Podcasts about moje

Czym jest muzyka, kiedy nie jest strategią, ucieczką ani „nowym projektem wizerunkowym”?Dla Heleny Englert to moment odzyskania kontroli.W tym odcinku rozmawiamy o tym, co znaczy wziąć sprawy w swoje ręce, kiedy przez lata pracuje się w zawodzie, w którym wszystko zależy od telefonu, castingu i cudzej decyzji. O tym, dlaczego muzyka stała się dla niej przestrzenią wolności, jedyną, w której nikt nie może „czegoś uciąć”.Rozmawiamy też o tym, jak to jest mieć znane nazwisko. O wchodzeniu na plan filmowy jako dziecko i o tym, dlaczego dziś uważa, że plan nie jest miejscem dla dzieci. O Stanach Zjednoczonych, które miały dawać nieograniczone możliwości, a dały pustkę i brak głębokich rozmów. O powrocie do Polski, który wcale nie był krokiem wstecz.Bez manifestów. Bez prostych odpowiedzi. Za to z ogromną szczerością.subskrybuj kanał: https://www.youtube.com/@natalia_kusiak IG: www.instagram.com/nataliakusiak o mnie: https://www.nataliakusiak.comPatronite: https://patronite.pl/pierwszarandka

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Respektovaný román Krev je jenom voda o patologické atmosféře v jedné rodině se dočkal českého překladu. Jedna z postav má narcistickou, histriónskou a bipolární poruchu a deptá svoje nejbližší. „Postava herečky je vygradovaná do extrému, scenáristika mě vycvičila bez zbytečných omáček táhnout děj dopředu,“ říká ve Vizitce. Co může Čechům přinést četba knihy ve slovenštině? A v čem je kniha Krev je jen voda podle ní očisťující? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 2. 10. 2025.

W kolejnym odcinku nowego sezonu podcastu „O milimetr do przodu” rozmawiamy o stresie. Redukcja stresu zaczyna się od zrozumienia jego działania i konsekwencji. W tym pomoże nam biolożka molekularna, dr Karolina Karabin. Okazuje się, że Święta Bożego Narodzenia są dla niektórych czasem odpoczynku, a dla innych źródłem stresu. Znalazły się nawet na liście najbardziej stresujących wydarzeń życia. Z doktor Karabin rozmawiamy o korelacji stresu ze snem i twórczością. Zastanawiamy się nad konsekwencjami przewlekłego stresu. Analizujemy związek stresu z chorobami fizycznymi. Omawiamy techniki uspokojenia ciała i umysłu. Każdy odcinek kończy się apelem gościa. Tym razem dr Karabin nawiązuje do cytatu Williama Jamesa, „Największą bronią przeciwko stresowi jest nasza zdolność do wybierania jednej myśli zamiast drugiej”. Apeluje więc o trenowanie naszych myśli.W audycji udział biorą politycy, artyści, działacze, psychiatrzy. Osoby mające wpływ. Moje zaproszenie przyjęli Pierwsza Dama Jolanta Kwaśniewska, Agnieszka Holland, profesor Bogdan De Barbaro.Masz pytania lub chcesz podzielić się przemyśleniami na temat odcinka? Instagram: @justyna.kopinska.Podcastu „O milimetr do przodu” możesz posłuchać na platformach Spotify, Apple Podcasts oraz YouTube.

Darmowy webinar "Pierwszy 1000 zł na Amazon KDP" ► https://odkelneradomilionera.pl/webinarium/ DARMOWY KURS Kryptowalut i Bitcoina ► https://odkelneradomilionera.pl/kurs-bitcoina/ Darmowy kurs Poranne Nawyki ► https://odkelneradomilionera.pl/porannenawyki/ Ten film to szczere podsumowanie mojego 2025 roku – bez motywacyjnej ściemy i bez instagramowego lukru. W tym roku zrobiłem ok. 600 000 zł na rękę, ale najważniejsze rzeczy wydarzyły się poza pieniędzmi. Opowiadam o: pieniądzach i wolności w biznesie online inwestowaniu (Bitcoin, obligacje, złoto, nieruchomości) zdrowiu, terapii i problemach, o których się nie mówi ojcostwie podróżach i spełnianiu marzeń po 40-tce To materiał dla ludzi, którzy: zarabiają lub chcą zarabiać więcej czują zmęczenie presją „ciągłego wzrostu” chcą normalnego życia, a nie wyścigu szczurów

