Podcasts about nejen

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. února, Karla Havlíček je další ze současné vlády, kdo se jel inspirovat na Slovensko, tak snad těch nápadů příliš nepřiveze a bude se držet své hospodářské strategie. EY vyhlásí podnikatele roku Jihočeského kraje, dozvíme se inflaci v Německu za leden a Alena Schillerová je v Bruselu na zasedání unijních ministrů financí. Jaká bude letošní konference Top ženy Česka? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku. 

Výtah Respektu: Po týdnech boje o to, aby se ministrem životního prostředí stal Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel odmítl jmenovat, Motoristé navrhli nového kandidáta. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš po jednání vlády oznámil, že je jím poslanec Motoristů Igor Červený. Turek přitom v neděli na sociálních sítích ještě před zveřejněním jména uvedl, že jde o seriózního kandidáta, který bude dělat, co mu na očích vidí. Co je tedy možné od něj v čele resortu očekávat, pokud ho hlava státu jmenuje? Jaké má předpoklady pro to být ministrem životního prostředí? A co doteď vláda ANO, SPD a Motoristů v této oblasti prosadila? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Filip Zelenka.

Hlavní město má vlastní záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Ta ročně přijímá přes 5 tisíc zvířat a je tak jednou z nejvytíženějších v republice. Během minulého roku se stanice přestěhovala do nového areálu v Jinonicích. Jaké zázemí tu mají? Jaká zvířata přijímají nejčastěji? A kolik telefonátů zaznamenávají během sezóny na jejich nonstop lince? Nejen na to se hlavní ošetřovatelky Zuzany Pokorné ptal Vojtěch Přívětivý.

Na závěr týdne pro wellbeing ve školách se zaměříme na dobrou praxi. Jak vypadá, když odborníci i školy jsou zajedno, že duševní zdraví dětí i vyučujících je pro úspěch ve vzdělávání zásadní faktor? - Do Prahy se sjeli špičkoví hepatologové z celé Evropy na Výroční mítink Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jater. Jaké jsou nové možnosti léčby a kam v současnosti směřuje výzkum? Moderuje Renata Kropáčková.

Lenka Přibylová z Českých Budějovic je nejen autorkou knihy Perníčkové řemeslo, ale také sběratelkou brýlových obrub. V současné době jich má téměř třicet.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ticho má zvláštní vlastnost hojit, ale je možné jím i ubližovat – a to se děje převážně v partnerských vztazích. Tichu je tedy třeba se učit, směrem k druhým i směrem k sobě. Ne každá chvíle ticha přitom nutně musí být hlubokým zkoumáním stavu vlastního nitra. Dát pokoj sám sobě je velmi ozdravné – a je možné si ho dopřát i v čase velkého napětí nebo mnoha povinností, které je třeba zvládnout. Velké věci v životě se často vyřeší tím, že tomu dáme čas. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Vládne v Americe (už) fašismus? Jak moc má zemi pod kontrolou prezident Donald Trump a jeho hnutí MAGA? A je bitva o Grónsko u konce? Nejen o tom diskutovali odborníci z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MSS MUNI) S Barbora Halašková, Zuzana Ringlerová a Martin Jirušek o dění v USA na Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno. Moderuje zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku. “Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Co nacházím ve svém vlastním srdci? A co z mého srdce vychází ven, k druhým lidem?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku.“Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Letní kino, pikniky v sadu, soukromé oslavy nebo různé tematické akce, to vše a ještě mnohem víc do nové sezóny pro vás připravily Zámecké sady Chrámce. Respektive Návštěvnické centrum Zámeckých sadů Chrámce. Jak prozradil můj dnešní host, pochopitelně budou i nadále probíhat tolik oblíbené degustační akce, kterým na oblibě neubral ani fakt, že mladí lidé alkoholu v dnešní době příliš neholdují. Exkurzi do lihovaru Zámeckých sadů Chrámce si lidé budou moci užít již v sobotu 14. února a nejen to. Připravena je pro vás tak trochu netradiční oslava dne svatého Valentýna a to mezi 10 - 16 hodinou s buřty, valentýnským nápojem i dezertem. Jakou pálenku mají Češi v oblibě? Jaký byl z pohledu sadaře loňský rok? A jaké počasí je pro sadaře ideální? Nejen to se dozvíte v dnešním rozhovoru v Ponte reports.

