Podcasts about nejen

Duchovní svět je stejně tak reálný jako ten viditelný kolem nás. Ne vždy si ale uvědomujeme, co naše neopatrné jednání může v způsobit a jaký přesah pak mají následky do světa fyzického. Nejen o okultismu, jakožto nauce o tom „utajeném a skrytém “, bude hovořit v pořadu Klíčové slovo Radek Smetana, zástupce biskupa Apoštolské církve a vedoucí Odboru pro vzdělávání.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Život, jak jsme ho jako lidé dostali, se uskutečňuje, rozvíjí a naplňuje především ve vztazích. O první komponentě vztahů hovoří kazatel Jaroslav Pokorný.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Hostem mého dnešního podcastu je MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory, osobnost, která se dlouhodobě výrazně vyjadřuje k otázkám českého zdravotnictví, postavení lékařů i budoucnosti zdravotní péče. V našem rozhovoru jsme otevřeli tři témata, která v současnosti vyvolávají mezi zdravotníky i veřejností řadu otázek.

Zeitgeist s Janem Švecem o návštěvě čínského prezidenta v USA, zájmech Číny ve válce v Íránu i na Ukrajině a posilování digitální diktatury Pekingu s využitím umělé inteligence. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Celkem tři dny strávil čínský prezident na státní návštěvě Spojených států a oplatil také svému americkému protějšku květnou návštěvu Pekingu. Ceremoniím v Bílém domě dal Si Ťin-pching přednost před jednáními a projevy na Valném shromáždění OSN. S Donaldem Trumpem si u čaje potvrdili, že se brzy uvidí a prodloužili klid v obchodní válce. Do Spojených států také přicestovaly z Číny další dvě pandy velké. Ale žádné velké viditelné posuny summit nepřinesl a to ani v ožehavé debatě o regulaci ve vývoji umělé inteligence. Jak se aktuální geopolitická situace, války v Perské zálivu a na Ukrajině, dění na Tchajwanu i potenciální eskalace ruské agrese v Evropě jeví z Pekingu? Jak to zapadá do strategie Číny a jak se staví k vývoji umělé inteligence, kterou doma přísně reguluje ovšem také čím dál víc využívá k utahování šroubů v digitálním dohledu nad občany? Nejen o tom, ale i o evropském postoji k Číně a souvisejících zájmech EU mluví na velké ploše expert na Čínu a digitální autoritářství Jan Švec, který působí v Ústavu mezinárodních vztahů a na Stockholmské univerzitě ve Švédsku.

Až pojedete do Plané nad Lužnicí na Táborsku, zastavte se ve staré faře z konce 18. století. Nejen, že tam sídlí vyhlášená Galerie Fara a infocentrum, ale také místní muzeum. Expozice si prohlédl regionální stopař Českého rozhlasu České Budějovice Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Jakubem Janegou a Karlem Páralem o tom, co se ANO naučilo a jak rozumět slovům, která premiéř říká o neklidném světě. Moderuje Tomáš BrolíkUdrží si Babiš radnice, ale hlavně – ovládne konečně senát? Nejen o tom v Debatě Respektu diskutovali politologové Karel Páral a Jakub Janega z Univerzity Palackého v Olomouci se zástupcem šéfredaktora Respektu Tomášem Brolíkem v Divadle na cucky.

Je teprve druhým českým moderním pětibojařem v historii, který se stal mistrem světa v individuálním závodě. Finále světového šampionátu pro něj přitom nezačalo ideálně, postupně se ale propracoval až na úplný vrchol. Jak se takový závod vyhrává? Co všechno musí zvládnout moderní pětibojař a jak se k tomuhle sportu člověk vůbec dostane? Nejen na to se Vojtěch Přívětivý ptal Matěje Lukeše.

Brát Ježíše jako našeho pracovního šéfa má pro naši práci vícero praktických důsledků. Na ty se ve své úvaze zaměřuje kazatel Jaroslav Pokorný.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická v Českých Budějovicích slaví výročí. Střední škola funguje už 80 let, vyšší odborná škola 30 let. Jak se za tu dobu změnila práce zdravotníků a co musí zvládat sestra moderní doby na rozdíl od svých předchůdkyň? Nejen na to odpovídá ředitel školy a předseda Asociace zdravotnických škol ČR Karel Štix.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mým dnešním hostem je Mgr. Eva Strnadlová, odbornice na klinické studie a monitor klinického výzkumu. Vystudovala matematickou biologii, tedy interdisciplinární obor propojující biologii, matematiku, statistiku a práci s daty. Profesní dráhu v klinickém výzkumu zahájila v nemocničním prostředí jako koordinátorka klinických studií a postupně se posunula k práci monitora klinických studií.