Jakie 11 rad dałbym młodszemu sobie i co ciekawsze pewnie bym ich nie posłuchał. Co zrozumiałem po 48 lat życia? Czego nauczyłem się o sukcesie i zarabianiu pieniędzy? O tym w dzisiajszym odcinku podcastu.

Koroški Slovenec in eden izmed najpomembnejših srednjeevropskih likovnikov našega časa Valentin Oman je dopolnil 90 let. Življenje je posvetil umetnosti slikanja, v kateri je z grafičnimi postopki in z inovativnimi likovnimi intervencijami razvil izviren slog. Pomembno je sooblikoval sodobno avstrijsko slikarstvo. Pustil je globok pečat na številnih sakralnih objektih, pa tudi na posvetnih stavbah. Omanov osrednji motiv je že od nekdaj človek. Njegove fragmentirane podobe človeških figur so nedoločljive, nejasne in večplastne, tako pa namerno puščajo prostor gledalčevi domišljiji. Njegova praksa je usmerjena v postopek sam, pri katerem upošteva lastnosti materialov in se z njimi poigrava. Zanj so značilni plastenje, večkratno obdelovanje, odtiskovanje in uporaba medijskih podob ali umetnostnozgodovinskih referenc. Ob umetniškem ustvarjanju je tudi politično angažiran, poznan je kot borec za pravice koroških Slovencev in človek dejanj. V svojem najnovejšem delu dvojezične krajevne napise, simbol boja koroških Slovencev za svoje pravice, uliva v bronaste stebre, ki so in še bodo postavljeni v javni prostor na avstrijskem Koroškem. Za to delo sam pravi, da je nekaj najboljšega, kar je naredil kot umetnik do zdaj. Z Valentinom Omanom se je pred dnevi, ob odprtju nove razstave Križev pot: Ukrajina / Bližnji vzhod v Koroški galeriji likovnih umetnosti v Slovenj Gradcu, pogovarjala Urška Savič. Gre za zadnjo razstavo v ciklu Omanovo leto, s katerim so se muzejske ustanove v Sloveniji, Avstriji in na Slovaškem poklonile umetniku ob njegovem jubileju. Foto: Dobran Laznik

Bylo to divné. Ne, že bych to nečekala! Ale stejně. Nikdo mě nepozdravil, nezamával. Mladá sousedka nezaběhla na kus řeči. Je to jasné. Moje auto je natolik součástí mé obecné vesnické identity, že když zmizí, virtuálně zmizím také.

Zpěváka, hudebníka a scénáristu Ondřeje Ládka znají všichni spíše pod jménem Xindl X. Přezdívka, kterou si před lety vybral, mu prý dovoluje se při vystoupeních schovat za roli a maskovat vrozenou plachost.

