Podcasts about nejen

Tatarský biftek, lidově řečeno tatarák, je oblíbená pochutina z tepelně neupraveného masa. My pro vás ale máme dnes zajímavou vegetariánskou variantu připravenou z červené čočky. A buďte si jisti, že boule za ušima nebudou mít jen ti, co maso nejedí. Bude chutnat úplně všem.

Vrátil jsem se z Toskánska. Byl jsem tam poprvé – a hned láska. Nejen kvůli Sieně, Lucce nebo šikmé věži, ale hlavně kvůli krajině. Mírně zvlněná, zelená, s roztroušenými domky a sady. Kýč jako bič? Možná. Ale připadala mi hřejivě známá. Jako doma. Jako by někdo vzal jižní Čechy, přidal jen pár cypřišů a víc slunce.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie Knížecích Plání začíná v roce 1792. Stálo zde jediné stavení - hájenka. Kníže Schwarzenberg svolení k založení větší dřevorubecké osady v tomto místě původně zvaném Schöne Ebene, tedy Krásná vyhlídka, dal o osm let později, v roce 1780. Nový domov tu našlo 48 rodin, které ale za poskytnutý pozemek museli tvrdě platit – doživotně.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já ho prostě nemám. To ego,“ říká investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná, jejíž texty vedly k odhalení bitcoinové kauzy a pádu ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Sama se ale vůči triumfalismu vymezuje. „Mně se obecně nelíbí ta rétorika, že cílem novináře má být někoho sundat. Mně jde o to, abychom dělali svou práci a chránili veřejný zájem,“ popisuje svůj přístup nejen ke své poslední kauze, po které čelila nebývalému tlaku – přicházely anonymní výhružky, nenávistné zprávy i snahy o znevěrohodnění její práce. „Svezlo se to po mně, byla jsem tvář těch věcí a strašně jsem si to brala. Jsem typ člověka, který si bere kritiku k srdci,“ říká. Její motivace ale nezmizela – dál objíždí města, analyzuje veřejné zakázky a mapuje regionální mocenské vazby: „První, co řeším, jsou vždy peníze. To je podle mě klíč ke všemu.“ V rozhovoru mluví otevřeně o tom, jak vznikala bitcoinová kauza, proč jí vadí, když ji někdo vykresluje jako nástroj vlivových skupin, i jak dlouho trvalo, než si připustila, že její práce má reálný dopad. Vysvětluje, proč podle ní nestačí schovávat se za značku média a proč se novináři musí naučit pracovat i se svou viditelností. „Už to nefunguje tak, že budujete důvěru pod hlavičkou redakce. Musíte ji budovat sami za sebe. A to není úplně příjemné.“ Proč věří v důležitost regionální novinařiny, i když za ni nedostane potlesk? Jak se vyrovnává s tlakem a jak se naučila bavit i s lidmi ze „šedé zóny“ bez odsudků? Proč si stále myslí, že nedělá nic zásadního – i když její práce hýbe politikou? Nejen o tom, ale i a pochybnostech a tom, že novináři musí být nohama na zemi, mluví Zdislava Pokorná, která za svou práci získala i Novinářskou křepelku, v rozhovoru.

