Podcasts about nejen

ODS se po 12 letech rozloučila s předsedou Petrem Fialou a na kongresu si zvolila nástupce Martina Kupku. Nejen od něj, ale od všech delegátů byla slyšet výzva k návratu k poctivé pravicové politice a kompetenci v ekonomických otázkách.

V listopadu 1941 gestapo rozbilo a postupně zatklo čtyřčlennou odbojovou skupinu. V jejím čele stáli náčelník břevnovského Sokola Oldřich Jednorožec a jeho kamarád Jaroslav Malák. Do odboje je přivedl Josef Mašín – člen legendárních Tří králů. Nejen příběh Jednorožce a Maláka vyprávějí Lucie Korcová a Mikuláše Kroupa v Hlasech paměti.

Vědcům by v boji s rakovinou mohly pomoci bakterie ze střev žab, česká věda je na vzestupu a mladá generace se obává budoucnosti jako nevyhnutelného padajícího domina. Nejen o tom uslyšíte v Hovorech. „Věřím, že český národ má roli, která může být velmi důležitá a dobrá,“ říká katolický kněz, biolog a lékařský etik Marek Orko Vácha, který je jejich hostem.

Máme novou vládu, jinou vládu, a vyhlížíme do roku 2026. Mnozí s obavami. Příliš mnoho věcí je nejistých. Jsme přirozeně soustředění na domácí události, na to, jak se budeme mít, jestli poroste ekonomika, jestli porostou platy a důchody.

„Naše země nevzkvétá,“ řekl v 90. letech Václav Havel. Podle sociologa Daniela Prokopa platí výrok i dnes – ne proto, že by ekonomika nerostla, ale protože země přehlíží kořeny svých problémů: podfinancované vzdělávání, regionální nerovnosti a nespravedlivé rozdělování prosperity. Bez inovací a dlouhodobé vize hrozí stagnace i pokles důvěry v demokracii. Jakou příležitost dává Česku nový kalendářní rok? Poslechněte si novoroční zamyšlení nad stavem země.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Naše země nevzkvétá,“ řekl v 90. letech Václav Havel. Podle sociologa Daniela Prokopa platí výrok i dnes – ne proto, že by ekonomika nerostla, ale protože země přehlíží kořeny svých problémů: podfinancované vzdělávání, regionální nerovnosti a nespravedlivé rozdělování prosperity. Bez inovací a dlouhodobé vize hrozí stagnace i pokles důvěry v demokracii. Jakou příležitost dává Česku nový kalendářní rok? Poslechněte si novoroční zamyšlení nad stavem země.

Máme novou vládu, jinou vládu, a vyhlížíme do roku 2026. Mnozí s obavami. Příliš mnoho věcí je nejistých. Jsme přirozeně soustředění na domácí události, na to, jak se budeme mít, jestli poroste ekonomika, jestli porostou platy a důchody.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od 1. ledna se Bulharsko stane 21. členem eurozóny, která se rozšíří po dvou letech. Naposled do ní vstoupilo Chorvatsko. Počet Evropanů a Evropanek, kteří používají euro, se tak zvýší na více než 350 milionů. Bulharsko však tento historický moment zažívá v době politické krize. V polovině prosince podala vláda premiéra Rosena Željazkova demisi, a to po sérii masových protestů proti navrhovanému rozpočtu a korupci v zemi. Šlo přitom o devátou bulharskou vládu za posledních pět let. Co Bulharsko čeká dál? Jak ho ovlivní přijetí eura? A jak se k tomu staví tamní obyvatelé? Nejen o tom mluví v poslední letošní epizodě Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

S Janem Švecem a Markem Ruttnerem proměně lidských činností pod vlivem velkých jazykových modelů a o tom, kam vývoj AI spěje. Máme se bát AI a co čekat od dalšího vývoje generativní umělé inteligence? Nejen o tom diskutovali Jan Švec z Katedry Kybernetiky Západočeská univerzity v Plzni a Marek Ruttner z neziskové vzdělávací organizace Nvias. Debatu Respektu v Moving Station Plzeň moderovala Dominika Perlínová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Šumava patří mezi filmaři k velmi oblíbeným lokacím. Platí to u seriálů, kriminálek i rodinných filmů. A na různých místech Šumavy se natáčelo především množství pohádek.

