Podcasts about nejen

Salvatore Riina (1930–2017) byl už v devatenácti letech odsouzen za vraždu a na svobodu se v roce 1956 dostal, když vrcholila první válka o post šéfa sicilské mafie. Riina se v ní stal jedním ze tří nejmocnějších mužů. V čele sicilské mafie stál v 70. a 80. letech a na vrchol Cosa Nostry doslova provraždil. Jenže brutální násilí se mu stalo osudným: sami jeho lidé řekli dost. Jak se podařilo Riinu dopadnout? Nejen o tom hovoří v Portrétech historik Jan Adamec.

Jaro, léto, burčák, zima. To jsou prý čtyři roční období na Moravě. A protože nejranější odrůdy révy v srpnu dozrály, sezona burčáku je tady. Nejen to, jak poznáme kvalitní burčák, prozradil vinař a degustátor Petr Bušanský.

Může být "obyčejný" olej užitečný, když dojde na souboje ve stádu? Vypravme se prostřednictvím 23. žalmu na pastviny. Průvodcem je kazatel Alois Boháček.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pokud patříte mezi lidi, kteří neradi chodí na úřady, asi víte, že můžete využít datovou schránku. Ta slouží k elektronické komunikaci se státní správou, třeba pro podání daňového přiznání. Celkem už v Česku funguje přes 4 miliony datových schránek, z nichž většinu mají živnostníci a firmy. Květnové šetření STEM s více než dvěma tisíci respondenty ukázalo, že datovou schránku využívá také 36 procent běžných občanů.

Pokud patříte mezi lidi, kteří neradi chodí na úřady, asi víte, že můžete využít datovou schránku. Ta slouží k elektronické komunikaci se státní správou, třeba pro podání daňového přiznání. Celkem už v Česku funguje přes 4 miliony datových schránek, z nichž většinu mají živnostníci a firmy. Květnové šetření STEM s více než dvěma tisíci respondenty ukázalo, že datovou schránku využívá také 36 procent běžných občanů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od začátku září mají v Ratiboři na Vsetínsku bioklimatickou zastávku autobusu. První taková stavba v Česku by měla pomoct zlepšit mikroklima v přehřátém centru obce. „Zastávka kombinuje zeleň, kterou bude porostlá, má také zelenou střechu, zároveň tam ale jsou adiabatické panely, kterými protéká voda a prouděním vzduchu se klima dál ochlazuje,“ popisuje v podcastu novinku starosta Ratiboře Martin Žabčík. Unikátní zastávka je přitom jen jedním z řady projektů, kterými se Ratiboř zaměřuje na udržitelnost a zpříjemnění života svým občanům. Také proto uspěla v letošním ročníku soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, a zvítězila v kategorii sídel s více než tisícovkou obyvatel. Důkladnou péči věnují v Ratiboři také odpadovému hospodářství. Nejen že díky svozu odpadu přímo od domů a finanční motivaci se jim daří v třídění, obec má také svůj vlastní popelářský vůz. „To byl takový můj sen. Nemohl jsem se totiž smířit s tím, že platíme za tyto služby velké peníze a byl jsem přesvědčený o tom, že to dokážeme dělat sami rozumněji a efektivněji,“ říká Žabčík. Plánem do budoucna je pak založení vlastní svozové společnosti i s dalšími obcemi z mikroregionu Střední Valašsko, který sdružuje sídla v blízkosti Vsetínské Bečvy a Hostýnských vrchů.

Daňová přiznání, žádosti o výměnu řidičského průkazu nebo třeba recepty od lékaře. Nejen to už vyřídíte elektronicky, na úřady tak prakticky nemusíte. A jestli ano, i tam by vám měla stačit aplikace eDoklady. Pomocí ní se lidé můžou prokázat v bankách, na poště nebo policii. Co se týče elektronické komunikace se státem, online je možné žádat například o důchod, některé sociální dávky nebo podporu v nezaměstnanosti.

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Tentokrát budeme na cestách hlavně po Španělsku a konkrétně Kastilií La Mancha s Varhanicí z Litomyšle Lucií Guerra Žákovou. Kudy vedla její cesta k životu ve Španělsku, jak hudebnici ovlivnilo to, že bydlela v rodném domě Bedřicha Smetany, jací jsou Španělé, jak se hraje na varhany dvojčata?

