Podcasts about nejen

Nejen historickým osobnostem se ve své tvorbě věnuje spisovatelka a lektorka Martina Bittnerová. Dalším velkým zdrojem témat je její vlastní život, Konkrétně Život s gamblerem, tedy její kniha a stejnojmenný dokument, za který v letošním roce získala třetí místo na celostátní přehlídce České Vize. O všem výše zmíněném a více se s ní v pořadu Na stole je téma bavil Petr Kubec.

Na Šumavě existuje místo, které se jmenuje Pohádka. Leží nedaleko Čachrova, uprostřed luk obehnaných lesy s nádhernými výhledy na šumavské vrcholy. Jenže události, které se zde v minulosti odehrávaly, žádnou pohádkou nebyly, spíše drsným hororem.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem se poprvé ocitla u letecké záchranky v Alpách, většina přístrojů v zimě prostě nefungovala. Najednou se vracíte k vlastním smyslům,“ vzpomíná lékařka Kristina Höschlová, jak ošetřovala pacienty v horách. Právě tahle zkušenost pro ni byla průlomová – poprvé si uvědomila, že medicína se nemusí opírat jen o technologii a komfort nemocničního prostředí. „Tam jsme sto procent pacientů ošetřovali na sněhu. A přitom jsem vůbec neměla pocit, že by přežívali méně nebo hůře než u nás,“ říká. Nejen na základě této zkušenosti proto nabádá, aby se na medicínu nahlíželo trochu jinak – méně černobíle a víc v souvislostech. Zážitky z hor doplnily také zkušenosti z misí s Lékaři bez hranic, kde zblízka viděla, že „je mnoho věcí jinak, než se učí ve škole“. A začala hledat cesty, jak západní postupy doplnit o jiné tradice, které v mnoha zemích fungují po staletí. „Vždycky jsem se ptala, kdo je pro místní autoritou – ať už lékař, léčitel nebo šaman – a zajímalo mě, co máme společné s tou naší medicínou,“ vzpomíná Höschlová. Postupně se začala více věnovat komplementární medicíně, kterou dnes vnímá jako přirozené rozšíření té klasické. „Jsou to nefarmakologické, neinvazivní metody, které běžně nejsou využívány konvenční medicínou, ale jejich benefit pro zdraví je ověřen vědeckými studiemi,“ popisuje to, jak může takový přístup poskytnout lidem nástroje, aby si v lecčems pomohli sami. Ať už jde o dechová cvičení, fyzioterapii, otužování nebo kontemplativní metody, všechny podle ní pracují s vnitřní schopností těla se uzdravovat. „Když člověk opravdu vnímá svoje tělo, dokáže snáze navést i samotné lékaře,“ dodává. Jak ji zkušenosti z hor a válečných misí změnily jako lékařku i jako člověka? Kde vidí hranici mezi klasickou medicínou a komplementárními přístupy? A proč podle ní selský rozum a intuice patří do ordinací stejně jako dané postupy a technologie? I o tom je rozhovor.

Ze Slovenska, Rakouska i Maďarska, z centra politického dění, z maratonského běhu, ale i z pozorování medvědů. Nejen z těchto míst se poslední čtyři roky do vysílání Českého rozhlasu hlásil teď už bývalý zpravodaj na Slovensku Ladislav Novák. Od srpna ho na tomto postu vystřídala reportérka Bára Vránová. V Zápisníku zahraničních zpravodajů je tedy čas se ohlédnout, co všechno Ladislavu Novákovi práce zpravodaje na východ od našich hranic dala.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od roku 1989 lidé opravují boží muka, malé kapličky, smírčí kříže, různé mariánské sochy. Proč? To se dozvíte od historika umění Jana Royta a religionisty Davida Václavíka.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O změnách uvnitř Pirátské strany a jejích šancích na volební úspěch v nadcházejících volbách jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem. Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