Bylo to divné. Ne, že bych to nečekala! Ale stejně. Nikdo mě nepozdravil, nezamával. Mladá sousedka nezaběhla na kus řeči. Je to jasné. Moje auto je natolik součástí mé obecné vesnické identity, že když zmizí, virtuálně zmizím také. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koroški Slovenec in eden izmed najpomembnejših srednjeevropskih likovnikov našega časa Valentin Oman je dopolnil 90 let. Življenje je posvetil umetnosti slikanja, v kateri je z grafičnimi postopki in z inovativnimi likovnimi intervencijami razvil izviren slog. Pomembno je sooblikoval sodobno avstrijsko slikarstvo. Pustil je globok pečat na premnogih sakralnih objektih, pa tudi na posvetnih stavbah. Omanov osrednji motiv je že od nekdaj človek. Njegove fragmentirane podobe človeških figur so nedoločljive, nejasne in večplastne, tako pa namerno puščajo prostor gledalčevi domišljiji. Njegova praksa je usmerjena v postopek sam, pri katerem upošteva lastnosti materialov in se z njimi poigrava. Zanj so značilni plastenje, večkratno obdelovanje, odtiskovanje in uporaba medijskih podob ali umetnostnozgodovinskih referenc. Ob umetniškem ustvarjanju je tudi politično angažiran - poznan je kot borec za pravice koroških Slovencev in človek dejanj. V svojem najnovejšem delu dvojezične krajevne napise, simbol borbe koroških Slovencev za svoje pravice, uliva v bronaste stebre, ki so in še bodo postavljeni v javni prostor na avstrijskem Koroškem. Za to delo sam pravi, da je nekaj najboljšega, kar je naredil kot umetnik do zdaj. Z Valentinom Omanom se je pred dnevi, ob odprtju nove razstave Križev pot: Ukrajina / Bližnji vzhod v Koroški galeriji likovnih umetnosti v Slovenj Gradcu pogovarjala Urška Savič. Gre za zadnjo razstavo v ciklu Omanovo leto, s katerim so se muzejske ustanove v Sloveniji, Avstriji in na Slovaškem poklonile umetniku ob njegovem jubileju. Foto: Dobran Laznik