Na výstavě Dřevěná hračka v Městském muzeu v Žamberku uvidíte malý notýsek. Před několika měsíci ho badatel Jindřich Žák objevil v jedné z muzejních krabic. Patřil kdysi Antonínu Kavkovi, který před sto lety vyučoval ve škole v osadě Jedlina.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Ceny ropy za sebou mají dynamický týden. Nejprve po americkém útoku na íránská jaderná zařízení vystoupaly na pětiměsíční maximum, následně po oznámení příměří mezi Íránem a Izraelem prudce klesly až k úrovni 65 dolarů za barel. Možné dřívější jmenování nového guvernéra Fedu navíc poslalo dolar na tříletá minima. Znamená tato kombinace konec zdražování u tuzemských čerpacích stanic? Nejen na to odpovídá v Ranním brífinku analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Ceny ropy za sebou mají dynamický týden. Nejprve po americkém útoku na íránská jaderná zařízení vystoupaly na pětiměsíční maximum, následně po oznámení příměří mezi Íránem a Izraelem prudce klesly až k úrovni 65 dolarů za barel. Možné dřívější jmenování nového guvernéra Fedu navíc poslalo dolar na tříletá minima. Znamená tato kombinace konec zdražování u tuzemských čerpacích stanic? Nejen na to odpovídá v Ranním brífinku analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Členské státy NATO se tento týden dohodly na zvýšení výdajů na obranu. Zatímco dohoda z roku 2014 počítala se dvěma procenty HDP, nově se dvaatřicet spojeneckých zemí usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu. Minimálně tři a půl procenta by měly jít na armádu, zbylé procento a půl na širší výdaje spojené s bezpečností, například na kritickou infrastrukturu. Co přesně to ale v praxi znamená? Kde státy na vyšší výdaje na obranu vezmou peníze? Jakou roli měl na summitu Severoatlantické aliance americký prezident Donald Trump a proč se ho účastnil i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přesto, že Ukrajina není součástí NATO? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „My jsme tady ve střední Evropě věčně rozkročení – chvíli na Západ, chvíli na Východ. A to z nás dělá takový neurologický bod Evropy,“ říká spisovatel Pavel Kosatík. V rozhovoru se vrací k zásadním momentům české historie – k Mnichovu a k národnímu traumatu z neobrany státu. Mluví o Edvardu Benešovi jako o „nejvýznamnějším politikovi 20. století“, jehož dědictví si podle něj neseme dodnes. „Řekl, že Západ nás zradil – ne dvě konkrétní vlády, ale Západ. A už se to prostě ujalo,“ vysvětluje a popisuje, jak Beneš postupně ztrácel strategické myšlení a před Moskvou se svlékl donaha, ale i proč nelze mluvit o tom, že by poválečné Československo navazovalo na první republiku. „Oni to celé přervali, aniž by to nahradili adekvátní náhradou,“ tvrdí publicista. Kosatík ale mluví i o současnosti – o tom, jak velký problém je odliv mozků a proč se Češi vzdávají odpovědnosti za veřejný prostor. „Ten spor, který se vede celosvětově, je o tom, jestli chcete být aktivní, nebo jestli se spolehnete na to, že to populista zařídí za vás,“ říká k tomu, že by si přál, aby si lidé nenechávali vnutit populistický styl. Spisovatel se věnuje i Slovensku – zemi, které podle něj „chybí silné kritické hlasy“ a kde se demokratické síly často „projevují jen moralistně“. Mluví i o Ľudovítovi Štúrovi, o slovenské náklonnosti k Rusku i o tom, proč Robert Fico z jeho pohledu nikdy zásadně nezměnil své směřování. „On začínal jako komunista a byl na tu Moskvu orientovaný vždycky. Teď možná jen víc na rovinu říká to, co si myslel celý život,“ myslí si publicista. Zaznívá i téma samotného psaní – Kosatík popisuje, jak si pečlivě vybírá témata, jak tráví roky v archivech a že knihu začíná psát až tehdy, když cítí, že dál už „sbírat“ nemůže. Některé projekty ale přesto nedokončí. „Někdy jsem se s tím nepotkal. Asi bych to dokázal napsat chytře, ale neměl bych z toho pocit, že jsem to já,“ tvrdí. Proč právě Beneš zůstává klíčovou postavou moderních dějin? Jak hluboko sahá české trauma z roku 1938? Proč podle něj po Trumpovi může přijít ještě někdo horší? A proč si myslí, že „momentálně jsme na tom nejlíp“ – alespoň v rámci střední Evropy? Nejen o tom je rozhovor s Pavlem Kosatíkem.

Prázdniny na dohled, což je čas, kdy se dospívající častěji seznamují. Známosti a vztahy navazují i online přes seznamovací aplikace, kde je na místě opatrnost. Dětem v online světě hrozí kyberšikana, zneužití identity a různá další nebezpečí. Rodiče často mívají zkreslené představy o tom, co jejich dítě na internetu dělá. „Důležité je bavit se s dětmi otevřeně. Nejen se ptát na to, jak bylo ve škole, ale i jak bylo na internetu,“ říká Martin Kožíšek ze společnosti CZ.NIC.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý správný pastýř nad svým stádem bdí. Nejen o autoritě pastýře, ale také jeho dozoru nad svěřenými ovcemi hovoří kazatel Bratrské jednoty baptistů v Aši Alois Boháček.

Prodeje nových bytů v Praze trhají rekordy. Má v tuto chvílí smysl koupit byt jako investici, nebo je lepší vyčkat? A jaké investiční příležitosti v segmentu nemovitostí nabízí evropská burza? Nejen o tom jsme diskutovali v dalším díle J&T Banka Talks s Pavlem Ryskou, senior analytikem J&T Banky a Markem Ševčíkem, portfolio manažerem J&T Investiční společnosti.