Jeden z mnoha předvolebních klipů Pirátů ukazuje objímající se pár mladých lidí, kteří plánují strávit spolu noc na pokoji jednoho z nich. Jakmile však otevřou dveře od pokoje, vybafne na ně Zdeněk Hřib: „To je vopruz, co, když nemáte soukromí?“ V pokoji je s ním ještě pražská lídryně Olga Richterová. Žádné soukromí se tedy pro mladý pár nekoná.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na sále Studia3 odstartuje na začátku září již 4. sezóna. Návštěvníci se opět mohou těšit na atraktivní divadelní, ale i hudební představení. Chybět nebudou pravidelné Hospodské kvízy a lidé nepřijdou ani o oblíbené přednášky či besedy. S duchovním otcem Studia3 jsem si povídala o tom, co ukázaly předchozí tři roky, kdy se postupně nejen Mostečané začínali s novým prostorem seznamovat. Novou sezónu již tradičně odšpuntuje Minifestival Korozluky Fest, který letos připadá na 6. 9. 2025 a letošní 11. ročník bude o spoustě výročí. Jaké oslavy nás čekají? Jaký konkrétní program je připraven v Korozlukách a ve Studiu3? A jak to vypadá s letní soutěží na FB profilu Stuidia3? Nejen o tom je dnešní Ponte reports.

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

Informace o dění v naší škole i kolem ní. Změna začátku vyučování. Co se ve škole přes prázdniny opravilo? Jak proběhne první školní den? Kam jede první a kam druhý stupeň na zářijovou exkurzi? Co je to Lanterna futuri a kdo se na ni může přihlásit? Bude letos krokování? V jakém duchu bude Lesní festiválek?

Na české straně Šumavy je pět jedinečných ledovcových jezer. Každé z nich je něčím výjimečné, ale jedno mají společné – přírodovědci je zkoumají už déle než 150 let a návštěvníci je milují. Jezera byla hojně navštěvována už v 19. století a například u Plešného jezera, na jihu Šumavy, byla vybudována chata nabízející ubytování a občerstvení.

V jaké posteli spali členové rodiny hraběte Františka z Harrachu na zámku v Janovicích u Rýmařova? A jak mohl vypadat zařízený salon paní hraběnky a proč v jednu chvíli neměl strop? Nejen to se dozvíte na nové prohlídkové trase, kterou správa janovického zámku po velké rekonstrukci otevřela letos zjara.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je tady TVZone Live s pořadovým číslem 11 a bude pořádně nabušené. Nejen kvůli tomu, že dorazila ta nejnašlapanější sestava, ale i proto, že si probereme povedenou detektivku Živel, první polovinu druhé řady megahitu Wednesday, marvelovku Oči Wakandy nebo oldschoolový sitcom Nový start. Hlavně se ale bude mluvit o sci-fi hororu Vetřelec: Země, na jehož kvality se názory opravdu velmi různí. A v neposlední řadě budeme odpovídat i na vaše dotazy.   Web: https://www.moviezone.cz  Web: https://www.tvzone.cz/ FB: https://www.facebook.com/moviezonecz FB: https://www.facebook.com/search/top?q=tvzone.cz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz Herohero: https://herohero.co/moviezonelive CSFD: https://www.csfd.cz/film/1621733-tvzone-live/recenze/ Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Legendy akčního filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84266791/legendy-akcniho-filmu/ Kniha Devadesátky ve filmu: https://www.xyz.cz/tituly/92360411/devadesatky-ve-filmu/

Ohař je krásný pes, který byl vyšlechtěný k lovu zvěře a jejímu aportování. Aby mohl všechny své vlastnosti naplno využít, skládá se svým majitelem zkoušky.

