Podcasts about nejen

Výtah Respektu: Společnost Seznam podala žalobu na premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Ten opakovaně nejen na tiskových konferencích, svých sociálních sítích či během proslovů ve Sněmovně uráží novináře a novinářky Novinek a Seznam Zpráv, které pod Seznam spadají, s tím, že lžou a manipulují s fakty. Podle Seznamu navíc předseda vlády opakovaně šíří nepravdivá tvrzení ohledně toho, že majitel společnosti Ivo Lukačovič krátí daně. O co se Babišova tvrzení opírají? A proč vytváří tlak zrovna na média vlastněná Seznamem? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Filip Zelenka.

V čem se za poslední dvě dekády proměnil obor hostingových služeb a jak ho ovlivňuje AI? Jak se budou vyvíjet ceny hardwaru, který v poslední době prudce podražil? Nejen o těchto tématech hovořil Damir Špoljarič ze společnosti VSHosting.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Všichni ho znají jako objevitele Ameriky. Do nového světadílu ale vlastně neměl namířeno. Původně toužil po objevení nové cesty do Indie západní cestou a s tímto svým přesvědčením také zemřel. Ačkoli už za jeho života bylo mnohým jasné, že se jedná o nový kontinent. Do Evropy se ze své první cesty za oceán vrátil 4. března 1493 na palubě lodi Niňa. Zakotvil kvůli počasí u portugalských břehů, takže upadl v podezření, že se zpronevěřil Španělům, kteří jeho plavbu financovali…

Všichni ho znají jako objevitele Ameriky. Do nového světadílu ale vlastně neměl namířeno. Původně toužil po objevení nové cesty do Indie západní cestou a s tímto svým přesvědčením také zemřel. Ačkoli už za jeho života bylo mnohým jasné, že se jedná o nový kontinent. Do Evropy se ze své první cesty za oceán vrátil 4. března 1493 na palubě lodi Niňa. Zakotvil kvůli počasí u portugalských břehů, takže upadl v podezření, že se zpronevěřil Španělům, kteří jeho plavbu financovali…Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Informace o dění v naší škole i kolem ní. Informace k lyžařskému kurzu. Jak nahlížet na nejlepší výsledky mezi základními školami Českolipska při přijímacích zkouškách aneb co je medián? Děti ze školy přispívají do Okenského zpravodaje. Nový matikář. Začala registrace do dubnové krokovací výzvy. Jak bude vypadat noční výsadek a jak krokový maraton? Chystá se vernisáž prací dětí z malotřídek. Ve video podobě můžete podcast sledovat i na youtube.

Mým dnešním hostem je paní MUDr. Alena Korenčíková. Povídat si budeme o slovenských lázních Smrdáky. Ty patří k nejmenším, ale zároveň nejunikátnějším lázeňským místům na Slovensku v obci Smrdáky na západním Slovensku nedaleko města Senica. Jejich historie sahá až do 17. století, kdy byly objeveny místní sirné prameny. Právě vysoký obsah sirovodíku dává zdejší minerální vodě mimořádné léčivé účinky.

