Podcasts about vesnice

Do pořadu Buchty tentokrát přišla zpěvačka, učitelka dramatické výchovy nemocniční klaunka a koňařka Lucie Dlabolová, která vyprávěla o tom, jakou mají koně náladu a jak se žije v Zadním Mostku.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do pořadu Buchty tentokrát přišla zpěvačka, učitelka dramatické výchovy nemocniční klaunka a koňařka Lucie Dlabolová, která vyprávěla o tom, jakou mají koně náladu a jak se žije v Zadním Mostku.

Děti z Bullerbynu slaví 80 let. Víte, jak se správně vyslovuje Bullerbyn a proč tahle švédská vesnice dodnes okouzluje? Více o knize spisovatelky Astrid Lindgrenové nám prozradí náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesničce Zalipie na jihovýchodě Polska se říká malovaná ves. Zhruba čtyři desítky tamních domů totiž zdobí květinové vzory. Někdy jednobarevné, jindy pestrobarevné. Někde jsou květy jen na úzkých plaňkách plotů, jinde na kbelíku nad studnou. Často ale pokrývají celá průčelí domů nebo stodoly. Tamní malovaná tradice je o to zajímavější, že stále žije. Místní rádi zdůrazňují, že Zalipie není skanzen, ale živá vesnice.

Vesničce Zalipie na jihovýchodě Polska se říká malovaná ves. Zhruba čtyři desítky tamních domů totiž zdobí květinové vzory. Někdy jednobarevné, jindy pestrobarevné. Někde jsou květy jen na úzkých plaňkách plotů, jinde na kbelíku nad studnou. Často ale pokrývají celá průčelí domů nebo stodoly. Tamní malovaná tradice je o to zajímavější, že stále žije. Místní rádi zdůrazňují, že Zalipie není skanzen, ale živá vesnice.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve stodole se nachází například i vyorávač brambor, kterému se lidově říkalo čert. Stěhovat ho museli v šesti lidech. Obnovenou roubenou stodolu si mohou návštěvníci poprvé prohlédnout tuto sobotu.

Vyšší odměny a také velký zájem. I to platí o letošní soutěži Vesnice roku Plzeňského kraje. Celkem se přihlásilo 22 obcí, 10 z nich pak soutěží vůbec poprvé.

Tak jsme si zase vyrazili na chaloupku. Promrzlá chatička, rozbité dveře a všudypřítomná mlha nám ale nezabránily v tom, abychom si to užili a řešili jsme krásné chatičkovské téma. Dojde na nejlepší filmy vystihující vesnickou atmosféru, nezkrocenou divočinu, ale i takové, které vyloženě vybízejí ke grilovačce nebo k otevření lahve s něčím lahodným. Tak si to snad užijete stejně jako my. MovieZone Live Živě v Řevnicích už ve čtvrtek 21.5.: https://www.smsticket.cz/vstupenky/69177-moviezone-live-zive-od-snezenek-po-prcicky-kino-revnice-revnice MovieZone Live Živě v Brně už ve středu 27.5.: https://www.kinoscala.cz/?cinema=5&hall=21%2C22%2C46&sort=sort-by-data&projection=47937 MZ Universe:  Web: https://www.moviezone.cz FB: https://www.facebook.com/moviezonecz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz Herohero: https://herohero.co/moviezonelive CSFD: https://www.csfd.cz/film/303130-moviezone-live/prehled/ Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Encyklopedie sci-fi filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/92065999/encyklopedie-sci-fi-filmu/ Kniha Legendy akčního filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84266791/legendy-akcniho-filmu/ #moviezone #moviezonecz #mzlive

Miroslav Kroc je od roku 2024 senátor za obvod č. 8 – Rokycany a od roku 2024 zastupitel Plzeňského kraje. Je rovněž 1. místostarostou České obce sokolské. Starostou obce Břasy na Rokycansku je od roku 2014. Pod jeho vedením dostala obec titul Vesnice roku Plzeňského kraje.Všechny díly podcastu O čem se mluví v Plzeňském kraji můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Všechno musí být černobílé a odstínů mezi tím se bojíme, protože jsou složitější. Ve filmech je ale dobré mít pestrou paletu komplexních postav, se kterými se můžete či nemusíte ztotožnit,“ říká filmový režisér Šimon Holý. S moderátory hotcastu Pot se sešel na filmovém festivalu Jeden svět, kde společně debatovali po snímku Queer rodeo, který se zabývá maskulinitou i touhou po svobodném vyjádření sexuality. Jak se dnes těmito tématy zabývá česká audiovize?

