Podcasts about moje

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?

Respektovaný román Krev je jenom voda o patologické atmosféře v jedné rodině se dočkal českého překladu. Jedna z postav má narcistickou, histriónskou a bipolární poruchu a deptá svoje nejbližší. „Postava herečky je vygradovaná do extrému, scenáristika mě vycvičila bez zbytečných omáček táhnout děj dopředu,“ říká ve Vizitce. Co může Čechům přinést četba knihy ve slovenštině? A v čem je kniha Krev je jen voda podle ní očisťující? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 2. 10. 2025.

Bylo to divné. Ne, že bych to nečekala! Ale stejně. Nikdo mě nepozdravil, nezamával. Mladá sousedka nezaběhla na kus řeči. Je to jasné. Moje auto je natolik součástí mé obecné vesnické identity, že když zmizí, virtuálně zmizím také.

Bylo to divné. Ne, že bych to nečekala! Ale stejně. Nikdo mě nepozdravil, nezamával. Mladá sousedka nezaběhla na kus řeči. Je to jasné. Moje auto je natolik součástí mé obecné vesnické identity, že když zmizí, virtuálně zmizím také. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koroški Slovenec in eden izmed najpomembnejših srednjeevropskih likovnikov našega časa Valentin Oman je dopolnil 90 let. Življenje je posvetil umetnosti slikanja, v kateri je z grafičnimi postopki in z inovativnimi likovnimi intervencijami razvil izviren slog. Pomembno je sooblikoval sodobno avstrijsko slikarstvo. Pustil je globok pečat na premnogih sakralnih objektih, pa tudi na posvetnih stavbah. Omanov osrednji motiv je že od nekdaj človek. Njegove fragmentirane podobe človeških figur so nedoločljive, nejasne in večplastne, tako pa namerno puščajo prostor gledalčevi domišljiji. Njegova praksa je usmerjena v postopek sam, pri katerem upošteva lastnosti materialov in se z njimi poigrava. Zanj so značilni plastenje, večkratno obdelovanje, odtiskovanje in uporaba medijskih podob ali umetnostnozgodovinskih referenc. Ob umetniškem ustvarjanju je tudi politično angažiran - poznan je kot borec za pravice koroških Slovencev in človek dejanj. V svojem najnovejšem delu dvojezične krajevne napise, simbol borbe koroških Slovencev za svoje pravice, uliva v bronaste stebre, ki so in še bodo postavljeni v javni prostor na avstrijskem Koroškem. Za to delo sam pravi, da je nekaj najboljšega, kar je naredil kot umetnik do zdaj. Z Valentinom Omanom se je pred dnevi, ob odprtju nove razstave Križev pot: Ukrajina / Bližnji vzhod v Koroški galeriji likovnih umetnosti v Slovenj Gradcu pogovarjala Urška Savič. Gre za zadnjo razstavo v ciklu Omanovo leto, s katerim so se muzejske ustanove v Sloveniji, Avstriji in na Slovaškem poklonile umetniku ob njegovem jubileju. Foto: Dobran Laznik

Koroški Slovenec in eden izmed najpomembnejših srednjeevropskih likovnikov našega časa Valentin Oman je dopolnil 90 let. Življenje je posvetil umetnosti slikanja, v kateri je z grafičnimi postopki in z inovativnimi likovnimi intervencijami razvil izviren slog. Pomembno je sooblikoval sodobno avstrijsko slikarstvo. Pustil je globok pečat na številnih sakralnih objektih, pa tudi na posvetnih stavbah. Omanov osrednji motiv je že od nekdaj človek. Njegove fragmentirane podobe človeških figur so nedoločljive, nejasne in večplastne, tako pa namerno puščajo prostor gledalčevi domišljiji. Njegova praksa je usmerjena v postopek sam, pri katerem upošteva lastnosti materialov in se z njimi poigrava. Zanj so značilni plastenje, večkratno obdelovanje, odtiskovanje in uporaba medijskih podob ali umetnostnozgodovinskih referenc. Ob umetniškem ustvarjanju je tudi politično angažiran, poznan je kot borec za pravice koroških Slovencev in človek dejanj. V svojem najnovejšem delu dvojezične krajevne napise, simbol boja koroških Slovencev za svoje pravice, uliva v bronaste stebre, ki so in še bodo postavljeni v javni prostor na avstrijskem Koroškem. Za to delo sam pravi, da je nekaj najboljšega, kar je naredil kot umetnik do zdaj. Z Valentinom Omanom se je pred dnevi, ob odprtju nove razstave Križev pot: Ukrajina / Bližnji vzhod v Koroški galeriji likovnih umetnosti v Slovenj Gradcu, pogovarjala Urška Savič. Gre za zadnjo razstavo v ciklu Omanovo leto, s katerim so se muzejske ustanove v Sloveniji, Avstriji in na Slovaškem poklonile umetniku ob njegovem jubileju.