Leckterý posluchač si nejspíš řekne, že má podcast tentokrát atraktivního hosta s atraktivní pracovní náplní. Jedná se o sexuologa, klinického psychologa a psychoterapeuta profesora Petra Weisse.

Jak těžké je uživit se jako spisovatel v Česku? A jde to vůbec? Nejen na tyto otázky se zaměříme se spisovatelem a lektorem tvůrčího psaní, Richardem Skolkem. Autor webového stripu Ždibřich také poodhrne závoj toho, jak u nás (ne)funguje knižní průmysl a jak v mainstreamových vydavatelstvích prorazit. Případně na co si při pokusu o vydání knihy dávat pozor. Pokud Vás tvorba Richarda Skolka zaujme, nalaďte si v sobotu 28. června pořad Knihovnička Proglasu, v kterém se s ním zaměříme na jednu z jeho knih, Moudré z nebe.

Obří houby, čínští draci i krokodýli v trávě. Nejen to na vás čeká na trase nové Skaláčkovy lesní naučné stezky ve Vřesině. Edukativní cesta lesem je plná interaktivních tabulí, zvířátek či hub a nabízí poučení i zábavu v klidové části zábavního parku.

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory najdeme kameny, které měly sloužit k přesnému určování letního slunovratu.

Saša Michailidis se ptá architekta Vojtěcha Luxemburka z Kanceláře veřejného prostoru pražského Institutu plánování a rozvoje a ředitelky odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu Heleny Pánkové. Je vedro a lidé dodržují pitný režim. Je tedy ale v Praze dostatek veřejných toalet? Jak zlepšit jejich dostupnost? Nejen to je obsahem koncepce, kterou zveřejnil IPR. A jaké důsledky má močení mimo veřejné toalety pro vegetaci ve městě?

Saša Michailidis se ptá architekta Vojtěcha Luxemburka z Kanceláře veřejného prostoru pražského Institutu plánování a rozvoje a ředitelky odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu Heleny Pánkové. Je vedro a lidé dodržují pitný režim. Je tedy ale v Praze dostatek veřejných toalet? Jak zlepšit jejich dostupnost? Nejen to je obsahem koncepce, kterou zveřejnil IPR. A jaké důsledky má močení mimo veřejné toalety pro vegetaci ve městě? Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dětství na česko-polském pomezí, zapomenutý Bohumín nebo taky realita života za železnou oponou. Nejen to najde čtenář v memoárech Aleny Mrázové, ve kterých se vrací do svého rodiště.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dětství na česko-polském pomezí, zapomenutý Bohumín nebo taky realita života za železnou oponou. Nejen to najde čtenář v memoárech Aleny Mrázové, ve kterých se vrací do svého rodiště.

CzechCloud mě (znovu) pozval do svého livestreamu; v našem standardním čase jsme se dobře shodli na geopolitické situaci, Trumpovi, clech, Ukrajině, incestu, ale už ne tak moc na české armádě. – CzechCloud; český streamer; youtuber; (politický) komentátor; bývalý profesionální hráč a mistr světa ve hře Hearthstone – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #54 s redakčním kolegou Jaroslavem Spurným o Vrběticích, jeho nové knize i spících ruských agentech"Málo se mluví o páté koloně Rusů, kteří tady žijí. Nechci zpochybňovat všech čtyřicet tisíc lidí. Máme tady třináct tisíc firem s ruskými majiteli a často jsou to spící firmy. Je velmi pravděpodobné, že řada těch lidí můžou být spící agenti, kteří přebírají práci po diplomatech, které jsme vyhostili," říká investigativní novinář Jaroslav Spurný, autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Co nového se dozvěděl, když při psaní znovu procházel informace spojené s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích? A jak hodnotí aktuální možnosti ruských tajných služeb v Česku? Nejen o tom mluví s Ondřejem Kundrou.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Na Konferenci Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra jsme začali zajímavou debatu s Timem a Romanem Jochem; Tim se pak rozhodl na ni navázat v podniku The Grail, což jsem rád přijal. Rozebírali jsme vděčnost a pozici oběti, konzervativismus a progresivismus, ale nejvíc jsme se věnovali obraně státu v době války; kdo by svou vlast bránil a kdo naopak ne? A jaké jsou k oběma rozhodnutím motivace? – Timofej Kožuchov; libertarián; YouTuber; student politologie a filosofie; LGBT aktivista – Roman Joch; ředitel Občanského institutu; publicista; komentátor; vyučující na CEVRO Institutu a VŠE – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

"Hnutí ANO pomlouvá Českou republiku v zahraničí. Chování Andreje Babiše je už za hranou a Alena Schillerová pomlouvá mě a Zbyňka Stanjuru," řekl v Pressklubu Frekvence 1 český premiér Petr Fiala. Nejen o bitcoinové kauze si povídal s moderátorem Jakubem Veinlichem. Poslechněte si záznam celého pořadu.