4. adventná nedeľa Ustavične sa radujte v Pánovi. Opakujem: Radujte sa! Pán je blízko! Filipanom 4,4.5b Filipanom 4,4-7 4 Ustavične sa radujte v Pánovi. Opakujem: Radujte sa! 5 Vaša miernosť nech je známa všetkým ľuďom. Pán je blízko! 6 Pre nič nebuďte ustarostení, ale vo všetkom s vďakou predkladajte Bohu svoje žiadosti vo svojich modlitbách a prosbách. 7 A pokoj Boží, ktorý prevyšuje každý rozum, uchráni vaše srdcia a vaše mysle v Kristovi Ježišovi. Nie je radosť ako radosť. Asi neexistuje detské srdce, ktoré by sa netešilo na Vianoce. U dospelých je to s prežívaním radosti oveľa ťažšie. Možno keby sme vyhrali veľa peňazí, možno keby sme boli lepšie materiálne zabezpečení, možno vtedy by sa nás zmocnila radosť. Možno. Ale čo by stalo, keby sa to, po čom túžime, stalo skutočnosťou? Asi by sme prežili veľkú radosť. Ale ako dlho by takáto radosť trvala? Deň, týždeň, mesiac? Potom by prišli nové túžby a sny a tiež nové sklamania. Radosť, ktorá vychádza z hĺbky srdca, nie je závislá od vonkajších okolností, od životných podmienok, ona závisí od toho, čo sa skrýva v našom vnútri. Apoštol Pavol, keď písal tieto slová, sa nachádzal vo väzení. Odtiaľ adresuje výzvu o neustálej radosti v Pánovi. Vo väzení asi človek nemá veľa dôvodov na radosť, skôr by sme očakávali slová plné smútku, sklamania, či reptania. Vidíme, že Pavla ťažké okolnosti nezlomili. Práve naopak, on sa raduje a k radosti vyzýva aj ostatných. Z akej hĺbky sa rodila táto radosť? Jeho radosť pramenila zo skutočnosti, že Pán je blízko. Radosť v Pánovi, ktorého som spoznal ako svojho Záchrancu, to je to, čo oživuje aj tú najsmutnejšiu celu života. Nech táto radosť vstúpi aj do našich sŕdc, lebo Pán je blízko. Modlitba: Pane Bože, ďakujeme Ti, že nás pozývaš do radosti. Odpusť, že si skôr vyberám radosť, ktorá nie je Tvoja a netrvá večne. Oživuj ma duchovne, nech si vždy volím Teba a žijem v Tvojej tichej, no neustálej radosti. Amen. Pieseň: ES 22 Autor: Martin Chalupka „Veď všetky tieto veci urobila Moja ruka a všetky sú Moje,“ znie výrok Hospodina. „Na toho zhliadnem, kto je pokorný, má skrúšeného ducha a trasie sa pred Mojím slovom.“ Izaiáš 66,2 Keď sa zjavila dobrotivosť nášho Spasiteľa, Boha, a Jeho láska k ľuďom, zachránil nás nie pre skutky spravodlivosti, ktoré sme urobili my, ale podľa Svojho milosrdenstva. Títovi 3,4-5 Lukáš 1,26-38(39-56) • Izaiáš 62,1-5 • 2.Korinťanom 1,18-22 • Modlíme sa za: Kompas – tréningové centrum Otázky na rozjímanie: Ako dnes volím neustálu radosť v Pánovi namiesto ustarostenosti v mojich aktuálnych okolnostiach? Čo skrýva môj vnútorný svet, čo bráni radosti z Božej blízkosti, ako ju mal Pavol vo väzení? Ako môžem praktizovať modlitbu s vďakou, aby Boží pokoj strážil moje srdce a myseľ? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Koroški Slovenec in eden izmed najpomembnejših srednjeevropskih likovnikov našega časa Valentin Oman je dopolnil 90 let. Življenje je posvetil umetnosti slikanja, v kateri je z grafičnimi postopki in z inovativnimi likovnimi intervencijami razvil izviren slog. Pomembno je sooblikoval sodobno avstrijsko slikarstvo. Pustil je globok pečat na številnih sakralnih objektih, pa tudi na posvetnih stavbah. Omanov osrednji motiv je že od nekdaj človek. Njegove fragmentirane podobe človeških figur so nedoločljive, nejasne in večplastne, tako pa namerno puščajo prostor gledalčevi domišljiji. Njegova praksa je usmerjena v postopek sam, pri katerem upošteva lastnosti materialov in se z njimi poigrava. Zanj so značilni plastenje, večkratno obdelovanje, odtiskovanje in uporaba medijskih podob ali umetnostnozgodovinskih referenc. Ob umetniškem ustvarjanju je tudi politično angažiran, poznan je kot borec za pravice koroških Slovencev in človek dejanj. V svojem najnovejšem delu dvojezične krajevne napise, simbol boja koroških Slovencev za svoje pravice, uliva v bronaste stebre, ki so in še bodo postavljeni v javni prostor na avstrijskem Koroškem. Za to delo sam pravi, da je nekaj najboljšega, kar je naredil kot umetnik do zdaj. Z Valentinom Omanom se je pred dnevi, ob odprtju nove razstave Križev pot: Ukrajina / Bližnji vzhod v Koroški galeriji likovnih umetnosti v Slovenj Gradcu, pogovarjala Urška Savič. Gre za zadnjo razstavo v ciklu Omanovo leto, s katerim so se muzejske ustanove v Sloveniji, Avstriji in na Slovaškem poklonile umetniku ob njegovem jubileju.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Když jsem byl malý, rodiče se báli, že jsem schizofrenní. Brzo mi bude padesát let a nechovám se úplně běžně. Naštěstí pracuju v oboru, kde je to tolerováno,“ říká ve Studiu N spisovatel Patrik Hartl. V rozhovoru s Filipem Titlbachem přiznává, že má obavy ze samoty. „Mám rád pop. Zajímá mě, co zajímá hodně lidí. Když něco fascinuje hodně lidí, fascinuje to i mě. Já se totiž bojím, že zůstanu sám. Nechci zůstat nepochopen. Nechci být nemilován, chci být v tom veřejném prostoru společně s ostatními. Čím je jich víc, tím jsem šťastnější,“ popisuje. Aktuálně se podle svých slov obává, že není dobrý manžel. „Když se objektivně podívám na to, jak pracuju, kolik energie dávám do psaní a vymýšlení, a kolik energie zbývá mojí ženě doma, musím říct, že na sebe nejsem pyšný a jsem nešťastný. Vidím, že na ni zbývají zbytky mé energie,“ říká otevřeně autor nové knihy Manželství. „Ve mně je tak moc lásky, že nevím, co s ní. Spoustu jí dávám ženě a dětem, ale oni už ji nechtějí, jsou jí přežraní, je toho na ně moc. Moje žena nevydrží moje neustálé návaly lásky,“ tvrdí. Být šťastný podle něj není normální stav. „Toho člověk musí nějak dosáhnout. Najít šťastné vazby s ostatními, najít spokojenost sebe sama v tom světě,“ říká Hartl ve Studiu N. „Mluvím o zdravých vazbách a pocitu, že je člověk užitečný, že ho společnost chce.“ Během rozhovoru se dostáváme k tomu, jak on sám prožívá vánoční svátky. „Baví mě, že si všichni hrají na to, že je svět hezčí než jindy. Mně nevadí, že Vánoce nejsou moc oduševnělé. Hlavně že je hezky, že to svítí a bliká,“ směje se. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Připravte se, protože Švanci v Koťák Live je přesně ten typ epizody, kde se smějete ještě dřív, než vůbec víte čemu.