Spolu má problém. Nejen že se znovu probudila kauza bitcoin jako taková, ale po měsíčním sabatiklu se probral i účet Pavla Blažka na sociální síti X. A ani jedno v kampani nepomáhá.Policie při dramatické honičce zatkla Tomáše Jiřikovského, který ministerstvu spravedlnosti věnoval miliardu v bitcoinech. Jiřikovský byl obviněn mimo jiné z praní špinavých peněz a poslán do vazby.A následovala podobně dramatická přestřelka na sociálních sítích mezi bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a současnou ministryní Evou Decroix, která má uklízet jeho nepořádek.„Teď už snad ani žádné výsledky auditu nepotřebujeme, protože Eva Decroix to popsala naprosto jasně: od začátku to bylo celé blbě,“ říká Václav Dolejší.Blažek se teď snaží tvářit, jako by to snad od začátku byl záměr a že jen díky němu teď neschopná policie konečně celou věc mohla vyšetřit. „To je od něj neuvěřitelná drzost. Myslí si, že jsme zapomněli, jak tvrdil, že to legálnější být nemůže, o původu peněz nejsou nejmenší pochybnosti a Jiřikovský je samaritán, který se dal na pokání?“ připomíná Lucie Stuchlíková.A aby toho nebylo málo, voliči se před volbami začínají ptát, jak že to vlastně dopadlo se slibovanou deagrofertizací státu - tedy s očištěním státní správy od Babišových lidí, vymáháním dotací vyplacených v rozporu se zákonem o střetu zájmů nebo s omezováním veřejných zakázek pro Babišovy firmy.Jenže Fialova vláda zjistila, že ne všechno, co se tak snadno slibuje v kampani, se pak taky snadno provede v realitě.„Ptal jsem se na ty důvody několika ministrů a dostal jsem řadu výmluv. Že prý to ti lidé nemají napsané na čele, nebo že kvůli zákonu o státní službě s tím nejde nic dělat,“ popisuje Dolejší. V případě dotací a zakázek se zase každý bojí udělat rozhodnutí - a odpovědnost přehazují na soudy nebo antimonopolní úřad.Křiklavý je aktuální případ zemědělských dotací, které ministerstvo zemědělství odmítalo vymáhat i přes několik rozsudků soudů. „Ministr Výborný se probudil pár týdnů před volbami a slibuje, že to teď tedy vymáhat začne. Nechám na posouzení voliče, proč zrovna před volbami a jaký osud asi takovou aktivitu potká po volbách,“ říká Lucie Stuchlíková.Obě věcí - jak bitcoin, tak zpackaná deagrofertizace - budou mít podobný efekt na voliče. „Asi to neodradí přesvědčení, ale může to ještě víc znechutit zklamané a nerozhodnuté,“ říká Dolejší.Co všechno zase k nelibosti ODS napsal Pavel Blažek na sociální sítě? Proč kolem Babišova střetu zájmů všichni tak bojácně krouží? A co se stane s dotacemi, jestli nastoupí Babiš? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Každá slepá cestička je nějaké přiblížení k cíli,“ říká chemička, popularizátorka vědy a spoluzakladatelka projektu Zeptej se vědce Adéla Šimková. Vědecká práce ji naučila, že mezi fascinací a frustrací je často jen tenká hranice – velké objevy totiž vznikají z dílčích neúspěchů, které ale posouvají dál. Její výzkum se točí kolem látek, jež by mohly cíleně zasáhnout nádorovou tkáň, zároveň ale otevřeně mluví o tom, jak těžké je udržet si motivaci i v prostředí, kde se úspěch nedá slíbit dopředu. V rozhovoru rozebírá stav české vědy, která má na kontě objevy zachraňující miliony životů po celém světě, ale doma jí stále chybí status národní hrdosti. Přibližuje vznik popularizačního projektu Zeptej se vědce a vysvětluje, proč je klíčové, aby lidé chápali, jak vědecké poznání vzniká, a uměli pracovat s nejistotou. „Chybí tu práce s nejednoznačností a s tím, že svět funguje v pravděpodobnostech,“ říká Šimková, ale na druhé straně vysvětluje, proč kritické myšlení není jen schopnost všechno zpochybnit, ale hlavně ochota oponovat vlastní přesvědčení a hledat spolehlivé informace i v době, kdy se dají chybné odpovědi získat na jedno kliknutí. Vědkyně se věnuje i tématu mateřství a vědecké kariéry, kde sleduje vysokou „úmrtnost“. Říká, že se sice tyto dvě role nevylučují, ale přiznává, že bez podpory manžela, rodiny a kolegů by se do laboratoře vracela mnohem hůř. Dodává ale, že v debatě o slaďování rodiny a práce chybí mužská perspektiva. „Máme řadu příkladů, jak ženy dokážou kloubit mateřskou roli a kariéru. A je super, že ženy se navzájem podporují, ale nic takového tady není pro ty chlapy,“ říká vědkyně. Podle ní by média i veřejná debata měla přinášet více inspirativních příběhů otců, kteří se dokážou zapojit do rodinného života bez toho, aby se vzdali profesních ambicí. „Člověk má pocit, že si musí vybírat mezi kariérou a rodinou a tu oběť prostě většinou udělá žena, tak ukažme, jak to jde udělat,“ dodává. Co by se změnilo, kdybychom se ptali mužů na to samé, na co se dnes ptáme ženy? Proč je ochota riskovat a přijmout nejistotu nezbytná pro velké objevy? A proč jsou zahraniční zkušenosti pro vědce zásadní? Nejen o tom je rozhovor s Adélou Šimkovou.