Boží autorita a autorita jeho Slova může a má být potěšením. Takto vykládá slova o holi ze Žalmu 23 baptistický kazatel Alois Boháček.

Americká krása #61 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o izraelsko-íránském konfliktu a riziku, že přeroste v další vleklou válku na Blízkém východě za účasti USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Donald Trump voličům sliboval skvělou Ameriku, kterou uchrání od dalších válek a pomýšlel na Nobelovu cenu za mír. Teď ovšem vyhrožuje Íránu včele s ajatolláhem Alím Chameneím smrtí a vážně zvažuje, že bude zemi bombardovat s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné bomby. Ale ukazuje se, že tohle je přes čáru i pro řadu známých stoupenců amerického prezidenta. Jaké trhliny vyvolává Trumpova zahraniční politika na Blízkém východě v hnutí MAGA? Čeho může dosáhnout, pokud se připojí k izraelskému útoku na Írán a co tím riskuje? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.

Svaté neboli Jubilejní roky navazují na starozákonní Milostivé léto, kdy se propouštěli zajatí, odpouštěly se dluhy a narovnávalo se každé bezpráví. Nejen o významu Jubilejních roků pro dnešní dobu hovořil v ostravském studiu redaktor Antonín Žolnerčík s historikem Mons. Janem Larischem.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěla jsem si postavit kapelu, postavit si hlavu a začít to dělat podle sebe.“ Takhle jednoduše a rozhodně popisuje zpěvačka Anna K. moment, kdy se po úspěchu první popové desky rozhodla vrátit zpátky do klubů – do Malostranské besedy, kde hrála třeba jen pro dvacet lidí. V rozhovoru mluví o své cestě, která nikdy nebyla jednoduchá, ale vždycky autentická. Už jako osmiletá holka hrála v divadle Semafor, kde ji obklopovaly hvězdy jako Jiří Suchý nebo Josef Dvořák, zatímco ji vychovávala kultivovaná babička, která mluvila šesti jazyky. Právě po ní získala své rodné jméno Luciana. „Bylo to znát, když jsem byla pod jejím vedením, protože jsem měla samé jedničky a mluvila jsem plynně francouzsky,“ vzpomíná zpěvačka, která se místo „velkého vzdělání“ rozhodla pro svět hudby a divadla. I její profesní cesta je příběhem odvahy jít proti proudu – od úspěšného debutu přes návrat ke klubové scéně až po zlomovou spolupráci s Tomášem Varteckým, s nímž vznikla deska Nebe, která ji definitivně usadila mezi nejvýraznější osobnosti české hudební scény. V rozhovoru ale nehovoří jen o hudbě. Sdílí i nejtěžší momenty svého života – dvě onkologické diagnózy, ztrátu blízkých, vyčerpání z péče a smutek z toho, že se jí nepodařilo mít dítě. Vypráví o touze adoptovat, o letech čekání a šoku, když jí úřednice během léčby oznámila, že pětiměsíční holčičku, kterou pro ni měli, kvůli její diagnóze nedostane. „Upadla jsem na kolena. Jako když mi ve devatenácti zavolali, že mi zemřela máma,“ vzpomíná hudebnice. Přestože jí život nestavěl zrovna lehké překážky, vždycky se zvedla – třeba i ve chvíli, kdy pečovala o nemocné blízké a poté znovu onemocněla. „Ležela jsem hubou v hlíně a síly už moc nebylo. Ale byly to jednoduché počty – buď se vzdáš, buď tady budeš ležet a říkat si, že to už nedáš a umřeš… anebo: tak jo, dala jsem to jednou, tak musím znovu,“ říká a přiznává, že asi musí být trochu lvice, jinak by všechny životní nástrahy asi nezvládla. Jak vnímá období rozchodu se svým hudebním i životním partnerem Tomášem Varteckým? Do koho byla v Semaforu zblázněná? A jak vzpomíná na svého bohémského otce, kterého všichni milovali, protože jim naléval zadarmo? Nejen o tom, ale i o chuti jít vlastní cestou a tvořit, i tom, co vše se dá zvládnout, mluví Anna K. v rozhovoru.

