditou,“ komentuje historik Michal Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví. Jak nalezené dílo představí veřejnosti?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.

„Co ti konzervativní jézéďáci tak můžou vymyslet? Najednou se mi otevřely úplně nové obzory a já jsem byl nadšen,“ líčí historik stravování Martin Franc putování za regionálními potravinami. V pořadu Krmítko ochutnával kmínovou limonádu, tuřín či lebedu. „Tyhle plodiny se vyčlenily z jídelníčku i kvůli tomu, že je všeho dost a člověk si může všechno koupit,“ poukazuje spoluautor Petr Čtvrtníček. V jakých obměnách nacházeli tradiční potraviny a lze najít regionální speciality?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo hovorí historik Peter Jašek z Ústavu pamäti národa, keď počuje vetu, že “Rus raz odíde” alebo že za inváziu v roku 1968 môžu Ukrajinci?Terčom dezinformácií a politických manipulácií sa stáva aj invázia Sovietskeho zväzu v roku 1968. Opakovane pozorujeme snahu viniť za túto inváziu Ukrajinu rozoberaním pôvodu Brežneva alebo národnostného zloženia vojsk Varšavskej zmluvy.Objavujú sa porovnania invázie v roku 1968 s dnešným útokom Ruska na Ukrajinu a minister obrany Robert Kaliňák naznačuje, že sa oplatí počkať a nebrániť sa.V rozhovore s Petrom Jaškom hovoríme aj o tom: čo hovorí na slová ministra obrany Kaliňáka “Rus raz odíde” s akou propagandou pracoval vtedy Sovietsky zväz čo si myslí o prirovnaní invázie Sovietskeho zväzu v roku 1968 s dnešnou obrannou dohodou s USA ako vníma snahy viniť Ukrajincov za inváziu v roku 1968“Sovieti pôvodne dúfali, že predtým ako príde k vojenskej akcii, príde k puču na úrovni vedenia Komunistickej strany. A že potom dostanú oficiálne pozvanie, vďaka ktorému získajú náter legitimity. Spontánna a masová reakcia obyvateľstva Československa demaskovalo túto akciu ako okupáciu.” hovorí Peter Jašek.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Knížky Plus moderuje Karolína Koubová.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.