Tentokrát budeme na cestách hlavně po Španělsku a konkrétně Kastilií La Mancha s Varhanicí z Litomyšle Lucií Guerra Žákovou. Kudy vedla její cesta k životu ve Španělsku, jak hudebnici ovlivnilo to, že bydlela v rodném domě Bedřicha Smetany, jací jsou Španělé, jak se hraje na varhany dvojčata?

Daňová přiznání, žádosti o výměnu řidičského průkazu nebo třeba recepty od lékaře. Nejen to už vyřídíte elektronicky, na úřady tak prakticky nemusíte. A jestli ano, i tam by vám měla stačit aplikace eDoklady. Pomocí ní se lidé můžou prokázat v bankách, na poště nebo policii. Co se týče elektronické komunikace se státem, online je možné žádat například o důchod, některé sociální dávky nebo podporu v nezaměstnanosti.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát budeme na cestách hlavně po Španělsku. Konkrétně se podíváme do Kastilie La Mancha s varhanicí z Litomyšle Lucií Guerra Žákovou. Kudy vedla její cesta k životu ve Španělsku, jak hudebnici ovlivnilo to, že bydlela v rodném domě Bedřicha Smetany, jací jsou Španělé, jak se hraje na varhany dvojčata?

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Jak známo, poslankyně hnutí ANO Balaštíková politicky nepřežila nahrávkami doložený pokus o objednávku zastřelení psa nové družky manžela, se kterým se právě rozváděla. Nejen proto, že se předseda Babiš i jeho prvý zástupce Havlíček často ukazují se čtyřnohými štěkajícími členy svých domácností.

Jak známo, poslankyně hnutí ANO Balaštíková politicky nepřežila nahrávkami doložený pokus o objednávku zastřelení psa nové družky manžela, se kterým se právě rozváděla. Nejen proto, že se předseda Babiš i jeho prvý zástupce Havlíček často ukazují se čtyřnohými štěkajícími členy svých domácností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Státní podnik Vojenské lesy a statky letos obnovil naučnou stezku Jeřáb v Ralsku. Ta vede okrajem pískovcových Hradčanských stěn a na sedmi panelech se návštěvníci dozví nejen o lesnictví a myslivosti v Ralsku, ale také o těžbě nerostných surovin, vojenské historii, využití dřeva či zadržování vody v krajině.

Státní podnik Vojenské lesy a statky letos obnovil naučnou stezku Jeřáb v Ralsku. Ta vede okrajem pískovcových Hradčanských stěn a na sedmi panelech se návštěvníci dozví nejen o lesnictví a myslivosti v Ralsku, ale také o těžbě nerostných surovin, vojenské historii, využití dřeva či zadržování vody v krajině.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejen ve středních Čechách a na Moravě se na konci léta sklízelo víno, divoká vinná réva odnepaměti zdobila i přístěnky chalup v Českém ráji. Naše babičky z drobných kuliček vařily marmeládu.

Nejen o krajských dožínkách a sklizni, ale i o tvorbě cen, dotační politice, slibech vlády a podpoře lihovaru v Zásadě na Jablonecku si s Jiřím Teplým z regionální agrární komory povídala redaktorka Jana Švecová.

To, že pastýř maže svým ovcím hlavu olejem, může mít několik významů. Další z nich představuje baptistický kazatel Alois Boháček.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pro téměř milion a půl žáků a studentů začal v tomto týdnu školní rok, poprvé šlo do školy zhruba téměř 120 tisíc dětí. A právě začátek školního roku i aktuální stav českého školství jsou tématem prvního poprázdninového vydání naší rubriky O čem se mluví.

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Ondřej Obluk, který již 14 let vede českou pobočku agentury Ogilvy, v rozhovoru popisuje, jak se marketingový svět za poslední roky dramaticky proměnil. Agentury čelí nové konkurenci, včetně AI nástrojů a interních týmů klientů, a mění se i jejich vnitřní struktura – mizí juniorní pozice a přibývá potřeba seniorní expertízy. Umělá inteligence podle něj nenahradí lidskou kreativitu, ale výrazně mění způsob práce a posouvá hranice toho, co agentury dokážou dodat. Budoucnost vidí ve schopnosti propojit technologii s hlubokým porozuměním zákazníkovi, silnou strategií a originalitou. Marketing a reklama tak podle něj zůstávají atraktivní a smysluplné obory, pokud se v nich lidé umí přizpůsobit změnám a aktivně tvořit jejich směr. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/budoucnost-nejen-reklamnich-agentur-ondrej-obluk-ogilvy-t55300 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Nejen historickým osobnostem se ve své tvorbě věnuje spisovatelka a lektorka Martina Bittnerová. Dalším velkým zdrojem témat je její vlastní život, Konkrétně Život s gamblerem, tedy její kniha a stejnojmenný dokument, za který v letošním roce získala třetí místo na celostátní přehlídce České Vize. O všem výše zmíněném a více se s ní v pořadu Na stole je téma bavil Petr Kubec.