Zelená obec roku – to je soutěž, ve které odborná porota tradičně oceňuje obce a města za jejich přístup k udržitelnosti a odpovědnému rozvoji. V letošním ročníku zvítězil v kategorii nejmenších vesnic Rudíkov na Třebíčsku, mezi obcemi s více než tisícovkou obyvatel triumfovala Ratiboř na Vsetínsku a nejzelenějším větším městem se stal Havlíčkův Brod. Soutěž pořádá ČSOB a jejím mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny. Nejen o tom, jaké úspěšné projekty v letošním ročníku zúčastněné obce prezentovaly, ale také o udržitelnosti na úrovni obcí i celé ekonomiky nebo o vývoji tuzemského hospodářství mluví v podcastu věnovaném této soutěži Marek Loula, člen představenstva a vrchní ředitel ČSOB s odpovědností za oblast Řízení úvěrů a udržitelnosti. „Nejvíc mě zaujalo, jak jsme se za ty dva roky posunuli, většina obcí dnes už měla svoji dlouhodobou koncepci, nějakou vizi, se kterou přišla,“ hodnotí Loula přihlášené projekty. Samotný pojem zelená obec pak vnímá jako „místo, které je udržitelné, příjemné k životu, má čisté prostředí a nabízí svým občanům přiměřeně komfortní život“.

Josef Semirád, učitel autoškoly. Už od 22. září se budoucí řidiči setkají s novou částí závěrečných testů v autoškole. Jde o novou sadu otázek, ve kterých bude uchazeč vyhodnocovat různá rizika v provozu. Nejen na tuto novinku se zaměříme hodinu před polednem s učitelem autoškoly Josefem Semirádem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl v mnoha směrech výjimečný. Jako první použil při volební kampani v roce 1910 automobil. Jako jediný byl zvolen prezidentem čtyřikrát. Všechna funkční období trávil na invalidním vozíku. Nejen to byl Franklin Delano Roosevelt (1882–1945). Připomeňte si jeho dějinné zásluhy i chyby v pořadu Portréty. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2016.)Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem dalšího letního podcastu Cesty Zdopravy.cz je Ondřej Láska z pražského dopravníhopodniku. Je správcem sbírek pražského Muzea MHD ve Střešovicích, ale také sběratelemveteránů ve svém osobním životě. Stará se o historické tramvaje, autobusy, trolejbusy, metro, lanovku i historická nákladníauta. Nejen aby hezky vypadaly, ale také aby byly funkční. „Abychom měli muzeum stále živé,je třeba přibírat exponáty ze současnosti. Jakmile sbírka přestane růst, tak tím vlastněmuzeum končí,“ říká v novém díle podcastu Ondřej Láska, který se těší, až se na sklonku rokupředstaví autobusy a historická nákladní auta veřejnosti v nové výstavní hale, která teďvzniká ve Střešovicích.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Josef Semirád, učitel autoškoly. Už od 22. září se budoucí řidiči setkají s novou částí závěrečných testů v autoškole. Jde o novou sadu otázek, ve kterých bude uchazeč vyhodnocovat různá rizika v provozu. Nejen na tuto novinku se zaměříme hodinu před polednem s učitelem autoškoly Josefem Semirádem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O víkendu v zooparku ve Zvoli u Prahy utekl z výběhu lev Lojza, který byl přivolanými policisty zastřelen. Zoopark fungoval tři roky bez povolení. Jak jsou nastavená pravidla pro chovatele zvířat a provozovatele soukromých zoologických zahrad? Selhává systém nebo jednotlivá zařízení? V podcastu PoliTalk odpovídá Romana Albrechtová, zakladatelka a majitelka Zoo Na Hrádečku na Jindřichohradecku.