Navázat na loňského celorepublikového vítěze z Orlickoústecka by určitě chtěla některá z obcí Pardubického kraje. Hejtmanství slibuje atraktivní odměny.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pátrali po dívkách ve východní Evropě, objížděli česká i slovenská města, navazovali kontakty přes modelingové agentury a slibovali kariéru v modelingu. Část nově zveřejněné korespondence z Epstein Library ukazuje, že i Česká republika byla terčem zájmu lidí, kteří pro Jeffreyho Epsteina vyhledávali ženy. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.https://www.investigace.cz/v-lete-pujdu-obhlednout-male-vesnice-na-slovensku-a-v-cesku-lide-jeffreyho-epsteina-vyhledavali-divky-i-u-nas/

Vesnice využívají nástrojů umělé inteligence pro tvorbu vlastních hymen. Jednu takovou má i Dalečín na Žďársku.

Dobrovolné hasičky ze Zíchova na Domažlicku nafotily odvážný kalendář a jeho výtěžek věnovaly na pomoc lidem s amyotrofickou laterální sklerózou. Z původně malé akce vznikla sbírka, která přinesla kolem sta tisíc korun.

Hostkou Buchet byla tentokrát Majda, která je studentkou doktorského studia biologické chemie a ve volném čase pracuje jako šatnářka a uvaděčka v divadle.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostkou Buchet byla tentokrát Majda, která je studentkou doktorského studia biologické chemie a ve volném čase pracuje jako šatnářka a uvaděčka v divadle.

Vesnice ročně hospodaří se zhruba šesti miliony korun. Vedení obce se proto snaží získat dotaci na takzvanou decentralizovanou kanalizační síť.

Nejhezčí pohled na Žermanice je rozhodně z hráze Žermanické přehrady. Až se jednomu může zatočit hlava z té výšky. Tato nevelká vesnice ovšem nabízí nejednu zajímavost.

„Určitě bychom uvítali, kdyby měli zájem mladí lidé, doufejme, že se přihlásí," říká k nadcházejícím komunálním volbám starosta Zubří na Žďársku Jiří Havlíček.

Dumnezeu nu Își conduce copiii altfel decât ar alege ei înșiși dacă ar vedea sfârșitul de la început. Citește acest devoțional și multe alte meditații biblice pe https://devotionale.ro#devotionale #devotionaleaudio

„Návštěvníci mají možnost si vyzkoušet, osahat materiály, ale i tu módu, protože Keltové se opravdu rádi strojili,“ popisuje kurátorka.

Olga Černá se věnuje historii jihočeské emigrace do Ameriky v 19. století. Je totiž rodačkou z vísky Kojákovice, ze které za Rakouska-Uherska odešla do takzvaného Nového světa velká část obyvatel. Pracovala v třeboňském archivu, založila Venkovské muzeum v Kojákovicích a také nevládní organizaci Rožmberk, která pomáhá lidem najít a pochopit rodové kořeny.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obec Velký Malahov leží nedaleko Horšovského Týna směrem na Stříbro. Patří k ní také vesničky Jivjany a Ostromeč. Děti ze všech tří vesnic navštěvují mateřinku v Mezholezích a základní školu pak v Horšovském Týně.

Mají vlastní domov pro seniory, silné komunitní zázemí a celkově velmi komplexní infrastrukturu. I proto se Čestice na Strakonicku staly jihočeskou Vesnicí roku 2025. Pro vedení městysu byl zisk titulu obrovským překvapením. Podle nezávislého starosty Jana Zábranského soutěž tamní obyvatele spojila.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

Titul Knihovna roku Středočeského kraje 2025 na základě účasti v soutěži Vesnice roku získala Obecní knihovna Kostomlaty nad Labem na Nymbursku. Od roku 2010 ji spravuje komunitní centrum Klub Kamarád z.s.. Knihovna i Klub jsou centrem komunitního života v obci. Knihovna sídlí v přízemí místní základní školy, a přestože má otevřeno pouze několik hodin týdně, svým rozsahem a nabídkou aktivit výrazně překračuje tradiční roli knihovny.

O modrých skřítcích už někdy v životě slyšel asi každý. Jsou původem z Belgie a vznikl o nich seriál i film. Víte, kde leží skutečná šmoulí vesnice?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec Petr Uhlík, proslavený rolemi v seriálech Metoda Markovič: Hojer nebo Adikts, žije v Ústeckém kraji. Lásku k tomuto regionu má spojenou i se svou ženou. Rád prozkoumává místní historii i zaniklé obce, které se na svazích Bukové hory nacházejí.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec Petr Uhlík, proslavený rolemi v seriálech Metoda Markovič: Hojer nebo Adikts, žije v Ústeckém kraji. Lásku k tomuto regionu má spojenou i se svou ženou. Rád prozkoumává místní historii i zaniklé obce, které se na svazích Bukové hory nacházejí.