Všimli jste si někdy, že žádné slovo nezačíná na „e s háčkem“? Víte, kdo tento znak do češtiny zavedl? Jan Hus to nebyl. Nejen o historii tohoto unikátního písmena nám poví náš bohemista.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel měl v úterý proslov ve Sněmovně, kdy před poslanci a poslankyněmi mluvil mimo jiné o výdajích na obranu. Uvedl k tomu, že v současnosti není jediný důvod na jejich snižování. V tom se shoduje s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, který je v této věci ve sporu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou nominovaným hnutím SPD. Ten se nedávno nechal slyšet, že obranyschopnost Česka se dá měřit i jinak. Není to nicméně jejich jediný spor. Zůna například Řehkovi nedoporučil nejen služební cestu do USA, ale ani vystoupení v nedělních Otázkách Václava Moravce. V čem dalším je mezi nimi napětí? Je to Zůnova msta, nebo je Řehka tím, že měl konflikt i s exministryní obrany Janou Černochovou, problémový? A odvolá ho vláda ještě před koncem koncem funkčního období, tedy do srpna? Nejen na to v úterní epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Zeitgeist #9 S Martinem Uhlířem a Annou Shavit o možném vlivu velkých jazykových modelů na voliče a nové nástrahy pro demokracii v éře umělé inteligence. Mnozí lidé mají k chatbotům sílící důvěru a radí se s nimi o všem možném v osobním životě i práci a to i ve formě ústního dialogu. Využití velkých jazykových modelů je všudypřítomné a nevyhýbá se ani politice, která prochází změnami mimo jiné v důsledku nástupu sociálních médií. Politickým marketérům a různým dalším aktérům nabízí AI řadu nástrojů ke zlepšení měření voličských nálad a také usnadňuje zacílení na rozhodující skupiny lidí. Některé výzkumy z poslední doby naznačují, že generativní umělá inteligence umí být před volbami celkem přesvědčivá a za jistých podmínek dokáže významně ovlivnit, komu hodíte svůj hlas. Jak může nástup velkých modelů podpořit a nebo podkopat demokratické procesy? Jak jsme na to připravení? Nejen na to v podcastu Zeitgeist odpovídá novinář Martin Uhlíř a politoložka Anna Shavit. Moderuje Štěpán Sedláček.K tématu doporučujeme texty diskutované v epizodě: Respekt: Chatbot jako politická zbraň. Zdvořilá AI umí přemlouvat voličeNature: Persuading voters using human–artificial intelligence dialoguesMIT Technology Review: The era of AI persuasion in elections is about to begin

Schwarzenberský plavební kanál je velkolepé dílo. Jeho stavitel Josef Rosenauer, který největší část kanálu dostavěl v roce 1793, byl skutečně geniální, když dokázal postavit zařízení, které ke svému účelu sloužilo dlouhých 170 let. Přesto ale jedna část, jedna z těch nejviditelnějších a zároveň nejdůležitějších, byla postavena až bezmála 20 let po jeho smrti – skoro 400 metrů dlouhý tunel u Jeleních vrchů.

Všimli jste si někdy, že žádné slovo nezačíná na „e s háčkem“? Víte, kdo tento znak do češtiny zavedl? Jan Hus to nebyl. Nejen o historii tohoto unikátního písmena nám poví náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dřevěné sochy, ledové sochy ale i práce všeho druhu zastane Jan Kniga z Habartic. Jeho díla zdobí nejen Frýdlantsko. Vydali jsme se zjistit, zda by si nezasloužil z Chalupářů známý titul „zasloužilý všeumělec“.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkDnešní epizoda podcastu Kontrapresink je maličko netradiční. Začneme totiž tipovačkou, kterou si běžně schováváme do exkluzivního contentu na našem Herohero. Tentokrát ale ve třech probereme všechny zápasy právě uplynulého kola, zhodnotíme, kdo nejlépe odhadl výsledky, a rovnou natipujeme, co se stane příště. A samozřejmě se u toho trošku pohádáme!V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se zaměříme na zápas Arsenalu a Chelsea. Probereme smrtící rohy Arsenalu, které už ale kopírují i leckteří ostatní vykukové. Jaké fauly bychom při nich pískali? Co se proboha stalo s Colem Palmerem? A zaslouží si Robert Sánchez setrvání mezi tyčemi? No a nakonec si dáme naše klasické fantasy okénko.V díle vystupuje Vašek Pecháček, Kuba Vajbar a Radim Braun.

Dřevěné sochy, ledové sochy ale i práce všeho druhu zastane Jan Kniga z Habartic. Jeho díla zdobí nejen Frýdlantsko. Vydali jsme se zjistit, zda by si nezasloužil z Chalupářů známý titul „zasloužilý všeumělec“.

V dobách našich babiček se doma muselo vyrobit ledacos. Třeba i sýr. K tomu bylo potřeba různé náčiní, včetně harfy. Nejen o domácí výrobě sýrů, ale i o přípravě celeru se smetanou a sýrem, ví víc Jaroslav Hoření a Vladimíra Jakouběová.

Schwarzenberský plavební kanál je velkolepé dílo. Jeho stavitel Josef Rosenauer, který největší část kanálu dostavěl v roce 1793, byl skutečně geniální, když dokázal postavit zařízení, které ke svému účelu sloužilo dlouhých 170 let. Přesto ale jedna část, jedna z těch nejviditelnějších a zároveň nejdůležitějších, byla postavena až bezmála 20 let po jeho smrti – skoro 400 metrů dlouhý tunel u Jeleních vrchů.