„Slovo je dláto, kterým tvoříme – v metaforickém smyslu slova – lidské bytosti, které jsou kolem nás. Slovem můžete zranit – a s tím mají jistě své zkušenosti všichni učitelé. Já si někdy takové chvíle v životě dodnes vyčítám, přestože je to dávná minulost,“ přiznává katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory.

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Kdyby existoval žebříček největších herních padouchů (nebo rovnou panovnic celých světů), Shodan by na něm trůnila s přehledem. Kybernetická bestie z kultovní série System Shock je bez debat ikonická. Nejen kvůli svému znepokojivému hlasu Terri Brosius a fascinující komplexnosti, ale taky proto, že už od devadesátek definuje, co všechno může AI ve hrách znamenat. Ale co zbytek robotů, androidů a superpočítačů s vlastním vědomím?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #55 s dokumentaristou Robinem Kvapilem o jeho snímku Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří lidí z české dezinformační scény na Ukrajinu."Zapomněli jsme, jaká brutalita se děje den a půl cesty autem od nás," říká režisér Robin Kvapil, který dopravil na Ukrajinu tři vybrané lidi z Česka popírající ruskou agresi a vzal je k masovým hrobům, na místa, kam dopadají bomby i za lidmi postiženými válečnými hrůzami včetně zraněných veteránů. Výsledný film o jejich společné cestě nese název Velký vlastenecký výlet a má premiéru 21. srpna. "Dostali kompletní informačně emoční balíček," říká v souvislosti s protagonisty svého snímku. Co si dokumentarista ve společnosti lidí z české dezinformační sféry na Ukrajině uvědomil a co si od této cesty sliboval? Má podobný dokument sílu změnit něčí názor? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Farář byl v každé obci významnou a důležitou osobou. V těch Šumavských to platilo dvojnásob. Musel plnit nejen náboženské, ale také společenské a administrativní funkce. Vedl matriku, měl na starosti zpovědi, rozloučení se zemřelými, křtění novorozenců a spoustu dalších povinností.

Nejen Česká republika, ale také sousední Slovensko se chystá rozšiřovat své zdroje elektrické energie. Sen premiéra Roberta Fica se začíná pomalu, ale jistě realizovat, konstatuje slovenský deník SME. Šéf kabinetu už vybral pro výstavbu nové elektrárny bez soutěže americkou firmu Westinghouse a podepsal mezivládní dohodu se Spojenými státy o spolupráci při rozvoji jaderné energetiky.

Nejen Česká republika, ale také sousední Slovensko se chystá rozšiřovat své zdroje elektrické energie. Sen premiéra Roberta Fica se začíná pomalu, ale jistě realizovat, konstatuje slovenský deník SME. Šéf kabinetu už vybral pro výstavbu nové elektrárny bez soutěže americkou firmu Westinghouse a podepsal mezivládní dohodu se Spojenými státy o spolupráci při rozvoji jaderné energetiky.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš pilně objíždí severní Moravu a absolvuje několik mítinků denně. V jaké je expremiér formě? Kdo na něj chodí? A jaká s lidmi řeší témata? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #20 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan a Martin Štorkán.

Akrobatická vystoupení, pohybové umění i nevšední zážitky. Na to všechno lákají pořadatelé právě probíhajícího festivalu Summer Circus v Plzni. Místem konání je náplavka u řeky Radbuzy.