Informace o dění v naší škole i kolem ní. S vydáním dalšího dílu jsme čekali, až bude po zápisu do 1. třídy. Jak dopadl? Navštívil nás hejtman. Děti si zvolily školní parlament. Chystá se školní ples. Kdy bude den otevřených dveří a zápis do školek? Kolik nás pojede na lyžařský kurz? Co bude letos jinak? Hledáme učitele matematiky.

Paní docentka Ludmila Brunerová působí na Interní klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde se dlouhodobě věnuje diabetologii, endokrinologii a klinické osteologii.

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Výtah Respektu: Ministr kultury Oto Klempíř z Motoristů se v pondělí nedostavil do pražského divadla Palace, kde na něj čekali umělci a umělkyně, kteří naopak odmítli jeho pozvání na rezort s tím, že vhodnější je debatovat veřejně. Klempíř namítal, že se s nimi chtěl bavit o kultuře, nikoliv o politice, a do divadla odmítá přijít nejen kvůli jednání vlády, ale také proto, že by byl v defenzivě. Dá se jeho pozvání vnímat jako vstřícný krok, nebo je to jasné pozvání na kobereček? Je dobře, že moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka na ministerstvo nakonec šli? Proč se vůbec Oto Klempíř setkal se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a jaké finanční škrty čekají tuzemské kulturní instituce? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Jan H. Vitvar.

Za zázračným uzdravením jezdí lidé do francouzských Lurd. My ze západu Čech tak daleko jezdit nemusíme. Stačí, když se vypravíme do šumavských lesů nedaleko Srní, k Hauswaldské kapli.

Aby včely přežily nízké teploty a hlavně udržely v teple včelí matku, vytváří chomáč. Nejen to vysvětlili v našem pořadu Co vás zajímá dlouholetí a zkušení včelaři Stanislav Volf a Ladislav Toman.

Péče o chrup patří ke každodenní rutině, přesto v ní podle odborníků řada lidí chybuje. A často už u úplného základu – při výběru zubního kartáčku. Redaktor Vilém Branda se proto vydal do ordinace dentální hygieny. Nejen, jak správně kartáček vybrat, mu vysvětlila dentální hygienistka Anna Wiesnerová.

Deep cleaning je nejen hloubkové čištění, ale i životní styl. Jak to vlastně vůbec probíhá, kde jsou jeho kořeny a jak často a čím deep cleaning provádět? Nejen na tyto otázky odpoví Eliška Fajkusová, historička umění, která o sobě mluví jako o řemeslnici úklidu.

Deep cleaning je nejen hloubkové čištění, ale i životní styl. Jak to vlastně vůbec probíhá, kde jsou jeho kořeny a jak často a čím deep cleaning provádět? Nejen na tyto otázky odpoví Eliška Fajkusová, historička umění, která o sobě mluví jako o řemeslnici úklidu. Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za zázračným uzdravením jezdí lidé do francouzských Lurd. My ze západu Čech tak daleko jezdit nemusíme. Stačí, když se vypravíme do šumavských lesů nedaleko Srní, k Hauswaldské kapli.

Aby včely přežily nízké teploty a hlavně udržely v teple včelí matku, vytváří chomáč. Nejen to vysvětlili v našem pořadu Co vás zajímá dlouholetí a zkušení včelaři Stanislav Volf a Ladislav Toman.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aby včely přežily nízké teploty a hlavně udržely v teple včelí matku, vytváří chomáč. Nejen to vysvětlili v našem pořadu Co vás zajímá dlouholetí a zkušení včelaři Stanislav Volf a Ladislav Toman.

Magdalena Dušková a Pavel Šplíchal působí v Deníku Alarm a jsou autory reportážní knihy Neříkejte tomu ezo. V té se zaměřili na alternativní spiritualitu v České republice a vydávají se různými směry. Jak se k tématu dostali a proč tomu nemáme říkaz ezo? Nejen na to se jich ve studiu Rádia Praha ptala Lenka Vahalová.

Poklady z archivu: Sportem nejen ku zdraví! Připravil: Petr Raus.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Věděli jste, že česká improvizace, která nás doma zachraňuje, je v Německu často vnímána jako nedostatečná příprava?A jak uspět na německojazyčném trhu jako profesionál?Jak se připravit na expanzi do Německa či Rakouska? Nejen o tom jsme si povídaly s expertkou na expanzi do DACH regionu, Lucií Hašek.