Na Šumavě existuje místo, které se jmenuje Pohádka. Leží nedaleko Čachrova, uprostřed luk obehnaných lesy s nádhernými výhledy na šumavské vrcholy. Jenže události, které se zde v minulosti odehrávaly, žádnou pohádkou nebyly, spíše drsným hororem.

Ze Slovenska, Rakouska i Maďarska, z centra politického dění, z maratonského běhu, ale i z pozorování medvědů. Nejen z těchto míst se poslední čtyři roky do vysílání Českého rozhlasu hlásil teď už bývalý zpravodaj na Slovensku Ladislav Novák. Od srpna ho na tomto postu vystřídala reportérka Bára Vránová. V Zápisníku zahraničních zpravodajů je tedy čas se ohlédnout, co všechno Ladislavu Novákovi práce zpravodaje na východ od našich hranic dala.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem se poprvé ocitla u letecké záchranky v Alpách, většina přístrojů v zimě prostě nefungovala. Najednou se vracíte k vlastním smyslům,“ vzpomíná lékařka Kristina Höschlová, jak ošetřovala pacienty v horách. Právě tahle zkušenost pro ni byla průlomová – poprvé si uvědomila, že medicína se nemusí opírat jen o technologii a komfort nemocničního prostředí. „Tam jsme sto procent pacientů ošetřovali na sněhu. A přitom jsem vůbec neměla pocit, že by přežívali méně nebo hůře než u nás,“ říká. Nejen na základě této zkušenosti proto nabádá, aby se na medicínu nahlíželo trochu jinak – méně černobíle a víc v souvislostech. Zážitky z hor doplnily také zkušenosti z misí s Lékaři bez hranic, kde zblízka viděla, že „je mnoho věcí jinak, než se učí ve škole“. A začala hledat cesty, jak západní postupy doplnit o jiné tradice, které v mnoha zemích fungují po staletí. „Vždycky jsem se ptala, kdo je pro místní autoritou – ať už lékař, léčitel nebo šaman – a zajímalo mě, co máme společné s tou naší medicínou,“ vzpomíná Höschlová. Postupně se začala více věnovat komplementární medicíně, kterou dnes vnímá jako přirozené rozšíření té klasické. „Jsou to nefarmakologické, neinvazivní metody, které běžně nejsou využívány konvenční medicínou, ale jejich benefit pro zdraví je ověřen vědeckými studiemi,“ popisuje to, jak může takový přístup poskytnout lidem nástroje, aby si v lecčems pomohli sami. Ať už jde o dechová cvičení, fyzioterapii, otužování nebo kontemplativní metody, všechny podle ní pracují s vnitřní schopností těla se uzdravovat. „Když člověk opravdu vnímá svoje tělo, dokáže snáze navést i samotné lékaře,“ dodává. Jak ji zkušenosti z hor a válečných misí změnily jako lékařku i jako člověka? Kde vidí hranici mezi klasickou medicínou a komplementárními přístupy? A proč podle ní selský rozum a intuice patří do ordinací stejně jako dané postupy a technologie? I o tom je rozhovor.

O změnách uvnitř Pirátské strany a jejích šancích na volební úspěch v nadcházejících volbách jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem. Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