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě pokračuje již třetím dnem. Poté, co USA a Izrael v sobotu ráno letecky zaútočily na Írán, který okamžitě přistoupil k odvetě, se tyto země i nadále vzájemně ostřelují. Podle íránského Červeného půlměsíce si americké a izraelské útoky doposud vyžádaly přes 550 obětí. Ty zůstaly i po íránských protiútocích, které míří také do zemí v Perském zálivu. Týká se to třeba Spojených arabských emirátů, Bahrajnu i Kataru. Proč Írán útočí právě na ně? Jaká je reakce Íránců a Íránek na vnější útok, přičemž Spojené státy a Izrael vyzvaly lidi ke svržení režimu? Má po zabití nejvyššího duchovního vůdce šanci se udržet? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

V Krkonoších se zabydleli vlci, ukazují data. „Vrátili se po zhruba 200 letech. Krajina se proměnila. Nejen, že se vlci blíží našim sídlům, i my je stavíme ve vlčích teritoriích,“ vysvětluje zooložka.

Nejen nové uniformy a nový název přinesl rok 1990 policejním sborům. Někdejší esenbáci náhle čelili brutálnějším zločincům a zároveň nedůvěře společnosti. Jak se s tím vyrovnávali? O tom je poslední díl série Podsvětí devadesátek. Uslyšíte také kriminalistu Jiřího Markoviče.

Spisovatel Andrej Kurkov se narodil v Rusku, ale skoro celý život strávil na Ukrajině. Jak prožívá válku s Ruskem a kdy podle něj skončí? Nejen na to se ptá Libor Dvořák v bonusovém rozhovoru k poslednímu dílu Ex libris.

Nejen nové uniformy a nový název přinesl rok 1990 policejním sborům. Někdejší esenbáci náhle čelili brutálnějším zločincům a zároveň nedůvěře společnosti. Jak se s tím vyrovnávali? O tom je poslední díl série Podsvětí devadesátek. Uslyšíte také kriminalistu Jiřího Markoviče.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Dejvickým divadlem je spojen už od roku 1997 a kromě mnoha rolí si na 8 let vyzkoušel i pozici uměleckého šéfa. Jaké bylo předávat funkci Jiřímu Havelkovi? Jak se divadlu daří v dočasném působišti multikulturní Galaxie? A co všechno se změní v jejich domovské scéně? Nejen na to odpovídal ve studiu Rádia Praha Martin Myšička.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel Andrej Kurkov se narodil v Rusku, ale skoro celý život strávil na Ukrajině. Jak prožívá válku s Ruskem a kdy podle něj skončí? Nejen na to se ptá Libor Dvořák v bonusovém rozhovoru k poslednímu dílu Ex libris. Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Dejvickým divadlem je spojen už od roku 1997 a kromě mnoha rolí si na 8 let vyzkoušel i pozici uměleckého šéfa. Jaké bylo předávat funkci Jiřímu Havelkovi? Jak se divadlu daří v dočasném působišti multikulturní Galaxie? A co všechno se změní v jejich domovské scéně? Nejen na to odpovídal ve studiu Rádia Praha Martin Myšička.

Pákistán v pátek ráno v odvetě na čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Tálibánu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Asif napsal na síti X, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se v otevřené válce s afghánským Tálibánem. „Pákistán delší dobu nelibě nese, že poté, co spojenecká vojska v čele s USA v roce 2021 po 20 letech opustila Afghánistán, který zanechala v bezvládí, opět vznikla vláda Tálibánu,“ říká Vlastislav Bříza.

Bývalý zahraniční zpravodaj Vít Pohanka dnes působí v anglické redakci Radio Prague International a jak říká, svým způsobem točí zápisníky pořád dál – jen v angličtině a často o Praze. Na natáčení vyráží pěšky z budovy rozhlasu a tentokrát se se slovinským kolegou vydal do vietnamské tržnice SAPA. Místa, které cizinci v Česku obvykle vůbec nečekají.