Miroslav Stecher z Českých Budějovic patří k těm, které hudba od malička těšila. Jeho osudovým nástrojem jsou dudy. Nejenže na ně hraje, ale také je umí vyrobit. Právě tato dovednost mu přinesla prestižní ocenění ministerstva kultury. Díky jeho působení ve folklorním souboru Úsvit navíc dodnes žijí mnohé lidové písničky a tance. U příležitosti osmdesátin Miroslava Stechera nabízíme reprízu rozhovoru, který vznikl v roce 2013 pro cyklus Jihočeši.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debata Respektu s expremiérem o české pomoci Ukrajině, o tom, co neřekl ani svým blízkým a čeho se obává za čtyři roky. Moderovali Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Jak vypadal první rozhovor mezi českým premiérem Petrem Filou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským krátce po začátku ruské invaze? Co se dělo v zákulisí první utajované cesty evropských politiků vlakem do obleženého Kyjeva? Jak se rodila muniční iniciativa? Neposílila válka přilš vliv českých zbrojařů jako je Michal Strnad? Proč minulá vláda neposkytla Ukrajině čtyři letouny L-159? Měla by Ukrajina odevzdat kvůli dosažení míru část území, jak chce Rusko? Andrej Babiš vládne s populisty a extremisty. Neměla by ODS přemýšlet kvůli geopolitické situaci k přehodnocení svého pohledu na vládnutí s ANO? Není čas vstoupit do Babišovy vlády, nebo ji alespoň tolerovat? Nejen na to odpovídal v debatě bývalý premiér Petr Fiala z ODS. Diskusi v brněnském Divadle Husa na provázku moderovali zástupci šéfredaktora Tomáš Brolík a Ondřej Kundra.

Dívat se čtvrtým rokem na válku je pro zpravodajku České televize Darju Stomatovou čím dál těžší. Nejen kvůli neustálému násilí a destrukci, ale především proto, že se konflikt stále častěji dotýká lidí, které osobně zná. „Je to obtížné, protože si člověk stále víc uvědomuje tu ztrátu. Mě asi nejvíc trápí v poslední době, že mi stále více umírají lidé kolem mě,“ připouští v pořadu Osobnost Plus válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Je tomu víc než rok, kdy v Sýrii padl režim Bašára Asada, který uprchl do Moskvy. Po skoro čtrnácti letech tak v zemi skončila občanská válka. Do čela země se postavil bývalý vůdce HTS Ahmad Šara, který se snaží zbavit nálepky extremisty a usiluje o sjednocení země i obnovení diplomatických vztahů se Západem. V lednu Sýrii navštívila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Poválečný vývoj a snahy o sjednocení však komplikují vztahy s některými menšinami, třeba s alavity nebo s Kurdy. A právě konflikt s druhými jmenovanými je jedním z nejkomplexnějších bodů syrské krize. Syrští Kurdové totiž dlouhodobě usilovali o plnou autonomii. Šara zase o sjednocení Sýrie. V lednu tak několik týdnů trvaly boje, které vyústily v klíčovou dohodu, kterou se Kurdům rozplynul sen o autonomii, ale vůbec poprvé získali oficiální kulturní uznání. Jaký je na tom zájem Turecka, USA i Evropy? A je to krok k demokracii v Sýrii? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- V únorovém livestreamu Svobodného přístavu vystoupí Karolína K.; věnovat se budeme (nejen) veřejnoprávním médiím. Čím se liší od těch státních? Ta otázka může vést k demokratickým versus autokratickým režimům; a možná i k důvěře v instituce. A co stojí za rušením koncesionářských poplatků budoucí (v únoru už možná aktuální) vládou? Jaké to může mít dopady na naši společnost? Navíc se možná do termínu livestreamu objeví další závažná témata s novou vládou související. – Karolína Kváš (https://karolinakvas.cz/); tarotová rebelka; spisovatelka; cestovatelka; antropoložka; bloggerka; tvůrkyně; koučka – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

„Hřích vedoucí ke smrti.“ Tak zní podtitul únorových úvah kazatele Jaroslava Pokorného. V té první se zaměřuje na to, jakým způsobem vstoupilo do světa zlo.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Přihlášky na střední školy se letos podávají od 1. do 20. února a každý uchazeč může podat až tři a seřadit podle priority. Rodiny často investují do přípravných kurzů, vzhledem k vysokému počtu přihlášek ale nemusí ani dobrý výsledek v testu zaručit přijetí na vybranou školu. Nejen o přijímacích zkouškách mluvila ve studiu Rádia Praha psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha Galina Jarolímková.