Nahrávka rozhlasového pořadu vznikla na kolejích. Milovník vlaků a vlastně všeho kolem kolejí, klavírista s mezinárodním renomé a vítěz řady klavírních soutěží vybral trasu, jejíž projetí téměř odpovídalo našemu vysílacímu času. Původně jsem navrhoval, abychom rozhlasové cestování natáčeli během jízdy mezi Hradcem Králové a Pardubicemi.

Nahrávka rozhlasového pořadu vznikla na kolejích. Milovník vlaků a vlastně všeho kolem kolejí, klavírista s mezinárodním renomé a vítěz řady klavírních soutěží vybral trasu, jejíž projetí téměř odpovídalo našemu vysílacímu času. Původně jsem navrhoval, abychom rozhlasové cestování natáčeli během jízdy mezi Hradcem Králové a Pardubicemi.

Prázdniny jsou za dveřmi, užít si je můžete na zážitkových stezkách. Východočeské výlety vás tentokrát provedou po několika hravých, ale i poučných cestách v nejbližším okolí Svitav.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Konference CryptoByte se konala v Liberci přesně v den, kdy jsem jím projížděl z Domu Svobodného přístavu, takže jsem se rád stavil na předndášku; pořadatelé mě požádali, abych spojil povídání o kryptopenězích s tím, jak anarchokapitalismus ovlivňuje můj každodenní život. Mluvil jsem tedy o tom, jak a proč ze mě každodenní anarchokapitalismus udělal anarchoagoristu, co to pro mě vlastně znamená a jak se to projevuje; nezapomněl jsem samozřejmě ani na souvislost s kryptopenězi, byť je vnímám „jen“ jako jeden z nástrojů k dosažení svobody, ač bezesporu velice důležitý. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Výtah z prvního dne konference Globsec Forum a rozhovor s Magdalénou Fajtovou. Moderuje Štěpán Sedláček.V Praze se už po druhé koná bezpečnostní konference GLOBSEC Forum, která se do české metropole přesunula z Bratislavy. Dvacátý ročník zahájil prezident Petr Pavel, který se za Česko chystá do Haagu na summit Severoatlantické aliance, kde budou za dva týdny členské země jednat mimo jiné o zvyšování výdajů na obranu. Co ukázala vystoupení českých i zahraničních politiků na 20. ročníku prestižní konference v souvislosti s bezpečnostními výzvami, kterým dnes Evropa čelí i s ohledem na změnu přístupu ze strany vlády USA? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu z prvního dne konference od Štěpána Sedláčka a Magdalény Fajtové.

Česko má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval Evu Decroix z ODS, kterou následně uvedl do úřadu šéf Občanských demokratů a předseda vlády Petr Fiala. Nejen podle něj, ale také podle hlavy státu, má být jejím hlavním úkolem napravit reputaci resortu spravedlnosti, která utrpěla v důsledku bitcoinové kauzy, kvůli které úřad opustil nyní již exministr Pavel Blažek. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje František Trojan, realita je taková, že nyní hrozí pád vlády. Důvodem je, že Decroix společně s Alenou Schillerovou z hnutí ANO v nedělních Otázkách Václava Moravce zmínily e-mail, podle kterého mohl o Blažkově kauze vědět i Karel Dvořák z hnutí STAN: „Je náměstkem ministryně spravedlnosti, a zároveň jednička v Praze za Starosty. Je to mladý politik a jejich vycházející hvězda, pro jejich budoucnost tedy důležitá postava. I tím si lze odůvodnit zvýšenou citlivost STAN vůči jakýmkoliv výrokům k Dvořákovi. Nicméně minulý týden, když premiér Fiala vysvětloval kauzu na tiskové konferenci a řekl, že Blažkovou nástupkyní bude Decroix, Starostové zveřejnili své podmínky pro další setrvání ve vládě. A jednou z nich je, že na pozici náměstka zůstane právě Karel Dvořák," vysvětluje ve zpravodajském podcastu s tím, že kdyby se nyní ministryně spravedlnosti rozhodla náměstka odvolat, není vyloučeno, že se kabinet čtyři měsíce před volbami rozpadne. S čím Decroix na ministerstvo přichází? Jak je pro ODS důležitá? A mohla by koalici Spolu před sněmovními volbami nějak pomoct s preferencemi?