4. adventná nedeľa Ustavične sa radujte v Pánovi. Opakujem: Radujte sa! Pán je blízko! Filipanom 4,4.5b Filipanom 4,4-7 4 Ustavične sa radujte v Pánovi. Opakujem: Radujte sa! 5 Vaša miernosť nech je známa všetkým ľuďom. Pán je blízko! 6 Pre nič nebuďte ustarostení, ale vo všetkom s vďakou predkladajte Bohu svoje žiadosti vo svojich modlitbách a prosbách. 7 A pokoj Boží, ktorý prevyšuje každý rozum, uchráni vaše srdcia a vaše mysle v Kristovi Ježišovi. Nie je radosť ako radosť. Asi neexistuje detské srdce, ktoré by sa netešilo na Vianoce. U dospelých je to s prežívaním radosti oveľa ťažšie. Možno keby sme vyhrali veľa peňazí, možno keby sme boli lepšie materiálne zabezpečení, možno vtedy by sa nás zmocnila radosť. Možno. Ale čo by stalo, keby sa to, po čom túžime, stalo skutočnosťou? Asi by sme prežili veľkú radosť. Ale ako dlho by takáto radosť trvala? Deň, týždeň, mesiac? Potom by prišli nové túžby a sny a tiež nové sklamania. Radosť, ktorá vychádza z hĺbky srdca, nie je závislá od vonkajších okolností, od životných podmienok, ona závisí od toho, čo sa skrýva v našom vnútri. Apoštol Pavol, keď písal tieto slová, sa nachádzal vo väzení. Odtiaľ adresuje výzvu o neustálej radosti v Pánovi. Vo väzení asi človek nemá veľa dôvodov na radosť, skôr by sme očakávali slová plné smútku, sklamania, či reptania. Vidíme, že Pavla ťažké okolnosti nezlomili. Práve naopak, on sa raduje a k radosti vyzýva aj ostatných. Z akej hĺbky sa rodila táto radosť? Jeho radosť pramenila zo skutočnosti, že Pán je blízko. Radosť v Pánovi, ktorého som spoznal ako svojho Záchrancu, to je to, čo oživuje aj tú najsmutnejšiu celu života. Nech táto radosť vstúpi aj do našich sŕdc, lebo Pán je blízko. Modlitba: Pane Bože, ďakujeme Ti, že nás pozývaš do radosti. Odpusť, že si skôr vyberám radosť, ktorá nie je Tvoja a netrvá večne. Oživuj ma duchovne, nech si vždy volím Teba a žijem v Tvojej tichej, no neustálej radosti. Amen. Pieseň: ES 22 Autor: Martin Chalupka „Veď všetky tieto veci urobila Moja ruka a všetky sú Moje,“ znie výrok Hospodina. „Na toho zhliadnem, kto je pokorný, má skrúšeného ducha a trasie sa pred Mojím slovom.“ Izaiáš 66,2 Keď sa zjavila dobrotivosť nášho Spasiteľa, Boha, a Jeho láska k ľuďom, zachránil nás nie pre skutky spravodlivosti, ktoré sme urobili my, ale podľa Svojho milosrdenstva. Títovi 3,4-5 Lukáš 1,26-38(39-56) • Izaiáš 62,1-5 • 2.Korinťanom 1,18-22 • Modlíme sa za: Kompas – tréningové centrum Otázky na rozjímanie: Ako dnes volím neustálu radosť v Pánovi namiesto ustarostenosti v mojich aktuálnych okolnostiach? Čo skrýva môj vnútorný svet, čo bráni radosti z Božej blízkosti, ako ju mal Pavol vo väzení? Ako môžem praktizovať modlitbu s vďakou, aby Boží pokoj strážil moje srdce a myseľ? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Když jsem byl malý, rodiče se báli, že jsem schizofrenní. Brzo mi bude padesát let a nechovám se úplně běžně. Naštěstí pracuju v oboru, kde je to tolerováno,“ říká ve Studiu N spisovatel Patrik Hartl. V rozhovoru s Filipem Titlbachem přiznává, že má obavy ze samoty. „Mám rád pop. Zajímá mě, co zajímá hodně lidí. Když něco fascinuje hodně lidí, fascinuje to i mě. Já se totiž bojím, že zůstanu sám. Nechci zůstat nepochopen. Nechci být nemilován, chci být v tom veřejném prostoru společně s ostatními. Čím je jich víc, tím jsem šťastnější,“ popisuje. Aktuálně se podle svých slov obává, že není dobrý manžel. „Když se objektivně podívám na to, jak pracuju, kolik energie dávám do psaní a vymýšlení, a kolik energie zbývá mojí ženě doma, musím říct, že na sebe nejsem pyšný a jsem nešťastný. Vidím, že na ni zbývají zbytky mé energie,“ říká otevřeně autor nové knihy Manželství. „Ve mně je tak moc lásky, že nevím, co s ní. Spoustu jí dávám ženě a dětem, ale oni už ji nechtějí, jsou jí přežraní, je toho na ně moc. Moje žena nevydrží moje neustálé návaly lásky,“ tvrdí. Být šťastný podle něj není normální stav. „Toho člověk musí nějak dosáhnout. Najít šťastné vazby s ostatními, najít spokojenost sebe sama v tom světě,“ říká Hartl ve Studiu N. „Mluvím o zdravých vazbách a pocitu, že je člověk užitečný, že ho společnost chce.“ Během rozhovoru se dostáváme k tomu, jak on sám prožívá vánoční svátky. „Baví mě, že si všichni hrají na to, že je svět hezčí než jindy. Mně nevadí, že Vánoce nejsou moc oduševnělé. Hlavně že je hezky, že to svítí a bliká,“ směje se. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Připravte se, protože Švanci v Koťák Live je přesně ten typ epizody, kde se smějete ještě dřív, než vůbec víte čemu.