Z vyhlídky, která je zbytkem hradu Karla IV., je jeden z nejkrásnějších výhledů na Karlovy Vary. Zalité ten první festivalový víkend nejen davy návštěvníků 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, ale také letním červencovým sluncem, nespalujícím, ale hřejícím. Díval jsem se na plné terase zdejšího baru na tu krásu, na ten lidský mumraj pode mnou. A nemohl jsem tomu uvěřit. Nemohl jsem uvěřit, že jsem v metropoli nejchudšího kraje v Česku.

Z vyhlídky, která je zbytkem hradu Karla IV., je jeden z nejkrásnějších výhledů na Karlovy Vary. Zalité ten první festivalový víkend nejen davy návštěvníků 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, ale také letním červencovým sluncem, nespalujícím, ale hřejícím. Díval jsem se na plné terase zdejšího baru na tu krásu, na ten lidský mumraj pode mnou. A nemohl jsem tomu uvěřit. Nemohl jsem uvěřit, že jsem v metropoli nejchudšího kraje v Česku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tradiční soutěž Vesnice roku v Olomouckém kraji čelí nízkému zájmu obcí. Loni se přihlásilo pouze sedm vesnic, což ohrozilo samotné konání soutěže v regionu. Přitom vítězové jednotlivých kategorií mohou získat finanční odměny ve statisících korun.

I když vznik fantastické literární Středozemě inspirovaly mýty a legendy Britských ostrovů a starých Seveřanů, dnes je svět klasických fantasy děl jako Pán Prstenů a Hobit jednoznačně spojený s Novým Zélandem. Právě tam totiž natáčel režisér Peter Jackson filmy podle románů spisovatele J. R. R. Tolkiena. Některé filmové kulisy tam dodnes najdete, proměnily se jen v turistické atrakce. Mezi největší stále funkční filmové kulisy na světě patří novozélandský Hobitín.

I když vznik fantastické literární Středozemě inspirovaly mýty a legendy Britských ostrovů a starých Seveřanů, dnes je svět klasických fantasy děl jako Pán Prstenů a Hobit jednoznačně spojený s Novým Zélandem. Právě tam totiž natáčel režisér Peter Jackson filmy podle románů spisovatele J. R. R. Tolkiena. Některé filmové kulisy tam dodnes najdete, proměnily se jen v turistické atrakce. Mezi největší stále funkční filmové kulisy na světě patří novozélandský Hobitín.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Psaní rukou pomáhá myslet a lépe si pamatovat. Má v éře klávesnic stále smysl? O výhodách i úskalích víc řekne náš bohemista.