„Když novináři hlídají demokracii tak, že stojí v kordonu před Strakovkou a vlastními těly brání premiéra Fialu před rozzuřeným davem, který je naštvaný, že jim zvýšil daně – tak myslím, že tady došlo k nějakému úplnému zmatení pojmů," říká novinářka Angelika Bazalová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 10.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Gotický portál, Kamenná kráska, Poustevna, Perníková skála nebo Dračí tlama. To jsou některé názvy skalních útvarů, které jsou součástí nejstarší naučné stezky na Šumavě a druhé nejstarší naučné stezky v České republice Medvědí stezky.

Americká krása #60 Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček debatují o hádce, která má potenciál vést k rozštěpení trumpismu.Od chvíle, kdy se Elon Musk postavil vedle Donalda Trumpa a vyjádřil mu na podiu v Butleru svou plnou podporu už uplynulo více než osm měsíců. Od té doby toho spolu tito dva mocní muži mnohé zažili. Teď se jejich cesty rozcházejí po hádce na sociálních sítích. Proč? A co to může znamenat pro americkou politiku i společnost? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt v plné sestavě. Doporučujeme také text: Románek explodoval: Musk a Trump spolu válčí v přímém přenosu

Čtení s Respektem #12 s Kristinou a Stanislavem Fortovými, Janem Pačesem a Martinem Uhlířem o umělé inteligenci, která urychluje evoluci, regulacích i virech navržených v garáži nad knihou Nezadržitelná vlna. Moderuje Štěpán Sedláček.Valí se na nás další nezadržitelná vlna inovací, tentokrát podnícených rozvojem pokročilé umělé inteligence, ale také biotechnologií. Potenciální přínosy i rizika souvisejících objevů vyplývajících ze spojení sil AI a syntetické biologie nemají obdoby. Můžou zásadně proměnit fungování a směřování společností, firem a států. S úpravou genetických informací je ovšem ve hře i podoba života jako takového. Optimistický i varovný popis některých zásadních výzev ve stínu tohoto technologického vývoje nabízí nová kniha Nezadržitelná vlna: Technologie, umělá inteligence, moc a největší dilema 21. století (Audiolibrix). Jejími autory jsou britský spisovatel a výzkumník Michael Bhaskar a Mustafa Suleyman, který spoluzaložil společnost DeepMind a dnes vede Microsoft AI. Jaké revoluční změny v pozitivním i negativním smyslu nové technologie můžou způsobit? Co už dnes pokročilá AI umí mimo jiné na poli biologie? Je naznačený vývoj skutečně nezadržitelný? A jak lze přicházející vlnu nejlépe usměrnit či regulovat? Nejen o tom debatoval na Čtení s Respektem v Antikvariátu Dejvického divadla Štěpán Sedláček s analytičkou a odbornicí na regulace AI Kristinou Fort, expertem na AI a vývojářem velkých jazykových modelů Stanislavem Fortem, bioinformatikem a genetikem Janem Pačesem a vědeckým novinářem Martinem Uhlířem. Úvodní ukázku z knihy přečetla dramaturgyně Dejvického divadla Marta Ljubková. K tématu debaty doporučujeme také článek: Nejbližší roky rozhodnou, zda bude člověk pastýřem umělé inteligence, nebo naopak

Nejen o komentářích a práci na Gastromapě během kafíčka a banoffee v Kafecu ve Zlíně, kde jsme s Vojtou na Zlín Film Festivalu, ale taky o reakcích na video s Petrem z Būchecku, o spoustě inspekcí a o tom, jak se sakra jí dánská snídaně.

Blažek, bitcoiny a demise. Smutné vyhlídky pro mír na Ukrajině. Kufřík s dvojitým dnem. Stromy v Paříži. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Trumpova rodina bohatne. Nejen během státních návštěvVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Potoky a řeky přicházely ke svým názvům různě. Málokdy, možná nikdy se nestalo, že by jméno potoku dal mlýn. Jeden takový potok na Šumavě existuje – jmenuje se Sloní.