Książka w której ukraińska pisarka w krótkich, sugestywnych migawkach pokazuje zderzenie Ukrainek z rosyjską agresją.

Lucie Kutrová po světě putuje už 10 let společně se svým psem Marvelem a občas i s lidskými parťáky. Třeba nedávno na polární výpravě. Poslechněte si rozhovor o cestách, o hledání svobody i sebe sama i o psí lásce.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucie Kutrová po světě putuje už 10 let společně se svým psem Marvelem a občas i s lidskými parťáky. Třeba nedávno na polární výpravě. Poslechněte si rozhovor o cestách, o hledání svobody i sebe sama i o psí lásce.

Moje žena je samaritánka. Aspoň ve vztahu k zelenině a ovoci. Doma se nám proto kvůli její potřebě konat dobré skutky pravidelně hromadí bizarní kolekce různě defektních plodů.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

W tym odcinku rozbieramy na czynniki pierwsze sposób myślenia ludzi, którzy budują majątek spokojnie i konsekwentnie. To rozmowa o jednej strategii zamiast stu pomysłach, o dyscyplinie na dekady, świadomym wyborze otoczenia, asertywności wobec presji zakupowej i o tym, dlaczego prawdziwe bogactwo zaczyna się od bezpieczeństwa finansowego, a nie od luksusu.Jeśli chcesz pieniędzy, które dają wolność a nie stres, ten odcinek jest dla Ciebie.