Výtah Respektu: „Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného. Už ji nikdy nebudu vlastnit. Nebudu s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ní v žádném kontaktu," řekl na začátku prosince šéf ANO Andrej Babiš, který tím měl naplnit požadavek prezidenta Petra Pavla, aby před jmenováním premiérem veřejnosti vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů. Přestože to Babiš plánoval provést do třiceti dnů od jmenování, tedy do 9. ledna, doposud se tak nestalo. S převodem akcií holdingu Agrofert do svěřenského fondu totiž ještě čeká na souhlas dvou států. Jaké máme o tomto fondu informace? Skutečně se tím Babiš zbavuje vlivu na holding? A nehrozí, že se na Česko opět zaměří Evropská komise? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Výtah Respektu: Americké ministerstvo bezpečnosti koncem uplynulého týdne zveřejnilo nové dokumenty v kauze zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Veřejnost má nově přístup k více než třem milionům stran, dvěma tisícům videí a sto osmdesáti tisícům fotografií. Kromě již známých jmen, jako například prezidenta USA Donalda Trumpa nebo britského prince Andrewa, v dokumentech figurovalo i jméno budoucí norské královny nebo bývalého slovenského ministra zahraničí a někdejšího předsedy Valného shromáždění Miroslava Lajčáka. Ten do víkendu působil jako poradce premiéra Roberta Fica, po zveřejnění dokumentů k Epsteinově kauze ale rezignoval. Jak se s Epsteinem znal? Jaké další informace se objevily? A dá se očekávat další zveřejnění? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tomia Okamuru považuji za geniálního politika. Ukazuje slabiny systému a ztrátu novinářské autonomie,“ říká moderátor a tvář České televize Václav Moravec a hned tím otevírá téma, které se v rozhovoru neustále vrací: otázku, kdo dnes ve skutečnosti řídí veřejnoprávní média a kde končí redakční autonomie novinářů. Mluví o tom, že spor kolem zvaní Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce pro něj není osobní, ale systémový. „Příběh Tomia Okamury je příběhem obecnějším. To je spor o redakční autonomii, o autonomii žurnalistiky jako takové,“ vysvětluje a popisuje, jak se podle něj postupně prolomují hranice mezi kontrolní rolí Rady ČT a reálným zasahováním do dramaturgie a obsahu. „Žádný jiný politik neudělal to, že by si začal stěžovat přes Radu ČT na frekvenci pozvání,“ dodává moderátor a popisuje, jak snaha o vyváženost vede k systému „čárkování“ účasti jednotlivých zástupců politických stran. Moravec mluví i o odvolání dlouholeté dramaturgyně Hany Andělové, které označuje za profesně absurdní krok. „Vydat tiskovou zprávu, že je neprofesionální, je úplně absurdní,” dodává. V jejím příběhu vidí symbol širšího tlaku na veřejnoprávní média a jejich tvůrce. Moderátor se vrací i k vlastní pozici uvnitř České televize a k tomu, jak se jeho role v posledních letech proměnila. Do osobní roviny vstupuje ve chvíli, kdy popisuje vlastní pozici uvnitř ČT. „Nakonec jsem ta černá ovce, která se dozví, že tady ničí Českou televizi. To je úplně absurdní, protože v těch uplynulých 22 letech jsem dělal to, že jsem se snažil věci vysvětlovat,“ tvrdí Moravec. Přesto o své práci mluví bez hořkosti a s nadhledem: „Je to stejně skvělý flám těch 22 let,“ říká o své profesní dráze, ale vrací se i k pocitu, že každý pořad vysílá „jako by byl poslední“. Do rozhovoru vstupují i širší paralely - zkušenosti z BBC, proměna mediálního prostředí, fragmentace publika, ztráta autority institucí a otázka, zda je ještě možné takový proces zastavit. Kde dnes končí redakční autonomie a začíná politický tlak? Je spor o Tomia Okamuru skutečně jen zástupným symbolem hlubší systémové krize? Kdo má dnes reálně moc nad veřejnoprávními médii - novináři, management, rady, nebo politici? A existuje ještě prostor, jak tuhle „plíživou erozi“ zastavit dřív, než se stane nevratnou? Nejen o tom je tento rozhovor.