Vladimír Janko byl v letech druhé světové války vyznamenán za statečnost v bojích u Sokolova i Kyjeva, prošel karpatskou operací jako velitel tankové brigády a po roce 1948 byl povýšen do generálské hodnosti. Byl náměstkem ministra a v roce 1968 spáchal sebevraždu. Proč? Nejen o tom hovoří v Portrétech historik Jan Adamec.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americká krása #59 Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček debatují o nové knize, která mapuje mentální úpadek bývalého prezidenta a o související krizi důvěry v demokraty. Král je nahý, tedy přesněji se zdá, že teď už všichni mají jasno v tom, že prezident Joe Biden nebyl v řadě případů mentálně fit a plně způsobilý vykonávat jedno s nejtěžších povolání světa. Dosvědčují to mimo jiné svědectví z nové knihy novinářů Jakea Tappera a Alexe Thompsona: Original Sin: President Biden's Decline, Its Cover-Up, and His Disastrous Choice to Run Again (Bidenův úpadek, jeho zastírání a katastrofální rozhodnutí znovu kandidovat), která vyšla 20. května.Jake Tapper spolumoderoval onu rozhodující prezidentskou debatu televize CNN v Atlantě, kde se ukázalo jak na tom prezident je, což nakonec vedlo k ukončení Bidenovy kandidatury pár měsíců před volbami. Autoři knihy mluvili se zhruba 200 respondenty včetně vysoce postavených demokratů o tom, co se dělo v Bílém domě a jak se měnilo vnímaní prezidenta i jeho psychická kondice. Krátce před vydáním knihy Joe Biden oznámil, že mu lékaři diagnostikovali agresivní formu rakoviny prostaty. Popularita demokratů mezitím poklesla na nebývale nízkou hodnotu. Pokusil se tým prezidenta Bidena o coverup? Proč demokratická strana selhala? Jak může získat zpět ztracenou důvěru? A kdo tedy vlastně v uplynulých letech vládnul zemi? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Buď člověk dojede svůj život jako úzkohraná troska v roli oběti, nebo si ho postaví do latě a zbytek si ještě užije.“ Tak si frontman kapely Mňága a Žďorp Petr Fiala zformuloval zásadní životní křižovatku, na kterou se dostal po druhém rozvodu a padesátinách. Někdejší rockový bohém dnes žije pevným režimem a místo dramatických večírků chodí na masáže, do fitka nebo raději sám do lesa. „Jsem neřízená střela, musím se toho držet jako klíště,“ říká s nadhledem a bez velké pózy popisuje, jak se z člověka, který nevěděl, co chce, ale věděl přesně, co nechce, stal někdo, kdo se snaží žít klidněji a smířeněji. V otevřeném rozhovoru mluví o tom, proč už nesleduje zprávy a proč se už rozhodl nevěnovat energii „prudičství“. „Většina lidí trvá na svém trápení, protože to představuje jakýsi druh bezpečí: Je to na hovno, ale je to moje,“ říká Fiala k tomu, že často nechápe, proč spousta lidí lpí na věcech, které jim očividně nedělají dobře. Frontman Mňágy a Žďorp v rozhovoru také popisuje, že se aktivně nezajímá o politiku, ale ne proto, že by rezignoval. Naopak – odmítá se nechat semlít každodenním dramatem a věří spíš na to, že změna začíná u každého jednotlivce. Důležitější než sledování peripetií světa je podle něj starat se o vlastní mikrokosmos a být něčím pozitivním pro své okolí. „Mám takovou mantru. Vždycky, když se mi narodí dítě nebo když se mi narodila vnoučata, tak říkám: Tvoje děti chci vozit v kočárku, kamaráde,“ popisuje hudebník také to, jak se mu už několikrát vyplnilo, že když si něco člověk opravdu moc přeje, může se to stát. Že by jednou zahrál i více než hodinové koncerty si přitom dříve Fiala nedovedl vůbec představit a dnes už kapela Mňága a Žďorp hraje už 38 let. A přestože si fanoušci často potrpí na staré hity, bez nových písniček by to podle hudebníka nešlo. Crowdfunding, kterým kapela financuje novou desku, vnímá jako přirozenou cestu, jak si uchovat nezávislost. „Nechápu, proč to nedělají všichni,“ říká. Fiala také otevřeně hovoří o tom, jak ho formovala zkušenost s minulým režimem, proč odmítl spolupracovat s StB i za cenu vyhazovu ze školy, a co mu dodnes připomíná, že tehdy jednal správně. „Tenkrát jsem neohrožoval svoji budoucnost, naopak – zachránil jsem si ji,“ říká. Vzpomíná také na doby, kdy nemohl ani do Polska, a o to víc ho dnes rozčilují lidé, kteří tvrdí, že za komunismu bylo líp. „Měli by si to zkusit. Třeba žít 14 dní v průměrných kulisách ruského života. Mazali by zpátky,“ říká bez váhání. Co ho naučila terapie? Proč považuje i osobní prohry za cenné lekce? A co všechno se může stát, když člověk přestane čekat, že ho někdo zachrání, a vezme život do vlastních rukou? Nejen o tom, ale i o současném turné, o vnoučatech, o psaní písniček, ale i tom, co by dělal, kdyby dorazila válka až k nám, mluví Petr Fiala v rozhovoru.