Proč se ve firmách časem vytrácí původní nadšení? Jak vytvořit prostředí, ve kterém lidé přemýšlejí jako partneři, ne jako běžní zaměstnanci? A co může udělat šéf, aby v lidech probudil větší iniciativu a chuť přispívat? 

Prásknout bičem, to není žádná legrace. Aby vydal ten správný zvuk, musí se to s ním umět. Martin Štulla z Českých Budějovic patří mezi nejlepší bičaře nejen u nás, ale i na celém světě. Jako první Čech se loni stal členem prestižní americké bičařské síně slávy Bullwhips Hall of Fame. K oboru se dostal před více než třiceti lety díky svému zájmu o historii, konkrétně o americkou občanskou válku. Lidé ho mohou vidět při vystoupeních třeba na hradech a zámcích.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lékař a terapeut Pavel Špatenka se dlouhé roky věnuje osobnímu rozvoji a sebepoznání. Co nejvíc ovlivnilo právě jeho a proč je dobré pochopit sebe sama? Nejen o tom mluvil v pořadu Až na dřeň.

Lékař a terapeut Pavel Špatenka se dlouhé roky věnuje osobnímu rozvoji a sebepoznání. Co nejvíc ovlivnilo právě jeho a proč je dobré pochopit sebe sama? Nejen o tom mluvil v pořadu Až na dřeň.

Šumava je plná nejen jedinečných míst, ale také památek. Na jihu patří mezi ty nejvýznamnější Schwarzenberský kanál, který začal fungovat na přelomu 18. a 19. století. Tímto dílem ale modernizace Šumavy nekončila. Na začátku 19. století bylo v několika šumavských obcích vybudováno několik vodních rozdělovačů.

Lékař a terapeut Pavel Špatenka se dlouhé roky věnuje osobnímu rozvoji a sebepoznání. Co nejvíc ovlivnilo právě jeho a proč je dobré pochopit sebe sama? Nejen o tom mluvil v pořadu Až na dřeň.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátek 25. září se po celé republice znovu otevřou místa, kam se běžně jen tak nedostanete, třeba laboratoře, univerzity nebo vědecké ústavy. Noc vědy letos propojuje přes stovku institucí a jejím tématem je komunikace. Co stojí za obrovským zájmem a co byste letos neměli minout? Nejen o tom si Vojtěch Přívětivý povídal s Danou Kardovou, hlavní koordinátorkou řešitelského týmu Noci vědy.

Je práce nutným zlem, materiálním zabezpečením nebo něčím víc? Odpovědi hledáme společně s kazatelem Jaroslavem Pokorným.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Jana Vondráčka znají všichni, kdo jezdí hromadnou dopravou v Praze a ve Středočeském kraji. Hlas, který v dopravních prostředcích oznamuje například názvy stanic, totiž patří právě jemu. Posledních 30 let ale také pravidelně vystupuje v představeních Divadla v Dlouhé. „Dvakrát jsme zažili, že jsme museli natáhnout diváky do nového divadla a dát lidem vůbec vědět, že tu nějaké nově vzniklé divadlo je. Teď to tam už asi prostě doklepu,“ směje se herec a dabér.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda na konci září musí poslancům předložit návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí navrhuje schodek ve výši 389 miliard korun. Podle pirátské poslankyně a členky rozpočtového výboru Sněmovny Venduly Svobodové je zajímavé sledovat dynamiku v jednáních o veřejných financích mezi koaličními partnery, tedy hnutím ANO, SPD a Motoristy. „V kuluoárech se neřeší nic jiného, než rozpočet,“ prozradila poslankyně. Právě toto téma podle ní ukázalo, kdo udává směr. „Hnutí ANO bude mít takový rozpočet, pro jaký se rozhodne,“ řekla. Kde by se dalo škrat? A s jakým schodkem by přišli opoziční Piráti? Nejen na to se Venduly Svobodové ptal Jakub Veinlich v Press klubu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V žádném jiném městě na světě, než v Berlíně nenajdete poblíž sebe tři památníky holokaustu věnované obětem z řad Židů, Romů a LGBT komunity. Nejen že jsou veřejně přístupné 24 hodin, 7 dnů v týdnu, ale hlavně byly postavené v centru samotného Berlína, pár kroků od symbolických míst celé země – Braniborské brány a Bundestagu.