Radikální jaro na obzoru 3. - Ježíš posílá skupinu sedmdesáti dvou učedníků, aby šli po celém Izraeli do různých měst, oznamovali příchod Božího království a uzdravovali nemocné. Posílá je, aby napodobovali jeho vlastní službu. Všichni jsou nadšeni. Nejen z toho, že je Ježíš poslal, ale z míry autority nad temnotou, kterou zažili. Říkali: “Ježíši, podívej, když jsme řekli, že se modlíme ve tvém jménu, démoni museli taky utéct.” Ježíš jim odpovídá: “To je skvělé, že se vám démoni poddávají, je to doslova satanův pád, ale nemějte radost z této autority, radujte se z nové reality – vaše jména jsou v mém seznamu.” Vrací je na začátek, kdy je vysílal s poselstvím. Příchod Božího království totiž znamená poražení satanových lží o Bohu. Až příliš často je základní představou Boha někdo, z koho jde strach. Možná proto je souboj s tím, co ďábel zasévá tím hlavním, co Ježíšovo působení charakterizuje. Ježíš toho dne, kdy se učedníci vrátili s nadšením, viděl pád jedné velké lži o Bohu – že se ho musíme bát, že používá nemoci a útlak ke svým záměrům.

Čtení s Respektem: s Lukášem Sedláčkem o životě mezi mýty a realitou v zrcadle umělé inteligence, pocitu americké výjimečnosti, výzvách pro Evropu a jeho knize Nazí v AI době.Debata o nástupu a rozvoji AI často osciluje mezi utopickými a dystopickými vizemi: Umělá inteligence otevře lidstvu blahobytnou budoucnost plnou převratných možností a vesmírných obzorů; vyřeší veškeré problémy; bude vševědoucím mentorem a posune nás na zcela novou úroveň bytí. Nebo nás tento džin vypuštěný z lahve ovládne, zotročí na různých úrovních z pozice jakéhosi božstva a možná nás nakonec vyhubí.Není pochyb, že se děje něco bezprecedentního. Rychlé změny se dotýkají mnoha věcí a oblastí, které jsme donedávna pokládali za výhradně lidské. Ale nemusí hned dojít na radikální konce lidské civilizace. Otázkou je, jak se s převratnou technologií lidé popasují a jak nás promění. A právě nad tím, jaký je vztah generativní AI k lidské identitě a naší bytostné touze či potřebě nacházet ve světě smysl přemýšlí ve své knize Nazí v době AI (Muza books, 2025) Lukáš Sedláček.„Budeme si uvědomovat, že jsme nedokonalí, zatímco AI se bude jevit čím dál dokonalejší. S tím souvisí třeba i tlak na krásné snímky a videa. Ale odkrytí vlastní „nahoty“ není nic špatného. Neměli bychom se bát toho, že je král nahý. Může nám to zpřístupnit hlubší identitu a navodit klid i pocit větší vyrovnanosti,“ říká zakladatel Týdne inovací a šéf vzdělávací platformy ELAI Lukáš Sedáček, který vystudoval religionistiku a mezinárodní vztahy. Ve své knize rozebírá mimo jiné právě spojitost mezi rozvojem umělé inteligence a zakořeněnými mýty, náboženskými představami a tužbami, ale také související vliv Spojených států s jejich puncem dějinné výjimečnosti. Jak hledat a nacházet smysl lidské existence ve věku generativní AI? Co může přinést další rozvoj těchto technologií do budoucna? V čem nachází naději? Jak hodnotí současný geopolitický vývoj a doktrínu Donalda Trumpa z pohledu absolventa Evropských studií? A co říká na varovnou výzvu izraelského historika Yuvala Noaha Harariho, podle nějž může nástup AI ve výsledku znamenat konec lidských dějin? Nejen o tom mluví Lukáš Sedláček v podcastu Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: Historický průlom, partnerství mezi největšími demokraciemi světa, matka dohod či dohoda, která se nepodobá žádné jiné - tak mluví evropští a indičtí politici o obchodní dohodě, kterou EU uzavřela s nejlidnatější zemí světa. Podle komise to vytváří zónu volného obchodu zahrnující asi dvě miliardy lidí a posílí to hospodářské a politické vazby mezi druhou a čtvrtou největší ekonomikou světa v době geopolitického napětí. Podle očekávání by se měl vývoz z EU do Indie zdvojnásobit, cla na víc než 90 procent exportu unijního zboží totiž budou snížena nebo zcela zrušena. Podle Evropské komise by z toho mohl těžit hlavně automobilový průmysl. Jaké další oblasti by díky dohodě mohly prosperovat? Jak EU uvažuje o uzavírání dohod se státy, které jsou problematické v otázkách dodržování lidských práv nebo životního prostředí? A proč se sedmadvacítka sbližuje s Indií, která je spojencem Ruska a Číny? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová.