V červnu 1945 zastavily v Přerově dva vlaky. Jeden vezl vojáky československé armády, druhý karpatské Němce ze Slovenska. Náhodné setkání vyústilo v jeden z nejtragičtějších poválečných masakrů německého civilního obyvatelstva. Nejen o něm uslyšíte v bonusovém dílu Hlasů paměti s Lucií Korcovu a Adamem Drdou.

Není to tak dávno, co se o Německu mluvilo jako o ekonomické lokomotivě, která svou výkonností táhne zbytek Evropy. Teď se naopak Němci děsí toho, že zažijí už třetí rok za sebou ekonomický pokles. Jak se Němci do současných hlubokých ekonomických problémů dostali? Nejen to vysvětluje kniha Kaput. Konec německého zázraku. Jejím autorem je komentátor Wolfgang Münchau a v češtině ji v roce 2025 vydalo nakladatelství Bourdon.

Platební karty už dávno nejsou výsadou velkých řetězců. Díky projektu Česko platí kartou si je mohou vyzkoušet i ti nejmenší obchodníci. Jak se mění platební návyky Čechů? Kde se vůbec vzal mýtus o drahých terminálech a proč neplatí? Nejen o tom byla řeč v nejnovějším díle podcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa. O tématu si povídali Jitka Palatová, general manager KB SmartPay a šéfka společnosti Worldline poskytující terminály a platební brány KB SmartPay, s Josefem Kunčarem, vedoucím pro vztahy s obchodníky ve společnosti Visa. Bezhotovostní platby podle Kunčara zažívají v Česku boom, který překračuje generační hranice. „Osm z deseti Čechů upřednostňuje digitální platby. U mladších generací se blížíme téměř ke sto procentům,“ říká manažer společnosti Visa.

Město Kašperské Hory se může chlubit nejen bohatou historií, královským hradem Kašperk, ale také třemi kostely. Ty doplňuje hned několik kaplí. Jednou z těch nejzajímavějších je kaple Zmrtvýchvstání Páně, ve které vyvěrá pramen průzračné vody. Od 17. století sloužila poutníkům i horníkům, poslední desítky let je však jen ruinou.

Vláda Petra Fialy zase jednou nahrála opozici. Nejen že se jí příliš nedaří bojovat s dezinformacemi, teď si dokonce jednu poplašnou zprávu ve svůj neprospěch vyrobila sama.Řeč je o průzkumu pro ministerstvo vnitra, podle kterého se 54 % Čechů obává, že vláda zmanipuluje volby. „Číslo na první pohled vypadá děsivě a není radno ho podceňovat. Ale zároveň o něm nevíme žádné podrobnosti, nemáme žádná čísla z minulosti pro srovnání. A ministerstvo vnitra se to vůbec nijak nesnaží blíž popsat,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Ze zveřejněného průzkumu se radují především opoziční strany - jak ty vyloženě antisystémové, tak hnutí ANO. Koneckonců téma zmanipulovaných voleb opoziční partaje aktivně samy roztleskávají už nějakou dobu, i když ne tak bezostyšně jako před časem americký prezident Donald Trump.„Je to mimořádně živé téma z několika důvodů. Prvním je korespondenční volba, která v lidech vzbuzuje pochybnosti, druhým události v zahraničí, především v Rumunsku a Francii, kde byli někteří kandidáti vyřazeni z voleb,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.A nepomáhá ani celkový přístup vlády k tématu dezinformací - tedy oblasti, v níž si kabinet od začátku počíná jako slon v porcelánu. Místo toho, aby vládní odbor strategické komunikace působil jako důvěryhodná, apolitická instituce pro případ krize, získal pachuť provládní propagandy. „Šéf strategické komunikace Otakar Foltýn vůbec nepochopil svoji roli. K čemu je, že mu vládní voliči tleskají, jak to těm dezolátům nandal? On má pokud možno získávat důvěru právě těch lidí, které uráží,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Proč Motoristům nechce chytnout motor? Jak vypadá pozitivní reportáž z debaty s premiérem? A jak to bylo s kapelou Chirurgové z dovozu? Dozvíte se v aktuální epizodě Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Boj o rozhlas, osvobozování Plzně nebo Liberce, ale také plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa se zamýšlejí nad tím, co všechno přinesl konec války na českém území. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu na různých místech Československé republiky. Pestrobarevnou mozaiku, kterou přinesly poslední válečné dny, skládají autoři v novém dílu Hlasů paměti.