Ve svátečním speciálu se po roce objevil Lukáš, aby zvěstoval špatné zprávy. Za malé zásilky mířící do Evropské unie budeme platit víc. iRobot zpopularizoval domácí robotické vysavače, ale nedokázal se ubránit dravější konkurenci, takže vyhlásil bankrot. Firmu přebírají Číňané. Na Slovensku mají celosvětově třetí nejlepší mobilní sítě, zato Česko na žebříčku firmy nPerf skončilo čtrnácté. Výsledek to není tragický, ale pohled na drahé mobilní tarify nám náladu stejně nezlepší. Revolut v sousedním Polsku a ve Spojeném království spustil své služby a nabízí hodně muziky za málo peněz. V Polsku např. prodává 50 GB dat s neomezeným voláním za asi 150 korun. Jenže v Česku se podobně dobré nabídky pravděpodobně nedočkáme. Virtuální operátoři před lety sice situaci aspoň trochu zlepšili, ale síťoví operátoři jim nenabízejí takové podmínky, aby někdo nabídl 50 GB za 150 korun. Nečekáme to ani od Revolutu. V příštím roce pak budeme čelit řadě problémů včetně drahého hardwaru nebo snaze o zrušení soukromí na internetu. Nezapomeňte si také poslechnout rekapitulační Podcast Živě. V něm do detailu rozebíráme, v čem byl letošek hrozný a proč bude rok 2026 ještě horší. 01:13 – Příplatek za zásilky mimo EU 06:51 – iRobot vyhlásil bankrot 12:57 – Revolut uvádí levné mobilní tarify 22:44 – Obavy z roku 2026 23:33 – Slovensko má skvělá mobilní data 24:40 – Lukáš to má na másle

Malá Madlenka a její cesta za uzdravením, stěhovací firma pomáhající lidem s psychickými obtížemi, kočka divoká a její návrat do českých lesů nebo vánoční stromek bez jediné jehličky. V předvánoční epizodě podcastu 5:59 přinášíme čtyři příběhy plné radosti, naděje a inspirace.Hosté:Lukáš Přibyl - tatínek malé Madlenky, kvůli jejímuž příběhu se desítky tisíc lidí letos šli zapsat do registrů dárců kostní dřeněMartin Mojžíš Ondruš - zakladatel organizace Stěhování od Martina a neziskové organizace BřečťanJarmila Krojerová - zooložka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČRZdeněk Drašnar - nezávislý starosta Nového HrádkuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Říká se, že na Vánoce by nikdo neměl být sám. Osamělost se může projevit i na našem zdraví. Pokud je dlouhodobá, škodí srdci. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle kardiologů o 30 % vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění. Nadcházející vánoční svátky můžou pocit osamění ještě umocnit.

S historičkou Dagmar Hájkovou o osudech Emanuela Vosky, který v USA i jinde po světě pomáhal Masarykovi založit Československo, od jehož narození uplynulo sto padesát let. Emanuel Voska (1875-1960) pocházel z Kutné Hory, kde si letos v listopadu připomínali kulaté výročí narození tohoto pozapomenutého dobrodruha a účastníka tří odbojů. V poměrně útlém věku přišel o otce. Vyučil se kameníkem a nedlouho poté už tento mladý socialista a volnomyšlenkář s pár dolary v kapse seděl na zaocenském parníku, který plul do Spojených států. V New Yorku se zpočátku živil umýváním nádobí a výrobou těžítek. Postupně si splnil americký sen mnoha přistěhovalců a stal se úspěšným a movitým podnikatelem. Také se ovšem angažoval v krajanských spolcích i médiích a během první světové války investoval nemalé úsilí i peníze do snah o vznik samostatného Československa. Pomáhal T. G. Masarykovi č bratrům Benešům, působil jako špion a organizátor informátorů i propagandista. V roce 1917 také odcestoval do Petrohradu na důležitou misi s britským spisovatelem a zpravodajcem Williamem S. Maughamem krátce před nástupem bolševiků k moci.„Voska je vždy ve správný čas na správném místě. Byla to kuriozní mise připravovaná Angličany a Američany, která měla zamezit bolševické revoluci,“ říká historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Posléze se stal Voska kapitánem americké vojenské zpravodajské služby. Na jakých špionážních aktivitách má Emanuel Voska zásluhy? A co jsou naopak mýty? Proč měl Masaryk tohoto Čechoameričana za "fantastu"? Jaké byly podle autorky knihy Emanuel Voska Špionážní legenda první světové války (Academia, 2014) další osudy tohoto Čechoameričana po vzniku Československa? Co o něm říkali a psali pamětníci? A jak se s odstupem ohlíží za letošním otevřením obálky se vzkazem T. G. M., v němž jako historička sehrála jednu z ústředních rolí? Nejen o tom mluví Dagmar Hájková v podcastu Čtení s Respektem.