V žádném jiném městě na světě, než v Berlíně nenajdete poblíž sebe tři památníky holokaustu věnované obětem z řad Židů, Romů a LGBT komunity. Nejen že jsou veřejně přístupné 24 hodin, 7 dnů v týdnu, ale hlavně byly postavené v centru samotného Berlína, pár kroků od symbolických míst celé země – Braniborské brány a Bundestagu.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist s novinářem a arabistou Štěpánem Macháčkem o situaci v Egyptě, Sýrii či Izraeli, odkazu prodemokratických protestů a Blízkém východě ve víru válek i modernizace.„Dříve se poukazovalo na náboženský radikalismus v islámských zemích. Dnes ho bohužel najdete u moci spíše v Izraeli ve formě nacionalistického naboženského radikalismu,“ říká dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu, arabista a islamolog Štěpán Macháček, když se zamýšlí nad tím, jak se proměnila situace ve vybraných blízkovýchodních zemích v průběhu patnácti let po masivních prodemokratických protestů známých jako Arabské jaro. Jak se za tu dobu proměnil Egypt, kde žije bezmála dvacet let? Jak se vyvíjí situace v Sýrii, Tunisku i dalších státech regionu, kde v důsledku protestů padly dlouholeté režimy? Čemu bychom na blízkém východě měli věnovat větší pozornost? A proč se po třinácti letech rozhodl skončit na postu blízkovýchodního zpravodaje ČRo. Nejen o tom mluví Štěpán Macháček se Štěpánem Sedláčkem v novém Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Na začátku byla domluva na pět let natáčení, nakonec z toho byly tři desítky let a blízké přátelství. Helena Třeštíková v novém časosběrném dokumentu sleduje, jak Bára Basiková zpívá, vychovává děti, zamilovává se i začíná znovu. Jak se točí film o člověku, který vám za tu dobu přiroste k srdci? Nejen o tom mluvil Vojtěch Přívětivý s režisérkou Helenou Třeštíkovou.

Celé páteční dopoledne patřilo našemu vysílání ze Svitav.

Výtah Respektu: Tzv. dětský certifikát, který je součástí novely trestního zákoníku, má začít platit od prvního ledna roku 2027. Část politické reprezentace proti němu začíná opět vystupovat, například bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS nebo její spolustraník, poslanec Marek Benda. Jaké mají výhrady? Je dětský certifikát připravený tak, aby za zhruba tři a půl měsíce mohl skutečně začít platit? A jak by mohl pomoct v diskutovaném případu zneužívání dvou chlapců, za které pachatel dostal podmínku? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Silvie Lauder.

Vyučuje češtinu a základy společenských věd na broumovském gymnáziu. Mimo to je také hybatelkou ve městě o zhruba sedmi tisících obyvatelích, které v posledních letech zažívá kulturní vzedmutí. Ve výuce využívá toho, že do Broumova přijíždějí čeští i zahraniční spisovatelé a překladatelé. Nejen je pravidelně zve na gymnázium a pořádá s nimi besedy. „Studenty chci rozhýbat, naplňuje mě, když vidím, že to má cenu,” popisuje ve Vizitce.