Rodila se v době, kdy po Praze visely plakáty s hesly Pomozte české vědě a kdy vládní dotace do výzkumu stopla hospodářská krize. Nadace Neuron, u jejichž začátků stála Monika Řasa Vondráková, chtěla zastavit odliv vědeckých mozků ze země a přilákat je zpět. „Tehdy jsem působila jako studentka přes rok v Izraeli, kde jsem viděla, jak si tam talenty hýčkají, podporují a snaží se je udržet ve své zemi. Přemýšlela jsem, jak něčeho podobného docílit i u nás,“ vzpomíná. Věděla, že věda je drahá, zároveň si ale před sedmnácti lety lidé pod slovem vědec představovali podivného mužíčka v bílém plášti zavřeného v laboratoři. V čem byla pro Nadaci Neuron inspirací Nobelova cena? Kdo vybírá laureáty cen? Kde leží jezero, jež objevili čeští vědci a pojmenovali Neuron? Jaký sen plní nadace sedmnáctileté vědkyni? A jak chtějí k vědě nalákat mladé lidi? Nejen o tom je další díl Forbes byznys podcastu.

Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Výtah Respektu: Ode dne, kdy imigrační agenti z ICE zastřelili sedmatřicetiletou matku tří dětí a americkou občanku Renée Nicole Good neuplynuly ani tři týdny a nedaleko od místa, kde k události došlo, o víkendu zastřelili dalšího amerického občana. Tentokrát sedmatřicetiletého Alexe Prettiho. Zdravotního bratra na jednotce intenzivní péče, který se staral o válečné veterány a k protestům proti ICE se připojil po zastřelení Good. I u něj zvolili federální úředníci i Bílý dům stejné vysvětlení, jako u předchozí oběti, tedy že agenti byli v ohrožení a jednali tak v sebeobraně. Jak lze vysvětlit brutalitu jejich zásahu, která je patrná z videí pořízených svědky incidentu? Proč k němu došlo opět v Minnesotě? Dá se přístup k tomu, co se v ní děje, i nadále rozdělit na republikánský a demokratický? A co by vlastně mohlo Donalda Trumpa v jeho pomstě, ke které dochází, zastavit? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

František Mrázek je mýtická postava. Nejen proto, jak žil, ale hlavně proto, jak zemřel. Teď uplynulo 20 let od chvíle, kdy mu někdo prohnal kulku hrudí a tudíž za to ten někdo už nikdy nebude stíhaný. A co vlastně Mrázek dělal a komu všemu vadil?

ODS se po 12 letech rozloučila s předsedou Petrem Fialou a na kongresu si zvolila nástupce Martina Kupku. Nejen od něj, ale od všech delegátů byla slyšet výzva k návratu k poctivé pravicové politice a kompetenci v ekonomických otázkách.

Výtah Respektu: s Tomášem Lindnerem o grónském snu amerického prezidenta i možné snaze konkurovat OSN. Moderuje Štěpán Sedláček.Evropa nesmí být vydíratelná. Musí být připravená na to, že se Spojené státy v příštích letech nemusejí chovat jako spojenec,“ komentuje situaci Evropské unie poté co americký prezident Donald Trump vyšponoval své požadavky na převzetí Grónska a hrozil sankcemi, aby pak v Davosu své výhružky vzal nečekaně zpět. Co ho přesvědčilo? Co z toho plyne pro Evropany a co si Bílý dům slibuje od nové Rady míru, které předsedá Donald Trump. Nejen o tom mluví vedoucí zahraniční rubriky ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