Książka w której ukraińska pisarka w krótkich, sugestywnych migawkach pokazuje zderzenie Ukrainek z rosyjską agresją.

Lucie Kutrová po světě putuje už 10 let společně se svým psem Marvelem a občas i s lidskými parťáky. Třeba nedávno na polární výpravě. Poslechněte si rozhovor o cestách, o hledání svobody i sebe sama i o psí lásce.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucie Kutrová po světě putuje už 10 let společně se svým psem Marvelem a občas i s lidskými parťáky. Třeba nedávno na polární výpravě. Poslechněte si rozhovor o cestách, o hledání svobody i sebe sama i o psí lásce.

Moje žena je samaritánka. Aspoň ve vztahu k zelenině a ovoci. Doma se nám proto kvůli její potřebě konat dobré skutky pravidelně hromadí bizarní kolekce různě defektních plodů.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Piše Iztok Ilich, bere Dejan Kaloper. Boris Pahor je bil človek in pisatelj tolikih razsežnosti in dano mu je bilo tako dolgo živeti, da njegove biografije še dolgo ne bo mogoče skleniti z zadnjo piko. To potrjujejo predvsem epizode iz njegovega zasebnega življenja, o katerih dolgo ni rad ne govoril ne pisal in jih večidel niso razkrivali niti vpleteni bližnji in najbližji. Celo pisateljev sin Adrian je v uvodu v knjigo dolgoletne zaupne družinske prijateljice Ligi Roberto priznal, da je v njej odkril vrsto dotlej neznanih podrobnosti o očetu, ki »zdaj mozaik dopolnjujejo s podobo človeka in misleca«. Spominja se tudi njenih dragocenih besed, ko mu je nekega dne v želji, da premisli o svojih nespravljivih stališčih do premalo ljubečega in šibko navzočega očeta, dejala: »'Adrijan, nekoč sem v knjigi nekega cenjenega misleca prebrala, da so sinovi najslabši sodniki svojih očetov.' Zdaj lahko rečem,« ji je odvrnil on, »da sem si o svojem očetu ustvaril manj neprizanesljivo mnenje, in razumem, zakaj je moja mati odločitev za ločitev od življenjskega sopotnika venomer odlagala. Vodilo jo je čustvo, ki se mu pravi ljubezen …« Ligi Roberto svoje beležnice spominov, anekdot in premislekov, kot jo je podnaslovila, ni v prvi vrsti posvetila pisatelju, zvestemu prijatelju, temveč njegovi soprogi, »dragi prijateljici Radi zdaj, ko so se odrske luči utrnile.« Največ zato, ker je v tej poslovilni knjigi zapisala in objavila marsikaj, kar je tudi pisateljevi najbližji sopotnici ostalo prikrito. Ali pa je vedela, le besede so ostale neizrečene. Na doslej neznane poteze v Pahorjevem portretu opozarja tudi pisec druge uvodne besede Miran Košuta. »V knjigo preliti spomin Ligi Roberto,« pravi, »nam izrisuje povsem drugačnega človeka: mehkega in radodarnega prijatelja, prisrčnega pošiljatelja razglednic z vseh koncev Evrope, obzirnega zaupnika in družinskega dopisnika, krhkega, nege, zdrobovih juhic in volnenih šalov potrebnega starostnika, skrbnega in krivdno skesanega soproga ljubljene in varane žene Rade …« V prvem delu knjige Ligi Roberto Moje prijateljstvo z Borisom Pahorjem zaživijo svoje posebno življenje njeni pogosti telefonski pogovori z Rado, ko sta si delili čustva, se umirjali in spodbujali, kdaj tudi smejali. Ko je prijateljičino šibko srce omagalo, je ona ostala tu, da ohranja njene misli. Oživljala jih je, ko si je obnavlja njene besede, polne tankočutnih razmislekov, vprašanj in ženskih zaupnosti. Da je ni še pogosteje klicala, jo je »zadrževala utrujenost v njenem glasu, ko je bil govor o rečeh, ki so ji vzbujale boleče spomine«. Poleti 2009, po civilnem slovesu množice prijateljev od Rade na Repentabru in po zadnjem dejanju na pokopališču pri Sv. Ani, kjer je Ligi ob odprtem grobu prebrala svoj poslovilni pozdrav, se je vez med njo in ovdovelim pisateljem še poglobila. Stala mu je ob strani, mu dajala oporo in ga opogumljala. Med njima so romala pisma, nekatera natipkana, druga izpisana z roko, dolga ali le pozdravi v nekaj besedah na razglednicah. Ligi se je veselila pisateljevih vse številnejših priznanj in počastitev ter prevodov, posebno zamudniških v italijanščino. Nekaterim je tudi sama pomagala odpirati vrata, že leta 2012 na primer Zlati ptici, kovancu, s katerim so Benetke od časov republike počastile svoje plemiče, člane Velikega sveta. S prijatelji iz Veneta je nato poskrbela, da je mesto Treviso, odlikovano z zlato medaljo za odpor, Borisu Pahorju, kandidatu za Nobelovo nagrado za literaturo, leta 2014 podelilo častno meščanstvo. Poleti 2020, štirinajst let po njeni pobudi takratnemu predsedniku Italije za visoko državno priznanje Pahorju, je pisatelj ob stoti obletnici požiga Narodnega doma v Trstu iz rok Sergia Matarelle to odlikovanje – Veliki križ reda zaslug Republike Italije – tudi prejel. Ligi Roberto se z nežnostjo in obžalovanjem spominja tudi zadnjega prijateljevega klica po telefonu. Bilo je na velikonočno jutro leta 2022, poldrugi mesec pred njegovo smrtjo. Po tem ganljivem slovesu je ostala sama s spomini na skupne trenutke. V knjigi, nadaljevanju pogovora iz tostranstva v onstranstvo, jih je nanizala v prizadevanju, da bi ostala kar najbolj zvesta pisateljevim besedam. Večinoma jih je zapisala kot dvogovore ne glede na časovno zaporedje, kot da so ravnokar izzveneli, Pomemben delež v knjigi Ligi Roberto Moje prijateljstvo z Borisom Pahorjem, ki jo zaključujejo strani z izbranim dokumentarnim gradivom, imajo avtoričini spomini na otroštvo v Novigradu. Posebno na dan, ko je morala družina v izgnanstvo. V knjigi Ljubljena in neznana Istra je zapisala: Naš odhod, v strahu pred maščevalnim nasiljem nad Italijani, »je bil pristen, bridek beg duš mimo vseh dogovorov, gnan od hudournega toka moralnega in stvarnega nasilja novih okupatorjev«. Pahor jo je, se spominja, takoj po tem, ko mu je v pismu omenila odličen sprejem svoje knjige, poklical po telefonu in dejal: »Treba je podpreti začeti proces pomiritve, ki ga nihče ne more obsojati, da se boleča igra zaključi.« Sama je pozneje v tem duhu dodala: »Potrebujemo skupno voljo za spoštovanje spomina tolikih mrtvih, da bi arhivirali poglavje o strahotni drugi svetovni vojni.«

W tym odcinku rozbieramy na czynniki pierwsze sposób myślenia ludzi, którzy budują majątek spokojnie i konsekwentnie. To rozmowa o jednej strategii zamiast stu pomysłach, o dyscyplinie na dekady, świadomym wyborze otoczenia, asertywności wobec presji zakupowej i o tym, dlaczego prawdziwe bogactwo zaczyna się od bezpieczeństwa finansowego, a nie od luksusu.Jeśli chcesz pieniędzy, które dają wolność a nie stres, ten odcinek jest dla Ciebie.