Piše Iztok Ilich, bere Dejan Kaloper. Boris Pahor je bil človek in pisatelj tolikih razsežnosti in dano mu je bilo tako dolgo živeti, da njegove biografije še dolgo ne bo mogoče skleniti z zadnjo piko. To potrjujejo predvsem epizode iz njegovega zasebnega življenja, o katerih dolgo ni rad ne govoril ne pisal in jih večidel niso razkrivali niti vpleteni bližnji in najbližji. Celo pisateljev sin Adrian je v uvodu v knjigo dolgoletne zaupne družinske prijateljice Ligi Roberto priznal, da je v njej odkril vrsto dotlej neznanih podrobnosti o očetu, ki »zdaj mozaik dopolnjujejo s podobo človeka in misleca«. Spominja se tudi njenih dragocenih besed, ko mu je nekega dne v želji, da premisli o svojih nespravljivih stališčih do premalo ljubečega in šibko navzočega očeta, dejala: »'Adrijan, nekoč sem v knjigi nekega cenjenega misleca prebrala, da so sinovi najslabši sodniki svojih očetov.' Zdaj lahko rečem,« ji je odvrnil on, »da sem si o svojem očetu ustvaril manj neprizanesljivo mnenje, in razumem, zakaj je moja mati odločitev za ločitev od življenjskega sopotnika venomer odlagala. Vodilo jo je čustvo, ki se mu pravi ljubezen …« Ligi Roberto svoje beležnice spominov, anekdot in premislekov, kot jo je podnaslovila, ni v prvi vrsti posvetila pisatelju, zvestemu prijatelju, temveč njegovi soprogi, »dragi prijateljici Radi zdaj, ko so se odrske luči utrnile.« Največ zato, ker je v tej poslovilni knjigi zapisala in objavila marsikaj, kar je tudi pisateljevi najbližji sopotnici ostalo prikrito. Ali pa je vedela, le besede so ostale neizrečene. Na doslej neznane poteze v Pahorjevem portretu opozarja tudi pisec druge uvodne besede Miran Košuta. »V knjigo preliti spomin Ligi Roberto,« pravi, »nam izrisuje povsem drugačnega človeka: mehkega in radodarnega prijatelja, prisrčnega pošiljatelja razglednic z vseh koncev Evrope, obzirnega zaupnika in družinskega dopisnika, krhkega, nege, zdrobovih juhic in volnenih šalov potrebnega starostnika, skrbnega in krivdno skesanega soproga ljubljene in varane žene Rade …« V prvem delu knjige Ligi Roberto Moje prijateljstvo z Borisom Pahorjem zaživijo svoje posebno življenje njeni pogosti telefonski pogovori z Rado, ko sta si delili čustva, se umirjali in spodbujali, kdaj tudi smejali. Ko je prijateljičino šibko srce omagalo, je ona ostala tu, da ohranja njene misli. Oživljala jih je, ko si je obnavlja njene besede, polne tankočutnih razmislekov, vprašanj in ženskih zaupnosti. Da je ni še pogosteje klicala, jo je »zadrževala utrujenost v njenem glasu, ko je bil govor o rečeh, ki so ji vzbujale boleče spomine«. Poleti 2009, po civilnem slovesu množice prijateljev od Rade na Repentabru in po zadnjem dejanju na pokopališču pri Sv. Ani, kjer je Ligi ob odprtem grobu prebrala svoj poslovilni pozdrav, se je vez med njo in ovdovelim pisateljem še poglobila. Stala mu je ob strani, mu dajala oporo in ga opogumljala. Med njima so romala pisma, nekatera natipkana, druga izpisana z roko, dolga ali le pozdravi v nekaj besedah na razglednicah. Ligi se je veselila pisateljevih vse številnejših priznanj in počastitev ter prevodov, posebno zamudniških v italijanščino. Nekaterim je tudi sama pomagala odpirati vrata, že leta 2012 na primer Zlati ptici, kovancu, s katerim so Benetke od časov republike počastile svoje plemiče, člane Velikega sveta. S prijatelji iz Veneta je nato poskrbela, da je mesto Treviso, odlikovano z zlato medaljo za odpor, Borisu Pahorju, kandidatu za Nobelovo nagrado za literaturo, leta 2014 podelilo častno meščanstvo. Poleti 2020, štirinajst let po njeni pobudi takratnemu predsedniku Italije za visoko državno priznanje Pahorju, je pisatelj ob stoti obletnici požiga Narodnega doma v Trstu iz rok Sergia Matarelle to odlikovanje – Veliki križ reda zaslug Republike Italije – tudi prejel. Ligi Roberto se z nežnostjo in obžalovanjem spominja tudi zadnjega prijateljevega klica po telefonu. Bilo je na velikonočno jutro leta 2022, poldrugi mesec pred njegovo smrtjo. Po tem ganljivem slovesu je ostala sama s spomini na skupne trenutke. V knjigi, nadaljevanju pogovora iz tostranstva v onstranstvo, jih je nanizala v prizadevanju, da bi ostala kar najbolj zvesta pisateljevim besedam. Večinoma jih je zapisala kot dvogovore ne glede na časovno zaporedje, kot da so ravnokar izzveneli, Pomemben delež v knjigi Ligi Roberto Moje prijateljstvo z Borisom Pahorjem, ki jo zaključujejo strani z izbranim dokumentarnim gradivom, imajo avtoričini spomini na otroštvo v Novigradu. Posebno na dan, ko je morala družina v izgnanstvo. V knjigi Ljubljena in neznana Istra je zapisala: Naš odhod, v strahu pred maščevalnim nasiljem nad Italijani, »je bil pristen, bridek beg duš mimo vseh dogovorov, gnan od hudournega toka moralnega in stvarnega nasilja novih okupatorjev«. Pahor jo je, se spominja, takoj po tem, ko mu je v pismu omenila odličen sprejem svoje knjige, poklical po telefonu in dejal: »Treba je podpreti začeti proces pomiritve, ki ga nihče ne more obsojati, da se boleča igra zaključi.« Sama je pozneje v tem duhu dodala: »Potrebujemo skupno voljo za spoštovanje spomina tolikih mrtvih, da bi arhivirali poglavje o strahotni drugi svetovni vojni.«