Návrh rozpočtu na rok 2026 drží přes léto vláda Petra Fialy v tajnosti stejně jako vloni, ale je to tak trochu jedno. Na začátku října jsou volby do Sněmovny a noví poslanci rozpočet staré vlády zřejmě neschválí. Do nového roku tedy půjde Česko s rozpočtovým provizoriem, stát bude smět vydávat každý měsíc jen 1/12 rozpočtu roku 2025.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kousek Itálie v srdci Vysočiny. Tak říká zámku v Telči jeho současný kastelán Roman Dáňa. Málokdo by přitom v útrobách renesančního areálu hledal pozůstatky gotického hradu. Právě v nich je dodnes možné obdivovat nádherné místnosti, ve kterých bydlel asi nejslavnější majitel zámku, Zachariáš z Hradce.

Kousek Itálie v srdci Vysočiny. Tak říká zámku v Telči jeho současný kastelán Roman Dáňa. Málokdo by přitom v útrobách renesančního areálu hledal pozůstatky gotického hradu. Právě v nich je dodnes možné obdivovat nádherné místnosti, ve kterých bydlel asi nejslavnější majitel zámku, Zachariáš z Hradce.

Nostradamus, baba Vanga nebo kněžna Libuše – to jsou slavní jasnovidci, kteří ve svých proroctvích měli předpovědět nejrůznější světové události. Svého jasnovidce má i Šumava. Nepatří tedy mezi celosvětové věštecké celebrity, které jsem jmenoval před chvílí, ale na začátku 20. století předpověděl druhou světovou válku, mobilní telefony s videohovory a také vlastní smrt.

Prezident - toho času v půlce mandátu - nedávno navštívil Německo, teď je v Japonsku. Česko reprezentuje odhodlaně. Blíží se ale parlamentní volby a po nich bude muset Petr Pavel zvládnout vyjednávání o příští vládě. Bude to pro něj asi nejtěžší zkouška z domácí politiky. Dá se na nějakých příkladech ukázat, jak by se k ní mohl postavit? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #19 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Americká krása #64 o nesplněných slibech, konspiracích, odvádění pozornosti i výbušném potenciálu spojených s případem amerického sexuálního predátora, finančníka a někdejšího přítele Donalda Trumpa Američtí zákonodárci mají volno. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Mike Johnson ho zahájil o den dřív. Zabránil snaze demokratů schválit s podporou některých republikánů požadavek, aby ministerstvo spravedlnosti a FBI zveřejnily všechny vládní dokumenty týkající se Jeffreyho Epsteina. Trump už opakovaně prokázal, že dokáže přesouvat veřejné ohnisko pozornosti, jak se mu zlíbí. Jeho podporovatelé z hnutí MAGA zkousnou kde jakou absurdní otočku nebo protimluv. Ale teď to vypadá, že poprvé narazil, když se pokusil zamést pod koberec svůj slib, že zveřejní informace spojené s kauzou jeho někdejšího přítele, amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sériového obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního vykořisťování a v roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení. Prezident se už několik týdnů snaží odvést od tématu různými způsoby pozornost. Proč právě tento případ spjatý s konspiračními teoriemi štěpí americké republikány? A čeho se může prezident obávat? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Syrský prezident Ahmad Šara o víkendu vyhlásil okamžité příměří na jihu země, kde před více než týdnem v provincii Suvajda propukly ozbrojené středy mezi tamními drúzy a beduíny. Následně se do nich zapojily i síly syrské vlády a izraelská armáda. Boje si podle Syrské organizace pro lidská práva vyžádaly víc než 1100 životů a situace v zemi, kde teprve loni padl režim Bašára Asada a skončila dvě dekády trvající občanská válka, dál zůstává velmi křehká. Proč mezi sebou vůbec drúzové s beduíny bojují? Kdo za nimi stojí? A jaký by mohl být další vývoj? Nejen o tom mluví v pondělním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Prameny Vltavy patří mezi nejnavštěvovanější cíle v Národním parku Šumava. Návštěvníci sem láká především symbolický pramen naší národní řeky a také les, který je jedním z dochovaných šumavských pralesů. Turisticky atraktivní byly Prameny Vltavy už na konci 19. století. A před sto lety tu turisté postavili chatu, která zpočátku přinášela radost, ale následně lidské utrpení.