Afrika se stala jeho druhým domovem. Když v roce 2008 navštívil Madagaskar, okamžitě jejímu kouzlu propadnul. Od té doby se do ní společně s manželkou vrací a vybírá si zejména neokoukané země. V Beninu si český lékárník Jan Grodza prošel iniciačním obřadem vúdú, s domorodci v Gabonu zkusil halucinogenní kořen iboga, v Kongu ho zase zlákaly kasiteritové doly, přičemž ho od cesty k nim neodradil ani 18kilometrový trek džunglí. Čím je Afrika výjimečná? Nejen o tom vypráví Grodza v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Rok 2025 v Česku by se dal velmi zjednodušeně rozdělit do dvou částí. Konkrétně přípravy na sněmovní volby a povolební dění. Nejen o klíčových událostech z těchto období, ale také o tom, jak se Česká republika posunula v řadě společenských otázek nebo jak je na tom ke konci roku ekonomicky, debatují ve speciálním vydání Výtahu Respektu Kristýna Jelínková, Silvie Lauder, František Trojan a Filip Zelenka. Moderuje Zuzana Machálková.

Režisér Jiří Strach si k natáčení pohádky Anděl Páně před dvaceti lety na Šumavě vybral několik lokací – hrad Kašperk a jeho okolí, Černé jezero a také kostel sv. Mořice v Anníně.

Takřka sváteční vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” bude s krasobruslařskou legendou Evou Romanovou. S nesmírně příjemnou společnicí u mikrofonu si povídáme o destinacích se zlatými medailemi sourozenců Evy a Pavla, o životě s bruslemi v obytném autobusu, na farmě v Texasu, v JAR i v Anglii, kde už dlouhé roky bydlí.

Od dětství se věnoval hudbě. Poprvé na sebe výrazně upozornil v talentové soutěži X Factor, kde se umístil na druhé příčce se svým legendárním smyčkovačem. Od té doby si vyzkoušel řadu žánrů, vydal několik alb a brzy vydá další. Nejen o něm mluvil v pořadu Až na dřeň Ondřej Ruml.

V Česku vanilkové rohlíčky, perníčky, to Španělé o vánocích jedí mantecados, na Slovensku patří k vánočnímu stolu oplatka s medem. Nejen o tom uslyšíte v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

A autorka Michaela Vetešková připomene také další kulturní události těchto dní.

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

Týdny před Vánocemi jsou v amerických městech a vesnicích časem velkého zdobení. Nejen vánočních stromků, ale hlavně domů. Nazdobení verandy, zahrady nebo garáže světelnými řetězy může provést i specializovaná firma, většinou si ale Američané zkrášlují své domy sami. Jak zdobí své domy rodiny na americkém Středozápadě?

Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Týdny před Vánocemi jsou v amerických městech a vesnicích časem velkého zdobení. Nejen vánočních stromků, ale hlavně domů. Nazdobení verandy, zahrady nebo garáže světelnými řetězy může provést i specializovaná firma, většinou si ale Američané zkrášlují své domy sami. Jak zdobí své domy rodiny na americkém Středozápadě?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát jsme se za mladou ženou Ladou Vančišinovou, která ráda tvoří, vydali do Miřetic u Hlinska. Založila tam se svou rodinou místo pro lidi, kteří se chtějí něco zajímavého naučit. To místo se jmenuje Na Hájovně u čaje. Je to hájovna postavená v roce 2019 na místě bývalého chléva.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) soudí, že resort obrany předala nové vládě v lepším stavu, než ve kterém ho přebírala. Nejen česká armáda se ale musí adaptovat na napjaté geopolitické prostředí. „Jsem přesvědčen, že budoucí válčiště bude ovládat robotické autonomní systémy,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.