Je Česká republika spálenou rozkradenou zemí, nebo relativně bohatou zemí uprostřed Evropy, ve které se hezky žije?Jaký je náš domov?Dozvíte se v následujícím videu...Doufám, že vás bude video bavit a něco nového se z něj dozvíte...Video: Rusko, ráj na Zemi? : https://youtu.be/wvyG6L88PgI?si=pw_6wHWrf4A33magPodpořit mou tvorbu můžete na účet:274142500287/0100 , IBAN: CZ57 0100 0000 2741 4250 0287nebo na:https://ko-fi.com/luckylukeczDíky moc...Moje videa můžete poslouchat i jako podcasty na Spotify a mnoha dalších platformách:https://open.spotify.com/show/5pfDRfFBvhHV03NBAPX1SW?si=cfbd05125dc9405cStarší videa, rozhovory a podcasty najdete na youtube kanálu Svobodný prostor / @svobodnyprostor a webu www.svobodnyprostor.cz.Facebook LuckyLukeCZ : https://www.facebook.com/profile.php?id=100087512183801Instagram LuckyLuke : https://www.instagram.com/luckyluke.cz/?igshid=ZGUzMzM3NWJiOQ%3D%3D#luckyluke #luckylukecz #podcast #podcasts #youtubepodcast #czech #cesko #česko @LUCKYLUKECZ @SVOBODNYPROSTOR ​Zdroje použité ve videu jsou v prvním příspěvku pod videem, sem se bohužel nevešly, protože je to příliš mnoho znaků.

Moje kamarádka je svatá žena. Má tři syny a manžela a o všechny se vzorně stará. Vaří, peče, dům jako klícka, děti jako ze škatulky. Kromě toho chodí do práce, angažuje se v charitě a vede pěvecký sbor.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gościem piątego odcinka nowego sezonu podcastu jest psycholog i wybitny mówca motywacyjny Jacek Walkiewicz. Mowa Walkiewicza „Pełna Moc Możliwości” ma 10 milionów wyświetleń. Dorosłych Polaków jest około trzykrotnie więcej. W audycji autor opowiada, jak powstał wykład. Omawiamy profesjonalizm, który nie jest dziełem przypadku oraz analizujemy szkodliwe przekonania. Zastanawiamy się także nad momentami, które nas zmieniają. Walkiewicz apeluje o wykorzystywanie szans. W audycji udział biorą politycy, artyści, działacze, psychiatrzy. Osoby mające wpływ. Moje zaproszenie przyjęli Pierwsza Dama Jolanta Kwaśniewska, Agnieszka Holland, profesor Bogdan De Barbaro.Masz pytania lub chcesz podzielić się przemyśleniami na temat odcinka? Instagram: @justyna.kopinska.Podcastu „O milimetr do przodu” możesz posłuchać na platformach Spotify, Apple Podcasts oraz YouTube.