Zeitgeist #3 S tvůrcem videohry Space Engineers, kde Google DeepMind trénuje umělou inteligenci, který se loni pustil do vývoje bezpilotních letounů ovládaných chatbotem, o limitech AI agentů i o tom, jaká nás čeká budoucnost s umělou inteligencíK čemu přesně videohra na vesmírné inženýry ve skafandrech Google DeepMind slouží? Co přinesly dosavadní experimenty Marka Rosy s AI agenty mimo jiné ve hře AI People, kde nechal pokročilou umělou inteligenci interagovat mezi sebou navzájem i lidskými hráči v prostředí připomínajícím The Sims? Mohli by jednou nahradit zvolené politiky? Co čeká od dalšího vývoje a uplatnění umělé inteligence v nejbližší době a proč podle něj není vhodná chvíle na moratoria ve vývoji? Dokáže AI vytvářet kvalitní videohry? Nejen o tom mluví Marek Rosa v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

S Ondrášem Přibylou o výsledcích nového modelování elektrické soustavy bez Chvaletic a Počerad od Fakt o klimatu, zbavování závilosti na fosilních zdrojích, světové elektrotechnické revoluci, roli petrostátů i třetím nejteplejším roce v historii měření. Moderuje Štěpán Sedláček.Minulá vláda stanovila odklon od spalování uhlí na rok 2033. Ale potvrzují se odhady řady analytiků, kteří tvrdili, že k tomu může dojí významně dřív mimo jiné pod tlakem rostoucí ceny emisních povolenek a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Při aktuální ceně povolenky, která přesahuje 90 €/MWh, je levnější vyrábět energii v plynových elektrárnách. České uhelné zdroje tak přijdou na řadu, jen když jaderné elektrárny a OZE nepokryjí spotřebu a po většinu roku by bylo levnější elektřinu do Česka dovážet než ji získávat ze spalování hnědého uhlí. CNa sklonku loňského roku oznámila firma Sev.en Pavla Tykače plán ukončit hnědouhelných elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno, jejichž provoz se přestává vyplácet. Nová analýza organizace Fakta o klimatu ukazuje, že vypnutí uvedených elektráren by nemělo v Česku ohrozit dodávky elektřiny a na její ceně se podepsat jen minimálně. To vyplynulo na základě modelování české a evropské energetické soustavy. Podle zakladatele a vedoucího Fakt o klimatu Ondřáše Přibyly tak ekonomicky nedává smysl chod Tykačových elektráren dotovat. Jak rychle Česko může odpojit dalších uhelné zdroje a čím je nahradí? A jak zásadní roli mají v kontextu všech českých emisí skleníkových plynů? A jak se jeví postupující vývoj ohřívání planety a snahy ho zastavit s ohledem na dění ve světě? Nejen o tom mluví nad novou knihou Atlas dekarbonizace Česka (Fakta o klimatu, 2025) Ondráš Přibyla v dalším čtení s Respektem.K poslechu doporučujeme také: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřinyDiskutovaná analýza: Konec uhlí v ČeskuJe soustava připravena na uzavření zdrojů skupiny Sev.en a co zbývá vyřešit pro bezpečný útlum uhelné energetiky?Odkaz na Atlas v pdf a související online kurz: Atlas dekarbonizace ČeskaDoporučený zdroj s dalšími informacemi k tématu od Ondráše Přibyly: The Electrotech Revolution | Ember

V listopadu 1941 gestapo rozbilo a postupně zatklo čtyřčlennou odbojovou skupinu. V jejím čele stáli náčelník břevnovského Sokola Oldřich Jednorožec a jeho kamarád Jaroslav Malák. Do odboje je přivedl Josef Mašín – člen legendárních Tří králů. Nejen příběh Jednorožce a Maláka vyprávějí Lucie Korcová a Mikuláše Kroupa v Hlasech paměti.

Vědcům by v boji s rakovinou mohly pomoci bakterie ze střev žab, česká věda je na vzestupu a mladá generace se obává budoucnosti jako nevyhnutelného padajícího domina. Nejen o tom uslyšíte v Hovorech. „Věřím, že český národ má roli, která může být velmi důležitá a dobrá,“ říká katolický kněz, biolog a lékařský etik Marek Orko Vácha, který je jejich hostem.