Těsně předtím, než rodiny usednou u slavnostní tabule, se intenzita předvánočního stresu s typickým shonem, nákupy a večírky vyšroubuje k hranici snesitelnosti. Jenže bez Vánoc by bylo na světě smutno. Nejen dětem a obchodníkům.

Jen co se nová vláda Andreje Babiše z ANO, ve které jsou kromě jeho hnutí i SPD a Motoristé, v pondělí ujala moci, hned druhý den na prvním řádném zasedání prosadila celou řadu změn. Přišlo avizované odmítnutí unijního systému emisních povolenek ETS 2 či odmítnutí migračního paktu, ale také schválení nového stavebního zákonu nebo odvolání dozorčí rady České pošty a předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka. Kromě toho stát na základě rozhodnutí vlády od příštího roku zcela převezme financování podporovaných zdrojů energie. Kde na to ale vláda vezme peníze? Skutečně je možné jen tak odmítnout unijní směrnice a legislativu? A jaké kroky chystá kabinet hned zkraje příštího roku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Filip Zelenka.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) soudí, že resort obrany předala nové vládě v lepším stavu, než ve kterém ho přebírala. Nejen česká armáda se ale musí adaptovat na napjaté geopolitické prostředí. „Jsem přesvědčen, že budoucí válčiště bude ovládat robotické autonomní systémy,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Těsně předtím, než rodiny usednou u slavnostní tabule, se intenzita předvánočního stresu s typickým shonem, nákupy a večírky vyšroubuje k hranici snesitelnosti. Jenže bez Vánoc by bylo na světě smutno. Nejen dětem a obchodníkům. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má od pondělí novou vládu. Kabinet Andreje Babiše z ANO jmenoval prezident Petr Pavel, který upozornil, že ministři a ministryně přebírají moc v turbulentních časech, a to z hlediska bezpečnosti, ekonomiky i politického vývoje. Kromě samotného jmenování a prvního, tentokrát pouze koordinačního, zasedání vlády došlo také k setkání nyní už expremiéra Petra Fialy z ODS s novým předsedou vlády, kterému předal osmdesátistránkovou zprávu o stavu země. Co v ní stojí? Jde o PR předchozího kabinetu, nebo si z něj ten současný skutečně bude moct něco vzít? Došlo k nějakému posunu v obsazení postu ministra životního prostředí? A do čeho se nová vláda pustí nejdřív? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě podcastu Výtah Respektu František Trojan.

1033 metrů nad mořem. Do takové výšky musí turista vystoupat, aby mohl zblízka vidět zříceninu hradu Kunžvart. Takovou výšku museli zdolat lidé už v polovině 14. století, kdy se objevují první zmínky o tomto strážním hradu.

S Martinem Jiruškem z FSS MUNI o americké domácí i zahraniční politice. „Nová Národní bezpečnostní strategie USA je spíše takový manifest Donalda Trumpa v němž hovoří především ke svým voličům. To je změna oproti minulým verzím, kdy tento dokument měl spíše přesahovat jedno prezidentství,“ říká Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Jaké konkrétní dopady může mít tato strategie? Co lze vyčíst mezi řádky? Co si může Evropa slibovat od opozičních demokratů? Co americký prezident sleduje útoky v Karibiku a výhružkami namířenými vůči Venezuele? Nejen o tom byla řeč na debatě Respektu, kterou moderoval Tomáš Brolík v Institutu Paměti národa.

Nejen právnická fakulta, ale i dalších osm oborů Západočeské univerzity se představilo v sušickém gymnáziu, kde jednak studenti univerzity představovali své obory, ale také se žáci mohli ptát jich.

Chodí k nim půlka Česka, jejich e-commerce divize stále roste a připravují se na možnost v budoucnu vydávat léky na recept online. Přesto Jan Žák, CEO Dr. Max, věří, že kamenné lékárny budou potřeba pořád. Proč? Hovořil o tom v čerstvé epizodě Forbes Byznys podcastu. Co lékárníkům nejvíc šetří čas a kdy je roboti naopak nenahradí? Jaká rizika nese vydávání léků online? Která jejich lékárna je nejvytíženější a nepomohlo, když blízko otevřeli další? Nejen o tom mluví Jan Žák ve Forbes Byznys podcastu.