Nejen v českém hudebním světě je pojmem. Za svou šedesátiletou hudební kariéru s pověstí přísného kapelníka si získal uznání i ve světě.

Nejen v českém hudebním světě je pojmem. Za svou šedesátiletou hudební kariéru s pověstí přísného kapelníka si získal uznání i ve světě.

Paprikovou marmeládu i lečo téměř maďarské připravovaly dámy při nedělním setkání.

Karlovarský festival je plný filmařů. Jsou tady totiž i ti, kteří na plátnech místních kin své snímky neuvádějí. Některé z nich ale premiéry v dohledné době čekají. Nejen o těchto tvůrcích je dnešní díl podcastu VýVar.

Blíží se sněmovní volby, už do nich zbývají jen necelé tři měsíce. Část stran - včetně hlavních favoritů ANO a Spolu - ale ještě nezveřejnila volební program. Je to tím, že už se Češi podle konkrétních priorit nerozhodují, nebo stranám chybí vize? A čte programy i někdo jiný než novináři? Nejen o tomto tématu v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #17 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Před kamerou vedl hlavní hvězdu karlovarského festivalu Stellana Skarsgarda či Harveyho Keitela. Jaký rozdíl nachází v režírování českých a hollywoodských herců? Rozhodující slovo mají peníze. „Říkám, Harvey, poslouchej mě, teď s tebou nemluvím jako režisér, ale jako producent filmu. Já jsem člověk, který tě platí a ty budeš poslouchat,“ vypráví historky zpoza natáčení režisér Václav Marhoul. Nakolik nechává hercům volnost? A jaké rady do režijního života dává studentům?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před kamerou vedl hlavní hvězdu karlovarského festivalu Stellana Skarsgarda či Harveyho Keitela. Jaký rozdíl nachází v režírování českých a hollywoodských herců? Rozhodující slovo mají peníze. „Říkám, Harvey, poslouchej mě, teď s tebou nemluvím jako režisér, ale jako producent filmu. Já jsem člověk, který tě platí a ty budeš poslouchat,“ vypráví historky zpoza natáčení režisér Václav Marhoul. Nakolik nechává hercům volnost? A jaké rady do režijního života dává studentům?

Tereza Šídlová byla výjimečný host. Nejen proto, že se známe dlouho a že jsem ji kdysi učil na Fakultě sociálních věd. Výjimečné ale bylo to, že jsme natáčeli v den, kdy promovala a tedy po delší přestávce své studium úspěšně ukončila. Ale samozřejmě jsme se bavili taky o spoustě dalších věcí.Témata?Například: Měl ruský vliv podíl na pádu Topolánkovy vlády v roce 2009? Tereza Šídlová ve své diplomové práci zkoumá kauzu amerického radaru v Brdech jako možný příklad rané hybridní války. To, co se tehdy zdálo být domácí politickou fraškou, může podle její analýzy představovat sofistikovanou ruskou operaci.Samozřejmě to nebylo naše jediné téma: zeptal jsem se třeba na to, jak vzpomíná na svou práci na izraelské ambasádě, a zajímalo mě, jestli někdy litovala, že si vzala jméno svého manžela novináře.Řeč přišla na kampaň "Dobré ráno Česko", která má najít pozitivní příběh České republiky. Tedy na kampaň, na kterou se já dívám se skepsí a možná až cynismem, a Tereza naopak optimisticky.Takže budete svědky toho, jak se mě snaží přesvědčit, že byť jako stát možná nejsme zcela výjimeční, tak národní branding si každopádně zasloužíme. Protože - a to je zajímavá myšlenka - národní branding není jen marketing, ale může být důležitý i pro národní bezpečnost.Nehledě na to, že Tereza soudí, že by Česku obecně asi prospělo méně cyniků a více optimistů.Ono to souvisí i s tím, jak se na budoucnost dívá ona: po přechodu z novinařiny do státní služby, po boji s vážnou nemocí a po dokončení vysoké školy je stále optimistická. Věří, že svět za deset let bude lepší místo.Přeju si, aby to tak bylo, a vám přeju příjemný poslech!

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.