Už od roku 1989 lidé opravují boží muka, malé kapličky, smírčí kříže, různé mariánské sochy. Proč? To se dozvíte od historika umění Jana Royta a religionisty Davida Václavíka.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z mnoha předvolebních klipů Pirátů ukazuje objímající se pár mladých lidí, kteří plánují strávit spolu noc na pokoji jednoho z nich. Jakmile však otevřou dveře od pokoje, vybafne na ně Zdeněk Hřib: „To je vopruz, co, když nemáte soukromí?“ V pokoji je s ním ještě pražská lídryně Olga Richterová. Žádné soukromí se tedy pro mladý pár nekoná.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Topka“ je v dlouhodobém úpadku. Strana, která mívala pět ministrů nebo pozici nejsilnější pravicové strany v Parlamentu dnes nemá jistotu, že by se do dolní komory samostatně probojovala. Její dlouholetá předsedkyně Markéta Pekarová Adamová navíc ve své pozici končí a navíc už ve volbách nekandiduje. Přesto ve své funkci zatím zůstala. Kdo přijde po ní? A má šancí na to, že stranu vrátí nad pět procent? Nejen o tom ve čtyřiadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Dabing, nebo titulky, nebo snad umělá inteligence? Neuplyne ani týden, aby se neprobírala nějaká novinka ze světa takzvané umělé inteligence, zkráceně AI. V poslední době se objevily také programy, které dokáží předabovat celá videa do cizích jazyků jedním kliknutím. Blíží se konec klasického dabingu? Bylo by to však škoda, o tom se přesvědčíme v našem dnešním rozhovoru. 

S dětskou psycholožkou Hanou Sokolovou a speciální pedagožkou Alenou Pokornou o tom, jak tříleté děti ochránit před zbytečným emočním stresem, adaptačních programech v českých mateřských školkách a jejich související knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Neznámé děti, hračky, vůně a jídlo, které jsme z domova neznali; hry na koberci i v zahradě, nová a leckdy první přátelství, úsměv paní učitelky, ale také stud, úzkost, nejistota, hádky, slzy a stesk po rodičích. První dny a týdny v mateřské škole nebývají lehké, a přitom jsou podle psychologů velmi důležité z mnoha hledisek. Dítě opouští domov a trvá, než si zvykne na nové prostředí a lidi, s nimiž má trávit nemalou část dne. K budování důvěry má pomoct adaptace. Co se při tomto procesu odehrává? Jak by měl vypadat z perspektivy dítěte, rodičů a pedagogů? Jaké kolem nástupu dětí do školky kolují mýty či nepochopení? Nejen na to se ptal speciální pedagožky a lektorky učitelů Aleny Pokorné a dětské psycholožky Hany Sokolové v podcastu Čtení s Respektem Štěpán Sedláček. Předplatitelé si také můžou přečíst zkrácený přepis podcastového rozhovoru: https://rspkt.cz/300008579

Proč pastýř potírá hlavu ovcí olejem? Nejen na tento zdánlivý detail se v dalším výkladu 23. žalmu zaměřuje kazatel Alois Boháček.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V kauze takzvané Kutnohorské sekty, kolem níž se pohybovala zhruba třicítka lidí a několik z nich přišlo o život, včetně vůdce Richarda Šiffera, došlo k dalšímu posunu. Státní zástupce obžaloval šest lidí, kteří se měli podílet na lesních rituálech, po nichž po mučení zemřel jeden z členů sekty. Informaci přinesl Český rozhlas s tím, že obžalovaní se budou zpovídat z trestných činů vydírání a neposkytnutí pomoci. O co přesně v tomto konkrétním případě šlo? Jak pokračuje soudní proces se členkami sekty Irenou a Magdou, které měly podle obžaloby vůdce Šiffera usmrtit? A v čem je kauza takzvané Kutnohorské sekty v Česku bezprecedentní? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Martin Štorkán.

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

Vládneme, nerušit #23: Kampaň se blíží do finále, už i poslední opozdilci představují své programy a v politickém zákulisí se pomalu začíná mluvit o tom, kdo po volbách zasedne ve Strakově akademii. Podaří se současné vládě zázrak a obhájí své posty? Nebo se některá ze stran současné vládní koalice obětuje pro demokracii a složí vládu s hnutím ANO, se kterým si nyní nemohou přijít na jméno? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Čtení s Respektem s Janem Horníkem z ÚSTR o jeho knize Západ musí být zničen, kde vysvětluje teorie Alexandera Dugina, a o tom, jak se odrážejí v krocích Vladimira Putina a představě euroasijské civilizace. Ptal se Štěpán Sedláček.Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje o pozici respektovaného impéria, jemuž se vrátí přinejmenším část vlivu nad územím, které ovládal Sovětský svaz. Přímým důsledkem je destrukce, zabíjení a utrpení milionů lidí, které pokračuje na Ukrajině. Historických paralel, ideologií a politických teorií, o které může režim bývalého agenta KGB své plány opřít a nacházet v nich vyšší smysl a ospravedlnění, je víc. Patří k nim také dílo Alexandra Dugina a jeho myšlenka obnovy euroasijského impéria. Právě o Duginových - někdy vysmívaných, ale čím dál vlivnějších - představách a jejich nebezpečnosti mluvil Štěpán Sedláček s Janem Horníkem z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je autorem knihy Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize, kterou vydalo nakladatelství Argo. Na čem stojí Duginova čtvrtá politická teorie? Jakou roli připisuje jednotlivci a jak se vymezuje vůči liberalismu? Jak se aktuální geopolitická situace kolem ruské agrese na Ukrajině jeví z Duginova světonázoru. A jak se propisuje do politiky prezidenta Vladimira Putina? Nejen o tom uslyšíte v dalším Čtení s Respektem.