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Moje babička Blanka a její bratr Jiří se před desítkami let rozhádali na život a na smrt. Hlavním důvodem byly, jak už to tak bývá, dědictví a majetek. Oba se dožili požehnaného věku a já se v posledních letech jejich života snažil, aby se, než odejdou z tohoto světa, po letech setkali a usmířili. Nepodařilo se to. Křivdy byly příliš hluboké a nerozum obou příliš velký.

Mentalakrobat und Hypnosekünstler aus dem Land der Wurst in der Brottasche Mateusz Zukowski hat mit seinem neusten Trick "Ball in Tor" mal wieder das magdeburger Publikum in Staunen versetzt. Auch Zukowski selber hat sich zu Wort gemeldet:Bardzo si cieszymy, e udao nam si dzi odnie zwycistwo. Moje bramki dedykuj Darianowi i Maikowi z podcastu 100% Unterklassig!Arbeitszeitbetrug Dieser Podcast wird vermarktet von der Podcastbude.www.podcastbu.de - Full-Service-Podcast-Agentur - Konzeption, Produktion, Vermarktung, Distribution und Hosting.Du möchtest deinen Podcast auch kostenlos hosten und damit Geld verdienen?Dann schaue auf www.kostenlos-hosten.de und informiere dich.Dort erhältst du alle Informationen zu unseren kostenlosen Podcast-Hosting-Angeboten. kostenlos-hosten.de ist ein Produkt der Podcastbude.

Moje babička Blanka a její bratr Jiří se před desítkami let rozhádali na život a na smrt. Hlavním důvodem byly, jak už to tak bývá, dědictví a majetek. Oba se dožili požehnaného věku a já se v posledních letech jejich života snažil, aby se, než odejdou z tohoto světa, po letech setkali a usmířili. Nepodařilo se to. Křivdy byly příliš hluboké a nerozum obou příliš velký.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miloň Čepelka, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a autor mnoha básní, se představuje v nečekané roli – jako debutující hudební autor. Jeho básně totiž nově získaly hudební podobu díky skladateli a režisérovi Patriku Ulrichovi. Výsledkem jejich spolupráce je Šansonárium, projekt propojující poezii, hudbu a herecký výraz. Jak si rozumějí zástupci dvou generací s odstupem téměř šedesáti let? A jak se Miloň Čepelka dostal k psaní haiku?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pády z postele jsou rozhodně téma, myslím, že i mezi rodiči jako partnery, komu se to stane dřív. Často je to chvilka – dítě si někam jen položíme, než si obujeme botu. A ono se nám zatím skutálí z té postele na zem,“ říká Cyril Matějka v epizodě Houpačky s Děckařem, kde se věnujeme úrazům.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pády z postele jsou rozhodně téma, myslím, že i mezi rodiči jako partnery, komu se to stane dřív. Často je to chvilka – dítě si někam jen položíme, než si obujeme botu. A ono se nám zatím skutálí z té postele na zem,“ říká Cyril Matějka v epizodě Houpačky s Děckařem, kde se věnujeme úrazům.

Byla to nejsilnější, ale taky nejšílenější cesta, kterou jsem doteď podnikl, tvrdí zpěvák Ben Cristovao. S přírodovědcem Arthurem Sniegoněm strávil 20 dní v Kongu, kde se vydali po stopách kriticky ohroženého slona pralesního. Natočili společně dokument Kongo: Cena slona. „Vzniklo to komunikačním šumem,“ říká Cristovao v pořadu Osobnost Plus. „Moje prvotní představa byla, že se pojedeme mrknout na ohroženého slona. Pak proběhl šok z toho, co se tam reálně děje a co nás čeká.“