 W Poranku Radia Wnet leśnik dr inż. Stefan Traczyk, przewodniczący Rady Instytutu Debat o Środowisku, opisuje sytuację branży po proteście leśników, myśliwych i pracowników przemysłu drzewnego w Białymstoku.Jak mówi, środowisko na przestrzeni zaledwie roku znalazło się w kryzysie, którego skalę – jego zdaniem – wciąż zaniża się w przestrzeni publicznej.Na początku rozmowy odwołuje się do twardych zasad ekonomii, które przez lata były fundamentem funkcjonowania Lasów Państwowych.Powszechną wiedzą ekonomiczną jest to, że jedna złotówka z pozyskanego drewna generuje pięć złotych w przemyśle i usługach wokół leśnictwa. Czyli tak naprawdę – i to nie podlega dyskusji – jeżeli na przykład porównamy dane opublikowane oficjalnie, to przychody Lasów Państwowych za 2023 rok wynosiły 14 miliardów 626 milionów złotych, a w 2024 roku było to już 13 miliardów 18 milionów. Większość tych przychodów to przychody z pozyskania drewna. To pokazuje, że przychody lasów państwowych drastycznie się zmniejszyły– wyjaśnia. To – jak tłumaczy – efekt decyzji administracyjnych, które zatrzymały dużą część prac leśnych i ograniczyły zbyt surowca.Traczyk szczególnie podkreśla skutki decyzji minister klimatu wydanej 8 stycznia 2024 roku, nakazującej wyłączenie z użytkowania 94 tysięcy hektarów lasów.W swoich analizach przeliczyłem te hektary na przychody. Wyszło mi 192 miliony złotych strat. Ale wtedy zakładałem to jeszcze zanim pojawiły się dane statystyczne i sprawozdawcze. Nie uwzględniłem, że to zadziała jak w każdej administracji. Lasy Państwowe to również administracja. I nagle okazało się, że te straty nie wyniosły około 200 milionów, tylko że Lasy Państwowe zmniejszyły dochody z pozyskania drewna o około półtora miliarda złotych– dodaje. Jak dodaje, nikt nie przewidział tak gwałtownego załamania.„Z gospodarki zniknęło 9 miliardów złotych. A z budżetu państwa – 3 miliardy”Dla Traczyka najważniejszy jest nie tylko spadek przychodów Lasów Państwowych, ale efekt domina w gospodarce.Jeżeli te półtora miliarda przeliczymy na wskaźniki gospodarki, to w gospodarce i w usługach wokół leśnictwa w 2024 roku zniknęło 7,5 miliarda. I plus te półtora miliarda po stronie dochodów Lasów Państwowych – to jest razem 9 miliardów złotych. Z moich analiz i z rozmów w Instytucie Debat o Środowisku wynika, że około jednej trzeciej tej kwoty, czyli trzech miliardów złotych, to są przychody Skarbu Państwa. Trzy miliardy złotych zniknęły nagle w 2024 roku z budżetu państwa– wylicza.Jak podkreśla, to nie są dane dotyczące prywatnych firm – lecz systemowych wpływów do budżetu krajowego.Likwidacje, zwolnienia i dramaty rodzinSytuację opisuje emocjonalnie, ale precyzyjnie.To wygląda bardzo tragicznie. Po prostu te straty w budżecie państwa i w przedsiębiorstwach są ogromne. I dlatego 5 grudnia ten protest się odbył – bo ludzie zorientowali się, że to będzie szło na ostro. Kiedy nie ma pieniędzy w Lasach Państwowych i w całym przemyśle drzewnym, to ludzie tracą pracę, zamykają firmy. A ja, jako leśnik, pamiętam czasy, kiedy profesor Jan Szyszko ostrzegał, że tak się to skończy– komentuje.Przywołuje także doświadczenie osobiste, które – jak mówi – wstrząsnęło nim jako obywatelem.Ja mam niepełnosprawne dziecko. Moje dziecko zostało skierowane do szpitala i usłyszałem, że nie ma pieniędzy. W systemie zdrowotnym nie ma pieniędzy. A ja wiem, że trzy miliardy zniknęły z budżetu państwa dlatego, że pseudoekolodzy wierzą, że drewno można pozyskiwać bez wycinania drzew– dodaje.Fundacje, grunty i nowy „model biznesowy”Traczyk mówi otwarcie o mechanizmach, które jego zdaniem pojawiły się wokół decyzji ministerialnych.Są ludzie, którzy wierzą, że mięso pochodzi z Biedronki, są stowarzyszenia typu ‘ratujmy stare drzewa', ‘kochajmy kotki', różne. To oczywiście bywa śmieszne, ale problem jest poważny. Są fundacje, które kupują grunty po trzy tysiące złotych za hektar, potem w planach miejscowych przeznacza się to pod zalesienia i sprzedaje Lasom Państwowym, które mają prawo pierwokupu. I nagle trzy tysiące zamienia się w trzydzieści tysięcy. Pomysł biznesowy sam się nasuwa– komentuje. Według niego nie chodzi o incydenty, ale o realny wpływ na decyzje resortu klimatu. Jak zaznacza, „te fundacje mogą mieć bardzo duży wpływ na Ministerstwo Klimatu i Środowiska. I to jest bardzo niebezpieczne”.W końcowej części rozmowy Traczyk mówi o zagrożeniu dla samej struktury własności lasów.W Unii Europejskiej 60 procent lasów to są lasy prywatne. Lasy państwowe są konkurencją. I są siły, które są zainteresowane tym, żeby doprowadzić do ich likwidacji w dotychczasowej formie– zaznacza.Wyjaśnia też, jak jego zdaniem taki proces mógłby wyglądać.Jeśli wyjdzie pani na ulicę i powie, że trzeba sprywatyzować Lasy Państwowe, to panią rozszarpią. Ale jeżeli doprowadzi się do tego, że Lasy Państwowe stracą płynność finansową, to trzeba będzie to jakoś modyfikować. I wtedy naród zrozumie– komentuje./fa