Vyučuje češtinu a základy společenských věd na broumovském gymnáziu. Mimo to je také hybatelkou ve městě o zhruba sedmi tisících obyvatelích, které v posledních letech zažívá kulturní vzedmutí. Ve výuce využívá toho, že do Broumova přijíždějí čeští i zahraniční spisovatelé a překladatelé. Nejen je pravidelně zve na gymnázium a pořádá s nimi besedy. „Studenty chci rozhýbat, naplňuje mě, když vidím, že to má cenu,” popisuje ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak investovat do toho, co je opravdu důležité? O shromažďování nebeských pokladů mluví kazatel Jaroslav Pokorný.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Zeitgeist #37 s Ondřejem Bajgarem o varovném bezpečnostním incidentu v OpenAI, konspiracích AI agentů a různých scénářích budoucnosti. Početná skupina velkých jazykových modelů ve formě autonomních agentů při celkem rutinním testu uprchla z izolovaného testovacího prostředí. Dokázala se připojit na internet, zřídit si opakovaně diskuzní fórum, kde utvořili kolektiv a společně se domluvili a motivovali ke kyberútoku na systémy společnosti Hugging Face. Tvůrce těchto modelů a celého testu - společnost OpenAI červencový útok odhalila až s velkým odstupem. A jak se postupně ukazuje, zdaleka nejde o ojedinělý incident? Mnozí experti v reakci na tyto události zesílili volání po mezinárodní dohodě na regulacích AI a zpomalení vývoje. Varují před potenciálně existenčními riziky. Co přesně útoku na Hugging Face předcházelo a co se během něj dělo? A z jakých důvodů je tento příklad tak varovný? Jaké scénáře budoucího vývoje umělé inteligence se v tomto světle nabízejí a co můžeme dělat, aby se lidstvo neskončilo jako v nějaké dystopii? Nejen o tom na velké ploše mluví s matematik a výzkumník v oboru AI Safety Ondřej Bajgar:„Incident Hugging Face dobře ilustroval, že schopnosti systémů jsou mimořádné pokročilé a  že bezpečnostní opatření a sladění s lidskými hodnotami nejsou na takové úrovni, na jaké by měla být. Také to leccos vypovídá o bezpečnosntí kultuře v společnostech vyvíjející AI a o tom, jak vážně k bezpečnosti přistupují. Je to varovný signál ve všech třech zmíněných oblastech,“ říká odborník, který dlouho působil na univerzitě v Oxfordu nebo v IBM a od letoška zkoumá otázky spojené s bezpečností AI na ČVUT. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Vybrané zdroje a doporuční na další čtení:Vytvářejí superinteligenci a připravují se na moment, kdy se jejich vynález pokusí zničit lidstvo (Nicolas Killian, Die Zeit, přel. Respekt)https://www.respekt.cz/technologie/vytvareji-superinteligenci-a-pripravuji-se-na-moment-kdy-se-jejich-vynalez-pokusi-znicit-lidstvoTechnická zprává o incidentu HUgging Face od OpenAI (26. 8. 2026)https://openai.com/cs-CZ/index/hugging-face-incident-and-the-road-ahead/Analýza od METR a Redwood Research (26. 8. 2026)https://metr.org/blog/2026-08-26-openai-hugging-face-incident-investigation/Výzva vývojářů LLMshttps://www.pacingthefrontier.com/https://ai-2040.com/Preliminary Report of the Independent International Scientific Panel on AI: Evidence-based assessment of opportunities, risks and impacts of AI (OSN červenec 2026)https://www.un.org/independent-international-scientific-panel-ai/en/preliminary-report

Umělá inteligence mění pravidla hry a otevírá trh mnohonásobně větší než kdykoli předtím. Nejen o tom promluvil v novém díle podcastu The Forbes Show spoluzakladatel a CEO české společnosti Productboard Hubert Palán.Jeho cesta od března 2022, kdy se objevil na obálce Forbesu, rozhodně nebyla prosta překážek. Společnost, která vyrostla na programu, jež pomáhá zefektivnit práci produktových manažerů, zakládal v roce 2004 spolu s Danielem Hejlem. V poslední době ale musela projít recesí, zvládnout ochlazení trhu a přežít vlnu propouštění.Čím své zaměstnance motivuje a proč vlastní všichni akcie firmy? Proč věří, že dnešní doba je pro budování byznysu nejlepší? Proč za největší výzvu současnosti považuje vzdělávání? A proč už si v kalendáři nehlídá, kolik mu zbývá do konce života? Nejen o tom je další díl podcastu The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- V září se budeme jako obvykle věnovat tématům vzdělávání, školství, (ne)sebeřízení nebo adultismu; tentokrát se zaměříme mimo jiné i na úskalí či destruktivitu pozitivní motivace, jež bývá považována za vhodnou, protože nedochází ke zjevnému ubližvání. Hostem ve Studiu bude Anička Rous, naše dlouhodobá sledující a účastnice pobyů; vystoupí ze své komfortní zóny a bude povídat nejen o svém dětství, ale také o rodičovství – v obojím totiž hraje školství nezanedbatelnou roli. – Anička Rous; sebeřízená anarchistka; sebeřízená matka; sebeřízená hledačka pravdy; sebeřízená sledující Svobodného přístavu – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeit a řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD  vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.Reportáž najdete zde:Respekt na cestě s lídry Alternativy pro Německo