Bývalý zahraniční zpravodaj Vít Pohanka dnes působí v anglické redakci Radio Prague International a jak říká, svým způsobem točí zápisníky pořád dál – jen v angličtině a často o Praze. Na natáčení vyráží pěšky z budovy rozhlasu a tentokrát se se slovinským kolegou vydal do vietnamské tržnice SAPA. Místa, které cizinci v Česku obvykle vůbec nečekají. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhá zimní přestávka je za námi, v sobotu se béčko vrací do druholigového kolotoče

Máme toho málo nebo hodně? Zvyšuje se naše životní úroveň? Vztah k majetku je jedním z ukazatelů stavu našeho srdce.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Má blízko k hokeji, chataření a především hudbě. Producent a kytarista Jan Vegy Táborský tvoří spolu se třemi svými kolegy kapelu Chrpy, která 27. února vydává své debutové album. Nejen o něm si povídal s Vojtěchem Přívětivým.

Výtah Respektu: Ve Strakově akademii se uskutečnil kulatý stůl k tématu odškodňování obětí nucených sterilizací. Jde o jednu z nejtemnějších kapitol moderní historie našeho zdravotnictví. Ta započala už v minulém století, v komunistickém Československu, přičemž poslední případ známe z roku 2007. Přestože původně stát počítal s tím, že se k odškodnění přihlásí 400 obětí, doposud ministerstvo zdravotnictví obdrželo 2639 žádostí. Některé z nich jsou ale opakované. Odškodnění se zatím dočkalo 1155 žen a stát tak vyplatil téměř 360 milionů korun. Podávat žádosti je možné do 4. ledna roku 2027. Proč v Československu k nuceným sterilizacím docházelo? Jaká byla cesta k odškodňování obětí? A jak se pracuje s rozpočtem, když byl odhad počtu obětí lichý? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Markéta Plíhalová.

V čem veterinární péče zaostává za tou lidskou? Proč lékaři tráví noci psaním zpráv a jak jim může AI uvolnit ruce pro samotnou léčbu? Co odhalil průzkum mezi tisícovkou majitelů psů a koček o zdravotní dokumentaci jejich mazlíčků? Jak konkrétně Vetstor pomáhá s prevencí a výběrem správného krmiva? Na čem platforma vydělává? Čím projekt přesvědčil Simonu Kijonkovou, aby se stala investorkou? A co se skrývá za trendem humanizace zvířat? Nejen o těchto tématech hovořila Lucie Brabcová ze společnosti Vetstor.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Všichni proroci, jejichž zápisy máme zachovány v Bibli, předpovídali budoucnost. Nejen tu, která se týkala jejich doby, ale i vzdálenější. To je důvodem, proč jsou jejich proroctví zachována i pro nás. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Profesor Miloš Adamec je mým dnešním hostem a významnou osobností české transplantační medicíny. Působí jako koordinátor transplantačního programu v České republice. Transplantace představují vysoce specializovaný obor medicíny, který umožňuje nahrazení selhávajících orgánů zdravými od dárce.

V čem se liší lesní školka od "tradiční"? Jak se děti stravují, jak se řeší hygiena, kde si hrají? Jak se Bohunka ocitla v Oknech, co před tím dělala, kde všude brala inspiraci? Chystá se den otevřených dveří a zápis? Jsou místa? Ve video podobě můžete podcast sledovat i na youtube.

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

V průběhu druhé světové války bylo nad Československem sestřeleno nebo havarovalo velké množství letadel - a to jak spojeneckých, tak těch německých. 22. února roku 1944 byly v prostoru mezi Dobřany a Nepomukem sestřeleny vůbec první stíhačky Messerschmitt německé Luftwaffe nad naším územím. Jedna z nich havarovala na Šumavě v Pekelském údolí nedaleko Hartmanic.

Pražské planetárium, které stojí od 60. let ve Stromovce hned vedle holešovického Výstaviště, se po nedávné modernizaci stalo prvním LED planetáriem v Evropě. Návštěvníkům teď nabízí unikátní a ohromující zážitky. Nově je pojatá vstupní hala, nové jsou výstavy, ale především je tu největší LED kopule svého druhu na světě.

Pražské planetárium, které stojí od 60. let ve Stromovce hned vedle holešovického Výstaviště, se po nedávné modernizaci stalo prvním LED planetáriem v Evropě. Návštěvníkům teď nabízí unikátní a ohromující zážitky. Nově je pojatá vstupní hala, nové jsou výstavy, ale především je tu největší LED kopule svého druhu na světě.