Šedesát šest dní po volbách jmenoval prezident Petr Pavel šéfa ANO Andreje Babiše premiérem. Do křesla vlády se tak vrací po čtyřech letech. Protože vládu hlava státu jmenuje o necelý týden později, konkrétně 15. prosince, dosluhuje ještě kabinet Petra Fialy z ODS, ač tedy v demisi. Česko tak má na pár dní dva premiéry. Protože ale ten nově jmenovaný přinesl na Pražský hrad seznam ministrů a ministryní bez jména Filipa Turka, zůstává otázkou, kdo usedne do čela ministerstva životního prostředí. Je to pro čestného prezidenta Motoristů konečná, nebo má ještě šanci? Co vlastně čekat od Andreje Babiše coby premiéra? Bude v něčem jiný, než před čtyřmi lety? A do čeho se chce jeho vláda pustit hned co převezme moc? Nejen na to se Zuzana Machálková ptá Františka Trojana v úterní epizodě Výtahu Respektu.

Šumava je domovem mnohých vzácných a chráněných živočichů a to včetně vlka obecného. Ten se do tamní přírody začal pomalu vracet před zhruba deseti lety, až v roce 2017 bylo potvrzené rozmnožování. Stalo se tak po dlouhých bezmála 150 letech od zastřelení posledního vlka na Šumavě a údajně i v Česku.

Spojené státy v posledních měsících podnikají největší nasazení armády v Karibiku za několik dekád. Pentagon to zdůvodňuje potřebou bojovat proti lodím, které pašují drogy. V polovině měsíce dokonce USA do oblasti přemístily největší vojenské plavidlo na světě, letadlovou loď USS Gerald R. Ford, přičemž útoky si doposud vyžádaly přes osm desítek životů. Zvláštní pozornost Bílý dům věnuje Venezuele, u které Donald Trump oznámil úplné uzavření vzdušného prostoru a nevyloučil ani pozemní útoky. Je za tím skutečně pašování drog nebo snaha svrhnout venezuelského autoritáře Nicoláse Madura? Co by se s Venezuelou dělo poté? A hrozí v Karibiku válka? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Do funkce nastoupil Robert Neugebauer letos v červenci, zkušeností už měl ale mnoho. Nejen z olomoucké Arcidiecézní charity, ale také z Charity Javorník, resp. Centra sociálních služeb v Jeseníku.

V hájence v bývalé obci Pustina u Hartmanic bydlel lékař Zdeněk Kostrouch. Za svými pacienty jezdil nejraději na koni.

Jak těžké vlastně bylo Fialovo premiérství v době inflace, covidu, války na Ukrajině a energetické krize? Byla pětikoalice odsouzená k problémům už svým složením? Žijeme ve státě, kde část policie a státních zástupců zkouší řídit politiku přes kauzy typu Nečas nebo bitcoin? Co udělala s českou politikou mediální protikorupční hysterie a proč si novináři hrají na nadřazenou morální moc? Může být ODS ještě někdy třicetiprocentní stranou a kdo ji k tomu má dovést? Nejen o tom velmi otevřeně s bývalým předsedou ODS.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na napínavý historický román Martina Chadimy Ve stínu Bafometa z doby Karla IV. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Na západní Ukrajině ale existuje místo, kde zachraňují medvědy. Před 30ti lety ovládl svět internetu zvukový formát mp3. Vyvinuli ho inženýři z německého Fraunhoferova institutu. A jak to měl romantik Stendhal s láskou? To zjistíme v jeho rodném Grenoblu. Nejen o tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Ukrajinou hýbe tento týden odhalení rozsáhlé korupční struktury v energetickém sektoru kolem společnosti Energoatom. Jejím hlavním organizátorem je podle vyšetřovatelů Timur Mindič, blízký spojenec ukrajinského prezidenta. Do jaké míry Volodymyr Zelenskyj o těchto praktikách věděl? Nejen to probírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! a jako vždy přidávají tipy na čtení a poslech doplňujících informací o současné situaci na frontě.

Globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů téměř jistě překročí hranici 1,5 stupně Celsia, zaznělo na úvod celosvětové klimatické konference v brazilském Belému. Můžeme nepříznivý vývoj ještě zvrátit? „Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou velké úspěchy,“ ujišťuje přesto Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu. „Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010,“ doplňuje v Interview Plus.

Moderuje Lucie Vopálenská.