Spolu má problém. Nejen že se znovu probudila kauza bitcoin jako taková, ale po měsíčním sabatiklu se probral i účet Pavla Blažka na sociální síti X. A ani jedno v kampani nepomáhá.Policie při dramatické honičce zatkla Tomáše Jiřikovského, který ministerstvu spravedlnosti věnoval miliardu v bitcoinech. Jiřikovský byl obviněn mimo jiné z praní špinavých peněz a poslán do vazby.A následovala podobně dramatická přestřelka na sociálních sítích mezi bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a současnou ministryní Evou Decroix, která má uklízet jeho nepořádek.„Teď už snad ani žádné výsledky auditu nepotřebujeme, protože Eva Decroix to popsala naprosto jasně: od začátku to bylo celé blbě,“ říká Václav Dolejší.Blažek se teď snaží tvářit, jako by to snad od začátku byl záměr a že jen díky němu teď neschopná policie konečně celou věc mohla vyšetřit. „To je od něj neuvěřitelná drzost. Myslí si, že jsme zapomněli, jak tvrdil, že to legálnější být nemůže, o původu peněz nejsou nejmenší pochybnosti a Jiřikovský je samaritán, který se dal na pokání?“ připomíná Lucie Stuchlíková.A aby toho nebylo málo, voliči se před volbami začínají ptát, jak že to vlastně dopadlo se slibovanou deagrofertizací státu - tedy s očištěním státní správy od Babišových lidí, vymáháním dotací vyplacených v rozporu se zákonem o střetu zájmů nebo s omezováním veřejných zakázek pro Babišovy firmy.Jenže Fialova vláda zjistila, že ne všechno, co se tak snadno slibuje v kampani, se pak taky snadno provede v realitě.„Ptal jsem se na ty důvody několika ministrů a dostal jsem řadu výmluv. Že prý to ti lidé nemají napsané na čele, nebo že kvůli zákonu o státní službě s tím nejde nic dělat,“ popisuje Dolejší. V případě dotací a zakázek se zase každý bojí udělat rozhodnutí - a odpovědnost přehazují na soudy nebo antimonopolní úřad.Křiklavý je aktuální případ zemědělských dotací, které ministerstvo zemědělství odmítalo vymáhat i přes několik rozsudků soudů. „Ministr Výborný se probudil pár týdnů před volbami a slibuje, že to teď tedy vymáhat začne. Nechám na posouzení voliče, proč zrovna před volbami a jaký osud asi takovou aktivitu potká po volbách,“ říká Lucie Stuchlíková.Obě věcí - jak bitcoin, tak zpackaná deagrofertizace - budou mít podobný efekt na voliče. „Asi to neodradí přesvědčení, ale může to ještě víc znechutit zklamané a nerozhodnuté,“ říká Dolejší.Co všechno zase k nelibosti ODS napsal Pavel Blažek na sociální sítě? Proč kolem Babišova střetu zájmů všichni tak bojácně krouží? A co se stane s dotacemi, jestli nastoupí Babiš? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Každá slepá cestička je nějaké přiblížení k cíli,“ říká chemička, popularizátorka vědy a spoluzakladatelka projektu Zeptej se vědce Adéla Šimková. Vědecká práce ji naučila, že mezi fascinací a frustrací je často jen tenká hranice – velké objevy totiž vznikají z dílčích neúspěchů, které ale posouvají dál. Její výzkum se točí kolem látek, jež by mohly cíleně zasáhnout nádorovou tkáň, zároveň ale otevřeně mluví o tom, jak těžké je udržet si motivaci i v prostředí, kde se úspěch nedá slíbit dopředu. V rozhovoru rozebírá stav české vědy, která má na kontě objevy zachraňující miliony životů po celém světě, ale doma jí stále chybí status národní hrdosti. Přibližuje vznik popularizačního projektu Zeptej se vědce a vysvětluje, proč je klíčové, aby lidé chápali, jak vědecké poznání vzniká, a uměli pracovat s nejistotou. „Chybí tu práce s nejednoznačností a s tím, že svět funguje v pravděpodobnostech,“ říká Šimková, ale na druhé straně vysvětluje, proč kritické myšlení není jen schopnost všechno zpochybnit, ale hlavně ochota oponovat vlastní přesvědčení a hledat spolehlivé informace i v době, kdy se dají chybné odpovědi získat na jedno kliknutí. Vědkyně se věnuje i tématu mateřství a vědecké kariéry, kde sleduje vysokou „úmrtnost“. Říká, že se sice tyto dvě role nevylučují, ale přiznává, že bez podpory manžela, rodiny a kolegů by se do laboratoře vracela mnohem hůř. Dodává ale, že v debatě o slaďování rodiny a práce chybí mužská perspektiva. „Máme řadu příkladů, jak ženy dokážou kloubit mateřskou roli a kariéru. A je super, že ženy se navzájem podporují, ale nic takového tady není pro ty chlapy,“ říká vědkyně. Podle ní by média i veřejná debata měla přinášet více inspirativních příběhů otců, kteří se dokážou zapojit do rodinného života bez toho, aby se vzdali profesních ambicí. „Člověk má pocit, že si musí vybírat mezi kariérou a rodinou a tu oběť prostě většinou udělá žena, tak ukažme, jak to jde udělat,“ dodává. Co by se změnilo, kdybychom se ptali mužů na to samé, na co se dnes ptáme ženy? Proč je ochota riskovat a přijmout nejistotu nezbytná pro velké objevy? A proč jsou zahraniční zkušenosti pro vědce zásadní? Nejen o tom je rozhovor s Adélou Šimkovou.