Výtah Respektu: V Česku bude od ledna příštího roku spuštěn nový systém evidence tržeb EET 2.0. Návrh zákona v úterý představila ministryně financí Alena Schillerová z ANO, která si znovuzavedení EET vytyčila jako jeden ze svých cílů v boji s šedou ekonomikou a daňovými úniky. Šéfka resortu uvedla, že nový systém napravil chyby toho původního a lidem slibuje minimalizaci nákladů a byrokratické zátěže. Jak se vlastně osvědčila evidence elektronických tržeb v minulosti? Jaké změny je možné od roku 2027 očekávat a koho se budou týkat? A skutečně je EET účinným nástrojem v boji s šedou ekonomikou? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

Svatobor je jedno z nejnavštěvovanějších míst na Sušicku, kam turisty přitahuje především kamenná rozhledna. Ovšem vrch Svatobor není pouze o rozhledně, která je viditelná ze širokého okolí a také je z ní do širokého okolí vidět, ale je to také posvátné místo našich předků, z nějž kousíček byl odvezen na jedno významné kulturní místo do Prahy.

Nejen mezi novináři je z řady neologismů čili novotvarů Václava Klause zdaleka nejpopulárnější „nevýhra“. Označující sice volební úspěch, který ale nelze buď vůbec, nebo jen velmi omezeně konzumovat. Tak jako měl kdysi antický král Pyrrhos posléze okřídleně hovořit o příliš draze zaplaceném vítězství v bitvě. U Klause se přitom leckomu zdávalo, že jde prostě o vyhnutí se nehezkému slovu prohra.

Nejen mezi novináři je z řady neologismů čili novotvarů Václava Klause zdaleka nejpopulárnější „nevýhra“. Označující sice volební úspěch, který ale nelze buď vůbec, nebo jen velmi omezeně konzumovat. Tak jako měl kdysi antický král Pyrrhos posléze okřídleně hovořit o příliš draze zaplaceném vítězství v bitvě. U Klause se přitom leckomu zdávalo, že jde prostě o vyhnutí se nehezkému slovu prohra.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Po týdnech boje o to, aby se ministrem životního prostředí stal Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel odmítl jmenovat, Motoristé navrhli nového kandidáta. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš po jednání vlády oznámil, že je jím poslanec Motoristů Igor Červený. Turek přitom v neděli na sociálních sítích ještě před zveřejněním jména uvedl, že jde o seriózního kandidáta, který bude dělat, co mu na očích vidí. Co je tedy možné od něj v čele resortu očekávat, pokud ho hlava státu jmenuje? Jaké má předpoklady pro to být ministrem životního prostředí? A co doteď vláda ANO, SPD a Motoristů v této oblasti prosadila? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Filip Zelenka.

Na závěr týdne pro wellbeing ve školách se zaměříme na dobrou praxi. Jak vypadá, když odborníci i školy jsou zajedno, že duševní zdraví dětí i vyučujících je pro úspěch ve vzdělávání zásadní faktor? - Do Prahy se sjeli špičkoví hepatologové z celé Evropy na Výroční mítink Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jater. Jaké jsou nové možnosti léčby a kam v současnosti směřuje výzkum? Moderuje Renata Kropáčková.

Vládne v Americe (už) fašismus? Jak moc má zemi pod kontrolou prezident Donald Trump a jeho hnutí MAGA? A je bitva o Grónsko u konce? Nejen o tom diskutovali odborníci z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MSS MUNI) S Barbora Halašková, Zuzana Ringlerová a Martin Jirušek o dění v USA na Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno. Moderuje zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Výtah Respektu: Ministr kultury Oto Klempíř z Motoristů se v pondělí nedostavil do pražského divadla Palace, kde na něj čekali umělci a umělkyně, kteří naopak odmítli jeho pozvání na rezort s tím, že vhodnější je debatovat veřejně. Klempíř namítal, že se s nimi chtěl bavit o kultuře, nikoliv o politice, a do divadla odmítá přijít nejen kvůli jednání vlády, ale také proto, že by byl v defenzivě. Dá se jeho pozvání vnímat jako vstřícný krok, nebo je to jasné pozvání na kobereček? Je dobře, že moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka na ministerstvo nakonec šli? Proč se vůbec Oto Klempíř setkal se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a jaké finanční škrty čekají tuzemské kulturní instituce? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Jan H. Vitvar.