W tym odcinku opowiadam o 7 nawykach finansowych, które niszczą Twoje bogactwo. 

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Moje babička Blanka a její bratr Jiří se před desítkami let rozhádali na život a na smrt. Hlavním důvodem byly, jak už to tak bývá, dědictví a majetek. Oba se dožili požehnaného věku a já se v posledních letech jejich života snažil, aby se, než odejdou z tohoto světa, po letech setkali a usmířili. Nepodařilo se to. Křivdy byly příliš hluboké a nerozum obou příliš velký.

Mentalakrobat und Hypnosekünstler aus dem Land der Wurst in der Brottasche Mateusz Zukowski hat mit seinem neusten Trick "Ball in Tor" mal wieder das magdeburger Publikum in Staunen versetzt. Auch Zukowski selber hat sich zu Wort gemeldet:Bardzo si cieszymy, e udao nam si dzi odnie zwycistwo. Moje bramki dedykuj Darianowi i Maikowi z podcastu 100% Unterklassig!Arbeitszeitbetrug Dieser Podcast wird vermarktet von der Podcastbude.www.podcastbu.de - Full-Service-Podcast-Agentur - Konzeption, Produktion, Vermarktung, Distribution und Hosting.Du möchtest deinen Podcast auch kostenlos hosten und damit Geld verdienen?Dann schaue auf www.kostenlos-hosten.de und informiere dich.Dort erhältst du alle Informationen zu unseren kostenlosen Podcast-Hosting-Angeboten. kostenlos-hosten.de ist ein Produkt der Podcastbude.