Jak Bůh, který neponižuje ani neprovokuje k hněvu, ale pozvedá a dodává odvahu, ovlivňuje a proměňuje naše rodinné vztahy? Nejen o tom, jak být lepším tátou díky Bohu Otci, mluví Martin Penc z Apoštolské církve.

Vládneme, nerušit #22: Prázdniny se překlopily do poslední čtvrtiny a blíží se ostrá fáze kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Šéf ANO Andrej Babiš neúnavně objíždí sever Moravy a premiér Petr Fiala z ODS odjel na dovolenou. Jaký je to signál pro voliče? Má Spolu ještě šanci? A jak si vedou další reprezentanti trojkoalice? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Byl v mnoha směrech výjimečný. Jako první použil při volební kampani v roce 1910 automobil. Jako jediný byl zvolen prezidentem čtyřikrát. Všechna funkční období trávil na invalidním vozíku. Nejen to byl Franklin Delano Roosevelt (1882–1945). Připomeňte si jeho dějinné zásluhy i chyby v pořadu Portréty. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2016.)Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tlak na vzhled je v dnešní společnosti ohromný. Nejen Češi objevili „kouzlo“ léků na hubnutí, které jsou primárně určené lidem s cukrovkou. „Hrozně moc se bojím toho, co to bude dělat s dětskou populací,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitelka neziskové organizace 3pe, která pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy Lada Brůnová. „Naše společnost je hodně fatfobická, máme tendenci lidi posuzovat podle toho, jak vypadají.“ Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Slovo je dláto, kterým tvoříme – v metaforickém smyslu slova – lidské bytosti, které jsou kolem nás. Slovem můžete zranit – a s tím mají jistě své zkušenosti všichni učitelé. Já si někdy takové chvíle v životě dodnes vyčítám, přestože je to dávná minulost,“ přiznává katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory.

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Nejen Česká republika, ale také sousední Slovensko se chystá rozšiřovat své zdroje elektrické energie. Sen premiéra Roberta Fica se začíná pomalu, ale jistě realizovat, konstatuje slovenský deník SME. Šéf kabinetu už vybral pro výstavbu nové elektrárny bez soutěže americkou firmu Westinghouse a podepsal mezivládní dohodu se Spojenými státy o spolupráci při rozvoji jaderné energetiky.