Nejdůležitější událostí nového školního roku budou – děti a vyučující prominou – říjnové komunální volby. Z nich totiž vzejdou zastupitelé a radní, kteří zásadně ovlivní chod mateřských a základních škol, protože obce jsou jejich zřizovateli (u středních plní tuto roli kraje). Kam se na ně hrabe ministr Robert Plaga (ANO).

Ledovcových jezer na Šumavě je osm, z toho pět na české straně. Každé je něčím výjimečné, Černé je třeba největší a nejhlubší a zároveň nejkyselejší. Jezero Laka je zase nejmenší a přitom nejvýše položené. Prášilské jezero má na své hrázi jako jediné pomník, který připomíná utonulého mladíka.

Oblíbené rčení, že karma je zdarma, si ověřil na vlastní kůži Andrej Babiš. Jeho vláda zlikvidovala strategickou komunikaci jak na Úřadu vlády, tak na jednotlivých ministerstvech. A nyní běduje, že stát nedokázal rychle reagovat na dezinformační operaci zaměřenou proti němu.

„Je to věc, která může jednotný evropský trh Unie velmi rozhýbat. Pořád si myslím, že daleko větší forsáž než státní služby tomu může dát privátní sektor,“ říká o projektu evropské digitální peněženky výkonný ředitel společnosti Bankovní identita Marek Růžička. Jak jsme na tom v Česku s digitální gramotností mladých lidí? A jak se rozvíjí systém tzv. bankovní identity pro digitální komunikaci se státem, zdravotními pojišťovnami a dalšími společnostmi?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #35 Josefem Šlerkou o „nedožitých“ narozeninách WWW, internetu a médiích v zajetí sociálních sítí, technologických gigantů a AI.„World Wide Web je rozsáhlý projekt pro vyhledávání hypermediálních informací, jehož cílem je poskytnout všeobecný přístup k obrovskému množství dokumentů,“ psalo se na první webové stránce spuštěné 6. srpna 1991. Stál za ní britský informatik Tim Berners Lee, který vyvinul a rozjel web jako vedlejší projekt při práci v CERNu a poskytl ho zdarma celému světu.Postupné globální propojení lidí s využitím počítačů a hypertextu podnítilo digitální revoluci, která změnila od základů to, jak komunikujeme a vnímáme svět. Web se stal všudypřítomnou internetovou pavučinou zprostředkovávající přístup ke stránkám s obrovským množstvím informací k níž jsme takřka neustále připojení, čím dál častěji s využitím chytrých telefonů. Pětatřicet let od spuštění prvních webů se už ovšem do velké míry vytratilo nadšení, idealismus a étos spjatý s počátky nebývalého informačního propojení lidstva. Mýtická kybernetická síť pulzující toky jedniček a nul od člověka k člověku se postupně stala samozřejmostí a povstalo z ní velké množství nejrůznějších digitálních služeb, platforem a firem. Mnohé společnosti se ovšem posléze obrátily zády k některým z prvotních idejí a hodnot otevřeného webu a leccos podřídily maximalizaci zisku. Jak se i pod vlivem vyhledávačů, sociálních sítí, médií a posléze i velkých jazykových modelů proměnil zárodečný web z nějž vyrostly, v místy zahnívající prostor a síť, kde už dnes většinu provozu tvoří boti a AI agenti, a kde je svoboda internetu ohrožena na mnoha úrovních? Podle vynálezce webu ovšem ještě není pozdě na to ho opravit. Jak by se dal negativní vývoj zvrátit? Nejen o tom mluví semiotik, datový analytik a novinář se serveru Investigace Josef Šlerka, který vyučuje na Studiích nových médií na FF UK. 