Moje babička Blanka a její bratr Jiří se před desítkami let rozhádali na život a na smrt. Hlavním důvodem byly, jak už to tak bývá, dědictví a majetek. Oba se dožili požehnaného věku a já se v posledních letech jejich života snažil, aby se, než odejdou z tohoto světa, po letech setkali a usmířili. Nepodařilo se to. Křivdy byly příliš hluboké a nerozum obou příliš velký.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miloň Čepelka, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a autor mnoha básní, se představuje v nečekané roli – jako debutující hudební autor. Jeho básně totiž nově získaly hudební podobu díky skladateli a režisérovi Patriku Ulrichovi. Výsledkem jejich spolupráce je Šansonárium, projekt propojující poezii, hudbu a herecký výraz. Jak si rozumějí zástupci dvou generací s odstupem téměř šedesáti let? A jak se Miloň Čepelka dostal k psaní haiku?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pády z postele jsou rozhodně téma, myslím, že i mezi rodiči jako partnery, komu se to stane dřív. Často je to chvilka – dítě si někam jen položíme, než si obujeme botu. A ono se nám zatím skutálí z té postele na zem,“ říká Cyril Matějka v epizodě Houpačky s Děckařem, kde se věnujeme úrazům.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pády z postele jsou rozhodně téma, myslím, že i mezi rodiči jako partnery, komu se to stane dřív. Často je to chvilka – dítě si někam jen položíme, než si obujeme botu. A ono se nám zatím skutálí z té postele na zem,“ říká Cyril Matějka v epizodě Houpačky s Děckařem, kde se věnujeme úrazům.

Lovelyn Dušanič je Filipinka, ki že 2 leti neprekinjeno živi v Sloveniji. Kot otrok si je želela pomagati skupnosti, zato je bila njena prva želja postati županja. Danes dela kot zdravstvena delavka v Domu upokojencev Šmarje pri Jelšah. Odločitev, da se z možem, ki je Slovenec, preseli v Slovenijo, je bila zanjo hkrati najlažja in najtežja. Najlažja zato, ker je vedela, da ga ljubi, in ker ji je Slovenija res všeč. Najtežja pa zato, ker se ni mogla izogniti stereotipu, da se Filipinke poročijo in preselijo v tujino zaradi denarja.

Na sociálních sítích s vtipem sobě vlastním vysvětluje rodičům, jak mají správně léčit neduhy svých dětí. Své první video natočil v roce 2024. Ze smrkajícího medvěda se stal hit a dnes pediatra sledují tisíce lidí. Své rady letos navíc sepsal do knihy Děcké lékařství a jeho chuť tvořit rozhodně neupadá. Nejen o tom mluvil v pořadu Až na dřeň Cyril Matějka neboli Cyril Děckař.

Byla to nejsilnější, ale taky nejšílenější cesta, kterou jsem doteď podnikl, tvrdí zpěvák Ben Cristovao. S přírodovědcem Arthurem Sniegoněm strávil 20 dní v Kongu, kde se vydali po stopách kriticky ohroženého slona pralesního. Natočili společně dokument Kongo: Cena slona. „Vzniklo to komunikačním šumem,“ říká Cristovao v pořadu Osobnost Plus. „Moje prvotní představa byla, že se pojedeme mrknout na ohroženého slona. Pak proběhl šok z toho, co se tam reálně děje a co nás čeká.“

Byla to nejsilnější, ale taky nejšílenější cesta, kterou jsem doteď podnikl, tvrdí zpěvák Ben Cristovao. S přírodovědcem Arthurem Sniegoněm strávil 20 dní v Kongu, kde se vydali po stopách kriticky ohroženého slona pralesního. Natočili společně dokument Kongo: Cena slona. „Vzniklo to komunikačním šumem,“ říká Cristovao v pořadu Osobnost Plus. „Moje prvotní představa byla, že se pojedeme mrknout na ohroženého slona. Pak proběhl šok z toho, co se tam reálně děje a co nás čeká.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ahmed Ghorab je počítačový vědec, kterému se díky studentské nadaci podařilo odjet z válečné Gazy. Jeho rodina tam však zůstala. Slíbil, že je dostane k sobě do Evropy. Narazil ovšem na tvrdou slovenskou byrokracii, se kterou už víc než rok bojuje. Mezitím se psychický i zdravotní stav jeho dětí výrazně zhoršil. Na Slovensku s Ahmedem Ghorabem natáčela Pavla Holcová.Reportážní série Gaza vznikla na základě třinácti rozhovorů natočených mezi uprchlíky v Egyptě i vedených online přímo s lidmi v Gaze na přelomu srpna a září 2025. Režie, zvuk a hudba Miroslav Tóth. České znění Petr Gojda.Sledujte nás také na webu ⁠⁠investigace.cz.