Spojování obcí pod tisíc obyvatel, které navrhuje Národní ekonomická rada, naráží na odpor starostů. Přitom podle člena rady a poradce premiéra Daniela Münicha by to zvýšilo efektivitu a ušetřilo několik miliard. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí a starosty Velkého Oseka Pavla Drahovzala si to stát nemůže direktivně vynutit. „Společenství obcí je nejlepší kompromis. Věříme, že může přinést ekonomické a lidské úspory,“ popisuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Spojování obcí pod tisíc obyvatel, které navrhuje Národní ekonomická rada, naráží na odpor starostů. Přitom podle člena rady a poradce premiéra Daniela Münicha by to zvýšilo efektivitu a ušetřilo několik miliard. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí a starosty Velkého Oseka Pavla Drahovzala si to stát nemůže direktivně vynutit. „Společenství obcí je nejlepší kompromis. Věříme, že může přinést ekonomické a lidské úspory,“ popisuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Ukrajinu jezdí fotografovat deset let, poslední dva roky dokumentuje místa nejvíc zasažená válkou. „Jiní fotí zázemí nebo každodennost hlouběji v týlu. Mě primárně zajímá to epicentrum,“ říká fotograf Stanislav Krupař, který byl hostem podcastu Mediální cirkus a který se do válkou zmítané země znovu vydal tento týden, jen pár dní po natočení rozhovoru.Opět přitom míří do míst nejtužších bojů, konkrétně do Doněcké oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. „V Pokrovsku, Avdijivce a Vuhledaru mám spoustu známých jak mezi civilisty, tak mezi vojáky. Teď se tam ta situace silně dramatizuje. Tak chci být u toho,“ vysvětluje s tím, že právě v Avdijivce se probudil i 24. února 2022, kdy Kreml zahájil vpád na ukrajinské území.Ruská vojska v posledních dnech přitvrzují v útocích na ukrajinskou obranu u zmíněného Pokrovska. Boje v okolí města a přilehlých vesnicích doprovází ustavičné ostřelování, kvůli kterému už podle agenturních zpráv zemřelo i mnoho civilních obyvatel.„Vesnice za vesnicí, které jsem dobře znal, mizí z povrchu zemského a mě to samozřejmě strašně trápí a štve. I to je důvod, proč se tam chystám.“ říká Krupař s tím, že opět jede i za vojáky, kteří budou blízko první linie. „Od té doby, co jsou tam nasazeni, to území jenom pomalu, ale vytrvale ztrácí. Vesnice, ve kterých jsem s nimi byl ještě na jaře, jsou už dávno ve spárech ruské armády.“Právě díky dobrým vztahům s ukrajinskými vojáky se fotografovi pravidelně daří proniknout až do míst nedaleko fronty. Spolupracuje třeba se skupinou snajprů. Několik dní také strávil s lékaři u Avdijivky v polní ošetřovně, která jinak bývá pro novináře nepřístupná.„Hele, pojedeš s námi úplně dopředu“Nebojí se při takových akcích o život? „Není to tak, že by mě vzali všude, kam bych chtěl. Do těch nejdivočejších bojů mě nikdy nevzali. Řídím se jejich rozkazy, respektuju to, co mi nabídnou a to, co mi zakážou. Netlačím se nikam přes jejich zákaz,“ reaguje Krupař.„Mě baví být v uzavřeném kolektivu třeba do 20 lidí, kde můžu důvěrně poznat jednotlivé účastníky a můžu navázat blízké vztahy uvnitř té skupiny. Zároveň je pozoruju a z toho vznikají moje fotografie. A už je v zásadě jedno, co se odehrává. Samozřejmě, pokud ti kluci jedou někam do akce a jsou ochotni vzít mě s sebou, tak jedu. Už jenom proto, abych nebyl za srágoru, který jenom parazituje a plně se neúčastní jejich života.“Přímo v akci se snajpry nebyl od konce loňského roku: „Ještě začátkem listopadu, kdy bojovali v Avdijivce, mi nabízeli: hele, pojedeš s námi úplně dopředu na naše pozice. To bylo 800 metrů za frontou, odkud likvidovali nepřátelské vojáky. Ale já jsem měl sérii zakázek pro německá média a když jsem se tam v půlce prosince vrátil, tak už to nešlo. Rusové začali víc tlačit, používali klouzavé bomby KAB, které likvidovaly celé baráky. A to už mě řekli: omlouváme se , ale teď tě tam nevezmeme. To už je příliš riskantní.“Udržování blízkých vztahů s místními je pro Krupařovu práci zásadní. Díky tomu ví, kdy si může dovolit fotit: „Lidi si na mě zvyknou a necítím se jako hyena. Což se mi párkrát stalo při leteckých útocích v Kyjevě nebo v Pokrovsku. Je zmatek, lidi upí, teče krev a do toho objeví parta reportérů, kteří neumějí ani ukrajinsky, ani rusky anemilosrdně tam začnou fotit. V těch situacích se cítím hrozně nesvůj a musím se nutit, abych to dělal taky. A to nemám rád. Takže pro mě je klíčové, být v kolektivu lidí, které znám.“Stanislav Krupař, který v minulosti fotil například pro Lidové noviny nebo časopis Reflex, se v posledních letech živí jako fotograf a reportér na volné noze. Spolupracuje především s německými týdeníky a časopisy Die Zeit, Stern nebo Focus, se švýcarským Neue Zürcher Zeitung nebo s holandskými a belgickými médii. V Česku pak třeba s magazínem Reportér, příležitostně například i se Seznam Zprávami.„V ideálním případě to funguje tak, že tě tam ta redakce vyšle. Ale teď je pro mě čím dál tím obtížnější přesvědčit někoho, aby mně zakázku dal. Vyjíždím tam vlastně na svý triko,“ popsal Krupař úskalí práce nezávislého fotografa.„Upadající zájem o moji práci koresponduje s upadajícím zájmem médií o Ukrajinu. Ten konflikt se táhne dlouho, média jsou z něho unavená a očekávají vždycky něco nového. A já většinou nemám úplně nic nového, co bych jim mohl nabídnout,“ říká.Nové jsou podle něj hlavně posuny v životech lidí, které dokumentuje. „Naposledy na jaře jsem chtěl dělat velkou reportáž o jedné holce snajperce a než jsme se k tomu rozhoupali, tak tu Káťu zabili,“ prozrazuje.Proč Stanislav Krupař říká, že je fotograf, ale ne novinář? Jak moc si podle něj reportéři ve válečném konfliktu pomáhají? A jaké fotografie dokážou zahývat veřejným míněním?

Ze Slovenska přichází v posledních týdnech a měsících množství zpráv, které nejsou zrovna optimistické. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že nic není černobílé. I tam se hlavně na lokální úrovni děje spousta obdivuhodných aktivit. Možná se o nich jen tolik neví.