Výtah Respektu: Evropská komise schválila nové dodávky obranného materiálu pro Ukrajinu, a to v hodnotě víc než šesti miliard eur, v přepočtu tedy skoro sto padesát miliard korun. Stalo se tak v den, kdy válkou zasažená země slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti. Při té příležitosti v Kyjevě jednají zástupci víc než třiceti zemí z koalice ochotných, včetně nového britského premiéra, pro kterého jde o první zahraniční cestu. Co to Ukrajině přinese? Jak se vypořádává s nedostatkem střel do systémů Patriot? A jak ve válkou zasažené zemi pokračuje debata o možných volbách, ke kterým vyzval bývalý ministr obrany Fedorov? Proč je Zelenskyj odmítá? Nejen na tyto otázky odpovídá v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

Jaký příběh napíšeme my? 2. - Nejenže Bůh píše knihu o nás, píše svůj příběh na naše srdce, aby ho všichni znali a četli. Stáváme se Boží knihou pro svět. To je poměrně velká zodpovědnost. Jsme živou epištolou, napsanou ne inkoustem, ale Božím Duchem. Jsme plátnem, na které Bůh maluje svůj příběh. Jsme jeho pole, na kterém Bůh pracuje. Jsme jeho stavba, která roste. Bůh si používá službu jiných křesťanů, aby něco napsal na naše srdce, a aby občerstvil naši zahradu, aby mohla zase vzkvétat. Kdo ví, možná náš život je jediná Bible, kterou si lidé okolo nás opravdu přečtou.

Výtah Respektu: S Evou Soukeníkovou o rozporuplném poslaneckém návrhu vlády, který ohrožuje památky i ochranu přírody a jeho návratu do Poslanecké sněmovny. Moderuje Štěpán Sedláček.Senát vrátil po bezmála pěti hodinové rozpravě Poslanecké sněmovně novelu stavebního zákona. Zamítl poslanecký návrh většinou padesáti pěti hlasů z šedesáti šesti přítomných. Jaké hlavní námitky ke sporné koaliční legislativě na plénu zazněly? Jaký další osud ji může čekat a co o ní koluje v kuloárech? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu

Výtah Respektu: Ve Spojených státech se rekordně rychle šíří spalničky. Momentálně je nejvíc případů za posledních 35 let. Jen za letošek zatím na 2400, vyžádalo si to i několik obětí. K očkování nyní vyzývají i politici, kteří doposud byli jeho odpůrci, například ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší. Jak se k vakcinaci vyjadřoval doposud a co teď říká ke spalničkám? V čem se liší přístup prezidenta Donalda Trumpa? Jak na rozporuplná tvrzení o dopadech očkování reaguje americká společnost? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Zeitgeist #34 s Matoušem Horčičkou o šesti měsících války z pohledu Teheránu, proměně vládnoucích špiček režimu, skrytém ajatolláhovi a pomstě americkému prezidentovi.Spojené státy a Írán v červnu uzavřely memorandum s lhůtou šedesáti dní, během nichž měly dojednat trvalé příměří. Ale brzy se ukázalo, že jde spíše o symbolický krok, který k mírové dohodě spíše nepovede. Lhůta v pondělí 17. srpna vypršela a válka podle všeho pokračuje.Donald Trump v reakci uvedl, že íránský režim nedosáhne dohody jakou by si přál a dodal, že nesmí získat jadernou zbraň. Také zopakoval, že své tvrzení, že průliv má být americký. V rozhovoru pro Fox News následně uvedl, že by se Teherán měl vzdát a také pohrozil bombardováním Ománu, který s Íránem jedná o obnově komerční dopravy v Hormuzském zálivu. Vysoký íránský představitel po vypršení termínu z memoranda sdělil agentuře Reuters, že Írán bude eskalovat napětí v Hormuzském průlivu i mimo něj a přejde do útoku, pokud Spojené státy během několika týdnů nesplní body z červnového memoranda. Íránská státní média také informovala, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, dokud USA podmínky nesplní. Mělo čtrnáctibodové memorandum vůbec šanci na úspěšné dosažení míru? Kam po bezmála šesti měsících dospěla válka z pohledu režimu v Teheránu? Jak se za tu dobu proměnily vedení a cíle íránského režimu i represe uvnitř Íránu? Usilují o život amerického prezidenta, který kvůli potenciální hrozbě odletěl ze summitu NATO jiným letadlem? A jak důležitá je pro Írán vazba na Čínu? Nejen o tom mluví expert na Írán Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v novém díle podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme vaší pozornosti také: ⁠Vzdorovitý, unavený, zoufalý, ale také plný naděje. Co odhalila cesta válečným Íránem ⁠(reportáž NYT)⁠Tajná operace Izraele: Jak chtěl Mosad naverbovat bývalého íránského prezidenta Ahmadínežáda

Výtah Respektu: Sjednocení šesti planet, zatmění Slunce i meteorický roj Perseidů. Unikátní souhra astronomických jevů, které je možné ve středu sledovat. Co přesně se při nich na obloze děje? Čím je to tak výjimečné? Kdy a odkud je pozorovat? A jak to dělat správně, aby byla dodržena bezpečnost? Nejen o tom mluví v nové epizodě Magdaléna Fajtová.

Byznys rozvíjený na základě dat má vyšší šance na růst tržeb, ziskovosti i počtu zákazníků. Některé bez nich dokonce nemohou existovat. „Bez dat bychom nedokázali nastavit ceny tak, aby pro nás vycházely ekonomicky a pro zákazníka byly dostatečně atraktivní,“ říká zakladatel a výkonný ředitel Kiwi.com Oliver Dlouhý, který byl spolu s ředitelkou poradenských služeb společnosti Visa Hanou Wasserburger hostem podcastu Money Movements.Na jakých datech staví byznys Kiwi.com a jak pomáhají v nečekaných situacích, jako je konflikt na Blízkém východě? Kdy při práci s daty využívat generativní umělou inteligenci a kdy strojové učení? Jak nakupování ovlivní AI agenti? Nejen o tom je řeč v novém díle videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Třetího srpna 1926 se z tehdejšího vysílání Radiojournalu poprvé ozvalo Haló, tu Bratislava, otevřelo se poprvé studio ve slovenské metropoli. Nejen o tom, ale i o dalších výjimečných pořadech slovenského rozhlasu si Jan Pokorný povídá s Lubošem Machajem, bývalým generálním ředitelem Slovenského rozhlasu a televize (RTVS), který kdysi pracoval i v legendárním pořadu Pozor, zákruta.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třetího srpna 1926 se z tehdejšího vysílání Radiojournalu poprvé ozvalo Haló, tu Bratislava, otevřelo se poprvé studio ve slovenské metropoli. Nejen o tom, ale i o dalších výjimečných pořadech slovenského rozhlasu si Jan Pokorný povídá s Lubošem Machajem, bývalým generálním ředitelem Slovenského rozhlasu a televize (RTVS), který kdysi pracoval i v legendárním pořadu Pozor, zákruta.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třetího srpna 1926 se z tehdejšího vysílání Radiojournalu poprvé ozvalo Haló, tu Bratislava, otevřelo se poprvé studio ve slovenské metropoli. Nejen o tom, ale i o dalších výjimečných pořadech slovenského rozhlasu si Jan Pokorný povídá s Lubošem Machajem, bývalým generálním ředitelem Slovenského rozhlasu a televize (RTVS), který kdysi pracoval i v legendárním pořadu Pozor, zákruta.

Do naší pekárny zavítal host, kterého není třeba představovat. Moderátor, podcaster a herní novinář Lukáš Grygar, se kterým jsme se bavili o Marathonu, zavzpomínali na Morrowind, snažili se jej přesvědčit, ať dá šanci Gothicu a vyslechli si zážitky z The Lord of the Rings Online. Nakonec jsme už v klasickém redakčním složení rozpitvali i Nolanovu Odysseu, kterou už Aleš měl možnost vidět.  0:00 Úvod 0:15 Marathon 15:11 Gothic vs. The Elder Scrolls 30:43 The Lord of the Rings Online 51:37 Odyssea

Většinu života na planetě tvoří ty nejmenší organismy. Nejen proto stojí za pozornost nově objevený způsob, jak se můžou uživit obyvatelé oceánů. Když vodním sloupcem padají živé nebo čerstvé mikrobiální či jiné buňky, od hloubky dvou kilometrů se z nich díky vysokému tlaku uvolní výživný koktejl sacharidů a bílkovin, který konzumují bakterie.